KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA HRADCE KRÁLOVÉ (Příloha č. 2)
Sociodemografická analýza města Hradce Králové
OBSAH Strana I. Základní sociálně demografické údaje města Hradce Králové ..................................... 3 I. 1. Pozice města Hradce Králové v regionu ..................................................................... 3 I. 2. Věková struktura a průměrný věk obyvatel města ...................................................... 4 I. 3. Národnostní struktura.................................................................................................. 5 I. 4. Rodinný stav obyvatelstva .......................................................................................... 5 I. 5. Obyvatelstvo starší 15leté a starší podle vzdělání...................................................... 6 I. 6. Sociálně ekonomická charakteristika města ............................................................... 6 I. 7. Sociálně demografické trendy..................................................................................... 7 II. Demografické údaje k cílovým skupinám........................................................................ 8 II. 1. Rodiny s dětmi a mládež............................................................................................ 8 II. 2. Senioři ...................................................................................................................... 11 II. 3. Zdravotně postižení.................................................................................................. 15 II. 4. Osoby v obtížných životních situacích a společensky nepřizpůsobení.................... 17 II. 5. Cizinci, národnostní a etnické menšiny.................................................................... 20 II. 6. Osoby ohrožené závislostí ....................................................................................... 22 III. Rozvojové kapacity poskytovatelů sociálních služeb................................................. 24
2 /26 Komunitní plán sociálních služeb města Hradce Králové, červen 2004 Sociodemografická analýza města Hradce Králové
I. ZÁKLADNÍ SOCIÁLNĚ DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE MĚSTA HRADCE KRÁLOVÉ (údaje ze statistického sčítání lidu v roce 2001)
I. 1. Pozice města Hradce Králové v regionu Název obce Kraj Region Rozloha
Hradec Králové Královehradecký Východočeský 105,6 km2
Tabulka č. 1
Pozice města Hradce Králové v regionu
Ně m e ck o
Hradec Králové x #
Polsko
P raha
Slo v en sk o Rakousko
Obr.č. 1
Katastrální mapa území města Hradec Králové
Obr. č. 2
3 /26 Komunitní plán sociálních služeb města Hradce Králové, červen 2004 Sociodemografická analýza města Hradce Králové
I. 2. Věková struktura a průměrný věk obyvatel obce k 1. 3. 2001 Věk 0-14 15-17 18-59 60-69 70-74 75-79 80-84 85+ nezjištěno celkem
Muži 7229 1831 29193 4371 1910 1372 392 293 35 46626
Ženy 6825 1730 30231 5406 2585 2103 833 791 25 50529
Celkem 14054 3561 59424 9777 4495 3475 1225 1084 60 97155
Tabulka č. 2.
Populace města Hradec Králové má ve srovnání s populací Královéhradeckého kraje i České republiky méně příznivou strukturu základních věkových skupin. Podíl mladších věkových skupin 0 - 14 let je 14,8% (Královéhradecký kraj = 16,6%), taktéž je méně příznivý podíl osob starších věkových kategorií ve věku nad 60 let, který představuje 20,4% (Královéhradecký kraj 18,8%). Produktivní složka obyvatelstva je zastoupena 65%, hodnotou porovnatelnou s průměrem za kraj i Českou republiku. Změny demografické struktury dle věku na území města Hradec Králové nutně vyvolávají nové nároky území. Výrazný nárůst osob produktivního věku vyvolává zvýšenou potřebu nových pracovních míst, nároky na služby terciérní, dopravní dostupnosti apod. Jiné nároky jsou kladeny v území s výrazným převýšením mladších věkových skupin. Taktéž části města s převažujícím podílem starších osob mají své specifické potřeby.
Počet obyvatel k 1. 3. 2001 v předproduktivním věku v produktivním věku v poproduktivním věku
97 155 14 054 62 985 20 116
100,00% 14,47% 64,82% 20,71%
Tabulka č. 3.
Podle posledních údajů ze statistického sčítání v roce 2001 žilo v Hradci Králové 97 155 obyvatel, z toho 46626 mužů a 50529 žen. Procentuálně vyjádřeno 48% tvoří muži a 52% tvoří ženy.
Počet obyvatel k 1.3.2001
v předproduktivním věku v produktivním věku v poproduktivním věku Graf. č. 1
4 /26 Komunitní plán sociálních služeb města Hradce Králové, červen 2004 Sociodemografická analýza města Hradce Králové
Průměrný věk obyvatel k 1. 3. 2001 Z toho muži Z toho ženy
40,4 38,7 41,9
Tabulka č. 4.
I. 3. Národnostní struktura česká moravská slezská slovenská německá polská romská ruská ukrajinská vietnamská ostatní a nezjištěná
92269 183 6 1383 119 177 76 75 211 129 2527
Tabulka č. 5
Národnostní skladba obyvatelstva je ve městě bez výrazného zastoupení menšinových národností s výraznou převahou národnosti české 93,5 % (dle předběžných výsledků SLDB 2001). V dlouhodobé časové řadě od roku 1980 podíl české národnosti včetně moravské a slezské mírně klesá, podíl národnosti slovenské se snížil, podíly polské a německé zůstávají stabilní a narůstá počet obyvatel národností ostatních. Mezi další sledovanou národnost patří rómská ke které se přihlásila velmi malá resp. žádná část obyvatelstva. Vzhledem k tomu, že přihlášení se obyvatel k národnosti je subjektivním hodnocením občana, ne zcela vždy vystihuje skutečný stav. I. 4. Rodinný stav obyvatelstva
Počet rozvodů a sňatků v roce 2003 Počet rozvodů v roce 2003
487 487 490 485
Počet uzavřených v roce 2003
sňatků 474
Počet rozvodů v roce 2003 Počet uzavřených sňatků v roce 2003
475 470 465
Tabulka č. 6
474
480
1
Graf č. 2
5 /26 Komunitní plán sociálních služeb města Hradce Králové, červen 2004 Sociodemografická analýza města Hradce Králové
I. 5. Obyvatelstvo 15leté a starší podle vzdělání Celkem Bez vzdělání Základní a neukončené vzdělání Vyučení a stření odborné bez maturity Úplné střední s maturitou Vyšší odborné a nástavbové Vysokoškolské Nezjištěno
83101 159 13 472 26 069 25 935 4 100 12 011 1355
Tabulka č. 7.
Vzdělanostní skladba obyvatel města Hradce Králové je příznivá. Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob narůstá (r. 1980 = 8,5 %, 1991 = 12,1 %) na současných 14,5 %, zvyšuje se též počet osob se středoškolským vzděláním s maturitou (r. 1981 = 26,3 %, 1991 = 31,56 %, v roce 2001 36,2 %). Nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných je ve věkové kategorii 35 - 44 let (24 % z obyvatelstva). I. 6. Sociálně ekonomická charakteristika obce
46 420 24 680 21 740 4 511
Počet pracujících celkem Z toho muži Ženy Pracující v jiné obci
47,3 % 52,3 % 42,6 % 9,7 %
Tabulka č. 8.
V Hradci Králové bylo v roce 2001 47 610 pracujících, tj. 49 % z obyvatel (dle předběžných výsledků sčítání 46 420 pracujících, tj. 47,3 %), což představuje vyšší ekonomickou aktivitu obyvatelstva v krajském i republikovém měřítku. Pracující obyvatelstvo je nejvíce zastoupeno v kategorii 35 - 49 let. Pohyb obyvatelstva za prací mimo město je velmi nízký, neboť Hradec Králové je významným meziregionálním střediskem s rozsáhlou regionální působností. Z Hradce Králové vyjíždí za prací pouze 9,7 % z počtu pracujících do jiné obce (v Královéhradeckém kraji 39,3% a v okrese Hradec Králové 29,3 %). Nezaměstnanost k 29. 2. 2004 5932 6,9 % 5,98 % 550 749
Počet nezaměstnaných k 29.2. 2004 Míra nezaměstnanosti v okrese HK k 29.2. 2004 Míra nezaměstnanosti ve městě HK z toho absolventi a mladiství Počet volných pracovních míst k 29.2. 2004 Tabulka č. 9.
6 /26 Komunitní plán sociálních služeb města Hradce Králové, červen 2004 Sociodemografická analýza města Hradce Králové
I. 7. Sociálně demografické trendy Podle prognózy obyvatelstva, kterou má město Hradec Králové zpracovanou do roku 2030, lze s jistotou očekávat trvalý pokles počtu obyvatel města, což je však tendencí obecnou ve velkých městech vyspělého světa. Celkový počet obyvatel bývá v širších vývojových souvislostech považován za souhrnnou charakteristiku reprodukce obyvatel. Z tohoto důvodu perspektiva, která v horizontu příštích cca třiceti let reálně počítá se snížením počtu obyvatel o více něž 10 %, zcela jednoznačně signalizuje vážné narušení stability celkového vývoje sledované populace. V případě města Hradec Králové představuje očekávaný vývoj narušení populační rovnováhy v měřítku, které nezůstane bez důsledků pro další sociální a ekonomický rozvoj města a celého regionu. Zdrojů nestability budoucího vývoje je několik. K hlavním patří totální deficit přirozené měny představovaný trvalou převahou počtu zemřelých nad počtem narozených obyvatel města v jednotlivých letech prognózy. Za daných okolností může určitý zvrat ve vývoji přinést pouze zásadní změna migračních poměrů. Avšak očekávané ztráty přirozenou měnou budou tak velké, že ani optimistická vize migračního vývoje v souběhu s neméně optimistickým viděním budoucí přirozené reprodukce neovlivní hlavní tendenci celkového vývoje obyvatel města tzn. jeho úbytek.
Prognóza vývoje počtu obyvatelstva v Hradci Králové v letech 2000 - 2030 minimální varianta
střední varianta
maximální varianta
Počet obyvatel
105 000 100 000 95 000 90 000 85 000 80 000
Graf č. 3
7 /26 Komunitní plán sociálních služeb města Hradce Králové, červen 2004 Sociodemografická analýza města Hradce Králové
0
8
20 3
6
20 2
4
Rok
20 2
2
20 2
0
20 2
8
20 2
6
20 1
4
20 1
2
20 1
0
20 1
8
20 1
6
20 0
4
20 0
2
20 0
20 0
20 0
0
75 000
II. DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE K CÍLOVÝM SKUPINÁM
II. I. OBLAST SOCIÁLNÍ POMOCI A PÉČE O RODINY S DĚTMI A MLÁDEŽ
Charakteristika cílové skupiny V oblasti péče o rodinu, děti a mládež se zabýváme potřebami rodin s nezaopatřenými dětmi a mládeží ve věku od 0 – 26 let věku se zdravým psychickým, sociálním a zdravotním vývojem a naopak rodinami s nezaopatřenými dětmi a mládeží s poruchami psychického, sociálního a zdravotního vývoje. Dále dětmi, jejichž rodiče neplní či zneužívají práva a povinnosti vyplývající z rodičovské zodpovědnosti a monoparentálními rodinami. Údaje o počtu rodin Dostupné údaje, které lze pro účely komunitního plánování použít, jsou ze statistického sčítání z roku 2001, dále údaje Magistrátu města Hradce Králové a dobové vývojové trendy rodinného soužití. Rodinné domácnosti v roce 2001 Úplné rodiny Počet závislých dětí
Žena ekom. aktivní
Ženy ostatní
Neúplné rodiny
Rodiny celkem
0 1
5939 3943
6793 724
2385 2457
15 117 7 124
2
3815
654
1141
5 610
3+
408
183
147
738
14 105
8354
6130
28 589
Rodinné domácnosti celkem Tabulka č. 10
Rodinné domácnosti v roce 2001
Neúplné rodiny
6130
Rodiny celkem
28 589
0
10 000
20 000
30 000
Graf č.4
Rodinné domácnosti v roce 1991 Rodinné domácnosti celkem v Hradci Králové v roce 1991
39717
100 %
z toho s nezaopatřenými dětmi
15696
39,5 %
s jedním dítětem
6759
17,0 %
se dvěma dětmi
8178
20,59 %
se třemi dětmi
1367
3,4 %
207
05 %
2955
7,4 %
se čtyřmi a více dětmi počet neúplných rodin s dětmi Tabulka č.11
Rodinné domácnosti v roce 1991
2955
Neúplné rodiny
39717 Rodiny celkem 0
10000
Graf č. 5
8 /26 Komunitní plán sociálních služeb města Hradce Králové, červen 2004 Sociodemografická analýza města Hradce Králové
20000
30000
40000
Počet neúplných rodin v Hradci Králové v letech 1991 - 2001
Počet rodin v Hradci Králové v letech 1991 - 2001 50000
Rok 1991 40000 39717 30000 20000 10000 0 Rok 1991
Rok 1991
Rok 2001
Graf č. 6
Rok 2001 6130
7000 6000 5000 Rok 1991 4000 2955 3000 2000 1000 0
Rok 2001 28589
Rok 2001
Graf č. 7
Sňatečnost a rozvodovost v Hradci Králové v letech 1991 – 2001
Rok 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Tabulka č. 12
sňatky 757 732 679 598 558 542 598 563 503 533 526 533 474
rozvody 323 322 416 377 393 339 369 367 232 379 415 540 487
SŇATKY A ROZVODY V HK V LETECH 1991 - 2003 800 700 600 500 400 300 200
sňatky
100
rozvody
0 91 19
9 19
3
95 19
97 19
19
99
01 20
03 20
Graf č. 8
Z výše uvedených údajů je zřetelná tendence, která v současné době nastupuje nejen v České republice, ale v celém západním světě. V Hradci Králové za posledních 10 let klesl počet sňatků téměř o jednu třetinu. Sňatečnost v souladu s celorepublikovým trendem klesá, nejnižší hodnoty dosáhla v loňském roce (474 sňatků). Méně příznivá je též rozvodovost v Hradci Králové, počet rozvodů vzrůstá a rozvodovost za uplynulé dva roky dokonce překročila sňatečnost. Vzrůstající nestabilita manželství má pak za následek rostoucí počet rodin, které vyžadují pomoc – nejčastěji formou sociální intervence. Porodnost je ve městě mírně nižší. V roce 2002 dosáhla 791 živě narozených, v roce 2003 pak byla ještě nižší 782 živě narozených občanů Hradce Králové. Počet zemřelých dosáhl v roce 2003 hodnoty 926 a byl vyšší než počet narozených.
9 /26 Komunitní plán sociálních služeb města Hradce Králové, červen 2004 Sociodemografická analýza města Hradce Králové
Počet klientů kurátora pro mládež Počet evidovaných celkem
Děti do 15 let 203
z toho dívek
Z toho mladistvých 33 220
z toho dívek 40
Tabulka č. 13
Přehled případů řešených v roce 2002 - 2003 kurátory pro mládež magistrátu Z toho Důvod péče kurátora
Rok 2002 celkem
Trestná činnost Přestupky Výchovné problémy Dohled nařízený soudem Návrh na předběžné opatření Návrh na ústavní výchovu
Rok 2003 celkem
174 63 125 27 8 12
78 50 111 41 8 15
Dětí do 15 let 2002 70 73 7 2 3
Mladistvých (15-18 let) 2002 2003 104 63 52 20 6 9
2003 38 77 19 4 9
40 50 34 22 4 6
Tabulka č. 14
Přehled případů řešených kurátory pro mládež magistrátu města v roce 2002 - 2003
Návrh na ústavní výchovu Návrh na předběžné opatření Dohled nařízený soudem
2002 2003
Výchovné problémy Přestupky Trestná činnost
0
50
100
150
200
250
300
Graf č. 9
Počet vyplácených příspěvků při péči o osobu blízkou - v roce 2003
Počet vyplácených POB – nezaopatřené děti
I. Q
II. Q
III. Q
IV. Q
148
129
139
134
Tabulka č. 15
10 /26 Komunitní plán sociálních služeb města Hradce Králové, červen 2004 Sociodemografická analýza města Hradce Králové
II. 2. SENIOŘI Charakteristika cílové skupiny Občané v důchodovém věku (senioři) jsou největší cílovou skupinou a nejčastějším objektem sociálních služeb. Je zřejmé, že služby sociální péče využívají především oni. V závislosti na věku, popř. zdravotním postižení se u nich projevuje snížení jejich schopností (např. schopnost postarat se o svou hygienu, schopnost samostatné chůze, schopnost zajistit si pravidelnou stravu). S rostoucím věkem seniorů a jejich zdravotními problémy klesá počet základních životních úkonů, které jsou schopni si obstarat. Tento nepříznivý stav může být řešen poskytnutím sociální služby, v tomto případě především službami sociální péče – terénními a rezidenčními. Velikost a struktura cílové skupiny Věková struktura obyvatelstva staršího 60ti let v Hradci Králové k 1. 3. 2001 Věk
Muži
Ženy
Celkem
60 – 64
2 260
2 733
4 993
65 – 69
2 111
2 673
4 784
70 – 74 75 – 79
1 910 1 372
2 585 2 103
4 495 3 475
80 – 84 85 – 89
392 220
833 569
1 225 789
73
222
295
8 338
11 718
20 056
90 + CELKEM
Prognóza počtu seniorů v HK (2000-2030) – zaokrouhleno Věk
2001 skutečnost
2005
2010
2020
2030
9844
11040
13490
12350
11280
8014
7870
7690
11300
10730
2375
3580
4620
5690
8980
20 056
22490
25800
29340
30990
Šedesátníci Sedmdesátníci Osmdesátníci a starší Celkem Tabulka č. 17
Tabulka č. 16
Prognóza počtu seniorů v HK 40000 30000 20000
25800 20056
30990 29340
22490
10000 0 2001
2005
2010
2020
2030
Graf č.10
11 /26 Komunitní plán sociálních služeb města Hradce Králové, červen 2004 Sociodemografická analýza města Hradce Králové
Počet příjemců starobních důchodů a počet vyplácených příspěvků při péči o osobu blízkou (seniora)
ROK 2003 Počet příjemců SD1 Průměrná výše SD Počet vyplacených POB2
Muži 5765
Ženy 7776
celkem 13 541
I. Q
II. Q
III.Q
IV. Q
169
298
324
312
Tabulka č. 18
Struktura obyvatel starších 60ti let a rodinný stav Obyvatelstvo celkem věková skupina
absolutně
v%
1. Obyvatelstvo úhrnem 60 – 64 4 993 65 – 69 4 784 70 – 74 4 495 75 – 79 3 475 80 – 84 1 225 85 – 89 789 90 + 295 Celkem 20 056
v tom svobodní
5,14% 4,92% 4,63% 3,58% 1,26% 0,81% 0,30% 20,64
vdané a ženatí
110 102 106 110 35 20 5 488
3 775 3 303 2 690 1 573 371 140 28 11 880
rozvedení
ovdovělí
537 419 346 250 62 28 8 1 650
Tabulka č. 19
Stuktura obyvatelstva staršího 60ti let v HK 1 225
789
295
4 993
60 – 64 65 – 69
3 475
70 – 74 75 – 79 80 – 84 4 495
4 784
85 – 89 90 +
Graf č. 11
1 2
Starobní důchod Příspěvek při péči o osobu blízkou 12 /26 Komunitní plán sociálních služeb města Hradce Králové, červen 2004 Sociodemografická analýza města Hradce Králové
555 929 1 333 1 516 745 585 244 5 907
nezjištěný rodin. stav 16 31 20 26 12 16 10 131
Potřeba pomoci v sebeobsluze (dle Nový a Víšek) Na základě řady výzkumů uvádějí autoři Nový a Víšek, jakou mají staří lidé (dle vlastního vyjádření) potřebu pomoci v sebeobsluze. Rozděleno dle věkových skupin:
Věková skupina
Podíl dotázaných
Přepočteno na obyvatelstvo
65 - 69 let 70 - 74 let 75 - 79 let 80 - 84 let 85 - 89 let
3% 8% 11 % 16 % 28 %
90 +
80 %
144 360 382 196 221 236
CELKEM
1539
Tabulka č. 20
Z hlediska potřeby pomoci můžeme celou skupinu starých lidí rozdělit následovně: Podíl dotázaných 80-90 % 13 % 7-8 % 2%
soběstačných (s pomocí) rodiny a okolí) pomoc v domácnosti potřebuje domácí péči potřebuje ústavní péči potřebuje Tabulka č. 21
Z hlediska poptávky po sociálních službách můžeme skupinu seniorů pracovně rozdělit na dvě skupiny, tzv. „aktivní (mladší) seniory“ a „starší seniory“. První skupina, do které můžeme zařadit cca. 80% seniorů, je soběstačná s případnou pomocí své rodiny a potřebuje především podporu ke svým aktivitám – volnočasovým, společenským, zájmovým. Sociální služby, počínaje pečovatelskou službou a konče ústavní péčí, se zaměřují především na druhou skupinu seniorů. Z předchozích údajů vyplynulo, že seniorů bude u nás stále více a budou tvořit stále větší skupinu a jejich největší přírůstky budou ve vysokém věku. Zlepšování zdravotního stavu seniorů bude provázeno posunem výskytu chronických nemocí (až bezmocnosti) do vyššího věku – nutně to povede při zvýšených počtech starších osob k vzestupu nákladů na zdravotní péči. Vlivem poklesu úmrtnosti vzroste nejen další průměrná délka života, ale zvýší se také věk při případném ovdovění o 4 – 5 roků s nadějí na 13-14 roků vdovství u mužů a 17-18 roků vdovství žen. To se projeví ve změnách struktury seniorů podle rodinného stavu: udrží se nebo jen mírně vzrostou podíly svobodných (do 5%), postupně porostou podíly rozvedených, naopak se bude snižovat zastoupení ovdovělých, takže podíly osob žijících v manželství se změní jen málo. Dá se předpokládat, že bez stálého partnera bude žít 15-20% mužů starších 60 let, ale kolem poloviny žen. Převažujícím způsobem života senioru zůstane bydlení ve vlastních bytech (pokud to bude finančně a zdravotně únosné) nebo soužití v bytě s další domácností. Prioritně bude kladen důraz na rozvoj terénních služeb, pečovatelské, ošetřovatelské a respitní péče, které umožní setrvat seniorovi co nejdéle ve svém přirozeném prostředí. Dále bude třeba zvyšovat 13 /26 Komunitní plán sociálních služeb města Hradce Králové, červen 2004 Sociodemografická analýza města Hradce Králové
kapacitu domovů důchodců (zvláště pro chronicky nemocné či ležící, bez rodinného zázemí a s nízkými důchody), bude však preferován rozvoj bydlení s pečovatelskou službou na náklady v nich žijících osob nebo dotovaných městem (byty zvláštního určení): to se pokládá za optimální způsob bydlení v závěru života. Nepochybně bude nutné dále rozšiřovat kapacity penzionů pro seniory, umožňující vyšší úroveň bydlení i života pro osoby s vyššími příjmy, resp.úsporami. Klíčovými otázkami se stanou zdravotní stav, finanční situace, způsob bydlení, ale zvláště možnosti života v rodinách dětí nebo v jejich blízkosti. Sociální důsledky demografického stárnutí se budou prohlubovat, protože budou vyplývat: - ze snížených možností i ochoty poskytovat potřebnou péči seniorům v (při) rodinách dětí - ze značného nárůstu počtu a zastoupení samostatně žijících starších osob - z vzestupu zájmů i nemateriálních potřeb starších lidí s vyšší úrovní vzdělání a životní kulturou, (včetně bydlení) - z mnohem silnější příjmové diferenciace a tím rozdílnějšího způsobu života Zdroj: Demografie, 2002, roč. 44. č. 1
14 /26 Komunitní plán sociálních služeb města Hradce Králové, červen 2004 Sociodemografická analýza města Hradce Králové
II. 3. OBLAST SOCIÁLNÍ POMOCI A PÉČE O ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ OBČANY Charakteristika cílové skupiny: Do této oblasti sociální pomoci řadíme občany s: -► tělesným postižením -► mentálním postižením -► smyslovým postižením -► civilizačním a interním onemocněním -► duševním onemocněním -► kombinovanými vadami Vzhledem k tomu, že v České republice se neshromažďují statistická data o osobách se zdravotním handicapem, nelze stanovit validní demografické charakteristiky dané skupiny obyvatel města Hradce Králové Abychom získali alespoň ilustrační přehled o počtech obyvatel Hradce Králové se zdravotním handicapem a jejich podílu na celkovém počtu obyvatel města, použili jsme informace a data s různou mírou validity z různých zdrojů. Jedná se zejména o informace od organizací hájících zájmy zdravotně handicapovaných se sídlem na území města Hradce Králové, dále o data poskytnutá úřadem práce, Českou správou sociálního zabezpečení a magistrátem města. Počty držitelů průkazů mimořádných výhod v HK (data za bývalý okres Hradec Králové) Držitelé Do 50ti let 51-70 let průkazů omezená neomezená omezená neomezená a platnost 5 46 2 106 MV TP 262 240 443 1440 MV ZTP 186 361 22 345 MV ZTP/P Celkový počet držitelů průkazů mimořádných výhod
nad 70let omezená neomezená 1 62 10
35 1586 391
Počet držitelů průkazu mimořádných výhod
195
TP ZTP ZTP/P 4034 Graf č. 12
15 /26 Komunitní plán sociálních služeb města Hradce Králové, červen 2004 Sociodemografická analýza města Hradce Králové
195 4034 1330 5559
Tabulka č. 22
1330
Celkem
Počet poživatelů částečného invalidního a plného invalidního důchodu k 31.12. 2003 Počet poživatelů Částečného invalidního důchodu Plného invalidního důchodu
Ženy
Muži
Celkem
700
820
1520
Počet poživatelů důchodu 13 541 15000
1795
1795
3406
Tabulka č. 23
5000 0
Plného invalidního důchodu
3406
10000
Částečného invalidního důchodu
1520
Starobního důchodu 1
Graf č. 13.
Data poskytnutá úřadem práce Úřad práce evidoval na konci roku 2003 celkem 5931 nezaměstnaných a z toho 924 osob se změněnou pracovní schopností – ZPS. Míra nezaměstnanosti činila 6,9 %. Počet osob se ZPS prakticky soustavně narůstá a podpora pracovních míst v rámci aktivní politiky zaměstnanosti ( vznik chráněných dílen) je velmi vzácná. Meziročně se podíl v kraji zvýšil o 0,7 % a byl o 1,5 % vyšší než v ČR celkově. Nejvyšší podíly byly v okresech Trutnov a Hradec Králové. Ve všech okresech došlo za rok 2003 ke zvýšeni, které se projevilo i na zvýšení jejich podílů mezi nezaměstnanými. Počty zdravotně handicapovaných dle orientačního výskytu Určitý pohled na problematiku demografické struktury skupiny obyvatel města se zdravotním handicapem nám poskytne „Orientační výskyt jednotlivých druhů zdravotního postižení na 10 tisíc obyvatel“, jak je uveden v publikaci: „ Obce, města, regiony a sociální služby“ z roku 1997. Také tato data jsou pouze orientační, určitý rozptyl uvedených a reálných čísel je dán přepočtem z různých zdrojů s nízkou mírou validity a vzájemné slučitelnosti. Orientační výskyt jednotlivých druhů zdravotního postižení na 10 tis. obyvatel a na počet obyvatel Hradce Králové Tabulka č. 24
Orientační výskyt na Orientační výskyt na počet obyvatel Hradce 10 tisíc obyvatel Králové (zaokrouhleno na 100 tis.)
Druh postižení zrakové postižení
57
570
sluchově postižení
95
950
poruchy řeči
57
570
mentální postižení
285
2850
vady pohybového ústrojí
286
2860
vozíčkáři
33
330
diabetici z toho na inzulínu
505 66
5050 660
duševně nemocní
95
950
epileptici
133
1330
psoriatici
190
1900
chronicky nemocné děti
524
5240
Zdroj: publikace "Obce, města, regiony a sociální služby"
16 /26 Komunitní plán sociálních služeb města Hradce Králové, červen 2004 Sociodemografická analýza města Hradce Králové
II. 4. OSOBY V OBTÍŽNÝCH NEPŘIZPŮSOBNENÍ
ŽIVOTNÍCH
SITUACÍCH
A
SPOLEČENSKY
Charakteristika cílové skupiny V této oblasti se zabýváme potřebami osob, které jsou v obtížné životní situaci. Jsou to zejména osoby v obtížných životních situacích, tzn. pod tlakem násilí tzn. týrané, zneužívané a zanedbávané děti, dospělí, zejména ženy a senioři pod tlakem násilí, přímé i nepřímé oběti trestných činů. Dále se zabýváme potřebami osob, které jsou bez domova a osobami společensky nepřizpůsobenými, zejména mládeží a dospělými po výkonu trestu odnětí svobody nebo mládeží po propuštění z ústavní výchovy. Osoby pod tlakem násilí -►Nejvíce je monitorováno a trestně stíháno násilí na dětech. -►Nejméně se ví o domácím násilí na seniorech ( složité citové a existenční vazby). -►Nejčastěji je oznamováno domácí násilí mezi manželi a exmanželi, ale jeho stíhání a dokazování je složitější. -►Domácí násilí má pravděpodobně velkou latenci, protože většina případů je svázána složitými citovými, rodinnými, existenčními, bytovými, náboženskými a jinými vazbami a jinými vazbami a účastníci konfliktu se snaží problém udržet v rámci rodiny. -►Při partnerských a rodinných konfliktech, šikaně nebo násilí vyhledají pomoc zdravotnických ordinací nebo psychologických poraden jen 2-3 ženy a dokonce jenom 1 senior ze 100 postižených. Děti a mládež v tísni Týrané a zneužívané děti – tělesné, psychické týrání, sexuální zneužívání ROK 2003 v HK Nahlášeno případů celkem policií V tom
Tělesné týrání
školou zdravotníky občany dítětem jiným
Psychické týrání
Sexuální týrání
11 1
0 0
11 0
4 1 1 1 3
0 0 0 0 0
3 0 0 7 1
Tabulka č. 25
17 /26 Komunitní plán sociálních služeb města Hradce Králové, červen 2004 Sociodemografická analýza města Hradce Králové
Počet nahlášených případů týraných a zneužívaných dětí v HK v roce 2003
jiným dítětem občany zdravotníky
Tělesné týrání Psychické týrání
školou
Sexuální týrání
policií 0
1
2
3
4
5
6
7
8
Graf č. 14
Děti ohrožené syndromem CAN na 1000 rodin Sociální skupina
na 1 000 rodin
Děti, které jsou ohroženy syndromem CAN (týrané a zneužívané děti)
U nichž vznikne v průběhu roku potřeba pomoci Které potřebují trvalou pozornost v důsledku CAN
na 10 000 obyvatel
8
20
140
340
Tabulka č. 26
Osoby bez domova Jako jeden z palčivých a dosud neuspokojivě řešených problémů komunity je bezdomovectví. V Hradci Králové žije asi 0,35% bezdomovců z celkového obyvatelstva města, ženy tvoří 10% bezdomovské populace. Příčinou nižšího počtu žen je důvod, že pro ženy je obtížnější žít na ulici, významnou roli zde hraje i matriarchální role ženy, u žen se pak jedná o dvojí selhání. Velký vliv na vznik problému bezdomovectví má také bytová politika města, protože ve městě chybí sociální byty. Věk bezdomovců se pohybuje mezi 20 a 50 lety, velký počet je ve věku 40-45 let, mají většinou základní vzdělání, v nejlepším případě jsou vyučení. Co se týče lokalit v Hradci Králové, ve kterých se lidé bez domova zdržují, jsou vytipovány tyto oblasti: hlavní nádraží, ul. Kolárova, objekt bývalé mlékárny, Červený dvůr ve Farářství, hala Slávie v Orlické kotlině. Často se ubytují i v chatách zahrádkářských kolonií na území města a v parcích. V zimních měsících obsazují vchody domů a teplovodní kanály. Bezdomovce v Hradci Králové lze rozdělit na 3 základní skupiny: 1. Jedná se o mladší generaci bezdomovců, u nichž je bezdomovectví jakýsi módní trend, kterým vyjadřují nezávislosti a neodpovědnost k ničemu. Část těchto lidí byla vyhozena z domova, právě pro své životní postoje, které jsou dále proloženy kouřením, alkoholem a drogami, což je v běžném rodinném prostředí těžce akceptovatelné.Tato skupina je aktivní až agresivní vůči občanům, obzvláště vyvíjejí větší nátlak na ty, kteří se jich bojí a v určitých případech toto hraničí až s vydíráním. 2. Do další skupiny lze zahrnout skupinu bezdomovců s nejrůznějšímu životními osudy, které se odrážejí na jejich psychické stránce, mají velké sklony opilství – alkohol je pro ně 18 /26 Komunitní plán sociálních služeb města Hradce Králové, červen 2004 Sociodemografická analýza města Hradce Králové
méně dostupný a tak konzumují levnější náhražky (např. iron, okena,..atd.) a také náhodně sehnané drogy. Tato skupina je spíše pasivní. Tito lidé převážně budí veřejné pohoršení. Většinou jsou převáženi k vyšetření po konzumaci těchto látek do Fakultní nemocnice v HK, kde lékař obvykle rozhodne o převozu na záchytku. Vyšetření na záchytné stanici, když dojde k následnému propuštění nebo propuštění s jinou osobou, dovolí-li to stav opilosti stojí 250,Kč. Pokud je opilec na záchytné stanici uložen cena za vyšetření a nocleh je 1.500,-Kč. 3. Třetí skupinu lze nazvat skupinou tzv. skrytých bezdomovců. Tyto lidi nepotkáváme obvykle v rušných částech města. Občas je můžeme vidět v okolí popelnic, jak loví odpadky, které lze prodat ve sběrných surovinách (jedná se např. o barevné kovy, nejčastěji hliník). Tato skupina bydlí sezóně podle počasí – většinou někde v přírodě, v parcích kde jsou husté keře, dále v okrajových místech kde mají postaveny nejrůznější přístřeší, nebo obydlují nejrůznější opuštěná stavení. V zimních měsících je nacházíme v různých vchodech v HK, kde si na ně stěžují nájemníci… Tato skupina přichází nejméně do styku s širokou veřejností a ta o nich mnoho neví jako u těch předešlých dvou Občané propuštění z výkonu trestu odnětí svobody Počet osob v péči kurátora
70
Z toho počet klientů, jimž byla poskytována pomoc
113
Počet občanů propuštěných ze školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy celkem
13
Počet klientů s nimž se pracuje
Počet klientů ve vězení, s nimiž se pracuje
60
Z toho
Počet klientů s nimiž se pracuje kontinuálně
Počet klientů, jimž byla poskytována pomoc
286
Počet klientů, jimž byla poskytována pomoc
Počet evidovaných
180
Z toho Počet občanů propuštěných z vězení
Počet občanů jimž byla poskytnuta jednorázová pomoc
Z toho
30
6
6
6
Tabulka č. 27
19 /26 Komunitní plán sociálních služeb města Hradce Králové, červen 2004 Sociodemografická analýza města Hradce Králové
II .5. CIZINCI, NÁRODNOSTNÍ A ETNICKÉ MENŠINY Charakteristika cílové skupiny Do oblasti patří občané, děti a dospělí z národnostních a etnických menšin, kteří žijí na území města Hradce Králové a u nichž vznikají potřeby a sociální problémy s integrací do majoritní společnosti a dále jsou to cizinci s trvalým pobytem nebo s pobytem na nákladě víza nad 90 dní. V této oblasti je věnována pozornost především potřebám občanů ze znevýhodněného sociokulturního prostředí, s prioritou romských občanů. Příslušnost k národnosti či národnostní menšině, zejména rómské není sledována, proto počty lze pouze odhadovat. Dostupné údaje z posledního sčítání lidu v r. 2001, kdy se k rómské národnosti přihlásilo pouze 75 občanů jsou zkreslené a nelze je považovat za validní, protože podle odhadů rómského koordinátora tvoří rómská populace 2 – 3 % (tj. cca 1940 – 2900 občanů). V oblasti spadající do rozšířené působnosti města Hradec Králové je vytipováno celkem devět romských komunit, z toho tři komunity ve městě a šest komunit v přilehlých obcích. Jedná se o tyto romské komunity: ulice Okružní, Pražská, Honkova, obec Dohalice, Smiřice, Černožice, Svobodné Dvory, Třebechovice pod Erebem, Holohlavy. Podle údajů Cizinecké policie Hradec Králové bylo k 30. 6. 2003 registrováno na území města 3 156 cizinců, z toho 958 cizinců s trvalým pobytem a 2198 cizinců s pobytem na základě víza nad 90 dní. V současné době žije v Hradci Králové odhadem 5000 cizinců a jejich počet bude po vstupu do Evropské unie neustále narůstat.
Zastoupení romské populace v Hradci Králové
2900
1
odhad 2%
1940 75
0
odhad 3 %
údaje ze statistického sčítání
1000
2000
3000
Graf č. 15
Hlavní problémy romského etnika v Hradci Králové 1.
Bydlení a s tím související problémy soužití.
2.
Vysoká míra závislosti na sociálním systému.
3.
Vzdělání a s tím související nezaměstnanost až 90%.
Současná kvalifikační struktura Romů je velmi vzdálena dnešním požadavkům trhu práce a je nesrovnatelně nižší než u majoritní společností. Zaměstnavatelé jsou ochotni nabídnout velmi nízké pracovní ohodnocení, proto většina Romů dává přednost sociálním dávkám. Od současného špatného ekonomického stavu Romů se odvíjí i špatný stav sociální. Pokud se nesníží nezaměstnanost mezi Romy, není možné uvažovat o zvyšování 20 /26 Komunitní plán sociálních služeb města Hradce Králové, červen 2004 Sociodemografická analýza města Hradce Králové
jejich sociální úrovně. Jedním ze stěžejních úkolů města je ekonomická stabilita daných komunit a jejich sociální integrace do majoritní společnosti.
Počet kontaktů koordinátora etnické a národnostní problematiky v roce 2003
Počet kontaktů koordinátora etnické a národnostní problematiky v roce 2003
Počet kontaktů celkem Romové
15
668 Počet kontaktů celkem Romové
Počet kontaktů celkem - ostatní Tabulka č. 28
668
Počet kontaktů celkem - ostatní
15 Graf č. 16
21 /26 Komunitní plán sociálních služeb města Hradce Králové, červen 2004 Sociodemografická analýza města Hradce Králové
II. 6. OSOBY OHROŽENÉ ZÁVISLOSTMI Charakteristika cílové skupiny Do cílové skupiny spadají osoby užívající návykové látky (alkohol s drogy), patologičtí hráči, dále jsou to osoby přímo a nepřímo ohrožené závislostí. 1. Osoby užívající návykové látky – experimentátoři, uživatelé a závislí na návykových látkách, na něž jsou v rámci terciální prevence nejvíce zaměřeny sociální služby. 2. Osoby ohrožené, na které je zaměřena primární a sekundární prevence. - rizikové skupiny dětí a mládeže ( z nefunkčních rodin, neorganizovaná mládež, apod.) - osoby v obtížných životních situacích ( osoby bez domova, propuštění z výkonu trestu odnětí svobody). 3. Osoby ohrožené nepřímo - profesionálové pracující s cílovou skupinou - rodiče a veřejnost – na něž se zaměřuje primární prevence Situace na drogové scéně není v Hradci Králové nijak dramatická: pohybuje se na úrovni několika desítek uživatelů drog, kteří se věkově postupně přesunují do kategorie třicátníků a po zásazích policie na přelomu let 2000/2001 se vůči společnosti izolovali a značně zakonspirovali. V posledním období ovšem roste skupina experimentátorů s tzv. „tanečními drogami“ a snižuje se jejich věk. Stejně je možno charakterizovat skupinu nezletilých a mladistvých konzumentů alkoholu, což hradečtí odborníci označují za mnohem závažnější problém než drogy. Krajská hygienická stanice Královehradeckého kraje ve své epidemiologicko-sociologické studii zaměřené na problematiku drog ve středních a základních školách v Hradci Králové uvádí, že cca 30 % studentů pije alkohol 2x měsíčně a cca 20 % pije alkohol 3 – 9 x měsíčně. Nízkoprahové centrum Salinger jako nejčastější problém svých klientů (10 – 21 let) uvádí právě častou konzumaci alkoholu (je mnohem častější než užívání nealkoholových drog). Zatím velmi málo pozornosti je věnováno dalším formám závislosti, z nichž některé úzce souvisí se závažnou kriminalitou mládeže (gambling). Zdroj KHS Hradec Králové
Počet uživatelů drog 2003 – údaje KHS HK Bydliště Královéhradecký kraj Hradec Králové
muži
ženy 199 89
81 30
Tabulka č. 29
Počet uživatelů drog
280 1
119
Královéhradecký kraj Hradec Králové
0
100
200
%
celkem
300
Graf č. 17
22 /26 Komunitní plán sociálních služeb města Hradce Králové, červen 2004 Sociodemografická analýza města Hradce Králové
280 119
100 42,5
Incidence a prevalence uživatelů drog dle pohlaví Mezi nově evidovanými (incidence) i mezi všemi (prevalence) uživateli drogpřevažují muži. Věková distribuce Věk uživatelů drog patří mezi jeden z nejvýznamnějších ukazatelů, charakterizujících drogovou scénu. Nejpostiženější věkovou skupinou jsou osoby ve věku 15 – 19 let. Druhou postiženou věkovou skupinou jsou osoby ve věku 20 – 24 let.
Uživatelé drog podle vzdělání nedokončené základní základní střední bez maturity střední s maturitou vyšší vysokoškolské neznámo celkem
Klienti 1 55 46 11 0 0 6 119
Tabulka č. 30
Uživatelé drog zaměstnání
podle Klienti
pravidelné
32
student/žák
32 3
důchodce
49
nezaměstnaný
3
jiná možnost
119
celkem Tabulka č. 31
Uživatelé drog podle vzdělání 11
0
0 6
1
55
46
Uživatelé drog a zaměstnání
nedokončené základní základní střední bez maturity střední s maturitou vyšší vysokoškolské neznámo
pravidelné
3
32
49
student/žák důchodce nezaměstnaný
32
3
jiná možnost
Graf č. 19 Graf č. 18
Podle statistických údajů AT ambulance FN HK a Protialkoholní poradny Protialkoholní záchytné stanice navštěvuje a využívá služeb těchto zařízení celkem:
Závislí na alkoholu Závislí na drogách Patologické hráčství KLIDOVÁ KARTOTÉKA
Počet závislých využívajících sociální služby
Muži
Ženy
Celkem
481
120
601
116
60
176
50
1
51
Závislí na alkoholu 601 176
1
51
1210
416
1625
Tabulka č. 32
0
Závislí na drogách Patologické hráčství
500
1000
Graf č. 20
23 /26 Komunitní plán sociálních služeb města Hradce Králové, červen 2004 Sociodemografická analýza města Hradce Králové
III. ROZVOJOVÉ KAPACITY POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Rozvojový potenciál poskytovatelů sociálních služeb
5
1
finanční
8
prostorové personální
23
jiné
20
neodpověděli
Graf č. 21
Rozvojový potenciál finanční prostorové personální jiné nezjištěno
8 20 23 5 1
Tab. č. 33
Překážky rozvoje sociálních služeb
Překážky rozvoje poskytovatelů sociálních služeb
11
4
34
Finanční Prostorové personální jiné
14
Graf č. 22
Překážky rozvoje finanční prostorové personální jiné
34 14 11 4
Tab. č. 34
Na základě výsledků průzkumu poskytovatelů sociálních služeb můžeme konstatovat, že největší rozvojové kapacity poskytovatelů sociálních služeb jsou v oblasti personální (48%), ale i v možnostech prostor (43%). Nejmenší rozvojové kapacity jsou v oblasti finanční (17%), 10% poskytovatelů uvedlo jiné rozvojové kapacity, jako například zkušenosti. Ve 2% odpověď nebylo možné zjistit. Nejčastěji uváděnou překážkou rozvoje sociálních služeb u oslovených organizací je v 72%. problém s nedostatkem financí, a to i přes to, že v roce 2003 město rozdělilo na granty v sociální oblasti 10 367 000 Kč pro 15 organizací a 22 projektů. Tyto projekty předpokládají celkové náklady na rok 2003 ve výši 41 351 000 Kč, tzn., že město se podílí na jejich činnosti cca 25%. Město hradí ze svých grantových prostředků cca 6 500 000 Kč mzdy ( bez sociálního a zdravotního pojištění) pro 57 pracovníků, jejichž průměrná mzda činí 9 500 Kč. Město se též podílí cca 5 miliony Kč ze svého rozpočtu na kompenzaci nájemného pro poskytovatele sociálních služeb. Neméně významným problémem u 30% poskytovatelů jsou obtíže s nedostatečnou prostorovou kapacitou a 23% poskytovatelů považuje za hlavní překážku rozvoje personální problémy, 8% poskytovatelů uvádí jiné překážky rozvoje bez bližší specifikace
24 /26 Komunitní plán sociálních služeb města Hradce Králové, červen 2004 Sociodemografická analýza města Hradce Králové
Seznam tabulek Tab. č. 1 – Název obce a rozloha Tab. č. 2 – Věková struktura a průměrný věk obyvatel obce k 1. 3. 2001 Tab. č. 3 – Počet obyvatel k 1. 3. 2001v předproduktivním, v produktivním, poproduktivním věku Tab. č. 4 – Průměrný věk obyvatel k 1. 3. 2001 Tab. č. 5 – Národnostní struktura Tab. č. 6 – Rodinný stav obyvatelstva Tab. č. 7 – Obyvatelstvo 15leté a starší podle vzdělání Tab. č. 8 – Počet pracujících Tab. č. 9 – Nezaměstnanost Tab. č. 10 – Rodinné domácnosti v Hradci Králové v roce 2001 Tab. č. 11 – Rodinné domácnosti v Hradci Králové v roce 1991 Tab. č. 12 – Sňatky a rozvody od roku 1991 do 2003 Tab. č. 13 – Počet klientů kurátora pro mládež Tab. č. 14 – Přehled případů řešených v roce 2002 - 2003 kurátory pro mládež magistrátu Tab. č. 15 – Počet vyplácených příspěvků při péči o osobu blízkou - v roce 2003 Tab. č. 16 – Věková struktura obyvatelstva staršího 60ti let v Hradci Králové k 1. 3. 2001 Tab. č. 17 – Prognóza počtu seniorů v HK (2000-2030) – zaokrouhleno Tab. č. 18 – Počet příjemců starobních důchodů a počet vyplácených příspěvků při péči o osobu blízkou (seniora) Tab. č. 19 – Struktura obyvatel starších 60ti let a rodinný stav Tab. č. 20 – Potřeba pomoci v sebeobsluze podle věkových skupin Tab. č. 21 – Senioři podle potřeby pomoci Tab. č. 22– Počty držitelů průkazů mimořádných výhod v HK (data za bývalý okres Hradec Králové) Tab. č. 23 – Počet poživatelů částečného invalidního a plného invalidního důchodu k 31.12. 2003 Tab. č. 24 – Orientační výskyt jednotlivých druhů zdravotního postižení na 10 tis. obyvatel a na počet obyvatel Hradce Králové Tab. č. 25 – Počet nahlášených případů týraných a zneužívaných dětí v roce 2003 Tab. č. 26 – Děti ohrožené syndromem CAN na 1000 rodin Tab. č. 27 – Počet osob v péči kurátora Tab. č. 28 – Počet kontaktů koordinátora etnické a národnostní problematiky v roce 2003 Tab. č. 29 – Počet uživatelů drog 2003 – údaje KHS HK Tab. č. 30 – Uživatelé drog podle vzdělání Tab. č. 31 – Uživatelé drog podle zaměstnání Tab. č. 32 – Statistické údaje AT ambulance FN HK a Protialkoholní poradny protialkoholní záchytné stanice Tab. č. 33 – Rozvojový potenciál poskytovatelů sociálních služeb Tab. č. 34 – Překážky rozvoje poskytovatelů sociálních služeb Seznam grafů Graf č. 1 – Počet obyvatel k 1. 3. 2001 Graf č. 2 – Počet rozvodů a sňatků v roce 2003 Graf č. 3 – Prognóza vývoje počtu obyvatelstva v Hradci Králové v letech 2000 - 2030 Graf č. 4 – Rodinné domácnosti v roce 2001 Graf č. 5 – Rodinné domácnosti v roce 1991 Graf č. 6 – Počet rodin v Hradci Králové v letech 1991 - 2001 Graf č. 7 – Počet neúplných rodin v Hradci Králové v letech 1991 - 2001 Graf č. 8 – Sňatky a rozvody v HK v letech 1991 - 2003 Graf č. 9 – Přehled případů řešených kurátory pro mládež MM HK v roce 2002 - 2003 Graf č. 10 – Prognóza počtu seniorů v HK Graf č. 11 – Struktura obyvatelstva staršího 60ti let v HK Graf č. 12 – Počet držitelů průkazů mimořádných výhod Graf č. 13 – Počet poživatelů důchodů Graf č. 14 – Počet nahlášených případů týraných a zneužívaných dětí v HK v roce 2003 Graf č. 15 – Zastoupení rómské populace v HK Graf č. 16 – Počet kontaktů koordinátora etnické a národnostní problematiky v roce 2003 Graf č. 17 – Počet uživatelů drog – zdroj KHS Hradec Králové 25 /26 Komunitní plán sociálních služeb města Hradce Králové, červen 2004 Sociodemografická analýza města Hradce Králové
Graf č. 18 – Uživatelé drog podle vzdělání Graf č. 19 – Uživatelé drog a zaměstnání Graf č. 20 – Počet závislých využívajících sociální služby Graf č. 21 – Rozvojový potenciál poskytovatelů sociálních služeb Graf č. 22 – Překážky rozvoje poskytovatelů sociálních služeb Seznam obrázků Obr. č. 1 – Pozice města Hradce Králové v regionu Obr. č. 2 – Katastrální mapa území města Hradce Králové
Použitá literatura, zdroje 1. Autorský kolektiv, Obce města, regiony a sociální služby. Socioklub, Praha 1997, ISBN 80-902260-1-9. 2. Demografie, 2002, roč. 44. č. 1. Při zpracování sociodemografické analýzy města Hradce Králové jsme vycházeli z dat poskytnutých: • • • • • • •
Statistickým úřadem - pobočka Hradec Králové, Úřadem práce Hradec Králové, Českou správou sociálního zabezpečení, Okresní správou sociálního zabezpečení (pobočka Hradec Králové), Cizineckou policií ČR, Městskou policií – P. Martin Šlais, Poskytovateli sociálních služeb,
a dále z dostupných informací odboru sociálních věcí a zdravotnictví Magistrátu města Hradce Králové.
26 /26 Komunitní plán sociálních služeb města Hradce Králové, červen 2004 Sociodemografická analýza města Hradce Králové