ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2011
Jana Pavelková
ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu
ŘÍZENÍ LIKVIDITY FIRMY STŘECHA-TRADE a. s. V KONTEXTU STAVEBNÍHO SEKTORU ČR
Jana Pavelková
Vedoucí práce: Ing. Pavel Marinič, MBA, Ph.D.
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s pouţitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).
V Mladé Boleslavi, dne 2.12.2011
3
Děkuji Ing. Pavlovi Mariniči, MBA, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce, poskytování rad a informačních podkladů.
4
Obsah Úvod ....................................................................................................................... 6 1 Analýza platební morálky v sektoru stavebnictví ................................................. 8 1.1 Vymezení pojmů ........................................................................................... 8 1.2 Platební morálka ........................................................................................... 9 2 Příčiny platební neschopnosti a prevence ......................................................... 10 2.1 Splatnost ..................................................................................................... 10 2.2. Skladové zásoby ........................................................................................ 11 2.3 Pokles poptávky, náklady z minulosti.......................................................... 13 2.4 Subdodávky a pozastávky .......................................................................... 14 2.5 Prevence před platební neschopností......................................................... 15 3 Společnost STŘECHA-TRADE ......................................................................... 20 3.1 Představení firmy ........................................................................................ 20 3.2 Struktura zákazníků (dluţníků) a dodavatelů (věřitelů) ............................... 20 3.3 Prevence, monitorování a vymáhání pohledávek ....................................... 21 3.4 Stav pohledávek ......................................................................................... 26 3.5 Splatnost pohledávek ................................................................................. 30 3.6 Stav závazků .............................................................................................. 32 3.7 Analýza platební schopnosti na základě obchodního deficitu ..................... 33 3.8 Analýza likvidity firmy .................................................................................. 34 Závěr .................................................................................................................... 38 Seznam literatury ................................................................................................. 40 Seznam obrázků a tabulek ................................................................................... 41
5
Úvod Kaţdá firma prodávající zboţí nebo sluţby, chce prodávat co nejvíce. Neméně důleţité pro udrţení firmy na trhu a pro její rozvoj je, aby za dodané zboţí nebo poskytnuté sluţby dostala zaplaceno a proto je tato bakalářská práce o placení pohledávek a o platební morálce. Konkrétně o platební morálce firmy prodávající stavební materiály vůči jejím dodavatelům a také platební morálce jejích zákazníků, firem od ní stavební materiál nakupující. Platební morálka je součástí všech obchodních vztahů. I přesto, ţe slovo morálka není významově negativní, ve velké části mé bakalářské práce píši o platební neschopnosti, tj. o špatné platební morálce. Tento pocit převládá i ve společnosti, protoţe obecně morálka, nejen platební, není spojována se slovem dobrá. V České republice je třikrát více případů neţ v ostatních evropských státech, kdy se věřitel zaplacení své pohledávky vůbec nedočká. Jeden z důvodů je česká legislativa, kde není přesně specifikována zodpovědnost dluţníka hradit své dluhy nebo sankce v případě zpoţdění plateb. Dalším z důvodů, který nesmí být opomenut, je na straně samotného věřitele, který prodává na fakturu se splatností bez předchozí analýzy solventnosti svého budoucího partnera. Cílem této práce je analyzovat pohledávky a závazky obchodní firmy, ocitající se na trhu mezi dodavateli stavebních materiálů a kupujícími stavebních materiálů. Cílem je posoudit a následně prokázat, jak konkrétní firma efektivně pracuje se svými pohledávkami a závazky a jaké k tomu pouţívá nástroje. Hlavní metodou této práce je analýza syntetických ukazatelů platební schopnosti na základě obchodního deficitu a analýza likvidity firmy. Cílem této analýzy je vyjádřit schopnost firmy hradit své závazky ve splatnosti. V první kapitole vymezuji pojmy pohledávka, platební morálka, neschopnost a nevůle. Jaký je rozdíl mezi neschopností a nevůlí. Dále analyzuji, jak vypadá platební morálka ve stavebnictví, jak se liší od platební morálky v ostatních oborech. Ve druhé kapitole píši o příčinách platební neschopnosti, kterými jsou
6
splatnost všech účastníků obchodního řetězce, vlastní skladové zásoby, pokles současné poptávky po stavebních pracích a následně po stavebním materiálu, náklady spojené s minulými investicemi, uzavřené smlouvy o subdodávkách a s tím spojené pozastávky. Dále se zaměřuji na prevenci před platební neschopností, jaké jsou prostředky k tomu, aby nedocházelo k nedobytným pohledávkám. V této kapitole se dále krátce zmiňuji o odpisu pohledávek. Ve třetí kapitole představuji na konkrétní firmě obchodující se stavebním materiálem, ve které sama pracuji, strukturu jejích věřitelů a jejích dluţníků. Píši o nástrojích, které firma pouţívá k prevenci, monitorování a vymáhání pohledávek vzhledem ke svým dluţníkům, aby jí pohledávky byly placeny včas. V další části analyzuji stav jejích pohledávek a závazků, rychlost splatnosti pohledávek, dobu za jakou musí platit své závazky a vztahy mezi těmito ukazateli. Analyzuji platební schopnost firmy na základně analýzy obchodního deficitu a likvidity firmy.
7
1 Analýza platební morálky v sektoru stavebnictví V této kapitole popisuji, jak vypadá platební morálka ve stavebním průmyslu a to hlavně z úhlu pohledu firmy prodávající stavební materiál, ve které pracuji. Pro účely této práce nazvané STŘECHA-TRADE a.s.
1.1 Vymezení pojmů V následujícím textu bych ráda popsala základní pojmy týkající se této problematiky. Platební morálka popisuje rozdíl mezi dohodnutou dobou platby pohledávky a skutečnou dobou, kdy byla pohledávka zaplacena. Je to pravidelné dodrţení termínu splatnosti pohledávky odběratelem. Platební morálka je relativní. Některé firmy, které spolu dlouho spolupracují, si důvěřují, ale platební morálka se můţe kdykoli změnit. Závisí to na mnoha vnitřních i vnějších faktorech. Pohledávky, i pohledávky po splatnosti samozřejmě patří ke kaţdému podnikání. Kaţdému se můţe stát, ţe nezaplatí včas svůj závazek, ale rozdíl je v tom, zda ho zaplatit nemohl nebo zda ho zaplatit úmyslně nechtěl. A tím se dostávám k rozdílu mezi platební neschopností a platební nevůli. Platební neschopnost neboli insolvence je stav kdy firma (dluţník) není schopna dostát svým nezaplaceným závazkům. V tomto případě firma má vůli platit, ale z různých důvodů platit nemůţe. A to se odlišuje od platební nevůle, kdy firma má prostředky na to, aby své závazky plně či alespoň částečně uhradila, ale úmyslně zadrţuje finanční prostředky, protoţe to je pro ni výhodné. Ze zadrţených peněz umí vytěţit víc, neţ co by mohla ztratit na pokutách či sankcích za pozdní placení. Porozumění
jakým
způsobem
funguje
platební
morálka
firem,
s kterými
spolupracujeme, je velice důleţité. Nesprávné nebo nepřesné odhady mohou vést k závaţným problémům ve finančním plánování společnosti, které ovlivňuje celou další řadu aspektů. Např. i naší vlastní platební morálku vůči dalším stranám.
8
1.2 Platební morálka Platební morálka se podle European Payment Index 2011 v ČR oproti roku 2010 o něco zhoršila na 47 dní, to je průměrně 17 dní po dohodnuté splatnosti 30 dnů, ovšem proti celoevropskému průměru, který je 56 dní, o devět dní více, je to dobrý výsledek. ([online] Intrum justicia, 2011) Průměrné inkaso pohledávek ve stavebním sektoru se trochu liší od tohoto průměru. Ukazatele mají také určitý časový posun, který je způsobený jiţ rozestavěnými zakázkami a jiţ získanými úvěry, které ještě dobíhají, proto se tyto průměrné ukazatele stejně jako nedostatek peněz nebo krize ve stavebnictví a tím i související horší platební morálka projevuje s půlročním aţ ročním zpoţděním za ostatními odvětvími. Ve stavebnictví je také nutno počítat s faktem, ţe tu není běţná 30denní splatnost. Splatnosti 60, 90 nebo i 120 dní nejsou u velkých zakázek výjimkou. O tomto se zmíním více v kapitole 2.1.
9
2 Příčiny platební neschopnosti a prevence Platební morálka je pro téměř polovinu stavebních firem a podnikatelů jedním z nejčastěji řešených problémů. České stavební firmy jsou hlavně postiţeny druhotnou platební neschopností. Druhotná platební neschopnost reprezentuje situaci, kdy dluţník není schopen dostát svým závazkům z důvodu insolvence svých odběratelů a zákazníků. Je k tomu několik různých důvodů, které popíšu v následujících odstavcích. Nebezpečí vzniku druhotné platební neschopnosti je u řady českých firem jedním z nejrizikovějších faktorů obchodního styku s neznámým partnerem.1 Prvotní platební neschopnost vzniká v důsledku špatného hospodaření firmy. Je ovlivněna pouze podnikatelem.
2.1 Splatnost Jedním z prvních důvodů je pomalá obrátka peněz, která bývá způsobena datem platby od investora. Vţdy záleţí na systému dohody s investorem, ve většině případů investor zaplatí za vykonané práce aţ po skončení těchto prací. A zde někdy můţe začínat problém a to ze strany investora i ze strany stavební firmy. Dnes je běţnou praxí, ţe stavební firma udělá investorovi cenovou nabídku, ale do této se později nevejde a připočítává k práci tzv. vícepráce, které nebylo moţné při zpracování původní nabídky znát. Pokud se stavební firma s investorem domluví, ţe tyto vícepráce vznikly z oprávněných důvodů je vše v pořádku, často se ale tato poloţka na faktuře stává důvodem k neproplacení faktury a tím se potom stavební firma stává druhotně neschopnou u svých dodavatelů. Druhým pohledem můţe být, ţe investor není spokojen s odvedenou prací a to můţe také vést k neschválení a tudíţ neproplacení faktury za materiál a práci stavební firmě. Největším extrémem, který se ale dle zkušeností zákazníků firmy Střecha-trade také stává je, kdyţ zákazník odmítne zaplatit úplně, s nějakou výmluvou např., ţe mu nevyšel podnikatelský záměr nebo ţe mu dodatečně odebrali úvěr. Tato situace se dá řešit jen soudně. Bohuţel to ve většině případů nedopadne dobře
1
SMEJKAL, V., RAIS, K.: Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích, Grada Publishing, 2006, str. 106
10
pro zhotovitele stavby, protoţe soud případ uzavře tím, ţe nebyl prokázán úmyslný záměr podvodu. S touto problematikou souvisí i úvěrování stavby a spolupráce s bankou. Ve většině případů investor svoji stavbu či rekonstrukci hradí z úvěru nebo hypotéky a banky mají jako podmínku vydání peněz aţ po dokončení určitých etap stavby. Neţ je kaţdá z těchto etap dostavěna a následně bankou proplacena, někdo musí hradit náklady na materiál a práci řemeslníků. Opět je na dohodě mezi investorem a stavební firmou, jak si tuto situaci dopředu dohodnou. Dalším z důvodů druhotné platební neschopnosti jsou platby od orgánů statní moci, dle European Payment Index je průměrná doba po splatnosti od těchto institucí 13 dní. ([online] Intrum justicia, 2011) A tento aspekt pak způsobuje, ţe doba po splatnosti mezi firmami (B2B) je 17 dní. Stavební firmy a podnikatele dále trápí propad počtu stavebních zakázek a to jak ze strany státu, který se snaţí také šetřit, tak i ze strany koncových zákazníků a výstavby rodinných domů. Tato situace je způsobena větší neochotou bank poskytovat úvěry na jednu stranu fyzickým osobám, které by chtěli stavět, ale i podnikatelům, kteří nemohou proto dále investovat. I tento aspekt je důvodem pro nedostatek peněz, kterými by firma pokryla své závazky v rozdílných časech mezi splatnostmi svých odběratelů a dodavatelů. Další příčinou související se splatností je dlouhá původní splatnost, kdy státní organizace ale i velké firmy jako např. STRABAG, Metrostav tlačí na svoje dodavatele s podmínkou dlouhé splatnosti např. aţ 120 dní. Firma ale má u svého dodavatele splatnost 30 dní a proto se dostává do problémů s placením, protoţe jí 90 dní chybí určitý objem peněţních prostředků. Bohuţel v některých případech tyto společnosti nebo státní instituce svůj závazek neuhradí ani ve splatnosti.
2.2. Skladové zásoby Jedním z důvodů primární platební neschopnosti jsou firemní skladové zásoby. Větší firmy si základní zboţí drţí i na svých skladech, aby je měli k okamţitému
11
odběru. Pokud ale správně nehospodaří se skladovými zásobami a hromadí se jim neprodejné zboţí, je to příčina prvotní platební neschopnosti. Se skladovým hospodářstvím souvisí i domluva s investorem, zda si materiál obstará sám nebo zda obstarání nechá na stavební firmě, ale platí ho předem či hned po dodání nebo zda materiál zaplatí aţ při předání stavby nebo resp. části stavby. Ze zkušenosti sledované firmy prodávající stavební materiál velkým a středním stavebním firmám ale i samostatným řemeslníkům lze usoudit, ţe u řemeslníků
investor
většinou
zboţí
platí
sám
hotově
na
pobočce
při doprovodu řemeslníka, aby měl jeho slevy, nebo posílá peníze přes bankovní účet na zálohu vystavenou na jméno řemeslníka od naší firmy. Tady opět záleţí na smlouvě, kterou má zhotovitel stavby uzavřenou s investorem. Větší firmy svým koncovým zákazníkům (investorům) nabízejí tu výhodu, ţe i za materiál je moţno zaplatit aţ později neţ je materiál časově na stavbě. Bohuţel se ukazuje v současné situaci po krizi, která do stavebnictví přichází o něco později, ţe právě tento faktor se pro velké stavební firmy stává problémem pro jejich platební neschopnost, druhotnou platební neschopnost z důsledku nezaplacení nebo pozdního zaplacení investorem. Se skladovými zásobami je spojen další problém, který má vliv na platební neschopnost, protoţe nám ubírá mnoho peněz z finančního rozpočtu firmy. Stavební firmy, které si drţí nějaký základní materiál skladem, mají díky finanční krizi, která spoustu stavebního materiálu z důvodů konkurenčních bojů zlevnila na skladech ve finanční hodnotě méně. Materiál jsou nuceni prodávat za menší cenu, neţ jej nakoupili. Tento aspekt je více problém pro stavebniny jako jsou Střecha-trade, protoţe v současnosti má ve skladových poloţkách 900 milionů a pokud se průměrná cena materiálů sníţí meziročně o 30 % je finanční ztráta 270 milionů korun, coţ v tomto případě představuje 1,35 násobek ročního čistého zisku této firmy. Dalším aspektem je neprodané zboţí na skladech. Je to opět otázka domluvy s investorem, stejně jako domluva sledované firmy se stavebními firmami. Zboţí, které je speciální nebo dle historie méně prodejné se objednává jen oproti záloze, aby se zamezilo co nejmenším ztrátám při neprodání tohoto zboţí. Také je 12
zákazník dopředu upozorněn, ţe zakázkové zboţí se nebere zpět na sklad. Potíţ v tomto ohledu nastává při změně materiálů přímo od dodavatele. Čas od času se stává, ţe i výrobci vysoce obrátkového zboţí změní technologii, barvu, tvar, metráţ nebo jinou vlastnost svého výrobku a tím dostávají své odběratele do problému s prodejem náhle starých modelů.
2.3 Pokles poptávky, náklady z minulosti Další důvody, které mají svůj původ v procházející finanční krizi, jsou opatrnost investorů utrácet a vysoké fixní náklady z dob před krizí. Nejprve k prvnímu tématu. V současné době se prolínají dva protichůdné jevy v ochotě utrácet za nové investice. Ten první je způsoben finanční krizí, kdy trochu zeslábla poptávka. A to nejen ze strany fyzických osob poptávajících stavbu nebo rekonstrukci rodinného domu ale i ze strany státu a státních zakázek. Na druhou stranu se poptávka začíná zvyšovat díky plánovanému zvýšení DPH. Neexistuje přesná analýza, ale v minulosti byl zaznamenán pokles poptávky a paradoxně v zimních měsících byl ve firmě Střecha-trade zaznamenán nárůst poptávky. Jen z osobních dotazů se dá vyvodit, ţe důvodem je právě hrozba plánovaného zvýšení daně. Do budoucna je tedy očekáván nárůst nebo stagnace do doby, kdy bude daň opravdu zvýšena. Dalším aspektem, který díky menšímu objemu financí ovlivňuje platební morálku, jsou vysoké fixní náklady, které si firma s sebou nese z minulosti. Do této kategorie můţeme počítat např. auta a stroje na leasing, který jsme povinni platit i v době menších zisků. Patří sem ale i naši zaměstnanci. Kaţdá firma vţdy stojí před těţkým rozhodnutím, zda si zaměstnance podrţet i za dob menších zisků a potom nemít starosti s hledáním a hlavně zaučováním nových. Nebo zda propustit a předpokládat, ţe počet zaměstnanců, který nám zbyl, zastane stejnou práci i při navýšení poptávky. Firmy, které se rozhodnou si své zaměstnance drţet, jim musí vyplácet mzdu za jakýchkoli okolností. Firmy, které se rozhodnou některé ze svých zaměstnanců propustit, jim musejí dle zákona zaplatit určitou výši odstupného. Proto lze vyvodit, ţe v tomto případě jakékoli rozhodnutí stojí firmu peníze, i kdyţ má menší příjmy.
13
2.4 Subdodávky a pozastávky Jedním z nejčastějších problémů ve stavebnictví jsou subdodávky, které jsou běţnou součástí stavebního průmyslu. Více či méně souvisejí se vším, co bylo napsáno výše. Pokud nezaplatí subzhotoviteli hlavní zhotovitel stavby, nemá peníze nikdo a problém s platební morálkou má hned několik článků. K tomu se přidává fakt, ţe hlavní zhotovitel stavby si uvede do podmínek dlouhou splatnost faktury, jak bylo jiţ zmíněno výše. Další příčinou jsou pozastávky. Existují různé formy a druhy pozastávek. Nejčastější je pozastávka ve výši 10 % z ceny díla a to aţ do konečného předání díla bez všech vad a nedodělků, to vše vyjádřené v zápise o předání a převzetí díla. Je to podobná situace s protahováním doby převzetí díla popsaná v kapitole 2.1, jen s tím rozdílem, ţe toto je oficiálně sepsané dopředu ve Smlouvě o dílo a tím oficiálně uznané. Po té, kdyţ investor uzná, ţe je vše v pořádku, zhotovitel můţe písemně poţádat o uvolnění pozastávky. I tento úkon nějakou dobu trvá díky zákonu o doručování doporučených zásilek. Další formou pozastávky je pozastávka od zhotovitele, v případě, ţe firma je subzhotovitel a hlavní zhotovitel má téţ smlouvu s investorem o pozastávce znamená to, ţe i on vám pozastaví další část peněz, neţ převezme investor celé dílo. V modelové situaci zhotoví firma střechu, ale investor převezme dílo od hlavního zhotovitele, aţ bude stát celý dům včetně vnitřního vybavení, tzv. domy na klíč. To můţe být rozdíl i jednoho roku. Jako poslední druh pozastávky zmíním pozastávku do doby ukončení záruky na dílo, to bývá obvykle 2 roky. Tento druh pozastávky není hojně vyuţíván, avšak existuje. Kdyţ stavební firmě chybí 2 roky 10 % z ceny díla, musí své závazky financovat z jiných zdrojů, pokud na to není dostatečně silná, můţe se z těchto důvodů dostat do druhotné platební neschopnosti. Dalšími důvody jsou neočekávané další nutné výdaje. To jsou např. krádeţe stavebního materiálu ze stavby, kritická nepřízeň počasí, při které není moţno dodrţet technologické postupy a reţimy a tím pak termín dokončení stavby. Dále 14
nález významné archeologické lokality, kdy stavebník musí stavbu nejen zastavit ale dokonce i tento výzkum hradit. Celkově se tedy při hledání příčin platební neschopnosti firem ve stavebním sektoru musíme zaměřit na několik aspektů: -
Platební morálka objednatele
-
Počet aktuálních rozpracovaných zatím nevyfakturovaných zakázek
-
Objem dodávek dodávaných stavební firmě jinými dodavateli
-
Platební podmínky sjednané na jednotlivých zakázkách a systémy zálohových plateb
-
Předávací podmínky a záruční lhůty
-
Skladové zásoby a hospodaření s nimi
-
Sníţení poptávky po stavebních pracích
-
Fixní náklady, které nemůţeme okamţitě změnit
-
Pozastávky
2.5 Prevence před platební neschopností V této části práce popisuji způsoby zajištění před platební neschopností a řeším otázku, proč nefungují notoricky známé rady, jak předejít vzniku problémových pohledávek. Nejzákladnější ochranou je zabezpečení pohledávek ještě před jejich vznikem, dokonce ještě před vznikem obchodního vztahu s obchodním partnerem. Zde je důleţité jakou odpovědnost nese obchodní zástupce firmy uzavírající smlouvu s budoucím zákazníkem. Pokud je v tomto zainteresován jen na základě počtu nebo objemu uzavřených smluv je to jiţ od začátku špatně, protoţe se nestará o to, zda budoucí pohledávka bude problémová či nikoli. V případě obchodních zástupců, kteří jsou odměňování resp. sankcionováni za nevymahatelnost pohledávky, je od začátku menší riziko, ţe pohledávka bude problémová. Důvodem proč tato rada nefunguje, jsou osobní vztahy se zákazníkem, kterým obchodní zástupce podlehne. V tomto případě si kaţdý musí uvědomit, ţe operuje
15
s penězi firmy a osobní vazby musí stranou. Pokud je někdo dluţník, je nutné s ním jednat jako s dluţníkem, i kdyţ je to váš známý. Literatura uvádí a praxe potvrzuje, ţe první rozhodující předpoklad pro vznik pohledávky je uzavřená smlouva mezi zúčastněnými stranami.2 Pro případné vymáhání pohledávky jsou pro nás důleţité body jako dodací a platební podmínky a dále ujednání o vlastnictví zboţí. Dle § 443 Obchodního zákoníku je kupující majitelem zboţí, jakmile je mu dodáno a předáno, ale podle § 445 Obchodního zákoníku pokud se tak strany domluví písemně ve smlouvě, se kupující stává majitelem zboţí aţ po úplném zaplacení kupní ceny. Zde je důvod, proč tato rada nemusí fungovat ve všech případech. Pokud zboţí bylo prodáno třetí osobě nebo bylo jiţ zpracováno. Je totiţ technicky nemoţné vzít si zpět místo neuhrazené pohledávky lepidlo mezi cihlami. Další důleţitou podmínkou je prověřování si budoucích partnerů, zjišťování si informací o jejich platební morálce vůči jiným společnostem, o jejich hospodaření a výkonnosti firmy. Varovným signálem je neplacení sociálního a zdravotního pojištění.3 Neméně toto platí i o našich současných partnerech, protoţe jak bylo zmíněno v kapitole 1, platební morálka firem se z různých vlivů můţe v průběhu měnit, a proto je nutné sledovat i své současné dobře platící zákazníky. Jedním způsobem, jak zajistit budoucí pohledávku před jejím nesplacením je její zálohování. Formou zálohy můţe být uhrazena část nebo i celá částka smluvené ceny zboţí. Pohledávku lze i pojistit. V ČR v současnosti existuje několik společností zabývající se pojištěním pohledávek. Disponují obsáhlými databázemi, a proto mohou posoudit bonitu odběratele a rizikovost pohledávky. V případě pojistné události převezmou pohledávky a vyplatí pojistné plnění. Tato sluţba není zdarma, proto je pouţívána jen pro větší objemy pohledávek.
2
BAŘINOVÁ, D., VOZŇÁKOVÁ, I.: Pohledávky, Grada Publishing, 2007, str. 10 SMEJKAL, V., RAIS, K.: Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích, Grada Publishing, 2006, str. 150 3
16
Jedním ze zajišťovacích prostředků je také zástavní právo. Stranami v tomto vztahu jsou zástavní věřitel a zástavní dluţník. Zástavní právo zabezpečuje zajištění pohledávky tím, ţe v případě porušení podmínek o úhradě pohledávky má zástavní věřitel právo domáhat se uspokojení ze zastavené věci. Zástavní právo má dvě výhody: -
Motivuje dluţníka ke splnění povinnosti platit svoje závazky
-
Je jistotou pro věřitele, ţe svojí pohledávku za dluţníkem nahradí zástavou
Dalším z důleţitých prostředků je směnka, kterou si také pojišťujeme určitým způsobem zaplacení pohledávky. Díky své jednoduchosti je velice oblíbená a to i ve stavebním sektoru a této konkrétní firmě. Zákon přesně stanovuje náleţitosti obsaţené ve směnce, za kterých je platná a díky nimţ je zaručena návratnost pohledávky. Směnka je vhodná k zajištění nedobytných pohledávek. Pokud je vystavena po splatnosti pohledávky, funguje jako jistina pro věřitele. Směnka je také zárukou budoucích závazků vůči věřiteli. V další části této kapitoly zmíním, jak je důleţité pro ochranu před budoucí platební neschopností nastavení kreditních neboli úvěrových limitů. Limit je moţno popsat jako maximální objem odebraného zboţí nebo sluţeb v penězích včetně DPH, který je firma ochotna odběrateli poskytnout.4 Stanovení takového limitu vyplývá ze znalosti odběratele, z analýzy jeho platební morálky v minulosti. Při pouţití úvěrových limitů se obchod zrychluje, protoţe nemusí být řešen problém, zda vystavit fakturu při kaţdé objednávce. Odběratel můţe aţ do výše svého limitu odebírat bez schvalování odpovědného manaţera. Na druhou stranu, pokud zákazník svůj limit vyčerpá, další prodej můţe realizovat pouze za hotové nebo po splacení části jiţ poskytnutých úvěrů. Ve stavebnictví vysoké limity a také dlouhá doba splatnosti faktur láká nové zákazníky, ale současně představuje riziko pro dodavatele (poskytovatele limitu) zvýšených nákladů na financování. Aby se proto tento dodavatel nedostal sám do druhotné platební neschopnosti, podmínkou pro účinné vyuţívání limitů je jejich pravidelná analýza a aktualizace. Ve firmě Střecha-trade se pravidelně sleduje 4
REZŇÁKOVÁ, M. a kol.: Řízení platební schopnosti podniku, Grada Publishing, 2010, str. 97
17
platební morálka kaţdého zákazníka a při dlouhodobě špatné platební morálce se po napomenutích, domluvách, smluvních pokutách za pozdní placení a dalších opravných prostředcích přistupuje ke sníţení nebo dokonce odebrání úvěrového limitu zákazníkovi. Důleţitým článkem je kontrola, sledování a vyhodnocování úvěrových limitů. Podmínkou je dobrý informační systém ve firmě, který vás včas upozorní na nějaký problém. Informace, které by měli být při kontrole k dispozici, jsou dodrţování limitů, průměrná doba skutečného inkasa v poměru průměrné doby dohodnutého inkasa, vyhodnocení efektivnosti případných způsobů zajištění pohledávky. Výsledkem pravidelné kontroly kaţdého zákazníka jsou data o: -
Dosavadním obratu
-
Sumě pohledávek celkem, z toho pohledávek ve splatnosti
-
Pohledávkách po splatnosti seřazené dle počtů dnů po splatnosti
-
Době obratu pohledávek
-
Identifikace rizik spojených s pohledávkami
Jedním z pouţívaných způsobů je smluvní pokuta. Smluvní pokutu je dluţník povinen uhradit bez ohledu na to zdali jeho porušením sjednaných povinností vznikla nějaká škoda či nikoli. Na smluvní pokutě se obě strany musí písemně dohodnout. Tímto instrumentem můţeme zabezpečit některé z porušení smlouvy, např. pozdní placení, vady na díle, pozdní dodávky zboţí, nedodrţení termínů. Mezi Střecha-trade a jejími zákazníky je tento druh zajištění pouţíván pro pozdní platby pohledávek. Dalšími zajišťovacími instrumenty, které se však ve stavebním sektoru mezi investorem a zhotovitelem stavby (stavební společností), ani mezi stavebními společnostmi a dodavateli materiálu jako je Střecha-trade z různých důvodů neaplikovatelnosti na tento typ průmyslu nepouţívají, jsou: bankovní záruka, dokumentární akreditiv, inkaso, zajišťovací převod práv, faktoring a forfaiting, kapitalizace pohledávek. 18
V této části kapitoly krátce popíšu situaci s odpisem pohledávek. Velkým problémem v evropském porovnání je výše odepsaných pohledávek, který se v ČR hodně rozmohl a díky tomuto aspektu se naše republika umístila na 23.místě z 26 hodnocených evropských zemích i přes svoji dobrou pozici díky skutečnému inkasu (kapitola 1.2). Odepsané pohledávky dělají firmám problémy v podobě nemoţnosti se dál rozvíjet a také omezují jejich likviditu. Ve stavebnictví je pro investory i zhotovitele stavby dokonce ukazatel likvidity důleţitější. Svojí roli zde hraje termín dodání neboli datum předání stavby a s tím spojený systém plateb. Ve většině případů je dnem vystavení faktury aţ den předání stavby, kde ale stavební firma jiţ musela investovat do materiálu i mezd svých zaměstnanců. V tomto okamţiku přichází problém popsaný jiţ v kapitole 2.1, kdy investor můţe úmyslně či neúmyslně oddalovat tento datum. Stavební firma se tak dostává nejen do druhotné platební neschopnosti, ale v případě nezaplacení investorem i do existenčních problémů. Při nedodrţení smluvených plateb od investora, musí nedostatek peněz na pokrytí svých závazků hledat jinde a po určité době tuto jejich pohledávku za investorem odepsat jako nevymahatelnou. Mezi stavební firmou a fyzickou osobou k těmto případům často nedochází. Ve vztahu mezi stavební firmou a firmou dodávající stavební materiál uţ ano. Avšak nejčastější výmluvou je, ţe koncový investor z různých důvodů nezaplatí, tak stavební firma jiţ nemá na zaplacení za materiál a později zkrachuje a pohledávka se stává nevymahatelnou pro další článek obchodního řetězce. Tento scénář je obvykle pravdivý v případech, kdy investor nechce zaplatit z důvodu špatně odvedené práce, tyto realizační firmy se pak dostávají do stále větší pasti své platební neschopnosti i své pověsti a zanikají. Z pohledu Střecha-trade jsou ročně odepisovány pohledávky v objemu 0,5-1 % obratu.5
5
ZATLOUKAL, J., časopis Týden ze dne 22.8.2011, s. 56-57
19
3 Společnost STŘECHA-TRADE 3.1 Představení firmy Společnost Střecha a.s. byla zaloţena v roce 1993 za spolupráce tří spoluţáků z vysoké školy. Za 18 let svého trvání prošla bouřlivým vývojem. V současné době je Střecha a.s. největším dodavatelem stavebních materiálů v ČR. Mateřská firma provozuje 3 prodejní divize - Střecha-TRADE s. r. o. (materiály pro střechy, fasády a izolace), STAVIVA s.r.o. (materiály pro hrubou stavbu), TON s.r.o. (materiály pro suchou výstavbu, stavební chemii a stavební výplně) a 2 výrobní divize WOOD s.r.o. (stavební a konstrukční řezivo) a METAL s.r.o. (střechy, fasády a příslušenství z plechu). A také má divizi zaměřenou na sluţby zákazníkům ATELIÉR, jehoţ součástí je PROJEKT s.r.o. Aktuálně společnost zaměstnává více neţ 1000 osob a prodejní síť je tvořena více neţ 40 pobočkami v ČR. Jejími zákazníky jsou stavební firmy, ţivnostníci, řemeslníci - zhotovitelé, kteří poptávají stavební materiál pro výstavbu rodinných domů, tedy za účelem dalšího prodeje koncovému spotřebiteli – investorovi, který si nechává od stavební firmy dům postavit.
3.2 Struktura zákazníků (dluţníků) a dodavatelů (věřitelů) V této kapitole popisuji platební morálku odběratelů, u kterých firmě vznikají pohledávky a dodavatelů, u kterých má firma své závazky. Pro účely této analýzy si nejprve rozdělím zákazníky takové firmy. Nejjednodušší je rozdělení do tří skupin. Začnu od té nejméně důleţité pro tento účel. Velkou skupinou zákazníků, tvořící obrat firmě prodávající stavební materiál jsou koncoví zákazníci. Tato skupina, tvoří 19 % všech zákazníků, dohromady jako celek, přináší firmě pátý nejvyšší obrat mezi ostatními jednotlivými zákazníky. V této skupině zákazníků ale není ţádný problém s platební morálkou či neschopností platit, protoţe v těchto případech je platba okamţitá a hotovostní jako např. v OBI. Druhou velkou skupinou zákazníků jsou malé stavební firmy, ţivnostníci, řemeslníci, kteří pracují na svůj ţivnostenský list a mají k sobě 2-10 zaměstnanců 20
nebo také jen spolupracovníků na ţivnostenský list. Tato skupina je nejpočetnější, tvoří 53 % a jejími zákazníky jsou převáţně lidé, kteří chtějí stavět nebo rekonstruovat svůj rodinný dům. Třetí skupinou zákazníků jsou velké stavební firmy s dlouholetou tradicí či zkušeností a s několika stálými zaměstnanci, kromě dělnických profesí i rozpočtářů, personalistů a dalších. Tato skupina tvoří 13 %, tyto firmy se většinou dostávají k větším zakázkám neţ jen k rodinným domům, i kdyţ i ty patří do jejich zájmu podnikání. Většími zakázkami je míněno zateplení panelových domů, škol, veřejných institucí, stavby mostů, opravy silnic a podobně. V tomto místě se objevuje fenomén, který pak následně souvisí s druhotnou platební neschopností, o které píši později. Tyto velké firmy si jako subzhotovitele najímají právě ony ţivnostníky. Další skupinou jsou další avšak menší stavebniny, tato skupina v těchto stavebninách Střecha-trade tvoří 15 % všech zákazníků. Skladba dodavatelů neboli věřitelů stavebnin Střecha-trade je jednodušší neţ u skladby zákazníků. Dodavateli materiálu jsou v drtivé většině přímo výrobci, jako jsou Bramac, Tondach, Wieneberger, Heluz, Knauf a ostatní. Nákup prostřednictví dalších zprostředkovatelů je uskutečňován jen u drobného zboţí.
3.3 Prevence, monitorování a vymáhání pohledávek Mezi preventivní opatření, které firma Střecha-trade pouţívá, aby se vyvarovala problémovým pohledávkám z prodeje materiálu a zboţí, patří smluvní zajištění ve formě výhrady vlastnictví aţ do úplného zaplacení faktury. Toto opatření je ale v některých případech těţko vymahatelné, záleţí na druhu zboţí, zda je moţno ho ještě zabavit a zpeněţit nebo ne. Např. solární kolektor ze střechy je moţno odmontovat, avšak cihly pouţité na stavbu domu uţ nejsou dobrým zajištěním pohledávky. Běţnou, hojně vyuţívanou praxí ve stavebnictví je směnka. Firma Střecha-trade se svými dluţníky sepisuje směnky vţdy před velkými dodávkami zboţí za větší obnos peněz. Směnka většinou funguje opravdu jako preventivní prostředek, ale v historii firmy byla jiţ pouţita i k vymáhání. Ve všech případech byla dluţná částka zaplacena, a proto je moţno konstatovat, ţe tento prostředek je účinný.
21
Dalším z preventivních opatření je regulace úvěrových limitů. Jak je zmíněno v kapitole 2.5, kaţdý zákazník má svůj úvěrový limit, který není stabilní, ale v čase se můţe měnit. Nejprve neověřený zákazník nemá ţádný limit, později mu je dle důvěry a dle platební morálky po dohodě navyšován. V roce 2008 firma Střechatrade musela vzhledem ke svému vlastnímu nárůstu v roce 2007 věnovat mnoho času a úsilí do hlídání úvěrových limitů zákazníků. K tomuto kroku přispěla i procházející finanční krize a proto se firma na tuto oblast zaměřila jako na nejdůleţitější. Vzhledem ke krizi byla opatrnější a přísnější na udělování limitů a také spousty zákazníkům díky jejich platební morálce limity výrazně zmenšila, některým dokonce úplně odebrala. Důvodem k těmto opatřením je i vlastní udrţení solventnosti, o které píši v další části své bakalářské práce. U svých dodavatelů materiálu má firma také určité uvěrové limity. Výše těchto limitů se dohadují ve smlouvě, stejně jako je tomu se zákazníky. V některých případech jsou dohodnuty s dodavateli podmínky konsignačních skladů. Tento stav je pro Střecha-trade výhodný, protoţe má na svých skladech cizí zboţí, které můţe prodávat a tím si tvořit zisk, ale za toto zboţí zaplatí, aţ kdyţ ho prodá spotřebiteli. Respektive dodavatel vystaví fakturu za prodané zboţí, která má ještě k tomu nějakou splatnost. V této části kapitoly stručně shrnu vše týkající se pohledávky, tentokrát ze strany věřitele firmy Střecha-trade. Neţ vznikne pohledávka, manaţer za to zodpovědný prověří zákazníka a pokud uzná, udělí mu určitou výši kreditního limitu. Aţ poté je moţno vystavit zákazníkovi první fakturu a tím vzniká pohledávka. Tento manaţer je dále zodpovědný i za dodrţení splatnosti pohledávky, proto si zákazníka respektive všechny své zákazníky pravidelně kontroluje a hlídá jejich platební morálku. Díky informačnímu systému společnosti si můţe kaţdý obchodní zástupce bez problémů hlídat morálku svých zákazníků. Ve firemním informačním systému má kaţdý zákazník svou kartu. Zde nalezneme kontaktní údaje o firmě, pověřené osoby za firmu objednávat nebo přebírat zboţí, bankovního spojení, rabatový list a individuální ceny, ankety vyplněné zákazníkem a další informace nutné
22
pro plynulé obchodování. Ale také mnoho statistik a nástrojů pomáhajících k včasnému odhalení před špatnou platební morálkou. Takovými nástroji jsou: -
Informace o vydaných a aktuálních směnkách
-
Rámcová smlouva se zákazníkem kaţdoročně obnovovaná
-
Informace o aktuálních zálohách
-
Informace o aktuálních nabídkách a zatím nedodaných objednávkách
-
Statistiky o dohodnutém inkasu a o skutečném inkasu a jejich poměr, k tomu vývoj v čase
-
Statistiky o dosaţeném ročním obratu a meziroční nárůst či pokles
-
Aktuální kreditní limit a jeho změny v čase
-
Informace zda a jakými prostředky je zákazník a jeho budoucí pohledávky pojištěn
-
Seznam aktuálních pohledávek a jejich datum splatnosti
-
Informace o počtu dnů do blokace, informace kolikrát a kým byl odblokován
-
Informace o tom, ţe zákazník je blokován, která je zobrazena na Kartě zákazníka velkými červenými písmeny
Kromě práce obchodního zástupce, jehoţ povinností je kontrola, aby zákazník platil ve splatnosti, tu informační systém automatickými maily upozorňuje zákazníka jiţ jeden den po splatnosti o neuhrazené faktuře. Po 13 dnech po splatnosti je zákazník systémem automaticky zablokován a nelze mu vydávat zboţí na fakturu. Díky tomuto informačním systému můţe obchod být realizován rychleji a pohodlněji, protoţe pracovníci na prodejně nemají v podstatě povinnost nebo potřebu při kaţdém malém či velkém prodeji zjišťovat zda zákazníkovi zboţí na fakturu prodat můţou či nikoli. Tímto se celý koloběh prodeje urychluje a je zajištěna prevence před zvyšováním nedobytných pohledávek. Pokud je doba prodlevy zaplacení splatných faktur více neţ 13 dní, je zákazník zablokován. Prodejce mu to oznámí, v případě ţe to je majitel firmy nebo sám řemeslník (není vhodné informovat o této skutečnosti řidiče stavební firmy) a ten si buď zboţí odebere za hotové, nebo uhradí pohledávku, která ho blokuje. 23
V druhém případě je automaticky systémem opět odblokován. Další moţností je domluva s obchodním zástupcem na následném postupu. Tímto postupem můţe být krátkodobé odblokování na tři dny s příslibem úhrady pohledávek. Krátce zpět k situaci před zablokováním. Zákazník je denně upozorňován mailem na neuhrazenou pohledávku, její výši a datum původní splatnosti, včetně informace, ţe po 13 dnech nebude moţné odebírat na fakturu. Dále i na prodejně při kaţdém prodeji prodejce upozorní tabulka, ţe zákazník má nějaké pohledávky po splatnosti, kolik dní po splatnosti a částku a ten na to můţe zákazníka upozornit, ţe za krátký čas bude zablokován. Z toho vyplývá, ţe zákazník nemá moţnost se vymlouvat na nevědomost o své nesplacené pohledávce. Slovo pohledávka ve svém pravém významu nerozlišuje, zda je před splatností nebo po splatnosti. Firma Střecha-trade upozorňuje zákazníky jiţ před uplynutím termínu splatnosti. V tomto případě ještě nemluvíme o vymáhání, ale spíše o prevenci. K vymáhání pohledávek se přistupuje okamţitě po splatnosti kontaktováním zákazníka a zjištěním, zda přijal námi vydanou fakturu, odsouhlasením výše pohledávky a zjištěním plánovaného termínu úhrady. Pokud se jedná o nového zákazníka je důleţité i zjistit, kdo je ve firmě, která je dluţníkem zodpovědný za platby, kdo je povoluje, ale i kdo je opravdu provádí. Pokud se po prvním kontaktu s dluţníkem s pohledávkou nic nezmění, následují další telefonická upomínání a poté osobní návštěva. V této době je nutné zjistit současnou finanční situaci dluţníka a důvod proč svůj závazek nesplatil. Dle zjištěných skutečností se zvolí další postup vymáhání pohledávky. Jsou dvě moţnosti, proč zákazník svůj dluh nezaplatil, buď zaplatit nemůţe a zde jsou jakékoli další opatření velmi těţká nebo zaplatit nechce. V tomto případě se firma zaměří na vymáhání dluhu všemi prostředky. Nejprve je potřeba si se zákazníkem stanovit náhradní termín zaplacení neboli prodlouţení splatnosti faktury a to buď s poplatkem, nebo bez poplatku. I v tomto případě rozhodnutí záleţí na skutečnosti, jestli je dluh i poplatek reálný vymoct 24
či nikoli. Prodlouţení splatnosti za poplatek nebo popř. smluvní pokuta za pozdní úhradu se volí v případech, kdy je předpoklad, ţe dluţník nakonec svůj dluh zaplatí a také, ţe zůstane dále zákazníkem firmy. Tento postup proto funguje také jako hrozba neboli prevence před dalšími budoucími nesplacenými dluhy. Další z moţností je uzavření splátkového kalendáře
s dluţníkem. Nejdůleţitější
na osobní schůzce je však nechat si dluţníkem podepsat uznání závazku. Tento zajišťovací institut musí být písemný, od uznání začíná běţet nová promlčení lhůta. Pokud dluţník neuhradí ani v dohodnutém náhradním termínu, přistupuje se ke zvyšování tlaku na vymáhání pohledávky. Jedním ze způsobů je hrozba smluvní pokuty nebo úroky z prodlení, hrozba zahájení soudního či exekučního řízení. V poslední řadě se pak přistupuje k opravdovému zahájení soudního či exekučního řízení. Z výsledků sledování vyplývá, ţe dluţník nejrychleji platí těm věřitelům, kteří na něj činí největší nátlak. Proto je nezbytné, aby dluţník věděl, ţe se o jeho závazky někdo zajímá a jsou neustále řešeny. Aby tento systém fungoval,
firma
své
zaměstnance
motivuje
zápornými
prémiemi
nebo
neproplacením třináctého platu, pokud budou mít u svých zákazníků větší objem pohledávek po splatnosti. Obchodní zástupce tedy aktivně pracuje na tom, aby zákazník svůj dluh splatil, zajímá se o jeho situaci a hledá s ním způsoby řešení. Pokud jsou jakákoli jednání, telefonická i osobní, neúspěšná a dluţník neodpovídá ani na návrhy, jak se jeho závazky můţou řešit, ani na upomínky, jaký bude další postup při neuhrazení, jsou pohledávky předávány právní kanceláři k soudnímu vymáhání. Ve sledovaném období od roku 2006 aţ 2010 se nevymahatelné pohledávky řešily těmito způsoby: 2006 - 158 ţalob z toho 125 arbitráţí, 99 exekucí a 11 konkurzů 2007 - 171 ţalob z toho 131 arbitráţí, 101 exekucí a 37 konkurzů 2008 - 294 ţalob z toho 221 arbitráţí, 195 exekucí a 39 konkurzů 2009 - 319 ţalob z toho 275 arbitráţí, 216 exekucí a 44 konkurzů 2010 - 270 ţalob z toho 218 arbitráţí, 172 exekucí a 40 konkurzů 25
Z uvedených dat lze vysledovat, ţe téměř 50% nárůst je u všech ukazatelů kromě konkurzu mezi lety 2007 a 2008. Toto je způsobeno 59% nárůstem obratu firmy v roce 2007 a s tím i spojené nárůsty ostatních ukazatelů, jak píši v další kapitole 3.4. Konkurz na sebe můţe vyhlásit dluţná firma sama nebo jiný věřitel, proto počet konkurzů se navýšil přesně v období, kdy Českou republikou procházela finanční krize, ale v tomto případě i přesně obdobím, tj. rokem 2007, kdy firma Střecha-trade navýšila svoje obraty a tudíţ i pohledávky a s tím i rizika nevymahatelných pohledávek. Ostatní ukazatele se navýšily aţ o rok později proto, ţe do jednoho roku po splatnosti se firma snaţí své pohledávky vymáhat sama svými vlastními nástroji a prostředky. Nicméně z čísel můţeme vidět, ţe ţaloby, arbitráţe, exekuce ani konkurzy se za sledované období nijak výrazně nemění a proto můţeme říci, ţe firma nepolevuje ve své práci s pohledávkami.
3.4 Stav pohledávek V současnosti (září 2011) má firma mezi zákazníky v pohledávkách 1,5 mld. z toho 1,2 mld. je ve splatnosti, coţ představuje 20 % pohledávek po splatnosti po odečtení téměř nedobytných pohledávek starších neţ 361 dní. Pohledávky firmy tvoří z velké části pohledávky za dodané zboţí a z menší části pohledávky z úroků z prodlení. Firma nevyčísluje pohledávky z úroků z prodlení zákazníkům, u kterých je zřejmé, ţe neexistuje reálná moţnost zaplacení závazku. Tento instrument pouţívá spíše u zákazníků, s kterými počítá i do budoucna. S kterými chce spolupracovat, ale musí vyjádřit svůj postoj k neplacení dluhu. Podle výroční zprávy za rok 2010 měla společnost 1.088.348.692,- Kč v pohledávkách z obchodních vztahů. Následující tabulka rozděluje pohledávky podle toho, kdy byly zaplaceny. Pro větší přehled uvádím data i v grafu, hodnoty jsou v poměru v procentech. Získaná data ukazují, ţe přibliţně 65 % pohledávek je zaplaceno ve splatnosti 30 dnů, 11 % pohledávek v rozmezí 0-30 dní po splatnosti a 11 % po více neţ 30 dnech. Pohledávky po splatnosti kromě starších 361 dní jsou tedy 22 % 26
za rok 2010. Jak je napsáno výše, za letošní rok do září je tento poměr 20 %. Z toho vyplývá, ţe firma udrţuje svůj stav pohledávek na stejné úrovni. Tabulka 1 - Rozloţení pohledávek za rok 2010 dle termínu splacení Dní po splatnosti
V Kč
Poměr v %
Do splatnosti
703 877 661
64,67
0 - 30
121 669 938
11,18
31 - 90
53 529 207
4,92
91 - 360
65 699 606
6,04
143 572 279
13,19
361 a více Zdroj: vnitropodnikové reporty
13,19 do splatnosti
6,04
0 - 30 dní po splat.
4,92
31 - 90 dní po s. 11,18
64,67
91 - 360 dní po s. 361 a více dní po s.
Obrázek 1 - Rozloţení pohledávek za rok 2010 dle termínu splacení Z tabulky níţe a ještě přehledněji z grafu je vidět, ţe mezi roky 2006 a 2007 narostly pohledávky o téměř 50 %. Tato skutečnost byla způsobena růstem firmy. Mezi lety v období 2006 a 2007 bylo otevřeno 16 nových prodejních poboček na celkových 42 a za rok 2007 se obrat zvýšil oproti roku 2006 o 59 %. V tabulce 2 a grafu 2 jsou uvedena data v absolutních číslech, jak rostly pohledávky v letech 2006 aţ 2010. Zvláště z grafu je názorně vidět, ţe všechny 27
ukazatele se v roce 2007 v absolutních číslech zvětšily. S návazností na celkové pohledávky se navýšily i hodnoty pohledávek do splatnosti, tak po splatnosti v různých časech. Nárůsty se téměř kopírují, z toho vyplývá, ţe firma se i při zvýšení obratu stále stejně dobře soustředí také na prevenci a monitorování pohledávek. Tabulka 2 - Vývoj pohledávek v období 2006-2010 dle kategorií v absolutních hodnotách V tis. Kč
2006
2007
2008
2009
2010
Pohl.celkem
598 897
934 279
825 694
958 215
1 088 349
Do splat.
391 245
547 542
518 642
635 857
703 878
0 - 30
87 356
207 508
111 971
98 452
121 670
30 - 90
32 458
59 321
69 260
59 462
53 529
90 - 360
39 874
41 254
42 564
49 875
65 700
361 a více
47 852
78 654
83 254
114 569
143 572
Zdroj: vnitropodnikové reporty Zvyšování trţeb s sebou nese zvyšování pohledávek i závazků v absolutních číslech. Nese s sebou také zvýšení nákladů na práci s finančním řízením ve firmě. Těmi jsou i mzdové náklady na nové pracovníky, kteří zajišťují zvyšující se obrat. Dalšími jsou náklady na vymáhání pohledávek, se zvyšováním pohledávek se v absolutních číslech zvyšuje i počet problémových pohledávek. Dále náklady na prevenci před vznikem nedobytných pohledávek. Tyto náklady ale při správném pouţití rostou jen v absolutních číslech, ale nerostou poměrně. Platí čím větší objem, tím menší náklady. I náklady na monitorování pohledávek se s jejich zvýšením zvyšují. Opět platí, ţe se ale nenavyšují ve stejné rovině. Pro monitorování pohledávek vyuţívá firma stále stejný a jeden informační systém a náklady se nezvyšují o mnoho, pokud automatický systém vygeneruje 100 nebo 1000 automatických mailů pro neplatící zákazníky.
28
Základní politikou firmy proto není jen minimalizace pohledávek ale hlavně maximalizace
prodeje.
Je
zformulovat
nutné
jasné
zásady
pro
práci
s pohledávkami a tyto zásady zároveň tvrdě dodrţovat, aby náklady nerostly přímo úměrně s růstem pohledávek. 1 200 000 1 088 349 1 000 000
958 215
934 279
do splat.
825 694
800 000
703 878 598 897
600 000 400 000
635 857
547 542
0 - 30 30 - 90 90 - 360
518 642 391 245
361 a více pohl.celkem
200 000 0 2006
2007
2008
2009
2010
Obrázek 2 - Vývoj pohledávek v období 2006-2010 dle kategorií v absolutních hodnotách V dalším tabulkovém a grafickém vyjádření (Tab. 3, Graf 3) jsou znázorněny pohledávky v procentuálním vyjádření. Kromě malého přesunu pohledávek z kategorie splatných „do splatnosti“ do kategorie splatných v „0-30“ dní v roce 2007 lze vidět, ţe v poměru se pohledávky za pětileté období téměř nemění. To je následek dobré práce firmy, která uplatnila všechny své nástroje k prevenci a monitorování pohledávek před jejich nesplácením i při dvojnásobném nárůstu objemu pohledávek. Z interních zdrojů firmy vyplývá, jak je zobrazeno v Tabulce 3, ţe největší a stálý poměrový nárůst je v pohledávkách starších 361 dní. Je to z důvodu, ţe ty se kumulují jiţ od vzniku firmy, tj. od roku 1993 a proto se v absolutních číslech navyšují a tím se zvyšuje i jejich poměr. Část z nich uţ je nedobytná, nejsou tedy likvidní a z tohoto důvodu se s nimi v některých analýzách pro větší realitu nepočítá.
29
Tabulka 3 - Vývoj pohledávek v období 2006-2010 dle kategorií v procentuálním vyjádření V % poměru
2006
2007
2008
2009
2010
Do splat.
65,33
58,61
62,81
66,36
64,67
0 - 30
14,59
22,21
13,56
10,27
11,18
30 - 90
5,42
6,35
8,39
6,21
4,92
90 - 360
6,66
4,42
5,15
5,2
6,04
361 a více
7,99
8,47
10,08
11,96
13,19
Zdroj: vnitropodnikové reporty 70 60 50
do splat.
40
0 - 30 30 - 90
30
90 - 360 20
361 a více
10 0 2006
2007
2008
2009
2010
Obrázek 3 - Vývoj pohledávek v období 2006-2010 dle kategorií v procentuálním vyjádření
3.5 Splatnost pohledávek Za účelem zjistit průměrnou dobu, po kterou musí firma čekat na vrácení svých peněţních prostředků je potřeba udělat analýzu doby obratu pohledávek. Tento ukazatel se vypočte poměrem průměrného stavu pohledávek a denních trţeb (roční trţby děleny 360). Výsledkem je počet dní, jak dlouho firma musí čekat na peníze od zákazníků.
30
Dle dat firmy Střecha-trade a.s. za posledních pět let, jak je vidět z tabulky níţe je průměrná doba inkasa 27 dní po třicetidenní splatnosti, avšak tento výsledek je ještě ovlivněn faktorem, ţe ve stavebnictví více neţ v jiných oborech je častější, ţe faktura nese delší termín splatnosti. Ve sledované firmě v průměru na kaţdých 20 faktur se splatností 30 dní připadá 5 faktur s 60denní splatností a 3 faktury s 90denní splatností a jedna s 120denní. Průměrná doba dohodnutého inkasa je tedy 44 dní a průměrná doba platby po této splatnosti je potom jen 13 dní. (vnitropodnikové měsíční reporty firmy) Tabulka 4 - Doba obratu pohledávek za roky 2006-2010 Rok Pohledávky v mil. Obrat v mil. Denní trţby v mil. Doba obratu pohledávek
2006
2007
2008
2009
2010
599
934
826
958
1 088
3 300
5 524
6 853
6 296
6 624
9,17
15,34
19,04
17,50
18,40
65
61
43
55
59
Zdroj: vnitropodnikové reporty Platební morálka zákazníků stavebnin Střecha-trade se nijak výrazně nezhoršila oproti situaci před krizí. Jedním z důvodů je včasné zpřísnění úvěrové politiky a ţádná shovívavost s opakovaně špatně platícími zákazníky. Takovým byl úplně odebrán nebo výrazně sníţen kreditní limit. Příčinou platební morálky je přísné dodrţování nastavených pravidel prevence a monitoringu pohledávek a také vyuţívání a stále zdokonalování informačního systému. Jako další příčinu uvedu rozdělení kompetencí napříč firmou. Obchodní zástupce můţe zákazníka odblokovat pouze jednou a to na tři dny, další odblokování můţe provést pouze ředitel regionu a další případné odblokování uţ jen jediný člověk ve firmě
a
to
ředitel
pohledávkového
oddělení.
Tyto
pravidla
společně
s informačním systémem zákazníkovi nedovolí se dostat do většího dluhu, dokud nezačne umořovat svůj starší dluh. Tyto pravidla nedovolí ani ţádnému zaměstnanci pomoci dluţníkovi k dalším fakturám. Obelhat informační systém
31
je v tomto případě nemoţné, jedinou další moţností jak se dostat k materiálu a zboţí je pouze podvod. Toto téma by mohlo být na jinou práci. Z hodnoty ukazatele vyplývá, jak se podniku daří dodrţovat stanovenou obchodně úvěrovou politiku. (Valach, 2003) Je zde moţno vidět souvislost s vypočtenou hodnotou 13 dní po dohodnuté splatnosti a zablokováním zákazníka po 13 dnech. Z toho lze usoudit, ţe přibliţně tento počet dnů je firma ochotna svým zákazníkům poskytovat úvěr i po splatnosti jejich závazku. Z analýzy lze vyvodit, jestli platební podmínky probíhají v souladu s nastavenými poţadavky. Lze tedy říci, ţe firma dostává své pohledávky průměrně o 13 dní později neţ má se zákazníky domluveno. S dobou, po kterou je firma ochotna financovat své zákazníky souvisí na druhé straně doba, kterou má na úhradu svých závazků u svých věřitelů. K tomuto účelu je nutno vyuţít analýzu obchodního deficitu.
3.6 Stav závazků Závazek je opak pohledávky, je to obnos peněz, které firma dluţí svým dodavatelům. Závazky sledovaných stavebnin tvoří převáţně závazky vůči výrobcům za dodané zboţí a materiál. Mezi další závazky, které do této analýzy nebudeme uvaţovat, jsou vůči státu ve formě daní, vůči bankovním institucím, zaměstnancům ve formě výplat a ostatní finanční a nefinanční závazky. Pro potřeby analýzy platební schopnosti firmy je potřeba zjistit průměrnou dobu, po kterou firma můţe zadrţovat peníze dodavatelům. Dobu, po kterou jsou její věřitelé bez dalších nákladů ochotni tolerovat zaplacení závazku. V tomto kontextu je důleţitý fakt jakou původní dobu má firma s věřiteli sjednanou a pak skutečná doba, za jakou firma platí. Ukazatel doby úhrady závazků se vypočte poměrem krátkodobých závazků, které lze vyčíst z rozvahy vůči dodavatelům a trţbami, toto je pak násobeno 360. Výsledkem je za kolik dní firma hradí své závazky, neboli kolik dní firma můţe
32
čerpat svůj dodavatelský úvěr. Vypočtené hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce. Krátkodobé závazky a obrat je uveden v milionech korun. Tabulka 5 - doba úhrady závazků Rok
2006
2007
2008
2009
2010
Krátkodobé závazky
1353
1336
1798
1326
1152
Obrat
3 300
5 524
6 853
6 296
6 624
147
87
94
76
62
Doba úhrady závazků Zdroj: vnitropodnikové reporty
Vzhledem ke vztahu výrobce stavebních materiálů a stavebnin není neobvyklé, ţe u faktur bývá splatnost i 200 dní. K tomuto kroku byli donuceni sami věřitelé, kdyţ měli předvyrobeno určité mnoţství zboţí, které chtěli prodat a proto sami nabídli podobné podmínky. Díky těmto smlouvám stavebniny Střecha-trade byli v dobré vyjednávací pozici o délce splatnosti. Z důvodu finanční krize, která prošla českým prostředím se výrobci stali opatrnými a sníţili razantně své výrobní plány. V současnosti
je
v některých
případech
nedostatek
stavebního
materiálu
a výrobce jej začne vyrábět aţ na popud poptávky či objednávky od svých odběratelů. Z tohoto důvodu se nejen prodlouţily dodávky materiálu ale i sníţily doby splatnosti faktur vůči těmto dodavatelům. Tento trend lze objevit i z uvedených dat, kdy od roku 2006 se postupně sniţuje doba úhrady závazků. Další příčinou kratší doby úhrady závazků je také opatrnost dodavatele, stejně jako opatrnost firmy Střecha-trade v otázce úvěrové politiky. Tato politika je stejná jako u sledované firmy a proto je nutné porovnat ukazatele doby úhrady závazků a doby obratu pohledávek jednotlivé firmy.
3.7 Analýza platební schopnosti na základě obchodního deficitu Platební schopnost firmy je jedna z nejdůleţitějších podmínek k fungování na trhu. Je to schopnost včas dostát svým závazkům a k tomu je potřeba být schopen včas dostat své pohledávky. Pro tyto účely je nejlepším ukazatelem rozdíl mezi dobou 33
splatnosti pohledávek a dobou úhrady krátkodobých závazků neboli výpočet obchodního deficitu. Obchodní deficit = doba obratu pohledávek – doba úhrady krátkodobých závazků Výsledkem tohoto vztahu je počet dní, které je třeba profinancovat respektive v případě záporného čísla počet dnů, kdy má firma volné peněţní prostředky. Tabulka 6 - Obchodní deficit Rok
2006
2007
2008
2009
2010
65
61
43
55
59
Doba úhrady závazků
147
87
94
76
62
Obchodní deficit
- 82
- 26
- 50
- 21
-3
Doba obratu pohledávek
Z dat z tabulky lze vyčíst, ţe doba obratu pohledávek se ve sledovaném 5letém období výrazně neměnila, doba úhrady závazků z důvodu proměny splatnosti u dodavatele ano. Ve všech pěti letech je v minusovém obchodním deficitu, coţ znamená, ţe svoje peníze z pohledávek dostává o několik dní dříve, neţ je sama musí vydat na závazky. V roce 2006 tento rozdíl byl velký díky dlouhým splatnostem u dodavatelů. V roce 2010 tento rozdíl činil jen 3 dny, ale stále firma vymáhá své pohledávky dříve, neţ platí závazky a proto nemá problém s financováním těchto závazků.
3.8 Analýza likvidity firmy Pro účely zjištění, zda je firma schopna se udrţet na trhu je nutná analýza likvidity firmy neboli její trvalá platební schopnost. Likvidita vyjadřuje schopnost firmy dostat své pohledávky od svých dluţníků, aby měla na úhradu svých vlastních závazků. Je to schopnost platit včas. Pro tento účel se rozebírají vztahy mezi aktivy a pasivy firmy. Konkrétně v tomto případě mezi oběţnými aktivy a krátkodobými závazky.
34
Pro lepší pochopení cituji autora Valacha, co to je solventnost, likvidita a likvidnost. „Solventnost je obecná schopnost podniku získat prostředky na úhradu svých závazků. Solventnost je relativní přebytek hodnoty aktiv nad hodnotou závazků. Likvidita je momentální schopnost uhradit splatné závazky. Je měřítkem krátkodobé nebo okamţité solventnosti. Likvidnost je jednou z charakteristik konkrétního druhu majetku. Označuje míru obtíţnosti transformovat majetek do hotovostní formy.“6 Prvním výpočtem je ukazatel solventnosti neboli běţná likvidita firmy. Tento ukazatel se vypočítá jako poměr oběţných aktiv a krátkodobých závazků. Z následující tabulky lze vidět výsledky za sledované období. Oběţná aktiva a krátkodobé závazky jsou uvedeny v milionech korun. Tabulka 7 - Ukazatel solventnosti Rok
2006
2007
2008
2009
2010
Oběţná aktiva
1353
2176
2372
2128
2075
Krátkodobé závazky
603
1336
1798
1326
1151
Ukazatel běţné likvidity
2,2
1,6
1,3
1,6
1,8
Zdroj: rozvaha firmy Ukazatel solventnosti ukazuje, kolikrát jsou závazky kryty oběţnými aktivy. Čím je tento ukazatel vyšší, tím je obecně pravděpodobnější, ţe je firma dlouhodobě platebně schopná. Literatura uvádí, ţe tento ukazatel by měl být v ideálním stavu mezi hodnotami 1,5 aţ 2,5. Výsledek tohoto ukazatele je hodně ovlivněn skladbou oběţných aktiv a jejich likvidností a také je ovlivněn prostředím, ve kterém firma podniká. V konkrétním případě má firma prodávající stavební materiál velké mnoţství aktiv právě v zásobách.
6
Valach, J.:Finanční řízení podniku, Ekopress, 2003, s. 108
35
Dalším ukazatelem je ukazatel pohotovostní likvidity, který odečítá zásoby. Je to ukazatel, který nám říká, jak jsou závazky kryty aktivy bez nutnosti prodávat svoje zásoby. Ve firmě prodávající stavební materiál jsou zásoby hlavním zdrojem zisku, protoţe to je jejím účelem podnikání. Proto firma musí mít určitou hodnotu zásob vţdy na skladě, aby dokázala své zákazníky uspokojit. Avšak nesmí mít v zásobách příliš mnoho peněţ, aby byla schopná na druhé straně dostát svým krátkodobým závazkům. Tento ukazatel se vypočítá vztahem: oběţná aktiva – zásoby, to celé dělené krátkodobými závazky. V následující tabulce je vidět vypočítaný ukazatel. Hodnoty aktiv a závazků jsou uvedeny v milionech korun. Tabulka 8 - Ukazatel pohotovostní likvidity Rok
2006
2007
2008
2009
2010
Oběţná aktiva
1353
2176
2372
2128
2075
Zásoby
480
856
1076
847
743
Krátkodobé závazky
603
1336
1798
1326
1151
Uk. pohotovostní likvidity
1,45
0,99
0,72
0,97
1,16
Zdroj: rozvaha firmy U tohoto ukazatele je důleţitější sledovat jeho vývoj v čase, aby bylo moţno posoudit vývoj firmy a její finanční řízení. Pokud je tento ukazatel výrazně menší neţ ukazatel solventnosti, znamená to, ţe firma má hodně financí v zásobách. Pokud by byl tento ukazatel 1, znamená to, ţe firma je schopna se vyrovnat se svými věřiteli bez nutnosti prodávat své zásoby, suroviny, materiály, polotovary nebo výrobky. Hodnoty vyšší neţ jedna je dobrým ukazatelem pro věřitele, protoţe uvádí, ţe firma je schopna platit. Na druhou stranu není dobrým ukazatelem pro vedení podniku, vypovídá o tom, ţe firma má větší objem oběţných aktiv, které nepřinášejí ţádný výnos. Z dat lze vyčíst, ţe firma se v letech 2007-2009 pohybovala s tímto ukazatelem kolem jedné. V roce 2010 se tento ukazatel navýšil
36
a proto je moţno říct, ţe firma si můţe dovolit některé své volné prostředky investovat do dalších zásob, pokud by jí to přineslo větší zisk. Zásoby se firma od roku 2008 snaţí výrazně sniţovat, jak lze vidět v tabulce při nezměněném stavu zaměstnanců a počtu poboček měla firma v roce 2008 1,076 miliard v zásobách, kdeţto v roce 2010 pouze 743 milionů. Posledním ukazatelem, který vypovídá o likviditě firmy je ukazatel peněţní likvidity. Peněţní likvidita se vypočítá jako poměr mezi finančním majetkem a krátkodobými závazky. Finančním majetkem se rozumí peníze v pokladně, účty v bankách a krátkodobý finanční majetek. V následující tabulce jsou hodnoty uvedeny v milionech korun. Tabulka 9 - Ukazatel peněţní likvidity Rok
2006
2007
2008
2009
2010
Finanční majetek
37,8
89,3
99,9
78,9
53,4
Krátkodobé závazky
603
1336
1798
1326
1151
Ukazatel peněţní likvidity
0,06
0,06
0,05
0,05
0,04
Zdroj: rozvaha firmy Tento ukazatel je nejpřísnější, protoţe vyjadřuje, jak je firma schopna platit své závazky z okamţitých peněz, pokud by to bylo nutné. Z vypočítaných dat vyplývá, ţe firma je schopna zaplatit 4-6 % veškerých svých krátkodobých závazků. Tento malý poměr je způsoben i faktem, ţe do závazků jsou zahrnuty i závazky za svými blízkými obchodními partnery jakou jsou jejich výrobní divize STAVIVA, TON, WOOD a METAL.
37
Závěr V rámci mého současného pracovního zařazení ve firmě Střecha-trade mám moţnost poznávat strukturu zákazníků, jejich platební morálku a způsoby řešení při platební neschopnosti. Dříve bylo náplní mé práce jen prodej materiálu. V současné době jsem zapojena i do systému pohledávek a splatností zákazníků i přesto, ţe za ně nejsem přímo odpovědná. Nemám odpovědnost za udělování limitů, spíše vykonávám práci prevence a prvotních způsobů vymáhání pohledávek. V teoretické části své bakalářské práce popisuji důvody vzniku pohledávek po splatnosti, důvody druhotné neschopnosti a způsoby prevence před platební neschopností. V praktické části bakalářské práce vycházím ze svých poznatků a zkušeností z tohoto oboru. Nejprve informuji o skladbě zákazníků (dluţníků) a dodavatelů (věřitelů) firmy. Následně analyzuji stav pohledávek za období 2006-2010 a jejich změny, dále rozebírám nástroje, které firma pouţívá, aby udrţela nebo zlepšila stav svých pohledávek na udrţitelné úrovni. Analyzuji návratnost těchto pohledávek, jak dlouho firma musí čekat na své peníze, které poskytuje svým zákazníkům. V další části analyzuji stav závazků a následně na to porovnávám stav pohledávek a závazků vůči sobě. K této analýze je pouţita analýza obchodního deficitu a analýza likvidity firmy. Díky analýze obchodního deficitu bylo zjištěno, ţe firma Střecha-trade věnuje otázce pohledávek mnoho času, energie i nákladů, které se jí vracejí v dobré platební morálce jejich zákazníků. Vyuţívá všechny prostředky proto, aby se vyhnula nedobytným pohledávkám. Prověřuje si zákazníky, úvěrové limity poskytuje aţ po historické důvěře dobré platební morálky, při zhoršení platební morálky úvěrové limity zkracuje nebo odebírá a okamţitě zjišťuje informace, jak dostat
své pohledávky
zpět.
Podporuje
zákazníky
např.
v prodeji
jejich
nemovitostí, pokud jsou tím moţné zaplatit jejich závazky vůči ní. Vystavuje směnky, větší objemy nechává pojistit. Dále bylo analýzou zjištěno, ţe firma je za období pěti let vţdy v záporném obchodním deficitu, z toho plyne, ţe nemusí 38
profinancovávat
svoje
závazky,
naopak
má
několik
dní
volné
peníze
ze svých pohledávek, neţ je musí vydat na své závazky. Díky analýze likvidity firmy bylo zjištěno, ţe firma je schopna zaplatit všechny své závazky, pokud by to v daném okamţiku bylo nutné i bez nutnosti prodávat zásoby, coţ nám vyjadřuje ukazatel pohotovostní likvidity. Z toho vyplývá, ţe firma je dostatečně likvidní. Dle ukazatele peněţní neboli hotovostní likvidity firma je méně okamţitě likvidní, dokázala by ze svých okamţitých peněţních zdrojů uspokojit pouze v průměru 5 % svých závazků. Doporučením pro tuto firmu je nepolevit ve velkém úsilí, v prevenci a monitorování pohledávek svých zákazníků. Prevence vţdy stojí méně neţ zpětné vymáhání, které ne vţdy končí ve prospěch věřitele. Stálé kontrolování a zdokonalování informačního systému a proškolování zaměstnanců v této otázce. Dále motivace zaměstnanců, aby byli zapojeni do systému dluhů svých svěřených zákazníků. Dalším doporučením je přeměňovat rychleji svoje zásoby, které jsou jejím hlavním podnikatelským artiklem na peníze, za které můţe dále investovat nebo rozvíjet firmu. Z toho plyne zlepšovat stále systémy obrátkovosti svého zboţí, aby neleţelo dlouho na skladech a nevydělávalo peníze.
39
Seznam literatury Firemní reporty (interní veřejně nedostupné zprávy firmy) Intrum
justicia
[online]
[24.10.2011]
dostupné
z
URL
>http://www.publishrelease.com/wp-content/uploads/2011/05/European-PaymentIndex-2011.pdf< REŢŇÁKOVÁ M. a kol. Řízení platební schopnosti podniku, 1. vyd. Praha: Grada Publilishing, 2010. 192 s. ISBN 978-80-247-3441-5 SMEJKAL, V., RAIS, K. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 296 s. ISBN 80-247-1667-4. VALACH J. Finanční řízení podniku. 2. vyd. EKOPRESS, 2003. 324 s. ISBN 8086119-21-1 VOZŇÁKOVÁ, I., BAŘINOVÁ, D. Pohledávky - právně - daňově - účetně. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. 136 s. ISBN 80-247-1816-2 Výroční zprávy o činnosti za rok 2016-2010. 1. vyd. Praha ZATLOUKAL J. časopis Týden ze dne 22.8.2011, článek na str. 56-57 Financujeme české stavebnictví
40
Seznam obrázků a tabulek Obrázek 1 - Rozloţení pohledávek za rok 2010 dle termínu splacení .................. 27 Obrázek 2 - Vývoj pohledávek v období 2006 – 2010 dle kategorií v absolutních hodnotách............................................................................................................. 29 Obrázek 3 - Vývoj pohledávek v období 2006-2010 dle kategorií v procentuálním vyjádření ............................................................................................................... 30
Tabulka 1 - Rozloţení pohledávek za rok 2010 dle termínu splacení .................. 27 Tabulka 2 - Vývoj pohledávek v období 2006 – 2010 dle kategorií v absolutních hodnotách............................................................................................................. 28 Tabulka 3 - Vývoj pohledávek v období 2006-2010 dle kategorií v procentuálním vyjádření ............................................................................................................... 30 Tabulka 4 - Doba obratu pohledávek za roky 2006-2010 ..................................... 31 Tabulka 5 - doba úhrady závazků ........................................................................ 33 Tabulka 6 - Obchodní deficit................................................................................. 34 Tabulka 7 - Ukazatel solventnosti......................................................................... 35 Tabulka 8 - Ukazatel pohotovostní likvidity .......................................................... 36 Tabulka 9 - Ukazatel peněţní likvidity .................................................................. 37
41
ANOTAČNÍ ZÁZNAM AUTOR
Jana Pavelková
STUDIJNÍ OBOR
6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu
NÁZEV PRÁCE
Řízení likvidity firmy Střecha-trade a. s. v kontextu stavebního sektoru
VEDOUCÍ PRÁCE
Ing. Pavel Marinič, MBA, Ph.D.
INSTITUT
IUF - Účetnictví a finančního řízení podniku
POČET STRAN
41
POČET OBRÁZKŮ
3
POČET TABULEK
9
POČET PŘÍLOH
0
STRUČNÝ POPIS
Bakalářská práce popisuje platební morálku, její slabiny a navrhuje
ROK ODEVZDÁNÍ
2011
moţnosti jejího zlepšení. Po vymezení definice platební morálky se zaměřuje na různá řešení problémů a hodnotí výhody a nevýhody těchto řešení. Dále ukazuje obecně platné příčiny platební neschopnosti a způsoby moţné nápravy. Práce se dále věnuje konkrétním datům. Nakonec jsou navrţeny moţnosti zlepšení stávající situace. KLÍČOVÁ SLOVA
Pohledávky, závazky, obchodní deficit, likvidita, platební schopnost
42
ANNOTATION AUTHOR
Jana Pavelková
FIELD
6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu
THESIS TITLE
Liquidity management of company Střecha-trade a.s. in the context of the construction sector
SUPERVISOR
Ing. Pavel Marinič, MBA, Ph.D.
INSTITUTE
Institute of Finance and Accounting
NUMBER OF PAGES
41
NUMBER OF PICTURES
3
NUMBER OF TABLES
9
NUMBER OF APPENDICES
0
SUMMARY
YEAR
2011
The goal of this thesis is to describe payment morale, its weaknesses and offers the possibilities of improvements. After defining the payment morale the thesis focuses on different solutions of problems and evaluates the advantages and disadvantages of such solutions. Further, it shows general causes payment insolvency and ways of its possible adjustments. At the end of the thesis, the possibilities of present situation improvement are offered.
KEY WORDS
Receivables, payables, trade deficit, liquidity, solvency
43