Spořicí produkty a faktory determinující jejich využívání v České republice

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Spořicí produkty a faktory determinující jejich využívání v České republice Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. David Kučera

Michaela Handlířová Brno 2014

Děkuji tímto Ing. Davidu Kučerovi za metodickou pomoc a rady, které přispěly ke zdárnému vytvoření této práce.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Spořicí produkty a faktory determinující jejich využívání v České republice vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 20. května 2014

_______________________________

Abstract The bachelor thesis is concerned with savings products and primarily with the factors which impact decisions of savers during their choice of these products. The factors lead to the typical behaviour of savers who often choose an inappropriate product for savings with respect to the time horizon, the attitude to risks and the expected profit. Keywords Savings products, profit, insurance, risk, savings

Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá spořicími produkty a hlavně jejich faktory, které mají vliv na rozhodování střadatelů při výběru takových produktů. Ony faktory vedou k typickému chování střadatelů, kteří nezřídka kdy volí nevhodný produkt tvorby úspor, a to vzhledem k časovému horizontu, postoji k riziku a očekávanému výnosu. Klíčová slova Spořicí produkty, výnos, pojištění, riziko, úspory

8

Obsah

Obsah 1

Úvod a cíl práce

13

1.1

Úvod ....................................................................................................................................... 13

1.2

Cíl práce ................................................................................................................................ 13

2

Historický přehled

15

3

Faktory ovlivňující rozhodování

17

3.1

Úrokové sazby.................................................................................................................... 17

3.2

Nedůvěra a pocit jistoty ................................................................................................. 18

3.3

Cena, poplatky.................................................................................................................... 19

3.4

Finanční gramotnost ....................................................................................................... 19

3.4.1

Hlavní zjištění průzkumu STEM/MARK ........................................................ 19

3.4.2

Hlavní zjištění průzkumu společnosti PARTNERS .................................... 20

3.5

Časový horizont ................................................................................................................. 21

3.6

Inflace .................................................................................................................................... 21

3.6.1 4

5

Typologie inflace ..................................................................................................... 22

Pojištění vkladů

24

4.1

Pojistný limit ...................................................................................................................... 24

4.2

Pojištěné vklady ................................................................................................................ 24

4.3

Nepojištěné vklady........................................................................................................... 25

4.4

Plnění v případě platební neschopnosti finanční instituce .............................. 25

4.5

Fond pojištění vkladů ..................................................................................................... 26

Finanční instituce 5.1

27

Banky ..................................................................................................................................... 27

5.1.1

Spořicí účty ............................................................................................................... 27

5.1.2

Termínové vklady .................................................................................................. 27

5.1.3

Vkladní knížky ......................................................................................................... 28

5.2

Družstevní záložny ........................................................................................................... 28

5.3

Pojišťovny ........................................................................................................................... 28

Obsah

9

5.3.1 5.4

Penzijní společnosti ......................................................................................................... 30

5.4.1 5.5

7

8

9

Doplňkové penzijní spoření ............................................................................... 31

Stavební spořitelny .......................................................................................................... 32

5.5.1

6

Životní pojištění ...................................................................................................... 29

Stavební spoření ..................................................................................................... 32

5.6

Investiční společnosti ..................................................................................................... 32

5.7

Finanční poradce .............................................................................................................. 34

Rodinný rozpočet

36

6.1

Stanovení cíle ..................................................................................................................... 36

6.2

Stanovení cesty.................................................................................................................. 37

Krátkodobá rezerva

39

7.1

Spořicí účty ......................................................................................................................... 41

7.2

Fondy peněžního trhu .................................................................................................... 42

Střednědobá rezerva

43

8.1

Termínované vklady ....................................................................................................... 44

8.2

Stavební spoření ............................................................................................................... 45

8.3

Investiční fondy – dluhopisový, fondy fondů, smíšený...................................... 47

Dlouhodobá rezerva

48

9.1

Životní pojištění ................................................................................................................ 49

9.2

Doplňkové penzijní spoření ......................................................................................... 50

9.3

Investiční fondy – akciové, komoditní ..................................................................... 50

10 Finanční plán pro domácnost

51

10.1 Základní údaje modelové rodiny ................................................................................ 51 10.2 Krátkodobá rezerva ......................................................................................................... 52 10.3 Střednědobá rezerva ....................................................................................................... 54 10.4 Dlouhodobá rezerva ........................................................................................................ 55 10.5 Finanční plán...................................................................................................................... 57 11 Závěr

59

12 Literatura

60

10

A

Náhrady vyplacené Fondem pojištění vkladů

63

B

Přehled poplatků u Air Bank

64

Seznam obrázků

11

Seznam obrázků Obr. 1

Přehled SÚ na našem trhu podle výše úrokových sazeb ...................... 41

Obr. 2

Přehled úrokových sazeb TV u záložny CREDITAS ................................ 45

12

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1

Přehled počtu bank a ostatních finančních institucí

16

Tab. 2

Přehled úrokových sazeb stanovených ČNB

18

Tab. 3

Přehled sazeb PRIBOR a PRIBID ke dni 28.3.2014

18

Tab. 4

Vývoj inflace

21

Tab. 5

Výše státního příspěvku

31

Tab. 6

Rozdělení fondů

34

Tab. 7

Nejčastější důvody spoření

37

Tab. 8

Spořicí morálka

38

Tab. 9

Příklad životního kapitálového pojištění

49

Tab. 10

Modelový příklad doplňkového penzijního spoření

57

Tab. 11

Shrnutí krátkodobé rezervy a jejího řešení

57

Tab. 12

Shrnutí střednědobé rezervy a jejího řešení

58

Tab. 13

Shrnutí dlouhodobé rezervy a jejího řešení

58

Úvod a cíl práce

13

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Tato bakalářská práce se zabývá spořicími produkty a faktory, které ovlivňují střadatele při rozhodování a výběru spořicích produktů. Neznalost či špatná informovanost o těchto faktorech vede střadatele mnohdy ke špatné volbě, ať z hlediska časového horizontu, rizika či očekávaného výnosu. První část práce budeme věnovat historickému přehledu bankovnictví jako celku a legislativě, která se pojí co nejvíce s finančními produkty. Dále co nejpřesněji definujeme největší faktory, které působí na střadatele, jako jsou úrokové sazby, nedůvěra, cena, poplatky, finanční gramotnost, inflace. V další kapitole se budeme věnovat Fondu pojištění vkladů. Pro velkou část investorů se může stát hlavním faktorem to, zda vklady jsou či nejsou pojištěny u výše zmíněného fondu, pokud dojde k bankrotu pojištěné instituce, jak pokračovat, abychom dostali většinu svých peněz zpět. Je důležité také zmínit podmínky, jako například velikost pojištěného kapitálu atd. Ve své práci dále uděláme rozbor všech finančních institucí a k nim vztahující se spořicí produkty, které daná instituce poskytuje svým klientům. V poslední části teoretického celku se zaměříme na problematiku rodinného rozpočtu. Protože je to právě rozpočet, který stojí na prvopočátku možných finančních plánů. První část praktického úseku rozdělíme podle časových horizontů, a to na tvorbu krátkodobé rezervy, střednědobé rezervy a dlouhodobé. Spořicí produkty rozčleníme v rámci těchto rezerv, podle charakteru délky jejich spoření. U každého spořicího produktu si také vymezíme jejich očekávaný výnos a riziko. Hodnoty pro výpočet očekávaného výnosu použijeme z reálného světa financí. V posledním oddílu si vytvoříme fiktivní čtyřčlennou rodinu, která bude mít dokonce podprůměrné příjmy. Této domácnosti vypočítáme všechny typy rezerv a navrhneme finanční plán. K jeho dosažení budou použity reálné produkty z finančního světa. Všechny hodnoty budou podloženy výpočty.

1.2

Cíl práce

Cílem mé bakalářské práce bude identifikovat faktory ovlivňující střadatele při rozhodování o výběru spořicích produktů a jejich využívání, protože mnohdy faktory vedou střadatele ke špatným rozhodnutím v oblasti jejich tvorby úspor. Na základě literární rešerše teoreticky poskytnout základ pro praktický život v oblasti spořicích účtů a u každého produktu determinovat faktory, které omezují české střadatele ve zhodnocování jejich peněz.

14

1.3

Úvod a cíl práce

Metodika

Při zpracování bakalářské práce byly použity nejrůznější literární a internetové zdroje. Z knižních publikací bylo čerpáno jak od českých, tak zahraničních autorů, především k získání teoretických informací o spořicích produktech, fondu pojištění vkladů a faktorech, které ovlivňují střadatele při jejich rozhodování ohledně spořicích produktů. Teoretický podklad byl doplněn aktuálními numerickými daty z různých internetových zdrojů. Za nejvýznamnější považuji Český statistický úřad, Fond pojištění vkladů, Českou národní banku a oficiální internetové stránky finančních institucí. Využila jsem možnosti zúčastnit se semináře k prohloubení mých znalostí týkajících se investic v porovnání se spořicími produkty, vedený Zbyňkem Kostkou. Praktická část se zabývá analýzou vybraných faktorů, kde byly použity i upravené vzorce z knižních publikací od společnosti Partners. V poslední části mé práce byl proveden experiment s fiktivní rodinou. V tomto experimentu jsem aplikovala faktory působící na střadatele v rámci tří časových horizontů, jejich nástrojů k dosažení a s číselnými hodnoty z reálného světa financí.

Historický přehled

15

2 Historický přehled Bankovnictví vzniklo v Itálii na konci 13. století a jeho rozvoj měl souvislost s obchodem. V té době se začaly objevovat první finanční dokumenty. Jedním z těchto dokumentů byla směnka. Obchodník s ní mohl platit ve světě, pokud před tím uložil peníze u bankéře a ten z těchto peněz poskytoval různé úvěry. Za první veřejně kontrolovanou úvěrovou instituci ve světě je považována italská Banca Monte dei Paschi di Siena, která byla založená městskými úřady v roce 1472. Tato banka již přijímala vklady jak od soukromých osob, tak i od veřejných organizací. Bankovnictví v Českých zemích se začalo rozvíjet na počátku 19. století. Česká aristokracie dala podnět v roce 1824 k založení České spořitelny v Praze a v roce 1847 zde začala působit také filiálka rakouské National Bank. V následujícím období začalo vznikat několik nových bankovních domů včetně Živnostenské banky v roce 1868. Náš bankovní systém byl ale brzy zasažen burzovním krachem v roce 1873. V následujících deseti letech zkrachovalo 99 bankovních institucí, ale pouze šest bank a státní poštovní spořitelna byly založeny. „Zásadní změnu pro bankovní sektor přineslo zřízení centrální banky. Příprava na založení akciové cedulové banky byla právně zakotvena zákonem č. 347/1920 Sb., změněným a doplněným zákonem č. 102/1925 Sb. V zákoně je uvedeno její jméno (Národní banka Československá) a určeny jsou i její hlavní úkoly: výhradní právo vydávat bankovky a udržovat směnný kurz k zahraničním měnám. Národní banka Československá zahájila svoji činnost 1. dubna 1926, prvním guvernérem byl V. Pospíšil. Byla akciovou společností s povahou veřejného ústavu, získala na 15 let výhradní právo vydávat v ČSR bankovky při povinnosti udržovat kurz Kč k plnohodnotným zlatým měnám na úrovni posledních dvou let.“ (Polouček, 2006, str. 39) Při vzniku první republiky bylo u nás 301 bank, ale kvůli krizi v letech 19221923 se jejich počet zredukoval na 114 akciových bank. Po první světové válce se naše země dostala z ekonomických potíží rychle díky kvalitní a silné bankovní soustavě. V roce 1938 bylo v Československu okolo 120 bank a bankovních domů, mezi kterými měla nejsilnější postavení Živnobanka. „Tendence snižování počtu bankovních institucí pokračovala i po roce 1945 s tím, že dekrety prezidenta republiky z 24.10.1945 došlo ke znárodnění akciových bank a soukromých pojišťoven. Zákonem č. 38/1948 Sb. byla zřízena Národní banka Československá, která vykonávala správu měny na celém státním území a měla výhradní právo vydávat bankovky.“ (Polouček, 2006, str. 40) Tato banka byla ovšem v roce 1950 zrušena a na její místo nastoupila Státní banka Československá. V lednu 1990 vstoupily v platnost dva důležité zákony o bankách, které daly prvotní impuls k vytvoření dvoustupňového bankovního systému. V České republice převládala myšlenka, že je zde příliš mnoho bank a tak došlo k přísným podmínkám udělení licence k zahájení činnosti nové banky. (Polouček, 2006) Jak dokládá následující tabulka, počty bank a ostatních finančních institucí se v následujících posledních letech nikterak moc neliší.

16 Tab. 1

Historický přehled Přehled počtu bank a ostatních finančních institucí

Rok Banky Družstevní záložny Pojišťovny Obchodníci s CP Investiční společnosti Investiční fondy Penzijní společnosti Fondy penzijních společností

2010 41

2011 44

2012 43

2013 45

14

14

13

13

52 58

53 63

52 67

51 71

23

21

21

24

192

210

232

256

-

-

-

10

-

-

-

68

Zdroj: (Česká národní banka [online], 2014)

Současný bankovní systém se řídí Zákonem o bankách č. 21/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V zákoně jsou ukotvena všechna pravidla týkající se provozních podmínek, udělování licencí, sankcí, bankovního dohledu a další. V tomto zákoně je pro nás velmi důležitý i §41a - §41 o zabývající se pojištěním pohledávek a vkladů, kterému budeme věnovat pozornost v následujících kapitolách.


17

3 Faktory ovlivňující rozhodování Na jednotlivce nebo domácnosti působí několik faktorů jako například: úrokové míry, finanční gramotnost, cena služby, různé poplatky, nedůvěra, inflace a další. Tyto nejzákladnější faktory si v následujících kapitolách jednotlivě blíže rozebereme. Nejdůležitější pro jednotlivce je znát základní informace o každém faktoru, abychom se v budoucnu dokázali nejlépe rozhodnout a zhodnotit si každou nabídku. (Zbyněk Kostka, finanční poradce, 2014)

3.1

Úrokové sazby

Úrok je cenou, kterou požaduje věřitel na dlužníkovi za dočasné poskytnutí práva používat jeho kapitál (peníze). Úrok stejně jako cena je stanovena střetem poptávky a nabídky, ale taky celou řadou jiných faktorů. (Polouček, 2009) Mezi další faktory můžeme zařadit například operace na volném trhu, které provádí ČNB s ostatními obchodními bankami. Jednou ze zmíněných operací jsou REPO operace, které bývají nejčastěji dvoutýdenní. ČNB vyhlásí repo sazbu1 a stanový maximální objem vkladů, které je ochotna přijmout. Princip je takový, že národní banka prodává své cenné papíry obchodním bankám za tzv. repo sazbu. Po uplynutí časového horizontu musí obchodní banky vrátit zpět cenné papíry ČNB a ta jim musí vyplatit jistinu plus úrok. Těmito operacemi naše národní banka nestahuje pouze peněžní prostředky z oběhu, ale také významně ovlivňuje úrokovou sazbu v ekonomice. (Česká národní banka [online], 2014) Tedy čím větší je repo sazba vyhlášená ČNB, tím lepší úrok tj. větší úrokovou sazbu nám může banka nabídnout. Tato podmínka platí stejně i u sazby diskontní. U sazby lombardní je situace opačená. Dalšími sazbami jsou tedy diskontní a lombardní. Od repo sazby se liší výší úrokové sazby a časovým horizontem. Centrální banka umožňuje obchodním bankám uložit jejich přebytečné likvidní prostředky krátkodobě přes noc (overnights). Tyto vklady jsou úročeny diskontní sazbou. Naopak pokud obchodní banky pociťují nedostatek peněžních prostředků, mohou si je od ČNB přes noc vypůjčit za tzv. lombardní sazbu, ale musí ČNB poskytnout zástavu v podobě cenných papírů.

1 Repo sazba je maximální úroková míra, za kterou mohou obchodní banky ukládat své přebytečné finanční prostředky u ČNB.

18 Tab. 2

Faktory ovlivňující rozhodování Přehled úrokových sazeb stanovených ČNB

Diskontní sazba Platí od % 18.12.2008 1,25 07.08.2009 0,25 02.11.2012 0,05

Lombardní sazba Platí od % 07.08.2009 2,25 07.05.2010 1,75 02.11.2012 0,25

2T Repo sazba Platí od % 07.08.2009 1,25 07.05.2010 0,75 02.11.2012 0,05


Mezi sazby ovlivňující úrokové míry musíme zařadit i PRIBID či PRIBOR. Pribid je průměrná úroková sazba, kterou stanovuje centrální banka každý den. Je to sazba, za kterou si mohou obchodní banky ukládat likvidní prostředky u jiných českých bank, přičemž jejich výše je ovlivněna časovým horizontem. Pribor je pražská mezibankovní nabídková sazba. Jedná se o sazbu, za kterou si banky mezi sebou poskytují úvěry. Tato sazba je používána u hypotéčních úvěrů. (Česká národní banka [online], 2014) Tab. 3

Přehled sazeb PRIBOR a PRIBID ke dni 28.3.2014

Termín PRIBID PRIBOR 1 den 0,01 0,15 7 dní 0,02 0,17 14 dní 0,03 0,17 1 měsíc 0,03 0,27 2 měsíce 0,04 0,30 3 měsíce 0,04 0,37 6 měsíců 0,08 0,45 9 měsíců 0,15 0,51 1 rok 0,18 0,55 Zdroj: (Česká národní banka [online], 2014)

3.2

Nedůvěra a pocit jistoty

Nedůvěra lidí v různé finanční produkty je dost vysoká. Češi jsou více konzervativní ve svých rozhodnutích než v ostatních vyspělých zemích. České domácnosti mají uloženo na spořicích a běžných účtech více jak tři pětiny úspor. Na běžných účtech je to zhruba 38 procent úspor a na spořicích účtech a dalších netermínovaných účtech je to zhruba 22 procent. Na termínovaných účtech mají Češi 715 miliard korun (39 procent). Pocit jistoty je pro český národ důležitý, což dokládá i průzkum ING Bank, který ve třinácti evropských zemích provedl průzkum o tom, kolik domácností by v daném státě dokázaly financovat své potřeby na stávající úrovni po dobu tří měsíců. V České republice má rezervu na takto daný časový horizont 61 procent domácností. Na


19

stejné úrovni je také Nizozemí, Velká Británie a Španělsko. Nejlépe se umístilo Lucembursko se šedesáti pěti procenty. Evropa jako celek dosáhla 55 procent. (Buřínská [online], 2014)

3.3

Cena, poplatky

Čeští klienti nejčastěji opouštějí svou banku právě kvůli poplatkům a různým sazbám, které bývají mnohdy o dost větší, než nabízí konkurence. Průzkum uvádí, že 51 procent českých klientů má důvěru v banku spjatou s poplatky. Nejčastějšími poplatky jsou poplatek za vedení účtu, výběr z bankomatů či na přepážce banky, náklady na zřízení účtu, za vklad v hotovosti na přepážce a další. Již několikrát byla zrealizována anketa na téma: Nejabsurdnější bankovní poplatek. Například za rok 2010 ji získala Česká spořitelna za výběr hotovosti na přepážce z vlastního účtu, a to s náklady 65 Kč. Za rok 2013 se stal vítězem poplatek za vedení účtu k hypotéčnímu úvěru, spotřebitelskému úvěru nebo úvěru ze stavebního spoření. (Bankovní poplatky [online], 2014) „Nemravnými jsou pouze poplatky, které jsou vyšší než prospěch, který jsme jejich zaplacením získali.“ Bill Gates

3.4

Finanční gramotnost

Finanční gramotnost neboli finanční vzdělání je v České republice zatím na nižší úrovni, o čem svědčí i ta skutečnost, že neefektivní zadluženost českých domácností stále stagnuje či dokonce roste. Ve vyspělých zemích, kde je finanční vzdělávání zakotveno již v osnovách základních škol a gymnázií, hlásí zvýšení efektivnosti v rozhodování před finančními otázkami a formou ochrany spotřebitele. Vzdělaný člověk dokáže lépe pochopit, následně zhodnotit finanční situaci a chytře se rozhodnout. (Dvořáková, Smrčka, 2011) V roce 2010 Ministerstvo financí společně s Českou národní bankou realizovali rozsáhlý projekt o finanční gramotnosti v České republice. Průzkumu se zúčastnilo 1005 respondentů starších osmnácti let a realizátorem projektu byla společnost STEM/MARK, která se zabývá marketingovými průzkumy. (Ministerstvo financí [online], 2014) 3.4.1

Hlavní zjištění průzkumu STEM/MARK

Domácí finance Bylo zjištěno, že 92 % lidí má přehled o svých financích (avšak v případě více ekonomicky aktivních členů domácností se přehled snížil na 79 %). Polovina domácností si tvoří rodinný rozpočet (nejčastěji na měsíc dopředu). Účtenky si schovává pouze jedna třetina domácností.

20


Vytváření rezerv V této sekci se hovoří hlavně o zajištění na stáří. Podle průzkumu si vytváří šedesát procent populace nějakou rezervu. Nejhorším zjištěním bylo, že dvě pětiny si ji ponechávají na běžném účtu. Na důchodový věk z finančního pohledu myslí šedesát procent. Z nichž jedna třetina využívá penzijního připojištění na úhradu potřeb v důchodu, druhá třetina jej bude hradit z úspor a třetí třetina hodlá využívat pouze svého důchodu. Finanční produkty Podle průzkumu lidé znají spoustu finančních produktů nabízených u nás na trhu, ovšem jejich význam je jim cizí. Rozdíl mezi kreditní a debetní kartou znalo pouhých deset procent (v ČR ji využívá 24 procent lidí a za největší rizika s ní spojené považují krádež, ztrátu, zneužití). Internetbanking využívá třetina lidí a za největší riziko považují pouze hackery. Z úvěrových produktů si lidé nejčastěji vybírají podle výše měsíční splátky a výší úrokové sazby. Chování a zvyklosti ve světě financí Z průzkumu nám plyne, že 65 procent lidí si včas platí své účty (z nich stejné procento při nemožnosti splácet by ihned informovalo svého věřitele). Jedna pětina domácností se stanovuje dlouhodobé finanční cíle. Lidé jsou velmi opatrní na své finance, při výběru spořících a investičních produktů volí téměř vždy tu nejméně rizikovou, raději spoří než utrácejí, nicméně s úvěrem na televizi souhlasila jedna třetina dotázaných. Na otázku, jestli váš příjem v posledních dvanácti měsících někdy nestačil na pokrytí životních nákladů, kladně odpovědělo 23 procent (polovina tuto situaci řešila úvěrem a polovina snížila životní náklady). Znalosti ze světa financí Uspokojivé bylo zjištění, že přes osmdesát procent lidí ví, že vklady v bankách jsou pojištěny, ovšem už jen pouhá pětina z nich věděla do jaké výše. Naopak velmi neuspokojující výsledek byl zjištěn na otázku, jestli respondenti vědí, co znamená zkratka RPSN. Správně odpověděla jedna třetina dotázaných. Stejný výsledek byl také na otázku, vysvětlení rozdílu mezi p.m. a p.a. Jaká inflace byla v loňském roce nedokázalo správně ani odhadnout tři čtvrtiny, na druhou stranu tři pětiny věděly, co se děje s jejich penězi v případě inflace. Smlouvy a stížnosti Z průzkumu vyplývá, že pokud lidé dostanou pod ruku smlouvu, která je dlouhá tak ji nečtou. Na nejasnosti ve smlouvě se zeptá pouhá třetina, stejný počet respondentů odpovědělo tak i na otázku, zda si smlouvy schovávají, přitom na finanční produkt si z respondentů někdy stěžovalo či jej reklamovalo pouze šest procent. S pojmem rozhodčí doložka se devadesát procent lidí nikdy nesetkalo. (Ministerstvo financí [online], 2014) 3.4.2

Hlavní zjištění průzkumu společnosti PARTNERS

Opět se zde potvrdili stejné zjištění jako u předchozího průzkumu, a to, že Česká republika ve věci finanční gramotnosti nedosahuje ani průměrných výsledků. Pokud


21

se z průzkumu zaměříme pouze na věci týkající se spořicích účtů, zjišťujeme například že, pouze 20 procent respondentů správně odpovědělo na to, jaký podílový fond je nejméně rizikový (fond peněžního trhu). O něco lepších výsledků jsme dosahovali ohledně úroků. Jednalo se hlavně o rozlišení mezi hodnotami p.a. a p.m. nebo rozdíl mezi složeným a jednoduchý úročením. Dalším odstrašujícím případem byl fakt, že pouze 1/3 ví o daňových úlevách (tj. u čeho je lze uplatit a v jaké výši). Dále z průzkumu vyplývá zajímavá skutečnost a to, že nejvíce ohroženými skupinami jsou mladí lidé a důchodci. V případě důvěřivých důchodců se tato skutečnost dala předpovídat, k zamyšlení je spíše skupina mladých lidí, kteří jsou považováni za lépe finančně vzdělané.

3.5

Časový horizont

Spořicí produkty můžeme rozdělovat podle určitého časového horizontu. Jakmile si stanovíme náš spořicí plán, budeme vědět, jaký časový horizont potřebujeme, a tak bude už snadnější vybrat spořicí produkt. Pokud našeho cíle chceme dosáhnout do jednoho roku, musíme se zamýšlet nad tzv. operativním plánováním cíle, pokud našeho cíle má být dosaženo do pěti let, jedná se o tzv. taktické plánování. Nejdelší plánování je strategické, které se týká časového horizontu nad pětiletou hranicí. Pro snadnější rozdělení časových pásem se používá dělení na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé. (Veber, 2008) Pokud v těchto časových pásmech chceme tvořit rezervy z úspor, můžeme si je rozčlenit hlouběji v každé skupině na tvorbu rezervy nezbytné, doporučené a optimální. (Partners, 2013)

3.6

Inflace

„Inflaci můžeme definovat jako proces trvalého růstu cenové hladiny, který je spojen s nadměrnou emisí peněz. Důsledkem inflace je pak oslabení reálné hodnoty peněz, neboli oslabení kupní síly peněz." (Černohorský, Teplý, 2011, str. 85) Tuto definici si můžeme jednoduše vysvětlit. Pokud dnes nakoupíme určitý koš spotřebního zboží tak musíme počítat s tím, že pokud ten samý koš stejného zboží budeme chtít nakoupit v budoucnu, zaplatíme víc. Hodnota koše se zvýší právě o inflaci. (Černohorský, Teplý, 2011) Tab. 4

Rok Míra inflace

Vývoj inflace

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

1,9

2,5

2,8

6,3

1,0

1,5

1,9

3,3

1,4


22


3.6.1

Typologie inflace

Poptávková inflace U tohoto typu inflace se jedná o stav, kdy agregátní poptávka převýší agregátní nabídku. V praxi si můžeme představit stav kdy domácnosti, firmy, vláda a zahraniční subjekty poptávají větší produkt, než který je vytvářen ekonomikou při stejných stálých cenách. Na trhu vznikne zákonitě mezera, kterou lze uzavřít buď zvýšením nabídky, což je z krátkodobého hlediska dost těžké, nebo zvýšením cen, které je v praxi častější. Prodejci reagují na inflační mezeru mnohem pružněji než výrobci při zvyšování produkce. Po jednom z těchto zásahů se trh dostane opět do rovnováhy. (Jurečka, 2010) Příčiny poptávkové inflace:  Pokud nastane na trhu rovnováha, tj. poptávka se rovná nabídce a společně se protínají v bodě potenciálního produktu, a přesto dojde k deficitnímu financování ze státního rozpočtu, nastane na trhu mezera. Dochází k tzv. „přehřátí“ ekonomiky, což vede ke krátkodobému přírůstku produktu, ale také ke stálému navýšení cenové hladiny.  Při investičních dlouhodobých činnostech důchodotvorný účinek investic přichází ihned a zvyšuje poptávku. Zatímco kapacitotvorný účinek přichází se zpožděním, tj. zvýšení nabídkové křivky.  Pokud při investování není dodržená zásada rovnosti úspor a investic a na trhu dojde k převaze investic než úspor, povede přebytek poptávky ke zvyšování cen.  Zvýšená úvěrová emise. Pokud se domácnosti, firmy, vláda zadlužují a mají tudíž dostatek peněz k investicím tak nakupují a s tím poptávková křivka roste.  Skokově se může také zvýšit poptávka tím, že domácnosti naráz upotřebí velkou část svých dříve vytvořených úspor. V tak krátkém časovém horizontu se nedokáže nabídka přizpůsobit, a aby nastala opětovná rovnováha na trhu, zákonitě se zvýší cenová hladina.  Velký příliv zahraničního kapitálu. (Jurečka, 2010) Nákladová inflace Jak název napovídá tato inflace má svůj původ na straně nabídky. Je zapříčiněna růstem cen „vstupů“ do výroby, tzn., že rostou náklady na práci, kapitál a přírodní zdroje. Někdy se také používá termín „inflace tlačená náklady“, resp. zvětšující se náklady vyvíjí tlak na ceny a ty přirozeně rostou. S nákladovou inflací se nám pojí termín „inflační spirála“. To znamená, zvyšující se míra inflace vyvolává impuls na růst mezd a ten poté vyvolá další růst inflace. Na současném trhu je zde vytvořena silná moc oligopolů, monopolů, kteří si mohou do určité míry stanovovat ceny a na straně druhé stojí například odbory, které se snaží neustále klást důraz na zvyšování cen, proto na trhu se vyskytuje nejčastěji pouze zvyšování cen a ne pokles. (Jurečka, 2010) Příčiny nákladové inflace  Růst cen primárních surovin a energií na mezinárodních trzích.


23

 Politické důvody.  Zvyšování mezd, které je rychlejší než zvyšování produktivity práce.  Pokud si monopol či oligopol na úkor maximalizovat zisk zvyšuje ceny svých produktů.  Exportní společnosti, které vyvážejí své výrobky do zemí s vyšší cenovou hladinou, si mohou dovolit zvyšovat mzdy více než ostatní firmy v České republice. Tato skutečnost ovšem tlačí na odbory, a tak dochází ke zvyšování mezd v celém hospodářství.  Zahraniční společnosti, které sem importují zdražené základní suroviny, které místní firmy používají ke své produkci. Tím rostou ceny vstupů a nabídková křivka se vychýlí z rovnovážného bodu s poptávkou.  Navýšení nepřímých daní2.  Ekologická opatření. Pokud vláda vydá např. nařízení o snižování emisí, pak podniky musí investovat nemalé finanční prostředky na jeho pořízení, tak tyto náklady budou rozpočítány do konečné ceny výrobku. (Jurečka, 2010)

2 Daň z přidané hodnoty, která je součástí cen.

24


4 Pojištění vkladů Další důležitou skutečností u spoření je, že všechny vklady u bank, družstevních záložen a stavebních spořitelen jsou pojištěny. Toto pojištění vyplývá přímo ze zákona. Zákon také přesně definuje horní hranici vkladů, do které jsou pojištěny, a přesně definuje typy vkladů u jednotlivých finančních institucí. Hlavní podmínkou je, že každý klient, který má zájem o konkrétní spoření, musí být řádně identifikován. Z tohoto důvodu je nutné, aby finanční instituce vždy ověřily totožnost vkladatele. U fyzických osob musí být vklad veden na jméno, příjmení, rodné číslo případně datum narození a adresu vkladatele. U právnických osob se vklady vedou na obchodní jméno společnosti, sídlo a identifikační číslo. O pojištění vkladu se jak u fyzických osob, tak u právnických osob nikterak nežádá, pojištění je zde automatické při založení. (Janda, 2011)

4.1

Pojistný limit

Pojištění se týká všech vkladů do výše 100.000 eur. Tato výše pojištění se přepočítává aktuálním směnným kurzem. Jediné omezení této skutečnosti tkví v tom, že pokud jsou vklady u jedné banky, jejich celková hodnota se sečte a suma na těchto účtech převýší hodnotu 100.000 eur, pak klient v případě pojistné události, bude ztrátový. V praxi je možné pohlídat si hodnotu všech vkladů a v případě, že pojistný limit překročíme, zřídit si účet v jiné bance, družstevní záložně či stavební spořitelně. (Janda, 2011)

4.2

Pojištěné vklady

Pojištěné jsou všechny vklady u bank, družstevních záložen a stavebních spořitelen v rámci Fondu pojištění vkladů pro fyzické osoby, resp. občany, tak pro právnické osoby. Konkrétně se jedná:  Běžné účty  Spořicí účty  Termínované účty  Vkladové účty  Vkladní knížky Pokud bychom měli peníze uložené u některé ze zahraničních bank, tak se musím orientovat podle platného systému v zemi, ve které má sídlo mateřská banka. Jestliže ale tato banka má sídlo v Evropské unii platí zde stejná pravidla jako v České republice, tudíž vklady jsou stoprocentně pojištěny, však do částky 100.000 eur. (Janda, 2011)


4.3

25

Nepojištěné vklady

Směnky Jedná se o cenný papír, který musí splňovat veškeré náležitosti, které předepisuje zákon. Směnky můžeme dělit na cizí a vlastní. U směnky vlastní se výstavce sám zavazuje, že za určitou sumu zaplatí, nebo u směnky cizí přikazujeme konkrétní osobě, aby za směnku zaplatila ve stanoveném termínu majiteli směnky. (Radová, Dvořák, Málek, 2009) Dluhopisy, akcie, podílové listy U dluhopisů se jedná o cenný papír, který nám sděluje závazek dlužníka – emitenta vůči oprávněnému majiteli dluhopisu, který v době splatnosti je oprávněn požadovat po dlužníkovi splacení jmenovité hodnoty plus stanovený výnos. Obchoduje se s nimi jak na primárním trhu, tak na sekundárním. V případě akcií se ale jejich majitel nestává dlužníkem, nýbrž získává podíl na majetku. Pokud daná společnost vykazuje na konci roku nějaký zisk, investor získává za držbu těchto akcií tzv. dividendy.(Radová, Dvořák, Málek, 2009) Vklady bank Jedná se o mezibankovní vklady, kdy si banky půjčují či ukládají své přebytečné likvidní prostředky u ostatních obchodních bank. (Kašparovská, Dvořák, Málek, 2006) Vklady u finančních institucí Sem můžeme zařadit vklady například u investičních společností, penzijních fondů či u podílových fondů. (Kašparovská, Dvořák, Málek, 2006) Vklady u zdravotních pojišťoven a státních fondů V České republice existuje několik státních fondů, kterými jsou financovány specifické cíle související s působností daného fondu. Státní fondy mají mimorozpočtovou formu. V současnosti zde působí: Státní fond kultury, Státní fond životního prostředí, Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie, Státní fond dopravní infrastruktury, Státní fond rozvoje bydlení a Státní intervenční zemědělský fond. Do těchto mimorozpočtových fondů spadají i rozpočty zdravotních pojišťoven a privatizační fondy. (Ochrana, Pavel, Vítek, 2013)

4.4

Plnění v případě platební neschopnosti finanční instituce

Pokud dojde k platební neschopnosti banky, družstevní záložny či stavební spořitelny, musí výplata náhrad začít do dvaceti pracovních dnů od dne oznámení o platební neschopnosti. Majitel svých vkladů u pojištěné instituce, u které nastala platební neschopnost, nemusí o výplatu náhrady žádat. Informace o zahájení je možné získat z tisku či internetových stránek Fondu pojištění vkladů nebo té konkrétní instituce. Celý proces vyplácení trvá tři roky od jeho zahájení. Klient si svůj pojištěný vklad může vyzvednout kdykoliv od data, kdy je vyplácení náhrad zahájeno. Po uplynutí tří let dochází k promlčení nároku. V praxi jsou vklady vypláceny pomocí bank, které mají dostatečný počet poboček. V České republice se jedná například o Českou

26


spořitelnu, Československou obchodní banku, Komerční banku a další. Vyplácení náhrad může být formou bezhotovostního platebního styku nebo také v hotovosti. (Janda, 2011)

4.5

Fond pojištění vkladů

Fond pojištění vkladů vykonává v České republice dohled nad odváděnými příspěvky jednotlivých bank, družstevních záložen a stavebních spořitelen. Řídí jej pětičlenná správní rada, která je jmenována a odvolávána ministrem financí. Výše odvodů se liší. Pro banky a družstevní záložny je 0,04 procent a pro stavební spořitelny 0,02 procent z celkové výše vkladů a úroků, které podléhají pojištění. U stavebních spořitelen se nezapočítávají zálohy na státní podporu. Byl založen v roce 1994 a za dobu své existence vyplatil v šestnácti případech náhrady vkladů v hodnotě přes 25 miliard korun. (Janda, 2011)

Finanční instituce

27

5 Finanční instituce Mezi finanční instituce řadíme zejména banky, družstevní záložny, investiční společnosti, pojišťovny, stavební spořitelny a penzijní společnosti. U každé z těchto institucí se budeme zabývat pouze těmi typy produktů, které mají spořící charakter.

5.1

Banky

Banky jsou ekonomické subjekty, které realizují různé peněžní operace na vlastní účet, nakupují peníze formou vkladů a pak je investují formou půjček. Jsou to tzv. prostředníci ve finanční sféře, kteří shromažďují přebytečnou likviditu, tj. volné úspory a půjčují peníze subjektům, kteří v daný moment mají nedostatečné finanční prostředky. (Černohorský, Teplý, 2011) 5.1.1

Spořicí účty

Po roce 2000 se spořicí účty staly jednou z nejvíce rozšířených forem spoření, a to díky společnosti ING Bank, která nabízela tzv. Oranžové konto dnes již známé pod názvem ING Konto. Nyní je na trhu přes padesát spořicích účtů, které jsou různě modifikovány. Často nesou pouze toto označení, ale ve skutečnosti se může jednat třeba o termínovaný vklad či jiný smíšený produkt. Spořicí účty jsou využívány hlavně k utváření finanční rezervy, např. na dovolenou, Vánoce a jiné finančně náročné životní situace. Někteří lidí nedokáží vytvářet úspory a založením spořicího účtu může být motivační ve smyslu odkládání pravidelné sumy finančních prostředků, např. pomocí trvalého příkazu z běžného účtu. Může však i sloužit k dočasnému uložení větší sumy peněz. (Janda, 2012) V současné době spoustu lidí přebírá myšlenku existence spořicích účtů a začínají si na něj zvykat. Pokud bychom chtěli porovnat likviditu, tak oba účty (běžný vs. spořicí) jsou stejně likvidní. Své finanční prostředky máme kdykoliv k dispozici. S úrokovou mírou je zde situace jiná. Na spořicím účtu je úroková míra vyšší než na běžném účtu, proto jsou naše prostředky chráněny alespoň před inflací. (Janda, 2012) 5.1.2

Termínové vklady

Termínované vklady jsou v dnešní době spíše v úpadku. Z trhu je pomalu vytláčejí spořicí účty. Jejich pád nebude nikterak dramatický, neboť v podvědomí lidí si vytvořily pevnou základnu. Nevýhodou, která je v dnešním nepředvídatelném světě dost podstatná, je likvidita. Vklady se zde musí uložit na určitou fixní dobu neboli výpovědní lhůtu a po tuto dobu se nesmí vybrat. Pokud ovšem potřebujeme naše peníze zpět, tak zaplatíme vysoké sankce a výsledná suma bude nejspíše očištěna od úroků. Platí zde ovšem zásada, čím delší doba uložení, tím vyšší úrok, a zrovna v tom tkví jediná výhoda termínovaných vkladů. Banky se snaží klienty získat hlavně různými kreacemi termínovaných vkladů a tak vznikají např. bonusové, prémiové, revolvingové a další termínované vklady. (Janda, 2011)

28

5.1.3


Vkladní knížky

V České republice měly vkladní knížky největší rozkvět v období komunismu, které byly často jediným bankovním produktem. V současné době je opět nahradily spořicí účty a termínované vklady. Úroky se na vkladních knížkách mnohdy liší až o celá procenta. Rozlišujeme dva druhy vkladních knížek na doručitele a na jméno. Vkladní knížka na doručitele je od roku 2003 zakázána. Jejich princip byl takový, že s vkladní knížkou mohl disponovat každý, u koho se právě teď nachází, pokud řekl správné heslo. Oproti tomu u vkladních knížek na jméno musí majitel knížky se nejprve prokázat určitým dokladem totožnosti a poté může s vklady volně nakládat. Nevýhodou vkladní knížky je tzv. promlčení vkladu. Jestli během dvaceti let nepředložíme naši vkladní knížku ke kontrole, či neprovedeme nějakou operaci, nastává promlčení vkladu. Po této době máme ještě tři roky na to, abychom si náš vklad vybrali, poté zůstatek na vkladní knížce propadá bance či družstevní záložně, u které byla vkladní knížka zřízena. (Janda, 2011) Pokud ale dojde ke ztrátě či zničení vkladní knížky, tak podle občanského zákoníku musí vystavit daná instituce novou vkladní knížku a původní se stává neplatnou. Nový občanský zákoník dokonce zjednodušuje postup v případě ztráty či poškození vkladní knížky.

5.2

Družstevní záložny

Družstevní záložna je typ družstva, které provozuje finanční činnosti, jako je přijímání vkladů, poskytování úvěrů, ručení a peněžní služby. Družstevní záložny musí mít nejméně třicet členů, jejichž základní kapitál musí činit více jak 500.000 Kč. Povolení k činnosti uděluje Úřad pro dohled nad družstevními záložnami. (Hrdý, 2005) Podmínkou využívání jejich služeb je nutné se stát jejím členem družstva, poté můžeme využívat jejich služeb, které jsou podobné jako u bank, např. přijímání vkladů, poskytování úvěrů a různé peněžní služby. Od dubna 2006 jsou upraveny zákonem o bankách a vklady jsou zde, stejně jako u bank, pojištěny u Fondu pojištění vkladů. (Čižinská, Marinič, 2010) V prosinci 2013 Česká národní banka odebrala Metropolitnímu spořitelnímu družstvu povolení účinkovat na trhu jako družstevní záložna. Důvodů bylo několik jako například: poskytování úvěrů k financování nereálných podnikatelských záměrů, chyběla zpětná kontrola použití finanční prostředků z úvěrů a kontrola bonity žadatele a další.

5.3

Pojišťovny

Jedná se o právní subjekt, který za nás přebírá rizika. Pojišťovny můžeme dělit na univerzální, životní, neživotní a specifické. Pokud pojišťovna nabízí pouze životní pojištění, jedná se o životní pojišťovnu, v opačném případě se jedná o neživotní pojišťovnu. V případě, že pojišťovna nabízí oba dva druhy pojištění, jedná se o pojišťovnu univerzální. Do specifických pojišťoven řadíme například zajišťovny a ostatní


29

pojišťovny, které se specializují pouze na jeden druh pojištění, odvětví atd. Pojišťovnictví nabízí velmi širokou škálu různých produktů, my se ale zaměříme pouze na životní pojištění, protože pouze tento produkt má v sobě spořicí složku. (Ducháčková, 2009) 5.3.1

Životní pojištění

Životní pojištění kryje riziko ohrožení života. Nejčastěji si životní pojištění sjednávají živitelé rodiny, žadatelé o hypotéky. Životní pojištění ale není dnes spjato pouze se základní událostí úmrtí, ale víceméně s událostí dožití. Tvoří se zde spořicí složka, která je v momentě dosažení určitého věku pojištěného vyplacena i s úrokovou částí. Tento typ pojištění se také často kombinuje s pojištěními neživotní povahy, jako například: úraz, invalidita, vážná onemocnění atd. Cena pojištění se skládá ze tří složek, a to rezervotvorné složky, která vytváří finanční hodnotu pro případ dožití a následného pojistného plnění. Další složkou je složka riziková. Tato část je určena k pokrytí pojistného plnění pro případ úmrtí. Objem této složky je vázaný na spoustu skutečností, které souvisí s pravděpodobností vašeho úmrtí. Poslední složka se nazývá – správní náklady. Tento druh pojištění je také podporován státem, a to tak, že pojištěný si může odečíst ze základu daně z příjmů až 12.000 Kč za rok. Výhodou životního pojištění je, že můžeme kdykoliv modifikovat podmínky ve smlouvě, například doplatit pojistné jednorázově, zvýšit/snížit pojistné, přerušit placení pojistného a další. Ze všech druhů životního pojištění je nejčastější tzv. univerzální životní pojištění. Sami si můžeme určit kdy a kolik budeme platit. Po domluvě s pojišťovnou můžeme přizpůsobovat pojištění podle aktuální životní situace, tzn. různý podíl události úmrtí a spořicí složky. Pokud jde o čerpání finančních prostředků, tak pojištěný může žádat výběr části vkladu, vyplácení důchodu, či poskytnutí půjčky. (Ducháčková, 2009) Podle způsobu investice rozlišujeme dva typy:  Kapitálové životní pojištění U kapitálového životního pojištění s našimi penězi hospodaří pojišťovna v rezervách. U tohoto typu nám pojišťovna garantuje dokonce i maximální míru zhodnocení, která se nazývá technická úroková míra a její maximální hranici určuje ČNB. Pojišťovna tak investuje prostředky pouze do dluhopisů a nástrojů peněžního trhu, kde je riziko investování téměř žádné. Hlavní nevýhodou tohoto druhu pojištění jsou jeho vysoké náklady na různé poplatky, provize atd.  Investiční životní pojištění Tato varianta pojištění je více oblíbená. Námi vložené peníze pojišťovna rozdělí a část jde na pokrytí rizika a druhá část jde do podílových fondů. Klient si v tomto případě volí sám, do kterých fondů s jakým rizikem hodlá investovat. Omezením je zde, že klient si může vybírat pouze z fondů, které má pojišťovna zařazené ve své nabídce. U tohoto typu pojištění jsou opět velké náklady. Například náklady na uzavření smlouvy se mohou pohybovat až do výše součtu pojistného za dva roky. Tudíž pokud za dva roky smlouvu vypovíme, nedostaneme nic. Naneštěstí jsou tu i další

30


poplatky, jako vstupní poplatky do fondů, správcovské poplatky a další. (Syrový, Tyl 2011)

5.4

Penzijní společnosti

Kvůli prognózám Ministerstva práce a sociálních věcí v ČR za 30 let se budou státní důchody pohybovat mezi 6500 Kč – 7500 Kč a tak KAŽDÝ by měl myslet na svůj důchodový věk a nějakým způsobem se zaopatřit. Proto zde na trhu působí penzijní společnosti, jejichž hlavní úkol je přijímat finanční prostředky od klientů, a tím jím „spořit na důchod“. (Rytířová, 2013). Důchodový systém v naší zemi od 1. 1. 2013 se skládá ze tří pilířů, a to: 1. 2.

Důchodové pojištění Důchodové spoření

3.

Doplňkové penzijní spoření

První pilíř zde působí již několik desetiletí a je založený na mezigenerační solidaritě. Zaměstnanci i zaměstnavatelé platí povinné odvody na důchodové pojištění do společného státního důchodového účtu v celkové výši 28 procent hrubé mzdy. Ale v případě, pokud se účastník rozhodne aktivně podílet i na druhém pilíři procento do prvního pilíře se snižuje na 25 procent. Druhý pilíř je dobrovolný a účastník do něj může vstoupit do konce kalendářního roku, ve kterém dosáhne 35 let. Do druhého pilíře se převádí 3 procenta z I. pilíře + 2 procenta z vlastního příspěvku z hrubé mzdy na individuální účet účastníka. Tento pilíř má spoustu nevýhod: BEZ státních příspěvků, BEZ daňových úlev, BEZ příspěvku zaměstnavatele, BEZ jednorázových vkladů, BEZ možnosti výběru až poloviny prostředků po 15 letech i BEZ garance nezáporného zhodnocení. Výplata prostředků pouze formou doživotní penze nebo na 20 let. Velkou výhodou tohoto pilíře je slovo jistota. V případě nefunkčnosti prvního pilíře máte přesto jistotu určité důchodové renty. (Rytířová, 2013) Nás zajímá hlavně třetí pilíř. Hlavní roli v něm hrají penzijní společnosti – spravují finanční prostředky účastníků důchodového spoření. Pro toto konání musejí mít příslušnou licenci, aby mohly vytvářet důchodové fondy. Penzijní společnosti jsou soukromé, ale i přesto jsou regulovány zákonem o doplňkovém penzijním spoření a pod dohledem centrální banky. Tyto společnosti jsou pouze akciové a musí mít sídlo na území České republiky. Aktuálně působí v České republice podle údajů Ministerstva financí deset penzijních společností. U penzijní společnosti má každý účastník zřízen svůj důchodový účet, na kterém se shromažďují jeho prostředky, které se zhodnocují v podobě podílu na majetku v důchodovém fondu. Tyto fondy jsou zřizovány na základě povolení České národní banky a jsou upraveny zákonem o důchodovém spoření. Penzijní společnosti povinně zřizují a starají se o tyto důchodové fondy:  Důchodový fond státních dluhopisů  Konzervativní důchodový fond  Vyvážený důchodový fond


31

 Dynamický důchodový fond (Rytířová, 2013) 5.4.1


Jedná se o pojištění, které nám má vytvořit rezervu na stáří. Penzijní připojištění má spoustu výhod. Jedná se zejména o státní výhody. Jednou z těchto předností je, že klient si může odečíst ze základu daně až 12.000 Kč za rok stejně jako u životního pojištění. Druhou prioritou je státní příspěvek, který je na váš spořicí penzijní účet připisován každý měsíc. Výši státních příspěvků ukazuje následující tabulka: (Ducháčková, 2009) Tab. 5

Výše státního příspěvku

Výše měsíčního příspěvku v Kč Výše státního příspěvku v Kč 300 90 400 110 500 130 600 150 700 170 800 190 900 210 1.000 230 Zdroj: (Česká spořitelna [online], 2014)

Od 1. ledna 2013 došlo k transformaci současných penzijních fondů. K dnešnímu dni rozdělujeme fondy na transformovaný a účastnický. Transformovaný fond Prostředky účastníků vložené do tohoto fondu jsou nyní pouze spravovány, nelze do něj již vstoupit. Výhodou tohoto fondu nadále zůstává nezáporné zhodnocení našich prostředků (tedy nemůžeme klesnout pod nominální výši), avšak pokud je nám toto garantováno, tak penzijní společnosti přistupují k investování velmi konzervativně a výše výnosu je nízká mnohdy i pod úrovní inflace, a tak někdy dochází k reálnému poklesu hodnoty. Další odlišností je tu možnost čerpání poloviny naspořené částky po patnácti letech. V rámci doplňkového penzijního spoření mohou účastníci tohoto fondu přestoupit k účastnickému, nikoliv se vrátit zpět. Účastnický fond Všechny nové smlouvy už spadají pod účastnický fond. Zásadní změnou je tu skutečnost oddělení majetku účastníků penzijního připojištění od majetku penzijní společnosti, která platí i v transformovaných fondech. Novinkou oproti transformovanému fondu je tzv. předdůchod. V tomto fondu již není garantovaný minimální výnos, investice jsou zde rizikovější, ale s vidinou větších zisků. (Rytířová, 2013)

32

5.5


Stavební spořitelny

„Provozovatelem stavebního spoření je stavební spořitelna. Stavební spořitelna je banka, která může vykonávat pouze činnosti, povolené v jí udělené bankovní licenci, kterými jsou stavební spoření a další činnosti podle zákona; při své činnosti podléhá stavební spořitelna bankovnímu dohledu podle zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření.“ (Pelc, 2010, str. 122) 5.5.1

Stavební spoření

V posledních letech se stalo ze stavebního spoření jeden z nejvíce oblíbených spoření v České republice. Mezi jeho přednosti se řadí například garance státní podpory, vklady jsou úročeny okolo dvou procent, úroky z vkladů jsou osvobozeny od daně z příjmů a jsou ze zákona pojištěny. Stavební spoření si může uzavřít každý člen domácnosti bez ohledu na věk. Je zde ovšem podmínka, že stavební spoření může mít každý člověk v daném okamžiku uzavřené jen jedno. Nevýhodou je, že pokud chceme dosáhnout plné státní podpory, měly bychom vložit okolo 20.000 Kč ročně, a spoření musí trvat nejméně šest let. Pokud se rozhodneme spoření ukončit dříve, všechny vklady s úroky nám budou vyplaceny bez státního příspěvku. Po uplynutí časového horizontu šesti let může být spoření na žádost střadatele ukončeno. S vyplaceným spořením může klient nakládat bezúčelně. (Hubinková, Marinič, 2008) Zásadní změnu přináší nový občanský zákoník, podle kterého je zamezeno výběru prostředků ze stavebního spoření dětí a tato mnohdy komplikace se muší řešit přes opatrovnický soud. Tímto se stavební spoření stává ještě více neflexibilním nástrojem.

5.6

Investiční společnosti

„Předmětem podnikání investičních společností a investičních fondů je kolektivní investování upravené zákonem č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. To představuje shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti buď upisováním akcií investičního fondu, nebo upisováním podílových listů podílového fondu.“ (Čižinská, Marinič, 2010, str.30) Je to tedy akciová společnost, která získává peníze tak, že emituje akcie, které následně investuje. Investiční plán společnosti musí být zveřejněn, klienti znají veškeré informace, aby mohli snadněji posoudit investiční riziko. Česká národní banka uděluje povolení k činnosti, a to vždy na určitou dobu. Nevýhodou investičních fondů je, že vklady nejsou pojištěny ve Fondu pojištění vkladů. I když na tyto investiční společnosti jsou kladeny přísnější podmínky v různých oblastech jako na banky, tak riziko investování je zde výrazně větší. (Čižinská, Marinič, 2010). V investičních společnostech rozlišujeme dva typy fondů: Uzavřené podílové fondy Tyto fondy jsou v České republice méně časté. Hlavní charakteristikou uzavřených podílových fondů je, že investoři nemohou kdykoliv prodat část či celé své investiční portfolio. Investor má pak dvě možnosti. Buď počká s odprodejem


33

stanovenou dobu, která je zakotvena ve stanovách fondu, nebo pokud to fondy umožňují prodat své podílové listy na sekundárním trhu neboli na burze. Otevřené podílové fondy V těchto podílových fondech může investor své podílové listy prodat kdykoliv zpět investiční společnosti a ta je musí od něj odkoupit. Společnost je odkupuje za aktuální hodnotu, která se stále mění a navíc za dobu trvání fondu společnost stále vydává a prodává další podílové listy. Otevřené podílové fondy fungují na jednoduchém principu. V každém podílovém fondu je správce, který fond řídí. Společnost přijímá finanční prostředky od investorů. Ty si vybírají podle výnosnosti a rizika do jakého konkrétního fondu chtějí investovat. (Janda, 2012) Základní druhy fondů:  Fondy peněžního trhu – jedná se o investice poměrně bezpečné. Nejčastěji je může správce vkladu vložit do spořicích účtů nebo termínovaných vkladů.  Dluhopisové fondy – neboli obligační. Vysoce bezpečné.  Akciové fondy – nejvíce rizikový, může být nejvíce výnosný.  Smíšené fondy – jedná se o kombinaci dluhopisů, akcií a nástrojů peněžního trhu. Tento fond je určen zejména pro zkušené investory.  Zajištěné fondy – jinak garantované. Jedná se o fondy, které nám garantují, že po určitém čase dostaneme zpět celou investovanou částku. Některé také garantují minimální zhodnocení.  Fondy fondů – náš fond investuje peníze do různých podílových listů jiného fondu. Náš úspěch tedy závisí na tom, jak se daří fondu, od kterého jsme nakoupily jeho podílové listy. (Janda, 2012)

34


Tab. 6

Rozdělení fondů

Typ fondu Fond peněžního trhu Dluhopisové fondy Smíšené fondy Zajištěné fondy Fondy fondů Akciové fondy

Riziko

Minimální investiční horizont

Volatilita3

Dlouhodobý možný výnos

Minimální

6 měsíců

Stabilní

Nízký

2 roky

Mírně kolísavá

3 roky

Kolísavá

2-5 let

Stabilní

Nízký až střední Střední až vysoký Nízký až střední Střední až vysoký Vysoký

Malé až střední Střední až vysoké Minimální Střední až vysoké Vysoké

2-5 let 5 let a víc

Středně kolísavá Silně kolísavá

Zdroj: (Spořit nebo investovat?, 2011)

Rozlišujeme tři typy investorů podle přístupu k riziku:  Konzervativní – tyto typy investorů se nechtějí příliš vzdělávat. Nevyhledávají příliš nebezpečnou, výnosnou investici. Upřednostňují výnos, který nejvýše překoná inflaci. Nejsou otevření všem možnostem, které trh nabízí. Drží se v pozadí investování.  Vyvážený – jak již název napovídá, tito lidé udržují vyvážený poměr mezi rizikem a výnosem. Cílem je překonávat inflaci a získávat ze svých peněz co největší zhodnocení.  Dynamický – neboli agresivní investor. Nebojí se postupovat riziko a nevadí jim dlouhodobé propady na trhu. Poklesy na trzích chápou spíše jako možnost nákupu ve slevě. Největší nevýhodou a slabinou je pro investora on sám. Tento investor nevolí žádnou z možností diverzifikovat rizika a všechny investice nechává v nejvýše rizikových fondech. (Janda, 2012)

5.7

Finanční poradce

Hlavním posláním finančních poradců je nabídnout klientovi co nejlepší servis, pomoct klientovi sjednat produkty přímo na míru, vysvětlit funkci jednotlivých produktů a jejich rizika. Poradci s vámi vyřizují celý proces od podpisu smlouvy, po jeho úpravy až po ukončení produktu. Na trhu existuje celá řada poradců, jako například: bankovní, hypotéční, finanční, investiční, pojišťovací, úvěroví, firemní, makléři a další. (Janda, 2011)

3 Míra kolísání hodnoty aktiva.


35

Proti nepoctivým finančním poradcům můžeme dnes bojovat i my. Nový občanský zákoník přináší novinku v podobě tzv. odpovědnosti za radu. Není to však úplně jednoduché. Z každé schůzky s poradcem byste měli udělat zápis, nebo mít svědka z celého jednání, že poradenství bylo za odměnu4.

4 Za odměnu lze považovat i poskytnutí dalších telefonních kontaktů.

36

Rodinný rozpočet

6 Rodinný rozpočet V dnešní době by měl být rodinný rozpočet velmi důležitou součástí každé domácnosti. Před tím, než domácnost se rozhodne pro jakoukoliv formu investice či spoření, si musí vytvořit rodinný rozpočet. Díky němu zjistíme, zda máme vůbec nějaké volné prostředky, jejich výši a další potřebné informace k vytvoření investičního plánu. Ke tvorbě rodinného rozpočtu obvykle potřebujeme pouze tužku, papír a kalkulačku. Na jednu polovinu papíru si sepíšeme všechny naše příjmy. Příjmy ze závislé činnosti, podnikání, různých pronájmů, sociální příspěvky, různé důchody a tak dále. Na druhou stranu při tvorbě výdajové strany si musíme dávat velký pozor na důkladnost seznamu a dobré zvážení všech uvedených položek. Alespoň tři měsíce před tím, než začneme dělat finanční plán rodiny, si pravidelně každý den musíme zapsat celkovou útratu a konkrétní položky. Tak zjistíme, kolik peněz průměrně míjíme na různé druhy nákladů. Dalším krokem je zapsat náklady na druhou stranu příjmů našeho rozpočtu a u každé položky zvážit, jestli není nějaká šance danou položku jakkoliv zredukovat. Posledním krokem zjistíme naši bilanci. Domácnost si musí určit, kolik likvidních prostředků potřebujeme na náhlé situace. Se zbytkem peněz můžeme začít smýšlet naše investiční strategie. (Kiyosaki, 2007)

6.1

Stanovení cíle

Při plánování našich cílů musíme myslet především na dlouhodobé plány. Čeho chceme v budoucnu dosáhnout, například:  Uspořit nějaké peníze na důchodový věk  Zajištění vlastního bydlení  Získání finančních prostředků na cestu kolem světa  Zajistit věno svým dětem a tak dále (Smrčka, 2010) V České republice i v Evropě lidé nejčastěji spoří kvůli finanční rezervě, což dokládá i následující tabulka, ve které jsou shrnuty výsledky průzkumu, který realizovala ING Bank.

Rodinný rozpočet Tab. 7

37

Nejčastější důvody spoření

Důvod Finanční rezerva Bydlení Dovolená Děti Drahé zboží

Česká republika (v %) 51 28 26 25 19

Evropané celkem (v %) 40 32 23 22 21

Zdroj: (ING Bank [online], 2014)

6.2

Stanovení cesty

Vždy se nám nabízí několik možností, kterých můžeme v dnešním světě plném možností využít, abychom našich cílů dosáhli. Odpovědi na následující otázky nám pomohou způsob cesty lépe určit. Budeme investovat samostatně nebo za pomoci odborníka? Do jakého rizika jsme ochotni jít? Budou naše investice agresivní či konzervativní? V jakém časovém horizontu budeme potřebovat své finanční prostředky zpět? Jaký poměr likvidních prostředků požadujeme? Postoj k diverzifikaci rizika? (Smrčka, 2010)

38

Rodinný rozpočet

Praktická část V praktické části se zaměříme na spořicí produkty z hlediska různých faktorů, ony faktory vedou totiž k typickému chování střadatelů, kteří nezřídka kdy volí nevhodný produkt tvorby úspor, a to vzhledem k časovému horizontu, postoji k riziku a očekávanému výnosu. My se zaměříme hlavně na časový horizont, a to rozdělením spořicích produktů do skupin podle toho, jakou chci tvořit rezervu. Rezervy jsme si rozdělili podle Vebra na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé a hlouběji podle společnosti Partners na nezbytnou, doporučenou a optimální výši. V rámci těchto skupin si analyzujeme i ostatní faktory působící na střadatele. Všechny vzorce pro tvorbu rezerv jsem modifikovala z jednotlivců na celou domácnost. V případě nepříznivé situace, která může zapříčinit invalidní důchod, ztrátu práce, nemoc, úraz a další je pravděpodobnost o dost menší, že se stane pouze jednomu z ekonomicky aktivních členů domácnosti. Domácnost si můžeme představit jako tým, kde ostatní členové se musí v rámci solidarity více zapojit ze svých příjmů do rodinný výdajů, pokud hlavní živitel rodiny ztratí část svých příjmů. Spořicí morálka je dalším důležitým bodem. Bez ní bychom spořili jen těžce. Pokud bychom šli ještě hlouběji do významu slov spořicí morálka, dostali bychom se ke slovu pravidelnost. Pokud si jednou určitou finanční hotovost neodložíme na jeden ze spořicích účtů, kam jinak odkládám pravidelně, a použijeme ji na věc, kterou nepotřebuji, může v budoucnu nastat skutečnost, že budeme prodávat věci, které jsou nezbytné. Ve srovnání s ostatními zeměmi, je na tom ČR dobře. V tabulce níže vidíme, že nejlépe je na tom Rakousko, pokud je pro nás pravidelnost prioritní. Z tabulky dále plyne, že 77 procent Čechů si alespoň něco někdy odkládá. Toto číslo není až tak alarmující, ale pouze 24 procent spoří pravidelně, a to už lze předpokládat za velmi nízkou hodnotu. Tento výsledek bych interpretovala i jinak, a to, že 24 procent Čechů spoří. Tab. 8

Spořicí morálka

Země Rakousko Francie Česká republika Německo Nizozemí Velká Británie Slovensko Rumunsko Itálie Evropa celkem

Spoří pravidelně (%) 28 25 24 22 21 19 13 11 6 17

Zdroj: (ING Bank [online], 2014)

Spoří někdy (%) 50 56 53 49 47 46 49 61 39 51

Nespoří vůbec (%) 21 19 23 29 31 36 38 28 55 32


39

7 Krátkodobá rezerva Krátkodobá rezerva je nejdůležitější rezervou, neboť pokrývá nečekané snížení příjmů, případně jejich úplnou ztrátu, či vznik nenadálých výdajů. Plánujeme ji na časovém horizontu do jednoho roku. Tento typ rezervy je důležitý hlavně kvůli zachování životního standardu v době, kdy může dojít vlivem zhoršení situace zaměstnavatele, který není schopen nám včas či v plné míře vyplácet naši odměnu za vykonanou práci – mzdu, plat. U podnikatelů není situaci nikterak jiná. V období špatné ekonomické situace může dojít k otázce, zda je náš podnikatelský záměr, a tudíž i plnění daných cílů reálné. Snížení příjmů může rovněž zapříčinit krátkodobá nemoc, kdy je zaměstnanci vyplácena náhrada mzdy a následně nemocenské, jako finanční kompenzace po dobu pracovní neschopnosti. U osob samostatně výdělečně činných je situace o dost závažnější, neboť nemají povinnost odvádět část svých příjmů na nemocenské pojištění, což také většina nečiní. Pokud tedy tito lidé onemocní, dochází k celkovému výpadku jejich příjmu. (Partners, 2013) Podle Partners definujeme tři stupně výše krátkodobé rezervy, a to: Nezbytná krátkodobá rezerva (NKR) Tento typ rezervy považuji za minimální, čili absolutní životní minimum, které má zabezpečit chod domácnosti na dobu krátkodobou, tedy do jednoho roku. Tento ukazatel může vyjít i kladný, v tomto případě hovoříme o přebytku. Při tvorbě nezbytné rezervy je možnost jí použít pouze v případě závažných příčin, jakými jsou léčba nemoci nebo úrazu, případně ztráta zaměstnání apod. Za nezbytné výdaje můžeme považovat všechny opakující se výdaje včetně pojištění, splátek, dárků, zábavy a dalších, kromě těch, které mají spořicí charakter. Výpočet jsem modifikovala tak, že od nezbytných výdajů odečtu příjem živitele rodiny, který je nyní zredukovaný pouze na nějakou náhradu mzdy a nemocenské a všechny ostatní příjmy (ČP – čisté příjmy), které v rodině zůstaly (například mzda jednoho z manželů).

40


NKR=(NEZBYTNÉ VÝDAJE–NÁHRADY MZDY A NEMOCENSKÉ - ČP)*12 MĚSÍCŮ (1) Doporučená krátkodobá rezerva (DKR) Doporučená krátkodobá rezerva má zohledňovat veškeré výdaje, tedy nejen ty nezbytné. V tomto případě můžeme po sestavení rodinného rozpočtu veškeré výdaje průměrně přepočítat na měsíce. Zde je výpočet velmi podobný, ale nezbytné výdaje zvýšíme o výdaje tzv. zbytné. DKR = (VÝDAJE – NÁHRADY MZDY A NEMOCENSKÉ - ČP) * 12 MĚSÍCŮ (2) Optimální krátkodobá rezerva (OKR) U tohoto typu výpočtu nezohledňujeme výši nákladů, ale výši našich původních příjmů, o které jsme nějak přišli. Díky této rezervě se náš výpadek příjmů nikterak nedotkne naší životní úrovně. Rozhodneme-li se pro tvorbu doporučené nebo optimální rezervy, můžeme ji použít i na koupi spotřebního zboží, ale pouze do výše nezbytné rezervy, pokud se nepovažujeme za hazardního hráče. Tedy u optimální krátkodobé rezervy dosáhnu výpočtu tak, že od všech původních příjmů odečtu sumu stávajících příjmů. OKR = (PŘÍJMY – NÁHRADY MZDY A NEMOCENSKÉ -ČP) * 12 MĚSÍCŮ (3) Průměrná rodina s průměrnými příjmy se nemusí výpočtu potřebné krátkodobé rezervy nikterak obávat. Díky položkám, které si můžeme odečíst, se potřebná rezerva nedostane do horentních výšek. Jednou z těchto položek je náhrada mzdy tzv. odstupné, které je ve výši trojnásobku naší průměrné mzdy, pokud u zaměstnavatele pracujeme déle jako dva roky. Další odečitatelnou položkou je nemocenská. Náleží pojištěncům za každý jeden kalendářní den od 22. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Během prvních tří týdnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy za pracovní dny, vyjma prvních tří dnů. Poslední odečitatelnou položkou je podpora v nezaměstnanosti, která bude blíže vysvětlena v další kapitole. (Česká správa sociálního zabezpečení [online], 2014) Nástroje krátkodobé rezervy K těmto nástrojům můžeme zařadit spořicí účty a fondy peněžního trhu. Každý z nich má své výhody a nevýhody. V následující části si představíme každý tento konkrétní produkt z pohledu očekávaného výnosu, rizika a likvidity.


7.1

41

Spořicí účty

Český trh nabízí spoustu spořicích účtů, které se liší víceméně pouze výší úrokové sazby, která se pohybuje okolo 1,5 – 0,6 procenty za rok. Pro lepší názornost a přehlednost nám následující graf ukazuje procentuální sazby u konkrétních institucí. Obr. 1

Přehled spořicích účtů na našem trhu podle výše úrokových sazeb

1,63% 1,30%

Sberbank

1,20%

1,20%

1,10%

1,00%

0,90%

Air Bank Equa Bank Moravský LBBW Bank ING Bank Zuno Bank Peněžní CZ Ústav

Zdroj: Vlastní průzkum

Riziko Náš součet vkladů u jedné banky je pojištěný u Fondu pojištění vkladů do výše 100.000 Eur (tj. k 24. 4. 2014 činí 2.746.000 Kč). V případě běžného účtu a spořicího účtu je riziko minimální, nikoliv nulové. Pokud si nedáme pozor a náš součet vkladů bude převyšovat pojištěnou částku 100.000 Eur, tak v případě bankrotu společnosti přijdeme o peníze, které převyšovaly pojištěnou sumu. Očekávaný výnos Jak již z grafu plyne, spořicí účet od Sberbank je úročený procentem 1,63 procent, pro názornost podle českého statistického úřadu byla za rok 2013 průměrná inflace 1,4 procent. To znamená, že pouze spořicí účet od Sberbank dokáže zhodnotit naše úspory natolik, že nedojde vzápětí k jejich znehodnocení v podobě inflace, tzn. jejich nominální i reálná hodnota poroste. V dnešní době většina bank poskytuje základní operace na spořicích účtech zdarma (zřízení účtu, vedení účtu, internetbanking).

42

Likvidita V případě běžného účtu a spořicího účtu jsou veškeré prostředky plně likvidní. Z toho plyne, že pokud bychom je potřebovali hned na druhý den, můžeme je okamžitě jít vybrat, nebo převést.

7.2

Fondy peněžního trhu

Riziko Tyto fondy jsou nejkonzervativnější investicí, protože kolísavost ceny jejich podílového listu je velice nízká. Je důležité si uvědomit, že vklady do investičních společností nejsou pojištěny u Fondu pojištění vkladů. Takže v případě bankrotu investiční společnosti můžeme přijít o celý náš vklad. Očekávaný výnos Nízké riziko kolísavosti ceny těchto fondů je naneštěstí zaplaceno nízkým potenciálem výnosu. Investoři zde vkládají své peníze pouze kvůli zachování kupní síly peněz. Úrokové sazby se zde pohybují okolo hranice dvou procent. Při tak nízkém úroku je důležité zvážit výnos vs. náklady. Likvidita Likvidita neboli přeměna finančního aktiva v peněžní prostředky zpět je zde horší než u spořicích účtů. Na druhou stranu, vklady do fondu peněžního trhu považuji za jednu z možností tvorby krátkodobé rezervy a vklady jsou zde vázány jen několik málo měsíců.


43

8 Střednědobá rezerva Mezi další důležité rezervy řadíme střednědobé, které si můžeme zařadit do horizontu od jednoho až pěti let. Je logické, že tato rezerva musí být zákonitě větší, než krátkodobá. Tuto rezervu lze plánovat například kvůli koupi auta, svatbě, nových elektrospotřebičů, dražší dovolené, menší rekonstrukci bydlení nebo dokonce jako přípravu na akontaci při financování koupě či výstavby vlastního bydlení apod. Neočekávané čerpání rezervy může nastat například v období léčby nemoci či vážnějšího úrazu, které trvají déle jak jeden rok a je stále dobrá vyhlídka do budoucnosti na jejich vyléčení a zachování pracovní schopnosti do té míry, že neohrozí plné nastartování příjmů před těmito událostmi, ale i případný zvrat zdravotního stavu k dlouhodobému pracovnímu omezení. (Partners, 2013) Podle českého statistického úřadu se přibližně každý čtvrtý člověk v České republice stane během svého produktivního života invalidním. Nejde jen o tento údaj. Musíme brát také v potaz, že pokud počítáme s invalidním důchodem v určité míře, která je dnes vyplácena, může v budoucnu dojít k modifikaci v podobě poklesu či zvýšení. Podle Partners definujeme tři stupně výše střednědobé rezervy, a to: Nezbytná střednědobá rezerva (NSR) NSR = (V – NV) *0,5 + NV – ID2 – ČP) * 48

(4)

Kde V = výdaje – NV = nezbytné výdaje * 0,5 znamená, že odečtením těchto dvou položek získáme zbytné výdaje, tj. výdaje, které nejsou životně nepostradatelné. Vynásobením hodnotou 0,5 znamená snížení těchto zbytných nákladů o padesát procent. Toto snížení můžeme považovat za sebekritickou subjektivní hodnotu. Ve druhé polovině příkladu jsme přičetli nezbytné náklady, tj. základní životní náklady, odečetli položku invalidního důchodu II. stupně (střední hodnota), odečteme čisté příjmy všech osob v domácnosti. Posledním krokem je zjištěnou finanční hodnotu vynásobit číslem 48. Toto číslo znamená 48 měsíců. Střednědobá rezerva má být v horizontu pěti let, tj. 60 měsíců. Pokud tvoříme i krátkodobou rezervu je logické si odečíst 12 měsíců. Doporučená střednědobá rezerva (DSR) DSR = (V – ID2 – ČP) * 48

(5)

U tohoto výpočtu již nerozdělujeme výdaje na nezbytné či zbytné. Chceme si zachovat životní úroveň i v případě negativních dopadů či větších investic ve střednědobém horizontu.

44


Optimální střednědobá rezerva (OSR) OSR = (PČP – ID2 - ČP) *48

(6)

Pokud máme obavy ze špatného výpočtu či odhadu hodnoty výdajů můžeme přistoupit k výpočtu optimální střednědobé rezervy. Tento výpočet si může rodina spočítat tak, že od součtu všech příjmů původních (PČP – původní čisté příjmy) odečte příjmy ostatních osob v domácnosti a příjem živitele rodiny zredukuje na výši invalidního důchodu druhého stupně. Nástroje střednědobé rezervy Tvorba střednědobé rezervy je možná hned několika způsoby. Jedním z nejjednodušších jsou termínované vklady. Dále sem řadíme stavební spoření, které je stále na vrcholku žebříčku oblíbenosti mezi českými „investory“. A poslední možností tvorby jsou opět investiční fondy, ale nyní dluhopisové, smíšené a fondy fondů.

8.1

Termínované vklady

Riziko Stejně jako u spořicích účtů i zde jsou vklady pojištěny do částky 100.000 Eur. Výnos je zde pevně daný garantovanou úrokovou sazbou. Očekávaný výnos Podle průzkumu trhu jsem zjistila, že úrokové sazby se zde dost liší podle toho, na jaký časový horizont chci termínovaný vklad zřídit. Jako příklad si uvedeme termínovaný vklad od záložny CREDITAS. Jedná se o spořitelní družstvo. Následující graf nám ukazuje změny úrokových sazeb v závislosti na délce termínovaného vkladu.

Střednědobá rezerva Obr. 2

45

Přehled úrokových sazeb termínovaných vkladů u záložny CREDITAS 3,20%

5 let*

3,00%

5let

2,90%

4 roky*

2,70%

4 roky

2,50%

3 roky*

2,30%

3 roky

* připsání úroků na konci termínovaného vkladu, v opačném případě se jedná o měsíční připisování úroků Zdroj: (CREDITAS [online], 2014)

Výpočet budoucí hodnoty při jednorázovém vkladu je velmi jednoduchý a postačí nám k tomu tato jednoduchá rovnice. Ve výpočtu nezohledňuji žádné poplatky, protože mým průzkumem trhu jsem zjistila, že většina nabízených termínovaných vkladů je bez poplatků. Nyní si předvedeme názorný příklad výpočtu, přes níže uvedený vzorec z knihy Finanční matematika v praxi (Šoba, Širůček, Ptáček, 2013) Budoucí hodnota = Počáteční vklad * (1 + úrok (*0,85 daň))počet let (7) Pokud bychom uložili na tento termínovaný vklad například 100.000 Kč na 5 let, obdržíme: Budoucí hodnota = 100.000 * 1,02725 = 114.360 Kč Likvidita V případě likvidity je to s termínovanými vklady horší. Pokud bychom peníze potřebovali dříve, než za dobu, na kterou je termínovaný vklad sjednán, zaplatíme pokuty nebo sankce. Pro názornost u záložny CREDITAS je zde pokuta dvacet procent z výše vkladu.

8.2

Stavební spoření

Na hranici časového střednědobého horizontu pěti let se nachází i stavební spoření, které trvá minimálně šest let. Obecně nabídky stavebního spoření se na trhu liší pouze o minimální změnu úrokové sazby. Pokud stavební spoření chceme využívat hlavně kvůli úvěru na bydlení, či překlenovacímu úvěru, mohou se nabídky už lišit výrazněji. Pokud uvažujeme o úvěru ze stavebního spoření na stavbu, modernizaci či rekonstrukci bydlení.

46


Riziko Pravděpodobnost, že bychom někdy v budoucnu museli říci, že jsme kvůli stavebnímu spoření přišli o naše peníze je nulová. Stavební spoření je prostě jistota, kterou v dnešní době vycítilo velké množství populace. Vklady jsou pojištěny u Fondu pojištění vkladů. Riziko u stavebního spoření vidím v tom, že stát neustále zhoršuje pozici klienta ve smyslu snížení výnosu a zpřísnění podmínek k dosažení státní podpory. Pro zamyšlení a připomenutí smlouvy o stavebním spoření uzavřené do roku 2003 činila maximální výše státní podpory 4.500 Kč, smlouvy uzavřené mezi lety 2004-2010 měly možnost dosáhnout maximální státní podpory ve výši 3.000 Kč a nyní je státní podpora 2.000 Kč. I podmínky k dosažení této státní podpory jsou těžší například v počtu let spoření. Oproti původním smlouvám je také zavedena daň z příjmů z úroků. Co můžeme čekat za pár let? Očekávaný výnos Domnívám se, že úspěšnost v počtu uzavřených smluv u stavebního spoření je ve státní podpoře, která dnes, tj. 01. 05. 2014, je 2.000 Kč. Pokud by stát neuváděl fixní částku 2000 Kč, ale jen nějaké procento, spoustu lidí by stavební spoření dostatečně nemotivovalo. Výpočet stavebního spoření: Důležité je si uvědomit, že součet vkladů za rok musí být alespoň 20.000 Kč, abychom dosáhli plné státní podpory ve výši 2.000 Kč (tj. 10 % z ročního vkladu), proto budeme na účet vkládat 1.700 Kč za měsíc. Od této společnosti máme garantovaný úrok ve výši 2 procenta. Celková částka bude 200.000 Kč, a tedy poplatek za zřízení je 2.000 Kč (obvykle 1 procento z cílové částky), které jsme uhradili při podpisu smlouvy. Roční poplatek za vedení účtu bývá v průměru 300 Kč. 1.rok: ((1.700 * 12) + 2.000 – 300) * 1,02 = 22.542 Kč 2.rok: ((1.700 * 12) + 2.000 – 300 + 22.542) * 1,02 = 45.534,80 Kč 3.rok: ((1.700 * 12) + 2.000 – 300 + 45.534,80) * 1,02 = 68.987,50 Kč 4.rok: ((1.700 * 12) + 2.000 – 300 + 68.987,50) * 1,02 = 92.909,30 Kč 5.rok: ((1.700 * 12) + 2.000 – 300 + 92.909,30) * 1,02 = 117.309,50 Kč 6.rok: ((1.700 * 12) + 2.000 – 300 + 117.309,50) * 1,02 = 142.197.70 Kč Likvidita Jak jsem zmínila již výše, stavební spoření se uzavírá minimálně na 6 let. Pokud stavební spoření chceme ukončit dříve, porušíme tím jednu z podmínek pro získání státní podpory. Po uplynutí šesti leté povinné doby spoření, a následného ukončení smlouvy musíme na své peníze čekat další tři měsíce.


8.3

47

Investiční fondy – dluhopisový, fondy fondů, smíšený

Riziko U těchto investičních fondů je riziko ještě o něco větší než u investičních fondů peněžního trhu, a to hlavně kvůli tomu, že se jedná o investiční fondy pro tvorbu střednědobých rezerv, tudíž v časovém horizontu 2-5 let. Za takovou dobu tam investor může naspořit nemalý finanční obnos, o který i může přijít. Na tyto vklady se nevztahuje pojištění u fondu pojištění vkladů. Očekávaný výnos O očekávaném výnosu je zde těžké hovořit. Každý fond je jinak úspěšný a jeho úspěšnost se mění v podstatě denně. Pokud si budeme vybírat fond, je důležité si projít jeho historii. Další důležitou položkou, která ovlivní náš výnos, jsou poplatky, které naše výnosy může snížit i o tisíce korun. Jde zejména o poplatky, jako jsou správcovský, výstupní/vstupní. Likvidita Své prostředky samozřejmě musíme dostat vždy zpátky, ale opět za jakou cenu.

48

Dlouhodobá rezerva

9 Dlouhodobá rezerva Jako dlouhodobou rezervu můžeme považovat úspory na časovém horizontu více jak pěti let. Tvorba a plánování této rezervy je ta nejnáročnější, protože vyžaduje strategické uvažování, a to nejen při plánování budoucích výdajů, ale i využití finančních nástrojů k její tvorbě. Rezerva je využívána zpravidla pro účel tvorby finančních prostředků na stáří, nechceme-li se pouze spoléhat na stát, ale chceme si vytvořit vlastní pilíř penzijního systému, úspory dětem na studia či na cestu kolem světa, finance na předčasné splacení hypotéky a především pak vytvořit rezervy při dlouhodobém výpadku pracovního příjmu vlivem invalidity na základě onemocnění či velmi vážného úrazu apod. Každý z těchto plánovaných nebo i neplánovaných výdajů vyžaduje již řádnou přípravu. (Partners, 2013) Stejně jako u předchozích typů rezerv i zde rozlišujeme podle Partners (2013) nezbytnou, doporučenou a optimální dlouhodobou rezervu. Nezbytná dlouhodobá rezerva (NDR) NDR = ((V – NV)* 0,5 + NV – ID2 – ČP) * (DV – SV – 5) * 12

(8)

Rozbor vzorečku tvorby nezbytné dlouhodobé rezervy se dá interpretovat asi tak: část vzorce (V – NV) *0,5 + NV – ID2 – ČP jsme si již vysvětlili v předchozí kapitole. Ve druhé části vzorce uvádím (DV – SV – 5) * 12. DV znamená důchodový věk, tj. věk odchodu do důchodu a SV současný věk živitele rodiny od tohoto rozdílu odečtu ještě 5 let, tj. sečtená doba tvorby krátkodobé a střednědobé rezervy. Nakonec se hodnota vynásobí dvanácti měsíci. Doporučená dlouhodobá rezerva (DDR) DDR = (V – ID2 – ČP) * (DV – SV – 5) * 12

(9)

Opět zde slovo doporučená znamená zachování si životní úrovně v čase. Nerozlišuji výdeje na zbytné a nezbytné, zanechávám oba typy ve stávající míře. Optimální dlouhodobá rezerva (ODR) ODR = (PČP – ID2 - ČP) * (DV – SV – 5) * 12

(10)

Pokud od původních čistých příjmů všech členů domácnosti odečtu invalidní důchod II. stupně živitele rodiny a také čisté příjmy ostatních členů rodiny, tak mi zbyde určitá finanční hodnota, kterou budu muset v budoucnu vykompenzovat. Kompenzaci si můžu představit rozpuštěním dlouhodobé rezervy do jednotlivých měsíců, po které budu pobírat možný invalidní důchod.

Dlouhodobá rezerva

49

Nástrojem pro tvorbu dlouhodobé rezervy může být například životní pojištění, důchodové spoření, doplňkové penzijní připojištění, investiční fondy a další. Jelikož jde o dlouhodobou rezervu, tak za nástroje můžeme považovat i méně likvidní prostředky jako auto, nemovitost, pozemek, umělecké předměty apod. My se ale pro příkladnost zaměříme hlavně na nástroje, které nám nabízí finanční trh.

9.1

Životní pojištění

Riziko Riziko u životního pojištění spočívá v tom, že vklady nejsou pojištěny u Fondu pojištění vkladů. Z pohledu rizika musíme rozlišovat životní pojištění na kapitálové a investiční, protože na investiční životní pojištění se můžeme dívat jako na klasickou investici, tedy žádné garantované zhodnocení. Očekávaný výnos U tohoto typu „spoření“ jsou výnosy nízké. Na příkladu si ukážeme jeden typ kapitálového životního pojištění od společnosti Wüstenrot pod názvem ProBudoucnost. Umožňuje variabilně nastavit poměr mezi rizikovou a rezervotvornou složkou, a to lze měnit i v průběhu pojištění. Další výhodou neboli výnosem je daňový odpočet. V našem příkladu níže je daňově odečitatelnou položkou každý rok 6.000 Kč5, tj. cca 900 Kč v čistém. U životního pojištění je možnost příspěvku od zaměstnavatele. Tab. 9

Příklad životního kapitálového pojištění

Měsíční spoření Doba spoření Rok narození Garantovaný úrok Pojistná částka Spořicí složka

1.500 Kč 20 let 1991 1,9 % Cca 2.100.000 Kč Cca 200.000 Kč

Zdroj: (Wüstenrot [online], 2014)

Likvidita Likvidita má zde snad nejhorší postavení. V prvním případě je nutno si uvědomit, že první dva roky se rovnají částce nákladů na zřízení. Tedy pokud pojištění zrušíme dříve než za dva roky, nedostaneme nic. V dalším případě s likviditou tedy zrušením pojištění a vyplacením části naspořené částky souvisí také daňová povinnost. V daňovém přiznání za daňové období, kdy bylo životní pojištění zrušeno je zapotřebí do Ostatních příjmů (§10) uvést součet odečitatelné položky – životní pojištění za všechny zdaňovací období, kdy jsme uplatnili nárok. 5

Součet vkladů za rok mínus 12.000 Kč

50

9.2

Dlouhodobá rezerva


Riziko Vklady do penzijních společností nejsou pojištěny u fondu pojištění vkladů. Vše je ale pod dohledem České národní banky, která se soustředí například na míru rizika penzijních společností při jejich investování. Nicméně investice do účastnických fondů můžeme stejně jako u investic do investičního životního pojištění považovat za klasickou investici se všemi riziky s tím spojenými. Očekávaný výnos I u doplňkového penzijního spoření je možnost získání příspěvku od zaměstnavatele. I zde můžeme využít daňovou úlevu, která se vypočítá stejně jako u životního pojištění. Není zde garantováno kladné zhodnocení. Oproti životnímu pojištění je zde velká výhoda v podobě státních příspěvků, jejichž výši jsme si uvedli výše. Likvidita Smlouvu o doplňkovém penzijním spoření v případě nutnosti jde předčasně ukončit Odbytným. Lze jej vyplatit pouze nejdříve po 24 měsících spoření. Odbytné je BEZ státních příspěvků a při výplatě jsou zdaňovány srážkovou daní výnosy a přijaté příspěvky zaměstnavatele.

9.3

Investiční fondy – akciové, komoditní

Riziko Mezi nejvíce rizikové nástroje spoření jsou akciové a komoditní fondy. V krátkém časovém horizontu bychom byli s největší pravděpodobností i ztrátový. Jako u všech investičních fondů, vklady zde nejsou pojištěny. Očekávaný výnos Výnos zde není garantovaný a nikdo nám nezaručí, kdy přijde nějaký propad na trhu. Pokud bychom chtěli porovnávat investiční fondy s ostatními spořicími nástroji tak zjistíme, že garance je nejdražší české slovo, tedy investiční fondy nám negarantují nic, za to se ale můžeme těšit z dlouhodobého hlediska větším ziskům. Každý investor si musí uvědomit svou investiční strategii. Buď vsadíme na jistotu, nebo s vidinou větších zisků půjdeme do risku například s investičními fondy akciovými. Likvidita Po zaplacení všech poplatků, které nejsou malé, musíme dobře zvážit naše vypovězení investice. Navíc investice do toho typu fondů není výhodný či je dokonce ztrátový v případě krátkodobé investice.

Finanční plán pro domácnost

51

10 Finanční plán pro domácnost V poslední kapitole provedu aplikaci teorie rodinného rozpočtu s využitím praktických poznatků, které jsem získala konkrétními propočty z reálného finančního světa. Na příkladu modelové rodiny vytvoříme návrh finančního plánu pro tvorbu krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé rezervy.

10.1 Základní údaje modelové rodiny Ve společné domácnosti žijí čtyři osoby, tj. muž – 30 let, žena – 30 let, dvě děti – ve věku 8 a 2 roky. Jako živitel rodiny zde vystupuje muž, který pro nás bude konzervativním investorem. Nejdříve si musíme udělat rodinný rozpočet, který samozřejmě rozdělíme na příjmy a výdaje. V tabulce se snažím uvádět co nejvíce přibližné průměrné náklady leckteré rodiny. Příjmy

Muž

Žena Celkem

Hrubá mzda Zdravotní pojištění (4,5 %) Sociální pojištění (6,5 %) Superhrubá mzda Základ pro výpočet zálohy na daň Daň Slevy na dani (sleva na poplatníka+2x dítě) Čistá mzda Rodičovský příspěvek

23.868,--Kč 1.074,--Kč 1.551,--Kč 31.984,--Kč 32.000,--Kč 4.800,--Kč 4.304,--Kč 20.747,--Kč 7.600,--Kč 28.347,--Kč

Výdaje Výdaje celkem Nezbytné výdaje celkem

24.347,--Kč 19.347,--Kč

52


Aktiva rodiny Automobil Běžný účet Rodinný dům Měsíční úspory rodiny Životní pojistka živitele rodiny

96.000,--Kč 43.000,--Kč Splatnost hypotéky za 25 let 28.347 – 24.347 = cca 4.000,--Kč 1.500,--Kč / měsíčně

10.2 Krátkodobá rezerva Výpočet výše krátkodobé rezervy Krátkodobou rezervu doporučuji tvořit z volných úspor ve velikosti 30 %. Pro výpočet potřebujeme znát výši podpory v nezaměstnanosti či velikost nemocenské. Jestliže si zadám kritérium, že náš živitel rodiny má statut zaměstnance, který pracuje v dané společnosti déle jak 5 let a zároveň víme jeho věk, tak podpora v nezaměstnanosti mu bude vyplácena 5 měsíců, z toho první dva měsíce 65 procent z čistého příjmu, další 2 měsíce 50 procent z ČP a poslední měsíc 45 procent z ČP. Výši nemocenské si můžeme určit pomocí kalkulaček na internetu. Pro lepší názornost si zkusíme spočítat náhradu mzdy v nezaměstnanosti, kde obdržíme odstupné ve výši trojnásobku našeho platu (tj. 62.241,--Kč) plus nám bude vyplacena podpora v nezaměstnanosti ve výši (2 * 13.486,--Kč + 2 * 10.374,--Kč + 9.336,--Kč), pokud konečnou hodnotu přepočítáme na měsíce jednoho roku, tak dostáváme 9.937,--Kč Nezbytná krátkodobá rezerva NKR = (NEZBYTNÉ VÝDAJE – NÁHRADY MZDY A NEMOCENSKÉ - ČP) * 12 MĚSÍCŮ NKR = (19.347 – (9.937 – 7.600) = 1.810,--Kč / měsíčně; tj. 21.720,--Kč / rok Doporučená krátkodobá rezerva DKR = (VÝDAJE – NÁHRADY MZDY A NEMOCENSKÉ - ČP) * 12 MĚSÍCŮ DKR = (24.347 – 9.937 – 7.600) = 6.810,--Kč / měsíčně; tj. 81.720,--Kč / rok Optimální krátkodobá rezerva OKR = (PŘÍJMY – NÁHRADY MZDY A NEMOCENSKÉ - ČP) * 12 MĚSÍCŮ OKR = (28.347 – 9.937 –7.600) = 10.810,--Kč / měsíčně; tj. 129.720,--Kč / rok


53

Podle našich výpočtů by rodině měsíčně chyběla finanční hotovost ve výši 1.810,-Kč pro úhradu alespoň nezbytných výdajů. Pro zachování současných výdajů ba i zbytných by rodině chyběla finanční hotovost ve výši 6.810,--Kč/měsíčně. A na konec, pokud si rodina chce zachovat svůj současný životní standart, potřebovala by navíc měsíčně cca 10.810 Kč. Vzhledem k té situaci, že je žena na mateřské dovolené a pobírá tak rodičovský příspěvek, jsou naše výpočty platné pouze rok (když nevezmeme v úvahu příchod dalšího potomka), po roce, až žena nastoupí do práce, se musí výpočty zopakovat a do života počítat s nimi. Nám to pro názornost stačí. I tak bychom rodině doporučili tvořit nezbytnou krátkodobou rezervu na spořicím účtu například u Sberbank. Úroková míra platná k 4. 5. 2014 je 1,63 procenta, pokud tuto hodnotu očistíme o daň6, vychází nám čistý úrok 1, 3855 procent. Na spořicí účet vložíme 21.423 Kč a díky zhodnocení dosáhneme úrovně čisté nezbytné krátkodobé rezervy. Hodnota spořicího účtu = 21.423,--Kč * 1.013855 = 21.720,--Kč S ohledem ale na výši doporučené a optimální krátkodobé rezervy, je důležité, aby rodina odkládala alespoň cca 30 procent měsíčních úspor na tentýž spořicí účet, aby se naše domácnost alespoň přiblížila co nejvíce k průměru mezi optimální a doporučenou výši krátkodobé rezervy. Čistý zisk z této úložky není nikterak velký, ale jde spíše o podpoření dobrých finančních návyků a část si ukládat a nemít ji na běžném účtu, který spotřebitele láká k útratě. Krátkodobé spoření na spořicím účtu 𝐾𝑠 = 𝐾 × 𝑚(1 +

𝑚+1 2∗𝑚

× 𝑟)

(11)

12 + 1 × 0,013855) = 18.135 2 ∗ 12 kde: m= počet úložek za jedno úrokové období, K= výše měsíční úložky, r= úroková míra 𝐾𝑠 = 1.500 × 12 (1 +

Hodnota spořicího účtu za rok bude mít hodnotu 18. 135 + 21.720 = 39.855,--Kč Naše doporučení pro rodinu zní následovně: pokud rodina přesune 21.423 Kč z běžného účtu na spořicí účet, tak za rok jejich spořicí účet bude mít hodnotu 21.720 Kč, což je přesná hodnota nezbytné krátkodobé rezervy, kterou rodina potřebuje vytvořit. Čistý zisk pro rodinu díky tomuto řešení bude cca 300 Kč za rok. Podle mého názoru, stačí rodině vytvořit nezbytnou krátkodobou rezervu, protože v době recese domácího hospodaření je logické pro mnoho rodin se uskromnit, a rodina i tak bude mít vytvořenou rezervu, díky které budou mít na základní výdaje, 6

Procentuální hodnotu očistíme od daně vynásobením 0,85.

54


které jsou pro ně životně důležité. Nicméně opatrnost je matka moudrosti a rodině dále doporučuji, aby si z měsíčních úspor tj. 4.000 Kč podle rodinného rozpočtu odkládala 1.500 Kč měsíčně na spořicí účet.

10.3 Střednědobá rezerva U tohoto druhu rezervy už nemůžeme pracovat se skutečností, že je žena na mateřské dovolené. Proto si přidáme další proměnou – očekávaná průměrná čistá mzda ženy po mateřské dovolené = 15.600 Kč. Dále musíme spočítat invalidní důchod druhého stupně, který by náležel živiteli rodiny, tj. 6.774 Kč7. U naší domácnosti nebudeme předpokládat, že by v tomto případě invalidní manžel ještě byl někde zaměstnán či měl další čistý příjem. Nezbytná střednědobá rezerva NSR = (V – NV) *0,5 + NV – ID2 – ČP) * 48 NSR = ((24.347 – 19.347) * 0,5 + 19.347 – 6.774 – 15.600) * 48 = -25.296 Kč Doporučená střednědobá rezerva DSR = (V – ID2 – ČP) * 48 DSR = (24.347 – 6.774 – 15.600) * 48 = 94.704,--Kč Optimální střednědobá rezerva OSR = (PČP – ID2 - ČP) *48 OSR = (20.474 + 15.600 - 6.774 -15.600) * 48 = 657.600,--Kč Z výše uvedených výpočtů můžeme vypozorovat zajímavou situaci. V případě střednědobé nezbytné rezervy se rodina dostává do situace, kdy rodinný rozpočet bude stále vykazovat přebytek 25.296,--Kč na čtyři roky. Pokud by rodina chtěla hradit všechny nezbytné náklady a poloviční část nákladů zbytných bude rodina potřebovat cca 94.704,--Kč. Optimální rezerva pro tuto rodinu je skoro astronomická částka. Je to rozdíl mezi příjmy stávajícími a budoucími. Při tvorbě střednědobé rezervy budeme u této rodiny využívat nástrojů jako termínovaný vklad a stavební spoření.

7

Tato částka mi byla vypočtena pracovnicí OSSZ v Hodoníně.


55

Termínovaný vklad Termínovaný vklad vytvoříme tak, že finanční hotovost, která nám neznehodnocená leží na běžném účtu, přesuneme na termínovaný účet například u záložny CREDITAS. Vybrala jsem připsání úroku až na konci termínovaného vkladu s délkou 48 měsíců a tudíž úroková míra je 2,9 procent před zdaněním. Budoucí hodnota = 20.000 * 1,024654 = 22.046,--Kč To znamená, že pokud rodina nechá 20.000,--Kč uložené na termínovaném účtu u této konkrétní záložny bude jí za 48 měsíců připsán úrok v hodnotě 2.046,--Kč. Stavební spoření Jako další doporučuji vkládat prostředky do stavebního spoření. Podrobný výpočet byl již proveden výše. Shrnuli nejdůležitější hodnoty z výpočtu tak za 6 let bude mít rodina naspořeno celkem cca 142.198,--Kč. Pokud rodina nebude tyto prostředky potřebovat a nevyužije ani překlenovací úvěr či úvěr ze stavebního spoření může prostředky uložit do nějakého z termínovaných vkladů na delší dobu s vyššími úrokovými sazbami nebo na jeden z investičních fondů a tyto prostředky přesunout na tvorbu dlouhodobé rezervy.

10.4 Dlouhodobá rezerva U dlouhodobé rezervy opět počítáme s finanční hodnotou invalidního důchodu druhého stupně. U této rezervy budou dozajista vycházet horentní sumy, zvláště u typu optimální dlouhodobé rezervy. Je důležité se této sumy nezaleknout, protože tuto částku není nutné naspořit díky spořicím produktům, ale spadá sem například i hodnota vašeho bydlení zredukovaná o částku nejlevnější alternativy a další. Nezbytná dlouhodobá rezerva NDR = ((V – NV)* 0,5 + NV – ID2 – ČP) * (DV – SV – 5) * 12 NDR = ((24.347 – 19.347) * 0,5 + 19.347–6.774–15.600) * 30 * 12 = -189.720,--Kč Doporučená dlouhodobá rezerva DDR = (V – ID2 – ČP) * (DV – SV – 5) * 12 DDR=(24.347 – 6.774 – 15.600) * 360 = 710.280,--Kč

56


Optimální dlouhodobá rezerva ODR = (PČP – ID2 – ČP) * (DV – SV – 5) * 12 ODR=(15.600 + 20.747 – 15.600 – 6.774) * 360 = 5.030.280,--Kč Ve vyčíslení nezbytné dlouhodobé rezervy vidíme opět přebytek cca 200.000 Kč. Pro názornost si tuto sumu vyčíslíme na měsíce a dostaneme se ke kladné hodnotě 527 Kč. U ostatních dlouhodobých rezerv jsme dospěli k obrovským hodnotám, ale opět musíme zdůraznit to, že nejde o částku, kterou musíme vytvořit za pomoci úspor, je důležité zvážit všechna aktiva rodiny. Životní pojištění Ze zadání víme, že současný živitel rodiny má uzavřenou životní pojistku, na kterou měsíčně přispívá 1.500 Kč, po dobu 30 let s garantovaným úrokem 1,9 procent, kde pojistná částka je cca 1.650.000 Kč a spořicí složka je cca 200.000 Kč8. Pokud přispíváme 1.500 měsíčně, můžeme si v daňovém přiznání k dani z příjmů odečíst až 6.000 Kč jako odečitatelnou položku. Daňová úspora bude tedy asi 900 Kč ročně. Pokud by se nic nezměnilo a daňový systém fungoval stejným způsobem za stejných podmínek ještě 30 let, za kterou budeme pojistku platit, tak naše daňová úspora na dani bude celkem 900 * 30 = 27.000 Kč. Velikost spořicí složky k pojistné částce jsme nastavili tak, aby v případě smrti pojistné plnění zabezpečilo splátku celé hypotéky, a dorovnalo výdaje na dobu potřebnou k dovršení dospělosti dětí. Při nastavování této částky nezapomeňme na důchody sirotčí a vdovský. Doplňkové penzijní spoření Opět se na toto spoření podíváme ze strany našeho živitele rodiny, tedy muže. Víme, že je mu 30 let a do důchodu má odcházet za 38 let, tedy v 68 letech. Pokud bychom spořili určitou sumu, tak můžeme docílit tzv. předdůchodu. Do důchodu můžeme jít až o 5 let dříve a musíme mít našetřenou takovou částku, aby nám mohlo být z našeho spoření vypláceno 8.000 Kč měsíčně, tj. celkem 441.468 Kč. Z měsíčních úspor, které rodině ještě zbývají, doporučujeme přispívat 800 Kč měsíčně se státní podporou 190 Kč měsíčně. Náš modelový příklad má tato kritéria a hodnoty:

Tyto údaje byly zjištěny na https://www.wustenrot24.cz/sjednat-online/probudoucnost/ zakladni-udaje/?form=RZR239 za pomoci internetové kalkulačky. 8

Finanční plán pro domácnost Tab. 10

57

Modelový příklad doplňkového penzijního spoření

Měsíční příspěvek účastníka Měsíční příspěvek zaměstnavatele Předpokládané zhodnocení Počet roků placeného připojištění Celkové příspěvky účastníka Výnosy z příspěvků účastníka Celkové státní příspěvky Výnosy ze státních příspěvků Celkem naspořeno Po zdanění

800 Kč 0 1,9 % 33 316.800 Kč 122.712 Kč 75.240 Kč 29.144 Kč 543.896 Kč 521.118 Kč

Zdroj: vlastní práce

Procento zhodnocení je námi zvolená prognóza, která nemusí být v žádném případě splněna. Jak již víme z teoretické části, všechna nová doplňková penzijní spoření spadají do účastnických fondů, které negarantují zhodnocení, proto použijeme jakýsi průměr na současném trhu. Dále jsme pracovali se 33 lety, protože důchodový věk 68 let (pokud chci jít o 5 let dříve do důchodu tak 63 let) mínus 30 let (jeho současný věk)= 33 let spoření. Celkové příspěvky účastníka 800 Kč * 12 * 33 = 316.800 Kč. Celkové státní příspěvky 190 Kč * 12 * 33 = 75.240 Kč.

10.5 Finanční plán Tab. 11

Shrnutí krátkodobé rezervy a jejího řešení

Doporučená krátkodobá rezerva 81.720 Kč

Spořicí produkt Spořicí účet – pravidelné vklady Spořicí účet – jednorázový vklad

Rok ukončení spoření

Budoucí hodnota účtu (Kč)

2015

18.135

2015

21.720

Zdroj: Vlastní práce

Po jednom roce práce s vyčleněnými prostředky na tvorbu krátkodobé rezervy jsme dosáhli úspor v hodnotě cca 40.000 Kč, což je asi polovina doporučené rezervy. Po prvním roce ale dvojnásobně převyšujeme nezbytnou rezervu. V případě propuštění živitele z práce či jeho dlouhodobější pracovní neschopnosti, rodina bude schopna zaplatit všechny nezbytné výdaje a část výdajů zbytných. Pokud rodina nebude nucena prostředky po roce či během roku použít, doporučuji vložit část, která převyšuje nezbytnou rezervu do fondů peněžního trhu.

58


Tab. 12

Shrnutí střednědobé rezervy a jejího řešení

Doporučená střednědobá rezerva 94.704 Kč

Spořicí produkt



Termínovaný vklad

2018

22.046

Stavební spoření

2020

142.198


U střednědobé rezervy rodina dokázala vytvořit vyšší rezervu než je doporučená její výše. V případě, pokud rodina nepotřebuje využít naspořené peníze ke koupi finančně náročného zboží, či využít překlenovacího úvěru či úvěru ze stavebního spoření pro modernizaci, rekonstrukci, výstavbu atd. doporučujeme investovat prostředky do investičních fondů smíšených – u těchto fondů shledáváme nejlepší poměr mezi výnosem a rizikem. Pro názornost, pokud bychom vložili všechny prostředky ze stavebního spoření na čtyři roky na výše zmíněný termínovaný účet, jeho budoucí hodnota bude 145.703 Kč, čistý zisk je 3.505 Kč. Tab. 13

Shrnutí dlouhodobé rezervy a jejího řešení

Spořicí produkt Optimální dlouhodobá rezerva 5.030.280 Kč

Životní pojištění: rezervotvorná složka Doplňkové penzijní spoření



2044

200.000

2047

521.118


Jak jsme již zmiňovali výše, dlouhodobá rezerva může být tvořena i nejméně likvidními prostředky jako je dům, auto a další, které lze nahradit za levnější alternativy či úplně opustit od jejich vlastnictví. Doplňkové penzijní spoření je nastaveno tak, aby si jej rodina mohla dovolit a aby naspořená částka byla dostačující pro předdůchod. Rodina by si tak předdůchod dovolit mohla i díky životnímu pojištění, které muž dostane vyplacené tři roky před odchodem do předčasného důchodu. Vyplacené životní pojištění doporučuji nechat ještě tři roky někde zhodnocovat, a poté tuto sumu rozpustit do jednotlivých měsíců a přidávat si jej k předdůchodu, který bude prvních pět let 8.000 Kč měsíčně.

Závěr

59

11 Závěr Cílem této práce bylo poskytnout střadatelům reálný obraz o spořicích produktech, které nabízí finanční trh v České republice a zhodnotit faktory působící na investory. Jako tři hlavní faktory byly vybrány očekávaný výnos, riziko a časový horizont. V rámci časového horizontu jsem vymezila výpočtem krátkodobou, střednědobou a dlouhodobou rezervu, kterou by měla každá domácnost mít připravenou pro případ jakéhokoliv výpadku příjmů. Výpočty bylo zjištěno, že pro rodinu s podprůměrnými příjmy je vytvoření reálné rezervy možné. Je důležité neustále nechat své finanční prostředky pracovat a tedy zhodnocovat. V České republice je spousta různých finančních produktů a nejen investoři, ale i střadatelé by měli být kreativní, aktivní ve své správě a hlavně aktuální. V případě rizika jsme rozlišili produkty na pojištěné a nepojištěné u Fondu pojištění vkladů, neboť právě z tohoto jediného pohledu rozdělení lze posuzovat riziko produktů. Posledním námi posuzovaný faktor se týkal očekávaného výnosu. U každého produktu bylo na základě vzorců nastíněn výpočet budoucí hodnoty. V rámci naší republiky byl proveden průzkum o finanční gramotnosti a je jisté, že situace není nejlepší. Moje práce podává pomocnou ruku českým střadatelům, aby uměli zvážit dobře situaci, vybrat si produkt v časově správném horizontu, spočítat a porovnat si očekávaný výnos u různých společností. Je důležité, aby si každý osvojil už v útlém věku, co je to rezerva, jak jí tvořit v jaké míře s jakými produkty. Na ukázkové domácnosti jsem prokázala, že různé rezervy lze vytvořit i za předpokladu nižších příjmů, než průměrných za téměř nulového rizika. Je těžké pro začátečníka střadatele vzít své finanční prostředky z pod peřiny a vložit na nějaký spořicí či investiční účet, ale v naší práci bylo objasněno, jak se peníze zhodnocují a vydělávají pro nás. Díky častému upozorňování na existenci Fondu pojištění vkladů se střadatelé mohou lépe rozhodnout ohledně faktoru rizika a tedy i nedůvěry investovat své peníze. V budoucnu můžeme očekávat větší zájem domácností o spořicí produkty hlavně kvůli dlouhodobé rezervě. Jde zejména o zajištění se na důchod, nebo jak dovolují nové účastnické fondy na předdůchod. Zveřejněné tabulky, které nám říkají, kdy půjdeme do starobního důchodu, či jaký vůbec bude náš důchod, jasně upozorňují na to, že do důchodu můžeme jít, až na něj budeme mít našetřeno. Je podstatné si uvědomit, že spořit člověk musí začít co nejdříve, pravidelně. Za pár let až naše úspory budou v určité celkové hodnotě, člověk lépe zjistí, že nemusí pracovat jen pro peníze, ale že peníze mohou pracovat i pro něj.

60

Literatura

12Literatura HUBINKOVÁ, Zuzana a Pavel MARINIČ. Psychologie a sociologie ekonomického chování: moderní metody a trendy. 3., aktualiz., dopl. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2008, 277 s. Prosperita firmy. ISBN 978-80-247-1593-3. DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. - přeprac. Praha: Ekopress, c2009. ISBN 978-80-86929-51-4. ČIŽINSKÁ, Romana a Pavel MARINIČ. Finanční řízení podniku: moderní metody a trendy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 204 s. ISBN 978-80-247-3158-2. JUREČKA, Václav. Makroekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 332 s. ISBN 978-80247-3258-9. ČERNOHORSKÝ, Jan a Petr TEPLÝ. Základy financí. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 304 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3669-3. POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. Vyd. 1. C. H. Beck, 2006, xvii, 716 s. ISBN 80717-9462-7 KIYOSAKI, Kim. Bohatá žena: kniha určená ženám : vezměte svou finanční budoucnost do vlastních rukou!. Hodkovičky [Praha]: Pragma, c2007, 284 s. ISBN 807349-079-X SMRČKA, Luboš. Rodinné finance: ekonomická krize a krach optimismu. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, xxii, 538 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400199-4. RADOVÁ, Jarmila, Petr DVOŘÁK a Jiří MÁLEK. Finanční matematika pro každého. 7., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2009, 293 s. ISBN 978-80-247-3291-6. KAŠPAROVSKÁ, Vlasta, Petr DVOŘÁK a Jiří MÁLEK. Řízení obchodních bank: vybrané kapitoly. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 293 s. Finance (Grada). ISBN 80717-9381-7. VEBER. Podnikání malé a střední firmy. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008, 311 s. ISBN 978-80-247-2409-6. RYTÍŘOVÁ, Lucie. Důchodový systém v České republice. Olomouc: ANAG, 2013, 115 s. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-821-5. OCHRANA, František, Jan PAVEL a Leoš VÍTEK. Veřejný sektor a veřejné finance: financování nepodnikatelských a podnikatelských aktivit. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013, 261 s. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-247-3228-2. JANDA, Josef. Spořit nebo investovat?. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 167 s. ISBN 97880-247-3670-9. JANDA, Josef. Zajištění na stáří: jak se co nejlépe připravit na podzim života. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 197 s. ISBN 978-80-247-4400-1. PELC, Vladimír. Daňový průvodce pro mzdové účetní. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2010, xiii, 280 s. ISBN 978-80-7400-300-4

Literatura

61

DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a Luboš SMRČKA. Finanční vzdělávání pro střední školy: se sbírkou řešených příkladů na CD. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2011. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-807-4000-089. POLOUČEK, Stanislav. Peníze, banky, finanční trhy. Vyd. 1. C.H. Beck, 2009, xviii, 414 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-152-9. HRDÝ, Milan. Oceňování finančních institucí. 1. vyd. Praha: Grada, 216 s. ISBN 80247-0938-4 SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. Osobní finance: řízení financí pro každého. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 207 s. Osobní a rodinné finance. ISBN 978-80-247-3813-0 Jak ovládnout své peníze: finanční plánování pro každého. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013, 227 s. Partners (BizBooks). ISBN 978-80-265-0127-5 ŠOBA, Oldřich, Martin ŠIRŮČEK a Roman PTÁČEK. Finanční matematika v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 300 s. Partners. ISBN 978-80-247-4636-4 Internetové zdroje: http://www.ingbank.cz http://www.fpv.cz/cs/ http://www.mfcr.cz http://www.csas.cz http://www.cnb.cz/cs/index.html http://www.bankovnipoplatky.com http://www.creditas.cz http://www.wuestenrot.cz http://www.airbank.cz http://www.cssz.cz

ING Bank, a.s. Fond pojištění vkladů Ministerstvo financí Česká spořitelna, a.s. Česká národní banka Bankovní poplatky CREDITAS, spořitelní družstvo Wüstenrot, životní pojišťovna a.s. Air Bank, a.s. Česká správa sociálního zabezpečení

BUŘÍNSKÁ, Barbora. Češi mají v bankách 1,8 biliónu korun, ale moc s tím spokojeni nejsou. In: [online]. [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/finance/329330-cesi-maji-v-bankach-1-8-bilionu-korun-ale-moc-s-tim-spokojeni-nejsou.html Studijní materiály z kurzu Investiční poradenství konané 02.04.2014 v Kyjově, vedené Zbyňkem Kostkou

62

Přílohy

Náhrady vyplacené Fondem pojištění vkladů

63

A Náhrady vyplacené Fondem pojištění vkladů Banka Česká banka, a.s. * AB banka, a.s. První slezská banka, a.s. Podnikatelské banka, a.s. Realit banka, a.s. Velkomoravská banka, a.s. Kreditní banka Plzeň, a.s. Pragobanka, a.s. ** Universal banka, a.s. ** Moravia banka, a.s. ** Union banka, a.s. Plzeňská banka, a.s. Vojenská družstevní záložna UNIBON, spořitelní a úvěrní družstvo Celkem

Den zahájení plateb 11.12.1995 31.01.1996 15.05.1996 17.06.1996 24.07.1996 29.07.1996 23.09.1996 01.12.1998 17.05.1999 11.10.1999 17.05.2003 07.06.2003

Náhrady vyplacené v mil. Kč do 31.12.2004 948,61 0,03 217,48 1 073,54 23,97 1 006,09 580,30 414,13 2 299,75 6 394,92 12 366,79 135,70

30.05.2011

68,34

23.07.2012

1 785,26

* výplata dodatečných náhrad byla zahájena 08.06.1998 ** výplata dodatečných náhrad byla zahájena 04.01.2002 Zdroj: (Fond pojištění vkladů – výroční zpráva [online], 2004)

27 314,91

64

Přehled poplatků u Air Bank

B Přehled poplatků u Air Bank

Měsíční poplatek za vedení účtu Vedení účtu v korunách, eurech a dolarech Příchozí a odchozí platba v ČR Zadání, změna, zrušení platebního příkazu nebo inkasa Zaslání SMS o pohybu na účtu Výběr, vklad peněz u našeho bankomatu Výběr peněz u Sazky Výběr peněz z bankomatu nebo na pobočce jiné banky Změna PINu na bankomatu Zaslání výpisu elektronicky Zaslání výpisu poštou Výběr peněz z bankomatu mimo EU Příchozí a odchozí zahraniční platba a europlatba Vystavení potvrzení včetně mimořádného výpisu na vaši žádost Vydání třetí a další platební karty (první dvě jsou zdarma) Zaslání upomínky Zdroj: (Air Bank [online], 30.04.2014)

Spořicí účet (Kč) zdarma Zdarma Zdarma

Běžný účet (Kč) Zdarma Zdarma Zdarma

Zdarma

Zdarma

1 Zdarma 10

1 Zdarma 10

25

25

Zdarma zdarma 25 100

Zdarma Zdarma 25 100

100

100

100

100

300

300

300

300

Spořicí produkty a faktory determinující jejich využívání v České republice

Recommend Documents