Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance
KOMPARACE MOŽNOSTÍ VYUŽITÍ INDIVIDUÁLNÍHO A KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ V PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIKY Comparison of individual and mutual funds investments in the Czech Republic Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce: Ing. Dagmar Linnertová
Autor: Bc. Markéta SUCHÁNKOVÁ
Brno, 2013
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta
Katedra financí Akademický rok 2012/2013
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE
Pro:
SUCHÁNKOVÁ Markéta
Obor:
Finance
Název tématu:
KOMPARACE MOŽNOSTÍ VYUŽITÍ INDIVIDUÁLNÍHO A KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ V PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIKY Comparison of individual and mutual funds investments in the Czech republic
Zásady pro vypracování:
Cíl práce: Cílem práce je na základě komparace vybraných investičních produktů definovat doporučení pro investory a vytvořit s ohledem na zadaná kritéria portfolio produktů pro zvolené tržní subjekty Postup a použité metody: 1. Teoretické vymezení problematiky 2. Charakteristika daných produktů s jejich výhodami, nevýhodami a využitelností 3. Komparace výsledků jednotlivých forem investování ve sledovaném časovém horizontu 4. Formování doporučení pro investory, tvorba portfolia produktů 5. Závěr, zhodnocení problému a vyvození doporučení Použité metody: Analýza, komparace, deskripce.
Rozsah grafických prací:
dle pokynů vedoucího práce
Rozsah práce bez příloh:
60 – 80 stran
Seznam odborné literatury: VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2011. 789 s. ISBN 9788073576479. MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 2., aktualiz a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2011. 520 s. ISBN 9788086929705.
Vedoucí diplomové práce:
Ing. Dagmar Linnertová
Datum zadání diplomové práce:
5. 3. 2012
Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
…………………………………… vedoucí katedry
V Brně dne 5. 3. 2012
………………………………………… děkan
J m éno a pří j m ení aut ora: Náz ev di pl om ové práce: Náz ev prác e v an gl i čt i ně: Kat edra: Vedoucí di pl om ové práce: R ok obhaj ob y:
Markéta Suchánková Komparace možností využití individuálního a kolektivního investování v podmínkách České republiky Comparison of individual and mutual funds investments in the Czech Republic financí Ing. Dagmar Linnertová 2013
Anotace Cílem diplomové práce s názvem: „Komparace možností využití individuálního a kolektivního investování v podmínkách České republiky“ bude provést porovnání kolektivního a individuálního investování v České republice. První část bude obsahovat teoretická východiska. Praktická část představí historii kolektivního a individuálního investování nejenom v ČR. Dále budou prostřednictvím komparační metody a analýzy identifikování výhody a nevýhody těchto druhů investování v ČR a poté se za použití deskriptivní metody formulují doporučení pro investory. Budou také vybrány nejvýhodnější produkty ve svých kategoriích do potenciálního investorova portfolia a na příkladech bude ukázán rozdíl mezi kolektivním a individuálním investováním v praxi.
Annotation The goal of the submitted thesis: “Comparison of individual and mutual funds investments in the Czech Republic” will be about comparing individual and mutual funds investments in the Czech Republic. The first part will include the theoretical background. The practical part will introduce the history of individual and mutual funds investments not only in the Czech Republic. There will be an identification of the advantages and disadvantages of these types of investments in the Czech Republic by using comparative method and analysis. Recommendations for investors will be formulated by using descriptive method. The best products in their categories will also be chosen for the potential investor’s portfolio and the examples will show a difference between individual and mutual funds investments in practice.
Klíčová slova Kolektivní investování, individuální investování, investor, výnos, riziko, poplatky, portfolio
Keywords Collective investment, individual investment, investor, revenue, risk, fees, portfolio
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Komparace možností využití individuálního a kolektivního investování v podmínkách České republiky vypracovala samostatně pod vedením Ing. Dagmar Linnertové a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 06. ledna 2014
vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych chtěla moc poděkovat Ing. Dagmar Linnertové za její veškeré rady a cenné připomínky, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji Mgr. Haně Žitnákové za čas, který strávila korekturou mé práce a také mému příteli a rodině za podporu po celou dobu mého studia.
OBSAH ÚVOD .......................................................................................................................................13 1
INVESTOVÁNÍ – ZÁKLADNÍ VYMEZENÍ...............................................................15 1.1 MAGICKÝ TROJÚHELNÍK INVESTOVÁNÍ ........................................................................17 1.2 KOLEKTIVNÍ INVESTOVÁNÍ A LEGISLATIVA S NÍM SPOJENÁ .........................................20 1.2.1 Zákon č. 240/2013 Sb. o investičních společnostech a investičních fondech ......20 1.3 TYPOLOGIE FONDŮ ......................................................................................................23 1.4 SUBJEKTY KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ .....................................................................26 1.5 NÁKLADOVOST PŘI INVESTOVÁNÍ DO PODÍLOVÝCH FONDŮ .........................................28
2 VÝVOJ KOLEKTIVNÍHO A INDIVIDUÁLNÍHO INVESTOVÁNÍ V ČR A VE SVĚTĚ .....................................................................................................................................30 2.1 HISTORIE INVESTOVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE ..............................................................30 2.1.1 Historie kolektivního investování v ČR ...............................................................30 2.1.1.1
Kolektivní investování před kupónovou privatizací ............................................................................... 30
2.1.1.2 2.1.1.3
Kolektivní investování během kupónové privatizace ............................................................................. 31 Vývoj po skončení kuponové privatizace ............................................................................................... 33
2.1.2 2.1.2.1 2.1.2.2
Historie individuálního investování v ČR ............................................................36 Burza cenných papírů Praha, a. s. (BCPP) ............................................................................................. 37 RM-SYSTÉM ......................................................................................................................................... 38
2.2 HISTORIE INVESTOVÁNÍ VE SVĚTĚ ...............................................................................39 2.2.1 Vývoj investování ve Spojených státech amerických ...........................................40 2.2.2 Vývoj investování v Evropě a v dalších částech světa .........................................42 3 KOMPARACE KOLEKTIVNÍHO A INDIVIDUÁLNÍHO INVESTOVÁNÍ DLE RŮZNÝCH PARAMETRŮ ...................................................................................................44 3.1 PROFESIONÁLNÍ SPRÁVA PORTFOLIA ...........................................................................45 3.2 NÁKLADY SPOJENÉ S INVESTOVÁNÍM ..........................................................................46 3.3 DIVERZIFIKACE PORTFOLIA .........................................................................................48 3.4 VÝŠE POČÁTEČNÍ INVESTICE ........................................................................................48 3.5 ROZDÍLY Z POHLEDU MAGICKÉHO TROJÚHELNÍKU INVESTOVÁNÍ ................................49 3.5.1 Komparace z hlediska likvidity ............................................................................49 3.5.2 Komparace z hlediska rizika................................................................................50 3.5.3 Komparace z hlediska výnosnosti ........................................................................52 3.6 SHRNUTÍ KOMPARACE KOLEKTIVNÍHO A INDIVIDUÁLNÍHO INVESTOVÁNÍ ....................53 3.7 DOPORUČENÍ PRO INVESTORY......................................................................................55 4
VÝBĚR PRODUKTŮ DO KONZERVATIVNÍHO PORTFOLIA ............................58 4.1
VYBRANÉ PRODUKTY PRO INDIVIDUÁLNÍ INVESTOVÁNÍ ..............................................59
4.1.1
Spořicí účty .......................................................................................................... 60
Výpočet Investice u Spořicího účtu Air Bank ........................................................................................................... 62 Výpočet investice u spořicího účtu Fio konto ........................................................................................................... 63
4.1.2
Termínované vklady ............................................................................................ 64
Výpočet investované částky u termínovaného vkladu Artesa Standard .................................................................... 65
4.1.3
Státní dluhopisy ................................................................................................... 65
Výpočet výnosu investováním do státních dluhopisů................................................................................................ 67
4.1.4 Porovnání dosažených výsledků .......................................................................... 68 4.2 VYBRANÉ PRODUKTY PRO KOLEKTIVNÍ INVESTOVÁNÍ ................................................. 68 4.2.1 Fondy peněžního trhu .......................................................................................... 69 Otevřený konzervativní podílový fond ČP INVEST ................................................................................................. 71 Investiční fond České spořitelny SPOROINVEST ................................................................................................... 76 PIONEER-SPOROKONTO ...................................................................................................................................... 80 4.2.1.1 Porovnání dosažených výsledků ................................................................................................................ 84 Rozbor výsledků pro krátkodobý investiční horizont .............................................................................................. 84 Rozbor výsledků pro střednědobý investiční horizont ............................................................................................ 86
4.2.2
Krátkodobé dluhopisové fondy ............................................................................ 87
Conseq Invest Konzervativní fond ............................................................................................................................ 88 KBC Multi Interest Cash ČSOB CZK Medium ........................................................................................................ 93 4.2.2.1 Porovnání dosažených výsledků ................................................................................................................ 97 Rozbor výsledků pro krátkodobý investiční horizont .............................................................................................. 97 Rozbor výsledků pro střednědobý investiční horizont ............................................................................................ 98
KOMPARACE ANALYZOVANÝCH PRODUKTŮ INDIVIDUÁLNÍHO A KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ.......................................................................................................................... 99 4.3
ZÁVĚR .................................................................................................................................. 101 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ..................................................................................... 104 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................... 115 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................ 116 SEZNAM OBRÁZKŮ .......................................................................................................... 116 SEZNAM PŘÍLOH .............................................................................................................. 117
ÚVOD Součástí každé ekonomiky jsou přebytkové a deficitní subjekty. Deficitní subjekty trpí nedostatkem peněžních prostředků, kdy jejich výdaje jsou vyšší než příjmy. Naopak přebytkové subjekty mají peněžních prostředků nadbytek (příjmy převyšují výdaje) a pokud své volné prostředky neutratí za produkty a služby, tak si spoří anebo je investují. Právě investice a investování jsou v dnešní době nedílnou součástí finančních trhů. Díky investicím je také možné přesouvat peněžní prostředky mezi přebytkovými a deficitními subjekty a investice tak přispívají k fungování ekonomického systému. Investování dnes není výsadou pouze velkých společností či zámožných jedinců, ale je dostupné i běžným občanům z řad domácností, tedy drobným investorům. Jelikož je každý člověk jiný a má odlišná přání a požadavky, tak i každý investor „je originál“. Někdo má averzi vůči riziku, jiný investor se nebojí riskovat a žene se za vysokými výdělky. Někdo investuje na dlouhé období a chce se zajistit na důchod, někomu stačí krátkodobá investice a je spokojený, když mu investice pomůže ochránit jeho prostředky před inflací. V posledních letech celosvětově dochází k rozvoji v oblasti finančních trhů. Objevují se nové finanční nástroje a služby a investoři tak opravdu mají „z čeho vybírat“. Když se již někdo rozhodne investovat, tak si většinou klade otázku, jakým způsobem. Investor se tak ocitne před volbou a to zda investovat kolektivně či individuálně. Než si investor určí, jakým způsobem se „do investování pustí“, musí si rozmyslet určité aspekty, a to na jak dlouho chce investovat, jakou částku, kolik času může a je ochotný investování věnovat a mnohé další. Cílem této diplomové práce je provést komparaci kolektivního a individuální investování v České republice, která by mohla pomoci investorům v jejich rozhodování. Na základě zjištěných poznatků formuluji doporučení pro investory a poté vyberu vhodné produkty pro určitý typ investora (a na jedno investiční období) a na praktických příkladech ukáži, jestli je více výhodné investovat kolektivně, či individuálně anebo zda je rozdíl mezi nimi méně významný či dokonce zanedbatelný. Nejdříve v této práci vymezím základní pojmy z oblasti investování, které budu dále používat. Například definuji magický trojúhelník investování či představím jednotlivé typy fondů kolektivního investování. Nezapomenu také zmínit platnou legislativu. V první kapitole praktické práce pomocí deskriptivní metody představím vývoj kolektivního a individuálního investování jak v České republice, tak i ve světě. Budou uvedeny významné události pro investování a také nastíním vývoj právní ochrany subjektů investování, která je s jejich zvyšujícím se počtem (stejně tak jako s rostoucí nabídkou finančních instrumentů) velmi důležitá. Druhá kapitola praktické části se bude zabývat již samotným porovnáním individuálního a kolektivního investování. Budou vybrány základní parametry a 13
prostřednictvím deskriptivní metody a analýzy určím výhody a nevýhody obou způsobů investování, které budou shrnuty v tabulce, a poté stanovím doporučení pro investory. V poslední kapitole pomocí metod analýzy a komparace určím vhodné produkty pro konzervativního investora na období jednoho roku. Proč jsem si zvolila právě tuto kombinaci? Vedly mě k tomu osobní důvody. S konzervativním typem investora se prozatím nejvíce ztotožňuji a ke krátkému investičnímu období mě inspirovalo i mé okolí, kdy většina lidí mého věku řeší, kam si uložit své finance na 1 rok či méně, protože po této době plánují pořídit si auto nebo si vybavit svoji domácnost atd. Někdo by mohl namítnout, že kolektivní investování není vhodné na krátké období. Jestli tomu tak opravdu je, ukáží výsledky v poslední kapitole, kdy nakonec s použitím metody syntézy budou vybrány nejvhodnější produkty pro investora. Je nutné ale zmínit, že podílové fondy mají vytvořené nabídky pro investory i na krátké období, a to mě podpořilo v mém rozhodnutí věnovat se období okolo jednoho roku ve své práci. Pro zajímavost ale v kolektivním investování spočítám výsledky u vybraných produktů i pro střední období, aby byly patrné rozdíly mezi krátkodobou a střednědobou investicí.
14
1 INVESTOVÁNÍ – ZÁKLADNÍ VYMEZENÍ Součástí každé ekonomiky jsou přebytkové a deficitní subjekty. Deficitní subjekty trpí nedostatkem peněžních prostředků. Jejich výdaje jsou vyšší než příjmy. Naopak přebytkové subjekty mají peněžních prostředků nadbytek (příjmy převyšují výdaje) a vytváří tak úspory. Souhrn nástrojů, postupů, institucí, jejich prostřednictvím dochází k přelévání volných finančních prostředků od přebytkových subjektů k deficitním, je finanční trh. Finanční trh zabezpečuje soustředění a rozdělování uvolněných peněžních prostředků na základě nabídky a poptávky. Zprostředkovává také prodej i koupi kapitálu, deviz a drahých kovů. Přebytkové subjekty si své volné prostředky většinou spoří anebo je investují. Pro tyto pojmy, stejně tak jako pro spoustu dalších, existuje několik definic. Jednu z nich nyní uvedu a bude také vysvětlen rozdíl mezi spořením a investováním. Spoření je definováno jako odložená část disponibilního důchodu (či volných peněžních prostředků) s vědomím, že po určité době tyto vložené prostředky získáme zpět a to v plné výši. Investování bývá definováno jako záměrné obětování přesně známé dnešní hodnoty za účelem získání vyšší hodnoty budoucí. Přičemž budoucí hodnota není přesně známá. 1 Právě očekávání investorů, že budoucí hodnota jejich vložených prostředků bude vyšší, než ta současná, je jejich hlavní motivací pro investování. 2 Zásadní rozdíl mezi investováním a spořením je tedy v tom, že u investování předem neznáme výši budoucího výnosu. Na rozdíl od spoření investování tedy přináší určité riziko. Na druhou stranu investováním můžeme dosáhnout daleko vyšších výnosů. 3 Spoření je považováno za bezrizikové, protože se nemůže stát, že pokud vložíme své prostředky do finanční instituce a ta po nějaké době zkrachuje, tak přijdeme o své veškeré úspory. Vklady u všech finančních institucí jako jsou banky, záložny či stavební spořitelny jsou v České republice ze zákona pojištěny a to do výše 100 000 EUR (ekvivalent limitu v českých korunách se přepočte dle kurzu devizového trhu vyhlášeného ČNB k rozhodnému dni, je to přibližně 2 500 000 Kč).4
1
REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 1. vydání. Ostrava: Key Publishing, 2008, s. 559. ISBN 978-80-87071-87-8., s. 42 2
VESELÁ, Jitka., Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2007, s. 704. IBSN: 978-807357-297-6, s. 15 3
JANDA, Josef.: Spořit nebo investovat?, Grada Publishing, Praha, 2011, 167 s. ISBN 978-80-247-3670-9. Str. 13 4
Zákon č. 21/1992 Sb.: O bankách, ve znění pozdějších předpisů. In: Portál veřejné správy. 1992. § 41e
Dostupné z
15
Ve finančním světě se investicí rozumí koupě finančního aktiva (či instrumentu), a to například akcie, dluhopisu, podílového listu atd. se záměrem vydělat další peníze. Výnos z těchto instrumentů může mít následující podoby: Kapitálový výnos – vzniká při obchodování s danými aktivy Běžný (neboli důchodový či cash flow) výnos – jedná se o veškeré příjmy, které plynou investorovi z držby daných aktiv. Běžný výnos představují dividendy, či kupónové platby, úroky z úvěrů a další5 Než se rozhodne investor vložit své prostředky do některých finančních instrumentů, měl by si promyslet pár základních věcí. V prvé řadě otázku o tom, kolik peněz může vůbec investovat, aby měl zajištěné fungování domácnosti. Měl by si také udělat představu o tom, na jak dlouho chce investovat. Obecně se rozlišují tři základní období, a to krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé. Jak dlouho jednotlivá období trvají, není jednoznačné. Mám tím na mysli, že se najde spousta názorů na to, jestli se jedná ještě o krátkodobé období, nebo je to už střednědobé atd. Já budu ve své práci považovat za krátkodobé období investice do jednoho roku, za střednědobé investice od jednoho roku do pěti let a za dlouhodobé období investice na pět let i více. Investor by si měl také promyslet, jestli chce investovat pouze jednorázovou částku na určité období, nebo jestli by rád investoval pravidelně či kombinovaně. Jednorázově investor většinou investuje v případě, kdy je přesvědčen o určitém produktu, že mu přinese zajímavé zhodnocení. Pravidelně investoři ukládají menší částky než v případě jednorázové investice a to spíše na delší časové období. Kombinované investice představují kombinaci jednorázového a pravidelného vložení, což je vhodné především k diverzifikaci portfolia (k rozložení finančních prostředků mezi několik produktů kvůli snížení rizika).6 Důležité také je, aby si investor uvědomil, jakým způsobem chce investovat. Jestli má zájem o aktivní či o pasivní investování. Na aktivní a pasivní investování se dívám dvojím pohledem: Pohledem investora – investor se musí rozhodnout, jestli chce investovat aktivně, tzn. sám se zapojí do „děje“ na finančním trhu. Bude si spravovat své portfolio, sledovat vývoj cenných papírů, hledat si patřičné informace a na základě toho bude činit svá investiční rozhodnutí. Anebo investuje pasivně, tzn. že nakoupí cenné papíry prostřednictvím fondů kolektivního investování a o další vývoj svého majetku se dál zajímat nemusí, pokud nechce. Veškerá rozhodnutí přenechá na správcích fondu, které disponují zkušenostmi a potřebnými znalostmi.
5
REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 1. vydání. Ostrava: Key Publishing, 2008, s. 559. ISBN 978-80-87071-87-8,
s. 148-149 6
Co zvážit než začnete investovat. In: UniCredit Bank [online]. 2013 [cit. 2013-10-15]. Dostupné z:
16
Z pohledu řízení portfolií cenných papírů – aktivní investování si klade za cíl překonat průměrnou výkonnost daného trhu (reprezentovanou zvoleným indexem) a to prostřednictvím výběru jednotlivých cenných papírů do portfolia na základě makroekonomických a mikroekonomických analýz. Protože u této metody dochází k častějšímu nákupu a prodeji cenných papírů, je tato metoda náročnější na schopnosti portfolio manažerů a na náklady spojené s nákupem cenných papírů (= transakční náklady). Naproti tomu pasivní investování si klade za úkol dosahovat u investičního portfolia srovnatelné výkonnosti jako reprezentativní index, a to výběrem těch samých cenných papírů (jedná se o indexové certifikáty), které jsou zahrnuty ve sledovaném indexu. Cenné papíry jsou také vybrané v tom samém poměru, jako cenné papíry v indexu. Proto se této metodě také někdy říká „indexování“.7
1.1 Magický trojúhelník investování Z tradičního pohledu investiční teorie bere investor při svém rozhodování o způsobu rozdělení svých prostředků do jednotlivých investičních instrumentů v úvahu celkovou hodnotu svého investovaného majetku v kontextu se třemi základními faktory - s očekávanou výnosností, rizikem a likviditou určitého investičního instrumentu. To poté srovnává s očekávanými charakteristikami alternativních instrumentů. Právě vztah mezi očekávanou výnosností, rizikem a likviditou zobrazuje tzv. magický trojúhelník investování. Lze ho vidět na obrázku č 1. Obrázek č. 1: Magický trojúhelník investování
Pramen:
vlastní
zpracování
podle
údajů
portálu
Patria
online
dostupných
na
WWW:
Tyto faktory je nutné posuzovat v jejich vzájemných souvislostech. Je tedy nutné hodnotit je souhrnně. Nelze maximalizovat výnos, likviditu a současně minimalizovat riziko. 7
Aktivní a pasivní investování. In: Peníze.cz [online]. 2010 [cit. 2013-10-17]. Dostupné z:
17
Proto si každý investor musí stanovit svůj cíl, jaké parametry jsou pro něj významnější a jaké méně.8 Výnos investice je zhodnocení vložených peněz od počátku investování. Každý investor investuje s cílem získat co nejvyšší zhodnocení. Likviditou investice lze rozumět rychlý a snadný přístup k penězům. Zda a v jakém čase má investor možnost přeměnit investici na peníze bez sankcí či poplatků. Některé typy investic jsou investicemi na dlouhou dobu bez praktické možnosti (či za vysoké náklady) s penězi disponovat. Riziko investice představuje pravděpodobnost, že investor nedosáhne očekáváného zhodnocení. Hodnota jeho investice bude v určité míře kolísat a může dosáhnout i nižší hodnoty, než kterou měl investorům majetek původně. Každý investor přirozeně chce, aby bylo riziko co nejmenší. Různé nástroje finančního trhu mají různou míru rizika. Proto je důležité, aby si investor stanovil, jakou míru rizika je ochoten nést a podle toho investoval do vhodných finančních instrumentů.9 Riziko investování se dá dělit na více druhů, kde mezi základní patří: Riziko trhu – zahrnuje celou řadu událostí, jako jsou politický převrat, přírodní katastrofy atd. Inflační riziko – v důsledku inflace klesá kupní síla investice. Proto je třeba vzít v úvahu výnos očištěný od změny cenové hladiny (tzv. reálný výnos) a ne pouze výnos nominální Kreditní riziko – představuje nebezpečí, že emitent dluhopisu nebude moci splatit jeho nominální hodnotu Riziko likvidity – jak sám název vypovídá, souvisí přímo s likviditou investice. Může se projevit v okamžiku, kdy investor bude chtít prodat svá aktiva, avšak v daný moment nenajde žádného kupce Úrokové riziko – s růstem úrokových sazeb klesne tržní cena akcií či dluhopisů, což zároveň sníží hodnotu investice Měnové riziko – odvíjí se od toho, v jaké měně investor realizuje svou investici. Pokud tato měna proti domácí měně oslabí, klesne také výnos z investice
8
NÝVLTOVÁ, R., MARINIČ, P. Finanční řízení podniku: Moderní metody a trendy[online]. 1. vydání. Praha:
Grada Publishing, 2010, s. 208 [cit. 2013-10-20]. ISBN 978-80-247-3158-2., str. 69-71. Dostupné z: < http://books.google.co.uk/books?id=QZvlaQGHzQC&pg=PA70&lpg=PA70&dq=magick%C3%BD+investi%C4%8Dn%C3%AD+troj%C3%BAheln%C 3%ADk&source=bl&ots=3Jv49_fr84&sig=uxL0izjbC_2HOCiYJoq6u7-js4&hl=cs&sa=X&ei=Nw9uUq3YHO7y7AaZyICYAg&ved=0CD8Q6AEwAjgK#v=onepage&q&f=true> 9
Co je základem investování. In: Moje investice.cz: Investujte pro svoji budoucnost [online]. 2012 [cit. 2013-10-
20]. Dostupné z:
18
Očekávaný výnos, riziko a likvidita investice tak tvoří magický trojúhelník, od kterého se odvíjí jakékoliv investiční rozhodování. Každý investor neustále balancuje právě v tomto trojúhelníku. Bohužel vysoce likvidní investice, která by za minimálního rizika přinesla vysoký výnos, prakticky neexistuje. Proto si každý investor musí najít bod, který nejvíce vyhovuje jeho individuálním požadavkům. Právě umístění v tomto trojúhelníku zároveň předznamenává rozdělení investorů do tří základních kategorií: Konzervativní – investuje do finančních instrumentů s co nejnižším rizikem. Usiluje o zhodnocení, které ochrání jeho majetek před inflací. Stačí mu proto takový zisk, který dosáhne úrovně inflace, či ji pouze lehce přesáhne Vyvážený (či progresivní) – zájmem tohoto investora je zhodnotit svůj majetek nad výši inflace a proto připouští střední míru rizika. Většinou investuje ve střednědobém až dlouhodobém horizontu Dynamický (či agresivní) – hodlá většinou v dlouhodobém horizontu výrazně zvýšit hodnotu svého majetku a je si vědom, že vysokého zhodnocení není možné dosáhnout bez vysoké míry rizika10 Více informací o tom, co musí investor brát v úvahu, když se rozhoduje o tom, zda a jak investovat, jaké mu případně vznikají náklady a jaké hradí poplatky, bude uvedeno v praktické části diplomové práce a to v kapitole č. 3, která se zabývá komparací kolektivního a individuálního investování. Nyní představím základní pojmy, které se týkají kolektivního investování. Pojem kolektivní investování bývá definován několika způsoby a každý autor se při jeho definici určitým způsobem odlišuje. Dá se říci, že kolektivní investování je podnikání, které shromažďuje peněžní prostředky drobných investorů upisováním akcií investičního fondu nebo podílových listů podílového fondu. Investování probíhá na principu rozložení rizika, obhospodařování a dalšího rozvoje majetku.11 Kolektivní investování lze také chápat jako prostředek spojení drobných investorů v jeden celek, díky čemuž dochází zpravidla ke snížení nákladů. Minimalizuje se riziko a dosahuje se vyšší efektivnosti, neboť instrumenty kolektivního investování jsou řízeny kvalifikovanými odborníky.12
10
Jak investovat. Patria online [online]. 2011 [cit. 2013-10-22]. Dostupné z:
11
REVENDA, Zbyněk. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5. vydání. Praha: Management Press, 2012, s. 423.
ISBN 978-80- 7261-240-6, s. 321 12
LIŠKA, V., GAZDA, J. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vydání. Praha: Professional Publishing,
2004, s. 525. ISBN 80-86419-63-0, s.225
19
1.2 Kolektivní investování a legislativa s ním spojená Počátek legislativy v oblasti kolektivního investování lze spatřit v zákoně č. 158/1992 Sb. o bankách a spořitelnách kdy první investiční společnosti se při své činnosti řídily podmínkami stanovenými Státní bankou československou vydanými právě na základě tohoto zákona. Později v roce 1992 byl vydán zákon č. 248/1992 Sb. upravující přímo fungování investičních společností a investičních fondů. V roce 1998 byl tento zákon novelizován a zpřísnil požadavky na odbornou péči při správě fondů, na informační povinnosti fondů a mnohé další.13 Významným okamžikem pro oblast kolektivního investování se stal rok 2004, kdy v důsledku vstupu ČR do EU musela být harmonizována česká právní úprava s právní úpravou EU. Vláda tedy přijala zákon č. 189/2004 Sb. o kolektivním investování, který nahrazoval zákon o investičních společnostech a investičních fondech. Nekompatibilita s právem EU byla vyřešena tak, že Česká republika implementovala ke dni vstupu do EU do svého právního řádu direktivu UCITS III. Ta je druhou novelizací direktivy UCITS, která byla přijata v roce 1985 a měla přispět k integraci evropského kapitálového trhu a sjednocení právních úprav subjektů kolektivního investování v členských státech EU. Fondy, které splňují požadavky UCITS III, se označují jako „standardní fondy“ (UCITS), pro všechny ostatní fondy, nesplňující požadavky evropské směrnice, se používá název „speciální fondy“ (non-UCITS).45 Implementací evropské směrnice se pro standardní fondy otevřela možnost nabízet a poskytovat služby i v jiných státech Evropské unie. Institut, který umožňuje vstup na trh v jakékoliv členské zemi EU, se nazývá evropský pas (jednotná evropská licence).
V roce 2006 byl novelizován a nově se podrobněji zaměřil na činnost depozitářů, na jejich vzájemné vztahy s fondy, opět upravil informační povinnost fondů atd.14 1.2.1 Zákon č. 240/2013 Sb. o investičních společnostech a investičních fondech Zákon č. 189/2004 Sb. o kolektivním investování prošel více než desítkou novel a podle ministerstva financí bylo těžké stále jej přizpůsobovat změnám na trhu bez jeho výrazných změn. 19. srpna 2013 nabyl účinnosti nový zákon, a to zákon č. 240/2013 Sb. o investičních společnostech a investičních fondech. Ministerstvo financí se tak opět vrátilo k názvu zákona, který definoval oblast kolektivního investování od roku 1992 do roku 2004. Zákon je transpozičního charakteru a implementuje příslušné směrnice Evropské unie upravující oblast kolektivního investování.
13
MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 1. vydání. Praha: Ekopress, 2002. s. 459. ISBN 80-86119-55-6, s. 455-
456 14
VESELÁ, Jitka., Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2007, s. 704. IBSN: 978-80-
7357-297-6, s. 635-637
20
Zákon o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF) je úplně novým zákonem, který se předchozího zákona o kolektivním investování liší nejenom co do rozsahu, ale přináší několik zásadních změn. Ty budou více představeny v následujících řádcích. Nejčastěji zmiňovanou novinkou jsou změny v právních formách, které rozšiřují původně užívané akciové společnosti, nebo podílové fondy. Jsou jimi svěřenský fondy, akciová společnost s proměnným základním kapitálem (SICAV) a komanditní společnost na investiční listy (SICAR). Svěřenské fondy (někdy označované jako trust) jsou jednou z novinek v českém právním řádu. Česká právní úprava se při implementaci tohoto institutu inspirovala občanským zákoníkem kanadského Québecu, který je české právní úpravě blízký. Nyní patříme mezi nemnoho evropských právních úprav, jež existenci trustů připouští. Velice jednoduše lze svěřenský fond označit za účelově osamostatněný majetek bez právní subjektivity sloužící zakladatelům ke stanovenému účelu (nejčastěji se využívají pro uspořádání rodinného majetku a dobročinných darů). Svou povahou se blíží nadacím, liší se však od nich tím, že svěrenské fondy nejsou právnickou osobou a také tím, že na rozdíl od nadací mohou být vytvořeny i za jiným nežli veřejně prospěšným či dobročinným účelem. Svěřenské fondy jsou navíc podrobeny menšímu státnímu dohledu než nadace.15 Podle nového zákona ZISIF si investiční fond může podle svého obchodního záměru volit mezi „běžnou“ akciovou společností s fixním základním kapitálem a akciovou společností s proměnným základním kapitálem, která využívá speciální pravidla obsažená v § 154 ZISIF. V prvním případě půjde o investiční fond uzavřeného typu, tj. fond, který na žádost investorů neodkupuje své akcie zpět. Ve druhém případě se jedná o investiční fond otevřeného typu, který své investiční akcie na žádost investorů odkupuje.16 Komanditní společnost na investiční listy je představuje v českém právu dosud chybějící obdobu zahraničních právních forem, jako například tzv. „limited partnership“ (např. ve Spojeném království) či právě „SICAR“ (v právní úpravě Lucemburska). Ty přitom ve světě patří mezi nejúspěšnější a nejvíce užívané formy pro zakládání specializovaných kapitálových fondů. Rozdíly oproti „základnímu typu“ komanditní společnosti je v tom, že práva a povinnosti komplementáře (je statutárním orgánem a ručí za závazky společnosti celým svým majetekem), který bude v případě SICAR tvořit pouze jeden společník, jsou uzpůsobeny k tomu, aby jednal jako správce fondu, resp. majetku v něm a aktivně ovlivňoval investiční proces, kdežto komanditisté (ručí do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním resjtříku) jsou spíše pouhými investory, kteří do fondu přinášejí kapitálové
15
Svěřenský fond - nový nástroj pro privátní správu majetku. IDNES.cz: Právo [online]. 2013 [cit. 2013-11-29].
Dostupné z: 16
SICAV v přechodném období. ČNB [online]. 2013 [cit. 2013-11-29]. Dostupné z:
21
prostředky v podobě peněžitého vkladu.17 Jejich podíly jsou tak představovány investičními listy jako zvláštními cennými papíry. Nové právní formy mají za úkol přiblížit právní úpravu zahraničním zvyklostem a ještě více zatraktivnit kolektivní investování. Svěřenský fond je zakotven také v novém občanském zákoníku, forma akciové společnosti s proměnným kapitálem a komanditní společnost na investiční listy jsou určeny pouze pro fondy kvalifikovaných investorů.18 Nový zákon se tak nejvíce soustředil na skupinu fondů kvalifikovaných investorů. Ty tvoří nově podkategorii speciálních fondů. Rozšíření právních norem u nich přináší větší možnosti pro společnosti při zakládání těchto fondů. Samotné ministerstvo financí připouští, že fondy kvalifikovaných investorů jsou v současné době tím, kdo hýbe trhem kolektivního investování v ČR. Další změnu pocítí ti, kteří spravují majetek více investorů a dále ho investují podle určitých strategií za účelem dosažení společných zisků. V novém zákoně je totiž zapracovaná také směrnice EU, která upravuje investování do alternativních investičních fondů (AIFMD) a kromě fondů kolektivního investování dopadá právě na tyto osoby. Novinka se tedy dotkne například developerských společností, soukromých nadací, apod. Výjimku pak budou tvořit například holdingové společnosti, firmy spravující rodinný majetek (tzv. family office vehicles) nebo subjekty shromažďující majetek výlučně za účelem financování určitého výzkumu, výroby nebo obchodu. ZISIF také neplatí pro pojištění, penzijní připojištění, důchodové spoření apod., a sociální pojištění. U dotčených firem pak rozhoduje, jestli spravují majetek pod 100 milionů eur (není potřeba povolení od ČNB, ale je potřeba podat žádost o zápis do zvláštního seznamu vedeného ČNB a splnit některé vybrané informační povinnosti), nebo nad 100 milionů eur (je potřeba povolení od ČNB jako Investiční společnost nebo samosprávný investiční fond a také vyhotovit statut, plnit kapitálové požadavky a další specifické informační povinnosti ve vztahu k ČNB a investorům). Pokud nebude správce zapsán na seznam, nebo nebude mít povolení, může dostat pokutu až 10 milionů korun a může dojít ke zrušení společnosti. U fondů kvalifikovaných investorů pak došlo k určitým změnám týkajícím se minimální investice, která bude po novém alespoň 125 000 eur. Ke snížení z 50 milionů koruna na ekvivalent odpovídající 1 250 000 eur došlo u povinnosti dosáhnout velikosti základního kapitálu do 12 měsíců od vytvoření fondu.19
17
MIKULA, Ondřej. Nová úprava kolektivního investování v Česku rozšíří investorům paletu možností. Kocián Školc Balaštík: Advokátní kancelář [online]. 20013 [cit. 2013-11-29]. Dostupné z: 18
FKI se od ostatních fondů kolektivního investování odlišují tím, že peněžní prostředky neshromažďují od
veřejnosti, ale od kvalifikovaných investorů. Kvalifikovaným investorem může být kterákoli právnická či fyzická osoba, která splní určité podmínky a má zkušenosti s obchodováním s cennými papíry 19 KUCHTA, Daniel. Nový zákon přináší několik novinek. Investujeme.cz [online]. 2013 [cit. 2013-11-29]. Dostupné z:
22
Zákon rovněž navazuje na úpravu obsaženou v přímo aplikovatelných nařízeních o evropských fondech rizikového kapitálu a o evropských fondech sociálního podnikání. Další změnou oproti předchozímu zákonu je rozlišování mezi obhospodařováním a administrací podílových fondů. Obhospodařovatel má na starosti portfolio management a řízení rizik a administrátor řeší právní a účetní otázky společně s daňovými službami, oceňováním, marketingem apod. Cílem této změny je, aby společnost, která obhospodařuje fond, mohla odpovědnost za některé administrativní úkony převést na administrátora.20 Další velká změna čeká investory už příští rok (2014). Podle současné legislativy jsou příjmy z prodeje cenných papírů u fyzických osob za splnění určitých podmínek osvobozeny od daně již po šesti měsících držby. Novela tuto lhůtu prodlouží na dobu tří let, která musí uplynout mezi nabytím a převodem. Pokud tato doba nebude splněna, bude příjem z prodeje cenných papírů zdanění podléhat. Investice pořízené do konce roku 2013 však budou i po 1. lednu 2014 spadat do šestiměsíčního daňového testu, proto se vyplatí naplánované investice uskutečnit ještě do konce kalendářního roku.21
1.3 Typologie fondů Základní investiční jednotkou kolektivního investování jsou fondy. Fondy se dají dělit podle několika následujících hledisek: 1) Podle právní formy dělíme fondy na:
20
Investiční fond – musí být založen jako akciová společnost. Má tedy právní subjektivitu. Investoři, kteří chtějí investovat své finanční prostředky prostřednictvím investičního fondu, musí nakoupit jeho akcie. Stávají se tak akcionáři investičního fondu. Na rozdíl od podílových fondů, které bývají založeny na dobu neurčitou, investiční fond může vzniknout pouze na dobu určitou, jež je maximálně 10 let. Tento požadavek chrání investory. Zaručuje tedy, že jim po určité době budou vráceny investované prostředky s příslušným zhodnocením
Investiční společnost – má právní subjektivitu a musí být založena jako akciová společnost. Předmětem její činnosti je vytváření a obhospodařování podílových a investičních fondů. Obhospodařováním se rozumí řízení investiční činnosti, administrativní činnost a veřejné nabízení s propagací cenných papírů těchto fondů. Pro povolení činnosti potřebuje povolení od
KUCHTA, Daniel. Náhrada zákona o kolektivním investování slibuje přílišnou regulaci.
Investujeme.cz [online]. 2012 [cit. 2013-11-02]. Dostupné z: 21 Nový zákon o investičních společnostech a fondech nabyl účinnosti, investorům mj. navýšil minimální limity. Zpravodajství J&T [online]. 2013 [cit. 2013-11-29]. Dostupné z: http://zpravodajstvi.jtbank.cz/clanky/investice/novy-zakon-o-investicnich-spolecnostech-fondech-nabylucinnosti-investorum-mj-navys
23
ČNB a musí splnit požadavky stanovené zákonem (jedná se zejména o výši základního kapitálu, plán obchodní činnosti atd.)
Podílové fondy – představují účelová sdružení majetku bez právní subjektivity. Vydávají podílové listy a investor se tedy stává podílníkem podílového fondu. Musí vždy být spravovány investiční společností a mohou mít otevřenou i uzavřenou formu (otevřená forma převažuje). Otevřený podílový fond – investoři mají právo na zpětný odkup podílových listů (ty se vždy odkupují za aktuální hodnotu, která není vytvářená poptávkou a nabídkou na trhu, ale stanovuje se na základě hodnoty vlastního majetku, jež připadá na jeden podílový list a je
snížena o náklady fondu vztahující se k tomuto jednomu podílovému listu). Investiční společnost je povinna odkoupit podílový list ve lhůtě nepřesahující 15 dnů. V případě, že by hrozilo poškození podílníků, může investiční společnost zastavit vydávání a odkupování podílových listů. Toto rozhodnutí musí schválit ČNB. Uzavřený podílový fond – rozdíl oproti otevřenému podílovému fondu je ten, že uzavřený podílový fond neodkupuje od podílníků jejich podílové listy Podílový i investiční fond musí předložit ČNB při žádosti o povolení k provozování činnosti tzv. statut fondu. Statut fondu je dokument, který obsahuje základní informace o fondu a o jeho investiční politice. Informace obsažené ve statutu jsou pro fond závazné, tzn., že musí investovat tak, jak uvádí v tomto dokumentu. Jakékoli změny ve statutu si vyžadují souhlas ČNB. Pokud je neschválí, změny jsou neplatné. 22 2) Podle investiční politiky se rozlišují fondy:
22
Standardní – fondy, které splňují požadavky práva Evropské unie. V České republice mohou nabývat pouze formy otevřeného podílového fondu. Pro tento druh fondu je typické zvýšení právní regulace (mohou investovat pouze do legislativně povolených investičních instrumentů, které jsou určeny široké investiční veřejnosti) 23
Speciální – nesplňují požadavky práva Evropské unie a regulace těchto fondů je ponechána v intencích národní úpravy států. Speciální fond může vznikat ve více formách, a to jako otevřený i uzavření podílový fond a také jako investiční fond. Činnost tohoto fondu není legislativně upravována v takové míře, jako je tomu u standardního fondu. Na rozdíl od fondů standardních nemohou
KOTÁSEK, J., POKORNÁ J., RABAN P. Kurs obchodního práva: Právo cenných papírů. 4. vydání. Praha:
C. H. Beck, 2005, s. 728. ISBN 978-80-717-9855-2, s. 311-329 23
KYNCL L., RADVAN M., MOŽDIÁKOVÁ M. Právo kapitálového trhu. 1. vydání. Brno: Masarykova
univerzita, 2010. s. 61. ISBN 978-80 -210 -5277 -2, s. 54
24
speciální fondy využívat výhod evropského pasu. Tzn., že pokud chtějí být v nabídce jiné země Evropského hospodářského prostoru, než je ČR, musí žádat v dané zahraniční zemi o povolení. (PTÁČEK, Roman. Speciální fondy se také hlásí o slovo. FinExpert.cz [online].)
3) Dle doby existence lze rozdělit fondy na:
Časově omezené – jsou založeny na dobu určitou. V ČR se jedná o investiční fondy a o uzavřené podílové fondy
Časově neomezené – vznikají na dobu neurčitou
4) Z hlediska investiční strategie existují fondy:
Fondy s aktivní strategii – Fondy předpokládají, že trhy nejsou efektivní a nachází se na nich nadhodnocené a podhodnocené CP. Cílem těchto fondů je překonat výkonnost trhu. Tyto fondy jsou aktivně spravovány manažerem fondu, který vyhledává ziskové příležitosti u podhodnocených CP a dosáhnout tak nadprůměrného výnosu. Častějším obchodováním s aktivy fondu je tedy portfolio neustále obměňováno, což přináší investorům vyšší náklady.24
Fondy s pasivní strategií – Podle fondů trhy efektivní jsou a není tedy možné dosáhnout výnosu vyššího než na trhu. Proto je jejich cílem kopírovat výkonnost trhu. Portfolio je tedy jednou sestaveno a následně drženo bez neustálého obměňování.
5) Podle rozdělování výnosů se rozlišují fondy:
Důchodové – někdy bývají také označovány jako příjmové. Zaměřují se na přednostní vyplácení co nejvyšších důchodových výnosů investorům. Hodnota majetku připadající na jeden cenný papír se příliš nemění.
Růstové – dosažený zisk reinvestují a tím se snaží o co největší růst hodnoty svých cenných papírů.
Vyvážené – bývají také nazývány balancované či smíšené. Kombinují oba předchozí typy a přináší tak investorům příjmy běžné i kapitálové. 25
6) Podle druhu aktiv, do kterých fondy investují, je lze dělit na:
Fondy peněžního trhu – investují do cenných papírů se splatností v krátkém období, které představují minimální riziko a jsou vysoce likvidní. Jedná se např. o pokladniční poukázky, depozitní certifikáty či některé dluhopisy
24
Akciové fondy – portfolio těchto fondů je z převážné většiny tvořeno akciovými tituly. Tyto fondy dlouhodobě dosahují vyšších výnosů, ale mají
REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 1. vydání. Ostrava: Key Publishing, 2008, s. 559. ISBN 978-80-87071-87-8,
s. 569 25 VESELÁ, Jitka., Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2007, s. 704. IBSN: 978-807357-297-6, s. 649.
25
také vyšší volatilitu (kolísavost) a poplatky. Jsou určeny pro investory na delší časové období
Dluhopisové fondy – hlavním instrumentem v portfoliu těchto fondů jsou dluhopisy. Jedná se o fondy s nižším rizikem, se střední volatilitou a jsou určeny převážně na investiční horizont odpovídající střednímu období.26
Zajištěné fondy – jsou vytvářeny převážně pro investory s averzí k riziku. Fondy mohou garantovat 100 % investované částky. Mohou garantovat i o něco méně, nebo naopak i např. 105 % a tedy i určitou míru zhodnocení. Portfolio zajištěných fondů je tvořeno převážně instrumenty peněžního trhu a dluhopisy.27
Smíšené fondy – investují do různých druhů aktiv na různých trzích. Investují tedy kombinovaně do akcií a dluhopisů či i do dalších nástrojů finančního trhu.
Fondy fondů – jsou to fondy, které investují do podílových listů jiných podílových fondů. Výhodou pro investora je značná diverzifikace portfolia. Na druhou stranou nevýhodou je zvýšení poplatků za správu všech fondů, do kterých dosažené výnosy směřují 7) Různá další členění – fondy kolektivního investování se mohou také rozlišovat podle sektorového zaměření, či se orientují na určité teritorium (evropské, americké), nebo na významné firmy na trhu (např. Microsoft, Pepsi), na rozvojové ekonomiky a další.28
1.4 Subjekty kolektivního investování Následující podkapitola se věnuje subjektům, které se objevují v oblasti kolektivního investování. Pro potřeby praktické části diplomové práce budou uvedeny pouze ty základní. Primárními subjekty, vystupujícími v kolektivním investování jsou investiční společnosti, investiční fondy a podílové fondy. Tyto subjekty již byly představeny v předchozí kapitole. Daly by se o nich a o jejich činnosti popsat desítky stránek, ale pro mou diplomovou práci je tato jejich krátká definice plně dostačující. Dále se zde objevují subjekty, které jsou zaměřeny spíše na ochranu investorů a na jejich lepší informovanost. Jedná se o depozitáře fondu kolektivního investování, o orgán dohledu v ČR, který představuje ČNB a nelze opomenout profesní organizace, kterou je na území naší republiky Asociace pro kapitálový trh (AKAT) a na evropské úrovni Evropská asociace fondů a asset managementu (EFAMA). Tyto subjekty budou nyní blíže představeny. 26
REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 1. vydání. Ostrava: Key Publishing, 2008, s. 559. ISBN 978-80-87071-87-8, s. 563-565 27
Zajištěné fondy. In: Investujeme.cz [online]. 2011 [cit. 2013-11-05]. Dostupné z:
28
REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 1. vydání. Ostrava: Key Publishing, 2008, s. 559. ISBN 978-80-87071-87-
8, s. 565
26
Každý fond musí mít ze zákona svého depozitáře. Depozitář se dá považovat za správce fondu, který eviduje jeho majetek a kontroluje, jak fond s majetkem nakládá v souladu se zákonem. Depozitář je právnická osoba a musí to být subjekt nezávislý a odlišný od fondu či společnosti. Depozitářem fondu může být banka se sídlem na území České republiky nebo zahraniční banka s pobočkou umístěnou na území ČR, která má povolenou činnost depozitáře. Depozitář vykonává svou činnost na základě smlouvy o výkonu depozitáře. Zřízuje a vede peněžní účty a zaznamenává pohyb veškerých peněžních prostředků náležících do majetku fondu, provádí pokyny fondu a další.29 Důvěryhodnost a stabilita kapitálového trhu je jedna ze základních podmínek pro fungování ekonomiky. Tuto důvěryhodnost a stabilitu nelze zajistit pouze tržními mechanismy. Proto je nezbytné činnost účastníků kapitálového trhu regulovat řadou omezujících a přikazujících pravidel v podobě právních předpisů. Dohled nad dodržováním těchto pravidel vykonává Česká národní banka a posiluje tak důvěru investorů a emitentů investičních instrumentů. ČNB je na českém trhu kolektivního investování subjekt, který uděluje povolení a licence subjektům na trhu a má také právo jim toto povolení či licenci odebrat. ČNB kontroluje činnost nejen investičních zprostředkovatelů, nýbrž všech subjektů na trhu kolektivního investování, ať se již jedná o depozitáře či o profesní organizaci. Pokud ČNB zjistí nějaké nedostatky, má právo ukládat opatření k nápravě a udělovat sankce.30 Asociace pro kapitálový trh (AKAT) je samoregulující se organizace, která sdružuje nejvýznamnější subjekty poskytující služby v oblasti kolektivního investování. Posláním a filozofií AKAT je co nejvíce přibližovat český trh kolektivního investování ke standardním podmínkám vyspělých zemí. Organizace stanovuje pravidla, která napomáhají prosazování principů poctivého obchodního styku, ochrany dobrých mravů a posílení obecné důvěry v kolektivní investování. To vede k tomu, že jinak konkurující si subjekty se sdružují co této profesní organizace a stanovují si společné cíle a postupy, které zvyšují důvěryhodnost investorů. Asociace tak dává investorovi záruku profesionality a také poskytuje pro investory i zprostředkovatele potřebné informace. Co se týče samoregulace jednotlivých členů, asociace se snaží zdokonalovat, zpřesňovat a sbližovat pravidla v dokumentech závazných pro všechny členy. V oblasti práva AKAT spolupracuje na přípravách legislativních změn. Jejím cílem je také zvyšovat investiční vzdělání veřejnosti. Na mezinárodní úrovni asociace spolupracuje
29
Zákon č. 240/2013 Sb. In: O investičních společnostech a investičních fondech. 2013. § 60. Dostupné z: 30 Regulace a dohled nad kapitálovým trhem. In: Česká národní banka [online]. 2010 [cit. 2013-11-08]. Dostupné z:< http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/postaveni_dohledu/kapitalovy_trh/>
27
s EFAMA což přispívá k začleňování ČR do evropských struktur a sleduje také evropské a světové trendy.31 EFAMA je asociace, která reprezentuje evropský investiční průmysl. Jejími členy je 27 evropských národních asociací sdružujících subjekty kolektivního investování a 60 korporátních společností. EFAMA byla založena v roce 1974 a zakládajícími zeměmi byly Belgie, Francie, Německo, Nizozemsko, Irsko, Itálie a Velká Británie. Cílem bylo co nejvíce přiblížit kapitálové trhy jednotlivých členů, stanovit stejné podmínky a co nejvíce tak usnadnit mezinárodní investování investorům členských zemí. Dnes organizace vydává doporučení, která vychází z příslušné evropské legislativy a která se snaží jít ještě dále ve smyslu harmonizace chování evropských investičních manažerů.32zajišťující
1.5 Nákladovost při investování do podílových fondů S investicí prostřednictvím podílových fondů je spojena existence nákladů a ty mohou být různého druhu. Investor se v této oblasti setkává s různými poplatky. Nyní uvedu 3 základní: 1) Vstupní poplatek – vznikají v souvislosti s nákupem podílových listů. Jedná se o zakalkulování nákladů na uzavření smlouvy. Většina částky je spojena s vyplacením provize příslušnému zprostředkovateli tohoto obchodu. Vstupní poplatky mohou být hrazeny několika způsoby:
Předplaceně – vstupní poplatek je hrazen ještě před samotnou investicí. Zaplatí se tedy na počátku investování z vlastních prostředků klienta. Toto předplacení je často motivováno formou slevy
Stržením z prvních investic – představuje situaci, kdy z první investice jde na uhrazení poplatku určité procento (a při pravidelné měsíční investici se tak poplatek uhradí např. během prvního roku)
Postupně placené – z každé vložené investice během celého investičního období se strhne určité procento na vstupní poplatek33 2) Správcovský poplatek (management fee) – bývá účtován ročně za obhospodařování podílového fondu. V rámci fondu je tento poplatek použit na marketing, mzdy atd. Samotný investor však tento poplatek nehradí ani nevidí jeho konkrétní výši, neboť poplatek automaticky snižuje hodnotu podílového listu, jež investor vlastní (investor tak vidí pouze výslednou aktuální hodnotu podílového listu)
31
O asociaci. In: AKAT ČR [online]. 2009 [cit. 2013-11-08]. Dostupné z:
32 About EFAMA. In: Efama: European Fund and Asset Management Association [online]. 2010 [cit. 2013-1108]. Dostupné z: 33 BROWN, K. C., REILLY, F K. Investment analysis and portfolio management. 9. issue. Australia: SouthWestern Cengage Learning, 2009. s. 1041. ISBN 978-0-324-65612-1, s. 654
28
3) Výstupní poplatek – je strháván při zpětném odkupu podílových listů. Výstupní poplatek však není obvykle účtován a spíše se vyskytuje u těch investic, kde není vybírán poplatek vstupní.34 Výše vstupních a výstupních poplatků obvykle závisí na rizikovosti daného fondu. Čím je riziko větší, tím vyšší poplatky bývají účtovány. O rizikovosti fondu vypovídá ukazatel nazvaný rizikový profil fondu. Rizikový profil fondu představuje stupnici od 1 do 7, kde číslo 1 znamená nejnižší riziko. Číslo na stupnici je stanoveno jako poměr výnosů a rizika a vychází z historických dat. Nejedná se tak o pevně určené číslo, ale může se v průběhu času měnit. Tento ukazatel bývá fondy pravidelně vyhodnocován.35 Na závěr chci k nákladům kolektivního investování říci, že výše uvedené poplatky netvoří dohromady celkovou nákladovost investování do fondů. Při vykonávání činnosti fondům vznikají různé náklady na provoz a ty plně nepokryjí pouze správcovské poplatky. Zbývající část nákladů hradí správce fondu tím způsobem, že odečte dodatečné náklady z hodnoty majetkového podílu investora nad rámec správcovského poplatku. O výši skutečných nákladech tedy vypovídá ukazatel celkových nákladů, nebo-li Total Expensive Ratio (TER). TER bývá zpravidla vyšší než správcovský poplatek, ale stejně jako u správcovského poplatku ho investor konkrétně nehradí, protože je již odečten od hodnoty podílového listu a investor tedy vidí pouze konečnou, aktuální cenu podílového listu.36
34
SYROVÝ, Petr. Investování pro začátečníky. 2. vydání. Praha: Grade, 2010. s. 105. ISBN 978-80-247-3486-6,
s. 60-72 35 Klíčové informace pro investory - KIID. In: CONSEQ [online]. 2006 [cit. 2013-11-10]. Dostupné z: 36 FOJTÍK, Evžen. Ukazatel nákladovosti fondů. In: Peníze navíc.cz [online]. 2012 [cit. 2013-11-10]. Dostupné z:
29
2 VÝVOJ KOLEKTIVNÍHO A INDIVIDUÁLNÍHO
INVESTOVÁNÍ V ČR A VE SVĚTĚ Tato kapitola nastíní vývoj kolektivního a individuálního investování jak v České republice, tak i ve světě. Podrobnější analýzu trhu kolektivního investování za loňský rok (2012) lze najít v příloze L.
2.1
Historie investování v České republice
Nynější podkapitolu rozdělím na historii kolektivního a individuálního investování v České republice. Bude podrobněji popsán jejich vývoj a představím základní mezníky doby. 2.1.1 Historie kolektivního investování v ČR Historie kolektivního investování v České republice se odlišuje od vývoje v jiných zemích. Sektor kolektivního investování nevznikal (stejně tak i kapitálový trh) přirozenou cestou a tak spontánně jako v USA, západní Evropě a dalších rozvinutých státech. Do roku 1989 neměl finanční trh v tehdejším Československu podobu finančních trhu z vyspělých ekonomik a to díky tomu, že ekonomika byla centrálně řízená a obchodování s finančními instrumenty bylo prakticky znemožněno. Proto nebylo možné využívat některé formy investování, mezi které patří i investování kolektivní. V roce 1989 došlo však ke zvratu a sametovou revolucí začalo období transformace. Přechod z centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku tržní si vyžadoval řešení spousty problémů. Od špatně fungujícího systému státní kontroly a dozoru, nedostatcích v soudnictví, nedostatečné kvalifikaci osob, přes nedobře formované zákony až po převod majetku vlastněného státem na jiné osoby – tzv. privatizaci. Vláda se rozhodla provést jak klasické privatizační metody (např. restituce) tak metodu netradiční – kupónovou privatizaci – v níž měly sehrát důležitou roli právě subjekty kolektivního investování. Kupónová privatizace měla umožnit rychlý převod státního majetku do vlastnictví jiných osob. Cílem tohoto procesu bylo i vytvoření silného kapitálového trhu, na kterém by bylo obchodováno co nejvíce společností a který by byly maximálně likvidní. Kupónová privatizace proběhla ve dvou vlnách. Na první vlně se podílely pouze investiční privatizační fondy se speciálním povolením. Druhé vlny (1994) se zúčastnily otevřené i uzavřené podílové fondy, které měly povolení Ministerstva financí. Blíže bude vývoj kolektivního investování v ČR popsán v následujících řádcích. 2.1.1.1
KOLEKTIVNÍ INVESTOVÁNÍ PŘED KUPÓNOVOU PRIVATIZACÍ
Historie subjektů kolektivního investování se v tehdejším Československu začala psát 5. 12. 1990, kdy byla založena První investiční akciová společnost (PIAS). Ještě téhož roku vznikla TOP Invest Empire, a. s. Praha. Dalšími společnostmi, které byly v následujících letech společně s PIAS nejvýznamnějšími na trhu (a vznikly jako dceřiné společnosti největších bank), jsou Investiční kapitálová společnost KB (27. 3. 1991), CF Invest spol. s r. o. (26. 11. 30
1991) a Spořitelní investiční společnost a. s. (27. 12. 1991). Tyto společnosti představovaly korunové podílové fondy uzavřeného typu (v průběhu devadesátých let došlo k rozlišení fondů na korunové a kupónové, resp. později byly jako kupónové fondy považovány fondy transformované z fondů vzniklých pro účely kupónové privatizace. V současnosti, kdy dochází k výrazné konsolidaci trhu, je rozdělení na korunové a kupónové fondy již nepodstatné). 37 Co se týče právní legislativy tak první subjekty kolektivního investování vznikaly na základě § 14 zákona č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách, který umožňoval i jiným právnickým osobám vykonávat činnosti, které mohly původně vykonávat pouze banky či spořitelny (v tomto případě přijímání vkladů a operace s cennými papíry).
20
Výkon této
činnosti byl podmíněn povolením vydaném Státní bankou československou a to po dohodě s federálním ministerstvem financí. Tímto způsobem vznikaly první subjekty kolektivního investování – obchodní společnosti vytvářely samostatné fondy, jež neměly právní subjektivitu, a společnost o nich účtovala odděleně od svého vlastního majetku.38 2.1.1.2 KOLEKTIVNÍ INVESTOVÁNÍ BĚHEM KUPÓNOVÉ PRIVATIZACE Cílem této podkapitoly je popsat vývoj subjektů kolektivního investování v průběhu kupónové privatizace. Pokud neberu v úvahu možnost vzniku subjektů kolektivního investování, tak k jejich první regulaci došlo vydáním dvou předpisů v roce 1991, a to zákonem č. 92/1991 Sb. ze dne 26. Února 1991 o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby a 5. září 1991 zákonem č. 383/1991 Sb – Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky o vydávání a použití investičních kupónů. V tomto vládním nařízení se nachází úprava investičních privatizačních fondů. Zákony stanovily, že základní kapitál fondu musí být při založení ve výší 100 000 Kč a navýšen o akcie získané za investiční body. Zakladatelská společnost se stala správcem fondu, s nímž uzavřela smlouvu o výši odměny, způsobu použití výnosu a o způsobu zveřejňování informací o hospodaření IPF. Zakladatel fondu musel také předložit zakladatelský plán fondu. Na konci května 1992 nabyl účinnosti zákon č. 248/1992 Sb. O investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF), který se stal na následujících 12 let hlavní normou upravující kolektivní investování v ČR. Tento zákon umožnil vznik nového typu subjektů kolektivního investování – podílových fondům – které se mohly podílet na druhé vlně kupónové privatizace.39
37
TŘÍSKA, Dušan. Proč a jak kupovat a prodávat akcie za investiční kupóny. Praha: GENNEX, 1991, s. 159. ISBN 80-900368-6-4, s. 39-95 38
Zákon č. 158/1989 Sb. In: O bankách a spořitelnách. 1989. § 9. Dostupné z: 39
LIŠKA, V., GAZDA, J. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vydání. Praha: Professional Publishing, 2004, s. 525. ISBN 80-86419-63-0, s. 342.
31
Zákon obsahoval rozdělení fondů na investiční, uzavřené a otevřené. Poprvé se zde objevily prvky zaměřené na ochranu spotřebitelů. Jednalo se zejména o informační povinnost, dohled regulátora a zavedení funkce depozitáře (ten má za úkol kontrolovat činnosti investiční společnosti při správě majetku ve fondu). Vznikla také povinnost vytvořit statut fondu, což je dokument, který musí obsahovat vymezení a zaměření investiční politiky, zásady hospodaření fondu a jiné. Privatizace se zúčastnily převážně investiční fondy a uzavřené podílové fondy (druhé vlny se podle zákona mohly účastnit i fondy ve formě otevřené). Jednalo se o typy fondů, kdy investor nemohl odprodat podíly zpět správcovské společnosti. To mělo negativní dopad na efektivitu správy a řízení těchto fondů. Zásadním problém privatizace byla samotná implementace fondů do procesu. Ve vyspělých ekonomikách fungovaly jako prostředek pro zhodnocení peněz. V české ekonomice ale vznikly za účelem umístění investičních bodů. To vedlo k rozdílnému vnímání fondů a byl tak ovlivněn přístup k majetku a jeho správě jak ze strany akcionářů a správců. Investiční privatizační fondy (IPF) měly v kupónové privatizaci původně hrát jen vedlejší roli (byly brány spíše jako alternativa pro minoritní část držitelů investičních kupónů (DIKů), kteří nebudou chtít provést alokaci svých kupónů sami). Zakládaly se jako akciové společnosti výlučně pro nákup akcií privatizovaných podniků (privatizační fondy vydávaly občanům své vlastní akcie a to za investiční body. Byly rovněž vypláceny dividendy z obchodů s nakoupenými akciemi.) Správci fondů prováděli masivní reklamní kampaň a právě díky ní se IPF staly významnou součástí kupónové privatizace. V první vlně měli více než 70 % investičních bodů. Této vlny se účastnilo 8,1 milionů občanů (5,9 z ČR) a z nich 6,3 milionů využilo možnosti svěřit všechny anebo část svých investičních bodů právě do správy některého ze 429 IPF. Postupně začaly vznikat tzv. pyramidové vlastnické struktury, kdy stačilo jedné společnosti vytvořit dceřinou společnost Mezi největšími společnostmi, jejichž privatizační fondy se zapojily do procesu kupónové privatizace, patří již zmiňované 1. IN, SIS a IKS KB. Dále významné postavení zaujaly společnosti Harvard Capital & Consulting a. s., A-Invest (investiční společnost Agrobanky), OB Invest, Kapitálová investiční společnost České pojišťovny (KIS ČP) a jiné. Druhá vlna kupónové privatizace probíhala již v samostatné České republice (v roce 1994) a zúčastnilo se jí 6,16 milionů obyvatel ČR a 353 fondů. Kromě z investičních fondů si investoři mohli zvolit také z 38 otevřených a 120 uzavřených podílových fondů. Během krátkého období kupónové privatizace tak došlo k velké koncentraci majetku do investičních a podílových fondů (v první vlně šlo do fondů přes 72 % investičních kupónů, ve druhé 63 %). Tato koncentrace ukázala zásadní problém, který nastal ve spojitosti s IPF v průběhu kupónové privatizace (již od počátku privatizace se řešila otázka, jakou roli by měly fondy hrát ve vztahu k privatizovaným podnikům a způsobu výkonu jejich vlastnických práv. První 32
možností byla role portfoliových investorů a druhou aktivní správa a řízení ze strany fondů jako majoritních akcionářů určitých podniků. Odborná veřejnost se přiklonila k druhé variantě s důvěrou v kompetenci fondů ve vybírání vhodných manažerů).40 Ze zákona měly IPF omezené možnosti v držení většího počtu akcií jedné společnosti, ale na druhou stranu byly jedinými subjekty na trhu, které měly reálnou možnost vykonávat ve větší míře aktivně corporate governance (systém, kterým je společnost vedena a kontrolována. Systém definuje distribuci práv a povinností mezi zainteresovanými stranami ve společnosti jako jsou akcionáři, výkonný management, statutární orgány, zaměstnanci a zákazníci, případně další zainteresované osoby. Velkou roli v celém systému sehrávají správní rady.)41 Tento fakt vedl k rozsáhlému porušování pravidla o diverzifikaci portfolia ze strany fondů. Role majoritních vlastníků pro běžné fondy přinesla příležitosti k nestandardnímu a neetickému chování ze strany správcovských společností. 2.1.1.3 VÝVOJ PO SKONČENÍ KUPONOVÉ PRIVATIZACE V roce 1996 se mnoho investičních fondů přeměňovalo na holdingy (jedná se o běžné akciové společnosti, jejich předmětem podnikání nebylo kolektivní investování). K přeměně docházelo většinou na základě narychlo svolaných valných hromad investičních fondů (často se jich účastnil malý počet akcionářů). Cílem bylo vymanit se ze státního dozoru a v některých případech i zbavit se omezení v oblasti regulace a umožnit tak nelegální operace s majetkem fondu. Zastánci holdingů tvrdili, že jejich hlavní výhodou je možnost vytvoření majoritních podílů ve správcovských společnostech a rozhodovat tak přímo o jejich činnosti, o výplatě dividend a celkově tak lépe spravovat majetek podílníků. Tyto transformace měly za následek, že investoři ztratili kontrolu nad svými investicemi, a to proto, že holdingové společnosti přestaly plnit informační povinnost, přestaly diverzifikovat rizika, vymanily se z kontroly depozitářem. Později docházelo k vyvádění aktiv z fondů prostřednictvím jimi vlastněných podniků různými metodami, jež poškozovaly investory a jež v mnoha případech byly porušením nejen etických, ale i právních norem. Začínaly se objevovat převzetí fondů, které nebyly zrovna na přátelské úrovni. Některé skupiny se snažily získat kontrolu nad cizími investičními fondy. Občas se to i podařilo, jindy to bylo za cenu vysokého „výpalného“. Nejznámějšími případy podvodného jednání na investorech jsou Harvardské fondy Viktora Koženého, C.S.Fond nebo fondy Trend a Mercia.42 40
RICHTER, Tomáš. Kuponová privatizace a její vlivy na řízení a financování českých akciových společností.
Praha: Nakladatelství Karolinum, 2005. ISBN ISBN 80-246-1012-4, s. 55-62 41 KLÍROVÁ, J. a P. KAVALÍŘ. Co opravdu rozhoduje o kvalitě corporate governance I. CG Partners [online]. 2009 [cit. 2013-11-28]. Dostupné z: 42
LIŠKA, V., GAZDA, J. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vydání. Praha: Professional Publishing,
2004, s. 525. ISBN 80-86419-63-0, s. 357-361
33
Do 1. července 1996 se přeměnilo 89 investičních fondů na holdingy s majetkem ve výši 30 miliard Kč. Tohoto dne vstoupila také v platnost novela zákona o investičních společnostech a fondech, která tyto změny ztížila a zavedla povinnost vypořádat drobné akcionáře při přeměně. Rozsáhlá transformace společností vedla k pádu cen akcií holdingů, které navíc postupně přestávaly být obchodovány. Vyrojily se diskuse o zpětném převodu holdingů na fondy nebo o možnosti zavedení nucené správy. Nakonec ale tato opatření nevstoupila v platnost. Při transformaci na holdingy docházelo k poklesu počtu investičních fondů a uzavřených podílových fondů. Naopak počet otevřených podílových fondů narůstal. V roce 1994 představovaly necelých 17 % z celkového počtu fondů, o čtyři roky později to byla již více než polovina. Tento růst byl zapříčiněn rozvojem nových korunových otevřených podílových fondů. Při zpětném hodnocení transformace společností na holdingy se odborníci shodují na tom, že za záměrem tohoto procesu byly v převážné většině nekalé zájmy správců fondů. Danou hypotézu bohužel potvrdily i praktické zkušenosti z transformovaných fondů. Mnoho holdingů díky nabytým většinovým podílům „vysávalo“ a poškozovalo akcionáře (bývalé podílníky fondů). Výraz, který popisoval dění kolem transformace byl „tunelování“. To se dá definovat jako transfer aktiv a zisků společnosti ve prospěch osob kontrolující firmu. Celková částka, která byla odčerpána z investičních fondů, se odhaduje na 10 miliard Kč (v případě transformovaných holdingů se může jednat až o čtyřnásobek). Tato „atmosféra“ ve společnosti vyústila ve ztrátu důvěry občanů v kolektivní investování. Na výše popsanou situaci bylo potřeba reagovat. Vláda proto vydala v červenci 1996 zákon o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF). Obsahem zákona byla ustanovena již zmíněná povinnost vypořádat akcionáře při přeměně investičních fondů. Upravily se podmínky slučování subjektů kolektivního investování, posílily se funkce depozitáře, státního dozoru a zavedl se institut nucené správy. Došlo také k úpravě slučování a zaniknutí subjektů kolektivního investování a zavedl se institut nucené správy. Mimo jiné se stanovila možnost placení pokut pro fyzické osoby řídící investiční společnosti a zvýšily se sankce pro investiční společnosti. Důležitým bodem zákona bylo prohloubení informační povinnosti investičních společností a investičních fondů. V roce 1998 došlo k novelizaci ZISIF a pokračovalo se s implementací změn v oblasti kolektivního investování. Nejdůležitější bylo zvýšení povinného minimálního základního kapitálu pro investiční společnosti na 20 milionů Kč. V roce 1998 došlo také k založení Komise pro cenné papíry a celkově začalo docházet v tomto období ke znovuzískání důvěry investorů. K tomu přispěl i fakt, že na český trh vstupovaly zahraniční investiční společnosti a fondy s dobrým renomé. 34
V roce 1999 nastal celkový růst odvětví kolektivního investování, který byl založen na standardních otevřených podílových fondech. Přes 50 % majetku bylo shromážděno v nových, s kupónovou privatizací nespojených, fondech. Výrazným mezníkem ve vývoji českého kolektivního investování je vstup ČR do Evropské unie v květnu 2004. V platnost vstoupila nové legislativa, která se zaměřila převážně na ochranu investorů. A to konkrétně zákon č. 189/2004 Sb. o kolektivním investování (upravuje kolektivní investování v ČR v souladu s právem Evropských společenství) a zákon č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu (upravuje v souladu s právem Evropských společenství poskytování služeb v oblasti kapitálového trhu a veřejnou nabídku cenných papírů).43 Co se týče vlastního hodnocení „užitečnosti“ kupónové privatizace, neexistuje jednotný názor. Dá se říci, že její důsledky pro českou ekonomiku jsou hodnoceny velmi rozporuplně. Najdou se lidé (většinou se jedná o samotné tvůrce celého procesu), kteří hodnotí kupónovou privatizace pozitivně a tvrdí, že se jednalo o nejlepší způsob, jak rychle a efektivně převést státní majetek do soukromých rukou (např. Václav Klaus, Dušan Tříska a jiní). Na straně druhé se nacházejí ekonomové, kteří hodnotí celý proces kriticky a popisují negativní dopady na český kapitálový trh a jeho vývoj.44 Jedním z cílů kupónové privatizace, které si její tvůrci stanovili, bylo vytvořit dobře fungující kapitálový trh. Jak se povedlo tento bod naplnit bylo zkoumáno hned po ukončení procesu. Např. J. Stiglitz je známým kritikem české formy privatizace. Podle něj vláda ČR v čele s Václavem Klausem dostávala zpočátku od Mezinárodního měnového fondu výborné známky díky politice rychlé privatizace. Avšak transformace ekonomiky v této podobě nakonec vela k poklesu HDP na konci 90. let pod úroveň roku 1989.45 K názoru o negativním dopadu kupónové privatizace se připojila i Z. Fungáčová ve své práci Building a castle on sand Effects of mass privatization on capital market creation in transition economies, kde si stanovila hypotézu, že mezi zvolenou metodou privatizace a fungováním kapitálového trhu existuje vztah a předpokládala, že metoda zvolená v ČSFR (resp. v ČR) měla negativní dopady na fungování kapitálového trhu. Tyto hypotézy empiricky ověřila a dospěla k závěru, že v zemích s masovou privatizací byl kapitálový trh vytvořen a vnímán pouze jako vedlejší produkt privatizačního procesu a neplnil tak svou hlavní ekonomickou funkci, kterou je poskytování kapitálových zdrojů podnikům. Netransparentní
43
ZPKT úplné znění 2. Ministerstvo financí ČR [online]. 2004 [cit. 2013-03-02]. Dostupné z:
44 RICHTER, Tomáš. Kuponová privatizace a její vlivy na řízení a financování českých akciových společností, s. 55-62 45 STIGLITZ, Joseph. Jiná cesta k trhu: Hledání alternativy k současné podobě globalizace. 1. vydání. Praha: Prostor, 2003, s. 403. ISBN 80-7260-095-8, s. 285
35
trh s tisíci aktiv vytvořených tímto způsobem vedl k nízké úrovni investorské důvěry a nepřispěl k počínajícímu ekonomickému růstu v tranzitních ekonomikách.46 Ve zkratce se dá říct, že odvětví kolektivního investování v ČR prošlo bouřlivým vývojem. Nedokonalá legislativa, snahy o vylepšení regulace subjektů kolektivního investování, nedostatečná ochrana investorů, jsou charakteristické pro tento sektor od samého počátku. I když do dnešního dne bylo provedeno mnoho změn k nápravě, v legislativě se stále nachází výrazné nedostatky, které ani harmonizace práva s právem Evropské unie neodstranila. 2.1.2 Historie individuálního investování v ČR Pokud se investor rozhodne využít možnosti, které nabízí individuální investování, s největší pravděpodobností bude investovat spíše na regulovaných trzích než mimo ně. Regulovanými trhy jsou trhy, které podléhají dozoru ze strany dozorového úřadu (tím je ČNB). Aby byl investiční nástroj přijat k obchodování na tomto trh, musí emitent (tj. společnost, která cenný papír vydala) splnit předem stanovené podmínky (ty jsou stanoveny v příslušných zákonech či v požadavcích vydaných organizátorem regulovaného trhu), které mají za cíl zajištění bezproblémového obchodování. Investování mimo regulované trhy je založeno na uzavírání obchodů, které neprobíhají na těchto trzích. Pro takovýto postup existují důvody. Například skutečnost, že daný titul byl z obchodování na regulovaných trzích vyřazen (např. při nesplnění některé z podmínek vyžadovaných pro obchodování na regulovaných trzích, anebo rozhodnutím valné hromady společnosti zrušit obchodovatelnost konkrétního titulu). Může se však jednat i o obchodování s tituly, které jsou běžně dostupné na regulovaných trzích. Základním rysem obchodování mimo regulované trhy je to, že jsou realizovány jako dvoustranné dohody za podmínek vyjednaných mezi těmito stranami a často i za odlišné ceny, než jsou ceny na regulovaných trzích. Prodej či nákup cenného papíru mimo regulované trhy se samozřejmě musí také řídit zákonem a to konkrétně zákonem č. 591/1992 Sb. o cenných papírech ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů. V České republice existují dva regulované kapitálové trhy – Burza cenných papírů Praha, a. s. (BCPP) a RM-Systém, a. s. (RM-S).47 Právě z hlediska historie individuálního investování je důležitý vývoj těchto dvou trhů. Nyní je představím v následujících odstavcích.
46
FUNGÁČOVÁ, Zuzana. BUILDING A CASTLE ON SAND: EFFECTS OF MASS PRIVATIZATION ON CAPITAL MARKET CREATION IN TRANSITION ECONOMIES [online]. 2005 [cit. 2013-03-05]. ISSN 12113298. Dostupné z: 47 Investování a finanční trhy – charakteristika odvětví. FInanční vzdělávání.cz [online]. 2007 [cit. 2013-03-05]. Dostupné z:
36
2.1.2.1
BURZA CENNÝCH PAPÍRŮ PRAHA, A. S. (BCPP)
O Burze cenných papírů Praha by se dala napsat samostatná diplomová práce. Pro mě je důležité podívat se alespoň zlehka na její historii. Snahy o založení burzy se datují už od dob Marie Terezie, ale ve své modifikované podobě se poprvé objevila až v roce 1871. Zpočátku se na BCPP obchodovalo jak s cennými papíry, tak i s komoditami. Velmi úspěšná byla burza v obchodování s cukrem, pro který se stala klíčovým trhem celého Rakouska-Uherska. Po první světové válce však tento druh obchodů ustoupil a do popředí zájmu se dostaly výlučně cenné papíry. Meziválečné období se stalo pro pražskou burzu obdobím největšího rozmachu. Svým významem předčila i burzu ve Vídni. Období prosperity však přerušila druhá světová válka, která znamenala pro pražskou burzu konec obchodování na více než 60 let. Na svou úspěšnou tradici navázala až po pádu komunismu. Jak lze vidět v tabulce (viz. příloha A), svou novodobou historii začala psát 24. listopadu 1992, kdy byla zapsána do obchodního rejstříku ve formě akciové společnosti pod názvem Burza cenných papírů Praha (BCPP či Prague Stock Exchange-PSE). Mezi její zakladatele patřilo 12 československých bank a 5 nezávislých obchodníku s cennými papíry. První obchod v její novodobé historii byl proveden 6. dubna 1993 se sedmi cennými papíry. V letech 1993 a 1995 došlo k velkému zvýšení obchodovaných emisí a to příchodem akcií z obou vln kuponové privatizace. Postupně také narůstala frekvence obchodování kvůli zvyšujícímu se zájmu investorů. Do listopadu 1993 se obchodovalo pouze jedenkrát týdně. Od 2. listopadu obchody probíhali v úterý a ve čtvrtek a od 14. března 1994 se přidalo obchodování v pondělí. K 19. září 1994 se začalo obchodovat ve všechny pracovní dny týdne. Zároveň se prudce zvyšoval objem obchodů. Největší změna v novodobé historii pražské burzy se odehrála na konci roku 2012. BCPP přešla na nový systém Xetra. Tato unifikace má posílit zájem investorů o obchodování na pražské burze, kteří tuto platformu již používají. Měl by také být současně usnadněn přístup na zahraniční trhy, které systém Xetra využívají. (tento systém je vyvíjen ve Frankfurtu a je do něj v současnosti zapojeno na základě licence více než 250 bank a investičních společností a 4 700 registrovaných obchodníků po celém světě). Díky implementaci systému Xetra došlo ke sjednocení dosud odděleně obchodovatelných segmentů SPAD a KOBOS. (Změnily se také obchodní hodiny. Kontinuální režim nyní probíhá od 9:00 a končí v 16:20. Úvodní aukce probíhá od 8:50 do 9:00 a závěrečná aukce od 16:20 do 16:25. Standardní objemovou jednotkou je 1 lot, který činí 1 ks.)48 Postupem času se BCPP snažila zatraktivnit obchodování, aby se stala rovnocenným partnerem na globalizujícím se akciovém trhu. Proto především zvyšovala likviditu 48
Vše o přechodu na nový obchodní systém Xetra (s analytiky)!. Akcie.cz [online]. 2012 [cit. 2013-3-08]. Dostupné z:
37
(vyřazením nekvalitních emisí a dělením trhů) a přesouvala obchody do kurzotvorného segmentu. Dnes je Pražská burza společně s burzami v Budapešti, Lublani a Vídni součásti skupiny CEE Stock Exchange Group a všechny čtyři burzy jsou si rovnými partnery.49 Nyní přiblížím vývoj RM-systému. Není na škodu připomenout si zásadní rozdíl mezi BCPP a RM-S. Na Burze cenných papírů Praha mají právo obchodovat s kótovanými (tj. na regulovaném trhu obchodovanými) tituly pouze její členové, kterými jsou banky a obchodníci s cennými papíry. Naproti tomu obchodování na trhu organizovaném RM-S se mohou investoři účastnit přímo. Jediné, co musí udělat, je registrovat se. Registrovaný investor podává příkazy k nákupu či prodeji daného titulu prostřednictvím pokynů přímo v úřadovnách RM-S nebo prostřednictvím elektronické komunikace. 2.1.2.2 RM-SYSTÉM RM-SYSTÉM a. s. je trhem, kde se obchoduje s akciemi nejvýznamnějších českých i zahraničních společnosti (např. ČEZ, Telefónica 02, Unipetrol, Erste Bank atd.). Obchoduje se zde on-line a to také s akciemi, které se nevyskytují na pražské burze (Vítkovice, Tatra…). RM-SYSTÉM je zaměřen především na drobné a střední investory, kteří chtějí investovat na kapitálovém trhu. Od 24. května 1993 (k tomuto datu bylo zahájeno pravidelné obchodování) využilo služeb společnosti více než 3 miliony zákazníků. Historie vývoje RM-SYSTÉMU je ve zkratce uvedena v tabulce, která je v příloze B. Z tabulky je patrné, že k nejvýznamnějšímu datu patří březen 1993, kdy byla společnosti udělena licence a o dva měsíce později bylo zahájeno obchodování. RM-S se prosazoval stále dominantněji převážně díky technickým inovacím. Jednou z nejvýznamnějších je on-line systém vypořádání cenných papírů, který burza využívá dodnes. Tento systém je ve světě ojedinělý. Díky tomu dokázal v některých hlediscích překonat i Pražskou burzu. Např. v roce 1997 se na trhu RM-S zobchodovalo 51 % všech kusů českých cenných papírů. Jenomže následující léta se český akciový trh potýkal se silným poklesem obchodovaných titulů a rovněž recesí ekonomiky. V roce 2001 bylo z oficiálního trhu vyřazeno téměř 70 % cenných papírů. Vlastníkem RM-SYSTÉMU byl do roku 2004 Podnik výpočetní techniky (PVT), který trhu dodával nezbytné technické zázemí a strategický směr. V roce 2004 vstoupil do společnosti nový vlastník, slovenská J&T Banka. To dalo firmě nové možnosti a došlo k otevření volného trhu, na který byly uvedeny některé staronové akciové tituly (ArcelorMittal Ostrava, Vítkovice), které po přijetí na volný trh zaznamenaly raketový růst v řádu desítek a stovek procent.
49
Burza cenných papírů Praha - historie. Akcie.miras.cz [online]. 2012 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z:
38
Jak ukazuje tabulka B v přílohách, v září 2006 se RM-SYSTÉM stal součástí finanční skupiny Fio. To s sebou přineslo snížení poplatků za obchodování, zavedl se inteligentní pokyn EasyClick.50 Došlo k rozšíření nabídky akciových titulů a také doby k on-line obchodování i vypořádání. O rok později byly na trh uvedeny některé další zahraniční akciové tituly. Jednalo se např. o Zentivu, Erste Bank. Byly to emise vedené u zahraničního depozitáře, které byly v průběhu času postupně přijímány na BCPP, nikoliv však na RM-SYSTÉM, který vypořádával pouze české tituly. Ve druhé fázi na trh vstoupily akcie velkých zahraničních korporací (Nokia, Intel, Microsoft atd). Tituly byly obchodovány v českých korunách a jejich obliba postupně rostla a roste (např. akcie Volkswagenu v roce 2008 posílily o 80 % i přes devastační účinky finanční krize). Přelom v historii společnosti nastal na konci roku 2008, kdy došlo k její transformaci na standardní burzu a od 5. 1. 2009 byl spuštěn nový obchodní systém. Nově příchozí pokyny k nákupu a prodeji se postupně uspokojují za nejlepší nabízené ceny a ne za průměrné, jak tomu bylo dříve. Automaticky se také rozšířilo přípustné pásmo trhu. Přes RM-SYSTÉM se v dnešní době zobchoduje přibližně 30 % ze všech uzavřených transakcí s akciemi v České republice. Co se celkového objemu týče, dosahuje podíl burzy RM-S pouze 2 %. Prim v tomto segmentu hrál SPAD na pražské burze, kde obchodovali většinou velcí institucionální investoři, banky a zahraniční fondy.51
2.2
Historie investování ve světě
Následující kapitola je zaměřena na vývoj investování ve Spojených státech amerických a v Evropské unii. Spojené státy americké jsou vybrány z toho důvodu, že zaujímají světové prvenství v objemu aktiv investovaných do fondů kolektivního investování. Od roku 2004 jsme členy Evropské unie, proto si nedovolím ji ve své práci nezmínit. Stanovit přesné počátky investování je v podstatě nemožné. Hromadění finančních prostředků se v historii objevuje prakticky od vzniku peněz. Lidé potřebovali prostředky k nákupu půdy, surovin, potravin a dalšího zboží. První zmínky o kolektivním investování v dnešní podobě se objevují v 18. století. A to zásluhou holandského obchodníka Abrahama van Ketwiche, který v roce 1774 založil první fond s názvem Eedragt Maakt Magt a investoval do španělských, ruských a amerických dluhopisů. K myšlence založit fond ho přivedla finanční krize v letech 1772-1773. Van Ketwich se snažil rozptýlit rizika a vytvořit příležitosti pro drobné investory s omezenými prostředky. 50
O tom jak tento pokyn funguje se lze dočíst na webových stránkách burzy, a to konkrétně zde:
51
Historie RM-SYSTÉMu: od kupónové privatizace k moderní akciové burze. Ihned.cz [online]. 2009 [cit. 2013-03-12].
39
Počáteční úspěch fondu přilákal další následovníky. V roce 1776 byl založen fond Voordeelig en Woorsigtig a to konsorciem utrechtských bankéřů a o tři roky později představil van Ketwich svůj druhý fond s názvem Concordia Res Parvae Crescunt. Pro zajímavost stojí za zmínku, že fond Concordia Res P/arvae Crescunt vykonával svoji činnost až to roku 1893, což z něj činí nejdéle fungující fond v historii. Myšlenka kolektivního investování se později rozšířila i do okolních zemí. V roce 1868 byl v Londýně založen Foreign and Colonial Government Trust. Cílem bylo poskytnout investorům se soukromými peněžními prostředky stejné výhody, jaké měli velcí kapitalisté. Trust byl kótován jako akciová společnost na regionální burze a britští akcionáři kupovali a prodávali cenné papíry pouze na tomto trhu. Dnes má tento fond přes 100 000 podílníků, pro které spravuje majetek v hodnotě 2,4 miliardy liber v široce diverzifikovaném portfoliu. 52 2.2.1 Vývoj investování ve Spojených státech amerických Ve vývoji investování ve Spojených státech amerických je důležitým mezníkem datum 21. března 1924, kdy v Bostonu vznikl první otevřený podílový fond pod názvem Massachusetts Investors Trust of Boston. Podíly fondu nebyly kotovány na burze a jejich cena nebyla závislá na nabídce a poptávce po nich, ale docházelo ke kontinuálnímu prodávání a zpětnému odkupu podílů, jejichž cena byla odvozena od hodnoty odpovídající části portfolia. I když měl tento fond po roce své existence pouhých 200 akcionářů, dnes patří k největším akciovým fondům na světě.53 Rozmach fondů kolektivního investování byl utlumen krachem americké burzy v roce 1929 a Velkou depresí, která zastihla Spojené státy americké ve třicátých letech. Tyto události pomohly odhalit nelegální praktiky a pochybení správců investičních společností, které během boomu dvacátých let zůstaly bez povšimnutí.54 To přimělo Kongres ke schválení několika zákonů, jež měly regulovat podnikání na kapitálových trzích a přispět tak k lepší ochraně investorů a k obnovení jejich důvěry. Jedním z nich byl Securities Act (zákon o cenných papírech) v roce 1933. Ten zavedl povinnost prospektu fondu k zajištění dostatečných informací pro investory. O rok později byl vydán zákon Securities Exchange Act (zákon o cenných papírech a burzách), který stanovil, že fondy musí být registrované u Securities and Exchange Commission (SEC; Komise pro cenné papíry a burzy). V roce 1940 byl vydán Investment Company Act; ICA (zákon o investičních společnostech).55
52
ROUWENHORST. YALE - Origins of Mutual Funds - 2004. Scribd. [online]. 2004 [cit. 2013-03-18], s. 1-15.
Dostupné z: 53
LIŠKA, V., GAZDA, J. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vydání. Praha: Professional Publishing, 2004, s. 525. ISBN 80-86419-63-0s. 322 54 55
MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. Praha: Ekopress, 2002, s. 459. ISBN 80-86119-55-6, s. 365 INVESTMENT COMPANY INSTITUTE. Mutual Fund Fact Book [online]. 2003 [cit. 2013-03-20]. ISBN 1-
878731-35-1. Dostupné z:
40
Tyto zákony postupně stanovovaly standardy, které zůstaly bez zásadních změn dodnes. Týkají se především oblasti informačních povinností, správy portfolia, vykazování řízení společnosti atd. S jejich pomocí bylo vytvořeno vhodné prostředí pro další rozvoj investování. Kvůli důsledkům druhé světové války byl ve 40. letech rozvoj pouze pozvolný. V 50. a 60. letech byl však zaznamenán prudký „rozkvět“ akciových trhů a fondů kolektivního investování. Majetek fondů vzrostl ze 2 miliard USD na 50 miliard dolarů. Příznivé ekonomické prostředí v těchto letech přispělo k rozšíření fondů do západní Evropy i Japonska.56 V 70. letech však došlo jak k poklesu akciových trhů, tak i zájmu o investování prostřednictvím fondů. Manažeři zoufale hledali nový produkt, který by jim mohl nahradit ztráty plynoucí z nezájmu o akciové fondy. Všimli si, že peníze „utíkají“ nejvíce na peněžní trh. To bylo impulsem pro vznik fondů peněžního trhu. Právě tyto fondy se dočkaly nepředvídaného úspěchu. Bylo to dáno především skutečností, že na počátku osmdesátých let dosahovaly úrokové sazby v USA dvouciferných hodnot, avšak americké banky byly omezeny úrokovými stropy (ty stanovovaly maximální výši úrokových sazeb, kterou mohly banky vyplácet z vkladů na bankovních účtech.) V osmdesátých letech krize pominula a Američané se velmi začali zajímat o investování na kapitálových trzích. V roce 1986 byla vydána daňová reforma, která daňově zvýhodňovala individuální penzijní plány (ty byly alternativou k obvyklým zaměstnavatelským penzijním plánům) a díky tomu se fondy kolektivního investování staly důležitou součástí amerického penzijního systému, což vedlo k nárůstu objemu aktiv všech fondů. V 90. letech počet fondů a objem aktiv jimi spravovaných stále rostl. To vyústilo v rozšíření nabídky fondů (např. fondy fondů, smíšené fondy atd.). Oblíbenými se rovněž staly akciové fondy nakupující zahraniční akcie. Poptávka po různých typech fondů souvisela se změnami v úrokových sazbách (při jejich poklesu na počátku devadesátých let rostl zájem o investování do dluhopisových fondů a byl úpadek zájmu o fondy peněžního trhu. Během růstu úrokových sazeb ve druhé polovině devadesátých let byla situace zcela opačná). Došlo také ke vzniku specializovaných fondů, aby bylo možné vyhovět nejrůznějším preferencím investorů. V roce 2000 bylo v USA již 8 200 fondů (na počátku devadesátých let činil jejich počet 2 900). Akciové fondy tvořily více než polovinu a celková hodnota všech aktiv dosahovala 7 bilionů dolarů. Tento impozantní růst lze vysvětlit nejdelší hospodářskou konjunkturou v historii země, která byla doprovázena nízkými úrokovými sazbami, nízkou inflací či technologickými inovacemi.57 56
KOHN, Meir. Financial Institutions and Markets. Oxford, New York: Oxford University Press, 2004, s. 704.
ISBN 0-19-513472-9, s. 291 57 LIŠKA, V., GAZDA, J. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vydání. Praha: Professional Publishing, 2004, s. 525. ISBN 80-86419-63-0, s. 326-327
41
2.2.2 Vývoj investování v Evropě a v dalších částech světa Kromě pár zemí se kolektivní investování v Evropě začalo rozvíjet až po druhé světové válce (zejména v Německu, Rakousku, Francii a Dánsku). Největší rozmach investování byl pravděpodobně ve Francii, kde vznikaly fondy kolektivního investování převážně ve 30. letech (např. Société d’Investissement á Capital Fixe, SICAF). Jednalo se o uzavřené fondy, které byly kotované na pařížské burze. V 50. letech pak vznikly také Société d‘ Investissement á Capital Variable a SICAV, které byly otevřenými fondy. Ty byly zpočátku určeny převážně zaměstnancům velkých podniků. V 80. letech se ve Francii objevily fondy peněžního trhu (např. SICAV Monétaires), díky nimž Francie získala vedoucí pozici v objemu investic do otevřených fondů na obyvatele mezi evropskými zeměmi. Trošku odlišný vývoj byl v Německu. První investiční společnost Allgemeine Deutsche Investmentgesellschaft byla založena v roce 1949 skupinou německých bank. Do roku 1956 vznikly pouze další 4 investiční společnosti. Německé fondy se do konce 50. let zaměřovaly výhradně na investice do akcií. Až v 60. letech začaly investovat do dluhopisů a nemovitostí. K velkému rozvoji investování v Německu došlo v průběhu 80. a 90. let. Pokud se podívám na Evropu jako celek, lze konstatovat, že v porovnání se Spojenými státy americkými byla značně pozadu. V 80. letech se objevila snaha vytvořit jednotnou základnu pro fungování institucí kolektivního investování v rámci celé EU. Skutečný rozkvět evropských fondů tak nastal až v 90. letech 20. století, kdy došlo k růstu objemu majetku ve fondech, počtu fondů a počtu investorů. Významnou roli sehrálo i zavedení jednotné evropské měny. Hlavními lídry evropského fondového obchodu se staly Francie, Německo, Itálie, Lucembursko a Velká Británie. V roce 1985 byla vydána evropská směrnice č. 85/611/EHS (neboli Směrnice UCITS). Jako první ji aplikovalo Lucembursko. Výsledkem této směrnice byly instituce kolektivního investování, které mohly být nabízeny ve všech členských státech EU na principu jednotné evropské licence (evropského pasu). Během 90. let bylo odvětví kolektivního investování nejrychleji rostoucím odvětvím finančního trhu Evropy. Na počátku dekády byla hodnota aktiv spravovaných evropskými fondy zhruba 500 milionů EUR. Na konci roku 2002 to bylo kolem 4,3 bilionů EUR. V tomto období došlo také k prudkému růstu počtu fondů.58 Poslední významnou oblastí z hlediska vývoje odvětví kolektivního investování jsou některé země jihovýchodní Asie, především pak Japonsko a Hongkong. V Japonsku začaly vznikat první subjekty kolektivního investování po skončení druhé světové války pod vlivem americké okupace. První investiční společnosti a fondy měly přispět k ozdravě japonské ekonomiky a podpořit investory k nákupu cenných papírů. Spolu s růstem
58
LIŠKA, V., GAZDA, J. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vydání. Praha: Professional Publishing,
2004, s. 525. ISBN 80-86419-63-0s. 323-332
42
ekonomiky rostl i počet subjektů kolektivního investování, na počátku devadesátých let však vlivem hospodářské krize došlo k útlumu fondového průmyslu. Hongkong, jako další vyspělá země jihovýchodní Asie, vytěžila stejně jako Spojené státy z propojení kolektivního investování s penzijními plány a hlavní rozvoj odvětví zaznamenala od 70. let 20. století. V Číně se objevily první investiční fondy v roce 1991. Jednalo se spíše o nedokonalé formy kolektivního investování, které se vyznačovaly vysokým investičním rizikem a byly často rušeny. Průlom pro oblast kolektivního investování znamenalo až zavedení Zákona o prozatímní regulaci investičních fondů cenných papírů z roku 1997. Od této doby začalo odvětví stabilně růst a následovat vývoj ve zbytku světa. Čínské fondy se postupně měnily z fondů uzavřeného typu na fondy otevřené a byly schopny zajistit investorům solidní výnosy.59
59
LIŠKA, V., GAZDA, J. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vydání. Praha: Professional Publishing,
2004, s. 525. ISBN 80-86419-63-0, s. 333
43
3 KOMPARACE KOLEKTIVNÍHO A INDIVIDUÁLNÍHO INVESTOVÁNÍ DLE RŮZNÝCH PARAMETRŮ Jak sám název vypovídá, následující kapitola se zabývá komparací kolektivního a individuálního investování podle různých parametrů. Představím důležité faktory, které by si měl promyslet každý investor při svém rozhodování o tom, jakým způsobem investovat, a určím, v čem spočívají výhody a nevýhody kolektivního a individuálního investování. Pokud chce člověk investovat své peníze, tak ještě než tak učiní, napadá ho spousta otázek. Jedna z prvních, kterou si klade, se týká jednoduchosti a pohodlnosti investování. Co se týče oblasti kolektivního investování, jeví se pro investora jako jednodušší a pohodlnější možnost. Na začátku investor potřebuje najít vhodný typ fondu a jeho správce (investiční společnost) a poté již nemusí vykonávat žádnou činnost v souvislosti s výběrem konkrétních aktiv, termínu jejich nákupu či prodeje. Na druhou stranu, pokud si investor přeje investovat cestou kolektivního investování, ztrácí určitou investiční volnost. Při individuálním investování si investor sám určuje, s jakým aktivem, za jakou cenu a kdy bude daná investiční transakce (nákup nebo prodej) uskutečněna. Nic na tom nemění skutečnost, že malý investor nemá mnohdy možnost obchodovat přímo (nejčastěji se jedná o omezení ze strany organizátora trhu) a musí činnost realizovat prostřednictvím obchodníků oprávněných k takovému obchodování. Investor může snížit riziko i využitím služeb finančních poradců, případně specializovaných útvarů finančních institucí (bank, investičních společností). I v tomto případě je však příkaz k nákupu či prodeji a jeho načasování závislé pouze na rozhodnutí investora. To je jeden se základních rozdílů oproti kolektivnímu investování, kde investor o takových věcech rozhodovat nemůže. Pro úspěšné individuální investování jsou nutné obecnější ekonomické, finančněinvestiční znalosti a v neposlední řadě i praktická zkušenost. Obecnější ekonomické znalosti jsou nezbytné k tomu, aby investor chápal spojitost mezi hospodářskými politikami a vývojem ekonomiky (měnové a inflační riziko), které jsou rozhodující pro rozvoj společností a finančních trhů. Specifické finančně-investiční znalosti investor potřebuje pro porozumění tendencí a odhadování budoucího vývoje. Neméně důležitá je znalost informací spojených s daným finančním instrumentem a firmou, která ho vydala. Takovými informacemi mohou být minulý vývoj ceny daného aktiva a faktorů, které je ovlivnily, hospodářská situace společnosti a její výhled do budoucna atd. Při individuálním investování investor neustále musí čerpat z různých zdrojů informací, ať už od odborného tisku, přes informace na internetu až po výroční zprávy firem.60
60
Individuální investování - základy. Finanční Vzdělávání.cz [online]. 2012 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z:
44
3.1 Profesionální správa portfolia Právě s výše uvedeným souvisí jedna z významných výhod kolektivního investování a to profesionální správa portfolia. Je to značná výhoda pro investora, který není odborníkem v oblasti investování a nemá tak moc zkušeností (mnohdy žádné). Profesní správa portfolia představuje svěření finančních prostředků do rukou odborníka, který by měl na základě předchozí domluvy a dle kritérií stanovených ve smlouvě a dohodnutých s klientem co nejlépe a nejvýhodněji investovat svěřené investorovy prostředky. Fondy zaměstnávají řadu analytiků a portfolio manažerů, kteří vyhledávají ty nejatraktivnější investiční příležitosti a mají k dispozici mnohem větší objem informací, než jaký může nashromáždit individuální investor. Výhodou při profesní správě je i to, že fondy umožní investovat do cenných papírů, které si drobný investor sám koupit nemůže (např. státní dluhopisy), nebo některé investice mohou provádět za výhodnějších podmínek. Jak se říká, každá mince má dvě strany, a tak i v profesní správě kolektivního investování můžeme vidět jednu zásadní nevýhodu, a to možnost konfliktu mezi zájmy investora a portfolio manažera. S touto možností musí investor počítat, a proto je důležité, aby si zvolil fond, který bude kopírovat jeho investiční strategii.61 Dnes investorům nenabízí možnost profesionální správy portfolia pouze fondy, ale je možné nechat si spravovat portfolio i bankami. Jedním větším rozdílem je, že v rámci investování prostřednictvím fondů můžete investovat i s nízkými částkami v řádech stovek korun, kdežto banky většinou nabízí profesionální správu až od vyšší částky. Jednu z nejnižších částek při profesionálním spravování portfolia nabízí Fio Banka. Její nabídka je zobrazena v následující tabulce č. 1. Tabulka č. 1: Profesní správa prostředků prostřednictvím Fio banky
Pramen: vlastní zpracování podle údajů banky Fio dostupných na WWW:
Jak lze vyčíst z tabulky č. 1, pokud se investor rozhodne nechat si spravovat portfolio od banky, musí vložit minimálně 250 000 Kč, a to při konzervativní a vyvážené strategii. 61
Otevřené podílové fondy. Max Finance [online]. 2010 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z:
45
Pokud rád více riskuje, musí si připravit minimálně 500 000 Kč. Fio banka nabízí možnost kontrolovat své portfolio prostřednictvím internetové aplikace a vydává čtvrtletní písemné zprávy o dosažených výsledcích investování.
3.2 Náklady spojené s investováním Každý typ investování s sebou přináší i určité náklady pro investora. Jedny z prvních nákladů, se kterými se investor potýká, jsou náklady informační. Ještě předtím, než začne reálně investovat, je potřeba, aby si zvolil způsob investování. Právě co se týče informačních nákladů, dle mého názoru můžeme zde vidět výhodu kolektivního investování. Informační náklady v tomto případě představují náklady pro vyhledání nejvhodnějšího a nejlepšího fondu pro daného investora (jak si vybrat fond do svého portfolia a jaké faktory přitom zvážit si ukážeme v další kapitole, která bude prakticky ukazovat, jak si zvolit vhodné portfolio a jak se poté vyvíjí). Jakmile si investor vybere určité fondy, informační náklady se mu snižují, a to protože nemůže ovlivňovat portfolio fondu. Jediné, co může sledovat, je vývoj hodnoty jeho investice do fondu a pokud není spokojen, tak si hledat lepší investiční příležitosti. Co se týče investování individuálního, tento typ investování je na informační náklady podle mě náročnější. Investor musí vynaložit více času (popřípadě finančních prostředků) na vyhledávání vhodných příležitostí. Při vlastní správě portfolia musí být stále „v obraze“ a trávit mnoho hodin studováním vývoje situace na finančním trhu. Mnohdy si platí i za vzdělávání v této oblasti. Jakmile se investor rozhodne investovat, jsou s jeho investicí spojeny vstupní poplatky. V oblasti individuálního investování představují poplatky obchodníkům s cennými papíry za distribuci produktů či se jedná o poplatky na založení různých účtů na trhu atd. Zpravidla bývají vyjádřeny procentní částkou (v některých případech je určeno minimum či maximum tohoto poplatku). Když se podíváme na kolektivní investování, zjistíme, že velikost vstupního poplatku může být různá a liší se i podle typu investiční společnosti (záleží na druhu aktiv dané společnosti, na typu správy fondu atd.). Vstupní poplatek se také často liší díky výši investované částky (čím vyšší částka se investuje, tím je účtováno nižší procento). Jak je již uvedeno v teoretické části, celkem existují tři možnosti, jak platit vstupní poplatek. Může se předplatit zároveň s investicí, lze ho splácet postupně z prvních investovaných částek či se dá platit pravidelně z každé investice. Co se jeví pro investora jako nejvýhodnější? Na tuto otázku odpovím v následujících řádcích. Při platbě poplatku předem s první investicí se poplatek vypočítá jako procentní podíl z předpokládané celkové částky investice (k té se dospěje vynásobením pravidelné investované částky a doby, na kterou je smlouva uzavřena). Tento druh počátečního poplatku se jeví jako nejvýhodnější, a to kvůli tomu, že umožňuje již od počátku investovat celou pravidelně placenou částku do podílového fondu. Nevýhodou pro investora může být, že na počátku zaplatí vyšší sumu peněz, která by mohla být také investována. Může tak tato částka pro něj představovat náklady ušlé příležitosti (oproti situaci, kdy je vstupní poplatek hrazen z každé investice). U poplatku placeného postupně si 46
lze určit poměr investované částky a částky, kterou se platí poplatek. Standardně bývá investičními společnostmi stanoven v poměru 100/0, což vyjadřuje, že celá investovaná částka je použita na splácení vstupního poplatku až do doby, než je úplně uhrazen. Až poté se nakupují podílové listy fondu, což mnozí investoři považují za podstatnou nevýhodu. Průběžně placený poplatek se platí z každé investice. Výhodou oproti předchozím typům je, že v případě dřívějšího odkupu podílových listů, než je stanoveno na smlouvě, se zbytečně neplatí poplatek za další roky.62 Další z poplatků, kterým se investor nevyhne, je tzv. správcovský poplatek (též také „obhospodařovatelský“ či „manažerský“). Pokud někdo investuje individuálně, vznikají mu také náklady ve formě poplatků spojené s obhospodařováním portfolia (v případě, že ho obhospodařuje profesionální správce, investor zaplatí určité roční poplatky za jeho správu), patří sem i poplatky vznikající za jednotlivé transakce. V oblasti kolektivního investování představuje poplatek z investované částky, který si fond vezme, ať už vydělá či prodělá. Jeho výše je závislá na tom, jestli je fond aktivně spravován nebo jestli se například jedná o fond nemovitostí (jeho správa je náročnější z důvodu správy nemovitosti, proto v tomto případě bývá vyšší). Správcovský poplatek bývá účtován za každý započatý rok investování a jsou z něj hrazeny náklady na provoz, fungování a distribuci fondu, služby portfolio manažera (případně i analytiků) či náklady fondu jako marketing a reklama.63 Při prodeji cenného papíru (při zpětném odkupu podílových listů fondem) se hradí výstupní poplatek. Jeho cílem je zpravidla přimět investory vytrvat po daný investiční horizont. Většinou je určen procentní částkou (někdy minimem či maximem). Často je konstruován způsobem, že s přibývajícím počtem let, po která investor drží podíl ve fondu, výše poplatku klesá (např. pro první rok je účtován ve výši 6 %, druhý rok 5 %, šestý rok 1 % a sedmý rok je již nulový).64 V kolektivním investování se např. objevuje i poplatek za přestup, jenž je účtován tehdy, když se investor rozhodne přestoupit v rámci stejné investiční společnosti do jiného fondu. Spousta společností ho ale neúčtuje.65
62
HERYNKOVÁ, Veronika. Podílové fondy: Jak ovlivní poplatek výnosy. Investujeme.cz [online]. 2012 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: 63
FILIP, Miloš. Osobní a rodinné bohatství : jak se dobře zajistit. 1.vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 274.
ISBN 80-7179-466-X, s. 151 64 Kolik stojí investování. Dámský investiční klub České spořitelný [online]. 2008 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: 65 Láká vás kolektivní investování?. Peníze.cz [online]. 2008 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z:
47
3.3 Diverzifikace portfolia Významný rozdíl mezi kolektivním a individuálním investováním je v diverzifikaci portfolia. V oblasti individuálního investování drobný investor nedisponuje ve srovnání s profesionálními správci kolektivních forem investování srovnatelnými možnostmi diverzifikace aktiv, které jsou nejobvyklejším způsobem snížení rizika ztráty investičního portfolia z nepříznivého vývoje cen individuálních investičních nástrojů. Při individuálním investování je toto riziko ztráty pravděpodobně větší. Dá se ovšem postupně snižovat, a to získáváním dalších znalostí a zkušeností. Proto se doporučuje zpočátku investovat v menších částkách a investování rozšiřovat podle dosažených výsledků v průběhu delšího období.66Jednou z hlavních výhod kolektivního investování je právě diverzifikace rizika. Fondy mají ve svém portfoliu velké množství instrumentů, čímž je výrazně snížen dopad poklesu jednoho instrumentu na hodnotu celého portfolia. Případný nezdar v jedné oblasti tak nemá za následek ztrátu všech prostředků. Smíšené fondy nediverzifikují pouze riziko spojené s individuálním cenným papírem, ale částečně i riziko trhu, a to rozložením svých investic do více trhů (akciového trhu, do trhu dluhopisů či peněžního). Fondy obvykle diverzifikují i geografické riziko investováním do více zemí či kontinentů.67
3.4 Výše počáteční investice V následujících řádcích rozeberu rozdíly kolektivního a individuálního investování z hlediska potřebné výše počáteční investiční částky investora. Investorovi se dnes nabízí spousta možností, do čeho investovat, ať je to již do akcií a dluhopisů, do komodit či nemovitostí. Samozřejmě, že každá investice si vyžaduje svůj počáteční vklad a ten se u jednotlivých příležitostí investování liší. Výhodu pro drobného investora jednoznačně spatřuji u kolektivního investování, kde nám při investici do jednotlivých druhů finančních produktů stačí opravdu minimální částky. Už za pár stovek korun můžeme investovat do akciového fondu. To samé platí i pro dluhopisové fondy. Investory kolektivní způsob investování také láká z důvodu, že již za pár stovek korun se mohou podílet na vlastnění nějaké nemovitosti (např. minimální vklad u Recio ČS nemovitostního fondu je přesně 100 Kč).68 Z pohledu individuálního investování jsou minimální vklady několikanásobně vyšší. Např. u dluhopisů se setkáváme s počáteční investicí v řádech desítek či stovek tisíc korun.
66
Individuální investování - základy. Finanční Vzdělávání.cz [online]. 2012 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: 67
Proč (ne)investovat do otevřených podílových fondů?. IDNES.cz: Finance [online]. 2007 [cit. 2013-04-08].
Dostupné z: 68
VIKTORA, Martin. Nemovitostní fondy v ČR? Když tři dělají totéž, není to totéž. Hypoindex.cz [online]. 2010 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z:
48
Co se týče možností investice do nemovitostí, ceny hypotečních zástavních listů začínají na 10 000 Kč.69 Kolektivní investování se tak z hlediska počáteční investice jeví pro drobné investory jako dostupnější. Minimální počáteční investice u většiny fondů kolektivního investování začínají na 100 Kč. V oblasti individuálního investování se v některých případech dá také najít relativní nízká počáteční investice, ale z obecného hlediska je to z pohledu finanční náročnosti pro investora daleko dražší záležitost.
3.5 Rozdíly z pohledu magického trojúhelníku investování Ještě je důležité podívat se na rozdíly kolektivního a individuálního investování z hlediska likvidity, rizika a výnosnosti, což dohromady tvoří magický trojúhelník investování. Nyní se na rozdíly individuálního a kolektivního investování dle výše uvedených prvků podívám podrobněji. 3.5.1 Komparace z hlediska likvidity Nejdříve napíšu něco o likviditě různých finančních produktů z oblasti individuálního investování a poté se podívám, jak se od tohoto liší kolektivní investování. Likvidita individuálního investování. Při zkoumání likvidity nástrojů individuálního investování je možné si produkty rozdělit na reálná a na finanční aktiva. Co se týče reálných aktiv, obecně lze říci, že reálná aktiva jsou obecně považována za málo likvidní. Je to dáno tím, že na rozdíl od finančních aktiv pro ně neexistuje vysoce rozvinutý trh anebo je jejich prodej složitější či dlouhodobější záležitostí (občas trvá i spoustu let najít vhodného kupce). Na druhou stranu se občas mohou objevit vysoce likvidní nemovitosti, a to v případě, kdy se nachází ve velmi atraktivní oblasti.70 Likvidita finančních aktiv je různá. Např. u akcií panuje obecný názor, že jsou velmi likvidní, ale nebývá tomu tak vždy. Záleží na typu akcie. Mezi nejlikvidnější akcie patří tzv. blue chips akcie, které představují akcie největších a nejziskovějších společností. Pro investory jsou velmi atraktivní. Za velice likvidní se považují také kmenové akcie. Naopak akcie z doby kuponové privatizace jsou nelikvidní. Většina těchto akcií není obchodovatelná na burze, a když opomineme zkrachovalé firmy, mnoho z nich se z veřejného obchodování stáhlo. Na druhou stranu to neznamená, že se jedná o akcie špatné.71 Také u dluhopisů může být likvidita rozdílná. Pokud se dluhopisy obchodují na veřejných sekundárních trzích, lze je považovat za likvidní. V podstatě nejlikvidnější jsou
69
Hypoteční zástavní listy. Finance.cz [online]. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z:
70 MERGL, Tomáš. Investujte „reálně“. Peníze.cz [online]. 2003 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: 71 ZANDL, Patrik. Hra s akciemi začíná. Peníze.cz [online]. 2003 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z:
49
nejdelší emise, které jsou vzhledem ke své větší rizikovosti nejvíce volatilní a tedy i nejzajímavější pro obchodníky.72 Likvidita českých státních dluhopisů je považována za nízkou. Investor si je může nechat předčasně proplatit nejdříve po roce, a to v předem vypsaných čtvrtletních periodách.73 Likvidita kolektivního investování Kolektivní investování je oproti individuálnímu považováno za likvidnější. Podílové listy otevřeného podílového fondu jsou vysoce likvidní. Pokud je investor vlastní, může dle zákona č. 189/2004 Sb. o kolektivním investování kdykoliv požádat o zpětný odkup svého podílového listu. V případě potřeby ho tak podílový fond od něj musí odkoupit a nehrozí mu riziko nelikvidity, že o něj v danou chvíli nikdo nebude mít zájem a nedostane tak svoji hotovost. Investiční společnost je povinna ho odkoupit do 15 pracovních dnů od podání žádosti o odkup (u některých typů fondu - např. speciální fond nemovitostí - může být tato lhůta dle výše uvedeného zákona upravena jinak, nesmí být však delší jak 6 měsíců). 74 Podílové listy uzavřených podílových fondů zpětný odkup povinný nemají (pouze v případě, kdy je to stanoveno ve statutu daného fondu). V tomto případě je likvidita podílových listů různá, záleží na vnitřních předpisech daného fondu. Při srovnání likvidity jednotlivých možností investování lze konstatovat, že u kolektivního investování je zajištěna likvidita, ovšem pouze u podílových listů otevřených podílových fondů (ovšem u speciálních fondů při délce lhůty odkupu až 6 měsíců je likvidita značně snížena. Může dojít také ze zákona dojít k pozastavení odkupování podílových listů. V tomto případě je nelze považovat za likvidní.). U individuálního investování lze najít produkty likvidnější i méně likvidní. Záleží na konkrétním typu finančního instrumentu. 3.5.2
Komparace z hlediska rizika Jak již bylo řečeno v teoretické části, investování provází několik možných rizik. Nyní provedu komparaci některých z nich pro kolektivní a individuální investování. Jedno z významných rizik, se kterými se musí investor potýkat, je riziko tržní. To, že se změní vývoj celkového trhu (zejména vývoj cen), může nastat kdykoliv. Změny poté zapříčiní odpovídající změnu hodnoty majetku fondu, popřípadě portfolia individuálního investora. Jak se tomuto riziku bránit? Nejlépe diverzifikací portfolia do více aktiv, což již bylo zmíněno jako jedna z výhod kolektivního investování. V případě individuálního investování je také možná diverzifikace, ale k jejímu uskutečnění je potřeba mnohem více
72
Sekundární trh dluhopisů. Patria Online [online]. 2010 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z:
73
KOHOUT, Martin. Kalouskovy dluhopisy mají vysoký výnos, ale na úkor daňových poplatníků. Ihned.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: 74 Zákon č 189/2004 Sb. O kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů. In: business center.cz 2004. § 12. Dostupné z:
50
peněžních prostředků, což si ne každý investor může dovolit. Proto v tomhle bodě vidím (z pohledu drobných investorů, kteří nedisponují milionovým majetkem k investici) výhodu kolektivního investování. Měnové riziko ovlivňuje oba způsoby investování. Pokud se investuje individuálně do aktiv v jiné měně než v CZK, je nutné si uvědomit, že změna měnového kurzu zapříčiní odpovídající změnu hodnoty majetku. Měnovému riziku je vystaven i každý fond, a to v míře, ve které investuje do majetku v cizích měnách. Proti takovému riziku se lze zajistit převážným investováním do aktiv obchodovaných v CZK. Individuálním investorům se nabízí i možnost investovat do finančních derivátů, které jsou proti měnovému riziku zajištěny. V oblasti kolektivního investování se také nabízí příležitost investovat do takového fondu, který svůj majetek proti tomuto riziku zajišťuje. Občas se investoři „potkají“ i s operačním rizikem. To zahrnuje ztráty vlivem nedostatků či selhání vnitřních procesů anebo lidského faktoru. Patří sem i ztráta majetku svěřeného do úschovy nebo jiného opatrování, která je zapříčiněna nedbalostním či úmyslným jednáním osoby, jež má opatrovat majetek fondu. V oblasti kolektivního investování tak může investora postihnout operační riziko v důsledku zavinění správce fondů. Jak ale již bylo řečeno v teoretické části této práce, kolektivní investování podléhá zvláštnímu dozoru, jenž přispívá ke snižování tohoto rizika. Proto vidím vyšší pravděpodobnost operačního rizika u individuálního investování, kde bohužel vím z vlastní praxe i ze zkušeností mého okolí, že dochází ke zpronevěření svěřeného majetku či k nelegálním praktikám ze strany nejenom finančních zprostředkovatelů (např. uzavření pro klienta vysoce prodělečného obchodu). Další riziko, riziko ztráty, je vyšší v případě individuálního investování minimálně do chvíle, než si investor osvojí potřebné znalosti a dovednosti, které získá především dostatečnou praxí. U kolektivního investování toto riziko není tak vysoké z důvodu zvláštní právní ochrany a také díky významné diverzifikaci. Obecně lze říci, že jak individuální, tak i kolektivní investování mají svá rizika. Tržní riziko více postihuje individuální investování. Kurzy akcií se velmi často mění v závislosti na spoustě faktorů. Roli zde hraje nejenom celkový vývoj ekonomiky a hospodářský cyklus, ale i vývoj konkrétního odvětví či dané společnosti. Měnové riziko lze vyloučit investováním pouze do akcií či fondů denominovaných pouze v CZK anebo ho snížit pomocí měnového zajištění. Jednou z nejlepších možností, jak se bránit proti všem rizikům, je dostatečně diverzifikovat portfolio. Tato možnost se podle mě více nabízí u kolektivního investování. 75
75
Rizika investování do podílových fondů. Callido investice [online]. 2011 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z:
51
3.5.3 Komparace z hlediska výnosnosti Poslední, co bych chtěla v rámci komparace kolektivního a individuálního investování rozebrat, je porovnání výnosnosti. Výnosnost je dvojího druhu, a to kapitálová a důchodová či běžná. O běžné výnosnosti si myslím, že je výhodnější pro individuální investování. Investor může z držby aktiv získávat průběžné důchodové výnosy v podobě dividend u akcií, nájemného u nemovitostí, kupónů u dluhopisů a další. Investor tak v pravidelných termínech obdrží své důchodové výnosy a s těmi pak může nakládat co nejlépe, aby navýšil svůj majetek. Kdežto u kolektivního investování nemusí být důchodové výnosy vyplaceny investorovi přímo. Fondy kolektivního investování se obecně dělí na výnosové a na růstové. Rozdíl mezi nimi je následující. Výnosové fondy stejně jako v případě individuálního investování vyplácejí v pravidelných intervalech výnosy (tuto podobu mají zejména fondy, které investují převážně do bankovních vkladů a dluhopisů). Oproti nim růstové fondy žádné výnosy nevyplácejí, ale reinvestují je. Do kategorie růstových fondů spadá většina fondů v ČR (zejména rizikovější a dynamičtější fondy, jako jsou např. akciové). Z tohoto důvodu v případě kolektivního investování investor důchodové výnosy pravidelně nevidí, ale neznamená to, že o ně přijde úplně. Prostřednictvím reinvestovaných důchodových výnosů se navyšuje hodnota investorova majetku v daném fondu a může tak vydělat více peněz.76 Pokud mám komparovat kolektivní a individuální investování z pohledu kapitálových výnosů, dle mého názoru nelze říci, který způsob je pro investora výhodnější. Vždy záleží na spoustě hledisek a někdy je to i o štěstí. Co se týče fondů, ty jsou ze zákona povinny dodržovat určitá pravidla77, mezi která patří, že fondy musí mít diverzifikované portfolio, což přispívá ke snížení podstupovaného rizika. Ovšem již samotný magický trojúhelník nám ukazuje, že nižší riziko něco stojí. A v tomto případě je obětí vyšší výnos. Samozřejmě také záleží na povaze investora. Pokud se investor nebojí riskovat a v případě individuálního investování je ochoten většinu majetku rozložit pouze do malé skupiny aktiv, může realizovat daleko vyšší výnos než v případě diverzifikovaného portfolia. Jak jsem už ale zmínila dříve, je potřeba mít také určité znalosti a zkušenosti a v neposlední řadě i štěstí. Může se stát, že (i když jsou určité predikce pro vývoj aktiv, do kterých investor vložil své prostředky) nečekaně dojde ke změně situace na trhu a investor investující do jednoho aktiva (či do malé skupiny aktiv) může utržit místo vysokých výnosů velikou ztrátu. Proto podle mého názoru nedává smysl porovnávat výnosnost z hlediska kolektivního a individuálního investování. Při výnosnosti záleží na mnoha faktorech. Na profilu investora, pokud se rozhodne investovat individuálně, tak na jeho zkušenostech, znalostech, dále na 76
Typy otevřených podílových fondů. Trhy.měšec.cz [online]. 2011 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: 77
Zákon č 189/2004 Sb. O kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů. In: business center.cz 2004. §26-35 a §49-55 . Dostupné z:
52
vývoji situace na trhu či ve společnostech, ve kterých má portfolio nebo do kterých investují fondy. V případě samotných fondů záleží také na schopnostech portfolio manažerech a na mnoha dalších faktorech. Někdy se jeví jako mnohem výnosnější individuální investování, jindy je možné dosáhnout kolektivním způsobem investování vyššího zhodnocení než pomocí instrumentů z individuálního investování.
3.6 Shrnutí komparace kolektivního a individuálního investování Následuje zhodnocení porovnání kolektivního a individuálního investování. Představím tabulku, která ilustruje komparaci, a v další části provedu doporučení investorům. Tabulka č. 2: Komparace výhod a nevýhod kolektivního a individuální investování
Parametr Jednoduchost
a
pohodlnost
Kolektivní
Individuální
investování
investování
+
-
Investiční volnost
-
+
Profesionální správa portfolia
+
-
Náklady
+
-
Poplatky
-
?
Diverzifikace portfolia
+
-
+
-
Likvidita
+
?
Riziko
+
-
Výnosnost běžná
-
+
Výnosnost kapitálová
?
?
investování
Potřebná
počáteční
investice
výše
Pramen: vlastní zpracování na základě analýzy v předchozích podkapitolách
Tabulka č. 2 shrnuje výše popsané stránky. Pokud bych měla závěrem komparovat výhody a nevýhody kolektivního a individuálního investování, existují sice určitá obecná stanoviska, která říkají, toto je lepší než tamto, ale dle mého osobního názoru při porovnání 53
většiny parametrů záleží na povaze každého investora. Jako je každý člověk jedinečný, tak i samozřejmě každý investor má originální charakter a povahu a co se může zdát někomu výhodné, pro někoho jiného to dle jeho požadavků tak být nemusí. Obecně se dá ale říci, že kolektivní investování je pro investora pohodlnější a jednodušší. Investor si vybere vhodný fond, který kopíruje jeho investiční strategii a o nic jiného se nemusí starat. Občas sice může dojít k rozporu mezi tím, co investor skutečně očekává, a tím, jakých výsledků fond dosahuje. V takovém případě je vhodné s fondem ukončit spolupráci a najít si nějaký vhodnější. Individuální investování zase nabízí jednu z velkých výhod v oblasti investiční volnosti. Právě při investování individuálním způsobem si investor může rozhodnout o tom kdy investovat sám. Může si neustále upravovat a měnit tituly a všechno si manažerovat po svém. V případě kolektivního investování o takových věcech rozhodovat nemůže. Na stranu kolektivního investování mě zpátky přiklání výhoda v podobě profesionální správy. Fondy jsou spravovány odborníky, kteří jsou neustále v „obraze“. Vědí, co se děje na finančním trhu a celkem se jim daří předvídat jejich vývoj. Na základě toho mohou zavčas reagovat. Dnes se nám nabízí i profesionální správa v případě individuálního investování, ale jak to již bývá, něco to investory stojí a není to zrovna zanedbatelná částka. Kolektivní investování také disponuje nižšími náklady oproti investování individuálnímu. Týká se to především nákladů informačních, kdy individuální investor musí trávit hodiny a hodiny studováním, aby rozuměl tomu, co se na trhu děje a proč, a také musí neustále sledovat vývoj jeho portfolia. Toto je obrovská výhoda kolektivního investování. Ušetří investorovi spoustu času. Času, který je v dnešním světě tak drahý. Kolektivní investování disponuje velkým množstvím poplatků. Fondy si jich účtují spoustu. Vstupní, výstupní, manažerské, poplatek za odkup podílového listu a mnoho jiných. Výše těchto jednotlivých poplatků, které jsou individuálně ve výši 0-7 %, ovlivňuje celkový čistý výnos investora (např. investor investuje na jeden rok do fondu, co si účtuje 3 % za vstup, 2 % za správu, 3 % za výstup. Jistě si dokážete sami představit, jakého zhodnocení musí fond dosáhnout, aby se mu tato investice vyplatila. Na druhou stranu je důležité podotknout, že pokud investujeme na delší časové období, nehrají vstupní a výstupní poplatky tak důležitou roli). Individuální investování se mnohým druhům poplatku také nevyhne, ale zase nabízí investorovi mnohem vyšší možnost zhodnocení. Ovšem je zde také možnost velké ztráty. Proto je v tomto případě v tabulce č. 2 symbol „?“ , protože vše záleží na dalších faktorech. V možnosti diverzifikace portfolia je veliká výhoda kolektivního investování. Fondy ve svém portfoliu obvykle vlastní velké množství instrumentů, čímž je výrazně snížen dopad nepříznivého vývoje jednoho instrumentu na zbytek celého portfolia. Smíšené fondy nediverzifikují pouze riziko spojené s individuálním cenným papírem, ale částečně i riziko tržní, protože rozkládají své investice do více trhů – akciového, dluhopisového či peněžního. Navíc fond diverzifikuje často i geografické riziko investováním ve více zemích (či ve více 54
kontinentech). Při individuálním investování se investorovi nepodaří diverzifikovat portfolio tak významně jako v případě investování kolektivního.78 Parametr likvidity vychází lépe pro kolektivní investování, jak již bylo popsáno výše. U individuálního investování záleží na typu finančního aktiva a na dalších faktorech, proto se nedá jednoznačně říct, jak moc je individuální investování likvidní. Riziko vidím celkově vyšší u individuálního investování. Jedním z důvodů je již zmíněná nižší možnost uplatnění diverzifikace a vyšší náročnost na znalosti a vynaložený čas investora. Posledním parametrem v tabulce č. 5 je výnosnost. Tu jsem rozdělila na výnosnost běžnou a kapitálovou. V případě běžné výnosnosti shledávám výhodu u individuálního investování. Investor může z držby aktiv získávat důchodové výnosy, které může použít pro nákup různých statků či je dále investovat. Kdežto v případě kolektivního investování důchodové výnosy často nejsou vypláceny přímo, ale jsou rovnou reinvestovány. Při porovnání kolektivního a individuálního investování z hlediska kapitálových výnosů si myslím, že nelze říci, který způsob je pro investora výhodnější. Jak jsem již uvedla výše, záleží to na spoustě hledisek. Spousta lidí si klade otázku, jestli je tedy výhodnější investovat kolektivně či individuálně. Tabulka č. 5 ukázala určité výhody a nevýhody obou typů investování, a pokud bych měla sčítat plusové body, lépe z hodnocení vyšlo investování kolektivní. Jenže dle mého názoru neexistuje jednoznačná odpověď na otázku, jaký typ investování je výhodnější. Vše záleží na konkrétním profilu investora. Od toho se také budou odvíjet následující doporučení.
3.7 Doporučení pro investory Aby se dalo jednoznačně říci, že je pro daného investora vhodnější investovat kolektivně či individuálně, musel by ho člověk znát osobně. Je potřeba zohlednit spoustu aspektů a ty nelze zjistit bez potřebné diskuse s investorem. Je nutné znát především výši zamýšlené investice, investorův postoj k riziku, to, jestli chce investovat pravidelně či jednorázově, časový horizont investice, zda se chce investor věnovat investování a má na to potřebný čas, jaký očekává výnos od provedené investice a mnohé další. Pokud má investor zájem o určitý produkt (např. o investování do akcií), dá se najít vhodný produkt jak v oblasti kolektivního, tak i individuálního investování. V tom případě je pak rozhodující výše jeho počátečního kapitálu a již zmiňovaný čas a chuť aktivně rozhodovat o své investici a jiné. Jak jsem již uvedla, dle mého názoru nelze jednoznačně říci, který typ investování je výhodnější. Existuje obecný názor, že kolektivní investování je vhodné pro investora, který chce investovat relativně menší částku (do 100 000 Kč) většinou na dobu delší než jeden rok a 78
Proč (ne)investovat do otevřených podílových fondů?. IDNES.cz: Finance [online]. 2005 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z:
55
také pokud samotné investování není jeho koníčkem. Pokud má k dispozici větší částku, nechce tyto prostředky vázat na dlouhou dobu a finančním trhům rozumí a baví ho sledovat, jak se vyvíjí, je pro něj vhodnější investovat individuálně. Každý investor je originál a každý máme jiné preference. Konkrétně to tedy záleží na dané osobě. Např. ochota podstoupit určitou výši rizika je individuální a lze říci, že i emocionální vlastnost. Nyní popíši, do čeho by obecně měl investor investovat v závislosti na délce časového horizontu a jeho rizikového profilu. Jestli by měl investovat kolektivně či individuálně závisí na již několikrát zmiňovaných výše uvedených faktorech. Představím 3 základní profily investora. Je samozřejmé, že se každý nemusí situovat pouze do typů níže uvedených, ale může se i nacházet mezi nimi. Více ukazuje tabulka C v přílohách, která vyjadřuje následující. Konzervativní profil investora představuje investora, který má nízkou toleranci rizika. Co se týče krátkodobého časového horizontu, konzervativním investorům se běžně doporučují fondy peněžních trhů či konzervativní dluhopisové fondy (to znamená fondy, které investují převážně do českých státních dluhopisů s krátkou dobou splatnosti). Jenomže fondy peněžních trhů nejsou při nízkých sazbách během posledních cca dvou let schopny překonat úroky termínových vkladů, a protože dluhopisové fondy v uplynulých letech těžily z velmi nízkých úrokových sazeb a v podstatě už nemají kam klesat, dá se očekávat, že je čekají horší časy. Proto investorovi, který nechce nést riziko v krátkém časovém horizontu, doporučuji vložit do dluhopisů pouze určité nižší procento a spíše využít spořicí účet nebo termínovaný vklad. Za střednědobé období se většinou považuje horizont od jednoho roku do pěti let. Pokud konzervativní investor ví, že peníze bude potřebovat např. za 4 roky, je vhodné je uložit na termínovaný vklad či do státních nebo korporátních dluhopisů (dluhopisy vydané firmami, u kterých je riziko platební neschopnosti minimální). V takovém případě lze dosáhnout výnosnosti okolo 3-4 procent, čímž investor překoná inflaci. V dlouhodobém časovém horizontu by konzervativní investor neměl ztrácet čas a potenciální výnosy se státními dluhopisy. Pokud ví, že investuje na období např. 10-30 let, tak i s malým kapitálem může investovat do nemovitostí prostřednictvím nemovitostních fondů. I když je investor averzní k riziku, je vhodné do portfolia zahrnout i akcie (např. dividendové nebo stabilních ekonomik jako jsou Japonsko či USA). Je to vhodné také pro lepší diverzifikaci investice. To vyvážený investor je již ochoten nést určitou úroveň rizika pro dosažení vyšších výnosů. Jako základ bych u něj volila státní a korporátní dluhopisy a poté bych portfolio v krátkém časovém horizontu doplnila investičními certifikáty. Může tak i v období pouze do jednoho roku mít výnosy okolo 4-5 %. Ve střednědobém horizontu se nabízejí nemovitostní fondy, ale je také vhodné vložit peněžní prostředky do korporátních dluhopisů. V dlouhém období se může investor vložit prostředky do drahých kovů, jako jsou zlato a stříbro. Ale během posledních deseti let jejich cena stoupla na čtyřnásobek. Proto bych investorovi doporučila mnohem zajímavější příležitosti, např. high yield dluhopisy (dluhopisy spekulativního stupně, tzn. vydané firmami, u kterých je riziko platební neschopnosti vyšší) či 56
dluhopisy emerging markets (ovšem dle mého názoru je vhodné mít pouze nižší procento tohoto druhu dluhopisů, něco okolo 5 %) a samozřejmě i nemovitosti a akcie. Zajímavých výnosů se dá dosáhnout rovněž investováním do akcií silných ekonomik, jaké představuje např. Japonsko. Dynamičtí investoři, kteří bývají ziskuchtivější a jsou také ochotni za to zaplatit i vyšší mírou rizika, mají v krátkém časovém horizontu možnost investovat do bonus certifikátů. Pokud investují do bankovních domů, jako jsou Royal Bank of Scotland, Deutsche Bank či BNP Paribas, ochrání se určitým způsobem i před rizikem a mohou dosáhnout krásných výdělků okolo 7 %. V investičním období od 3 do 5 let je vhodné upřednostnit high yiel dluhopisy a dluhopisy emerging markets. Na rozvíjejících se trzích jsou úrokové sazby zatím vyšší než v Evropě či v USA (i když se dá očekávat jejich postupné sbližování) a brazilské či turecké dluhopisy investorovi ponesou vyšší úrok. Díky tomu mají výnosový potenciál zhruba 6-8 % za rok. Jako vhodná investice se zde jeví i investice do zlata či stříbra. Dynamický investor s velmi dlouhým horizontem má jednoduchou volbu, zvlášť pokud se jedná o pravidelné investice. Největší výnosový potenciál mají akcie emerging markets a akcie malých firem z růstových technologických oborů. Volatilita zde bude velká, krátkodobě může dojít k poklesu třeba až na polovinu původní hodnoty, ale dlouhodobě je vysoká pravděpodobnost růstu s výnosovým potenciálem kolem 10 % ročně. V případě individuálního investování se nabízí i vyšší zhodnocení.79 Ať už mají investoři jakýkoliv přístup k riziku, v případě dlouhodobého horizontu by neměli zapomínat s blížícím se koncem postupně převádět investice do konzervativnějších aktiv (to platí zejména v případě, že plánují peníze jednorázově vybrat a použít). Většinou se ale investoři v případě dlouhodobého horizontu zajišťují na stáří. V takovém případě není nutné vše převést z akcií do dluhopisů anebo nebo termínový účet. Spousta investorů si chce také na pozdější léta zajistit pravidelnou rentu. Zde doporučuji investovat do dividendových akcií či do nemovitostí, které mohou poté jako vlastníci pronajímat a jen ze samotného pronájmu mohou mít slušné přivýdělky na stáří.
79
TRAXLER, Jan. Kam investovat volné peníze?. FINMAG [online]. 2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z:
57
4 VÝBĚR PRODUKTŮ DO KONZERVATIVNÍHO PORTFOLIA Tato závěrečná část diplomové práce se zabývá finančními instrumenty, které jsou vhodné pro jeden určitý typ investora – pro konzervativního investora. Již v úvodu své práce uvádím jako jeden z hlavních důvodů, proč jsem si vybrala téma Komparace kolektivního a individuálního investování v ČR to, že sama chci v budoucnu investovat, proto mě zajímá, jaké možnosti se mi nabízí. Když se podívám na základní typy investorů, mohu konstatovat, že nejvíce se ztotožňuji právě s konzervativním investorem. Nabízí se zopakovat si, kdo je vlastně konzervativní investor. Podle mě najít přesnou definici, která by seděla na všechny konzervativní investory, nelze. Jak již bylo v této práci uvedeno, každý investor je individuální osoba s odlišnými vlastnostmi a preferencemi. Obecně se však dá říci, že konzervativní investor je investor, který je ochoten podstoupit žádné anebo malé riziko ztráty jeho investice. Právě vztah k riziku je vedle očekávaného výnosu jeden z nejdůležitějších faktorů, které by měl investor při svém rozhodování brát v úvahu. Je důležité si také promyslet, na jak dlouho chce investovat. Podrobně rozebrat možnosti vhodných produktů do portfolia konzervativního investora ve všech časových obdobích by svým rozsahem nestačilo na diplomovou práci. Protože mám ve svém okolí spoustu mladých lidí ve věkové skupině 25-30 let (a sama do této kategorie patřím), kteří si chtějí například za rok pořídit auto anebo si v kratším časovém horizontu vybavit domácnost, rozhodla jsem se v následující kapitole analyzovat a vybrat vhodné produkty právě pro konzervativní investory na krátké časové období. Kolektivní investování nabízí také produkty na krátké období (většinou od 6 do 12 měsíců), což je pro cíl mé práce plně dostačující. Protože ale bývá většinou doporučováno na střednědobý a dlouhodobý horizont, budou u vybraných produktů kolektivního investování také uvedeny výsledky pro investiční horizont 3 a 5 let a porovnám je. Nyní uvedu obecně doporučované instrumenty pro krátkodobý časový horizont a poté se podívám na to, které konkrétní produkty na trhu bych si mohla zvolit do svého portfolia jak v rámci kolektivního investování, tak i pro případ individuálního. Poté dosažené výsledky zhodnotím. Jak již bylo uvedeno, za krátkodobý časový horizont považuji období do jednoho roku. Následující graf č. 1 ukazuje přibližnou, obecně doporučovanou skladbu investorova portfolia pro toto období.
58
Graf č. 1: Konzervativní portfolio – krátkodobé období
Pramen: vlastní konstrukce
V krátkém časovém horizontu je investorovým prvořadým cílem ochrana jeho majetku proti inflaci. Konzervativnímu investorovi se tedy doporučuje vkládat své prostředky do kvalitních dluhopisů a do nástrojů peněžního trhu. V jakém poměru, toť otázka. Doporučení se různí. Většinou je to 50 % ku 50 %, jindy se doporučuje vložit o něco více prostředků do dluhopisů. Záleží na investorovi, co preferuje a v případě kolektivního investování je to na uvážení jednotlivých fondů.80 Konkrétní produkty, které mohou tvořit portfolio konzervativního investora, nyní představím jak pro případ individuálního investování, tak i pro v investování kolektivní.
4.1 Vybrané produkty pro individuální investování V případě individuálního investování budou v rámci investorovy části portfolia tvořící peněžní trh vybrány nejvýhodnější spořicí účty a termínované vklady. V dluhopisové části se zaměřím na státní dluhopisy. Než se investor pustí do samotného výběru vhodných produktů, je důležité, aby vzal v úvahu, že podle zákona o daních z příjmů, jsou výnosy z úroků na spořicích účtech a termínovaných vkladech zdaněny srážkovou daní ve výši 15 %. Banka či kampelička si daň sama strhne a k částce na účtu připíše už jen čistý výnos vkladu. Prakticky to pro investora znamená, že pokud má například sjednaný spořicí účet s tříprocentním ročním úrokem, čistý výnos jeho vkladu bude 2,55 %. Daň se počítá a sráží při připisování úroků, což u spořicího účtu bývá nejčastěji měsíčně či čtvrtletně a v případě termínovaných vkladů při splatnosti vkladu. Dá se tedy říci, že čím je častější připisování úroků, tím lépe pro
80
TRAXLER, Jan. Kam investovat volné peníze?. FINMAG [online]. 2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z:
59
majitele účtu, který tak v následujícím období získá „úroky z úroků“, které mu generují další peníze.81 Je nutné zmínit, že při výpočtech nebude brána v úvahu inflace. Je to z toho důvodu, aby byly více patrné rozdíly mezi jednotlivými instrumenty finančního trhu. Inflace bude brána v potaz při porovnání jednotlivých produktů na konci podkapitol. 4.1.1 Spořicí účty Při výběru jakéhokoliv investičního instrumentu by se investor neměl orientovat pouze aktuální výši úrokové sazby. Při rozhodování, kam vložit své volné finanční prostředky, je nutné vzít v úvahu různé faktory. Důležité je zvážit výši poplatků (někdy se nám může zdát úrok značně vysoký, ale když se odečtou poplatky, můžeme se dostat i do záporných hodnot, co se výnosů týče). Investor by si měl zjistit, jestli je nutné si založit i běžný účet, za jak dlouho může mít prostředky k dispozici a mnohé další. Pro výběr vhodného spořicího účtu do mého portfolia jsem zvolila následující kritéria:
81
Spořicí účet musí být v korunách pro fyzické osoby nepodnikatele
Spořicí účet bez povinnosti zřízení běžného účtu (osobně jsem telefonovala do 10 bank a ve většině případů je jak u spořicích účtů, tak i u termínovaných vkladů povinnost založení běžného účtu. To je z důvodu budoucího vypořádání či v případě termínovaných vkladů jsou na něj hrazené úroky. Poplatky vznikající v souvislosti se založením běžného účtu mohou v celkovém součtu snižovat výnosy z úroků. Proto budou následně vybrány spořicí účty a termínované vklady, kde při povinnosti založit si běžný účet je vedení běžného účtu zdarma, veškeré výpisy jsou také bez poplatku a platí se pouze poplatky za převody, které ale pro jednodušší interpretaci výsledků nebudou zvažovány. Jedná se o částky v jednotkách Kč za převod, a pokud si investor zakládá termínovaný vklad za účelem spoření peněz, budu dále předpokládat, že má svůj vlastní běžný účet a běžný účet, který si bude muset založit s termínovaným vkladem, nebude tak pro každodenní transakce používat. Bude ho mít pouze kvůli založení termínovaného vkladu.)
Spořicí účty bez výpovědní lhůty – aby byly prostředky kdykoliv k dispozici
Spořicí účty bez výrazného minimálního vkladu a zůstatku
Spořicí účty, které umožňují kdykoliv uskutečnit odchozí a příchozí platby
Spořicí účty u bank, které jsou běžně dostupné po celé České republice
Pokud má banka více spořicích účtů splňující výše uvedené podmínky, je vybrán účet s nejvyšší úrokovou sazbou82
Jak jsou daněny úroky a pojištěny vklady. Penize.cz [online]. 2009 [cit. 2013-05-25]. Dostupné z:
60
Důležitým kritériem nejenom pro konzervativního investora je také pojištění vkladů. Všechny banky mají ze zákona pojištěny vklady u spořicích účtů (i u termínovaných vkladů) do výše 100 000 EUR. Podle výše uvedených podmínek bylo z 18 bank vyselektováno 8, které se nejlépe shodovaly s mými požadavky. Blíže je představí tabulka č. 3. Tabulka č. 3: Vybrané spořicí účty (údaje jsou k 28. 8. 2013)
*úrokové sazby nezahrnují 15% srážkovou daň Pramen: Vlastní zpracování na základě
dat
dostupných
z následujících
finančních
portálů:
, , , plus z jednotlivých stránek bank uvedených v tabulce
Z tabulky č. 3 se zdá jako nejvhodnější produkt Spořicí účet od Air Bank anebo Spořicí účet od Equa Bank. Tyto banky nabízely jedny z nejvyšších úroků i v loňském roce. Pokud někdo loni vložil peněžní prostředky do těchto produktů, v rámci ročního zhodnocení udělal nejlépe. Při vkladu 130 000 Kč (tato suma byla stanovena ČNB jako průměrná částka vložených finančních prostředků na spořicí účet v roce 2012) se na Spořicím účtu od Air Bank dalo vydělat 2 784,70 Kč a při vložení prostředků do spořicího účtu Equa Bank 2 585,22 Kč (podrobnější informace na http://finance.idnes.cz/reality-test-sporicich-uctuvysledky-d88-/bank.aspx?c=A130107_110656_bank_zuk). Úrokové sazby a nabízené produkty se u bank často mění. Různé spořicí účty, které byly nabízené před třemi lety letos ani nemusí být v nabídce bank. Proto se u spořicích účtů 82
NACHER, Vilém. 1. reality test spořicích účtů – závěrečná zpráva. Bankovní poplatky.com [online]. 2012 [cit. 2013-06-13]. Dostupné z:
61
při krátkodobé investici vyplatí spíše sledovat výši úroků za poslední rok až dva než historickou výkonnost, jak tomu bude u podílových fondů. Já, jako konzervativní investor, bych se nebála vložit na dobu 1 roku své peněžní prostředky do produktu uvedených v tabulce č. 3. Vzhledem k tomu, že spořicí účty již byly vyselektovány dle specifických podmínek, volila bych společnosti nabízející nejvyšší úrok. Nyní prakticky ukážu, jak by vypadalo zhodnocení investice, kdybych si pro roční investici vybrala například spořicí účet od Air Bank. Air Bank je členem skupiny PPF, což je jedna z největších investičních a finančních skupin ve střední a východní Evropě. Banka je velmi mladou společností, ale s velkým potenciálem. Své služby nabízí zákazníkům od listopadu 2011. Na spořicím účtu garantují zhodnocení úspor do 1 milionu korun vždy jednou ze tří nejvyšších úrokových sazeb na trhu (nad 1 000 000 je výše úrokové sazby nižší). Na běžném účtu nabízí klientům při zůstatku 100 000 Kč a výše stejnou úrokovou sazbu jako na účtu spořicím.83 VÝPOČET INVESTICE U SPOŘICÍHO ÚČTU AIR BANK Předem je důležité říci, že kvůli zjednodušení výpočtu budu předpokládat, že se během roku nebudou měnit úrokové sazby bank. V případě Spořicího účtu Air Bank je nutné počítat s měsíčním pásmovým úročením. Roční zhodnocení ukáži jak při vkladu ve výši 50 000 Kč a 100 000 Kč, tak i při vkladu 1 500 000 Kč, aby bylo vidět, jak se liší zhodnocení při pásmovém úročení. Pokud právě budu počítat zhodnocení se vkladem vyšším než 1 000 000 Kč, tak je nutné si částku rozdělit na dvě částky, přičemž každá bude úročena jinou úrokovou sazbou. Částka do 1 000 000 je úročena 1,36 % (původní výše úroku je 1,6 %, ale je nutné odečíst srážkovou daň) a částka od 1 000 000 Kč do 1 500 000 Kč bude úročena 0,595 % (před odečtením srážkové daně byl úrok 0,7 %). Nejdříve je nutné si vzorcem vypočítat roční úrok a výsledek poté podělit dvanácti, abych dostala výši měsíčního úroku. O tento měsíční úrok bude vždy navýšen zůstatek na účtu každý následující měsíc, protože právě z této částky se počítá úrok pro měsíc následující. Výpočet je ukázán v příloze D. Na konci roku jsou výsledky následující (částky ve sloupci zůstatek na konci měsíce jsou zaokrouhleny na dvě desetinná místa směrem dolů): Při vkladu 50 000 Kč by měl investor na konci roku částku 50 684 Kč. Peníze se tak při započítání 15 % daně zhodnotí o 684 Kč. Pokud na začátku roku vloží na spořicí účet 100 000 Kč, na konci roku bude částka ve výši 101 368 Kč. Při započítání srážkové daně se mu tak navýší majetek o 1 368 Kč.
83
Proč náš spořicí účet. Air bank [online]. 2011 [cit. 2013-06-15]. Dostupné z: http://www.airbank.cz/cs/sporici-
ucet/proc-sporici-ucet/
62
Pokud by si chtěl na rok nechat na spořicím účtu 1 500 000 Kč, po roce bude mít jeho vklad hodnotu 1 516 620 Kč. Vložením prostředků na spořicí účet Air Bank tak po roce získá 16 620 Kč. VÝPOČET INVESTICE U SPOŘICÍHO ÚČTU FIO KONTO Následuje stejný výpočet pro Fio konto od Fio banky, aby bylo vidět, jaký je rozdíl mezi bankou, která nabízí jeden z nejvyšších úroků, a bankou, která je na opačném konci. Fio banka nenabízí žádné pásmové úročení, ale od vkladu 100 Kč a více nabízí po odečtení srážkové daně 15 % úrok ve výši 0,425 % (bez odečtení daně je výše úroku 0,50 %). Výsledky po ročním spoření ukazuje tabulka E v přílohách. U spořicího účtu Fio konto dosáhneme následujících výsledků: Při vkladu 50 000 Kč na jeden rok bude mít investor na konci investičního období k dispozici částku 50 212 Kč. Získá tedy 212 Kč. Při vkladu 100 000 Kč na konci roku bude mít částku 100 425 Kč. „Vydělá“ 425 Kč. Pokud investuje 1 500 000 Kč, po roce bude hodnota jeho peněz ve výši 1 506 387 Kč. Investice mu vynese 6 387 Kč. Z výše uvedených příkladů vyplývá, že je velmi důležité vybrat si vhodný spořicí účet. Pokud bych se jako investor například spoléhala na doporučení lidí ze svého okolí (spousta lidí je ovlivněna reklamami a doporučuje Fio banku) a osobně si neudělala průzkum trhu, mohla bych přijít o nemalé peníze. Při vkladu 50 000 Kč dělá rozdíl 472 Kč, při vkladu 100 000 Kč je rozdíl 943 Kč. A pokud si chce někdo na rok uložit na spořicí účet částku 1 500 000 Kč, mohl by kvůli své lehkovážnosti přijít o 10 233 Kč. Proto je velmi důležité udělat si analýzu odvětví, než se investoři rozhodnou investovat své peníze. Dneska je nabídka spousty produktů. Banky se předhánějí v atraktivnějších nabídkách. Každý si dnes může najít produkt, který bude vyhovovat jeho požadavkům. Co vyhovuje jednomu investorovi, nemusí být vhodné pro druhého. Pokud se ale člověk rozhodne investovat individuálně, rozhodně to chce věnovat čas k průzkumu nabídek na trhu a ne se třeba jenom spoléhat na rady známých, jak to spousta lidí dělá. Následující řádky se budou věnovat výběru termínovaných vkladů. Lidé si často kladou otázku, jestli vložit peníze na spořicí účet či využít nějaký z nabízených termínovaných vkladů. Jaké jsou vlastně mezi nimi rozdíly? Jedním ze základních je ten, že na termínovaném vkladu investor nemůže na peníze sáhnout. Pokud tedy ví, že peníze nebude na nějakou dobu potřebovat, je vhodné si je uložit na termínový vklad. Pokud třeba nemá větší peněžní rezervy, je lepší peníze uložit na spořicí účet, aby k nim mohl mít kdykoliv přístup. Za předčasný výběr z termínovaného vkladu se totiž mnohdy účtují ne zrovna malé poplatky. Navíc výše úrokové sazby je po celou dobu sjednané smlouvy fixní. U spořicích účtů je banky mohou měnit. 63
Právě co se týče výše úrokové sazby, logicky by měly být u termínovaných vkladů vyšší. Selský rozum říká, že pokud se svých peněz investor vzdá na nějakou dobu ve prospěch banky (např. když se uloží na termínovaný vklad na jeden rok, tak po tuto dubu na ně nelze vůbec sáhnout, pokud se investor chce vyhnout poplatkům za předčasný výběr), měl by získat lepší zhodnocení než u produktu, u kterého banka musí počítat s tím, že si peníze může kdykoliv vybrat zpátky. Bohužel ne vše funguje podle zákonů logiky a finanční trh není žádnou výjimkou. Zejména nové banky soudí, že na spořicí účet lidé lépe uslyší, a proto je zvýhodňují a zaměřují na ně svoji marketingovou strategii. Termínované vklady na to poněkud doplácejí. 84 Dalším z rozdílů je, že termínované vklady požadují minimální vklady většinou od 5 000 Kč. U spořicích účtů tento požadavek většinou nebývá. Stejně jako spořicí účty jsou i termínované vklady ze zákona pojištěni do výše 100 000 EUR. 4.1.2 Termínované vklady Nyní představím vybrané termínované vklady. Jejich selekce probíhala za podobných podmínek jako u spořicích účtů. Jak již bylo řečeno, termínované vklady jsou často překonány spořicími účty. Pokud investor vloží peníze do tohoto produktu, je vhodnější si zvolit méně známou banku nebo družstevní záložnu. Nové banky či družstevní záložny nabízejí vyšší úrokové sazby než známé banky. Jejich hlavním motivem je přilákat nové klienty. Z tohoto důvodu se v tabulce č. 4 objevují méně známé banky. Tabulka č. 4: Vybrané termínované vklady (k 3. 9. 2013)
Úrokové sazby se symbolem * značí, že v tabulce jsou uvedeny úrokové sazby pro vklad ve výši od 50 000 Kč do 500 000 Kč. Toto rozmezí bylo vybráno z důvodu, že mě jako potenciálního investora zajímá vklad od 50 000 Kč.
84
TŮMA, Ondřej. Srovnání termínovaných vkladů: nejlepší zhodnocení padesáti a dvou set tisíc za rok či dva. Peníze.cz[online]. 2012 [cit. 2013-06-18]. Dostupné z:
64
Pramen: vlastní zpracování podle mnou vyselektovaných údajů portálů měšec.cz a Bankovní poplatky.com dostupných na WWW: a a na internetových stránkách jednotlivých bank a družstevních záložen
Z tabulky č. 4 se jeví jako nejvhodnější produkt do portfolia termínovaný vklad Artesa Standard od spotřebního družstva Artesa (spotřební družstva mají ze zákona také pojištění vkladů do výše 100 000 EUR). Při investici na období jednoho roku dosahuje úrok výše 2,7 %. Po odečtení srážkové daně je jeho výše 2, 29 %. VÝPOČET INVESTOVANÉ ČÁSTKY U TERMÍNOVANÉHO VKLADU ARTESA STANDARD Úroková sazba má stejnou výši od 50 000 Kč do 500 000 Kč investované částky a to po odečtení srážkové daně 2,29 %. Pokud se investor rozhodne investovat na jeden rok 50 000 Kč, po roce bude výše jeho peněžních prostředků 51 145 Kč. Majetek se mu tak obohatí o 1 145 Kč. Při investici 100 000 Kč dosáhne po roce na částku 102 290 Kč. Získá tedy 2 290 Kč. Když se podívám na výsledky u spořicích účtů, jeví se termínované vklady jako lepší varianta. Podrobněji tyto produkty porovnám i s možností investice do státních dluhopisů v jedné z příštích podkapitol. Stejně jako u spořicích účtů, tak i v případě termínovaných vkladů je důležité věnovat čas vhodnému výběru produktu. Najít instrumenty, které by odpovídaly všem mým požadavkům, není úplně jednoduché. U termínovaných vkladů se vyplatí vložit prostředky do méně známých bank či družstevních záložen (pro představu banky jako Česká spořitelna či GE Money Bank nabízí při vkladu částky 100 000 Kč na dobu 12 měsíců úroky ve výši 0,30,4 %). Co se týče rizikovosti, tak jsem již uvedla, že termínované vklady i spořicí účty jsou vždy ze zákona pojištěny do výše 100 000 EUR. Pokud by investoři měli k dispozici vyšší částky, je vhodné prostředky rozdělit mezi více bankovních domů. Mnohé banky také nabízí možnosti založit si více termínovaných vkladů či spořicích účtů. Družstevní záložny mají vklady pojištěny ze zákona stejným způsobem jako banky. 4.1.3 Státní dluhopisy Jak ukazuje graf č. 1, větší část složky krátkodobého konzervativního portfolia by měly tvořit dluhopisy, přičemž standardně jsou za konzervativní investici považovány státní dluhopisy. Do roku 2011 nebylo možné si v rámci individuálního investování koupit české státní dluhopisy. Mohly tak být nakupovány pouze v rámci kolektivního investování. V roce 2011 se vláda rozhodla zpřístupnit tuto nabídku i drobným investorům. Do dnešního dne byly celkem 4 emise spořicích státních dluhopisů (též nazývaných podle tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska – Kalouskovy dluhopisy). Mým cílem není v této práci podrobně 65
rozebírat Kalouskovy dluhopisy a jak jednotlivé emise probíhaly, ale uvedu pouze základní údaje. Jeden kus spořicího státního dluhopisu má jmenovitou hodnotu 1 Kč. Investor si může pořídit minimálně 1000 kusů spořicích státních dluhopisů, co odpovídá minimální investované částce 1000 Kč. Maximální možný odběr není určen. Co se týče poplatků, tak pořízení spořicích státních dluhopisů není zatíženo žádným poplatkem. Je pouze nutné uhradit cenu pořizovaných dluhopisů. Zřízení a vedení majetkového účtu, na kterém jsou evidovány dluhopisy každého investora, také nejsou zpoplatněny. Investované prostředky je možné kdykoliv získat zpět formou předčasného splacení bez jakékoli finanční penalizace. Jediné, za co si investor zaplatí, jsou nadstandardní služby. Spořicí státní dluhopisy je možné si pořídit na téměř 1 400 místech po celé České republice. Emisi dluhopisů nabízí Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka a nově i J&T Banka.85 Dluhopisy si mohou objednat jak Češi, tak i cizinci, stejně jako občanská sdružení, nadace, nadační fondy, církve, kraje, města, ale i například veřejné vysoké školy a další. O spořicí státní dluhopisy je mezi českými občany obrovský zájem. Celkově již proběhly 4 emise a emitovalo se více dluhopisů, než se původně plánovalo. První emise byla v období 3. – 7. října 2011 v celkové hodnotě 20,4 miliardy Kč. Druhá emise proběhla mezi 10. a 31. květnem 2012 za 15,3 miliardy Kč. Potřetí se emitovalo během 5. – 12. listopadu loňského roku za 31 miliard Kč. Zatím poslední emise proběhla od 13. do 31. května 2013 za celkovou částku 17,6 miliard Kč.86 Při poslední emisi bylo investorům nabízeno 5 druhů spořicích státních dluhopisů: 1) Diskontovaný spořicí státní dluhopis – zaknihovaný cenný papír se splatností 1 až 2 roky, jehož jmenovitá hodnota je 1 Kč. Výnos dluhopisů je tvořen rozdílem mezi jeho jmenovitou hodnotou a pořizovací cenou. Cena dluhopisu je nižší než částka, která je investorovi vyplacena při splatnosti dluhopisu (tj. jeho jmenovitá hodnota) 2) Premiérový spořicí státní dluhopis – zaknihovaný cenný papír se splatností 3 roky, jehož jmenovitá hodnota je 1 Kč. Má kuponovou variantu (kdy je jednou ročně ke stanovenému datu vyplácen výnos na platební účet investora. Pro každý rok je stanoven pevný výnos dluhopisů, který je v posledním roce vyšší jako prémie za držbu dluhopisů do splatnosti) anebo reinvestiční variantu (výnos není vyplácen pravidelně, ale jednou ročně se ke stanovenému datu automaticky reinvestuje formou připsání dalších prémiových spořicích státních dluhopisů na majetkový účet investora. Počet dluhopisů se tak každoročně zvyšuje a poslední rok je navýšen o prémii za držbu do splatnosti). 85
Spořicí státní dluhopisy. Ministerstvo financí ČR [online]. 2011 [cit. 2013-07-02]. Dostupné z: 86
Češi vzali Kalouskovy dluhopisy útokem. Opravdu se vyplatí?. Euro Zprávy.cz [online]. 2013 [cit. 2013-0702]. Dostupné z:
66
3) Kuponový spořicí státní dluhopis – zaknihovaný cenný papír se splatností 5 až 6 let, jehož jmenovitá hodnota je 1 Kč. Výnos dluhopisů je vyplacen jednou ročně ke stanovenému datu na investorův platební účet. Tento výnos až do data splatnosti každý rok narůstá. 4) Reinvestiční spořicí státní dluhopis – představuje zaknihovaný cenný papír se splatností 5 až 6 let, jehož jmenovitá hodnota je 1 Kč. Výnos dluhopisů není pravidelně vyplácen, ale je jednou ročně ke stanovenému datu automaticky reinvestován formou připsání dalších reinvestičních spořicích státních dluhopisů na majetkový účet investora. Počet kusů dluhopisů se tak každoročně zvyšuje. 5) Proti-inflační spořicí státní dluhopis – zaknihovaný cenný papír se splatností 7 až 8 let, jehož jmenovitá hodnota je 1 Kč. Výnos dluhopisu je založený na procentní změně indexu spotřebitelských cen a není pravidelně vyplácen, nýbrž se automaticky reinvestuje dvakrát ročně ke stanovenému datu formou připsání dalších protiinflačních dluhopisů na majetkový účet investora. Počet kusů spořicích státních dluhopisů se tedy každoročně zvyšuje.87 I přesto, že od letošního roku úroky nově podléhají patnáctiprocentní dani z příjmů (nově platí ustanovení týkající se zaokrouhlování daňového základu i vypočtené daně. Doposud se zaokrouhloval základ daně a vypočtená daň u každého dluhopisu samostatně. Díky tomu, že jmenovitá hodnota jednoho spořicího dluhopisu je jedna koruna, vyšla daň po zaokrouhlení na nulu. Od letošního roku se však zaokrouhluje až vypočtená daň ze všech dluhopisů dohromady. V praxi to znamená, že úrokové výnosy dluhopisů budou po zdanění ještě o 15 procent nižší.) stále je o ně mezi investory zájem (původně se zamýšlela emise ve výši 10 miliard Kč, nakonec ale byla ve výši – jak jsem již uvedla – 17,6 miliard Kč). V posledních letech je možné pozorovat, že úroky z dluhopisů jsou v podstatě na svých historických minimech. Ani u spořicích státních dluhopisů tomu není jinak. Když se opět zaměřím na krátkodobé období konzervativního investora, lze vzít v úvahu do portfolia v rámci dluhopisů Diskontovaný spořicí státní dluhopis. Jeho úrokový výnos byl při Vánoční emisi 2012 ve výši 2,05 %. Při poslední emisi úrok před zdaněním představoval 1,7 % (po zdanění 1,45 %).88 VÝPOČET VÝNOSU INVESTOVÁNÍM DO STÁTNÍCH DLUHOPISŮ Při výpočtu tedy vezmu v úvahu úrok po zdanění u Diskontovaného spořicího státního dluhopisu. Jeho výše je 1,45 %.
87
Spořicí státní dluhopisy. Ministerstvo financí ČR [online]. 2011 [cit. 2013-07-02]. Dostupné z:
88 TRAXLER, Jan. Jarní emise spořicích dluhopisů: výnosy klesají. Peníze.cz [online]. 2013 [cit. 2013-07-05]. Dostupné z:
67
Pokud investor nakoupí dluhopisy za 50 000 Kč na jeden rok, po roce bude jejich hodnota dosahovat výše 50 725. Investováním do českých státních dluhopisů tak získá 725 Kč. Při investici částky 100 000 Kč bude mít po roce k dispozici 101 450 Kč. Jeho peněžní prostředky se zhodnotí o 1 450 Kč. 4.1.4 Porovnání dosažených výsledků Nyní porovnám výnosnosti mezi spořicím účtem, termínovaným vkladem a státním dluhopisem, abych zhodnotila, co se jeví jako nejvhodnější varianta pro konzervativní investory v krátkodobém období. Více ukazuje tabulka č. 5. Tabulka č. 5: Porovnání analyzovaných produktů
Pramen: vlastní konstrukce dle výše provedené analýzy
Tabulka č. 5 shrnuje dosažené výsledky analýzy individuálního investování pro konzervativního investora v krátkém období. Vždy byl vybrán produkt s nejlepším výsledkem v rámci jednotlivých kategorií. Po zvážení všech požadavků se jeví jako vítězná kategorie termínované vklady. A to konkrétně termínovaný vklad Artesa Standard. Z tabulky vyplývá, že při investici do termínovaného vkladu investor získá v podstatě jednou více, než kdyby investoval do nejlepšího spořicího účtu. Nutno dodat, že termínované vklady, které skončily na dalších 3 místech, stále dosahovaly lepších výsledků než spořicí účet Air Bank. Státní dluhopisy nabízí o 0,09 % lepší zhodnocení než nejvýhodnější spořicí účet. Skončily tak na druhém místě. Je ale nutné si uvědomit, že všechny výsledky nezahrnují inflaci. Inflaci vezmu v úvahu při finální komparaci získaných hodnot v rámci individuálního i kolektivního investování.
4.2 Vybrané produkty pro kolektivní investování Následující podkapitola se zaměří na výběr produktů do portfolia konzervativního investora na krátké období v oblasti kolektivního investování. Pro zajímavost také uvedu, jaký by byl
68
pro investora rozdíl, jestli investuje do vybraných produktů na krátké období oproti situaci, kdyby se rozhodl investovat do střednědobého investičního horizontu V rámci složky peněžního trhu budou vybrány nejvhodnější fondy peněžního trhu a do dluhopisové části zahrnu dluhopisové fondy. Ještě než začnu s konkrétním výběrem, je dobré odpovědět si na otázku: Podle čeho si vybrat nejlepší druh fondu, který odpovídá jak investičnímu horizontu, tak i rizikovému profilu investora? Investor se musí prokousat jednotlivými nabídkami investičních společností. Při výběru fondů je důležitá struktura portfolia fondu, aby odpovídala investorovým požadavkům. Důležité je zhodnotit také nákladovost fondu. Pro krátké investiční období jsou vhodné fondy s nulovými vstupními poplatky. Při hodnocení výkonnosti je důležité nevybírat fond podle nejlepšího výsledku v minulém roce. Ten se již nemusí opakovat. Proto je vhodné porovnávat dlouhodobější výkonnost (zhruba poslední 3 roky až 5 let) s ostatními fondy (při investování na střední a dlouhodobé období se doporučuje řídit se místo výkonnosti durací 89). Investor si také musí uvědomit, že s investicí do fondů spravovaných v zahraniční měně je spojeno měnové riziko. Vzhledem k tomu, že jsem se rozhodla najít si produkty krátkodobého charakteru, eliminuji měnové riziko tím, že budu hledat fondy s domicilací v České republice, které jsou dominované v CZK. Důležitou informací pro investora je také to, že pokud uběhne více jak 6 měsíců mezi nákupem a zpětným prodejem podílových listů, pak kapitálový zisk z tohoto prodeje nepodléhá zdanění. To je jedna z výhod oproti individuálnímu investování. Pro selekci vhodných fondů dle mnou stanovených podmínek využiji server Patria Plus a vygeneruji všechny fondy peněžního trhu (v další části dluhopisové) podle společnosti AKAT ČR. Po vygenerování fondů dle zadaných podmínek AKAT ČR jsou zahrnuty mezi fondy peněžního trhu i fondy akciové, dluhopisové, smíšené a fondy fondů s investičním horizontem kratším než jeden rok. Já jsem se rozhodla do své diplomové práce v rámci této podkapitoly zahrnout pouze fondy peněžního trhu a až se dostanu k dluhopisové složce portfolia, zahrnu tam jenom dluhopisové fondy, do kterých se investuje na krátké období. U jednotlivých fondů budu také prezentovat příklady, o kolik se investorovi zhodnotí investice. V tomto případě stejně jako u výběru produktů v individuálním investování nebudu pro zjednodušení výpočtů zvažovat poplatky za výpis, které jsou v jednotkách Kč. 4.2.1 Fondy peněžního trhu Při výběru fondů do další části analýzy byl pro mě jeden z prvních parametrů ten, aby fondy měly již nějakou historii na trhu. Abych později při zkoumání výkonností fondu mohla mít 89
Durace je průměrná doba návratnosti, za jakou se nám vrátí peníze vložené do určité investice. Čím je durace
vyšší (čím je vyšší průměrná doba návratnosti vložených prostředků), tím je obvykle vyšší i kolísavost ceny daného finančního instrumentu a je tedy i vyšší rizikovost takové investice.
69
k dispozici údaje za minimálně posledních 5 let. Dále byly vybrány fondy, které jsou denominovány v CZK a které mají zajištěné měnové riziko alespoň ze 70 %. Více lze vidět v tabulce F v přílohách. Tabulka (viz. příloha F) ukazuje, že většina fondů má v ČR dlouholetou tradici, kdy mezi mladší se řadí AXA Corporate Fund a fond KB peněžní trh. V další části již nebude zvažován právě AXA Corporate Fund a to z důvodu, že byl vytvořen pro bonitnější klienty se stanovenou minimální investiční částkou ve výši 1 000 000 Kč. Další fondy mají maximální výši minimální investice 5 000 Kč, což je dle mého názoru vhodná částka pro drobné investory. V následujících řádcích celkově vyberu 3 fondy peněžního trhu, které budu podrobněji analyzovat. Ke vhodnému výběru mi pomůže tabulka č. 6. Zjišťovanými údaji ke vhodnější selekci jsou následující – rizikový profil fondu, doporučený investiční horizont, výkonnost fondu za poslední rok a také jeho průměrná výkonnost během posledních 3 a 5 let a poplatky fondu (vstupní, výstupní a správcovský). Tabulka č. 6: Analýza vybraných fondů peněžního trhu (údaje k 9. září 2013)
* výkonnosti zahrnují poplatky za správu ** správcovské poplatky jsou již zahrnuty ve vstupním poplatku Pramen: vlastní konstrukce na základě informací dostupných na webových stránkách jednotlivých finančních institucí
Všechny vybrané fondy peněžního trhu v tabulce č. 6 spadají do rizikového profilu druhé kategorie. Podle tohoto kritéria se tedy nedá nějak více rozhodnout (proto také tento parametr není zobrazen v tabulce). Doporučený investiční horizont je u většiny 6-12 měsíců, což je pro účely mého portfolia naprosto vyhovující. Společnosti si neúčtují výstupní poplatky, ale vstupní již požadují, a to většinou ve výši 0,50 % z celkového objemu vkladu. Roční správcovské poplatky se nachází okolo 0,60 %, ale společnosti je většinou již zahrnují do vstupních poplatků či jsou součástí ceny podílového listu. Co se týče výkonností, lze si všimnout, že si i v rámci meziročního srovnání fondy většinou udržují výkonnost kolem určité hranice. ING (L) Flex Český fond peněžního trhu jako jediný fond dosáhl v rámci průměrné výkonnosti za posledních pět let záporné hranice. 70
V tabulce č. 6 mají 3 fondy zelený podklad. Tyto fondy považuji za vhodné pro konzervativní investory v krátkém investičním období a budou více analyzovány. Vybrané fondy splňují všechna mnou stanovené kritéria. Jsou denominované v CZK, mají za sebou určité investiční období, rizikový profil mají na nízkém stupni (konkrétně na číslu 2), měnové riziko je vždy zajištěno, doporučený investiční horizont je na 6-12 měsíců a jejich poměr výkonnosti vzhledem k poplatkům patří k nejlepším. Konkrétně se jedná o Konzervativní otevřený podílový fond ČP Invest. Tento fond dosáhl v tabulce č. 13 nejvyšších výkonností a jako plus u něj shledávám, že tato výkonnost již zahrnuje správcovské poplatky. Druhým analyzovaným fondem bude otevřený podílový investiční fond České spořitelny SPOROINVEST. Jako poslední v této kategorii uvedu otevřený podílový fond PIONEER – SPOROKONTO. OTEVŘENÝ KONZERVATIVNÍ PODÍLOVÝ FOND ČP INVEST Tento fond je spravován Investiční společností České pojišťovny (dále ČP INVEST). ČP Invest byla založena v roce 1991 a je spolu s mateřskou Českou pojišťovnou od roku 2008 součástí mezinárodní finanční skupiny Generali PPF Holding B. V., který působí v 10 zemích střední a východní Evropy. Společnost ČP INVEST poskytuje služby v oblasti kolektivního investování a její základní nabídku tvoří 12 podílových fondů vedených v CZK.90 Otevřený konzervativní fond ČP INVEST byl založen v roce 2001. Je určen pro konzervativní investory, kteří nepožadují vysoký výnos svých investic, ale mnohem důležitější je pro ně nízké riziko a větší jistota zhodnocení. Je vhodný pro investory s investičním horizontem 6-12 měsíců. Fond je fondem růstovým, tzn., že nepoužívá zisk k výplatě podílů na zisku z výsledku hospodaření s majetkem fondu investorů, ale veškerý zisk je reinvestován v rámci hospodaření fondu. Investičním cílem fondu je dosažení zhodnocení aktiv v krátkodobém a střednědobém časovém horizontu nad úroveň krátkodobých úrokových sazeb při vysoké likviditě a nízké volatilitě aktiv. Fond nesleduje ani nekopíruje žádný benchmark, avšak do konce roku 2011 tomu tak bylo. Za účelem dosažení svého investičního cíle investuje do nástrojů peněžního trhu, jako jsou například vklady u bank nadnárodních institucí, a do státních dluhopisů z celého světa. Podrobnější strukturu portfolia fondu ukáže následující graf č. 2.
90
Profil společnosti. In: ČP INVEST [online]. 2008 [cit. 2013-08-15]. Dostupné z:
nas/profil-spolecnosti.html>
71
Graf č. 2: Složení portfolia otevřeného konzervativního fondu ČP INVEST dle typu aktiv a ratingu k 3. 9. 2012
Pramen: vlastní konstrukce dle dat společnosti dostupných z a
z
Pokud investora zajímá složení portfolia fondu dle jednotlivých typů aktiv, tak z grafu č. 2 může vyčíst, že největší zastoupení mají domácí dluhopisy (64,27 %), poté zahraniční dluhopisy (31,20 %) a krátkodobé pokladniční poukázky (4,53 %). Z hlediska sektorového rozložení je možné na webových stránkách společnosti zjistit, že nejvíce fond investuje do mezinárodních institucí (59,6 %) a do bankovnictví (17,2 %). Co se týče hodnocení dluhopisů, 90 % z nich je ohodnoceno stupněm mezi BB až AAA, kdy 71 % je mezi stupněm AA-A. Analýza struktury portfolia fondu mi tak ukázala, že fond je opravdu vhodný pro konzervativního investora. Pro investora je také důležitá informace o minimální výši vkladu. Výše první investice pro jednorázové investování musí minimálně dosahovat částky 3 000 Kč. Dle mého názoru se jedná o vhodnou minimální výši investice pro drobného investora. Další investice může proběhnout již od 500 Kč. Pokud by někdo chtěl investovat pravidelně, nesmí měsíčně investovat méně než 500 Kč. Investor musí v neposlední řadě přihlédnout k nákladům fondu. Pro nezkušeného investora je někdy oříšek vyznat se v tom, jaké náklady vlastně musí hradit. Něco jiného uvádějí webové stránky společnosti a něco jiného statut fondu. Proto jsem si všechny informace ověřovala přímo telefonicky s odborníky jednotlivých společností, kteří mají daný fond na starosti. V případě otevřeného konzervativního podílového fondu ČP INVEST se investorům neúčtují žádné vstupní ani výstupní poplatky. Fond udává výši správcovského poplatku 0,2 % za rok a celková nákladovost TER je ve výši 0,66 %. Tyto náklady jsou již zahrnuty ve výkonnosti fondu, takže přímo se investorovi nezapočítávají. 91 91
Konzervativní fond ČP INVEST. ČP IVNEST [online]. 2013 [cit. 2013-08-15]. Dostupné z:
72
Nyní se podívám na vývoj hodnoty podílového listu a na samotnou výkonnost fondu. Jak lze vidět v grafu (viz. příloha G) tak hodnota podílového listu od založení fondu roste bez nějakých výrazných výkyvů. I během finanční krize okolo roku 2008 hodnota podílových listů měla rostoucí úroveň. Následující graf č. 3 se zabývá průměrnou roční výkonností fondu v jednotlivých letech. Graf č. 3: Výkonnost fondu ČP INVEST (k 30. 8. 2013)
Pramen: vlastní konstrukce na základě dat dostupných z internetových stránek společnosti ČP INVEST dostupných
na
WWW:
512345f457354.pdf>
Do konce roku 2011 lze vidět i porovnání výkonnosti vzhledem k benchmarku. Výkonnost fondu vždy dosahovala kladných čísel. I v době finanční krize měl fond dobré výsledky. Sice v letech 2007 a 2008 nepřesáhl benchmark, ale když uvážíme tehdejší situaci na trhu, vedl si velmi dobře. Rok 2009 zatím patřil k nejúspěšnějšímu na trhu – fond zhodnotil o 3,9 %. V následujících dvou letech fond nepřesáhl hranici 1,5%. Nutno ale dodat, že stále dosahoval lepších výsledků než většina jeho konkurentů. Loni opět dosáhl svým výkonem ke třem procentům, ale jakmile banky začaly snižovat úrokové sazby, jeho výkonnost opět klesla. Nyní se drží na hranici 1 %. Tabulka č. 8 ukazuje jak kumulovanou výkonnost, tak průměrnou výkonnost fondu za poslední rok, za uplynulé 3 roky a za období minulých 5 let.
73
Tabulka č. 7: Průměrná roční a kumulovaná výkonnosti fondu ČP INVEST (k 2. 9. 2013)
Druh výnosnosti/Období
1M
3M
6M
1Y
Výkonnost kumulovaná
0,12%
0,12%
0,39%
0,97%
4,13% 10,21%
X
X
X
0,97%
1,36%
Výkonnost p. a. Pramen:
vlastní
konstrukce
na
základě
dat
společnosti
ČP
INVEST
3Y
dostupných
5Y 1,96% z WWW:
Z tabulky č. 7 lze vyčíst, že fond byl v uplynulých pěti letech zhodnocován průměrně hodnotou 1,96 %. Na tříletém časovém horizontu je tento údaj již nižší – zhodnocení bylo ve výši 1,36 % v průměru každý rok. Za posledních dvanáct měsíců se majetek fondu zhodnotil o 0,97 %. Je to sice nižší údaj, než co si investoři od tohoto fondu slibují, nicméně fondy to nemají v posledních letech lehké kvůli dluhové krizi, kdy centrální banky drží úrokové sazby na historickém minimu. Pokud bych během posledního roku nakoupila podílové listy tohoto fondu, tak se mi zhodnotí mé finance následovně: Při jednorázové investici 50 000 Kč na období jednoho roku při výkonnosti fondu 0,97 %, kde jsou již zahrnuty všechny poplatky, bych dostala částku 50 485 Kč (50 000*1,0097). Po roce tak investováním do fondu ČP INVEST investor získá 485 Kč. Při jednorázovém vkladu 100 000 Kč za stejných podmínek budu mít po roce částku ve výši 100 970 Kč (100 000*1,0097). Po roce se tak investice zhodnotí o 970 Kč. V další části mé práce si tyto výsledky porovnám s výkony ostatních fondů peněžního trhu. Nyní ukáži výsledky za situace, kdyby se investor rozhodl vložit své prostředky do tohoto produktu na střednědobý časový horizont, a to konkrétně na 3 a na 5 let. Budu vycházet z průměrných výkonností, které jsou vždy stanoveny příslušným fondem na aktuální časový horizont. Při investici na 3 roky budou výsledky následující: 1) Jednorázová investice 50 000 Kč – na období tří let je stanovena průměrná roční výkonnost fondu 1,36 %, ve které jsou zahrnuty všechny poplatky. Na konci prvního roku dostanu částku 50 680 Kč (50 000*1,0136). Na začátku druhého roku mám tedy částku 50 680 Kč, která se mi opět zhodnotí a průměrná roční výkonnost fondu je opět 1,36 %. Na konci druhého roku tak mám zaokrouhleně na celé koruny částku 51 369 Kč (50 560*1,0136). Na počátku třetího roku investování mám částku 51 369, která se opět zhodnotí o 1,36. Na konci investičního období investor obdrží 52 067 Kč (51 369*1,0136). Svůj majetek za tři roky zhodnotil o 2 067 Kč. 74
2) Jednorázová investice 100 000 Kč – postup výpočtu bude naprosto stejný jako u předchozího příkladu, pouze investovaná částka je ve výši 100 000 Kč. Po prvním roce je výše investované částky při průměrné výkonnosti fondu 1,36 % 101 360 Kč. Na konci druhého roku má výše investorova vloženého majetku hodnotu 102 738 Kč a po třech letech nabývá investice hodnoty 104 135 Kč. Investor tak svůj majetek obohatil o 4 135 Kč za tři roky. Při investici na období pět let dostanu takovéto výsledky: 1) Při jednorázové investici 50 000 Kč – na pětileté období je stanovena průměrná roční výkonnost 1,96 %. Protože jsou ve výkonnosti zahrnuty všechny poplatky, výpočet je velmi jednoduchý a bude stejný jako u časového horizontu 3 roky. Jediný rozdíl je ten, že se počítá s pěti lety. Po prvním roce je výsledná částka 50 980 Kč (50 000*1,0196). Ve druhém roce se výsledek počítá z částky 50 980 a při výkonnosti 1,96 je konečná hodnota ve výši 51 979 Kč (50 980*1,0196). Na konci třetího roku je výsledek 52 997 (51 979*1,1096), ve čtvrtém roce investování je hodnota investice 54 035 Kč (52 997*1,0196) a na konci pátého roku je výsledné částka 55 094 Kč (54 035*1,0196). Majetek investora se tak zhodnotil o 5 094 Kč. 2) Jednorázová investice 100 000 Kč – výpočet bude identický s výpočtem při jednorázové investici 50 000 Kč. Pokud se investor rozhodne vložit do tohoto produktu 100 000 Kč na 5 let, tak po prvním roce je výše jeho investice při průměrné výkonnosti 1,96 % 101 960 Kč (100 000*1,0196). Po dvou letech by měla investice hodnotu 103 958 Kč (101 960*1,0196). Po třetím roce by byla investovaná částka ve výši 105 995 Kč (103 958*1,1096). V předposledním roce by byl výsledek 108 072 Kč (105 995*1,0196) a poslední rok by investice dosáhla hodnoty 110 190 Kč (108 072*1,0196). Celkově by se investorům majetek V roce 2010 byl Otevřený konzervativní fond ČP INVEST označen jako vítěz kategorie „Fond peněžního trhu 2010“. Lze říci, že fond si od svého počátku vede velmi dobře vzhledem k podmínkám na trhu. Na jeho dobrou výkonnost má také vliv kvalita investičních rozhodnutí portfolio manažerů fondu.92 Ještě bych ráda zmínila jednu věc. Pro mě jako pro investora je velmi důležitá i komunikace ze strany společnosti vlastnící fond, pokud potřebuji poskytnout nějaké informace. Musím říci, že v případě ČP INVEST jsem byla jako jejich potenciální klient zklamaná. Když už se mi podařilo se k nim dovolat (mluvila jsem s touto společností opakovaně), tak jejich zaměstnanci nebyli moc příjemní. Přece jenom od jedné z největších pojišťoven v České Republice by člověk očekával profesionálnější chování. Dle způsobu jejich jednání to vypadá, že o nové klienty ani nestojí. 92
Konzervativní fond ČP INVEST. ČP IVNEST [online]. 2013 [cit. 2013-08-15]. Dostupné z:
75
INVESTIČNÍ FOND ČESKÉ SPOŘITELNY SPOROINVEST Investiční společnost České spořitelny (ISČS) vznikla v prosinci 1991. Po celou dobu působí na kapitálovém trhu jako součást finanční skupiny České spořitelny. ISČS se specializuje na investování do otevřených podílových fondů se zajišťováním doprovodných technických a poradenských služeb. Společnost je členem Finanční skupiny Erste Bank.93 Jedním z fondů ISČS, který se těší velké oblibě u svých klientů, je Investiční fond České spořitelny SPOROINVEST. Tento fond je vhodný pro konzervativní investory na krátkou dobu (doporučuje se na 6-12 měsíců). Díky své nízké kolísavosti hodnoty podílového listu je vhodný i pro ty, kteří nevědí, kdy budou své peníze potřebovat, nebo jako finanční rezerva doplňující dlouhodobou investici. Portfolio fondu je tvořeno zejména dluhopisy s variabilním nebo pevným kupónem. Fond investuje také do pokladničních poukázek a bankovních depozit, případně i do dluhopisů s vloženým derivátem. Část jeho portfolia tvoří i cenné papíry denominované v cizích měnách, přičemž je měnové riziko plně zajištěno, takže měnové výkyvy nemají vliv na výkonnost fondu.94 Podrobnější složení zobrazuje graf č. 4. Graf č. 4: Složení portfolia fondu České spořitelny SPOROINVEST
Pramen: vlastní konstrukce na základě údajů na internetových stránkách společnosti České spořitelny dostupných z WWW:
Pokud se podívám na rozložení aktiv fondu dle ratingového hodnocení, tak si lze všimnout, že oproti fondu ČP INVEST má tento fond lepší hodnocení. Celkově má i aktiva rozděleny do více druhů finančních instrumentů, což je vždy lepší pro investora vzhledem k diverzifikaci rizika. Hodnota rizikového profilu fondu je na úrovni 2, což je stejná skupina, kam spadají jeho konkurenti. 93
O nás. Investiční společnost České spořitelny. [online]. 2010 [cit. 2013-08-20]. Dostupné z: 94
Sporoinvest. Česká spořitelna [online]. 2013 [cit. 2013-08-20]. Dostupné z:
76
Výše minimální investice tohoto fondu je 100 Kč. To je perfektní pro drobné investory. V nákladech tohoto fondu investor již nalezne vstupní poplatek ve výši 0,3 %. Společnost uvádí i správcovský poplatek 0,6 % a celkovou nákladovost TER 0,77 %, které jsou však již započteny ve vstupním poplatku. Klient tak ze zamýšlené investované částky musí uhradit 0,3 % a zbývající finance se poté investují. Více ukáži později na příkladu. Zajímavou informací pro investora je vývoj ceny podílového listu. To zobrazuje graf H v přílohách. V grafu (viz. příloha H) je možné si všimnout, že cena podílového listu nezaznamenala žádné zřetelnější výkyvy. K jednomu většímu došlo během finanční krize, ale lze říci, že od té doby si hodnota podílového listu udržovala rostoucí úroveň. Cílem fondu je dosahovat výkonnosti nad úrovní benchmarku, který je tvořen ze 75 % krátkodobou mezibankovní úrokovou mírou (PRIBID) a z 25 % indexem podnikových dluhopisů s vysokým investičním ratingem. Graf č. 5: Výkonnost fondu ISČS SPOROINVEST (údaje jsou vždy k 31. 12.)
Pramen: vlastní zpracování na základě údajů na internetových stránkách společnosti České spořitelny dostupných z WWW:
Když se podívám do grafu č. 5 na výkonnost Sporoinvestu a porovnám to s benchmarkem, můžu říci, že fond byl úspěšný v plnění svých cílů. Fond byl založen v roce 1996 a od samotného počátku do roku 2007 se mu velmi dařilo. V roce 2007 se jeho výkonnost dostala o 1,1 % pod úroveň benchmarku a v období krize dosáhl nejhoršího výsledku. Přesně to bylo v roce 2008 při úrovni -3 %. Rozdíl mezi výkonem a benchmarkem byl propastní, a to 6 %. Tento rozdíl byl zapříčiněn především použitím mezibankovních sazeb v konstrukci benchmarku. Během bezprecedentní finanční krize byl ochromený 77
mezibankovní trh a jeho sazby neodrážely vývoj reálné hodnoty nástrojů peněžního trhu. I krátkodobé dluhopisy s nejvyšší kvalitou emitentů, které jsou za normálních okolností poměřovány s mezibankovními sazbami, propadly v ceně a přispěly k poklesu výkonnosti podílového fondu. Do výkonnosti fondu se rovněž promítly kreditní události dluhopisů Lehman Bros a islandských bank. V roce 2009 však výkonnost opět rostla a fond překonal benchmark o celá 2 %. Až na výkyv v roce 2011 si fond opět držel výkonnost nad benchmarkem.95 Průměrná výkonnost fondu během posledního půlroku, roku, posledních tří, pěti a deseti let lze najít v tabulce č. 8. Tabulka č. 8: Průměrná roční výkonnost fondu ISČS SPOROINVEST (k 6. 9. 2012)
Pramen: vlastní konstrukce na základě údajů na internetových stránkách společnosti České spořitelny dostupných z WWW.
V předchozím grafu to vypadalo tak, že je fond dobrou investicí pro investory. Když se ale podívám do tabulky č. 8 tak lze zjistit, že za posledních 5 let fond průměrně nedosáhl ani na jedno procento. Za loňský rok bylo zhodnocení pouhých 0,32 % a to zde ještě není započítán vstupní poplatek. Celkově lze říci, že pro investory je výkon fondu spíše zklamáním. Nyní ukážu na jednoduchém příkladu, kolik by investor získal investováním do tohoto fondu. Pokud bych během posledního roku nakoupila podílové listy Sporoinvestu, tak se mi zhodnotí mé finance následovně: Při jednorázové investici 50 000 Kč na období jednoho roku při výkonnosti fondu 0,32 % si nejdříve musím vypočítat vstupní poplatek ve výši 0,3 %, který následovně od zamýšlené investice odečteme. V tomto případě vstupní poplatek tvoří 150 Kč (50 000*0,003). Investor tak nakoupí podílové listy za 49 850 Kč. Při výkonnosti fondu 0,32 % tak po roce dosáhne částky 50 009 Kč (49 850*1,0032). Při investici 50 000 Kč na rok vydělá 9 Kč. 95
Výroční zpráva standardního otevřeného podílového fondu za rok 2008. Investiční společnost České
spořitelny [online]. 2008 [cit. 2013-08-22]. Dostupné z:
78
Při jednorázové investici 100 000 Kč bude výsledek následující. Poplatek ve výši 0,3 % investorovi „sebere“ 300 Kč (100 000*0,003). K nákupu podílových listů má investor částku 99 700 Kč. Po roce při výkonnosti 0,32 % dosáhne investice částky 100 019 Kč (99 700*1,0032). Při vkladu 100 000 Kč tedy po roce investor získá 19 Kč. Jak by vypadaly výsledky při střednědobém investování? Pokud investor jednorázově vloží své prostředky na období 3 let, tak dosáhne takovýchto výsledků: 1) Jednorázová investice ve výši 50 000 Kč – průměrná jednoletá výkonnost fondu při investici na 3 roky je ve výši 0,59 %. V této výkonnosti jsou již zahrnuty správcovské poplatky. Výkonnost ale neobsahuje vstupní poplatek. Proto je nutné ho na počátku investice odečíst od investované částky. Vstupní poplatek je ve výši 0,3 %. Když ho vypočtu z částky 50 000 Kč (50 000*0,003), dostanu hodnotu 150 Kč. Po odečtení poplatku od investované částky dostanu hodnotu, za kterou nakoupím dluhopisy, a to 49 850 Kč. Při výkonnosti fondu 0,59 % je hodnota investorova majetku na konci prvního roku 50 144 Kč (49 850*1,0059). Ve druhém roce investování se vstupní poplatek již neodečítá a investovaná částka 50 144 se zhodnotí na 50 439 Kč (50 144*1,0059). Ve třetím roce bude konečná výše investorova majetku 50 736 Kč (50 439*1,0059). Po třech letech investování tak investor obohatí svůj majetek o 736 Kč. 2) Jednorázová investice ve výši 100 000 Kč – při stotisícové investici bude postup výpočtu stejný jako v předchozím příkladu. Nejdříve se musí vypočítat vstupní poplatek a poté se odečte od investované výše. Dosáhne se hodnoty, za kterou se nakoupí podílové listy. Vstupní poplatek při této investované částce činí 300 Kč (100 000*0,003). Investor tedy investuje 99 700 Kč (100 000-300). Průměrná výkonnost na tříletém horizontu je 0,59 % ročně. Po prvním roce je tedy výše majetku 100 288 Kč (99 700*1,0059). Ve druhém roce je výsledek 100 879 (100 288*1,0059) a v posledním roce je konečná výše investice 101 474 Kč (100 879*1,0059). Investor tak na tříletém horizontu získá 1 474 Kč. Při investování na období 5 let je průměrná roční výkonnost fondu 0,33 %. Postup výpočtu bude opět stejný jako na tříletém horizontu, pouze se počítá se dvěma roky navíc a je jiná průměrná roční míra výkonnosti. Pokud by se investor rozhodl vložit své prostředky do tohoto fondu, výsledky budou následující: 1) Jednorázová investice 50 000 Kč – po odečtení vstupního poplatku ve výši 150 Kč se nakoupí dluhopisy za 49 850 Kč. Po prvním roce by investice dosahovala částky 50 014 Kč (49 850*1,0033). Na konci druhého roku by byla hodnota investice 50 179 Kč (50 014*1,0033), po třech letech 50 344 Kč (50 179*1,0033), po čtyřech letech 50 510 Kč (50 344*1,0033) a po pěti letech investice by tak investovaná částka 50 000 Kč měla hodnotu 50 676 Kč (50 510*1,0033). Investor by tak navýšil svůj majetek o 676 Kč. 79
2) Jednorázová investice 100 000 Kč – při investování 100 000 Kč po odečtení poplatku ve výši 300 Kč investorovi zbyde 99 700 Kč na nákup podílových listů. Při průměrné roční výkonnosti 0,33 % je hodnota investice po prvním roce ve výši 100 029 Kč (99 700*1,0033). Ve druhém roce má investice hodnotu 100 359 Kč (100 029*1,0033), ve třetím roce 100 690 Kč (100 359*1,0033), ve čtvrtém 101 022 Kč (100 690*1,0033) a v posledním pátém roce 101 355 Kč (101 022*1,0033). Po pěti letech investování do SPOROINVESTU tak investor získá 1 355 Kč. Ráda bych ještě v případě ISČS SPOROINVESTU zmínila, že jsem byla velmi mile překvapena vstřícností a ochotou pracovníků této společnosti při poskytování informací. Komunikace s lidmi je pro mě velmi důležitá a jako potenciální investor na to beru ohled. Proto mě osobně mrzí, že by má roční investice do tohoto fondu nedopadla tak dobře jako u jeho konkurentů. PIONEER-SPOROKONTO Jako poslední fond v kategorii fondy peněžního trhu rozeberu PIONEER-SPOROKONTO. Tento fond je spravován finanční skupinou Pioneer Investments. Pioneer Investments vznikla už v roce 1928, kdy založila jeden z nejstarších fondů na světě – Pioneer Fund. V České republice společnost působí od roku 1995. Nabízí možnost, jak investovat v české měně, tak i v euru nebo dolaru. Fond Pioneer – SPOROKONTO byl založen 15. 9. 1997. Fond vytváří zhodnocení prostřednictvím investic do nástrojů peněžního trhu a dluhopisů s krátkou dobou splatnosti. Neinvestuje do akcií a s akciemi souvisejících cenných papírů. Celková průměrná doba splatnosti cenných papírů v portfoliu nesmí přesáhnout 12 měsíců, což zajišťuje stabilitu zhodnocení. Investice v cizí měně je zajištěna proti měnovému riziku.96 Investičním cílem fondu je dosáhnout zhodnocení svěřených prostředků investováním zejména do nástrojů peněžního a dluhopisového trhu včetně zahraničních. Z nástrojů peněžního trhu to jsou zejména pokladniční poukázky emitované ČNB nebo Ministerstvem financí ČR. Doporučená doba pro investici byla fondem stanovena na 6-12 měsíců, což je pro mé portfolio plně vyhovující. Minimální výše investice je 5 000 Kč, a pokud chce někdo investovat pravidelně, tak musí měsíčně vložit minimálně 1 000 Kč do svého portfolia, což si myslím, že je také vhodné pro drobné investory. Graf č. 6 ukazuje procentní zastoupení jednotlivých druhů aktiv v portfoliu fondu. V tomto případě byla použita jiná struktura grafu. Důvodem je to, že jedna složka portfolia má velmi nízké procentuální zastoupení a v ostatních strukturách grafu to nebylo vůbec viditelné.
96
Pioneer - Sporokonto. PIONEER Investments [online]. 2010 [cit. 2013-08-25]. Dostupné z:
80
Snažila jsem se také najít přesné rozdělení aktiv dle ratingového hodnocení, ale bohužel se mi to nepodařilo. Pouze jsem našla informaci, že mají rating investičního stupně (podle agentury S&P patří do investičního stupně ratingy AAA, AA, A, BBB. Další stupně: BB, B, CCC, CC, C, SD (selektivní selhání) patří do spekulativního stupně). Graf č. 6: Složení portfolia fondu PIONEER-SPOROKONTO
Pramen: vlastní konstrukce na základě údajů
na internetových stránkách společnosti Pioneer Investment
dostupných
z WWW:
Graf č. 6 ukazuje, že největší podíl portfolia fondu tvoří zahraniční dluhopisy (57,74 %). Hotovost a pokladniční poukázky jsou zastoupeny pouze malou částí. Jak je to s velikostí nákladů u SPOROKONTA? Co se týče výše vstupního poplatku, záleží na investované částce. Jestli investice představuje částku do 100 000 Kč, hradí se vstupní poplatek 0,5 %. Pokud je investice od 100 000 Kč do 250 000 Kč, vstupní poplatek je o desetinu nižší, celkově tedy 0,4 %. Od 250 000 Kč do 500 000 Kč je výše vstupního poplatku 0,3 % a pokud někdo investuje nad 500 000 Kč, tak zaplatí 0,2 % z této částky. Dále společnost uvádí, že poplatek za správu je 0,6 % a celková nákladovost je 0,8 %, ale jak poplatek za správu, tak i TER jsou již zahrnuty ve vstupním poplatku. Teď se podívám na výkonnost fondu a na její vývoj. Následující graf I v přílohách se zabývá vývojem hodnoty podílového listu. Lze si všimnout, že hodnota podílového listu fondu si drží od svého založení rostoucí úroveň. K menšímu výkyvu došlo během hospodářské krize, ale výraznější propad nebyl zaznamenán. Graf č. 7 zobrazuje informace o výkonnosti Fondu a její srovnání s vývojem benchmarku sledovaného Fondem. Ten je udáván pouze za období, po které ho benchmark daný fond sledoval. Celkově lze říci, že fond Pioneer – SPOROKONTO kopíroval věrohodně vývoj benchmarku (až na období hospodářské krize). Vysoké výkonnosti dosáhl fond roku 1998. Tohoto roku se dařilo většině fondů, což bylo dáno podmínkami na finančním trhu. Na výbornou výkonnost Pionner – SPOROKONTO mělo také vliv tehdejší složení portfolia a 81
rozhodnutí managementu. Jinak za celé zobrazené období fond dosahoval podobných výsledků jako jeho konkurenti. Graf č. 7: Výkonnost fondu PIONEER-SPOROKONTO benchmarkem (průměrné roční výkonnosti)
v
porovnání
Pramen: vlastní konstrukce na základě dat dostupných
s
z WWW: a
V tabulce č. 9 je možné vidět jak kumulovanou výkonnost fondu, tak i jeho průměrnou výkonnost za jednotlivá období. Tabulka č. 9: Kumulovaná a průměrná výkonnost fondu (k 14. 9. 2013)
Druh výnosnosti/Období
1M
3M
6M
1Y
3Y
5Y
Výkonnost kumulovaná
0,10%
0,04%
0,10%
0,61%
2,75%
4,24%
X
X
X
0,61%
0,91%
0,83%
Výkonnost p. a.
Pramen: vlastní konstrukce na základě údajů na internetových stránkách společnosti Pioneer Investments dostupných
z WWW:
Pokud by investor vložil své prostředky do Pioneer – SPOROKONTO v předchozích pěti letech, dosáhl by na kumulovanou výkonnost 4,24 %. Průměrná výkonnost za posledních pět let byla stejně jako u ISČS SPOROINVEST pod jedno procento, přesně ve výši 0,83 %. Na tříletém horizontu se jedná o nepatrně vyšší údaj, kdy průměrná výnosnost činila 0,91 %. Za loňský rok fond dosáhl výkonnosti 0,61 %. To je téměř o polovinu více než u fondu od
82
České spořitelny. Jestli byl na tom investor lépe i po zahrnutí poplatků, to ukáži na následujícím příkladu. Kdybych během posledního roku nakoupila podílové listy Pioneer – SPOROKONTO, tak výsledek zhodnocení mé investice bude následující: Při jednorázové částce 50 000 Kč na období jednoho roku při výkonnosti fondu 0,61 % musím opět nejdříve vypočítat vstupní poplatek ve výši 0,5 %, který následovně od zamýšlené investice odečtu. V tomto případě poplatek tvoří 250 Kč (50 000*0,005). Investor tak nakoupí podílové listy za 49 750 Kč. Po roce jeho investice bude tedy ve výši 50 053 Kč (49 750*1,0061). Po roce tak investor investováním 50 000 Kč do fondu Pioneer SPOROKONTO získal 53 Kč. Při investici ve výši 100 000 Kč poplatek 0,5 % dosáhne částky 500 Kč (100 000*0,005). K nákupu podílových listů investor tedy má 99 500 Kč. Po roce investování prodá podílové listy a při výkonnosti fondu 0,61 % dostane 100 106 Kč (99 500*1,0061). Při investici 100 000 Kč po roce obdrží 106 Kč. Ve střednědobém časovém horizontu dosahovala výkonnost fondu vyrovnaných výsledků. Průměrná roční výkonnost pro období 3 let je 0,91 %, pro období 5 let 0,83 %. Kolik by investor při investici na 3 nebo na 5 let konkrétně získal, ukáži v následujících příkladech. Pokud by chtěl investovat na 3 roky, výsledky budou následující: 1) při jednorázové investici 50 000 Kč – nejdříve je nutné si spočítat vstupní poplatek. Ten dosahuje 0,5 %. Jeho výše v tomto případě tedy bude 250 Kč (50 000*0,005). Investor má tak k dispozici 49 750 Kč. Průměrná výkonnost fondu 0,91 % v sobě již zahrnuje správcovský poplatek a po prvním roce investování tak bude mít investorův majetek hodnotu 50 202 Kč (49 750*1,0091). Na konci druhého roku je investice ve výši 50 658 Kč (50 202*1,0091). Po třech letech bude hodnota investice 51 118 Kč. Investor by tak získal 1 118 Kč. 2) Jednorázová investice 100 000 Kč – při výpočtu výsledné investované částky 100 000 Kč se bude postupovat stejně jako při vkladu 50 000 Kč. Nejdříve si odečteme poplatek, který činí 500 Kč (100 000*0,005), a nakoupí se podílové listy za 99 500 Kč. Při výkonnosti 0,91 % bude na konci prvního roku hodnota investice 100 405 Kč (99 500*1,0091). Po dvou letech by investorova investice byla 101 318 Kč (100 405*1,0091) a po třech investovaných letech by výsledná hodnota byla 102 239 Kč. Investor by tak získal 2 239 Kč. Pokud by se vzalo v úvahu investiční období pěti let, tak při průměrné roční výkonnosti 0,83 % by byly výsledky následující: 1) Jednorázová investice 50 000 Kč – po odečtení vstupního poplatku 250 Kč by se nakoupily podílové listy za 49 750 Kč. Po roce investování by při roční výkonnosti 0,83 %, která již zahrnuje správcovský poplatek, byl výsledek investice 50 162 Kč (49 750*1,0083). Po dvou letech by investice dosáhla hodnoty 50 578 Kč (50 162*1,0083), po třech letech investování by investorův vložený majetek byl ve 83
výši 50 997 Kč (50 578*1,0083), po čtyřech letech 51 420 Kč (50 997*1,0083) a na konci investičního období by byla výše investice 51 846 Kč (51 420*1,0083). Získal by tak 1 846 Kč. 2) Jednorázová investice 100 000 Kč – nejdříve je potřeba odečíst poplatek 500 Kč a dostane se částka 99 500, za kterou se nakoupí podílové listy. Po prvním roce bude při průměrné roční výkonnosti 0,83 % hodnota investice 100 325 Kč (99 500*1,0083). Na konci druhého období by byl výsledek 101 157 Kč (100 325*1,0083), po třech letech 101 996 Kč (101 157*1,0083), po čtyřech letech 102 842 Kč (101 996*1,0083) a po pěti letech by tak investorova investice dosáhla částky 103 695 Kč (102 842*1,0083). Investor by tak „vydělal“ 3 695 Kč. 4.2.1.1 POROVNÁNÍ DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ V následující podkapitole provedu komparaci tří vybraných fondů peněžního trhu a podívám se na to, který by byl pro investory nejvhodnější. Podrobnější komparace bude provedena pro krátké investiční období, protože se jedná o období, které jsem si pro svoji diplomovou práci zvolila. Pro zajímavost zde budou také uvedeny výsledky pro střednědobý investiční horizont. Při komparaci budou brány v potaz různé faktory. U některých mají fondy stejné výsledky a některými se liší. Lišící se parametry názorně ukáži v tabulce. Rozbor výsledků pro krátkodobý investiční horizont První ze zvažovaných faktorů byl rizikový profil fondu a zajištění měnového rizika. V tomhle ohledu dosáhly fondy stejného výsledku. Všechny tři výše analyzované fondy mají zajištěné měnové riziko a jejich rizikový profil odpovídá stupnici od 1 do 7 (kde číslo 1 znamená nejnižší riziko, ale také nejnižší hodnotu potenciálního výnosu) stupni číslo 2, což je vhodné pro konzervativní investory. Doporučený investiční horizont u všech analyzovaných fondů je také stejný, a to 6-12 měsíců, což je pro moje portfolio plně vyhovující. Co se týče struktury portfolia, lze konstatovat, že společnosti mají podobné rozložení finančních prostředků. Struktura portfolia ISČS SPOROINVEST je charakteristická tím, že většinu portfolia (okolo 57 %) tvoří dluhopisy s variabilním kuponem. Pokud se podívám na regionální zaměření, tak přibližně 50 % z portfolia je alokovaná v českých finančních instrumentech. Podobný podíl regionálního zaměření na českou republiku najdeme i u ČP INVEST, u PioneerSPOROKONTO je tento podíl nižší (cca 40 %). Další pro investora rozhodující parametry jsou rozebrány v následující tabulce č. 11.
84
Tabulka č. 10: Komparace fondů peněžního trhu v krátkém období
Pramen: vlastní zpracování na základě údajů zjištěných při analýze
Odlišnosti fondů se projevují ve druhém sloupci tabulky č. 10. Nejnižší minimální investice je u fondu Sporoinvest, a to ve výši 100 Kč. Ovšem i u ostatních dvou společností je minimální částka při jednorázové investici pro drobné investory přijatelná. Při hodnocení poplatků u jednotlivých fondů musím konstatovat, že se liší jejich podmínky. ČPI-OPF Konzervativní fond si neúčtuje od klientů žádný vstupní ani výstupní poplatek a správcovský poplatek ve výši 0,2 % je již zahrnut ve výkonnosti. Při výpočtu zisku z investované částky se tak pouze vynásobí vložená jednorázová částka na rok výkonností a dostane se výsledek. U fondu ISČS Sporokonto je správcovský poplatek zahrnut ve vstupním poplatku, který tvoří 0,3 % z jednorázové investiční částky. Musí se tak zohlednit ve výpočtu. PioneerSporokonto si také účtuje vstupní poplatek, který již zahrnuje všechny ostatní poplatky a náklady ve výši 0,5 % z investované sumy. Co se tedy týče zohlednění poplatků, je vítězem ČPI-OPF Konzervativní fond. Když se podívám na průměrnou výkonnost během posledních několika let, tak je jasným vítězem opět ČPI-OPF Konzervativní fond. Měl jedenkrát vyšší průměrnou výkonnost než ISČS Sporoinvest a jednoznačně převyšoval i Pioneer-Sporokonto. Navíc má ve své výkonnosti již zohledněny veškeré poplatky. Pro mě jako pro budoucího investora je také důležité to, jak se mnou komunikují zaměstnanci jednotlivých finančních institucí. Protože dlouhodobě žiji v zahraničí, mám zkušenosti s komunikací pouze po telefonní lince. Musím ale říci, že jsem byla nejvíce spokojena s Investiční společností České spořitelny. Pokaždé, když jsem je kontaktovala, byli jejich telefonní operátoři velmi příjemní, hned mě přepojili na jejich odborníka v oblasti fondu Sporoinvest a ten trávil se mnou dlouhou dobu na lince, kdy mi vysvětloval spoustu věcí a velmi ochotně zodpovídal všechny mé dotazy. Se společností Pioneer Investments mám také příjemnou zkušenost, ale bylo poznat, že se mi nechtějí věnovat tak intenzivně jako v případě Investiční společnosti České spořitelny. Mluvila jsem i se zaměstnanci z jiných společností, které nebyly vybrány do mé analýzy mezi 3 nejzajímavější kandidáty, a kdybych měla hodnotit nejhorší zkušenost ze všech finančních institucí, tak je na prvním místě jednoznačně Investiční společnost České pojišťovny. Během hovoru bylo na nich poznat, že 85
se mě chtějí „rychle zbavit“ a vypadalo to, že vůbec nemají zájem o nového klienta. Navíc mi jejich telefonní operátoři neustále skákali do řeči a ani mě nenechali dopovědět mé dotazy. Odpovídali mi téměř jednoslovně, tón jejich hlasu nebyl moc vlídný. A bylo to bohužel skoro pokaždé, když jsem je kontaktovala. Toto pro mě neprofesionální chování z jejich strany mě zklamalo, protože jejich konzervativní fond má jinak vynikající výsledky. Z tohoto pohledu je tedy pro mě jednoznačným vítězem Sporoinvest. Poslední věcí, kterou jsem u jednotlivých fondů hodnotila, byl příklad, kolik by si investor u nich vydělal jednorázovým vkladem částky 50 000 Kč anebo 100 000 Kč na jeden rok. Výsledky u všech tří fondů nejsou vůbec přívětivé. Jediný fond, který by vydělal v řádech stokorun, byl fond od České pojišťovny. Výsledky ostatních fondů nemá ani cenu znova zmiňovat. Rozbor výsledků pro střednědobý investiční horizont Při analýze střednědobého investičního horizontu u již vybraných produktů pro krátké období byly pro mě rozhodujícími parametry výše poplatků u jednotlivých fondů a jejich výkonost. Poté jsem na příkladech názorně představila, jak by se investorovi zhodnotily jeho finanční prostředky po 3 a po 5 letech. Výsledky shrnuje tabulka č. 11. Tabulka č. 11: Komparace trhu peněžního trhu ve střednědobém investičním horizontu
Pramen: vlastní zpracování na základě výsledků z provedené analýzy
Z tabulky č. 11 vyplývá, že pro střednědobý investiční horizont je z analyzovaných produktů nejvhodnější variantou fond ČPI-OPF Konzervativní. Mezi fondy jsou vidět obrovské rozdíly. Pokud by investor investoval např. na 5 let jednorázově 100 000 Kč do fondu ČPI-OPF Konzervativní, získal by 10 190 Kč. Pokud by investoval za stejných podmínek do fondu ISČS Sporoinvest, tato částka by byla 1 355 Kč. Tedy 7,5 krát méně. Už jen podle výsledků uvedených v tabulce lze učinit závěr, že se opravdu, co se kolektivního investování týče, vyplatí investovat na delší časové období. Je to dáno tím, že z dlouhodobého hlediska fondy dosahují ustálených výkonů. Pokud investor investuje pouze na rok, může se stát, že se zrovna „trefí“ do pro něj ne moc přívětivého roku.
86
4.2.2 Krátkodobé dluhopisové fondy Poslední produkt, který bude zvažován do mého potenciálního portfolia, budou dluhopisové fondy na krátké období. Při selekci fondů na fondy peněžního trhu a na krátkodobé dluhopisové fondy jsem zjistila, že je velmi tenká hranice mezí tím, jestli společnosti zahrnují fondy na krátké období právě do fondů peněžního trhu či do dluhopisových. Setkala jsem se i s tím, že například investiční společnost zahrnovala fond mezi fondy peněžního trhu a na stránkách společnosti Patria.cz byl fond řazen mezi dluhopisové fondy. Protože jsem pro analýzu fondů využívala server Patria. cz, budu se nadále řídit jejich dělením fondů. Proto nyní uvedu fondy, které jsou svým charakterem řazeny na více serverech do kategorie dluhopisových fondů než do fondů peněžního trhu. Při zvažování, které fondy vezmu v úvahu, hrálo opět také roli to, aby fondy byly denominovány v české měně a aby měly určitou historii na trhu. Tabulka č. 12 ukazuje užší výběr fondů, které splňovaly stejné podmínky při výběru, jak tomu bylo v případě selekce fondů peněžního trhu. Tabulka č. 12: Vybrané krátkodobé dluhopisové fondy
* výkonnosti fondů zahrnují poplatky za správu Pramen: vlastní konstrukce na základě údajů dostupných na webových stránkách jednotlivých společností
Tabulka č. 12 zobrazuje vyselektované dluhopisové fondy pro konzervativního investora na krátké období. Všechny vybrané fondy mají rizikový profil druhého stupně (protože je parametr ve všech případech stejný, není zobrazen v tabulce). Co je také shodné u všech fondů, je výše výstupního poplatku – žádný z fondů si ho neúčtuje (v tomto případě jsem se rozhodla parametr výstupní poplatky v tabulce ponechat, protože tam jsou zobrazeny i ostatní druhy poplatků). V ostatních parametrech jsou mezi fondy rozdíly. Někdy jsou velmi značné. Už výše minimální investice nemusí vyhovovat všem drobným investorům u Conseq Invest Konzervativní. Někdo si chce za rok koupit např. notebook a nemá 50 000 Kč, který by 87
mohl do fondu vložit. Rozdíly jsou vidět i u doporučeného investičního období. Přestože při výběru fondů byl jeden z parametrů investiční horizont do jednoho roku, Patria systém mi nabídl i fondy s doporučeným investičním horizontem na 2 roky, který do mého portfolia není vhodný. Výkyvy jsou i v poplatcích, kdy některé společnosti zahrnují správcovský poplatek již do výkonů fondů. Co se týče samotné výkonnosti, někdy jsou mezi fondy i poloviční rozdíly. To je dáno převážně strukturou jejich portfolia, ale v neposlední řadě i výkonem managementu fondu. Pro bližší analýzu byly vybrány 2 fondy. Právě tyto dva následně analyzované fondy mají v posledních 5 letech nejvyšší výkonnost vzhledem k povinným poplatkům Jejich doporučený investiční horizont je na 6 – 12 měsíců. První z vybraných fondů je Conseq Invest Konzervativní. I když je v případě tohoto fondu je jednorázová minimální investice 50 000 Kč a fond tak nemusí být vhodný pro všechny drobné investory, já ho do svého portfolia využiji. Druhým fondem, který mě zaujal je KBC Multi Interest Cash ČSOB CZK Medium. Tento fond dosahuje stabilních výkonů a za posledních 5 let u něj nebyly zaznamenány výraznější propady. CONSEQ INVEST KONZERVATIVNÍ FOND Nyní představím fond Conseq Invest Konzervativní. Tento fond je spravován společností Conseq Invest Management, a. s. Společnost byla založena v listopadu 2000 a vznikla kvůli potřebě oddělit poskytování služeb v oblasti obhospodařování individuálních portfolií od ostatních služeb společnosti Conseq. V letech 2001-2002 se Conseq Invest Management soustředil na získání nových klientů a na dobudování zázemí (informační systém, interní procedury a jiné). V roce 2003 společnost rozšířila své podnikatelské aktivity o distribuci podílových listů otevřených investičních fondů. Objem obhospodařovaných aktiv se v tomto období zdvojnásobil a společnost tak pevně zakotvila mezi nejvýznamnější investiční manažery v České republice.97 Při výběru spořicích účtů jsem uvedla, že i když společnosti budou nabízet více účtů, které budou dosahovat třeba i lepších výsledků než účty od jejich konkurentů, vždy z určité společnosti vyberu pouze jeden nejlepší, abych mohla poukázat na rozdíly mezi jednotlivými společnostmi. Tuto podmínku jsem aplikovala i na výběr fondů. V této části ale ráda zmíním, že Conseq Invest Management nabízí i fond Conseq státních dluhopisů, který je také zaměřen na krátké období a je vhodný pro konzervativního investora. Dosahuje pouze o trochu nižších výkonů než fond Conseq Invest Konzervativní, jinak mají mnoho společných znaků. Proto kdyby mě v mé práci nezajímaly nabídky od různých společností, do svého portfolia bych zvažovala i fond Conseq státních dluhopisů namísto některého z fondů jeho konkurentů.
97
Z historie Conseq Finance, a.s. CONSEQ [online]. 2006 [cit. 2013-09-03]. Dostupné z:
88
Conseq Invest Konzervativní je dluhopisový fond zaměřený na krátké investiční období. Vznikl 15. ledna 2004. Investičním cílem fondu je poskytovat investorům větší jistotu zhodnocení při nízkém riziku. Fond si klade za cíl překonat denní průměr šestiměsíční úrokové sazby mezibankovních vkladů (tzv. 6M PRIBID) stanovený Českou národní bankou. To představuje banchmark fondu. Portfolio fondu je tvořeno alespoň z 90 % dluhovými cennými papíry, především kratších splatností, obchodovaných na regulovaných trzích zejména v České republice. Fond investuje převážně do státních dluhopisů a do dluhopisů finančních institucí a nadnárodních společností. Malý poměr portfolia tvoří depozita a směnky. Portfolio tvoří zejména cenné papíry denominované v českých korunách, v omezené míře jsou cenné papíry denominované v zahraničních měnách, ale v takovém případě je měnové riziko vždy plně zajištěno. Co se týče ratingového hodnocení portfolia fondu, většina finančních instrumentů je na ratingové úrovni A. Více nám o složení portfolia fondu poví následující graf č. 8. Graf č. 8: Struktura portfolia fondu Conseq Invest Konzervativní (k 16. 9. 2013)
Pramen: vlastní konstrukce na základě údajů na internetových stránkách společnosti Conseq dostupných z WWW:
Graf č. 8 ukazuje, že skutečně převážná většina portfolia je tvořena dluhopisy (97,8 %). Jen nepatrnou část představuje hotovost. Z ratingového pohledu je portfolio na úrovni investičního stupně, kdy 67,1 % produktů odpovídá ratingovému stupni A. Nevýhodou tohoto fondu je výše minimální jednorázové investice, která je 50 000 Kč. Jak jsem již zmínila, nemusí to být vyhovující pro většinu drobných investorů. Pro potřeby mého portfolia je ale tato podmínka vyhovující, proto beru tento fond v úvahu. Dále je potřeba zvážit poplatky. Společnost si účtuje vstupní poplatek ve výši 0,50 % a poplatek za správu rovněž ve výši 0,50 %. Správcovský poplatek je však již plně zahrnut ve 89
výkonnosti fondů, takže se investorovi nebude snižovat jeho investice o tento parametr. Zaplatí tak akorát 0,50 % na počátku své investice. Nic jiného hradit nemusí. Výstupní poplatek je tedy nulový. V přílohách lze najít graf J, který zobrazuje vývoj podílového listu tohoto fondu. Nejenom fond Conseq Invest Konzervativní dosahuje výborných výsledků. I ostatní fondy společnosti Conseq jsou velmi úspěšné. Od konkurence se fondy Conseq odlišují především velmi aktivní správou. Společnost Conseq se na investičním trhu pohybuje již spoustu let a těží tak z dlouholeté zkušenosti svých portfolio manažerů a z jejich specifických znalostí investičního trhu. Podílový list fondu Conseq Invest Konzervativní již od svého počátku má rychle rostoucí trend. Během finanční krize okolo roku 2008 zaznamenal drobné výkyvy, ale od té doby stoupá ještě strměji. Jeden podílový list si od svého vzniku připsal již 26,70 %.98 Jak se přesně vyvíjela jeho výkonnost v porovnání s benchmarkem lze vidět v grafu č. 9. Graf č. 9: Porovnání výkonnosti fondu a benchmarku (údaje jsou vždy k 31. 12)
Pramen: vlastní zpracování na základě údajů na internetových stránkách společnosti Conseq dostupných z WWW:
V grafu č. 9 je možné zpozorovat, že se fondu ve většině případů dařilo překonat benchmark. V období hospodářské krize 2008 fond jako spousta jiných zaznamenal pokles, ale to nebylo pro toto období nic výjimečného. V roce 2009 opět nastartoval výrazný růst výkonnosti. V roce 2011 se ovšem výkonnost fondu dostala i pod úroveň výkonnosti v období celosvětové hospodářské krize. Čím byl tento negativní vývoj způsoben? Hlavní příčinou byl slabý hospodářský růst v USA a v Evropě a také dluhová krize některých států eurozóny.
98
Rok 2012 přinesl podílníkům fondů Conseq skvělé zhodnocení. Kurzycz [online]. 2013 [cit. 2013-09-06].
Dostupné z:
90
V roce 2012 zaznamenaly dluhopisové fondy příznivější vývoj a to se také odrazilo ve výkonu fondu Conseq Invest Konzervativní.99 Tabulka č. 13: Průměrná roční a kumulovaná výkonnost fondu Coneq Invest Konzervativní (k 17. 9. 2013)
Druh výnosnosti/Období Výkonnost kumulovaná Výkonnost p. a.
1M
3M
6M
1Y
3Y
5Y
0,01% 0,20% 0,51% 2,18% 8,43% 14,32% X
X
X
2,18% 2,42%
2,71%
Pramen: vlastní konstrukce na základě údajů na internetových stránkách společnosti Conseq dostupných z WWW:
V tabulce č. 13 lze vidět vývoj výkonnosti fondu v číslech. Kumulovaná výnosnost ukazuje, že kdyby investor držel své finanční prostředky v tomto fondu například po dobu tří let, zhodnotil by je již o 8,43 %. Průměrná roční výkonnost za poslední rok byla v porovnání s ostatními fondy v této kategorii opravdu vysoká, a to 2,18 %. Když se podívám na průměrné výkonnosti za poslední tři nebo pět let, můžu říci, že výsledky to jsou dobré, ale je nutné si uvědomit, že v roce 2011 byla průměrná roční výkonnost fondu pouhých 0,66 %. Na následujícím příkladu ukáži, jak by se zhodnotily finanční prostředky, pokud by investor vložil své prostředky do tohoto fondu. Jako první vezmu v úvahu jednorázovou roční investici ve výši 50 000 Kč. Nejdříve si musím z této částky vypočítat vstupní poplatek. Ten bude 250 Kč (50 000*0,005). Na investici tak zbyde částka 49 750 Kč. Jak jsem již zmínila, poplatek za správu je zahrnut ve výkonnosti fondu. Po roce při zhodnocení 2,18 % investor dostane částku 50 834 Kč (49 750*1,0218). Při investici 50 000 Kč se investorův majetek zhodnotil o 834 Kč. Pokud by investor za stejných podmínek investoval 100 000 Kč, tak vstupní poplatek dosáhne částky 500 Kč (50 000*0,005). Pro nákup podílových listů má k dispozici 99 500 Kč. Protože se již nemusí počítat správní poplatek, po roční investici při výkonu fondu ve výši 2,18 % bude mít investice hodnotu 101 669 Kč. Při jednorázové investici 100 000 Kč tak investor obdrží 1 669 Kč. Při výpočtu výše konečné investované částky na střední období bude proveden výpočet s průměrnými ročními výkonnostmi za určitý časový horizont. Pokud by se investor rozhodl vložit své finanční prostředky do tohoto fondu od společnosti Conseq na tři roky, tak průměrná roční výkonnost fondu je ve výši 2,42 % (viz tabulka č. 20). Tato výkonnost již zahrnuje správcovský poplatek a investor tedy musí na začátku odečíst pouze vstupní poplatek 0,05 %. Výsledky jsou následující:
99
Aktuality. CONSEQ [online]. 2013 [cit. 2013-09-17]. Dostupné z:
91
1) Při jednorázové investici 50 000 Kč – po odečtení vstupního poplatku 250 Kč bude mít investor k dispozici 49 750 Kč. Při výkonnosti fondu 2,42 % po roce investování bude hodnota jeho vloženého majetku 50 953 Kč (49750*1,0242). O rok později by jeho investice měla hodnotu 52 186 Kč (50 953*1,0242). Po třech letech by tak investor zhodnotil svůj majetek o 3 448 Kč, protože konečná výše jeho investice by byla 53 448 Kč (52 186*1,0242). 2) Jednorázová investice 100 000 Kč – vstupní poplatek bude v tomto případě ve výši 500 Kč. K samotnému investování by tak měl investor k dispozici 99 500 Kč. Při výkonnosti fondu 2,42 % by v prvním roce vzrostla hodnota jeho investice na částku 101 907 Kč (99 500*1,0242). Po druhém roce by měla hodnotu 104 373 Kč (101 907*1,0242) a na konci investičního období by jeho investovaný majetek odpovídal částce 106 898 Kč. Investor by tak obohatil své finance o 6 898 Kč. Jak by si vedl investor v pětiletém investičním horizontu? To ukáži nyní, kdy průměrná roční výkonnost fondu dosahuje úrovně 2,71 %: 1) Jednorázová investice 50 000 Kč – po odečtení poplatku 250 Kč se nakoupí podílové listy za částku 49 750 Kč. Po prvním roce investování při výkonnosti fondu 2,71 % (správcovský poplatek je zde již zahrnut) je hodnota vloženého majetku 51 098 Kč (49 750*1,0271). Po dvou letech je investice ve výši 52 482 Kč (51 098*1,0271), po třech letech 53 904 Kč (52 482*1,0271), po čtyřech letech 55 364 Kč (53 904*1,0271) a po pěti letech má investice hodnotu 56 864 Kč (55 364*1,0271). Investor by tak získal 6 864 Kč. 2) Jednorázová investice 100 000 Kč – nejdříve je nutné odečíst poplatek ve výši 500 Kč a poté se nakoupí podílové listy za zbývající částku, a to 99 500 Kč. Po roce investování, kdy fond dosahoval průměrné roční výkonnosti 2,71 %, bude mít investorův majetek hodnotu 102 196 Kč (99 500*1,0271). Po dvou letech je hodnota investice 104 965 Kč (102 196*1,0271), po třech letech 107 809 Kč (104 965*1,0271), po čtyřech letech 110 730 Kč (107 809*1,0271) a po pěti letech investování by investice dosáhla hodnoty 113 730 Kč (110 730*1,0271). Investor by obohatil svůj majetek o 13 730 Kč. Komunikace se společností Conseq Invest Management byla na dobré úrovni. Telefonní operátoři byli milí a ochotní mi pomoci. Bez problému mě přepojili na jejich odborníka, který se přímo zabývá fondem Conseq Invest Konzervativní. Jediný, co by se dalo společnosti vytknout je, že trvá dlouho, než se jim člověk dovolá. Mají moc vytížené linky a v době obědové pauzy nejsou dostatečně pokryty. Také je nemožné se dovolat na zákaznickou linku ze zahraničí. Musela jsem proto volat přímo na sekretariát společnosti a tam mě poté přepojili na operátory.
92
KBC MULTI INTEREST CASH ČSOB CZK MEDIUM Posledním fondem, který ve své diplomové práci analyzuji, je KBC Multi Interest Cash ČSOB CZK Medium. Fond KBC Multi Interest Cash ČSOB CZK Medium je spravován Československou obchodní bankou, a. s. (dále jen ČSOB). Vyznat se v hierarchii společnosti mi zabralo více času. Banka ČSOB působí v České republice jako univerzální banka od roku 1964 a je součástí Skupiny ČSOB. Do Skupiny ČSOB kromě banky patří i Českomoravská stavební spořitelna, ČSOB Penzijní společnost, ČSOB Pojišťovna, společnost Patria Finance a jiné. 100 Banka ČSOB byla v roce 1999 privatizována a jejím majoritním vlastníkem se stala belgická KBC Bank, která je součásti skupiny KBC (do roku 2008 měla banka pobočky i na Slovensku, nyní jsou pouze v ČR). Součástí mezinárodní bankopojišťovací skupiny KBC je celá Skupina ČSOB. Domácí trh pro skupiny KBC je v Belgii, skupina však působí i v zemích střední a východní Evropy (kromě ČR na Slovensku, v Bulharsku, v Maďarsku atd.). Skupina ČSOB svým zákazníkům nabízí širokou škálu bankovních produktů a služeb.101 Fond KBC Multi Interest Cash ČSOB CZK Medium byl založen 31. března 2003. Je to dluhopisový fond, který investuje převážně do dluhopisů finančních institucí a do podnikových dluhopisů, přičemž nemalý podíl (minimálně 20 %) zastupují dluhopisy státní. Podniky či státní vydané dluhopisy, do kterých fond investuje, mají úvěrové hodnocení s nízkým stupněm investičního rizika. Fond může investovat i do nástrojů denominovaných v odlišné měně, v tomto případě je ale plně zajištěno měnové riziko. Složení portfolia z hlediska obsahu jednotlivých finančních instrumentů i z pohledu ratingu ukáže graf č. 10.
100
Hlavní společnosti divize Česká republika. ČSOB [online]. 2013 [cit. 2013-09-24]. Dostupné z:
http://www.csob.cz/cz/Csob/O-CSOB/Skupina-CSOB/Stranky/Hlavni-spolecnosti-Skupiny-CSOB.aspx 101 O skupině ČSOB. ČSOB [online]. 2013 [cit. 2013-09-24]. Dostupné z:
93
Graf č. 10: Složení portfolia fondu KBC Multi Interest Cash ČSOB CZK Medium (k 20. 9. 2013)
Pramen: vlastní konstrukce na základě údajů na internetových stránkách společnosti ČSOB dostupných z
a
z
Z grafu č. 10 vyplývá, že fond velmi těsně splňuje jednu ze svých podmínek, a to, že investuje min. z 20 % do státních dluhopisů. Jinak lze vidět, že hotovost tvoří zanedbatelnou část portfolia a dá se tak říci, že fond investuje v podstatě pouze do dluhopisů. Co se týče ratingového hodnocení, portfolio spadá se všemi svými finančními instrumenty do investičního stupně, což je naprosto vhodné pro konzervativní investory. Minimální jednorázový vklad do fondu je ve výši 5 000 Kč. Tato podmínka je dostačující pro drobného investora. Z hlediska nákladů lze říci, že fond si účtuje jedny z nejnižších poplatků. Fond má stanoven vstupní poplatek ve výši 0,2 % a správcovský poplatek 0,6 %, který je již zahrnut ve vstupním poplatku. Protože fond dosahuje dlouhodobě ve své kategorii dobrých výsledků (to ukáži v následujících řádcích), jeví se jako vhodná nabídky pro investory. V grafu K, který se nachází v přílohách, je možné spatřit vývoj hodnoty podílového listu. Hodnota podílového listu zaznamenala propad v době hospodářské krize 2008 a také v roce 2011 v souvislosti s dluhovými problémy některých států Evropské unie, jinak si udržovala významný růst. Následující graf č. 11 zobrazuje vývoj výkonnosti fondu. Lze v něm spatřit, že fond nesleduje žádný benchmark.
94
Graf č. 11: Vývoj výkonnosti fondu fondu KBC Multi Interest Cash ČSOB CZK Medium (vždy k 31. 12.)
Pramen: vlastní konstrukce na základě údajů na internetových stránkách společnosti ČSOB dostupných z WWW:
Již od založení si fond udržoval stabilní výkonnost okolo 2 %. K dvěma výrazným propadům došlo během hospodářské a dluhové krize v letech 2008 a 2011. Vždy po těchto událostech fond ovšem díky managementu a struktuře portfolia předvedl výborné výsledky. V tabulce č. 14 si lze všimnout, že fond si během posledních pěti let držel průměrnou roční výkonnost okolo 2 %. Velmi pozitivně hodnotím, že fond dosahuje stabilní výkonnosti (kromě výkyvů během krizových období, kdy měly problémy všechny fondy v tomto odvětví), což může signalizovat dobrý vývoj i v budoucnu (pokud ovšem nebude opět nějaká krize, která by zasáhla celý finanční trh). Tabulka č. 14: Průměrná roční výkonnost fondu KBC Multi Interest Cash ČSOB CZK Medium (k 20. 9. 2013)
Druh výnosnosti/Období Výkonnost p. a.
1M
3M
6M
1Y
3Y
5Y
0,25%
0,80%
0,46%
1,95%
2,26%
2,42%
Pramen: vlastní konstrukce na základě údajů na internetových stránkách společnosti ČSOB dostupných z WWW:
Nyní ukáži na praktickém příkladu, jak by se investorovi zhodnotily finanční prostředky investicí do tohoto fondu. Při jednorázové roční investici ve výši 50 000 Kč je výsledek následující: Po odečtení vstupního poplatku ve výši 0,2 % (100 Kč) zůstane na investici 49 900 Kč. Poplatek za správu je již zahrnut ve výkonnosti fondu. Nyní je nutné si spočítat výši investice, kterou bude mít 95
investor v roce. Při zhodnocení 1,95 % to dělá 50 873 Kč (49 900*1,0195). Jednorázovým investování částky 50 000 Kč na období jednoho roku investor „vydělal“ 873 Kč. Při stejných podmínkách, ale při investici ve výši 100 000 Kč je takovýto výsledek: Po odečtení vstupního poplatku 0,2 % (200 Kč) lze investovat 99 800 Kč. Protože se již nemusí počítat správní poplatek, je možné říci, že po roce při výkonnosti 1,95 % by investorova investice dosáhla výše 101 746 Kč. Na stotisícové částce by se jeho majetek zhodnotil o 1 746 Kč. Tento fond nabízí stejně jako fond od společnosti Conseq zajímavější výkonnosti než fondy peněžního trhu. Pokud by investor investoval na středně dlouhé období, tak konkrétně při 3-letém časovém horizontu je průměrná roční výkonnost 2,26 % a pro pětileté období 2,42 %. Při investování na 3 roky budou výsledky následující: 1) Pro jednorázovou investici 50 000 Kč – nejdříve je nutné spočítat si vstupní poplatek, který je ve výši 0,2 %. Jeho výsledek je 100 Kč (50 000*0,002). Tento poplatek se odečte od 50 000 Kč a získá se konečná částka 49 900 Kč, za kterou se nakoupí podílové listy. Při průměrné roční výkonnosti 2,26 %, která již zahrnuje správcovský poplatek, bude mít investovaná částka na konci prvního roku hodnotu 51 027 Kč (49 900*1,0226). Po druhém roce investování bude její výše 52 180 Kč (51 027*1,0226) a po třech letech investování bude hodnota investorova vloženého majetku 53 359 Kč. Investor tak získá 3 359 Kč. 2) Pro jednorázovou investici 100 000 Kč – po odečtení poplatku, který činí 200 Kč (100 000*0,002), se nakoupí podílové listy za částku 99 800 Kč. Po prvním roce investování při výkonnosti fondu 2,26 % dosáhne investovaná částka hodnoty 102 055 Kč (99 800*1,0226). Po dvou letech bude investice ve výši 104 361 Kč (102 055*1,0226) a po třech letech investování dosáhne investice úrovně 106 719 Kč. Investor tedy „vydělá“ 6 719 Kč. Při investování na pětileté investiční období by investor dosáhl těchto výsledků: 1) Jednorázová investice 50 000 Kč – po odečtení poplatku 100 Kč a investování částky 49 900 Kč by na konci prvního roku při průměrné roční výkonnosti 2,42 % investice dosáhla hodnoty 51 107 Kč (49 900*1,0242). O rok později by její hodnota narostla a celkově by byla 52 343 Kč (51 107*1,0242). Po třech letech by její výše byla 53 609 Kč (52 343*1,0242), po čtyřech letech 54 906 Kč (53 609*1,0242) a po pěti letech investování 56 234 Kč (54 906*1,0242). Investice by se tak zhodnotila o 6 234 Kč. 2) Jednorázová investice 100 000 Kč – po odečtení poplatku 200 Kč by se nakoupily podílové listy za 99 800 Kč. Při průměrné roční výkonnosti 2,42 % by po roce investice dosáhla částky 102 215 Kč (99 800*1,0242). Po dvou letech by hodnota investice byla 104 688 Kč (102 215*1,0242), po třech letech 107 221 Kč (104 688*1,0242), po čtyřech letech 109 815 Kč (107 221*1,0242) a na konci 96
investičního období by po pěti letech dosáhla hodnoty 112 472 Kč (109 815*1,0242). Investor by tak navýšil svůj majetek o 12 472 Kč. Komunikace se společností ČSOB byla bezproblémová. Jejich odborníci se mi snažili pomoci a ochotně odpovídali na všechny mé dotazy. Jediným problémem byla opět nemožnost dovolat se na jejich zákaznickou linku ze zahraničí. Proto jsem nejdříve musela telefonovat do jejich společnosti, aby mě přepojili. 4.2.2.1 POROVNÁNÍ DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ V této kapitole budou podrobněji rozebrány výsledky z provedené analýzy, a to odděleně pro krátké období, které je cílem v mé diplomové práce, a poté pro zajímavost uvedu výsledky i pro střednědobý investiční horizont. Rozbor výsledků pro krátkodobý investiční horizont Při komparaci vybraných dluhopisových fondů na krátké období lze říci, že fondy dosahovaly podobných výsledků. Jeden z prvních zvažovaných faktorů byl rizikový profil fondu a zajištění měnového rizika. Z tohoto pohledu se fondy nelišily. Oba analyzované fondy mají plně zajištěné měnové riziko a jejich rizikový profil odpovídá stupni číslo 2, což potvrzuje jejich vhodnost pro konzervativní investory. Doporučený investiční horizont je u obou fondů také stejný a to minimálně na 6 měsíců. Tento parametr je pro mé portfolio naprosto vyhovující. Oba fondy mají také podobnou strukturu portfolia. Přes 60 % je obsaženo v ratingu A. Celá portfolia jsou zahrnuta v investičním stupni. Minimálně z 97 % jsou jejich portfolia tvořena dluhopisy, ať již korporátními či státními. Hotovost tak tvoří pouze zanedbatelnou část. Výše zmíněné parametry mají Conseq Invest Konzervativní a KBC Multi Interest Cash ČSOB CZK Medium podobné. Rozdíly mezi nimi jsou zobrazeny v tabulce č. 15. Tabulka č. 15: Komparace krátkodobých dluhopisových fondů v krátkém období
Pramen: vlastní zpracování na základě údajů zjištěných při analýze
97
Výraznější rozdíl mezi fondy lze spatřit již ve výši minimální investice. Zatímco u fondu ČSOB je minimální investice 5 000 Kč (což je při jednorázové investici přijatelné pro téměř všechny drobné investory) u Conseq fondu musí investor vložit minimálně 50 000 Kč. Z tohoto pohledu se tak jeví KBC Multi Interest Cash ČSOB CZK Medium jako přijatelnější. Z hlediska poplatků vychází vítězně také fond od ČSOB. V případě obou fondů investor nemusí zvlášť hradit správcovské poplatky, protože u fondu ČSOB je zahrnut ve vstupním poplatku, který je 0,2 % a u fondu od společnosti Conseq je správcovský poplatek zahrnut ve výkonnosti fondu. Pokud by investor vložil své prostředky do ČSOB fondu, ušetřil by na vstupním poplatku 0,3 %. Při porovnání výkonnosti se jeví jako lepší varianta Conseq Invest Konzervativní, ale pokud se podívám na výsledky u konkrétních příkladů, zjistím, že výše vstupního poplatku ovlivnila výsledek ve prospěch fondu od ČSOB. Parametr, který také ovlivňuje výběr produktů do mého portfolia, je komunikace se zaměstnanci příslušných investičních společností. V případě řešení otázek ohledně výše dvou uvedených fondů mohu říci, že odborníci obou investičních společností byli ochotní a odpověděli na všechny mé dotazy. O trochu více přívětivější však byli ve společnosti Conseq, proto bych v tomto případě volila Conseq Invest Konzervativní fond. Celkově však říci, že oba fondy se jeví jako vhodná volba pro drobného investora a rozdíly mezi nimi nebyly tak závratné, aby se nutně musel preferovat pouze jeden z nich. Rozbor výsledků pro střednědobý investiční horizont Nyní představím výsledky pro střednědobý investiční horizont. Stejně jako pro krátkodobý jsem počítala, o kolik by se zhodnotilo investorovo portfolio, kdyby vložil 50 000 Kč a 100 000 Kč a to na 3 roky a na 5 let do již analyzovaných produktů. Výsledky přestavuje tabulka č. 16. Tabulka č. 16: Komparace krátkodobých ve střednědobém investičním horizontu
dluhopisových
fondů
Pramen: vlastní zpracování na základě dat získaných při analýze
98
Co se týče dluhopisových fondů na střednědobý investiční horizont, tak z tabulky č. 16 nelze určit „jednoznačného vítěze“. Výsledky mezi fondy jsou celkem vyrovnané. V krátkém období je na tom o něco lépe KBC Multi Interest Cash ČSOB CZK Medium, i když dosahuje nižší výkonnosti než fond od společnosti Conseq. Důvodem je to, že fond od ČSOB má nižší vstupní poplatek, a to o 0,30 %. Při investování na 3 a na 5 let je ale již vítězem fond od ČSOB, i přes vyšší vstupní poplatek. Z tabulky č. 23 opět jednoznačně vyplývá, že se kolektivní investování investorovi skutečně vyplatí na střednědobý a dlouhodobý investiční horizont. V následující kapitole se podívám na to, jak si kolektivní investování v krátkém období vede ve srovnání s individuálním investováním.
4.3 Komparace analyzovaných kolektivního investování
produktů
individuálního
a
V závěru této kapitoly, kde jsem vybírala vhodné produkty pro konzervativního investora na krátké období, bych ráda provedla komparaci zvolených instrumentů finančního trhu v oblasti individuálního investování s těmi, které jsem zvolila v kolektivním investování. Mým úmyslem je zjistit, jestli je pro investora výrazně výhodnější jeden typ investování, anebo jsou mezi nimi nepatrné či dokonce zanedbatelné rozdíly. K tomu, abych mohla produkty lépe porovnat, jsem vytvořila tabulku č. 17. Tabulka č. 17: Komparace vybraných produktů individuálního a kolektivního investovaní
Pramen: vlastní konstrukce na základě provedené analýzy
Tabulka č. 17 dává dohromady všechny produkty, které „vyhrály své kategorie“. Jedná se o konečné výsledky, které jsou očištěny od daní a všech povinných poplatků. Na základě zjištěných výsledků se nedá jednoznačně říci, co je lepší varianta pro konzervativního investora na krátké období. Jestli má investor investovat individuálně či kolektivně. Kdybych 99
měla volit „absolutního vítěze“, tak to bude Termínovaný vklad Artesa Standard. Již při souhrnu výsledků v rámci individuálního investování vyšly termínované vklady vítězně. V případě kolektivního investování je zase vidět lepší vyrovnanost mezi jednotlivými produkty. Ať si už investor zvolí fond peněžního trhu či krátkodobý dluhopisový, rozdíly mezi nimi budou minimální. Individuální investování nabízí výrazné diference mezi svými jednotlivými třídami. Pokud by tedy investor chtěl více diversifikovat své peněžní prostředky a zároveň by chtěl ve všech zvolených produktech dosáhnout podobných výsledků, bylo by vhodnější preferovat kolektivní investování. Výše uvedené výsledky byly bez zahrnuté inflace. Pokud chce investor vědět, o kolik se mu majetek zhodnotí reálně, je potřeba po roce investice odečíst od úrokové míry či od výkonnosti fondu aktuální meziroční výši inflace. Úrokové míry (i výkonnosti fondů) jsou totiž uváděny v nominální podobě. Proto, aby investor zjistil reálnou hodnotu úrokové míry (či výkonnosti fondu), musí vedle zdanění od ní odečíst také výši inflace. Kdyby uvedené údaje v tabulce č. 24 byly za období červenec 2012 – červenec 2013, tak aby investor zjistil, o kolik se mu reálně zhodnotily jeho finanční prostředky, musel by do výsledků započítat meziroční výši inflace. Pro červenec 2013 je její hodnota 1,4 %.102 Pokud se tato hodnota odečte od úrokových měr a od výkonností fondů v tabulce č. 17, tak lze dojít k závěru, že za rok toho investor opravdu moc reálně nezíská. Spořicí účet Air Bank by dokonce skončil v mínusu (přesně -0,04 %), takže by se investor se svojí snahou o rozmnožení peněz dostal ještě do ztráty. Diskontovaný spořicí státní dluhopis by skončil v plusu o pouhých 0,05 %. Např. při jednorázovém vkladu 100 000 Kč by reálně získal za rok jenom 50 Kč (100 000*1,0005). Úroková sazba u termínovaného vkladu Artesa Standard by byla 0,89 %. Takže při nejvýhodnější možnosti investice v tabulce č. 24 by investor zhodnotil svůj majetek při jednorázovém vkladu 50 000 o 445 Kč (50 000*1,0089) a při jednorázovém vkladu 100 000 o 890 Kč za rok. Každý investor má k penězům jiný přístup a očekává od nich jiné výsledky. Lze říci, že ať už investuje individuálně či kolektivně, v krátkodobém období v případě konzervativního investora rozhodně nelze očekávat nějaké zajímavé zhodnocení. Investor spíš bude rád, když jeho investice pokryje inflaci. Z dosažených výsledků ale pro mě plyne závěr, že stojí za to před investicí věnovat svůj čas tomu najít vhodnou příležitost, kam své prostředky vložit. Pro mě osobně je rozdíl, jestli po roce budu mít více o 890 Kč nebo o 50 Kč. A pořád je lepší mít o 890 Kč více než nechat peníze ležet na běžném účtu či doma v obálce.
102
Inflace - 2013, míra inflace a její vývoj v ČR: a/inflace/. Kurzycz [online]. 2013 [cit. 2013-10-12]. Dostupné
z:
100
ZÁVĚR Hlavním cílem mé diplomové práce bylo provést komparaci mezi kolektivním a individuálním investováním v České republice. Toto porovnání jsem se rozhodla ukázat jak pomocí deskriptivní metody na mnou stanovených parametrech, tak i prakticky pomocí metod analýzy a následně syntézy na příkladech při výběru produktů do investorova potenciálního portfolia. Východiskem pro splnění cíle bylo vymezení teoretických pojmů, a to v první kapitole. Definovala jsem zde základní pojmy, které byly dále využity v diplomové práci. Byla zde také představena legislativa v oblasti kolektivního investování a to především v podobě nového zákona č. 240/2013 Sb. o investičních společnostech a investičních fondech. Zákon přinesl několik významných změn a dá se říci, že se nejvíce soustředil na skupinu fondů kvalifikovaných investorů. Ve druhé kapitole byla představena historie kolektivního a individuálního investování nejenom v České republice, ale i v některých zemích Evropy, ve Spojených státech amerických a v dalších rozvinutých státech světa. Je zde vidět, jak se historie vývoje investování v České republice odlišuje od vývoje v jiných zemích. Hlavní příčinou je to, že do roku 1989 neměl finanční trh v tehdejším Československu podobu finančních trhů vyspělých ekonomik a to díky tomu, že ekonomika byla centrálně řízená a obchodování s finančními instrumenty bylo prakticky znemožněno. Proto nebylo možné využívat některé formy investování, jako například kolektivní investování. V roce 1989 došlo k převratu a sametovou revolucí začalo období transformace. Přechod z centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku tržní si vyžadoval řešení spousty problému, čemuž měla pomoci mimo jiné kupónová privatizace. Cílem privatizace bylo převést do soukromých rukou velkou část firem, které stát nedokázal efektivně spravovat. Celkem se v privatizaci rozprodala více než polovina státního majetku. Kuponová privatizace nakonec proběhla ve dvou vlnách a dodnes má své příznivce i kritiky. Pokud se investor rozhodne využít možnosti, které nabízí individuální investování, s největší pravděpodobností bude investovat spíše na regulovaných trzích, než mimo ně. Proto byl z hlediska individuálního investování představen vývoj jediných dvou regulovaných kapitálových trhů, které existují v naší republice – Burzy cenných papírů Praha, a. s. a RMSystému, a. s. Následující kapitola, v pořadí třetí, se zabývala samotnou komparací kolektivního a individuální investování v ČR podle různých parametrů. V úvahu jsem brala hledisko profesionální správy portfolia, dále náklady spojené s investováním, možnost diverzifikace portfolia, výši počáteční investice potřebnou pro investování a rozdíly mezi kolektivním a individuálním investováním z pohledu magického trojúhelníku investování (tzn. provedla jsem komparaci z pohledu likvidity, rizika a výnosnosti). Výsledky byly poté shrnuty do tabulky a porovnány. Došla jsem k závěru, že i když se zdá kolektivního investování jako 101
pohodlnější a jednodušší forma, nedá se jednoznačně určit, zda je lepší než forma individuální. I když v případě kolektivního investování si investor musí akorát vybrat vhodný fond, který kopíruje jeho investiční strategii a pak se v podstatě nemusí již o nic starat, nemusí tenhle přístup vyhovovat každému. Najdou se tací investoři, kteří chtějí nad investováním trávit hodiny, studovat možnosti, které jim trh nabízí a chtějí zažít ten „adrenalin v krvi“ kdy si o nákupu a prodeji investičních instrumentů rozhodují sami. V tomto případě je pro ně jednoznačně lepší investování individuální. Proto, aby se dalo jednoznačně říci, že je pro daného investora vhodnější investovat kolektivně či individuálně, bylo by nutné znát ho osobně. Je potřeba zohlednit spoustu aspektů. Každý investor si na počátku své investiční cesty musí promyslet výši zamýšlené investice, jestli chce investovat pravidelně či jednorázově, na jak dlouho zamýšlí investovat, jaký má postoj k riziku, jaký očekává výnos od provedené investice, kolik času je ochotný tomu věnovat a mnohé další. Sice existuje obecný názor, že kolektivní investování je vhodné pro investora, který che investovat relativně menší částku (do 100 000 Kč) na dobu delší než jeden rok a investování není jeho koníčkem. A naopak, že individuální investování je vhodnější pro vyšší investovanou částku, pokud investor nechce své prostředky vázat dlouhodobě a finančním trhům rozumí a baví ho sledovat jejich vývoj. Ale jak jsem již řekla, každý investor je originál a tak záleží čistě jenom na něm, „do čeho se pustí“. Na konci třetí kapitoly jsem popsala, do jakých produktů by měl investor investovat v závislosti na délce časového horizontu a na jeho rizikovém profilu. Závěrečná kapitola diplomové práce porovnala kolektivní a individuální investování na praktických příkladech. Již v úvodu jsem napsala, že mě k výběru témata vedly osobní důvody a zajímalo mě, jestli je pro konzervativního investora výhodnější investovat krátkodobě kolektivně, individuálně anebo jestli je rozdíl mezi nimi zanedbatelný. K dosažení tohoto cíle jsem jak v individuální, tak i v kolektivní formě investování rozdělila potenciální portfolio (podle všeobecně doporučovaného složení portfolia pro konzervativního investora na krátké období) na dvě části – první část obsahuje finanční instrumenty peněžního trhu a druhá dluhopisové. Vždy byly podle určitých podmínek zvoleny nejvýhodnější finanční instrumenty v dané kategorii a podrobně analyzovány. Na praktických příkladech jsem poté ukázala, kolik by investor investováním do těchto produktů získal. V úvahu byly brány jak poplatky, tak také nutné zdanění finančních instrumentů. Inflace byla brána v potaz až při závěrečné komparaci produktů, aby byly zřetelněji vidět jednotlivé rozdíly. Již v první části analýzy, kde jsem v první polovině potenciálního portfolia tvořeného finančními instrumenty peněžního trhu v rámci individuální investování hodnotila nejvýznamnější spořicí účty a termínované vklady, lze spatřit, že pokud si investor před vložením svých prostředků do konkrétního produktu neudělá vlastní průzkum a nesežene si potřebné informace, může přijít o ne zanedbatelnou částku. Analýza také ukázala, že když investor vloží své prostředky do termínovaného vkladu, může za rok získat jedenkrát více, 102
než kdyby měl uložené své finance u aktuálně nejlepšího spořicího účtu. Spořicí účty byly překonány i státními dluhopisy. V případě kolektivního investování byly analyzovány podílové fondy peněžního trhu a dluhopisové podílové fondy. Pro selekci vhodných fondů jsem využila server Patria Plus. Protože se kolektivní investování obecně doporučuje spíše na střední období a více, rozhodla jsem se udělat výpočty nejenom pro krátkodobý investiční horizont, ale také pro střednědobý, protože mě zajímalo, jestli opravdu budou vidět nějaké zřetelnější rozdíly. Výsledky mě překvapily. Ukázaly veliké rozdíly a to nejenom mezi jednotlivými fondy, ale právě i mezi krátkodobým a střednědobým investičním horizontem. Závěrečná komparace dosažených výsledků pro kolektivní a individuální investování ukázala, že v praktických příkladech by vítězem bylo individuální investování a to díky termínovaným vkladům. Na druhém a třetím místě ovšem skončily produkty kolektivního investování a až za nimi pokračovaly instrumenty investování individuálního. Nakonec jsem do výpočtů zahrnula i inflaci, aby bylo patrné, o kolik se konzervativnímu investorovi mohou reálně zhodnotit prostředky za rok. Výsledek ukázal, že moc to nebude. Například u vítězného termínovaného vkladu by bez započítání inflace bylo roční zhodnocení při jednorázovém vkladu 100 000 Kč ve výši 2 290 Kč. Po zahrnutí inflace by reálná hodnota zhodnocení činila 890 Kč. Co lze říci závěrem? Každý investor má jiný přístup k investování a také od své investice má jiná očekávání. Ať již investuje kolektivně či individuálně, výsledky ukázaly to, co jsem předpokládala – v krátkodobém investičním horizontu nelze počítat se zajímavým zhodnocením. Investor spíš bude rád, když jeho investice pokryje inflaci. Mým cílem ale také bylo potenciálním investorům ukázat, že je potřeba před samotnou investicí si udělat analýzu odvětví, do kterého chtějí investovat a sehnat si co nejvíce potřebných informací. Výsledky na praktických příkladech potvrdily, že se to vyplatí. Pro mě osobně je rozdíl, jestli budu mít po roce reálně více o 890 Kč nebo skončím v mínusu.
103
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ
Odborná literatura [1]
BROWN, K. C., REILLY, F K. Investment analysis and portfolio management. 9. issue. Australia: South-Western Cengage Learning, 2009. s. 1041. ISBN 978-0-32465612-1
[2]
FILIP, Miloš. Osobní a rodinné bohatství : jak se dobře zajistit. 1.vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 274. ISBN 80-7179-466-X
[3]
JANDA, Josef.: Spořit nebo investovat?, Grada Publishing, Praha, 2011, 167 s. ISBN 978-80-247-3670-9
[4]
KOHN, Meir. Financial Institutions and Markets. Oxford, New York: Oxford University Press, 2004, s. 704. ISBN 0-19-513472-9
[5]
KOTÁSEK, J., POKORNÁ J., RABAN P. Kurs obchodního práva: Právo cenných papírů. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, s. 728. ISBN 978-80-717-9855-2
[6]
KYNCL L., RADVAN M., MOŽDIÁKOVÁ M. Právo kapitálového trhu. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2010. s. 61. ISBN 978-80 -210 -5277 -2
[7]
LIŠKA, V., GAZDA, J. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vydání. Praha: Professional Publishing, 2004, s. 525. ISBN 80-86419-63-0
[8]
MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 1. vydání. Praha: Ekopress, 2002. s. 459. ISBN 80-86119-55-6
[9]
REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 1. vydání. Ostrava: Key Publishing, 2008, s. 559. ISBN 978-80-87071-87-8
[10]
REVENDA, Zbyněk. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5. vydání. Praha: Management Press, 2012, s. 423. ISBN 978-80- 7261-240-6
[11]
RICHTER, Tomáš. Kuponová privatizace a její vlivy na řízení a financování českých akciových společností. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2005. ISBN ISBN 80-2461012-4
[12]
STIGLITZ, Joseph. Jiná cesta k trhu: Hledání alternativy k současné podobě globalizace. 1. vydání. Praha: Prostor, 2003, s. 403. ISBN 80-7260-095-8
104
[13]
SYROVÝ, Petr. Investování pro začátečníky. 2. vydání. Praha: Grade, 2010. s. 105. ISBN 978-80-247-3486-6
[14]
TŘÍSKA, Dušan. Proč a jak kupovat a prodávat akcie za investiční kupóny. Praha: GENNEX, 1991, s. 159. ISBN 80-900368-6-4
[15]
VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 1. vydání. Praha: ASPI, 2007. s. 703. ISBN 978-80-7357-297-6
Internetové zdroje [1]
About EFAMA. In: Efama: European Fund and Asset Management Association [online]. 2010 [cit. 2013-11-08]. Dostupné z:
[2]
Akciové fondy. Akcie.miras.cz [online]. 2012 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z:
[3]
Aktivní a pasivní investování. In: Peníze.cz [online]. 2010 [cit. 2013-10-17]. Dostupné z:
[4]
Aktuality. CONSEQ [online]. 2013 [cit. 2013-09-17]. Dostupné z:
[5]
Burza cenných papírů Praha - historie. Akcie.miras.cz [online]. 2012 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z:
[6]
Co je základem investování. In: Moje investice.cz: Investujte pro svoji budoucnost [online]. 2012 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z:
[7]
Co zvážit než začnete investovat. In: UniCredit Bank [online]. 2013 [cit. 2013-10-15]. Dostupné z:
[8]
Conseq Invest New Europe Bond Fund. Conseq [online]. 2005 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z:
[9]
Conseq Invest New Europe Bond Fund. Financial Times [online]. 2013 [cit. 2013-0415]. Dostupné z:
105
[10]
Corporate profil. Union KBC Asset Management [online]. 2013 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z:
[11]
Češi vzali Kalouskovy dluhopisy útokem. Opravdu se vyplatí?. Euro Zprávy.cz [online]. 2013 [cit. 2013-07-02]. Dostupné z:
[12]
ČSOB Asset Management, a.s., investiční společnost. ČSOB [online]. 2013 [cit. 201304-15]. Dostupné z:
[13]
ČSOB FIXOVANÉHO RŮSTU 7 pod-fond Optimum Fund: Klíčové informace pro investory. Multimediafiles [online]. 2009 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z:
[14]
Důvodová zpráva k návrhu zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Ministerstvo financí České republiky [online]. 2011 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z:
[15]
ESPA STOCK BIOTEC: Klíčové informace pro investory. Erste Asset Management [online]. 2013 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z:
[16]
FOJTÍK, Evžen. Ukazatel nákladovosti fondů. In: Peníze navíc.cz [online]. 2012 [cit. 2013-11-10]. Dostupné z:
[17]
Fondy. In: Patria Online [online]. 2013 [cit. 2013-09-08]. Dostupné z:
[18]
FUNGÁČOVÁ, Zuzana. BUILDING A CASTLE ON SAND: EFFECTS OF MASS PRIVATIZATION ON CAPITAL MARKET CREATION IN TRANSITION ECONOMIES [online]. 2005 [cit. 2013-03-05]. ISSN 1211-3298. Dostupné z:
[19]
HERYNKOVÁ, Veronika. Podílové fondy: Jak ovlivní poplatek výnosy. Investujeme.cz [online]. 2012 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z:
106
[20]
HIGH pod-fond KBC Master Fund: Klíčové informace pro investory. ČSOB [online]. 2013 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z:
[21]
Historie Burzy cenných papírů Praha. In: Burza Praha [online]. 2011 [cit. 2013-0308]. Dostupné z:
[22]
Historie RM-SYSTÉMu: od kupónové privatizace k moderní akciové burze. Ihned.cz [online]. 2009 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z:
[23]
History of Pioneer Investments. Pioneer Investments [online]. 2011 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z:
[24]
Hlavní společnosti divize Česká republika. ČSOB [online]. 2013 [cit. 2013-09-24]. Dostupné z:
[25]
Hypoteční zástavní listy. Finance.cz [online]. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z:
[26]
Individuální investování - základy. Finanční Vzdělávání.cz [online]. 2012 [cit. 201304-08]. Dostupné z:
[27]
Inflace - 2013, míra inflace a její vývoj v ČR: a/inflace/. Kurzycz [online]. 2013 [cit. 2013-10-12]. Dostupné z:
[28]
INVESTMENT COMPANY INSTITUTE. Mutual Fund Fact Book [online]. 2003 [cit. 2013-03-20]. ISBN 1-878731-35-1. Dostupné z:
[29]
Investování a finanční trhy – charakteristika odvětví. FInanční vzdělávání.cz [online]. 2007 [cit. 2013-03-05]. Dostupné z:
[30]
Jak investovat. Patria online [online]. 2011 [cit. 2013-10-22]. Dostupné z:
[31]
Jak jsou daněny úroky a pojištěny vklady. Penize.cz [online]. 2009 [cit. 2013-05-25]. Dostupné z:
107
[32]
Jarní emise spořicích dluhopisů: výnosy klesají. TRAXLER, Jan. Peníze.cz [online]. 2013 [cit. 2013-07-05]. Dostupné z:
[33]
Klíčové informace pro investory - KIID. In: CONSEQ [online]. 2006 [cit. 2013-1110]. Dostupné z:
[34]
KLÍČOVÉ INFORMACE PRO INVESTORY. In: ČSOB [online]. 2013 [cit. 2013-0920]. Dostupné z:
[35]
KLÍROVÁ, J. a P. KAVALÍŘ. Co opravdu rozhoduje o kvalitě corporate governance I. CG Partners [online]. 2009 [cit. 2013-11-28]. Dostupné z:
[36]
KOHOUT, Martin. Kalouskovy dluhopisy mají vysoký výnos, ale na úkor daňových poplatníků. Ihned.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z:
[37]
Kolik stojí investování. Dámský investiční klub České spořitelný [online]. 2008 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z:
[38]
Konzervativní fond ČP Invest. In: ČP Invest [online]. 2013 [cit. 2013-09-03]. Dostupné z:
[39]
Konzervativní fond ČP Invest. ČP Invest [online]. 2013 [cit. 2013-08-15]. Dostupné z: http://www.cpinvest.cz/produkty/investice-v-czk/fondy/konzervativni-fond-cpinvest.html
[40]
Konzervativní fond. In: ČP Invest [online]. 2013 [cit. 2013-09-03]. Dostupné z:
[41]
KUCHTA, Daniel. Náhrada zákona o kolektivním investování slibuje přílišnou regulaci. In: Investujeme.cz [online]. 2012 [cit. 2013-11-02]. Dostupné z: 108
[42]
KUCHTA, Daniel. Nový zákon přináší několik novinek. Investujeme.cz [online]. 2013 [cit. 2013-11-29]. Dostupné z:
[43]
Láká vás kolektivní investování?. Peníze.cz [online]. 2008 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z:
[44]
MERGL, Tomáš. Investujte „reálně“. Peníze.cz [online]. 2003 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z:
[45]
MIKULKA, Ondřej. Nová úprava kolektivního investování v Česku rozšíří investorům paletu možností. Kocián Školc Balaštík: Advokátní kancelář [online]. 20013 [cit. 2013-11-29]. Dostupné z:
[46]
NACHER, Vilém. 1. reality test spořicích účtů – závěrečná zpráva. Bankovní poplatky.com [online]. 2012 [cit. 2013-06-13]. Dostupné z:
[47]
Nejlepší a nejhorší investice v roce 2012. In: KRACÍK, Lukáš. Trhy [online]. 2013 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z:
[48]
Nový zákon o investičních společnostech a fondech nabyl účinnosti, investorům mj. navýšil minimální limity. Zpravodajství J&T [online]. 2013 [cit. 2013-11-29]. Dostupné z:
[49]
NÝVLTOVÁ, R., MARINIČ, P. Finanční řízení podniku: Moderní metody a trendy[online]. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2010, s. 208 [cit. 2013-10-20]. ISBN 978-80-247-3158-2., str. 69-71. Dostupné z: < http://books.google.co.uk/books?id=QZvlaQGHzQC&pg=PA70&lpg=PA70&dq=magick%C3%BD+investi%C4%8Dn%C3% AD+troj%C3%BAheln%C3%ADk&source=bl&ots=3Jv49_fr84&sig=uxL0izjbC_2H OCiYJoq6u7-js4&hl=cs&sa=X&ei=Nw9uUq3YHO7y7AaZyICYAg&ved=0CD8Q6AEwAjgK#v=on epage&q&f=true>
[50]
O asociaci. In: AKAT ČR [online]. 2009 [cit. 2013-11-08]. Dostupné z:
[51]
O nás. Investiční společnost České spořitelny. [online]. 2010 [cit. 2013-08-20]. Dostupné z: 109
[52]
O skupině ČSOB. ČSOB [online]. 2013 [cit. 2013-09-24]. Dostupné z:
[53]
Objem majetku svěřený správcům aktiv dosáhl ke 30.9.2012 výše 849,291 miliard korun. In: Akat ČR [online]. 2012 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z:
[54]
Optimum fund ČSOB Fixovaného růstu 7: Leták. ČSOB [online]. 2009 [cit. 2013-0414]. Dostupné z:
[55]
Otevřené podílové fondy. Max Finance [online]. 2010 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z:
[56]
Pioneer - Sporokonto, Pioneer investiční společnost, a.s., otevřený podílový fond. In: Pioneer Investments [online]. 2013 [cit. 2013-09-14]. Dostupné z:
[57]
Pioneer - Sporokonto. In: Peníze.cz [online]. 2013 [cit. 2013-09-12]. Dostupné z:
[58]
Pioneer - Sporokonto. PIONEER Investments [online]. 2010 [cit. 2013-08-25]. Dostupné z:
[59]
Pioneer Funds - Euro Corporate Short - Term. Pioneer Investments [online]. 2010 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z:< http://www.pioneerinvestments.cz/Fond/ZakladniUdaje.asp?fond=PFEuroCorporateS hortTerm>
[60]
Pioneer Funds - Euro Corporate Short-Term. Bloomberg [online]. 2013 [cit. 2013-0413]. Dostupné z:
[61]
Počet a struktura fondů kolektivního investování. Česká národní banka [online]. 2012 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z:
[62]
Podílové fondy v cílové rovince roku 2012 – v čele Turecko s Indií. Kurzy [online]. 2012 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z:
110
[63]
Porovnání. Měšec.cz [online]. 2013 [cit. 2013-08-28]. Dostupné z:
[64]
Proč (ne)investovat do otevřených podílových fondů?. IDNES.cz: Finance [online]. 2007 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z:
[65]
Proč náš spořicí účet. Air bank [online]. 2011 [cit. 2013-06-15]. Dostupné z:
[66]
Profil společnosti. In: ČP INVEST [online]. 2008 [cit. 2013-08-15]. Dostupné z:
[67]
PROSPEKT PODFONDU CSOB FIXOVANÉHO RŮSTU 7. ČSOB [online]. 2011 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z:
[68]
Přehled aktuálně nejziskovějších podílových fondů. Hyper bydlení [online]. 2013 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z:
[69]
Regulace a dohled nad kapitálovým trhem. In: Česká národní banka [online]. 2010 [cit. 2013-11-08]. Dostupné z:< http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/postaveni_dohledu/kapitalo vy_trh/>
[70]
Rizika investování do podílových fondů. Callido investice [online]. 2011 [cit. 201304-20]. Dostupné z:
[71]
Rok 2012 přinesl podílníkům fondů Conseq skvělé zhodnocení. Kurzycz [online]. 2013 [cit. 2013-09-06]. Dostupné z:
[72]
ROUWENHORST. YALE - Origins of Mutual Funds - 2004. Scribd. [online]. 2004 [cit. 2013-03-18], s. 1-15. Dostupné z:
111
[73]
Rozdělení investic v domácích a zahraničních fondech k 30. září 2012. In: Investiční web [online]. 2012 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z:
[74]
SČS Sporoinvest. In: Česká spořitelna [online]. 2013 [cit. 2013-09-06]. Dostupné z:
[75]
Sekundární trh dluhopisů. Patria Online [online]. 2010 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z:
[76]
SICAV v přechodném období. ČNB [online]. 2013 [cit. 2013-11-29]. Dostupné z:
[77]
Složení portfolia - Konzervativní. In: Conseq [online]. 2013 [cit. 2013-09-16]. Dostupné z:
[78]
Sporoinvest. Česká spořitelna [online]. 2013 [cit. 2013-08-20]. Dostupné z:
[79]
Spořicí státní dluhopisy. Ministerstvo financí ČR [online]. 2011 [cit. 2013-07-02]. Dostupné z:
[80]
Správa portfolia. In: Fio banka [online]. 2013 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z:
[81]
Svěřenský fond - nový nástroj pro privátní správu majetku. IDNES.cz: Právo [online]. 2013 [cit. 2013-11-29]. Dostupné z:
[82]
Takhle se v ČR kolektivně investovalo ve třetím kvartálu 2012. In: Investiční web [online]. 2012 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z:
[83]
TRAXLER, Jan. Jarní emise spořicích dluhopisů: výnosy klesají. Peníze.cz [online]. 2013 [cit. 2013-07-05]. Dostupné z:
112
[84]
TRAXLER, Jan. Kam investovat volné peníze?. FINMAG [online]. 2012 [cit. 201304-30]. Dostupné z:
[85]
TŮMA, Ondřej. Srovnání termínovaných vkladů: nejlepší zhodnocení padesáti a dvou set tisíc za rok či dva. Peníze.cz[online]. 2012 [cit. 2013-06-18]. Dostupné z:
[86]
Typy otevřených podílových fondů. Trhy.měšec.cz [online]. 2011 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z:
[87]
Údaje o společnosti. Investiční společnost České spořitelny [online]. 2011 [cit. 201304-15]. Dostupné z:
[88]
Velké srovnání spořicích účtů. U koho se vyplatí spořit?. In: TŮMA, Ondřej. Peníze.cz [online]. 2012 [cit. 2013-08-28]. Dostupné z:
[89]
VIKTORA, Martin. Nemovitostní fondy v ČR? Když tři dělají totéž, není to totéž. Hypoindex.cz [online]. 2010 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z:
[90]
Vše o přechodu na nový obchodní systém Xetra (s analytiky)!. Akcie.cz [online]. 2012 [cit. 2013-3-08]. Dostupné z:
[91]
Výroční zpráva standardního otevřeného podílového fondu za rok 2008. Investiční společnost České spořitelny [online]. 2008 [cit. 2013-08-22]. Dostupné z:
[92]
Z historie Conseq Finance, a.s. CONSEQ [online]. 2006 [cit. 2013-09-03]. Dostupné z:
[93]
Zajištěné fondy. In: Investujeme.cz [online]. 2011 [cit. 2013-11-05]. Dostupné z:
[94]
Základní informace. In: RM-SYSTÉM [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z:
[95]
ZANDL, Patrik. Hra s akciemi začíná. Peníze.cz [online]. 2003 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: 113
[96]
ZPKT úplné znění 2. Ministerstvo financí ČR [online]. 2004 [cit. 2013-03-02]. Dostupné z:
Legislativa [1]
Zákon č. 158/1989 Sb. In: O bankách a spořitelnách. 1989. § 9. Dostupné z:
[2]
Zákon č. 21/1992 Sb.: O bankách, ve znění pozdějších předpisů. In: Portál veřejné správy. 1992. § 41e Dostupné z
[3]
Zákon č 189/2004 Sb. O kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů. In: business center.cz 2004. § 12. Dostupné z:
[4]
Zákon č. 240/2013 Sb. In: O investičních společnostech a investičních fondech. 2013. § 60. Dostupné z:
114
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Profesní správa prostředků prostřednictvím Fio banky ......................................45 Tabulka č. 2: Komparace výhod a nevýhod kolektivního a individuální investování ..............53 Tabulka č. 3: Vybrané spořicí účty (údaje jsou k 28. 8. 2013) .................................................61 Tabulka č. 4: Vybrané termínované vklady (k 3. 9. 2013) .......................................................64 Tabulka č. 5: Porovnání analyzovaných produktů ....................................................................68 Tabulka č. 6: Analýza vybraných fondů peněžního trhu (údaje k 9. září 2013) .......................70 Tabulka č. 7: Průměrná roční a kumulovaná výkonnosti fondu ČP INVEST (k 2. 9. 2013) ..74 Tabulka č. 8: Průměrná roční výkonnost fondu ISČS SPOROINVEST (k 6. 9. 2012) ...........78 Tabulka č. 9: Kumulovaná a průměrná výkonnost fondu (k 14. 9. 2013) ................................82 Tabulka č. 10: Komparace fondů peněžního trhu v krátkém období ........................................85 Tabulka č. 11: Komparace trhu peněžního trhu ve střednědobém investičním horizontu .......86 Tabulka č. 12: Vybrané krátkodobé dluhopisové fondy ...........................................................87 Tabulka č. 13: Průměrná roční a kumulovaná výkonnost fondu Coneq Invest Konzervativní (k 17. 9. 2013) ...........................................................................................................................91 Tabulka č. 14: Průměrná roční výkonnost fondu KBC Multi Interest Cash ČSOB CZK Medium (k 20. 9. 2013) ............................................................................................................95 Tabulka č. 15: Komparace krátkodobých dluhopisových fondů v krátkém období .................97 Tabulka č. 16: Komparace krátkodobých dluhopisových fondů ve střednědobém investičním horizontu ...................................................................................................................................98 Tabulka č. 17: Komparace vybraných produktů individuálního a kolektivního investovaní ...99
115
SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Konzervativní portfolio – krátkodobé období .......................................................... 59 Graf č. 2: Složení portfolia otevřeného konzervativního fondu ČP INVEST dle typu aktiv a ratingu k 3. 9. 2012 ................................................................................................................ 72 Graf č. 3: Výkonnost fondu ČP INVEST (k 30. 8. 2013) ........................................................ 73 Graf č. 4: Složení portfolia fondu České spořitelny SPOROINVEST ..................................... 76 Graf č. 5: Výkonnost fondu ISČS SPOROINVEST (údaje jsou vždy k 31. 12.) .................... 77 Graf č. 6: Složení portfolia fondu PIONEER-SPOROKONTO ............................................... 81 Graf č. 7: Výkonnost fondu PIONEER-SPOROKONTO v porovnání s benchmarkem (průměrné roční výkonnosti) .................................................................................................... 82 Graf č. 8: Struktura portfolia fondu Conseq Invest Konzervativní (k 16. 9. 2013) .................. 89 Graf č. 9: Porovnání výkonnosti fondu a benchmarku (údaje jsou vždy k 31. 12) .................. 90 Graf č. 10: Složení portfolia fondu KBC Multi Interest Cash ČSOB CZK Medium (k 20. 9. 2013) ........................................................................................................................... 94 Graf č. 11: Vývoj výkonnosti fondu fondu KBC Multi Interest Cash ČSOB CZK Medium (vždy k 31. 12.) ......................................................................................................................... 95
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Magický trojúhelník investování ........................................................................ 17
116
SEZNAM PŘÍLOH Příloha A: Novodobá historie BCPP Příloha B: Historie RM-SYSTÉMU Příloha C: Doporučené finanční instrumenty podle délky investičního horizontu a rizikového profilu investora Příloha D: Výpočet úroku a zůstatku investice u Spořicího účtu Air BankChyba! Záložka není definována. Příloha E: Výpočet úroku a zůstatku investice u Spořicího účtu Fio konto Příloha F: Podílové fondy peněžního trhu denominované v CZK Příloha G: Vývoj hodnoty podílového listu fondu ČP INVEST (k 30. 8. 2013) Příloha H: Vývoj hodnoty podílového listu ISČS SPOROINVEST (k 6. 9. 2013) Příloha I: Vývoj hodnoty podílového listu PIONEER-SPOROKONTO (k 12. 9. 2013)Chyba! Záložka není definována. Příloha J: Vývoj hodnoty podílového listu Conseq Invest Konzervativní (k 10. 9. 2013) Příloha K: Vývoj hodnoty podílového listu fondu KBC MULTI INTEREST ČSOB CZK MEDIUM (k 15. 9. 2013) Chyba! Záložka není definována. Příloha L: Analýza trhu kolektivního investování v ČR
117
Příloha A – Novodobá historie BCPP Datum
Událost
24. listopadu 1992
Vznik Burzy cenných papírů Praha, a. s.
6. dubna 1993
Zahájení obchodování se 7 emisemi akcií
1993
Uvedení 955 emisí akcií z 1. vlny kupónové privatizace na burzovní trh
5. dubna 1994
Zahájení výpočtu burzovního indexu PX (PX50)
1995
Uvedení 974 emisí akcií z 2. vlny kupónové privatizace na burzovní trhy
1997
Vyřazení 1301 nevalidních emisí akcií z volného trhu burzy
1998
Zahájení obchodování v systému SPAD (Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů)
4. ledna 1999
Zavedení nového, kontinuálně propočítávaného indexu PX-D
1. října 2002
Zahájení obchodování s 1. zahraniční akciovou emisí Erste Bank
2004
Řádné členství ve FESE (Federace evropských burz)
2004
Udělení statutu definované zahraniční burzy americkou Komisí pro cenné papíry a zařazení burzy do prestižního seznamu neamerických burz bezpečných pro investory
28. června 2004
Zahájení obchodování s 1. primární akciovou emisí Zentiva
4. října 2006
Zahájení obchodování s investičními certifikáty
5. října 2005
Zahájení obchodování s futures
11. prosince 2006
Zahájení obchodování s warranty na oficiálním volném trhu
1. února 2007
Licence pro Energetickou burzu Praha
9. února 2007
Spuštění provozu internetových stránek www.px.cz
17. července 2007
První obchodní den na Energetické burze Praha
24. září 2007
Zahájení obchodování s primární akciovou emisí AAA
22. února 2008
Provoz televizního Studia Burza, které přináší zpravodajství z dění na kapitálových trzích
6. dubna 2008
Završení 15 let obchodování. Za dobu obchodování změnily majitele akcie v celkové hodnotě 5,5bil. Kč a dluhopisy v celkové hodnotě 10,4bil. Kč
6. května 2008
Zahájení obchodování s primární akciovou emisí NWE. Jedná se o největší IPO v historii českého kapitálového trhu
1. října 2008
Energetická burza Praha rozšířila nabídku svých produktů o futures na elektrickou energii s místem dodání na Slovensku
8. prosince 2008
Majoritním akcionářem BCPP se stala Wiener Borse AG, jejíž podíl na základním kapitálu burzy činí 92,739 %
1. března 2009
Energetická burza Praha rozšířila nabídku svých produktů o futures na elektrickou energii s místem dodání v Maďarsku
15. července 2009
Energetická burza Praha změnila název na Power Exchange Central Europe. V platnosti nadále zůstává již zažitá zkratka PXE
14. ledna 2010
Burzy cenných papírů v Budapešti, Ljubljani, Praze a Vídni se stávají dceřinými společnostmi holdingu CEESEG AG
2. července 2010
Dceřiná společnost Centrální depozitář cenných papírů převzala evidenci Střediska cenných papírů a zahájila činnost centrálního depozitáře
22. října 2010
Zahájení obchodování s primární akciovou emisí Fortuna
2012
Přechod na nový systém Xetra
Pramen: vlastní zpracování podle údajů na internetových stránkách Burzy cenných papírů Praha, a. s. dostupných na WWW:
Příloha B – Historie RM-SYSTÉMU Datum
Událost
18. ledna 1993
Zápis do obchodního rejstříku
19. března 1993
Udělení licence organizátora mimoburzovního trhu
24. května 1993
Otevření trhu
květen 1999
On-line obchodování prostřednictvím internetu
květen 2001
On-line obchodování prostřednictvím webové aplikace
1. srpna 2005
Otevření volného trhu
5. září 2006
RM-SYSTÉM se stal součástí Finanční skupiny Fio
18. září 2006
Zahájení obchodování inteligentním pokynem Easy Click
26. února 2007
Licence ČNB opravňující k vedení samostatné evidence cenných papírů
26. září 2007
Zahraniční akcie obchodované v českých korunách na RM-S
červen 2007
RM-SYSTÉM se stal členem Clearstream Bank Luxembourg
srpen 2007
Licence ČNB na obchodování a vypořádání derivátů (warranty a pákové certifikáty)
6. května 2008
Uvedení nepákových certifikátů na trh
1. prosince 2008
Transformace mimoburzovního trhu na standardní burzu
15. prosince 2008
Změna názvu společnosti na RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů a. s.
1. ledna 2009
Nové webové stránky www.rmsystem.cz
5. ledna 2009
Spuštění nového obchodního systému EasySys
15. prosince 2010
Nový inteligentní pokyn Stepper na úrovni české burzy RMSYSTÉM
Pramen: vlastní zpracování podle údajů na internetových stránkách RM-SYSTÉMU, a. s. dostupných na WWW:
Příloha C – Doporučené finanční instrumenty podle délky investičního horizontu a rizikového profilu investora
Pramen: vlastní zpracování podle údajů portálu FINMAG
dostupných
na
WWW:
Příloha D – Výpočet úroku a zůstatku investice u Spořicího účtu Air Bank
Pramen: vlastní konstrukce
Příloha E – Výpočet úroku a zůstatku investice u Spořicího účtu Fio konto
Pramen: vlastní konstrukce
Příloha F – Podílové fondy peněžního trhu denominované v CZK Název fondu
Datum vzniku
Zajištění měnového rizika
Minimální investice
AXA Corporate Fund
19. 2. 2007
ANO
1 000 000 Kč
ČPI-OPF Konzervativní
11. 10. 2001
ANO
3 000 Kč
ING (L) Flex Český fond peněžního trhu
27. 10. 1997
ANO
500 Kč
KB peněžní trh
31. 1. 2007
ANO (nejméně ze 70 %)
5 000 Kč
ISČS Sporoinvest
1. 7. 1996
ANO
100 Kč
Pioneer - Sporokonto
15. 9. 1997
ANO
5 000 Kč
Pramen: vlastní konstrukce podle údajů z internetových stránek s polečnosti Patria Plus dostupných na WWW: a dále z webových stránek jednotlivých finančních institucí.>
Příloha G – Vývoj hodnoty podílového listu fondu ČP INVEST (k 30. 8. 2013)
Pramen: Konzervativní fond ČP INVEST. In: ČP INVEST [online]. 2013 [cit. 2013-08-30]. Dostupné z:
Příloha H – Vývoj hodnoty podílového listu ISČS SPOROINVEST (k 6. 9. 2013)
Pramen:
SČS
Sporoinvest.
In: Česká
spořitelna [online].
2013
[cit.
2013-09-06].
Dostupné
z:
Příloha I – Vývoj hodnoty podílového listu PIONEER-SPOROKONTO (k 12. 9. 2013)
Pramen: Pioneer - Sporokonto. In: Pioneer Investments [online]. 2013 [cit. 2013-09-12]. Dostupné z:
Příloha J – Vývoj hodnoty podílového listu Conseq Invest Konzervativní (k 10. 9. 2013)
Pramen:
Historické
ceny.
In: Conseq [online].
2013
[cit.
2013-09-10].
Dostupné
z:
Příloha K – Vývoj hodnoty podílového listu fondu KBC Multi Interest ČSOB CZK Medium (k 15. 9. 2013)
Pramen: KBC Multi Interest CSOB CZK Medium. In: ČSOB [online]. 2013 [cit. 2013-09-15]. Dostupné z:
Příloha L – Analýza trhu kolektivního investování v ČR Příloha L je zaměřena na analýzu trhu kolektivního investování v ČR. Zabývá se vývojem objemu obchodovaného majetku, uvádí, jak je trh koncentrovaný, popisuje nejvýnosnější fondy trhu. V neposlední řadě jsou zde informace o loňském investování ve světě. V dnešní době je možné konstatovat, že kolektivní investování v České republice za posledních 10 let značně nabylo na oblíbenosti a tento trend si udržuje. V současnosti v této oblasti působí spousta „světových hráčů“. Tabulka č. 18: Počet a struktura fondů kolektivního investování
Pramen: Počet a struktura fondů kolektivního investování. Česká národní banka [online]. 2012 [cit. 2013-0311]. Dostupné z:
Při pohledu na počet a strukturu fondů kolektivního investování v tabulce č. 18 lze pozorovat jejich zvyšující se množství. Jak již bylo zmíněno, důvodem je rostoucí zájem lidí o tento způsob investice. K tomu přispěla i novela zákona o kolektivním investování z roku 2011. Ta zpřísnila podmínky nejenom v oblasti poskytování informací, díky čemuž se posiluje důvěra v tento typ investování.
Tabulka č. 19: Struktura podílových fondů
Pramen: Počet a struktura fondů kolektivního investování. Česká národní banka [online]. 2012 [cit. 2013-0311].
Dostupné
z:
Při pohledu na jednotlivé druhy podílových fondů lze z tabulky č. 19 vyčíst, že převládají fondy speciální. Podrobnější členění těchto fondů ukazuje nejvyšší zastoupení fondů smíšených, dále také akciových a dluhopisových. To je dáno jejich zvyšující se oblíbeností díky charakteru produktů, které nabízejí. Více je to patrné při pohledu na rozdělení investic v domácích a zahraničních fondech (viz tabulka č. 20).
Tabulka č. 20: Rozdělení investic v domácích a zahraničních fondech k 30. září 2012
Pramen: Rozdělení investic v domácích a zahraničních fondech k 30. září 2012. In: Investiční web [online]. 2012 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z:
Nejvíce investic směřuje do dluhopisových fondů. Právě dluhopisové fondy jsou vhodné pro opatrnější investory k naplňování jejich střednědobých a dlouhodobých cílů. Jejich výnosy bývají dlouhodobě vyšší než u spořicích účtů a právě díky tomu v posledních letech dává většina domácnosti přednost této variantě před ukládáním většího objemu majetku na spořicí (nebo dokonce i běžný) účet, jak tomu bývalo po spoustu let zvykem. Po událostech způsobených finanční krizí stoupá oblíbenost zajištěných fondů, což ukazuje tabulka č. 20 prostřednictvím objemu investovaného majetku. Akciové fondy si také udržují vysoký stupeň oblíbenosti. I když investovat do akcií je podstatně rizikovější než například do dluhopisů. Trpělivost a věřit akciím se ale může vyplatit. Jak ukazuje následující příklad – investor, který před 70 lety vložil 1000 dolarů do dluhopisů, zhodnotil své prostředky 36krát. Ten, který zůstal po celou dobu věrný akciím, zhodnotil stejnou částku 738krát. Tento příklad krásně ilustruje „fungování“ akcií z dlouhodobého hlediska. Spousta investorů (převážně těch konzervativních) se v době krize či nepříznivého vývoje akciových trhů nechá ovlivnit svým strachem ze ztráty a začne se akcií zbavovat. Jsou přesvědčeni o tom (mnohdy i díky zprávám, co nám předhazují „odborná“ média), že situace bude daleko horší a že je lepší aspoň něco z majetku zachránit, i když se ztrátou, než přijít o všechno. Neuvědomují si, že kdyby krizi přečkali (Popřípadě rozšířili své portfolio nákupem dalších akcií - ne nadarmo Robert Kiyosaki v jedné ze svých knih uvádí, že v krizi bohatí bohatnou a
chudí chudnou, protože bohatí dokáží zachovat chladnou hlavu, nepodlehnou svému strachu a za krize nakupují „ostošest“), za několik let by na tom byli daleko lépe. Do roku 2000 stoupaly kurzy akciových fondů (a tedy i akcie) do neuvěřitelných výšin, kam je hnaly neodůvodnitelný optimismus a očekávání investorů. Téměř šílených rozměrů nabraly investice do technologických, internetových a jiných nových odvětví. Tato dlouhodobě neudržitelná bublina na jaře 2000 praskla a ceny začaly padat zpět ke svým reálným hodnotám (k tomuto pádu přispěla i světová recese a boj s terorismem). České akcie se odrazily ode dna v roce 2002, ty světové zaznamenaly svá minima v březnu 2003 (před vypuknutím irácké války) a od té doby strmě rostly. Tento trend se udržoval v ČR i v zahraničí až do roku 2007, od kterého zachvacoval ekonomiky jeden problém za druhým. V současné době je situace na trzích stabilizovaná a akcie opět postupně rostou. Příčiny problémů krize však úplně odstraněny nejsou. Když se podívám na portfolia českých fondů, je možné zjistit, že české akcie v nich většinou nehrají hlavní roli. Výběr akcií na českém trhu je natolik úzký, že nepostačuje k vytvoření dostatečně diverzifikovaného portfolia. Proto fondy investují do zahraničí, čímž čeští investoři musí přijmout měnové a teritoriální riziko. Zde již mají velký význam strategie fondů – kolik investují v ČR, kolik v zahraničí, jejich teritoriální či odvětvové vymezení, kvalita a riziko jednotlivých akcií atd. Investování do zahraničních fondů má ale také svá pro a proti. Je zde již zmiňované kurzové riziko, vyšší poplatky za nákup, horší přístup správců a vyšší požadavky na minimální investici. Na druhou stranu dosahují díky dlouholetým zkušenostem svých odborníků, daňovým výhodám, větším objemům spravovaného majetku vyšších výnosů.103 Právě na vývoj objemu spravovaného majetku se podívám v následujících dvou grafech č. 12 a č. 13.
103
Akciové fondy. Akcie.miras.cz [online]. 2012 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z:<
http://www.miras.cz/akcie/fondy-akciove.php>
Graf č. 12: Majetek v domácích a zahraničních fondech
Pramen: Důvodová zpráva k návrhu zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Ministerstvo financí České republiky [online]. 2011 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z:
Graf č. 13: Vývoj majetku ve fondech v ČR (v miliardách Kč)
Pramen: Takhle se v ČR kolektivně investovalo ve třetím kvartálu 2012. In: Investiční web [online]. 2012 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z:
Ačkoliv objem majetku ve fondech kolektivního investování do roku 2007 rostl, v posledních pěti letech spíše stagnuje. Postupně se zvyšuje objem majetku zahraničních fondů na úkor poklesu objemu majetku v domácích fondech. Důvody byly již zmíněny o několik řádků výše. Z hlediska dlouhodobého vývoje českého trhu kolektivního investování se lze domnívat, že významnou roli budou hrát především speciální fondy a fondy kvalifikovaných investorů (majetek ve správě fondů kvalifikovaných investorů od začátku roku 2008 vzrostl přibližně o 170 % navzdory stagnaci zbytku trhu). V důsledku zavedení směrnice UCITS IV, která usnadňuje přeshraniční fúze standardních fondů, se očekává, že české standardní fondy budou v budoucnu fúzovat s fondy spravovanými zahraničními bankami a na českém trhu tak může zbýt jen velmi malý počet domácích standardních fondů.104 A jak se loni investovalo v ČR? Mezi pětici největších zprostředkovatelů domácích a zahraničních podílových fondů v ČR ke konci loňského roku patřila skupina ČSOB (67,34 miliard Kč), skupina České spořitelny (61,05 mld. Kč), skupina Komerční banky (28,45 mld. Kč), ČP Invest (14,77 mld. Kč) a skupina UniCredit Bank (13,35 mld. Kč).105 Konkrétní výsledky si ukáži v následujících řádcích. Banky koncem roku 2012 a počátkem roku 2013 nemilosrdně snižovaly úrokové míry na spořicích účtech. Mnoho lidí se začalo zabývat otázkou, zda existuje jiná příležitost pro lepší zhodnocení peněz. To je jeden z důvodů, proč se nyní budu zabývat nejvýkonnějšími podílovými fondy v ČR. Fondy rozdělím na jednotlivé kategorie, kde v každé uvedu jejich nejvyšší výnos. Pro každou kategorii fondu je stanovena doba odpovídající jejímu investičnímu horizontu. U některých fondů je tak možné očekávat příslušné zhodnocení již za rok (např. u fondů peněžního trhu), u jiných později. V následujících pěti tabulkách jsou uvedeny podílové fondy podle jejich kategorií (peněžního trhu, garantované / zajištěné, dluhopisové, smíšené / balancované a akciové) společně s údaji o měně fondu, míře rizika (riziko je hodnoceno na stupnici od 1 do 7, kdy 1=nejnižší, 7=nejvyšší), minimální investici a výkonnosti za stanovené období (investiční horizont). Následně je z každé kategorie vybrán a podrobněji představen nejvýkonnější fond.
104
Důvodová zpráva k návrhu zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Ministerstvo financí
České republiky [online]. 2011 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: 105 Objem majetku svěřený správcům aktiv dosáhl ke 30.9.2012 výše 849,291 miliard korun. In: Akat ČR [online]. 2012 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z:
Tabulka č. 21: Fondy peněžního trhu s výkonností zpětně 1 rok
Měna Riziko
Minimální Výkonnost investice fondu
Společnost
Produkt
UniCredit Bank
Pioneer Funds Euro Corporate Short Term
EUR
3
1 200 €, 1 800 $, 30 000 Kč
4,70%
GE Money Bank
GE Money Konzervativní fond
CZK
1
300 Kč
4,10%
ČSOB Asset Management, a. s., investiční společnost
KBC Money CZK Alpha
CZK
1
100 000 Kč
1,89%
Pramen: Vlastní zpracování podle údajů na internetových stránkách finančního portálu Hyperbydlení dostupných z WWW:
Co se týče peněžního podílového fondu, je na prvním místě eurový fond Pioneer od UniCredit Bank. Tento fond se na předních místech objevoval již v minulých letech. Překvapilo mě, že předloni nejlepší fond peněžního trhu, AXA CZ Konto, v této tabulce vůbec nefiguruje. Vím, že byl mezi českými občany velmi oblíbený. Ale situace na peněžním trhu se mění hodně rychle, takže kdo ví, kdo bude první na konci letošního roku.
Tabulka č. 22: Garantované/zajištěné fondy s výkonností zpětně 3 roky
Společnost ČSOB Asset Management, a. s., investiční společnost ČSOB Asset Management, a. s., investiční společnost Investiční kapitálová společnost KB
Produkt
Minimální Měna Riziko investice
Výkonnost fondu
Optimum fund CSOB Fixovaného růstu 7
CZK
3
5 000 Kč
4,84%
Global Partners CSOB Světového růstu plus 24
CZK
1
5 000 Kč
2,98%
KB Ametyst 5
CZK
2
10 000 Kč
2,46%
Pramen: Vlastní zpracování podle údajů na internetových stránkách finančního portálu Hyperbydlení dostupných z WWW:
Při pohledu na výkonnost garantovaných fondů jsou na předních dvou místech produkty od ČSOB. To je dáno tím, že Československá obchodní banka má dlouholetou
tradici, těší se významné přízni klientů a „za odměnu“ jim nabízí velmi zajímavé příležitosti pro zhodnocení majetku. Tabulka č. 23: Dluhopisové fondy s výkonností zpětně 2 roky
Minimální Měna Riziko investice
Výkonnost fondu
Společnost
Produkt
Conseq Investment Management ČSOB Asset Management, a. s., investiční společnost
Conseq Invest New Europe Bond Fund
CZK
3
500 Kč
16,97%
KBC Renta Forintrenta
HUF
4
5 000 Kč
16,47%
Pioneer Funds-Euro High Yield
EUR
5
1 200 €, 1 800 $, 30 000 Kč
13,89%
UniCredit Bank
Pramen: Vlastní zpracování podle údajů na internetových stránkách finančního portálu Hyperbydlení dostupných z WWW:
Jako nejvýkonnější dluhopisový fond byl fond Conseq Invest New Europe Bond Fund, který se již ukázal mezi celosvětově nejvýkonnějšími dluhopisovými fondy za rok 2011. Co tkví v jeho úspěšnosti, uvedu na konci kapitoly. Na druhém místě je fond opět od ČSOB, třetí místo zaujala UniCredit Bank se svým eurovým fondem Pioneer. Nyní se podívám na výkonnost smíšených fondů. Tabulka č. 24: Smíšené fondy s výkonností zpětně 3 roky
MiniVýkonno Měna Riziko mální st fondu investice
Společnost
Produkt
ČSOB Asset Management, a. s., investiční společnost
KBS Master Fund High
EUR
6
5 000 Kč
7,11%
Citibank
Templeton Global Balanced
USD
5
100 $
6,90%
ČSOB Asset Management, a. s., investiční společnost
KBC Master Fund Medium
EUR
5
5 000 Kč
6,37%
Pramen: Vlastní zpracování podle údajů na internetových stránkách finančního portálu Hyperbydlení dostupných z WWW:
U smíšených fondů už bývá střední až vyšší riziko, což je dáno především jejich strukturou. V portfoliích těchto fondů bývají často zastoupeny dluhopisy, u kterých je riziko ještě nízké, ale jsou tvořeny i akciemi, kde bývá už riziko vyšší. Akciová část portfolia by tak měla v době růstu táhnout zhodnocení fondu vzhůru a v případě problémů by naopak dluhopisová část měla tlumit negativní dopady klesajících kurzů akcií. Loni smíšené fondy dosahovaly výkonnosti v průměru okolo 6,8 %. Poslední tabulka nám ukáže nejvýkonnější akciové podílové fondy v ČR za rok 2012. Tabulka č. 25: Akciové fondy s výkonností zpětně 5 let
Měna Riziko
Minimální Výkonnost investice fondu
Společnost
Produkt
Investiční společnost České spořitelny
ESPA Stock Biotec
EUR
6
500 Kč
12,63%
Investiční kapitálová společnost KB
Amundi Funds Equity Global Luxury and Lifestyle
EUR, USD
6
200 €, 200 $
12,62%
ČSOB Asset Management, a. s., investiční společnost
KBC Equity Fund Pharma Growth
EUR
6
5 000 Kč
11,66%
Pramen: Vlastní zpracování podle údajů na internetových stránkách finančního portálu Hyperbydlení dostupných z WWW:
Celkově lze říci, že jako nejvýhodnější fondy se jeví fondy dluhopisové, které dosahují zhodnocení až 16 % za rok, následují akciové fondy, kde se nejvyšší zhodnocení pohybuje průměrně na úrovni 12 % během posledních pěti let. Jak je ale vidět ve výše uvedených tabulkách, tak i ostatní typy fondů nabízejí vyšší zhodnocení než spořicí účty. Lidé tak mají výhodnější možnosti, jak případně spořit své peníze.
Nejúspěšnější fondy ve svých kategoriích Jako první je představen nejvýkonnější fond peněžního trhu – Pioneer Funds Euro Corporate Short Term. Obhospodařovatelem fondu je Pioneer Investments. Společnost Pioneer Investments byla založena roku 1928 Philipem L. Carretem. Téhož roku byl založen třetí nejstarší fond na světě – Pioneer Fund. Dnes firma působí ve 26 zemích a má více než 2 000 zaměstnanců. Pioneer Investments poskytuje komplexní nabídku finančních produktů a spolupracuje i s nositeli Nobelovy ceny (např. Robert M. Sollow, nositel Nobelovy ceny za ekonomii v roce 1987 či Michael Spence, nositel Nobelovy ceny za ekonomii 2001). V České republice společnost působí od roku 1995. Pioneer Investments
patří do bankovní skupiny UniCredit, která se řadí mezi nejvýznamnější evropské bankovní domy.106 Fond Pioneer Fund je tvořen několika samotnými podfondy, mezi které patří i Euro Corporate Short Term. Tento podfond je zahraniční osobou kolektivního investování založenou podle právního řádu Lucemburska. Cenné papíry podfondů Pioneer Funds jsou nabízeny v České republice jako cenné papíry zahraničního standardního fondu v režimu evropského pasu. Jeho vznik se datuje ke 12. říjnu 2005. Podfond je vhodný pro investory s krátkodobým horizontem. Většinou tvoří základní pozici v portfoliu investora. Euro Corporate Short Term podfond usiluje o poskytnutí zhodnocení kapitálu a příjmů v krátkodobém horizontu investováním do deiverzifikovaného portfolia sestávajícího z dluhových a s dluhem souvisejících finančních nástrojů (včetně obchodních cenných papírů, vkladových certifikátů a dalších nástrojů peněžního trhu) vydaných společnostmi, který byly založeny, mají sídlo nebo provozují hlavní podnikatelskou činnost v Evropě, denominovaných v eurech. 69,4 % aktiv tvoří firmy z finančního sektoru, jako jsou ING Bank, Standard Chartered Bank. 39,6 % zastupují firmy mimo sektor financí (např. Volvo Treasury), 2,7 % tvoří vláda a zbývající 2,1 % státní firmy. Podfond nesmí investovat do akcií ani nástrojů spojených s akciemi. Každého investora při výběru produktů do svého portfolia zajímají poplatky. Jaké jsou vybírány v tomto podfondu? Vstupní poplatek je stanoven na výši 5 %. Jedná se o nejvyšší částku, která může být investorovi účtována před uskutečněním investice nebo před vyplacením výnosu z investice. Výstupní poplatek si podfond neúčtuje. Investor se ale nevyhne poplatku za správu = 1,14 %.107 Za zmínku stojí zajímavost, že podílníci jsou oprávněni vyměňovat podílové listy tohoto podfondu za podílové listy jiného podfondu (další informace ohledně práv na výměnu jsou uvedeny v prospektu tohoto podfondu). Graf č. 14 ukáže to, jak si podfond vedl v roce 2012.
106
History of Pioneer Investments. Pioneer Investments [online]. 2011 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z:
107 Pioneer Funds - Euro Corporate Short - Term. Pioneer Investments [online]. 2010 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z:< http://www.pioneerinvestments.cz/Fond/ZakladniUdaje.asp?fond=PFEuroCorporateShortTerm>
Graf č. 14: Výkonnost Pioneer Funds Euro Corporate Short Term za duben 2012 - duben 2013
Pramen: Pioneer Funds - Euro Corporate Short-Term. Bloomberg [online]. 2013 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z:
Z grafu č. 14 lze vyčíst, že výkonnost fondu se pohybuje nad dlouhodobým průměrem. Při meziročním srovnání dosáhla výkonnost úrovně 4,7 %. Investování do tohoto fondu mohu jenom doporučit. Přece jenom je to výhodnější, než mít finance na spořicím účtu. Mezi garantovanými fondy s výkonností zpětně za poslední 3 roky vyšel jako nejlepší Optimum fund ČSOB Fixovaného růstu. Jedná se opět od podfond a to fondu Optimum Fund od investiční skupiny ČSOB Asset Management, a. s., investiční společnost. Společnost ČSOB Asset Management, a. s. investiční společnost vznikla v roce 1995 jako součást skupiny Patria Finance a již od svého vzniku se řadila mezi přední obhospodařovatele aktiv v České republice. Součástí skupiny jsou vedle klientů společnosti také pojišťovny, penzijní fondy, státní fondy, podniky, města, obce, nadace a jiné. Společnost je lídrem trhu v oblasti zajištěných fondů.108 Podfond Optimum fund ČSOB Fixovaného růstu vznikl 15. dubna 2009 s omezenou dobou trvání do 30. prosince 2013. Fond je kótován v CZK a minimální investice je 5 000 Kč. Cílem podfondu je poskytnout potenciální výnos prostřednictvím investic do swapů a také nabídnout ochranu kapitálu investováním veškerého upsaného jmění do dluhopisů a dalších dluhových nástrojů, do nástrojů peněžního trhu, podílů nebo akcií podniků kolektivního investování, finančních derivátů a jiných nástrojů finančního trhu. Tyto investice
108
ČSOB Asset Management, a.s., investiční společnost. ČSOB [online]. 2013 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z:
mohou mít různé doby splatnosti. Investice do těchto nástrojů musí být emitované nebo garantované členskou zemí Evropského hospodářského prostoru. Celkové riziko tohoto fondu bylo ohodnoceno na stupeň č. 3, což představuje nižší až střední úroveň. Jednotlivá rizika jsou uvedena v následující tabulce č. 27. Tabulka č. 26: Rizika hodnocena podfondem společnosti ČSOB
Pramen: PROSPEKT PODFONDU CSOB FIXOVANÉHO RŮSTU 7. ČSOB [online]. 2011 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z:
Z tabulky č. 26 je možné vyčíst, že podfond uvádí vysoké tržní a výnosové riziko. To je dáno tím, že určitá část finančních instrumentů je rozložena do koše akcií, který je uveden v následující tabulce č. 27 Ostatní rizika jsou nízká, což investor od zajištěného fondu očekává. Podfond garantuje ke dni splatnosti vyplatit 100 % původní investice plus výnos dle průměrného nárůstu koše akcií. Přičemž příspěvek každé akcie je předen dán fixní procentní sazbou.
Tabulka č. 27: Koš 30 akcií podfondu společnosti ČSOB
Pramen: Optimum fund ČSOB Fixovaného růstu 7: Leták. ČSOB [online]. 2009 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z:
Jak je možné vidět v tabulce č. 27, koš se skládá z akcií kvalitních společností, které se vyznačují vysokou tržní kapitalizací. Je také důležité zmínit se o poplatcích. Jejich složení ukazuje tabulka č. 28.
Tabulka č. 28: Poplatky a náklady podfondu společnosti ČSOB
Pramen:
CSOB
FIXOVANEHO
RUSTU
7
pod-fond
Optimum
Fund:
Klíčové
investory. Multimediafiles [online]. 2009 [cit. 2013-04-14].
informace
Dostupné
pro z:
Zjednodušeně se dá říci, že podfond si účtuje vstupní poplatek ve výši 3 % a také výstupní poplatek, kdy jeho výše závisí na době prodeje podílu. Ještě uvedu jednu důležitou informaci pro každého investora, a to vývoj výkonnosti fondu. Pokud zprůměruji výkonnost za poslední tři roky, dostanu se k číslu 4,84 %. K tomuto číslu mohu říci, že vzhledem k tomu, že se jedná o zajištěný fond, výnosnost je optimální. (http://www.csob.cz/cz/fondy/Zajistene-fondy/Stranky/BE0948692323.aspx.) Mezi dluhopisovými podílovými fondy se zpětnou výkonností 2 roky byl vyhodnocen jako nejlepší fond Conseq Invest New Europe Bond Fund. Abych byla přesná, jedná se opět o podfond, a to konkrétně otevřeného investičního fondu Conseq Invest PLC SICAV. Tento podfond zaštiťuje investiční společenost Conseq Investment Management, a. s. Společnost vznikla v roce 2000 jako dceřiná společnost skupiny Conseq Finance se specializací pouze na investiční management. V roce 2003 rozšířila svou působnost o distribuci podílových listů otevřených investičních fondů. V současnosti je firma pevnou součástí kapitálového trhu v České republice.109 Investičním cílem tohoto podfondu je maximalizovat výnos investice pomocí kombinace úrokového a kapitálového výnosu a výnosu z pohybu měnových kurzů, a to investováním do diverzifikovaného portfolia dluhových instrumentů s pevným či variabilním výnosem denominovaných v měnách zemí Evropy.
109
Z historie Conseq Investment Management, a.s. Conseq [online]. 2006 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z:
Portfolio podfondu je tvořeno krátkodobými, střednědobými a dlouhodobými dluhovými nástroji s pevným či variabilním výnosem. Fond investuje jak do vládních, tak i do korporátních a municipálních dluhopisů, vydaných emitenty ze zemí Evropy, nadnárodními institucemi či korporacemi z Evropské unie. Dluhové nástroje jsou denominované v měnách těchto zemí anebo jiných hlavních světových měnách a jsou obchodovány na regulovaných trzích. Více o diverzifikaci portfolia tohoto podfondu ukazuje následující graf č. 15. Graf č. 15: Diverzifikace portfolia podfondu společnosti Conseq
Pramen: Conseq Invest New Europe Bond Fund. Financial Times [online]. 2013 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z:
Graf ukazuje, že 90,70 % portfolia tvoří dluhopisy (což není nic překvapivého), 5,89 % představují nástroje peněžního trhu a zbytek akcie. Z dluhopisů se 73,19 procenty jednoznačně dominují dluhopisy vládní. Některé investory může odradit vyšší míra rizika, která byla odhadnuta na úroveň 5. Proč je u dluhopisů, které by měly být v podstatě jistotou, takhle vysoké riziko? Investiční společnost to odůvodňuje tím, že je to způsobeno charakterem investic do cenných papírů. I když většinu tvoří vládní dluhopisy, jedná se o dluhopisy rozvíjejících se trhů. Tudíž jsou s portfoliem spojena rizika těchto států. Vládní dluhopisy nejsou tak „spolehlivé“ jako dluhopisy zemí vyspělých. Na druhou stranu právě investice do rozvíjejících se trhů
umožňuje fondu vyšší výkonnost a z tohoto hlediska může být atraktivnější pro určitou skupinu investorů. Co se týče informací o poplatcích, podfond si účtuje vstupní poplatek v maximální výši 5 % (aktuálně 2,5 %) a výkonnostní poplatek – 8 % z výnosu. Výstupní poplatek u tohoto fondu není.110 Je také důležité zmínit výkonnost tohoto fondu – ta za poslední dva roky odpovídá hodnotě 16,97 %. Právě vyšší výkonnost je dána (jak je uvedeno výše) charakterem finančních nástrojů tvořících portfolio podfondu. Nejvýkonnější smíšený fond 2012 se jmenuje KBC Master Fund High. Přesně řečeno High je podfond fondu KBC Master Fund. Jedná se o podfond investiční společnosti Union KBC Asset Management. Union KBC Asset Management je mladá společnost s datem vzniku červen 2000. V názvu se objevuje slovíčko „union“ a to z důvodu, že se jedná o sloučení dvou firem – Union Bank of India a KBC Asset Management. Společnost nabízí investování prostřednictvím fondů a těší se velké oblibě investorů po celém světě.111 Podfond High představuje nejstarší druh fondu/podfondu, který zaujal přední příčku v této analýze. Byl založen 4. července 1994. Měna podfondu je v EUR a vlastní kapitál představuje částku 22,67 milionů EUR. KBC Master Fund High usiluje o dosažení výnosu diverzifikovaným investováním, a to buď přímo anebo nepřímo (prostřednictvím jiných fondů) do podnikových a státních dluhopisů, přičemž bere v úvahu všechny regiony a sektory. Aktiva jsou vážena podle investiční strategie stanovené společností Union KBC Asset Management pro dynamické investory. Podfond investuje část svého majetku do dluhopisů a dluhových nástrojů vydaných podniky nebo státy s nízkým stupněm rizika nebo do nástrojů peněžního trhu. Podfond také využívá deriváty k dosažení svého cíle (např. pro zajištění proti měnovému riziku). Celkové riziko tohoto fondu je stanoveno na hodnotu č. 6, což znamená druhé nejvyšší riziko. Zároveň s vyšším rizikem se nabízí i vyšší výnosy. Proč má podfond ukazatel rizika a výnosů č. 6? Stupeň šest odráží citlivost na změny na trhu u různých aktiv, do nichž fond investuje. Fond investuje převážně do rizikovějších aktiv, jako jsou akcie a akciové fondy. Navíc fond investuje do cenných papírů denominovaných v jiných měnách, než je původní měna fondu, proto je tu také průměrné měnové riziko, což celkové riziko zvyšuje.
110
Conseq Invest New Europe Bond Fund. Conseq [online]. 2005 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z:
111 Corporate profil. Union KBC Asset Management [online]. 2013 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z:
Jak ale již bylo řečeno, fond byl uzpůsoben dynamickým investorům, takže každý investor si musí zvážit, jestli se řadí do této skupiny a vyplatí se mu investovat prostřednictvím tohoto podfondu. Následující tabulka č. 30 ukáže výši poplatků a nákladů podfondu. Tabulka č. 29: Poplatky a náklady podfondu společnosti KBC
Pramen: HIGH pod-fond KBC Master Fund: Klíčové informace pro investory. ČSOB [online]. 2013 [cit. 201304-15]. Dostupné z:
Podfond si účtuje vstupní poplatek ve výši 2,5 % a také výstupní 5 %, pokud investor prodá své podíly do jednoho měsíce od nákupu. Pokud podfond při investici investuje do akcií jiných fondů/podfondů a musí hradit vstupní, výstupní, nebo jiný poplatek, investorům tak vzniknou i transakční náklady. A jak je na tom fond s výkonností? Platí zde pravidlo, že s vyšším rizikem je vyšší výnosnost? Za poslední 3 roky zde byla výkonnost 7,11 %. Upřímně řečeno, vzhledem k výši riziku bych si dokázala představit zajímavější výnosnost a být investorem, tak bych si rozmýšlela, jestli sem investovat nebo ne. Na trhu se dají určitě najít příznivější investiční příležitosti. Jako poslední kategorii jsem uvedla akciové podílové fondy s výkonností zpětně 5 let. Vítězem byl fond ESPA Stock Biotec od Investiční společnosti České spořitelny, a. s. (patřící do skupiny Erste Group Bank). Investiční společnost České spořitelny, a. s. vznikla v prosinci 1991. Firma poskytuje služby spojené s investováním do otevřených podílových fondů, se správou majetku ve fondech a se zajišťováním doprovodných technických a poradenských služeb. Během
několika let si upevnila svoji pozici na českém trhu a neustále významně navyšuje počet svých klientů.112 Fond ESPA Stock Biotec byl založen 17. 4. 2000 a byl kótován v eurech. Tento fond investuje do nejvýznamnějších biotechnologických společností především v USA. Akcie z tichomořského prostoru a z Evropy hrají podřadnou roli, selektivně jsou však do fondu přidávány. Fond je zaměřen na dlouhodobý růst majetku a pro investory je důležitá informace, že měny nejsou zajištěny proti euru. Směnné kurzy tak můžou kolísat. Na druhou stranu je zde šance na výrazný nárůst hodnoty, protože fond má portfolio tvořené podíly v nejdůležitějších globálních společnostech podnikajících s biotechnologiemi a tento obor má obrovskou budoucnost. Fond nesmí nakupovat podíly v investičních fondech. Finanční deriváty ale použity být mohou (dokonce i jsou), a to zejména k řízení investičního stupně a výnosů jako náhrada cenných papírů nebo k zajištění aktiv. Co se týče rizika, na stupnici rizikovosti ho najdeme pod číslem 6. Riziko č. 6 není u akcií a akciových podílových fondů ničím neobvyklým, spíš je to běžné a nižší úroveň moc nebývá. Je to dáno charakterem těchto finančních instrumentů a taky již zmíněnou možností výkyvů měn. Důležité je také uvést výši poplatků. U tohoto fondu je vstupní poplatek 4% (jedná se o nejvyšší možnou částku, zpravidla bývá nižší). Výkonnost za posledních cca 5 let byla ve výši 12,63 %. Ještě zajímavější jsou výkonnosti v jednotlivých letech, což ukazuje graf č. 16. Graf č. 16: Dosavadní výkonnost fondu ESPA Stock Biotec
Pramen: ESPA STOCK BIOTEC: Klíčové informace pro investory. Erste Asset Management [online]. 2013 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z:
112
Údaje o společnosti. Investiční společnost České spořitelny [online]. 2011 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z:
Pokud se nevezmou v úvahu roky za světové finanční krize, fond si udržuje výkonnost okolo 20 %, což vůbec není špatné. Pro investory se rozhodně jedná o zajímavou a do budoucna perspektivní investiční příležitost. Jak je vidět z výše uvedených řádků, fondy které zvítězily mezi nejlepšími fondy za rok 2012, ve svých kategoriích nevyhrály náhodou. Pro investory nabízejí dobrou a atraktivní příležitost pro zhodnocení a rozšíření majetku. Jak se v loňském roce investovalo ve světě, rozeberu nyní (je nezbytné zmínit, že veškerá aktiva jsou porovnána na základě celkového výnosu, který zahrnuje změny cen v čase a také případné dividendové výnosy). Nejlepší a nejhorší akcie amerických společností Nejlépe si v Americe v loňském roce vedla společnost Regeneron Pharmaceuticlas. Její akcie zhodnotily o 219 %. Základy k tomuto markantnímu nárůstu byly položeny o rok dříve, kdy společnost uvedla na trh dva nové léky pro boj s rakovinou. Do té doby byly její výsledky průměrné. Mezi její hlavní produkty patří také léčiva na revmatismus a vysoký cholesterol, se kterým se potýká stále více Američanů. Firma má tak letos opět „našlápnuto“ k vynikajícím výsledkům. Naopak pro společnost Hewlett-Packard to byl těžký rok. Ten byl poznamenán odpisem 8,8 miliard amerických dolarů napojených na účetní problémy s výrobcem softwaru, které firma získala v roce 2011. Generální ředitelka Hewlett-Packard byla obviněna z finančních podvodů a firma v září 2011 oznámila plán na snížení počtu pracovních míst o významných 29 000. Tyto události pořádně „zamávaly“ nejenom s reputací firmy. Graf č. 17: Výkonnost společnosti Hewlett-Packard v roce 2012
Pramenj: Nejlepší a nejhorší investice v roce 2012. In: KRACÍK, Lukáš. Trhy [online]. 2013 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://trhy.mesec.cz/clanky/nejlepsi-a-nejhorsi-investice-v-roce-2012/
Akcie mezinárodních (neamerických) společností Značného růstu v posledních 4 letech dosahuje společnost United Spirits. Ne jinak tomu bylo loni, kdy se svým výkonem +307 % byla nejlepší společností. Tato firma se zabývá výrobou a následnou distribucí whisky. Pochází z Indie a právě za zmínku stojí zajímavost, že obyvatelé Indie ročně spotřebují whisky v přepočtu za více než 20 miliard amerických dolarů, což je nejvíce na světě. Objevují se predikce, že do roku 2016 společnost „poskočí“ o dalších 48 %. Její perspektiva nezůstala bez povšimnutí a na konci loňského listopadu nakoupila britská společnost Diageo kontrolní podíl ve firmě United Spirits. Jestli budou prognózy pravdivé a investice bude velmi úspěšná, ukáže budoucnost. Graf č. 18: Výkonnost společnosti United Spirits v roce 2012
Pramen: Nejlepší a nejhorší investice v roce 2012. In: KRACÍK, Lukáš. Trhy [online]. 2013 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z:
Jeden z nejhorších výkonů v loňském roce potkal Banku SA. Jedná se o skupinu složenou ze sedmi španělských regionálních bank poškozených krizí na realitním trhu. Sloučení „pod jedna křídla“ zatím nepřineslo žádné valné výsledky. Stále se nedaří překonat rozdíly mezi jednotlivými členy a loni skupina předvedla výkonnost -80 %.
Nejlepší a nejhorší světové podílové fondy v loňském roce V této podkapitole se podívám na akciové a dluhopisové podílové fondy, které loni upoutaly pozornost nejvíce (ať již v pozitivním či v negativním slova smyslu).
Akciové podílové fondy O silném postavení Indie a Turecka co se akcií týče, se hovoří několik posledních let. Loňský rok to jenom potvrdil. Nejvýkonnější akciové podílové fondy se nacházejí právě v Indii a v Turecku. Více ukáže tabulka č. 30. Tabulka č. 30: Nejvýkonnější akciové podílové fondy za rok 2012
Název fondu
Investiční společnost
Výkonnost v roce 2012
ESPA Stock Istanbul
Este Sparinvest
48,86%
Equity Fund Turkey
KBC AM
47,42%
Indian Equity
HSBC AM
36,18%
Equity India
Amundi
32,10%
Templeton Asian Smaller Companies Fund
Franklin Templeton
30,87%
Equity Fund Euro Finance
KBC AM
30,50%
ESPA Stock Biotec
Erste Sparinvest
30,34%
Templeton Thailand
Franklin Templeton
29,16%
Franklin Biotechnology Discovery
Franklin Templeton
27,88%
PIA Austria Stock
Pioneer Investments
27,21%
Pramen: vlastní zpracování podle údajů na internetových stránkách finančního portálu Zprávy.kurzy.cz dostupných z WWW: turecko-s-indii/>
Spousta odborníků si kladlo otázku, jestli evropská dluhová krize stáhne ke dnu Turecko, nebo ne. Podle loňských výsledků je odpověď na tuto otázku známá. Ne. Turecku a jeho ekonomice se nejenže podařilo evropské dluhové „vlnobití“ ustát, ale dokonce se mu podařilo v tomto prostředí i růst, zejména díky včasné diverzifikaci vývozu směrem k zemím severní Afriky a Blízkého východu (ten meziročně roste o desítky procent). To, co investory velice zajímá, je nárůst akciových indexů, protože právě ty vydělávají peníze. Turecký index XU100 v loňském roce posílil o 43 % a nyní stále roste. I díky tomu jsou právě akciové podílové fondy investující na tureckém akciovém trhu jedny z nejvýkonnějších. Největší výkonnost zaznamenal akciový podílový fond ESPA Stock Istanbul, a to ve výši 48,86 %, tzn. s výkonností převyšující výkonnost samotného indexu. Podobný „kousek“ se podařil i
podílovému fondu Equity FundTurkey z dílny KBC AM, který v tomto zhodnotil investice svých podílníků o 47,42 %. Rozvíjející se země si už uvědomily, že nemůžou růst bez zahraničního kapitálu. Další země s velice výkonnými fondy – Indie – provedla ekonomické reformy a opatření na ochranu zahraničních investorů a jejich majetků. Výsledek? Na letišti v Novém Dillí se to hemží zahraničními investory a místní akciový index NIFTY si za rok 2012 připsal 23,5 %. I v případě akciových podílových fondů investujících na indickém akciovém trhu se několika z nich podařilo překonat index, jsou to HSB Indian Equity s výkonností 36,18 % a Amundi Equity India se zhodnocením 32,10 %. Právě v investování do rozvíjejících se země jako je Indie, Blízký východ, země severní Afriky je obrovský potenciál a příležitost. Já to osobně vidím kolem sebe dennodenně. Žiji totiž v Londýně, kde je obrovské množství přistěhovalců z různých částí světa, ale hlavně z výše jmenovaných oblastí. Celé rodiny přicházejí do Londýna, aby měly budoucí generace kvalitní vzdělání v oboru financí, informačních technologií a dalších. Vydělají si zde slušné peníze, které poté investují do rozvíjejících se trhů zemí svého původu. Právě díky investicím do vhodných aktiv se velmi významně rozšiřuje jejich majetek. Abych ale nemluvila jenom o fondech z Indie a Turecka, za zmínku stojí i jeden americký akciový podílový fond, který jsem úmyslně do tabulky nezahrnula. Jedná se o podílový fond společnosti Fidelity Select Biotechnology Portfolio. Více ukáže následující graf č. 19. Graf č. 19: Výkonnost společnosti Fidelity Select Biotechnology Portfolio 2012
Pramen: Nejlepší a nejhorší investice v roce 2012. In: KRACÍK, Lukáš. Trhy [online]. 2013 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z:
V grafu č. 19 lze vidět velice dobré zhodnocení firmy v loňském roce. Společnost Fidelity Select Biotechnology Portfolio spravuje 2,7 miliardy amerických dolarů pro různé
biotechnologické společnosti. Jedna z loni nejúspěšnějších investic byla ve společnosti Gilead Sciences Inc., což je biofarmaceutická společnost. Její akcie loni vzrostly o 83% především díky vládě, která schválila nový druh léčby HIV. Pokud výše uvádím nejlepší akciové podílové fondy v loňském roce, podívám se i na „druhý břeh“ na nejméně výkonný fond. Zde dosáhl prvenství Federated Prudent Bear Fund. Jeho výsledek za loňský rok vykazuje číslo – 15,6 %. Jedná se o společnost těžící zlato, jež profituje z klesajícího akciového trhu. Bohužel pro ni tato strategie loni narazila na jednu zásadní překážku, a to na růst cen akcií. Když se podívám na „poražené roku 2012“ jako na celek, lze konstatovat, že se jedná o podílové fondy investující převážně do akcií těžařských společností a do japonských akcií. Celkově lze výsledky za loňský rok pro akciové podílové fondy shrnout jako velmi dobré, kladné výkonnosti vykazovalo více jak 90 % fondů, vydělat šlo i více jak 40 %.
Dluhopisové podílové fondy Dluhy byly v roce 2012 jedním z hlavních témat. Ať se již jednalo o evropskou dluhovou krizi, americký dluhový strop, japonské rekordní zadlužení či české dluhopisy pro občany. Tabulka č. 31: Nejvýkonnější dluhopisové podílové fondy v roce 2012
Název fondu
Investiční společnost
Výkonnost v roce 2012
Conseq Invest New Europe Bond
Citibank
26,30%
Bonds Central Europe
KBC AM
21,22%
High Yield Bond
Investiční společnost ČS
20,88%
Euro High Yield
Pioneer Investments
20,88%
Euro High Yield
Raiffeisenbank
20,55%
Osteuropa Rent
Raiffeisenbank
20,36%
Central Europe Bond
Pioneer Investments
20,15%
Franklin High Yield
Franklin Templeton
20,00%
Europe High Yield
Erste Sparinvest
18,55%
Bond Danubia
Erste Sparinvest
18,48%
Pramen: vlastní zpracování podle údajů na internetových stránkách finančního portálu Zprávy.kurzy.cz dostupných z WWW: turecko-s-indii/>
Kdyby se investoři měli řídit médii, mohlo by se zdát, že v loňském roce by bylo dobré se dluhopisům vyhnout obloukem. Jak ale ukazuje tabulka č. 32 s nejvýkonnějšími fondy, opak je pravdou. Právě dluhopisy patřily v roce 2012 mezi jedny z nejlepších investic. Konkrétně korporátní dluhopisy. Ty generují poměrně solidní výkonnosti (více jak 6 %) při riziku menším, než jaké známe u akcií, a to i v nepřehledné politické a ekonomické situaci. I v dluhopisech tak šlo vydělat „pořádný balík“. Tím vůbec nejvýkonnějším se stal Conseq Invest New Europe Bond (26,30 %), který těží z poměrně nízké míry zadlužení států střední a východní Evropy. Značně vysoké výkonosti dosahuje v posledním desetiletí GMO Emerging Country Debt Fund (loni 23,3 %). Co ho činí tak úspěšným? Už jeho samotný název to uvádí. Především to, že fond investuje do dluhopisů vydaných rozvíjejícími se trhy. Jedna z vůbec nejlepších investic patří dluhopisům Venezuely. Ty představují ochotu manažerů fondu riskovat v ne příliš stabilních zemích. S vyšším rizikem však přichází vyšší výnos, na čemž společnost profituje. I když nejslabší v minulém roce byl GMO Emerging Country Debt Fund, stále se jeho výkonnost nacházela „v plusu“ (0,08 %). Tento fond má mimořádně opatrnou strategii, což znamená, že výnosy jednak nedrží krok s inflací a zároveň se neočekává jejich vysoké zhodnocení. Fond investuje pouze do amerických pokladničních poukázek se splatností nižší než jeden rok. Ale i tak tento fond nelze zatracovat, protože stále může plnit účel svého založení – vysokou likviditu a zabezpečení jistiny. Z čistého zájmu jsem se podívala na výsledky komodit za uplynulý rok a lze říci, že nejvíce vzrostly ceny pšenice. K tomu přispěla velká a dlouhá období sucha, což snížilo nabídku této komodity v zemích, jako je Rusko, Austrálie nebo Spojené státy americké. Naopak ceny nejvíce poklesly u kávy. Důvodem je její bohatá nabídka, kdy Brazílie (největší pěstitel kávy) téměř zdvojnásobila svůj výstup v posledním desetiletí a loni vyprodukovala rekordní úrodu. Pokud bych měla shrnout kapitolu o investování jak v ČR, tak i ve světě za rok 2012, můžu říci, že výsledky pozitivně překvapily nejenom veřejnost, ale i odborníky. Pevně věřím, že rok 2013 bude přinejmenším stejně tak dobrý.