Komparace daně z příjmů fyzických osob v České republice a Velké Británii

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní

Komparace daně z příjmů fyzických osob v České republice a Velké Británii Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Miloš Grásgruber, Ph.D.

Pecinová Klára

Brno 2012

Prohlášení Prohlašuji, ţe bakalářskou práci s názvem „Komparace daně z příjmu fyzických osob v České republice a Velké Británii“ jsem vypracovala samostatně s pouţitím zdrojŧ, které uvádím v přiloţeném seznamu, pod tabulkami a v přílohách. Brno

…………………………… Pecinová Klára

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce Ing. Milošovi Grásgruberovi, Ph.D. za jeho ochotu a cenné připomínky při zpracování práce.

Abstrakt PECINOVÁ, Klára. Komparace daně z příjmů fyzických osob v České republice a Velké Británii. Bakalářská práce. Brno, 2012. Bakalářská práce se zabývá zhodnocením systémŧ daně z příjmŧ fyzických osob v České republice a Velké Británii a jejich vzájemnou komparací. Snahou je podání stručného zhodnocení jednotlivých systémŧ a jejich porovnání v závislosti na konkrétním příkladu, tak aby byly čtenáři poskytnuty hlavní rozdíly při zdaňování příjmŧ fyzických osob ve vybraných zemích. Nedílnou součástí je i porovnání oblasti zákonného sociálního a zdravotního pojištění v obou zemích.

Klíčová slova Daň, daň z příjmŧ fyzických osob, komparace.

Abstract PECINOVÁ, Klára. Komparace daně z příjmů fyzických osob v České republice a Velké Británii. Bakalářská práce. Brno, 2012. This bachelor thesis deals with the evaluation of the income tax system in the Czech republic and the United Kingdom and their comparison. The goal is to briefly evaluate the individual systems and to compare them depending on calculations, so that the readers can understand the main differences in the taxation of the personal income in these countries. Integral part of the thesis is the comparison of the insurance in both countries.

Key words Tax, income tax, comparison.

Obsah 1

Úvod ...................................................................................................................... 3

2

Cíl a metodika ...................................................................................................... 4

3

2.1

Cíl práce .................................................................................................................. 4

2.2

Metodika práce....................................................................................................... 4

Literární přehled.................................................................................................. 5 3.1

Daň .......................................................................................................................... 5

3.2 Daňový systém ........................................................................................................ 5 3.2.1 Dělení daní........................................................................................................... 6 3.2.2 Poplatníci daně .................................................................................................... 7 3.3 Daňový systém v České republice ......................................................................... 7 3.3.1 Správa daní .......................................................................................................... 8 3.4 Daňový systém ve Velké Británii .......................................................................... 9 3.4.1 Správa daní .......................................................................................................... 9 3.5 Daň z příjmů fyzických osob v České republice .................................................. 9 3.5.1 Předmět daně ..................................................................................................... 10 3.5.2 Příjmy ze závislé činnosti a funkční poţitky (§6).............................................. 10 3.5.3 Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§7) .......................... 11 3.5.4 Společná ustanovení .......................................................................................... 13 3.5.5 Daňové úlevy platné pouze pro fyzické osoby s příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti ........................................................................... 15 3.6 Daň z příjmů fyzických osob ve Velké Británii ................................................. 16 3.6.1 Daňové přiznání ................................................................................................. 16 3.7

Základ daně a stanovení daňové povinnosti v České republice a Velké Británii ............................................................................................................................... 18

3.8 Oblast pojištění v České republice a Velké Británii ......................................... 23 3.8.1 Sociální zabezpečení v České republice ............................................................ 23 3.8.2 Veřejné zdravotní pojištění v České republice .................................................. 25 3.8.3 Národní pojištění ve Velké Británii ................................................................... 29

4

3.9

Daňová kvóta ........................................................................................................ 30

3.10

Koordinace a harmonizace daňových systémů v Evropské Unii (zaměřeno na daně z příjmů)....................................................................................................... 31

Vlastní práce ....................................................................................................... 34 Rozdíl ve zdaňování příjmů ze závislé činnosti v České Republice a Velké Británii................................................................................................................... 34 4.1.1 Shrnutí oblasti daně z příjmŧ FO ze závislé činnosti......................................... 37

4.1

4.2 Rozdíl ve zdaňování příjmů OSVČ v České republice a Velké Británii ......... 42 4.2.1 Shrnutí oblasti daně z příjmŧ FO z podnikání ................................................... 43

4.3

Vliv daně z příjmů fyzických osob na veřejné rozpočty České republiky a Velké Británie ....................................................................................................... 46

4.4

Srovnání ................................................................................................................ 49

5

Závěr ................................................................................................................... 52

6

Seznam použitých zdrojů .................................................................................. 56

7

Seznam tabulek .................................................................................................. 62

8

Seznam použitých zkratek ................................................................................ 63

9

Seznam obrázků ................................................................................................. 64

10 Přílohy ................................................................................................................. 64

Úvod

1 Úvod Bakalářská práce se zabývá daní z příjmŧ fyzických osob (dále DPFO) ve vybraných zemích Evropské unie, kterými jsou Česká republika (dále ČR) a Velká Británie (dále VB). Nejedná se o státy sousední, ale VB se stala po vstupu ČR do Evropské unie 1. května 2004, lákovým místem pro naše občany hledající zaměstnání v zahraničí jelikoţ Velká Británie otevřela všem novým členským státŧm a jejich obyvatelŧm svŧj pracovní trh okamţitě po vstupu do unie. Pro příjmy státních rozpočtŧ, je daň nepostradatelnou poloţkou, zejména pak daň z příjmu, kam řadíme daň z příjmu fyzických (dále FO) a právnických osob (dále PO). Dŧchodové daně mají v povědomí všichni ekonomicky aktivní obyvatelé jednotlivých státŧ, jelikoţ tuto daň platí pravidelně ze svých příjmŧ. Výnosy z této daně jsou následně přerozdělovány vládou do rŧzných oblastí. V případě daně z příjmŧ dochází prakticky kaţdý rok ke změnám ovlivňujícím její výši i jiné náleţitosti. Zákon, který tuto daň upravuje je tak kaţdoročně novelizován a pro poplatníka daně je dŧleţité sledovat nastávající změny. V současné době stále probíhá koordinace a harmonizace daňových systémŧ členských státŧ Evropské unie a tím i České republiky a Velké Británie. Dochází k jejich postupnému sbliţování a odbourávání odlišností. Jednotlivé systémy všech zemí jsou ale i nadále rozdílné a to zejména v případě daní přímých, kam patří i daně dŧchodové. Rozdílnosti jsou ve zpŧsobu a náročnosti výpočtu daňové povinnosti poplatníkŧ, rozdílných sazbách daně a daňových zvýhodnění, která jsou poplatníkŧm dostupná. ČR vyniká svoji administrativní náročností při výpočtu daně z příjmu FO, jelikoţ zde existuje velké mnoţství výjimek. Jelikoţ pod pojem DPFO spadá hned několik daní, byla by práce příliš obsáhlá, a proto jsem se rozhodla zaměřit pouze na daň ze závislé činnosti, ve VB „ Income Tax: Employees“ a daň z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, ve Velké Británii „Income Tax: Self-employed“.

3

Cíl a metodika

2 Cíl a metodika 2.1 Cíl práce Cílem práce je komparace systému zdanění příjmŧ fyzických osob v České republice a ve Velké Británii včetně zatíţení odvody na sociálního a zdravotního pojištění a srovnání daňového zatíţení osob s příjmy ze závislé činnosti a osob samostatně výdělečně činných v těchto zemích. Komparace daňového zatíţení osob s příjmy ze závislé činnosti se uskuteční prostřednictvím prŧměrných ročních příjmŧ ve vybraných zemích a následným porovnáním získaných relativních ukazatelŧ. Porovnání daňového zatíţení osob samostatně výdělečně činných bude realizováno na základně skutečného daňového přiznání ţivnostnice provozující svoji ţivnost na území České republiky a pomocí ţebříčku nejlépe placených profesí ve Velké Británii. Dílčím cílem práce je komparace daňové správy a vyhodnocení významu daně z příjmu fyzických osob na veřejné rozpočty vybraných zemí.

2.2 Metodika práce Práce se skládá ze dvou částí, kterými jsou literární přehled a vlastní práce. Odborné texty a příslušné legislativní předpisy jsou posouzeny metodou analýzy. Praktická část práce je zaloţena na výpočtech, které jsou formulovány na základě syntézy a indukce. V teoretické části práce je představena oblast daňového systému ve vybraných zemích, kterými jsou Česká republika a Velká Británie, oblast daně z příjmŧ fyzických osob a systém povinného pojištění na sociální a zdravotní pojištění v těchto zemích. Dále jsou zde objasněny pojmy daňová kvóta a harmonizace daňových systémŧ v zemích Evropské unie. Při zpracování této části jsou pouţity rŧzné dostupné informační zdroje. Jedná se o monografické publikace, legislativní předpisy a síť internet. V praktické části jsem se zaměřila na srovnání daňového zatíţení poplatníkŧ daní z příjmŧ fyzických osob a jejich zatíţení odvody na povinné sociální a zdravotní pojištění pomocí výpočtŧ. Příklady jsou pro větší přesnost počítány v národních měnách z dŧvodu pohyblivých měnových kurzŧ a výsledky jsou prezentovány v procentuálním vyjádření, díky kterému mŧţe být provedena jejich komparace. Jednotlivé výsledky jsem analyzovala pomocí grafŧ a následných komentářŧ. Komparaci daně z příjmŧ fyzických osob ze závislé činnosti, jsem provedla pomocí prŧměrných ročních mezd zaměstnancŧ v jednotlivých státech. Vypočítala jsem daňovou povinnost poplatníka spojenou s těmito příjmy a výši odvodŧ na povinné sociální a zdravotní pojištění. Poté jsem pomocí relativních ukazatelŧ vycházejících z vypočítaných hodnot provedla srovnání daňového zatíţení poplatníkŧ v obou zemích. Daňové zatíţení osob samostatně výdělečně činných jsem srovnala na základě konkrétního daňového přiznání ţivnostnice podnikající v České republice a prŧměrného ročního příjmu získaného při vykonávání obdobné podnikatelské činnosti ve Velké Británii.

4

Literární přehled

3 Literární přehled 3.1 Daň Daň je nejčastěji definována jako povinná, zákonem uloţená platba do veřejného rozpočtu. Jedná se o neúčelovou, nenávratnou, neekvivalentní1 a pravidelně se opakující platbu. Daň mŧţe být i nepravidelnou platbou, vzniklou za určitých okolností např. daň dědická (Kubátová, 2006, s. 16). Do daňových příjmŧ, které tvoří více jak 90% veřejných příjmŧ, patří také clo, poplatky2, pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na veřejné zdravotní pojištění (Fojtíková, 2008, s. 16). Podle literárních pramenŧ rŧzných zdrojŧ, plní daně čtyři základní funkce: - fiskální: nejdŧleţitější funkce, která spočívá v získávání finančních prostředkŧ a následné financování veřejných výdajŧ, - alokační: zajišťuje efektivní přerozdělování získaných finančních prostředkŧ od daňových poplatníkŧ, - redistribuční: daně mají přesunout část dŧchodŧ od bohatších jedincŧ k chudším, aby došlo ke zmírnění rozdílŧ v příjmech jednotlivcŧ, - stabilizační: daňové příjmy mají zmírňovat výkyvy v ekonomice.

3.2 Daňový systém Daňový systém také označovaný jako daňová soustava, představuje souhrn všech daní ve státě, jejich právní úpravu a správu a rozdělování prostředkŧ z daní získaných. Příjmy získané z výběru daní slouţí k financování státního rozpočtu, pokud ale ve státě dochází k nehospodárnému vyuţívání finančních prostředkŧ, je stát nucen daňové zatíţení poplatníkŧ zvyšovat, tím ale podle amerického ekonoma Arthura Laffera hrozí překročení optimálního bodu zdanění.

1

Neekvivalentnost pro poplatníka vyplývá z faktu, ţe za svoji platbu neobdrţí odpovídající protihodnotu. Poplatek je platba za poskytnuté sluţby veřejného sektoru poplatníkovi, subjekt tedy dostane za svoji platbu poţadovanou protihodnotu. 2

5


Obr. 1: Lafferova křivka. Zdroj: Wikipedie. Lafferova křivka.

Tento graf vyjadřuje vztah mezi sazbou daně a daňovými příjmy. V obou extrémních bodech sazby daně (0%, 100%), jsou daňové příjmy nulové. V případě nulového daňového zatíţení obyvatel nebudou do státního rozpočtu (dále SR) plynout ţádné daňové příjmy a v případě 100% daňového zatíţení obyvatel, by lidé jednali tak, aby ţádné daně odvádět nemuseli, do SR by také ţádné daňové příjmy neplynuly. Bod optimálního zdanění zaručující maximální výnosy se nachází mezi těmito dvěma extrémy. Tento bod je v kaţdém státě rozdílný a k nejvýhodnější sazbě daně je třeba dospět.

3.2.1 Dělení daní Daně dělíme podle několika rŧzných kritérií. Základním kritériem pro dělení daní v ČR i VB je podle jejich dopadu na dŧchod poplatníka, kdy se rozlišují daně přímé, které poplatník platí na úkor svého dŧchodu a nemŧţe je přenést na jinou osobu a daně nepřímé, které subjekt neplatí z vlastního dŧchodu, ale přenáší je na jiné osoby prostřednictvím zvýšené ceny. Schéma daňové soustavy ČR a přehled jednotlivých daní je uveden v příloze č. 1.

Přímé daně ve Velké Británii: -

Income tax (daň z příjmu), Corporation Tax (daň ze zisku právnických osob), Capital Gains Tax (daň z kapitálových výnosŧ), Tax on Overseas Income (zdanění zahraničních příjmŧ), Inheritance Tax (daň dědická), Gift Tax (darovací daň), National Insurance Contributions (platby na státní pojištění).

6


Nepřímé daně ve Velké Británii: - Excise Duty (spotřební daň), - Value Edded Tax (daň z přidané hodnoty), - Road Tax (silniční daň), - Stamp Duty Land Tax (daň z koupě nemovitosti), - Council Tax (obecní daň), - Business Rate (daň z prostor uţívaných pro podnikání), - Stamp Duty (kolkovné), - Interest on Savings Tax (daň z úspor). (BusinessInfo.cz. Velká Británie: Finanční a daňový sektor).

3.2.2 Poplatníci daně Dŧleţité je vymezení pojmŧ poplatník daně z příjmu fyzických osob/income tax, které platí pro ČR i VB. Poplatníky této daně jsou pouze FO respektive jednotlivci, které dělíme na dvě skupiny: - daňový rezident, - daňový nerezident. Daňový rezident, je osoba s místem trvalého bydliště na území ČR/VB, anebo osoba bez trvalého bydliště na území ČR, která zde pobývá alespoň 183 dní v příslušném kalendářním roce, ve VB mluvíme o 183 dnech v příslušném daňovém roce. Daňový rezident má neomezenou daňovou povinnost, která se vtahuje jednak na příjmy plynoucí z ČR/VB, tak na příjmy plynoucí ze zahraničí (ZDP §2; Ostaszewska, 2011, s. 919). Daňový nerezident má naopak omezenou daňovou povinnosti, které podléhají pouze příjmy plynoucí ze zdrojŧ v ČR/VB (ZDP §2; HMRC. Non-rezidents: frequently asked questions).

3.3 Daňový systém v České republice Česká republika má podobný daňový systém jako vyspělé evropské státy, avšak vyniká svojí administrativní sloţitostí. Soudobá daňová soustava byla vytvořena z dŧvodu přechodu státu od centrálně řízené ekonomiky na trţně orientovanou a je platná od roku 1993. Daňový systém ČR se nově s účinností od 01. 01. 2011 řídí zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále DŘ), který nahradil zákon o správě daní a poplatkŧ platný do 31. 12. 2010. Nejvýše postaveným orgánem v systému daňové správy je Ministerstvo financí ČR, tomu je podřízeno Generální ředitelství cel a Generální finanční ředitelství a jednotlivé místně příslušné finanční úřady.

7


3.3.1 Správa daní Nově od roku 2011 je správa daní v ČR definovaná jako: „ … postup, jehoţ cílem je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady.“ (DŘ §1 odst. 2). Správa daní tedy vymezuje určitá pravidla, kterými se řídí jednání o daních. Činnosti spojené se správou daní jsou prováděny a zajišťovány správcem daně. Daňové řízení je souborem úkolŧ hájících zájmy státu, tak aby byly daně správně stanoveny a vybrány a nedocházelo ke krácení daňových příjmŧ státu. Správce daně nepracuje v zájmu daňového subjektu, ten musí svá práva znát a umět je pouţít ve svŧj prospěch pro získání výhod při placení daní. Vyměření daňové povinnosti je provedeno na základě daňového přiznání (dále DP). Od roku 2011 lhŧta pro stanovení daně začíná běţet dnem, v němţ uplynula lhŧta pro podání řádného daňového přiznání a tato lhŧta činí 3 roky (Autorský kolektiv, s. 35). 1.4 daňové přiznání lhŧta pro vyměření daně

1.4

ZO

2011

2012

2013

2014

2015

Obr. 2: Lhůta pro stanovení daně podle daňového řádu. Zdroj: Vlastní ze získaných informací.

Osoby provádějící úkony spojené se správou daní se nazývají účastníci daňového řízení a jsou přesně vymezeni daňovým řádem, jedná se o správce daně, daňový subjekt a třetí osoby. Správcem daně jsou orgány pověřené výkonem státní moci na úseku správy daní a jsou zastupování svými pověřenými pracovníky. Podstatné je vymezení místní příslušnosti správcŧ daně, kdy pro FO je podstatné místo bydliště poplatníka. Daňovým subjektem je FO nebo PO, která je podle daňového zákona povinna platit daň a tato osoba jedná v daňovém řízení. Daňové subjekty se dělí na poplatníka a plátce daně nebo jejich zástupce: - poplatník je osoba, jejíţ příjmy nebo majetek jsou přímo zdaňovány, - plátce je osoba, „která pod vlastní majetkovou odpovědností odvádí správci daně daň vybranou od poplatníků nebo sraţenou poplatníkům“ (Boněk a kol., s. 282), - zástupce zastupuje poplatníka nebo plátce pokud nemŧţe nebo nechce jednat se správcem daně. Třetí osoby se mohou také účastnit daňového řízení, jsou to např. tlumočníci, svědci, auditoři, ručitelé, znalci atd.

8


3.4 Daňový systém ve Velké Británii Stěţejním orgánem daňového systému ve Velké Británii je resort pro daně a cla- Her Majesty's Revenue & Customs (dále HMRC), které bylo zaloţeno 18. dubna 2005, jako nástupce dvou dřívějších orgánŧ- Inland Revenue (Berní úřad) a Her Majesty's Customs and Excise Departments. Smyslem činnosti tohoto úřadu je dohled nad správností určování daňové povinnosti a realizace placení daní.

3.4.1 Správa daní Finanční úřad- Her Majesty's Treasury (dále HMT) je hlavním výběrčím daní, inkasuje daně z příjmu fyzických a právnických osob a daň z kapitálových ziskŧ. Úkolem daňové správy je, stejně jako v ČR, správné stanovení a následné vybrání daně od poplatníkŧ, tak aby nedocházelo k poškozování zájmu státu. Finanční prostředky získané od poplatníkŧ daně Income Tax slouţí k následnému financování rŧzných oblastní.

3.5 Daň z příjmů fyzických osob v České republice Daň z příjmŧ fyzických osob je upravena v první části a části třetí tzv. společných ustanoveních zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ, o daních z příjmŧ. Jedná se o daň přímou. Pod pojem DPFO spadají příjmy ze závislé činnosti a funkční poţitky, příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti, příjmy z pronájmu, příjmy z kapitálového majetku a ostatní příjmy. Je patrné, ţe se tato daň týká téměř všech obyvatel, mŧţeme tedy říct, ţe jde o daň značně sledovanou širokou veřejností. Tato daň zohledňuje sociální postavení poplatníka a nabízí mnoho úlev, jako jsou slevy na dani, osvobození od daně a odpočty. Pro veřejné rozpočty je DPFO dŧleţitou příjmovou poloţkou. Výnosy z této daně tvoří zdroj příjmŧ SR a zároveň je jejich velká část přerozdělována mezi rozpočty regionální a místní.

Daň z příjmů fyzických osob (celkový výnos)

8,92% kraje (stanoveným procentem)

20,59% obce (dle počtu obyvatel)

Obr. 3: Přerozdělení výnosů z DPFO. Zdroj: Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní.

9

70,49 SR


3.5.1 Předmět daně Dani z příjmu FO podléhají příjmy finanční i nefinanční. Nefinanční příjmy jsou oceňovány podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisŧ. Pojem příjem si mŧţeme vyloţit, jako něco co obohatí a navýší jmění poplatníka, ať uţ se jedná o příjem pravidelný nebo jednorázový (Vančurová, 2008, s. 118). Předmětem DPFO jsou podle zákona o daních z příjmů: - příjmy ze závislé činnosti a funkční poţitky (§6), - příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§7), - příjmy z kapitálového majetku (§8), - příjmy z pronájmu (§9), - ostatní příjmy (§10). Předmětem DPFO nejsou podle zákona o daních z příjmů např.: - příjmy získané nabytím akcií a podílových listŧ, - zděděním nebo darováním nemovitosti či movité věci, kromě příjmŧ z nich plynoucích, - úvěry a pŧjčky, - příjmy z rozšíření nebo zúţení společného jmění manţelŧ, - příjmy z vydání majetku (restituce), - příjmy z převodu majetku od osoby blízké, která zároveň byla zemědělským podnikatelem a předčasně ukončila svoji činnost, - příjmy ze vzdělávacích, kulturních a jiných sociálních potřeb (au-pair).

Osvobození od DPFO podle zákona o daních Do této skupiny řadíme příjmy, které sice jsou předmětem DPFO, ale nezdaňují se, a proto o nich hovoříme, jako o příjmech osvobozených od této daně. Zákon o daních z příjmŧ taxativně vymezuje, o které příjmy se jedná a uvádí obecná osvobození, kterých je více jak 40. V dalších ustanoveních se věnuje specifickému vymezení pro daný okruh příjmŧ.

3.5.2 Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§6) Podle údajŧ Českého statistického úřadu se počet zaměstnancŧ vč. členŧ produkčních druţstev sníţil meziročně k 31. 12. 2010 oproti 4. čtvrtletí roku 2009 o 60 500 na 4 035 800 osob (ČSÚ. Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS - 4. čtvrtletí 2010). I po tomto sníţení je patrné, ţe závislá činnost je v ČR nejčastějším zdrojem příjmŧ.

10


Příjmy ze závislé činnosti Tímto pojmem se rozumí „příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovně právního, sluţebního nebo členského poměru,…“ (ZDP §6 odst. 1, písm. a) Jedná se o pracovní poměr podle zákoníku práce, kdy je zaměstnanec povinen dbát pokynŧ a nařízení svého nadřízeného. Dřívějšími příjmy rozumíme např. příjmy vojákŧ či policistŧ, kteří jsou jiţ ve výsluţbě. Další skupinou příjmŧ ze závislé činnosti jsou „příjmy za práci členů druţstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů3 komanditních společností,…“ (ZDP §6 odst. 1, písm. b) a dále pak odměny statutárních orgánů a jiných orgánů PO, kterými

jsou např. dozorčí rady a členové představenstva. Pro tuto skupinu příjmŧ (§6) zákon uvádí specifická osvobození od daně. Podle zákona o daních z příjmŧ (§6, odst. 9) mezi ně patří např.: - hodnota nepeněţních darŧ poskytovaných z fondu kulturních a sociálních potřeb do výše 2000 Kč ročně na jednoho zaměstnance, - příjmy do výše 500 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako výpomoc v obtíţné situaci zpŧsobené ţivelnou pohromou a jinými biologickými či prŧmyslovými haváriemi, - příspěvek zaměstnavatele na penzijní pojištění se státním příspěvkem, max. do výše 24 000 Kč ročně od jednoho zaměstnavatele.

Funkční požitky Funkční poţitek mŧţeme definovat jako odměnu za výkon funkce, řadíme sem platy členŧ vlády, platy poslancŧ a senátorŧ jednak Parlamentu ČR, ale i poslancŧ Evropského parlamentu. Funkčními poţitky jsou i platy členŧ úřadŧ státní správy, dále pak odměny za funkce v orgánech obcí, krajŧ, zájmových sdruţeních a v profesních komorách (ZDP §6, odst. 10).

3.5.3 Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§7) Tato skupina se odlišuje tím, ţe se jedná o příjmy nezávislé, vzniklé z činnosti poplatníka, který nemá ţádného zaměstnavatele. Jedná se o druhou největší skupinu příjmŧ. Touto problematikou se zabývá ZDP §7.

3

Komanditista je jeden ze společníkŧ komanditní společnosti, ručí za závazky společnosti pouze svým nesplaceným vkladem zapsaným v obchodním rejstříku a není oprávněn k obchodnímu vedení firmy (Obchodní zákoník, komanditní společnost §93, 97).

11

Literární přehled Tab. 1: Vývoj počtu OSVČ v České Republice v období 2006–2010.

31. 12. 2006 31. 12. 2007 31. 12. 2008 31. 12. 2009 31. 12. 2010

Počet obyvatel

10 280 968

10 349 372

10 446 157

10 501 197

10 526 685

Podnikatelé celkem

2 030 759

2 054 325

2 112 424

2 173 615

2 233 474

- z toho fyzické osoby

1 773 785

1 787 057

1 826 928

1 868 756

1 908 92

ŽO4 pro fyzické osoby

2 851 311

2 902 788

2 315 748

2 382 609

2 461 620

Zdroj: Ministerstvo prŧmyslu a obchodu. Statistické údaje.

Příjmy z podnikání Příjmy z podnikání jsou podle ZDP: - příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, - příjmy ze ţivnosti: „Ţivností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosaţení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.“ (zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, §2), - příjmy z jiného podnikání- profesní komory (advokáti, daňový poradci, veterináři), - podíly společníkŧ VOS a komplementářŧ5 komanditní společnosti na zisku. Příjmy z podnikání nejsou podle ZDP: - náhrady cestovních výdajŧ poskytované společníkŧm veřejné obchodní společnosti a komplementářŧm komanditních společností do výše stanovené zvláštním předpisem, např. zákoník práce.

Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti jsou podle ZDP: - příjmy z poskytování autorských a jiných duševních práv, - příjmy znalce, tlumočníka, - příjmy spojené s konkurzním řízením a funkcemi vykonávanými v tomto řízení, - příjmy z výkonu nezávislého povolání (herci, zpěváci, sportovci).

4

Ţivnostenské oprávnění. Podle obchodního zákoníku mŧţe být komplementářem pouze osoba splňující podmínky k provozování ţivnosti. Komplementář ručí za chod společnosti celým svým majetkem. 5

12

Literární přehled Od DPFO z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti jsou osvobozeny např. tyto příjmy (ZDP §4): - příjmy ve formě daru, jehoţ hodnota nepřesahuje 500 Kč a je přijat v souvislosti s podnikáním nebo jinou samostatně výdělečnou činností a jedná se o reklamní předmět.

3.5.4 Společná ustanovení Samostatný základ daně Speciální skupinou jsou příjmy, o kterých hovoříme jako o samostatném základu daně. Tyto příjmy zdaňujeme zvláštní sazbou daně, ta je stejná jako obecná sazba DPFO 6. Sráţková daň je odváděna plátcem příjmu, nikoli jeho příjemcem a samostatný základ daně není sniţován o ţádné odčitatelné poloţky. Zúčtování sráţkovou daní se neuvádí v daňovém přiznání. K samostatným základŧm daně patří: - výnosy z dividend, podílŧ na zisku, - plnění ze ţivotního pojištění a dávky penzijního připojištění, - příjmy od jednoho zaměstnavatele do 5000 Kč měsíčně, přičemţ zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani, - odměny za příspěvky do novin a rozhlasu do 7000 Kč od jednoho plátce, - ceny z veřejných a sportovních soutěţí, pokud nejsou od daně osvobozeny, - likvidační a vypořádací podíly na kapitálových společnostech nebo druţstvech, úroky z vkladŧ na běţných účtech, spořicích účtech a vkladových kníţkách.

Daňové přiznání Daňové přiznání je povinen podat kaţdý, jehoţ roční příjmy z činností podle §6 a §7 ZDP přesáhly 15 000 Kč za zdaňovací období (dále ZO), ale i osoba, jejíţ příjmy tuto částku nepřesáhly, ale vykazuje daňovou ztrátu. Daňové přiznání je povinen podat i daňový nerezident, který uplatňuje slevy podle §35ba, odst. 1 písm. a) aţ e), nezdanitelné částky podle §15 anebo daňová zvýhodnění na vyţivované dítě. Naopak daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy od jednoho zaměstnavatele nebo několika zaměstnavatelŧ následujících po sobě, a u kaţdého podepsal poplatník prohlášení k dani. Za takového zaměstnance to udělá jeho poslední zaměstnavatel (Autorský kolektiv, Meritum, s. 94-95). Daň se nepředepíše a tak se neplatí, pokud nepřesáhne 200 Kč. Lhŧty pro podání daňového přiznání k DPFO upravuje DŘ § 136. Podle tohoto zákona se daňové přiznání k DPFO ze závislé činnosti a funkčních poţitkŧ podává do 1. 4. následujícího ZO, tedy nejpozději do 3 měsícŧ po skončení ZO, kterým je v případě FO kalendářní rok. Tato daň je splatná ve lhŧtě pro podání daňového přiznání.

6

Pro rok 2011 je obecná sazba daň z příjmŧ fyzických osob a tedy i zvláštní sazba daně u sráţkové daně 15%.

13


Nezdanitelná část základu daně (§15) Nezdanitelné částky se odečítají pouze při ročním zúčtování. Tyto poloţky je moţné odečíst od základu daně, respektive součtu dílčích základŧ daně. Jsou to například (Autorský kolektiv, s. 102-103): - hodnoty darŧ poskytnutých obcím a krajŧm např. na financování vědy a vzdělání, církvím, veřejným sbírkám, na zdravotnické pomŧcky atd. Platí, ţe hodnota darŧ ve ZO musí přesáhnout 2% ze základu daně nebo činit min. 1000 Kč, max. je moţné odečíst 10% ze základu daně, - úroky zaplacené ve ZO z úvěru ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru i úvěru od stavební spořitelny poskytnutému na bytové potřeby. Nejvíce je moţno odečíst od základu daně částku 300 000 Kč ze všech úvěrŧ všech poplatníkŧ v jedné domácnosti, - příspěvek zaplacený poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem. Odečíst je moţné částku, která se rovná úhrnu zaplacených příspěvkŧ za ZO sníţenou o 6000 Kč, coţ je státní příspěvek, max. je ale moţné odečíst pouze 12 000 Kč, - poplatníkem zaplacené pojistné ve ZO na jeho soukromé ţivotní pojištění s podmínkou, ţe výplata pojistného plnění nebude dříve jak po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve aţ v roce, kdy pojistník dosáhne věku 60 let. Maximální částka, kterou je moţné odečíst, činí 12 000 Kč.

Slevy na dani (35ba) Fyzické osoby mající příjmy podle ZDP §6-§10, mají nárok na slevy. Ty se odečítají od vypočtené daně. Kromě slevy na poplatníka, se pouţívají v poměrné výši, tzn., ţe pokud nejsou podmínky pro jejich uplatnění platné celé rok, počítá se s 1/12 slevy za kaţdý započatý měsíc, ve kterém podmínky splněny jsou. Slevu na poplatníka uplatňuje kaţdý zaměstnanec, rezident i nerezident, který podepsal prohlášení k dani a nezáleţí, jak dlouho je zaměstnám, při ročním zúčtování ji uplatňuje v plné výši. Od roku 2008 mají na tuto slevu nárok i lidé ve starobním dŧchodu. Slevu na manţela/ku ţijící s poplatníkem v domácnosti uplatňuje poplatník tehdy, kdyţ manţel/ka nemá svŧj příjem přesahující 68 000 Kč za ZO.

14

Literární přehled Tab. 2: Přehled slev uplatňovaných při výpočtu daně z příjmů FO pro rok 2011 v ČR.

Hodnota slevy v Kč

Druh slevy Na poplatníka Na vyživovanou manželku/manžela Na poplatníka s invalidním důchodem 1. nebo 2. stupně Na poplatníka s invalidním důchodem 3. stupně Na držitele průkazu ZTP/P7 Na studenta do věku 26 let

23 640,00 24 840,00 2 520,00 5 040,00 16 140,00 4 020,00

Zdroj: Měšec.cz. Slevy na dani.

Daňové zvýhodnění (§35c, 35d) Na daňové zvýhodnění na vyţivované dítě, má poplatník daně nárok s účinností od roku 2005. Toto zvýhodnění činí ročně 11 604 Kč a tuto slevu mŧţe poplatník uplatnit aţ do výše daňové povinnosti. Pokud je daňové zvýhodnění poplatníka větší neţ jeho daňová povinnost za ZO, vzniká daňový bonus8, ten mŧţe uplatnit, pokud dosahuje hodnoty alespoň 100 Kč a max. 52 200 Kč ročně. Měsíční hodnoty jsou alespoň 50 Kč a maximální 4350 Kč.

3.5.5 Daňové úlevy platné pouze pro fyzické osoby s příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti Výpočet příjmů spolupracujících osob (§13) Osoba podnikající podle ZDP §7 odst. 1 písm. a) aţ c) a odst. 2 ve spolupráci s manţelem/kou, má podle §13 moţnost rozdělit základ daně, tedy rozdíl příjmŧ a výdajŧ, tak aby podíl připadající na spolupracující osobu nebyl více neţ 50% a zároveň nebyl za kaţdý započatý měsíc více neţ 45 000 Kč, ročně nejvýše 540 000 Kč. V případě, ţe poplatník přerozděluje na více spolupracujících osob, nesmí jejich společný podíl na příjmech a výdajích přesáhnout 30% a zároveň částka za kaţdý započatý měsíc nesmí být více neţ 15 000 Kč, ročně nevýše 180 000 Kč. Podíl na všechny osoby musí být stejný, pokud přerozděluje na manţela/ku i dítě, mŧţe na kaţdého přerozdělit max. 15%. Nelze přerozdělovat na děti aţ do ukončení jejich povinné školní docházky a také na děti, na které je v konkrétním měsíci uplatňováno daňové zvýhodnění podle §35c a §35d. To stejné platí i u vyţivované manţelky, pokud na ni uplatňuji slevu podle §35ba nemohu uplatňovat přerozdělování na spolupracující osobu. Pro zjištění výhodnějšího zpŧsobu zdanění, je potřeba provést výpočet oběma zpŧsoby.

7

Zdravotně postiţený III. Stupně (občan se zvlášť těţkým zdravotním postiţením a potřebou prŧvodce). Daňový bonus vzniká, pokud jsou zvýhodnění na vyţivované dítě vyšší, neţ vypočtená daň.

8

15


Položky odčitatelné od základu daně (§34) Tyto odpočty jsou společné pro FO i PO a jedná se o určitý druh podpory podnikatelských aktivit. Lze je uplatňovat v zákonem stanovených podmínkách i v následujících ZO po období, ve kterém na ně vznikl poplatníkovi nárok, ale nebylo moţno uplatnit odpočet v jeho plné výši. Jedná se o daňovou ztrátu, tu zjistíme podle zvoleného záznamu příjmŧ a výdajŧ. Jedná se o stav, kdy ve ZO výdaje přesáhly příjmy, tuto ztrátu lze od základu daně odečíst nejdéle v pěti ZO následujících po období, ve kterém byla vyměřena. Druhým typem odčitatelných poloţek jsou výdaje na vědu a výzkum.

3.6 Daň z příjmů fyzických osob ve Velké Británii -

Daň z příjmŧ fyzických osob je ve VB upravena těmito zákony: the Income Tax (Pay as You Earn) Regulations 2003, the Income Tax (Earnings and Pensions) Act 2003, the Income Tax (Trading and Other Income) Act 2005, the Income Tax Act 2007, the Taxation (International and Other Provisions) Act 2010.

3.6.1 Daňové přiznání Daňový rok pro daně z příjmŧ FO ve VB začíná 6. dubna a končí 5. dubna následujícího roku, je označován také jako fiskální rok. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a také partneři v podniku musí podat daňové přiznání- tax return za uplynulý finanční rok nejpozději do 30. října v papírové podobě nebo do 31. ledna v elektronické podobě. Nedodrţení tohoto termínu je sankcionováno pokutou ve výši 100 GBP. Nezáleţí na zpŧsobu podání daňového přiznání, ale OSVČ musí zaplatit daň do 31. ledna (HMCR. Thinking of working for yourself?). Zaměstnanci a lidé nad 65 let podávají roční zúčtování: - při příjmu na 100 000 GBP, - při investicích nad 10 000 GBP, - při oprávnění na určité bonusy vzhledem k věku nebo manţelskému statusu. Zdanitelné příjmy v oblasti DPFO (HMRC. Taxatable and non-taxatable income at a glance): -

příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání (self- employed), úroky z úspor, výnosy z akcií, příjmy z pronájmu, příjmy od státu (dŧchody), příjmy investiční, zahraniční příjmy, příjmy ze sociálního zabezpečení.

16

Literární přehled Příjmy osvobozené od daně: - UK Government Bonds (Guilts)/vládní cenné papíry, - National Savings and Investments/národní spoření a investice, - Individual Savings Account (ISA)/individuální spořicí účty do peněţního limitu £10 680 pro daňový rok 2011/12, - Pension Funds/penzijní fondy, osvobozené od daně z příjmu jsou úroky z vkladŧ na penzijní připojištění, - Premium Bonds/prémiové dluhopisy. Odčitatelné poloţky resp. roční sleva na dani na kaţdého poplatníka- personal allowances: Tab. 3: Přehled slev uplatňovaných při výpočtu daně z příjmů FO pro finanční rok 2011/2012 ve VB.

Druh slevy

Hodnota slevy v GBP

Jednotlivec do 65 let Jednotlivec 65-74 let Jednotlivec 75 let +: Manželé starší 75 let Minimální sleva pro manžele Nevidomé osoby

7475,00 9940,00 10 090,00 7 295,00 2 800,00 1 980,00

Zdroj: HMRC. Income Tax Rates, Rate Limits and Personal Allowances for 2011-12.

Uvedené částky, i kdyţ se jedná o slevy na dani, jsou odečítány od celkových příjmŧ poplatníka. Slevu pro jednotlivce je moţné uplatnit do výše ročního příjmu 100 000GBP. Ostatní slevy je moţné uplatňovat v rozmezí 35 000GBP aţ 150 000GBP ročního příjmu (HMRC. Income Tax Rates, Rate Limits and Personal Allowances for 2011-12). Stát poskytuje daňové kredity (Tax credits). Rozlišuje daňové kredity na podporu rodiny podle počtu dětí a příjmu rodiny, pro pracující, jejichţ příjmy jsou nedostatečné, na pomoc s placením nájemného, na pomoc s placením místních daní a na podporu osob s nízkým příjmem a malými úsporami. Tyto daňové kredity se počítají značně komplikovaně a vláda by tento sloţitý systém ráda zrušila a zavedla jednu sociální dávku. Nejvýznamnějšími daňovými kredity jsou (HMRC. Tax credits): - pracovní slevy na dani (working tax credit): mohou je získat zaměstnanci i OSVČ za odpracované hodiny. Pro zaměstnance platí několik podmínek: jako osoba starší 25 let musíte odpracovat týdně alespoň 30 hodin, jestliţe máte dítě do 16 let věku, je třeba, abyste odpracovali alespoň 16 hodin týdně, jestliţe jste osoba nad 50 let věku a nastupujete do práce po období nezaměstnanosti, musíte odpracovat také alespoň 16 hodin týdně,

17

Literární přehled -

příspěvek na dítě (child benefit):

Tab. 4: Přehled výše příspěvku na děti pro rok 2011/2012.

Týdenní částka (£) Nejstarší dítě nebo jedináček Další děti (na dítě) Příspěvek pro opatrovníka na dítě

20,30 13,40 14,75

Zdroj: HMRC. Child Benefit rates.

3.7 Základ daně a stanovení daňové povinnosti v České republice a Velké Británii Základ daně pro příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky v České Republice Základem daně se rozumí součet příjmŧ ze závislé činnosti a funkčních poţitkŧ navýšený o platby pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a veřejné zdravotní pojištění (dále ZP). Je moţné i označení dílčí základ daně (dále DZD), který pouţíváme, pokud má zaměstnanec více zdrojŧ příjmŧ a součtem dílčích základŧ dostaneme základ daně pro další výpočty (ZDP §5, odst. 4).

Stanovení daňové povinnosti pro příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky v České Republice Rozhodujícím faktorem při výpočtu zálohy na DPFO je tzv. prohlášení poplatníka daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních poţitků. Toto prohlášení podepisuje zaměstnanec u svého zaměstnavatele. Prohlášení je moţné podepsat u zaměstnavatele jediného nebo u jednoho z více zaměstnavatelŧ, ale vţdy platí, ţe mŧţe být podepsáno pouze u jednoho zaměstnavatele v jednom období. Po podepsání prohlášení má poplatník nárok uplatnit kaţdý měsíc slevu na dani a další daňová zvýhodnění. Základní otázkou tedy je zda zaměstnanec podepsal prohlášení k dani podle ZDP §38k, odst. 4.: - PODEPSAL: uplatňuje slevy a daňová zvýhodnění (nezdanitelné částky), kaţdý měsíc je odváděna záloha na daň ve výši 15% ze základu daně zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru, - NEPODEPSAL: neuplatňuje slevy a daňová zvýhodnění. V případě nepodepsání musíme rozlišovat i výši jeho příjmŧ: - hrubá mzda ≤ 5000 Kč: zdanění se provádí sráţkovou daní ve výši 15% ze mzdy, základ daně a daň se zaokrouhlují na celé koruny dolŧ, - hrubá mzda > 5000 Kč: kaţdý měsíc odvádí zálohu na daň ve výši 15% ze základu daně. Tento základ daně se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru.

18


Postup při určení měsíční zálohy na DPFO ze závislé činnosti a funkčních požitků v České Republice Záloha na daň se počítá z hrubé mzdy (dále HM) zaměstnance navýšené o měsíční platby pojistných částek na veřejné ZP a sociální zabezpečení a politiku zaměstnanosti hrazené zaměstnavatelem. Takto dostaneme základ daně (dále ZD), který se pro další výpočty zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. Nyní se vypočítá záloha na daň podle aktuální sazby daně. Od vypočtené zálohy odečteme slevy na dani podle §35ba, tím zjistíme zálohu na daň po odečtení slev. Pokud by byly slevy podle §35ba větší jak samotná záloha na daň, byla by daňová povinnost zaměstnance nulová. Jako poslední uplatňujeme zvýhodnění na vyţivované dítě podle §35c, jelikoţ je zde moţnost vzniku daňového bonusu. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

HM+SP+ZP= „super hrubá mzda“ „super hrubá mzda“=ZD ZD zaokrouhlen na 100 Kč nahoru Záloha na daň určená sazbou daně (15%) ze ZD Uplatnění slev podle §35ba Záloha na daň po slevách Slevy > záloha na daň=> daň=0 Kč Uplatnění slevy na dítě=>možnost vzniku 4350 Kč/měsíc

daňového

bonusu

max.

Postup při ročním zúčtování DPFO ze závislé činnosti a funkčních požitků v České Republice Roční zúčtování provádí za své zaměstnance jejich zaměstnavatel, jestliţe si zaměstnanec podá do 15. 2. ţádost o zúčtování, které musí být provedeno do konce března. Pokud má ale poplatník více zaměstnavatelŧ souběţně, kteří mu kaţdý měsíc sráţí zálohu na daň, musí si sám poplatník podat daňové přiznání. Jestliţe měl poplatník několik zaměstnání během ZO, provede zúčtování poslední zaměstnavatel na základě potvrzení o zdanitelném příjmu, která si vyţádá zaměstnanec od předchozích zaměstnavatelŧ. Při ročním zúčtování se zjistí úhrn příjmŧ ze závislé činnosti a funkčních poţitkŧ za dané ZO a k těmto příjmŧm se přičtou zaměstnavatelem uhrazené měsíční platby na SP a ZP. Tím dostaneme DZD, od kterého odečtěme nezdanitelné částky podle §15. Výsledný základ daně zaokrouhlíme na celé stokoruny dolŧ a z tohoto základu daně vypočteme daň podle aktuální sazby. Od této daně odečteme roční slevy na dani podle §35ba a získáme daň po slevě. Teprve od této částky je moţné odečíst roční zvýhodnění na vyţivované dítě podle §35c, po kterém se mŧţe stát, ţe poplatník získá slevu na dani nebo daňový bonus a tak dojde k přeplatku na dani, který vyplatí plátce daně, tedy zaměstnavatel, poplatníkovi nejpozději v březnové mzdě, pokud tento přeplatek činí více neţ 50 Kč. Ve většině případŧ ročního zúčtování dochází k zjištění přeplatku na dani a případný nedoplatek tak plátce poplatníkovi nesráţí.

19

Literární přehled 1. Roční úhrn příjmů + úhrn sraženého SP a ZP hrazeného zaměstnavatelem 2. DZD – nezdanitelné částky podle §15 3. ZD zaokrouhlený na celé 100 Kč dolů 4. Daň určená sazbou daně (15%) ze ZD – roční slevy na dani podle §35ba 5. Daň po slevě – roční zvýhodnění na vyživované dítě podle §35c 6. Daň po slevě – úhrn sražených záloh na daň 7. Přeplatek/nedoplatek na dani

Základ daně pro příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti v České Republice Základem daně pro příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti je rozdíl mezi příjmy plynoucími OSVČ během kalendářního roku z výkonu jeho činnosti a náklady vynaloţené na dosaţení, zajištění a udrţení těchto příjmŧ. Poplatník mŧţe tyto výdaje dokazovat v reálné výši podle účetnictví nebo daňové evidence anebo mŧţe uplatňovat výdaje procentem z příjmů. Do základu daně se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, u kterých je stanoveno vybírání saně zvláštní sazbou daně ze samostatného základu. Daňová evidence je legislativně upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmŧ ve znění pozdějších předpisŧ v §7b, v některých oblastech jako je inventarizace a oceňování se odvolává na zákon č.563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisŧ, §24-30. Tento zpŧsob dokazovaní příjmŧ a nákladŧ spojených s podnikáním a jinou samostatně výdělečnou činností vyuţívají podnikatelé, jejichţ obrat během ZO nedosáhl hodnoty 25mil. Kč a tak nejsou účetní jednotkou. Na konci ZO, kterým je konec kalendářního roku, se zjistí skutečné částky příjmŧ a vynaloţených nákladŧ, podle kterých se určí daňová povinnost poplatníka. Účetnictví je legislativně upraveno zákonem č.563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisŧ. Účetnictví jsou povinny vést a zákonem o účetnictví se řídit FO, kterých obrat z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti přesáhl za kalendářní rok částku 25mil. Kč (Zákon č.563/1991 Sb., o účetnictví §1). Účetnictví je informačním systémem, který má za úkol poskytnou informace za účetní jednotku o stavu a pohybu jejího majetku k určitému datu. Poplatník, který uplatňuje výdaje procentem z příjmŧ, je povinen vést záznamy o příjmech a vzniklých pohledávkách. Není moţné kombinovat oba dva zpŧsoby určování výdajŧ. Zákon o daních z příjmŧ v §7 určuje výši výdajŧ určených procentem z příjmŧ takto: - 80% z příjmŧ ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, - 80% z příjmŧ z řemeslných ţivností, - 60% z příjmŧ ze ţivností, s výjimkou příjmŧ z řemeslných ţivností,

20


40% z příjmŧ z jiného podnikání (profesní komory), z příjmŧ z uţití nebo poskytnutí práv, autorských práv, z příjmŧ znalcŧ a tlumočníkŧ, sportovcŧ, z příjmŧ insolventního správce a z příjmŧ z výkonu nezávislého povolání.

Stanovení daňové povinnosti pro příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti v České republice 1. Dílčí základ daně (DZD)= Σpříjmy-Σvýdaje: DZD může být kladný i záporný 2. DZD – hodnota přerozdělovaných částek podle §13 3. DZD – nezdanitelné částky podle §15 – odčitatelné položky podle §34 4. ZD zaokrouhlený na celé 100 Kč dolů 5. Daň určená sazbou daně (15%) ze ZD – roční slevy na dani podle §35ba 6. Daň po slevě – roční zvýhodnění na vyživované dítě podle §35c 7. Daň po slevě – úhrn sražených záloh na daň 8. Přeplatek/nedoplatek na dani

Daňový základ (Tax Base) pro Income Tax ve Velké Británii Podniky registrované ve VB a občané s trvalým pobytem na tomto území- tax domiciled residents, zde zdaňují celosvětové zisky a příjmy. Podniky registrované mimo území VB a občané s trvalým pobytem mimo VB- non-domiciled residents, zde platí pouze daň ze ziskŧ a příjmŧ vzniklých na území VB. Ze zahraničního příjmu britských daňových rezidentŧ je daň odváděna v místě vzniku a daň zaplacená v zahraničí se odečítá od daňového základu ve VB. Toto umoţňují smlouvy o zamezení dvojího zdanění- double taxation. Daňový kód- Tax Code je alfanumerický kód, který zaměstnavateli indikuje, jak vysokou daň platí jednotlivé osoby. Je přidělován finančním úřadem- HM Treasury, ovšem o přidělení za vás musí poţádat váš zaměstnavatel prostřednictvím formuláře. Daňový kód je pro zaměstnance velmi dŧleţitý, bez něj by poplatníci odváděli provizorní daň, která je velmi vysoká (HMRC. Tax codes- the basics). Základ daně je určen jako hrubý příjem zaměstnance po odečtení slev na poplatníka- tax allowance. Daň z příjmŧ FO jsou poplatníci povinni odvádět kaţdý měsíc ze své hrubé mzdy. Na konci daňového roku, tedy 5. dubna, musí zaměstnavatel poskytnout svému zaměstnanci přehled o jeho příjmech a celkových platbách daní a „National Insurance“, coţ je státní pojištění (dále NI). Tento formulář P60 musí být zaslán na HMCR do 19. května. Při vzniku přeplatku na dani, je potřeba aby si poplatník sám zaţádal o vrácení tohoto přeplatku.

21

Literární přehled Na finančním úřadě pomocí daňového kódu zjistí, zda jste opravdu oprávnění k vrácení přeplatku.

Stanovení daňové povinnosti pro zaměstnance a OSVČ ve Velké Británii Daň z příjmŧ FO se vypočítá z ročního hrubého příjmu sníţeného o slevy na dani. Ve VB je uplatňováno progresivní zdanění. Sazby jsou stanoveny následovně: Tab. 5: Sazby progresivní daně ve Velké Británii v daňovém období 2011/2012.

Zdanitelný příjem £0-35 000: £35 000-150 000: více jak £150 000:

Sazba daně 20% 40% 50%

Zdroj: HMRC. Income Tax rates and allowances.

Postup při ročním zúčtování zaměstnance a OSVČ ve Velké Británii Při ročním zúčtování se vychází z celkového ročního hrubého příjmu FO. Od této částky jsou odečteny pro poplatníka dostupné slevy na dani (personal allowance, blind person's allowance). Výsledná částka podléhá zdanění podle sazeb uvedených v tabulce č. 4. 1. 2. 3. 4. 5.

Roční úhrn příjmů – sleva na poplatníka (sleva pro nevidomé poplatníky) ZD Daň určená sazbou daně (20%, 40%, 50%) ze ZD Přeplatek/nedoplatek na dani

Minimální mzda ve VB má od 1. října 2010 tyto tři sazby (Directgov. The National Minimum Wage Rates): - pro pracovníky do 18 let: 3,64 £/hodinu, - pro pracovníky ve věku 18 - 21 let: 4,92 £/hodinu, tato sazba se mŧţe aplikovat i u osob starších 22 let během prvních 6 měsícŧ jejich nové práce u nového zaměstnavatele, - pro pracovníky od 22 let: 5,93 £/hodinu. Od 1. 10. 2011 je minimální mzda zvýšena takto: - pro pracovníky od 16 do 17 let - 3,68 £/h, - pro pracovníky od 18 do 20 let - 4,98 £/h, - pro pracovníky od 21 let - 6,08 £/h.

22


3.8 Oblast pojištění v České republice a Velké Británii 3.8.1 Sociální zabezpečení v České republice Sociální pojištění (dále SP) se řídí podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ, zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ, zákona o dŧchodovém pojištění č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ, a zákona o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ. SP v sobě zahrnuje nemocenské pojištění, dŧchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. V souvislosti se SP hovoříme o jednom z největších zdrojŧ veřejných příjmŧ, jedná se kaţdoročně zhruba o 30% na celkových příjmech. Tab. 6: Sazba pojistného na sociální pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti pro rok 2011.

Osoba Zaměstnavatel Zaměstnanec dobrovolně účastná Důchodové pojištění Nemocenské pojištění Státní politiku zaměstnanosti Celkem

21,5 %

OSVČ

28 %

2,3 % nebo 3,3%

28% 2,3% (dobrovolné)

1,2 %

1,2%

25 % nebo 26%

6,5 %

28 %

Zdroj: zákon č. 589/1992 Sb. (§7).

Tab. 7: Přehled poskytovaných plnění za odváděné platby na sociální pojištění.

Poskytované plnění starobní dŧchody invalidní dŧchody pozŧstalostní dŧchody nemocenská peněţitá pomoc v mateřství podpora při ošetřování člena rodiny ošetřovné peněţitá podpora v nezaměstnanosti aktivní politika zaměstnanosti

Důchodové pojištění

Nemocenské pojištění

Státní politiku zaměstnanosti Zdroj: ČSSZ.

23

31,5%


Výpočet pojistného pro osoby samostatně výdělečně činné (Finance.cz. Základ a sazby pojistného u sociálního pojištění OSVČ) 1. Výpočet průměrného čistého měsíčního příjmu (PČMP) - PČMP= (Příjmy-Výdaje)/počet kalendářních měsícŧ, ve kterých byla samostatná výdělečná činnost (dále SVČ) prováděna. Určujeme pouze v případě, ţe SVČ je činností vedlejší. 2. Výpočet minimálního vyměřovacího základu (VZ) - pro hlavní SVČ činí minimální měsíční VZ 25 % prŧměrné měsíční mzdy, která je na rok 2011 stanovena ve výši 24 740 Kč, - pro vedlejší SVČ je min.VZ 10% prŧměrné měsíční mzdy. - minimální roční VZ získáme tak, ţe minimální měsíční VZ vynásobíme počtem měsícŧ výkonu SVČ. Tab. 8: Minimální VZ a minimální pojistné SP pro OSVČ pro rok 2010 a 2011.

Roční minimální VZ (Kč)

Měsíční minimální VZ (Kč)

Minimální pojistné (Kč)

Hlavní činnost 2010

71 136

5928

1 731

Vedlejší činnost 2010

28 452

2371

694

Hlavní činnost 2011

74 220

6185

2474

Vedlejší činnost 2011

29 688

2474

723

Zdroj: Finance.cz. Základ a sazby pojistného u sociálního pojištění OSVČ.

Výpočet maximálního VZ maximální VZ v roce 2010 a 2011 činí 1 781 280 Kč. Výpočet skutečného VZ skutečným VZ je 50% z příjmŧ z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajŧ vynaloţených na dosaţení, zajištění a udrţení těchto příjmŧ, - pro OSVČ nastává několik rozdílných situací: a) OSVČ je vedlejší činností např. pro studenty, osoby pobírající rodičovský příspěvek, osoby ve starobním či invalidním důchodu, zaměstnance s HM větší, neţ je státem stanovená minimální mzda: u této skupiny osob se stanoví PČMP a mohou nastat dvě situace: 1. PČMP≥4742 Kč: v prvním roce podnikání neplatí zálohy, vztahuje se na ni min.VZ při výpočtu nedoplatku, má povinnost platit zálohy na nadcházející rok, 3. 4. -

24


b)

5. 6. 7. 8.

2. PČMP<4742 Kč: v prvním roce podnikání neplatí zálohy, není povinna účastnit se dŧchodového pojištění, nemá povinnost platit zálohy na nadcházející rok a vyčíslovat nedoplatek, OSVČ je hlavní činností, buď jediným zdrojem příjmů, nebo souběţně k příjmům zaměstnance, jehoţ HM je menší neţ minimální mzda: tato osoba v prvním roce podnikání platí zálohy na pojistné v minimální výši, vztahuje se na ni min.VZ při výpočtu nedoplatku, má povinnost platit zálohy na následující rok. Výpočet pojistného a jeho odvod Zúčtování záloh, vyčíslení nedoplatku/přeplatku Výpočet zálohy na následující rok Porovnání nově vypočtených záloh s minimálními

Výpočet pojistného pro zaměstnance a osoby dobrovolně účastné (Finance.cz. Sociální pojištění zaměstnanců) 1. Výpočet skutečného VZ u zaměstnanců - skutečným VZ pro zaměstnance je jejich hrubá mzda, - zaměstnanci platí odvody na pojistné na SP kaţdý měsíc ze své mzdy ve výši uvedené v tabulce č. 2, tedy 6,5% ze své HM. 2. Výpočet pojistného a jeho odvod 3. Výpočet skutečného VZ u osob dobrovolně účastných - pro tyto osoby je VZ ve výši, kterou si samy stanoví, ale ta nesmí být menší neţ 25% prŧměrné měsíční mzdy9, pro rok 2011 nesmí VZ klesnout pod 6 185 Kč, z VZ pak odvádějí 28% na SP.

3.8.2 Veřejné zdravotní pojištění v České republice Veřejné zdravotní pojištění se řídí podle zákona o veřejném zdravotním pojištění č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ, a zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ. Jedná se zákonné pojištění. Osoby ze zákona povinné platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění se nazývají plátci. Plátci tohoto pojistného mohou být pojištěnci, zaměstnavatelé a stát. Do skupiny pojištěncŧ patří zaměstnanci, OSVČ, osoby bez zdanitelných příjmŧ. „Za osobu bez zdanitelných příjmů je povaţován z hlediska zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění pojištěnec s trvalým pobytem v ČR, za kterého není po celý kalendářní měsíc plátcem pojistného ani zaměstnavatel, ani stát, ani pojištěnec sám není plátcem pojistného jako OSVČ.“ (Všeobecná zdravotní pojišťovna

ČR. Osoby bez zdanitelných příjmů). Platit pojistné nemusí pojištěnec, který pobývá dlouhodobě (více jak 6 měsícŧ) v cizině a dopředu se ze zdravotního pojištění odhlásil. Ze zdravotního pojištění jsou vyňaty osoby s trvalým pobytem v ČR, které jsou výdělečně

9

Nařízením vlády č. 283/2010 Sb. ze dne 29. 9. 2010, se od 1. 1. 2011 stanovuje prŧměrná měsíční mzda na 24 740 Kč.

25

Literární přehled činné v jiném státě Evropské unie a vztahují se na ně právní předpisy země, kde pracují (Všeobecná zdravotní pojišťovna. Pobyt v zahraničí). Vybrané pojistné je příjmem zdravotních pojišťoven a slouţí zcela nebo částečně jako zdroj financování zdravotní péče pojištěncŧm podle zákona č. 48/1997 Sb. Tab. 9: Sazba pojistného na veřejné zdravotní pojištění na rok 2010 a 2011.

Zaměstnavatel

Zaměstnanec

OSVČ

9%

4,5 %

13,5%

Zdroj: zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (§2).

Výpočet pojistného pro osoby samostatně výdělečně činné (Finance.cz. Vyměřovací základ zdravotního pojištění) 1. Stanovení minimálního vyměřovacího základu pro OSVČ -

minimální VZ pro rok 2011 činí 148 440 Kč, tato hodnota je určena jako dvanáctinásobek poloviny prŧměrné měsíční mzdy. Minimální VZ je placen pouze za měsíce, ve kterých byla vykonávána SVČ.

Tab. 10: Minimální VZ a minimální pojistné pro OSVČ pro rok 2010 a 2011.

Časové období 2010 2011

Roční minimální VZ (Kč)

Měsíční minimální VZ (Kč)

Minimální pojistné (Kč)

142 254

11 854,50

1 601

148 440

12 370

1 670

Zdroj: Finance.cz. Vyměřovací základ zdravotního pojištění.

2. Stanovení maximálního vyměřovacího základu pro OSVČ -

od 01. 01. 2008 byl maximální VZ upraven zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtŧ a od 01. 01. 2010 činí 72násobek prŧměrné měsíční mzdy. Maximální VZ není krácen v závislosti na počtu měsícŧ, po které byla činnost vykonávána. Nejvyšší moţná měsíční záloha je 19 205 Kč.

Tab. 11: Maximální VZ pro OSVČ pro rok 2010 a 2011.


Roční maximální VZ (Kč) 1 707 048 1 781 280


26

Literární přehled 3. Stanovení skutečného vyměřovacího základu pro OSVČ - VZ je u této skupiny 50% příjmŧ z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajŧ vynaloţených na dosaţení, zajištění a udrţení těchto příjmŧ. 4. Výpočet pojistného na ZP pro OSVČ (Finance.cz. Odvod a placení zdravotního pojištění u OSVČ) - OSVČ odvádí pojišťovně pojistné na veřejné ZP sama a to, i pokud je souběţně s touto činností zaměstnancem. OSVČ platí 13,5% z VZ formou měsíčních záloh. Případný nedoplatek musí být zaplacen do 8 dnŧ po podání daňového přiznání. - pro OSVČ nastává několik rozdílných situací: a) OSVČ je současně osoba, za kterou je plátcem pojistného stát: tato osoba neplatí v prvním roce podnikání zálohy na pojistné, nevztahuje se na min.VZ při výpočtu nedoplatku a má povinnost platit zálohy na příští rok, b) OSVČ je současně zaměstnanec, jehoţ hrubá mzda je vyšší neţ minimální mzda stanovená zákonem, tzn. OSVČ je vedlejší činnost: tato osoba neplatí v prvním roce podnikání zálohy na pojistné a nemá povinnost platit zálohy ani na příští rok činnosti a nevztahuje se na min.VZ při výpočtu nedoplatku, c) OSVČ je současně zaměstnanec, jehoţ hrubá mzda je niţší neţ minimální mzda stanovená zákonem, tzn. OSVČ je hlavní činnost: tato osoba platí v prvním roce podnikání zálohy v minimální výši a má povinnost platit zálohy na příští rok a vztahuje se na min.VZ při stanovení nedoplatku. 5. Zúčtování zaplacených záloh a vyčíslení nedoplatku nebo přeplatku. 6. Výpočet nové výše záloh na následující rok. 7. Porovnání nově vypočtených záloh s minimálními

Výpočet pojistného pro zaměstnance (Finance.cz. Zdravotní pojištění zaměstnanců) 1. Stanovení minimálního vyměřovacího základu pro zaměstnance - minimální VZ se pro účely odvodu pojistného na veřejné ZP stanový ve stejné výši jako min. měsíční mzda, která pro rok 2011 činí 8000 Kč. Od této minimální mzdy se následně odvíjí minimální měsíční pojistné na veřejné ZP, které v tomto případě činí 1080 Kč. Minimální VZ neplatí pro osoby, za které je plátcem pojistného stát, a pro osoby s těţkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postiţením. Tab. 12: Minimální mzda a minimální pojistné na ZP ze závislé činnosti pro rok 2010 a 2011.


Minimální mzda (Kč)

Minimální měsíční pojistné (Kč)

8 000

1 080

8 000

1 080

Zdroj: Všeobecná zdravotní pojišťovna. Plátci.

27

Literární přehled 2. Stanovení maximálního vyměřovacího základu pro zaměstnance -

od 01. 01. 2008 byl maximální VZ upraven zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtŧ a od 01. 01. 2010 činí 72násobek prŧměrné měsíční mzdy. Maximální VZ není krácen v závislosti na počtu měsícŧ, po které byla činnost vykonávána. Nejvyšší moţná měsíční záloha je 19 205 Kč.

Tab. 13: Maximální VZ pro zaměstnance pro rok 2010 a 2011.


Roční maximální VZ (Kč) 1 707 048 1 781 280


3. 4. -

Stanovení skutečného vyměřovacího základu VZ zaměstnance je součet jeho příjmŧ ze závislé činnosti a funkčních poţitkŧ. Výpočet pojistného na ZP a jeho odvod zaměstnanci mají tu výhodu, ţe se o část svého pojistného dělí se svým zaměstnavatelem, který hradí 2/3 z určené sazby, pro rok 2011 se jedná o 9% ze sazby 13,5% z VZ, zaměstnanec odvádí 4,5%. Pojistné je odváděno kaţdý měsíc ze mzdy pojištěnce. Osoby, které jsou zaměstnané na dohodu o provedení práce, tedy mají uzavřenou dohodu na 150 hodin za jeden rok u jednoho zaměstnavatele, nikdy neplatí ze své mzdy veřejné zdravotní pojištění. Osoby zaměstnané na dohodu o pracovní činnosti, která je definovaná jako práce nepřesahující 20 hodin práce týdně, odvádějí zdravotní pojištění v případě, ţe jejich odměna přesahuje 2000 Kč.

Dalšími plátci pojistného na veřejné ZP jsou: Osoby bez zdanitelných příjmů (Všeobecná zdravotní pojišťovna. OBZP-platba pojistného): - jsou povinny platit veřejné ZP ve výši 13,5% z minimální mzdy, - pojistné na rok 2011 tak činí 1080 Kč měsíčně, - pojistné si tyto osoby platí samy. Stát (Všeobecná zdravotní pojišťovna. Za koho platí pojistné stát): - vystupuje jako plátce pojistného za určité skupiny osob bez ohledu na to, zda mají současně příjmy ze zaměstnání nebo podnikání, - za tyto osoby odvádí stát měsíční pojistné ve výši 13,5% z VZ, kterým je pro tyto účely 25% ze všeobecného VZ, kterým je stanovená prŧměrná měsíční mzda, stát tak odvádí 835 Kč za kaţdého pojištěnce. Těmito osobami jsou: a) poţivatelé dŧchodŧ, b) příjemci rodičovských příspěvkŧ, c) ţeny na mateřské nebo pobírající peněţitou pomoc v mateřství, d) osoby ve vazbě nebo výkonu trestu, e) osoby evidované na úřadu práce. 28


3.8.3 Národní pojištění ve Velké Británii Pod tento pojem spadá sociální a zdravotní pojištění ve VB. Všichni občané, kteří pracují ve VB, musí mít tzv. NI number = National Insurance Number, to slouţí pro správnou identifikaci příspěvkŧ do fondu státního pojištění (HMRC. What is a National Insurance Number). Ale to, ţe ve VB pracujete legálně, platíte daně a odvádíte pojištění, nutně neznamená, ţe máte nárok na vyplácení britských sociálních dávek. Dávky financované z daní a z placeného pojištění, kterými jsou ve VB sociální příplatek, podpora v nezaměstnanosti, příspěvek na bydlení, příplatek na místní daň a penzijní bonus mohou podle platným právních předpisŧ pobírat pouze lidé s trvalým pobytem ve VB nebo lidé, kteří tu pracovali nepřetrţitě alespoň 12 měsícŧ. Takovýto lidé mají nárok na všechny sociální dávky, i dávky v nezaměstnanosti. Osoba, která pracovala jako self-employed, tedy OSVČ, na dávky v nezaměstnanosti nárok nemá (Eures. Velká Británie, ţivotní a pracovní podmínky). Sociální dávky ve VB: - daňový odpočet na dítě, - příspěvek na dítě, - daňové zvýhodnění pro pracující rodiny, - příspěvek na bydlení, - příplatek na místní daň, - penzijní bonus, - pomoc lidem bez domova.

National Insurance (Státní pojištění) Všichni zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné, které jsou starší 16 let, a jejichţ plat dosáhne určité výše, musí platit příspěvek do fondu státního pojištění, National Insurance. V případě zaměstnancŧ tento odvod zajišťuje zaměstnavatel, který určenou částku strhává z příjmŧ poplatníka, platí zde tedy stejný systém jako v ČR. Z hrubé mzdy jsou odváděny sráţky státní pojištění v této výši (HMRC. National Insurance Contributions): Zaměstnanec: - 12 % z hrubé mzdy: tuto částku odvádí ten, kdo si vydělá týdně £139 - £817, - 2 % z kaţdé libry, která překročí částku £817, - osoba, která má plat do £102 týdně, neodvádí ţádnou částku, ale je k němu přistupováno, jako kdyby ji odváděl. Zaměstnavatel: - 0% při týdenním výdělku do 136,00 GBP, - 13,8% při týdenním výdělku nad 136,00 GBP. OSVČ (self-employed): platí příspěvky na státní pojištění podle třídy 2 a třídy 4 - třída 2: platí rovnou sazbu 2,50 GBP za týden. Pokud je roční příjem niţší neţ 5 315,00 GBP, mŧţe poplatník poţádat o výjimku a neodvádí NI, v tomto případě nemá nárok na čerpání dávek v penzi,

29


třída 4: tato skupina platí příspěvky ze svých ročních zdanitelných příjmŧ. Jedná se o příspěvky ve výši 9% z příjmŧ mezi 7 225,00 GBP aţ 42 475,00 GBP ročně a 2% z kaţdé libry příjmŧ, která tuto částku překročí.

Na systém národního pojištění přestáváte odvádět dávky v okamţiku dosaţení dŧchodového věku. Stejně tak jako v ČR, jsou i v Británii osoby, které jsou systému národního pojištění účastny dobrovolně. Tyto osoby platí £12.60 týdně (3. třída). Jsou to osoby, které: - nepracují a nepoţadují státní příspěvky, - neodvádí dostatečnou výši pojistného v roce svého odchodu do penze, - neţijí na území VB, ale nechtějí přijít o své oprávnění na zisk dávek.

Zdravotní pojištění ve Velké Británii Zdravotní pojištění ve VB je součástí státního pojištění a platby na zdravotní pojištění spadají pod platby na NI. Výchozím právním dokumentem pro veřejné zdravotnictví ve Velké Británii je „White Paper“, který upravuje podmínky pro poskytování zdravotní péče ve Velké Británii. Administrativní sloţkou veřejného zdravotnictví jsou zdravotní úřady. Zdravotnictví je ve VB financováno především z daní a zákonného pojistného, kterým je, tyto finance kryjí zdravotní péči i sociální dávky. Mezi doplňkové zdroje financování zdravotní péče patří spoluúčast pacientŧ a soukromé pojištění, kterým je kryto jen asi 11% populace, spíše z vyšších příjmových vrstev. Ze spoluúčasti jsou vyjmuty určité skupiny osob např. děti do 16 let, staří lidé a osoby s nízkými příjmy. Všechny osoby s trvalým pobytem v Británii mají právo na zdravotní péči poskytovanou veřejným zdravotnictvím (Monetos. Health insurance in the United Kingdom).

3.9 Daňová kvóta Daňová kvóta (dále DK) je dŧleţitý pojem související s posuzováním vlivu daní na státní rozpočty zemí. Jedná se o makroekonomický ukazatel, představující podíl daní a cel na hrubém domácím produktu (dále HDP). Sloţená daňová kvóta udává podíl daní, cel a pojistného na zdravotní a sociální pojištění na HDP (Finance.cz. Daňové kvóty). Jedná se tedy o podíl HDP, který je přerozdělován pomocí veřejných rozpočtŧ. Tento ukazatel slouţí k porovnání daňového zatíţení občanŧ mezi jednotlivými státy.

Stanovení výše daňové kvóty Daňové příjmy pro potřeby stanovení výše daňové kvóty je moţno určit dvěma zpŧsoby. Hotovostní princip stanovuje výši DK na základě výše a okamţiku připsání daňových příjmŧ na vládní účet v daném roce. Pro tento princip tedy není rozhodující okamţik vzniku daňové povinnosti, ale okamţik platby. Hotovostní princip je v ČR stále vyuţíván při sestavování státního rozpočtu a státního závěrečného účtu. Akruální princip určuje DK pomocí stanovení výše daňových příjmŧ, u kterých v daném roce vznikla skutečnost zakládající povinnost platit daň. Problémem aktuálního principu je

30

Literární přehled fakt, ţe nelze přesně určit výši daňových příjmŧ státu v daném roce (Kursy.cz. Daňová kvóta dle Eurostatu).

Vývoj daňové kvóty v České Republice Po roce 1989 se DK v ČR znatelně sníţila oproti hodnotám před rokem 1989 a její postupný pokles pokračoval aţ do roku 1998, v dalších letech dochází ke stagnaci nebo mírnému sniţování tohoto makroekonomického ukazatele a hodnota DK se tak dlouhodobě pohybovala okolo 35,0% DPH. Výše daňových příjmŧ za rok 2010 je 548,43 miliardy Kč, příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti byly ve výši 355,84 mld. Kč, sloţená daňová kvóta se očekává ve výši 36,5 % HDP, coţ znamená nárŧst oproti roku 2009 o 2,1 procentního bodu (MFCR. Přehled vývoje inkasa uvedených daní v ČR v letech 2004 aţ 2010.).

Vývoj daňové kvóty ve Velké Británii Vývoj daňové kvóty ve VB je spojen se střídáním rŧzných vlád. V 80. letech, v době vlády Margaret Thatcherové, došlo ke sníţení daňového zatíţení obyvatel VB a tím i k poklesu výše DK. V 90. letech se dostala k moci labouristická strana v čele s Tony Blairem. Vláda této strany znamenala opětovné zvýšení daňového zatíţení občanŧ VB a nárŧstu DK. Největší podíl mají platby z daní, ale platby na sociální pojištění jsou poměrně malé. Výše daňových příjmŧ za daňový rok 2009/2010 je 490,30 mld. GBP a výše poplatkŧ z NI byla v tomto roce 96,60 mld. GBP. Dlouhodobě se DK ve VB pohybuje okolo 36,5%. Tab. 14: Souhrnná daňová kvóta (%HDP)

Rok

1995

2000

2004

2005

2007

2008

2009

2010

ČR

36,2

33,8

36,6

36,3

37,2

36,1

36,5

35,0

35,4

36,7

36,0

36,6

36,5

37,3

37,4

_

39,7

40,6

38,9

39,6

39,7

39,3

_

_

VB EU(27)

Zdroj: Eurostat. EU27 tax ratio fell to 39.3% of GDP in 2008; Údaje pro VB z roku 2010 jsou vlastní výpočty podle údajŧ HMT; i. Dnes. Den daňové svobody.

3.10 Koordinace a harmonizace daňových systémů v Evropské unii (zaměřeno na daně z příjmů) Jiţ od počátku spolupráce evropských zemí, bylo cílem vytvoření evropské integrace, která by podporovala jednotlivé státy a napomáhala k jejich ekonomickému rŧstu a zároveň sjednotila Evropu pro větší konkurenci schopnost. Daňová politika je jedním z velmi diskutovaných témat Evropského společenství, a je tomu tak, neboť ovlivňuje příjmy státních rozpočtŧ členských státŧ a tvorbu cen. Daňová ustanovení předpokládající spolupráci členských zemí v daňové oblasti, se objevují roku 1957 v Římské smlouvě, kdy byla chválena i „Daňová ustanovení“. Proces integrace v oblasti daňových systémŧ se snaţí např. o ome31

Literární přehled zení daňových únikŧ, praní špinavých peněz a také chce zabránit dvojímu zdanění poplatníkŧ. Velký význam při budování spolupráce v oblasti daňových systémŧ má směrnice 77/779/Evropského hospodářského společenství o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských zemí v oblasti přímých daní. Tato směrnice zavazovala daňové orgány členských zemí k dŧsledné výměně informací, přispívajících ke správnému vyměření daňové povinnosti z příjmŧ a majetku (Široký, 2009, s.). S postupující globalizací a vznikem mezinárodního hospodářství byla komunikace mezi jednotlivými vládami nevyhnutelná.

Stupně mezinárodní spolupráce v daňové oblasti Stupeň spolupráce v daňové oblasti mŧţeme posuzovat podle intenzity sladění daňových systémŧ jednotlivých státŧ. Při nulové spolupráci hovoříme o daňové konkurenci. Daňová konkurence v současné době přináší spíše nevýhody, dává prostor daňovým únikŧm, které jsou zpŧsobeny vyţíváním odvádění daní ve státě s menším daňovým zatíţením. Pokud budou mít některé státy oproti okolním značně niţší sazby daní, je pravděpodobné, ţe dojde k odlivu kvalitní pracovní síly i kapitálu ze státŧ s vyšší sazbou daně. To má za následek u těchto státŧ sníţení příjmŧ i zpomalení ekonomického rŧstu a hovoříme tak škodlivé daňové soutěţi. V některých případech mŧţe docházet ale i k tzv. spontánnímu harmonizačnímu efektu, kdy mezi dvěma sousedními státy dojde k sblíţení sazeb samovolně. Obecně platí, ţe daňová konkurence vede k poklesu daňových sazeb, coţ je výhodné pro poplatníky, ale ne pro státní rozpočty jednotlivých státŧ. Dalším stupněm spolupráce je daňová koordinace. Jedná o první krok ke slaďování daňových systémŧ členských zemí. Jde o dŧkladnou výměnu informací a tím zamezení daňových únikŧ a dvojího zdanění. Díky tomuto procesu dochází k zprŧhlednění všech činností v daňové oblasti a omezení škodlivé daňové soutěţe. Daňová koordinace nevede k sjednocení daňových systémŧ, ale i tak je velmi dŧleţitá Posledním stupněm spolupráce je daňová harmonizace, která znamená slaďování a přizpŧsobování jednotlivých daní ve všech členských státech, při stanovení jednotných pravidel. Harmonizace se týká jednak stanovení sazeb daně, ale i daňové správy a administrativy. Harmonizace má i své negativní dŧsledky, na které je třeba brát ohled. Jedná se zejména o zvyšování jednotlivých daňových sazeb, coţ je pro vlády výhodnější a zajistí to větší příjmy do státního rozpočtu. Dalším aspektem je pomalejší rŧst ekonomiky, který vzniká v dŧsledku vysokých sazeb, které odrazují investic zahraniční investory (Nerudová, 2008, s. 16-22).

Harmonizace a koordinace v oblasti přímých daní (zaměření na daň z příjmů fyzických osob) Jiţ od počátkŧ Evropského společenství byl systém přímých daní relativně stejný u všech zakládajících státŧ, kterými byly Německo, Itálie, Nizozemí, Lucembursko, Francie a Belgie. Všechny toto státy, kromě Itálie, měly oddělenou legislativu pro DPFO a DPPO, ale zpŧsob určování základu daně byl v kaţdém státě jiný (Široký, 2009, s. 29). Osobní dŧchodová daň je u jednotlivých členských státŧ velmi odlišná, ať uţ se jedná o moţnosti daňových zvýhodnění a uplatňování slev na dani. Dalším velkým rozdílem 32

Literární přehled jsou i daňová pásma (počet rŧzných sazeb daně u jednoho druhu daně) a daňové sazby. V následující tabulce je moţné si prohlédnout několik zástupcŧ, jejichţ hodnoty vztahující se k osobní dŧchodové dani, jsou oproti jiným státŧm zajímavé. Je to například Lucembursko svým počtem daňových pásem pro jedinou daň, nebo Dánsko, Nizozemí a Belgie, který mají velmi vysoké zdanění. Pro zajímavost je uvedena i ČR a VB. Tab. 15: Charakteristika osobní důchodové daně u vybraných států EU.

Členský stát EU Belgie ČR Dánsko Lucembursko Nizozemí VB

Nejvyšší sazba osobní důchodové daně v %

Počet sazeb

50

5

15

1

59

3

38

17

52

4

50

3

Zdroj: BussinesInfo. Teritoriální informace-země.

33

Vlastní práce

4 Vlastní práce 4.1 Rozdíl ve zdaňování příjmů ze závislé činnosti v České Republice a Velké Británii Pro srovnání daňového zatíţení zaměstnancŧ v obou státech vyuţijeme prŧměrné mzdy v ČR a VB a tyto relativní ukazatele:

Tab. 16: Průměrné mzdy v ČR a VB v roce 2010 a 2011.

roční hrubá mzda v ČR za rok 2011 (Kč)

měsíční hrubá mzda v ČR za rok 2011 (Kč)

roční hrubá mzda ve VB za rok 2011 (GBP)

měsíční hrubá mzda ve VB za rok 2011 (GBP)

296 880,00 Kč

24 740,00 Kč

26 200,00 (282 672,60 Kč)

2 183,30 (65 221,72 Kč)

Roční sleva na poplatníka v ČR (Kč)

–

Roční sleva na poplatníka ve VB (GBP)

–

23 640,00

–

7 475,00

–

% vyjádření slevy k hrubé mzdě

–

% vyjádření slevy k hrubé mzdě

–

7,96

–

28,53

–

Zdroj: This is Money. Average public sector salary is £3 800 a year more than full-time average in private sector; Všeobecná zdravotní pojišťovna. OSVČ- průměrná mzda.

Pro zjednodušení výpočtŧ, budeme uvaţovat svobodného a bezdětného poplatníka daně, který uplatňuje základní slevu na dani. Při výpočtech je pouţíván aktuální kurz 29,873/GBP ze dne 9. 12. 2011 zveřejněný Českou národní bankou. U následujících výpočtŧ v ČR jsem vycházela z měsíční mzdy a ve VB ze mzdy týdenní, proto u těchto hodnot nejsou dopočítány relativní ukazatele, jelikoţ nejsou vzájemně porovnatelné.

34

Vlastní práce Tab. 17: Výpočet relativních ukazatelů zdanění pro rok 2011 v ČR.

Příjem (HM) Odvody zaměstnance na SP, ZP Odvody zaměstnavatele na SP, ZP Základ daně zaokrouhlený na celé stokoruny nahoru/na celé stokoruny dolů Daň Základní sleva na dani Záloha na daň/daňová povinnost Čistý příjem poplatníka Míra zdanění (%)10 Podíl ČM na HM (%) Relativní zdanění (%) Celkové zdanění (%)

měsíční hrubá mzda v ČR za rok 2011 (Kč)

roční hrubá mzda v ČR za rok 2011 (Kč)

Dvojnásobek roční hrubé mzdy v ČR za rok 2011 (Kč)

24 740,00

296 880,00

593 760,00

SP (6,5%)=1 609,00 ZP (4,5%)=1 114,00

ΣSP=19 308,00 ΣZP=13 368,00

ΣSP=38 604,00 ΣZP=26 724,00

SP (25%)=6 185,00 ZP (9%)=2227,00

ΣSP=74 220,00 ΣZP=26 724,00

ΣSP=148 440,00 ΣZP=53 448,00

HM+odvody zaměstnavatele SP, ZP=33 200,00

Σ(HM+odvody zaměstnavatele SP, ZP)=397 800,00

Σ(HM+odvody zaměstnavatele SP, ZP)=795 600,00

15% ze ZD=4 980,00

59 670,00

15% ze ZD=119 340,00

1 970,00

23 640,00

23 640,00

3 010,00

36 030,00

95 700,00

19 007,00

228 174,00

432 732,00

12,14

16,12

76,86

72,88

23,14

27,12

42,64

45,61

Zdroj: Vlastní výpočty.

10

Následující hodnoty uváděné procentuálním vyjádřením jsou zaokrouhlené na dvě desetinná místa.

35

Vlastní práce Tab. 18: Výpočet relativních ukazatelů zdanění pro finanční rok 2011/2012 ve VB.

týdenní hrubá mzda ve VB za rok 2011/2012 (£)

roční hrubá mzda ve VB za rok 2011/2012 (£)

týdenní hrubá mzda ve VB za rok 2011/2012 (£)

Dvojnásobek roční hrubé mzdy ve VB za rok 2011/2012 (£)

503,85

26 200,00

1007,69

52 400,00

(503,85139)x0.12= 43,78

5211x43,78= 2276,56

678x0,12=81,36 193,69x0,02= 3,87

52x85,23= 4 431,96

(503,85136)x0,138= 50,76

52x50,76= 2639,52

871,69x0,138= 120,29

52x120,29= 6 255,08

Příjem (HM) Odvody zaměstnance na NI Odvody zaměstnavatele na NI Základ daně

HM-sleva na poplatníka=18 725,00

Daň

20% ze ZD= 3 745,00

Sleva na poplatníka Záloha na daň/daňová povinnost Čistý příjem poplatníka Míra zdanění (%)12 Podíl ČM na HM (%) Relativní zdanění (%) Celkové zdanění (%)

HM-sleva na poplatníka=44 925,00 35 000,00x0,2= 7 000,00 9 925,00x0,4= 3 970,00

7 475,00

7 475,00

3 745,00

10 970,00

20 178,44

36 998, 04

14,29

20,94

77,02

70,61

23,02

29,39

30,03

36,92


11 12

Uvaţujeme 52 týdnŧ v roce. Následující hodnoty uváděné procentuálním vyjádřením jsou zaokrouhlené na dvě desetinná místa.

36

Vlastní práce

4.1.1 Shrnutí oblasti daně z příjmů FO ze závislé činnosti Nejvýznamnějším rozdílem ve zdaňování příjmŧ FO ze závislé činnosti je sazba této daně ve vybraných zemích. V ČR probíhá zdaňování zaměstnancŧ pomocí jednotné sazby daně, zatímco ve VB funguje progresivní zdanění, které vyuţívá tří rozdílných hodnot sazby daně z příjmŧ FO v závislosti na výši ročního zdanitelného příjmŧ zaměstnancŧ. Oba systémy umoţňují poplatníkŧm sníţit své daňové zatíţení pomocí daňových výhod a slev. Slevy a výhody se v ČR vyuţívají při měsíčním resp. ročním vyúčtování, ve VB se slevy vyuţívají také při ročním vyúčtování, ale jsou určovány týdně. Tab. 19: Sazby daně z příjmů FO ze závislé činnosti v ČR a VB.

Jednotná sazba daně v ČR 15%

Zdanitelný příjem ve VB

Sazba daně ve VB

£0-35 000:

20%

£35 000-150 000:

40%

více jak £150 000:

50%

Zdroj: ZDP §; HMRC. Income Tax rates and allowances.

Výpočet daňové povinnosti poplatníkŧ probíhá v ČR a VB rozdílně. V ČR je rozhodující měsíční hrubá mzda, ze které se počítají zálohy na daň, odváděné poplatníkem za konkrétní měsíc. Při měsíčním zúčtování jsou vyuţívány jen některé z moţných slev a výhod. Aţ při ročním zúčtování je vyuţito všech pro poplatníka dostupných daňových úlev a následně je zjištěn přeplatek nebo nedoplatek na dani, který vznikl během roku při placení záloh na daň. Ve VB jsou jednotlivé sazby daně rozděleny podle výše ročního hrubého příjmu, při výpočtu daňové povinnosti poplatníkŧ v této zemi je tedy roční vyúčtování rozhodující. Během roku odvádí poplatníci ze své měsíční hrubé mzdy zálohy na daň, ale při jejich výpočtu se vychází pouze z očekávaného ročního hrubého výdělku, nejedná se tedy o tak přesné údaje, jako v ČR. Velkým rozdílem při výpočtu daňové povinnosti zaměstnancŧ je fakt, ţe v ČR se některé daňové úlevy (nezdanitelná část základu daně §15) odečítají od ZD, kterým je HM navýšená o platby SP a ZP odváděné zaměstnavatelem a některé jsou odečítány od vypočtené daně (slevy na dani §35ba a daňová zvýhodnění § 35c, §35d). Ve VB jsou daňové úlevy odečítány přímo od HM, která se tak sniţuje a poplatník se mŧţe dostat do pásma s niţší sazbou daně. Odvody na povinné pojištění, kterým je v ČR sociální a zdravotní pojištění a ve VB platby státní pojištění, odvádějí v obou zemích jak zaměstnanci, tak jejich zaměstnavatelé. Rozdílná je ovšem výše těchto odvodŧ. Čeští zaměstnavatelé odvádějí za své zaměstnance přibliţně o 20,2% více neţ zaměstnavatelé ve VB. V ČR se tyto odvody započítávají k HM zaměstnance a díky tomu je jeho daňové zatíţení větší. Ve VB se platby na NI ke mzdě zaměstnance nezapočítávají a nijak tak neovlivňují jeho daňovou povinnost.

37

Vlastní práce Tab. 20: Komparace relativních ukazatelů při zdaňování zaměstnanců v ČR a VB.

roční hrubá mzda za rok 2011/2012 (Kč/GBP) roční čistý příjem poplatníka (Kč/GBP) Míra zdanění (%)13 Podíl ČM na HM (%) Relativní zdanění (%) Celkové zdanění (%)

Česká republika (Kč)

Velká Británie (£)



296 880,00

26 200,00

593 760,00

52 400,00

228 174,00

20 178,34

432 732,00

36 998, 04

12,14

14,29

16,12

20,94

76,86

77,02

72,88

70,61

23,14

23,02

27,12

29,39

42,64

28,85

45,61

36,92


Relativní ukazatele slouţí k procentnímu vyjádření daňového zatíţení osob s příjmy ze závislé činnosti. Z vypočtených hodnot je moţné porovnat, ve které zemi jsou daňový poplatníci povinni odvádět větší DPFO a platby na povinné pojištění.

13

Následující hodnoty uváděné procentuálním vyjádřením jsou zaokrouhlené na dvě desetinná místa.

38

Vlastní práce Graf 1: Komparace relativních ukazatelů při zdaňování zaměstnanců v ČR a VB při průměrné roční hrubé mzdě 296 880,00 Kč a 26 2000,00 GBP. 90 80 70 60 50 Česká republika

40

Velká Británie 30 20 10 0 Míra zdanění (%) Podíl ČM na HM Relativní zdanění Celkové zdanění (%) (%) (%) Zdroj: Hodnoty z tabulky č. 18.

Míra zdanění 1: Míra zdanění udává poměr daně vyměřené poplatníkovi a jeho HM. Ve VB je tento ukazatel při zvolené roční mzdě o více neţ 2% vyšší neţ v ČR. Je tomu tak kvŧli vyšší sazbě daně, která je ve VB v daném pásmu 20%. V České republice je jednotná sazba daně 15%. V tomto konkrétním případě není míra zdanění ovlivněna výší daňových úlev uplatňovaných poplatníky, jelikoţ oba poplatníci uplatňují pouze slevu na poplatníka a z tabulky č. 15 na str. 34 je patrné, ţe podíl této slevy na hrubé mzdě poplatníka je ve VB o 20,57% větší neţ v ČR. Pokud by sleva na poplatníka ovlivňovala míru zdanění, byla by její vypočítaná hodnota ve VB niţší neţ v ČR. Podíl čisté mzdy na hrubé mzdě 1: Tento relativní ukazatel je v obou zemích téměř stejný. Je tomu tak proto, ţe od HM se odečítají v obou zemích stejné poloţky, kterými jsou SP, ZP/NI a vyměřená daň. Relativní zdanění 1: Ukazatel relativní zdanění je v ČR i VB vyrovnaný a to proto, ţe se při jeho výpočtu neuvaţují platby zaměstnavatelŧ za své zaměstnance na SP, ZP resp. NI. Celkové zdanění 1: Do celkového zdanění se promítají i odvody zaměstnavatele za své zaměstnance na SP a ZP resp. NI. Vzhledem k tomu, ţe v ČR zaměstnavatelé odvádí o více neţ 20% vyšší částku na povinné pojištění svých zaměstnancŧ neţ zaměstnavatelé ve VB, je celkové zdanění zvolené prŧměrné roční mzdy v ČR o 12% vyšší neţ ve VB. Hodnotu ukazatele ovlivňuje i výše odvodŧ samotných zaměstnancŧ na pojistné, které jsou v ČR také větší neţ odvody zaměstnancŧ ve VB a to i přes to, ţe ve VB se s rostoucí mzdou zvyšují i platby na NI. Podstatná je i odlišnost v určování základu daně ve vybraných zemích. Ve VB se, na rozdíl od ČR, nezapočítávají platby na NI do základu daně, který se tak nezvyšuje a tyto platby nijak neovlivňuji celkovou daňovou povinnost zaměstnancŧ. 39

Vlastní práce Graf 2: Komparace relativních ukazatelů při zdaňování zaměstnanců v ČR a VB při průměrné roční hrubé mzdě 593 760,00 Kč a 52 400,00 GBP. 80 70 60 50 40

Česká republika

30

Velká Británie

20 10 0 Míra zdanění (%) Podíl ČM na HM Relativní zdanění Celkové zdanění (%) (%) (%) Zdroj: Hodnoty z tabulky č. 18.

Míra zdanění 2: V případě dvojnásobku prŧměrné roční mzdy rozdíl v míře zdanění mezi ČR a VB vzrostli oproti prvnímu grafu téměř o 3%, celkový rozdíl je 4,82%. Jedná se o dŧsledek vyššího zdanění ve VB, kdy se poplatník dostal svoji mzdou do druhého daňového pásma a část jeho příjmŧ je zdaňována 40% sazbou daně. Podíl čisté mzdy na hrubé mzdě 2: Tento ukazatel zŧstává vyrovnaný v obou zemích i v případě vyšší mzdy. Relativní zdanění 2: U relativního zdanění je dŧleţitá výše vypočítané daně. Ve VB je část mzdy zdaňována sazbou 20% a část sazbou 40%, to má za dŧsledek vyšší relativní zdanění neţ v ČR, rozdíl je přibliţně 2%. Celkové zdanění 2: V případě, kdy jsme jako mzdu zaměstnance uvaţovali dvojnásobek prŧměrné roční mzdy v kaţdém ze zvolených státŧ, projevilo se progresivní zdanění pouţívané ve VB a jeho vliv na daňové zatíţení poplatníkŧ, jelikoţ celkové zdanění vzrostlo téměř o 7%. I přes tento posun, je zdanění českých poplatníkŧ stále vyšší neţ zdanění poplatníkŧ britských a to o necelých 9%.

40

Vlastní práce Tab. 21: Procentní porovnání plateb na povinné pojištění v ČR a VB.

% vyjádření povinného pojištění k roční hrubé mzdě

roční hrubá mzda ve VB za rok 2011/2012 (£) 26 200,00

ΣSP=19 308,00 ΣZP=13 368,00

SP: 6,50 ZP: 4,50 Celkem: 11

5214x43,78= 2276,56

NI: 8,69

ΣSP=74 220,00 ΣZP=26 724,00

SP: 25 ZP: 9 Celkem: 34

52x50,34= 2617,68

NI: 10,0

roční hrubá mzda v ČR za rok 2011 (Kč) Příjem (HM) Odvody zaměstnance na SP, ZP, NI Odvody zaměstnavatele na SP, ZP, NI

296 880,00



Tab. 22: Procentní porovnání plateb na povinné pojištění v ČR a VB.

Dvojnásobek roční hrubé mzdy v ČR za rok 2011 (Kč) Příjem (HM) Odvody zaměstnance na SP, ZP, NI Odvody zaměstnavatele na SP, ZP, NI


593 760,00

Dvojnásobek roční hrubé mzdy ve VB za rok 2011/2012 (£) 52 400,00


ΣSP=38 604,00 ΣZP=26 724,00

SP: 6,5 ZP: 4,5 Celkem: 11

52x85,23= 4 431,96

NI: 8,46

ΣSP=148 440,00 ΣZP=53 448,00

SP: 25 ZP: 9 Celkem: 34

52x120,29= 6 255,08

NI: 11,94


V České republice jsou stejně jako jednotná sazba daně stanoveny jednotně i částky na odvod SP a ZP. Zaměstnavatelé odvádí za kaţdého svého zaměstnance celkem 34% z jeho HM na tyto platby. Zaměstnanci sami odvádějí na povinné pojistné celkem 11% ze své HM. Ve Velké Británii jsou platby zaměstnavatele také konstantní, odvádí 13,8% ze mzdy zaměstnance, sníţené o 136 GBP. Zaměstnanci ve VB odvádějí vţdy 12% z prvních 817 GBP a 2% z kaţdé libry překračující tuto částku, 139 GBP z jejich mzdy je osvobozeno od platby pojistného. I kdyţ v případě zaměstnancŧ se jedná o progresivní sazby, odvádějí niţší platby na povinné pojištění neţ v případě českých zaměstnancŧ.

14

Uvaţujeme 52 týdnŧ v roce.

41

Vlastní práce

4.2 Rozdíl ve zdaňování příjmů OSVČ v České republice a Velké Británii Pro posouzení rozdílu ve zpŧsobu a míře zdanění v ČR a VB vyuţiji konkrétní příklad. Mladá ţena, slečna Veronika, provozuje na území ČR ţivnost. Právní formou jejího podnikání je fyzická osoba podnikající dle ţivnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku, předmětem podnikání jsou kadeřnické, kosmetické a podobné činnosti, je řazena mezi OSVČ a nemá ţádné zaměstnance. Za rok 2010 odevzdala řádné daňové přiznání a dále podniká na našem území. Zvaţuje ale odchod do VB, kde pracuje její přítel. Z jejího DP za rok 2010 je moţné provést porovnání daňového zatíţení, které nejvíce slečnu Veroniku ovlivní v jejím rozhodnuti, zda provozovat svoji ţivnost na území VB. K dispozici mi jsou poskytnuty kopie jejího DP za rok 2010, vyúčtování pojistného na veřejné ZP za období 11. 6. 2009 aţ 25. 5. 3010 a vyúčtování záloh na pojistné na dŧchodové pojištění za rok 2010. Výše uvedené dokumenty jsou uvedeny v příloze č. 2. Slečna Veronika vyuţívá ke zjištění svých ročních výdajŧ procento z příjmŧ, které u řemeslných ţivností činí 80%. Při komparaci nemohu pouţít příjem slečny Veroniky i pro výpočty ve VB, jelikoţ příjmy v této zemi jsou rozdílné od příjmŧ ze stejného povolání v ČR a získané výsledky by nebyly porovnatelné. Proto pro zjištění daňového zatíţení a zatíţení odvody na povinné pojistné platby na SP, ZP/NI vyuţiji prŧměrný roční příjem dosaţený ve VB při poskytování stejných sluţeb, které nabízí při své ţivnosti slečna Veronika. Pouţité hodnoty byly uvedeny v tabulce nejlépe placených profesí ve VB, uveřejněné internetovým portálem This is Money. Prŧměrný roční příjem v oblasti kadeřnických sluţeb je 9 980 GBP (This is Money. Best paid jobs 2011). Jedná se o podnikatelskou činnost.

Výpočet daňové povinnosti v České republice 1. Roční příjmy za rok 2010: 236 775,00 Kč 2. Výdaje za rok 2010 (80% z příjmŧ): 182 420,00 Kč 3. DZD nebo ztráta z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti podle §7 ZDP: 47 355,00 Kč 4. ZD po sečtení DZD a odečtení ztráty: 47 355,00 Kč 5. Úhrn nezdanitelných částí základu daně a poloţek odčitatelných od základu daně: 0,00 Kč 6. ZD sníţený o nezdanitelné části základu daně a poloţky odčitatelné od základu daně: 47 355,00 Kč 7. ZD zaokrouhlený na celé sto koruny dolŧ: 47 300,00 Kč 8. Daň podle §16 ZDP (15%): 7 095,00 Kč 9. Sleva na poplatníka podle §35ba odst. 1: 24 840,00 Kč 10. Daň po uplatnění slev: 0,00 Kč

42

Vlastní práce

Vyúčtování pojistného na veřejné zdravotní pojištění (období 11. 6. 2009 25. 5. 2010) a důchodové pojištění za rok 2010 Slečně Veronice byly vypočteny pro rok 2009 (11. 6. 2009-25. 5. 2010) zálohy na veřejné ZP ve výši 1 590,00Kč, jedná se o minimální měsíční zálohy v tomto roce. V roce 2010 platila 1 601,00Kč, také se jedná o minimální zálohy. Celkem za uvedené období zaplatila na veřejné ZP částku 19 124,00Kč. V rámci SP, odvádí Veronika platby pouze na dŧchodové pojištění, nemocenské pojištění si neplatí. V roce 2010 platila zálohy na dŧchodové pojištění v minimální výši a to 1 720,00 Kč v měsíci lednu a únoru a 1 731,00 Kč ve zbývajících měsících. Celkem zaplatila v roce 2010 na zálohách na dŧchodové pojištění 20 750,00 Kč.

Výpočet daňové povinnosti ve Velké Británii 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Prŧměrný roční příjem za rok 2011: 9 980,00 GBP Sleva na poplatníka: 7 475,00 GBP Základ daně: 2 505,00 GBP Sazba daně 20%: 501,00 GBP Sazba daně 40%: 0,00 GBP Sazba daně 50%: 0,00 GBP Daň: 501,00 GBP

Výpočet pojistného na národní pojištění Ţivnostníci platí příspěvky na národní pojištění rozdělené do dvou tříd – třída 2 a třída 4. V rámci 2. třídy přispívá jednotnou sazbou 2,50 GBP týdně, tedy 130,00 GBP ročně. V rámci 4. třídy odvádí 9% z kaţdé libry, která spadá do rozmezí 7 225,00 GBP aţ 42 475,00 GBP. V našem případě odvádí 9% z rozdílu svých příjmŧ a spodní hranice. 1. (2,50x52 týdnŧ)=130,00 GBP 2. (9 980,00-7 225,00)GBP x0,09=247,95 GBP 3. Celkem platby na NI: (130,00+247,95)GBP=377,95 GBP

4.2.1 Shrnutí oblasti daně z příjmů FO z podnikání Při komparaci daňového zatíţení OSVČ a jejich zatíţení odvody na povinné pojistné (SP, ZP/NI) v ČR a VB, byly zjištěny rozdílné postupy při určování těchto plateb ve zvolených zemích a také odlišnost resp. podobnost postupu s výpočty daňového zatíţení u FO ze závislé činnosti. V ČR je postup při výpočtu povinných plateb u OSVČ obdobný jako u DPFO ze závislé činnosti, jsou zde pouze odlišnosti v uplatňování rozdílných daňových zvýhodnění, jako jsou výpočet příjmŧ spolupracujících osob podle §13 odečítaný od příjmŧ podnikatele a poloţky odčitatelné od ZD podle § 34. Slečna Veronika neuplatňuje ani jednu z těchto daňových úlev. Uplatňuje pouze slevu na poplatníka, která je stejně jako u zaměstnancŧ odečítána od vypočítané daně. Sazba daně je stejná jako sazba DPFO ze závislé činnosti a to 15%.

43

Vlastní práce Při výpočtu plateb na SP a ZP se postupuje podle schématu ze str. 22 aţ 27. Tento výpočet je komplikovanější neţ výpočet u zaměstnancŧ. OSVČ vyuţívají zálohových plateb během roku a aţ na konci zdaňovacího období zjistí skutečnou výši plateb, pak mŧţe vzniknout případný přeplatek nebo nedoplatek na sociálním nebo zdravotním pojištění, který je potřeba uhradit. Ve VB je postup stanovení daňové povinnosti u podnikatelŧ stejný jako u zaměstnancŧ, jejich příjmy jsou zdaňovány stejnými sazbami 20%, 40% a 50% a vyuţívají stejné slevy ve stejné výši. Odvody na NI jsou odváděny stejně jako u zaměstnancŧ podle výše ročních příjmŧ. Rozdílné jsou sazby těchto odvodŧ. Podnikatelé odvádějí platby na NI podle třídy, do které spadají díky svým příjmŧm. Kaţdá třída má svoji sazbu. Tab. 23: Přehled výše povinných plateb při zvolených ročních příjmech v ČR a VB.



236 775,00

9 980,00

0,00

501,00

20 750,00

–

19 124,00Kč

–

–

377,95

Roční příjem Daň Roční platby na SP Roční platby na ZP Roční platby na NI Zdroj: Vlastní výpočty.

Tab. 24: Procentní komparace povinných plateb ze zvolených příjmů OSVČ v ČR a VB.

Roční příjem v ČR (Kč) Příjem Daň Odvody na SP Odvody na ZP Odvody na NI

% vyjádření vypočítaných hodnot k ročnímu příjmu

9 980,0015

236 775,00 0,00

0,00

501,00

5,02

20 750,00

8,76

–

–

19 124,00

8,08

–

–

–

–

377,95

3,79

Celkem %

Σ(0,00+8,76+8,0 8)=16,84


15

Roční příjem ve VB (£)


(9 980,00x29,873)=298 132,54 Kč.

44

Σ(5,02+3,79)= 8,81

Vlastní práce Graf 3: Komparace daňové povinnosti a plateb na povinné pojistné vyjádřených % z ročních příjmů. 18 16 14 12 10 Roční příjem v ČR 236 755 Kč

8

Roční příjem ve VB 9 980 £

6 4 2 0 Daň

Odvody na SP

Odvody na ZP

Odvody na NI

Celkem %

Zdroj: Hodnoty z tabulky č. 23.

Prŧměrné roční příjmy britských kadeřnic jsou vyšší o 61 354,54 Kč16 neţ roční příjem slečny Veroniky a i přes to, odvádí Veronika celkem o 8% více na daň a platby na povinné pojištění. Díky moţnosti určení výdajŧ procentem z příjmŧ, Veronika sníţí svŧj čistý roční zisk mnohem více, neţ kdyby uváděla skutečné výdaje. Díky niţšímu základu daně neodvádí Veronika ţádnou daň z příjmŧ ze své ţivnosti. Platby na SP a ZP, ale odvádět musí, zde nejsou ţádné úlevy. Za tyto platby odvede ze svých ročních ziskŧ celkem 16,84%, coţ je o 8% více, neţ odvádějí na NI podnikatelé v kadeřnických sluţbách ve VB. Oproti tomu, ve VB není při stanovení daňové povinnosti poplatníka dŧleţitá výše jeho nákladŧ vynaloţených při podnikání a daň se určuje z celkových příjmŧ sníţených pouze o daňové úlevy. Proto byla ve VB při prŧměrném příjmu podnikatelŧ v oblasti kadeřnických sluţeb vyměřena daň dosahující výše 5% tohoto příjmu.

16

Při výpočtech je pouţíván aktuální kurz 29,873/GBP ze dne 9. 12. 2011 zveřejněný Českou národní bankou.

45

Vlastní práce

4.3 Vliv daně z příjmů fyzických osob na veřejné rozpočty České republiky a Velké Británie Tab. 25: Celostátní inkaso vybraných daňových příjmů v ČR v roce 2010 (mld. Kč).

Rok 2010

Skutečnost

Celkové příjmy SR Daňové příjmy celkem se SP Daň z příjmů fyzických osob - OSVČ - závislá činnost a funkční požitky Pojistné na SZ a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti - pojistné na důchodové pojištění

%vyjádření k celkovým příjmům SR

1 000,38 904,27

90,39

119,83

11,98

7,99

0,80

111,84

11,18

355,84

35,57

317,77

31,76

Zdroj: Česká daňová správa. Přehled vývoje inkasa uvedených daní v ČR v letech 2004 aţ 2010.

Tab. 26: Celostátní inkaso vybraných daňových příjmů v ČR za první pololetí roku 2011(mld. Kč).

Rok 2011 Celkové příjmy SR Daňové příjmy celkem Daň z příjmů fyzických osob - OSVČ - závislá činnost - kapitálové výnosy Pojistné na SZ a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti - pojistné na důchodové pojištění

Schválený rozpočet

Skutečnost k 30. 6. 2011

1 069,02

654,84

916,45

443,36

101,50

39,80

5,40

-1,16

82,60

37,37

13,50

3,60

373,29

180,62

331,81

161,41

Zdroj: MFCR. Návrh zprávy o plnění SR ČR za první pololetí 2011.

46

Vlastní práce Tab. 27: Celostátní inkaso daňových příjmů ve VB ve finančních letech 2009/2010 a 2010/2011 (mld. GBP).

Finanční rok 2009/2010 Celkové příjmy SR Daňové příjmy celkem, včetně NI Daň z příjmů (Income Tax) - zaměstnanci - OSVČ Daňová zvýhodnění (Tax credits) Národní pojištění (NI)


513,30

Finanční rok 2010/2011


548,50

490,30

95,52

525,30

95,77

147,50

28,74

151,50

27,62

126,50

24,64

129,10

23,54

21,70

4,23

22,70

4,14

-5,60

-5,50

96,60

18,82

96,50

17,60

Zdroj: HMT. 2011 Budget documents

Graf 4: Procentní vyjádření vybraných hodnot k celkovým příjmům státního rozpočtu. 120

100

80 Česká republika (rok 2010) 60 Velká Británie (finanční rok 2010/2011)

40

20

0 Daňové příjmy

DPFO

OSVČ

Závislá činnost

Povinné pojistné

Zdroj: Hodnoty z tabulky č. 24 a č. 26.

Z grafu je patrné, ţe podíl celkových daňových příjmŧ na SR ve VB je vyšší neţ v ČR, jedná se o rozdíl 5%. Podíl plateb vybraných na DPFO na SR je ve VB také vyšší neţ v ČR a to o téměř 16%. Tento jev je s nevětší pravděpodobní dŧsledkem progresivního

47

Vlastní práce zdanění ve VB. V ČR probíhá zdanění pomocí jednotné sazby daně, které je 15%, to je o 5% méně neţ je nejniţší sazba ve VB. Podnikatelé ve VB platí vyšší daně z příjmŧ neţ podnikatelé v ČR. To je zapříčiněno velkými úlevami, které vyuţívají OSVČ v ČR. Jedná se především o moţnost vyuţití stanovení výdajŧ procentem z příjmŧ. Díky tomu podnikatelé maximálně sníţí svŧj zisk a nemusí odvádět tak vysoké daně, jako by tomu bylo v případě uplatňování skutečných výdajŧ. Ve VB jsou podnikatelŧm k dispozici stejné úlevy jako zaměstnancŧm, nejsou nijak zvýhodňováni. Britští zaměstnanci odvedou na dani z příjmu FO ze závislé činnosti státu o 12% více neţ zaměstnanci v ČR, coţ je opět projev progresivního zdanění a vyšší sazby daně. Zlom nastává u plateb na SP, ZP/NI, kdy čeští poplatníci zaplatí státu na tomto povinném pojištění o 18% více neţ Britové. To je v dŧsledku vysokých odvodŧ samotných zaměstnancŧ, ale také zaměstnavatelŧ, kteří odvádějí za své zaměstnance velmi vysoké částky oproti zaměstnavatelŧm britským. Podnikatelé se na platbách na sociální a zdravotní pojištění také podílejí, v této oblasti ţádné úlevy nemají. Na následujícím obrázku je přehledně znázorněno schéma získaných finančních prostředkŧ SR ve VB za finanční rok 2010/2011 a také částky přidělené do jednotlivých oblastí ze získaných finančních prostředkŧ.

Obr. 4: Schéma finančních příjmů a výdajů ve Velké Británii. Zdroj: FLICKR. Spending review 2010.

48

Vlastní práce

4.4 Srovnání V České republice i Velké Británie se daně dělí na přímé a nepřímé. Ve Velké Británii jsou mezi daně přímé řazeny i platby na národní pojištění, naproti tomu v České republice jsou platby na sociální a zdravotní pojištění řazeny mezi daňové příjmy bez dalšího začlenění do systému, jelikoţ se jedná pouze o zákonné platby. Daňová správa ve vybraných zemích funguje podobně. V čele systému daňové správy České republiky je Ministerstvo financí České republiky. Nepostradatelnou roli mají jednotlivé místně příslušné finanční úřady, na které se obracejí všichni poplatníci daní. Ve Velké Británii je stěţejním orgánem daňové správy Her Majesty’s Revenue and Customs, ale hlavním výběrčím daní je Her Majesty’s Treasury, tedy ministerstvo financí a jednotlivé finanční úřady. Zásadním rozdílem při zdaňování příjmŧ fyzických osob ze závislé činnosti a osob samostatně výdělečně činných je sazba daně z příjmŧ fyzických osob ve zvolených zemích. V České republice probíhá zdaňování fyzických osob jednotnou sazbou daně, která činí v tomto zdaňovacím období 15% ze základu daně a ve Velké Británii je uplatňován systém progresivního zdanění, jehoţ sazby daně ve finančním roce 2011/2012 činí 20%, 40% a 50%. V České republice se některé daňové úlevy odečítají od základu daně (nezdanitelná část základu daně §15) a některé jsou odečítány aţ od vypočtené daně (slevy na dani §35ba a daňová zvýhodnění § 35c, §35d). Ve Velké Británii jsou daňové úlevy odečítány přímo od hrubé mzdy, která se tak sniţuje a poplatník se mŧţe dostat do pásma niţší sazby daně. Platby na povinné sociální a zdravotní pojištění odvádějí v obou zemích jak zaměstnanci ze své mzdy, tak jejich zaměstnavatelé. Ve Velké Británii sociální a zdravotní pojištění spadá pod jednu platbu, kterou je státní pojištění. Zaměstnanci v České republice odvádějí ze své měsíční hrubé mzdy konstantní částku ve výši 11%. Zaměstnanci ve Velké Británii odvádějí progresivní platby podle svých příjmŧ. Základní sazba činí 12% z hrubé týdenní mzdy a další 2% z kaţdé libry, která překročí hranici 817,00 GBP týdně. Čeští zaměstnavatelé odvádějí za své zaměstnance přibliţně o 20% více neţ zaměstnavatelé ve Velké Británii. Pro české poplatníky se jedná o negativní situaci, jelikoţ se tyto odvody započítávají k jejich hrubé mzdě a díky tomu se zvyšuje jejich daňové zatíţení. Ve Velké Británii se platby na státní pojištění ke mzdě zaměstnance nezapočítávají a nijak neovlivňují jeho daňovou povinnost. Pro komparaci daňového zatíţení poplatníkŧ daně z příjmŧ fyzických osob ze závislé činnosti jsem vyuţila prŧměrných ročních mezd v České republice a Velké Británii a relativních ukazatelŧ, které umoţňují procentní porovnání vypočítaných hodnot daňové povinnosti a plateb na sociální a zdravotní resp. státní pojištění.

49

Vlastní práce Tab. 28: Komparace relativních ukazatelů při zdaňování zaměstnanců v ČR a VB.

roční hrubá mzda za rok 2011/2012 (Kč/GBP) roční čistý příjem poplatníka (Kč/GBP) Míra zdanění (%) Podíl ČM na HM (%) Relativní zdanění (%) Celkové zdanění (%)





296 880,00

26 200,00

593 760,00

52 400,00

228 174,00

20 178,34

432 732,00

36 998, 04

12,14

14,29

16,12

20,94

76,86

77,02

72,88

70,61

23,14

23,02

27,12

29,39

42,64

28,85

45,61

36,92


Míra zdanění: Míra zdanění udává poměr daně vyměřené poplatníkovi a jeho hrubé mzdy. Ve Velké Británii je tento ukazatel při zvolených ročních mzdách vyšší neţ v České republice. Je tomu tak kvŧli progresivnímu zdanění pouţívanému ve Velké Británii. Podíl čisté mzdy na hrubé mzdě: Tento relativní ukazatel je v obou zemích téměř stejný. Je tomu tak proto, ţe od hrubé mzdy se odečítají stejné poloţky, kterými jsou sociální a zdravotní resp. státní pojištění a vyměřená daň. Relativní zdanění: Ukazatel relativní zdanění vyjadřuje daňové zatíţení poplatníkŧ bez ohledu na výši odvodu jejich zaměstnavatelŧ na sociální a zdravotní resp. státní pojištění. V České republice i Velké Británii je tento ukazatel vyrovnaný. Pouze při vyšších mzdách, kdy ve Velké Británii dochází ke zdanění vyšší sazbou daně a zaměstnanec platí týdně vyšší částky na státní pojištění, se tento ukazatel zvýší oproti hodnotám v České republice. Celkové zdanění: Do celkového zdanění se promítají i odvody zaměstnavatele za své zaměstnance na sociální a zdravotní resp. státní pojištění. Vzhledem k tomu, ţe v České republice zaměstnavatelé odvádí o více neţ 20% vyšší částku na povinné pojištění neţ zaměstnavatelé ve Velké Británii, je celkové zdanění vyšší v České republice. Hodnotu ukazatele ovlivňuje i výše odvodŧ samotných zaměstnancŧ na pojistné, které jsou v České republice také větší neţ ve Velké Británii. Ve Velké Británii se nezapočítávají platby na státní pojištění do základu daně, který se tak nezvyšuje, a tyto platby nijak neovlivňuji celkovou daňovou povinnost zaměstnancŧ, jako je tomu v České republice.

50

Vlastní práce Komparaci daňového zatíţení osob samostatně výdělečně činných v České republice a Velké Británie jsem provedla pomocí skutečného daňového přiznání ţivnostnice z České republiky, kdy předmětem jejího podnikání jsou kadeřnické, kosmetické a podobné činnosti, a prŧměrného ročního příjmu podnikatelŧ ve Velké Británii, jejichţ předmětem podnikání jsou kadeřnické sluţby. Tab. 29: Procentní komparace povinných plateb ze zvolených příjmů OSVČ v ČR a VB.

Roční příjem v ČR (Kč) Příjem Daň Odvody na SP Odvody na ZP Odvody na NI


Roční příjem ve VB (£)


9 980,0017

236 775,00 0,00

0,00

501,00

5,02

20 750,00

8,76

–

–

19 124,00

8,08

–

–

–

– Σ(0,00+8,76+8,0 8)=16,84

377,95

3,79 Σ(5,02+3,79)= 8,81

Celkem % Zdroj: Vlastní výpočty.

Slečna Veronika, podnikající na území České republiky, odvádí celkem o 8% více na daň a platby na povinné pojištění a to i přes určení výdajŧ procentem z příjmŧ, díky kterému sníţila svŧj čistý roční zisk a odváděla nulovou daň z příjmŧ ze své ţivnosti. Platby na sociální a zdravotní pojištění, ale odvést musela a za tyto platby odvedla ze svých ročních ziskŧ celkem 16,84%, coţ je o 8% více, neţ odvádějí na státní pojištění kadeřnice ve Velké Británii. Ve Velké Británii není při určování daňové povinnosti poplatníka dŧleţitá výše jeho nákladŧ vynaloţených při podnikání a daň se určuje z celkových příjmŧ sníţených pouze o daňové úlevy. Proto byla ve Velké Británii při prŧměrném příjmu podnikatelŧ v oblasti kadeřnických sluţeb vyměřena daň dosahující výše 5% tohoto příjmu. Daň z příjmu fyzických osob je nepostradatelnou příjmovou poloţkou státního rozpočtu České republiky i Velké Británie. Podíl této daně na státním rozpočtu ve zvoleném období 2010/2011 se u obou státŧ lišil a to o 16%. Větší objem daně z příjmŧ fyzických osob plynul do britského státního rozpočtu, tento jev byl zapříčiněn progresivní sazbou daně, která je v zemi zavedena. Naopak státní rozpočet České republiky zaznamenal v tomto období o 18% větší podíl plateb na povinné sociální pojištění neţ ve Velké Británii. Jedná se o dlouhodobý trend zapříčiněný vysokými odvody zaměstnancŧ a jejich zaměstnavatelŧ na toto pojištění.

17

(9 980,00x29,873)=298 132,54 Kč.

51

Závěr

5 Závěr Pro svoji práci, která se zabývá komparací daně z příjmŧ fyzických osob a povinnými platbami na sociální a zdravotní pojištění, jsem si zvolila dva státy Evropské unie. Česká republika je samozřejmá volba, jelikoţ se jedná o stát, ve kterém ţiji. Velká Británie, ačkoli není sousedním státem České republiky, byla moji druhou volbou z toho dŧvodu, ţe po vstupu České republiky a dalších 9 státŧ evropského kontinentu k 1. květnu 2004 do Evropské unie, otevřela jako jeden z mála členských státŧ svŧj pracovní trh pro obyvatele přistupujících zemí. To znamenalo zvýšený zájem o práci ve Velké Británii, který přetrvává dodnes. V současné době stále probíhá koordinace a harmonizace daňových systémŧ členských státŧ Evropské unie a tím i České republiky a Velké Británie. Dochází k jejich postupnému sbliţování a odbourávání odlišností. Ale v oblasti daně z příjmŧ fyzických osob rozdílnosti zŧstávají. V kaţdém státě funguje jiný systém určování základu daně, ze kterého se vychází při výpočtu daňové povinnosti poplatníkŧ, liší se počet pásem pro zvolenou daň a rozdílné jsou také sazby daně, jelikoţ v některých zemích funguje systém proporcionálního zdanění a naopak jinde je uplatňováno zdanění progresivní. V kaţdém státě jsou také uplatňovány rozdílné daňové úlevy a slevy dostupné pro poplatníky daně z příjmŧ fyzických osob. Mohu říct, ţe daňové systémy České republiky a Velké Británie si jsou podobné. Dělení daní v obou zemích funguje na stejném principu. Ten dělí daně na přímé a nepřímé. Daně spadající do jednotlivých skupin jsou téměř stejné, ale vyskytují se zde i výjimky jako jsou např. Stamp Duty Land Tax (daň z koupě nemovitosti) a Business Rate (daň z prostor uţívaných k podnikání), které jsou ve Velké Británii řazeny mezi daně nepřímé a v České republice tyto daně neexistují. Také zařazení silniční daně je v obou zemích rozdílné, v České republice je jedná o daň přímou majetkovou a ve Velké Británii se řadí mezi daně nepřímé. Zajímavé je zařazení plateb na státní pojištění ve Velké Británii do přímých daní, naproti tomu v České republice jsou platby na sociální a zdravotní pojištění řazeny mezi daňové příjmy bez dalšího začlenění do systému jelikoţ se nejedná o daně v pravém slova smyslu, ale pouze o zákonné platby. Správa daní v obou vybraných zemích funguje na podobných principech. V čele systému daňové správy České republiky je Ministerstvo financí České republiky, tomu jsou podřízeny jednotlivé místně příslušné finanční úřady. Ve Velké Británii je stěţejním orgánem daňové správy Her Majesty’s Revenue and Customs a hlavním výběrčím daní je Her Majesty’s Treasury, tedy ministerstvo financí a jednotlivé finanční úřady. Daňové přiznání za zaměstnance v České republice podává jejich zaměstnavatel a podnikatelé podávají své daňové přiznání sami, lhŧta pro podání daňového přiznání je nejpozději tři měsíce po skončení zdaňovacího období, ve kterém vznikla daňová povinnost, tedy 1. dubna. Ve Velké Británii končí finanční rok 5. dubna. Zaměstnanci podávají daňové přiznání pouze při ročních příjmech vyšších jak 100 000 GBP. Podnikatelé jsou povinni odevzdat své daňové přiznání nejpozději do 30. října v papírové podobě nebo do 31. ledna v elektronické podobě, coţ je zároveň i termín pro zaplacení daňové povinnosti.

52

Závěr Podstatným rozdílem ve zdaňování příjmŧ fyzických osob je sazba této daně ve vybraných zemích. V České republice probíhá zdaňování příjmŧ fyzických osob jednotnou sazbou daně, která činí v tomto zdaňovacím období 15% ze základu daně, jedná se o proporcionální systém zdanění. Ve Velké Británii funguje systém progresivního zdanění, jehoţ sazby daně činí 20%, 40% a 50%. Rozdílem při výpočtu daňové povinnosti zaměstnancŧ je fakt, ţe v České republice se některé daňové úlevy (nezdanitelná část základu daně §15) odečítají od základu daně a některé jsou odečítány od vypočtené daně (slevy na dani §35ba a daňová zvýhodnění § 35c, §35d). Ve Velké Británii jsou daňové úlevy odečítány přímo od hrubé mzdy, která se tak sniţuje a poplatník se mŧţe dostat do pásma niţšího zdanění. Odvody na povinné pojištění, kterým je v České republice sociální a zdravotní pojištění a ve Velké Británii platby státní pojištění, odvádějí v obou zemích jak zaměstnanci, tak jejich zaměstnavatelé. Čeští zaměstnavatelé odvádějí za své zaměstnance přibliţně o 20,2% (25% sociální pojištění, 9% zdravotní pojištění) více neţ zaměstnavatelé ve Velké Británii (13,8% při týdenním výdělku nad 136,00 GBP). V České republice se tyto odvody započítávají k hrubé mzdě zaměstnance a díky tomu se zvyšuje jeho daňové zatíţení. V Británii se platby na státní pojištění ke mzdě zaměstnance nezapočítávají a nijak neovlivňují jeho daňovou povinnost. Platby na sociální a zdravotní pojištění resp. státní pojištění, které zaměstnanec odvádí během roku ze své mzdy, jsou konečné. V české republice zaměstnanci ze své mzdy odvádí celkem 11% na tyto platby (6,5% sociální pojištění, 4,5% zdravotní pojištění), ve Velké Británii odvádějí zaměstnanci na státní pojištění platby podle výše svého platu díky progresivnímu systému (12 % z hrubé mzdy při týdenní mzdě nad 139,00 GBP a 2 % z kaţdé libry z částky překračující 817,00 GBP). Pro komparaci daňového zatíţení zaměstnancŧ platbami na daň z příjmŧ fyzických osob a povinnými platbami na sociální a zdravotní resp. státní pojištění jsem vyuţila zveřejněných prŧměrných ročních mezd v České Republice a Velké Británii. Porovnání jsem provedla pomocí čtyř relativních ukazatelŧ, kterými jsou míra zdanění vyjadřující poměr daně vyměřené poplatníkovi a jeho hrubé mzdy, podíl čisté mzdy na hrubé mzdě, relativní zdanění vyjadřující podíl daně a plateb na sociální a zdravotní resp. státní pojištění k hrubé mzdě poplatníka. Posledním ukazatelem je celkové zdanění, vyjadřující poměr součtu daně, plateb pojistného hrazeného zaměstnancem a navíc i platby zaměstnavatelem k hrubé mzdě poplatníka společně s odvody zaměstnavatele na sociální a zdravotní resp. státní pojištění. Míra zdanění při zvolených ročních hrubých mzdách byla ve Velké Británii (14,29%) o 2% vyšší neţ v České republice (12,14%). Podíl čisté mzdy na hrubé mzdě v České republice (76,86%) je vyrovnaný s hodnotami ve Velké Británii (77,02%), je tomu tak i přes vysoké odvody zaměstnavatele na pojištění zaměstnance, na které poukazuje celkové zdanění, jehoţ hodnoty jsou v České republice (42,64%) o 12% vyšší neţ ve Velké Británii (28,85%). Čistá mzda je hrubá mzda očištěná o daň a platby na sociální a zdravotní resp. státní pojištění. Pokud by se uvedené platby odečítaly v případě České republiky od „super hrubé mzdy“, coţ je hrubá mzda zaměstnance navýšená o platby zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění, ze které se vychází při výpočtu daňové povinnosti poplatníka, byl by poměr čisté mzdy na hrubé mzdě menší. Posledním ukazatelem je relativní zda53

Závěr nění, které je v obou zemích také vyrovnané, pohybuje se okolo 23%. Při komparaci dvojnásobku roční hrubé mzdy se projevil vliv progresivního zdanění ve Velké Británii. Daňová povinnost i platby na státní pojištění a jednotlivé ukazatele se zvýšily oproti hodnotám prŧměrné mzdy. Výjimku představuje podíl čisté mzdy na hrubé mzdě, který klesl právě z dŧvodu vyššího zdanění. Pro zaměstnance s vyššími příjmy je v České republice výhodnější prostředí neţ ve Velké Británii, jelikoţ své příjmy zdaňují rovnou sazbou daně. Naopak niţší odvody na sociální a zdravotní resp. státní pojištění poskytuje zaměstnancŧm systém státního pojištění ve Velké Británii. Osoby samostatně výdělečné činné zdaňují své příjmy v České republice 15% sazbou daně, ve Velké Británie platí stejné sazby daně jako u zaměstnancŧ, tedy 20%, 40% a 50%. V České republice podnikatelé platí během roku zálohy na sociální a zdravotní pojištění určené z příjmu předešlého zdaňovacího období. Skutečnou výši plateb zjistí aţ na koni aktuálního zdaňovacího období. Podnikatelé „Self employed“ ve Velké Británii platí státní pojištění podle výše svých týdenních příjmŧ (sazba 2,50 GBP za týden při příjmu menším neţ 7 225,00 GBP ročně, sazba 9% z příjmŧ v rozmezí 7 225,00 GBP a aţ 42 475,00 GBP ročně a 2% z kaţdé libry příjmŧ, která tuto částku překročí). Při komparaci daně z příjmŧ osob samostatně výdělečně činných jsem vyuţila reálného daňového přiznání ţivnostnice z České republiky a prŧměrný roční příjem podnikatelŧ ve stejné oblasti ve Velké Británii. Předmětem podnikání jsou kadeřnické sluţby. Ţivnostnice Veronika odvedla za rok 2010 nulovou daň ze svých příjmŧ, jelikoţ vyuţila moţnosti určení výdajŧ procentem z příjmŧ, díky kterému sníţila svŧj roční zisk více, neţ kdyby uţívala skutečně vynaloţené výdaje. Ve Velké Británii není při stanovení daňové povinnosti výše nákladŧ podstatná. Daň se určuje z celkových příjmŧ sníţených o daňové slevy, a tak podnikatelé v oblasti kadeřnických sluţeb odvedou ze svého prŧměrného ročního příjmu 5% na daň z příjmŧ „Income Tax“. Platby na pojistné platí v obou zemích a Veronika v České republice odvede ze svých ročních ziskŧ na sociální a zdravotní pojištění celkem 16,84%, coţ je o 8% více, neţ odvádějí na státní pojištění podnikatelé v kadeřnických sluţbách ve Velké Británii (8,81%). Zatíţení podnikatelŧ v této konkrétní oblasti je tedy větší na území České republiky, kde se stejně jako u zaměstnancŧ projevují vysoké platby na sociální a zdravotní pojištění. Daň z příjmŧ fyzických osob tvoří nepostradatelnou příjmovou poloţku státního rozpočtu kaţdé země, není tomu jinak ani u České republiky a Velké Británie. Ve Velké Británii se projevuje systém progresivního zdanění, jelikoţ podíl prostředkŧ získaných výběrem daně z příjmŧ fyzických osob ve finančním roce 2010/2011 na státním rozpočtu je téměř 30%. V České republice podíl této daně na státním rozpočtu v roce 2010 činil necelých 12%. Z uvedených příkladŧ vyplývá, ţe celkové zdanění zaměstnancŧ v České republice je o 12% vyšší neţ ve Velké Británii. Platby zaměstnancŧ na sociální a zdravotní pojištění jsou vyšší ve Velké Británii díky progresivním sazbám, ale naopak čeští zaměstnavatelé odvádějí na toto pojistné za své zaměstnance o 20% více neţ zaměstnavatelé ve Velké Británii a navíc se tyto platby započítávají k příjmŧm zaměstnance a ovlivňují výši jeho daňové povinnosti. Podnikatelé v České republice odvádějí na sociální a zdravotní pojištění 54

Závěr mnohem více neţ obyvatelé ve Velké Británii na státní pojištění, v konkrétním případě se jednalo o 14% z příjmŧ. Platby na toto pojištění představují nejvyšší zátěţ pro jejich příjmy. Existence daňových úlev a slev umoţňuje poplatníkŧm v obou zemích sníţit jejich daňovou povinnost. V kaţdé zemi ale existují rozdílné úlevy a slevy. Čeští podnikatelé právě díky těmto zvýhodněním odvádějí niţší daně neţ podnikatelé ve Velké Británii.

55

Seznam pouţitých zdrojŧ

6 Seznam použitých zdrojů Literární zdroje Václav a kol. Lexikon-daňové pojmy. Nakladatelství Jiří Motloch: Sagit, 2001. 628s. ISBN 8072082655.

BONĚK,

FOJTÍKOVÁ, Jarmila. Daňový systém. 2. přeprac. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 135s. ISBN 9788021046870. KUBÁTOVÁ ,

Květa. Daňová teorie a politika. 4. aktualizované vyd. Praha:ASPI, 2006. 279s. ISBN 8073572052. Danuše. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 2. Aktualizované vyd. Praha: ASPI, 2008. 257s. ISBN 9788073573868.

NERUDOVÁ ,

Jan. Daně v Evropské Unii. 3. aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Linde, 2009. 354s. ISBN 9788072017461.

ŠIROKÝ,

Alena, LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2008 aneb učebnice daňového práva. Praha: VOX, 2008. 320s. ISBN 9788086324722.

VANČUROVÁ ,

56

Seznam pouţitých zdrojŧ Internetové zdroje BUSINESS INFO . Pokladní plnění státního rozpočtu leden-září 2010 [online]. 14.12.2010 [2010-12-14]. Dostupné na URL:. BUSINESS INFO . Teritoriální informace-země [online]. [2011-12-14]. Dostupné na URL: . BUSINESS INFO . Velká Británie: Finanční a daňový sektor [online]. [cit. 2011-08-12]. Dostupné na URL: . ČESKÁ DAŇOVÁ SPRÁVA . Přehled vývoje inkasa uvedených daní v ČR v letech 2004 aţ 2010 (v mil. Kč) [online]. [cit. 2011-11-12]. Dostupné na URL: . ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS- 4. Čtvrtletí 2010 [online]. 07.02.2011 [cit. 2011-03-23]. Dostupné na URL: . DIRECTGOV. UK. The National Minimum Wage rates [online]. 2.11.2010 [cit. 2010-12-08]. Dostupné na URL: . EURES. Velká Británie-ţivotní a pracovní podmínky [online]. [cit. 2010-09-30]. Dostupné na URL: . EUROSTAT.COM. EU27 tax ratio fell to 39.3% of GDP in 2008 [online]. 28.6.2010 [cit. 2010-09-06]. Dostupné na URL: . FINANCE.CZ. Daňové kvóty [online]. 25.6.2001 [cit. 2010-10-05]. Dostupné na URL: . FINANCE.CZ. Odvod a placení zdravotního pojištění u OSVČ [online]. [cit. 2011-09-20]. Dostupné na URL: < http://www.finance.cz/dane-a-mzda/informace/zdravotnipojisteni-osvc/placeni/>. FINANCE.CZ. Sociální pojištění zaměstnanců [online]. 12.09.2011 [cit. 2011-09-29]. Dostupné na URL: < http://www.finance.cz/dane-a-mzda/informace/odvody-zemzdy/zamestnanec-socialni-pojisteni/>.

57

Seznam pouţitých zdrojŧ FINANCE.CZ. Vyměřovací základ zdravotního pojištění [online]. [cit. 2011-09-15]. Dostupné na URL: < http://www.finance.cz/dane-a-mzda/informace/zdravotni-pojisteniosvc/vymerovaci-zaklad/>. FINANCE.CZ. Základ a sazby pojistného u sociálního pojištění OSVČ [online]. [cit. 201109-29]. Dostupné na URL: < http://www.finance.cz/dane-a-mzda/informace/socialnipojisteni-osvc/sazby/>. FINANCE.CZ. Zdravotní pojištění zaměstnanců [online]. [cit. 2011-09-15]. Dostupné na URL: < http://www.finance.cz/dane-a-mzda/informace/odvody-ze-mzdy/zamestnancizdravotni-pojisteni/>. FLICKR.COM. Spending Review 2010 [online] . 14.12.2010 [2010-12-14]. Dostupné na URL: . HM REVENUE & CUSTOMS. Child benefit rates [online]. [cit. 2011-09-21]. Dostupné na URL: . HM REVENUE & CUSTOMS. Income Tax rates and allowances [online]. 20.09.2011 [cit. 2011-09-21]. Dostupné na URL: < http://www.hmrc.gov.uk/rates/it.htm>. HM REVENUE & CUSTOMS. Income Tax Rates, Rate Limits and Personal Allowances for 2011-12 [online]. [cit. 2011-09.12]. Dostupné na URL: . HM REVENUE & CUSTOMS. National Insurance Contributions [online]. 20.11.2010 [cit. 2010-11.21]. Dostupné na URL: < http://www.hmrc.gov.uk/rates/nic.htm>. HM REVENUE & CUSTOMS . Non-rezidents: frequently asked questions [online]. 11.10.2011 [cit. 2011-10.12]. Dostupné na URL: < http://www.hmrc.gov.uk/ cnr/faqs_general.htm>. HM REVENUE & CUSTOMS. Taxatable and non-taxatable income at a glance [online]. [cit. 2011-09.12]. Dostupné na URL: < http://www.hmrc.gov.uk/incometax/taxableincome.htm>. HM REVENUE & C USTOMS. Tax codes-the basics [online]. [cit. 2011-09.12]. Dostupné na URL: < http://www.hmrc.gov.uk/incometax/codes-basics.htm>. HM REVENUE & CUSTOMS. Tax credits [online]. [cit. 2011-09.12]. Dostupné na URL: < http://www.hmrc.gov.uk/taxcredits/start/who-qualifies/what-are-taxcredits.htm>. 58


HM REVENUE & CUSTOMS. Thinking of working for yourself? [online]. [cit. 2011-09.12]. Dostupné na URL: < http://www.hmrc.gov.uk/leaflets/se1.pdf>. HM REVENUE & CUSTOMS. What is a National Insurance Number [online]. [cit. 201109.30]. Dostupné na URL: . HM TREASURY. Budget 2010 [online]. 26.11.2010 [cit. 2010-11-12]. Dostupné na URL: < http://www.hm-treasury.gov.uk/d/junebudget_complete.pdf>. HM TREASURY. 2011 Budget documents [online]. 14.12.2011 [cit. 2010-11-12]. Dostupné na URL: . HM TREASURY. GDP Deflators at Market Prices, and Money GDP [online]. 29.9.2010 [cit. 2010-12-11]. Dostupné na URL: < www.hm-treasury.gov.uk/d/gdp_deflators.xls/>. KURSY.CZ. Daňová kvóta dle Eurostatu [online]. 30.5.2006 [cit. 2011-10-28]. Dostupné na URL: . KURZY.CZ. HDP 2011, vývoj HDP v ČR [online]. 28.10.2011 [cit. 2011-10-28]. Dostupné na URL: < http://www.kurzy.cz/makroekonomika/hdp/>. MĚŠEC. CZ. Slevy na dani [online]. [cit. 2011-09-05]. Dostupné na URL: < http://www.mesec.cz/dane/dan-z-prijmu/pruvodce/slevy-na-dani/>. MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Daňová kvóta dle Eurostatu [online]. 29.5.2006 [cit. 2010-10-05]. Dostupné na URL: . MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Státní závěrečný účet za rok 2010 [online]. [cit 2011-10-28]. Dostupné na URL: . MINISTERSTVO PRŦMYSLU A OBCHODU. Statistické údaje [online]. 9.11.2011 [cit. 201111-9]. Dostupné na URL: . MONETOS. Health insurance in the United Kingdom [online]. [cit.2011-11-02]. Dostupné na URL: < http://www.monetos.co.uk/insurance/health-insurance/>. POHYBY, PRO ČECHY A SLOVÁKY V ANGLII. Daň z příjmů v Anglii [online]. 4.2.2009 [cit. 2010-11-27]. Dostupné na URL:
Seznam pouţitých zdrojŧ nlii+UK+Lond%C3%BDn%C4%9B&id=13%3ADa%C5%88+z+p%C5%99%C3%ADj mu+v+Anglii&option=com_quickfaq&Itemid=53&lang=cz>. SAGIT.CZ, nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava. Třídění daní [online]. 1.5.2004 [cit.2010-10-13]. Dostupné na URL: . THIS IS M ONEY. Average public sector salary is £3,800 a year more than full-time average in private sector [online]. 29.11.2011 [cit.2011-11-30]. Dostupné na URL: . THIS IS MONEY. Best paid jobs 2011: Tables of official figures for UK salaries [online]. 29.11.2011 [cit.2011-11-30]. Dostupné na URL: . VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA. Osoby bez zdanitelných příjmů [online]. [cit.201109-15]. Dostupné na URL: < http://www.vzp.cz/platci/povinnosti-platcupojistneho/obzp>. VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA. Pobyt v zahraničí [online]. [cit.2011-09-15]. Dostupné na URL: < http://www.vzp.cz/klienti/informace/pobyt-v-zahranici/zahranici>. VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA. Za koho platí pojistné stát [online]. [cit.2011-0915]. Dostupné na URL: < http://www.vzp.cz/platci/povinnosti-platcu-pojistneho/stat>. VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA. OBZP-platba pojistného [online]. [cit.2011-09-15]. Dostupné na URL: < http://www.vzp.cz/platci/povinnosti-platcupojisteni/metodika/obzp/obzp-platba-pojistneho>. WIKIPEDIE. Lafferova křivka [online]. 25.12.2011 [cit.2011-11-02]. Dostupné na URL: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Lafferova_k%C5%99ivka>.

60


Legislativní zdroje Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisŧ. Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisŧ. zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisŧ. Zákon č. 487/2009 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2010. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisŧ. Zákon č.563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisŧ Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmŧ, ve znění pozdějších předpisŧ. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisŧ. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění ve znění pozdějších předpisŧ.

61

Seznam tabulek

7 Seznam tabulek Tab. 1: Vývoj počtu OSVČ v České Republice v období 2006–2010. ............................... 12 Tab. 2: Přehled slev uplatňovaných při výpočtu daně z příjmŧ FO pro rok 2011 v ČR. .... 15 Tab. 3: Přehled slev uplatňovaných při výpočtu daně z příjmŧ FO pro finanční rok 2011/2012 ve VB. ................................................................................................................ 17 Tab. 4: Přehled výše příspěvku na děti pro rok 2011/2012. ................................................ 18 Tab. 5: Sazby progresivní daně ve Velké Británii v daňovém období 2011/2012. ............. 22 Tab. 6: Sazba pojistného na sociální pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti pro rok 2011. ........................................................................................................................ 23 Tab. 7: Přehled poskytovaných plnění za odváděné platby na sociální pojištění. ............... 23 Tab. 8: Minimální VZ a minimální pojistné SP pro OSVČ pro rok 2010 a 2011. .............. 24 Tab. 9: Sazba pojistného na veřejné zdravotní pojištění na rok 2010 a 2011. ..................... 26 Tab. 10: Minimální VZ a minimální pojistné pro OSVČ pro rok 2010 a 2011................... 26 Tab. 11: Maximální VZ pro OSVČ pro rok 2010 a 2011. ................................................... 26 Tab. 12: Minimální mzda a minimální pojistné na ZP ze závislé činnosti pro rok 2010 a 2011. .................................................................................................................................. 27 Tab. 13: Maximální VZ pro zaměstnance pro rok 2010 a 2011. ......................................... 28 Tab. 14: Souhrnná daňová kvóta (%HDP) .......................................................................... 31 Tab. 15: Charakteristika osobní dŧchodové daně u vybraných státŧ EU. ........................... 33 Tab. 16: Prŧměrné mzdy v ČR a VB v roce 2010 a 2011. .................................................. 34 Tab. 17: Výpočet relativních ukazatelŧ zdanění pro rok 2011 v ČR. .................................. 35 Tab. 18: Výpočet relativních ukazatelŧ zdanění pro finanční rok 2011/2012 ve VB. ........ 36 Tab. 19: Sazby daně z příjmŧ FO ze závislé činnosti v ČR a VB. ...................................... 37 Tab. 20: Komparace relativních ukazatelŧ při zdaňování zaměstnancŧ v ČR a VB. .......... 38 Tab. 21: Procentní porovnání plateb na povinné pojištění v ČR a VB. ............................... 41 Tab. 22: Procentní porovnání plateb na povinné pojištění v ČR a VB. ............................... 41 Tab. 23: Přehled výše povinných plateb při zvolených ročních příjmech v ČR a VB. ....... 44 Tab. 24: Procentní komparace povinných plateb ze zvolených příjmŧ OSVČ v ČR a VB. 44 Tab. 25: Celostátní inkaso vybraných daňových příjmŧ v ČR v roce 2010 (mld. Kč)........ 46 Tab. 26: Celostátní inkaso vybraných daňových příjmŧ v ČR za první pololetí roku 2011(mld. Kč). ..................................................................................................................... 46 Tab. 27: Celostátní inkaso daňových příjmŧ ve VB ve finančních letech 2009/2010 a 2010/2011 (mld. GBP). ........................................................................................................ 47 Tab. 28: Komparace relativních ukazatelŧ při zdaňování zaměstnancŧ v ČR a VB. .......... 50 Tab. 29: Procentní komparace povinných plateb ze zvolených příjmŧ OSVČ v ČR a VB ............................................................................................................................................. 51

62

Seznam pouţitých zkratek

8 Seznam použitých zkratek ČR – Česká republika DK – Daňová kvóta DP – Daňové přiznání DPFO – Daň z příjmŧ fyzických osob DŘ – Daňový řád DZD – Dílčí základ daně FO – Fyzická osoba GBP – Great Britain Pound HDP – Hrubý domácí produkt HMRC – Her Majesty's Revenue and Customs HMT – Her Majesty's Treasury IBFD – International Bureau of Fiscal Documentation Kč – Koruna česká MFCR – Ministerstvo financí České republiky NI – National Insurance OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OSVČ – Osoba samostatně výdělečně činná PČMP – Prŧměrný čistý měsíční příjem PO – Právnická osoba SP – Sociální pojištění SR – Státní rozpočet SVČ – Samostatná výdělečná činnost VB – Velká Británie ZO – Zdaňovací období ZP – Zdravotní pojištění ZTP/P – Zdravotně postiţený III. stupně, (občan se zvlášť těţkým zdravotním postiţením a potřebou prŧvodce) VZ – Vyměřovací základ

63

Seznam obrázkŧ

9 Seznam obrázků Obr. 1: Lafferova křivka. ....................................................................................................... 6 Obr. 2: Lhŧta pro stanovení daně podle daňového řádu. ....................................................... 8 Obr. 3: Přerozdělení výnosŧ z DPFO. ................................................................................... 9 Obr. 4: Schéma finančních příjmŧ a výdajŧ ve Velké Británii. ........................................... 48

10 Přílohy Seznam příloh Příloha 1: Schéma daňové soustavy České Republiky ........................................................ 65

64

Příloha 1: Schéma daňové soustavy České Republiky

Zdroj: Vlastní ze získaných informací.

65

Komparace daně z příjmů fyzických osob v České republice a Velké Británii

Recommend Documents