INDIVIDUALIZOVANÁ ZPRÁVA I analýza výsledků z projektu MAPA ŠKOLY 2013
Základní škola, Komenského 95, Lázně Bělohrad (CFKO)
Analýza Mapy školy Následující text obsahuje shrnutí výsledků projektu Mapa školy ze ZŠ Komenského 95, Lázně Bělohrad (CFKO). Realizátorem projektu je společnost SCIO. Dotazníkového šetření Mapa školy pro ZŠ se v roce 2013 zúčastnilo 52 893 respondentů ze 119 základních škol.
Zpráva je tematicky rozdělena do čtrnácti částí:
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.
Cíle školy Školní vzdělávací program Výběr školy Spokojenost se školou Kvalita a forma výuky Hodnocení Vztahy Bezpečné a zdravé prostředí Spolupráce Materiální zázemí Klima učitelského sboru Školní NEJ Souhrnné hodnocení vybraných oblastí SWOT analýza školy
Výsledky v této zprávě se často vztahují k souhrnným výsledkům za všechny základní školy. Proto je možné hledat položky, které se významně odchylují od průměrně dosahovaných hodnot, a interpretovat tak výsledky ve vztahu k ostatním školám. Závěr obsahuje shrnutí v podobě SWOT analýzy, která poskytuje přehled silných a slabých stránek školy či existujících příležitostí a ohrožení. Výsledky dotazníkového šetření je nutné vyhodnocovat vždy se zřetelem na specifické podmínky školy. Je potřeba brát v úvahu, že se jedná o subjektivní názory respondentů, které můžou být ovlivněny spoustou okolností − někdy stačí jeden větší problém v konkrétní třídě, který může ovlivnit i ostatní respondenty, změna ve vedení školy apod. Pokud není návratnost dotazníků 100 %, mají častěji tendenci se vyjadřovat ti, kteří s něčím silně souhlasí nebo silně nesouhlasí, to pak v souhrnných výsledcích může způsobit vychýlení výsledků. Průměr, ke kterému je škola porovnávána, je vypočítán pouze z výsledků škol, které se účastnily dotazníkového šetření. Pro větší přehlednost jsme barevně odlišili části, kterým by škola měla věnovat zvýšenou pozornost, protože se jedná o její silné a slabé stránky či potenciální rizika. Zeleně jsou označena pozitiva, modře ty části, ve kterých se vyskytly větší názorové rozpory, ať už v hodnocení jednotlivých skupin respondentů nebo v porovnání s jinými ZŠ.
2
1. Cíle školy: Rodiče Rodiče, a to zejména rodiče dětí na prvním stupni, dávají přednost získání maxima znalostí a vědomostí. Je to pro ně více důležité, než pro rodiče dětí na ostatních sledovaných školách. Vyžadují, aby se děti uměly učit, vyhledávat a zpracovávat informace, aby spolupracovaly v kolektivu a uměly jednat s lidmi. Rodiče vašich žáků se víceméně shodují s rodiči ostatních škol na tom, na co by měla škola jejich děti připravit. Učitelé Chtějí více než učitelé jiných škol naučit žáky především spolupracovat v kolektivu a vycházet a jednat s lidmi. Dále chtějí, a to také podstatně více než učitelé ostatních škol, aby se žáci uměli učit a vyhledávat samostatně informace1, větší důraz kladou na umění obhájit vlastní názor a vést diskusi, také na získání zdravého sebevědomí a schopnosti sebekritiky. Žáci Žáci druhého stupně požadují od školy získání maxima znalostí a vědomostí o něco méně než žáci ostatních sledovaných škol. Více než na jiných školách jim záleží zejména na tom, aby se dobře připravili na přijímací zkoušky, také aby uměli dodržovat pravidla respektovat autoritu. Na dalších cílech se víceméně shodují s žáky druhého stupně jiných škol. Součástí této oblasti je také vyjádření respondentů k tomu, jak se daří škole cíle naplňovat. Rodiče si myslí, že se škole nejvíce daří učit žáky spolupracovat v kolektivu a slušně se chovat. Nicméně obecně si rodiče vašich žáků myslí, že se škole nedaří naplňovat cíle v takové míře, jako jiným školám. Výsledky jsou lehce podprůměrné. Učitelé jsou téměř u všech uváděných cílů přesvědčeni, že se jim je daří naplňovat méně než je tomu na jiných školách.
2. Školní vzdělávací program Rodiče mají zájem se dozvědět více o probíhajících změnách souvisejících s reformou základního školství o něco méně než rodiče na ostatních školách, vědí o nich ve shodě s průměrem ostatních škol. Dá se říci, že na vaší škole mají zájem o další informace rodiče žáků všech ročníků, snad jen v devátém ročníku je zájem poněkud menší.
1
Společnost Scio tento závěr z dotazníkového šetření sleduje již několik let a rozhodli jsme se školám, jejich zřizovatelům i rodičům vyjít vstříc v podobě nového komplexního testu, který je zaměřen na dovednosti žáků potřebné pro život v 21. století. Spojuje tak schopnost řešit problémy a dovednost orientovat se v současném světě informací.
3
Učitelé spíše nejsou přesvědčeni o tom, že školní vzdělávací programy jsou krokem správným směrem, jejich názor je v souladu s názorem učitelů jiných škol.
3. Výběr školy Rodiče vesměs uvádějí, že prioritou pro volbu školy byla vzdálenost od bydliště, a to 56 % rodičů oproti průměru rodičů ostatních základních škol, který je 60 %. Tuto skutečnost může podpořit další možnost, kterou rodiče zdůrazňují podstatně více než na jiných základních školách, a to, že neměli v podstatě jinou volbu při výběru školy.
4. Spokojenost se školou Na otázku, zda by rodiče doporučili vaši školu svým přátelům, odpovídají rodiče celkově průměrně ve shodě s rodiči ostatních základních škol. Nejvíce doporučení, a tedy více, než je průměr, by vaše škola dostala od rodičů žáků druhého, pátého, sedmého a osmého ročníku. Nejméně pak od rodičů žáků devátého ročníku. Učitelé jsou rádi, že učí na vaší škole. Výsledek je v porovnání s ostatními zúčastněnými školami silně nadprůměrný. Atmosféru a celkové klima vaší školy hodnotí učitelé také velmi dobře, druhý nejvyšší bodovací stupeň zvolilo 56 % učitelů vaší školy, a tím je hodnocení atmosféry vaší školy podstatně vyšší než je tomu na ostatních školách. Žáci prvního stupně hodnotí převážně školu stupněm jedna z možných pěti, ovšem tuto známku dává vaší škole méně dětí než na středně velkých i ostatních školách. Více dětí než na jiných školách pak zvolilo k hodnocení stupeň dvě. Na druhém stupni jsou výsledky spokojenosti se školou srovnatelné či nadprůměrné. Na otázku, zda jsou rádi, že chodí právě do této školy, odpovídají žáci druhého stupně různě. Nejvíce spokojeny jsou dívky sedmého ročníku, celkově žáci osmého ročníku. Na prvním stupni se žákům vaší školy líbí. 94 % žáků prvního stupně se na někoho nebo na něco ve škole těší, jejich počet je o něco vyšší ve srovnání s ostatními školami. Na vaší škole by si učitelé spíše zvolili své povolání učitele znovu, pokud by měli možnost se rozhodnout opakovaně. Podle rodičů by se vaše škola měla zaměřit více snad jen na výuku jazyků. Rodiče celkově méně než na ostatních školách požadují prioritu některé vzdělávací oblasti. 32 % rodičů, více než je tomu na ostatních školách, je se stávajícím stavem rozložení výuky spokojeno. Žáci druhého stupně se na vaší škole cítí dobře a spíše ve shodě s průměrem na jiných školách. 12 % žáků se ale dobře ve škole necítí, a 23 % žáků druhého stupně na tuto otázku nedokáže odpovědět. Ve svých třídách se žáci druhého stupně cítí většinou dobře.
4
5. Kvalita a forma výuky Kvalita výuky Rodiče hodnotí kvalitu a formu výuky průměrně až nadprůměrně, někteří rodiče, zejména žáků druhého ročníku, ji neumí posoudit. Rodiče žáků prvního i druhého stupně si myslí, že existují rozdíly v přístupu jednotlivých učitelů k výuce, pouze 14 % rodičů žáků prvního stupně a 13 % rodičů žáků druhého stupně nedokáže situaci posoudit. Učitelé jsou spíše spokojeni s kvalitou a formou výuky, ale přesto méně než učitelé na jiných zúčastněných školách. Více učitelů než na ostatních školách, 30 %, si myslí, že nemají potřebnou znalost nových metod a postupů a neumí je také aplikovat. 26 % učitelů nedokáže své nedostatky blíže specifikovat. Méně učitelů ve srovnání s průměrem uvádí, že nepociťují při své práci žádné nedostatky. Učitelům se podle jejich vyjádření podstatně více než na jiných školách daří zaujmout a nadchnout žáky pro věc, vytvářet přátelskou atmosféru a dobré vztahy s žáky, jejich vztahy mezi sebou navzájem jsou také kvalitnější. Více než na jiných školách si učitelé průběžně doplňují kvalifikaci. Náročnost učení Rodiče a učitelé si spíše nemyslí, že by škola měla nadměrné nároky a přetěžovala žáky učením, avšak určité procento žáků druhého stupně, rodičů žáků druhého stupně a učitelů má opačný názor. Jak výuka probíhá Žáci prvního stupně si někdy mohou vybrat práci či cvičení v hodině podle sebe. Ve skupinách pracují stejně často ve srovnání s žáky 1. stupně jiných škol. Pokud se jim při vyučování něco nepovede, mají možnost si to opravit, a tuto možnost připouští stejné procento žáků ve srovnání s ostatními školami. Většinu žáků baví učení ve škole. Žáci mohou říct učiteli – učitelce svůj názor. Žáci druhého stupně v názoru na průběh hodiny uvádí více než žáci na jiných školách, že téměř každou hodinu jen poslouchají a zapisují látku. V týmech nebo ve skupinkách nepracují vaši žáci příliš často ve srovnání s žáky ostatních škol, méně často hledají sami odpovědi na otázky na internetu, v knihách, apod. Pokud se týká možností diskuse o názorech žáků, odpovídají žáci vaší školy, že spíše o svých názorech nediskutují. Poměrně velké procento žáků zvolilo v názorech na průběh výuky odpověď nevím.
5
Vaši žáci se také často učí nazpaměť věci, kterým příliš nerozumí. Někteří učitelé se podle nich dostatečně nesnaží, aby učení bylo zajímavé, aby se v hodinách nenudili, výsledky na jiných školách jsou v tomto ohledu srovnatelné. Vaši žáci nejsou otevřeni možnosti říct většině učitelů svůj nesouhlas bez obav, že budou zesměšněni nebo učitele naštvou. Podle vyjádření žáků se mnohem méně učitelů a mnohem méně často ptá na názory na výuku a na spokojenost s hodinou. Žáci si stěžují na nedostatek času na učení. Přiznávají vlastní neochotu a nedostatek vůle k učení. 24 % žáků o žádných překážkách v učení neví. Žáci druhého stupně by přivítali ve výuce především více praktické činnosti, provádění pokusů, více práce ve skupinách a dvojicích, také projekty, které by spojovaly více předmětů. Učitelé jsou přesvědčeni, že spíše nemají od svých žáků dostatek informací o tom, jak komu vyhovuje jejich způsob výuky. Pokud se týká překážek k dosahování lepších výsledků, 81 % učitelů zdůrazňuje především lenost, pohodlnost, nedostatek píle, 48 % z nich poukazuje na celkový stav společnosti a nedostatečnou prestiž vzdělání obecně. Tyto dvě hodnocené položky přesahují nepatrně výsledky na jiných zúčastněných školách. Za zmínku stojí také názor učitelů na nedostatečně zajímavý styl výuky, který přiznává 19 % učitelů oproti 5 % učitelů na jiných školách. Méně učitelů ale jako překážku dosahování lepších výsledků žáků uvádí neukázněnost a neschopnost soustředit se. Rodiče uvádějí jako hlavní překážky v dosahování lepších výsledků svých dětí neochotu a nedostatek vůle, náročnost učení, dále nepřátelství některých spolužáků. 26 % rodičů žádné překážky nevidí, a17 % je neumí posoudit. Rodiče by na úkor klasické výuky přidali raději exkurze a poznávací výpravy, výuku formou projektů, které spojují více předmětů, a samostatné vyhledávání informací v knihovně a na internetu. 20 % rodičů ve shodě s ostatními školami však vyhovuje stávající uspořádání výuky. Volitelné předměty Žáci druhého stupně nejsou jednotní v názoru na další volitelné předměty. 17 % žáků si myslí, že volitelných předmětů je málo. Počet volitelných předmětů vyhovuje na vaší škole 48 % žáků, 13 % žáků si myslí, že volitelných předmětů je až moc. Rodiče jsou s nabídkou volitelných předmětů spokojeni, 18 % rodičů nedokáže situaci posoudit. Oblíbené předměty Ve druhém ročníku mají žáci prakticky v oblibě všechny předměty s výjimkou cizího jazyka, vlastivědy a přírodovědy. Zejména chlapci nemají rádi matematiku a český jazyk, příliš oblíbená není prvouka.
6
Ve třetím ročníku vítězí tělesná výchova a matematika, zejména u chlapců. Dívky pak preferují výtvarnou výchovu, pracovní činnosti a hudební výchovu Děti nemají rády především český jazyk, prvouku, matematiku a hudební výuku, cizí jazyk. Čtvrtý ročník má v oblibě tělesnou výchovu, zejména dívky pak cizí jazyk, výtvarnou a hudební výchovu. Mezi nejméně oblíbené patří u chlapců český jazyk. Matematika, vlastivěda a přírodověda také není příliš oblíbena. V pátém ročníku mají žáci rádi tělesnou výchovu a matematiku a vlastivědu, dívky pak výtvarnou výchovu a pracovní činnosti. V pátém ročníku je zřetelná silná neoblíbenost českého jazyka – především u chlapců. Dále patří mezi neoblíbené částečně hudební výchova, cizí jazyk a vlastivěda. V šestém ročníku je oblíbená matematika a tělesná výchova. U dívek dále výtvarná výchova a u chlapců informatika. Mezi neoblíbené zde patří především český jazyk, anglický jazyk, dále fyzika, přírodopis, dějepis. Sedmý ročník si oblíbil také tělesnou výchovu a matematiku, dívky pak anglický jazyk a výtvarnou výchovu, část chlapců zeměpis. Žáci nemají rádi především český jazyk. V oblibě nejsou anglický jazyk, přírodopis, dějepis a fyzika, zejména u dívek pak matematika. V osmém ročníku je oblíbena u části třídy matematika a výtvarná výchova, u chlapců tělesná výchova, informatika a zeměpis, u dívek hudební výchova. Velmi neoblíbený je anglický jazyk. U chlapců patří mezi neoblíbené předměty zejména český jazyk a německý jazyk, u dívek matematika. V devátém ročníku mají chlapci v oblibě zeměpis, dívky výtvarnou výchovu, dále mají žáci rádi tělesnou výchovu a matematiku. Mezi neoblíbené předměty patří anglický a český jazyk. Dívkám se nelíbí dějepis.
6. Hodnocení Rodiče si více než na jiných školách přejí hodnocení jen známkami, zároveň však 28 % rodičů dává přednost hodnocení slovnímu i pomocí známek. Jsou spíše přesvědčeni, že jejich dítě je hodnoceno objektivně, stejně jako na jiných školách však rodiče ve více než polovině případů neumí posoudit, jestli je dítě hodnoceno jen na základě encyklopedických znalostí. Žáci druhého stupně mohou ve srovnání s ostatními školami méně hodnotit vlastní výkony či výkony spolužáků v hodinách.
7
Učitelé si myslí, že stupnice známek 1 – 5 má své opodstatnění, že velká většina žáků by polevila ve svém úsilí, kdyby byli hodnoceni jen stupněm 1 nebo 2. Méně než na jiných školách učitelé berou v úvahu při klasifikaci i kázeň žáků v hodinách.
7. Vztahy Žáci druhého stupně mají celkově pocit, že s nimi učitelé nejednají příliš fér, neplní to, co slíbí. Věří ale v tomto bodě učitelům stejně jako žáci ostatních škol. Ovšem výjimku tvoří devátý ročník, kde mají žáci na fér jednání učitelů spíše kladný názor, v celkovém hodnocení ale názor žáků devátého ročníku neovlivní průměrný výsledek. Téměř čtvrtina žáků má výhrady k chování některých svých spolužáků k učitelům. Žáci druhého stupně jsou spokojenější se vztahy ve svých třídách mezi sebou navzájem o něco více než je tomu na jiných školách, největší spokojenost je v šestém a devátém ročníku. Žáci prvního stupně uvádějí ve svých odpovědích, že jim učitelé pomohou a poradí, výsledek je zde shodný s průměrem na ostatních sledovaných školách. Mohou se obrátit na učitele s prosbou o pomoc v menší míře než děti na jiných školách. Kamarády mají ve třídě téměř všichni žáci, výsledek je průměrný ve srovnání s ostatními školami. Podle vyjádření žáků prvního stupně se k sobě děti sice chovají hezky, pokud ale srovnáváme s ostatními školami, výsledek je podprůměrný. Výjimkou je pátý ročník, kde je výsledek nadprůměrný. Děti se ve srovnání s průměrem ostatních škol svěřují s problémy ve škole svým rodičům méně, výsledky jsou podprůměrné. Učitelé Podle jejich vlastního vyjádření se k žákům chovají spíše korektně, jsou o tom přesvědčeni ve stejné míře jako učitelé jiných sledovaných škol. Učitelé mívají podle svých vlastních slov častěji občas vážné výhrady k chování žáků k učitelům, než je tomu na jiných zúčastněných školách. Většina učitelů má pocit, že se žáci navzájem zesměšňují a ponižují jen občas a málokdy, celkově se žáci podle vyjádření učitelů ponižují navzájem v menší míře než je tomu jinde. Učitelé podle svého vyjádření spolupracují mezi sebou o něco méně než na jiných školách při plánování výuky a její realizaci. Vedení oceňuje práci učitelů v porovnání s ostatními školami ve stejné míře. Pokud se týká zasahování do rozhodnutí, která se týkají chodu školy a její budoucnosti, mají učitelé stejné možnosti jako jejich kolegové na ostatních školách. Pokud se týká spokojenosti s oceněním práce učitelů ze strany vedení, dá se říci, že je také ve shodě s průměrem ostatních škol.
8
S organizací chodu a řízení školy jsou vaši učitelé méně spokojeni ve srovnání s učiteli jiných škol. Rodiče jsou relativně spokojeni se vztahy žáků ve škole navzájem, jejich spokojenost je však o něco menší než odpovídá průměru, přestože v pátém a šestém ročníku jsou rodiče spokojenější se vztahy mezi žáky ve třídách než na jiných školách. V sedmém a devátém ročníku je spokojenost se vztahy ve třídě nižší oproti průměru. Jsou celkově spokojeni s tím, jak se k nim učitelé chovají, průměrně ve srovnání s ostatními školami. Nejméně jsou spokojeni rodiče žáků devátého ročníku, nejvíce a nadprůměrně pak rodiče žáků druhého a pátého ročníku. Spokojenost rodičů s řízením školy je na stejné úrovni jako na jiných školách.
8. Bezpečné a zdravé prostředí školy Rodiče Určité procento rodičů uvádí, že jejich dítě zažívá ve škole nebo kvůli ní strach. Žáci prvního stupně Ve druhém ročníku se některé děti bojí starších spolužáků, cesty do školy a ze školy, někoho ve třídě. Přesto 82 % žáků uvádí, že se nebojí ničeho. Ve třetím ročníku se děti bojí především starších spolužáků, někoho ve třídě, cesty do školy a ze školy, také jít na záchod, do šatny a do jídelny či družiny. Více než polovina dětí se však nebojí ničeho. Ve čtvrtém ročníku se děti většinou také nebojí, ale u některých dětí je patrný ojedinělý strach ze starších spolužáků, někoho ve třídě, a z cesty ze školy a do školy. V pátém ročníku se především dívky bojí starších spolužáků, vesměs se děti nebojí ničeho. Žáci druhého stupně Většina z nich ví, u koho ve škole hledat pomoc, kdyby zachytili známky šikany, kromě sedmého ročníku jsou si více či stejně jisti jako žáci na jiných školách. Podle svého vyjádření mají širší zkušenost s šikanou, než žáci na ostatních školách. 14 % dětí oproti průměrným 13 % bylo šikanováno, největší zkušenost s šikanou mají žáci šestého ročníku – 23 % jich bylo šikanováno. 10 % žáků oproti 4 % žáků jiných škol přiznává, že se sami účastnili šikanování. Poměrně vysoké procento žáků bylo svědkem šikany, a 52 % žáků oproti 42 % žáků jiných škol slyšelo, že někoho šikanovali. Nejmenší zkušenost se šikanou mají žáci šestého ročníku. Rodiče nejsou více než na jiných školách znepokojeni chováním některých spolužáků k jejich dětem. Učitelé si však myslí, že negativní jevy se ve škole vyskytují méně často, než je tomu na jiných školách. Na otázku, jestli se problém šikany mezi žáky daří řešit efektivně, odpovídají spíše nejistě, na jiných školách jsou si učitelé svými postoji jistější.
9
9. Spolupráce Rodiče si ve srovnání s průměrem ostatních zúčastněných škol myslí, že spíše nemají možnost ovlivňovat chod školy a její budoucnost, 25 % rodičů nedokáže situaci posoudit. Většina rodičů je přesvědčena, že úroveň vzájemné spolupráce školy a rodiny je vyhovující. Cítí se být dostatečně informováni o dění ve škole, srovnatelně s rodiči na jiných školách. Termíny i způsoby komunikace se školou jim vyhovují více než rodičům na jiných zúčastněných školách. Mají zájem se spolupodílet především na řešení výchovných problémů, na spolupráci při některých školních projektech a organizaci některých mimoškolních aktivit. Učitelé si myslí, že rodiče spíše mají možnost ovlivňovat chod školy a rozhodovat o její budoucnosti. Také si myslí, že úroveň spolupráce s rodiči je spíše vyhovující. Většina rodičů se podle nich zajímá o práci a chování svých dětí ve škole podstatně více než rodiče žáků jiných škol. Rodiče by podle učitelů neměli zasahovat především do personálního obsazení, hodnocení žáků a metod výuky. O nezasahování rodičů do oblasti hodnocení žáků a cílů a směřování školy jsou více přesvědčeni než učitelé jiných škol. Žáci by podle učitelů neměli zasahovat do personálního obsazení, dále zejména do oblasti cílů a směřování školy, obsahu výuky, skladby předmětů. Žáci prvního stupně uvádějí, že rodiče se vesměs účastní besídek, výstav a akademií, výsledek je nadprůměrný. Žáci druhého stupně spíše nemají obavy z toho, že pokud by si na něco ve škole stěžovali, mohlo by jim to způsobit ještě větší problémy. Přesto však téměř pětina žáků odpovídá na tuto otázku nevím. Mají zároveň pocit, že pokud by chtěli něco změnit, mohlo by se jim to podařit častěji, než uvádějí žáci jiných škol.
10. Materiální zázemí Rodiče i učitelé jsou s materiálním zázemím školy více spokojeni, než na jiných školách, žákům druhého stupně se prostředí ve škole líbí také o něco více, než je tomu jinde. Učitelé a žáci prvního stupně jsou s jídlem ve školní jídelně spíše spokojeni, žáci druhého stupně pak o něco méně.
11. Klima učitelského sboru Hodnocení vedení školy Učitelé jsou rádi, že učí na vaší škole, ve srovnání s průměrem ostatních škol pak o něco více. V jejich přímé pedagogické práci jim překáží vykonávání dozoru o přestávkách, suplování – na tyto oblasti činnosti si stěžují více než učitelé ostatních škol. Mezi činnosti, které je zdržují od přímé pedagogické práce, patří podle slov učitelů také administrativa.
10
Vedení učitelům spíše pomůže s odstraněním či vyřešením nedostatků v práci či problémů a učitelé cítí, že vedení jejich práci ocení. Do rozhodnutí, která souvisí s chodem a budoucností školy učitelé mohou zasahovat, dokonce ve větší míře než na jiných školách. Učitelé nejsou v takové míře jako jejich kolegové přesvědčeni o tom, že ředitel/ka pracuje s plným nasazením a v zájmu školy. Většina zvolila odpověď „spíše ano“. Stejně většina učitelů odpovídá na dotaz ohledně vysvětlení kritiky práce některého učitele. 25 % učitelského sboru ale neumí situaci posoudit. Vedení školy umí formulovat úkoly, které vyžaduje od učitelů, a má dobrý přehled o pracovních aktivitách všech učitelů. Vedení školy umí pomoci s problémem, který vyvstane při jednání s rodiči. Vztah s kolegy Učitelský sbor si myslí, že kolegové svou práci dělají spíše dobře. Na ostatních sledovaných školách si ale v tomto ohledu věří kolegové více. Učitelé podle svých slov spolupracují při plánování výuky a její realizaci dostatečně a jsou přesvědčeni, že se k žákům chovají korektně a přátelsky. Učitelé si navzájem věří. Pokud by nastal nějaký problém, se kterým by si nevěděli rady, kolegové by pomohli s jeho řešením. Chování některých kolegů ve škole obtěžuje pouze 12 % učitelského sboru. Ve stejné míře s odpověďmi kolegů na jiných školách hovoří většina učitelů mezi sebou i o osobních věcech, a opět stejné procento učitelů ve srovnání s ostatními školami se stýká i mimo školu. Většina učitelů – více ve srovnání s průměrem, hovoří o přátelských vztazích mezi kolegy ve sboru. O supervizi či jinou možnost sdílení své práce nemají učitelé příliš zájem. Stres spojený s výukou Pro výkon své práce učitelé spíše mají dostatek učebních pomůcek. Skladba rozvrhu jim většinou také vyhovuje, odpovídají ve shodě s kolegy jiných škol. Ředitel/ka podle slov učitelů spíše dohlíží na to, jak učitelé plní své povinnosti a dodržují režim školy. Na školní přípravu mají vaši učitelé více času než kolegové na jiných školách a necítí se být tolik přetěžováni. Nežijí v permanentním stresu. Ve srovnání s jinými školami jim shodně občas „ujíždí“ nervy. Někdo z učitelů má strach z některého žáka. Občas se stane, že je některý žák vůči učiteli vulgární, a snaží se učitele vyprovokovat k agresivitě, i když tato možnost je uváděna ve velmi nízkém procentu. Fyzicky žák učitele nikdy nenapadl.
11
8 % učitelů uvádí, že si je žáci natáčí na mobil, 16 % toto nedokáže posoudit. 8 % učitelů má zkušenost se sexuálními narážkami ze strany žáků vůči nim. Pětina učitelského sboru má strach z některého rodiče, uvádí to více učitelů než na ostatních školách. Také se občas stává, že někteří rodiče jsou vůči učitelům agresivní.
12. Školní NEJ Rodiče si nejvíce váží přístupu učitelů k žákům, přístupu učitelů k rodičům a kvalitního vybavení, toho si váží více než rodiče žáků jiných škol. Více než na jiných školách také oceňují vzhled budovy a výzdobu a vybavení tříd. Více než na jiných školách by rodiče přidali mimoškolní akce pořádané školou, zvýšili by počet volitelných předmětů. Nejvíce rodičů by ale zlepšilo vztahy mezi žáky navzájem. 39 % rodičů na škole nevadí nic. Učitelé Učitelé si cení především přátelských vztahů mezi učiteli, také mezi žáky a učiteli. V těchto oblastech včetně snahy učitelů o zlepšení a spolupráce s rodiči jejich kladné hodnocení převyšuje průměr na ostatních školách. Také si cení kvalitního vybavení. Mají však podstatně větší výhrady než je tomu na jiných školách ke špatné kázni a drzosti některých žáků k učitelům. Dále jim také více vadí přístup a neochota žáků a neochota některých učitelů ke změně. Žáci druhého stupně jsou rádi se svými kamarády a spolužáky. Baví je i akce, které škola pořádá, váží si výuky na PC. Více než jejich spolužáci na jiných školách oceňují vzhled budovy, vybavení tříd a zájem učitelů o to, co si myslí, a jejich ochotu. Podobně jako na jiných školách pak jsou nespokojeni se školní jídelnou, se způsobem a kvalitou výuky, špatnou kázní některých spolužáků. Více než jinde jim vadí malý výběr volitelných předmětů.
13. Souhrnné hodnocení Atmosféru školy hodnotí žáci prvního stupně průměrně, druhého stupně nadprůměrně, rodiče mírně podprůměrně, učitelé mírně nadprůměrně. Vnitřní vztahy jsou žáky druhého stupně hodnoceny nadprůměrně. Rodiči, učiteli a žáky prvního stupně jsou hodnoceny podprůměrně. Vnější vztahy hodnotili žáci prvního stupně mírně podprůměrně, rodiče a učitelé mírně nadprůměrně. Materiální podmínky hodnotili učitelé průměrně, žáci druhého stupně a rodiče nadprůměrně.
12
Kvalita výuky zaměřeno na znalosti - tato oblast byla hodnocena žáky druhého stupně, rodiči i učiteli podprůměrně. Kvalita výuky zaměřeno na kompetence – hodnocení všech je opět podprůměrné, kromě žáků prvního stupně, jejichž hodnocení se pohybuje v pásmu průměru. Chování a výchova – žáci prvního stupně, rodiče, žáci druhého stupně i učitelé hodnotí oblast chování a výchovy podprůměrně.
13
14. SWOT analýza školy Silné stránky (přednosti)
Slabé stránky (nedostatky)
• • • •
• • • • • •
• • • • • • • • •
• • •
Vedení školy Spádovost školy Vztah učitelů k žákům Vzájemná pomoc učitelů, přátelské vztahy, spolupráce Učitelé mohou zasahovat do rozhodnutí o chodu a budoucnosti školy Ocenění práce učitelů ze strany vedení, pomoc učitelům Žáci prvního stupně se do školy těší Učitelé učí na škole rádi a jsou spokojeni se svým povoláním Spolupráce rodiny a školy, rodiče se zajímají o dění ve škole Atmosféra školy Materiální zázemí Spokojenost žáků se školou Učitelé umí zaujmout žáky pro věc Chování učitelů k rodičům Žáci si váží kamarádů ve škole, vztahů ve třídách Důraz na samostatnost a odpovědnost žáků
• • • • • • • •
Podprůměrné naplňování cílů školy Málo samostatné práce na druhém stupni Málo práce ve skupinách a ve dvojicích Nezajímavé učení Málo volitelných předmětů Průběh výuky – žáci jej neumí posoudit a vyhodnotit Neoblíbenost českého a cizího jazyka Šikana na škole Nevšímavost učitelů k projevům šikany Organizace chodu a řízení školy Kvalita výuky Školní jídelna Špatná kázeň a drzost některých žáků Nepoužívání nových metod a postupů v práci učitelů
Příležitosti pro rozvoj školy
Vnější ohrožení rozvoje školy
• •
• •
• • • • • • • •
Využít spádovosti školy Dát žákům více prostoru pro samostatnou práci a vyjádření vlastních názorů Využít zájmu učitelů o rozvoj školy Školní jídelna Věnovat pozornost projevům šikany Kvalita výuky Naplňování cílů školy Motivovat učitele k používání nových metod a postupů ve výuce Přidat do výuky samostatné projekty, které spojují více předmětů Více práce ve skupinách
• •
Spádovost školy Celkový stav společnosti, nedostatečná prestiž vzdělání obecně Lenost, pohodlnost žáků, nedostatek vůle Malá podpora a motivace žáků v rodině
SWOT analýza poskytuje přehled silných a slabých stránek školy a existujících příležitostí a ohrožení. Výsledky vás mohou inspirovat k případné diskusi a reflexi. Podrobné informace k SWOT analýze najdete v souhrnné zprávě.
14
Jak dále pracovat s takto vytvořenou SWOT analýzou SWOT analýzu můžeme chápat jako kombinaci dvou analýz (S-W a O-T). Vnější a vnitřní faktory však nepůsobí na chod školy izolovaně, díky této analýze zjistíme, kde jsou slabiny a rizika školy, která můžeme díky přednostem a příležitostem snížit či eliminovat. Kombinací vnitřních a vnějších faktorů získáme čtyři strategie dosahování úspěchu: SO – využívání silných stránek na získání výhody (příležitostí) WO – překonávání slabin (nedostatků) využitím příležitostí ST – využívání silných stránek (předností) k čelení hrozbám (rizikům) WT – minimalizování slabin a čelení hrozbám Tyto čtyři strategie nejsou oddělenými procesy, naopak se mohou překrývat, prolínat a navazovat na sebe. Jedno ze schémat strategických kroků by vypadalo např. takto: Uvědomíme si hrozbu, zjistíme příležitost a využijeme silných stránek, abychom tuto příležitost využili a udělali z ní další silnou stránku, tu pak využijeme k čelení hrozbám. Doporučení následujících kroků: • • • •
SWOT analýza nám ukazuje, KDE jsme NYNÍ Diskuze vedení školy a pedagogického sboru nad KDE jsme NYNÍ a kde bychom chtěli být, porovnání stávajícího stavu a cílů školy (KAM směřujeme) Upřesnění plánů a cílů školy (ČEHO chceme dosáhnout) Zvolení strategie školy zahrnující využití silných stránek a příležitostí k dosažení cílů (JAK toho dosáhneme a pomocí jakých NÁSTROJŮ, popř. jak tyto nástroje získat)
Sledovat, jak se TO DAŘÍ (zmapování situace po určité době, např. opakováním účasti v projektu Mapa školy, získáním zpětné vazby od učitelů, žáků, rodičů, vytvořením nové SWOT analýzy).
15