IV. Ministerstvo práce a sociálních věcí
KONCEPCE ČINNOSTI MINISTERSTVA PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ NA OBDOBÍ 2004-2006
Praha, prosinec 2003 1. aktualizace k 10. prosinci 2004 2. aktualizace k 30.červnu 2005
OBSAH
stránka I.
Úvod do koncepce
2.
II.
Strategická a koncepční činnost
5.
III.
Priority a cíle v období 2004-2006
6.
IV.
Politika zaměstnanosti
9.
V.
Pracovněprávní vztahy, sociální dialog, mzdy a pracovní podmínky
18.
VI.
Sociální ochrana
26.
VII.
Rodinná politika
38.
VIII. Evropská integrace a mezinárodní spolupráce
41.
IX.
Informační, výzkumná činnost, komunikační a mediální politika
48.
X.
Právní předpisy a další dokumenty zásadní povahy, které budou připraveny a projednány ve sledovaném období
54.
-1-
I. ÚVOD DO KONCEPCE Sociální dimenze vývoje společnosti zahrnuje řadu jevů a procesů, které ve svém souhrnu formují kvalitu života obyvatel, a tím podmiňují míru jejich spokojenosti s životními podmínkami. I když je Ministerstvo práce a sociálních věcí ze zákona odpovědné především za vymezené úseky, spočívá na něm i značný díl odpovědnosti za řešení sociálních problémů přesahujících tyto agendy. Tato odpovědnost zahrnuje závazek rozpoznat vznikající, existující a prohlubující se sociální problémy a hledat cesty jejich koncepčního a koordinovaného řešení v období moderní sociálně tržní ekonomiky. Je třeba určit dlouhodobou žádoucí orientaci a její sociální politiky tak, aby odpovídala Sociální doktríně ČR a aby nově připravované zákony a opatření byly ve svém souhrnu co nejúčinnější a staly se významným faktorem modernizace země. V době plnoprávného začlenění ČR do EU je klíčovým kontextem realizace Lisabonské strategie EU, především v úsilí o zvyšování zaměstnanosti, snižování nezaměstnanosti, podpory vzdělávání a sociálního začleňování. Sociální stát je státem, do jehož ústavy, zákonů, do vědomí a postojů lidí, do činnosti institucí a praktické politiky se promítá zásada, že sociální podmínky, v nichž lidé žijí, nejsou jen věcí jedinců samotných či jejich rodin, nýbrž i věcí veřejnou. Každému z občanů se proto dostává určitého uznaného minima podpory a pomoci v různých životních situacích, které jej či jeho rodinu ohrožují, v podobě veřejných sociálních služeb. Stát přitom plní funkci iniciátora, regulátora a koordinátora těchto služeb, na jejichž poskytování a financování se spolu s ním podílejí i instituce místní a regionální veřejné správy, občanského sektoru a trhu. Změnily se nároky na sociální stát, na vnitřní i vnější podmínky jeho vývoje a fungování. V hospodářské oblasti nabývá na síle nezaměstnanost, roste diferenciace příjmů z výdělečné činnosti a z majetku. Liberalizace cen a restrukturalizace hospodářství přinesla pokles životní úrovně u velkých skupin lidí. Podstatné byly politické změny. Ty umožnily veřejné prosazování zájmů různých sociálních skupin a vznik institucí zprostředkujících prosazování těchto zájmů do politického a správního rozhodování (politické strany, odbory, tripartita, komory).. Výskyt chudoby je doposud nižší než ve srovnatelných evropských zemích. V posledních dvou letech se však zvyšoval podíl lidí skutečně chudých i aktuálně ohrožených propadem do chudoby. Celé období se neslo ve znamení sílící globalizace a s ní těsně spjatého prosazování regulačních funkcí trhu i ve sférách dříve vyhrazených státu (školství, zdravotnictví, sociální zabezpečení atd.). Výkon sociálního státu lze posuzovat podle míry naplňování jeho tří funkcí: funkce záchranné (zabraňující propadu jednotlivců či rodin pod uznanou hranici životního minima), funkce pojišťující proti nepříznivým dopadům různých sociálních událostí (mateřství, nemoc a invalidita, stáří a další) a funkce aktivizující a kultivující lidský potenciál, dispozice a sklony lidí. Český sociální stát v zásadě obstál při naplňování záchranné funkce. Zřídil síť úřadů práce, byly uzákoněny instituty minimální mzdy, životního minima a sociální -2-
potřebnosti. Přes citelnou nezaměstnanost a rostoucí příjmové nerovnosti se tak pod hranicí bídy nalézá pouze několik procent populace, nikoliv desítky procent jako u převažující většiny jiných postkomunistických zemí. Povinné sociální a zdravotní pojištění funguje a je schopno částečně kompenzovat negativní důsledky sociálních událostí, byť systém sociálního a zdravotního pojištění vykazuje četné příznaky ekonomické neefektivnosti. Značně omezená je kapacita veřejných služeb v rozvoji lidského potenciálu, což se týká především oblasti vzdělávání, bydlení a rozvíjení aktivní politiky zaměstnanosti. V celém sociálním systému došlo k citelnému oslabení postavení rodin s nezaopatřenými dětmi. Sociální služby kapacitou i kvalitou zaostávají za potřebami i možnostmi. Sociální politika jako celek se dosud nestala dynamizujícím, aktivizujícím a hospodářsky prorůstovým činitelem. Některé instituce sociální politiky dosud nebyly proměněny v souladu s měnícími se podmínkami a okolnostmi politického a hospodářského života. V jejich řízení je patrná stále nepřiměřeně vysoká míra centralizace a resortismu. Koncepční přístup k sociální politice, který překračuje vymezení věcné působnosti jednotlivých ministerstev, by měl být založen Sociální doktrínou České republiky.
Silné a slabé stránky, rizika a příležitosti budoucího vývoje Silné stránky: -
ČR vstoupila 1. května 2004 do EU a svou ekonomickou úrovní se řadí ke špičce nových členských zemí EU, byl obnoven ekonomický růst a je předpoklad, že v letech 2004 až 2006 poroste hrubý domácí produkt okolo 3 % - 4% ročně, existuje vysoká vzdělanostní a kvalifikační úroveň obyvatelstva, průměrná míra zaměstnanosti obyvatel v ČR přesahuje úroveň států EU, fungující sociální dialog snižuje riziko výskytu ostrých sociálních konfliktů a tenzí, nízký podíl občanů v pásmu hmotné chudoby oproti většině přistupujících zemí i států EU a fungující systém sociální ochrany.
Slabé stránky: -
část podnikatelského sektoru neprošla restrukturalizací, omezené vlastní kapitálové zdroje pro investice, které ovlivňují růst produktivity práce, roste podíl dlouhodobě nezaměstnaných a přetrvávají regionální rozdíly, vysoké náklady na sociálně-ekonomickou transformaci, trvající nevyváženost nabídky a poptávky pracovního trhu, nedostatečná mobilita pracovní síly, nedostatek kvalitních informačních systémů o trhu práce včetně jejich propojení s ekonomickou sférou, nerovné postavení žen na pracovním trhu, vliv demografického vývoje, stárnutí a nízké porodnosti na strukturu pracovní síly, a na zajištění sociální oblasti a zdravotnictví z veřejných rozpočtů, -3-
-
oslabené postavení rodin s dětmi v konfrontaci s podmínkami uplatnění výdělečně činných členů rodiny na trhu práce, absence aktivní populační politiky, malý prostor pro aktivity samosprávných reprezentací a občanských subjektů v sociální oblasti, nedocenění významu aktivní sociální politiky z hlediska priorit státního rozpočtu.
Rizika související s rozvojem sociální politiky: -
přetrvávající ekonomická recese ve světových hospodářských centrech, růst disproporcí ve struktuře trhu práce, rostoucí rozdíly mezi regiony, negativní charakteristiky demografického vývoje, zejména stárnoucí obyvatelstvo, nepoměr mezi vytvářenými zdroji veřejných financí a náklady sociálních systémů, možnost vzniku krizových stavů ve společnosti v jiné než sociální politice, další oslabení postavení rodin s dětmi, přetrvávání formálního přístupu k problematice rovných příležitostí pro muže a ženy, nepochopení významu lidských zdrojů pro prosperitu země.
Příležitosti k dalšímu zkvalitnění sociální politiky: -
efektivnější uplatnění lidského potenciálu pro růst ekonomiky, rozvoj sociálního dialogu s cílem zajistit podporu konkurenceschopnosti i růst životní úrovně zaměstnanců, aktivity sociální politiky motivující občany k ekonomické soběstačnosti, přijetí a realizace opatření k rodinné politice, posilování právních předpokladů rovnosti mužů a žen, prohloubení spolupráce mezi veřejnou správou, občanským a veřejným sektorem; legislativní a organizační podchycení mezinárodní migrace, zajištění efektivnějšího rozdělení zdrojů k financování sociální politiky.
-4-
II. STRATEGICKÁ A KONCEPČNÍ ČINNOST MPSV usiluje o strategickou orientaci na realizaci klíčových priorit budoucího rozvoje země. V tomto úsilí se bude opírat o již zpracované, přijaté, nebo připravované strategické dokumenty, jako je Strategie rozvoje lidských zdrojů, Strategie udržitelného rozvoje, Zpráva o lidském rozvoji-Česká republika 2003 či Společné memorandum o sociálním začleňování, Národní akční plán zaměstnanosti a Národní akční plán sociálního začleňování. Této orientaci vytváří obecný rámec již zmíněná Lisabonská strategie EU, přijatá vládou v roce 2003, a další dokumenty a politiky EU orientující sociální politiku jednotlivých členských zemí EU -jmenovitě Charta Společenství o základních právech pracujících, Evropská strategie zaměstnanosti, politika rovných příležitostí, politika hospodářské a sociální soudržnosti a Smlouva o ústavě pro Evropu, jejíž přijetí se předpokládá do roku 2006. Summit Evropské unie, který se bude konat v březnu 2005 v Lucembursku, přinese nové podněty a úlohy kontextu realizace Lisabonské strategie, na jejichž základě bude provedena aktualizace všech strategických koncepčních prací v rámci MPSV. Tato orientace předpokládá věnovat větší pozornost ministerstva strategické a koncepční práci včetně posílení kapacit vyčleňovaných pro ni v práci jeho jednotlivých útvarů i samotného vedení. Jejím projevem je i zpracování a přijetí této koncepce, která předpokládá odklon od dosud převažujícího soustředění na záchrannou funkci sociální politiky směrem k funkci pojišťující proti nepříznivým dopadům sociálních událostí a k funkci povzbuzující a rozvíjející lidský potenciál. Jde o odklon od záchranné sociální sítě ke strategii zajištění rovnosti příležitostí a dlouhodobých sociálních investic. Tím zároveň sleduje i opuštění resortního pojetí sociální politiky a hlásí se k sociální politice široké a perspektivně pojímané. Ohniskem koncepčních prací se stane přijetí a posléze i naplňování průřezového Národního akčního plánu sociálního začleňování. Rovnost lidí v důstojnosti a právech předpokládá svobodu od sociálního útisku, od ponižující a diskriminující závislosti na státní či soukromé moci, od vykořisťování, nouze, nejistoty a strachu z budoucnosti. MPSV bude proto hájit solidarizující postupy státu, jimiž se mírní sociální nerovnost (např. progresivní zdanění). Úkoly jsou vymezeny danými hospodářskými, sociálními a kulturními právy, orientací na sociální a humánní dimenzi demokracie a jejím rozšiřováním na další oblasti společenské aktivity. Závislost sociálních práv na výkonnosti ekonomiky není proto dostačujícím argumentem pro opuštění principu solidarity. S postupující globalizací bude MPSV součástí sil, které jsou vedeny snahou dát přednost demokratické politice před ekonomikou. Zúžení státní svrchovanosti v rámci EU má z hlediska MPSV sloužit k upevnění zásad svobodné a spravedlivé společnosti.
-5-
III. PRIORITY A CÍLE V OBDOBÍ 2004-2006 V období do roku 2006 bude hlavním trendem české sociální politiky její europeizace vyplývající z přizpůsobování se předpisům, institucím, politické a hospodářské praxi EU. Souhrnnou prioritou ČR v této oblasti bude rozvíjení aktivní sociální politiky odstraňující chudobu, jakožto dlouhodobé sociální investice aktivně formující vytváření soudržné struktury občanské společnosti, podněcující růst produktivity práce a tím zvyšování konkurenceschopnosti země (rovnost příležitostí, dostupnost pracovního uplatnění, zachování přiměřenosti příjmů při prioritě příjmů z ekonomické a pracovní aktivity, ochrana rodiny, dětí, seniorů, dlouhodobě nemocných a zdravotně postižených občanů).
Hlavní cíle a priority české sociální politiky (v návaznosti na politiky garantované jinými resorty) 1. Aktivní podíl sociální politiky na vytváření a udržování soudržné sociální struktury společnosti: Přerozdělovací mechanismy a další opatření sociální politiky budou nastavovány tak, aby tržními mechanismy vznikající příjmové a majetkové rozdíly na jedné straně účelně motivovaly k vlastní aktivitě, pracovnímu úsilí a rozvoji schopností, a na druhé straně nevedly k růstu rozdílů mezi bohatými a chudými, vyvolávajícímu sociální napětí, konflikty a politickou nestabilitu, včetně nepřiměřené diferenciace regionální, odvětvové, etnické i jiných, a zajišťovaly nezbytnou pomoc ve stavu nouze a chudoby. 2. Realizace důchodové reformy na základě shody rozhodujících politických sil: Pokud dojde ke shodě rozhodujících politických sil bude důchodová reforma založená na povinném důchodovém pojištění a na individuálním dobrovolném důchodovém připojištění s prvky zaměstnaneckého penzijního připojištění. V povinném pojištění dojde k posílení vazby mezi uhrazeným pojistným a výší důchodu. Při zachování průběžného financování bude zajištěna jeho dlouhodobá finanční stabilita a dojde k jeho institucionálnímu i finančnímu osamostatnění. 3. Strategie dosažení plné zaměstnanosti v pojetí Evropské sociální charty: Ta se ve střednědobém výhledu zaměří na stagnaci růstu míry nezaměstnanosti a vytváření předpokladů pro její postupné snižování. Cílem politiky zaměstnanosti bude zachovat vysokou míru účasti obyvatelstva v legálních formách ekonomické činnosti, účinně regulovat mezinárodní pracovní migraci a vytvořit nový zákonný základ pracovněprávních vztahů, zejména novým zákoníkem práce a novými zákony o zaměstnanosti a inspekci práce. 4. Odstraňování všech forem diskriminace na trhu práce, zejména rozvoj politiky rovných příležitostí mužů a žen a aktivní politiky vůči zdravotně postiženým občanům: Cílem je, aby se těmto oblastem dostalo v jednotlivých resortech trvalé pozornosti, a aby resorty v rámci svých věcných kompetencí přijaly a důsledně uplatňovaly vlastní koncepci vytváření rovných příležitostí. V praktické politice bude MPSV prosazovat metodu genderového mainstreamingu. Bude spolupracovat se sociálními partnery a -6-
nestátními neziskovými organizacemi, a působit jako garant účasti ČR v komunitárním programu spojeném s Rámcovou strategií společenství pro rovnost žen a mužů. 5. Iniciování, přijetí a realizace nové populační politiky státu, reagující na měnící se demografické, ekonomické a společenské podmínky: I když demografické stárnutí je objektivním procesem vyplývajícím z prodlužování průměrné délky lidského života, je v ČR umocněn podstatným poklesem porodnosti. Ten je zejména ovlivněn novými životními podmínkami, zvláště mladých lidí, projevujícími se např. širokým prostorem pro studium, budováním kariéry v zaměstnání a podnikání, rozšířením filozofie individuálního pojetí života i negativy, jako je nezaměstnanost, zhoršené ekonomické podmínky pro založení rodiny a výchovu dětí. 6. Podpora rodiny s nově koncipovanou rodinnou politikou: Jejím cílem bude překonávat příznaky oslabení rodiny, která často není schopna odolávat tlakům vyvolávaným účastí jejích členů na ekonomické aktivitě či rizikům soudobé civilizace. V duchu závazků vyplývajících z Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech je nutností zajistit nejširší možnou ochranu a pomoc rodině, zvláštní ochranu matkám v přiměřeném období před a po narození dítěte, ochranu a pomoc všem dětem a mládeži proti vykořisťování, předčasnému zaměstnávání, ohrožení mravnosti a zdraví. Bude též prosazováno spojení trhu práce a péče o děti, podporován rovný podíl angažovanosti muže a ženy v rodině a prosazováno, aby se rodinná politika promítala i do podmínek dostupnosti vzdělávání, sportovního a kulturního vyžití, zahrnovala ochranu před sociálními patologiemi i pomoc v krizových situacích a bránila sociálnímu vyloučení rodin s dětmi jako projevu chudoby. Prioritou v nově koncipované rodinné politice se stane ochrana a podpora nezaopatřených dětí a její součástí bude i politika bydlení. 7. Řízená imigrační politika s cílem zmírnit negativní důsledky demografického stárnutí obyvatelstva a nerovnováhy trhu práce: Dosavadní praxe udělování trvalého a dlouhodobého pobytu cizincům probíhá nekoncepčně a nahodile podle individuálních a lokálních hledisek. Ačkoliv dosáhla již značného rozsahu, postrádá systém, který by cizince motivoval ke společenské integraci. Protože imigrační politika je otázkou politickou, ekonomickou a demografickou, MPSV v ní prosadilo koncepční přístup státu, který bere v úvahu hlediska věková (preference mladých lidí a jejich rodin), kvalifikační (preference vzdělaných a profesně kvalifikovaných), kulturní (příbuznost životního stylu) apod. Pilotní projekt Aktivní výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků zahrnuje i podporu integrace cizinců, zejména vytvářením odpovídajících životních podmínek (bydlení, vzdělání, zaměstnání, sociální pomoc). Souběžně s realizací pilotního projektu se zvažují i opatření proti tzv. úniku mozků, nežádoucímu odchodu některých odborníků, v zahraničí zvláště žádaných, v zájmu jejich udržení v ČR. 8. Členství ČR v Evropské Unii jako průřezová priorita zasahující do všech oblastí působnosti resortu: Jde především o dokončení harmonizace českého práva s acquis communautaire (současně platné právo Evropského společsntví), o koordinaci jednotlivých politik a programů s postupem EU, zejména se strategiemi zaměstnanosti a sociální politiky EU přijatých v Lisabonu, Nice, Stockholmu a Římě, o působnost institucí při realizaci
-7-
a vynucování práva a opatření podle přijatých politik, o efektivní využívání strukturálních fondů EU, respektive Evropského sociálního fondu (ESF). 9. Systematická podpora výzkumu a vývoje: Jde o proces identifikace zrajících sociálních problémů a koncipování sociální politiky. Tématicky se výzkum zaměří na studium procesů společenské modernizace, na analýzu sociálních podmínek života různých skupin obyvatelstva a na srovnávání, hodnocení účinnosti, koncipování a pilotní ověřování nových nástrojů a prostředků sociální politiky. 10. Trvalé vyrovnávání úrovně ochrany základních sociálních práv v ČR se standardní úrovní ostatních členských zemí EU: Z hlediska mezinárodněprávních závazků jde především o důsledné plnění úmluv MOP a aktivní přístup ČR k mezistátní spolupráci v sociální oblasti. MPSV bude iniciovat a podporovat přistoupení ČR k dalším mezinárodním smlouvám zakotvujícím základní sociální práva.
-8-
IV. POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Ve státní politice zaměstnanosti je třeba uskutečnit zásadní reformu jejího organizačního, institucionálního a finančního zajištění v souvislosti se situací na trhu práce a Evropskou strategií zaměstnanosti. Především bude nutné přijmout koncepční změny a vytvořit takové podmínky, aby se politika zaměstnanosti stala co nejdříve účinným nástrojem podpory a zvyšování zaměstnanosti. Prioritou musí být opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Uskutečnění reformy si vyžádá i personální posílení příslušných úseků MPSV, které by mělo ale přispět k zefektivnění celého systému. Adaptace českých podniků na podmínky světového trhu, která se projevuje restrukturalizací řady odvětví a růstem produktivity práce, bude i v nejbližších letech omezovat růst zaměstnanosti. Základním předpokladem snížení nezaměstnanosti je trvalejší hospodářský růst (minimálně nad 3,0 % růstu HDP ročně). Vstup českých podnikatelských subjektů do prostředí EU dále zvýšil tlak na trvalé přizpůsobování všech výrobců a poskytovatelů služeb podmínkám světového trhu, což se bude týkat i našeho trhu práce. Růst zaměstnanosti je v podmínkách růstu HDP nad 3% ročně podmíněn realizací strukturálních reforem trhu práce, zaměřených zejména na zvýšení motivace občanů k přijetí zaměstnání a udržení se v něm, na zavedení plošně fungujícího systému celoživotního vzdělávání (zejména dalšího odborného vzdělávání) a na restrukturalizaci nemzdových nákladů práce, která umožní nárůst financování vzdělávací politiky a aktivní politiky zaměstnanosti. Po vstupu České republiky do Evropské unie se MPSV při realizaci národní politiky zaměstnanosti zaměřuje na realizaci vlastní aktivní politiky zaměstnanosti ve své kompetenci a v souladu s Hlavními směry politiky zaměstnanosti (Employment Guidelines) na koordinaci ostatních souvisejících politik, jako je hospodářská, regionální, vzdělávací, sociální atd.
Prioritní programové cíle Základní strategií státní politiky zaměstnanosti ve střednědobém výhledu je systémové vytváření komplexu účinných opatření působících jako prevence vzniku a růstu nezaměstnanosti, realizovaných prostřednictvím těchto prioritních programových cílů: - podpora vzniku nových pracovních míst s orientací na regiony s vysokou nezaměstnaností a odvětví s koncentrací restrukturalizačních procesů, kterými jsou především hutnictví, energetika a hnědouhelné doly, na osoby obtížně umístitelné na pracovním trhu, zejména zdravotně handicapované a věkově starší. K tomu je třeba zvyšovat nabídku rekvalifikačních kurzů a účinnost všech nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, - zvýšení zaměstnavatelnosti pracovních sil na základě maximálního souladu jejich kvalifikační a profesní struktury s potřebami trhu práce, vytvářením podmínek pro vyšší geografickou pracovní mobilitu a adaptabilitu pracovníků i celkovou pružnost trhu práce (s akcentem na snižování dlouhodobé nezaměstnanosti, zejména nově vyřazených absolventů škol a mladších osob), - motivace k zaměstnání (pracovní aktivitě) s preferencí pracovních příjmů před příjmy sociálními, odstranění všech forem diskriminace na pracovním trhu a uplatňování jeho přiměřené ochrany před nekalou konkurencí, -9-
-
sladění národní politiky trhu práce s koordinovanou politikou zaměstnanosti EU, programové a organizační zajištění předpokladů pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU (ESF), organizační řešení začlenění SSZ v rámci MPSV, vznik Krajských úřadů práce a přerozdělení vymezení činnosti úřadů.
Prioritní programové cíle jsou rozpracovány v Národním akčním plánu zaměstnanosti na léta 2004-2006, který schválila vláda. Cíle Hlavních směrů politiky zaměstnanosti byly také promítnuty do programových dokumentů pro využívání pomoci z Evropského sociálního fondu, tj. do Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů a Jednotného programového dokumentu pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hl. m. Praha.
Rozpracování a zabezpečení prioritních programových cílů Podpora vzniku pracovních míst a nabídky rekvalifikačních kurzů, zvýšení účinnosti aktivní politiky zaměstnanosti Jedná se o následující opatření: - rozšíření a větší flexibilitu nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, - rozšíření aktivních opatření na trhu práce i na osoby ohrožené ztrátou zaměstnání, především v oblasti rekvalifikací, - zvýšení efektivnosti již existujících nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, podporu těsnějších vazeb mezi jednotlivými aktéry na trhu práce, - pokračování v programu podpor k vytváření nových pracovních míst v systému investičních pobídek, - pokračování v realizaci systému ochrany práv zaměstnanců při nesolventnosti zaměstnavatelů. Prohloubení souladu přípravy pracovní síly s potřebami trhu práce Jedná se o: - opatření zaměřená na zvýšení zaměstnatelnosti, celoživotní kvalifikační růst a flexibilitu na trhu práce, usnadnění přechodu mládeže ze školy do praxe a výcvik v pracovních dovednostech obtížně umístitelných osob. dále o: - zavedení modulového systému celoživotního vzdělávání (zvýšení pružnosti pracovní síly), - rozšíření prostoru pro výuku praktických dovedností a jejich certifikaci, - vytvoření systému garantujícího jednotné standardy kvalifikačních výstupů škol, - vytvoření předpokladů ke zvýšení účasti zaměstnavatelů na vzdělávání, - flexibilitu vzdělávacích programů podle potřeb trhu práce, - prostupnost systému celoživotního učení a možnost další šance k získání kvalifikačního stupně. Zvýšení motivace k práci Základem ekonomické motivace k práci jsou pracovní příjmy zřetelně vyšší než příjmy ze sociálních dávek. Dosažení odpovídajícího vztahu mezi nimi si vyžádá další posilování motivační funkce minimální mzdy tak, aby se její relace k průměrné mzdě a k životnímu minimu jednotlivce přibližovala postupně relacím obvyklým ve státech EU. Zvyšování minimální mzdy, a tím i celková podpora růstu ceny práce, musí přitom respektovat ekonomické souvislosti odměňování a trhu práce. Jedná se o následující opatření: - 10 -
-
diferenciaci výše hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání podle délky pracovní aktivity a absolvování vzdělávacích programů, podporu zaměstnanců ke zvyšování jejich kvalifikační úrovně pro udržení nebo získání zaměstnání i jako podmínky profesní mobility, postupné zvyšování úrovně minimální mzdy tak, aby bylo udrženo či zvýšeno převýšení životního minima jednotlivce a zároveň, aby narůstal podíl minimální mzdy k průměrné mzdě, synchronizaci dávkových systémů státní sociální podpory, sociální potřebnosti a nezaměstnanosti, zvýšení odpovědnosti uchazečů za přijetí a udržení zaměstnání zavedením povinnosti do zákona o zaměstnanosti aktivně se podílet, na základě individuálně zpracovaného plánu, na získání zaměstnání uzavřením dohody o jeho konkrétních krocích vedoucích k tomuto cíli, příp. nevyplácet či snížit hmotné zabezpečení uchazeči, který bezdůvodně rozvázal pracovní poměr.
Zvýšení geografické a profesní mobility Zvýšení geografické mobility bude zaměřeno na podporu větší disponibility pracovních sil v místech s vysokou poptávkou po pracovní síle, nových průmyslových zónách a u nových investic. Podpora geografické mobility se váže především na opatření bytové a dopravní politiky, která jsou v kompetenci jiných resortů. Podpora mobility pracovních sil (prostřednictvím investic do infrastruktury, do bydlení apod.) je jedním z cílů obsažených i v Konvergenčním programu ČR (květen 2004). Investice do bydlení by měly být zvyšovány prostřednictvím Státního fondu rozvoje bydlení, investice do infrastruktury prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury. Podpora profesní mobility bude obsažena ve speciálních programech pro handicapované osoby, v projektech resocializace ve vazbě na modulový systém celoživotního vzdělávání a v programech dalšího profesního vzdělávání. Hlavním problémem je zajištění dostatku kvalifikovaných pracovních sil pro růstová odvětví. Opatření na podporu mobility by měla být doprovázena reformami systémů vzdělávání, odborné přípravy a zaváděním pobídek k hledání zaměstnání do systému daní a dávek. Zvýšení adaptability pracovních sil a pružnosti trhu práce Adaptabilita pracovních sil bude stále více spojována s pružnými systémy organizace práce a pracovních podmínek. Právní úprava v oblasti pracovní doby si vyžaduje další změny především v různých možnostech rozvržení pracovní doby s ohledem na charakter výrobních procesů, řešení sezónnosti a výkyvů poptávky atd. Cílem by měla být stabilizace zaměstnanosti a tím vytváření sociálních jistot zaměstnanců. Organizace práce a pracovní podmínky jsou rozhodujícím neinvestičním faktorem růstu produktivity práce a konkurenceschopnosti podniků. Jejich význam je nedoceněn. Jedná se o následující opatření: - vytváření podmínek pro uplatnění pružných a flexibilních forem a metod organizace práce, pracovní doby a pracovních poměrů umožňující zvýšení vzájemné přizpůsobivosti mezi potřebami zaměstnavatelů a zaměstnanců, - zvýšení motivace zaměstnavatelů ke zvyšování a rozšiřování kvalifikace vlastních zaměstnanců vedoucí ke zvýšení konkurenceschopnosti,
- 11 -
-
zkvalitnění přenosu informací o pracovních místech, formách zprostředkování práce, poradenských službách, bilanční diagnostice a ergodiagnostice pracovní síly.
Přiměřená ochrana trhu práce Migrace levné pracovní síly snižuje cenu práce obvyklou v jednotlivých odvětvích i podnicích, a v mnoha směrech vytváří problémy na trhu práce. Vedle dohod o vzájemném zaměstnávání, které usměrňují početní, profesní a regionální strukturu zahraniční pracovní síly, vyžaduje stav i vývoj situace na trhu práce důslednou kontrolu nelegálního zaměstnávání a nelegálních podnikatelských aktivit, zřízených většinou za účelem prodeje pracovní síly. Těžiště řešení je v důsledné kontrole spojené s výraznými sankcemi (zejména pro zaměstnavatele). Řadu problémů bude řešit připravovaný nový migrační zákon a zákon o zaměstnanosti. Jedná se o následující opatření: - zkvalitnění ochrany trhu práce před nelegálními formami zaměstnávání a nelegálního podnikání cizinců, - realizaci principů aktivního výběru kvalifikované zahraniční pracovní síly. Organizační, institucionální a finanční reforma služeb trhu práce Z hlediska institucionálního uspořádání jsou základním organizačním rámcem služby zaměstnanosti na úrovni regionů úřady práce. V souvislosti s přípravou na provádění Evropské strategie zaměstnanosti je třeba dále rozvíjet a modernizovat veřejné služby zaměstnanosti, a to zejména na místní úrovni. Je důležité, aby k nim měli občané rychlý přístup, zejména pak k odborné přípravě a ke zprostředkování práce. Proto se bude rozvíjet spolupráce s ostatními aktéry na trhu práce, zejména se sociálními partnery. To předpokládá zlepšení individuálních služeb za účelem včasné identifikace potřeb místních trhů práce. Jedná se o následující opatření: - dosažení změny a rozšíření legislativního, kompetenčního, organizačního a finančního rámce činností orgánů služeb zaměstnanosti v souladu s potřebami trhu práce, - rozvoj informačních a poradenských systémů trhu práce. Odstranění všech forem diskriminace na trhu práce Opatření jsou zaměřena na odstranění diskriminace v přístupu k zaměstnání, na posílení právních a institucionálních nástrojů a mechanismů k odstranění všech forem diskriminace na trhu práce. Aby bylo možné přijímat opatření k nápravě, je potřebné zavést systém sledování diskriminačních jevů na trhu práce, resp. provádět pravidelná sociologická šetření. Za diskriminační lze považovat různé formy omezování práv některých skupin obyvatel na trhu práce. Postupy a mechanismy proti diskriminaci nejsou zatím vždy dostatečně účinné. Jedná se o následující opatření: - posílení právních a institucionálních nástrojů a mechanismů k odstranění diskriminačních projevů na trhu práce, - vytváření reálných možností využívání specifických opatření ve prospěch skupin obyvatelstva ohrožených diskriminací, - vytváření podmínek pro postih původců diskriminace, reálnou kompenzaci újmy, posílení kontrolních a soudních mechanismů, mimořádné dočasné aktivity, - zavedení průběžného sledování diskriminačních jevů a praktik, - organizaci dlouhodobé protidiskriminační kampaně.
- 12 -
Programové a organizační zajištění čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU V době předcházející vstupu ČR do EU se uskutečňovaly přípravné práce na budoucím využití části pomoci z Evropského sociálního fondu pro oblast zaměstnanosti, což zahrnovalo spolupráci na zpracování příslušných částí programových dokumentů (OP RLZ, JPD Cíl 3 a Programu Iniciativy Společenství EQUAL) a vytvoření institucionálních a administrativních struktur, včetně testování jednotlivých částí systému v rámci programů předvstupní pomoci PHARE. Cílem těchto přípravných prací bylo zajistit možnost využívání části pomoci z ESF pro oblast zaměstnanosti v ČR bezprostředně po vstupu do EU. Základní rámec pro poskytování podpory EU České republice ze strukturálních fondů vytváří Národní rozvojový plán ČR, který je hlavním strategickým dokumentem ČR pro využívání podpory EU ze všech strukturálních fondů. Základními programovými dokumenty v působnosti MPSV, umožňujícími využívání části finanční pomoci z ESF pro oblast zaměstnanosti, jsou Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ), Jednotný programový dokument (JPD) pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hl. m. Praha a programový dokument Iniciativy Společenství EQUAL, které vláda přijala svými usneseními č. 99 / 2003 (JPD Cíl 3), č. 100 / 2003 (OP RLZ) a č. 968 / 2003 (Iniciativy Společenství EQUAL). Programy předvstupní pomoci financované z prostředků fondu PHARE, které jsou zaměřeny na podporu projektů určených k rozvoji lidských zdrojů, již slouží jako příprava na využívání pomoci z ESF. V polovině roku 2004 byly Evropskou komisí oficiálně schváleny všechny programové dokumenty ČR na období 2004-2006 spolufinancované z ESF (OP RLZ, JPD pro Cíl 3 Praha a EQUAL). Na MPSV byla vytvořena organizační struktura k zabezpečení efektivního čerpání prostředků z Evropského sociálního fondu, která prochází interním i externím auditem. Došlo k personálnímu posílení odborů pověřených funkcemi řídícího orgánu, zprostředkujících subjektů i platební jednotky pro uvedené programy. Celý implementační systém pro čerpání prostředků z ESF musí být plně funkční, aby mohla být v 2. pololetí 2004 spuštěna realizace všech programů. Cíle na úseku zaměstnanosti stanovené v souvislosti se vstupem do EU Cílem je vytvořit předpoklady pro realizaci politiky zaměstnanosti odpovídající procesům probíhajícím na trhu práce, která musí odpovídat Lisabonské strategii, zaměřené na tři průřezové a vzájemně propojené cíle - plnou zaměstnanost, kvalitu a produktivitu práce a na sociální soudržnost a začleňování. K dosažení tohoto cíle bude MPSV do svých politik a opatření implementovat konkrétní záměry (priority) "Hlavních směrů zaměstnanosti" (Employment Guidelines) a ve spolupráci s ostatními resorty a sociálními partnery je bude koordinovat a provazovat s "Obecnými směry pro hospodářskou politiku" (Broad Economic Policy Guidelines), příp. s "Doporučeními pro politiku zaměstnanosti", které Evropská komise dává jednotlivým členským zemím. Plná zaměstnanost Cílem je dosažení plné zaměstnanosti prostřednictvím realizace koordinovaného přístupu zahrnujícího opatření na straně poptávky i nabídky, čímž dojde ke zvýšení míry zaměstnanosti směrem k lisabonským a stockholmským
- 13 -
cílům. Přijatá opatření budou přispívat k dosažení následujících průměrných ukazatelů za EU: - celkové míry zaměstnanosti 67 % v roce 2005 a 70 % v roce 2010, - míry zaměstnanosti žen 57 % v roce 2005 a 60 % v roce 2010, - míry zaměstnanosti starších pracovníků (55-64 let) 50 % v roce 2010. Zlepšení kvality a produktivity práce Kvalita práce je multidimenzionální koncepce, týkající se jak charakteristik pracovních míst, tak i širšího trhu práce. Zahrnuje vnitřní kvalitu práce, dovednosti, celoživotní vzdělávání a rozvoj kariéry, rovnost pohlaví, ochranu zdraví a bezpečnosti při práci, flexibilitu, začlenění a přístup na trh práce, organizaci práce a rovnováhu mezi volným časem a prací, sociální dialog a zapojení pracovníků, rozmanitost, nediskriminaci a celkový pracovní výkon. Zvyšování míry zaměstnanosti bude závislé na zvyšování růstu celkové produktivity práce. Kvalita při práci, která může pomoci zvýšit produktivitu a součinnost mezi oběma těmito faktory, by se měla plně využít. To představuje specifickou výzvu pro sociální dialog. Posilování sociální soudržnosti a začleňování Zaměstnanost je klíčovým prostředkem k sociálnímu začleňování. Politika zaměstnanosti bude v součinnosti s otevřenou metodou koordinace na poli sociální ochrany usnadňovat účast na zaměstnanosti prostřednictvím podpory přístupu ke kvalitnímu zaměstnání pro všechny muže a ženy schopné pracovat, zejména potíráním diskriminace na trhu práce a předcházením vylučování lidí ze světa práce. Hospodářská a sociální soudržnost bude posilována snižováním regionálních disparit v zaměstnanosti a nezaměstnanosti, řešením problémů zaměstnanosti v méně rozvinutých oblastech ČR a podporou hospodářské a sociální restrukturalizace.
Další strukturální reformy zaměřené na realizaci deseti priorit uvedených v „Hlavních směrech politiky zaměstnanosti“ a požadavek zkvalitnit realizaci a regulaci celého procesu, jímž je podmíněno dosažení těchto průřezových cílů Aktivní a preventivní opatření pro nezaměstnané a neaktivní MPSV bude rozvíjet a realizovat aktivní a preventivní opatření pro nezaměstnané a neaktivní osoby, které povedou k podpoře integrace nezaměstnaných a neaktivních osob do zaměstnání. Proto bude usilovat, aby všichni uchazeči o práci mohli ještě v raném období své nezaměstnanosti formulovat své potřeby využitím poradenství a individuálních akčních plánů pro zprostředkování práce. MPSV bude usilovat, aby: - každé nezaměstnané osobě byl nabídnut nový start do doby, než dosáhne šesti měsíců nezaměstnanosti (v případě mladých lidí), a dvanácti měsíců nezaměstnanosti (v případě dospělých), a to ve formě školení, rekvalifikace, praxe, pracovního místa nebo jiného opatření na podporu zaměstnatelnosti a současně, aby jim v případě potřeby byla nabídnuta i pomoc při hledání práce, - se do roku 2006 účastnilo některého nabízeného aktivního opatření minimálně 20 % dlouhodobě nezaměstnaných, a to ve formě školení, rekvalifikace, praxe, pracovního místa nebo jiného opatření na podporu zaměstnatelnosti.
- 14 -
Tvorba pracovních míst a podnikání MPSV bude koordinovat prostřednictvím NAPZ věcně příslušné resorty k zaměření na tvorbu nových a lepších pracovních míst prostřednictvím podpory podnikání, inovace, rozšiřování investiční kapacity a příznivého podnikatelského prostředí pro zaměstnavatele. Zvláštní pozornost bude věnována využívání potenciálu nových podniků, sektoru služeb, výzkumu a vývoje k tvorbě pracovních míst. Pozornost bude zaměřena zejména na: - zjednodušení a snížení administrativní a regulační zátěže pro začínající podniky, pro malé a střední podniky, při přijímání pracovníků, na snazší přístup ke kapitálu pro začínající firmy, nové a existující malé a střední podniky a podniky s vysokým potenciálem růstu a tvorby pracovních míst, - podporu vzdělávání a odborného výcviku v oborech s vyšší kapacitou tvorby nových pracovních míst, - využití nových forem aktivní politiky zaměstnanosti. Řešení změn a posilování adaptability a mobility na trhu práce MPSV ve spolupráci se sociálními partnery a věcně příslušnými resorty bude podporovat adaptabilitu zaměstnanců a zaměstnavatelů na změny, přičemž bude brát v úvahu potřebu flexibility i ochrany pracovníků a zdůrazňovat klíčovou úlohu sociálních partnerů v tomto ohledu. V rámci tohoto procesu budou přezkoumány, případně reformovány, příliš restriktivní prvky pracovněprávní legislativy, které ovlivňují dynamiku trhu práce a zaměstnanost skupin obyvatel, které mají na trh práce obtížný přístup. Bude rozvíjen sociální dialog, podporována sociální odpovědnost zaměstnavatelů a budou přijímána další vhodná opatření Záměrem je podpora: - rozmanitosti smluvních a pracovních uspořádání včetně těch, které se týkají pracovní doby, kariérního postupu, lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a mezi flexibilitou a ochranou pracovníků, - přístupu ke školení, zejména pro málo kvalifikované pracovníky, - lepších pracovních podmínek včetně ochrany zdraví a bezpečnosti práce; cílem bude dosažení podstatného snížení výskytu pracovních úrazů a nemocí z povolání, - tvorbu a šíření inovačních a udržitelných forem organizace práce, které podporují produktivitu a kvalitu práce, - předvídání a pozitivní řízení hospodářských změn a restrukturalizace. Podpora rozvoje lidského kapitálu a celoživotního vzdělávání MPSV bude koordinovat prostřednictvím NAPZ věcně příslušné resorty k zaměření na implementaci strategie celoživotního vzdělávání, zahrnující mimo jiné zlepšování kvality a efektivnosti systémů vzdělávání a odborného výcviku, s cílem vybavit všechny lidi dovednostmi, které jsou požadovány od moderní pracovní síly ve společnosti založené na znalostech. Bude podporován rozvoj jejich kariéry s cílem snížit nerovnováhu a úzká místa v dovednostech na trhu práce.
- 15 -
Zvyšování kvality pracovních sil a podpora aktivního stárnutí MPSV bude koordinovat prostřednictvím NAPZ věcně příslušné resorty a sociální partnery při: - zvyšování účasti na trhu práce využitím potenciálu všech skupin obyvatel, prosazením komplexního přístupu zaměřeného především na dostupnost, atraktivitu pracovních míst, zlepšování dovedností a na to, aby se vyplácelo pracovat, - podpoře aktivního stárnutí, zejména vytvářením pracovních podmínek příznivých k udržení pracovního místa věkově starším zaměstnancem (např. přístup k dalšímu vzdělávání, inovační a flexibilní formy organizace práce), a také odstraněním pobídek k předčasnému odchodu z trhu práce, zejména reformou systému předčasného odchodu do důchodu a vytvořením takových podmínek, aby se těmto osobám vyplácelo zůstat aktivní na trhu práce, a zároveň podněcovat zaměstnavatele k jejich zaměstnávání. Rovnost pohlaví MPSV bude koordinovat prostřednictvím NAPZ věcně příslušné resorty a sociální partnery při podpoře účasti žen na trhu práce s cílem dosáhnout podstatného snížení rozdílů v míře zaměstnanosti, v míře nezaměstnanosti a v odměňování mužů a žen. Zvláštní pozornost bude věnována sladění práce a rodinného života, hlavně prostřednictvím poskytování služeb péče o děti a další závislé osoby, podporou sdílení rodinných a profesních povinností a usnadňování návratu do zaměstnání. Podpora integrace osob znevýhodněných na trhu práce a boj proti jejich diskriminaci MPSV bude ve spolupráci se sociálními partnery podporovat integraci osob, které čelí na pracovním trhu značným obtížím, např. těch, kdo předčasně odešli ze školy, pracovníků s nízkými dovednostmi, osob se zdravotním postižením, imigrantů a příslušníků etnických menšin, a to rozvojem jejich zaměstnatelnosti, zvyšováním pracovních příležitostí a prevencí všech forem diskriminace. Zajištění zvyšování atraktivity práce prostřednictvím pobídek MPSV bude koordinovat prostřednictvím NAPZ věcně příslušné resorty a sociální partnery při reformování finančních stimulů s cílem zatraktivnit práci a povzbuzovat muže a ženy k hledání zaměstnání a udržení se v něm. Budou přehodnoceny systémy dávek a jejich vzájemné vazby se záměrem eliminovat nezaměstnanost, past chudoby, neaktivitu, podpořit účast žen, nízko kvalifikovaných pracovníků, starších pracovníků, osob se zdravotním postižením a osob, které jsou trhu práce a zaměstnání nejdále. Transformace nelegální práce na řádné zaměstnání MPSV bude koordinovat prostřednictvím NAPZ věcně příslušné resorty a sociální partnery při realizaci aktivit a opatření zaměřených na eliminaci nelegální práce. Dále aktivity zahrnující zjednodušení podnikatelského prostředí, zvyšující - 16 -
motivaci a přípravu vhodných stimulů v systému daní a dávek, lepší vynucování zákonů a využívání sankcí. Řešení regionálních nerovností v zaměstnanosti MPSV bude koordinovat prostřednictvím NAPZ věcně příslušné resorty a sociální partnery při realizaci komplexně pojatých opatření směřujících ke snížení regionálních nerovností v zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Bude podporovat potenciál pro tvorbu pracovních míst na místní úrovni včetně potenciálu sociální ekonomiky. Podpora se zaměří na tvorbu vhodných podmínek pro aktivity soukromého sektoru a investic do zaostávajících regionů. Pro dosažení průřezových cílů a stanovených priorit se MPSV zaměří na efektivní využití finančních prostředků, jak vyčleněných ze státního rozpočtu, tak z Evropského sociálního fondu. Organizační reforma služeb trhu práce V ČR nadále pokračují strukturální reformy a přetrvávají závažné úkoly týkající se fungování trhu práce. Aktivizační a preventivní strategie zaměstnanosti je nezbytná pro podporu dalších strukturálních změn a pro zmírnění jejich dopadů na zaměstnanost. K tomu, aby služby zaměstnanosti byly schopny poskytovat služby odpovídající Hlavním směrům zaměstnanosti EU, je třeba zlepšit jejich kapacitu, hodnocení i kvalitu. V budoucnu se bude jednat zejména o zkvalitnění služeb zaměstnanosti, zvláště prostřednictvím podpory vlastní aktivizace klientů, a o zefektivnění informačních a zprostředkujících služeb klientům. Kapacita systému zajišťujícího služby trhu práce je vzhledem k rostoucímu rozsahu a intenzitě poskytovaných služeb souvisejících s působností ČR v EU stále poddimenzována. Systémové kroky, týkající se organizačního a institucionálního uspořádání služeb zaměstnanosti, budou prováděny s důrazem na zajištění jejich efektivity, kvality a funkčnosti jejich řízení včetně účelovosti ve využití finančních prostředků. Lepší provázanost s veřejnou správou na úrovni krajů bude zajišťována prostřednictvím pověřených úřadů práce. Jejich postavení bylo zakotveno i do nového zákona o zaměstnanosti. Důraz je kladen na efektivitu a funkčnost služeb zaměstnanosti. Celý systém je aplikován v souladu se zkušenostmi států EU. Volný pohyb pracovních sil v souvislosti po vstupu do EU si žádá posílení informačních systémů na bázi EURES.
- 17 -
V. PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY, SOCIÁLNÍ DIALOG, MZDY A PRACOVNÍ PODMÍNKY Reforma pracovního práva, rozvoj sociálního dialogu Pracovní právo upravuje vztahy vznikající mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Promítá se v něm vysoká úroveň ochrany slabšího účastníka pracovněprávních vztahů – zaměstnance. Zákoník práce je však založen na principu kogentní právní úpravy zakazující vše, co není výslovně dovoleno. Současným společensko-ekonomickým podmínkám, které se vyznačují zejména převahou soukromovlastnických vztahů a tržní ekonomikou, však tento princip již přestává vyhovovat. Pracovněprávní úprava by svým charakterem neměla brzdit potřebný rozvoj vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, měla by poskytovat dostatečný prostor pro smluvní ujednání, a to jak individuální, tak kolektivní. Současnou kogentní právní úpravu je proto třeba uvolnit ve směru posílení smluvního charakteru individuálního i kolektivního pracovního práva. V souvislosti s přípravou ČR na vstup do EU byly konstatovány některé nedostatky pracovněprávní úpravy v porovnání s právem ES. Bylo proto rozhodnuto o postupu reformy pracovněprávní úpravy ve dvou krocích. V prvním kroku byla přijata novelizace zákoníku práce, do níž se promítnou nové směrnice ES, zejména z oblasti rovných příležitostí, úprava vysílání zaměstnanců za účelem poskytování služeb, pracovní podmínky, zejména pracovní doba, bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Tímto postupem bylo dosaženo souladu základní úpravy pracovněprávních vztahů s předpisy ES. V dalším kroku je připraven návrh nového zákoníku práce odpovídající ústavnímu principu „co není zákonem zakázáno, je dovoleno“, avšak se zachováním dosažené úrovně ochrany zaměstnance jako slabšího účastníka pracovněprávních vztahů. Nový zákoník práce by měl poskytnout dostatečný prostor pro smluvní volnost účastníků a současně by měl garantovat minimální či maximální rozsah práv a povinností účastníků pracovněprávních vztahů a jednotlivých pracovních podmínek. Předmětem úpravy nového zákoníku práce by měly být právní vztahy vznikající při výkonu závislé (podřízené, námezdní) práce s tím, že tato práce v něm bude definována. Základním pracovněprávním vztahem by měl být jako dosud pracovní poměr. Při přípravě zákoníku práce bude zváženo doplnění podstatných náležitostí pracovní smlouvy o ujednání o pracovní době, což by mělo být regulováno ustanoveními zákoníku práce kogentní (z hlediska minimálních standardů) i částečně dispozitivní povahy (umožňující motivační způsoby odměňování, pružnou pracovní dobu apod.). Rovněž sociální dialog na podnikové i vyšší úrovni zatím nedosahuje významu srovnatelného se státy EU a přitom zaujímá významné místo mezi prioritami vládního programu. - 18 -
Cesta k dosažení cíle a její jednotlivé fáze Legislativní kroky k dosažení cíle - novelizace pracovněprávních předpisů – novela zákoníku práce, případně zákona o mzdě a zákona o platu - promítnutí požadavků směrnic ES, Evropské sociální charty a řešení nejaktuálnějších požadavků praxe, - nový zákoník práce, založený na principu „co není zakázáno, je dovoleno", se zachováním dosažené úrovně ochrany slabšího účastníka pracovněprávního vztahu. Časový harmonogram předložit návrh nového zákoníku práce vládě do 31.5.2005. Spolupráce při uvádění nové legislativy do praxe - těch případech, kdy mají nezastupitelnou roli sociální partneři, kteří mohou zásadně ovlivnit kvalitu pracovněprávních vztahů rozvíjením vzájemné spolupráce a konstruktivního dialogu. Související problematika podmiňující dosažení cíle - fungující inspekce práce (předpokládá přebudování současného systému úřadů práce a inspektorátů bezpečnosti práce), - vybudování systému úrazového pojištění, - fungující soudnictví (vytvoření specializovaných pracovních senátů).
Sociální partnerství, kolektivní smlouvy a kolektivní vyjednávání Aktéry sociální politiky nejsou pouze stát a tradiční sociální partneři, nýbrž stále více i další nevládní organizace vyvíjející činnost v této oblasti, zaměstnanci organizací poskytujících služby, jakož i odborná veřejnost a všichni občané tohoto státu. MPSV proto bude usilovat o otevřený a co nejširší dialog o všech otázkách sociální politiky a politiky zaměstnanosti se všemi, kteří o něj projeví zájem. Pro přípravu zásadních změn celého systému sociálního zabezpečení, jako jsou například parametry připravované důchodové reformy, budou ustavovány pracovní skupiny napříč politickým spektrem. Jednou z možností, jak tento dialog rozvíjet, bude pořádání tzv. sociálních konferencí ke specifickým tématům sociální politiky pod gescí ministra práce a sociálních věcí. Budou organizovány i veřejné diskuse k závažným společenským tématům, to vše s využitím moderních komunikačních prostředků. Základním předpokladem uskutečnění připravovaných záměrů je dosáhnout co nejširší shody o jejich obsahu mezi vládou a sociálními partnery i mezi sociálními partnery navzájem. Tím zabezpečovat jejich sociální průchodnost a trvalý sociální smír. Proto vláda ve svém programovém prohlášení vyjádřila záměr obnovit a zvýšit význam tripartitních jednání, kolektivních smluv a kolektivního vyjednávání, rozšířit jejich využití i v sektoru veřejných služeb a na regionální úrovni.
- 19 -
Sociální smír bude zajišťován - při přípravě zásadních ekonomických a sociálních opatření trvale vést dialog se sociálními partnery v Radě hospodářské a sociální dohody ČR a na úrovni resortů, s cílem dosahovat co nejširšího konsensu, - rozšiřováním závaznosti kolektivních smluv vyššího stupně na další podnikatelské subjekty vytvářet předpoklady pro rovné podmínky v odvětví pro zaměstnavatele i zaměstnance, - hledáním cest k podpoře sociálního dialogu na regionální, odvětvové a podnikové úrovni - legislativním upřesněním projednávání pracovních podmínek ve veřejném sektoru. MPSV iniciuje novelu zákona o kolektivním vyjednávání, která lépe definuje pravidla pro rozšiřování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupně.
Reforma veřejné správy - právní úprava státní služby a úprava odměňování občanských státních zaměstnanců a dalších zaměstnanců ministerstev a jiných správních úřadů Došlo k úpravě zaměstnaneckých vztahů zaměstnanců ministerstev a jiných správních úřadů jako služebního vztahu ke státu s cílem dosáhnout kvalitní, nezávislé a loajální státní služby se zvláštními povinnostmi a se systémem kompenzací. Touto právní úpravou došlo k naplnění čl. 79, odst. 2 Ústavy ČR a programového prohlášení vlády. V uplynulém volebním období schválil Parlament zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech, o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), zákon č. 219/2002 Sb., kterým se provádějí některé změny v soustavě ústředních orgánů státní správy ČR a mění zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech, o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon). Služební zákon a zákon č. 309/2002 Sb. měly nabýt úplné účinnosti dnem 1. ledna 2004. Na základě zákona č. 281/2003 Sb. bylo však nabytí úplné účinnosti služebního zákona odloženo na 1. leden 2005. V souvislosti s reformou veřejných financí bude ale úplná účinnost daného zákona zřejmě posunuta až na 1. leden 2007. A k tomuto datu rovněž dojde ke změně v odměňování státních zaměstnanců tak, že o konkrétní výši jejich platů bude rozhodovat vláda prováděcím předpisem s ohledem na možnosti státního rozpočtu.
Modernizace mzdové politiky Priority v oblasti odměňování za práci – uplatnění zásady stejné odměny za stejnou práci a práci stejné hodnoty, bránění diskriminaci ve mzdách, zvyšování motivace k práci (zaměstnání) - budou realizovány prostřednictvím těchto základních programů: - 20 -
Poskytování informací a metodických materiálů zaměstnavatelům a zaměstnancům v podnikatelské sféře Cílem je působit na zaměstnavatele, aby při odměňování zaměstnanců respektovali princip stejné odměny za stejnou práci a vystříhali se prvků diskriminace ve mzdových systémech; k tomu zajišťovat informace a metodiky pro výdělková porovnání a porovnání hledisek tvořících hodnotu prací a informace o stanoviscích a rozhodnutích orgánů EU (Evropského soudního dvora aj.). Průběžné úpravy platových poměrů zaměstnanců ve veřejných službách a veřejné správě - postupně vyrovnat nižší mzdové ocenění stejně složité, odpovědné a namáhavé práce ve veřejných službách a veřejné správě oproti podnikatelské sféře, - dosahovat rovného ocenění práce mezi úseky (obory) veřejných služeb a veřejné správy; k tomu jednotnými postupy zhodnotit složitost, odpovědnost a namáhavost prací a škodlivost pracovního prostředí, přizpůsobovat platové systémy (kvalifikační předpoklady) úpravám školské soustavy a spolupracovat s Ministerstvem financí na vytvoření jednotného objektivního způsobu vymezení rozsahu prostředků na platy ze státního rozpočtu (veřejných rozpočtů), - v úpravě odměňování ve státní službě vycházet z obdobných principů odměňování jako u zaměstnanců ve veřejných službách a správě s tím, že příplatkem za službu budou zaměstnancům ve služebním poměru kompenzovány (na rozdíl od zaměstnanců v pracovním poměru) zvýšené povinnosti, větší rozsah omezení vyplývající ze služebního poměru a z náročnějších podmínek výkonu služby. Zvýšení odstupu minimální mzdy od úrovně životního minima Cílem je zvyšovat motivaci k zaměstnání a pracovní (výdělečné) činnosti jako základního způsobu získávání prostředků k životu a formy sebeodpovědnosti, a bránit tak příjmově výhodné závislosti na sociálních dávkách (sociálnímu parazitismu a pasti chudoby). Úroveň (relaci) minimální mzdy k životnímu minimu a průměrné mzdě nadále postupně přibližovat proporcím obvyklým ve státech EU; přitom respektovat zajištění účinné diferenciace mezd a makro i mikroekonomické proporcionality jejich úrovně a vývoje. Konkrétní proporce pohybu minimální mzdy stanovit na podkladě analýzy všech souvislostí.
Ochrana zaměstnanců před poskytováním nízkých (nerovných, diskriminačních) mezd V podnikatelské sféře bude ochrana zaměstnanců před poskytováním nízkých, diskriminačních a nerovných mezd nadále zabezpečována jak prostřednictvím kolektivních smluv, tak (vzhledem k tomu, že ochrana mezd převážné většiny zaměstnanců není realizována prostřednictvím kolektivních smluv) právní regulací, tj. stanovením minimální mzdy a minimálních mzdových tarifů odstupňovaných pro skupiny prací odlišujících se podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. Ve sféře financované z veřejných rozpočtů a obdobných zdrojů bude ochrana mezd zaměstnanců realizována právní regulací (předpisy o platech a jiných formách odměn za práci). - 21 -
Legislativní kroky budou zaměřeny na zpracování novelizace - nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů, - nařízení vlády č. 333/1993 Sb., o stanovení minimálních mzdových tarifů a mzdového zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci, ve znění pozdějších předpisů, - nařízení vlády č. 330/2003 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, - nařízení vlády č. 469/2002 Sb., kterém se stanoví katalog prací a kvalifikační předpoklady a mění nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů“. Návrhy uvedených právních předpisů budou předkládány vládě každoročně ve IV. Čtvrtletí tak, aby nařízení vlády mohla nabýt účinnosti dnem 1. ledna následujícího roku. Při přípravě nových právních předpisů ve mzdové a platové oblasti mají nezastupitelnou roli sociální partneři, se kterými budou záměry v uvedené oblasti konzultovány. Rozhodující podmínkou je vytvoření dostatečných zdrojů ve státním rozpočtu, v ostatních veřejných rozpočtech a v prostředcích zdravotního pojištění na platové úpravy zaměstnanců ve veřejných službách a veřejné správě.
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Bezpečnost a ochrana zdraví při práci představuje v současném období jeden z nejdůležitějších sektorů sociální politiky EU, která přikládá stejný význam sociální i ekonomické dimenzi vývoje společnosti za účelem zajištění dlouhodobě udržitelného rozvoje a snižování sociálního napětí v členských státech EU. Pro splnění hlavních cílů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci schválila Evropská komise „Novou strategii společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na léta 20022006“, ve které se opírá o: - globální přístup k pohodě při práci, tj. o vyhledávání a odstraňování rizik při práci, přičemž se zvýšená pozornost klade na nová, a to především psychosociální rizika při práci; úspěšné řešení těchto otázek se pak promítá do vyšší kvality práce i zdraví pracovníků, - kulturu prevence rizik založenou na kombinaci různých nástrojů (vynucování právních předpisů, sociálním dialogu, realizaci správné praxe, sociální odpovědnosti podnikatelských subjektů a využívání různých druhů ekonomických pobídek), - zdůraznění významu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro zvyšování konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů a snižování nákladů státu na řešení důsledků pracovních úrazů a nemocí z povolání včetně otázek sociálního vyčleňování těchto lidí z práce i ze společnosti. ČR postupně zapracovává požadavky EU v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci do národních právních předpisů a současně přijímá opatření k jejich provádění a důslednému dodržování v praxi. Za tím účelem stanoví konkrétní programové cíle zformulované v dokumentu Národní politika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který byl schválen usnesením vlády č. 475 ze dne 19. 5. 2003. a - 22 -
který je, pokud se dotýká působnosti MPSV, základním východiskem pro stanovení koncepce v oblasti BOZP. Programové cíle v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci - zajišťování a podpora činnosti Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci jako platformy pro koordinaci a napomáhání globálnímu přístupu, - prevence rizik při práci podnikajících fyzických osob, kde bude navržena nová právní úprava v oblasti prevence rizik při práci zahrnující i práva a povinnosti podnikajících fyzických osob, - vznik preventivních a ochranných služeb napomáhajících k předcházení vzniku pracovních úrazů, nemocí z povolání a vzniku nemocí podmíněných prací nebo pracovním prostředím, které budou poskytovány podnikajícím subjektům i jiným osobám, které k poskytování těchto služeb budou splňovat zákonné podmínky; za tímto účelem bude zpracován návrh odpovídající právní úpravy, - ustavení inspekce práce a zlepšení spolupráce s ostatními inspekčními orgány zajišťujícími dozor nad dodržováním právních předpisů na úseku BOZP a docílit účinnější spolupráce prostřednictvím Rady vlády pro BOZP. Vláda schválila návrh zákona o inspekci práce a předložila jej k projednání Parlamentu ČR (sněmovní tisk č. 685), - podpora vzniku nového systému úrazového pojištění zahrnutím tohoto úkolu do Národního akčního programu BOZP a spoluprací na návrhu potřebné právní úpravy.
Cesty k dosažení cílů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Zajišťování a podpora činnosti Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci Rada vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci byla zřízena vládou ČR usnesením vlády č. 858 ze dne 3. září 2003. Rada vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci je stálým poradním orgánem vlády v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci. Rada ve své činnosti připravuje a schvaluje návrhy a doporučení k provádění a pravidelnému hodnocení plnění Národní politiky bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci, jejímž cílem je předcházet poškození zdraví z práce vzniklých v důsledku pracovních úrazů a nemocí z povolání anebo poškození vzniká v souvislosti s prací nebo během ní. Rada zasedá pravidelně podle schváleného plánu práce, nejméně však jednou za tři měsíce. K zajištění své činnosti Rada v souladu se svým Statutem zřídila Stálé výbory, které se zaměřují na odborné posouzení problémů, zpracování materiálů s návrhy příslušných opatření a přispívat k prosazování nadresortního pohledu na řešení aktuálních problémů v této oblasti. Organizační, odborné a administrativní práce včetně zveřejňování informací o činnosti Rady zajišťuje sekretariát Rady, který je organizační součástí MPSV. Prevence rizik při práci podnikajících fyzických osob Právní úprava bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je zapracována do zákoníku práce a do prováděcích právních předpisů navazujících na jeho příslušná ustanovení, která stanoví obecný legislativní rámec jejího zajišťování v souladu s právem Evropské unie a ratifikovanými mezinárodními úmluvami MOP v rámci pracovněprávních vztahů a přiměřeně i pro ostatní podnikající subjekty (§137 ZP). Struktura a věcné zaměření prováděcích právních předpisů k zákoníku práce - 23 -
vychází z potřeb praxe a z právní úpravy EU, kde se řeší pouze ty oblasti, kde je regulace státem nezbytná. Vzhledem k potřebě právní úpravy zahrnující i práva a povinnosti podnikajících fyzických osob v této oblasti budou v souladu s cíli Národní politiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zahájeny práce na návrhu této právní úpravy. K tomu budou realizována následující opatření: - zpracovat návrhy zbývajících prováděcích právních předpisů k ZP, - podílet se na návrhu nového zákoníku práce, - předložit právní úpravu práv a povinností podnikajících fyzických osob v prevenci rizik mimo rámec pracovně právních vztahů. Vznik preventivních a ochranných služeb Péče o ochranu zdraví zaměstnanců není v současnosti optimálně upravena právními předpisy, a to zejména s ohledem na ratifikovanou Úmluvu č. 161 MOP o závodních zdravotních službách (zveřejněnou vyhláškou č. 145/1988 Sb.), ratifikovanou Úmluvu MOP č. 155 o bezpečnosti a zdraví pracovníků a o pracovním prostředí (zveřejněnou vyhláškou č. 20/1989 Sb.) a rámcovou směrnici Rady 391/89/EHS, které se zčásti promítají do zákoníku práce, zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Pro zajištění těchto preventivních a ochranných služeb pro zaměstnance je nezbytné vytvořit komplexní právní úpravu, ve které budou stanoveny podmínky jejich vzniku, kontrola kvality poskytovaných služeb a další minimální standardy, které vytvoří potřebné právní prostředí i pro jejich poskytování. Ustavení inspekce práce a zlepšení spolupráce s ostatními inspekčními orgány V ČR existuje několik orgánů, popř. organizačních útvarů ministerstev (MV, MPO, MD), které dozorují oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Všechny tyto orgány vytvářejí roztříštěnou soustavu inspekcí, přičemž žádný z nich nemá charakter zastřešujícího orgánu, který by umožňoval účinnou koordinaci a realizaci komplexního přístupu k dané problematice, které jsou na členských státech MOP požadovány v souladu s Úmluvou č. 155 a Doporučením č. 164. Inspekce práce, tak jak je vyjádřena v úmluvách MOP (v Úmluvě č. 81 z roku 1947 o inspekci práce v průmyslu a obchodě, a v Úmluvě č. 129 z roku 1969 o inspekci práce v zemědělství) a jak je chápána v zemích EU, není v ČR zajišťována a současná platná právní úprava neumožňuje v oblasti BOZP její výkon v integrované podobě. Zákon o inspekci práce schválený Parlamentem ČR a vydaný pod č. 251/2005 Sb., je pouze prvním krokem k integrovanému přístupu dozoru nad dodržováním právních předpisů v oblasti BOZP. Dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení vykonává v působnosti ČÚBP jediná organizace, Institut technické inspekce Praha. Předmětem jeho činnosti je porovnávání reálného stavu těchto zařízení s technickými předpisy. Toto porovnávání je prováděno za úplatu a má vůči uživatelům těchto zařízení charakter služby. V zahraničí je zcela běžné, že tyto služby, aby nedocházelo ke střetu zájmů, neprovádí státní organizace, ale autorizované nestátní instituce. Státní dozor vykonává pouze kontrolu plnění ustanovení právních předpisů. Obdobný právní stav je třeba dosáhnout i v ČR. K dosažení stanovených cílů budou realizována tato opatření -
na základě Národní politiky BOZP, Národního akčního programu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zejména prostřednictvím Rady vlády pro bezpečnost a - 24 -
-
ochranu zdraví při práci vyvíjet aktivitu k postupné koordinaci činností při výkonu dozoru v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména s orgány ochrany veřejného zdraví, které jsou v působnosti Ministerstva zdravotnictví; obdobně působit při přípravě nové právní úpravy bezpečnosti provozu stanovených technických zařízení a dozoru nad ní, navrhnout ratifikaci Úmluvy č. 81 z roku 1947 a Úmluvy č. 129 z roku 1969 MOP.
Podpora vzniku nového systému úrazového pojištění Současná právní úprava neumožňuje vyvinout účinný ekonomický tlak potřebný k tomu, aby problematice bezpečnosti a ochraně zdraví při práci byla podnikajícími subjekty věnována náležitá pozornost. Stávající zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů za škody vzniklé při pracovních úrazech a nemocích z povolání postrádá účinné prvky stimulující zaměstnavatele k prosazování prevence, nepřihlíží k vývoji pracovní úrazovosti a nevytváří prostředky na podporu prevence. Opatřením bude urychlený vznik nového systému úrazového pojištění, který svými pojistnými podmínkami bude pozitivně motivovat k prevenci pracovních úrazů a jiných poškození zdraví z práce a prosazení návrhu potřebné právní úpravy.
Působnost činnosti Národního informačního centra pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (National Focal Point) K informování široké odborné veřejnosti o problematice bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zemích EU MPSV zajišťuje činnost Národního informačního centra a specializované webové stránky. Veřejnost je dále oslovována prostřednictvím tištěných informačních materiálů a mediálních aktivit ve sdělovacích prostředcích a zejména při organizaci každoročně pořádaného Evropského týdne bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který je společnou aktivitou všech členských zemí EU.
- 25 -
VI. SOCIÁLNÍ OCHRANA Sociální pojištění Koncepce MPSV v oblasti sociálního (důchodového, nemocenského a úrazového) pojištění vychází z Programového prohlášení vlády ČR ze srpna 2004.
Důchodové pojištění Reforma důchodového systému, probíhající od roku 1990 jako trvalý kontinuální proces, vyžaduje uskutečnit další zásadní kroky. Rozhodnutí, která jsou nezbytná pro její další pokračování, však musí být přijata na základě co nejširší shody. Prvořadá pozornost bude věnována modernizaci důchodového systému, která vedle změn v dávkové oblasti zajistí také potřebný rozvoj nositele pojištění. V souladu s cíli EU a MPSV by měl být budoucí důchodový systém finančně udržitelný v rámci veřejných financí, s poskytováním přiměřených dávek na základě dohodnuté míry solidarity, s využitím příjmů z doplňkových systémů. Ta musí být stabilní a dostatečně flexibilní, aby se mohl přizpůsobovat měnícím se ekonomickým a sociálním podmínkám v budoucnu bez narušení základních principů. Realizace důchodové reformy, tak jak ji navrhuje MPSV, bude založena na povinném důchodovém pojištění a na individuálním dobrovolném důchodovém připojištění s prvky zaměstnaneckého penzijního připojištění, přičemž míra náhrady charakterizovaná relací průměrného příjmu ve stáří z důchodového systému k čistým průměrným celoživotním příjmům bude otázkou právě politického konsensu a váha základního systému a dobrovolného připojištění při zajištění průměrného příjmu ve stáří z důchodového systému by měla být v poměru 3:1. Nezbytným předpokladem pro zajištění přiměřené výše důchodů v budoucnu je finanční udržitelnost důchodového systému, jehož důležitou součástí je především: -
zvyšování míry zaměstnanosti, zásadní omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu, vytváření rezervních fondů zřízených v rámci veřejné soustavy důchodového zabezpečení s cílem zamezit zvyšování příspěvkových sazeb, zkvalitnění prostředí pro doplňkové soukromé zabezpečení a vznik soukromých fondů.
MPSV bude v rámci důchodové reformy prosazovat postupný přechod k průběžně financovanému příspěvkově definovanému ekvivalentnímu systému – NDC systému, kde je individuální důchod vypočten jako podíl celkové částky evidované na osobním záznamu pojištěnce ke dni přiznání důchodu a průměrné doby dožití mužů i žen daného věku platné k tomuto dni. V důsledku změn realizovaných v souvislosti s první etapou reformy veřejných rozpočtů s účinností od ledna 2004 bude důchodový systém po dobu zhruba deseti let stabilizován a rozdíl mezi příjmy a výdaji ještě i dalších deset let nepřesáhne - 26 -
současnou výši 1 % HDP. Nezbytným předpokladem pro další pokračování reformy je rozhodnutí směřující k vyváženosti finančního rámce ve vztahu k sociální únosnosti tohoto systému. Budoucí systém musí být finančně udržitelný a musí poskytovat přiměřené dávky na základě dohodnuté míry solidarity. Pokud jde o přechod od stávajícího systému k novému systému starobních důchodů, bude nutné stávající DB systém udržovat nejméně do roku 2030 pro nově přiznávané důchody a déle než do roku 2050 pro důchody vyplácené. Systém bude nutné dále upravovat a přizpůsobovat ekonomickým a demografickým podmínkám. Budou přijata taková opatření, aby nositel pojištění byl schopen plnit úkoly spojené s budoucími změnami v oblasti příjmů a výdajů důchodového systému, byl klientsky orientovanou institucí poskytující finanční služby a informace s využitím nejmodernějších technologií tak, aby každý občan mohl být pravidelně seznamován s tím, jaké jsou jeho nároky z důchodového pojištění. Nezbytnou podmínkou pro bezproblémové plnění úkolů v důchodovém pojištění bude i schopnost komunikovat se zahraničními nositeli pojištění. Hlavní principy systému V systému bude předem určena příspěvková sazba a systém vyplácí důchody pouze z každoročně dosažených příjmů. Zavedením osobních záznamů získají pojištěnci přehled o stavu „svých prostředků“ pro zajištění ve stáří. To by mělo být motivačním prvkem k placení pojistného a aktivnímu rozhodování o době odchodu do důchodu. V základním povinném důchodovém pojištění tak půjde o větší odpovědnost občana než doposud při rozhodování o jeho zajištění ve stáří. Valorizace důchodů bude závislá na vývoji systému v rámci celé ekonomiky. Zavedení systému povede k: - vytvoření předpokladů pro dlouholetou finanční stabilitu při stanovené pojistné sazbě, - těsné vazbě mezi zaplaceným pojistným a délkou doby dožití na jedné straně, a výší důchodu na druhé straně, - pojistně matematické spravedlnosti, - odstranění rizika, že v důchodovém systému budou řešeny problémy jiných oblastí. Hlavní principy invalidního pojištění Pro invalidní důchody bude zachován DB systém (dávkově definovaný), z nějž se budou poskytovat plné i částečné invalidní důchody. Okruh osob účastných invalidního pojištění bude stejný jako okruh osob účastných starobního pojištění. Pojištěnec bude plně invalidní (částečně invalidní), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesne jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 % (33 %) . Pojištěnec bude mít nárok na plný (částečný) invalidní důchod, jestliže se stane plně (částečně) invalidním a získá potřebnou dobu pojištění, která bude odstupňována podle věku pojištěnce (ve věku nad 28 let bude činit pět roků). Nárok na plný invalidní důchod zanikne dnem dosažení věkové hranice o pět roků vyšší než bude minimální věková hranice pro nárok na starobní důchod. - 27 -
Vyplácené plné (částečné) invalidní důchody se budou každoročně zvyšovat obdobně jako starobní důchody. Vždy po uplynutí doby pěti roků výplaty se plný (částečný) invalidní důchod přepočte podle aktuálních údajů na osobním záznamu. Hlavní principy pozůstalostního pojištění Rovněž pro pozůstalostní důchody bude zachován DB systém. Funkcí pozůstalostního důchodu bude doplňovat příjem neúplné rodiny při úmrtí živitele při splnění podmínek stanovených zákonem. Nárok na pozůstalostní důchod se bude důsledně odvíjet od nároku na důchod zemřelého. Tento princip se bude týkat vdovského, vdoveckého i sirotčího důchodu. Rozvoj dobrovolných penzijních systémů Reformu základního povinného důchodového pojištění nelze provádět izolovaně, bez ohledu na charakter a možnosti doplňkových důchodových systémů. V souvislosti s novým uspořádáním celého důchodového systému včetně jeho doplnění o možnosti zaměstnaneckého penzijního připojištění (v členských státech EU obvyklý II. pilíř důchodového systému) musí být rozhodnuto o základních kritériích, o váze jednotlivých pilířů důchodového systému a o výši náhradového poměru z těchto pilířů. Pro zlepšení náhradového poměru středních a vyšších příjmových skupin bude poskytnuto občanům více možností, kam mohou umisťovat své prostředky pro zajištění příjmu ve stáří. Pod pojmem spoření na stáří je třeba chápat čerpání naspořených prostředků v důchodovém věku a ve formě penze. Stát bude svou daňovou podporu poskytovat úhrnně všem individuálním formám penzijního připojištění s tím, že by zákon stanovil maximální možnou úhrnnou částku podpory a bude na občanovi, ve které z uvedených forem svůj nárok na podporu uplatní. Pro rozvoj penzijního připojištění podporovaného státem bude potřebné posílit dlouhodobost systému, motivovat účastníky k vyšším příspěvkům, motivovat zaměstnavatele k většímu zapojení do systému, zvyšovat bezpečnost, zvýšit výnosnost a řešit výplatu nízkých důchodů. Pokud jde o zásadní důchodovou reformu, je záměrem zahájit legislativní proces tak, aby Parlamentu ČR mohlo být předloženo paragrafované znění nových právních předpisů v roce 2006, což je však podmíněno výsledky politického rozhodnutí, které by mělo následovat po zhodnocení výsledků pracovní skupiny koordinátora pro přípravu podkladů k rozhodnutí o důchodové reformě.
Nemocenské pojištění Pokud jde o oblast nemocenského pojištění, bude připraven nový zákon o nemocenském pojištění, který bude obsahovat mimo jiné i mechanismy zabraňující zneužívání tohoto systému. - 28 -
První etapou reformy systému nemocenského pojištění je novela stávající právní úpravy s účinností od 1. ledna 2004, připravená v rámci reformy veřejných financí. Jedním z hlavních cílů parametrických změn je omezit neodůvodněný růst veřejných výdajů (i odvodů) na nemocenské pojištění. Změny spočívají v prodloužení rozhodného období, ze kterého se zjišťuje denní vyměřovací základ pro stanovení dávek nemocenského pojištění, z kalendářního čtvrtletí na 12 kalendářních měsíců, ve snížení denního vyměřovacího základu za dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti ze současných 100 % na 90 % u částky do 480 Kč, ve snížení nemocenského za první tři dny pracovní neschopnosti z 50 % na 25 % a v prodloužení doby, po kterou nebudou zvyšovány redukční hranice denního vyměřovacího základu i na roky 2004 a 2005. Tyto změny budou znamenat nejen úsporu finančních prostředků vynakládaných na dávky nemocenského pojištění, ale některé úpravy omezí i možnost zneužívání těchto dávek. Druhou etapou reformy systému nemocenského pojištění bude nový zákon o nemocenském pojištění, který bude představovat komplexní úpravu této problematiky. Lze předpokládat jeho schválení v průběhu roku 2005 s nabytím účinnosti od 1. ledna 2006. Základní principy návrhu spočívají v tom, že systém nemocenského pojištění bude zabezpečovat ekonomicky aktivní občany krátkodobými peněžitými dávkami ve vybraných sociálních situacích. Systém bude v zásadě jednotný s tím, že účast v něm bude povinná pro zaměstnance a dobrovolná pro osoby samostatně výdělečně činné, bude omezena solidarita mezi osobami s vyššími a nižšími příjmy (posílení pojistných prvků), bude omezena solidarita mezi zaměstnavateli částečnou (postupnou) privatizací systému, budou posíleny ochranné prvky systému před jeho zneužíváním, příjmy z pojistného a výdaje na dávky budou v zásadě vyrovnané. Na finančním zabezpečení zaměstnance v době trvání pracovní neschopnosti se budou podílet zaměstnavatelé a systém bude respektovat mezinárodní závazky.
Úrazové pojištění Záměrem MPSV bude připravit návrh nového průběžně financovaného veřejnoprávního systému úrazového pojištění, který bude výrazně motivovat zaměstnavatele i zaměstnance k vytváření podmínek pro bezpečnou práci. Úrazové pojištění bude plnit vedle své sociální úlohy úlohu preventivní k předcházení úrazů a nemocí z povolání a úlohu rehabilitační, jejímž cílem je návrat poškozeného do pracovního procesu. Cílem změn bude komplexní úrazové pojištění propojením úrazového pojištění s pojištěním nemocenským, důchodovým a posudkovou službou ČSSZ, v jejíž kompetenci bude posouzení závažnosti úrazového poškození pro účely odškodnění úrazu a nemocí z povolání. K vytvoření nového systému úrazového pojištění budou přijata tato opatření: -
převedení správy úrazového pojištění na jednoho nositele, vytvoření institutů prevence a rehabilitace, zavedení motivačního prvku ve formě příplatků a slev na pojistném, vytvoření informačního systému, - 29 -
-
zpracování ekonomické analýzy finančních toků v úrazovém pojištění včetně objektivního nastavení parametrů úrazového pojištění, zavedení posuzování úrazového poškození pro účely stanovení úrazového odškodnění (renty),
Nositelem úrazového pojištění bude ČSSZ. Měl by tak vzniknout prostor pro preventivní aktivity podporované pojištěním v rámci jeho reálných sazeb. Navrhovanou změnou systému úrazového pojištění bude vyhověno i závazkům ČR přijatým s jejím vstupem do EU.
Státní sociální podpora a dávky sociální péče Záměry týkající se dávek státní sociální podpory a dávek sociální péče jsou do značné míry modifikovány závěry, které byly přijaty v rámci reformy veřejných rozpočtů. Bylo rozhodnuto o krátkodobé (parametrické) a dlouhodobé systémové rekonstrukci těchto dávek a byly stanoveny principy znamenající věcný posun v celkovém zaměření dalších prací na této rekonstrukci. Základním zadáním je, aby se působení obou dávkových systémů v budoucnu více a adresněji zaměřovalo na skutečně potřebné osoby a rodiny. Byla navržena opatření ke zvýšení náročnosti podmínek na získání sociálních dávek. To by spolu s organizačními změnami, pokud jde o plátce dávek, mělo vést k hospodárnějšímu vynakládaní prostředků v této oblasti. Úkoly, které vyplývají pro MPSV ze závěrů přijatých k reformě veřejných rozpočtů v oblasti státní sociální podpory a dávek sociální péče byly rozděleny do dvou etap. První již realizovaná etapa (zákon č. 453/2003 Sb.) představuje realizaci opatření s účinností od roku 2004. Druhá etapa, kdy by měla vstoupit v platnost nová řešení v obou systémech, se předpokládá od roku 2006. Pokud jde o období od roku 2004, došlo k realizaci určitých parametrických změn. V systému státní sociální podpory byl zrušen příspěvek na dopravu s tím, že zhruba polovina objemu v současnosti vyplácených dávek byla přesunuta do dotací na územní dopravní obslužnost jako zdroj k zajištění žákovských slev na jízdném, poskytovaných od září 2004. U OSVČ se uplatnil koncept minimálního (fiktivního) příjmu ve výši 50 % průměrné mzdy v národním hospodářství (původní záměr přijatý v rámci RVR ve výši 40% zvýšila vláda). Tento koncept platí i pro systém dávek sociální péče poskytovaných podle zákona o sociální potřebnosti a v oblasti sociálního pojištění. Příjemcům rodičovského příspěvku byla dána možnost neomezené výdělečné činnosti, v návaznosti na úpravy v daňové oblasti se od května 2004 zvýšil rodičovský příspěvek zhruba o 1000 Kč měsíčně. Významným rozhodnutím bylo převedení působnosti poskytovat dávky SSP na stát. Namísto obcí s rozšířenou působností rozhodují o dávkách státní sociální podpory a vyplácejí je od 1.4.2004 úřady práce. Uvedené řešení je z dlouhodobého hlediska přínosné a racionální, umožní státu postupovat efektivně a dodržovat mezinárodní závazky, které má a bude mít v této oblasti. V souladu s Programovým prohlášením vlády bude zaveden příspěvek žákům nastupujícím do prvních tříd. - 30 -
Pokud jde o druhé období s účinností opatření od roku 2006, hlavním obsahem činnosti je příprava systémových změn, které budou navazovat mimo jiné na revizi a rekonstrukci životního minima. Obsahem těchto prací bude revize a redukce dávek sociální péče, zpracování novelizace zákona o životním minimu, příprava zákona o hmotné nouzi s komplexně novým řešením výplaty dávek podmíněných sociální potřebností a zavedení bonifikačních a sankčních mechanismů.
Sociální služby Strategickým cílem MPSV do roku 2006 je zajistit kvalitní a potřebám jednotlivců přizpůsobený systém sociálních služeb, v souladu se základními principy evropského sociálního modelu. Nástrojem pro dosažení tohoto cíle je legislativní zakotvení kvalitního, dostupného a efektivního systému sociálních služeb, odrážejícího změny ve společnosti, který bude srovnatelný se systémy zemí EU. Záměrem je, aby sociální služby napomáhaly předcházet sociálnímu vyloučení, podporovaly integraci, vyrovnání příležitostí a nezávislost obyvatel, chránily společnost jako celek i ohrožené skupiny obyvatel. Programové cíle v oblasti sociálních služeb Rozsah a forma existujících sociálních služeb v ČR plně neodpovídá potřebám vzniklým v souvislosti s transformací společenského a ekonomického systému po roce 1989. Podle platné legislativy jsou uživateli pouze rodina a děti, lidé s těžkým zdravotním postižením, senioři, lidé potřebující zvláštní pomoc, lidé tzv. společensky nepřizpůsobení a lidé umístění ve zdravotnických zařízeních. V rámci realizace opatření II. etapy reformy veřejné správy byla ze státu na obce a kraje převedena všechna zařízení sociálních služeb. Oblast sociálních služeb v současné době zabezpečují kraje, obce, nestátní neziskové organizace a fyzické osoby. Stát, respektive MPSV, je zřizovatelem pouze pěti ústavů sociální péče. Vládou schválený věcný záměr zákona o sociálních službách nevylučuje ze systému ostatní cílové skupiny, se kterými je v praxi běžně pracováno. Dokument Bílá kniha sociálních služeb představuje hlavní principy transformace systému sociálních služeb, jež jsou v souladu s evropským sociálním modelem. Zpracovány byly standardy kvality sociálních služeb a metodika jejich zavádění, systém jejich nezávislého hodnocení a metodika plánování dostupnosti sociálních služeb na místní a regionální úrovni. Současně jsou navrženy vzdělávací programy pro jednotlivé subjekty. Byla schválena koncepce celoživotního vzdělávání sociálních pracovníků a úsilí bude směřovat k jejímu prosazení. Probíhá decentralizace financování sociálních služeb ze státního rozpočtu do regionálních a místních rozpočtů. Slabé stránky stávajícího systému lze spatřovat v legislativní úpravě sociálních služeb, která neodpovídá současnému vývoji a praxi. Neexistují systémy zajišťující kvalitu poskytovaných sociálních služeb. Současný způsob financování neumožňuje rovný přístup pro všechny poskytovatele sociálních služeb, kdy jsou zvýhodňována krajská a státní zařízení oproti ostatním - 31 -
poskytovatelům, což nemotivuje obce, při zajišťování potřebných sociálních služeb. Neexistuje jednotný informační systém sociálních služeb. Cíle, jichž je v oblasti sociálních služeb třeba zejména dosáhnout -
při přípravě klíčových koncepčních dokumentů v oblasti sociálních služeb prosadit konzultační proces za účasti ostatních resortů, krajů, obcí, nestátních neziskových subjektů, uživatelů služeb i široké veřejnosti, dokončit proces decentralizace a transformace sociálních služeb včetně způsobu financování sociálních služeb a jejich legislativního zakotvení, rozšířit spektrum poskytovaných sociálních služeb s důrazem na poskytování služeb v přirozeném prostředí uživatele, zavést systém nezávislého auditu kvality sociálních služeb založený na zákonem stanovených standardech kvality sociálních služeb, vytvářet a rozvíjet partnerství a plánování na úrovni krajů, obcí, NNO a uživatelů sociálních služeb při tvorbě regionální sociální politiky, vytvořit a zavést systém rozvoje lidských zdrojů v sociálních službách.
Pojetí koncepce sociálních služeb bude směřovat k široké nabídce služeb především v domácnostech občanů s cílem umožnit klientům vést samostatný život a zároveň spolurozhodovat o množství a způsobu poskytovaných služeb. V oblasti ústavní sociální péče budou prosazovány principy kvality poskytování služeb, zejména s ohledem na dodržování lidských práv uživatelů. Současně bude dořešena otázka zdravotní péče poskytované v zařízeních sociální péče, zejména z hlediska jejího financování upřesněním současných právních předpisů jak v oblasti zdravotnictví, tak i v oblasti sociální pomoci. MPSV jako zřizovatel pěti ústavů sociální péče bude usilovat o to, aby sloužily jako vzorová odborná, metodická, vzdělávací a poradenská centra pro ostatní subjekty sociální pomoci. Budou navrženy úpravy stávajícího nevyhovujícího systému hodnocení nepříznivé sociálně zdravotní situace osob se zdravotním postižením, popř. i dalších potřebných osob pro účely sociální péče (včetně již překonaných posudkově medicínských hledisek uvedených zejména v přílohách vyhlášky č. 182/1991 Sb.), v systém moderní sociální pomoci a sociálních služeb, v němž budou uplatněna i nová hlediska a přístupy k hodnocení potřeb osob se zdravotním postižením. Dále budou prosazovány cíle definované v Národním akčním plánu sociálního začleňování. V oblasti státní finanční podpory obnovy a rozvoje materiálně technické základny sociálních služeb bude podporováno především budování kapacitně menších a bezbariérově řešených zařízení, provozně uzpůsobených k poskytování potřebné péče a služeb na úrovni požadavků současné doby. Zároveň bude vždy přihlíženo k tomu, zda jednotlivé investiční akce korespondují se strategickými plány obcí a regionů v oblasti zajišťování dostupnosti služeb, které jsou utvářeny na základě partnerského dialogu mezi veřejnou správou, poskytovateli a uživateli služeb.
- 32 -
Opatření k dosažení cílů v oblasti sociálních služeb -
zahrnout střednědobou strategii v oblasti zavádění hlavních nástrojů regulace sociálních služeb do Národního akčního plánu sociálního začleňování (v roce 2004), dokončit přípravu legislativního zakotvení systému sociálních služeb (v roce 2005), podporovat transformaci rezidenčních služeb a rozvoj služeb poskytovaných v přirozeném prostředí uživatele, podporovat vytváření partnerských regionálních struktur k zavádění plánování a kvality sociálních služeb, dokončit přípravu a realizovat vzdělávací programy, vytvořit akreditační systém a uznání získané kvalifikace (v roce 2006), pokračovat v budování systému hodnocení kvality sociálních služeb s cílem zavedení povinného systému hodnocení kvality (v roce 2005), vytvořit jednotný informační systém sociálních služeb (v roce 2006), v souvislosti s probíhající reformou veřejné správy (tj. s převodem kompetencí v oblasti odpovědnosti za zajištění sociálních služeb na nejnižší možnou úroveň veřejné správy) dořešit otázku financování sociálních služeb, zvýšit finanční soběstačnost samospráv, tedy subjektů odpovědných za zajištění sociálních služeb (vytvářet podmínky pro poskytování sociálních služeb v daném území), docílit více zdrojového financování sociálních služeb, které bude založeno na efektivním využívání stávajících finančních zdrojů.
Z hlediska financování sociálních služeb bude působnost směřovat -
-
zvýšení finanční soběstačnosti samospráv v oblasti financování sociálních služeb cestou zvyšování jejich samostatnosti v oblasti rozhodování o užití (alokaci) dostupných finančních zdrojů na sociální služby, snížení rozsahu a zvýšení účelnosti a efektivnosti dotačního systému státu v oblasti financování (provozních výdajů) sociálních služeb (transformace dotace na lůžko, dotace na výkon zřizovatelských funkcí), decentralizaci finančních prostředků (dotační řízení MPSV) určených na podporu nestátních neziskových subjektů poskytujících sociální služby na místní či regionální úrovni na kraje, podílu státu na financování sociálních služeb zejména v případě podpory subjektů působících na rozvoj sociálních služeb (podpory zavádění nástrojů reformy sociálních služeb) a v případě vyrovnávání regionálních rozdílů v nabídce sociálních služeb, posílení uživatele v systému sociálních služeb cestou zvyšování jeho finanční soběstačnosti a participace na financování služby (zejména prostřednictvím transformace dávkových systémů).
V rámci čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU je záměrem v oblasti sociálních služeb podporovat zejména -
zavádění systému standardů kvality poskytovaných sociálních služeb, zajištění dostupnosti služeb pro skupiny ohrožené sociální prostřednictvím systému komunitního plánování, - 33 -
exkluzí
-
vzdělávání pracovníků systému sociálních služeb, s cílem posílení jejich schopnosti poskytovat služby odpovídající standardům kvality, subjekty a organizace zabývající se programy pro společenskou integraci osob sociálně exkludovaných nebo ohrožených sociální exkluzí, projekty zaměřené na aktivity v oblasti podpory rozvoje komunitního plánování, standardů kvality v sociálních službách a vzdělávání pracovníků systému sociálních služeb, vytvoření odpovídající implementační struktury pro čerpání finančních prostředků z Evropského sociálního fondu v rámci opatření na sociální integraci OP RLZ (personální a technické posílení odboru sociálních služeb), realizaci opatření na sociální integraci – implementaci opatření prostřednictvím výběrových řízení, tenderů a globálního grantu, zajištění spolufinancování projektů z národních zdrojů, spolupráci na přípravě programových dokumentů na další programovací období.
Posudková služba sociálního zabezpečení Rozvíjení aktivní sociální politiky a naplňování jejích hlavních cílů a priorit si vyžádá rovněž změny v oblasti posudkové služby sociálního zabezpečení. I když samotná posudková služba sociálního zabezpečení není nositelem a realizátorem sociální reformy, sleduje a reaguje na stěžejní koncepční záměry a úkoly MPSV, v souladu s potřebami jednotlivých sociálních systémů. Její činnost se tak bezprostředně dotýká každoročně několika set tisíc osob a ekonomické dopady této činnosti v oblasti dávkových systémů lze vyčíslit v desítkách miliard korun. Zásadní změny by měly postihnout některé stávající posudkové systémy, zejména v oblastech, ve kterých se připravují změny v oblasti dávkové. V některých systémech by mělo dojít k modernizaci stávajících posudkových systémů a zpřesnění věcných řešení a zvýšení odpovědnosti zainteresovaných subjektů, v jiných, zejména v oblastech sociálních služeb a sociální péče se připravuje vytvoření nových posudkových systémů s důslednou orientací na sociální důsledky zdravotního postižení. Zcela nová posudková kritéria se připravují také pro oblast úrazového pojištění. Posudková služba sociálního zabezpečení, sledujíc vývoj systémů sociální ochrany, se bude muset diferencovat a specializovat do dvou linií. První zaměřenou na pojistné systémy - tj. nemocenské, úrazové a důchodové pojištění, kde zůstane dominantní orientace na lékařské posouzení zdravotního stavu a pracovního potenciálu tj. důsledků zdravotního postižení na pracovní a výdělečnou schopnost. Druhá pak bude zaměřena výlučně na nepojistné sociální systémy tj. státní sociální podporu, sociální péči a sociální služby a bude se orientovat na sociálně zdravotní posouzení tj. kombinaci posouzení důsledků zdravotního postižení a individuální sociální situace. Tyto koncepční změny a nová legislativní řešení si vyžádají některé významné změny v dosavadní organizaci posudkové služby sociálního zabezpečení a - v závislosti na rozsahu reforem dávkových systémů, které budou spojeny mj. i s rozšířením posudkové činnosti do zcela nových sociálních oblastí - také její personální posílení. Součástí řešení musí být i řešení motivace lékařů pracujících ve zdravotnictví k práci v oblasti posudkové služby sociálního zabezpečení a posílení - 34 -
motivace lékařů stávající posudkové služby sociálního zabezpečení, zejména posílením úpravy jejich odměňování a vytvořením dobrých pracovních podmínek. Vzhledem k tomu, že posudková služba sociálního zabezpečení představuje činnost, která slouží bezprostředně stovkám tisíců osob, které žádají o dávky nebo již čerpají dávky z jednotlivých sociálních systémů, bude nezbytné této problematice věnovat velkou pozornost.
Systém rehabilitace osob se zdravotním postižením MPSV bude pracovat na zavedení systému ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením. Tento systém bude koncipován jako účinný nástroj sociálního začleňování těchto osob a jejich odpovídajícího uplatnění na trhu práce chráněném i nechráněném. Systém bude vycházet z tezí ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením schválených usnesením vlády č. 547 ze dne 4. června 2003, které budou promítnuty do návrhů právních předpisů a vyústí v zákon o ucelené rehabilitaci. Ucelené pojetí rehabilitace osob se zdravotním postižením představuje velmi rozsáhlou problematiku, jejíž řešení přesahuje působnost resortu. Proto bude v dané oblasti MPSV spolupracovat nejen s dalšími zainteresovanými resorty (MZ, MŠMT), ale i s Vládním výborem pro zdravotně postižené občany a Národní radou zdravotně postižených ČR.
Problematika rovného zacházení a rovných příležitostí pro ženy a muže Ačkoliv je rovnost příležitostí jako jedna ze základních práv a svobod ukotvena Ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod, nerovnosti mezi muži a ženami přetrvávají v řadě oblastí života české společnosti. Tyto nerovnosti se výrazně projevují zejména v uplatnění žen na trhu práce, v rozhodovacích procesech a v oblasti slučování rodinného života a pracovní dráhy. Úsilí proto bude směřovat k naplnění dokumentu a kontrole vládního usnesení č. 236/1998 Priority a postupy vlády při prosazování rovnosti mužů a žen a novele Zákoníku práce, který stanovuje povinnost zaměstnavatele zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci. To se týká pracovních podmínek, stejně jako odměňování. Současně se tímto opatřením stanovuje zákaz nejen přímé, ale i nepřímé diskriminace. Zatímco v oblasti zákonného rámce bylo v ČR, s výjimkou oblasti domácího násilí páchaného na ženách, dosaženo výrazného pokroku, nedostatečná váha je přikládána vlastní implementaci politiky rovných příležitostí. Působnost resortu bude směřovat k širšímu užití metody genderového mainstreamingu (prolínání problematiky rovných příležitostí do všech oblastí života společnosti), prosazované v rámci EU, která je v ČR zatím ve svých počátcích. Dále se pozornost resortu zaměří na: -
průběžné monitorování právních předpisů s ohledem na jejich soulad s principem rovného postavení žen a mužů ve společnosti, respektive - 35 -
-
-
s odpovídajícími požadavky práva Evropské unie; na důsledné uplatňování principu rovnosti žen a mužů při zpracování nových předpisů, právní úpravu pracovních vztahů umožňujících vytváření variabilních pracovních režimů, které by zaměstnancům pečujícím o děti a rodinu usnadnily sladění pracovního a rodinného života (např. flexibilní pracovní doba, jobsharing, práce přes internet, práce doma), umožnění návratu na trh práce rodičům pečujícím o malé děti účastí na rekvalifikačních kurzech, kontrolu dodržování pracovněprávních předpisů týkajících se zákazu diskriminace z důvodu pohlaví včetně dodržování principu stejné mzdy za stejnou práci a za práci stejné hodnoty, pokračování ve veřejné diskusi o problematice rovných příležitostí žen a mužů a jejich cílech, a na podporu odstraňování přetrvávajících stereotypů ve společnosti spojených s rolí mužů a žen, podporu výzkumu společenských jevů, které vedou k diskriminaci žen, k ohrožení jejich důstojnosti, zdraví nebo života.
Problematika života věkově starších občanů a seniorů Zvýšená pozornost resortu bude trvale věnována starším osobám, které jsou nejvíce zranitelné při zajištění rovného zacházení a rovných příležitostí v oblasti zaměstnanosti a sociální ochrany. Součástí činnosti v této oblasti bude mimo jiné odhalování situací, kdy dochází nebo může docházet k diskriminaci těchto osob, ale také vymezení těch situací, kdy se o diskriminaci nejedná. MPSV bude ve spolupráci s dalšími resorty a nestátními subjekty sledovat a každoročně vyhodnocovat plnění Národního programu přípravy na stárnutí, který obsahuje základní přístupy k seniorům. Vládě ČR bude předložena komplexní kontrolní zpráva o realizaci Národního programu v druhém pololetí roku 2005. Z hlediska udržitelnosti vývoje společnosti bude úsilí resortu směřovat k podněcování státních, krajských a dalších územních samosprávných orgánů, aby přijaly účinná opatření vedoucí k zvyšování kvality života seniorské populace. Jde především o dostupnost zdravotně-sociálních a dalších veřejných i soukromých služeb, kvalitu bydlení, možnost dalšího vzdělávání a rozvíjení sociálních kontaktů. Demografický vývoj, změny ve struktuře rodin a domácností předznamenávají nebezpečí ztráty neformální podpory seniorů vlastní rodinou. Společnost založená na individuálních zájmech a dosahování úspěchů, ztráta smyslu pro rodinnou solidaritu, oslabení sociálních kontaktů rodinného rázu, prosazování kultu mládí apod. jsou charakteristické současné vývojové trendy, které vyřazují stáří obecně jako etapu životního cyklu moderní společnosti. Proto se MPSV soustředí na prosazování konceptu aktivního stárnutí, hledání smysluplného a uspokojujícího stylu života starých lidí. V součinnosti s Ministerstvem zdravotnictví a dalšími státními orgány bude středem zájmu dodržování standardů v domovech důchodců a dalších zařízeních pro seniory, úroveň sociálních služeb subjektů poskytujících integrované zdravotněsociální služby apod. Cílem všech přijímaných opatření bude prodloužení délky života a postupné dosažení věku mužů i žen odpovídající trendu zemí EU. - 36 -
Dále se pozornost resortu zaměří na: -
měnící se strukturu potřeb seniorů, nárůst úrovně vzdělání (především u žen), na potřeby duševního rázu, rozšíření možnosti seniorů žít ve vlastní domácnosti s využitím profesionální sociální pomoci, vybavenost bytů kompenzačními pomůckami, posilování integrace seniorů do místní komunity a provozování multifunkčních zařízení pro případ postupující nesoběstačnosti.
- 37 -
VII. RODINNÁ POLITIKA Poslední desetiletí naznačují nepříznivý demografický vývoj, který může mít v budoucnu pro naší společnost závažné negativní dopady (jedná se o nepříznivé populační klima a špatné podmínky pro slaďování rodinného a profesního života, nárůst rozvodovosti, pokles porodnosti, nízkou mezigenerační solidaritu apod.). MPSV považuje za nezbytné navrhnout taková opatření, která povedou k posílení pozice rodiny v současné společnosti, ve svém důsledku napomohou ke změně dosavadního negativního trendu a přivedou především mladou generaci k příznivějšímu demografickému chování. V současné době byla provedena analýza postavení rodiny v české společnosti, která vyústila ve Zprávu o rodině (materiál byl předložen do vlády v září 2004). Na jejím základě bude připravena Koncepce rodinné politiky, která musí být vládě předložena do 31. srpna 2005. Vzhledem k tomu, že se jedná o multidisciplinární problematiku, bude nutno spolupracovat s mnoha zainteresovanými subjekty, především institucemi státní správy, akademickými a výzkumnými pracovišti, místními a regionálními samosprávami a nevládním sektorem. Nezbytnou součástí vyvolání celonárodní diskuse na téma postavení rodin s dětmi ve společnosti je také spolupráce s médii. Při návrhu Koncepce rodinné politiky je nutné respektovat princip subsidiarity tak, aby se konkrétní rodinná politika stala záležitostí místních a regionálních samospráv, přičemž role státu zůstane ve tvorbě koncepcí, legislativního a finančního rámce. Rozhodující úlohu rodiny ve společnosti a význam jejího fungování podmiňuje potřebná příprava dětí a mládeže na budoucí rodinný život a slaďování rodinného a profesního života. Celková nedostatečná připravenost nastupující generace je jednou z příčin vysoké rozvodovosti a značného počtu neúplných manželství v ČR. Proto bude MPSV v součinnosti s MŠMT a příslušnými neziskovými organizacemi iniciovat prohloubení přípravy dětí a mládeže na život v harmonickém partnerském vztahu, jejíž nedílnou součástí musí být informace o existenci a dopadech genderových stereotypů. Dále se pozornost resortu zaměří na: -
-
podporu aktivit souvisejících s posilováním prestiže rodiny a rodinných hodnot ve společnosti, zejména u mladých lidí (veřejné kampaně a další společenské aktivity zaměřené na podporu teze, že „dobrá fungující rodina patří mezi nejvyšší hodnoty životního úspěchu a společenského uznání člověka“), podporu vícečetných rodin v systému sociálního zabezpečení s cílem omezit riziko sociálního vyloučení, kterým jsou tyto rodiny ve vyšší míře ohroženy, posílení diverzifikace subjektů starajících se o rodinu (jde zejména o posílení role obcí), efektivnější využití daňových nástrojů (společné zdanění manželů, zavedení nezdanitelného minima, daňové odpisy místo testovaných dávek), vytvoření rodinné politiky působící v průběhu celého životního cyklu, zlepšení konstrukce jednotlivých dávek směřujících k rodině, prosazování evropských priorit (sladění práce a rodinného života, podpora plurality rodinných struktur, pozornost dětem a jejich právní ochraně), - 38 -
-
spolupráci s MŠMT v oblasti dalšího rozvíjení školní výchovy k rodičovství a manželství, podporu rodin se zdravotně postiženými dětmi s cílem uplatnit taková opatření, která povedou ke snížení budoucí (celoživotní) závislosti dětí na sociálním systému, intenzivní spolupráci s dalšími institucemi a organizacemi zabývajícími se rodinou s cílem zviditelnit a podpořit rodinnou problematiku, sledování přípravy legislativních dokumentů v orgánech EU z pohledu jejich dopadů na život rodin, především v oblasti sociální politiky a definice rodinného příslušníka v právu pohybu osob, azylu i imigrace.
Ochrana rodiny před domácím násilím Domácí násilí je definováno jako fyzické či psychické násilí, sexuální zneužívání, sociální izolace a jiné jednání, které má za cíl získat kontrolu a moc nad životem a chováním partnera či rodinného příslušníka. Toto pojetí domácího násilí v sobě zahrnuje násilí „za zavřenými dveřmi“, jehož obětí se stávají jak děti, tak dospělí lidé či senioři. Domácí násilí je v současné době detekováno v mnoha rodinách, ať již se jedná o násilí na dětech, ženách nebo seniorech. V souladu s trendem zvyšující se ochrany obětí násilí, jaký vykazují státy EU, a v souladu s trendy v ČR poskytovat ochranu obětem násilí považuje MPSV za nezbytné navrhnout taková opatření, která ochranu rodiny před násilím zvýší. Půjde však nejen o postihování pachatelů domácího násilí, ale také o vytváření preventivních a terapeutických programů. Také při vzdělávání sociálních pracovníků bude tato tematika výrazně zohledňována. MPSV spolupracuje s ostatními resorty i nestátními neziskovými organizacemi zabývajícími se touto problematikou.
Sociálně právní ochrana dětí MPSV bude dále pracovat na dalším posílení ochrany dětí před týráním, zneužíváním a zanedbáváním. Pro řešení tohoto složitého a závažného problému, který se promítá do činnosti více odborných složek, bude nadále rozvíjen interdisciplinární přístup, který je představován zapojením všech zainteresovaných subjektů za koordinace orgánů sociálně-právní ochrany. V této souvislosti se MPSV spolu s dalšími resorty a dalšími subjekty (zdravotní pojišťovny, NNO) podílí na vytváření systému monitoringu násilí na dětech a systému vyhledávání dětí násilím ohrožených. Zvýšená pozornost bude věnována rozvíjení sociální práce v rodinách se zanedbávanými dětmi vzhledem k tomu, že tento problém v poslední době nabývána aktuálnosti v souvislosti se změnami ve společnosti. U dětí, které přicházejí do náhradní rodinné péče, se výrazně mění jejich skladba směrem k dětem handicapovaným zdravotně, mentálně, sociálně a etnicky, čímž se zvyšuje náročnost na výchovné schopnosti náhradních rodičů. Proto bude nutné vytvářet podmínky pro rozvoj poradenské pomoci nejenom pro žadatele o náhradní rodinnou péči, ale také pro osoby, které již převzaly dítě do své péče.
- 39 -
Jako velmi naléhavá se ukazuje potřeba upřesnit podmínky pro poskytování sociálně-právní ochrany dětí nestátními neziskovými organizacemi. MPSV bude také stále intenzivněji spolupracovat s nestátním neziskovým sektorem. Důraz bude kladen především na odborný a kvalifikovaný výkon této činnosti a na efektivní kontrolu nad dodržováním zákonných pravidel působení nestátních neziskových organizací. MPSV bude také iniciovat odbornou diskusi, jejímž výsledkem by mělo být neustálé zkvalitňování a zvyšování odbornosti v oblasti sociálně-právní ochrany dětí a náhradní rodinné péče.
- 40 -
VIII. EVROPSKÁ INTEGRACE A MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE Prioritním úkolem v rámci evropské integrace a mezinárodní spolupráce bude koordinace politik v oblasti práce, zaměstnanosti a sociálních věcí s členskými zeměmi EU. V souladu s vnitrostátní koncepcí sociální politiky bude MPSV formulovat a prosazovat české národní priority v procesu evropské integrace. V souladu s koncepcí zahraniční politiky ČR se bude MPSV podílet na prosazování národních zájmů ČR v mezinárodních organizacích při rozvíjení dobrých vztahů se sousedními zeměmi a na řešení globálních problémů.
Evropská unie Bude průběžně zajišťována legislativní transpozice a praktická implementace právních norem EU ve lhůtách jimi stanovených. V roce 2004 budou dokončeny projekty programu PHARE zaměřené na posílení institucionálního rámce pro provádění a vynucování komunitárních předpisů v oblasti inspekce práce a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, provádění komunitárních norem o sociálním zabezpečení migrujících osob, aplikaci komunitárních pravidel volného pohybu pracovníků (EURES) a komunitárních statistik v oblasti sociální ochrany (ESSPROS). V období 2004-2006 budou pro ČSSZ a ČÚBP realizovány projekty technické podpory budování příslušných administrativních struktur financované z prostředků EU v rámci programu tzv. přechodných možností (Transitional facilities). Hlavním úkolem resortu v období po vstupu ČR do EU bude využít výhody členství ČR v EU k soustavnému prosazování národních zájmů ČR v rámci EU v oblasti zaměstnanosti a sociální ochrany. K tomu budou sloužit zejména: -
koordinovaná aktivní účast resortu na zasedáních příslušných výborů a pracovních skupin EU. V rámci účasti na činnosti orgánů EU bude kladen důraz na aktivní zapojení do přípravy a schvalování materiálů EU legislativní i nelegislativní povahy. To bude vyžadovat soustavné sledování přípravy materiálů EU ze strany všech věcně příslušných útvarů MPSV. Trvale bude sledován soulad vnitrostátních předpisů a strategických dokumentů s cíli a prioritami politik a strategií EU,
-
soustavné prohlubování bilaterální mezinárodní spolupráce s ostatními členskými zeměmi EU, soustavná výměna názorů a stanovisek k jednotlivým návrhům projednávaným v orgánech EU, hledání shodných postupů a partnerských vazeb k prosazování zájmů a návrhů ČR. K této spolupráci MPSV využije zejména kontaktů a partnerských vztahů vybudovaných v předvstupním období v rámci twiningových projektů programu PHARE (se SRN, Nizozemskem, V. Británií, Irskem, Dánskem, Finskem, Švédskem, Francií),
-
zapojení ČR do jednotlivých strategií EU, zejména těch, které jsou součástí lisabonského procesu (zaměstnanost, sociální začleňování, spolupráce v oblasti důchodových systémů). MPSV bude podporovat využívání otevřené metody - 41 -
koordinace (stanovení cílů a priorit na úrovni EU, jejich převedení do národních politik prostřednictvím národních akčních plánů a monitorování jejich implementace na úrovni EU); v roce 2004 byly připraveny a Evropské komisi předloženy Národní akční plán zaměstnanosti ČR v souladu s Evropskou strategií zaměstnanosti a Národní akční plán sociálního začleňování v souladu s Evropskou strategií sociálního začleňování. V roce 2005 pak ČR vypracuje a Evropské komisi předloží svoji Národní strategickou zprávu o reformě důchodové systému – o naplňování společných cílů EU v oblasti důchodové politiky. Plnění těchto úkolů bude nutně vyžadovat aktivní spolupráci věcně příslušných útvarů MPSV s ostatními ministerstvy, se sociálními partnery a nevládními organizacemi, -
účast v komunitárních programech, které Lisabonský proces doprovázejí a do nichž ČR již vstoupila (Program spojený s Rámcovou strategií Společenství k rovnosti žen a mužů, Motivační opatření Společenství v oblasti zaměstnanosti, Akční program Společenství na podporu spolupráce mezi členskými státy v jejich boji proti sociálnímu vylučování). Zároveň bude započata spolupráce v rámci komunitárních programů, kterých se ČR ještě neúčastní (Akční program Společenství na podporu boje proti diskriminaci),
-
k informování široké odborné veřejnosti o problematice EU bude MPSV pokračovat v realizaci komunikační strategie, která bude zaměřena na veřejnost českou (podle sociálních skupin, věku, pohlaví, vzdělání) a také na zahraniční. Veřejnost bude oslovována prostřednictvím internetových stránek MPSV, tištěných informačních materiálů a mediálních aktivit v televizi, rozhlasu a tisku.
Hospodářská a sociálního fondu
sociální
soudržnost
a
čerpání
Evropského
V souladu se závěry Lisabonského summitu a Evropskou strategií zaměstnanosti bude MPSV, vedle prostředků státního rozpočtu vyčleněných pro tyto oblasti, naplňovat cíle směřující ke zvyšování míry zaměstnanosti, zvyšování produktivity podporou adaptability a kvality pracovních míst zajištěním vhodných pobídek a zdrojů pro investice do lidského kapitálu a celoživotního vzdělávání, zvýšení kvalifikace a flexibility pracovní síly, integraci sociálně vyčleněných sociálních skupin a zvýšení konkurenceschopnosti podniků také s využitím pomoci z ESF. Programovými dokumenty ČR pro čerpání pomoci z ESF ve zkráceném programovém období EU 2004 – 2006 jsou Operační program Rozvoj lidských zdrojů, Jednotný programový dokument pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hl.m. Praha a Program Iniciativy Společenství EQUAL. Jednotlivé programy obsahují konkrétní oblasti a aktivity, které je možné ve zkráceném programovacím období 2004-2006 financovat z Evropského sociálního fondu. Velký důraz bude kladen na podporu sociálního začleňování a poskytnutí základních dovedností všem, kdo jsou schopni pracovat. Podpora bude směřována rovněž do oblasti výzkumu a inovací. Jako samostatné téma, ale i jako horizontální a průřezová strategie, bude řešena otázka rovnosti žen a mužů a zlepšení přístupu a účasti žen na trhu práce.
- 42 -
V uvedeném zkráceném programovacím období EU bude zároveň zahájena příprava na další programovací období 2007-2013. Tento proces bude obnášet širokou diskusi o prioritách a dalším směřování celé politiky Hospodářské a sociální soudržnosti EU pro nové období, o formách naplňování cílů této politiky a podobě strukturálních fondů EU. MPSV bude aktivně vstupovat do této diskuse se zahraničními partnery a Evropskou komisí a bude prosazovat co nejefektivnější využívání strukturálních fondů, zejména Evropského sociálního fondu a jejich důsledné zaměření k dosažení cílů Lisabonského procesu v oblasti politiky zaměstnanosti, sociální inkluze a dalšího vzdělávání. V rámci přípravy nové legislativy pro danou oblast bude MPSV spolupracovat s ostatními věcně příslušnými resorty, zejména s Ministerstvem pro místní rozvoj, jako koordinátorem politiky hospodářské a sociální politiky a zároveň s Ministerstvem financí, které věcně odpovídá za jednání o finanční perspektivě EU na období 20072013. Kromě hlavního směru ESF při podpoře národních projektů bude ČR aktivně participovat na Iniciativě Společenství EQUAL, která podporuje vytváření mezinárodních partnerství při prosazování nových a inovativních prostředků boje proti diskriminaci a nerovnostem na trhu práce. Ve zkráceném programovacím období EU v letech 2004-2006 bude v ČR poprvé uskutečněno čerpání pomoci z Evropského sociálního fondu. MPSV připravilo podmínky pro využívání ESF v rámci výše uvedených programových dokumentů širokému spektru potenciálních uživatelů k praktickému naplnění cílů Evropské strategie zaměstnanosti (dokončuje veškerou dokumentaci nezbytnou pro využívání pomoci z ESF a bude podporovat zajišťování dostatečné absorpční kapacity pro realizaci programů ESF v ČR). Následně MPSV, jakožto řídící orgán všech tří výše uvedených programových dokumentů zajistí, že prostředky poskytnuté z ESF budou v ČR skutečně vynakládány v souladu s platným národním a evropským právem takovým způsobem, aby bylo dosaženo cílů, které si ČR vytkla ve svých programových dokumentech.
Mnohostranná mezinárodní spolupráce V souladu s koncepcí zahraniční politiky bude MPSV využívat členství ČR v mezinárodních organizacích zejména k aktivnímu zapojení do řešení současných i budoucích regionálních a globálních ekonomických, sociálních a humanitárních problémů. Dále k prezentaci českých a získávání mezinárodních zkušeností a odborných poznatků pro potřeby MPSV; k podpoře takových politik a činností mezinárodních organizací, které jsou v souladu s českými národními zájmy a k prosazování mezinárodně uznávaných pracovních a sociálních standardů. Z titulu své kompetence zabezpečuje MPSV gesci za spolupráci ČR ve vztahu k Mezinárodní organizaci práce (MOP) a podílí se na spolupráci s dalšími mezinárodními organizacemi, zejména s Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), Radou Evropy a Organizací spojených národů (OSN). Spolupráce s MOP se bude odvíjet od činnosti pracovní skupiny RHSD pro spolupráci s MOP, jejímž cílem je prohloubení a zkvalitnění meziresortní spolupráce a spolupráce resortů se sociálními partnery v oblastech, které leží v centru zájmu - 43 -
MOP. Aktivním působením na jednání Správní rady Mezinárodního úřadu práce bude MPSV vytvářet prostor k získání členství ČR ve Správní radě MÚP ve volbách v roce 2005. MPSV se zapojí do projektů technické pomoci MOP poskytované méně rozvinutým a rozvojovým zemím a formou seminářů a konzultací bude pokračovat v projektech technické spolupráce pro potřeby českých institucí a sociálních partnerů. Bude dbát na řádné dodržování a naplňování všech ratifikovaných úmluv a dalších instrumentů MOP a bude vytvářet legislativní rámec pro ratifikaci dalších úmluv MOP. Spolupráce s OECD se v posledním období zaměřila zejména na dokončení tematického přehledu o postavení a perspektivách starších pracovníků na trhu práce a na zpracovávání ekonomických přehledů ČR. V příštím období bude orientována na využití a rozšiřování získaných poznatků, a to nejen v rámci ČR, ale i mezinárodně, zejména v přidružených zemích EU. MPSV bude pokračovat v projektech podpory udržitelného rozvoje, ekonomických přehledů ČR se zvláštním důrazem na udržitelnost sociálních a důchodových systémů, aktivní politiky trhu práce a aktivní migrační politiky. MPSV se zapojí do revize společné strategie zaměstnanosti členských zemí OECD s přihlédnutím ke stárnutí populace a s využitím hodnocení aktivních opatření na trhu práce. Spolupráce s OSN bude založena zejména na členství ČR v Komisi OSN pro sociální rozvoj. MPSV se bude aktivně podílet na přípravě mezinárodní úmluvy OSN o ochraně práv a důstojnosti osob se zdravotním postižením a bude pokračovat v aktivní účasti ČR na významných akcích OSN věnovaných celosvětově závažným problémům. Spolupráce MPSV s Radou Evropy je zaměřena zejména na oblast ochrany lidských práv a sociální ochrany. Odvíjí se zejména od činnosti Evropského výboru pro sociální soudržnost. Prostřednictvím svého stálého zástupce v tomto orgánu bude MPSV uplatňovat představy ČR o práci Výboru a o činnosti Rady Evropy, aktivně se podílet na práci v oblastech významných z hlediska MPSV (zejména v otázkách politiky sociálního začleňování, rodiny a dětí, sociálních služeb a situace v postavení seniorů). MPSV bude usilovat o zapojení do činnosti dalších řídících výborů Rady Evropy (zejména do práce nově orientovaného Výboru pro rehabilitaci a integraci osob se zdravotním postižením a Evropského výboru pro migraci).
Evropská sociální charta MPSV bude sledovat vývoj interpretace ustanovení Evropské sociální charty ze strany Evropského výboru pro sociální práva, zohledňovat požadavky Evropské sociální charty v rámci procesu přijímání legislativních změn z oblasti pracovního práva a práva sociálního zabezpečení a vyhodnocovat závěry kontrolních orgánů ve vztahu k plnění závazků ze strany ČR. MPSV se bude aktivně účastnit jednání Vládního výboru Evropské sociální charty.
- 44 -
Dvoustranné mezinárodní sociálních věcí
vztahy
v oblasti
práce
a
MPSV bude věnovat pozornost rozvíjení bilaterálních vztahů založených na partnerství, rovnoprávnosti, demokracii, respektu a vzájemně výhodné spolupráci. Za mimořádně důležité je považováno docílení dobrých vztahů s ostatními členskými zeměmi EU. Kromě úzké spolupráce se zeměmi EU na úrovni institucí EU bude MPSV dále rozvíjet bilaterální meziresortní spolupráci, zejména s partnerskými ministerstvy ve Spojeném království, Francii, Německu, Nizozemsku a Belgii. S ohledem na úzké vazby v oblasti migrace bude MPSV v oblasti práce a sociálních věcí nadále úzce spolupracovat s orgány a institucemi Slovenské republiky. MPSV bude v souladu s Koncepcí sjednávání mezinárodních smluv pokračovat ve sjednávání smluv o sociálním zabezpečení tam, kde dochází k migraci pracovníků, aby byly zajištěny jejich sociální nároky. Bilaterální spolupráce s nečlenskými státy EU bude probíhat mimo jiné formou programů a projektů rozvojové pomoci a spolupráce (bilaterální nebo multilaterální – ve spolupráci s mezinárodními organizacemi) v oblasti trhu práce, sociálních služeb a služeb zaměstnanosti, připravovaných často v součinnosti s Rozvojovým střediskem při Ministerstvu zahraničních věcí ČR. S ohledem na členství ČR v EU bude možnost většího zapojení do komunitárního programu rozvojové spolupráce.
Migrace a integrace cizinců V roce 2004 bude postupně převedena agenda spojená s meziresortní koordinací koncepce integrace cizinců v ČR z MV na MPSV a budou vytyčeny nové cíle v souvislosti s realizací Koncepce integrace cizinců. V 2. polovině r. 2004 bude dokončena komplexní Analýza postavení cizinců v ČR a následně budou navržena potřebná opatření na jejichž základě MPSV vládě předloží Komplexní návrh legislativních a praktických opatření v oblasti integrace cizinců. Vyhlašována budou dotační výběrová řízení v rámci Programu podpory integrace cizinců. MPSV zajistí meziresortní koordinaci politiky integrace cizinců v rámci meziresortní Komise ministra práce a sociálních věcí, která je platformou pro spolupráci resortů se zástupci sociálních partnerů, krajů, měst a obcí a neziskových organizací. Realizace koncepce integrace cizinců bude založena na přípravě pilotních, regionálních a lokálních projektů a jejich zavádění do praxe všemi kompetentními ústředními správními orgány za přímé koordinace MPSV. Bude podporováno zapojení orgánů územní samosprávy, nestátních neziskových organizací a sdružení imigrantů do realizace projektů v oblasti integrace cizinců. Postupně budou naplňovány cíle, které MPSV vytyčilo v Návrhu legislativních a praktických opatření
- 45 -
v souvislosti se vstupem ČR do EU a v Plánu integrační politiky MPSV v letech 20042006. Aktivní migrační politika Pilotní projekt „Aktivní výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků“, který byl od 28. července 2003 realizován pro občany Bulharska, Chorvatska a Kazachstánu, se od 1. října 2004 rozšíří i na občany Běloruska a Moldavska Od stejného termínu se do něj mohou přihlašovat i noví zahraniční absolventi českých vysokých škol počínaje školním rokem 2003/2004 bez ohledu na zemi původu s výjimkou těch, kteří v ČR studovali v rámci programů rozvojové pomoci. V prvním projektovém roce (tj. do 30.6. 2004) bylo do projektu přijato celkem 177 pracovníků, z nichž 148 pochází z Bulharska, 24 z Kazachstánu a pět z Chorvatska. Naprostá většina z nich(174 osob) již žila a pracovala na území ČR. Zbývající tři osoby vstoupily do projektu prostřednictvím zastupitelských úřadů ČR v cílových zemích. Malý počet účastníků projektu vstupujících do něj ze zahraničí je důsledkem obtížnosti hledání zaměstnání v ČR MPSV proto od října 2004 uvádí do provozu internetovou aplikaci, jejímž cílem je propojení nabídky zahraničních zájemců o práci a život v ČR a poptávky českých zaměstnavatelů, kteří na volná místa nemohou dlouhodobě získat pracovníky z ČR nebo dalších zemí Evropské unie. Nadále bude zintenzivňovat spolupráci s podnikatelskou sférou a úřady práce s cílem vypracovat mechanismus efektivnějšího zaměstnávaní zahraničních odborníků v ČR a zvýšit její přitažlivost pro kvalifikované cizí pracovníky. Jak v ČR, tak v cílových zemích bude i v dalších letech realizace projektu pokračovat informační kampaň zaměřená na různé skupiny. V ČR bude ve spolupráci s Mezinárodní organizací pro migraci (IOM) orientována jak na zájemce o vstup do projektu, tak na českou veřejnost. V roce 2006 bude MPSV ve spolupráci se zaměstnavateli a zástupci obcí zpracovávat první doporučující nebo odmítavé posudky účastníkům projektu, kteří po dvou a půl letech budou žádat o trvalý pobyt v ČR ve zkrácené lhůtě. MPSV bude na základě výsledků projektu iniciovat možné změny související se zdokonalením systému, který by cizince motivoval ke společenské integraci, k přizpůsobení právním a kulturním normám české majority. Volný pohyb osob Po vstupu ČR do EU se MPSV zapojuje do formulování a implementace širokého rámce společné migrační politiky EU a v tomto rámci bude podporovat další kvalitativní prohloubení svobody pohybu osob a zejména pracovníků. Maximální pozornost bude věnována vnitrostátnímu dodržování pravidel volného pohybu osob a odstraňování překážek volného pohybu osob. V období let 2004-2005 bude MPSV jednat s členskými státy EU, které vůči ČR zavedly přechodné období pro volný pohyb pracovníků, s cílem v maximálním možném měřítku usnadnit pohyb občanů ČR do těchto zemí za účelem zaměstnání - 46 -
(sezónní zaměstnání, stáže apod.) a vytvářet podmínky pro zrušení přechodných opatření na konci druhého roku přechodného období. MPSV bude soustavně sledovat příliv migrujících pracovníků z členských států EU (zejména z nových členských zemí) na území ČR a v případě vážného narušení trhu práce ČR v důsledku nadměrné migrace (lokálně, sektorově, profesně) bude jednat s příslušnými zeměmi původu migrujících pracovníků s cílem usměrnění přílivu migrace do ČR. V případě potřeby zavede vůči občanům daného státu na přechodné období zvláštní opatření regulující (v souladu s vnitrostátním zákonodárstvím) zaměstnávání na území ČR. MPSV se bude ve spolupráci s MV aktivně spolupodílet na vytváření migrační politiky ČR. Sociální zabezpečení migrujících osob ČR bude jednat se členskými státy EU, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarskem o aplikaci Nařízení 1408/71 a bude jednat s členskými státy EU o dvoustranné úpravě bilaterálních postupů směřujících proti zneužívání sociálních dávek. MPSV bude pokračovat v koordinaci jednotlivých institucí při provádění pravidel koordinace sociálního zabezpečení v EU. V souvislosti se vstupem do EU bude plnit poradní funkci pro všechny zainteresované orgány a instituce a zajišťovat chod koordinační podskupiny v oblasti sociálního zabezpečení migrujících pracovníků. V oblasti dvoustranných smluv se MPSV zaměří na rozšíření smluvní základny o další dvoustranné smlouvy zejména se státy, kde existuje či existovala rozsáhlejší migrace, nebo s nimiž ČR rozvíjí ekonomickou spolupráci a je žádoucí usnadnit osobám, které strávily (stráví) určitou část svého aktivního života a zaměstnání v ČR, získání důchodových nároků při započtení dob zaměstnání v obou zemích. ČR bude pokračovat v započatých jednáních o dvoustranných smlouvách a jejich prováděcích dokumentech (s Tureckem, Ruskem, Makedonií, Tuniskem a Chile), a dále bude usilovat o sjednání nových smluv o sociálním zabezpečení (zejména s USA, JAR, Austrálií, Novým Zélandem a Koreou; s Bosnou a Hercegovinou bude sjednána nová smlouva, která nahradí smlouvu o sociálním zabezpečení se SFRJ). V oblasti mnohostranné regulace koordinace sociálního zabezpečení je ČR již v současnosti stranou řady instrumentů. V nadcházejícím období bude zvážena ratifikace úmluvy č. 118 MOP o rovnosti nakládání s cizinci a vlastními státními příslušníky v sociálním zabezpečení a Úmluvy o sociálním zabezpečení lodníků na vnitrozemských vodních cestách (1993).
- 47 -
IX. INFORMAČNÍ A VÝZKUMNÁ ČINNOST, KOMUNIKAČNÍ A MEDIÁLNÍ POLITIKA Včasné a kvalitní plnění záměrů koncepce MPSV bude podporováno efektivním využíváním informačních a komunikačních technologií. Cesta uplatňování moderních informačních technologií v sociální oblasti a nabídka elektronické alternativy klasického postupu při kontaktu s klienty má zajistit zejména zkvalitnění, zrychlení a lepší zpřístupnění sociálních služeb. Základem je přitom zajistit rychlé a bezpečné datové komunikace v rámci celého resortu včetně vazeb na informační systémy veřejné správy. V rámci vytváření podmínek pro realizaci e-Governmentu budou reflektovány všechny aspekty plynoucí na jedné straně z probíhající reformy veřejné správy ČR, včetně predikce jejího pokračování, na druhé straně budou respektovány požadavky vyplývající z přijímaných společných iniciativ zemí EU, zejména akčních plánů eEurope+. Dále bude rozvíjena datová síť WAN SSP a dojde k její integraci do vytvářeného Intranetu veřejné správy. Síť poskytuje komunikační služby více jak osmnácti tisícům pracovníků resortu MPSV. Pozornost bude věnována bezporuchovému provozu počítačové sítě v hlavní budově ministerstva, na SSZ, ČSSZ, ČÚBP, všech typech odloučených pracovišť včetně inspektorátů bezpečnosti práce, VÚBP, ÚP, OSSZ, VÚPSV a na kontaktních místech státní sociální podpory, které tvoří nedílný celek systému. Důsledně bude dodržován jednotný rozvoj na základě schválené Koncepce rozvoje informačních technologií na MPSV. Základem pro realizaci nově přijímaných rozhodnutí a opatření v oblasti informatiky a obecně i organizace a techniky řízení v resortu budou prováděné analýzy současných procesů řízení a datových toků, včetně předpokládaných budoucích potřeb resortu. V této souvislosti bude posouzeno i využití nástroje potřebného pro procesní modelování a jeho využívání v rámci Intranetu.
Priority v oblasti informatiky resortu v příštím období Zajištění vyšší integrace stávajících informačních systémů -
-
sjednocováním datové základny a zajišťováním vzájemného sdílení dat všech informačních systémů resortu, zajišťováním komunikačních vazeb a dalším rozvojem a integrací WAN (konvergence hlasových a datových služeb, budování rychlých přístupových sítí/i bezdrátové přístupy/, komplexní řešení managementu sítí a procesů/sledování, řízení a hodnocení provozu v reálném čase), komplexním systémovým řešením bezpečnosti (bezpečnostní politika, bezpečnostní audit, zavádění nových bezpečnostních technologií), zajištěním jednotné registrace všech klientů.
Zajišťování provozu a rozvoje stávajících informačních systémů a vytváření nových, vše v souladu a na základě jednoznačné právní opory - 48 -
Jedná se o: - informační systémy vlastního MPSV, - informační systém státní sociální podpory, - informační systém služeb zaměstnanosti, - monitorovací systém strukturálních fondů – část v gesci MPSV - informační systémy ČSSZ, - informační systémy ČÚBP a VÚBP, - informační systém VÚPSV - vytváření nových systémů, jako např. systémů sociálních služeb, sociálně právní ochrany dětí, sociální péče. Zkvalitnění informovanosti a zajišťování podkladů pro zvýšení účinnosti a operativnosti řízení resortu MPSV -
důsledným využíváním všech možností elektronické spisové služby, instalací a využíváním manažerského informačního systému, zkvalitněním a rozšiřováním služeb INTRANETU, realizací EXTRANETU v resortu MPSV, využíváním všech možností vydávaných profesních čipových karet pracovníkům úřadů práce a vlastního ministerstva, využíváním dalších moderních multimediálních prostředků (školící programy, videokonference atd.).
Zajištění realizace zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu -
poskytováním certifikačních služeb v rámci MPSV, dalším rozvojem využívání elektronických formulářů (žádosti, potvrzení, výkazy), činností elektronických podatelen.
Zajištění podpory informování veřejnosti (zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím) -
instalacemi informačních kiosků, zkvalitňováním webových stránek, vybavením pracovišť MPSV pro poskytování informací veřejnosti.
Řešení celostátních a meziresortních projektů -
využíváním elektronických identifikátorů ve veřejné správě, vytvářením kontaktních míst veřejné správy, zajišťováním efektivní výměny dat a vytvářením jednotné datové základny veřejné správy (základní registry), s cílem dosáhnout vzájemného sdílení dat mezi ústředními orgány státní správy, vytvářením komunikační infrastruktury veřejné správy (integrace WAN), vytvořením portálu veřejné správy pro jednotný, bezpečný a rychlý přístup občanů k informacím a službám veřejné správy.
- 49 -
Realizace uvedených záměrů bude zejména znamenat nutnost Vyšší koordinace zajišťování produktů a služeb informačních technologií v resortu -
posilováním role systémového integrátora (v souladu s novelou zákona č.199/1994 Sb.), zvýšením aktivní úlohy MPSV jako objednatele potřebných produktů a služeb, větším soustředěním rozhodovacích a dalších pravomocí v této oblasti (včetně personálního zajištění) v jednom úseku MPSV.
Přizpůsobení informačních systémů MPSV novým požadavkům na základě schválené Koncepce rozvoje informačních technologií na MPSV -
-
-
průběžně analyzovat potřeby MPSV z oblasti informačních technologií a zohlednit budoucí požadavky (požadavky EU, informace veřejnosti, zlepšení služeb veřejné správy veřejnosti), a přizpůsobovat stav systémů závěrům analýzy, zajistit bezpečnou identifikaci osob v rámci informačních systémů resortu MPSV pro účely vyhledávání potřebných údajů v databázích různých správců (FÚ, VZP, OSSZ, ČSSZ, SSZ, v budoucnu i v zahraničí) a pro přijímání elektronických dokumentů (žádostí, potvrzení), zajistit bezpečnost registru při dálkovém přístupu, zejména ochranu osobních údajů a zkvalitnit způsob předávání potřebných údajů mezi orgány sociální ochrany, zajistit nový integrovaný systém pro řízení a správu organizací v oblasti působnosti ČSSZ, připravit osobní účty pojištěnců a zajistit převod archivních záznamů, vyhodnotit požadavky, které kladou zvyšující se nároky na kontroly a zajištění plnění správních rozhodnutí, vyhodnotit nároky na systémy ČSSZ spojené se vstupem ČR do EU, zkvalitňovat potřebné obsahové, datové i komunikační vazby mezi jednotlivými systémy uvnitř resortu i se systémy mimo resort (v návaznosti na koncepci komunikační infrastruktury informačních systémů veřejné správy), v návaznosti na schválení prováděcích předpisů k zákonu o elektronickém podpisu a jeho připravovaných novel přizpůsobovat a nově vytvářet další elektronické formuláře a připravit jednotlivé systémy na jejich přijetí, upravovat informační systémy podle nově vzniklých potřeb a podle současných technologických možností, sledovat vznik nových aktivit MPSV a vyhodnocovat jejich případné potřeby v informačních technologiích (např. spolupráce se SRN při potírání nelegálního zaměstnávání a zneužívání dávek sociálního zabezpečení).
Pokračování v integraci WAN jak v rámci resortu, tak při vytváření a využívání vznikajícího Intranetu veřejné správy. Dokončit budování potřebných záložních center pro zajištění datové základny a provozu informačních systémů v mimořádných situacích. Pokračování v pracích na projektech Akčního plánu realizace Státní informační politiky, kde MPSV plní roli nositele nebo spolunositele projektu: -
ve spolupráci s dalšími resorty navrhnout obsahově i technicky základní registry, právně je podložit a podílet se na počátečním naplnění registru obyvatel a
- 50 -
-
-
registru územní identifikace (sjednocením stávajících známých evidencí), a nadále udržovat a rozvíjet adresní část registru územní identifikace, podílet se na vytváření kontaktních míst veřejné správy s důrazem na poskytování služeb v oblasti sociální ochrany a s vazbou na základní registry, podílet se na vytváření datových, právních a organizačních předpokladů pro vydání elektronických identifikátorů obyvatelům a organizacím v návaznosti na přijetí prováděcích předpisů k zákonu o elektronickém podpisu, podílet se na vydávání profesních čipových karet pro zaměstnance veřejné správy, podílet se na vytvoření základního komunikačního systému mezi úřady a kontaktními místy veřejné správy, podílet se na zajištění elektronického oběhu dokumentů v působnosti Parlamentu a vlády ČR, zajišťovat vazby na základní přijímané dokumenty EU v oblasti informatiky (např. iniciativy eEurope+, rozvoj e-Governmentu, směrnice pro zajištění evidence osob).
Působnost v oblasti výzkumu a vývoje Působnost MPSV v oblasti výzkumu a vývoje vychází z vládou schválené Národní politiky výzkumu a vývoje, jejímž cílem je zajistit zvýšení efektivnosti a výkonnosti výzkumu, obnovit jeho kapacity směřující k zajištění perspektivních potřeb občanů v oblasti trhu práce a sociální politiky. Rostoucí význam sociální podmíněnosti hospodářského a politického vývoje se odráží i v podpoře dosud opomíjeného sociálně vědního výzkumu. Výrazem toho se stalo i zařazení tématu „Moderní společnost a její proměny“ do Národního programu výzkumu a vývoje, jehož koordinací bylo MPSV pověřeno. Základní programové priority v oblasti výzkumu a vývoje budou směřovat k zajištění účinné vědeckovýzkumné podpory realizace strategických záměrů MPSV. Výzkumné aktivity se zaměří především na identifikaci sociálních problémů a tradičních i nových způsobů, jimiž na ně může reagovat sociální stát. Kromě toho budou sledována i sociální ohrožení a rozvojové příležitosti, vyplývající pro ČR z jejího členství v EU. Hlavním zaměřením výzkumu -
-
soustavné rozšiřování socioekonomické poznatkové základny jako objektivního podkladu pro koncepční, legislativní, metodickou a rozhodovací činnost MPSV, ostatních správních úřadů a sociálních partnerů v zájmu zvyšování kvality života, při respektování konkurenceschopného a udržitelného rozvoje společnosti, výzkum nových faktorů, které mají vliv na charakter jednotlivých systémů sociální ochrany obyvatelstva, včetně otázek ochrany a bezpečnosti zdraví při práci, s možností jejich interdisciplinárního sledování ve spolupráci s dalšími výzkumnými a odbornými pracovišti.
Primárně budou řešeny projekty, které jsou zaměřeny na naše členství v EU z hlediska mezinárodní komparace jednotlivých prvků systému sociální ochrany. Při sledování těchto priorit bude pozornost věnována institucionální podpoře záměrů výzkumných ústavů, doplňována účelovou podporou, která by měla ztratit charakter podpory výzkumu pouze pro potřeby státu. - 51 -
Působnost v oblasti komunikační a mediální politiky MPSV bude prosazovat takové zásady komunikační politiky, které budou svými výstupy zvyšovat respekt ministerstva u veřejnosti. V této souvislosti bude postupovat dle nově připravené Koncepce komunikace, která stanovuje systém zpracování, poskytování a výměny informací v působnosti ministerstva s osobní odpovědností příslušných pracovníků. Důsledně bude uplatňován systém poskytování informací občanům i právnickým subjektům s využíváním všech dostupných moderních informačních a komunikačních technologií a postupů. Cílem komunikační politiky bude vytvářet identitu státní správy, tj. komplexní a pozitivní obraz ministerstva na základě vymezení jeho působnosti založené na základním principu, kterým je služba veřejnosti. Prioritní cíle komunikace Konkrétní cíle komunikace budou každoročně specifikovány v Ročních komunikačních plánech ministerstva, které vycházejí z legislativních plánů, politických rozhodnutí o prioritách činnosti ministerstva, a z oblastí jeho činnosti v daném období. Z hlediska komunikace bude za hlavní považováno zajištění respektu u veřejnosti a její důvěra ve státní správu prostřednictvím otevřenosti, vstřícnosti, srozumitelnosti a komunikativnosti. Působnost se zaměří na prohloubení komunikační strategie v souvislosti s naším členstvím v EU. Důležitými body této strategie byl vstup ČR do EU a předpokládané referendum o ústavní smlouvě EU.
Hlavní komunikační oblasti budou odvozeny od věcně příslušných odborných činností ministerstva -
politika zaměstnanosti, pracovněprávní vztahy, mzdová politika, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, sociální politika, sociální dialog, sociální ochrana, populační a rodinná politika, rovnost mužů a žen, evropská integrace.
Nástroje komunikace, které budou v působnosti MPSV využívány -
tiskové zprávy, tiskové konference, videokonference, a to i mezinárodní v rámci EU, - 52 -
-
neformální setkání se zástupci médií, rozhovory, odborné a politické články a komentáře, informační rozhlasové a televizní spoty, spolupráce na tématických rozhlasových a televizních pořadech, tématické prezentace na CD, CD-R a DVD nosičích, informační a komunikační kampaně, semináře, přednášky, konference (tuzemské, s mezinárodní účastí, mezinárodní), informační kiosky, pravidelná setkání s odbory, zaměstnavateli, podnikateli, odbornými svazy, asociacemi, komorami, studenty, občanskými sdruženími, neziskovými organizacemi, veřejně prospěšnými společnostmi apod., osobní komunikace s úřady práce, OSSZ, institucemi zajišťujícími sociální služby apod., publikační a ediční činnost, metodický Zpravodaj MPSV, resortní noviny Práce a sociální politika (měsíčník) a jejich internetová mutace, webové stránky ministerstva, webová stránka Národního informačního centra pro oblast BOZP (National Focal Point) zajišťovaná ve spolupráci s Evropskou agenturou pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci se sídlem v Bilbao.
Spektrum informačních kanálů pro veřejnost bude rozšířené především -
o resortní tištěné, atraktivní a široké odborné i laické veřejnosti srozumitelné médium Práce a sociální politika, které nahradí analytický časopis Sociální politika, který byl až doposud určený pouze úzkému okruhu odběratelů, - o internetovou podobu resortního časopisu s možností elektronické komunikace a širší diskuse o zásadních krocích ministerstva, - o přílohu (i nepravidelnou) v některém deníku, která nabídne široké veřejnosti pohled na odbornou činnost ministerstva a jeho složek populární formou, doplněnou inzercí s pracovními příležitostmi.
Bude dbáno o efektivnější a pružnější spolupráci tiskového oddělení s věcně příslušnými úseky ministerstva a jeho složek, včetně nezbytného zkvalitnění vzájemné informovanosti. V této souvislosti bude potřebné permanentně upravovat webové stránky MPSV směrem k větší srozumitelnosti a přehlednosti, dbát o to, aby se staly uživatelsky přátelštější. Kontrola a pohotové zpracování předávaných a poskytovaných informací médiím bude kvalitnější s denním využitím monitoringu všech médií a pravidelných tématických analýz mediálních výstupů.
- 53 -
X. PRÁVNÍ PŘEDPISY A DALŠÍ DOKUMENTY ZÁSADNÍ POVAHY, KTERÉ BUDOU PŘIPRAVENY A PROJEDNÁNY DO KONCE SLEDOVANÉHO OBDOBÍ Politika zaměstnanosti -
zákon o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států EU a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace) národní akční plán zaměstnanosti (roční aktualizace) program pro handicapované osoby migrační zákon
Pracovněprávní vztahy, sociální dialog, mzdy a pracovní podmínky -
-
zákon o inspekci práce zákonná úprava kolektivního vyjednávání (novelizace) zákon o kolektivním vyjednávání zákon o mzdě (novelizace) zákon o platu (novelizace) zákon, kterým se mění zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů zákoník práce (novelizace) zákoník práce (nové znění) zákon o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, koordinátorovi bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích a o změně zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů zákon o bezpečnosti práce zákon o službách pro zlepšení BOZ a pracovního prostředí nařízení vlády č. 333/1993 Sb., o stanovení minimálních mzdových tarifů a mzdového zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci, ve znění pozdějších předpisů (roční aktualizace) nařízení vlády č. 330/2003 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě (roční aktualizace) nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů (roční aktualizace) nařízení vlády k § 132 b odst. 4 zákoníku práce nařízení vlády k § 134 b odst. 4 zákoníku práce nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu nařízení vlády, kterým se stanoví bližší minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích nařízení vlády, kterým se stanoví minimální požadavky na pracoviště a pracovní prostředí nařízení vlády, kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí nařízení vlády, kterým se stanoví minimální požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců vystavených prostředí s nebezpečím výbuchu - 54 -
-
-
nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku) nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 86/1993 Sb., o osobních požitcích poskytovaných duchovním církví a náboženských společností, ve znění pozdějších předpisů nařízení vlády k provedení zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů
Sociální ochrana -
-
zákon o nemocenském pojištění zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění zákon o úrazovém pojištění zákon o sociálních službách zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách zákon o pomoci v hmotné nouzi zákon o životním a existenčním minimu zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o životním a existenčním minimu a zákona o pomoci v hmotné nouzi zákon o státní sociální podpoře (novelizace) nařízení vlády o zvýšení důchodů (roční aktualizace) nařízení vlády, kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu za příslušný rok a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za daný rok a upravují částky pro stanovení vyměřovacího základu (roční aktualizace) nařízení vlády, kterým se zvyšují částky životního minima (do doby přijetí nového zákona o životním a existenčním minimu) zákon, kterým se transponuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi do vnitrostátního právního řádu
Populační a rodinná politika -
koncepce rodinné politiky národní program podpory rodin s dětmi národní program přípravy dětí a mládeže na život v harmonickém manželství zákon o sociálně právní ochraně dětí (novelizace)
Evropská unie a mezinárodní spolupráce - revidovaná Evropská sociální charta - prováděcí pokyny k naplnění cílů Evropské strategie zaměstnanosti - mezinárodní úmluva OSN o ochraně práv a důstojnosti osob se zdravotním postižením (podíl MPSV) - 55 -
- přehled OECD o postavení a perspektivách starších pracovníků na trhu práce (podíl MPSV) - dodatkový protokol k Evropské sociální chartě zakládající systém kolektivních stížností (podíl MPSV) - programové dokumenty pro oblast lidských zdrojů financované z ESF na období let 2007 - 2013
Informační, výzkumná činnost, komunikační a mediální politika - působnost MPSV v oblasti komunikační a mediální politiky
- 56 -
