Investiční a spořicí bankovní produkty pro mladé klienty ve Velké Británii, Polsku a České republice

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Investiční a spořicí bankovní produkty pro mladé klienty ve Velké Británii, Polsku a České republice Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Oldřich Šoba, Ph.D.

Aneta Mienkinová

Brno 2013

Mé upřímné poděkování patří Ing. Oldřichu Šobovi, Ph.D. za odborné vedení mé bakalářské práce, jeho drahocenný čas strávený pečlivým čtením tohoto textu, jeho věcné připomínky, které vznesl, a následně za jeho ochotu a velmi cenné a nápomocné rady.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, pod odborným vedením Ing. Oldřicha Šoby, Ph.D. a použité prameny a literaturu řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj. V Brně dne 13. května 2013

__________________

Abstract Mienkinová, A. Investment and savings banking products for young adults in Great Britain, Poland and the Czech Republic. Brno: Mendel University in Brno, 2013. In current days of saturated banking market we expect that the banks are focused in the long term up-and-coming segment of young adults, which represents an enormous success potential for a bank. This bachelor thesis concentrates on analysis and comparison of chosen investment and savings banking products exactly for young adults in Great Britain, Poland and the Czech Republic. This thesis informs the reader about characteristics of banking markets in analyzed countries with a remarkable regard to finding out in which products British, Polish and Czech are holding their money. Furthermore, there is an enormous importance of young customer in banking described and the net part of this thesis discovers if this importance is evident for the banks and if they did not forget this group of customers in the procedure of creating mentioned products. The essential part of this thesis is related to finding out recommendations and as well as innovations for Czech banking market questioned in the acceptability survey among young adults. Keywords Generation Y, investment products, savings account, savings products, young adults and finance. Abstrakt Mienkinová, A. Investiční a spořicí bankovní produkty pro mladé klienty ve Velké Británii, Polsku a České republice. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013. V současné době nasycenosti bankovního trhu očekáváme, že se banky soustředí na dlouhodobě perspektivní segment mladých lidí, jenž představuje pro banku obrovský potenciál úspěchu. Tato bakalářská práce se zabývá analýzou a komparací vybraných investičních a spořicích bankovních produktů právě pro mladé klienty ve Velké Británii, Polsku a České republice. Práce čtenáře informuje o charakteristice bankovních trhů analyzovaných zemí se zásadním ohledem na to zjistit, v jakých produktech Britové, Poláci a Češi drží své peníze. Práce dále naznačuje enormní důležitost mladého klienta v bankovnictví a zjišťuje, zda si tuto důležitost banky uvědomují a neopomněly tuto skupinu klientů při tvorbě zmiňovaných produktů. Stěžejní části práce je vytvoření doporučení a inovací pro český bankovní trh podrobených průzkumu přijatelnosti v cílovém segmentu mladých lidí. Klíčová slova Generace Y, investiční produkty, spořicí účet, spořicí produkty, mladí lidé a finance.

Obsah

5

Obsah 1

Úvod a cíl práce 1.1

Úvod ...........................................................................................................7

1.2

Cíl práce .................................................................................................... 8

2

Metodika

3

Charakteristika bankovního sektoru analyzovaných zemí

4

14

Bankovní sektor České republiky ............................................................ 14

3.2

Bankovní sektor Velké Británie ............................................................... 16

3.3

Bankovní sektor Polska ...........................................................................18

Bankovní obchody

19

Vybrané produkty pasivních bankovních obchodů ................................. 19

4.1.1

Běžný účet ........................................................................................ 19

4.1.2

Spořicí účet...................................................................................... 20

4.1.3

Termínované vklady ........................................................................ 21

4.1.4

Vkladní knížky.................................................................................. 21

4.2

Vybrané bankovní produkty aktivních bankovních obchodů ................ 22

4.2.1

Úvěry ............................................................................................... 22

4.2.2

Investiční bankovnictví ................................................................... 23

Kategorizace bankovních komitentů 5.1

6

9

3.1

4.1

5

7

Charakteristika perspektivního klienta banky – Generace Y ................ 27

Investiční bankovní produkty pro mladé klienty 6.1

31

Britské bankovní domy ............................................................................ 31

6.1.1 6.2

25

Barclays, HSBC a Lloyds TSB .......................................................... 31

Polské bankovní domy ............................................................................ 32

6.2.1

PKO Bank Polski a ING Bank Śląski............................................... 32

6.2.2

Bank PEKAO S. A. ........................................................................... 33

6.3

České bankovní domy ............................................................................. 34

6.3.1

Česká spořitelna .............................................................................. 34

Obsah

6

6.3.2 6.4 7

37

Britské bankovní domy ............................................................................37

7.1.1

Barclays ............................................................................................37

7.1.2

HSBC ............................................................................................... 38

7.1.3

Lloyds TSB ...................................................................................... 40

7.2

Polské bankovní domy ............................................................................ 42

7.2.1

PKO Bank Polski ............................................................................. 42

7.2.2

Bank PEKAO S. A. ........................................................................... 44

7.2.3

ING Bank Śląski .............................................................................. 45

7.3

České bankovní domy ............................................................................. 47

7.3.1

Česká spořitelna .............................................................................. 47

7.3.2

Komerční banka .............................................................................. 50

7.3.3

ČSOB ................................................................................................ 51

7.4

9

Vyhodnocení analýzy investičních produktů pro mladé klienty ............ 35

Spořicí bankovní produkty pro mladé klienty 7.1

8

Komerční banka a ČSOB................................................................. 35

Vyhodnocení analýzy spořicích účtů pro mladé klienty......................... 52

Doporučení a inovace v oblasti investičních a spořicích produktů pro mladé klienty 54 8.1

Doporučení pro český bankovní trh v oblasti investičních produktů .... 54

8.2

Doporučení pro český bankovní trh v oblasti spořicích produktů......... 55

8.3

Inovace v oblasti investičních a spořicích produktů ...............................57

8.4

Zhodnocení dotazníkového šetření ........................................................ 60

Závěr

62

10 Přehled literatury

64

A

Kurzovní lístek ČNB platný ke dni 28. 3. 2013

71

B

Tabulka komparace spořicích kont

72

C

Výsledky dotazníkového šetření

74

Úvod a cíl práce

7

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Bankovní instituce prvotně zaujímaly dominanci v oblasti poskytování transakčních služeb a bezpochyby i neméně významnou úlohu poskytováním zprostředkovatelských služeb. Naopak jejich angažovanost v poskytování investičních a pojišťovacích služeb nebyla nijak enormní, jak je tomu v současné době téměř dokonale globalizovaného finančního trhu s propojenými finančními skupinami. Vycházíme-li z historického exkurzu, banky, přesněji tedy komerční banky hrály důležitou roli v realizaci transakčních služeb. Ve své podstatě to znamenalo zajištění pružného a efektivního platebního styku prostřednictvím správy jednotlivých běžných účtů svých klientů. Není ovšem nic překvapujícího, že v průběhu mnoha desítek let došlo k zásadním změnám ve společnosti a úrovni technologií, kdy jsme mohli být svědky výrazných jak pozitivních, tak i bezpochyby negativních změn ve všech oblastech lidského bytí. Je pravdou, že bankovní a potažmo i celý finanční sektor značně reflektuje onu výraznou změnu. Stěžejním způsobem byl ovlivněn inovacemi a mainstreamovou myšlenkou v oblasti bankovnictví se stala tvorba tzv. tailored banking products, což není nic jiného než tvorba bankovních produktů šitých na míru přímo konkrétnímu segmentu klientů, resp. jejich potřebám a požadovaným vlastnostem. V současné době tvoří nabídku bankovních produktů na území České republiky 44 bank a poboček zahraničních bank. Toto číslo odráží fakt, že bankovní trh v České republice je vysoce nasycen, což vede k nastolení obrovské konkurence mezi bankami. Potenciál bankovního trhu, co se týče osob v produktivním věku, je téměř vyčerpán a v důsledku toho se zaměřuje management bank jednak na eliminaci dependence a loajality klientů konkurenčních bank a chce je zlákat výhodnou nabídkou do své banky a také se strategicky obrací na mladé lidi, poněvadž mladí klienti představují pro banku obrovský potenciál úspěchu a možnost získat výraznou konkurenční výhodu na trhu. Postoje, názory a požadavky mladé generace jsou nesmírně efemérní a právě proto jsou bankovní instituce nuceny ustavičně inovovat bankovní produkty pro mladé a přizpůsobovat je jejich aktuálním potřebám. Nabídne-li banka mladým klientům výhodné a „cool“ bankovní produkty, které přesně splní, co tento segment žádá, a současně banka nabídne kompletní servis různých doplňkových služeb, tak toto jsou základní kameny k vybudování důvěry a věrnosti dané bance a současně motivátory k využívání dalších produktů z nabídky banky. Pro banku to má vyústění v podobě jednoduché rovnice, a to spokojený klient=jistota a stabilita zisku. Investice do mladých lidí by se mohla jevit jako nerentabilní. Ano, z krátkodobého pohledu tomu tak opravdu může být, neboť náklady na získání jejich přízně jsou nadměrně veliké a k tomu mladí lidé obvykle nedisponují značnějším objemem peněžních prostředků, což činí investici do tohoto segmentu ještě méně populární. Z dlouhodobého hlediska je však v tomto

Úvod a cíl práce

8

segmentu ukryt učiněný poklad pro banky. Argument, proč tomu tak je, je velmi triviální a logický. Mladí lidé, zejména tedy studenti vysokých a vyšších odborných škol, se soustavně připravují na budoucí povolání, které bude spojeno s pravidelným příjmem peněz. Tyto peníze budou spravovány klientovi na jeho osobním účtu a poměrná část možná investována, či deponována na spořicím účtu. Také tito, dnes mladí lidé, budou v době své dospělosti potřebovat finance na pořízení bydlení pro svou rodinu a pro její materiální zajištění, k čemuž čím dále tím častěji využívají bankovní úvěry a půjčky. Už z toho lze cítit, že z využívání všech těchto bankovních produktů plynou bance zajímavé výnosy, a aby se tato vidina stala reálnou, musí nastartovat již nyní dlouhodobý business s mladými lidmi a simultánně mapovat jejich potřeby a přání. Ty je nutné zakomponovat do stávající nabídky bankovních produktů pro tento segment a realizovat tzv. continuous improvement of banking products, což je jednoduše neustále vylepšování bankovních produktů, jež reflektují právě zjištěné potřeby a přání. Jen tehdy mohou být mladí klienti naprosto spokojeni a nebudou mít v budoucnu žádný adekvátní důvod ke snadné výměně své banky. Tato práce se zaměřuje na vztah banka vs. perspektivní segment mladých lidí, přesněji tedy na analýzu a komparaci vybraných investičních a spořicích bankovní produktů nabízených těmto jedincům. Oblast záběru práce se nesoustředí pouze na Českou republiku. V rámci celé práce bude pracováno s nabídkou konkrétních investičních a spořicích produktů pro mladé klienty, vybraných bank Velké Británie, Polska a samozřejmě České republiky.

1.2 Cíl práce Cílem této bakalářské práce je na základě provedení analýzy a komparace definovaných investičních a spořicích bankovních produktů nabízených mladým klientům ve vybraných bankovních domech Velké Británie, Polska a České republiky navrhnout a ověřit akceptovatelnost případných doporučení a vylepšení, jakož i potenciálních inovací v oblasti těchto produktů pro český bankovní trh. Práce v sobě zahrnuje tři neopominutelné dílčí cíle, jimiž jsou: • Analýza bankovních trhů ve Velké Británii, Polsku a České republice. • Druhým parciálním cílem je samotná analýza a komparace investičních a následně spořicích produktů pro mladé klienty ve zkoumaných zemích. • Posledním dílčím cílem je tvorba eventuálních doporučení potažmo i inovací pro nabídku analyzovaných produktů v České republice, jejichž přijatelnost bude podpořena základním dotazníkovým šetřením v klientském segmentu mladých lidí ve věku 18–30 let.

Metodika

9

2 Metodika Práce vystihuje ve své první části charakteristiku bankovního trhu v České republice, Velké Británii a Polsku s ohledem na to, v jakých produktech obyvatelé těchto zemí drží své finance, potažmo jaký přístup mají k investování. Následně poskytuje náhled do obecné nabídky bankovních produktů poskytovaných klientům a přechází k samotné konkretizaci práce na segment mladých klientů prostřednictvím vymezení obecně využívané kategorizace retailové bankovní klientely. Dále definuje, proč je podstatné oslovit mladou generaci k začlenění se do bankovních komitentů, jak z pohledu banky, tak i samotného potenciálního klienta. Na základě vypracovaných studií o chování mladých lidí se pak snaží více přiblížit aktuální potřeby, požadavky a možné motivátory pro cílovou skupinu mladých lidí, do které budeme řadit osoby ve věku 18–30 let včetně. Za tímto bodem se práce volně dostává k samotnému jádru, a to analýze a komparaci ISPFYA1 ve Velké Británii, Polsku a České republice. Pro definování metod analýzy a komparace je možno využít formulace dle Vojtové (2010). • Analýza (rozklad) – „rozčleňuje celek na základní součásti, vztahy a souvislosti“. • Komparace (srovnání) – „jednotlivé a různé pozorované jevy se analyzují, hledají se společné a rozdílné vlastnosti“. Tato práce je z geografického hlediska šířeji pojata právě proto, aby v ní byla možnost provádět srovnání ISPFYA v různých zemích s odlišnou úrovní bankovního sektoru a nalézt v nabídce zahraničních zemí produkty, aktivity, či služby oblíbené mezi tamními klienty cílové skupiny, jimiž by se mohly bankovní instituce v České republice inspirovat a následně je implementovat a zakomponovat do své vlastní nabídky. Ve finální části práce budou na základě předchozího kroku vymezena případná doporučení a vylepšení, jakož i inovace v oblasti ISPFYA pro český bankovní trh, jež budou podrobeny průzkumu přijatelnosti v základním dotazníkovém šetření mezi respondenty cílové skupiny. Tvorba a výsledky dotazníkového šetření budou prokonzultovány s odborníky z ústavu marketingu na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Pro samotnou analýzu ISPFYA ve Velké Británii, Polsku a České republice bude vycházeno z nabídky třech největších renomovaných bank v daných zemích. U analýzy investičních produktů by bylo možno vycházet i z nabídky samotných investičních společností. Jelikož se v dnešní době prosazují tendence k vytváření kapitálově propojených finančních skupin, je mezi bankou a investiční společností dané finanční skupiny velmi úzký vztah a vzhledem k tomu, že bankovní domy jsou považovány za důvěryhodnější a bezpečnější finanční instituce, jsou využívány investičními společnostmi jako jeden z možných prodejních kanálů svých produktů. Práce je z toho důvodu soustře1 Angl. Investment and savings products for young adults. Jedná se o běžně užívanou zkratku pro investiční a spořicí produkty pro mladé klienty.

Metodika

10

děna na nabídku investičních produktů bankovních domů, neboť v této oblasti banka figuruje v podstatě jako zprostředkovatel prodeje produktů investiční společnosti. Konkrétními reprezentanty britského bankovního trhu jsou banky Barclays, HSBC a Lloyds TSB, jež patří podle serveru businessinfo.cz (2013) k největším bankám v Británii z hlediska tržní hodnoty. Banka Barclays se dle ankety Top Banks in the World 2012 (Relbanks.com, 2012) umístila na 5. místě dle celkové výše aktiv. Korporace HSBC se taktéž umístila v tomto žebříčku 50 nejlepších světových bank pro rok 2012 a získala ocenění dokonce jako 4. nejlepší banka na světě. Navíc v anketě Youth 100 UK, zachycující nejlepší a nejoblíbenější značky mladých lidí ve věku 18–24 let, se umístila na 7. místě v sekci banky a finance. Lloyds TSB se taktéž úspěšně umístila v anketě Youth 100 UK jako osmá nejoblíbenější britská banka (The Beans Group, 2012). Bankovní domy zastupující polský bankovní trh jsou PKO Bank Polski, Bank PEKAO S. A. a ING Bank Śląski, jež opět server businessinfo.cz označuje za nezpochybnitelné lídry polského bankovního sektoru (2012). A konečně českými zástupci bude naše trojka nejsilnějších a nejvlivnějších bank, a to Česká spořitelna, Komerční banka a Československá obchodní banka (ČSOB). Samotná volba konkrétních zemí se opírala o skutečnost, že Velká Británie má velice vyspělý a rozvinutý finanční sektor, potažmo tedy i bankovní trh s dlouhou tradicí a potenciálně by zde mohly být vytvořeny atraktivní bankovní produkty pro mladou klientelu. Co se týče polského bankovního trhu, lze na něm nalézt mnoho eminentních hráčů, kteří se snaží zapůsobit na své potenciální klienty a přimět je k uzavření smlouvy. Tento fakt vede k tomu, že banky v Polsku musí stále zatraktivňovat produkty a přiblížit je co nejvíce požadavkům klientů. V důsledku toho by zde mohla být pozoruhodná nabídka analyzovaných produktů a stojí za to se jí zabývat. Současně má Polsko podobnou historii vývoje jako Česká republika a je předpokladem, že i rozsah nabízených bankovních služeb by měl být podobně rozvinutý jako v České republice. Podkladové informace pro analýzu českého a polského bankovního trhu, budou zjišťovány jednak prostřednictvím osobního kontaktu v místě klientské pobočky a taktéž z internetových stránek jednotlivých bank, a to:

Metodika Tab. 1

11 Zástupci českého a polského bankovního trhu

Český bankovní trh http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance-d00013163 http://www.kb.cz/ http://www.csob.cz/cz/Stranky/default.aspx Polský bankovní trh PKO Bank Polski http://www.pkobp.pl/ Bank PEKAO S. A. http://www.pekao.com.pl/ ING Bank Śląski http://www.ingbank.pl/ Česká spořitelna Komerční banka ČSOB

Pro informace, týkající se britských bankovních domů bude, v důsledku obtížnější dostupnosti dané geograficky, využito významně internetových zdrojů dostupných na oficiálních stránkách jednotlivých bank. Zde jsou opět pro větší přesnost uváděny zdroje: Tab. 2

Zástupci britského bankovního trhu

Barclays HSBC Lloyds TSB

Britský bankovní trh http://www.barclays.co.uk/PersonalBanking/P1242557947640 http://www.hsbc.co.uk/1/2/ http://www.lloydstsb.com/

Co se týče investičních produktů (investment products), tato práce předpokládá, že mladí lidé budou realizovat investice ke splnění svých dlouhodobých cílů. Z tohoto pohledu mají na své straně velmi důležitý faktor ovlivňující výnosnost investice a tím je čas. Vyvozením tohoto předpokladu je, že u mladých lidí uvažujeme o dynamičtějších a agresivnějších formách investic, aby maximálně využili časovou výhodu a maximalizovali zisk z dané investice. Simultánně ovšem předpokládáme, že banky, resp. investiční společnosti v rámci finanční skupiny, nediferencují investice pro retailové klienty, a vytvoří-li jakkoliv zajímavý fond, nabídnou participaci v něm celému retailu. Z tohoto důvodu nemá na tomto místě význam klasifikovat výnosnost jednotlivých investičních produktů dostupných mladým klientům, neboť by kopírovala výnosnost samotného fondu. Po zohlednění těchto dvou presumpcí, se zaměříme na detekování speciálních služeb a nejrůznějších forem zvýhodnění nabízených k těmto standardním investičním produktům přímo mladým klientům ke zvýšení jejich poutavosti, neboť jiným způsobem se lišit od nabídky střední generaci nebudou. V rámci nabídky spořicích produktů (savings products) se budeme zabývat poměrně dosti oblíbenou formou spoření a to spořicími konty, na něž mohou mladí lidé ukládat své volné peněžní prostředky k vytvoření rezervy pro splnění svých krátkodobých a střednědobých cílů. Jednotlivé spořicí účty pak budou rozebrány jednak dle základních kritérií tzv. magického trojúhelníku, což jsou výnos, riziko a likvidita. Navíc bude pohlíženo i na doplňkové služby, jež jsou

Metodika

12

nabízeny klientům ke zvýšení jejich atraktivity. Pro upřesnění prvků investičního trojúhelníků lze využít definice dle Rejnuše (2010, str. 129, 163, 171). • Výnosnost – „udává míru zhodnocení peněžních prostředků vložených do určitého finančního investičního instrumentu za určité časové období“. • Rizikovost – je chápána jako „nejistota investora spojená s tím, že se mu nepodaří z předmětného investičního finančního instrumentu dosáhnout očekávané výnosnosti“. • Likvidita – „rychlost, s jakou je možno předmětný finanční instrument bezztrátově přeměnit zpět v hotové peníze neboli likviditu“. Bude nás zajímat, zda konta jsou uzpůsobená tak, aby jejich prostřednictvím mohli spořit i mladí studenti s velmi úzkým rozpočtem. Na základě toho budeme při výpočtu výnosnosti vycházet z modelové situace, kdy se mladý klient rozhodne pravidelně si ukládat na svůj osobní spořicí účet úložku ve výši 300 Kč/měsíc, což je částka, kterou by si právě jako student mohl dovolit měsíčně odkládat. Dále vycházíme z toho, že se vklady nebude disponovat po dobu 3 let a po celou tuto dobu se budou zhodnocovat. V rámci propočtů budou využity základní vzorce z finanční matematiky (Šoba, Širůček a Ptáček, 2013, str. 45, 52, 65) pro stanovení budoucí hodnoty peněz na principu složeného úročení, zjištění budoucí hodnoty pravidelných anuit, tj. vzorec pro spoření a vzorec pro výpočet efektivní úrokové míry.

FV = PV ⋅ (1 + r )

t

(1)

kde: • FV (future value)= budoucí hodnota kapitálu, • PV (present value)= současná hodnota kapitálu, • r= úroková sazba za úrokové období, • t= počet úrokových období.

 m ± 1  (1 + r ) − 1 S = a ⋅ m ⋅ 1 + ⋅r⋅ r  2⋅m  n

kde: • S= budoucí hodnota anuity, • a= výše anuity, resp. úložky při spoření, • m= počet anuit za jedno úrokové období, • r= úroková sazba za úrokové období, • n= počet úrokových období.

(2)

Metodika

13

re = (1 + r ) − 1 p

(3)

kde: • re= efektivní úroková míra, • r= úroková sazba za úrokové období, • p= počet úrokových období za rok. Rizikovost spořicích kont bude hodnocena s ohledem na pojištění vkladů klienta. Předpokládáme, že depozita na spořicích účtech budou ve všech analyzovaných zemích, které jsou paralelně všechny členskými zeměmi EU, podléhat pojištění vkladů do výše 100 000 € dle požadavků Evropské unie. Likvidita spořicích účtů bude odvozována od možnosti výběru nastřádaných peněžních prostředků z konta bez nutnosti platit jakékoliv sankce či poplatky2. V případě, že by takovéto dodatečné náklady klientovi vznikly, byla by likvidita produktu značně snížena.

Pro přepočet měn (PLN a GBP) do měny domácí (CZK) bude aplikován devizový kurz vyhlášený ČNB ke dni 28. 3. 2013. Konkrétně tedy kurz PLN/CZK 6,153 a GBP/CZK 30,424.

2


14

3 Charakteristika bankovního sektoru analyzovaných zemí V této práci se zabýváme prvky bankovního systému tří zemí, a to Velké Británie, Polska a České republiky. Jak již bylo uvedeno, v České republice je aplikován dvoustupňový bankovní systém a je třeba dodat, že totožný systém je už dlouhá léta zaveden i ve Velké Británii a Polsku. Centrální bankovní autoritou v České republice je Česká národní banka se sídlem v Praze, ve Velké Británii je to Bank of England s centrálou ve slavném městě, proslulé svým finančním centrem – City of London, Londýně a v Polsku je ústřední bankou Narodowy Bank Polski s ředitelstvím ve Varšavě. Za zmínku ovšem stojí fakt, že regulátorem britského finančního systému není Bank of England, ale instituce Financial Services Authority (zkratka FSA). Některé její studie o mladých lidech ve vztahu k financím jsou využity pro tuto práci, přesněji v části věnované chování a potřebám mladých lidí. Samotný dohled nad britskými bankami pak provádí tzv. tripartita – FSA, Bank of England a současný ministr financí George Osborne (businessinfo.cz, 2013). V Polsku centrální banka plní funkci regulátora finančního trhu a dohledovou funkci plní Komise finančního dohledu (Komisja Nadzoru Finansowego), která je navíc podrobena dozoru předsedy vlády. Oba tyto systémy se do jisté míry liší od českého, kdy supervizi i regulaci provádí, ut supra, jedna entita, a to Česká národní banka (Polouček a kol., 2009, str. 7; businessinfo.cz, 2012).

3.1 Bankovní sektor České republiky V současné době je na českém bankovním trhu 44 bank a poboček zahraničních bank. Podíl výkonu bank na HDP České republiky je 3,57 % (Česká bankovní asociace, 2012a). Dle zprávy ČNB o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2011 je český bankovní sektor zdravý, stabilizovaný, dobře kapitálově vybavený, prosperující a nepotýká se ex-post s výraznými problémy spojenými s nedávným krizovým vývojem. Polouček (2006, str. 169) a zpráva České bankovní asociace (2012b) dodávají, že bankovní trh ČR je vysoce koncentrován a většina kapitálu je pod kontrolou zahraničních korporací. Vysokou koncentraci českého bankovního sektoru dokládá i následují graf, z něhož je patrné, že v rukou pěti největších bank se soustředí téměř 62 % veškerých aktiv tohoto sektoru. Pro upřesnění celková bilanční aktiva v roce 2011 vzrostla na 4 476,5 mld. Kč (Česká národní banka, 2012). Pětice největších bank3 taktéž obhospodařuje 64,8 % veškerých klientských depozit a současně dohromady vykazuje přes 75 % čistého zisku celého sektoru. Do pětice největších bank v České republice řadíme Českou spořitelnu, Komerční banku, Československou obchodní banku, UniCredit Bank a výčet uzavírá Raiffeisenbank.

3


Obr. 1

15

Koncentrace bankovního sektoru v České republice (Česká národní banka, 2012)

I přesto v nedávné době vstoupili na trh noví, drobní hráči typu AIR Bank, z finanční skupiny Petra Kellnera – PPF, Zuno Bank a Equa Bank. Dle analytiků (ČTK, 2011a) je již sice český bankovní trh nasycen, ale vidí zde možnost přetažení klientely velkých hráčů na výhodnější a atraktivnější nabídku základních produktů, jako spořicí konto, běžný účet, kontokorent apod. Také v nedávné době (Kučera, 2010) přišla s nabídkou bankovních služeb společnost Partners Financial Services, a. s., která klade stěžejní důraz na individuální, vysoce proklientský přístup ke každému zákazníkovi a nabídnutí komplexních bankovních produktů a služeb, zohledňujících potřeby, přání a možnosti každého jednotlivého klienta. V tomto případě se ovšem jedná o služby poskytované pod licencí UniCredit Bank. Ke dni 30. 6. 2012 činila výše klientských vkladů celkem 3 077,4 mld. Kč, přičemž vklady samotného obyvatelstva tvoří zhruba 55% podíl na celkových vkladech (Česká bankovní asociace, 2012a). Klienti, resp. lidé, neustále vyhledávají bezpečné uložení svých financí na bankovních účtech. Čeští občané preferují pojištěné bankovní vklady, jako běžné účty, spořicí konta či termínované vklady. Současně ne zrovna přívětivý je fakt, že klienti dávají přednost běžným účtům s minimálním zúročením oproti termínovaným vkladům (Česká národní banka, 2012). Na netermínovaných účtech bylo k 30. 9. 2012 uloženo celkem 1 829,4 mld. Kč, což činí 58,9 % na celkové výši klientských vkladů. Na termínovaných vkladech bylo ke stejnému datu uloženo 41,1 % všech vkladů klientů (Česká bankovní asociace, 2012b). Z průzkumu realizovaného ING Bank ČR (Simková, 2013) vyplývá skutečnost, že Češi mají své úspory nejčastěji uloženy na běžném účtu, který vlastní celých 84 % Čechů. Většina dotazovaných drží část svých úspor v hotovosti (72 %). Z níže uvedeného grafu, zobrazujícího výsledky šetření, dále vychází, že spořicí účet vlastní zhruba polovina dotazovaných respondentů. Bohužel mnoho lidí pořád nechápe koncept toho, že běžný účet je účtem transakčním a nikoliv účtem vhodným k deponování volných finančních prostředků. Nejčas-


16

tější argumenty respondentů pro využívání běžného účtu k uchovávání svých peněz jsou okamžitá likvidita a nulové poplatky. Neuvědomují si však, že tohoto mohou dosáhnout i na lépe úročeném spořicím kontě.

Obr. 2 Uložení úspor českých klientů v rámci specifických finančních produktů (Simková, 2013)

Co se týče investic do podílových fondů, převažuje opět ono nízkorizikové umístění prostředků, hlavně tedy do fondů dluhopisových a zajištěných, jak je možno vidět v tabulce níže. Tab. 3

Investice dle typů podílových fondů (AKAT ČR, 2012)

Typ fondu Fondy peněžního trhu Zajištěné fondy Akciové fondy Dluhopisové fondy Fondy smíšené Fondy fondů Fondy nemovitostní

Celkem v mld. Kč (k 31. 3. 2012) 22,173 45,984 39,546 62,482 34,092 18,151 2,406

3.2 Bankovní sektor Velké Británie Spojené království Velké Británie a Severního Irska bylo, je a vždy bude zemí, jež si bude zakládat na protekcionismu domácího bankovního sektoru. Vláda, resp. všichni Britové, jsou si vědomi mohutnosti a pokročilosti tohoto sektoru ekonomiky, který se podílí na tvorbě HDP země zhruba 3,5 % (businessinfo.cz, 2013) Gigantičnost tohoto sektoru dokládá skutečnost, že britský bankovní sektor disponuje třetím největším objemem depozit na světě a celková aktiva britského bankovního sektoru dosáhla koncem roku 2010 sumy 7,4 biliónů britských liber (přes 225,13 biliónů Kč). (Bank of England, 2011)


17

Zpráva o finanční stabilitě britského bankovního sektoru (Bank of England, 2012) uvádí, že britské banky utrpěly krizovým vývojem výrazné okamžité ztráty při odpisech toxických úvěrů a i doposud se musí potýkat s velmi křehkou důvěrou investorů v samotný bankovní sektor. Britští investoři jsou ostražití a díky tomu přesouvají svůj zájem k jednoduchým a transparentním aktivům. Nejvíce finančních prostředků drží Britové ve čtyřech největších bankovních korporacích, a to HSBC, Barclays, Royal Bank of Scotland a poslední, avšak neméně významnou bankou, je Lloyds TSB. Spolu s bankou Santander UK a The Co-operative Bank jsou lídry trhu a společně vykazují 78% podíl na trhu. Koncem roku 2011 bohužel klesla angažovanost Britů pro ukládání peněz do bank obecně. Bylo to dáno zejména těmito faktory (HSBC, 2012): • Vysoká míra inflace v zemi, která v průběhu roku 2011 neklesla pod 4 %, a možné zhodnocení financí na spořicím kontě v bance by ani nepokrylo inflační znehodnocení prostředků. • Velmi nízké úrokové sazby nastavené britskou centrální bankou k nastartování po-krizového vývoje. • Nižší disponibilní příjem Britů v důsledku zvýšené nezaměstnanosti a snižování mezd omezoval možnost Britů odkládat si část peněz „na horší časy“.

Obr. 3

Poměr zastoupení různých forem aktiv v průměrném portfoliu Britů (HSBC, 2012)4

Podíváme-li se na skladbu typického portfolia bankovního klienta v Británii (Obr. 3), jednoznačně koresponduje s potřebou Britů mít jistotu ohledně svých peněz a neriskovat tedy. Až 50 % volných peněžních prostředků ukládají na běžOffset savings account je neúročené spořicí konto, jež je navázáno na tzv. Offset mortgage account. Výhodou propojenosti těchto kont je, že úroky z hypotečního úvěru nejsou obvyklým způsobem vypočteny ze zbývající částky k doplacení, ale tato částka je ponížena o kreditní zůstatek na maximálně třech Offset savings account a z tohoto rozdílu je následně kalkulován úrok z hypotečního úvěru (Investopedia.com, 2013). 4


18

né účty a konta spořicí. Investice do akcií a obligací realizuje diametrálně méně Britů, a to zhruba kolem 15 %–20 %. Je známo, že Britové jsou velmi konzervativním národem a zakládají si na tradičních hodnotách. Zvolená volba produktů, do nichž Britové nejčastěji volné peníze ukládají, to jen potvrzuje (HSBC, 2012).

3.3 Bankovní sektor Polska Bankovní sektor je největší a nejrozvinutější oblasti finančního trhu v Polsku. Polské banky patří mezi nejsilnější banky střední a východní Evropy, jelikož těží ze silné kapitálové vybavenosti, nízkého poměru rizikových aktiv a relativně robustního hospodářského růstu země (ERNST & YOUNG, 2012). Polský bankovní sektor reprezentuje 66 komerčních bank a dle zprávy polské centrální banky je v tomto sektoru znatelná relativně nízká koncentrace. Celková aktiva pěti největších bank na území Polska se podílí na sumě celkových aktiv sektoru (přes 7 964,6 mld. Kč koncem roku 2011) 44,3 %. Vklady polského obyvatelstva v bankách (Sadrak, 2011) jsou v přepočtu přes 2 728 mld. Kč, přičemž 49 % tvoří vklady termínované a zbývající část je uložena na transakčních, čili běžných účtech a kontech spořicích. Vzhledem k investicím proinvestovali 383,3 mld. Kč prostřednictvím investičních fondů. Správa o rozvoji polského finančního systému v roce 2011 uvádí, že co se týče investování, Poláci si velmi oblíbili investice do státních obligací. Vzrůstající atraktivita polských státních obligací je zejména důsledkem stability polských veřejných financí, dobré výkonnosti ekonomiky (4,3 % v roce 2011) a faktem, že Poláci nejsou zrovna národem, který by holdoval podstupování vyšších rizik. (Narodowy Bank Polski, 2012) Klienti ukládají své peníze do nejoblíbenějších bank, a to PKO Bank Polski, PEKAO Bank S. A. a ING Bank Śląski. Celých 44 % Poláků deponuje své volné finance na běžné účty s minimálním, resp. žádným zhodnocením. Navíc celých 11 % neukládá peníze do žádného produktu banky a vsází na nejrůznější tajné skrýše v domácnosti. Průzkumem bylo zjištěno, že 21 % Poláků vyžaduje úpravu struktury a výše bankovních poplatků směrem k větší transparentnosti a snížení finančního břemene pro klienta. Jen pro srovnání, v České republice není spokojeno s nastavením bankovních poplatků rovných 34 % klientů a ve Velké Birtánii je situace přívětivější, neboť jen 17 % klientů žádá v tomto ohledu razantnější změnu. (ERNST & YOUNG, 2012) Následná kapitola bude zaměřena na problematiku samotných bankovních obchodů, které realizují všechny banky na výše popsaných bankovních trzích České republiky, Velké Birtánie a Polska. Na základě rozlišení aktivních a pasivních bankovních obchodů pak bude odvozována základní nabídka bankovních produktů dostupná pro klienty.

Bankovní obchody

19

4 Bankovní obchody Pasiva bank jsou všechny závazky (liabilities) banky, které se promítnou na kreditní straně rozvahy banky. Představují tedy hlavně cizí zdroje, z nichž valná většina je tvořena depozity samotných bankovních komitentů, a také vlastními zdroji banky. Pasiva jsou následně využívána jako prostředek k financování aktivních bankovních obchodů. Co se týče aktiv banky, ty reprezentují debetní stranu bankovní rozvahy. Aktiva tedy znamenají pro banku určitou investici, která jim generuje výnosy v podobě úroků (interests), provizí (charges), poplatků (fees) a ostatních výnosů typu dividendy (dividends), kuponové platby (coupon payments), marže (margin) apod. (Polouček a kol, 2006, str. 334)

4.1 Vybrané produkty pasivních bankovních obchodů Pasivní bankovní obchody jsou způsob, jakým banka získává peněžní prostředky nutné ke svému hospodaření. V zásadě může peníze získávat buď výběrem vkladů od klientů, prodejem emitovaných cenných papíru, anebo výpůjčkami a vklady ostatních bank na mezibankovním trhu. Do jaké míry budou klienti či ostatní banky ochotni vkládat své vlastní zdroje, velmi závisí na kredibilitě banky, její finanční situaci, solventnosti a s tím související kreditní riziko, které by pro potenciálního investora představovala. Banka vědomě přijímá závazek vyplatit věřiteli dlužnou částku včetně předem stanoveného úroku, tj. zaujímá v tomto vztahu úlohu dlužníka (debtor). Fakt, že úrok (výnos) je předem znám a zákazník zde ukládá peníze na krátké, či středně dlouhé období, činí tento obchod z pohledu zákazníka spořením, nikoliv investicí. Jestliže tedy vkládáme peníze do produktů s předem daným výnosem, jedná se o spoření (Syrový a Tyl, 2011, str. 53). Naopak investice se vyznačuje tím, že výnos není nikdy předem znám, realizujeme investici na dlouhodobý investiční horizont a investujeme vždy na základě určité promyšlené strategie, s ohledem na náš postoj k riziku a finanční gramotnost. 4.1.1

Běžný účet

Tento typ bankovního účtu poskytuje deponování peněz v jejich nejlikvidnější podobě. Na základě této skutečnosti se hovoří o vkladech na běžném účtu jako o vkladech na požádání, kdy majitel má právo disponovat s těmito penězi v jakémkoliv okamžiku. Obvykle peníze klientů zde uložené mají podobu transakčních peněz a z toho důvodu se často mění bilance tohoto účtu. Pro banku je vytvořená vkladová sedlina (Mejstřík, Pečená a Teplý, 2008, str. 232) důležitým zdrojem financování, ale na druhé straně je povinna udržovat určitou hladinu likvidity v jakémkoliv okamžiku a tyto peníze nemůže alokovat do podoby investic a profitovat na těchto obchodech. Navíc vedením běžných účtu vykazují banky vysoké provozní náklady. Pro klienta to znamená jediné, a to velmi nízké úro-

Bankovní obchody

20

čení svých peněz uložených na běžném účtu, který ani zdaleka nepokryje inflační znehodnocení peněz a je nucen bance kompenzovat náklady na vedení účtu formou poplatků. Tuto skutečnost dokládá následující tabulka, která zachycuje úročení samostatných běžných účtů (nikoliv balíčků produktů) určených pro běžné občany ve třech největších bankách na českém trhu. Česká spořitelna, a. s. a Československá obchodní banka, a. s. úročí tento typ účtu setinou procenta ročně a Komerční banka, a. s. na tento typ účtu neposkytuje žádné zhodnocení. Pokud vezmeme v potaz, že průměrná meziroční míra inflace pro rok 2012 byla 3,3 %, je zřejmé, že deponované peníze nejsou vůbec zhodnocovány a ani chráněny před ztrátou své kupní síly. Na toto mnozí lidé zapomínají, resp. ani o tom neví, a pak chybně uvažují o uložení peněz na běžném účtu jako o formě spoření. Tab. 4 Přehled úročení vybraných osobních účtů České spořitelny, Komerční banky a ČSOB (Peníze.cz, 2000–2013d)

Bankovní instituce Osobní účet České spořitelny Běžný účet ČSOB Běžný účet Komerční banky

Úrok

Měsíční poplatek za vedení účtu

0,01 % p.a.

od 29 Kč

0,01 % p.a.

od 20 Kč

neúročí se

50 Kč

Na běžný účet retailového klienta jsou běžně navázány další produkty určené již ke spoření, jako spořicí účet, termínovaný účet či vkladní knížka. 4.1.2

Spořicí účet

Dle serveru peníze.cz (2000–2013a) jsou spořicí účty v dnešní době nejpopulárnějším bankovním produktem pro spoření. Kombinují v sobě výhodu rychlého přístupu k penězům a na rozdíl od běžného účtu nabízí klientovi vyšší úrokové sazby. Jsou vhodné pro vytváření finanční rezervy pro případ neočekávané události (ztráta zaměstnání, dočasná pracovní neschopnost, atd.). Klient většinou nemůže očekávat vysoké reálné zhodnocení, ale opravdu dobrý spořicí účet dokáže ochránit klientova depozita před následky inflace. Větší důvěru v bezpečí svých vkladů přináší fakt, že vklady na spořicím účtu jsou ze zákona pojištěny do výše ekvivalentu 100 tisíc EUR. Upřímně řečeno, zákonný Fond pojištění vkladů má pouze psychologický efekt. Pokud by došlo k opravdovému systémovému problému v bankovním sektoru, nebylo by z něj možno uspokojit oprávněné nároky všech klientů. Pokud má klient v téže bance zaveden jak běžný, tak i spořicí účet, jeho peníze mohou být pravidelně přelévány z běžného na spořicí účet na základě trvalého příkazu klienta, či může využít phonebanking a internetbanking. Nastavením funkce autopilota, tzv. auto-sweep budou klientovi automaticky převáděny

Bankovní obchody

21

peníze mezi běžným a spořicím účtem dle nastavených limitů. Na běžném účtu tak budeme mít vždy požadovaný obnos likvidity a „nepotřebné“ peníze se nám budou zhodnocovat na spořicím účtu (Janda, 2011, str. 54). Na trhu je opravdu pestrá nabídka nejrůznějších spořicích účtů, ale není každý spořicí účet opravdu spořicím. Některý dokáže peníze zhodnotit více, některý v tomto ohledu pokulhává. Při rozhodování o výběru toho pravého spořicího účtu mohou klienti využít srovnávací stránky finančních produktů na internetu. Mezi velmi populární patří například server produktovelisty.cz. 4.1.3

Termínované vklady

Termínované vklady jsou svým způsobem typem spořicího účtu, na kterém jsou naše vklady vázány na výpovědní lhůtu. Znamená to tedy, že s vloženými penězi nemáme možnost disponovat po předem dohodnutou dobu. Chtěl-li by klient vybrat peníze ze svého termínovaného konta před uplynutím výpovědní lhůty, bylo by mu to ze strany banky umožnění s tím, že by mu byly naúčtovány vysoké sankční poplatky a přišel by tak úplně, či částečně o samotné zhodnocení (Peníze.cz, 2000–2013b). V určitých případech neplatí předpoklad, že termínované vklady jsou automaticky spojeny s vyšším úročením než běžný spořicí účet. Záleží značně na délce doby, po kterou budeme peníze vázat na termínovaném účtu. Platí, že čím delší doba, tím větší výnos. (Janda, 2011, str. 59) Kašparovská (2010, str. 86), stejně jako server peníze.cz (2000–2013b) člení termínované vklady dle splatnosti na: • Krátkodobé – splatnost trvá od sedmi dnů až po 1 rok • Střednědobé – splatnost se pohybuje obvykle mezi 1-4 roky • Dlouhodobé – nejčastější splatnost 4-5 let. Termínované vklady se splatností nad 5 let se běžně nevyskytují, neboť v tomto horizontu nabízí banky klientům jiné produkty. Dle Dagmar Prajzlerové (Tůma, 2012) je při výběru tohoto produktu podstatné, ověřit si minimální částku vkladu na termínovaný účet a důkladně si pročíst výpovědní podmínky, kde je uvedena sankční doložka v případě předčasného výběru depozit. 4.1.4

Vkladní knížky

Pokud byste ještě v dřívější době provedli náhodnou anketu o nejoblíbenější produkt ke spoření, zcela jistě by zvítězila právě vkladní knížka. V současnosti už jsou spíše přežitkem a uzavírají se jen zřídkakdy. Ovšem stále si uchovávají svou váženost mezi generací seniorů, jež lpí na tradicích. V zásadě existují dva typy vkladních knížek, a to vkladní knížka na jméno a na doručitele. Druhý jmenovaný typ je však v České republice zakázán a lze si tedy založit pouze vkladní knížku na jméno, jež jednoznačně obsahuje identifikace svého majitele. (Kašparovská, 2010, str. 91; Peníze.cz, 2000–2013c)

Bankovní obchody

22

Obecně lze na trhu nalézt tyto formy vkladních knížek: • Vkladní knížka s výpovědní lhůtou – vlastnictví této vkladní knížky umožňuje majiteli disponovat se vkladem až po uplynutí sjednané výpovědní lhůty • Vkladní knížka bez výpovědní lhůty – majitel má možnost kdykoliv disponovat se vklady • Výherní vkladní knížka – populární mezi zákazníky inklinujícími k hrám, loteriím a napětí. Nízké úročení tohoto typu vkladu bylo zatraktivněno možnosti výhry v pravidelně pořádaných loteriích. (Kašparovská, 2010, str. 91)

4.2 Vybrané bankovní produkty aktivních bankovních obchodů Pomocí aktivních bankovních obchodů banka transformuje úspory do podoby investic. Je-li tato přeměna efektivní, má tendenci přispět k ekonomickému růstu země. Je uváděno (Mejstřík, Pečená a Teplý, 2008, str. 64), že tyto obchody souvisí s použitím vlastních a svěřených zdrojů banky a banka se v nich vůči svému partnerovi staví do pozice věřitele (creditor). 4.2.1

Úvěry

Využijeme-li členění úvěrů podle Poloučka (2006, str. 370), budeme úvěry členit podle úvěrovaných subjektů na úvěry: • Občanům • Firmám • Municipalitám • Vládě Pakliže se zaměříme na úvěry pro domácnosti, je legislativním podkladem pro založení úvěrového vztahu smlouva o úvěru mezi bankovní institucí a žadatelem o úvěr. Žadatel musí projít úspěšně celým úvěrovým řízením, aby na jeho konci mohlo dojít k samotnému podpisu úvěrové smlouvy. Nedílnou součástí úvěrového řízení je hodnocení úvěruschopnosti (bonity) klienta. V případě fyzických osob je pro toto hodnocení využívána speciální formulace scoring. V praxi jsou občany nejvíce využívány tři základní typy úvěru, a to hypoteční úvěr k financování bydlení, kontokorent k zajištění možnosti okamžité spotřeby a spotřebitelský úvěr na koupi zboží dlouhodobé spotřeby, financování dovolené či splácení drobných dluhů.

Bankovní obchody

4.2.2

23

Investiční bankovnictví

Investiční bankovnictví zahrnuje jak investování a obchodování banky s finančními instrumenty na vlastní a cizí účet, tak i poradenské a zprostředkovatelské služby přímo spjaté s investicemi. Jednu z možností vymezení finančních instrumentů uvádí Polouček (2009, str. 2) jako všechny druhy a formy cenných papírů, mezi něž patří např. dlužnické cenné papíry – obligace a majetkové cenné papíry – akcie, podílové listy. Investičním bankovnictvím ve vztahu ke klientům obecně můžeme rozumět realizaci a správu investic bankou na účet bankovního komitenta. Syrový a Tyl (2011, str. 53) definují, podobně jako většina autorů, investici jako obětování známé současné hodnoty peněz za účelem dosažení vyšší hodnoty v budoucnu. V tomto případě banka neinkasuje od klienta úrokový výnos, ale poplatky (fee) a provize (commission). Hlavní riziko pro banku není v tomto případě kreditní riziko, ale riziko tržní spojené s fluktuací cen investičních instrumentů. (Polouček a kol., 2006, str. 393) Pro drobné investory má tato zprostředkovatelská funkce banky výrazné výhody. Přímému financování cenných papíru investory je vytýkána nutnost samostatně identifikovat a analyzovat cenné papíry, což je spojeno s tzv. náklady vyhledávání (search cost). Dále je nutné realizovat samotnou koupi, či prodej cenných papírů, což také vyžaduje jisté výdaje zvané transakční náklady (transactional costs). S cílem eliminovat pak celkové riziko dané investice, snížení nákladů a dosažení na lukrativnější investice využívají drobní investoři nepřímých cenných papírů, financovaných přes finanční zprostředkovatele. (Polouček a kol., 2009, str. 270, 271) Janda (2011, str. 91) uvádí základní investiční instrumenty, do kterých může každý jedinec investovat: • Akcie • Investiční certifikáty • Dluhopisy • Deriváty • Komodity a futures • Podílové fondy • Kurzy měn a nemovitosti V rámci nabízených investičních produktů jsou banky velmi často pouze v roli zprostředkovatele, jenž se obrací na své klienty s nabídkou produktů investiční společnosti spojené s bankou v rámci finanční skupiny. Cílem je poskytnout klientovi komplexní službu na jednom místě, a jelikož jsou banky vnímány jako poměrně důvěryhodné finanční instituce, jeví se jako vhodný distribuční kanál k prodeji produktů vytvořených investiční společnosti.

Bankovní obchody

24

V práci bude věnována pozornost investičním a spořicím produktům dostupných mladým klientům. V rámci investičních produktů bude soustředěna pozornost na nalezení speciálních výhod a služeb nabízených spolu s těmito produkty speciálně mladým klientům, neboť se předpokládá, že jiným způsobem se diferencovat od nabídky investičních produktů střední generaci nebudou. S ohledem na spořicí produkty bude analyzována nabídka spořicích kont, které jsou pro své charakteristické vlastnosti nejatraktivnější možností spoření pro mladého klienta. Než-li bude práce finálně směřována k samotné analýze definovaných produktů, je důležité se pozastavit nad tím, proč by se vůbec banky měly upnout k tomuto nyní poměrně nezajímavému segmentu, a jaký je samozřejmě samotný přínos pro mladého člověka v zapojení se do využívání investičních a spořicích produktů bank.

Kategorizace bankovních komitentů

25

5 Kategorizace bankovních komitentů Značně oblíbeným a velmi frekventovaně užívaným slovem v oblasti bankovnictví se stalo, apriorně neznámé, slovo customizing. Souvisí to s tím, že v dnešní době neustálých změn a pokroků na všech trzích národních ekonomik již banky nemohou opomíjet specifické požadavky, touhy a přání každého jednotlivého zákazníka a vytvořit určitou rozsáhlejší nabídku bankovních produktů a čekat, co si který zákazník vybere, nebo zda-li vůbec bude schopen si některou z nabízených možností vybrat (tzv. nediferencovaný marketing). V nastolené tvrdé konkurenci jsou banky nuceny realizovat defenzivní strategii vitální pro jejich další existenci na trhu, a to definovat si zákaznické segmenty. Segmentace je proces vytvoření specifických skupin klientů charakteristické vnitřní homogenitou a vnější heterogenitou. Vnitřní homogennost skupiny zajišťuje proces, kdy do skupiny přiřazujeme pouze osoby s podobnými preferencemi, životními cíli, chováním, vztahem k financím, finanční situaci apod. Vnější heterogenita naopak odráží, že zákazníci zařazeni do jedné skupiny se radikálním způsobem liší ve svém chování a požadavcích od zákazníků ve skupině druhé. Díky segmentaci mohou banky lépe zacílit na klienty a vytvářet produkty a služby tak, aby jim byly tzv. šité na míru. Právě pro tento individuální přístup ke klientovi je užíváno slovo customizing. Existuje celá řada segmentačních kritérií, jichž se využívá jako základ pro rozčlenění klientů do skupin, ale postihnutí všech těchto kritérií by bylo spíše náplní práce zaměřené na marketing, o čemž tato práce není. Pro naše potřeby je důležitá demografická segmentace v oblasti retailového bankovnictví. Na základě (Kapoun, 2009) kritéria stáří, čili věku je možno kategorizovat retailové klienty na děti (0–17 let), mladé lidi (18–30 let), lidé střední generace (31–59 let) a senioři (nad 60 let). Nutno podotknout, že se jedná o výraznější simplifikaci segmentace bankovních klientů, neboť v praxi se využívá simultánně více segmentačních kritérií, ale pro potřebu této práce je to dostačující. V této chvíli je možno abstrahovat od ostatních definovaných skupin a orientovat se zejména na skupinu mladých lidí ve věku 18 až 30 let včetně, jež je objektem této práce. Následující grafy odrážejí ubývání počtu ekonomicky aktivních obyvatel, tj. klientů banky středního věku v důsledku demografického stárnutí a klesání porodnosti v České republice (Obr. 4). Tito klienti jsou těmi, kteří přinášejí bance zisky a vůbec možnost existence. Se snižující se základnou zákazníků je nejvýše důležité, aby se banka už nyní zaměřila na přilákání mladých klientů, kteří jsou na cestě správy svých financí na úplném začátku. Tyto lidi je potřeba získat a pečovat o ně, aby vznikla dlouhodobá spokojenost na obou stranách. Budování důvěry již v současnosti umožní bance získat loajální celoživotní klienty s averzí k výměně banky a může tak alespoň částečně eliminovat nepříznivý demografický vývoj v zemi (Experian, 2011). Pokud by se to bankám nepodařilo, potýkaly by se s nedostatkem klientely, jejich samostatné


26

podnikání by se stalo nerentabilní a mohli bychom se stát svědky krachu mnohých bank, či realizace fúzí a akvizic.

Obr. 4 2013b)

Změna struktury obyvatelstva mezi léty 2010 a 2040 (Český statistický úřad, 2013a;

Slovy Roberta Kiyosakiho, vlastnictví aktiv je základním kamenem pro tvorbu bohatství. Považujeme-li jeho tvrzení za korektní, je zásadní, aby si člověk již v mládí uvědomil důležitost plánování svého rozpočtu a pochopil koncept toho, že pokud touží žít si v budoucnu „nad poměry“, měl by se dát cestou tvrdé práce a současně řádně hospodařit se svými penězi. Rozhodne-li se vložit celý plat do nezbytných životních výdajů a radostí, jako nový automobil, LCD televizor, dovolená s přáteli či party, bude do jisté chvíle spokojen a šťasten. Elektronika, auto, to vše časem zastará a z dovolené a party mu zůstanou už jen vzpomínky. Nyní zklamaně zjišťuje, že bude muset opět dlouhou dobu tvrdě pracovat, aby na něco podobného opět našetřil. Tomuto začarovanému kruhu se lze vyhnout, a to tím, že už jako student či absolvent bude plánovat svůj rozpočet efektivně a bude usilovat o to, aby co nejméně z něj věnoval na výdaje a pasiva a co možná největší částku investoval do aktiv5, která s chodem času budou tvořit vyšší6 hodnotu pro klienta. Pokud již nyní tedy mladý člověk začne využívat spořicí a investiční produkty banky, bude výrazně popředu oproti svým vrstevVe své knize Robert Kiyosaki jednoduše definuje aktiva jako něco, do čeho investujeme a následně nám to přináší dodatečné peníze a benefity do naší kapsy a to bez jakéhokoliv našeho přičinění. (Kiyosaki a Lechter, 2001, str. 67) 6 Zde to samozřejmě závisí na výběru investice. Ne každá investice bude v budoucnu zisková a z toho důvodu je už na začátku potřeba věnovat čas a péči výběru správné investiční varianty. 5


27

níkům a čas bude hrát v jeho prospěch. Současně už nyní se naučí zacházet se svými financemi obezřetně, což je velmi dobrým základním kamenem jeho úspěchu v životě. Mladí lidé, začínající svou kariérní dráhu po absolvování vysoké školy, ani netuší, v jak úžasné životní situaci se nacházejí s ohledem na investování a zhodnocování svých volných peněžních prostředků. Obvykle tvrdě a usilovně pracují, aby získali praxi a stabilní pozici v podniku, a až po získání pocitu jistoty na pracovním trhu se vrhnou do zakládání rodin. A zde po dobu, kdy mají příjem jen pro sebe, žádné závazky, právě tehdy je ten nejlepší okamžik redistribuovat část svých volných peněžních prostředků na získání aktiv. Když už budou starší, bude zde možná vyšší příjem, ale současně vyšší výdaje, větší zodpovědnost, více starostí a méně času.

5.1

Charakteristika perspektivního klienta banky – Generace Y

Sebevědomí, svoboda, volnost, otevřenost novým myšlenkám a inovacím, technologická zdatnost, družnost, láska k cestování a poznávání světa. Tato slova v zásadě důkladně vystihují část populace, řadící se ke generaci Y (Majer, 2007). Ve Spojených státech Amerických (Hassa, 2011), zemi zavedení a běžného užívání pojmu Generation Y, je tato kohorta definovaná jako lidé narození mezi léty 1978 až 1994 (ve věku 19–35 let). V České republice se přikláníme ke zjednodušení a obecně do této skupiny členíme mladé lidi ve věku mezi dvacítkou a třicítkou. Tito lidé většinou žijí ze dne na den, užívají si mladistvého bezstarostného života, nehrnou se příliš do zakládání rodiny, neplánují svou budoucnost v delším časovém horizontu a mají sklon dennodenně surfovat po internetu. Internet, technologie a sociální sítě jsou nepostradatelnou součástí jejich života, proto se někdy můžeme setkat s označením Facebook generation (Experian, 2011). Téměř každý představitel této generace má založen účet na nejméně jedné sociální síti, a to Facebook. Co se týče peněz a správy svých osobních financí, jsou v tomto ohledu často lehkovážní. Z jakého důvodu? Obvykle v této skupině mladých lidí nalezneme studenty, čerstvé absolventy vysokých škol a popř. mladé páry, zakládající své rodiny. Příjmová stránka této skupiny obyvatelstva bývá vždy poměrně nízká, a pokud zohledníme množství zájmů (internet, komunikace s přáteli, sport, studium, atd.) těchto lidí, je již zřejmé, že finance pro ně jsou oblastí, nad kterou nemají čas přemýšlet. Z průzkumu FSA (2004) vyplývá, že ani nechtějí. Budgeting, tj. efektivní hospodaření s financemi, je pro ně vnímán jako odpovědnost, kterou budou muset přijmout až v pozdějším věku. Nyní jsou přece mladí, svobodní a bez závazků. Je to výrazně dáno také tím, že valná většina těchto lidí se potýká s finanční negramotností a nerozumí ani elementárním principům, na nichž bankovní svět funguje. Průzkum společnosti Partners (ČTK, 2011b) ukázal, že mladá generace má až o 27 % horší finanční znalosti, než jejich rodiče. V kombinaci s jejich prokázanou menší averzí k riziku


28

(Atkinson a Kempson, 2004) se tak mohou stát lehce dosažitelnou oběti neprofesionálních prodejců na finančním trhu a celý život následně zápasit s dluhovou pastí, do níž byli vtaženi. Využívání bankovních produktů, jako spořicí a investiční produkty, je na mnohem nižší úrovni, než u dospělé populace (Experian, 2011). Zakládání spořicích účtů, potažmo spoření jako takové, je obecně pokládáno za teoreticky dobrou myšlenku, ale v současnosti mladí lidé spíše inklinují k myšlence utrácení peněz, aby mohli zkrátka jít s módou. Nelze to však plně generalizovat. Spíše konzervativní jedinci budou ke spoření tíhnout více, než požitkáři upřednostňující aktuální spotřebu. Míra aspirace ke spoření je u každého jedince trochu odlišná a je to dáno zejména jeho osobnostní charakteristikou a názory (Friedline, Elliot a Chova, 2012). Pro konzervativce je také charakteristické, že se uchylují ke spoření v delším časovém horizontu, ale víceméně je zde nekonkrétní účel spoření. Vědí, že v budoucnu budou chtít založit rodinu, pořídit si vlastní bydlení a tak už nyní spoří pro případ, že by peníze potřebovali. Zatímco požitkáři se orientují na krátkodobé cíle. Více než spoření upřednostňují kontokorenty či kreditní karty a doufají, že v budoucnu budou mít práci, která jim dovolí všechny tyto dluhy splatit (FSA, 2004). Na následujícím grafu si lze prohlédnout poměry, v jakých jsou jednotlivé bankovní produkty využívány mladou generací a dospělými ve středním věku. Mladí lidé běžně vlastní běžný účet a různé formy vysoko-nákladových produktů jako kontokorentní úvěr či kreditní karta. S ohledem na zakládání spořicích účtu si vedou mladí lidé relativně dobře. Zhruba 50 % z nich má svůj spořicí účet, což ovšem bude do určité míry ovlivněno radami pečlivých rodičů k účasti ve spoření, což potvrzuje také studie FSA (2004). U investičních produktů (jako ISA7, akcie, obligace, podílové fondy, apod.) je už výrazně vyšší nepoměr mezi mladou generací a dospělými. Opravdovou výzvou pro banky je využít tuto příležitost. Mají k tomu jedinečnou výhodu. Mladí lidé jsou dnes velmi snadno ovlivnitelní názory a radami přátel, kolegů a rodinných příslušníků (Experian, 2011).

ISA z angl. Individual Savings Account. Jedná se o typ osobního spořicího účtu, kdy spoření na tomto kontě je podporováno státem s cílem zvýšit míru úspor v ekonomice. Atraktivita ISA stojí na hlavním benefitu a to nedanění úrokových výnosu z ročně nastřádané částky, jejíž maximální roční výše je ovšem limitována (Lloyds TSB, 2012a). 7


29

Obr. 5 Porovnání míry angažovanosti v konkrétních produktech mezi mladou generací a dospělými (Experian, 2011)

Bylo zjištěno, že mladí lidé preferují více interaktivní online správu svých financí jak z pohodlného prostředí domova, tak i na cestách. Nadlinkové aktivity (reklama, tisk, rozhlas apod.) mají na ně prokazatelně malý vliv a reklamy jsou považovány za neobjektivní, a tudíž vnímány negativně (FSA, 2004). Nejdůvěryhodnějším zdrojem informací a rad, týkajících se financí, jsou rodina a přátelé (Čurda, 2011). Zejména rodiče jsou vnímání jako velmi bezpečný zdroj informací. Pro mladé lidi jsou přeci jen zkušenější, bankovním světem otřelí a chtějí přeci pro svou dceru, či syna jen to nejlepší. Navíc vědomě na internetu zjišťují zkušenosti svých přátel s konkrétní značkou a hledají doporučení, či rady – tzv. Word of mouth8 propagace (ERNST & YOUNG, 2012). Graf zobrazuje míru přesvědčení o správnosti svého rozhodnutí, týkající se koupě finančních produktů. Vyplývá z něj, že pouhých 16 procent mladých lidí je přesvědčeno, že realizovali správný nákup. Zbytek ve větší, či menší míře, nedůvěřuje zcela svému rozhodnutí. Bylo také zjištěno, že s přibývajícím věkem vzrůstá míra důvěry ve svá rozhodnutí. Důvodem je to, že tento člověk v průběhu času nasbírá své vlastní zkušenosti s bankovními produkty a není tak lehce ovlivnitelný názory druhých (FSA, 2010).

Word of Mouth lze volně přeložit jako „ústní či osobní doporučení“. Jde ve své podstatě o neplacenou formu propagace produktu, služby či společnosti prostřednictvím mluvené verbální komunikace mezi stávajícími a potenciálními zákazníky.

8


Obr. 6

30

Míra přesvědčení mladých o správnosti finančního rozhodnutí (FSA, 2010)

Tito lidé jsou také více akční, co se týká výběru své banky. Motta typu: Jsme banka s dlouholetou tradicí, platící na střední generaci, by zde neuspěla. Uvádí se (FSA, 2010), že bankovní produkty na tuto generaci zacílené, v podstatě nevykazují razantnější prvky odlišení mezi konkurenčními bankami a je potřeba, aby se banky uchýlily k nejrůznějším stimulům a odměnám podněcujícím zvýšení atraktivity těchto produktů pro mladé. V následných dvou kapitolách bude věnována pozornost zjištění, zda banky neopomněly na tento klientský segment v oblasti investičních a spořicích produktů a jestli tedy pro ně mají připraveny cool produkty, které mladí jedinci vyžadují.

Investiční bankovní produkty pro mladé klienty

31

6 Investiční bankovní produkty pro mladé klienty V kapitole 5 byla objasněna důležitost získání prvotního kontaktu s investováním již v období studia na univerzitě, resp. na počátku své kariérní dráhy po absolvování studií. Obecně participace mladých lidí na investičních produktech je velmi nízká a této mezeře na trhu by banky měly věnovat zvýšenou pozornost. Nicméně je velkou otázkou, zda tomu tak doopravdy je. Na tomto místě bude analyzována nabídka specifických služeb spojených s investičními produkty v rámci vybraných bank, jež jsou zacíleny na segment klientů generace Y s cílem je oslovit, resp. motivovat k investování prostřednictvím nabízených investičních bankovních produktů. Současně bude zjišťováno, zda vybrané banky stimulují poptávku mladých lidí po těchto produktech za pomocí nejrůznějších forem zvýhodnění a benefitů či naopak „škatulkují“ mladou generaci do jedné skupiny retailových klientů a žádné speciální motivátory zde neobjevíme.

6.1 Britské bankovní domy 6.1.1

Barclays, HSBC a Lloyds TSB

Banky mají na svých oficiálních webových stránkách efektní sekce pro studenty univerzit, pomocí nichž jim nabízí výukový, či lépe osvětový program týkající se řízení svých osobních financí. Vždy jsou k dispozici krátké videonahrávky samotných studentů svěřujících se se svými finančními problémy a jejich řešením, radami ohledně prožití univerzitního života naplno i se skrovným rozpočtem. S ohledem na investování není tomuto tématu u mladých lidí příliš věnována pozornost, spíše banky inklinují k tomu, aby je primárně vůbec motivovaly ke spoření. Nicméně alespoň představují mladým lidem specifický produkt dostupný britským rezidentům – Investment ISA či také Stocks & Shares ISA.

Investiční bankovní produkty pro mladé klienty Tab. 5

32

Investiční produkt Investment ISA

Program ISA je podporován státem v podobě daňových úlev, čili pokud mladý jedinec investuje za využití Investment ISA, jeho výnosy z tohoto produktu jsou osvobozeny od britské daně z kapitálových příjmů. Pro období 2013/2014 je maximální výše uložené částky na ISA osvobozená od zdanění výnosů £11 520, s tím že £5 760 se vztahuje k využití cash ISA9 a dalších £5 760 za využití Investment ISA, nebo lze celou hodnotu uplatnit pouze na Investment ISA. V rámci jednoho daňového období může klient vlastnit pouze jednu cash ISA a jednu Investment ISA u stejného či jiného poskytovatele. Optimálního uplatnění nabízeného daňového zvýhodnění tedy docílíme založením jak cash ISA, tak i Investment ISA. V tomto případě investujeme v delším horizontu a necháváme prostor pro zhodnocení svých peněz, s kterými aktuálně nepotřebujeme disponovat a současně na cash ISA tvoříme likvidní rezervu pro případ mimořádných událostí. Pro investování prostřednictvím ISA je nutné investovat minimálně £3 000 (91 272 Kč), zatímco na spoření za využití ISA lze dosáhnout již s £1. Je zřejmé, že pro mladého člověka je Investment ISA nyní hůře dosažitelná možnost investice, ale je nejvýše vhodné je už nyní informovat, aby ji měli na paměti i v budoucnu, kdy jejich rozpočet s dobrým pracovním zařazením exponenciálně poroste, a budou zvažovat, kde nechat své volné cash-flow zhodnocovat.

6.2 Polské bankovní domy 6.2.1

PKO Bank Polski a ING Bank Śląski

PKO Bank Polski realizuje služby investičního bankovnictví skrze svou investiční společnost PKO Towarzystwo Funduszy Inwestycyjnych (PKO TFI). Mladý klient investující nepřímo prostřednictvím PKO TFI v podstatě nemůže očekávat žádné výhody či speciální služby navíc oproti ostatním klientům banky. Na osobní účet studenta taktéž není navázána možnost dosáhnout na zvýhodněné investiční konto. Mladý potenciální investor má k výběru širokou škálu programů systematického investování a investičních fondů denominovaných v domácí i cizích měnách, ale nic navíc, co by jej motivovalo investovat a mělo pro něj takovou přidanou hodnotu, aby se o ni podělil se svými přáteli a spustil Rozdíl mezi cash ISA a Investment ISA je v dostupnosti vložených prostředků. U cash ISA se bavíme o spoření, kdy uložené peníze máme kdykoliv k dispozici jako u spořicího konta. Na druhé straně Investment ISA je uzavírána na určité investiční období (obvykle 5-10 let) a pokud bychom potřebovali peníze vybrat předčasně, určitou část vkladů dle podmínek banky ztrácíme, ale není to podmínkou. Investment ISA je tedy formou investice, kdy na konci investor získává dle vývoje na trhu buď více, nebo méně než sám zainvestoval (Barclays, 2013). 9


33

tak efekt, kdy se nechají inspirovat. Principiálně to stejné platí i pro nabídku banky ING Bank Śląski, ovšem v tomto případě lze nalézt benefit v podobě investorovy participace na věrnostním programu banky Bakujesz-kupujesz. Tab. 6

Věrnostní program ING Bank Śląski odměňující za investování

Za každý zlotý zaplacený ve formě provizí makléřské společnosti ING získává klient jeden bod do programu a nasbírané body konsekventně uplatňuje v podobě slev u partnerů programu Bankujesz-kupujesz.

6.2.2

Bank PEKAO S. A.

Nezpochybnitelně zajímavou možnost pro osoby se statutem studenta ve věku 18–26 let prezentuje banka v oblasti investování prostřednictvím své makléřské společnosti. Má pro tuto kategorii klientů připraveno bezplatné investiční konto, přičemž speciální nabídka zahrnuje (Dom Maklerski Pekao, 2013a): • Založení investičního konta – zdarma • Vedení investičního konta do konce roku 2013 – zdarma • Dostup k burzovním záznamům, analýzám a online obchodování – zdarma10 • Promoční sazby provizí11 na akciovém trhu a trhu investičních certifikátů do konce roku 2013: o 0,24 % z příkazů skládaných přes internet či mobil o 0,5 % z příkazů skládaných telefonicky či na pobočce • Promoční sazba provize za kontrakty na indexy do konce roku 2013: o 6,90 zł za kontrakt přes internet o 8 zł za kontrakt uskutečněný telefonicky či přes pobočku Pokud bychom porovnali výše uváděné provize u standardního investičního konta fyzických osob Banky PEKAO S. A., činí dle sazebníku (Dom Maklerski Pekao, 2013b): • Sazba provizí12 na akciovém trhu a trhu investičních certifikátů: o 0,375 % z příkazů skládaných přes internet či mobil o 1,19 % z příkazů skládaných telefonicky či na pobočce Součástí bezplatného balíčku je ovšem omezené množství dostupných informací. Pro širší rozsah využití je potřeba platit měsíční poplatek 88,10 zł , resp. 174,05 zł. 11 Provize jsou odvozovány od velikostí transakcí zrealizovaných v rámci jednoho příkazu a nesmí být nižší než 5,90 zł. 12 Opět výše provize musí být minimálně 5,90 zł. 10


34

• Promoční sazba provize za kontrakty na indexy: o 0,40 % min. 5,90 zł + 5 zł za kontrakt přes internet o 0,90 % min. 5,90 zł + 10 zł za kontrakt uskutečněný telefonicky či přes pobočku Samotné založení účtu je taktéž bezplatné, ale s ohledem na vedení investičního konta pro fyzické osoby je účtován každý rok poplatek za vedení 370 Kč. Tab. 7

Investiční Program Akumulacji Kapitału Bank PEKAO S. A.

Mladým lidem, vlastnícím běžný účet u banky Pekao, je nabízena možnost se zapojit i do programu PAK PRO – Program Akumulacji Kapitału. Jedná se o program pravidelného investování ve fondy, resp. subfondy společnosti Pioneer Pekao TFI S. A. Účastník si vybere délku investičního horizontu z dvou možností, a to 5 či 10 let, a současně si stanoví celkovou kvótu investiční částky, za kterou hodlá nakoupit podílové listy fondu, resp. subfondů. Výše investiční částky je stanovena pro každý z fondů, nebo subfondů, do nichž účastník investuje a minimálně činí u každého jednotlivě: • 6 200 zł u pětiletých programů • 12 200 zł u desetiletých programů První investovaná částka investora odpovídá trojnásobku vypočtené měsíční platby z celkové investiční částky. Pokud bychom tedy investovali pouze do jednoho fondu a celková investiční částka by byla stanovena na minimální hodnotě v přepočtu 38 149 Kč, odpovídala by měsíční platba zhruba 615,31 Kč. První platba by tedy odpovídala 1 846 Kč a každá následná platba nesmí být nižší jak 100 zł čili 615 Kč. Platby jsou stahovány z běžného účtu investora a není nutné, aby na ně vždy pamatoval, pokud si zadá trvalý příkaz k úhradě. Pochopitelně není povinen prostředky investovat každý měsíc, neboť frekvence plateb záleží čistě na jeho aktuálních možnostech. Účastník může prostředky mezi fondy a subfondy různě přelévat dle svých požadavků a elasticky tak reagovat na změny na trhu. Je mu umožněno investovat pravidelně po relativně nižších částkách a diverzifikovat riziko v čase i co se týče struktury aktiv. V průběhu celé doby trvání investice si upravuje svou investiční strategii a vzhledem k delšímu investičnímu horizontu je to potenciálně vhodné pro mladé klienty a jejich realizaci dynamičtějších a agresivnějších strategií.

6.3 České bankovní domy 6.3.1

Česká spořitelna

Česká spořitelna je momentálně lídrem mezi českými bankami, co se týče přístupu k donedávna přehlíženému segmentu mladých lidí. Banka spustila uni-


35

kátní webové stránky13 určené přímo studentům SŠ, VŠ a VOŠ a neopominutelně také absolventům, kteří se právě chystají nastartovat svou kariérní dráhu. Stránky jsou výborně konstruovány jak po jazykové tak i grafické stránce, ale bohužel ze strany banky není využit veškerý potenciál těchto stránek. Nabízí se zde jedinečná možnost osvětlit mladým klientům principy a výhody investování. Je politováníhodné, že tomuto tématu není na stránkách věnována žádná pozornost a už tak propracovaný vztah s mladými klienty není ze strany banky dotažen do konce i do podoby minimálně zvýhodněného investičního konta pro mladé klienty. I v prezentaci (Bobysud a Paraska, 2009) pojednávající o celém spektru služeb nabízených Českou spořitelnou klientskému segmentu studentů, není obecně o investičních produktech ani zmínka. Tab. 8

Akciový prémiový vklad FAST FOOD České spořitelny

Banka nyní uvádí na trh svou novinku Akciový prémiový vklad FAST FOOD, kdy investoři mohou participovat na výnosech svých oblíbených značek jako Starbucks, McDonald's, Burger King, Coca-Cola, KFC, Pizza HUT apod., které se staly neodmyslitelnou součástí takřka každodenního života mladých lidí. Výběr aktiv by mohl být vcelku populární pro mladou generaci a zaujmout je. Výnosnost vkladu na základě nastavených parametrů nebude pravděpodobně nijak zajímavá, neboť výnos 3 % p.a. bude započten jen v případě, že ke dni pozorování se uzavře hodnota všech šesti akcií nad své 100 % počáteční hodnoty, jinak je připsán výnos 0 % p.a.

6.3.2

Komerční banka a ČSOB

Obě tyto banky mají ve svém portfoliu plejádu investičních produktů jak jednorázového, tak i pravidelného investování dostupného již od 500 Kč měsíčně. Nicméně podobně jako ostatní výše uváděné banky nijak necílí na mladé klienty v oblasti investičních produktů. Mladý jedinec nezískává investováním žádné benefity oproti standardním retailovým klientům a není ani motivován k investování například vhodně cenově nastaveným investičním kontem pro aktivní online burzovní obchodování.

6.4 Vyhodnocení analýzy investičních produktů pro mladé klienty Banka Lloyds TSB, ostatně jako i Barclays a HSBC, jsou si plně vědomy toho, že mladým Britům a Britkám činí značné problémy ufinancovat vysokoškolský život, a od tohoto faktu odvíjí i nabízené portfolio produktů speciálně mladým lidem. Nepřekvapí nás tedy, že investiční produkty nebudou nabídkou no. 1. Hlavním tahounem jsou osobní studentská konta s možností výhodného 13

Dostupné na: http://www.csas-mladi.cz/.


36

přečerpání či vystavení kreditní karty, jakož i zvýhodněné studentské půjčky. Zaměřují se čistě na aktuální potřeby mladých lidí, ale současně již představují mladým lidem produkt Investment ISA určený pro investování ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Obecně tedy nelákají mladé klienty k investování samotné banky, ale stát, resp. vláda vytvořením tohoto daňově optimalizujícího produktu. Jedná se o jasnou výhodu, neboť je velký rozdíl v tom, zda aplikujeme 20% daň na výnosy, či je nezdaníme vůbec. Dalo by se říci, že polské banky jsou v tomto ohledu o krok napřed, především tedy Bank PEKAO S. A. Tato banka přišla na trh s nabídkou mimořádného investičního konta pro klienty z řad studentů. Nespornou výhodou je redukce provizí a zaplacených poplatků studentem v porovnání se standardním individuálním investorem. Mladý člověk má možnost i se svým omezeným rozpočtem investovat za menší peníze a současně už tak získává návyk k investování do budoucna, kdy se stane majitelem klasického investičního konta, nyní už se zvýšenými cenami. V té době již klientův rozpočet je značně vyšší, a je-li ze svých studentských let s bankou spokojen, není zde nic, co by jej přimělo investovat prostřednictvím jiné banky. V tomto případě tedy Bank PEKAO S. A. cílila přímo na segment mladých lidí v podstatě jako jediná z analyzovaných bank. V pořadí druhá polská banka ING Bank Śląski naopak přišla s nápadem odměňování svých klientů – investorů prostřednictvím věrnostního programu na čerpání slev při koupi zboží. Banka sice nezvýhodňuje pouze samotné mladé klienty, nýbrž všechny své investory, ale i tak to má pro mladého investora význam. Ne všude má takovou možnost získat za využívání investičních produktů banky i něco navíc. Takovým příkladem jsou bohužel i české bankovní domy. Stejně tak jako britské banky i analyzované české banky nenabízí mladým klientům žádné, speciálně pro ně určené motivátory k investování. Ani v jednom případě zde nenalezneme cenově zvýhodněné investiční konto či možnost participace na věrnostním programu za využití investičních produktů. České banky cílí v oblasti investičních produktů na všechny segmenty s jednotnou nabídkou produktů a v zásadě se žádným způsobem neangažují ve vzbuzení zájmu mladých lidí o investiční aktivity.

Spořicí bankovní produkty pro mladé klienty

37

7 Spořicí bankovní produkty pro mladé klienty Charakteristické rysy spořicích účtů jako jednoduchost, možnost systematického spoření již při nižších úložkách a bezprostřední přístup k úsporám z nich činí potenciálně nejatraktivnější spořicí produkt pro generaci mladých lidí. Tuto domněnku podporuje i míra angažovanosti mladých klientů v rámci spořicích účtů překračující 50 % (Obr. 5, Kapitola 5.1). V následující části práce věnované analýze spořicích účtů dostupných klientele studentů a absolventů bude zkoumáno, zda mají dotyčné banky připraveny pro mladé speciální interesantní spořicí účty či v této oblasti jsou spíše laxní a cílí na celý trh nediferencovaně. Rovněž bude sondováno, jaké benefity nabízejí v návaznosti na využívání spořicích účtu mladými lidmi a zda nastavení dostupných spořicích kont umožní spoření i typickému studentovi s příjmem pouze z brigád.

7.1 7.1.1

Britské bankovní domy Barclays

Jak jsme předpokládali, britské banky jsou renomovanější a uvědomují si potenciál mladých klientů v bankovnictví. Samotná banka Barclays nabízí širokou škálu služeb přímo určených generaci Y od běžného účtu, kreditních karet, možnosti kontokorentu až po pojišťovací služby. Studenti, resp. absolventi mají možnost založení jednoho z tří osobních kont – Student Additions Account, Higher Education Account a Graduate Additions, v rámci nichž mohou dosáhnout na zvýhodněné přečerpání účtu a studentské půjčky mezi Brity velmi populární zejména z důvodu financování vysokého školného na britských univerzitách. Majitelé Graduate Additions mohou dosáhnout v rámci věrnostního programu na nižší poplatky za vyřízení hypotečního úvěru. Vlastníci studentského konta mají 10% slevu na studentské cestovní pojištění a studentské pojištění majetku (notebook, kolo, pojištění vypůjčených knih z knihoven, apod.). Součástí služeb spojených s osobním kontem bohužel není zvýhodněný spořicí účet. Ten si mladí klienti musí vybrat z obecné nabídky Barclays. 1) Monthly Savings Jedná se o zajímavou formu zhodnocování peněz, kdy klient pravidelně spoří po dobu 12 měsíců částku od £20 do £250 (přepočtem od 609 Kč do 7 606 Kč). Je zde nastaven limit pro maximální roční sumu vkladů £3 000 (91 272 Kč). Peníze lze z konta bezprostředně čerpat. Úroky jsou připisovány na měsíční bázi a jejich výše závisí na tom, zda klient vybíral prostředky z účtu či nikoliv. Nevybíral-li z konta peníze, úročí se vklady sazbou 3,20 % p.a., jinak je platná sazba 2,99 % p.a.


38

2) Everyday Saver K tomu, aby mohl mladý člověk participovat na výnosu tohoto konta, mu vystačí £1 (cca 30,5 Kč). Následně může realizovat úložky dle svých možností, jak s ohledem na výši tak i časové rozložení vkladů. Úroková sazba činí 0,60 % p.a. a obsahuje v sobě již počáteční bonusové úročení 0,50 % p.a. po dobu 12 měsíců od zřízení konta. Po uplynutí jednoho roku si banka vyhrazuje možnost zrušit, resp. snížit bonusové úročení dle svého uvážení. Klient tedy nemá jistotu, kolik bude po roku spoření výnosnost skutečně činit. Úrokové období odpovídá měsíci. Náš modelový klient by se samozřejmě mohl zapojit do spoření prostřednictvím konta Everyday Saver, ale je nemožné určit skutečnou výnosnost jeho prostředků po třech letech. Nejistota ohledně bonusového úročení to značně komplikuje. Tab. 9

Karta pro výběry hotovosti ze spořicích kont banky Barclays

Za zmínku stojí skutečnost, že klient si může volitelně zřídit kartu do bankomatů Barclays, pomocí níž může majitel okamžitě čerpat peníze z konta Everyday Saver. To ovšem za předpokladu, že nějaké peníze na kontě drží. Je mu dovoleno vybrat v přepočtu maximálně 9 127 Kč za den. Razantně to usnadní přístup klienta k jeho úsporám, neboť nemusí nejprve zadat příkaz k přesunu peněz na běžný účet a až pak z něj čerpat peníze prostřednictvím debetní karty.

3) E-savings Reward Kompletní obsluha konta je prováděna online, což mladí lidé jistě ocení. Navíc je potěší minimální výše úložky £1, neboť tuto částku si může dovolit odkládat téměř každý. Úroky jsou připisovány na měsíční bázi a pokud peníze budeme celé období pouze spořit, zhodnocují se sazbou 1,25 % p.a. Jestliže v průběhu sledovaného období budeme s penězi disponovat, je na zůstatek na účtu aplikována nižší sazba 0,85 % p.a. Obě sazby v sobě již mají zakomponováno bonusový úrok ve výši 0,75 % p.a. platný po dobu 12 měsíců následujících od okamžiku online zřízení konta. Následně po roce si banka, stejně jako u konta Everyday Saver, uplatňuje právo zrušit bonus, nebo jej přinejmenším snížit. Opět tedy platí nejistota, ohledně výnosu v budoucnosti. 7.1.2

HSBC

Banka HSBC cílí na segment mladých lidí s nabídkou studentského konta Student Bank Account. V balíčku spolu s kontem bohužel není dostupný zvýhodněný spořicí účet, ten je potřeba založit si zvlášť z níže uvedených účtů. Nezpochybnitelnou výhodu však vlastnictví osobního studentského konta u HSBC má.

Spořicí bankovní produkty pro mladé klienty Tab. 10

39

Soutěž o univerzitní stipendia vyhlašovaná bankou HSBC

Banka chápe, že mladí studenti v Británii mohou často finančně zápasit s tím, aby vůbec měli na školné a mohli se na úrovni vzdělávat v oboru, jenž je jim blízký, a vynikají v něm. V návaznosti na tento fakt HSBC každoročně vyhlašuje soutěž o vyplacení stipendií14, ve výši £15 000 (456 360 Kč) jednotlivě osmi nejtalentovanějším studentům.

1) Flexible Saver K otevření konta Flexible Saver je potřebný počáteční vklad £1. Úroky jsou připisovány na měsíční bázi a výše úrokové sazby činí 0,05 % p.m. Klient si může zřídit tolik kont, kolik se mu zlíbí a každé může využít ke spoření na příslušný účel. Tab. 11

Vypočtená výnosnost konta Flexible Saver

Vloženo na konto (v Kč) 10 800,00

Naspořeno (v Kč) Hrubá výše 10 900,49

Čistá výše15 10 880,29

Získáno na úrocích (v Kč) Hrubá výše

Čistá výše

100,49

80,29

2) Online Bonus Saver Online zřizované konto úročené každý měsíc sazbou 0,75 % p.a., pokud klient peníze z konta za sledovaný měsíc nevybíral. Jestliže tak učinil, platí již jen sazba 0,25 % p.a. Úrokové období je rovno měsíci. Vzhledem k vyššímu úročení oproti kontu Flexible Saver má klient možnost založit si pouze jedno konto. Tab. 12

Vypočtená výnosnost konta Online Bonus Saver



Čistá výše 10 900,49

Získáno na úrocích (v Kč) Hrubá výše

Čistá výše

125,79

100,49

3) Regular Saver Majitel účtu je povinen spořit na konto po fixní dobu jednoho roku a v průběhu není oprávněn disponovat s peněžními prostředky na kontě. Následně po roce je suma vkladů a úroků z účtu Regular Saver převedena klientovi automaticky na výše uvedené konto Flexible Saver a nyní klient může disponovat s penězi 14 15

Více informací dostupných na (HSBC, 2013). Úrokové výnosy ze spořicích kont podléhají ve Velké Británii zdanění ve výši 20 %.


40

na účtu. Klient spoří pravidelně každý měsíc minimálně £25, ovšem maximalizuje výnos při nejvyšší možné měsíční úložce £250, přičemž maximálně je oprávněn naspořit £3 000 za rok. Pokud v některém měsíci nemůže vložit nejvyšší přípustnou částku £250, bez problémů může převést své oprávnění do dalšího měsíce a uložit více než £250 Vklady se na kontě úročí po dobu jednoho roku sazbou 4,00 % p.a. a úrok je připsán na konci splatnosti konta. Likvidita je částečně omezena po dobu jednoho roku. Po tuto dobu klient nemůže realizovat částečné výběry peněz, a pokud by se rozhodl konto zrušit, úročí se peníze na kontě sazbou platnou pro konto Flexible Saver. Omezena likvidita je ale zastíněná neobvykle vysokým úročením spořicího konta. Z hlediska nastavení se hodí výborně pro klienty, kteří si mohou dovolit vkládat každý měsíc maximálně přípustnou výši vkladu 7 606 Kč. Dosáhnout tak na maximální zhodnocení, jaké jim konto poskytuje. Tab. 13

Vypočtená výnosnost konta Regular Saver


7.1.3



Získáno na úrocích (v Kč) Hrubá výše 167,56

Čistá výše 133,83

Lloyds TSB

Lloyds TSB nabízí studentům osobní konto Students Account a absolventům účet Graduate Account16. Zajímavým zjištěním je, že se orientuje speciálně i na tržní niku17 studentů muslimského vyznání, kdy s financemi se hospodaří dle islámského práva Šaría, tj. žádný úrok nezískávám, ale žádný ani neplatím. Není zde tedy klasicky nabízena možnost zvýhodněného přečerpání prostředků na kontě, jako u kont pro studenty a absolventy.

V rámci zřízeného Graduate Account získají mladí lidé taktéž možnost směnit valuty ke svým cestám po světě za uplatnění nulové marže pro banku. Minimálně musí jít o částku £100 a za £4,50 jim banka doručí peníze přímo domů, bez nutnosti navštívit pobočku. 17 Tržní nika představuje mikrosegment trhu, jež vyžaduje k uspokojení svých potřeb vysoce specializovaný produkt. 16


41

Spořicí program Save the Change a sdílená spořící konta banky Lloyds TSB

Vlastníci Students Account a Graduate Account mají jedinečnou možnost si spořit po malých částkách, aniž by si to dennodenně uvědomovali a aktivně na to mysleli. Zřídí-li si v návaznosti na svůj osobní účet některý z níže uvedených spořicích účtu banky Lloyds TSB mohou se účastnit zajímavého programu18 Save the Change®. Každá platba debetní kartou Lloyds TSB Visa debit card bude zaokrouhlena na celé libry nahoru a rozdíl bude automaticky do následujícího dne převeden z běžného účtu na spořicí konto u banky, kde se peníze budou zhodnocovat. Převod úložek na spořicí účet se samozřejmě uplatní jen v případě kreditního zůstatku na běžném účtu nelze takto dostat klienta do kreditu a žádat po něm úroky či poplatky. Pokud má navíc i rodič popř. oba rodiče osobní účet u Lloyds TSB mohou podporovat spoření svého „dítěte“ tím způsobem, že se registrují do programu Save the Change® s tím, že prostředky se budou účtovat ve prospěch spořicího účtu studenta či absolventa. Banka Lloyds taktéž představuje možnost sjednat si společný spořicí účet (tzv. Joint Savings Account) pro páry plánující společnou budoucnost. Partneři mohou za využití účtu spořit na plánovanou společnou dovolenou, vybavení domácnosti, založení rodiny či akontaci na pořízení vlastního rodinného domu. Obě strany mají k účtu stejná práva, tudíž mohou vkládat i vybírat z účtu nezávisle ne vůli druhé strany. Využití této služby je tedy vhodné zejména pro partnery, jejichž vztah je založen na důvěře, jinak hrozí riziko snadného odcizení peněz na kontě jedním z partnerů. Oba jsou oprávněni k tomu se účastnit programu Save the Change® a maximalizovat tak naspořenou částku.

1) Easy Saver Jak už název napovídá, je konto určeno těm, kteří chtějí jednoduše spořit a to i při nižších částkách. Konto si zřídí ve chvíli prostřednictvím internetu a k založení vystačí symbolický počáteční vklad £1. Úročení vkladů je i zde založeno na fixní sazbě včetně bonusu 1,20 % p.a. po dobu 12-ti měsíců od založení konta a následně vstupuje v platnost sazba 0,10 % p.a. Úrok je připisován jednou ročně, což snižuje efektivitu zhodnocení vkladů oproti doposud analyzovaným účtům, kde úrok byl připisován na měsíční bázi. Tab. 15

Vypočtená výnosnost konta Easy Saver


18



Více informací dostupných na (Lloyds TSB, 2012b).




42

Na základě svého rozhodnutí má možnost si zřídit Cashpoint card k výběru likvidity z konta Easy Saver i vkládání dodatečných peněz. 2) eSavings Account Jedná se opět o účet otevřený a spravovaný online. Konto je vždy navázáno na klientův osobní účet u Lloyds TSB, a tudíž vlastnictví osobního konta je nutnou prerekvizitou pro založení eSavings Account. Po dobu jednoho roku jsou vklady úročený fixní úrokovou sazbou včetně úvodního bonusu, přičemž úrok je kalkulován na roční bázi. Po uplynutí 1 roku se sazby znatelně sníží o bonus a vklady zůstávající na kontě se úročí již poníženou sazbou, jak dokládá následující tabulka. Tab. 16

Úročení konta eSavings Accout Lloyds TSB (Lloyds TSB, 2012c)

Částka na kontě k úročení (£) od £1 do £9 999 od £10 000

Tab. 17

Částka na kontě k úročení (Kč) od 30,424 Kč do 304 209,6 Kč od 304 240 Kč

Úrok (p.a.) 1,25 % 1,50 %

Úrok snížený o bonus (p.a.) 0,10 % 1,00 %

Vypočtená výnosnost eSavings Account






7.2 Polské bankovní domy 7.2.1

PKO Bank Polski

Nezpochybnitelnou výhodou PKO Bank Polski v oblasti retailových mladých klientů je fakt, že mají na svých internetových stránkách vymezenou speciální sekci právě pro onen segment generace Y. Studenti a absolventi tak mají snazší orientaci v rozsáhlém produktovém portfoliu banky a značně tak ušetří čas při vyhledávání produktů vhodných právě pro ně. Další dvě níže analyzované polské banky nemají své webové stránky takto koncipované a odpovídala tomu i náročnost vyhledávání jednotlivých produktů.


43

Banka nabízí mladým lidem speciální osobní účet pro studenty a absolventy ve věku 18–30 let, tzv. PKO Konto dla Młodych19, které není součástí balíčku služeb spolu se spořicím kontem. Student si jej musí samostatně zřídit a vybírá si pouze ze standardní nabídky spořicích konto PKO Bank Polski. V rámci sekce pro mladé klienty banka nabízí spořicí účet Konto Oszczędnościowe Plus. Následným zkoumáním však bylo zjištěno, že tento produkt není určen speciálně mladým, ale je obecně určen všem občanům od 18 let (PKO Bank Polski, 2013a). 1) Konto Oszczędnościowe Plus Jestliže klient současně využívá Konto dla Młodych, je pak jedinou výhodou snazší přenos likvidity ze spořicího na osobní účet, a tudíž promptní přístup k nastřádaným penězům. Navíc má klient také přístup k elektronickému bankovnictví, jehož prostřednictvím může z pohodlí domova zakládat účast i v dalších produktech banky bez nutnosti navštívit pobočku. U tohoto spořicího účtu není deklarována výše minimální úložky, což mladí lidé s relativně nízkými příjmy a nestejnoměrnými měsíčními výdaji jistě ocení. Konto využívá principu pásmového úročení vložených prostředků a výnosy jsou připisovány s měsíční frekvencí, tj. úrokové období odpovídá měsíci. Tab. 18

Pásmové úročení Konta Oszczędnościowego Plus (PKO Bank Polski, 2013a)

Částka na kontě k úročení (zł) do 999,99 zł 999,99 zł do 9 999,99 zł 9 999,99 zł do 19 999,99 zł 19 999,99 zł do 49 999,99 zł 49 999,99 zł do 99 999,99 zł 99 999,99 zł do 199 999,99 zł 199 999,99 zł do 499 999,99 zł 499 999,99 zł do 999 999,99 zł nad 999 999,99 zł

19

Částka na kontě k úročení (Kč) do 6153 Kč 6153 Kč do 61 530 Kč 61 530 Kč do 123 060 Kč 123 060 Kč do 307 650 Kč 307 650 Kč do 615 300 Kč 615 300 Kč do 1 230 600 Kč 1 230 600 Kč do 3 076 500 Kč 3 076 500 Kč do 6 153 000 Kč nad 6 153 000 Kč

Úrok (p.a.) 3,00 % 3,00 % 3,00 % 3,00 % 3,10 % 3,10 % 3,35 % 3,35 % 3,35 %

PKO Konto dla Młodych skýtá řadu výhod, ovšem jistou nevýhodou tohoto osobního účtu je nutnost platit poplatek za vedení účtu ve výši 3 zł/měsíc (klient 13-18 let) či 5 zł/měsíc (klient 19-30 let), v případě že pravidelně nepřichází každý měsíc na tento účet minimálně 1000 zł, přepočteno tedy min. 6 153 Kč/měsíc (PKO Konto dla Młodych, 2012).


44

Vypočtená výnosnost Konta Oszczędnościowego Plus






Co se týče likvidity, má klient peníze k dispozici v každém okamžiku. Pokud chce klient přesunout prostředky na svůj osobní účet u kterékoliv banky, má tuto možnost zdarma, ale vždy jen jednou za měsíc. Za každý další převod pak platí dle sazebníku banky (PKO Bank Polski, 2013b) 9,99 zł, resp. 7,99 zł v případě příkazu k převodu přes internetový servis. Úroveň likvidity je tedy vysoká, ale klient by si měl rozmyslet, kdy a v jaké výši bude vybírat z úspor, aby zbytečně neplatil dané poplatky za převod na běžný účet. V případě, že by zákazník chtěl ukončit participaci na tomto produktu, je mu to umožněno kdykoliv bez nutnosti dokládání důvodu s tím, že je povinen respektovat měsíční výpovědní lhůtu. 7.2.2

Bank PEKAO S. A.

Banka nemá ve svém portfoliu spořicí konto určené přímo pro věkovou skupinu generace Y a realizuje tedy na poli spořicích produktů nediferencovaný marketing. Tato banka nabízí pouze mladým lidem možnost založit si osobní účet Eurokonto Intro dla Młodych spojené s nulovými poplatky a slevovými benefity vhodnými, ale bohužel opět není spojeno s výhodným spořicím kontem přímo pro mladé. Klient si může nadstavbově zřídit standardní spořicí účet – Rachunek Oszczędnościowy „Dobry Zysk“. 1) Rachunek Oszczędnościowy „Dobry Zysk“ Otevření tohoto konta je zdarma bez jakýchkoliv poplatků, což se dá očekávat. Překvapivé se zdá být ale úročení prostředků na konto vkládaných. I v tomto případě je uplatňován princip pásmového úročení. Úroky jsou připisovány vždy na konci každého měsíce.

Úrokové výnosy na bankovních kontech podléhají v Polsku 19% daní z kapitálových příjmů. Obvykle se setkáme s pojmenováním tzv. podatek Belki. 20


45

Tab. 20 Pásmové úročení Konta Oszczędnościowego „Dobry Zysk” platné od 31. 5. 2013 (Bank Pekao, 2013)

Částka na kontě k úročení (zł) do 5 000 zł od 5001 zł do 9 999,99 zł od 10 000 zł do 24 999,99 zł od 25 000 zł do 49 999,99 zł od 50 000 zł do 99 999,99 zł od 100 000 zł do 299 999,99 zł od 300 000 zł

Tab. 21

Částka na kontě k úročení (Kč) do 30 765 Kč od 30 771 Kč do 61 529,94 Kč od 61 530 Kč do 153 824,94 Kč od 153 825 Kč do 307 649,94 Kč od 307 650 Kč do 615 299,94 Kč od 615 300 Kč do 1 845 899,94 Kč od 1 845 900 Kč

Úrok (p.a.) 0,00 % 1,05 % 1,05 % 1,25 % 1,55 % 2,25 % 2,25 %

Vypočtená výnosnost Konta Oszczędnościowego „Dobry Zysk”





Čistá výše 0,00

Pohledem na výše situovanou tabulku zjišťujeme, že do úhrnu vkladů ve výši 30 765 Kč vložená depozita nepodléhají zúročení. Bohužel tedy musíme konstatovat, že na tomto typu spořicího konta by náš modelový klient nedosáhl ani na nejnižší možnou míru zhodnocení 1,05 %. Shrnuto, pro mladého klienta s pouhou možností nižších pravidelných úložek je to produkt naprosto nevhodný. 7.2.3

ING Bank Śląski

Polská ING Bank Śląski, jejímž majoritním akcionářem je nizozemská ING Group, se staví k cíli přilákat nové zákazníky způsobem, kdy spoléhá na přílišnou citlivost zákazníků na cenu, resp. výnosnost bankovních produktů. Dle vědomosti tohoto faktu ING Bank Śląski nabízí u spořicích produktů bonusy ve formě zvýhodněných úročení pro nově zakládané účty s tím, že tato nabídka „nadstandardního” úročení je jak jinak než časově omezena po dobu několika následných měsíců od zřízení konta. Součásti studentského osobního účtu – Konto z Lwem Direct 18–26 lat není poskytován zvýhodněný účet ke spoření pro mladé. Rozhodne-li se mladý člověk pro spoření u dané banky, může si zřídit pomocí online bankovnictví jedno z dvou nabízených spořicích kont – Otwarte Konto Oszczędnościowe a Otwarte Konto Oszczędnościowe Premium.


46

1) Otwarte Konto Oszczędnościowe (OKO) Na tyto nově otevíraná konta do 1. 4. 2013 se vztahuje bonusové úročení vložených prostředků po dobu 4 měsíců od okamžiku zřízení konta. Klient neplatí žádné poplatky za otevření účtu a převody prostředků z Otwartego Konta Oszczędnościowego na ostatní účty klienta u banky ING. Možnost vkládat dodatečné prostředky na účet je velmi přívětivá. Kdykoliv můžeme realizovat jakoukoliv další úložku na konto bez omezení její výše. Vložené peníze jsou klientům kdykoliv k dispozici přes internet, mobilní telefon či prostřednictvím pobočky banky. Frekvence zhodnocování vkladů je měsíční a výše připisovaných úroků se odvíjí dle nastavených pásem. Tab. 22

Proměnlivé úročení Otwartego Konta Oszczędnościowego (ING, 2013a)

Částka na kontě k úročení (zł) do 100 000 zł od 100 000 zł

Tab. 23

Standardní úrok (p.a.)

Úrok v rámci bonusové nabídky (p.a.)21

3,15 % 3,40 %

4,50 % 4,75 %

Vypočtená výnosnost Otwartego Konta Oszczędnościowego


Tab. 24

Částka na kontě k úročení (Kč) do 615 300 Kč od 615 300 Kč





Věrnostní program ING Bank Śląski odměňující za spoření

Spořením na OKO zákazník rovněž sbírá body, jež může následně uplatnit k nákupu vybraných produktů za atraktivní ceny u obchodních partnerů programu „Bankujesz kupujesz“ (např. Samsung, Parker, Diesel, apod.). Způsob načtení bodů je stanoven jednoduše. Kolik měsíčně klientovo konto vynese na úrocích, tolik bodů do programu získává. V našem případě našemu vzorovému klientovi první měsíc je připsán úrok hrubý výnos ve výši 75 Kč, což pro něj simultánně znamená 75 bodů na kontě bonusového programu.

Platný pro nově zakládaná konta od 26. 1. 2013 do 1. 4. 2013. Bonusové úročení je následně platné po dobu 4 měsíců od otevření konta (Taniec Oszczędzaniec, 2013).

21


47

2) Otwarte Konto Oszczędnościowe Premium Jedná se o paralelu konta OKO, platí pro ně tedy tytéž podmínky. Jediné v čem se tato dvě konta distingují, je výše úročení a fakt, že v rámci konta OKO Premium není nabízeno 4 měsíční bonusové úročení. Tab. 25

Pásmové úročení Otwartego Konta Oszczędnościowego Premium (ING, 2013b)

Částka na kontě k úročení (zł) do 100 000 zł od 100 000 zł do 199 999,99 zł od 200 000 zł do 299 999,99 zł od 300 000 zł do 499 999,99 zł od 500 000 zł do 999 999,99 zł od 1 000 000 zł

Tab. 26

Částka na kontě k úročení (Kč) do 615 300 Kč od 615 300 Kč do 1 230 599,94 Kč od 1 230 600 Kč do 1 845 899,94 Kč od 1 845 900 Kč do 3 076 499,94 Kč od 3 076 500 Kč do 6 152 999,94 Kč od 6 153 000 Kč

Úrok (p.a.) 2,40 % 3,65 % 3,70 % 3,75 % 3,80 % 4,00 %

Vypočtená výnosnost Otwartego Konta Oszczędnościowego Premium






OKO Premium je pohledem na tabulku úročení vhodnější pro zámožnější klienty, kteří si mohou dovolit odkládat ke spoření každý měsíc větší obnos peněz, neboť nastavení konta je poměrně benevolentní k nižším zůstatkům na kontě a naopak vyšší razantně zvýhodňuje.

7.3 České bankovní domy 7.3.1

Česká spořitelna

Přímo na stránkách pro mladé v rámci sekce „Chci si spořit” je nabízen mladým, jako pro ně velmi atraktivní produkt, Šikovné spoření České spořitelny. Bohužel pro nedostatek informací o opravdové výhodnosti produktu bylo nutno jej podrobněji zkoumat na samotném webu České spořitelny, kde se zjistilo, že produkt už v podstatě není na trhu bankou ani nabízen. Jediná možnost vysvětlení je pravděpodobně v neaktualizování samotných stránek pro mladé, což je samozřejmě jejich velkou vadou na kráse. V rámci osobních účtů přišla Česká spořitelna s nabídkou dvou typů těchto účtů pro mladé klienty. Prvním je Osobní účet ČS Student, určený studentům denního studia ve věku 15–30 let, a Osobní účet ČS Absolvent pro klien-


48

ty, kteří maximálně před rokem dostudovali. Majitelé konta ČS Student si mohou nakonfigurovat skladbu vlastního balíčku služeb sloučených s osobním kontem. Jednou z možností je zvolit si službu Spořicí plán. 1) Spořicí plán Očekávali bychom zřejmě, že to bude pro mladé jedinečná možnost, jak si spořit. Opak je zde ale pravdou. Jednak musí klient za balíček včetně Spořicího plánu platit měsíční poplatek 159 Kč. Čili pokud by náš mladý člověk chtěl spořit každý měsíc 300 Kč, musel by navíc dalších 159 Kč „vyhodit“ za poplatek. Což je samozřejmě naprosto nesmyslné. Pokud by měl celých 459 Kč, udělal by lépe, pokud by tuto celou částku ukládal na standardní konto vedené zdarma. Zprvu informace o úročení prostředku na Spořicím plánu nebylo možno nalézt. Až po následné konzultaci s pracovnicí banky je zjištěno úročení konta sazbou 1,5 % p.a., platnou pro výši vkladů do 50 000 Kč. Tab. 27

Vypočtená výnosnost prostředků deponovaných na Spořicím plánu






V případě našeho modelového klienta by si naspořil za tři roky 11 051,88 Kč hrubého. Porovnáme-li to s následující možností, a to Účelové spoření ČS, tak účasti na Spořicím plánu uspoří o něco méně než v rámci Účelového spoření. To by až tak výrazně neodlišovalo tyto dvě možnosti, spíše se jedná dále o fakt, že v rámci Spořicího plánu musíme počítat s pravidelným měsíčním poplatkem 159 Kč, zatímco participace na kontě Účelového spoření je zdarma. 2) Účelové spoření České spořitelny Účelové spoření České spořitelny je postaveno na principu, kdy si klient zvolí účel spoření a stanoví si cílovou částku potřebnou k naspoření, aby si mohl koupit potřebnou či vysněnou věc. Samozřejmě je možné na tomto kontě čistě ukládat peníze s tím, že nejsou vyhraněny pro konkrétní účel, resp. cíl. Ke vkladům na účtu je čtvrtletně připisován základní úrok ve výši 1,30 % p.a., ale to pouze za splnění stanovených podmínek23.

Připsané úroky na spořicím kontě fyzické osoby – nepodnikatele podléhají v České republice srážkové dani ve výši 15 %. 23 Každý měsíc musí klient vložit na účet pravidelný vklad ve výši min. 300 Kč. V průběhu čtvrtletí, za něž jsou úroky počítány, nesmí být z účtu proveden žádný výběr hotovosti, jinak klientovi úroky nenáleží (Česká spořitelna, 2013; Účelové spoření České spořitelny, 2012). 22


Vypočtená výnosnost Účelového spoření České spořitelny


Tab. 29

49

Naspořeno (v Kč) Hrubá výše

Čistá výše

11 093,10

11 048,56



Bonusový program České spořitelny

Založením konta se klient stává účastníkem bonusového programu, v rámci něhož může čerpat až 40% slevy u partnerů programu jako Baumax, Kika, FIRO tour, Datart apod. Je ovšem na uvážení, zda zrovna slevy v těchto obchodech by mladý jedinec ocenil. Přeci jen asi o koupi nábytků do domácnosti, sekačky či pračky v jeho věku nepřemýšlí.

3) Internetové spoření České spořitelny Pokud je klient technologický nadšenec a vášnivě rád využívá internet, pravděpodobně najde zalíbení v tomto kontě, jehož obsloužení se realizuje zcela přes internetové bankovnictví a ne jinak. Majitel konta si může peníze opět kdykoliv vybrat bez jakékoliv sankce či omezení a úroky se připisují na měsíční bázi. Tab. 30

Pásmové úročení Internetového spoření České spořitelny (Česká spořitelna, 2013)

Částka na kontě k úročení (Kč) do 40 000 Kč od 40 000 Kč do 5 000 000 Kč od 5 000 000 Kč

Základní úrok (p.a.) 0,50 % 0,50 % 0,50 %

Úrokový bonus (p.a.)24 1,00 %

Úrokový bonus se vztahuje pouze na kreditní zůstatek na účtu 40 000 Kč-4 999 999,9 Kč a je klientovi přiznán, je-li jeho průměrná denní hodnota zůstatku na tomto účtu za sledované kalendářní čtvrtletí stejná nebo vyšší než průměrná denní hodnota zůstatku v předchozím kalendářním čtvrtletí (Česká spořitelna, 2013).

24


Vypočtená výnosnost Internetového spoření ČS


7.3.2

50





Komerční banka

Komerční banka nezapomíná na mladou klientelu v oblasti běžných účtů a má pro ně připraveno Konto G2.2 s mnoha benefity, ale minimálním zúročením čili 0,00 % p.a. Pokud by si ovšem chtěl student začít spořit, musí si k základním službám Konta G2.2 zřídit navíc v rámci balíčku spořicí účet – KB Spořicí konto Bonus. 1) KB Spořicí konto Bonus Aby si mladý klient mohl toto konto založit, musí být majitelem běžného účtu u Komerční banky (v případě studenta konto G2.2). Peníze na tomto účtu jsou úročeny dvousložkovou úrokovou sazbou složenou ze základní a bonusové sazby. Připisování úroků ze základní sazby probíhá čtvrtletně a bonus je připočítáván pololetně. Tab. 32

Úročení KB Spořicího konta Bonus (KB, 2013)

Částka na kontě k úročení (Kč) do 500 000,00 Kč od 500 000,01 Kč od 50 000 000,01 Kč

Základní úrok (p.a.) 0,20 % 0,50 % 0,30 %

Fixní bonusová sazba25 (p.a.) 0,50 % 0,50 % 0,50 %

Základní úrok + fixní bonusová sazba 0,70 % 1,00 % 0,80 %

Výsledkem konzultace s pracovníkem banky je zjištění, že na konto musí být vložen počáteční vklad ve výši 5 000 Kč a následně je možné si nastavit výši pravidelných úložek dle klientových možností s tím, že na kontě musí vždy zůstat minimálně oněch 5 000 Kč, aby se prostředky na něm uložené úročily. Pro mladého člověka to může být problematické hned ze dvou důvodů. Primárně by mohlo být problémem sehnat si samotný počáteční vklad 5 000 Kč a dále pokud by si spořil a část peněz si z účtu vybral, pak bude muset o tento deficit do 5 000 Kč navýšit další úložku. A pokud bude vyšší, je zde možnost, že si to nebude moci dovolit. Nastavené parametry, včetně nízkého úročení účtu, tedy nejsou příliš přívětivé pro mladé lidi. 25

Bonus se určí z minimálního zůstatku na účtu za dané bonusové období.


7.3.3

51

ČSOB

Nastavené uživatelské rozhraní webových stránek Československé obchodní banky opět neposkytuje speciálně vyčleněnou sekci pro mladé lidi, ale „škatulkuje“ je do jedné skupiny klientely – Lidé. Na osobní účet ČSOB Studentské konto není navázán žádný spořicí účet se zvýhodněným úročením, určený přímo pro tento segment. Majitel ČSOB Studentského konta si může pouze vybrat z dvou běžně vedených spořicích kont pro retailovou klientelu – Spořicí účet a Spořicí účet s prémii. 1) Spořicí účet Jedná se o klasický spořicí účet, který nepřináší klientovi žádné zajímavé benefity. Typické je zřízení, vedení a zrušení konta zdarma a možnost obsluhy účtu prostřednictvím internetového bankovnictví. Úroková sazba je rovna 0,65 % p.a. a úrokové období měsíci. Podmínkou pro uzavření produktu je, stejně jako u KB Spořicího konta Bonus, požadavek na minimální počáteční vklad 5 000 Kč. Porovnáme-li efektivní úrokové míry, vychází u Spořicího účtu ČSOB 0,6519 % p.a. a u KB Spořicího konta Bonus odpovídá ročnímu zhodnocení 0,7018 % p.a.26 Jelikož ostatní parametry produktů jsou naprosto shodné, liší se jen mírně výnosností, kde relativně lepší je konto Komerční banky. 2) Spořicí účet s prémii Spořicí účet s prémii od ČSOB je v podstatě totožný s klasickým Spořicím účtem ČSOB. Liší se pouze způsobem úročení, kdy základní úrok je připisován čtvrtletně a úroková prémie pololetně. Banka stejně i zde vyžaduje vložit minimálně 5 000 Kč na účet při zřízení konta a snaží se zvýhodňovat stávající klienty své banky k uzavírání tohoto produktu oproti klientům konkurenčních bank. Tab. 33

Úročení Spořicího účtu s prémii od ČSOB (ČSOB, 2013)

Fixní Základní bonusová úrok sazba (p.a.) (p.a.) Pro klienty s běžným účtem u ČSOB do 29 999 999 Kč 0,50 % 0,50 % nad 30 000 000 Kč 0,05 % 0,50 % Pro ostatní klienty s běžným účtem u jiné banky do 29 999 999 Kč 0,20 % 0,50 % nad 30 000 000 Kč 0,05 % 0,50 % Částka na kontě k úročení (Kč)

Uvažujeme, že v průběhu roku nevybírá prostředky z účtu a bonus se mu počítá z celé výše vkladů. 26


52

7.4 Vyhodnocení analýzy spořicích účtů pro mladé klienty Analyzované spořicí účty, nabízené klientele generace Y, vykazují jednu podstatnou charakteristickou vlastnost, a tou je skutečnost, že nejsou zacílené přímo na mladé klienty. Naopak nastavení parametrů kont plošně cílí na celou oblast retailové klientely. Nastavení analyzovaných kont ve valné většině nekoresponduje s tím, co by motivovalo mladé lidi ke spoření, potažmo aby mohli z finančních důvodů vůbec na spoření pomocí tohoto konta dosáhnout. Britské banky povětšinou vyžadují minimální počáteční vklad v přepočtu 31 Kč, což žádný razantnější problém i pro mladého člověka jaksi nepředstavuje. Navíc i touto cestou nižších pravidelných úložek může student či absolvent dosáhnout dokonce i na mírně lepší zhodnocení prostředků oproti kontům Komerční banky a ČSOB. U těchto dvou bank by náš modelový klient – student s omezeným měsíčním rozpočtem nemohl ani využít nabízená spořicí konta KB Spořicí konto Bonus, ČSOB Spořicí účet a ČSOB Spořicí účet s prémií. U těchto účtů by musel vložit počáteční vklad 5 000 Kč, což obyčejně nemá jednorázově k dispozici, a i pokud by hypoteticky měl, udělal by lépe, pokud by je alokoval na konto s vyšším zhodnocením. V rámci českých analyzovaných bank třeba na konto Účelového spoření ČS a u zahraničních bank jsou z hlediska úročení atraktivní účty Lloyds TSB, online spořicí konta Barclays a HSBC. Až překvapivě lákavá úročení spořicích účtů nabízí polské banky PKO Bank Polski a ING Bank Śląski. Tyto dvě banky nadto nechávají výši pravidelných úložek klienta zcela na jeho možnostech a to právě mladá generace vyžaduje. Naopak banka PEKAO S. A. se staví k nižším úložkám velmi benevolentně a striktně úročí vklady až od výše přesahující zhruba 31 000 Kč. Jednoznačně pro obyčejného studenta naprosto nevhodné konto. Dalším vysledovaným jevem je zvážení zajímavosti online spořicích kont pro mladého člověka. Bezpochyby budou tato konta pro mladé atraktivní ve dvou rovinách. První je samotné kompletní hospodaření s kontem prostřednictvím internetu, nejpopulárnějšího komunikačního kanálu mezi mladými, a za druhé tato konta vykazují i v porovnání s ostatními konty relativně dobré zhodnocení. Dobrým příkladem je například konto HSBC Online Bonus Saver a standardní konto HSBC Flexible Saver, kde lépe na výnos vychází online konto. Bohužel při porovnání online konta Internetové spoření ČS a Účelové spoření ČS vychází lépe obyčejné Účelové spoření. V České republice tedy internetové spoření není moc lákavé. Je vypozorováno, že britské banky se přiklánějí ke zvýhodňování vzorných klientů, kteří ustavičně spoří a s prostředky na kontě nedisponují. Těm jedincům pak zhodnocují vklady za aplikace vyšší úrokové sazby. Strategie bonusového, časově limitovaného, úročení taktéž není těmto bankám cizí. Poskytnou klientovi po dobu jednoho roku zvýhodněný úrok a následně bonus enormním způsobem poklesne či dokonce je odebrán úplně. S ohledem na likviditu má u všech analyzovaných kont klient v každém okamžiku možnost promptního přístupu k úsporám. Pouze u konta HSBC Regular Saver je dispozice částečně zamezena, ale není rigidní. Ve skutečnosti


53

vklady může vybrat i v rámci jednoho roku, ale prostředky jsou pak zhodnoceny pouze sazbou platnou pro konto Flexible Saver, tzn. citelně méně. Rizikovost ukládání peněžních prostředků na všechna výše zmíněná spořicí konta je minimální, takřka nulová. Vklady na bankovních účtech jsou ve Velké Británii stoprocentně pojištěny v rámci Financial Services Compensation Scheme do maximální výše £85 000, což odpovídá ekvivalentu 100 000 €. Analogicky je kumulovaný kapitál chráněn v Polsku Bankowym Funduszem Gwarancyjnym a v České republice jsou vklady na účtech ze zákona chráněny Fondem pojištění vkladů27, který garantuje jejich návratnost. Je zjevné, že banky v České republice nenabízí mladým lidem další služby, jež by zvýšily samotnou přitažlivost spoření prostřednictvím daného konta. Česká spořitelna si alespoň začíná budovat u mladých lidí dobré jméno spuštěním webových stránek přímo pro mladé. Z hlediska věrnostních programů se snaží poskytnout slevy majitelům konta Účelové spoření České spořitelny. Bohužel oblasti čerpání slev jsou směřovány stěžejním způsobem na skupinu lidí 30+. Komerční banka a ČSOB žádné takovéto věrnostní programy u spoření ani neuplatňují vůči svým zákazníkům. Na základě analýzy je možno konstatovat, že situace na polském bankovním trhu je identická. Podobně jako Česká spořitelna i ING Bank Śląski má pro své střadatele věrnostní program, pomocí něhož může mladý člověk získat slevy na zboží, jež už více ocení. Situace ve Velké Británii už je znatelně přívětivější. Mladí střadatelé zde mohou těžit ze služeb, jako bezplatná karta k výběru peněz ze spořicího konta, program „skrytého“ spoření za pomocí každé platby debetní kartou, soutěže o studijní stipendia a možnost otevření sdílených spořicích kont pro životní partnery.

Fond pojištění vkladů vyplatí v případě neschopnosti finanční instituce dostát svým závazkům 100 % klientových vkladů, a to až do výše ekvivalentu 100 000 €. 27

Doporučení a inovace v oblasti investičních a spořicích produktů pro mladé klienty

54

8 Doporučení a inovace v oblasti investičních a spořicích produktů pro mladé klienty 8.1 Doporučení pro český bankovní trh v oblasti investičních produktů Mělo by jistě smysl uvážit možnost poskytnout mladým lidem se statutem studenta oproštění od zdaňování výnosů na specifickém investičním produktu pro mladé klienty, na podobném principu jako konstrukce Investment ISA. Jednoznačně by opět musela být nastavena maximální možná uložená částka na tento investiční produkt za rok, na niž se bude osvobození vztahovat, aby se vyloučilo případné zneužití nezpochybnitelné výhody tohoto produkty ostatními členy rodiny či přáteli z řad střední generace. Nepochybně je posouzení této možnosti spíše v kompetenci samotné vlády České republiky, nikoli jednotlivých bank na českém bankovním trhu. Nicméně je předpoklad, že ne všichni studenti by se do tohoto způsobu investování zapojili, spíše by šlo o asertivní jedince a jedince, kteří mají rádi novinky a jsou tzv. trend setter neboli těmi, kdo udává trendy na trhu. Pokud by tedy byl takový produkt zkonstruován, byla by zde možnost, aby právě tyto osoby udávající styl mezi mladými lidmi zvýšily míru participace v investičních produktech a vychovávat v nich investory. Ti se zvyšujícím příjmem budou proporčně i více investovat a přispějí tak k chodu a rozvoji celé ekonomiky. Co se týče struktury samotného produktu, mohla by být podobná rozebíranému programu PAK PRO – Program Akumulacji Kapitału banky PEKAO. Jednalo by se o pravidelné investování začínající zhruba od 500 Kč/měsíc, přičemž by bylo nutno dodržet pravidelnost vkladu investiční částky na získání daňového zvýhodnění. Vzhledem k delšímu investičnímu horizontu 10 až 15 let by mladý klient měl možnost realizovat pro něj vhodnější dynamické strategie a současně by si mohl prostředky převádět mezi subfondy a obratně tak získat možnost investiční realokace dle vývoje na finančním trhu. Samotné české banky by se mohly inspirovat na polském trhu u banky PEKAO S. A. a zformovat cenově zvýhodněné investiční konto prioritně dostupné studentům VŠ a VOŠ. Samozřejmostí je založení a vedení konta zdarma, přímý a rychlý přístup k základním burzovním záznamům a analýzám. Vzhledem ke skrovnému rozpočtu mladých lidí by je výrazně motivovaly i promoční sazby provizí za obchody odpovídající nižším ceníkovým sazbám, než je deklarováno pro investora se standardním investičním kontem. Omezenost rozpočtu mladých lidí jim často nedovolí sáhnout po nadstandardních produktech, jako burzovní obchodování skrze banku, resp. investiční společnost ve finanční skupině banky. Jsou zde povinni platit poplatky a provize za realizované obchody, což mnoho mladých lidí dobře ví, a z toho důvodu se třeba ani neinformují o možnostech takovéhoto investování. Pokud by bylo zvýhodněné investiční


55

konto pro studenty na českém bankovním trhu dostupné, jistě by velmi brzy našlo své první využivatele z řad studentů. Poslední doporučení se týká nově dostupného Akciového prémiového vkladu FAST FOOD České spořitelny. Raději, než-li jej koncipovat jako garantovaný produkt se zalíbením konzervativních investorů, by bylo vhodné využít jeho zajímavost pro mladé lidi a dát jim možnost investovat do svých oblíbených značek. Jednoznačně to podpoří atraktivitu investice, neboť mladí investoři nebudou vkládat své peníze neznámo kam, do zcela anonymních společností z jejich pohledu. Naopak budou moci sami zainvestovat do své oblíbené značky, o které ví, že je populární a má dobrý potenciál růstu zejména díky mladým zákazníkům. Pro jedince, kteří se sami neodváží obchodovat na burze s akciemi svých oblíbenců, přichází v úvahu vytvoření programu pravidelného investování do fondů dynamických akciových s části konzervativní složky, kde si může mladý klient vybírat akcie společností, které z každodenního studentského života zná, a jsou mu velmi blízké.

8.2 Doporučení pro český bankovní trh v oblasti spořicích produktů Vysledovaná doporučení v rámci spořicích produktů se opírají výhradně o analyzovanou nabídku britských bankovních korporací. V tomto místě byly nalezeny interesantní praktiky, resp. nadstandardní služby dostupné klientele za účast na spořicích produktech dané banky. Implementace těchto doporučení má potenciál zatraktivnit v České republice spoření jako takové skupině mladých lidí a učinit jej pro ně obvyklou součástí každodenního života. Už v rámci předchozí kapitoly jsme poukázali na skutečnost, že britské banky preferují stimulování lidí k otevření spořicího konta cestou dočasného vysokého úročení. Je zřejmé, že tato strategie stimuluje mladé lidi si konto otevřít pod vidinou většího zúročení vkladů. Ovšem po roce není pro mladého člověka nic jednoduššího než konto zcela zrušit a převést peníze na účet u jiné banky, která mu opět nabídne působivý úrok. Žádným způsobem to nepodporuje dlouhodobé spoření mladých a loajalitu k bance, kterou využívá. Z tohoto pohledu vyvozuji naučné doporučení spíše pro přístup opačného charakteru. Dle mého názoru je potřeba poskytnout tak konstruované konto, které se bude úročit standardní sazbou. Při překonání definovaných hranic získají mladí střadatelé navíc bonus, jenž se jim bude přičítat k standardní sazbě po dobu jednoho roku. Po roce se úročí vklady opět za využití standardní úrokové sazby, vyjma úroků získaných za rok bonusového úročení, a opět se klient snaží docílit další hranice na získání cenného bonusu. Následné doporučení je inspirováno bankami Barclays a Lloyds TSB, které umožňují na žádost klienta zřízení karty využitelné k výběru depozit ze spořicího účtu. Myslím si, že to bude mít jistě význam pro mladé lidi ve věku 25+, kteří už nějaké úspory vytvořili a mohou je mít vždy po ruce pro případ, že by se rozhodli něco okamžitě zakoupit. V tu chvíli by mohl nastat pro-


56

blém, že na běžném účtu takovou částkou nedisponují, ale přesto peníze na koupi mají našetřeny, jen jsou vázány na spořicím účtu. Tehdy by byli nuceni nejprve převést prostředky na běžný účet a až po této transakci by mohli peníze vybírat prostřednictvím své debetní karty vydané k osobnímu kontu. Jenže tento časový průtah výrazným způsobem ovlivní možnost si vytouženou věc pořídit, není-li mu běžně na dosah, či je zrovna za výhodnou cenu, apod. Budou-li vlastnit takovouto kartu, nic jim nebrání v tom uplatnit veškeré své finance, kdykoliv potřebují. Poutavý se mi jeví i spořicí program Save the Change® banky Lloyds TSB, který by nebylo od věci praktikovat v mírně upravené podobě i v České republice. Mladý člověk spoří při každé platbě debetní kartou, aniž by ho toto spoření finančně zatížilo a musel jej mít neustále na paměti. Je potřeba zvážit nastavení, jakým způsobem by se částka platby zaokrouhlovala, a rozdíl částek se přenášel na spořicí účet. V českých podmínkách přichází v úvahu možné zaokrouhlení na celé desítky korun nahoru. Za uvážení by stála i aplikace této formy spoření skrze studentskou kreditní kartu. Využívá-li mladý člověk tento produkt a je povinen platit nemalé úroky, vždy by mu banka za každou platbu kreditní kartou rozdíl přenesla na jeho spořicí účet, jenž by si musel zřídit. Neplatil by tedy bance jen úroky, ale i něco od ní inkasoval na svůj spořicí účet, čímž by banka mohla zatraktivnit využívání i kreditních karet mladými lidmi. Zde ovšem uvažujeme o zaokrouhlování na nižší částky. Další doporučení je způsobilé zvýšit angažovanost mladých párů ve spoření na společné životní cíle prostřednictvím sdíleného spořicího konta pro partnery. Pokud by takovéto konto nabídlo zajímavou výnosnost, mohli by si partneři spořit „obálkovou metodou“ na konkrétní společné cíle do budoucna a umožnilo by to bance i lepší zacílení slev v rámci věrnostního programu. Nabízelo by se mladému páru to, co má pro něj smysl, o co skutečně stojí. Má to v sobě ukrytý potenciál je motivovat ke spoření prostřednictvím daného konta. Partneři si nastaví cílovou částku, kterou potřebují finálně naspořit k pořízení svých společných snů, a po dobu, než bude dosaženo cílové částky, je dispozice se vklady omezena. V rámci této doby pouze spoří a tomu odpovídá i atraktivní úročení. Pokud by je okolnosti nutily k výběru peněz před naspořením cílové částky, byly by prostředky zhodnoceny pouze dle nižší úrokové sazby, jako např. konstrukce konta Regular Saver od HSBC. Ráda bych vyslovila i poslední obecné doporučení ohledně lepšího zacílení programů odměňujících mladé klienty za věrnost, resp. spoření. Upřímně si myslím, že pokud by mladý člověk měl možnost být odměněn za loajalitu slevou na notebook Apple, čtečku knih Kindle, oblečení značky Reserved, šperky Swarovski, mobil Samsung, letenky do zahraničí, jazykové kurzy, dopravu na univerzitu apod., byl by více stimulován k tomu si tvořit rezervy než v případě, kdy je mu nabídnutá sleva na zboží v Baumaxu či obchodě Kika. Osobně bych vyzdvihla britské banky, které si uvědomují reálné potřeby mladých Britů. Banky jsou si vědomy nákladnosti dopravy z místa bydliště na univerzitu a samotného financování vysokoškolského života a přizpůsobují tomu i své odměny v podobě soutěží o univerzitní stipendia a cestovní karty


57

k vnitrostátní železniční dopravě, která je v Británii na vysoké úrovni, ale odpovídá tomu i nastavení cen za dopravu. I čeští studenti by jistě uvítali tuto odměnu vzhledem k tomu, že náklady na cestovné pro mnohé studenty vysokých škol nejsou nijak zanedbatelnou položkou jejich rozpočtu. Odměny by se ovšem neměly pohybovat jen v rovině slev. Je třeba mít na paměti, že mladí požitkáři ocení spíše samotné slevy do „chic“ obchodů a na zábavu, zatímco konzervativní jedinci tíhnoucí k šetření upřednostní raději finanční odměnu. Co se týče čerpání odměn z věrnostního programu, mohla by konstrukce být jednoduše taková, že za každých 500 Kč uložených na spořicí konto získává klient virtuální razítko a za deset takto nasbíraných razítek pak má možnost si vybrat odměnu dle svého výběru. Nabídnutá odměna se odvíjí od výše hodnoty, kterou pro banku klient znamená.

8.3 Inovace v oblasti investičních a spořicích produktů Uvážíme-li, že mladí lidé využívají jako hlavní zdroj informací pro svá rozhodnutí doporučení svých známých a přátel v kontextu chatu na sociálních sítích, je zde pro banky impozantní možnost oslovit nové mladé klienty prostřednictvím kladných referencí svých spokojených klientů na primárním komunikačním kanálu klientů generace Y – Facebooku. Čím více „fans“ na Facebooku banka bude mít, tím více se o ní bude mezi mladými lidmi vědět a bude vnímána jako oblíbená. Fans funguje jako pozitivní reference a všem klientovým přátelům se ukáže na profilu Timeline, cokoliv jim banka pošle (novinky, výhody, akce, apod.). To vše se objeví známým na zdi a budou se o to zajímat. Stávající klienti tak budou postaveni do role poradce, ale také důvěryhodného kritika, a tudíž musí být zcela spokojeni se službami, jinak si tímto banka nepomůže, ale právě více uškodí. Jejich kamarádi budou zvědaví a také se mrknou na stránky banky, a pokud budou stránky cool, taky se přidají k zástupu fanoušků. Stávající klienty je tedy potřeba motivovat, aby se stali fanouškem banky na Facebooku například tím, že pokud tak učiní, mohou tak získat další virtuální razítko pro uplatnění věrnostního programu, či připsáni 20 Kč na spořicí účet klienta, kdy maximálně mohou získat 100 Kč. V případě, kdy mladý klient využívá službu kontokorent či kreditní kartu, má možnost si otevřít simultánně i tzv. „garanční spořicí konto“. Namísto toho, aby klasicky splácel kreditní kartu či kontokorent, bude pravidelně výši splátek posílat na tento spořicí účet a navíc min. 100 Kč/měsíc si bude spořit navíc. Tím získá možnost dosáhnout na nižší zaplacené úroky. Úroky budou stanoveny vždy ze zbývající částky k doplacení po odečtení výše úložky pro spoření. Čím větší částku tedy klient bude vkládat pravidelně, tím více mu to sníží výši zaplacených úroků na úvěru. Zhodnocovat se samozřejmě nebude výše splátek na úvěr, jen vklady vložené navíc, a to minimální sazbou po dobu, než klient splatí celou výši dluhu. Po tuto dobu také nemá možnost disponovat s penězi na kontě a po splacení veškerých splátek si banka strhne z tohoto spořicího konta to, co ji klient dluží. Dále bude klient používat účet čistě jako spořicí při zvýšeném úročení.


58

Mladí lidé ocení na své bance vstřícnost a uplatnitelnost nabízených služeb v rámci základního balíčku. Obvykle mladí lidé neradi věnují čas tomu, aby zvažovali, zda-li se jim bude hodit ta či ona služba navíc, a raději se spokojí se základním osobním kontem, kde nějaké výhody mohou také čerpat. Ale to je tak pravděpodobně vše, čím se budou zabývat. Oslovit je pak ke spoření či investování není snadné. Mnohem praktičtější a pro banku přínosnější by bylo vytvořit zhruba 3 typy základních balíčků služeb, jež budou reflektovat specifické potřeby mladých lidí. První typ balíčku by byl orientován na klienty spíše konzervativní, kteří preferují úspory a úvěrové produkty pro ně za běžných okolností nejsou atraktivní. Základem je samozřejmě osobní účet provázaný se spořicím kontem se zvýhodněným úročením s tím, že maximální výše ročních vkladů je limitována, aby nedocházelo k zneužívání konta vklady rodinných příslušníků. Klienti by měli možnost nastavit si funkci auto-sweep, aby své volné prostředky efektivně zhodnocovali, aniž by na to museli neustále pamatovat. Samozřejmostí by byla embosovaná platební karta, či lépe bezkontaktní a i karta vydaná ke spořicímu kontu, kdy v případě, že na kontě prostředky jsou, by byli oprávněni vybrat z účtu za den max. 5 000 Kč. Druhý typ balíčku by byl zacílen na mladé požitkáře upřednostňující současnou spotřebu a toužící být v každém okamžiku „in”. Jádrem je nezbytný osobní účet s možností přečerpání konta či vystavení kreditní karty. Zde pak může být navázán samotný spořicí účet figurující v tomto případě ovšem primárně jako tzv. „garanční spořicí konto” popsané výše. Jednak stimuluje mladé lidi k využití úvěrových produktů a současně podporuje jejich samotné spoření, kterému by za normálních okolností jedinci požitkáři nepřikládali význam. Třetí typ balíčku by měl potenciál přilákat hlavně asertivní jedince, kteří chtějí ve své kariéře i životě dosáhnout na nejvyšší metu. V této skupině mladých lidí už mohou figurovat investiční produkty, neboť tito jedinci znají principy budování hodnoty a aktiv. Konstrukce balíčku by kopírovala první zmiňovaný typ s tím, že navíc je zde klientovi k dispozici investiční konto s nulovými poplatky a cenově redukovanými provizemi. Klienti zde mají také možnost dosáhnout na zvýhodněný studentský úvěr, který začnou splácet nejrychleji až po dvou letech od ukončení vysoké školy. Výše splátek se stanoví dle aktuálních možností mladého jedince, tzn. pracovní zařazení, výše výdělku, apod. Možnost studentského úvěru je zde z toho pohledu, aby si mladí lidé s kuráží a sebevědomím zajistili finance pro svá studia, pokud jimi momentálně nedisponují, a očekává se, že budou na sobě tvrdě pracovat s cílem podávat co nejlepší výsledky, tudíž problém se splácením úvěru v budoucnu mít nebudou. V rámci všech tří balíčků nesmí chybět přístup k účtům přes onlinebanking či phonebanking a asistenční služby. Kdekoliv na světě by se klient nacházel, byla by zjištěna jeho poloha pomocí GPS systému a byly by mu poskytnutý informace, které potřebuje (nejbližší bankomat, nejbližší banka k proplacení cestovních šeků, nejlepší banka k otevření osobního účtu po dobu dlouhodobého pobytu, nejvýhodnější směnárna v okolí apod.). Ke všem třem balíčkům má možnost klient dle individuální potřeby zřídit již na počátku i zvýhodněné cestovní pojištění, případně pro pečlivé a starostlivé jedince studentské pojištění


59

majetku vztahující se na důležité věci pro mladého člověka, jako notebook, iPad, herní konzole, kolo, čtečka knih, vypůjčené knihy z knihovny, hotovost, apod. Jednou z možností jak zvýšit angažovanost mladých lidí v investicích je sponzorovat bankou studentské akce a party. Je nejvýše vhodné, pokud by se samotné akce účastnili i poradci dané banky a skvěle se dokázali zapojit do komunikace se studenty. Mladí účastníci nabydou pocit, že se daná banka dokáže přiblížit velmi blízko mladým lidem a chápe jejich potřeby. Pro mladé lidi nemá velký smysl pořádat zdlouhavé přednášky o důležitosti spoření a investování a přesvědčovat je o „úžasnosti“ produktů nabízených bankou. Právě proto je ideální navázat kontakt s mladými na akcích, kde jsou uvolnění a dokáži se pro něco velmi rychle nadchnout. Spíše jim je potřeba na daných akcích dávat ne příliš nápadnými způsoby najevo, jak velký přínos pro ně může mít investování. Jednoduše jim je potřeba předat skutečnost, že čím rychleji začnou odkládat i malou část svých prostředků do aktiv, mají na své straně čas a díky němu budou jejich peníze delší dobu efektivně pracovat pro ně. Nebudou tedy muset celý život jen pracovat a dřít, ale budou si moci i užívat život plnými doušky třeba na tak skvělých akcích, jako je právě tato. Poslední uváděnou inovací vztaženou obecně k přístupu banky ke klientele lidí generace Y je vybudování Bank café. Jednalo by se v podstatě o vytvoření netradičního a poutavého komunikačního kanálu mezi mladým klientem a bankou samotnou. V zásadě by to byla jakási speciální pobočka banky pro mladé klienty, ale šla by spíše cestou prezentování se jako excelentní kavárna snoubená s bankovními službami pro mladé. Je jim tak dána možnost spojit příjemné s užitečným. Mladí lidé milují příjemné kavárenské prostředí pro setkávání se svými přáteli i k práci na školních projektech. Pro tyto účely by zde bylo vysokorychlostní připojení k internetu pro snadnou a rychlou práci a celkové prostředí kavárny by bylo přizpůsobené mladému klientovi – modernost s nádechem elegance. K dispozici by zde byl finanční poradce banky, který by mladým lidem diskrétně pomohl s jejich finančními otázkami a možným využitím produktů banky. Samotný poradce by měl být nejlépe mladší člověk, který působí seriózně a může vzbuzovat u mladých obdiv, že tak mladý člověk může být už v tak útlém věku úspěšný. Pravidelně by zde mohly být pořádány semináře na téma investování do různých tříd aktiv, jak správně řídit svůj budgeting, novinky z finančního trhu. Samotní studenti by také v kavárně mohli zapisovat témata na následné semináře, která by je a jejich kolegy zajímala. Mnoho mladých lidí ocení jakýsi výukový program o osobních financích, o nichž bohužel nemají moc ponětí, neboť kromě studentů ekonomických fakult jim ve výuce nebyla věnována takřka žádná pozornost. Semináře by mohli vést samotní talentovaní studenti z ekonomických vysokých škol, kteří by se učili osvojit si prezentační dovednosti, a banka by v nich samotných případně získala do budoucna kvalitní spolupracovníky. Přednášející z řad studentů navodí uvolněnou atmosféru v rámci semináře, podá informace jednoduše bez využití složitého finančního žargonu, což mladí lidé vyžadují. Nejenže osazenstvo ocení informace od svého vrstevníka, ale i oblíbenost banky exponenciálně poroste díky tomu, že se stará


60

o osobní rozvoj mladých lidí v někdy krutém světě financí. Nejlepší situování kavárny si dokáži představit v blízkosti nejenom ekonomických vysokých škol.

8.4 Zhodnocení dotazníkového šetření Vytvářené dotazníkové šetření bylo prokonzultováno s odborníky na marketingový výzkum a vzhledem k tomu, že dotazník pro tuto práci má pouze podpůrný charakter nikoli stěžejní, bylo pro tyto potřeby doporučeno získání minimálního počtu padesáti respondentů k zajištění vypovídací schopnosti dotazníku. Na základě odpovědí 51 mladých respondentů ve věku 18–30 let (Mienkinová, 2013) týkajících se vymezených doporučení a inovací, je vyvozován větší zájem o spořicí produkty, než o produkty investičního charakteru. Důvodem této disproporce jsou především nedostačující znalosti o investování mezi mladými. Na druhou stranu z dotazníku vyplývá pozitivní skutečnost, že přes 47 % dotazovaných by velmi rádo získalo hlubší informace o investování, neboť by aktuálně rádi investovali a dalších zhruba 25 % pociťuje potřebu se dozvědět o investování více, aby se v budoucnu dokázali orientovat v této oblasti a byli zkušenější. V rámci všech otázek týkajících se investování je rozpoznatelná neznalost mladých lidí v investicích. Tento postřeh může být právě oním faktem, proč je jejich angažovanost v těchto produktech mizivá. Avšak z výsledků vyplývá, že přes 45 % respondentů by uvítalo zřízení zvýhodněného investičního konta pro mladé. Dalších 35 % by tuto možnost neuvítalo, ovšem může to být opět dáno jejich neinformovaností a dosavadním přehlížením možností investování. Pokud by alespoň část mladých využila služby zvýhodněného investičního konta, byl by to sice mírný, ale dobrý začátek. Se zvyšující se spokojeností těchto klientů, pozitivními ohlasy a současně nezbytným zvýšením gramotnosti mladých lidí v investování, je potenciálně možno očekávat zapojení dalších mladých jedinců do využívání tohoto konta. Pro samotné účely zvyšování znalostí v oblasti investování a financí obecně se jeví jako dobrá myšlenka zřízení Bank café pro 51 % respondentů. Zároveň by fungovala jako pobočka banky pro mladé klienty, kteří jen neradi navštěvují klasickou pobočku, kde se cítí nepříjemně (14 %). Pro respondenty dotazníku je též lákavá možnost přesouvat si prostředky mezi jednotlivými fondy dle situace na trhu, v níž vidí potenciál jak optimalizovat výnosnost své investice. Téměř 57 % dotazovaných by ji rádo využilo a neobávají se tedy aktivní správy svých investic. Pro necelých 40 % respondentů je zajímavá i pobídka daňového charakteru, která by je motivovala okamžitě investovat, a dalších zhruba 30 % by díky ní začal o takovémto investování více uvažovat. Zde je ovšem problém v tom, že nelze takovýto produkt zkonstruovat samovolně bankou. Je zde potřeba, aby do procesu vstoupila i samotná vláda České republiky. Současně se obávám, že aktuální situace v zemi nedovolí vládě zabývat se takovými návrhy či je schválit. Z dotazníku je zřetelný požadavek mladých lidí po jednoduchosti orientace v produktech banky. Téměř 77 % dotazovaných by ocenilo vytvoření tří typů


61

balíčků odrážejících specifické požadavky mladých lidí. Jednoduše získají možnost vybrat si komplexní službu, která padne zrovna jejich potřebám. S ohledem na spoření, necelých 71 % respondentů preferuje spořicí konto s bonusovým úročením vždy po naspoření stanovené částky a necelá polovina by ráda vlastnila kartu k výběru peněz ze spořicího konta. Zhruba 30 % dotazovaných by rádo šetřilo i nepatrné částky při každé platbě svou debetní kartou a dalších 47 % by o této možnosti velmi uvažovalo a dá se předpokládat, že ji i využilo po prvních pozitivních referencích. Z průzkumu vychází dále, že mladí lidé žijící ve vztahu s partnerem by uvítali zřízení sdíleného konta pro partnery (přes 39 %). Dalších 31 % by nejprve muselo tuto možnost probrat s partnerem/kou. Při konstrukci úvěrových produktů pro mladé by rádo využilo „garančního spořicího konta“ přes 48 % dotazovaných. Dalších 47 % by jej nevyužilo z důvodu negativního přístupu k úvěrovým produktům bank. Je tedy možno konstatovat, že pro ty jedince, kteří nejsou vyhrazení proti úvěrovým produktům a případně by je i využili, je tato možnost přitažlivá. Co se týče věrnostních programů, přes 31 % respondentů požaduje slevy přizpůsobené jejich věku a překvapivě necelých 59 % dotazovaných se vůbec neorientuje ve slevách, které jim banka v rámci věrnostních programů může nabídnout. Participace mladých lidí ve věrnostních programech není tedy nijak markantní. Tuto skutečnost dokládá i výstup z dotazníku, kdy slevy zacílené přímo na mladé lidi nemotivují respondenty více si spořit (necelých 38 %). Přes 33 % dotazovaných by to motivovalo, ovšem vezmeme-li v úvahu, že značná část z nich ani nezjišťuje, co jim může banka nabídnout za slevy, nemají slevové věrnostní programy u mladých až takový význam. Pouhých 14 % dotazovaných je fanouškem své banky na Facebooku, což jistě není pozitivní shledání, ale na druhou stranu je potřeba využít příležitost a zvýšit vliv samotné banky na sociálních sítích. Bezmála 61 % respondentů je přístupno myšlence stát se fanouškem své banky na Facebooku, pokud by měl možnost získat od banky drobnou odměnu. Z šetření sice vychází, že 55 % účastníku průzkumu se doposud neradí na Facebooku se svými příteli o využívání produktů konkrétní banky, ovšem nevědomě získávají přes Facebook informace ovlivňující jejich rozhodování. Objeví-li se jim na profilu jakákoliv zpráva banky, kterou sdílel jejich kamarád/ka, začnou se zajímat a podvědomě už při svém konkrétním rozhodování budou uvažovat o této bance.

Závěr

62

9 Závěr Přestože jsou české pobočky zahraničních bank ziskové, ze strany zahraničních vlastníků jsou tlačeny k neustálému zvyšování zisku na území ČR, zejména jako následek nijak bagatelních problémů bankovního sektoru v době krize. Při stávající konkurenci na trhu to není ale nijak jednoduché a uvážíme-li budoucí demografický vývoj v zemi, bude situace ještě více alarmující. Záchranný kruh zde představuje perspektivní segment mladých lidí, jehož oslovení a obsluha není bezesporu nijak snadná. I sebemenší nespokojenost mladého klienta má potenciál vyústit ve změnu své banky, potažmo v tzv. multibanking. V rámci práce bylo zjištěno, že o získání klientely ze samotné generace Y, bojují banky pouze na poli běžných účtů se svou nabídkou bezpoplatných osobních kont a typicky návazných produktů jako kontokorentní úvěr a kreditní karta, neboť tyto produkty jsou u této skupiny pro banku nejziskovější. Je ovšem pozoruhodné, že z realizovaného průzkumu pro tuto práci vychází fakt, že mladí lidé v České republice neradi využívají úvěrové produkty, a proto by banky měly začít více pracovat na vývoji právě spořicích produktů pro mladé, neboť o spoření při nižších částkách je mezi těmito klienty až překvapující zájem. V návaznosti na provedenou analýzu investičních a spořicích produktů pro mladé klienty je nutno vyslovit skepsi ohledně zacílení bank v těchto oblastech na generaci Y. Obecně jsou veškeré spořicí účty a investice zacíleny na celý retail, a až na pár výjimek neposkytují mladým jedincům speciální výhody, jež by podpořily jejich zájem ve využití produktů. Tento fakt je možné dosvědčit i zkušeností z osobního kontaktu s pracovníky českých a polských analyzovaných bank, kdy byl vždy závěr schůzky víceméně shodný. Na otázku, zda mají ve svém produktovém portfoliu spořicí či investiční produkty přímo pro mladé klienty, byla odpověď standardně negativní a doložena tím, že mladý klient si může vybrat z obecné nabídky jakýkoliv produkt. Následně se jednání přehouplo do fáze, kdy z poradce banky se stal rázem typický prodejce produktů a nátlak započal. Troufám si říci, že toto opravdu není korektní cesta k získání a udržení spokojenosti mladých lidí. Je nezbytné věnovat pozornost zejména konstrukci specifických spořicích kont pro mladé a motivovat je k úsporám. Z vymezených doporučení a inovací se výraznými pozitivními ohlasy vyznačuje vytvoření tří typů balíčků služeb konstruovaných přesně s ohledem na specifický charakter mladistvých. Distinkce by spočívala v určení balíčků pro konzervativní jedince tendující k úsporám, požitkáře upřednostňující současnou spotřebu čili pocit být „in“, a konečně asertivní jedince s vysokými cíli v osobním i profesním životě. Přikloní-li se banka k poskytnutí bonusového úročení spořicích účtů, je vhodné ho nastavit takovým způsobem, aby ustavičně stimulovalo k úsporám. Mladí upřednostňují konto, u něhož kdykoliv překročí nastavenou hranici vkladů je jim po omezenou dobu přičítán bonus. Banky by simultánně měly zvážit eventuální zřízení programu skrytého spoření při každé platbě debetní kartou klienta. Pro mladé je ideální možností, jak si spořit při malých částkách a ani si prakticky neuvědo-

Závěr

63

mí, že spoří. Platba debetní kartou je pro ně přirozenou součástí života a na nic jiného myslet nemusí, neboť zbytek za ně obstará banka. Prémiové body by navíc banka mohla sklidit poskytnutím karty k výběru úspor ze spořicího konta přímo z bankomatů. S kladnou odezvou se setkalo i založení sdíleného spořicího konta pro mladé páry s jasnou vizí společné budoucnosti. Banka současně získává obnosy peněz od dvou klientů a díky účelovosti daného konta, je zde prostor pro snadnější zacílení slev v rámci věrnostních programů, které v případě tohoto konta mají význam. Jednoduše, nač mladý pár spoří, resp. hodlá si s jistotou v budoucnu pořídit, na to bude banka cílit slevy mu poskytované. V případě individuálních spořicích kont je ovšem jejich uplatnitelnost marginální z důvodu nezájmu mladých lidí o nabízené slevy. Doporučení ohledně lepšího zacílení slev na potřeby mladých sice získalo hlasy mnoha respondentů, ovšem na druhou stranu byla prokázána i skutečnost, že mladí nezjišťují, co mohou za svou loajalitu k bance získat. Vhodné vyústění tohoto problému se jeví v postoji, kdy by banka měla slevy přizpůsobit potřebám klientů generace Y a současně sama vyvíjet aktivní přístup v propagaci vytvořených věrnostních programů, neboť lze očekávat pasivita mladých lidí a z ní ústící nevědomost. Ve chvíli, kdy banka bude připravena cílit na mladé klienty v oblasti spořicích kont, teprve v dané chvíli by měla obrátit pozornost na investiční produkty. Do této oblasti by neměla zabrouzdat až přespříliš, neboť mladí nemají dostatek informací o investování a jejich angažovanost v investičních produktech by po delší dobu nebyla nijak významná. S ohledem na přijatelnost vytyčených doporučení v oblasti investičních produktů by se banka měla orientovat minimálně na poskytnutí zvýhodněného investičního konta a nabídnout produkt pravidelného investování do fondů s možnosti elasticky reagovat na tržní změny. Další kroky by aktuálně neměly význam a spíše by banka měla edukovat mladé lidi v oblasti investování, neboť i z průzkumu vyplynulo, že mladí lidé touží o této problematice vědět více. Teprve pak, až budou mít k dispozici dostatek informací, si budou schopni plně uvědomit výhody investování již v útlém věku. Mladí jedinci mají velmi krátkozraké vize. Valná většina si nedokáže představit, resp. připustit, že jednou docílí takového věku, kdy budou nezbytně řešit své finance prakticky na dennodenní bázi. V současnosti mladý člověk spíše preferuje současnou spotřebu a chce jít s módou, takže všechny své peníze vloží do těchto oblastí a na aktiva ani nepomyslí. Možnost motivovat mladé lidi ke spoření a investování však není ztracena. Jak je výše zmíněno, chtějí jít s módou, a proč tedy neudělat z investování módní trend mezi mladými. To, co je „v kurzu“, je neustále probíráno na všech sociálních sítích, a to je právě to, co banky potřebují. Dostat se tam, kde se šíří nejvíce informací pro mladé a navíc k tomu mají ty nejpříznivější podmínky, vždyť jak ukázal průzkum, majoritní část mladých stále ještě není fanouškem své banky a jsou ochotni se jimi stát za malou odměnu. I tento pomyslně malý krok ze strany banky může přinést značnou konkurenční výhodu. Ve vztahu k mladým je neustále potřeba se držet zásady KISS (Keep it simple stupid) a obracet se na ně s nabídkou jednoduchých produktů, kterým rozumí, vyznají se v nich a jsou tzv. consumerfriendly, takže je zatouží mít každý.

Přehled literatury

64

10Přehled literatury 1. AKAT ČR. Zpráva o činnosti asociace pro kapitálový trh za rok 2011/2012 a o cílech a úkolech na další období. Dokument ve formátu PDF. [online]. 2012. [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.akatcr.cz/download/2787akat-cr_vyrocka__cz__2011-12.pdf. 2. ATKINSON, A., KEMPSON, E. Young people, money management, borrowing and saving. A report to the Banking Code Standards Board. Dokument ve formátu PDF. [online]. 2004. [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.bristol.ac.uk/geography/research/pfrc/themes/banking/pfrc04 01.pdf. 3. Bank of England. Financial Stability Report 2011. Dokument ve formátu PDF. [online]. 2011. [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.bankofengland.co.uk/publications/Documents/fsr/2011/fsr29s ec3.pdf. 4. Bank of England. Financial Stability Report. Dokument ve formátu PDF. [online]. 2012. [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.bankofengland.co.uk/publications/Documents/fsr/2012/fsrfull 1211.pdf. 5. Bank Pekao. Rachunek Oszczędnościowy "Dobry Zysk" [online]. 2013. [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.pekao.com.pl/indywidualni/Pomnazanie_oszczednosci/Konto_ Oszczednosciowe_Dobry_Zysk/. 6. Barclays. Guide to ISA's [online]. 2013. [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.barclays.co.uk/BarclaysInvestorZone/GuidetoISAs/P124258257 7730. 7. BOBYSUD, P., PARASKA, M. Česká spořitelna a studenti. Dokument ve formátu PDF. [online]. 2009. [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.csas.cz/static_internet/cs/Komunikace/Tiskove_centrum/Prez entace_novinari/Prilohy/090217_studenti.pdf. 8. Businessinfo.cz. Polsko: Finanční a daňový sektor [online]. 2012. [cit. 201302-09]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/polsko-financnia-danovy-sektor-19065.html#sec3. 9. Businessinfo.cz. Velká Británie: Finanční a daňový sektor [online]. 2013. [cit. 2013-02-09]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/velkabritanie-financni-a-danovy-sektor-19074.html#sec3. 10. Česká bankovní asociace. Czech Banking Fact Sheet. Dokument ve formátu PDF. [online]. 2012a. [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: https://www.czechba.cz/data/articles/down_49919.pdf. 11. Česká bankovní asociace. Banky a fakta. Dokument ve formátu PDF. [online]. 2012b. [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: https://www.czechba.cz/data/articles/down_50548.pdf.

Přehled literatury

65

12. Česká národní banka. Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem 2011. Dokument ve formátu PDF. [online]. 2012. [cit. 2013-02-15]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni _trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zpravy_o_vykonu_dohledu/download /dnft_2011_cz.pdf. 13. Česká spořitelna. Vkladové produkty v Kč [online]. 2013. [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/STANDARD_CONTEN T_OT01_007048.XML. 14. Český statistický úřad. Věková skladba obyvatelstva v roce 2010 [online]. 2013a. [cit. 2013-02-09]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vekova_skladba_obyvatelstva_v_roc e_2010. 15. Český statistický úřad. Věková skladba obyvatelstva v roce 2040 [online]. 2013b. [cit. 2013-02-09]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vekova_skladba_obyvatelstva_v_roc e_2040. 16. ČSOB. Úrokové sazby korunových účtů – občané [online]. 2013. [cit. 201304-08]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Csob/Urokovesazby/Stranky/Urokove-sazby-korunove-ucty-obcane.aspx#kcossu. 17. ČTK. Analytici: Bankovní trh je nasycený, nové banky z něj ale mohou ukrojit [online]. 2011a. [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/analytici-bankovni-trhje-nasyceny-nove-banky-z-nej-ale-mohou-ukrojit-689140. 18. ČTK. Průzkum: mladí a senioři nerozumějí financím [online]. 2011b. [cit. 2013-02-07]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/osobnifinance/pruzkum-mladi-a-seniori-nerozumejifinancim_211514.html?showTab=kurzovni-listek. 19. ČURDA, P. Mladí spotřebitelé změní retailové bankovnictví. Dokument ve formátu PDF. [online]. 2011. [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://static.ow.ly/docs/Bankovnictvi%20-%20Cisco%20%20Apr2011_dMW.pdf. 20. Dom Maklerski Pekao. Komunikat nr 56/DM/DS/2013. Dokument ve formátu PDF. [online]. 2013a. [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: http://www.dm.pekao.com.pl/zal.php?id=880. 21. Dom Maklerski Pekao. Taryfa prowizji o opłat Domu Maklerskiego Pekao (DM). Dokument ve formátu PDF. [online]. 2013b. [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: http://www.dm.pekao.com.pl/zal.php?id=873.

Přehled literatury

66

22. ERNST & YOUNG. The customer takes control. Global Consumer Banking Survey 2012. Dokument ve formátu PDF. [online]. 2012. [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.ey.com/Publication/vwLUAssets/Global_Consumer_Banking_ Survey_2012_The_customer_takes_control/$FILE/Global_Consumer_Bankin g_Survey_2012.pdf. 23. Experian. Banking on the Facebook Generation. Dokument ve formátu PDF. [online]. 2011. [cit. 2013-02-15]. Dostupné z: http://www.experian.co.uk/assets/credit/white-paper/banking-on-thefacebook-generation.pdf. 24. FRIEDLINE, T., ELLIOT, W., CHOVA, G. Testing an Asset-Building Approach for Young People. Dokument ve formátu PDF. [online]. 2012. [cit. 2013-0201]. Dostupné z: http://csd.wustl.edu/Publications/Documents/WP1212.pdf. 25. FSA. Young people and financial matters. Dokument ve formátu PDF. [online]. 2004. [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.fsa.gov.uk/pubs/consumer-research/crpr25.pdf. 26. FSA. The influence of financial promotions on young people´s decisionmaking [online]. 2010. [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: https://www.moneyadviceservice.org.uk/files/20100902_financial_promot ions.pdf. 27. HASSA, T. Generacja Y-wartiściowy ale trudny klient banku [online]. 2011. [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://bankowymokiem.pl/blog/entry/generacja_y_warto%C5%9Bciowy_k lient_banku. 28. HSBC. Savings Map of Britain. Dokument ve formátu PDF. [online]. 2012. [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.newsroom.hsbc.co.uk/press/release/hsbc_savings__investmen t_repor/attachment. 29. HSBC. HSBC Student Bursary competition [online]. 2013. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.hsbc.co.uk/1/2/current-accounts/student-bankaccount/bursary. 30. ING. Otwarte Konto Oszczędnościowe (OKO) [online]. 2013a. [cit. 2013-0330]. Dostupné z: http://www.ingbank.pl/indywidualni/oszczednosci/kontaoszczednosciowe/otwarte-konto-oszczednosciowe#tab=1. 31. ING. Otwarte Konto Oszczędnościowe Premium [online]. 2013b. [cit. 201303-30]. Dostupné z: http://www.ingbank.pl/indywidualni/oszczednosci/kontaoszczednosciowe/otwarte-konto-oszczednosciowe-premium#tab=1. 32. Investopedia.com. Offset Mortgage [online]. © 2013. [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: http://www.investopedia.com/terms/o/offset_mortgage.asp.

Přehled literatury

67

33. JANDA, J. Spořit nebo investovat? 1. vydání. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2011, 167 s. ISBN 978-80-247-3670-9 34. KAPOUN, J. Bankovní klienti a jejich kategorizace (Moderní řízení) [online]. 2009. [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://bankovnipoplatky.com/bankovni-klienti-a-jejich-kategorizacemoderni-rizeni-8850.html. 35. KAŠPAROVSKÁ, V. Banky a komerční obchody. 1. vydání. Kravaře: MARREAL SERVIS, 2010, 172 s. ISBN 978-80-254-6779-4 36. KB. Oznámení Komerční banky, a. s. o úrokových sazbách v českých korunách. Dokument ve formátu PDF. [online]. 2013. [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://www.sazebnik-kb.cz/file/cms/cs/urokove-sazby/kburokove-sazby-czk.pdf?20130402082618. 37. KIYOSAKI, R., LECHTER, S. Bohatý táta chudý táta. Praha: PRAGMA, 2001, 216 s. ISBN 80-7205-822-3 38. KUČERA, P. Nová „banka“ láká na levnější služby a dobrý úrok [online]. 2010. [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/finance/penize/clanek.phtml?id=666270. 39. Lloyds TSB. ISAs [online]. 2012a. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.lloydstsb.com/advice_and_guidance/products_explained/isas/ isas.asp. 40. Lloyds TSB. Save the Change [online]. 2012b. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.lloydstsb.com/stand_alone/savethechange_terms.asp. 41. Lloyds TSB. eSavings Account [online]. 2012c. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.lloydstsb.com/savings/esavings_account.asp. 42. MAJER, J. Nový klient: Generace Y [online]. 2007. [cit. 2013-02-18]. Dostupné z: http://www.finmag.cz/cs/finmag/penize/novy-klient-generace-y/. 43. MEJSTŘÍK, M., PEČENÁ, M., TEPLÝ, P. Základní principy bankovnictví = Basic principles of banking. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008, 627 s. ISBN 978-80-246-1500-4 44. MIENKINOVÁ, A. Bankovní produkty pro mladé (výsledky průzkumu). 2013. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://bankovni-produkty-promlade.vyplnto.cz. 45. Narodowy Bank Polski. Rozwój systemu finansowego w Polsce w 2011 r. Dokument ve formátu PDF. [online]. 2012. [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.nbp.pl/systemfinansowy/rozwoj2011.pdf. 46. Peníze.cz. Spoření [online]. © 2000–2013a. [cit. 2013-02-14]. Dostupné z: http://www.penize.cz/sporeni. 47. Peníze.cz. Co jsou termínované vklady [online]. © 2000–2013b. [cit. 201302-14]. Dostupné z: http://www.penize.cz/80305-co-jsou-terminovanevklady.

Přehled literatury

68

48. Peníze.cz. Vkladní knížky [online]. © 2000–2013c. [cit. 2013-02-14]. Dostupné z: http://www.penize.cz/vkladni-knizky. 49. Peníze.cz. Osobní účty [online]. © 2000–2013d. [cit. 2013-02-09]. Dostupné z: http://www.penize.cz/osobni-ucty/223330-komercni-banka-a-sbezny-ucet-obcane. 50. PKO Bank Polski. Konto Oszczędnościowe Plus [online]. 2013a. [cit. 201303-29]. Dostupné z: http://www.pkobp.pl/uczniowie-istudenci/rachunki/rachunki-oszczednosciowe/konto-oszczednoscioweplus/#/dlaczego-warto/. 51. PKO Bank Polski. Opłaty i prowizje [online]. 2013b. [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.pkobp.pl/oplaty-i-prowizje/uslugi-dla-osobfizycznych/czesc-i-uslugi-oferowane-osobom-fizycznym/dzial-i-rachunkizlotowe-i-walutowe/. 52. PKO Konto dla Młodych. Warszawa: PKO Bank Polski, 2012. 5 s. 53. POLOUČEK, S. et al. Bankovnictví. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2006, 716 s. ISBN 80-7179-462-7 54. POLOUČEK, S. et al. Peníze, banky, finanční trhy. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2009, 415 s. ISBN 978-80-7400-152-9 55. REJNUŠ, O. Peněžní ekonomie (Finanční trhy). 5. aktualiz. vydání. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2010, 354 s. ISBN 978-80-214-4044-9 56. Relbanks.com. Top Banks in the World 2012 [online]. 2012. [cit. 2013-0201]. Dostupné z: http://www.relbanks.com/worlds-top-banks/assets. 57. SADRAK, M. Ile Polacy trzymają w bankach? [online]. 2011. [cit. 2013-0406]. Dostupné z: http://kredyty-mieszkaniowe.wieszjak.pl/budzetdomowy/296002,Ile-Polacy-trzymaja-w-bankach.html. 58. SIMKOVÁ, M. Češi nechávají úspory na běžných účtech [online]. 2013. [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://www.bankovnipoplatky.com/cesinechavaji-uspory-na-beznych-uctech-19792. 59. SYROVÝ, P., TYL, T. Osobní finance. 1. vydání. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2011, 207 s. ISBN 978-80-247-3813-0 60. ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M., PTÁČEK, R. Finanční matematika v praxi. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a. s., 2013, 304 s. ISBN 978-80-247-4636-4 61. Taniec Oszczędzaniec. Katowice: ING Bank Śląski, 2013. 4 s. 62. The Beans Group. Youth 100-The UK´s top brands according to 18-24s. Dokument ve formátu PDF. [online]. 2012. [cit. 2013-02-15]. Dostupné z: http://tbg.beanscdn.co.uk/ems/reports/reports/000/000/010/original/Yo uth100_Report_online.pdf?1351522562.

Přehled literatury

69

63. TŮMA, O. Srovnání: termínované vklady na rok a na dva. Kdo nejlíp zhodnotí sto tisíc, kdo milion [online]. 2012. [cit. 2013-02-15]. Dostupné z: http://www.penize.cz/terminovane-vklady/240528-srovnani-terminovanevklady-na-rok-a-na-dva-kdo-nejlip-zhodnoti-sto-tisic-kdo-milion. 64. Účelové spoření České spořitelny. Praha: Česká spořitelna, 2012. 4 s. 65. VOJTOVÁ, M. Terminologie ve výzkumu. Dokument ve formátu PDF. [online]. 2010. [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.zshk.cz/files/terminologie_vyzkum.pdf.

Přílohy

70

Přílohy

Kurzovní lístek ČNB platný ke dni 28. 3. 2013

71

A Kurzovní lístek ČNB platný ke dni 28. 3. 2013 Země Austrálie Brazílie Bulharsko Čína Dánsko EMU Filipíny Hongkong Chorvatsko Indie Indonésie Izrael Japonsko Jihoafrická republika Jižní Korea Kanada Litva Lotyšsko Maďarsko Malajsie Mexiko MMF Norsko Nový Zéland Polsko Rumunsko Rusko Singapur Švédsko Švýcarsko Thajsko Turecko USA Velká Británie

Měna dolar real lev renminbi koruna euro peso dolar kuna rupie rupie šekel jen rand won dolar litas lat forint ringgit peso SDR koruna dolar zlotý nové leu rubl dolar koruna frank baht lira dolar libra

Množství 1 1 1 1 1 1 100 1 1 100 1000 1 100 1 100 1 1 1 100 1 1 1 1 1 1 1 100 1 1 1 100 1 1 1

Kód AUD BRL BGN CNY DKK EUR PHP HKD HRK INR IDR ILS JPY ZAR KRW CAD LTL LVL HUF MYR MXN XDR NOK NZD PLN RON RUB SGD SEK CHF THB TRY USD GBP

Kurz 20,904 10,006 13,151 3,233 3,451 25,725 49,179 2,587 3,387 37,008 2,067 5,511 21,289 2,176 1,805 19,757 7,450 36,661 8,451 6,484 1,627 30,095 3,424 16,804 6,153 5,821 64,762 16,180 3,079 21,095 68,554 11,087 20,090 30,424


72

B Tabulka komparace spořicích kont Možnost Produkt

Efektivní úrok

spoření

Likvidita

vzorového

(p.a.)

klienta

Naspořeno po 3 letech

Specifika konta

(hrubá výše)

B a r c l a y s Monthly Savings

3,24728 %, resp. 3,031 %

Okamžitá

min. úložka 609

dispozice

Kč; max. roční vklad

se vklady

91 272 Kč minimální výše

Okamžitá Everyday Saver

0,60229

%

úložky cca 30,5 ?30

dispozice se vklady

Kč; zřízení karty do bankomatu (max. výběr 9 127 Kč/den)

E-savings Reward

1,25728

%, resp.

0,85329%

minimální výše

Okamžitá dispozice se

?30

vklady

úložky cca 30,5 Kč; manipulace pouze online

H S B C minimální výše

Okamžitá Flexible Saver

0,602 %

dispozice se

10 900,49 Kč

vklady

Online Bonus Saver

0,75328 %, resp. 0,250 %

úložky cca 30,5 Kč; možnost více kont

Okamžitá

pouze jedno

dispozice se

10 925,79 Kč

vklady

konto; manipulace pouze přes internet min. výše úložky cca

1 rok nemožnost Regular Saver

4,000%

761 Kč; max. roční

dispozice se

10 967,56 Kč

vklady

vklad 91 272 Kč; po roce přesun na Flexible Saver

L l o y d s

T S B

Okamžitá Easy Saver

1,20029 %

dispozice se

10 838,15 Kč

vklady eSavings Account

1,25029 %

Okamžitá dispozice se

10 839,13 Kč

min. výše úložky cca 30,5 Kč min. výše úložky cca 30,5 Kč; nutnost

Sazba platná v případě, kdy klient prostředky z konta nevybíral. Realizuje-li klient částečné výběry prostředků, je platná sazba v pořadí druhá uváděná. 29 Sazby včetně ročního bonusového úročení. 30 Z důvodu nejistoty ohledně budoucí výše sazeb nelze určit výši klientem naspořené částky. 28


73

vklady

vlastnit běžný účet u Lloyds TSB; pouze přes internet

P K O

B a n k

Konto Oszczędnościowe

3,042 %

dispozice se

11 314,38 Kč

vklady B a n k

Rachunek

S .

do sumy vkladů cca 10 800,00 Kč

vklady

Otwarte Konto

internet; měsíční

A .

dispozice se I N G

kontem pouze přes výpovědní lhůta

P E K A O Okamžitá

0,000 %

„Dobry Zysk“

Oszczędnościowe

manipulace s

Okamžitá

Plus

Oszczędnościowy

P o l s k i

31 000 Kč se vklady neúročí

Ś l ą s k i

B a n k Okamžitá

3,659 %

(OKO)

dispozice se

11 344,60 Kč

vklady Okamžitá

OKO Premium

2,427 %

dispozice se

11 209,08 Kč

vklady Č e s k á

s p o ř i t e l n a

Okamžitá Spořicí plán

1,500 %

nutnost platit

dispozice se

11 051,88 Kč

vklady

za vedení 159 Kč

Okamžitá Účelové spoření ČS

1,306 %

možnost stanovení

dispozice se

11 093,10 Kč

vklady Internetové spoření ČS

účelu a výše cílové částky

Okamžitá 0,501 %

měsíční poplatek

dispozice se

10 883,65 Kč

vklady K o m e r č n í

obsluha konta přes internet

b a n k a nutnost vlastnit

KB Spořicí konto Bonus

běžný účet u

Okamžitá 0,702 %

KB; min. počáteční

dispozice

vklad a zároveň

se vklady

kreditní zůstatek na kontě 5 000 Kč

Č e s k o s l o v e n s k á Okamžitá Spořicí účet

0,652 %

dispozice se vklady Okamžitá

Spořicí účet s prémii

1,004 %

dispozice se vklady

o b c h o d n í

b a n k a min. počáteční vklad 5 000 Kč min. počáteční vklad 5 000 Kč


74

C Výsledky dotazníkového šetření Tab. 1

Základní informace o průzkumu

Datum šetření Počet respondentů Počet otázek Průměrná doba vyplňování Dostupnost výsledků

Obr. 1

Otázka č. 1

Obr. 2

Otázka č. 2

29. 04. 2013–04. 05. 2013 51 19 00.08:11 http://bankovni-produkty-pro-mlade.vyplnto.cz


Obr. 3

Otázka č. 3

Obr. 4

Otázka č. 4

75


Obr. 5

Otázka č. 5

Obr. 6

Otázka č. 6

76


Obr. 7

Otázka č. 7

Obr. 8

Otázka č. 8

77


Obr. 9

Otázka č. 9

Obr. 10

Otázka č. 10

78


Obr. 11

Otázka č. 11

Obr. 12

Otázka č. 12

79


Obr. 13

Otázka č. 13

Obr. 14

Otázka č. 14

80


Obr. 15

Otázka č. 15

Obr. 16

Otázka č. 16

81


Obr. 17

Otázka č. 17

Obr. 18

Otázka č. 18

82


Obr. 19

Otázka č. 19

83

Investiční a spořicí bankovní produkty pro mladé klienty ve Velké Británii, Polsku a České republice

Recommend Documents