IFRS a bankrotní modely

5. mezinárodní konference Řízení a modelování finančních rizik VŠB-TU Ostrava, Ekonomická fakulta, katedra Financí

Ostrava 8. - 9. září 2010

Vykazování dle IAS/IFRS a bankrotní modely Dana Kubíčková 1

Abstrakt Mezinárodní standardy finančního výkaznictví přinášejí změny do výpovědi o finanční situaci a finanční výkonnosti firem ve finančních výkazech, které se pak promítají i do hodnot ukazatelů finanční analýzy a do hodnot bankrotních a bonitních modelů. Analýza vlivu IAS/IFRS na hodnotu Altmanova modelu Z-score a jeho strukturní prvky byla provedena na základě dvou souborů účetních výkazů vybraného souboru firem. Výsledky této analýzy jsou obsahem tohoto příspěvku. Klíčová slova Mezinárodní standardy účetního výkaznictví, finanční situace, ukazatele, bankrotní model,

1. Úvod a vymezení problému Mezinárodní standardy účetního výkaznictví jsou shrnutím osvědčených účetních postupů a zkušeností účetní profese a požadavků uživatelů na rozsah a kvalitu zveřejňovaných informací. Jsou postupně vytvářeny od 70. let minulého století a jejich účelem je především zvýšit srovnatelnost, vypovídací schopnost a využitelnost vykazovaných informací, které mají vypovídat o finanční pozici a výkonnosti různých podniků působících v různých národních podmínkách. Srovnatelnost údajů obsažených v účetních výkazech (rozvaha, výsledovka, výkaz změn ve vlastním kapitálu a výkaz o peněžních tocích) má význam nejen pro investory a banky, ale i pro management a finanční řízení podniků, na tyto ukazatele jsou vázány i metody řízení rizik a regulační ukazatele finančních institucí. Pro finanční řízení na úrovni podniků má význam především zajištění srovnatelnosti údajů obsažených v účetních výkazech. Vývoj ekonomického prostředí, objektivní projevy procesu globalizace nutí i malé a střední podniky k tomu, aby ve svém vlastním zájmu začaly věnovat této oblasti pozornost a poskytovaly informace využitelné, přehledné, srovnatelné a spolehlivé. A i když současné předpisy dosud nestanovují pro MSP povinnost sestavovat účetní závěrku v souladu s IFRS, podniky ji sestavují vedle účetní závěrky podle ČÚS. Důvodem je přístup zahraničních společností, které samy používají IFRS, umějí s nimi pracovat, rozumí informacím, které poskytují, které jsou srovnatelné a spolehlivé. Lze předpokládat, že finanční výkazy budou stále významnější a samozřejmou podmínkou pro navázání a udržení obchodních vztahů, především se zahraničními společnostmi, že budou představovat jistou konkurenční výhodu. Ve srovnání s českými účetními standardy přináší vykazování majetku a závazků podle mezinárodních účetních standardů (IAS/IFRS) podstatné změny v klasifikaci, obsahu i oceňování jednotlivých zobrazovaných prvků, které prostupuje v různých rovinách téměř 1

Ing. Dana Kubíčková , CSc., Vysoká škola finanční a správní, Praha, 110 00 Praha 10, Estonská 500, [email protected]



všechny položky účetních výkazů. Účetní výkazy sestavené podle IFRS poskytují podstatně jinou soustavu dat, podávající odlišný obraz o majetkové a finanční situaci daného podniku. To má vliv i na odvozené využití účetních dat, mj. pro hodnocení finanční stability a výkonnosti firem s využitím metod finanční analýzy. Výsledky finanční analýzy využívají firmy samotné ve finančním řízení, mj. i k hodnocení obchodních partnerů, kdy právě prostřednictvím metod finanční analýzy posuzují rizikovost a perspektivnost spolupráce s nimi. Finanční analýza je také nástrojem jímž hodnotí rizikovost své investice do podniků investoři. Na základě ukazatelů odvozených z účetních dat jsou však také konstruovány modely hodnotící rizikovost jednotlivých dlužníků při rozhodování o poskytnutí úvěrů firmám a dále pak pro řízení rizik finančních institucí, na které pak navazují i regulační ukazatele těchto institucí. Analýzu účetních dat využívají též instituce spravující prostředky fondů EU a hodnotí jejich prostřednictvím nejen důvěryhodnost kandidáta, ale následně i úspěšnost projektu, dále i regionální orgány především pro posouzení efektivnosti poskytovaných prostředků v rámci své působnosti. Finanční analýza má poměrně široké využití pro svou schopnost obsáhnout poměrně široce finanční situaci firmy: umožňuje analyzovat a sledovat vývoj základních stránek finanční stability (výkonnosti, likvidity, zadluženosti), hodnotit a predikovat vývoj finanční situace, kvantifikace jednotlivých charakteristik umožňuje je konfrontovat s doporučenými či oborovými hodnotami, sledovat vzájemné vztahy mezi nimi, srovnávat se stavem ve vybraných podnicích, identifikovat problémové oblasti a stanovovat cíle i opatření ke zlepšení situace. Základním zdrojem dat pro finanční analýzu a hodnocení finanční situace jsou účetní výkazy. Jestliže účetní výkazy sestavené podle IAS/IFRS poskytují jinou soustavu dat a jinou výpověď o finanční situaci účetní jednotky a s tím i závěry a hodnocení finanční situace prováděné na základě metod finanční analýzy jsou jiné než na základě výkazů sestavených dle české účetní legislativy. O tom svědčí výsledky výzkumu realizovaného v rámci projektu „Užití IAS/IFRS v malých a středních podnicích a vliv na měření jejich výkonnosti“, registrovaného u Grantové agentury České republiky pod evidenčním číslem č. j. 402/09/0225, který je řešen na Ústavu financí a účetnictví na FAME UTB Zlín a na němž se v této části podílí sekce účetnictví a auditu katedry podnikové ekonomiky VŠFS, o.p.s. Praha. Tyto výsledky byly publikovány např. v příspěvku Hodnocení finanční situace MSP v podmínkách mezinárodních standardů účetního výkaznictví" na mezinárodní vědecké konferenci "Finanční řízení podniků a finančních institucí", Ostrava, VŠB-TU 10. a 11. 9. 2009. ISBN 978-80-248-2059-0. Výsledky toho výzkumu ukázaly, že vykazování dle IAS/IFRS skutečně změnu v obraze finanční situace přináší, že dochází ke změnám jak v pozitivním i negativním směru, a to jak v oblasti dílčích poměrových ukazatelů, tak i v komplexním hodnocení bankrotním modelem Z-score, kde u 20 procent firem přinesly výrazné zhoršení výsledného hodnocení. Výzkum pokračuje i nadále – v současné době je analyzována výpověď o finanční situaci v podobě ukazatelů finanční analýzy na bázi účetních výkazů podle dvou účetních systémů za soubor celkem šestnácti firem (soubor se rozšířil ve srovnání s minulou etapou, o níž bylo referováno v minulém příspěvku, o dalších deset společností). Zjištěné rozdíly v jednotlivých dílčích ukazatelích vpodstatě potvrzují závěry z první etapy, resp. zdůrazňují, že změny mohou být kvantitativně mnohem podstatnější než ukázal první soubor (veškeré údaje budou



publikovány v souhrnném výstupu z již zmíněného projektu GAČR č. j. 402/09/0225, „Užití IAS/IFRS v malých a středních podnicích a vliv na měření jejich výkonnosti“). Změny v hodnotách dílčích ukazatelů i komplexního ukazatele jsou souhrnným výsledkem změn v mnoha parametrech, které se v datech účetních výkazů dle IAS/IFRS promítají. Určit příčiny změn jednotlivých ukazatelů a určit jejich vztah k reálnému stavu a výkonnosti firmy je proto dalším důležitým krokem v porozumění nové výpovědi o finanční situaci v podmínkách IAS/IFRS. Ve změnách hodnot finančních ukazatelů i bankrotního modelu se odrážejí jednak konkrétní podmínky činnosti podniku (obor činnosti, způsob financování) a s tím spojenou i jinou strukturu dopadů jiných metod zobrazování v účetních výkazech. Identifikovat tyto vlivy může být důležitou podmínkou. Intenzita vlivu těchto faktorů může být různě strukturovaná a identifikovat jednotlivé z nich je obtížné. Proto jsme v dalším zkoumání zvolili analýzu podle strukturních prvků modelu Z-score. Výsledky této analýzy jsou obsahem tohoto příspěvku.

2. Použitá metoda Altmanův model má za cíl v souhrnné veličině postihnout finanční situaci analyzované firmy. Zahrnuje ukazatele postihující ty stránky, které representují vnitřní i vnější podmínky činnosti podniku, v nichž se nejvíce odrážejí příznaky možných problémů. Jde o vybrané poměrové ukazatele: -

x1 = Čistý pracovní kapitál / Celková aktiva, x2 = Zadržené výdělky / Celková aktiva, x3 = EBIT / Celková aktiva, x4 = Vlastní kapitál / Cizí kapitál, x5 = Tržby / Celková aktiva.

Jejich významnost pro výpověď o finanční situaci je podtržena vahami těchto ukazatelů a výsledný vztah pro stanovení souhrnné veličiny je tento: Zo= 0,717*x1 + 0,847* x2 + 3,107*x3 + 0,420*x4 + 0,998*x5 Interpretace zjištěných výsledných hodnot vychází z této škály hodnocení: hodnoty vyšší než 2,7 - podnik není ohrožen bankrotem hodnoty v intervalu 2,7 – 1,2 - další vývoj nelze přesněji stanovit („šedá zóna“), hodnoty nižší než 1,2 - podnik je v horizontu 2-3 let ohrožen vážnými finančními problémy Pro nedostupnost ukazatele pohledávky po lhůtě splatnosti nebylo tedy možné využít varianty Altmanova Z-score pro české podniky Z tohoto vztahu jsme vycházeli při výpočtu souhrnných hodnot Z-score na základě dat dvou souborů účetních výkazů, sestavených za identickou účetní jednotku a účetní období, jednou dle českých účetních standardů a podruhé dle mezinárodních účetních standardů. Rozdíly mezi oběma hodnotami dílčích ukazatelů (včetně vah) je porovnáván absolutní a relativní (procentní) veličinou, kdy výchozí hodnotou je hodnota ukazatele vycházející z účetních výkazů dle českých účetních standardů. Analýza byla prováděna na souboru patnácti



podniků, u nichž byly za identické období k dispozici dva soubory účetních výkazů – jeden sestavený dle českých účetních standardů, druhý dle mezinárodních standardů finančního výkaznictví.

3. Dosažené výsledky Výsledky provedené analýzy jsou uvedeny v následujících tabulkách č. 1 a 2 . V tabulce č. 1 je porovnán dopad použití IAS/IFRS na celkové hodnocení finanční situace firem. Č

Společnost

Hodnota Z-score

Řízení letového provozu, s. p. Spolana, a. s.

4,710

4,464

- 0,246

v% ČÚS -5,22

1,185

1,117

- 0,068

-5,74

2,949

2,600

- 0,349

-11,83

-0,955

-0,804

+ 0,151

+15,81

2,503

2,775

+0,272

+10,87

Nehrozí bankrot Ohrožení bankrotem Šedá zóna

2,221

2,450

+0,229

+10,31

Šedá zóna

3,074

3,276

+ 0,202

+6,57

3,010

3,284

+0,274

+9,10

3,434

3,177

- 0,257

-7,48

2,863

2,655

-0,208

-7,26

11

Škodaauto CZ, a.s. Česká námořní plavba, a. s. Léčebné Lázně Jáchymov, a.s. České vinařské závody, a. s. T-mobil CZ 2004 T-mobil CZ, a. s. 2005 T-mobil CZ, a. s. 2006 Strojní zařízení, a. s. Vodárna, a. s.

1,264

1,225

-0,039

-3,09

Nehrozí bankrot Nehrozí bankrot Nehrozí bankrot Nehrozí bankrot Šedá zóna

12

Motor, a. s.

2,010

1,945

-0,065

-3,23

Šedá zóna

13

OHL ŽS, a. s.

2,1152

2,5928

+0,4776 +22,58

Šedá zóna

14

Stroje, s. r. o.

16,590

16,230

-0,360

-2,17

15

ŽPSV UO, a. s.

2,237

2,474

-0,237

-10,59

Nehrozí bankrot Šedá zóna

16

ČSA, a. s.

2,14

1,36

-0,78

-36,45

Šedá zóna

ČÚS 1. 2 3 4 5 6 7 8 9 10

IFRS

Výsledné hodnocení Rozdíl

ČÚS

IFRS

Změna

Nehrozí bankrot Šedá zóna

Nehrozí bankrot Šedá zóna Šedá zóna

Beze změny Beze změny Zhoršení

Ohrožení Beze bankrotem změny Nehrozí Zlepšení bankrot Šedá zóna Beze změny Nehrozí Beze bankrot změny Nehrozí Beze bankrot změny Nehrozí Beze bankrot změny Šedá zóna Zhoršení Šedá zóna

Beze změny Šedá zóna Beze změny Šedá zóna Beze změny Nehrozí Beze bankrot změny Šedá zóna Beze změny Ohrožení Zhoršení bankrotem

Tabulka č. 1 – Výsledné hodnocení firem na základě hodnoty Altmanova modelu

Z porovnání výsledného zařazení do škály pro souhrnné hodnocení finanční situace je patrné, že u celkem 12 firem ze 16 analyzovaných nepřineslo použití IAS/IFRS žádnou změnu, i když se hodnoty ukazatele měnily. U 7 firem z těchto 12 došlo ke snížení hodnoty Z-



score, u 5 naopak ke zvýšení. U třech firem přineslo použití IAS/IFRS zhoršení souhrnného hodnocení jejich finanční situace. A pouze u jedné z analyzovaných 16 firem přineslo použití IAS/IFRS zlepšené hodnocení její finanční situace. Tyto výsledky již opravňují zobecnit, že použití IAS/IFRS povede spíše k horšímu obrazu finanční situace. Přechod z ČÚS na IAS přinesl Celkem

Hodnota Z-score Zlepšení

Souhrnné hodnocení na základě škály

Beze změny Zhoršení Zlepšení

6

--

10

Beze změny

1

Zhoršení

12

3

Tabulka č. 2 – Vliv IAS/IFRS na hodnoty Z-score a celkové hodnocení finanční situace firem ve zkoumaném souboru

V následujících částech tabulky č. 3 jsou uvedena srovnání hodnot dílčích ukazatelů, z nichž se Altmanův model skládá, s cílem identifikovat u nich objem a směr změny způsobené použitím IAS/IFRS a identifikovat jak extrémní rozdíly v rámci pěti komponent modelu i mezi jednotlivými firmami. Řízení letového provozu, s. p. Spolana, a.s. Dílčí IFRS ukazatel ČÚS IFRS Rozdíl %ČÚS ČÚS

Škodaauto.cz a.s.

-7,23

-0,494

-0,521

0,000

0,00

0,030

0,000

%ČÚS ČÚS IFRS Rozdíl %ČÚS 0,032 0,001 -0,031 -96,87 -0,026 -5,26 0,080 47,61 -0,030 -100,00 0,168 0,248

0.000

0,00

0,160

0,158

-0,002

-1,27

0,262

0,194

-0,068

-25,95

x4

3,165 2,925 -0,240

-7,58

0,153

0,140

-0,013

-9,23

0,354

0,421

0,067

18,92

x5 Z-skore

0,578 0,578 0,000 4,710 4,464 -0,246

0,00 -5,22

1,337 1,185

1,340 1,117

0,003 -0,068

0,22 -5,74

2,133

1,736

-0,397

-18,61

2,949

2,600

-0,349

-11,83

x1

0,083 0,077 -0,006

x2

0,512 0,512

x3

0,373 0,373

Rozdíl

Tabulka č. 3 – Srovnání dílčích ukazatelů Z-Score zjištěných na základě ČÚS a IAS/IFRS Česká námořní plavba, a.s. Léčebné lázně Jáchymov a.s. České vinařské závody, a.s. Dílčí ukazatel ČÚS IFRS Rozdíl %ČÚS ČÚS IFRS Rozdíl %ČÚS ČÚS IFRS Rozdíl %ČÚS x1 x2

0,293

0,276 -0,017

-2,174 -1,979

-5,80 -0,011 -0,013

-0,002

-18,18

0,740 0,750

0,010

1,35

0,195

8,97

0,242

0,343

0,101

41,74

-0,131 -0,095

0,036

27,48

x3

0,273

0,259 -0,014

-5,13

0,178

0,193

0,015

8,23

0,567 0,752

0,185

32,63

x4

0,565

0,558 -0,007

-1,24

1,550

1,757

0,207

13,35

0,473 0,496

0,023

4,86

0,087 0,082 -0,005 -0,955 -0,804 0,151

-5,74 -15,81

0,544 2,503

0,495 2,775

-0,049 0,272

-9,00 10,87

0,572 0,547 2,221 2,450

-0,025 0,229

-4,37 10,31

x5 Z-skore

Tabulka č. 3 – Srovnání dílčích ukazatelů Z-Score zjištěných na základě ČÚS a IAS/IFRS – pokr.1 T-mobil CZ, 2005 T-mobil CZ, 2006 Ukazatel T-mobil CZ, 2004 xi ČÚS IFRS Rozdíl %ČÚS ČÚS IFRS Rozdíl %ČÚS ČÚS IFRS Rozdíl %ČÚS 0,014 0,224 0,110 785,00 0,033 0,216 0,183 554,54 0,123 x1 0,080 -0,043 -34,96 0,323 0,593 0,270 83,91 0,370 0,612 0,242 65,41 0,470 x2 0,462 -0,008 -1,70 0,766 0,631 -0,135 -17,62 x3 0,578 0,597 0,019 0,665 -0,037 3,29 0,702 -5,27 1,030 0,979 -0,051 -4,95 x4 1,279 1,095 -0,179 -13,99 1,276 1,088 -0,188 -14,73 0,942 0,853 -0,089 9,45 x5 0,750 0,763 0,013 1,733 0,863 0,882 0,019 2,20 3,074 3,276 0,302 9,82 Z-skore 3,010 3,284 0,274 9,10 3,434 3,177 -0,257 -7,48

Tabulka č. 3 – Srovnání dílčích ukazatelů Z-Score zjištěných na základě ČÚS a IAS/IFRS – pokr.2



Strojní zařízení, a.s. Vodárna, a.s. MOTOR, a.s. Dílčí ukazatel ČÚS IFRS Rozdíl %ČÚS ČÚS IFRS Rozdíl %ČÚS ČÚS IFRS Rozdíl %ČÚS 0,180 -0,058 0,013 0,010 -0,003 0,215 0,182 -0,033 -15,35 0,238 -24,37 23,08 x1 x2

0,118

0,125

0,007

5,93

0,115

0,143

0,028

19,58

x3

0,360

0,355

-0,005

1,39

0,238

0,242

0,004

1,68

x4

0,920

0,868

-0,052

-5,65

0,655

0,588

-0,067

x5 Z-skore

1,226

1,127

-0,001

-0,08

0,243

0,243

2,863

2,655

-0,208

-7,26

1,264

1,225

-0,012

0,061

0,073 608,33

0,069

-0,044

-0,113 163,77

10,23

0,381

0,492

0,111

29,13

-0,000

0,00

1,356

1,253

-0,103

7,60

-0,039

3,09

2,010

1,945

-0,065

3,23

Tabulka č. 3 – Srovnání dílčích ukazatelů Z-Score zjištěných na základě ČÚS a IAS/IFRS – pokr.3 OHL ŽS, a.s. Stroje, s.r.o ŽPSV UO,a.s. Dílčí ukazatel ČÚS IFRS Rozdíl %ČÚS ČÚS IFRS Rozdíl %ČÚS ČÚS IFRS 0,368 0,459 0,091 24,73 0,82 0,167 0,141 x1 0,82 0,00 0,00 0,065 0,085 0,020 30,77 1,23 0,237 0,179 x2 1,23 0,00 0,00 0,135 0,117 -0,018 -13,33 13,46 13,12 -0,34 0,111 0,099 x3 -2,53 0,099 0,112 0,013 13,13 0,72 1,023 1,506 x4 0,71 -0,01 -1,39 x5 Z-skore

1,448

1,820

0,372

2,115

2,593

0,478

25,69

0,36 22,60 16,59

0,35 16,23

-0,01 -0,36

-2,78 -2,17

Rozdíl %ČÚS -0,026 -15,57 -0,058

-24,47

-0,012

-10,81

0,483

47,21

0,699

0,548

-0,150

-21,46

2,237

2,474

0,237

10,59

Tabulka č. 3 – Srovnání dílčích ukazatelů Z-Score zjištěných na základě ČÚS a IAS/IFRS – pokr.4 Ukazatel CSA, a.s. xi ČÚS IFRS Rozdíl %ČÚS -0,23 -0,12 +0,11 +47,83 x1 x2

-0,11

0,12

+0,23 +209,09

x3

0,06

0,03

-0,03

x4

0,06

0,19

+0,13 +216,67

x5 Z-skore

2,36

1,14

-1,22

-51,69

-0,78

-36,45

2,14

1,36

-50,00

Tabulka č. 3 – pokr.5

Z těchto dílčích údajů je patrné, že změny v hodnotách jednotlivých dílčích ukazatelů (x1–x5) Altmanova modelu pod vlivem vykazování dle IAS/IFRS ve srovnání s hodnotami podle ČÚS nabývají a) hodnot záporných i kladných. b) velikost této odchylky se liší jak u jednotlivých dílčích ukazatelů, c) velikost odchylky je u jednoho dílčího ukazatele dosahována různá u jednotlivých analyzovaných firem d) rozdíly jsou v obou směrech (u dílčích ukazatelů i u ukazatelů v jednotlivých firmách) zanedbatelné, ale i velmi významné (často představující i několikanásobnou změnu původní hodnoty dle ČÚS). Tato zjištění znázorňuje přehledněji.následující graf č. 1:



Graf č.1 – Rozdíly v hodnotách dílčích ukazatelů Z-score (x1 – x5 ) a celkové hodnoty (Zscore) - v procentech hodnoty dle ČÚS Ze srovnání v tabulce i v grafu je možné odvodit několik poznatků: a) nejvyšších odchylek, a to především kladných, bylo dosaženo v ukazateli x2, tj. poměr Zadržené výdělky a Celková aktiva, a x1, tj. podíl Čistý pracovní kapitál na celkových aktivech, b) druhá významná kladná odchylka byla dosažena v ukazateli x4, tj. podílu Vlastní kapitál/cizí kapitál, u tohoto ukazatele však bylo dosahováno ve stejné četnosti, i když v menším objemu, odchylek záporných, c) relativně nejnižších odchylek, kladných i záporných, bylo dosaženo v ukazateli x3 , tj. rentability celkových aktiv (EBIT/celková aktiva) a v ukazateli x5, tj. obratovost celkových aktiv (Tržby/celková aktiva), d) u většiny srovnávaný dílčích ukazatelů dochází jak ke kladným, tak k záporným hodnotám, i když lze konstatovat převahu pozitivních posunů. 3. Závěry Provedená analýza potvrdila, že jiný způsob vykazování, dle IAS/IFRS, povede ke změnám ve výpovědi o finanční situaci firem, a to jak v dílčích ukazatelích, tak v souhrnném modelu. Ve struktuře bankrotního modelu byly nejvíce ovlivněny především ukazatel podílu Zadržených výdělků (nerozděleného zisku) na vlastním kapitálu a ukazatel podílu vlastního kapitálu na cizím (ukazatel samofinancování). V prvním případě lze příčinu vidět v jiném způsobu pojetí a vykazování položky Zadržené výdělky, ve druhém případě se projevila vliv odlišného pojetí a vykazování obou porovnávaných položek, tj. položky Cizí kapitál i položky Vlastní kapitál jako výsledek jiného pojetí nákladů a výnosů, oceňování aktiv a závazků a dalších. Lze předpokládat, že intenzita vlivu těchto odlišných postupů je spojeno i s oborem činnosti jednotlivých účetních jednotek, ale i např. s právní formou a dalšími skutečnostmi, které při této analýze nebyly zkoumány.



Literatura [1] CALTOVÁ M., Finanční analýza podniku /Financial analysis of company. Diplomová práce. 100 s. Praha, VŠFS 2008 [2] DVOŘÁKOVÁ D., Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standardů IAS/IFRS. Brno : Computer Press, 2008 [3] KUBÍČKOVÁ, D., KOTĚŠOVCOVÁ, J., Finanční analýza. Praha : Eupress, 2006 [4] KUBÍČKOVÁ, D., "Hodnocení finanční situace MSP v podmínkách mezinárodních standardů účetního výkaznictví" In: Sborník mezinárodní vědecké konference "Finanční řízení podniků a finančních institucí", 10. a 11. 9. 2009. Ostrava, VŠB-TU 2009 [5] SEVEROVÁ J., Mezinárodní účetní standardy a jejich odraz v hodnotách ukazatelů finanční analýzy / IFRS and their reflection in indexes of financial analysis. Diplomová práce. 121 s. Praha, VŠFS 2008.

Summary Financial Statements according to the International Financial Reporting Standards give the other dates, which bring ganges into the assesment of the financial situation and financial efficiency of the enterprises in comparison with these based on the Financial Statements according to Czech Accounting Standards. The comparison of the two picture, given by the two different value of the Altman models, through the partly indicators ways can bring interesting conclusions concerning the financial situation and efficiency of the enterprises as well as the Accountign Standards. How the ratios change, at what measure and direction, it is the question, on which is concentrated this article. Key words International financial reporting standards, financial situation, assesment of the financial performance, indicators, bankrupcy model

IFRS a bankrotní modely

Recommend Documents