Měsíční zpravodaj – Konsorcium MIR.1200 l duben 2013
www.mir1200.cz
„Česká cesta“ dostavby Temelína s Konsorciem MIR.1200
Finská Fennovoima se zajímá o reaktor AES-2006
Představujeme své partnery: KABELOVNA KABEX® a. s.
Lokalizace českého průmyslu při dostavbě JE Temelín byla hlavním předmětem jednání Hospodářského výboru PSP ČR a regionální tripartity Strana 3 Jihočeského kraje.
Vedení společnosti Fennovoima se rozhodlo přizvat Rosatom k přímým jednáním o dodávce reaktoru pro plánovanou jadernou elektrárnu Strana 4 Hanhikivi 1.
Přinášíme vám rozhovor s Pavlem Kupilíkem, předsedou představenstva společnosti Kabelovna Kabex® a. s.
Editorial
Strana 5
Kulatý stůl „Dialog Ruska a EU: konkurence a spolupráce v jaderné energetice“ Hlavním tématem kulatého stolu bylo zahájení nové etapy energetické spolupráce mezi Ruskem a Evropou. Strana 6
Téma
české firmy spolupracují se společností Ros atom již mnoho let. A lze mluvit o úspěšných a plodných letech. Například jen v loňském roce realizovaly tuzemské podniky pro Rosatom zakázky v hodnotě 2,5 miliardy korun. Takové číslo náš konkurent ve výběrovém řízení na dostavbu JE Temelín může jen těžko uvést. Pochybuji, že některá z českých společností dodává do elektráren AP-1000 v Jižní Karolíně nebo Georgii, které Westinghouse začal budovat. To, že Rosatomu záleží na budování dobrých vztahů s Českou republikou i celou Evropskou unií, je dnes už snad každému jasné. I proto byl nedávno v Bruselu uspořádán kulatý stůl, kde se o intenzivnější spolupráci mezi ruskou stranou a Evropskou unií jednalo. Zajímavá jsou z tohoto pohledu i čísla obratu českého obchodu s Ruskem. Ten totiž rok od roku roste a jen v roce 2012 vyvezly naše firmy do Ruské federace zboží a služby za téměř 120 miliard korun. Naproti tomu obrat exportu do USA za stejné období nedosáhl ani dvou třetin této hodnoty. Pokud tedy někdo pochybuje o výhodnosti spolupráce se společností Rosatom, měl by brát v potaz i tyto konkrétní statistiky. Nechť si teprve po jejich prostudování udělá celkový obrázek, která z nabídek obou zájemců o temelínský tendr bude skutečným přínosem nejen pro oblast jaderné energetiky. Náš projekt podpořilo mnoho významných českých průmyslníků i zástupců jednotlivých podnikatelských svazů nebo komor. Věřím, že nakonec zvítězí fakta nad nedostatkem informací a rozum nad emocemi. Příjemné čtení vám přeje Miroslav Fiala předseda představenstva a generální ředitel, ŠKODA JS
„Česká cesta dostavby Temelína s Konsorciem MIR.1200“ > Téma lokalizace předmětem diskuse Deník/Martin Divíšek
Vážení přátelé,
Hospodářského výboru parlamentu > míra lokalizace považována za klíčový aspekt při výběru budoucího dodavatele > Konsorcium MIR.1200 nabídlo 70 % ceny projektu v českých korunách > Dostavba Temelína česko-ruským konsorciem jako šance pro české firmy doma i v zahraničí Více na straně 3
Kirill Komarov:
Se spoluprací s českými partnery jsme velice spokojeni „Loni jsme si v Česku objednali zařízení za tři miliardy korun. Ne kvůli nějakému PR, to by byl drahý špás,“ říká Kirill Komarov. Přinášíme vám úryvek rozhovoru s Kirillem Komarovem, náměstkem generálního ředitele Rosatomu pro rozvoj a mezinárodní obchod. Celý text rozhovoru si můžete přečíst v Hospodářských novinách z 26. dubna 2013. Vaše společnost na svých stránkách uvádí, že veškerá její strategická rozhodnutí jsou podřízena jednomu cíli – globalizaci byznysu. Co se za tím konkrétně skrývá? Také Rosatom prošel určitým vývojem. V minulosti to byl poměrně uzavřený státní komplex, ale už téměř osm let pro-
chází velice důkladnou reformou, která dále pokračuje. Náš hlavní úkol spočívá v tom, abychom mohli podnikat po celém světě. Přirozeně že musím respektovat pravidla běžná v mezinárodním byznysu – proto ta reforma – jinak neuspějeme. Nechceme být národní společnost, která zaměstnává jenom občany Ruské
federace. Snažíme se, abychom i v tomto smyslu byli opravdu globální, abychom měli možnost najímat ty nejlepší odborníky z různých oborů bez ohledu na to, ze které země pocházejí.
Více na straně 2
1
Věcně o jádru | Měsíční zpravodaj – Konsorcium MIR.1200
duben 2013 | www.mir1200.cz
Rozhovor
Daří se vám to? Není to zrovna jednoduché, narážíme na určité problémy – ať už vnitřní, nebo psychologické. Ale přesto se nám daří získávat vysoce kvalitní lidi. Pracují pro nás i mnozí Češi, jejichž znalostí a zkušeností s jadernou energetikou si velice ceníme a jsme na ně opravdu hrdí. Ještě jedna věc: snažíme se podnikat a vyrábět tam, kde je to výhodné pro naše klienty. Určitě není nutné, aby se všechno to, co potřebujeme k výstavbě jaderných elektráren, dováželo z Ruska. Pokud si klient přeje, abychom mu byli co nejblíž, jsme připraveni mu vyhovět. V tomto smyslu i to, co nabízíme a navrhujeme v tendru o dostavbu Temelína, je v naprostém souladu s naší logikou globalizace. Můžete to ještě upřesnit? Pro nás je velmi dobré a přínosné to, že je český průmysl schopen vyrábět zařízení pro jadernou energetiku vycházející z ruské konstrukce. Ve využití jeho odborných kompetencí a zkušeností, které nevznikly včera, ale získávaly se po celá desetiletí, spatřujeme velkou šanci pro náš byznys v České republice. Maximální využití lidských a průmyslových zdrojů – to je rovněž globalizace v praxi. Jaké jsou podle vás šance Rosatomu v soutěži o Temelín? Nesedím ve výběrové komisi, takže je pro mě velice složité posuzovat, kdo má jaké šance. Vidím jenom to, co děláme my, a nemám možnost analyzovat to, co dělá konkurence, tedy s výjimkou toho, co podniká navenek. Ale pevně věřím, že jsme české straně předložili návrh, který je dobrý a vysoce schopný konkurence, který je výhodný z hlediska ceny elektřiny, nákladů na výstavbu i podmínek kontraktu. Ale myslíme si, že to nejhlavnější, co bohužel v současné době není předmětem samotného tendru – je otázka o míře účasti českých firem na realizaci projektu. Přitom jsem si jist, že bez toho není možné rozhodnout. Když stavíme v Rusku – nyní je to devět bloků – platí jasné pravidlo, že to, co tam lze pro jadernou elektrárnu vyrobit, se tam vyrobit musí, neboť na projekt se vyčleňují ruské peníze. Podobné by to mělo být i v Česku – naše nabídka pro Temelín počítá s tím, že 70 procent prací a dodávek zajistí domá-
2
cí firmy. Přirozeně, každá země rozhoduje o financování a dalších podmínkách projektu. Ale upřímně řečeno, trochu se divím, že v Česku na toto téma skoro neprobíhá žádná diskuse. Přitom ČEZ je státní společnost a peníze, které hodlá na dostavbu Temelína vyčlenit, jsou v určitém smyslu peníze všech českých daňových poplatníků. Nemám právo posuzovat, mohu pouze vyslovit určité analytické doporučení, ale z mého pohledu by bylo velice podivné, pokud by takový obrovský projekt se značnými multiplikačními účinky v ekonomice nebyl podmíněn určitou měrou účasti domácích firem. Vždyť nejde jenom o to, postavit nový zdroj elektřiny. Jde o projekt, který může poskytnout, nebo také neposkytnout obrovský impulz pro rozvoj celého českého průmyslu. Navíc jde o oblast špičkových technologií. Rosatom do budoucna spoléhá na další rozvoj jaderné energetiky ve světě. Jak se vám jeví vyhlídky tohoto oboru? Svět se po tragédii ve Fukušimě vzpamatoval. Většina zemí, které měly solidní program rozvoje jaderné energetiky, v něm hodlají pokračovat. Z předpovědí vyplývá, že jaderných elektráren bude dále přibývat. Nejenom v Číně a Indii, ale také v dalších zemích jihovýchodní Asie nebo Latinské Ameriky. Stavět se bude také v Jižní Africe, která ohlásila program rozvoje jaderné elektřiny pět dnů po Fukušimě. V Evropě se do výstavby pustí Británie. Vypadá to tedy tak, že Rosatomu se rýsují dobré obchody... Nejenom nám. Jasně říkáme, že české firmy mají vynikající šanci podílet se nejenom na Temelínu, ale mohly by získávat i zakázky ze zemí, kde staví či bude stavět Rosatom. Jsme připraveni být naprosto spolehlivým partnerem českého průmyslu. Už dnes od něho nakupujeme různá zařízení, aniž bychom čekali na to, jak dopadne temelínský tendr. Zatímco jiní slibují, my zde již aktivně pracujeme. A v tom je velký rozdíl. Můžeme českým firmám potenciálně nabídnout hodně práce. Proč by ne, když se nám s nimi dobře pracuje? Ale míč je nyní na české straně. My jsme už učinili vše potřebné pro to, aby Temelín byl skutečně projektem české ekonomiky. A jenom Česko rozhodne, zda se tak stane, my rozhodně nikomu nic vnucovat nebudeme. Dejme tomu, že česko-ruské Konsorcium MIR.1200, jehož součástí jsou Škoda JS a vaše dceřiné firmy, v tendru neuspěje. Jak se Rosatom zachová? Vždycky je nepříjemné vyjadřovat se k nepříznivému scénáři. Ale uvažujeme pragmaticky, a proto nevidím logiku v tom, že bychom se v případě neúspěchu urazili a odešli. Už tři roky budujeme systémovou kooperaci s českým průmyslem
a dosáhli jsme v tomto ohledu dobrých výsledků. Loni jsme si v Česku objednali zařízení za tři miliardy korun. Nikoli kvůli nějakému PR, to by byl drahý špás, ale proto, že spolupráce je pro nás výhodná. Jak říkám, jsme pragmatičtí lidé, a pokud v soutěži o Temelín neuspějeme, v žádném případě nepráskneme dveřmi. Spolupráce bude pokračovat, včetně dodávek ruského paliva pro jaderné elektrárny. Ale chci vám říci, že Temelín představuje unikátní šanci pro český průmysl. Takový rozsáhlý „upgrade“, jak se říká anglicky, má vždy obrovský vliv na ekonomiku, pokud se ovšem správně zorganizuje. Naším zájmem je, aby i ty české společnosti, které už dříve přestaly vyrábět zařízení ruské konstrukce, si znovu vzpomněly, jak se dělá. My bychom zde získali další nové dodavatele. Potřebujeme je po celém světě, neboť máme dlouhý seznam projektů. Jenom v Turecku stavíme čtyři bloky... Vypadá to, že váš konkurent – americký Westinghouse – má v Česku vlivné zastánce mezi politiky. Jak to vnímáte? Já se nezabývám politikou, ale byznysem. Proto je pro mě složité takové záležitosti komentovat. Raději než různá prohlášení mám strohá čísla. Podívejme se na vzájemný obchod. Dodávky z Česka do Ruska za uplynulé roky vzrostly zhruba dvakrát – ze tří na více než šest miliard dolarů. V Rusku jsou stále žádané české stroje, zařízení, tramvaje. České firmy se na ruském trhu dobře vyznají, získávají tam solidní objednávky a postupují vpřed. Zastávám názor, že politika by měla následovat ekonomiku. Existují-li trhy, na nichž mohou české firmy uspět, proč by měli být politici proti? To nemá logiku. V Česku existují obavy z ještě vyšší závislosti na Rusku v zásobování energií. Česko-ruská spolupráce v jaderné energetice trvá už několik desetiletí. Zeptejte se kohokoli, kdo je s ní obeznámen, ať už z české, nebo naší strany, zda se někdo někdy pokusil využít třeba dodávky ruského jaderného paliva k politickým účelům. Jsem si jist, že odpověď bude jednoznačně záporná. Opakuji, že jsme se spoluprací s českými partnery velice spokojeni. Víte, v Česku se poněkud zapomíná na to, že zdejší firmy vyrobily zařízení pro pětadvacet jaderně energetických bloků ruské konstrukce. Mohu vám také říci, že veškeré hlavní zařízení pro poslední blok Kalininské jaderné elektrárny číslo čtyři, včetně tlakové nádoby, vyrobili Češi. Nám vzájemné partnerství naprosto vyhovuje, vazby jsou z našeho pohledu naprosto spolehlivé a vzájemně výhodné. Co ještě zbývá v probíhající soutěži o Temelín s českou stranou projednat? Vyskytují se nějaké překážky? Žádné zvláštní překážky nevidím. Probíhá naprosto normální dialog se společnos-
tí ČEZ jako zákazníkem. Jak víte z jejích webových stránek, poslala nám i Westinghouse několik otázek, poznámek a upřesnění. Budeme se snažit na ně ve spolupráci s kolegy ze Škody JS co nejdříve odpovědět a tam, kde se to žádá, také poskytnout vysvětlení. Jsem si jist, že díky tomu mnohé otázky zmizí. Některé záležitosti si možná vyžádají hlubší dialog, ale celkově vše probíhá v klidu. Opravdu nevím o tom, že by nám někdo v tendru kladl nějaké překážky, že by nás někdo brzdil. To by bylo divné, tím spíše, že účastníkem tendru o Temelín není Rosatom, ale česko-ruské konsorcium v čele se Škodou JS. Jaké možnosti vidíte v ostatních zemích Evropské unie? S dosavadní spoluprací na trhu Evropské unie jsme velice spokojeni. Jsme významným dodavatelem jak obohaceného uranu, tak paliva pro jaderné elektrárny. V Evropské unii pracuje 18 bloků ruské konstrukce a partneři nás zvou k účasti na výstavbě dalších bloků. Například finská firma Fennovoima nedávno oznámila, že s námi zahajuje přímé jednání o výstavbě bloků ruské konstrukce ve své zemi. Se Slovenskem začínáme jednat o výstavbě nové jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích. S Evropskou komisí jednáme například o tom, jak bychom se mohli podílet na školení personálu pro případ potenciálních havarijních situací. Jsme vždy připraveni podělit se s kýmkoli o naše zkušenosti s jadernou bezpečností. I v tom máme podporu vlády. Stejně tak jsme ochotni pomoci nalézt finanční zdroje, včetně ruských vládních úvěrů. Co soudíte o zásadní změně energetické politiky Německa, které se rozhodlo do roku 2022 odpojit všechny jaderné elektrárny? Pokládám to za rozhodnutí, které není podloženo technologicky. Nejsou-li jaderné elektrárny bezpečné, tak proč z 18 bloků odstavili jenom sedm a další mají pracovat dalších 10 let? Myslím, a říkají to samotní Němci, že je toto rozhodnutí přijde velice draho. V nedávné studii spolkového ministerstva životního prostředí se uvádí hrozivá suma – kolem bilionu eur. Postrádám v tom jakoukoli ekonomickou logiku. Rozumím tomu, že už před Fukušimou existovaly v Německu značné obavy z jaderné energetiky. A fukušimská tragédie je ještě zesílila. Nakolik ruská vláda podporuje záměry vaší společnosti? Vláda nepochybně podporuje rozvoj jaderné energetiky jak u nás doma, tak expanzi ruských jaderně energetických technologií v zahraničí. Jiná věc je, že vládní podpora má dost delikátní charakter. Ale my se na rozdíl od některých našich konkurentů nepokoušíme z pozice síly diktovat, jak se má rozhodnout ta či ona země... Zdroj: Hospodářské noviny
Věcně o jádru | Měsíční zpravodaj – Konsorcium MIR.1200
Téma
duben 2013 | www.mir1200.cz
Kdo je kdo
Konsorcium MIR.1200
Deník/Martin Divíšek
vzniklo v říjnu 2009 a je jedním ze tří uchazečů o dostavbu 3. a 4. bloku JE Temelín. Lídrem česko-ruského konsorcia je společnost ŠKODA JS, která ke spolupráci přizvala firmy Atomstrojexport a OKB Gidropress. Obě jsou dceřinými společnostmi státního podniku Rosatom. Konsorcium MIR.1200 nabízí evoluční projekt jaderné elektrárny VVER-1200, který byl kontinuálně vyvíjen po celou dobu existence jaderné energetiky. Těží ze zkušeností více než 1300 reaktorových let provozu jaderných elektráren typu VVER. Vychází z osvědčených řešení se zvýšenou bezpečností a je unikátní kombinací nejmodernějších aktivních a pasivních kontrolních systémů, což z něj činí jednoho z nejlepších reprezentantů generace III+.
ŠKODA JS
„Česká cesta“ dostavby Temelína s Konsorciem MIR.1200 Míra zapojení tuzemských podniků do realizace dostavby jaderné elektrárny Temelín sice není oficiálním kritériem v hodnocení nabídek, stále častěji se však na regionální i celorepublikové úrovni ozývají hlasy, že i k tomuto kritériu by se mělo při finálním hodnocení nabídek přihlédnout. Téma lokalizace bylo předmětem diskuse v Jihočeském kraji na zatím posledním jednání regionální tripartity, kterou svolal jihočeský krajský hejtman Jiří Zimola. Podle zástupců odborů je dostavba Temelína obrovskou šancí pro jihočeské firmy a v důsledku toho i pro zvýšení zaměstnanosti v celém regionu. Předseda regionální rady Českomoravské konfederace odborových svazů Petr Janoušek zdůraznil, že odbory budou usilovat o to, aby podíl českých firem na zakázce byl co největší. Zástupce odborového svazu KOVO Jan Švec dodal, že jeho odborový svaz dostavbu JE Temelín podporuje, ale domnívá se, že jedním z hlavních kritérií by měl být výběr dodavatele, který bude nejen garantovat maximální zapojení tuzemských firem při vlastní stavbě, ale také jejich další uplatnění na zakázkách mimo Českou republiku. Dostavbou jaderné elektrárny Temelín se zabývali i poslanci Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na zasedání výboru dne 11. dubna 2013. Jednou z hlavních oblastí jejich zájmu byla otázka, jak zajistit maximální uplatnění českých firem nejen při dostavbě jaderné elektrárny Temelín, ale i na dalších zahraničních projektech, které v současnosti realizují oba uchazeči. Josef Perlík, ředitel divize Inženýring jaderných elektráren společnosti ŠKODA JS, která je lídrem Konsorcia MIR.1200, ve svém vystoupení zdůraznil, že český průmysl má potřebné zkušenosti a je připraven poskytovat dodávky ve všech klíčových oblastech projektu dostavby jaderné elektrárny Temelín včetně inženýringu, výroby technologicky náročných komponent a provozního servisu. Podle Perlíka je nutné zkušeností, znalostí a know-how českého průmyslu využít. To dokáže zaručit jen nabídka Konsorcia MIR.1200. V opačném případě ČR o své technické know-how postupně přijde. „Chceme, aby se dostavba Temelína stala příležitostí pro dlouhodobé zajištění budoucnosti českého průmyslu, potažmo celé ekonomiky. Cenová struktura naší nabídky, tak jak jsme ji předali společnosti ČEZ, je postavená na základě 70procentního podílu dodávek
z České republiky – proto je také 70 % ceny projektu nabídnuto v českých korunách. Nedáváme tedy žádné plané sliby, ale realitu,“ dodal Perlík. Výkonný viceprezident společnosti Rusatom Overseas Leoš Tomíček poukázal na výsledky nezávislé studie společnosti A.T. Kearney, která spočítala, že dostavba jaderné elektrárny Temelín při minimální lokalizaci 70 % nabídne v úhrnu zaměstnání 49 000 lidem, přinese 618 miliard korun na přímých a nepřímých příjmech a 56 miliard korun na výnosech z daní. Předseda Hospodářského výboru Milan Urban zdůraznil, že český průmysl je nositelem současné i budoucí prosperity naší země. Jeho zapojení do dostavby Temelína je tedy zásadní. „Tato dostavba se musí odrazit v účetnictví českých firem. Projekt, který má mít šanci na úspěch, musí deklarovat jasně měřitelnou příležitost pro český průmysl. Jen takový projekt lze politicky prosazovat a obhájit,“ řekl Urban. Jednání výboru se zúčastnili také prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužela, zástupce Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Ira. Zástupci českého průmyslu považují míru lokalizace za klíčový aspekt při výběru budoucího dodavatele. „Pro nás je zásadní, aby peníze, které půjdou z našich kapes, z kapes daňových poplatníků, zůstaly doma, zůstaly u našich přímých dodavatelů i jejich subdodavatelů. Toto je zásadní i pro zaměstnanost v naší zemi,“ zdůraznil prezident Kužel. Šéf Hospodářské komory též ocenil, že skupina Rosatom spolupracuje již nyní s českým průmyslem na třetích trzích, aniž by tuto spolupráci podmiňovala výsledkem temelínského tendru. V tom Kužel nachází zásadní rozdíl v přístupu obou konkurentů. Viceprezident Tomíček podtrhl význam dosavadní spolupráce českých firem se skupinou Rosatom. „S českými podniky spolupracujeme opravdu bez ohledu na Temelín. V globálním katalogu Rosatomu je zaregistrováno 30 českých firem. Již nyní jsou české podniky úspěšnými dodavateli, jen loni jsme realizovali dodávky za několik miliard korun. Reference z dostavby Temelína by potenciál českých firem znásobila,“ upozornil Tomíček v rámci své prezentace.
stála u zrodu české a slovenské jaderné energetiky (JS znamená jaderné strojírenství) a je jednou z předních inženýrských a výrobních společností se zkušenostmi z výstavby a servisu jaderných elektráren s celosvětovou působností. Společnost Škoda JS byla založena roku 1859, do roku 1956 spadají počátky jejích aktivit v jaderné energetice. Za dobu své existence firma zajišťovala inženýring a dodávala zařízení i servis pro jaderné elektrárny, výzkumné reaktory a sklady vyhořelého jaderného paliva ve střední a východní Evropě, Skandinávii, Francii, Německu, USA a na Dálném východě. ŠKODA JS je členem skupiny OMZ. Dle předběžného hodnocení dosáhla ŠKODA JS v roce 2011 zisku před zdaněním více než 300 milionů Kč a tržeb téměř 5 miliard korun, z nichž přes 70 % představují exportní aktivity.
ATOMSTROJEXPORT (ASE)
je přední ruskou státní inženýringovou společností, která realizuje mezistátní a obchodní dohody na výstavbu objektů jaderné energetiky v celosvětovém měřítku. V současné době ASE plní zakázky v rozsahu přibližně 20 % objemu světového trhu. Společnost při své práci těží z půlstoleté zkušenosti ruského jaderného průmyslu a staví jaderné elektrárny nové generace plně odpovídající mezinárodním požadavkům a doporučením Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
OKB GIDROPRESS
realizuje komplexní projektové práce, výpočty, teoretický a experimentální výzkum pro realizaci jaderných závodů (jaderných systémů dodávky páry) a výrobu zařízení pro jaderné elektrárny založené na technologii VVER, které se v současné době vyznačují zvýšenou bezpečností, spolehlivostí, účinností a konkurenceschopností jak v Ruské federaci, tak v zahraničí.
Rusatom Overseas
je dceřinou společností státního podniku Rosatom. Byla založena za účelem rozvoje ruských jaderných technologií ve světě a globálních obchodních aktivit Rosatomu. Rusatom Overseas integruje široké spektrum nabídky společnosti Rosatom v oblasti jaderné energie. To zahrnuje širokou škálu produktů a služeb, počínaje těžbou uranu přes výstavbu jaderných elektráren, přípravu právních dokumentů, rozvoj národních regulací a právního rámce až po vzdělávání a školení, investice projektu. Jedním z poslání společnosti je vytvořit síť globálního zastoupení. Společnost Rusa tom Overseas vystupuje ale i v roli zákazníka, investora a vlastníka zahraničních projektů státního podniku Rosatom realizovaných podle modelu build–own–operate (postav– vlastni–provozuj).
3
Věcně o jádru | Měsíční zpravodaj – Konsorcium MIR.1200
duben 2013 | www.mir1200.cz
Aktuality
Finská energetická společnost Fennovoima jedná s Rosatomem o dodávce reaktoru AES-2006 Vedení finské energetické společnosti Fennovoima se rozhodlo přizvat ruskou státní korporaci Rosatom k přímým jednáním o dodávce reaktoru pro plánovanou jadernou elektrárnu Hanhikivi 1. Přímá jednání s Rosatomem začnou ihned. Fennovoima má zájem o tlakovodní reaktor AES-2006 o výkonu 1200 MW, který Rosatom vyrábí. Během hodnocení středněvelikostních reaktorů o výkonu 1000-1300 MW posuzovala Fennovoima také nabídky společností Areva, konsorcia Areva/Mitsubishi a Toshiba. Hodnocení bylo ukončeno na konci března. „Opravdu jsme s finskými kolegy započali přímá jednání. Ruské technologie jsou finským expertům dobře známé, jejich spolehlivost se osvědčila ve finské jaderné elektrárně Loviisa, která funguje bezpečně a efektivně již řadu let,“ řekl Ivan Dybov, viceprezident společnosti Rusatom Overseas.
4
Společnost Fennovoima vybere dodavatele jaderné elektrárny v průběhu roku 2013. Pro výstavbu jaderné elektrárny Hanhikivi 1 jedná Fennovoima kromě Ros atomu také s Toshibou, která nabízí varný reaktor EU-ABWR o výkonu 1600 MW. Přímá jednání s japonskou Toshibou byla zahájena v letos únoru.
V současnosti má Rosatom zakázky na výstavbu 19 podobných reaktorů mimo Ruskou federaci a dalších 8 reaktorů buduje v Rusku. Pokud by Rosatom v tomto výběru zvítězil, na území Finska by vyrostla již druhá jaderná elektrárna s reaktory typu VVER. Tou první je jaderná elektrárna Loviisa, která úspěšně funguje již přes třicet let.
Věcně o jádru | Měsíční zpravodaj – Konsorcium MIR.1200
duben 2013 | www.mir1200.cz
Představujeme své partnery:
Kabelovna Kabex® – dodavatel kabelů Firma Kabex vznikla v únoru 1990 a v roce 1994 se etablovala na trhu s kabely. Výrobní program firmy byl původně zaměřen zejména na oblast oheň nešířících a ohniodolných kabelů, na kabely pro prostředí s vysokou úrovní rušivých elektromagnetických polí, na kabely s optickými vlákny a kompenzační a prodlužovací vedení k termočlánkům. Bezhalogenová konstrukce kabelů oheň nešířících nebo ohni odolných je velmi šetrná vůči životnímu prostředí, a to i v případě mimořádných událostí. Postupnou orientací firmy směrem k vysoce specializovaným odvětvím – tunelovým stavbám, petrochemii a především jaderné energetice – se výrobní sortiment firmy rozšířil o kabelové soubory pro extrémní podmínky a hermetické kabelové průchodky, které firma dodává již od roku 2000. Od roku 2011 firma prochází obdobím masivních investic. Výrobní plocha byla více než zdvojnásobena na 5800 m2 a byla osazena nejmodernějšími kabelářskými technologiemi zejména pro oblast výroby kabelů pro střední napětí. Firma v tomto období také investovala do vlastní výrobny kabelářských plastů, podpořené vlastním vývojovým programem. V současnosti tedy Kabelovna Kabex® a. s. prezentuje jeden z nejmodernějších kabelářských komplexů ve střední Evropě, který dnes díky široké certifikaci vlastních výrobků dodává svůj sortiment zejména do rafinerií a jaderných elektráren prakticky po celém světě. Proč jste zvolili spolupráci právě s Konsorciem MIR.1200? Naše společnost Kabelovna Kabex® a. s. má rozsáhlé zkušenosti z dodávek svých výrobků pro jaderné elektrárny s reaktory typu VVER, včetně ucelených bloků dodávek v rámci výstavby komplexu prvních dvou reaktorových bloků jaderné elektrárny v indickém Kudankulamu ve spolupráci s ruským Atomstrojexportem. Konsorcium MIR.1200 je tedy nejen významným uchazečem o výstavbu nových bloků v Temelíně, ale členové tohoto konsorcia, společnosti ŠKODA JS a Atomstrojexport, jsou našimi významnými stávajícími zákazníky. Rozšíření této spolupráce pro projekt výstavby JE Temelín je tedy logickým vyústěním dosavadní spolupráce. Naše preference míří ke stávajícím zákazníkům v rámci tohoto konsorcia, díky našim technologiím a výrobkovému portfoliu zaměřenému především na produkty pro
Pavel Kupilík:
Zakázka na dostavbu jaderné elektrárny Temelín posunuje naši firmu vpřed
jadernou energetiku jsme však připraveni podílet se i na dalších projektech. Jaké konkrétní práce by vaše firma realizovala v případě vítězství konsorcia? Jaká by byla hodnota dodávek/služeb? Naše společnost dodává do jaderných elektráren požárně bezpečné a kvalifikované kabely včetně kabelů LOCA určených pro primární okruh JE. Dále jsme připraveni pro Temelín dodat kompletní sady kabelových spojek, připojení a zakončení, a v neposlední řadě i hermetické kabelové průchodky pro instalaci na hranici mezi hermetickou a nehermetickou zónou JE. Díky novým investicím jsme dnes schopni realizovat i ucelené projektové dodávky optických, datových a silových kabelů a příslušenství pro napěťovou hladinu až do 12 kV nebo prakticky jakékoli prostředí. Celková hodnota našich potenciálních dodávek v rámci dostavby Temelína může činit až 800 milionů Kč. Jaký dopad by měla na vaši společnost zakázka spojená s Temelínem?
Kolik nových pracovních míst by ve vaší firmě mohlo vzniknout? Každá velká zakázka posunuje firmu vpřed, a to jak technologicky a ekonomicky, tak i odborně, a nakonec v dnešní globální recesi i psychologicky. Očekávané zakázky pro Temelín by měly velice pozitivní dopad nejen na další rozvoj naší firmy, ale u zakázek tak velkého objemu lze pochopitelně očekávat i pozitivní vliv na zaměstnanost v celém regionu. V neposlední řadě by účast na tak významném a navíc tuzemském projektu pro nás byla velice důležitou referencí zvyšující šance na úspěch při hledání obdobných zakázek v zahraničí. V současnosti naše společnost rozšiřuje výrobu kabelů i hermetických kabelových průchodek pro jadernou energetiku bez ohledu na potenciální dodávky pro JE Temelín v rámci Konsorcia MIR.1200 nebo v rámci jiných projektů. Kabelovna Kabex® a. s. dnes zaměstnává 120 kmenových zaměstnanců. V případě realizace jmenovaných dodávek však předpokládáme navýšení stavu o dalších nejméně padesát nových zaměstnanců.
Jak se zakázky pro jadernou energetiku podílejí na vašich hospodářských ukazatelích? Naše společnost vyrábí kabely od roku 1994. Jaderná energetika je naším tradičním zákazníkem již od roku 1996, kdy se datují naše první dodávky pro české jaderné elektrárny v Dukovanech a v Temelíně. Přestože se zdá, že současná situace kvůli tragickým událostem ve světě – zejména v Japonsku – rozvoji jaderné energetiky příliš nepřeje, díky úspěšným certifikacím našich výrobků se naší firmě daří realizovat objemné dodávky i pro zahraniční trhy, což postupně stále více ovlivňuje hospodářské výsledky společnosti. Zahraniční i tuzemské certifikace a neustálé zpřísňování legislativ v rámci zvyšování bezpečnosti jaderných zařízení klade na naši firmu nemalé ekonomické nároky jak v oblasti certifikace samotné, tak v oblasti výzkumu a vývoje. Jenom realizace zakázek v této oblasti nám uvedené investice může vrátit. Dodávky pro tuzemské i zahraniční jaderné elektrárny jsou pro nás tedy velmi důležité a představují dnes již zhruba polovinu naší produkce. Realizujete v současné době dodávky pro jadernou energetiku také na zahraniční trhy? Ano, v současné době realizujeme dodávky pro výstavbu 3. a 4. bloku jaderné elektrárny v Mochovcích na Slovensku. Další významné dodávky probíhají prostřednictvím našich ruských partnerů pro jadernou elektrárnu Kudankulam v Indii, kam od nás směřovalo již více než 500 kamionů s kabely. Zahájili jsme opětovné dodávky kabelů pro JE Záporožská a Jižněukrajinská a momentálně dokončujeme certifikaci pro dodávku 702 kusů hermetických kabelových průchodek pro Novovoroněžskou JE v Ruské federaci. Pavel Kupilík předseda představenstva Kabelovna Kabex®
5
Věcně o jádru | Měsíční zpravodaj – Konsorcium MIR.1200
duben 2013 | www.mir1200.cz
Reportáž
Evropa a Rusko zahajují novou etapu energetické spolupráce Zahájení nové etapy energetické spolupráce mezi Evropou a Ruskem bylo hlavním tématem jednání u kulatého stolu na téma „Dialog Ruska a EU: konkurence a spolupráce v jaderné energetice“, které se uskutečnilo 11. dubna v Bruselu. Na setkání, jehož se zúčastnili představitelé klíčových energetických organizací Evropské unie a Ruska, se soustředila pozornost na společné energetické projekty a další zvyšování jaderné bezpečnosti na celém světě.
„EU a Rusko patří mezi významné globální ekonomické hráče a jsem přesvědčený, že budeme i v budoucnu vždy hospodářsky blízkými partnery. Rusko je dnes největším světovým dodavatelem zdrojů energie a Evropa naopak jejich největším světovým čistým dovozcem. Naše partnerství v oblasti energetiky je proto z tohoto pohledu naprosto přirozené,“ řekl na úvod kulatého stolu ředitel Oddělení jaderné energetiky Generálního ředitelství pro energetiku Evropské komise Peter Faross. Zástupce generálního ředitele ruské státní korporace Rosatom Kirill Komarov ve svém vystoupení zdůraznil, že události v jaderné elektrárně Fukušima v žádném případě nezpůsobily pokles zájmu o jadernou energetiku. Celkový objem poptávky naopak od té doby vzrůstá. Havárie ve Fukušimě nicméně nastolila otázku nutnosti náročnějších bezpečnostních požadavků nových jaderných technologií. „Skutečnost, že jaderné elektrárny jsou dnes považovány za jeden z nejbezpečnějších a ekologicky nejšetrnějších zdrojů energie, by rozhodně neměla oslabit naši ostražitost. Nestačí, abychom se poučili z havárií, k nimž došlo dříve. Při výstavbě každého nového zdroje energie musíme být připraveni i na ty nejméně pravděpodobné scénáře a nesmíme připustit, aby snaha o šetření prostředků při stavbě a provozu jaderných elektráren vedla ke snížení nezbytných bezpečnostních standardů,“ prohlásil Kirill Komarov. „Standardy jaderné bezpečnosti v Rusku dnes počítají s tím, že při výstavbě každé nové jaderné elektrárny je nutné brát do úvahy veškerá rizika, která mají v dané oblasti pravděpodobnost vyšší než
6
1 : 1 000 000. Naším cílem je učinit zmíněný standard všeobecně respektovaným a dodržovaným ve všech zemích, které využívají jaderné elektrárny jako zdroj energie,“ zdůraznil Komarov. Během diskuse bylo konstatováno, že stanoviska Ruska a EU ohledně bezpečnostních standardů se v mnohém shodují, přičemž EU již podpořila celou řadu iniciativ ruské strany pro zdokonalení mezinárodněprávních norem v oblasti využití jaderné energie. Řečníci zdůrazňovali zejména dlouholetou zkušenost Ruska s provozem jaderné elektrárny v pěti evropských státech, kde úspěšně pracuje 18 bloků. Standardy jaderné bezpečnosti v Rusku dnes počítají s tím, že při výstavbě každé nové jaderné elektrárny je nutné brát do úvahy veškerá rizika, která mají v dané oblasti pravděpodobnost vyšší než 1 : 1 000 000.
Dalším zásadním tématem diskuse byly společné obchodní projekty. Ruská strana potvrdila, že nabízí svoji účast v projektech výstavby nových jaderných elektráren, při nichž zaručuje místním firmám maximální lokalizaci zakázek. Jako příklad byla uvedena plánovaná dostavba jaderné elektrárny Temelín, kde Rosatom v rámci probíhajícího tendru nabízí více než 70 % celkového objemu zakázky českým firmám. „V rámci našich projektů připadá pouhých 15 % celkového objemu na komponenty, které musejí být vyrobeny v Rusku, přičemž 30–40 % jsme připraveni nabídnout místnímu průmyslu a 45–50 % našim partnerům z nejvýznamnějších globálních
společností, jako jsou anglický Rolls-Royce, francouzský Alstom nebo česká Sigma,“ řekl Kirill Komarov. Modelovým příkladem spolupráce s EU je podle přítomných projekt Baltské jaderné elektrárny v Kaliningradské oblasti, kde je evropským firmám nabízena spolupráce v nejrůznějších formách – mohou se zúčastnit v roli strategických investorů (zahraniční společnosti mohou získat až 49 % akcií jaderné elektrárny), dodavatelů zařízení, poskytovatelů financování nebo odběratelů elektrické energie. Ředitel Oddělení jaderné energetiky Generálního ředitelství pro energetiku EK Peter Faross ohledně perspektivy spolupráce v rámci Baltské jaderné elektrárny prohlásil, že v tomto směru nevidí žádné překážky. Zdůraznil, že základem musí být komerční efektivita tohoto projektu. V rozhovoru pro agenturu BNS uvedl: „Všem je dobře známo, že v Kaliningradu probíhá výstavba energobloků s takovým výkonem, že mohou zásobit energií zdaleka nejen kaliningradský trh. Takže bude třeba najít trhy za hranicemi Ruska. Spolupracujeme při importu plynu, při importu ropy, proč bychom neměli spolupracovat také při dovozu elektrické energie? K tomu ovšem potřebujeme infrastrukturu a je také třeba najít pro tuto energii zájemce, kteří ji koupí.“ Šéf mezinárodní sekce francouzské státní korporace EDF Michel Debes připomněl, že historie spolupráce mezi EDF s ruskou jadernou energetikou trvá již přibližně dvacet let a začala realizací projektů v rámci programu Tacis. „V roce 2011 byla naše
Kulatý stůl „Dialog Ruska a EU: konkurence a spolupráce v jaderné energetice“ se uskutečnil za partnerské podpory Evropské komise. Zúčastnily se ho klíčové postavy evropské energetiky, jako například šéf Oddělení jaderné energetiky Generálního ředitelství pro energetiku Evropské komise Peter Faross, ředitel pro jadernou energetiku francouzského Komisariátu pro alternativní a jadernou energetiku Christophe Behar, představitelé Evropského parlamentu a další evropští politici, byznysmeni a experti. spolupráce rozšířena o sféru R&D. V současnosti se naše společná činnost rozvíjí v první řadě v takových oblastech, jako je výstavba a provoz jaderné elektrárny,“ řekl Debes. Zvláštní důraz při realizaci těchto projektů je třeba klást na bezpečnostní otázky. „Hlavními body programu spolupráce je řízení výstavby nových jaderných elektráren, další zdokonalování bezpečnostních systémů, systémů včasného varování před náhlými riziky a monitoring kvality produkce,“ poznamenal Michel Debes. Zdůraznil, že důležitou součástí společné práce je příprava metodologie interních bezpečnostních prověrek, nezávislých kontrol bezpečnosti jaderné elektrárny, hodnocení připravenosti k řešení mimořádných situací a další otázky. Foto zdroj: Confrontations Europe
Věcně o jádru | Měsíční zpravodaj – Konsorcium MIR.1200
duben 2013 | www.mir1200.cz
Aktuality
Až 4000 lidí může získat práci při stavbě Baltské jaderné elektrárny Vše probíhá podle stanoveného harmonogramu. Již nyní je v místě výstavby jaderné elektrárny v Kaliningradské oblasti zaměstnáno na 1900 lidí. Do konce letošního roku může počet zaměstnanců dosáhnout více než dvojnásobku současného stavu. Zástupci společností Rosatom, Rosenergoatom (generálního investora), NIAEP (generálního dodavatele), SPbAEP (hlavního projektanta) a dalších dodavatelů se minulý týden na společné schůzce shodli, že výstavba Baltské jaderné elektrárny VVER-1200 generace 3+ probíhá, jak má. Její ředitel Vjačeslav Machonin během schůzky oznámil, že v současné době se výstavba jednotlivých částí provádí s jednotkovými náklady, které jsou na úrovni 62 % v porovnání s plánovanými výdaji na výstavbu. „Do konce letošního července bude potřeba rozšířit práce na mnohých staveništích, jejichž projektová dokumentace již byla schválena. Dodavatelé tak mají před sebou vysoké, nicméně reálné cíle
pro druhou polovinu tohoto roku. Dnes je přímo v místě výstavby zaměstnáno 1900 lidí,“ dodal Machonin. A to je podle něj teprve začátek. Současných zhruba 2000 pracovníků bude jen do poloviny tohoto roku doplněno o další tisícovku zaměstnanců. „Do konce
roku 2013 by na obou budovaných blocích mělo pracovat přibližně čtyři tisíce lidí. V této souvislosti jsme začali stavět ubytovny pro tyto zaměstnance. Prvních tři sta míst bude k dispozici v červenci, tisíce dalších v září,“ poznamenal Valerij Limarenko, prezident společnosti NIAEP,
která je generálním dodavatelem výstavby jaderné elektrárny. Baltská jaderná elektrárna se nachází v Kaliningradské oblasti a je jednou ze tří právě budovaných jaderných elektráren VVER-1200 generace 3+ na území Ruské federace. Elektrárna bude stát na hranicích Polska a Litvy. První ze dvou bloků čeká ostrý start v roce 2016, druhý o dva roky později. Dalšími projekty tohoto typu jsou jaderné elektrárny Novovoroněžská-2 a Leningradská-2. Projekt VVER-1200 nabízí i česko-ruské Konsorcium MIR.1200 v tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín. Zdroj: Nucnet.org, MIR.1200
V Tianwanské jaderné elektrárně startují zátěžové testy Petrohradský institut Atomenergoprojekt spustil zátěžové testy prvního a druhého bloku čínské jaderné elektrárny Tianwan. Testy prověří zejména stabilitu elektrárny v případě extrémně zvýšené seizmické aktivity. Zpráva o výsledcích zátěžových testů bude vyhotovena do listopadu tohoto roku a kromě investora ji bude muset Atom energoprojekt obhájit také před čínským vrchním dozorovým orgánem. První dva bloky Tianwanské jaderné elektrárny s reaktory VVER-1000 jsou v provozu od roku 2007. Na těchto blocích byl vůbec poprvé instalován lapač taveniny aktivní zóny (koria). V nedávné době začala druhá fáze výstavby elektrárny, konkrétně třetího a čtvrtého bloku, pro který bude taktéž použit reaktor typu VVER-1000. Generálním architektem druhé fáze výstavby je ruská společnost Atomstrojexport, hlavním projektantem jaderného ostrova pak Atom energoprojekt. Zdroj: http://spb.ria.ru/ science/20130417/502257126.html
Výstavba Novovoroněžské JE-2 úspěšně pokračuje Generální ředitel státní korporace Ros atom Sergej Kirijenko, guvernér Voroněžské oblasti Alexej Gordeev a generální ředitel společnosti Rosenergoatom Jevgenij Romanov navštívili 22. dubna Novovoroněžskou jadernou elektrárnu 2. Cílem návštěvy bylo zjistit, jak pokračují stavební a montážní práce. Zvláštní pozornost hosté věnovali prohlídce montáže hlavního cirkulačního potrubí, kde byla
poprvé použita technologie automatického svařování. „Jestli se vše podaří, dosáhneme rekordního času v rychlosti sváření a následné montáže hlavního cirkulačního potrubí, a to nejen v ruském, ale i v celosvětovém měřítku,“ oznámil Sergej Kirijenko. Závěrem návštěvy hosté konstatovali, že výstavba elektrárny probíhá v souladu s harmonogramem a nachází se momentálně ve své klíčo-
vé fázi – jeden rok před spuštěním jaderného zařízení bude zahájen speciální najížděcí režim, který bude úspěšně zakončen fyzikálním spouštěním elektrárny na konci roku 2014. Společně s Baltskou JE a Leningradskou JE-2 je Novovoroněžská JE-2 jednou ze tří jaderných elektráren typu VVER-1200 generace 3+, které jsou na území Ruské federace v současnosti ve výstavbě.
Kontakty: Aleš Pospíšil, PR manažer Konsorcia MIR.1200, telefon: +420 224 251 555, e-mail:
[email protected]
7