Komparace odvodů a dávek státu u závislé a nezávislé činnosti

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra veřejných financí Studijní obor: Zdanění a daňová politika

Komparace odvodů a dávek státu u závislé a nezávislé činnosti

Autor diplomové práce: Bc. Radoslava Slabá Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Stanislav Klazar, Ph.D. Rok obhajoby: 2013

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Komparace odvodů a dávek státu u závislé a nezávislé činnosti“ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.

V Praze dne ……….….

Podpis………………

2

Poděkování: Ráda bych touto cestou poděkovala panu doc. Ing. Stanislavu Klazarovi, Ph.D. za jeho odborné vedení, konzultace a připomínky při psaní této diplomové práce.

3

Anotace Diplomová práce se zabývá zdaněním závislé a nezávislé činnosti. Hlavním cílem práce je porovnat odvody (sociální zabezpečení, zdravotní pojištění, zdanění) s dávkami, které pak zaměstnanci a OSVČ dostanou zpět od státu. A zjistit tak, co je výhodnější. Být OSVČ nebo zaměstnanec?

Klíčová slova: zdanění závislé činnosti, zdanění nezávislé činnosti, sociální pojištění

Annotation This thesis deals with taxation of staff and self - employed person. The main aim is to compare the contributions for example social insurance, health instance, taxation with benefits, which staff and self-employed person receive back. Find out, what is advantageous.

Key words: taxation of staff, taxation of self - employed person, social insurance

4

Obsah Úvod .............................................................................................................................................. 6 1.

Spravedlnost.......................................................................................................................... 8 1.2.

2.

Závislá činnost ..................................................................................................................... 12 2.1.

Sociální pojištění ......................................................................................................... 14

2.2.

Příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů ......................................................... 15

2.3.

Příjmy osvobozené ...................................................................................................... 16

2.4.

Zdanění závislé činnosti .............................................................................................. 17

2.4.1.

Slevy na dani........................................................................................................ 19

2.4.2.

Odpočty ............................................................................................................... 20

2.5. 3.

Sociální politika ............................................................................................................. 9

Výpočet ....................................................................................................................... 21

Nezávislá činnost ................................................................................................................. 22 3.1.

Osvobozené příjmy, odpočty, slevy ............................................................................ 23

3.2. Výdaje .............................................................................................................................. 24 3.2.1. Paušální výdaje ......................................................................................................... 25 3.2.2. Uplatnění paušální daně .......................................................................................... 28

4.

3.3.

Daňové úniky............................................................................................................... 29

3.4.

Sociální pojištění ......................................................................................................... 31

Dávky plynoucí z pojištění ................................................................................................... 33 4.1. Nemocenské pojištění – nemocenské............................................................................. 33 4.2. Nemocenské pojištění – peněžitá pomoc v mateřství .................................................... 37 4.3. Státní politika zaměstnanosti .......................................................................................... 41 4.3.1. Podpora v nezaměstnanosti...................................................................................... 41 4.4.

5.

Důchodové pojištění ................................................................................................... 42

Zaměstnanec versus OSVČ ................................................................................................. 47 5.1. Zdanění a odvody u zaměstnance a OSVČ ...................................................................... 47 5.2. Dávky plynoucí z pojištění ................................................................................................ 53

Závěr............................................................................................................................................ 63 Literatura..................................................................................................................................... 66 Seznam tabulek a grafů ............................................................................................................... 69 Příloha ......................................................................................................................................... 71

5

Úvod V poslední době se objevuje mnoho článků a diskuzí ve sdělovacích prostředcích, které řeší to, co je výhodnější, být zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná. Každý se dostane do situace, kdy se bude muset rozhodnout, co bude ve svém životě dělat. Nastane otázka, zda si vybrat zaměstnání nebo se stát osobou samostatně výdělečně činnou. Před touto volbou je velmi důležité si uvědomit všechny aspekty obou stran. A to jak momentální nastavení všech povinností vůči státním institucím jako jsou například finanční úřady nebo Česká správa sociálního zabezpečení, stejně tak je důležitá myšlenka budoucnosti z pohledu důchodu a dalších možností čerpání různých dávek, na které má každý nárok. Ovšem konkrétní výše dávek pro každého je velmi odlišná. Toto téma mne také velmi zajímá, protože se týká každého z nás. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla provést svoje vlastní šetření. Osoby samostatně výdělečně činné jsou si vlastním pánem. Mají naprostou svobodu ve svém rozhodování. Většinou jsou to těžce pracující lidé, kteří spoléhají sami na sebe. Podstupují každý den velké riziko. Musejí si sami shánět zakázky. Živnostníci a malé firmy ve většině vyspělých zemí vytvářejí pracovní místa pro své spoluobčany. Proto si myslím, že by se stát měl snažit zlepšovat podnikatelské podmínky. Jako například snižovat povinnou administrativu a daňovou zátěž. V České republice je placení daní stanoveno zákonem. Jak zaměstnanec, tak osoba samostatně výdělečně činná mají povinné odvody ze svých příjmů. Myslím si ale, že porovnávat zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné pouze podle zdanění, není tak úplně přesné. Mělo by se brát v úvahu i to, co za odvody jako je daň, sociální a zdravotní pojištění dostanou zaměstnanci a osoby samostatně výdělečné zpět od státu. Může to být například plnění v podobě nemocenských dávek, pracovních výhod nebo důchodu. Je opravdu výhodné být osoba samostatně výdělečně činná, protože si do nákladů na podnikání mohou skrýt náklady na svoji osobní potřebu a tím zaplatí menší daně. Nebo je výhodné uplatňovat výdaje paušálem, protože takto si sníží výrazně příjmy? Krátí podnikatelé svoje příjmy tak, že dělají práci bez fakturace a tím snižují daně a povinné odvody?

6

Hlavním cílem práce je srovnání daňového zatížení zaměstnanců a OSVČ v České republice s dávkami, které dostanou zpět od státu. K tomu dospěji za pomoci stanovené případové studie, kde si zvolím fiktivní poplatníky, kteří budou základem pro výpočet odvodů a dávek. V práci budu pracovat jak s daty primárními, tak i sekundárními. Základní literatura, které využívám v diplomové práci je především zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů a dále zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Dále pak budu pracovat s materiály z internetových stránek a to hlavně České správy sociálního zabezpečení. Dále jsem navštívila finanční úřad, kde mi byly poskytnuty informace na základě rozhovoru. První kapitola mé práce je považována za teoretickou část. Zde se zabývám otázkou spravedlnosti a určitou mírou solidarity. Ve druhé kapitole mé práce popisuji celou problematiku závislé činnosti. To znamená, že se nejprve věnuji tomu, co je to vůbec závislá činnost a pak následně popisuji systém fungování sociálního pojištění a odvádění daně. Ve třetí kapitole popisuji problematiku u nezávislé činnosti a ve čtvrté kapitole se věnuji dávkám, které plynou z pojištění zaměstnancům a OSVČ. V poslední části mé diplomové práce se věnuji komparaci závislé a nezávislé činnosti. Nejprve porovnávám zdanění zaměstnanců a OSVČ. Omezuji se tedy pouze na daň z příjmů a pojistné na sociální a zdravotní pojištění. A následně se snažím zjistit, co dostanou zaměstnanci a OSVČ zpět od státu při různých životních situacích. A vyhodnotit tak, kdo je na tom z obou porovnávaných skupin lépe.

7

1. Spravedlnost Se vznikem prvních organizovaných států je spojen vznik daní. Funkce daní se zdá být zřejmá. Stát realizuje určité výdaje a potřebuje k tomu finanční prostředky. Ovšem vláda daně využívá i pro realizaci základních funkcí veřejných financí a to alokační, redistribuční a stabilizační1. Ne vždy dokáže samotný trh alokovat zdroje takovým způsobem, který by byl pro společnost optimální a tehdy nastupuje stát, který se snaží napravit tržní selhání. Může se stát, že příliš vysoká úroveň zdanění může narušovat ekonomickou aktivitu. Daň může totiž způsobit dva efekty a to důchodový a substituční. Já bych se spíše zaměřila na substituční efekt, kde zjednodušeně můžeme říci, že pokud zdanění bude příliš vysoké, lidé budou nahrazovat práci volným časem. Zde bych odkázala na tzv. ozdravovací daňovou politiku. Pokud by došlo ke snížení daňového zatížení, mělo by to vést k vyšší pracovní aktivitě. Tento vztah je vyjádřen „Lafferovou křivkou“. „Při nízkých daňových sazbách roste daňový výnos státu s růstem sazby, ale od určitého bodu se rostoucí funkce mění v klesající“2. Tato situace je pak neefektivní jak pro stát, který bude mít menší daňový výnos, ale i pro poplatníky, kteří budou mít zase menší důchod. Je nutné najít určitý kompromis mezi efektivností a spravedlností. Ale co je to vůbec spravedlnost? Pro každého může tento pojem znamenat něco jiného. Je to dost subjektivní. Neznamená, když je spravedlivé něco pro jednoho poplatníka, je to spravedlivé i pro ostatní. Podle Adama Smithe a jeho daňových kánonů by lidé měli podporovat stát pokud možno podle svých schopností. To znamená, že každý občan by měl přispívat do státního rozpočtu podle výše svých příjmů. Princip spravedlnosti vlastně řeší rozdělení daňového břemene mezi daňové poplatníky. Pro nás je důležité vědět nejen komu je daň uložena, ale také jak nám zkrátí náš důchod.

1 2

Široký Jan, Daňová teorie. Str. 1 Kubátová Květa. Daňová teorie a politika. Str. 40

8

Spravedlivé zdanění by mělo znamenat také to, že poplatníci bez ohledu na svůj věk a povolání by měli být zdaňováni stejně, tedy pokud mají stejné platební schopnosti. Aby daně byly spravedlivé, je velmi důležité určit daňovou základnu. Ta by měla co nejpřesněji vystihovat celé bohatství člověka. V praxi většinou bývá využívána kombinace několika základen a to důchodu, spotřeby a majetku. Pro účely mé diplomové práce budu ve výpočtech používat v rámci důchodové základny příjmy ze zaměstnání a podnikání. V České republice jsou příjmy fyzických osob zdaňovány stejnou sazbou a to 15%. Dále podle zákona o dani z příjmů je možné uplatnit velké množství osvobození, odpisů a úlev na dani, slev na dani. Zde právě narážíme na určité odlišnosti, kdy pak ve výsledku stejní poplatníci platí rozdílnou daň. Daňová spravedlnost spočívá ale také v tom, jak spravedlivě či nespravedlivě jsou daně vybírány. Zda jsou přesně vymezena pravidla pro pravomoci a povinnosti jak poplatníků, tak i finančních úřadů. Nespravedlivé mohou být i daňové systémy, které umožňují daňové úniky. Stát kromě toho, že uvaluje daně na své občany, tak poskytuje občanům určité dávky. Funguje zde systém solidarity.

1.2.

Sociální politika

Člověk je tvor společenský, zakládá rodiny, aby měl jistotu, že se o něho někdo postará a nebude muset nést všechno sám. Bohužel ne každý se může o sebe postarat, proto zde musí fungovat určitý systém a to systém solidarity. Pokud je někdo na tom lépe, měl by pomoci tomu, kdo je na tom hůř. Existuje určitý pojem „welfare state“, jedná se o stát, kde každému z občanů se dostává alespoň určitého uznaného minima podpory a pomoci v různých životních situacích3. Míra solidarity může být různá. Reziduální - stát se stará o ty, kteří se z objektivních důvodů nemohou o sebe či rodinu postarat sami. Korporativní - stát nutí občany a jejich zaměstnavatele, aby se postarali sami o sebe, stát se výlučně stará jen o ty, kteří se z objektivních důvodů nemohou o sebe či rodinu postarat sami. Institucionální - stát

3

Potůček Martin, Sociální politika. Str. 35

9

přebírá veškerou odpovědnost na sebe a vytváří systémy institucí organizující solidaritu mezi občany4. Většina obyvatel je závislá na svém příjmu. Pokud se stane nějaká neočekávaná událost jako například ztráta zaměstnání, invalidita, nemoc apod. měl by zde pak nastoupit stát. Vytváří určitý mechanismus, který umožňuje občanům, zajistit si určitý životní standart. Někteří lidé nejsou vůbec nebo jen v omezené míře schopni si sami zajistit svou existenci pracovními příjmy. Pak opět nastupuje stát, který by měl zajistit a zabezpečit tyto občany5. Stát má nezastupitelnou roli v sociální politice. Stát disponuje ve srovnání s ostatními subjekty poměrně značnými zdroji, a proto také v jeho sociálněpolitická opatření má veřejnost velkou důvěru. Se stárnutím populace a se změnou demografického vývoje, kde stále méně roste počet narozených dětí a snižuje se počet lidí v produktivním věku, se udržitelnost veřejných financí stává neúnosná. Ve své práci chci porovnávat zdanění zaměstnanců a OSVČ a pak porovnat s dávkami, které dostanou zpět od státu v určitých životních situacích. Předkládám níže tabulku, která zobrazuje vývoj dávkových systémů. Samozřejmě ve své práci se nebudu věnovat všem dávkám, ale pro přehled jsou zde uvedeny všechny. Tabulka 1:Vývoj sociálních výdajů v mld. Kč 2009

2010

Dávky důchodového pojištění

331,6

337,8

Dávky nemocenského pojištění

26

22,8

Podpory v nezaměstnanosti

15,1

13,4

Příspěvek na péči

18,7

19,6

Dávky pomoci v hmotné nouzi

3,1

3,9

Dávky zdravotně postiženým

2,5

1,8

Dávky státní sociální podpory

41,1

40,8

Zdroj:www.mpsv.cz/cs/10800 4 5

Kolibová Helena, Sociální politika. Str. 56 Krebs Vojtěch a kolektiv. Sociální politika. Str. 71

10

U dávek nemocenského pojištění a podpor v nezaměstnanosti byl zaznamenán pokles a to z toho důvodu, že byla vydána určitá úsporná opatření a byl nižší počet uchazečů o zaměstnání pobírající podporu v nezaměstnanosti a snížení její průměrné výše.

11

2. Závislá činnost Ve druhé kapitole mé diplomové práce se věnuji tomu, co je to vůbec závislá činnost a dále zde definuji nejdůležitější pojmy, které se závislou činností těsně souvisejí. Abych pokročila dále, chtěla bych zde upřesnit, kam přesně zařazujeme závislou činnost. Příjmy fyzických osob se rozdělují do pěti dílčích daňových základů a to příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu a ostatní příjmy. Závislou činnost tedy vymezuje § 6 zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona příjmy ze závislé činnosti jsou: a) „Příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního poměru, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku. b) Příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů plátce, a příjmy za práci likvidátorů. c) Odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob. d) Příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti podle písmen a) až c) nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává“6. Příjmy ze závislé činnosti podle § 6 odst. 3 zákona o dani z příjmů jsou: 

Příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to zda je na ně právní nárok či nikoliv.



Od zaměstnavatele je dostává zaměstnanec nebo osoba, na kterou přešlo příslušné právo podle zvláštních předpisů.

6

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

12



Jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance, kteří jsou poplatníky z příjmů ze závislé činnosti.



Částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnutá práva, služby nebo věci, kromě bytu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí, nižší než je cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu nebo cena, kterou účtuje jiným osobám.

Tudíž za příjmy ze závislé činnosti můžeme považovat příjmy, které zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům, mohou to být i naturální požitky (například poskytnutí podnikového bytu). Podstatným rysem závislé činnosti je skutečnost, že není vykonávána zcela nezávisle, to znamená pod vlastním jménem, na vlastní účet a s vlastní odpovědností poplatníka, ale naopak podle pokynů toho, kdo odměnu za vykonanou práci vyplácí7. Pracovně právní vztah vzniká na základě pracovní smlouvy, dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Funkční požitky jsou: a) „funkční platy členů vlády, poslanců a senátorů Parlamentu České republiky a poslanců Evropského parlamentu, zvolených na území České republiky a platy vedoucích ústředních úřadů státní správy, b) odměny za výkon funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích“8. Většinou za funkční požitek se nepovažují tyto příjmy: příjmy znalců a tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů. Abychom mohli vypočítat správnou výši čisté mzdy, je důležité vědět, který z předešlých příjmů ze závislé činnosti zakládá účast na sociálním zabezpečení a na veřejném zdravotním pojištění. 7

Pokyn č. D – 285, k aplikaci § 6 odst.1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů 8 Zákon 586/1992 Sb., o daních z příjmů

13

2.1.

Sociální pojištění

Sociální pojištění se dělí na veřejné zdravotní pojištění a pojistné na sociální zabezpečení. Přičemž pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje nemocenské, důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti. Veřejné zdravotní pojištění je upraveno zákonem č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Sociální pojištění je upravováno zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů. Zdravotní pojištění je v České republice povinné, musí si ho hradit všichni. Vyměřovací základ u zdravotního pojištění je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou od této daně osvobozeny, a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním9. Jaké příjmy jsou vyňaty a jaké osvobozeny je podrobně popsáno v následujících kapitolách. U vyměřovacího základu u zaměstnanců jsou stanoveny určité limity. Pro veřejné zdravotní pojištění zde platí minimální vyměřovací základ a to 8 000 Kč, což je rovno minimální mzdě. Pro některé osoby minimální vyměřovací základ neplatí např. pro osoby s těžkým zdravotním postižením. Minimální vyměřovací základ je možno i snížit na poměrnou část, ale jen pouze z některých důvodů a to pokud zaměstnání netrvalo po celý měsíc, z důvodu poskytnutí volna pro důležité osobní překážky v práci např. pro nemoc10. Také byl každoročně pro výpočet zdravotního pojištění stanovován maximální vyměřovací základ. V roce 2012 jako 72 násobek průměrné mzdy. (1 809 864 Kč). Tímto ustanovením byli zvýhodněni zaměstnanci i OSVČ s nadstandardními příjmy. Za účelem zvýšení příjmů do systému zdravotního pojištění došlo s účinností od 1. ledna 2013 k pozastavení tohoto ustanovení a to na rozhodné období 2013 a 2015 pro zaměstnance a pro osoby samostatně výdělečně činné. Maximální vyměřovací základ není tedy stanoven.

9

Šubrt Bořivoj a kol. Abeceda mzdového účetnictví 2013. Str.328 Červinka Tomáš. Zdravotní pojištění. Str.72

10

14

U pojistného na sociální zabezpečení je vyměřovací základ stejný jako u zdravotního pojištění. Jediným rozdílem je, že zde není žádný minimální vyměřovací základ. Je zde pouze maximální vyměřovací základ, který je stanoven jako 48 násobek průměrné mzdy stanovené každoročně vyhláškou MPSV. Pro rok 2013 činí průměrná mzda 25 884 Kč. Maximální vyměřovací základ pro rok 2013 činí tedy 1 242 432 Kč. Základní sazba pro veřejné zdravotní pojištění činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Na této platbě se současně podílí zaměstnanec i zaměstnavatel a to tak, že zaměstnanec platí 1/3 a zaměstnavatel 2/3 . Na úhradách plateb pojistného na sociální zabezpečení se opět podílí zaměstnanec i zaměstnavatel. Zaměstnanec platí 6,5 % a to na důchodové pojištění. Na nemocenské pojištění a státní politiku zaměstnanosti si zaměstnanec nic neplatí. Zaměstnavatelé by měli hradit 25 %. Z čehož 21,5 % je odváděno na důchodové pojištění, 2,3 % na nemocenské pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti. Toto platí za podmínky, že zaměstnanec není účasten důchodového spoření podle zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření ve znění pozdějších předpisů. Přihlásí-li se OSVČ k účasti na důchodovém spoření, její zálohy na důchodové pojištění budou stanoveny sníženou sazbou pojistného ve výši 26,2%. U zaměstnance bude sazba 3,5% z vyměřovacího základu. Tento zákon vstoupil v platnost 1. 1. 2013. Vyvolává mnoho diskuzí mezi veřejností a odborníky. Vládní opozice se dokonce vyjádřila v médiích, že pokud vyhraje příští volby, tak zákon zruší. Je z hlediska občana velmi špatné, že zákon, který by měl řešit zabezpečení poplatníka daní ve stáří, je připraven tak nedokonale.

2.2.

Příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů

Zaměstnanec může také obdržet příjmy, které nejsou předmětem daně. Tyto příjmy jsou vymezeny opět zákonem o dani z příjmů. Mezi tyto příjmy řadíme například náhrady cestovních výdajů. Tyto výdaje většinou zahrnují výdaje na ubytování při pracovních cestách a výdaje na dopravu v rámci pracovní cesty. Dále sem zahrnujeme stravné. Výše stravného je různá. Posuzuje se podle délky pracovní cesty nebo podle země, ve které se pracovní cesta uskutečnila. Dále mezi příjmy, které nejsou předmětem daně, je hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení. 15

2.3.

Příjmy osvobozené

Osvobozené příjmy, jsou takové, u kterých poplatník není povinen je zahrnout do základu daně. Obecné osvobození od dani z příjmu je popsáno v § 4 zákona o dani z příjmů. Jedná se například o dávky státní sociální podpory, dávky v nezaměstnanosti a další. Já bych se zde spíše věnovala podrobněji osvobození přímo u závislé činnosti. U závislé činnosti jsou osvobozena hlavně peněžitá plnění od zaměstnavatele podle § 6 odst. 9 zákona o dani z příjmů. Jsou to následující příjmy11: 

Nepeněžitá plnění vynaložená zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na rekvalifikaci zaměstnanců.



Hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžité plnění zaměstnavatelem zaměstnancům.



Hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění.



Nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění, jde-li o poskytnutí rekreace, je u zaměstnance osvobozeno nepeněžní plnění ve výši max. 20 000 Kč za kalendářní rok.



Zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozující veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek.



Příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí.



Hodnota nepeněžních darů poskytovaných z fondu kulturních a sociálních potřeb podle příslušného předpisu, hodnota nepeněžitých darů poskytovaných za obdobných podmínek ze sociálních fondů nebo ze zisku po zdanění, anebo na vrub výdajů, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to až do úhrnné výše 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance.



Hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná

11

jako

nepeněžité

plnění

zaměstnavatelem

zaměstnancům

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních příjmů

16

v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec trvalé bydliště, a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně. 

Mzdové vyrovnání vyplácené podle zvláštních předpisů ve výši rozdílu mezi dávkami nemocenského pojištění.



Zvýhodnění plynoucí v souvislosti s poskytováním bezúročných půjček.



Příjmy do výše 500 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální pomoc zaměstnanci.



Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění.



Naturální plnění poskytnuté podle zvláštních právních předpisů představitelům státní moci a některých státních orgánů.



Náhrada výdajů ve výši prokázaných výdajů poskytovaná podle zvláštních právních předpisů představitelům státní moci, jde-li například o výdaje na leteckou dopravu při tuzemských cestách, výdaje na stravování při tuzemských cestách, výdaje na ubytování při tuzemských cestách, výdaje na ubytování při zahraničních cestách, výdaje na odborné a administrativní práce a další.

Zaměstnavatelé mohou poskytovat zaměstnancům příjmy nepeněžní. Často se setkáváme s tzv. zaměstnaneckými benefity. Většinou se jedná o zboží či služby poskytnuté zaměstnancům zdarma, nebo se slevou. Nepeněžním příjmem je například používání služebního vozidla zaměstnancem pro soukromé účely. Takto poskytnutá nepeněžní výhoda se oceňuje pro daň z příjmů jako příjem za zaměstnance částkou ve výši 1% ze vstupní ceny vozidla, 12 % pokud je vozidlo poskytnuto celý kalendářní rok. Značná část nepeněžních příjmů je osvobozena od daně z příjmu, jak je uvedeno výše v diplomové práci.

2.4.

Zdanění závislé činnosti

V České republice funguje princip superhrubé mzdy. Základem daně jsou příjmy ze závislé činnosti snížené o částky, které jsou osvobozeny a zvýšené o pojistné na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění. Toto pojištění je povinen platit zaměstnavatel.

17

Zaměstnanec má právo u svého zaměstnavatele podepsat „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“. Na základě tohoto prohlášení si může uplatnit slevu na dani a daňové zvýhodnění na děti. Tento tiskopis může být podepsán pouze u jednoho zaměstnavatele na stejné období. Prohlášení by mělo být předloženo nejpozději do 30 dnů po nástupu do zaměstnání. Pokud zaměstnanec má podepsané prohlášení, tak daňovou zálohu vypočte zaměstnavatel z úhrnu měsíčního základu pro výpočet zálohy ze závislé činnosti a funkčních požitků. Doplatky mezd za minulé období a odměny se také započítají do tohoto úhrnu. Po výpočtu měsíční daňové zálohy zaměstnavatel přihlédne i ke slevám, které si může zaměstnanec uplatnit. Slevy však může brát v úvahu pouze jeden ze zaměstnavatelů, pokud jich má zaměstnanec více. Pokud zaměstnanec nemá podepsané prohlášení a jeho příjem nepřesahuje 5 000 Kč měsíčně, srazí zaměstnavatel srážkovou daň sazbou 15 %, a to ze základu, kterým je zdanitelný příjem zvýšený v případech, kdy tento příjem patří do vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení a do vyměřovacího základu pro pojistné na zdravotní pojištění, o tato pojistná připadající na zaměstnavatele12. Pokud má zaměstnanec bez prohlášení příjmy vyšší než 5 000 Kč, srazí zaměstnavatel měsíční daňovou zálohu ze základu pro výpočet zálohy. V roce 2013 nastala změna pro poplatníky s nadstandardními příjmy. Bylo zavedeno tzv. solidární zvýšení daně. Solidární daň budou platit poplatníci, jejichž roční příjmy překročí 48 násobek průměrné mzdy stanovené podle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení. Toto opatření platí pouze dočasně a to od roku 2013 až do 2015. Solidární daň činí 7 % rozdílu mezi příjmem ze zaměstnání a z podnikání a stropem pro platbu pojistného. Roční sazba daně z příjmů se vypočítává ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně zaokrouhleného na celé stokoruny dolů.

12

Pelech, P. Zdanění mezd, platů a ostatních příjmů ze závislé činnosti v roce 2013

18

2.4.1. Slevy na dani

Zaměstnanec si může podle zákona o dani z příjmů uplatnit několik slev. Základní sleva u každého poplatníka činí 24 840 Kč. Měsíčně tato sleva je 2 070 Kč. Další sleva, která může být uplatněna je sleva na manželku/manžela s nízkým příjmem 24 840 Kč ročně. Tuto slevu může uplatnit poplatník, který je ve společné domácnosti s manželkou, která nemá žádné vlastní příjmy nebo její příjmy nepřesáhnou částku 68 000 Kč. Do příjmů se započítávají i například nemocenské dávky, dávky v nezaměstnanosti, peněžitá pomoc v mateřství. Nepřihlíží se zde k rodičovskému příspěvku, dávkám pomoci hmotné nouzi a dalším. Tuto slevu nelze uplatnit měsíčně. Poplatník ji uplatní až po skončení zdaňovacího období. Další sleva je sleva na invaliditu poplatníka. Tato sleva je 210 Kč měsíčně (1/12 z 2 520 Kč). Pokud poplatník pobírá invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně. Může být i 420 Kč měsíčně ( 1/12 z 5 040 Kč pokud poplatník má invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. Další sleva je sleva na držitele průkazu ZTP/P a je ve výši 1 345 Kč měsíčně, ročně 16 140 Kč. Sleva na studenta je ve výši 4 020 Kč, měsíčně činí 335 Kč. Aby tato sleva mohla být uplatněna, student musí prokázat, že se soustavně připravuje na svoje budoucí povolání a musí také dodržet věkovou hranici 26 let. Pokud se jedná o prezenční formu doktorského studia, je zde hranice 28 let. Další zvýhodnění, které si poplatník podle zákona o dani z příjmů může uplatnit, je zvýhodnění na vyživované dítě. Vyživovaným dítětem máme na mysli dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, dítě druhého z manželů, vnuk/vnučka. Dítě musí být ve společné domácnosti. Pokud tomu tak není, daňové zvýhodnění poplatníkovi nenáleží. Toto zvýhodnění je ve výši 13 404 Kč ročně na každé vyživované dítě žijící s ním v domácnosti nebo 26 808 Kč ročně, pokud je toto dítě držitelem průkazu ZTP/P. Toto zvýhodnění se může uplatnit buď formou slevy na dani nebo formou daňového bonusu nebo kombinace předešlých dvou. Aby vznikl nárok na daňový bonus, musí být částka daňového zvýhodnění na dítě vyšší než jeho daň po slevě. Podmínkou pro získání daňového bonusu je dosažení stanovené výše ročního příjmu. To znamená, že podle zákona o dani z příjmů musí zdanitelné příjmy podle § 6 a § 9 dosáhnout alespoň šestinásobku minimální mzdy, to je v letošním roce 48 000 Kč. Maximální bonus je nyní 5 025 Kč měsíčně, ročně je to 60 300 Kč.

19

2.4.2. Odpočty

Při výpočtu daně lze použít odpočet od základu daně. Může se jednat o úroky zaplacené z úvěrů ze stavebního spoření nebo hypotečních úvěrů. Dále se jedná například o odpočet zaplaceného pojistného na soukromé životní pojištění, odpočet nezdanitelné částky při placení členských příspěvků členem odborové organizace, odpočet nezdanitelné částky u poplatníka, který zaplatí na své penzijní pojištění více než 6000 Kč na rok. Tyto odpočty se uznávají, pokud jsou placeny poplatníkem. a) Úroky zaplacené z úvěrů - abychom mohli uplatnit tento odpočet, musí se jednat o úroky z úvěru ze stavebního spoření nebo jiný úvěr poskytovaný stavební spořitelnou nebo by se mělo jednat o hypoteční úvěr banky. Tento úvěr by měl být použit na financování bytových potřeb. Za bytovou potřebu můžeme považovat výstavbu nového domu, koupi pozemku, koupi domu nebo bytu, údržbu domu nebo bytu a další. Nelze sem řadit úvěry na nájemné apod. Je zde stanoven maximální limit a to 300 000 Kč na zdaňovací období. b) Dary na veřejně prospěšné účely - zákon o dani z příjmů přesně vymezuje, jaké účely se uznávají za veřejně prospěšné. Mohou bát poskytnuty dary nepeněžní, ale i peněžní. U darů je stanoven minimální i maximální limit. Minimálně je stanoveno 1000 Kč, a to v souhrnu všech darů v průběhu zdaňovacího období. Maximálně lze snížit základ daně o 10 %. c) Odpočet na soukromé životní pojištění - aby tento odpočet mohl poplatník uplatnit, musí splňovat určité podmínky. Musí se jednat o pojistnou smlouvu sjednanou zaměstnancem s pojišťovnou. Ve smlouvě musí být uvedena výplata plnění po 60 měsících a to nejdříve v roce dosažení 60 let. Nejvýše si může poplatník odečíst částku 12 000 Kč. d) Odpočet při placení členských příspěvků - zde se musí jednat o odborovou organizaci, která obhajuje sociální zájmy zaměstnanců. Platí zde dva limity. První limit je 1,5 % zdanitelných příjmů. Druhý říká, že si lze za zdaňovací období od základu daně odečíst 3 000 Kč z úhrnu zaplacených příspěvků. e) Odpočet nezdanitelné částky u poplatníka, který zaplatí na své penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření - jako odpočet lze uplatnit příspěvky, které převyšují 12 000 Kč za zdaňovací období. Maximálně lze snížit

20

základ daně o 12 000 Kč. Doplňkové penzijní spoření je nový produkt v rámci druhého důchodového pilíře. f) Nezdanitelná částka - úhrada poplatníka za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání. Nejvýše jde zde uplatnit 10 000 Kč13.

2.5.

Výpočet

Tabulka 2:Výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti Hrubý příjem -příjmy vyňaté -příjmy osvobozené od daně =hrubá mzda +pojistné placené zaměstnavatelem (sociální zabezpečení a pojistné na veřejné zdravotní pojištění) =základ daně X sazba daně -slevy na dani =záloha na daň/daňový bonus

13

Pelech Petr, Zdanění mezd a platů a ostatních příjmů ze závislé činnosti. Str.77-88

21

3. Nezávislá činnost Ve třetí kapitole mé diplomové práce se věnuji nezávislé činnosti. Definuji zde, co je to přesně nezávislá činnost, dále zde vysvětluji určité pojmy, které s nezávislou činností velmi těsně souvisejí. Zákon o dani z příjmů mezi nezávislou činnost zařazuje příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti. Podle § 7 příjmy z podnikání jsou: 

Příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství.



Příjmy ze živnosti.



Příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů.



Podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku.

Mezi příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti patří podle § 7 odst. 2: 

Příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem.



Příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů.



Příjmy

znalce,

tlumočníka,

zprostředkovatele

kolektivních

sporů,

zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů. 

Příjmy z činnosti insolvenčního správce, včetně příjmů z činnosti předběžného insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce.

Podnikáni je podnikatelská činnost, která je definována v § 2, obchodního zákoníku. Podnikáním je tedy soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku14. Podnikatel podle § 2 obchodního zákoníku je:

14

Zákon č.513/1991 Sb., Obchodní zákoník

22



Osoba zapsaná v obchodním rejstříku.



Osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění.



Osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů.



Osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu.

Osoba, která vykonává nezávislou činnost, je nazývána OSVČ - osoba samostatně výdělečně činná. Zákon o dani z příjmů tento pojem nezná. Podle zákona o dani z příjmů v § 3 odst. 1 zákona je mezi příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů uvedeny i příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti. Tudíž můžeme říci, že pro daňové účely je OSVČ poplatník, jehož příjmy jsou předmětem daně z příjmů. Podle obchodního zákoníku je to osoba, která uskutečňuje výdělečnou činnost s cílem dosažení zisku. Provádí tuto činnost samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost. Nemá postavení zaměstnance a výdělečnou činnost může vykonávat sama. V české legislativě neexistuje jednotná definice pro OSVČ.

3.1.

Osvobozené příjmy, odpočty, slevy

Již ve druhé kapitole diplomové práce jsem se věnovala podrobně tomu, co jsou to příjmy osvobozené. U závislé činnosti těchto příjmů bylo mnohem více, než je tomu u nezávislé činnosti. Osvobození se zde dotýká pouze některých druhů příjmů. A to především náhrady škody a pojistná plnění. Co se týče osvobození u náhrad škody na majetku a pojistných plnění, tak se osvobození nevztahuje na přijaté pojistné a náhradu škody na majetku, pokud tento majetek byl v okamžiku škody vložen do obchodního majetku. Další příjem, který může být osvobozen, jsou některé dotace z veřejných zdrojů. Pokud tyto dotace jsou poskytnuty na pořízení hmotného investičního majetku a jeho technické zhodnocení a plynou ze státního nebo municipálního rozpočtu, jsou tedy potom osvobozeny od daně. Další příjmy, které mohou být osvobozeny od daně, jsou příjmy plynoucí ze zařízení přátelských k životnímu prostředí. Odpočty jsou stejné jako u příjmů ze závislé činnosti. Jedná se tedy především o: - hodnotu darů,

23

- úroky z úvěru na bytovou potřebu, - příspěvky na penzijní připojištění, - pojistné na životní pojištění a doplňkové penzijní spoření, - úhrady za zkoušky dalšího vzdělávání, - daňová ztráta, - výdaje na výzkum a vývoj. Odpočty jsou podrobně popsány ve druhé kapitole mé práce. Uvedla bych zde daňovou ztrátu a výdaje na výzkum a vývoj. Tyto odpočty se hlavně využívají u příjmů z nezávislé činnosti. O daňovou ztrátu lze snížit souhrn dílčích základů daně, vyjímaje dílčího základu daně příjmů ze závislé činnosti. Daňovou ztrátu lze uplatnit nejvýše v pěti následujících zdaňovacích obdobích. Slevy jsou stejné jako u závislé činnosti. Zmiňuji se o nich opět v první kapitole mé práce. OSVČ se mohou rozhodnout, zda si budou vést daňovou evidenci, účetnictví nebo mohou uplatňovat výdaje procentem z příjmů. Hlavním cílem daňové evidence je poskytnutí údajů, které pak slouží ke stanovení základu daně z příjmů. Daňovou evidenci mohou vést především ty subjekty, které nejsou účetními jednotkami podle zákona 563/1991 Sb., o účetnictví. Účetní jednotky podle tohoto zákona by měly vést podvojné účetnictví. To se týká především právnické osoby, která má sídlo na území ČR, fyzické osoby, která je zapsána v obchodním rejstříku, fyzické osoby, jejíž obrat přesáhl v předchozím kalendářním roce 15 mil. Kč., fyzické osoby, která vede podvojné účetnictví dobrovolně. Daňová evidence je vlastně náhrada za jednoduché účetnictví. Je však mnohem méně administrativně náročná. Obsahuje údaje především o příjmech a výdajích, o majetku a závazcích. Daňová evidence je upravována zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

3.2. Výdaje Poplatník si může základ daně snížit o výdaje, které jsou vynaložené na dosažení a udržení zdanitelných příjmů. V § 24 zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů je přesně vymezeno, které výdaje si lze odečíst a které ne. Tyto výdaje musí poplatník být schopen doložit příslušnými doklady. Některé výdaje zákon omezuje. To platí například 24

pro výdaje na osobní spotřebu, výdaje na auto, stravné, reklamní předměty. Poplatník má dvě možnosti, jak uplatnit své výdaje a to ve skutečné prokazatelné výši nebo v paušální výši – procentem z příjmů.

3.2.1. Paušální výdaje

Pokud tedy poplatník neuplatní výdaje prokazatelné na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může podle zákona o dani z příjmů využít paušální výdaje. Paušální výdaje se mohou stanovit zákonem danou procentní výší z dosažených příjmů. Hlavně tedy u příjmů z podnikatelské činnosti nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, u příjmů z pronájmu nebo u ostatních příjmů ze zemědělské výroby nebo přímo zákonem stanovenou částkou 5 000 Kč. Aby si poplatník mohl uplatnit paušální výdaje, musí splnit zákonem stanovené podmínky. Jestliže se poplatník rozhodne uplatnit v řádném daňovém přiznání daňové výdaje procentem z příjmů, nemůže v dodatečném daňovém přiznání změnit způsob uplatnění výdajů a přejít na výdaje v prokázané výši. Ovšem pokud by nastalo opačná situace, tak je to možné. Paušálních výdaje nelze použít v následujících případech15: 

Fyzická osoba je účastníkem sdružení osob bez právnické subjektivity a účastnící si nerozdělují příjmy a výdaje rovným dílem.



Fyzická osoba má příjmy ze spoluvlastnictví k věci nebo ze společných práv, přičemž

spoluvlastníci

si

nerozdělují

příjmy

a

výdaje

podle

spoluvlastnických podílů. Poplatník, který uplatňuje výdaje paušální částkou, je vždy povinen vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností. Daňové výdaje procentem z příjmů může uplatnit i poplatník, který je plátcem daně z přidané hodnoty, zákon mu to nezakazuje, Daňové výdaje může uplatnit i poplatník vedoucí účetnictví.16

15

Macháček Ivan, Daň z příjmů fyzických osob 2010, praktická pomůcka k daňové optimalizaci. Str. 19

25

Tabulka 3: Platné sazby paušálních výdajů Druh příjmů

Paušální výdaj

Příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,

80%

příjmy ze živností řemeslných Příjmy z ostatních živností

60%

Příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, příjmy 40% z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv, příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním Příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních 40% sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zákona o rozhodčím řízení Příjmy z činnosti insolvenčního správce, včetně příjmů 40% z činnosti předběžného insolvenčního správce a zvláštního insolvenčního správce, které nejsou živností ani podnikáním Příjmy z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku

30%

Zdroj: zákon č.586/1992 Sb., o dani z příjmů Zákon říká, že zpětně si poplatník nemůže změnit způsob uplatnění výdajů paušální částkou. Uplatnění paušálních výdajů má určité výhody a nevýhody. Výhody 

Za určitou výhodu můžeme považovat značnou úsporu času. Poplatník nemusí během roku řešit určité doklady.



V České republice jsou výdajové paušály poměrně vysoké. Toto připustil i generální ředitel Generálního finančního ředitelství, podle kterého je využívá většina živnostníků.17 OSVČ tak může ušetřit na dani, pokud jeho skutečné výdaje jsou nižší než výdajový paušál.

16

Finanční, daňový a účetní bulletin, 2012 Česká televize. Šéf daňové správy: Paušály jsou opravdu benevolentní [online]. 2012 [cit. 2013-12-05] Dostupné z WWW: 17

26



Uplatnění paušálu je velmi jednoduché. Stanovit tyto výdaje si dokáže každá OSVČ sama a nemusí žádat o pomoc daňové poradce. Právě jednoduchost a výhodnost je hlavním důvodem, proč někteří poplatníci přecházejí na uplatňování výdajů paušálem.



U uplatňování výdajů paušálem nedochází tak často k chybám. Poplatník nemusí přemýšlet, zda tento konkrétní výdaj je daňově uznatelný či neuznatelný.

Nevýhody 

Pokud poplatník využívá paušálních výdajů, není možné přerušit dobu odepisování hmotného majetku. Odepisování však stále probíhá, odpisy ale uplatněny být nemohou18.



Jestliže poplatník uplatňuje paušální výdaje a nevede účetnictví, nemá obchodní majetek. V případě prodeje majetku bude příjem zdaňovaný podle § 10 zákona o dani z příjmů19.



Pokud se poplatník rozhodne vrátit k uplatnění skutečných výdajů, je nutné počítat s určitými komplikacemi. Jako například úprava základu daně.

Nejenže poplatník má při používání výdajových paušálů určité výhody, ale určité výhody plynou i pro stát - správce daně. Správci daně odpadají někdy dlouhé spory o daňové uznatelnosti výdajů. Správce daně se tak může soustředit na větší poplatníky. Jak jsem se již zmínila, poplatník má určité možnosti, jak uplatnit svoje výdaje. Může se tedy rozhodnout, že bude uplatňovat výdaje formou paušálu, neboť to pro něho bude mnohem výhodnější než uplatňování prokazatelných výdajů. Pokud se tak stane, musí si poplatník upravit základ daně za zdaňovací období předcházející zdaňovanému období, ve kterém ke změně uplatňování výdajů došlo. Tato změna musí hlavně proběhnout u poplatníků, kteří vedou účetnictví a poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci. V současné době se hovoří o tom, že paušál je stanoven velkoryse a proto došlo k určitým změnám. Pro rok 2013 jsou stanoveny přísnější podmínky pro využití paušálu. A to: 40% paušální výdaj lze uplatnit pouze do částky 800 000 Kč. 30% 18

Komunitní portál účetních poradců. Výhody a nevýhody paušálních výdajů fyzických osob [online]. 2009 [cit. 2013-10-05]. Dostupné z WWW: 19 Macháček Ivan, Daň z příjmů fyzických osob 2010, praktická pomůcka k daňové optimalizaci. Str. 25

27

paušální výdaj lze uplatnit do částky 600 000 Kč. Uplatní – li poplatník paušální výdaj a součet dílčích základů daně, u kterých byly paušální výdaje uplatněny, je vyšší než 50% celkového základu daně, nemůže uplatnit slevu na vyživovanou manželku a daňové zvýhodnění na děti.

3.2.2. Uplatnění paušální daně

Další z možností placení daně je uplatnění paušální daně. Aby poplatník mohl využít stanovení daně paušální částkou podle § 7 zákona o dani z příjmů, musí splňovat určité podmínky20. 

Poplatníkovi, kterému kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů zdanitelných zvláštní sazbou daně plynou příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c).



Roční výše těchto příjmů dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) v bezprostředně předcházejících třech zdaňovacích obdobích nepřesáhla částku 5 mil Kč ročně.



Poplatník

provozuje

podnikatelskou

činnost

bez

zaměstnanců

a

bez

spolupracujících osob. 

Poplatník není účastníkem sdružení osob, které není právnickou osobou.

Pokud tedy poplatník chce uplatňovat paušální částku, musí o to požádat svého správce daně. Výše daně paušální částkou se určí v závislosti na výši předpokládaných příjmů, které nejsou předmětem daně a příjmů, z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou daně a na výši předpokládaných výdajů. Daň se pak vypočte jako rozdíl mezi předpokládanými příjmy a výdaji sazbou daně § 16. Daň se pak sníží o slevu na dani. Pokud poplatník spolupracuje s manželkou/manželem, může o stanovení daně paušální částkou požádat i spolupracující osoba. Pokud se u poplatníka se stanovenou paušální daní skutečná výše příjmů a výdajů z podnikání dosažená za zdaňovací období sníží či zvýší, na daňové povinnosti se nic nemění.21

20 21

Macháček Ivan, Daň z příjmů fyzických osob 2010, praktická pomůcka k daňové optimalizaci. Str. 31 Macháček Ivan, Daň z příjmů fyzických osob 2010, praktická pomůcka k daňové optimalizaci Str. 32

28

3.3.

Daňové úniky

S mírou zdanění souvisí existence daňových úniků. Je velmi složité stanovit takovou úroveň zdanění, při které by nedocházelo k obcházení zákona. Je všeobecně známo, že někteří daňoví poplatníci se snaží o minimalizaci své daňové povinnosti. Pokud se řekne „ daňový únik“, představíme si pod tímto pojmem něco negativního, ovšem daňový únik může být vykládán i v pozitivním slova smyslu. Může jít o snahu snížení daňové povinnosti, která je zákonem dovolená. Může jít například o správné uplatnění finančního leasingu nebo vhodné uplatnění daňové ztráty, uplatnění odpisů jak u hmotného, tak nehmotného majetku a další. Mnoho daňových úniků - v tom negativním slova smyslu, může být způsobeno například chybným vyplněním daňového přiznání. To se často řeší pouze opravným daňovým přiznáním. Ovšem nastávají takové situace, kdy si poplatníci úmyslně snaží snížit svojí daňovou povinnost. Poněvadž OSVČ mají výhodu v tom, že přiznávají své příjmy finančnímu úřadu sami, mají větší možnosti v zatajení příjmů a krácení svých tržeb. Bohužel zatím v České republice neexistuje studie, která by to přímo dokazovala. Ovšem ráda bych zde odkázala na průzkum, který byl proveden v USA. Výsledkem tohoto průzkumu bylo, že drobní američtí podnikatelé zamlčují v průměru 30% svých příjmů22. Pokud je tomu tak v USA, u nás by to mohlo být klidně více. Tento průzkum byl proveden na základě dotazníkového šetření, kde se autoři snaží porovnávat spotřebu s vykazovaným příjmem. Na tom se právě prokázalo, že živnostník s určitou spotřebou uvádí v dotazníku v průměru o 25 - 35% nižší příjem než porovnatelný zaměstnanec se stejnou spotřebou23. Je tedy nespravedlivé zdaňovat zaměstnance a OSVČ jinou sazbou? Každý si přece můžeme vybrat, jestli budeme zaměstnanec nebo podnikatel.

OSVČ podstupují

mnohem vyšší riziko než zaměstnanec. Naopak zaměstnanci jsou kompenzováni různými výhodami v podobě stravenek, proplacené dovolené atd. Možná OSVČ si krátí 22

Pinus- Chicago. Proč by měly OSVČ platit jiné odvody než zaměstnanci [online]. 2011 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z WWW: 23 A national study of socioekonomics and health over lifetimes and Gross generation [online]. 2013 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z WWW:psidonline.isr.umich.edu

29

svoje příjmy, aby platili co nejmenší daně, tudíž pro stát nejsou moc výhodní, ale zase na druhou stranu nejsou odměňováni za to, že vytvářejí pracovní místa a tudíž tím ulehčují státu. Stát pak nemusí platit za nezaměstnané. Možná tedy OSVČ krátí svoje příjmy, ale u zaměstnanců může docházet k tomu, že pracují „na černo“, bez pracovní smlouvy a to znamená, že pak peníze dostávají přímo bez dokladu a bez hrazení daně, pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení. Může také docházet k vyplácení mezd v nižší částce, což znamená, že pak odvádí nižší pojistné. Zbylá část je pak proplácena zaměstnancům hotově. Právě zde jsou velmi důležití správci daně a to proto, aby prokázali, že jde o nesoulad. Navštívila jsem finanční úřad, kde jsem chtěla zjistit, jaký mají názor na efektivitu české daňové správy. Jejich přístup byl velmi vstřícný a pokusili se odpovědět na všechny položené dotazy. Snažila jsem se zjistit, jaké procento poplatníků využívá možnost stanovit výdaje pro daňové přiznání paušálem. Bohužel statistika není k dispozici, ale podle sdělení pracovnice finančního úřadu je to velmi časté. Také se stává, že je zaměněna sazba paušálních výdajů. Z rozhovoru také vyplynulo, že současný systém výběru daní je složitý, je nejednotná metodika a složité zákony, které se často mění. Pracovníci finančních úřadů narážejí na nepropojenost daňové soustavy a dat ze správy sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťoven. Naopak se zlepšuje spolupráce s bankovními ústavy. Nedoplatky daní se v současné době velmi obtížně vymáhají. Pokud nedojde ke změně legislativy tak, že daňoví dlužníci

nebudou moci podnikat, pokud již zadlužili

společnost. Nyní znovu založí novou společnost a podnikají dál, přestože své dluhy neuhradili, neuhradí a nikdo je nevymůže, neboť neexistuje žádný majetek, ze kterého by je bylo možné uhradit. Negativně je vnímáno také rušení finančních úřadů v malých městech. Pracovníci finančního úřadu se domnívají, že to podpoří anonymitu podnikatelů. V menších městech se při kontrolách často vychází ze znalosti místních poměrů pracovníků finančních úřadů.

30

Tabulka 4: Přehled vývoje inkasa daně z příjmů fyzických osob v letech 2007-2011 (v mil.Kč)

DPFO-závislá

2007

2008

2009

2010

2011

126 388

115 180

111 042

111 842

119 373

17 003

17 749

5 565

7 987

2 939

činnost DPFO-podnikatelů

Zdroj: česká daňová správa, http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/cds/vz_cds_2011.pdf Údaje v tabulce podávají informace o výběru daně za dvě skupiny poplatníků. Tato tabulka neporovnává daňové zatížení obou skupin, ale pouze informuje o tom, kolik jednotlivé skupiny na dani zaplatily. Údaj o počtu poplatníků není k dispozici. V roce 2011 u závislé činnosti můžeme pozorovat mírný nárůst inkasa. Tento přírůstek by mohl být způsoben mírným navýšením zaměstnanosti oproti roku 2010, spojený s vyšším objemem vyplácených mezd, dočasné snížení slevy na poplatníka24. V roce 2011 si můžeme povšimnout velkého poklesu inkasa u daně z příjmů fyzických osob podávající daňové přiznání. Tento pokles může mít různé příčiny. Jednou z nich, kterou bych zde uvedla je možnost uplatnění vysokých paušálních výdajů u osob samostatně výdělečně činných nebo možnost uplatnění ztrát z minulého období25.

3.4.

Sociální pojištění

Osoby samostatně výdělečně činné jsou také účastny sociálního pojištění jako zaměstnanci. U OSVČ je ale účast na pojistném odlišná. Každá OSVČ musí platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Dále pak jsou OSVČ povinny odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nemocenské pojištění je dobrovolné. Vyměřovací základ u osob samostatně výdělečně činných je 50% dílčího základu daně z příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti. Tento vyměřovací základ je 24

Finanční správa. Výroční správa české daňové správy 2011 [online]. 2011 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z WWW: 25 Finanční správa. Výroční správa české daňové správy 2011 [online]. 2011 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z WWW:

31

stejný jak pro veřejné zdravotní pojištění, tak pro sociální zabezpečení. I u OSVČ se používají minimální vyměřovací základy. Minimální vyměřovací základ činí pro rok 2013 77 652 Kč. Je-li vyměřovací základ nižší než minimální, pak se rovná tomuto minimu. Minimální měsíční vyměřovací základ u veřejného zdravotního pojištění pro rok 2013 činí 12 942 Kč tj. 155 304 Kč ročně. Minimální vyměřovací základ nemusí být pokaždé dodržen, a to z určitých důvodů. Těmi jsou například: pokud byla OSVČ osobou, za kterou platí pojistné stát nebo je osobou s těžkým zdravotním postižením a další. Ovšem vždy to musí trvat celý kalendářní rok. Jinak se vyměřovací základ sníží o poměrnou část. Pro rok 2013 došlo k pozastavení ustanovení o stanovení maximálního vyměřovacího základu u veřejného zdravotního pojištění. Výše pojistného na veřejné zdravotní pojištění je 13,5 % z vyměřovacího základu. Sazby pojistného na sociální zabezpečení činí 29,2 % z toho je 28 % důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti. Nemocenské pojištění je upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Vyměřovací základ je částka, kterou si OSVČ určí sama. Tento měsíční vyměřovací základ nesmí být menší než dvojnásobek částky rozhodné pro účast zaměstnance na nemocenském pojištění to je pro rok 2013 částka 5 000 Kč. Minimální pojistné pro rok 2013 je 115 Kč. Maximální měsíční základ nemůže být vyšší než 1/12 maximálního vyměřovacího základu pro důchodové pojištění. Maximální platba je 2 313 Kč. Pokud OSVČ uhradí platbu vyšší, k částce, která přesahuje, se nepřihlíží při výpočtu dávky (nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství). OSVČ je účastna dobrovolně nemocenského pojištění za podmínky, že vykonává samostatnou výdělečnou činnost na území České republiky nebo mimo území ČR, avšak na základě oprávnění vyplývajícího z právních předpisů ČR a že podala přihlášku k účasti na nemocenském pojištění U nemocenského pojištění je sazba stanovena na 2,3%

32

4. Dávky plynoucí z pojištění Všichni lidé v České republice si musí platit veřejné zdravotní pojištění. Ovšem za některé osoby ho platí stát. Pojistné na veřejné zdravotní pojištění je příjem jednotlivých zdravotních pojišťoven. Z tohoto pojištění plyne věcné plnění od poskytovatelů zdravotní péče. Z nemocenského pojištění je poskytováno nemocenské, ošetřovné, peněžitá pomoc v mateřství, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Z důchodového pojištění jsou vypláceny starobní důchody, invalidní důchody, vdovský, vdovecký a sirotčí důchod. Z příspěvku na státní politiku zaměstnanosti pak plyne peněžitá podpora v nezaměstnanosti.

4.1. Nemocenské pojištění – nemocenské

Nemocenské pojištění je určeno pro osoby, které se dostanou do nějaké sociální situace (například nemoc, těhotenství) a ztratí dočasně své příjmy. Základním principem nemocenského pojištění je především26 : a) Zabezpečení ekonomicky aktivních občanů krátkodobými pěněžitými dávkami ve vybraných krátkodobých situacích. b) Jednotnost systému s tím, že účast v něm je povinná pro zaměstnance a dobrovolná pro OSVČ. c) Omezení solidarity mezi osobami s vyššími a nižšími příjmy. d) Omezení solidarity mezi zaměstnavateli. e) Posílení ochranných prvků systému před jeho zneužíváním. f) Příjmy z pojistného a výdaje na dávky jsou v zásadě vyrovnané. g) Na finančním zabezpečení zaměstnance v době trvání pracovní neschopnosti se podílejí zaměstnavatelé. h) Dynamičnost systému je dána aktualizací redukčních hranic. i) Systém respektuje mezinárodní závazky.

26

Ministerstvo práce a sociálních věcí. Informace o vývoji nemocenského pojištění v období 2007-2011 [online]. 2011 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z WWW: <www.mpsv.cz/files/clanky/12643/stat_info.pdf>

33

Jak jsem již už v diplomové práci zmínila u zaměstnanců je účast ne nemocenském pojištění povinná. Zvláštní podmínky nastávají u zaměstnání malého rozsahu. Pokud zaměstnanec vykonává toto zaměstnání, je pojištěn jen v těch měsících za trvání tohoto zaměstnání, v nichž dosáhl příjmu alespoň 2 500 Kč. Pokud zaměstnanec pracuje na základě dohody o provedení práce, vzniká účast na nemocenském pojištění při splnění určitých podmínek a to že musí vykonávat práci na území České republiky a dosáhl příjmu vyššího než 10 000 Kč měsíčně. Zaměstnanec Zaměstnanci bude náležet výplata nemocenské v případě, že byl uznán lékařem pro nemoc či nějaký úraz dočasně neschopným pro výkon svého povolání nebo nemůže vykonávat zaměstnání z důvodů nařízení karantény. 1. - 3. pracovní den pracovní neschopnosti nenáleží zaměstnanci náhrada mzdy ani žádná dávka. Nemocenské se začíná vyplácet až od 22. dne trvání pracovní neschopnosti, za prvních 21. dnů pracovní neschopnosti náleží náhrada mzdy podle § 192 až § 194 zákoníku práce27. Náhrada mzdy náleží pouze za pracovní dny. Nemocenské náleží za dny kalendářní. Nemocenské se však může vyplácet nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Podmínky pro získání nemocenské28: 

Pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa je delší než 21 kalendářních dnů.



Pracovní neschopnost vznikla v době pojištění (tj. trvání zaměstnání zakládajících účast na nemocenském pojištění).



Nevykonáváte práci v zaměstnání, ze kterého je nemocenské poskytováno.



Nárok na dávku byl předepsaným způsobem uplatněn.

27

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění Česká správa sociálního zabezpečení. Nemocenské pojištění-zaměstnanec [online]. 2012 [cit. 201302-12]. Dostupné z WWW : 28

34

Nemocenské není vypláceno pokud29: 

Úmyslně si přivodíme pracovní neschopnost.



Vznikne nám v době pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény nárok na výplatu starobního důchodu, pokud pojištěná činnost skončila přede dnem, od něhož vznikl nárok na výplatu důchodu.



Vznikne nám dočasná pracovní neschopnost nebo nám je nařízena karanténa v době útěku z vazby nebo z místa výkonu trestu odnětí svobody.

Nemocenské může být sníženo o 50%, když si pojištěnec přivodil pracovní neschopnost např. jako následek své opilosti. Pokud je tedy pojištěnci vypláceno nemocenské, má právo Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vykonávat kontroly. Zaměstnavatel má také právo provádět kontrolu a to v 21. kalendářních dnech. Výše dávek se vypočítává z denního vyměřovacího základu. Od 22. kalendářního dne pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci nemocenské ve výši 60 % denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ zjištěný za rozhodné období vydělí počtem kalendářních dnů připadající na rozhodné období. Rozhodné období je doba, ze které se zjišťuje vyměřovací základ. Rozhodné období se zjišťuje ke dni vzniku sociální události (datum onemocnění, nástup na peněžitou pomoc v mateřství. Je jím zpravidla předchozích 12 kalendářních měsíců. Do tohoto počtu dnů se nezahrnují tzv. vyloučené dny - kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci, za které nenáleží náhrada příjmu, kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti a karantény, v nichž zaměstnanci náleží náhrada mzdy nebo platu v období prvních 21 kalendářních dnů pracovní neschopnosti, kalendářní dny, za které bylo zaměstnanci vypláceno nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství30… Podle §18 až §20 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění se denní vyměřovací základ pak ještě upravuje takto: do částky první redukční hranice se počítá 90% z částky, nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, 29

Česká správa sociálního zabezpečení. Nemocenské pojištění-zaměstnanec [online]. 2012 [cit. 201302-12]. Dostupné z WWW : 30 Česká správa sociálního zabezpečení. Nemocenské pojištění-zaměstnanec [online]. 2012 [cit. 201302-12]. Dostupné z WWW :

35

z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30% a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží31. Výše redukčních hranic v roce 2013 je32: 

První redukční hranice 863 Kč



Druhá redukční hranice 1 295 Kč



Třetí redukční hranice 2 589 Kč

OSVČ Z nemocenského pojištění jsou placeny tedy čtyři dávky. Ovšem pokud si OSVČ platí nemocenské pojištění, má nárok pouze na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství. Což je nevýhoda oproti zaměstnancům, kterým jsou vypláceny všechny dávky. Jak jsem se již několikrát zmínila, nemocenské pojištění je pro podnikatele dobrovolná platba. Aby měl podnikatel nárok na nemocenské, musí trvat jeho účast na nemocenském pojištění alespoň tři kalendářní měsíce, které předcházejí dni vzniku nemoci. Po dobu nemoci nesmí podnikatel vykonávat svoji živnost. Podnikatel pobírá také nemocenské od 22. dne pracovní neschopnosti. Za prvních 21 dnů nedostává žádnou náhradu. Z toho důvodu by měl podnikatel myslet dopředu a dělat si určitou finanční rezervu. Pokud by se mu něco přihodilo a nemohl by pracovat, plnění z nemocenské nepokryje výdaje a závazky spojené s podnikáním. Mnozí podnikatelé toto řeší komerčním pojištěním. Pro výpočet nemocenské u OSVČ se také používá denní vyměřovací základ. DVZ je součet měsíčních základů za rozhodné období vydělený počtem dnů účasti na nemocenském pojištění. Vyloučené jsou ty měsíce, ve kterých OSVČ nebyla účastna nemocenského pojištění, dále pak měsíce, za které nebylo zaplacené pojistné z důvodu trvání nemoci. Pro výpočet pojistného platí stejná redukovaná výše jako u zaměstnanců.

31

zákon č.187/2006 Sb., o nemocenském pojištění Česká správa sociálního zabezpečení. Nemocenské pojištění-zaměstnanec [online]. 2012 [cit. 201302-12]. Dostupné z WWW : 32

36

1.-3.den

4.-21. den nemoci

Od 22. dne

zaměstnanec žádný nárok

náhrada mzdy

nemocenské

OSVČ

žádný nárok

nemocenské

nemoci žádný nárok

4.2. Nemocenské pojištění – peněžitá pomoc v mateřství Mnoho žen stojí před otázkou, zda mít dítě nebo se věnovat své kariéře. Samozřejmě pro stát je důležité, aby se rodilo více dětí a byl správný demografický vývoj. Díky moderní medicíně a vyspělé technologii se prodlužuje průměrná délka našeho života. Tudíž roste počet důchodců při současném poklesu počtu ekonomicky aktivních lidí. Stát se snaží finančně podporovat rodiny v rámci dávek sociální podpory. Vyplácí peněžitou pomoc v mateřství a následně rodičovský příspěvek. Pokud jsou příjmy rodiny menší než stanovená hranice, má rodina nárok na další dávku státní sociální podpory - přídavek na dítě.

Zaměstnanec Podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění § 32 je pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství nutná účast pojištěnce na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Do této doby se započítává i doba studia na střední, vyšší odborné a vysoké škole, pokud byla zdárně ukončena. Do této doby se například nezapočítává doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání. Peněžitá pomoc v mateřství je vyplácena zaměstnankyni po dobu 28 týdnů. Pokud porodila zároveň dvě nebo více dětí, dávka jí může být vyplácena po dobu 37 týdnů. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství může zaměstnankyně uplatnit nejdříve od počátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu. Zaměstnankyně však většinou na mateřskou dovolenou nastupuje od počátku šestého týdne před očekávaným porodem. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství mají i osoby, které převzaly dítě do

37

péče nebo manžel ženy, která dítě porodila a pokud není manžel otcem dítěte, tak otec dítěte. Pokud zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou, přísluší jí pracovní volno bez náhrady mzdy, pokud tedy její pracovní poměr trvá. Zaměstnavatel musí poskytnout zaměstnankyni mateřskou dovolenou i bez její žádosti. Výše peněžité pomoci v mateřství je za kalendářní den 70 % denního vyměřovacího základu. Dávka se vypočítává z vyššího denního vyměřovacího základu než nemocenské. Denní vyměřovací základ do první redukční hranice se u peněžité pomoci v mateřství neredukuje na 90 %, ale platí pro ni vyšší sazba a to 100 %. Jinak redukční hranice zůstávají stejné jako u nemocenské. Po skončení peněžité pomoci v mateřství má žena nárok na rodičovský příspěvek. Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, pokud po celý kalendářní měsíc celodenně a řádně pečuje o dítě. Pro čerpání příspěvku existuje několik variant. V roce 2011 si zaměstnankyně mohla vybrat rychlejší variantu. Rodičovský příspěvek mohl být čerpán pouze do dvou let dítěte. Klasickou variantou rodičovský příspěvek byl čerpán do tří let dítěte. Pomalou variantou rodičovský příspěvek byl čerpán do čtyř let dítěte. Od roku 2012 dávky mohou být čerpány mnohem pružněji i s přesností na měsíce. Čerpání nesmí trvat déle, než dítě dosáhne čtvrtého roku. Vyplácené dávky se mohou i měnit. Nyní je stanovena jednotná maximální výše 220 000 Kč. Výše měsíčního příspěvku je však nejvíce 11 500 Kč a zároveň maximum 70% původního výdělku. Zaměstnankyně nesmí pobírat větší rodičovský příspěvek, než byl její plat. Jestliže je zaměstnankyně na mateřské dovolené a pobírá peněžitou pomoc v mateřství, nemůže pracovat

pro

stejného zaměstnavatele, ovšem pracovat

pro jiného

zaměstnavatele na klasickou smlouvu klidně může. A není ani omezena výší přivýdělku. Pokud se rozhodne žena jít do práce, musí ovšem zajistit péči o dítě v době, kdy je v práci. Tady zákon omezuje dobu, po kterou může být dítě v jeslích nebo mateřské škole. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Zaměstnankyně mají možnost čerpání dalšího příspěvku a to vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství. Tento příspěvek slouží pro zaměstnankyně, které jsou v době těhotenství a v období do konce devátého měsíce po porodu převedené na jinou práci. 38

OSVČ Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má ta žena, která má zaplacené pojistné za dobu účasti na nemocenském pojištění.

Účast na nemocenském pojištění musí trvat

v posledních dvou letech 270 kalendářních dnů a zároveň účast na pojištění OSVČ musí trvat alespoň 180 dnů v posledním roce před vznikem nároku na dávku33. Dále OSVČ nesmí v době pobírání peněžité pomoci v mateřství vykonávat svoji živnost. Výkon jiné než samostatné výdělečné činnosti, z které pobírá peněžitou pomoc v mateřství, je možný. To znamená, že může pracovat například jako zaměstnanec. Jestliže si podnikatelka nemocenské pojištění neplatila, nemá žádný nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Výše měsíčního pojistného ovlivňuje, v jaké výši dávka bude vyplacena. Dříve měla OSVČ možnost si pojištění před nástupem na mateřskou navýšit a tak se mohla dostat na maximální výši peněžité pomoci v mateřství. Nyní si musí platit pojistné na nemocenské ze stejného vyměřovacího základu jako zálohy na důchodové pojištění. Pokud peněžitá pomoc v mateřství nedosahuje výše rodičovského příspěvku – 7 600 Kč, dostane od porodu peněžitou pomoc dorovnanou o rodičovský příspěvek do hranice 7 600 Kč. Toto dorovnání stanovuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Stejně jako u zaměstnanců se peněžitá pomoc v mateřství u OSVČ poskytuje za kalendářní dny a její výše je 70% denního vyměřovacího základu ( DVZ je součet měsíčních základů za rozhodné období vydělený počtem dnů účasti na nemocenském pojištění). Výše denního vyměřovacího základu se zjišťuje za rozhodné období stanoveného ke dni nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. První redukční hranice 863 Kč

100%

Nad první redukční hranici do druhé 1 295 Kč

60%

Z částky nad druhou redukční hranici do třetí 22 589 Kč

30%

Nad třetí redukční hranici se nepřihlíží

33

Zákon č.187/2006 Sb., o nemocenském pojištění

39

Denní vyměřovací základ u OSVČ se zjistí z úhrnu měsíčních vyměřovacích základů pro placení záloh. Pokud si tedy OSVČ neplatila nemocenské pojištění, nedostane peněžitou pomoc v mateřství, ale může jí být rovnou vyplácen rodičovský příspěvek. Graf 1: Příjmy a výdaje nemocenského pojištění u zaměstnanců (v mil. Kč) 50 000 45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0

příjmy výdaje

2007

2008

2009

2010

2011

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení, vlastní úprava Graf ukazuje, že většinou byly příjmy větší než výdaje. V roce 2008 byly příjmy nejvyšší a to 45 836 mil. Kč. Pouze v roce 2009 je to opačně, kdy výdaje převyšují příjmy. Tento rozdíly činí 2,5 mil Kč. A to z toho důvodu, že došlo ke snížení pojistné sazby. Od roku 2009 také hradí zaměstnavatelé zaměstnancům náhradu mzdy v prvních týdnech dočasné pracovní neschopnosti. Graf 2:Příjmy a výdaje nemocenského pojištění u OSVČ (v mil. Kč) 2 500 2 000 1 500

Příjmy

1 000

Výdaje

500 0 2007

2008

2009

2010

2011

Zdroj: česká správa sociálního zabezpečení, vlastní úprava

40

Na tomto grafu jsou příjmy a výdaje nemocenského pojištění za OSVČ. Do roku 2008 jsou příjmy vyšší než výdaje. V roce 2009 nastala změna a až do roku 2011 výdaje převyšují příjmy. V roce 2009 začala platit totiž nová legislativa. Došlo ke snížení sazby na nemocenské pojištění a to ze 4,4 % na 1,4%. V současné době je sazba 2,3%.

4.3. Státní politika zaměstnanosti Další část sociálního pojištění v České republice tvoří státní politika zaměstnanosti. Je snaha o dosažení určité rovnováhy na pracovním trhu, o zabezpečení práva občana na zaměstnání. Státní správu provádí Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce. Ty by měly splňovat určité funkce jako například zprostředkovat občanům zaměstnání, zabezpečovat rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání, podpora tvorby nových pracovních míst a v neposlední řadě hospodařit s finančními prostředky určenými na zabezpečení státní politiky zaměstnanosti. 4.3.1. Podpora v nezaměstnanosti

Aby vznikl občanovi nárok na podporu v nezaměstnanosti, musí splnit určité podmínky. Poplatník musí vykonávat alespoň 12 měsíců v rozhodném období zaměstnání nebo samostatně výdělečnou činnost. Rozhodným obdobím se rozumí poslední dva roky před zařazením uchazeče o zaměstnání do evidence uchazečů o zaměstnání. Do předchozího zaměstnání se započítává i náhradní doba zaměstnání34: 

Doba přípravy osoby se zdravotním postižením k práci.



Pobírání plného invalidního důchodu.



Osobní péče o dítě do 4 let veku.



Osobní péče o osobu, která se podle zvláštních právních předpisů považuje za osobu závislou na pomoci jiné osoby.



Soustavná příprava na budoucí povolání v maximální délce 6 měsíců.



Výkon dlouhodobé dobrovolnické služby.

34

Měšec. Podpora v nezaměstnanosti [online]. 2013 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z WWW: <www.mesec.cz/mzdy-a-duchod/mzda-a-plat/pruvodce/podpora-v-nezamestnanosti/>

41

Jestliže poplatník žádá o podporu v nezaměstnanosti, musí doložit údaje o svém posledním zaměstnání, to znamená potvrzení od zaměstnavatele o výši průměrné mzdy nebo evidenční list důchodového pojištění. Maximální výše podpory při doložení příjmů

2013

V nezaměstnanosti

14 157

Při rekvalifikaci

15 866

Zdroj: sociální-dávky-2013.eu/socialni-davky-2013-podpora-v-nezamestnanosti Výše podpory u zaměstnanců se vypočítává z průměrného měsíčního čistého výdělku, které mu potvrdí bývalý zaměstnavatel. V prvních dvou měsících dostane zaměstnanec 65 % z průměrného čistého výdělku, další dva měsíce dostane 50 % z tohoto výdělku a po zbývající dobu dostane 45 %. 45 % dostane zaměstnanec po celou dobu, pokud ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem. Pokud zaměstnanec nemůže doložit výši svých příjmů, tak podpora činí pro první dva měsíce 0,15 násobek, další dva měsíce 0,12 násobek a zbývající měsíce 0,11 násobek průměrné mzdy. Podpora v nezaměstnanosti se počítá stejně jak pro zaměstnance, tak pro OSVČ. Pouze u zaměstnance se podpora vypočítává z čistého průměrného výdělku, jak jsem již zmínila a u OSVČ se podpora počítá z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období přepočteného na 1 kalendářní měsíc. Podpůrčí doba pro poskytování podpory v nezaměstnanosti je u uchazeče o zaměstnání, kterému je ke dni podání žádosti o podporu 

do 50 let 5 měsíců



nad 50 let 8 měsíců



nad 55 let 11 měsíců

4.4.

Důchodové pojištění

Důchody jsou velmi často diskutovanou otázkou a to z toho důvodu, že se tato oblast týká veškeré populace, ale také protože probíhá v této oblasti značná reforma. Bohužel se v současné době nemůžeme plně spolehnout na stát, že se o své občany ve stáří 42

postará. Musíme se do tohoto systému více zapojit a myslet na svojí budoucnost. Dlouhodobě dochází ke zvyšování počtu důchodů. Podle statistiky České správy sociálního zabezpečení bylo k 31.12.2012 vypláceno 2 866 056 důchodů. Podle této statistiky je 1,75 poplatníka na jednoho důchodce a 2,14 poplatníka na jednoho starobního důchodce35. Důchodové pojištění je upraveno zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Účast na tomto pojištění je povinná při splnění zákonem stanovených podmínek. Důchodové pojištění by mělo splňovat určité základní principy. Mezi tyto principy patří princip jednotné úpravy - tj. pro jednotlivé skupiny pojištěnců platí jednotné zásady pro nároky na důchody a jejich výpočet. Uplatňuje se zde princip solidarity. Projevuje se především ve způsobu stanovení výše důchodu, od určité výše se základ pro výpočet důchodu redukuje36. Uplatňuje se zde průběžné financování, kdy ekonomicky aktivní obyvatelé přispívají do tohoto systému a toto pojistné slouží na úhradu současných důchodů. Od 1. 1. 2013 vstupuje nově do této oblasti důchodové spoření, které je, jak jsem již uvedla v předchozím textu upraveno zákonem č. 426/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření. Toto spoření je dobrovolné, ale pokud osoba do systému vstoupí, nemůže z něj vystoupit a musí zde setrvat až do přiznání starobního důchodu. Pojistné na důchodové spoření je u zaměstnance v celkové výši 5% vyměřovacího základu. Z toho 3% je částka, kterou by jinak účastník důchodového spoření odvedl jako pojistné na důchodové pojištění a 2% je částka, kterou si přidá sám (celkově bude účastníku spoření z vyměřovacího základu sraženo 8,5%, z toho 3,5% jako platba do státního rozpočtu a 5% jako platba na jeho důchodové spoření). Účast na důchodovém spoření ovlivní výši starobního důchodu, resp. výši procentní výměry starobního důchodu. Výše procentní výměry bude na místo stávajících 1,5% výpočtového základu za každý rok pojištění činit 1,2%, a to za dobu, která se kryje s dobou účasti na důchodovém spoření.

35

Česká správa sociálního zabezpečení. Přehled poplatníků ČSSZ k 31.12.2012 [online]. 2013 [cit.201304-30]. Dostupné z WWW:< www.cssz.cz/NR/rdonlyres/AD145B6E-4EF8-47C5-996656B6ABD33078/0/k31_12_2012_poplatnici.pdf> 36 Přib Jan. Kdy do důchodu a za kolik. Str. 12

43

Účast na důchodovém spoření tzv. II. pilíři bude mít vliv pouze na výši starobního důchodu ze základního důchodového pojištění, invalidní důchody ani pozůstalostní dávky nebudou ovlivněny. Toto důchodové spoření budou spravovat penzijní společnosti, bude oddělené od státního systému. Ve své práci pracuji se systémem platným do 31. 12. 2012 Z důchodového pojištění jsou vypláceny tyto typy důchodů: 

Starobní



Invalidní



Vdovské a vdovecké



Sirotčí

Pro účely mé práce se budu zabývat pouze důchody starobními. Výše každého důchodu se skládá ze dvou složek a to ze základní výměry, která se stanoví pevnou částkou stejnou pro všechny druhy důchodů bez ohledu na délku doby pojištění a výši výdělku. Základní výměra činí tedy 2 330 Kč. Dále se důchod skládá z procentní výměry. Procentní výměra důchodu se stanoví procentní sazbou z vypočteného základu v návaznosti na získanou dobu pojištění.37 Výše procentní výměry činí za každý celý rok doby pojištění získané od vzniku nároku na tento důchod 1,5 % vypočteného základu.38 Výše procentní výměry je nejméně 770 Kč měsíčně. Nárok na starobní důchod je vázán na dosažení stanoveného věku tedy důchodového věku. V České republice dochází neustále k prodlužování této hranice. Má to samozřejmě své důvody a jedním z těch nejdůležitějších je úspora. Důchodový věk se samozřejmě liší jak pro muže, tak pro ženy. Důchodový věk u mužů činí 60 let a pro ženy platí věk 53 let až 57 let. Zde se to odvíjí od počtu vychovaných dětí. Tento důchodový věk se týká pojištěnců narozených před rokem 1936. Pro pojištěnce narozené mezi lety 1936 až 1977 se důchodový věk stanoví podle přílohy zákona č. 155/1998 Sb., o důchodovém pojištění. Stanoví-li se důchodový věk s přičtením kalendářních měsíců, považuje se za důchodový věk, věk dosažený v 37 38

Přib Jan. Kdy do důchodu a za kolik. Str. 71 Zákon č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

44

posledním přičteném kalendářním měsíci v den, který se číslem shoduje se dnem narození pojištěnce. U pojištěnců narozených po roce 1977 se důchodový věk stanoví tak, že se k věku 67 let přičte takový počet kalendářních měsíců, který odpovídá dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1977.39 Do doby pojištění se započítávají dny, po které byl poplatník zaměstnán včetně dovolených. Do této doby se nezapočítávají dny mezi datem závěrečného vysvědčení a datem nástupu do zaměstnání. Pokud pojištěnec nesplňuje žádný z těchto bodů, bude mít nárok na důchod tehdy, pokud dosáhl věku 65 let a splnil podmínky nároku na invalidní důchod. Výše důchodu tedy závisí na vypočteném osobním vyměřovacím základu a i na délce pojištění. Osobní vyměřovací základ je měsíční průměr všech příjmů dosažených v rozhodném období. Tento osobní vyměřovací základ se zkrátí podle redukčních hranic.

Redukční částky Do 11 389 Kč

Zápočet plně

Nad 11 389 Kč do 30 026 Kč

Zápočet 27 %

Nad 30 026 Kč do 103 536 Kč

Zápočet 19 %

Nad 103 536 Kč

Zápočet 6 %

Zdroj: www.cszo.cz/duchdove-pojisteni/davky/vypocet-a-vyplata-duchod Pojištěnec má také nárok na předčasný starobní důchod. Tento předčasný starobní důchod je krácený a to trvale, to znamená, že pokud pojištěnec, který odešel do předčasného důchodu, dosáhne řádného důchodového věku, bude nadále pobírat předčasný starobní důchod. Podle § 31 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění může pojištěnec odejít do předčasného důchodu, pokud získal potřebnou dobu pojištění a do dosažení důchodového věku mu chybí nejvýše:

39

Zákon č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

45

a) 3 roky, pokud je důchodový věk nižší než 63 let b) 5 roků, pokud jeho důchodový věk činí alespoň 63 let a dosáhl věku alespoň 60 let40 Pojištěnec, který odejde do předčasného důchodu, musí počítat s tím, že předčasný důchod bude nižší než řádný důchod. Je to z toho důvodu, že získá nižší dobu pojištění a dochází ke zkrácení důchodu, jak jsem již už zmínila. Krátí se procentní část důchodu. Základní výměra zůstává pro všechny důchody stejná. Graf 3:Výdaje na důchodové, nemocenské pojištění a podpory v nezaměstnanosti (mld. Kč) 400 300 200

2009

100

2010

0 důchodové pojištění

nemocenské pojištění

podpory v nezaměstnanosti

Zdroj: mpsv, vlastní úprava V roce 2009 činily dávky na důchodové pojištění 331,6 mld. A v roce 2010 byly o něco vyšší 337,8 mld. V roce 2009 byly dávky na nemocenské pojištění ve výši 26 mld. a v roce 2010 22,8 mld. Zde byl zaznamenán menší pokles. Důvodem mohou být nějaká úporná opatření vlády. Na podpory v nezaměstnanosti bylo vynaloženo v roce 2009 15,1 mld. a v roce 2010 to bylo o 1,7 mld. méně.

40

Zákon č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

46

5. Zaměstnanec versus OSVČ V mé diplomové práci chci především zkoumat odvody zaměstnanců a OSVČ, což znamená zdanění a sociální pojištění a následně tu protihodnotu od státu, co poplatníci dostanou zpět. Každý z nás bude jednou stát před rozhodnutím, co by chtěl dělat v budoucnu. Lidé mají několik možností, být zaměstnancem, stát se podnikatelem. Vše má své výhody i nevýhody. Každý má na výběr. Proto si myslím, že je dobré vědět, co budu odvádět státu a co pak dostanu zpět.

5.1. Zdanění a odvody u zaměstnance a OSVČ Pro výpočty bylo nutné zavést určité předpoklady. Daňové zatížení bude počítáno z hrubých příjmů za zaměstnání. Zaměstnanci mají příjmy pouze ze závislé činnosti. Daňová povinnost u OSVČ bude vypočtena ze základu daně stanoveného pomocí paušálních výdajů. A to z toho důvodu, že v praxi použití paušálních výdajů převažuje a jejich použití je velmi oblíbené. Zaměstnance jsem rozdělila následovně do několika skupin. Pro rozdělení jsem použila výsledky šetření ISPV. Zde dělí mzdy podle oboru, ve kterém zaměstnanci pracují. První skupinu budou tvořit lidé, kteří pobírají medián41 hrubé měsíční mzdy 11 890 Kč. Je to nejnižší medián hrubé měsíční mzdy, která je uváděna na základě šetření výsledků ISPV42. Jako dolní hranici jsem nestanovila minimální mzdu a to z toho důvodu, že minimální mzdu pobírá v České republice kolem 90 000 lidí, což není mnoho. Pro reálnější předpoklad jsem proto stanovila tu nejnižší hranici na částce 11 890 Kč. Další skupinu zaměstnanců budou tvořit poplatníci, kteří pobírají medián celkové průměrné mzdy a to ve výši 23 197 Kč. A další skupinu budou tvořit poplatníci, kteří na základě tohoto šetření pobírají nejvyšší medián hrubé měsíční mzdy a to ve výši 40 082 Kč. Horní limit vysokopříjmových poplatníků jsem stanovila jako 10 násobek průměrné mzdy a to na 231 970 Kč. Tuto částku jsem zvolila, protože jsem chtěla ukázat zdanění solidární daní a také omezení při výplatě dávek sociálního pojištění. Pro zjednodušení

41

Medián je hodnota, jež dělí řadu podle velikosti seřazených výsledků na dvě poloviny. Pokud tedy u zaměstnanců seřadíme mzdy od největších po nejmenší, tak zaměstnanec nacházející se uprostřed pobírá medián mezd, lépe tak odpovídá představě o úrovni mzdy. 42 Jedná se o systém pravidelného monitorování výdělkové úrovně a pracovní doby zaměstnanců v České republice.

47

budu abstrahovat od různých odpočtů. Budu uvažovat pouze základní slevu na poplatníka. U OSVČ budu vycházet z čistého příjmu zaměstnance a následně budu dopočítávat jeho hrubý příjem. Budu tedy porovnávat čistý příjem OSVČ a zaměstnance. OSVČ si bude platit dobrovolné nemocenské pojištění. Zvolila jsem pro výpočty paušální výdaje ve výši 60%. Pro tento způsob porovnávání – to znamená - na základě čistého příjmu zaměstnance a zaměstnavatele není důležitá sazba paušální daně, protože se při výpočtu využívá vždy stejného zisku pro jednotlivé porovnávané skupiny poplatníků. Pro zajímavost bych jenom uvedla částky, které musí OSVČ fakturovat při paušálních výdajích při sazbách, které umožňuje zákon a zachování čistého příjmu. Při výpočtu daňového zatížení vycházím z toho, že paušální výdaje jsou opravdu výdaje OSVČ na dosažení zisku. Ve skutečnosti jsou paušální výdaje uplatňovány hlavně pro svoji výhodnost. Tabulka 5: Fakturace a zisk OSVČ při paušálních výdajích Příjmy při 80% paušálu 861 220 1 536 140 2 651 170 15 946 760 Příjmy při 60% paušálu 430 610 768 070

1 325 584 7 973 379

Příjmy při 40% paušálu 287 073 512 047

883 723

5 315 587

Příjmy při 30% paušálu 246 063 438 897

757 477

4 556 217

Paušální výdaje 80%

688 976 1 228 912 2 120 936 12 757 408

Paušální výdaje 60%

258 366 460 842

795 350

4 784 027

Paušální výdaje 40%

114 829 204 819

353 489

2 126 235

Paušální výdaje 30%

73 819

131 669

227 243

1 366 865

Zisk

172 244 307 228

530 234

3 189 352

Zdroj:vlastní výpočet

48

Tabulka 6:Výpočet roční daně z příjmů a sociálního a zdravotního pojištění u zaměstnance

1. 2. 3. 4. 5.

Hrubá roční mzda Sociální pojištění zaměstnavatele Zdravotní pojištění zaměstnavatele Superhrubá mzda Základ daně zaokrouhleno na 100 dolu 6. Daň z příjmu 7. Solidární daň 8. Sleva na poplatníka 9. Daň z příjmu 10. Sociální pojištění zaměstnance 11. Zdravotní pojištění zaměstnance 12. Čistý roční příjem 13. Celkové daňové zatížení Zdroj:vlastní výpočet

142 680 35 670 12 841 191 191

278 364 69 591 25 053 373 008

480 984 120 246 43 289 644 519

2 783 640 310 608 250 528 3 344 776

191 100 28 665 0 24 840 3 825 9 274 6 421 123 160 55,23%

373 000 55 950 0 24 840 31 110 18 094 12 526 216 634 72,18%

644 500 96 675 0 24 840 71 835 31 264 21 644 356 241 80,92%

3 344 700 501 705 107 885 24 840 584 750 80 758 125 264 1 992 869 67,83%

Tabulka 7:Výpočet roční daně z příjmů a sociálního a zdravotního pojištění u OSVČ Roční příjmy Paušální výdaje 60 % Hrubý zisk Základ daně zaokrouhleno na 100 dolu 5. Daň z příjmu 6. Solidární daň 7. Sleva na poplatníka 8. Daň z příjmu 9. Sociální pojištění 10. Zdravotní pojištění 11. Čistý roční příjem 1. 2. 3. 4.

12. Celkové daňové zatížení Zdroj:vlastní výpočet

430 610 -258 366 172 244

768 070 -460 842 307 228

1 325 584 7 973 379 -795 350 -4 784 027 530 234 3 189 352

172200 25 830 0 24 840 990 27 128 20 966

307200 46 080 0 24 840 21 240 48 388 20 966

530 200 79 530 0 24 840 54 690 83 512 35 791

3 189 300 478 395 136 281 24 840 589 836 391 366 215 281

123 160

216 634

356 241

1 992 869

39,85%

41,82%

48,84%

60,03%

Aby OSVČ měla stejné čisté příjmy jako zaměstnanec, musí fakturovat mnohem vyšší částky, než představuje hrubá mzda zaměstnance.

49

Pokud se podíváme pozorněji na daň z příjmu, tak zaměstnanec na dani odvádí vyšší částky než OSVČ. Toto platí kromě čtvrté příjmové skupiny. U této skupiny odvádí vyšší daň osoba samostatně výdělečně činná. Solidární zvýšení daně se nevypočítává ze superhrubé mzdy, ale pouze z rozdílu hrubého příjmu a maximální částky, která se rovná 1 242 432 Kč. Zaměstnanec má i vyšší odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Sice zaměstnanec odvádí na sociálním 6,5% a zdravotním pojištění pouze 4,5 %. Ale značnou část pojistného hradí za zaměstnance jeho zaměstnavatel. A to na sociálním pojistném 25 % a zdravotním 9 %. Tyto částky je rovněž nutné zohlednit. Můžeme totiž předpokládat, že pokud by zaměstnavatel nemusel hradit pojistné za zaměstnance, tak by mu o tu částku mohl navýšit jeho mzdu. Mzdové náklady zaměstnavatele by se nezměnily. OSVČ si celé pojistné hradí zcela sám a to ve výši 13,5 % na zdravotním pojištění a 31,5 % na sociálním pojištění. Toto samozřejmě nelze tvrdit jednoznačně, protože způsob výpočtu u zaměstnavatele se liší. Z porovnání celkové odvodové povinnosti OSVČ a zaměstnanců plyne, že výše celkových odvodů při tomto způsobu porovnání je u zaměstnance ve všech příjmových skupinách vyšší. U nízkých příjmů je rozdíl ve zdanění minimální. OSVČ si musí hradit sociální a zdravotní pojištění vždy alespoň v minimální výši, což se projevilo u prvních dvou porovnávaných skupin. Tabulka 8:Porovnání roční daňové zátěže zaměstnance a OSVČ Čistý příjem Daňové zatížení zaměstnance Daňové zatížení OSVČ

123 160 55,23%

216 634 72,18%

356 241 80,92%

1 992 869 67,83%

39,85%

41,82%

48,84%

60,03%

Zdroj:vlastní výpočet

V následujícím grafu porovnávám celkové daňové zatížení k čistému příjmu.

50

Graf. 4:Porovnání roční daňové zátěže u zaměstnance a OSVČ

100% 80% 60%

zaměstnanec

40%

OSVČ

20% 0% 123 160

216 634

356 241

1 992 869

čistý roční příjem Zdroj:vlastní Z výsledků je patrné, že vyšší zdanění je u závislé činnosti. S rostoucím příjmem, roste i výše odvodů. Ovšem u poslední skupiny, která dosahuje čistého příjmu 1 992 869 Kč, není výše pojistného tak rozdílná. Je to z důvodu maximálního vyměřovacího základu. U první porovnávané skupiny zaměstnanec odvádí téměř o 15 % více než OSVČ. U druhé skupiny tento rozdíl činí téměř 30 %. Pouze u poslední skupiny zaměstnanec odvádí pouze o 7% více než OSVČ. V následujícím grafu je podíl roční daně, sociálního a zdravotního pojištění na ročním čistém příjmu, které odvede pouze zaměstnanec a OSVČ. Graf č.5: Porovnání roční daňové zátěže zaměstnance (bez odvodů zaměstnavatele) a OSVČ

80% 60% zaměstnanec

40%

OSVČ 20% 0% 123 160

216 634

356 241

1 992 869

čistý roční příjem

Zdroj:vlastní 51

V tomto grafu porovnávám celkové daňové zatížení k čistému příjmu. Pokud bych brala pouze v úvahu pojistné, které si hradí sám zaměstnanec, tak odvodová povinnost je pro OSVČ vyšší než pro zaměstnance. Za nutné považuji podrobněji rozepsat kolik zaměstnanec a OSVČ přesně odvádí na důchodové pojištění, nemocenské pojištění a státní politice zaměstnanosti. Tabulka 9: Sociální pojištění zaměstnanec Čistý příjem Zaměstnanec Důchodové poj. 6,5% zaměstnavatel Důchodové poj. 21,5% Nemocenské poj. 2,3% Státní pol. v zam. 1,2% Zdroj: vlastní výpočet

123 160

216 634

356 241

1 992 869

9 274

18 094

31 264

80 758

30 676 3 282 1 712

59 848 6 402 3 341

103 412 11 063 5 771

267 123 28 576 14 909

Tabulka 10: Sociální pojištění OSVČ Čistý příjem

123 160 24 114

216 634 43 012

356 241 74 233

1 992 869 347 881

Nemocenské pojištění 2,3%

1 980

3 533

6 098

28 576

Státní pol. zam. 1,2%

1 034

1 843

3 181

14 909

Důchodové poj. 28 %

Zdroj:vlastní výpočet Je zřetelné, že OSVČ odvede mnohem více na důchodovém pojištění, nemocenském pojištění a státní politice v zaměstnanosti. Zaměstnanec si pouze odvádí menší částku na důchodové pojištění. Zaměstnavatel pak přispívá zaměstnanci na důchodové pojištění, nemocenské a státní politiku zaměstnanosti. Tyto celkové částky jsou vyšší než u OSVČ. U poslední skupiny porovnávaných poplatníků se projevuje maximální vyměřovací základ. Pokud si poplatníci vydělávají více než 1 242 432 Kč, vždy se sociální pojištění bude vypočítávat z této částky.

52

5.2. Dávky plynoucí z pojištění Nemocenské Dále budu zjišťovat, kolik stejní poplatníci dostanou na nemocenské. Pro další výpočty je proto nutné stanovit další předpoklady. Délka pracovní neschopnosti bude jak u zaměstnanců a OSVČ stejná. Stanovím si, že nemocenské dávky budou vypláceny 30 dnů, protože je to doba, za kterou obdrží zaměstnanec a OSVČ čistý příjem, pokud vykonávají svojí činnost celý měsíc. Budu uvažovat, že nemoc začne v jednom měsíci, kde bude vyplácena dávka od 22. dne nemoci a potom bude nemocenské pokračovat do dalšího měsíce, kde bude vyplácena 30 dnů. Ovšem podle statistiky ČSSZ byla průměrná doba nemocnosti k 30.6.2012 45,75 dní43. Dále budu abstrahovat od vyloučené doby a ochranných lhůt. Tabulka 11:Nemocenské zaměstnanců Čistý měsíční příjem

10 263 Kč

18 053 Kč

29 687 Kč

166 073 Kč

Nemocenské za jeden den

212 Kč

413 Kč

626 Kč

855 Kč

Nemocenské za 30 dnů

6 360 Kč

12 390 Kč

18 780 Kč

25 650 Kč

Zdroj:vlastní výpočet Tabulka 12:Nemocenské OSVČ Čistý měsíční příjem

10 263 Kč

18 053 Kč

29 687 Kč

166 073 Kč

Nemocenské za jeden den

127 Kč

228 Kč

395 Kč

855 Kč

Nemocenské za 30 dnů

3 810 Kč

6 840 Kč

11 850 Kč

25 650 Kč

Zdroj:vlastní výpočet Minimální vyměřovací základ pro pojistné na nemocenské pojištění v roce 2013 je 5000 Kč, pojistné činí tedy nejméně 115 Kč. Sledované skupiny poplatníků splňují minimální vyměřovací základ pro odvod pojistného. Zaměstnanci dostávají mnohem vyšší nemocenské než OSVČ. Hlavním důvodem je stanovení rozdílného denního vyměřovacího základu. U vyšších příjmů se projevuje 43

Česká správa sociálního zabezpečení. Počty pracovních neschopností klesly, doba trvání nemoci se prodloužila [online]. 2012[cit. 2013-04-30]. Dostupné z WWW:<www.cssz.cz/cz/ocssz/informace/media/tiskove-zpravy-2012/2012-07-19pocty_pracovnich_neschopnosti_klesly_doba_trvani_nemoci_se_prodlouzila.html>

53

redukce vyměřovacího základu. Výše nemocenské se s rostoucím příjmem zvyšuje málo. U poslední skupiny porovnávaných poplatníků dochází tak ke stejné nemocenské pro zaměstnance i pro OSVČ. Je stanovena maximální částka a i kdybychom chtěli platit více, dostávali bychom stejně.

Graf 6:Podíl nemocenské na čistém příjmu

70,00% 60,00% 50,00% 40,00% zaměstnanec

30,00%

OSVČ

20,00% 10,00% 0,00% 10 263

18 053

29 687

166 073

čistý měsíční příjem Zdroj:vlastní U první skupiny, jejíž čistý příjem je 10 263 Kč, dosahuje nemocenské u zaměstnance 61,97 % čistého příjmu a OSVČ pouhých 37,12 %. Což je o 24,85 % méně u OSVČ. U druhé skupiny poplatníků nemocenské u zaměstnance dosahuje až 68,63 % čistého příjmu a pro OSVČ pouhých 37,88 %. U této skupiny rozdíl mezi zaměstnancem a OSVČ je až 30,75 %. U skupiny jejíž čistý příjem je 166 073 Kč, je podíl nemocenské u zaměstnance a OSVČ naprosto shodný a to 15,44% čistého příjmu. Z výpočtu je patrné, že nemocenské nikdy plně nenahradí čistý příjem pojištěnce. Měla bych zde však připomenout, že zaměstnanci dostanou náhradu mzdy od svého zaměstnavatele za prvních 21 dnů v nemoci. Tudíž se tak budou více přibližovat svému čistému příjmu. Nemocenské pojištění se v podstatě OSVČ moc nevyplatí. Za prvních 21 dnů nemoci zůstane bez finančních prostředků, i když si řádně platí nemocenské pojištění.

54

V následující tabulce uvádím, kolik ve skutečnosti dostanou zaměstnanci za celou délku své nemoci a kolik dostanou OSVČ. Sice náhrada mzdy není dávka vyplácená z pojištění, ale pro komplexnost rozdílů mezi OSVČ a zaměstnanci, to považuji za nutné.

Tabulka 13: Nemocenské a náhrada mzdy zaměstnance a nemocenské OSVČ Čistý měsíční příjem

10 263 Kč

18 053 Kč

29 687 Kč

166 073 Kč

Zaměstnanec (nemocenské

5 623 Kč

10 963 Kč

16 722 Kč

40 006 Kč

54, 79%

60,73%

56,33%

24,09%

1 270 Kč

2 280 Kč

3 950 Kč

8 550 Kč

12,37 %

12,63 %

13,31 %

5,15 %

a náhrada mzdy)

Podíl nemocenské a náhrady mzdy na čistém příjmu OSVČ (pouze nemocenské) Podíl nemocenské na čistém příjmu Zdroj:vlastní

Při výpočtu údajů v této tabulce uvažuji s pracovní neschopností, která trvá u obou poplatníků – zaměstnance i OSVČ od 1.3. do 31.3. 2013. To znamená 31 kalendářních dnů. U zaměstnance jsou první tři pracovní dny neplacené a za dalších 12 pracovních dnů do 21. dne pracovní neschopnosti dostává náhradu mzdy vypočítanou z průměrného výdělku redukovanou podle platných zákonů. Dalších 10 kalendářních dnů náleží nemocenské. OSVČ nedostává za prvních 21 dnů nic. V procentech je pak vyjádřen podíl náhrady a nemocenské vůči čistému měsíčnímu příjmu. Myslím si, že tyto údaje jasně ukazují, proč je pojištěno podle statistiky České správy sociálního zabezpečení tak málo OSVČ.

55

Peněžitá pomoc v mateřství Další výpočet se bude týkat peněžité pomoci v mateřství. Zde předpokládám, že poplatník bude pobírat peněžitou pomoc v mateřství celých 28 týdnů tedy 196 dnů. Pokud by žena porodila dvě nebo více dětí mohla by být peněžitá pomoc v mateřství poskytována až 259 kalendářních dnů. Je to totiž maximum, kdy žena, může pobírat tuto dávku. Opět abstrahuji od vyloučených dob.

Tabulka 14:Peněžitá pomoc v mateřství zaměstnanec Čistý měsíční příjem

10 263 Kč

18 053 Kč

29 687 Kč

166 073 Kč

Mateřská zaměstnanec měsíc

8 222 Kč

16 050 Kč

23 730 Kč

31 740 Kč

104 860 Kč

155 036Kč 207 368 Kč

Mateřská zaměstnanec 196 53 704 Kč dní Zdroj: vlastní výpočet

Z tabulky pro zaměstnance je patrné, že u nižších příjmů peněžitá pomoc v mateřství téměř dosahuje čistého měsíčního příjmu. Velký rozdíl je vidět u poslední skupiny poplatníků. I když žena bude pobírat takto velkou mzdu, její peněžitá pomoc v mateřství bude s tímto platem v podstatě zanedbatelná. Tento rozdíl je opět způsoben díky redukčním hranicím. Tabulka 15:Peněžitá pomoc v mateřství OSVČ Čistý měsíční příjem

10 263 Kč 18 053 Kč

29 687 Kč

166 073 Kč

Mateřská OSVČ za měsíc

4 950 Kč

15 270 Kč

31 740 Kč

Mateřská OSVČ 196 dní

32 340 Kč 57 820 Kč 99 764 Kč

8 850 Kč

207 368 Kč

Zdroj: vlastní výpočet U OSVČ peněžitá pomoc v mateřství ani zdaleka nedosahuje hranici čistého příjmu. Tento rozdíl je způsoben jiným denním vyměřovacím základem. Podle mého názoru, by si OSVČ, která dosahuje nižších příjmů, měla řádně naplánovat, kdy by chtěla dítě a vytvářet si nějakou peněžní rezervu, protože během pobírání peněžité pomoci v mateřství nesmí vykonávat svoji živnost. Zde bych chtěla podotknout, že u této částky dojde k dorovnání do 7 600 Kč.

56

Graf 7: Podíl měsíční peněžité pomoci v mateřství k čistému měsíčnímu příjmu

90% 80% 70% 60% 50%

zaměstnanec

40%

OSVČ

30% 20% 10% 0% 10 263

18053

29687

166 073

čistý měsíční příjem Zdroj:vlastní Z grafu je patrné, že u zaměstnankyně s nejnižším příjmem tvoří měsíční peněžitá pomoc v mateřství 80,11% jejího čistého příjmu. U druhé skupiny je to 88,90%. Zaměstnankyně s čistým příjmem 29 687 Kč bude pobírat téměř 79,79 % svého čistého příjmu. U dalších skupin nastává klesající tendence. U poslední sledované skupiny s nejvyšším příjmem se jedná o maximální výši peněžité pomoci v mateřství. Je to z důvodu redukčních hranic, jak jsem se již zmínila. Naproti tomu OSVČ u nejnižšího porovnávaného příjmu bude pobírat pouze 48,23 % svého čistého příjmu, u druhé skupiny poplatníků dosahuje peněžitá pomoc v mateřství 49,02%, u třetí skupiny 51, 43% a u poslední nejvyšší 19,11 % čistého příjmu. Peněžitá pomoc v mateřství u OSVČ dosahuje při stejném porovnávacím čistém měsíčním příjmu u první skupiny výše 60,22 % peněžité pomoci v mateřství zaměstnance, u druhé skupiny je to 55, 14 %, u třetí 64,34 % a u poslední je to vlivem redukčních hranic 100 %. Je zde jasně vidět nevýhodnost nemocenského pojištění pro OSVČ.

57

Podpora v nezaměstnanosti Dále zde budu počítat podporu v nezaměstnanosti. Budu předpokládat, že poplatníci vykonávají alespoň 12 měsíců v rozhodném období zaměstnání nebo samostatně výdělečnou činnost, aby jim vznikl nárok na tuto podporu. Budou bez práce 5 měsíců. Neúčastní se žádného rekvalifikačního kurzu. Tabulka 16: Podpora v nezaměstnanosti zaměstnanec VZ

10 263

18 053

29 687

166 073

První měsíc 65%

6 671

11 735

14 157

14 157

Druhý měsíc 65%

6 671

11 735

14 157

14 157

Třetí měsíc 50%

5 132

9 027

14 157

14 157

Čtvrtý měsíc 50%

5 132

9 027

14 157

14 157

Pátý měsíc 45 %

4 619

8 124

13360

14 157

celkem

28 225

49 648

69 988

70 785

Zdroj: vlastní výpočet Tabulka 17: Podpora v nezaměstnanosti OSVČ VZ

7 177

12 801

22 093

132 889

První měsíc 65%

4 665

8 321

14 157

14 157

Druhý měsíc 65%

4 665

8 321

14 157

14 157

Třetí měsíc 50%

3 589

6 401

11 047

14 157

Čtvrtý měsíc 50%

3 589

6 401

11 047

14 157

Další měsíce 45 %

3 230

5 760

9 942

14 157

celkem

19 738

35 204

60 350

70 785

Zdroj: vlastní výpočet Zaměstnanec dostane mnohem vyšší podporu v nezaměstnanosti než OSVČ. I když oba dva mají stejný čistý příjem, tak pro OSVČ se podpora vypočítá z posledního vyměřovacího základu, který se pak ještě dále přepočítává na kalendářní měsíc. Pro zaměstnance se vypočte z čistého průměrného výdělku. Na základě tohoto, pak vznikne takový rozdíl. Jak jsem již uvedla v mé diplomové práci, existuje maximální výše podpory a to 14 157 Kč za měsíc. Tohoto maxima dosáhl už poplatník s čistým příjmem 29 687 Kč. Tudíž 58

skutečná výše peněžité podpory v nezaměstnanosti pro tohoto zaměstnance bude ve skutečnosti 69 988 Kč. A pro poslední skupinu skutečná výše bude činit 70 785 Kč. Pokud si tedy poplatníci budou vydělávat více, vždy budou dostávat pouze toto maximum. Tohoto maxima dosáhne také i OSVČ se stejným čistým příjmem jako zaměstnanec. To znamená, že skutečná výše podpory v nezaměstnanosti pro OSVČ ve třetí porovnávané skupině je 60 350 Kč a pro poslední skupinu činí 70 785 Kč. Tato dávka pro zaměstnance a OSVČ bude stejná. Takže v poslední porovnávané skupině neexistuje rozdíl mezi zaměstnancem a OSVČ. Graf 8:Porovnání podpory v nezaměstnanosti na čistém příjmu

60% 50% 40% 30%

zaměstnanec

20%

OSVČ

10% 0% 51 315

90 265

148 435

830 365

čistý příjem za půl roku

Zdroj:vlastní Na grafu porovnávám podíl podpory v nezaměstnanosti za pět měsíců vůči čistému příjmu za stejnou dobu. Myslím, že je tak dobře vidět kolik by si zaměstnanec s OSVČ vydělal a kolik dostane na podpoře. U zaměstnance podíl podpory v nezaměstnanosti je v prvních dvou případech shodný. Je to 55 % příjmu. Poté nastává klesající tendence a to z toho důvodu, že existuje maximální výše podpory. Podíl podpory v nezaměstnanosti na čistém příjmu u OSVČ je znatelně menší než u zaměstnance. V první porovnávané skupině je to 38,46 %, což je téměř o 17 % méně než pro zaměstnance. U druhé skupiny je to 39 % čistého příjmu a u třetí skupiny je to 40,65 % čistého příjmu. Poslední skupina je naprosto shodná se zaměstnanci. Podíl podpory v nezaměstnanosti na čistém příjmu činí 8,5%.

59

Důchod Nárok na starobní důchod vzniká dosažením zákonem požadovaného věku a získáním potřebné doby pojištění. Potřebná doba pojištění se po 31.12.2009 postupně prodlužuje. Z 25 let až ne 35 let. Doba pojištění není jenom doba, kdy člověk pracuje, ale i náhradní doby pojištění. Vzhledem k vysoké výši doby pojištění může u některých občanů nastat problém. Doba, po kterou jsou občané vedeni v evidenci úřadu práce, se při nepobírání podpory nezapočítává vždy jako náhradní doba a také doba studia na střední, vyšší odborné škole již není náhradní dobou pojištění. Možností, jak si během studia zajistit účast na důchodovém pojištění, je začít vykonávat výdělečnou činnost nebo si platit dobrovolné důchodové pojištění. Od 1.1. 2010 lze dobrovolně pojistit kteroukoliv dobu studia po dosažení věku 18 let. Nejvyšší měsíční pojistné hrazené v roce 2013 je 28 % z částky odpovídající ¼ průměrné mzdy platné v roce 2013, to je z částky 6 471 Kč, tedy 1812 Kč. Pro výpočet důchodu je nutné znát základní výměru, která je pro všechny poplatníky stejná a procentní výměru. Tuto procentní výměru zjistíme na základě doby pojištění a na základě osobního vyměřovacího základu. Pro výpočet důchodu budu předpokládat, že vybrané skupiny poplatníků, dosáhly doby pojištění 35 let. Tudíž procentní výměra je 35 let x 1,5 %. Je to totiž doba pojištění, kterou bude muset získat pojištěnec podle současné legislativy při odchodu do důchodu v roce 2018. Budu abstrahovat od veškerých vyloučených dob. Tabulka 18 : Důchod zaměstnance Čistý roční příjem

123 160 11 890

216 634 23 197

356 241 40 082

1 992 869 231 970

Výpočtový základ

11 525

14 578

18 332

38 097

Procentní výměra

6 051

7 653

9 624

20 001

Základní výměra

2 330

2 330

2 330

2 330

Měsíční důchod

8 381

9 983

11 954

22 331

Osobní vyměřovací základ (1/12 hrubého ročního příjmu)

Zdroj: vlastní výpočet

60

Tabulka 19 : Důchod OSVČ Čistý příjem

123 160 7 177

216 634 12 801

356 241 22 093

1 992 869 132 889

Výpočtový základ

7 177

11 770

14 279

32 152

Procentní výměra

3 767

6 179

7 496

16 880

Základní výměra

2 330

2 330

2 330

2 330

Měsíční důchod

6 098

8 509

9 826

19 210

Osobní vyměřovací základ

Zdroj:vlastní výpočet OSVČ odvádějí méně na pojistném a dostanou mnohem menší důchod než zaměstnanci. Výpočet se provádí naprosto stejně jak pro zaměstnance tak i pro OSVČ. Stejné jsou i podmínky, které musí obě skupiny splnit, aby mohly pobírat důchod. Rozdíl nastává ve vyměřovacím základě. U zaměstnanců se vychází z hrubé mzdy a u OSVČ z vyměřovacího základu. Graf 9:Podíl důchodu na čistém měsíčním příjmu

90% 80% 70% 60% 50% 40%

zaměstnanec

30%

OSVČ

20% 10% 0% 10 263

18 053

29 687

166 073

čistý měsíční příjem

Zdroj:vlastní Na grafu vidíme klesající tendenci vyplácených důchodů. Nejlépe jsou na tom poplatníci, kteří pobírají nižší příjem. Zde můžeme pozorovat, že měsíční důchod u první porovnávané skupiny u zaměstnance dosahuje 81,66 % čistého příjmu. U OSVČ u stejné skupiny je to pouze 59,41 % čistého měsíčního příjmu. Což je 22,25 % rozdíl 61

mezi zaměstnancem a OSVČ. U dalších skupiny porovnávaných poplatníků, rozdíly mezi zaměstnanci a OSVČ nejsou tak znatelné. Většinou rozdíl činí kolem 8 %. Nejhůře je na tom poslední skupina poplatníků. Jejich čistý příjem činí 166 073 Kč a podíl důchodu dosahuje u zaměstnanců pouze 13,44 % a u OSVČ kolem 11,56 %. Je to opět z důvodu existence redukčních hranic, které nedovolují vysokopříjmovým poplatníkům pobírat vyšší důchod, takový, který by se alespoň částečně přiblížil k jejich čistému příjmu. Celkově však můžu zhodnotit, že zaměstnanci pobírají vyšší důchod než OSVČ. Graf 10: Měsíční odvod pojistného zaměstnance (včetně odvodu zaměstnavatele) a OSVČ a měsíční důchod zaměstnance a OSVČ

30000 25000 20000 odvod poj.- zaměstnanec 15000

odvod poj.-OSVČ

10000

důchod zaměstnanec důchod OSVČ

5000 0 10 263

18 053

29 687

166 073

čístý měsíční příjem

Zdroj:vlastní Tento graf má poskytnout ucelený pohled na to, kolik pojištěnec odvede státu na důchodové pojištění a kolik dostane zpět ve formě důchodu. Je jasně vidět, že stále v našem systému sociálního pojištění funguje určitá míra solidarity.

62

Závěr Předmětem mé diplomové práce bylo porovnat zdanění závislé a nezávislé činnosti s dávkami, které pak dostanou zaměstnanci a OSVČ zpět. Pro OSVČ platí povinnost platit daň ze svého příjmu, odvádět příslušnou částku na sociální pojištění a rovněž i na zdravotní pojištění. Výše těchto částek je přesně dána a to v závislosti na dosaženém zisku v konkrétním zdaňovacím období. U osoby pracující v zaměstnaneckém poměru je základem daně úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů a úhrn pojistného placeného zaměstnavatelem. Je proto zřejmé, že ve výpočtech pro dosažení konkrétní výše odvodů a dávek dochází k odlišnostem. Mnozí autoři, kteří se zabývají touto problematikou, uvádějí v internetových článcích porovnání zdanění zaměstnanců a OSVČ tak, že vycházejí z hrubé mzdy zaměstnance a pro OSVČ předpokládají stejný příjem, od kterého odečítají ještě jejich výdaje. Tudíž pak odvodová povinnost OSVČ je menší. Z mého pohledu je tento způsob nepřehledný a mohl by určitým způsobem zkreslovat přesný pohled na odvodové povinnosti a následné nároky plynoucí z výše odvodů. Myslím, že je lepší vycházet ze stejného čistého příjmu zaměstnanců a OSVČ. Porovnávat tak příjem, který slouží k jejich spotřebě. Pro výpočty v mé diplomové práci jsem si zvolila 4 skupiny poplatníků. Pro rozdělení jsem použila výsledků šetření ISPV. Což je systém pravidelného monitorování výdělkové úrovně a pracovní doby zaměstnanců v České republice. U OSVČ vycházím ze stejného čistého příjmu, který mají zaměstnanci. Při tomto způsobu výpočtu je odvodová povinnost OSVČ menší než u zaměstnance, pokud tedy beru v potaz pojistné, které si hradí sám zaměstnanec a pojistné které za něho hradí zaměstnavatel. Při porovnání sociálního pojištění vyplývá, že největší rozdíly nastávají v nemocenském pojištění. Zaměstnanci plyne z tohoto pojištění nárok na různé dávky, jako je nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné. Osoba samostatně výdělečně činná má nárok pouze na dvě dávky a to nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství. Navíc si zaměstnanec nehradí na nemocenské pojištění nic. Tuto dávku za něho hradí jeho zaměstnavatel.

63

Pokud se jedná o dávky plynoucí z pojištění, tak nemocenské je vyšší pro zaměstnance než pro OSVČ. Ovšem za předpokladu, že si toto pojištění OSVČ hradí. Je to totiž pro OSVČ dobrovolná platba. Navíc v době nemoci OSVČ prvních 21 dnů nedostane žádné peníze. Zaměstnanec má tu výhodu, že za prvních 21 dnů dostane zaplaceno od svého zaměstnavatele a to formou náhrady mzdy. Zaměstnanci dostanou i vyšší peněžitou pomoc v mateřství. Podstatně horší situace bude u žen, které pracují jako OSVČ. Pokud si tedy neplatí nemocenské pojištění, nemají na peněžitou pomoc v mateřství vůbec nárok. Výše peněžité pomoci v mateřství závisí na tom, v jaké výši si odvádí OSVČ měsíční pojistné.OSVČ si musí platit pojistné na nemocenské pojištění ze stejného vyměřovacího základu jako na zálohy na sociální pojištění. Tudíž navýšení nemocenského pojištění znamená navýšení i záloh na sociální pojištění. Nemocenské pojištění je pro OSVČ nevýhodné, proto si ho hradilo k 31.12. 2012 pouze 98 57944 z 719 49045 OSVČ povinných platit zálohy na důchodové pojištění. Důchodové pojištění je pro obě skupiny povinné. Při stejném příjmu zaměstnanec má vyšší důchod než OSVČ. Zaměstnanec na důchodovém pojištění odvede 6,5 % ze své hrubé mzdy. Dalších 21,5 % odvede za něho zaměstnavatel. OSVČ si hradí celých 28 % sama. Při ukončení zaměstnání ze strany zaměstnavatele má zaměstnanec nárok na odstupné a je stanovena výpovědní lhůta. Živnostník při neúspěchu většinou končí s dluhy a bez nároku na jakékoliv odškodnění. Při ukončení zaměstnání navíc zaměstnanec dostane vyšší podporu v nezaměstnanosti než OSVČ. A to z toho důvodu, že základem pro výpočet peněžité podpory v nezaměstnanosti u zaměstnance je průměrný čistý výdělek a u OSVČ se vychází z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období. Zaměstnanci mají výhodu, že mají téměř jistý výdělek, pravidelný příjem, placenou dovolenou, placené dny svátků. Mohou čerpat i další výhody ovšem to už je na zaměstnavateli a jeho způsobu vedení zaměstnanecké politiky. Tyto výhody nad rámec zná každý zaměstnanec pod pojmem zaměstnanecký benefit. Pokud zaměstnanec 44

Česká správa sociálního zabezpečení. Přehled poplatníků pojistného ČSSZ k 31.12. 2012 [online]. 2012 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z WWW: www.cssz.cz/NR/rdonlyres/AD145B6E-4EF8-47C5-996656B6ABD33078/0/k31_12_2012_poplatnici.pdf 45 Česká správa sociálního zabezpečení. Přehled poplatníků pojistného ČSSZ k 31.12. 2012 [online]. 2012 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z WWW: www.cssz.cz/NR/rdonlyres/AD145B6E-4EF8-47C5-996656B6ABD33078/0/k31_12_2012_poplatnici.pdf

64

způsobí škodu, ručí za něj zaměstnavatel. Při prokázaném zavinění uhradí škodu maximálně do výše 4,5 násobku průměrné mzdy. Za veškerou agendu je zodpovědný zaměstnavatel. OSVČ má plnou zodpovědnost za odvodové povinnosti. Při jejich neplnění může přijít i o svůj soukromý majetek. Nemá nárok na placenou dovolenou, placené dny svátků. Pokud nevykonává svou činnost, výrazně ovlivňuje své příjmy, tudíž je plně závislý na své práci a svých pracovních výsledcích. Šetřením na finančním úřadě jsem chtěla zjistit ochotu poplatníků platit daně, jak často se využívají při daňových přiznáních paušální výdaje. Zda dochází k záměně procent u paušálních výdajů za vyšší. Zjistila jsem, že se paušální výdaje využívají často, k záměně dochází, ale statisticky toto není sledováno. Zda je záměna paušálu úmyslná nebo vlivem složité legislativy, kde není někdy jasné, o jakou činnost se jedná, je těžko zjistitelné. Výdaje uplatňované paušály jsou pracovníky finančních úřadů považovány pro poplatníky velice výhodné, skutečné výdaje nedosahují paušálních výdajů, ale opět se to nedá dokázat, protože není povinnost u těchto poplatníků výdaje evidovat. Nelze jednoznačně rozhodnout, kdo je na tom lépe zda zaměstnanci nebo OSVČ. Zaměstnanci mají sice vyšší odvodovou povinnost, ale zase dostanou vyšší dávky od státu v případě nějaké sociální události. OSVČ mají menší odvodovou povinnost, ale dostanou i menší dávky. Každá porovnávaná skupina má své výhody a nevýhody.

65

Literatura A NATIONAL STUDY OF SOCIOECONOMICS AND HEALTH OVER LIFETIMES AND GROSS GENERATION [online]. 2013 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z WWW: psidonline.isr.umich.edu ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Nemocenské-zaměstnanec [online]. 2012 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://cssz.eu/cz/o-cssz/informace/zivotnisituace/obcan/nemocenske-zamestnanec.htm

ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Počty nemocensky pojištěných a výdaje na dávky nemocenského pojištění [online]. 2013 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/3E392767-3C77-444C-BECCA91FBED0A782/0/k31_12_2013_poctyNPavydajenadavkyNP2012.pdf

ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Výpočet a výplata důchodu [online]. Praha, 2013 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z:www.cssz.cz/cz/duchdovepojisteni/davky/vypocet-a-vyplata-duchodu/vyplata-duchodu.cz ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Počty pracovních neschopností klesly, doba trvání nemoci se prodloužila [online]. 2012 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2012/2012-0719-pocty_pracovnich_neschopnosti_klesly_doba_trvani_nemoci_se_prodlouzila.htm

ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Přehled poplatníků ČSSZ k 31.12.2012 [online]. 2013 [cit.2013-04-30]. Dostupné z WWW:< www.cssz.cz/NR/rdonlyres/AD145B6E-4EF8-47C5-996656B6ABD33078/0/k31_12_2012_poplatnici.pdf> ČESKÁ TELEVIZE. Šéf daňové správy: Paušály jsou opravdu benevolentní. [online]. 2012 [cit. 2013-12-05] Dostupné z WWW:http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/160548-sef-danove-spravypausaly-jsou-opravdu-benevolentní FINANČNÍ SPRÁVA. Výroční správa české daňové správy 2011 [online]. 2011 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z WWW:http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/cds/vz_cds_2011.pdf KOMINITNÍ PORTÁL ÚČETNÍCH PORADCU. Výhody a nevýhody paušálních výdajů fyzických osob [online]. 2009 [cit. 2013-10-05]. Dostupné z WWW: http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/doc-d7986v10639-vyhody-a-nevyhodypausalnich-vydaju-fyzickych-osob PINUS- CHICAGO. Proč by měly OSVČ platit jiné odvody než zaměstnanci [online]. 2011 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z WWW:http://pinuschicago.blogspot.cz/2011/O2/proc-by-mely-osvc-paltit-jine-odvody_2448.html.

66

MĚŠEC. Podpora v nezaměstnanosti [online]. 2013 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z WWW:www.mesec.cz/mzdy-a-duchod/mzda-a-plat/pruvodce/podpora-vnezamestnanosti/ MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Vývoj sociálních výdajů MPSV v roce 2010 [online]. 2012 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://mpsv.cz/cs/10800 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Informace o vývoji nemocenského pojištění v období 2007až 2011 [online]. 2012 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: www.mpsv.cz/files/clanky/12643/stat_info.pdf SOCIÁLNÍ DÁVKY 2013. Podpora v nezaměstnanosti [online]. 2012 [cit. 2013-0320]. Dostupné z WWW: sociální-dávky-2013.eu/socialni-davky-2013-podpora-vnezamestnanosti

ŠUBRT, Bořivoj a kolektiv. Abeceda mzdového účetnictví 2013. 23., aktualizované vydání. ANAG, 2013, ISBN 978-80-7263-800-0 ČERVINKA, Tomáš. Zdravotní pojištění. 5., aktualizované vydání. ANAG, 2013, ISBN 978-80-7263-765-2. KREBS, Vojtěch a kolektiv. Sociální politika. 4., přepracované a aktualizované vydání. Praha: ASPI, a.s., 2007, ISBN 978-80-7357-276-1. KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 5., aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, ISBN 978-80-7357-574-8. KOLIBOVÁ, Helena. Sociální politika. 1., vydání. Opava: Optys, 2007, ISBN 978-8085819-62-5. MACHÁČEK, Ivan. Daň z příjmů fyzických osob 2010 : Praktická pomůcka k daňové optimalizaci. 1., vydání. Praha : C.H. Beck, 2010, ISBN 978-80-7400-188-8. PELECH, Petr. Zdanění mezd a platů a ostatních příjmů za závislé činnosti. 21., aktualizované vydání. ANAG, 2013, ISBN 978-80-7263-798-0. PŘIB, Jan. Kdy do důchodu a za kolik. 13., aktualizované vydání. Praha: GRADA, 2012, ISBN 978-80-247-4090-4.

Šubrt, Bořivoj a kol. Abeceda mzdového účetnictví 2013. 23., aktualizované vydání. ANAG, 2013, ISBN 978-80-7263-800-0.

67

ŽENÍŠKOVÁ, Marta. Pojistné na sociální zabezpečení. 5., aktualizované vydání. ANAG, 2013, ISBN 978-80-7263-757-7.

Zákony Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Zákon č. 589/1992 o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění Zákon č. 187/2006 o nemocenském pojištění Zákon č.513/1991 Sb., Obchodní zákoník

68

Seznam tabulek a grafů Seznam tabulek Tabulka 1 Vývoj sociálních výdajů………………………………………………….....10 Tabulka 2 Výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti………………………...21 Tabulka 3 Platné sazby paušálních výdajů……………………………………………..26 Tabulka 4 Přehled vývoje inkasa dani z příjmů fyzických osob v letech 2007-2011….31 Tabulka 5 Fakturace a zisk OSVČ při paušálních výdajích…………………………....48 Tabulka 6 Výpočet roční daně z příjmů a soc. a zdrav. pojištění zaměstnance………..49 Tabulka 7 Výpočet roční daně z příjmů a sociálního a zdravotního pojištění OSVČ….49 Tabulka 8 Porovnání roční daňové zátěže……………………………………………...50 Tabulka 9 Sociální pojištění zaměstnance……………………………………………...52 Tabulka 10 Sociální pojištění OSVČ…………………………………………………...52 Tabulka 11 Nemocenské zaměstnanec………………………………………………....53 Tabulka 12 Nemocenské OSVČ………………………………………………….……53 Tabulka 13Nemocenské a náhrada mzdy zam. a nem. OSVČ………….………….…..55 Tabulka 14 Peněžitá podpora v mateřství zaměstnanec……………………….……….56 Tabulka 15 Peněžitá podpora v mateřství OSVČ………………………………..……..56 Tabulka 16 Podpora v nezaměstnanosti zaměstnanec…………………………….……58 Tabulka 17 Podpora v nezaměstnanosti OSVČ………………………………….….….58 Tabulka 18 Důchod zaměstnance………………………………………………….…...60 Tabulka 19 Důchod OSVČ……………………………………………………….….…61

Seznam grafů Graf 1 Příjmy a výdaje nemocenského pojištění u zaměstnance……………….……....40 Graf 2 Příjmy a výdaje nemocenského pojištění u OSVČ……………………….….…40 Graf 3 Výdaje na důchodové, nemocenské pojištění a podporu v nezaměstnanosti…...46

69

Graf 4 Porovnání roční daňové zátěže zaměstnance a OSVČ…………………………51 Graf 5 Porovnání roční daňové zátěže u zam.(bez odvodů zaměstnavatele) a OSVČ…51 Graf 6 Podíl nemocesnké na čistém příjmu…………………………………………….54 Graf 7 podíl peněžité podpory v mateřství na čistém příjmu…………………………..57 Graf 8 podíl podpory v nezaměstnanosti na čistém příjmu………………………….....59 Graf 9 Podíl důchodu na čistém příjmu………………………………………………...61 Graf 10 Měsíční odvod pojistného zam.(včetně odvodu zaměstnavatele) a OSVČ a měsíční důchod zaměstnance a OSVČ…………………………………………………62

Seznam příloh Příloha č.1:Rozhovor s pracovníky finančního úřadu…………………………….........71 Příloha č.2: Potřebná doba pojištění……………………………………………………73 Příloha č.3: Výpočet nemocenské OSVČ, paušál 60 %..................................................74 Příloha č.4: Výpočet nemocenské zaměstnanec………………………………………..74 Příloha č.5: Výpočet mateřská OSVČ, paušál 60%.........................................................75 Příloha č.6: Výpočet mateřská zaměstnance……………………………………….......75 Příloha č.7:Výpočet důchodu – zaměstnanec…………………………………………..75 Příloha č.8:Výpočet důchodu – OSVČ……………………………………………........75

70

Příloha Příloha č.1:Rozhovor s pracovníky finančního úřadu 1) Kde vidíte silné a slabé stránky současného přístupu k výběru daní? Za slabé stránky považujeme: 

Nejednotnou metodiku a složité zákony.



Nízká disciplína plnění zákonných povinností daňovými subjekty.



Rychle se měnící zákony.



Nejednotné rozhodování soudů v kauzách daňový subjekt versus správce daně.



Nepropojenost daňové soustavy a dat ze sociální správy a zdravotních pojišťoven.



Nárůst odborné a časové náročnosti prováděných kontrol např. z důvodů využívání daňových poradců, kteří se snaží využívat veškerých práv daňových subjektů k maximálnímu prodlužování kontrol, problematická komunikace, předvolávání více svědků, předkládání nových a nových podání.



Problémy jsou i ve vymáhání daňových nedoplatků - většinou bývají exekuce jen na účet.



Zvyšující se daňové nedoplatky z důvodu druhotné platební neschopnosti, pokud nedojde ke změně legislativy tak, že daňoví dlužníci nebudou moci podnikat, pokud již zadlužili společnost a znovu založí novou společnost a podnikají v klidu dál, přestože své dluhy neuhradili, neuhradí a nikde je nevymůže, neboť není žádný majetek, dochází k přelévání majetku a financí nejen na osoby blízké, ale i na třetí osoby.



Daňové subjekty se také často nezdržují ve svém bydlišti, jsou trvale přihlášení na obecních úřadech, nelze jim proto doručit, pouze doručení veřejnou vyhláškou.



Dalším problémem je zvyšující se administrativa, což je zátěží i pro daňové subjekty. Sice mohou podávat přiznání k dani elektronicky, ale zatím se tato možnost využívá málo.

71

Silné stránky: 

Velmi se zlepšuje spolupráce s bankovními ústavy v důsledku plně automatizované výměny dat a informací - je zde rychlejší možnost zjištění čísla účtů, na které lze provést exekuci.



Větší možnost využití údajů z katastru nemovitostí, centrální evidence vozidel, údajů z centrální evidence daňových subjektů.



Využívání datových schránek pro doručování poplatníkům.



Služby pro poplatníky - využití daňového portálu, kde lze vyplnit řadu tiskopisů a odeslat na finanční úřad.

2) Je zde prostor k většímu využívání informací od třetích stran pro kontrolu daňových přiznání? Zatím zde nefunguje vzájemná spolupráce mezi státními orgány. 3) Přizpůsobuje daňová správa svůj přístup k jednotlivým plátcům daně podle rizik, která jsou s nimi spojena? Daňová správa se snaží přizpůsobit přístup k jednotlivým plátcům daně podle rizik. Snaží se provádět místní šetření, kdy si ověřují oprávněnost nadměrných odpočtů DPH, ověřuje se například i údaje spojené s mezinárodní výměnou informací o příjmech ze zahraničí, prověřují se platby v hotovosti podle zákona č 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti ve znění pozdějších předpisů. 4) Co si myslíte o rušení finančních úřadů v „malých městech“? Myslíme si, že to podpoří anonymitu podnikatelů, protože v menších městech se vychází ze znalosti místních poměrů pracovníky finančních úřadů.

72

Příloha č.2: Potřebná doba pojištění Pojištěnec má nárok na starobní důchod podle zákona č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, pokud získal dobu pojištění nejméně: a) 25 let a dosáhl aspoň věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod před rokem 2010 b) 26 let a dosáhl důchodového věku v roce 2010 c) 27 let a dosáhl důchodového věku v roce 2011 d) 28 let a dosáhl důchodového věku v roce 2012 e) 29 let a dosáhl důchodového věku v roce 2013 f) 30 let a dosáhl důchodového věku v roce 2014 g) 31 let a dosáhl důchodového věku v roce 2015 h) 32 let a dosáhl důchodového věku v roce 2016 i) 33 let a dosáhl důchodového věku v roce 2017 j) 34 let a dosáhl důchodového věku v roce 2018 k) 35 let a dosáhl důchodového věku v roce 2018 Dále pojištěnec má také nárok na důchod podle zákona č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, pokud nesplnil předešlé podmínky, ale získal dobu pojištění nejméně: a. 15 let a dosáhl před rokem 2010 věku alespoň 65 let b. 16 let a dosáhl v roce 2010 věku alespoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle §32 pro muže stejného data narození c. 17 let a dosáhl v roce 2011 věku alespoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle §32 pro muže stejného data narození d. 18 let a dosáhl v roce 2012 věku alespoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle §32 pro muže stejného data narození e. 19 let a dosáhl v roce 2013 věku alespoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle §32 pro muže stejného data narození f. 20 let a dosáhl po roce 2013 věku alespoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle §32 pro muže stejného data narození

73

Příloha č.3: Výpočet nemocenské OSVČ, paušál 60 % DVZ

235,95

420,86

726, 34

4 368,97

1.RH

212,35

378,77

653,7

776, 7

2.RH

0

0

0

259, 2

3.RH

0

0

0

388, 2

Zaokrohl.

212

379

654

1425

60%

127

228

395

855

30 dnů

3 810 Kč

6 840 Kč

11 850 Kč

25 650 Kč

Příloha č.4: Výpočet nemocenské zaměstnanec DVZ

390,9

762,64

1 317, 76

7 626,41

1.RH

351,81

686, 38

776, 70

776, 70

2.RH

0

0

259,20

259,20

3.RH

0

0

6, 83

388, 20

Zaokrouhl.

352

687

1043

1425

60%

212

413

626

855

30 dnů

6 360 Kč

12 390 Kč

18 780 Kč

25 650 Kč

Příloha č.5: Výpočet mateřská OSVČ, paušál 60% DVZ

235,95

420,86

726, 34

4 429,51

1.RH

235,95

420,86

726, 34

863

2.RH

0

0

0

259,2

3.RH

0

0

0

388,2

Zaokrouhl.

236

421

727

1 511

70%

165

295

509

1 058

196 dnů

32 340

57 820

99 764

207 368

74

Příloha č.6: Výpočet mateřská zaměstnance DVZ

390,9

762,64

1 317, 76

7 626,41

1.RH

390,9

762,64

863

863

2.RH

0

0

259,2

259,2

3.RH

0

0

6,83

388,2

Zaokrouhl.

391

763

1 130

1 511

70%

274

535

791

1 058

196 dnů

53 704

104 860

155 036

207 368

Příloha č.7:Výpočet důchodu – zaměstnanec OVZ

11 890

23 197

40 082

231 970

1.RH do 11 389 Kč 100 %

11 389

11 389

11 389

11 389

3 189

5 032

5 032

0

1 911

13 970

2.RH od 11 389 – 30026 Kč 135 27% 3.RH od 30026-103 536 Kč 0 19% 4.RH nad 103 536 Kč 6 %

0

0

0

7 706

Základ

11 525

14 578

18 332

38 097

Procentní výměra

6 051

7 653

9 624

20 001

Základní výměra

2 330

2 330

2 330

2 330

důchod

8 381

9 983

11 954

22 331

Příloha č.8:Výpočet důchodu - OSVČ OVZ

7 177

12 801

22 093

132 889

1.RH do 11 389 Kč 100 %

7 177

11 389

11 389

11 389

381

2 890

5 032

0

0

13 970

0

0

1 761

2.RH od 11 389 – 30026 Kč 0 27% 3.RH od 30026-103 536 Kč 0 19% 4.RH nad 103 536 Kč 6 %

0

75

Základ

7 177

11 770

14 279

32 152

Procentní výměra

3 768

6 179

7 496

16 880

Základní výměra

2 330

2 330

2 330

2 330

důchod

6 098

8 509

9 826

19 210

76