HORNICKÉ listy ČASOPIS ZAMĚSTNANCŮ SKUPINY SD
ČERVEN 2015
ZLATÝ PERMON PRO DNT Bezpečnost práce v Severočeských dolech
Í N Á L NÍ I C Á E SP V YD
35
Vývoj počtu pracovních úrazů na DNT v období 2010 až 2014
30
25
20
23 20
14
15
10
8
5 1 0
2010
2011
2012
2013
2014
Z obsahu aktuality 6
svět dolů 18 Osobní ochranné prostředky Seznamte se s bohatou škálou osobních ochranných pomůcek, které jsou v SD nepostradatelnou součástí péče o bezpečnost a ochranu zdraví. Konkrétní pomůcky používané v ledvické úpravně prezentuje strojnice Jana Wolframová.
Zlatý Permon počtvrté pro DNT Za vynikající výsledky v bezpečnosti práce byla na začátku června udělena DNT prestižní cena Zlatý Permon. Symbol vynikající úrovně bezpečnosti v hornictví předali generálnímu řediteli SD Ivu Pěgřímkovi čelní představitelé ČBÚ.
požární ochrana 26 HZS DB a DNT Část věnovaná požárním sborům Dolů Bílina a Dolů Nástup Tušimice zevrubně informuje o širokém spektru činností našich hasičů.
profil 12
HORNICKÉ listy VELKÉ TÉMA: Bezpečnost práce v SD
informace 32
Jiří Kučera Své priority a cíle v rozhovoru představuje vedoucí odboru bezpečnosti práce, hygieny práce a požární ochrany SD Jiří Kučera.
listy
Bezpečnost práce v českém uhelném hornictví 2014 Přehled vývoje úrazovosti týkající se především oblasti povrchové těžby hnědého uhlí zpracovaný na základě zprávy ČBÚ.
HORNICKÉ časopis zaměstnanců skupiny SD – speciální vydání Bezpečnost práce v SD VYDAVATEL: Severočeské doly, a. s. (IČ 49901982), B. Němcové 5359, 430 01 Chomutov ŠÉFREDAKTOR: Tomáš Vrba ADRESA REDAKCE: Hornické listy, Budovatelů 2830, 434 01 Most, e‑mail:
[email protected] TEXT: Tomáš Vrba, Marek Herčzík. FOTOGRAFIE: Tomáš Vrba, Miloš Žihla, OMG DB a DNT, HZS DB A DNT. ČÍSLO REGISTRACE MK ČR: E 3126 TISK: Tiskárna AKORD Chomutov, s. r. o. Pro SD, a. s. zajistil INFO‑PRINCIP, s. r. o. UZÁVĚRKA SPECIÁLNÍHO VYDÁNÍ: 12. 6. 2015. Elektronickou podobu Hornických listů najdete na www.hornicke‑listy.cz
slovo generálního ředitele
bezpečnosti práce, péči o zdraví všech našich zaměstnanců a zajištění optimálního pracovního prostředí věnujeme v rámci celé skupiny SD zcela mimořádnou pozornost. Bezpečnost je u nás dlouhodobě chápána jako nedílná součást hornické činnosti. U příležitosti získání Zlatého Permona pro lokalitu DNT vychází toto speciální vydání Hornických listů, které se zabývá nejrůznějšími aspekty bezpečnosti a hygieny práce, požární ochrany a především apelem na nutnost nekompro‑ misního dodržování bezpečnostních předpisů. V roce 2014 se podařilo výrazně snížit úrazovost našich zaměstnanců, kdy počet úrazů s pracovní neschopností delší než tři dny meziročně klesl v rámci celé skupiny SD o pozoru‑ hodných 54 %. Naše strategie Efektivní a bezpečná těžba tedy přináší pozitivní výsledky. Na Dolech Bílina se podařilo v roce 2014 meziročně snížit počet úrazů z 16 na 11. Ještě progresivnější bylo meziroční snížení na DNT, kde byl vloni zaznamenán jeden pracovní úraz, jehož rekonvalescence trvala déle než tři dny, a tím pokles představuje výrazných 88 %. Po zásluze tedy získaly právě Doly Nástup Tušimice celostátní cenu za bezpečnost v hornictví – Zlatého Permona. Za tento výborný výsledek patří poděkování a uznání všem zaměstnancům, kteří dodržují bezpečnostní předpisy i pra‑ covníkům útvaru závodního lomů, kteří důsledně kontrolují jejich dodržování nejen u zaměstnanců skupiny SD, ale také ze strany externích firem, jež v našich dobývacích prostorech působí.
Hlavní cíl naší politiky bezpečnosti práce ve skupině SD: Každý pracovník se vrací ve zdraví a v pořádku domů. Každý den.
Povrchová těžba hnědého uhlí přináší různá rizika. Seve‑ ročeským dolům se na obou těžebních lokalitách daří díky dodržování a kontrole bezpečnostních předpisů jejich výskyt eliminovat. Hornickou činnost v SD realizujeme v přísném souladu s báňskou legislativou. Dodržování schválených pra‑ covních postupů a pravidel bezpečnosti práce je v náročném prostředí našich povrchových lomů nezbytností. V pořadí již čtvrtý Zlatý Permon pro DNT potvrdil, že vynikající výsledky v SD nejsou náhodou, ale výsledkem systémového dodržování právních předpisů, bezpečného a odborného vedení a říze‑ ní veškerých hornických činností, používání osvědčených a bezpečných pracovních postupů, kvalitní údržby a obno‑ vy veškeré dobývací techniky a především pak neustálého zvyšování odborné způsobilosti všech zaměstnanců včetně důkladného vyšetřování příčin vzniku úrazů a následného přijímaní účinných opatření k maximální eliminaci jejich pří‑ padného opakování. Vážení spolupracovníci, přijměte ještě jednou velké po‑ děkování za výborné výsledky v oblasti bezpečnosti práce dosažené v loňském roce a zároveň mějte vždy na paměti, že bezpečnost práce je trvalý proces, kterému musíme neu‑ stále věnovat patřičnou pozornost. Přeji vám skvělé pracovní výsledky, pevné zdraví a žádné pracovní úrazy. Zdař Bůh! Ivo Pěgřímek předseda představenstva a generální ředitel
4/5
Vážené kolegyně, vážení kolegové, zaměstnanci skupiny SD,
HORNICKÉ listy VELKÉ TÉMA: Bezpečnost práce v SD
aktuality
1
2 3
Severočeským dolům – Dolům Nástup Tušimice byla Českým báňským úřadem v kategorii hornická činnost prováděná povrchovým způsobem udělena prestižní cena Zlatý Permon. Slavnostní akt se uskutečnil 2. června v chomutovském sídle SD, kde symbol vynikající úrovně bezpečnosti předali čelní představitelé ČBÚ v čele se statutárním náměstkem Martinem Štemberkou. Nejvyšší ocenění za bezpečnost v hornictví převzali generální ředitel SD Ivo Pěgřímek, výrobní ředitel Jiří Neruda a závodní lomů Milan Novotný.
4
Během třináctileté historie soutěže bodovaly DNT už čtyřikrát Cena za bezpečnost v hornictví – Zlatý Permon – se od roku 2002 uděluje sub‑ jektům podléhajícím dozoru státní báňské správy jako projev uznání za dosažení vy‑ nikajících výsledků v oblasti bezpečnos‑ ti práce. Zřizovateli soutěže jsou Český báňský úřad, Odborový svaz pracovníků v hornictví, geologie a naftového průmyslu a Odborový svaz Stavba ČR. DNT během této dosavadní třináctileté historie bodova‑ ly už čtyřikrát – v letech 2008, 2009, 2011, a aktuálně za bezkonkurenční výsledky v oblasti bezpečnosti práce dosažené v roce 2014. Vloni byl na DNT zaevidován jediný pracovní úraz, jehož rekonvalescen‑ ce trvala déle než tři dny. To představovalo meziročně výrazné snížení o 88 %. Po‑ zitivních hodnot bylo dosaženo v počtu zameškaných pracovních směn z titulu pracovních úrazů v přepočtu na jednoho zaměstnance, a to včetně dodavatelských organizací provádějících činnost na loka‑ litě DNT, kdy bylo evidováno 1,38 zameš‑ kaných pracovních směn v přepočtu na jednoho zaměstnance. Zároveň během roku 2014 nebyla na DNT hlášena státní báňské správě žádná mimořádná událost.
Proto v kategorii hornická činnost prová‑ děná povrchovým způsobem – uhelný lom představovaly DNT zaslouženě to nejlep‑ ší v oblasti bezpečností práce v českém hornictví. 2. červen – slavnostní předání Zlatého Permona pro DNT Cenou Zlatý Permon je plastika od akademického sochaře Michala Morav‑ ce. Kamenný vousatý skřítek, který podle hornických pověstí pomáhal horníkům, je opatřen mosaznými štítky s vítězi jednotli‑ vých ročníků. DNT jsou tedy na Permono‑ vi uvedeny hned čtyřikrát. „Severočeské doly považujeme za jednu z nejzodpověd‑ nějších těžebních společností, která dlou‑ hodobě vykazuje výborné výsledky nejen v oblasti bezpečnosti práce a odborně vedené hornické činnosti, ale také v úrovni rekultivačních činností i vztahů ke svému okolí,“ uvedl během slavnostním předání statutární náměstek Českého báňského úřadu Martin Štemberka. Vyhlášení DNT jako vítěze roku 2014 byli přítomni také výrobní ředitel Jiří Neruda, závodní lomů Milan Novotný, manažer útvaru těžba Pa‑ vel Smatana a zástupce ředitele strategie a komunikace SD Rudolf Kozák.
1 Slavnostní akt převzetí Zlatého Permona (zleva) Rudolf Kozák, Jiří Neruda, Ivo Pěgřímek, Pavel Smatana a Milan Novotný. 2 Představitelé státní báňské správy (zleva) Bohuslav Machek, ředitel kanceláře ČBÚ, Jiří Varady, vedoucí báňský inspektor a Dušan Havel, předseda OBÚ v Mostě. 3 Cenu převzal generální ředitel SD Ivo Pěgřímek z rukou statutárního náměstka předsedy ČBÚ Martina Štemberky. 4 Výrobní ředitel SD Jiří Neruda a manažer útvaru těžba Pavel Smatana s listinou o udělení Zlatého Permona pro SD – DNT.
6/7
Cena za bezpečnost v hornictví – Zlatý Permon počtvrté pro DNT
aktuality
Výsledky bezpečnosti práce za prvních pět měsíců roku 2015
pohledem závodního lomů Milana Novotného Loňský rok přinesl z hlediska bezpečnosti práce velmi dobré výsledky. Podařilo se snížit úrazovost zaměstnanců, když počet úrazů s pracovní neschopností delší než tři dny meziročně klesl v rámci SD o výrazných 54 %. Také v letošním roce je na obou těžebních lokalitách věnována dodržování bezpečnostních předpisů mimořádná pozornost. Milan Novotný, závodní lomů SD, se svým útvarem zastřešuje veškeré činnosti spojené s bezpečností, hygienou práce a požární ochranou. Přiblížil nám počty úrazů v období leden až květen 2015, jejich příčiny a významnou kontrolní prověrku chystanou ČBÚ.
HORNICKÉ listy VELKÉ TÉMA: Bezpečnost práce v SD
Jaké jsou aktuální výsledky počtu úrazů za prvních pět měsíců letošního roku? Celkem jsme u našich zaměstnanců v rámci SD zaregistrovali 7 úrazů. Na DNT nebyl evidován žádný úraz se zá‑ znamem, tedy s pracovní neschopností delší než tři dny. Správa akciové společ‑ nosti vykázala za toto období 1 pracovní úraz (HZS DB) a celkem 6 jich připadlo na těžební lokalitu DB. Zde jsme bohužel zaznamenali znepokojivý vývoj během prvního čtvrtletí, a proto bylo nutné na tuto skutečnost reagovat řadou opatření. Co bylo nejčastější příčinou a zdrojem úrazů? Jako příčina letošních šesti evi‑ dovaných úrazů na DB převažovala
manipulace s materiálem, břemenem a předměty. Následovaly pády zapří‑ činěné uklouznutím či zakopnutím. Ne‑ pochybně k vysokému počtu úrazů při‑ spěly také klimatické podmínky. Každý ze své praxe dobře víme, o co obtížnější je běžná práce za deště nebo mrazu. S příchodem jara a ještě důslednějším dodržováním bezpečnostních předpisů se situace zlepšila. Pevně věřím, že ten‑ to trend bude pokračovat také během letních měsíců. Při těžbě a úpravě uhlí jsou důležitou součástí ochrany zdraví osobní ochranné pomůcky. Dochází k nějakým změnám také v této oblasti? S kolegy v našem útvaru sledujeme veškeré novinky na trhu pracovních
Úrazovost v poměru k objemu vytěžených hmot
0,60
oděvů a obuvi. Od loňska je pro za‑ městnance pracující v těžkém terénu k dispozici vhodná pevná pracovní obuv. Nyní vybraní zaměstnanci fasují vylepšené montérky, které jsou včet‑ ně reflexních pruhů ušity z mnohem lehčího materiálu než ty dosavadní a měly by tedy být výrazně přijatel‑ nější ke každodennímu nošení. Zároveň samozřejmě splňují všechny bezpeč‑ nostní a hygienické podmínky. Pokud se tento pracovní oděv v praxi osvědčí, stávající provedení montérek opustíme. Konkrétní ochranné prostředky, jimiž jsou naši zaměstnanci vybaveni, defi‑ nuje příslušná směrnice. Systém a ši‑ roké spektrum osobních ochranných pracovních pomůcek je v rámci celé skupiny SD na vysoké úrovni, neboť Počet pracovních úrazů se záznamem
četnost úrazů (počet/mil. m 3 THM) průměr 2010–2014
0,50
9
1. – 5. 2014 0,40
0,30
0,37 0,59 0,40
0,20
7
0,47
1 – 5. 2015
0,29 0,10
0,12 0 2010
2011
2012
2013
2014
Do spektra činností útvaru závodního lomů patří také kontrolní činnost, kdy monitorujete dodržování zásad bezpečnosti práce. Běžné kontroly v celém dobývacím prostrou provádějí nejen inspektoři bezpečnosti práce z SD, ale také představitelé odborů a báňského úřadu. Chystáte na letošní rok nějakou rozsáhlou hloubkovou kontrolu? Běžné kontroly zaměřené na dodr‑ žování předpisů, používání pracovních ochranných pomůcek či dodržování zákazu požití alkoholu nebo omamných látek na pracovišti provádí naši inspek‑ toři nebo pracovníci obvodního báň‑ ského úřadu. Navíc proběhne v září na DB generální prověrka Českého báň‑ ského úřadu v Praze. Jde o nejvyšší možný stupeň kontroly státní báňské správy, kdy několik týmů tvořených zástupci Českého báňského úřadu, Obvodních báňských úřadů z ostat‑ ních regionů ČR, Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje a představi‑ telů odborových organizací provede hloubkové inspekční prohlídky praco‑ višť a zařízení. Rozsah takovéto kon‑ troly je skutečně komplexní. Kromě zkoumání vlastní úrovně bezpečnosti práce se zaměří na dodržování pod‑ mínek povolení hornické činnosti, stav strojního a elektro zařízení, zpracování důlně měřické dokumentace, prová‑ dění vrtných a trhacích prací, plnění plánu sanací a rekultivací. Dále se provádí namátkové ověřování znalostí zaměstnanců, včetně seznámení za‑ městnanců s havarijním plánem. Ge‑ nerální prověrka ČBÚ zpravidla trvá týden a na dané lokalitě se provádí zhruba jednou za pět let. Na DB se naposledy uskutečnila v roce 2010, kdy zde nebyly zaznamenány žádné závažné nedostatky. Pevně věřím, že pozitivní výsledek přinese také letošní generální prověrka a potvrdí se, že na lomu Bílina je navzdory velmi nároč‑ ným dobývacím podmínkám hornická činnost realizována na vysoké úrovni. Na závěr bych rád prostřednictvím Hornických listů poděkoval všem za‑ městnancům skupiny SD, kteří svým dí‑ lem přispívají k dlouhodobě pozitivním výsledkům v oblasti bezpečnosti práce.
Jaká práce je nejvíc riziková a co chystá Evropská komise v oblasti bezpečnosti práce? Podle aktuální statistiky Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) došlo v roce 2014 v České republice k 40 358 pracovním úrazům. Z toho bylo 1 394 závažných a bohužel 105 smrtelných. Mezi nejrizikovější profese patří už dlouhodobě řidiči ná‑ kladních automobilů a tahačů těsně následováni stavebními dělníky a řidiči ostatních mo‑ torových vozidel. Jen v loňském roce přišlo za volantem ná‑ kladního vozidla o život 21 řidičů. Smutné statistice smrtelných pracovních úrazů dále loni kromě dopravních nehod vládly pády z výšky, neodborné prová‑ dění oprav a údržby zařízení a strojů, pády konstrukcí, předmě‑ tů, závaly horninou a nedbalá obsluha zařízení a strojů. Z průzkumu úřadu lze vysledovat, že nejvíce k pracovním úrazům dochá‑ zelo ve velkých městech (Praha, Plzeň a Brno). Nejčastější příčinou smrtel‑ ných úrazů je jednoznačně nedodr‑ žování bezpečných a doporučených pracovních postupů. K řadě úrazů přispělo také odvedení pozornosti, nemístné žertování nebo dokonce hádka zaměstnanců. Úrazy se ne‑ vyhýbají ani administrativním pra‑ covníkům, jak uvádí průzkum SÚIP – v roce 2014 bylo při výkonu své práce v kanceláři zraněno 47 úředníků a 33 zákonodárců a vedoucích pracovníků na manažerských postech. Nejčastěj‑ ší příčinou pak bylo uklouznutí nebo nehoda na pracovní cestě. Pozitivním zjištěním je historic‑ ké porovnání statistik pracovních úrazů, ze kterého jasně vyplývá, že jich počet neustále klesá. Loňských 40 358 znamená podstatně méně než v roce 2010, kdy bylo za celý
rok zaevidováno 51 678 úrazů. V po‑ rovnání s dalšími uplynulými roky je pozitivní posun ještě výraznější – na‑ příklad rok 1998 vykázal z dnešního hlediska už těžko představitelných 85 469 pracovních úrazů. Evropská komise nedávno zveřej‑ nila strategii EU pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci na období 2015 až 2020. Cílem dokumentu je zajistit bezpečné a zdravé pracovní prostředí pro více než 217 mil. pra‑ covníků v unijních zemích. Základní výzvy nové strategie jsou zaměřeny na ještě těsnější implementaci stáva‑ jící legislativy v oblasti bezpečnosti práce v malých a středních podnicích, zlepšení prevence u nemocí z výkonu povolání a zohlednění stárnutí pra‑ covní síly. Další eliminace zdravotních a bezpečnostních rizik je v členských zemích EU žádoucí, neboť každoroč‑ ně zde dochází zhruba k třem milio‑ nům pracovních úrazů, při kterých o život přijdou čtyři tisíce lidí.
8/9
je chápeme jako nepostradatelnou součást úsilí o bezpečnost a ochranu zdraví.
bezpečnost práce v SD
O čem vypovídají rozbory pracovních DB pracovní úrazy v letech 2007 až 2014 50
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je věcí každého z nás. Cena za pracovní úrazy je vysoká. Nejde přitom jen o ekonomické vyjádření nákladů pro zaměstnavatele; je nutné mít především na paměti, že nehody, úrazy, invalidita jsou nepříjemnostmi a někdy bohužel i opravdovými tragédiemi především pro postiženého jednotlivce a jeho nejbližší. Proto je nutné mít stále na paměti: 1. práce v báňském provoze není hra 2. bezpečnost práce a ochrana zdraví nejsou nudná pravidla přinášející omezení 3. pravidla bezpečnosti práce platí pro každého z nás 4. zodpovědnost je nutná pro ochranu vlastního zdraví, ale také pro eliminaci rizik u našich kolegů 5. dlouholetá zkušenost ještě nezaručuje dobrý výsledek 6. opakováním pracovních činností se nesmíme nikdy nechat svést k rutině
Rozbor úrazů podle délky trvání pracovněprávního vztahu (roky)
55 50
45 40 35 30
26
25
23
21
20
18 14
15 10
8
6
5 0
2 0 – 5
6 – 10
11 – 15
16 – 20
21 – 25
26 – 30
31 – 35
36 – 40
40 +
Úrazovost podle dnů
50
Úrazovost podle měsíců
25
44
21 20
40
17 30
15
27
15
14
14
15
15
15
15
15
25 21
19
20
21 10 8 11
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
0
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
mechanik elektron. zařízení
právník
revírník
technik OPM – s
vodohospodář DB
vulkanizér
zmahač ohňů
2
laborant
2
hasič strojník
2
hasič specialista
3
vzorkařka
4
řidič SV
6
referent per. a soc. služeb
6
hasič
7 5
řidič PVZ
10
řidič pracovních strojů
10
vážná
11
vybírač hlušiny
12
elektrikář VLS
12
řidič VLS
10
13
strojník v úpravně
15
19
klapkař
20
39
provozní elektrikář
25
zámečník VLS
30
0
4
Rozbor úrazů podle profese
40
35
5
neděle
přestavbář PD
0
provozní zámečník
HORNICKÉ listy VELKÉ TÉMA: Bezpečnost práce v SD
10
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
10/11
úrazů v provozech DB a DNT DNT pracovní úrazy v letech 2007 až 2014 7. dodržování schválených pracovních postupů a pravidel bezpečnosti práce musí být důsledné 8. při práci je nutné používat předepsané osobní ochranné prostředky 9. musíme neustále bojovat proti nepozornosti a nedostateč‑ nému soustředění Z rozborů pracovních úrazů vyplývá, že nejvíce ohroženou profesí jsou provozní zámečníci a elektrikáři, klapkaři a řidiči pracovních strojů. Černými dny s nejvyšším počtem úrazů bývají na DB pondělky, na DNT pak úterky. V posledních sedmi letech bylo nejvíce úrazů zaznamenáno v lednu (DNT) a září (DB). Zároveň platí, že většina úrazů se přihodí zaměstnancům s nejkratší pracovní praxí (0–5 let), ale nevyhýbají se žádné vě‑ kové kategorii. Jen zkušení pracovníci s více než čtyřicetiletou praxí jsou skupinou s žádnými (DNT) nebo zanedbatelnými počty úrazů (DB).
50 45 40 35 30
29
25 20 15
15
13
11
9
10
10
10 5
5 0
Úrazovost podle dnů
50
Rozbor úrazů podle délky trvání pracovněprávního vztahu (roky)
55
0 0 – 5
6 – 10
11 – 15
16 – 20
21 – 25
26 – 30
31 – 35
36 – 40
40 +
Úrazovost podle měsíců
25
20
40
18
30
15 12 20
20
17
15
11
10
10
10
17
10
9
10
8
7
6
12
8 6
5
5 3
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
X.
XI.
XII.
4
2
mechanik elektron. zařízení
3
1 0
IX.
řidič SV
3
THP
3
řidič velkostroje
5
obsluha PD v úpravně
6
přestavbář PD
6
řidič PVZ
klapkař velkostroje
9
pasař velkostroje
5
8
provozní elektrikář
11 10
elektrikář velkostroje
17 15
řidič pracovních strojů
20
23
strojník v úpravně
25
provozní zámečník
30
0
neděle
Rozbor úrazů podle profese
40
35
sobota
zámečník velkostroje
0
1
profil
Jiří Kučera: Naším cílem jsou ještě bezpečnější pracoviště
HORNICKÉ listy VELKÉ TÉMA: Bezpečnost práce v SD
S kontinuální povrchovou těžbou uhlí má téměř pětadvacetiletou zkušenost. Posledních pět let se jako inspektor BHP a PO intenzivně věnoval zajišťování bezpečnosti práce, sledování důsledného dodržování bezpečnostních předpisů, organizaci a zabezpečování požární ochrany téměř 450 pracovníků skrývky DNT. Od začátku roku 2015, kdy byl jmenován vedoucím odboru bezpečnosti práce SD, dbá o dodržování bezpečnostních předpisů a požární ochrany všech zaměstnanců Severočeských dolů na obou těžebních lokalitách, a to včetně dodavatelských firem.
Odkdy se věnujete problematice bezpečnosti práce celou svojí profesí? Už jako revírník na rekultivacích jsem se musel orientovat v dodržování bezpečnostních předpisů na svěřeném úseku. Hornická činnost na povrchových dolech přináší nejrůznější rizika, a proto je bezpečnost práce v SD chápána jako nedílná součást těžby uhlí a skrývky. Protože mě vždy zajímalo, jak se dá prevencí dosáhnout co nejnižších počtů úrazů a jaké jsou faktory ovlivňující proces bezpečnosti práce, rád jsem v roce 2010 přijal nabídku na pozici inspektora bezpečnosti a hygieny práce a požární ochrany na skrývce DNT, kde jsem vystřídal Františka Fialku, který právě odcházel do důchodu. Jaké oprávnění a školení je nutné absolvovat pro vykonávání funkce inspektora bezpečnosti práce? To základní a nejdůležitější je získat osvědčení o odborné způsobilosti jako bezpečnostní technik při povrchovém dobývání ložisek vydané Obvodním báňským úřadem, dále osvědčení o odborné způsobilosti o požární ochraně z Ministerstva vnitra ČR a také osvědčení odborně způsobilé osoby v prevenci rizik od Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Studiu a sledování legislativy se ale věnuji permanentně, neboť předpisy z horního zákona, Zákoníku práce, nebo nařízení vlády a vyhlášky týkající se bezpečnosti při práci se často upravují a novelizují. Pravidel‑ ně navštěvuji nejrůznější odborné semináře a konference. Ve Výzkumném ústavu bezpečnosti práce v Praze právě dokončuji čtyřsemestrální studium oboru Specialista bezpečnosti práce. Můžete představit současnou strukturu a spektrum činností vašeho odboru? Odbor bezpečnosti práce patří do úseku výrobního ředitele, pod útvar závodního lomu Milana Novotného. Od 1. 1. 2015, kdy proběhly organizační změny, má náš odbor včetně mě
Hornická činnost na povrchových dolech přináší nejrůznější rizika, a proto je bezpečnost práce v SD chápána jako nedílná součást těžby uhlí a skrývky.
pět členů. O bezpečnost práce se starají vždy dva inspektoři na každé lokalitě. Na DB je to Milan Heřmánek a Tomáš Frič, na DNT já s kolegou Markem Herčzí‑ kem. Úpravárenský provoz v Ledvicích je v kompetenci Vladimíra Herškoviče. Doplňují nás ještě velitelé jednotek hasi‑ čů – na DNT Jaroslav Novák a na DB Bře‑ tislav Ondrák. Fungujeme jako kontrolní orgán dodržování bezpečnosti a hygieny práce ve všech objektech a zařízeních v celém dobývacím prostoru DB a DNT. Spektrum našich činností je široké. Od zajišťování školení a metodické činnos‑ ti, zpracování rizik pro všechny profese a činnosti na všech pracovištích, až po kontrolní činnost – provádění pravidel‑ ných kontrol na pracovištích našich zaměstnanců i u pracovníků externích firem působících v SD. Důležitou oblastí naší činnosti je také zapracování legisla‑ tivních změn do řídících aktů společnosti v oblasti bezpečnosti a hygieny práce a požární ochrany. Jak se vyvíjela pracovní úrazovost za poslední dva roky? Je pozitivní, že křivka úrazovosti má v SD sestupný charakter. Nepochybně značný podíl na příznivém vývoji posled‑ ních dvou let má řídící a metodická čin‑ nost vedoucích pracovníků, kteří si uvě‑ domují následky a ztráty pro společnost
12/13 při vzniku pracovního úrazu. I přes pravidelná školení, která jsme v maximální možné míře zatraktivnili, ať už výběrem témat či používáním audiovizuální techniky nebo praktický‑ mi ukázkami, je nezbytné, aby si každý zaměstnanec podle svých možností uvědomil osobní odpovědnost za vlastní zdraví a bezpečnost. Je prokázáno, že způsob provedení každodenní, běžné pracovní činnosti si ovlivňuje každý zaměstnanec sám. Jeho zkušenosti, praxe a odborné znalosti s trochou zdravé‑ ho selského rozumu rozhodnou, zda odváděná práce bude provedena odborně a bezpečně a hlavně o tom, jestli se vrátí ze směny zdravý v pořádku zpátky domů. Nízké počty úrazů v neposlední řadě ovlivňuje také stav pracovišť a vybavení pracovními pomůckami, nástroji a zařízením. Také v tomto ohledu jsou Severočeské doly na velmi dobré úrovni. Potvrdila to mimo jiné i generální prověrka ČBÚ, která proběhla na DNT v roce 2013 na výbornou. DNT získaly za loňské výsledky Zlatého Permona. Jaké jsou vaše cíle v oblasti bezpečnosti práce pro další období a co chystáte v letošním roce? V roce 2014 se podařilo díky důslednému dodržování vize Efektivní a bezpečná těžba snížit počet pracovních úrazů s neschopností delší než tři dny. Na DB to představovalo me‑ ziroční pokles o 32 % na 11 úrazů. Na DNT byl pak zaevidován
Velký podíl na příznivém vývoji úrazovosti posledních dvou let má řídicí a metodická činnost vedoucích pracovníků.
Jiří Kučera vedoucí odboru bezpečnosti a hygieny práce a požární ochrany SD Absolvent Strojní fakulty Západo‑ české univerzity v Plzni a Hornicko ‑geologické fakulty VŠB – TU Ost‑ rava se s problematikou povrchové těžby uhlí, respektive skrývky, na Tušimicku začal seznamovat v roce 1990. Přes úsek údržby v tehdejším závodě dílen, závodě skrývky a po‑ zici revírníka v dceřiné společnosti SD – Rekultivace se od roku 2010 jako inspektor BHP a PO zaměřuje na oblast bezpečnosti práce. Nyní se jako vedoucí odboru bezpečnosti a hygieny práce a požární ochrany společně se svým týmem na DNT a DB snaží chránit zdraví a životy a zajišťovat zdravé a bezpečné pra‑ covní prostředí a podmínky všech zaměstnanců Severočeských dolů.
profil jediný pracovní úraz, jehož rekonvalescence trvala déle než tři dny. Kleslo tak i celkové procento pracovní neschopnos‑ ti a četnost pracovních úrazů. Dodržování bezpečnostních předpisů a bezpečných pracovních postupů chceme nadále věnovat mimořádnou pozornost i v letošním roce, abychom si pozitivní trend v eliminaci počtu úrazů udrželi. Byl bych rád, kdyby se počty úrazů na DB ještě více přiblížily těm nižším z DNT, i když jsem si vědom odlišných výchozích podmínek, jakými jsou geologické poměry, počty pracovníků nebo spe‑ cifický úpravárenský provoz v Ledvicích. Na DB nás letos navíc čeká generální prověrka ČBÚ zaměřená na komplexní kontrolu týkající se nejen úrovně bezpečnosti práce, ale také dodržování podmínek povolení hornické činnosti, stavu stroj‑ ního a elektrozařízení. Opět se neubráním srovnání. Byl bych rád, kdyby prověrka potvrdila bezpečně a odborně vedenou hornickou činnost na DB obdobně, jako se to podařilo v roce 2013 na DNT. Paralelně pracujeme na kompletní aktualizaci řídících dokumentů. Větší důraz klademe na výběr moderních kvalitních ochranných pomůcek. Například na základě analýzy úrazovosti dokumentující poranění dolních končetin podvrk‑ nutím kotníku bylo potvrzeno, že je nezbytná kvalitní pevná pracovní obuv, která se už teď objevuje v centrálních skladech na obou lokalitách a postupně ji fasují všichni provozní za‑ městnanci. Prohloubili jsme také naši spolupráci s Krajskou hygienickou stanicí, a to především ve sledování dvou hlavních rizikových faktorů – hluku a prachu. V souvislosti s vylepšením pracovního prostředí se chystá další odprášení a odhlučnění v ledvické úpravně. Navázali jsme také užší spolupráci s dis‑ pečinkem Krajského zdravotnického operačního střediska (KZOS), od které si slibujeme stanovení pravidel a postupů ohlašování a spolupráci s jednotkou HZS DNT při záchraně raněných v našich důlních provozech. Pro účely přistání vr‑ tulníku letecké záchranné služby jsme vypracovali podrobnou ortofotomapu, kde je dobývací prostor rozčleněn na segmenty
HORNICKÉ listy VELKÉ TÉMA: Bezpečnost práce v SD
Jiří Kučera úzce spolupracuje s velitelem hasičů DNT Jaroslavem Novákem.
Prohloubili jsme spolupráci s Krajskou hygienickou stanicí, a to především ve sledování dvou hlavních rizikových faktorů – hluku a prachu. usnadňující orientaci a touto mapou disponuje pilot vrtulníku zdravotnické záchranné služby, operátor na lince 155 a dispečer DNT. Všechny výše zmíněné osoby mají na sebe telefonní kontakt a tak mohou operativně spolupracovat při transportu zraněného zaměstnance. Na DNT jsme upravili způsoby příjezdů vozidel zdravotnické záchranné služby do areálu z Chomutova nebo Kadaně, čímž jsme umožnili v maximální možné míře zkrátit dojezdové časy a optimali‑ zovat transport raněných do nemocni‑ ce. Navázáním této spolupráce s KZOS jsme třetí společností v Ústeckém kraji, která praktikuje tento způsob vzájem‑ né komunikace při záchraně zraněných. Takové řešení se nám nedávno výborně osvědčilo při odvozu zdravotně indis‑ ponovaného pracovníka skrývky. Díky součinnosti dispečera DNT, operáto‑ ra KZOS a našich hasičů, kteří raně‑ ného odvezli svým terénním sanitním vozidlem až na vrátnici v Březně, byl rychle předán posádce chomutovské záchranky a ta zvládla odvoz k ošetření do nemocnice v Chomutově ve velmi krátkém čase. Obdobná opatření urych‑ lující transport zraněného zaměstnance do zdravotnického zařízení připravujeme zavést také na DB. Ale přesto mým nej‑ větším přáním je, aby tohoto systému nemuselo být nikdy využito, nebo v co nejmenší možné míře.
V úpravně věnují bezpečnosti práce nejvyšší pozornost Navzdory pětinásobnému počtu osob nedošlo během odstávky k úrazu Během letošní čtrnáctidenní plánované technologické odstávky, kdy se dokončovalo přemístění nakládky tříděného uhlí – autoprodeje – se na relativně malém prostoru charakteristickém složitými technologickými celky, řadou bariér a velkou členitostí denně pohybovalo až 250 pracovníků zapojených externích firem. Navíc zde za směnného režimu prováděla údržbu a úklid zhruba padesátka vlastních zaměstnanců úpravny. Pětinásobnému počtu osob odpovídalo i množství používané techniky. Díky důsledné prevenci a nekompromisnímu dodržování bezpečnostních předpisů nedošlo v hektických dnech po celou dobu odstávky (14. až 28. května) k žádnému pracovnímu úrazu. Kontroly dodržování bezpečnosti práce jsou v ledvické úpravně na denním pořádku Kmenoví zaměstnanci úpravny jsou v oblasti bezpečnosti práce důkladně proškoleni. Školicí cyklus vždy začíná úvod‑ ním školením při nástupu a poté pokračuje každý měsíc, kdy jsou všichni podle stanoveného plánu seznamování se zá‑ kladními bezpečnostními předpisy a zároveň také s aktuálním vývojem úrazovosti, změnami v úpravárenské technologii a novými skutečnostmi z řídicích aktů společnosti. „Samo‑ zřejmostí jsou každodenní praktické kontroly, ať už namátkové či v rámci veřejných prověrek. Vedoucí pracovníci důsledně dbají na dodržování předpisů v celém provozu, a to nejen u vlastních zaměstnanců, ale také u těch z externích firem nebo dceřiných společností skupiny SD. Každému u nás měříme rovným dílem a předpisy platí pro všechny,“ doplnil Testu na přítomnost omamných látek se podrobil strojník Jakub Žalud za přítomnosti inspektora BP Vladimíra Herškoviče a mistra Jakuba Maliny.
inspektor BP Vladimír Herškovič. Jen tak je možné udržet stabilně dobré vý‑ sledky v oblasti bezpečnosti a hygieny práce právě v posledních letech, kdy v úpravně probíhají značně rozsáhlé investiční akce a rostou objemy upra‑ vovaného uhlí. Prioritou je co nejnižší počet úrazů Cesta k trvalému snižování úrazovosti je v hlučném a prašném pracovním pro‑ středí obzvlášť náročná. Letošní jeden registrovaný pracovní úraz v období le‑ den až květen je v porovnání se stejným obdobím roku 2014, kdy byly zaevido‑ vány dva úrazy, pozitivním důkazem, že nastoupený trend usilující o co nejlepší prevenci úrazů je vskutku správný.
14/15
svět dolů
svět dolů
Bezpečnost práce ve skupině SD Skupinu Severočeské doly tvoří mateřská společnost a tři dceřiné společnosti – Prodeco, Revitrans a SD – Kolejová doprava. Bezpečnosti práce je věnována všude mimořádná pozornost. V loňském roce bylo v evidenci skupiny SD 5165 zaměstnanců nejrůznějších profesí. Díky důslednému dodržování bezpečnostních předpisů se daří držet počet úrazů na přijatelné úrovni, kdy v roce 2014 bylo v celé skupině registrováno 45 úrazů se záznamem.
HORNICKÉ listy VELKÉ TÉMA: Bezpečnost práce v SD
Prodeco – i přes zvyšování výkonů se počet úrazů snižuje René Kříž – inspektor BOZP a PO „V uplynulých dvou letech u nás pro‑ běhly dvě fúze, ve kterých se spojily tři dceřiné společnosti skupiny SD. Ná‑ stupnické Prodeco tak má nyní téměř 700 zaměstnanců, kteří se kromě oprav, revizí a výroby těžební technologie věnují také zpracování projektové dokumenta‑ ce. Fúze se pozitivně projevila v navýše‑ ní výkonů. Potěšitelné je, že se úměrně tomu nezvyšoval počet pracovních úra‑ zů. Ten se naopak podařilo snížit. Zatím‑ co v roce 2012 zde evidovali 19 úrazů se záznamem, v době fúzí v roce 2013 to bylo 18 úrazů. Vloni se jejich počet
dále snížil na 15,“ uvedl inspektor René Kříž. I když v porovnání s počty úrazů ostatních společností skupiny SD jich připadá na Prodeco nejvíce, je nutné brát na zřetel strojírenský a opraváren‑ ský charakter činností umocněný prací v dobývacím prostoru. Z hlediska profesí jsou nejvíce ohroženou skupinou pro‑ vozní zámečníci a nejčetnější příčinou je pak špatný došlap na nerovný terén. Prodeco je držitelem certifikátů systémů managementu ve shodě s požadavky norem ČSN pro oblasti bezpečnosti práce, environmentu a kvality. I letošní počet úrazů od ledna do května se vy‑ víjel pozitivně, neboť zde zaznamenali 5 oproti loňským 9 registrovaným úrazům. Rok 2014 byl pro Revitrans přelomový Josef Horák – inspektor BHP a PO Revitrans Loňský rok byl pro dceřinou společ‑ nost Revitrans v řadě aspektů opravdu výjimečný. Šlo o první celý kalendářní rok, kdy spolu fungovaly kromě vlastní autodopravy ještě sfúzované SD – Re‑ kultivace a implementované středisko důlní doplňkové mechanizace. Přestože se v takto nově vytvořeném společen‑ ství tří sloučených subjektů skokově zvýšil počet zaměstnanců z původních zhruba 450 (SD – Autodoprava) na současných téměř 870 osob, nedošlo k výraznému nárůstu počtu úrazů se záznamem. Za‑ tímco v době před fúzí s SD – Rekulti‑ vace a přičleněním střediska DDM činil roční průměr 4 úrazy, v roce 2014, kdy v Revitransu působilo tedy již téměř 900 osob, zde zaevidovali 7 úrazů. „V závislosti na rozšířeném spektru profesí, kdy řidiče a pracovníky údržby doplnili ještě strojní‑ ci – řidiči zemních strojů, mechanici a lesní dělníci, se u nás objevují jiné charaktery pracovních úrazů. Jejich příčinou je špatná manipulace s nástroji a břemeny. Napří‑ klad se jedná o říznutí nožem nebo nehody
z práce se dřevem,“ uvedl inspektor Josef Horák. Udržet nízký počet maximálně 7 úrazů v roce hodlají v Revitransu i letos. K realizaci tohoto plánu výrazně přispívá propracovaný systém školení pro všechny pracovníky, dále profesní školení řidičů se specializací na dodržování pracovních přestávek při jízdě. Školení tady chápou především jako praktické důkladné ana‑ lyzování každého posledního zaznamena‑ ného úrazu, který tak slouží jako výstraž‑ ný příklad. Nepodceňuje se ani osvěta a otevřená informovanost. Těmto účelům slouží bezpečnostní nástěnky, měsíčně vydávaný úrazový zpravodaj a celoroční zpráva o vývoji úrazovosti. Přísná kontro‑ la dodržování bezpečnostních předpisů probíhá v Revitransu na několika úrovních. Kromě vlastních kontrol pracovišť zazna‑ menávaných v pochůzkových knihách zde bdí nad bezpečností také příslušný báň‑ ský úřad. Letos pak v Revitransu vůbec poprvé proběhla kontrola Oblastního in‑ spektorátu práce pro Ústecký a Liberecký kraj, která byla zaměřena na dodržování pracovních režimů řidičů. V návaznosti na tuto nedávnou kontrolní akci provádějí dispečeři denně namátkové kontroly řidičů.
roku 2015, kdy byl zaevidován pouze jeden úraz, což představuje významné meziroční zlepšení (za období leden až květen 2014 to byly 3 úrazy). Nejčastějšími zdroji jsou pády na rovině (ať už v kolejišti nebo podél pásových dopravníků) a manipulace s ma‑ teriálem a břemeny. SD – Kolejová doprava se jako jediná ze skupiny SD může pyš‑ nit osvědčením Bezpečný podnik, které v roce 2013 získala od Ministerstva prá‑ ce a sociálních věcí ČR a Státního úřadu inspekce práce pro svůj provoz Mělník. Osvědčení poukazuje především na shodu nastavení systému bezpečnosti práce ve společnosti s požadavky Státního úřadu inspekce práce. Získání prestižní certifi‑ kace bylo náročným procesem důkladně prověřujícím hloubkovou analýzu provo‑ zu a systémovou odpovědnost. Součás‑ tí udělení prestižního ocenění byly také důsledné kontroly státních dozorových orgánů – hasičského sboru, Krajské hygi‑ enické stanice a Oblastního inspektorátu práce. „Platnost certifikátu Bezpečný pod‑ nik je tři roky. Rádi bychom v roce 2016 provedli nejen jeho recertifikaci pro náš provoz v Mělníku, ale implementovali ho na celou společnost do všech provozů, tedy včetně těch v Tušimicích a Ledvicích,“ prozradil Vladimír Jindra.
16/17
SD – Kolejová doprava je Bezpečný podnik Vladimír Jindra – specialista BOZP Pole působnosti dceřiné společnos‑ ti SD – Kolejová doprava se postup‑ ně od roku 2008 rozšířilo o převzaté provozy zauhlování a drážní přepravu na vlečkách elektráren ČEZ (Tušimice, Ledvice, Prunéřov, Mělník, Počerady a Tisová). Navíc uhlí a vápenec pro odsíření dopravuje také po celostát‑ ních drahách. Na DNT zásobuje Elek‑ trárnu Prunéřov uhlím po důlní dráze. Proto rozmanité činnosti společnosti SD – Kolejová doprava podléhají nejen dozoru státní báňské správy, ale také Drážního úřadu ČR i interním bezpeč‑ nostním předpisům ČEZ. Pracovníci společnosti nejsou jen zajišťovateli přepravy uhlí, ale vykonávají rovněž činnosti pomocného a obslužného charakteru. Navzdory uvedenému značnému rozsahu činností, řadě pracovních lokalit a celkovému po‑ čtu zhruba 650 zaměstnanců se daří udržet výsledky bezpečnosti práce na velmi dobré úrovni. Loni zde za celý rok zaznamenali celkem 11 úrazů s rekon‑ valescencí delší než tři dny. Pozitivní trend vykazuje i prvních pět měsíců
OCHRANNÁ PŘILBA
ČELOVÁ SVÍTILNA
CHRÁNIČE SLUCHU
PRACOVNÍ ODĚV
PRACOVNÍ RUKAVICE
PEVNÁ PRACOVNÍ OBUV
Osobní ochranné prostředky jsou v SD samozřejmostí Při povrchovém dobývání a úpravě hnědého uhlí jsou ochranné prostředky nepostradatelnou součástí bezpečnosti a ochrany zdraví. V souladu se Zákoníkem práce jsou zaměstnancům poskytovány osobní ochranné pracovní pomůcky, které chrání před nejrůznějšími riziky, neohrožují jejich zdraví, nebrání při výkonu práce a splňují požadavky stanovené právním předpisem. Jen v loňském roce bylo na ochranné prostředky a mycí, čistící a dezinfekční prostředky vynaloženo téměř 8 mil. korun. Další milion připadl na údržbu pracovních oděvů. Poskytování ochranných pomůcek v SD Konkrétní rizika a vybavenost zaměstnanců Severočeských dolů ochrannými prostředky definuje Směrnice pro poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a mycích, čistí‑ cích a dezinfekčních prostředků vydaná personálním ředitelem SD. Tato směrnice č. 70/2012 obsahuje mimo jiné přehled ochranných prostředků, včetně jejich životnosti pro jednotlivé profese. Ročně vynakládají Severočeské doly na vybavení jednoho zaměstnance v provoze ochrannými a hygienickými prostředky za zhruba 2 500 korun a dalších 500 korun si vyžá‑ dá údržba pracovních oděvů. Více než 800 korun připadá na ochranné nápoje v rámci dodržování pitného režimu v extrém‑ ních podmínkách. Kromě ochranných pomůcek specifických pro konkrétní profese poskytují SD svým zaměstnancům mycí, čistící a dezinfekční prostředky. Osobní ochranné pracovní pomůcky Mezi nejčastěji používané ochranné prostředky na obou těžebních lokalitách SD patří: pracovní oděvy – montérky, kombinézy, zateplené kabáty nebo vesty a pláště do deště pracovní obuv a holínky rukavice ochranné přilby a brýle. SD – ochranné prostředky v roce 2014 [ks]
Další ochranné prostředky se posky‑ tují podle specifiky konkrétní práce. Za‑ městnanci v prašném prostředí dostávají respirátory, ti v prostředí hlučném zase ochranná sluchátka nebo zátky do uší. Zaměstnanci, kteří při výkonu své prá‑ ce svářejí, jsou vybaveni svářečskými kuklami, brýlemi a rukavicemi. U řady profesí v SD se vyskytuje více než jed‑ no riziko. Příslušní pracovníci jsou tedy vybavováni vícero ochrannými prostřed‑ ky, které jsou však vzájemně slučitelné. Každý ochranný prostředek přidělený pracovníkovi má stanovenou orientační dobu funkčnosti. V případě, že se v ná‑ ročném báňském provoze opotřebuje dříve, poskytne se prostředek náhradní. Severočeské doly zároveň zabezpečují také praní, čištění, dezinfekci a opravy ochranných prostředků. Ročně se vydají ochranné pracovní pomůcky v řádech desetitisíců kusů.
SD – ochranné prostředky v roce 2014 [tis. Kč]
Mýdla a krémy 132 101
Mýdla a krémy 2 000
Rukavice 34 696
Montérky a kombinézy, včetně kabátů a bund 1 754
Montérky a kombinézy, včetně kabátů a bund 2 880
Rukavice 1 120
Pracovní obuv, včetně holínek 2 539
Pracovní obuv, včetně holínek 888
Brýle 740
Brýle 120
Ochranné přilby 446
Ochranné přilby 111
18/19
svět dolů
svět dolů
Byl to těžký pracovní úraz. Ale život šel dál… Příběh Milana Chodounského z Dolů Bílina
HORNICKÉ listy VELKÉ TÉMA: Bezpečnost práce v SD
Před dvaadvaceti lety mu následky těžkého pracovního úrazu totálně změnily život. Tehdy byl vitální čtyřicátník Milan Chodounský na vrcholu svých fyzických sil. Dařilo se mu také profesně. V pozici elektromechanika čtvrtého technologického celku TC 2 zúročil své dvacetileté působení v nejrůznějších elektrooborech na DB. Jak se vypořádal s trvalým tělesným postižením, jak čelil pocitům beznaděje a deprese a jak dokázal žít navzdory zdravotnímu handicapu plnohodnotný život se svojí rodinou? Váš život tenkrát zcela změnily následky pracovního úrazu. Můžete popsat, jak k němu došlo? Z dnešního pohledu je nutné uvést dobové souvislosti, které na počátku 90. let panovaly na Dolech Bílina. V tu dobu mohutně odcházeli zdejší zaměstnanci do soukromého sektoru, a tak nebyly výjimkou plně profesně neobsazené posádky. Jako elektromechanik úseku čtvrtého TC 2 skrývky jsem měl na sta‑ rost i zakladač ZP 6 600/Z 96, kde tehdy nebyl v posádce na směně elektrikář, a proto jsem tam prováděl kontrolu elek‑ trozařízení a pořizoval zápisy do deníku já sám. Když jsem sestupoval ke kabině řidiče zakladače, která je u tohoto typu stroje umístěná pod zakládacím výložní‑ kem a přístupná pouze ze žebříku z po‑ chůzné lávky výložníku, chyběl v podlaze kabiny pochůzný rošt a místo bohužel nebylo řádně vyznačené. Shodou okol‑ ností zakladač právě prováděl výškové sypání a výložník byl tedy zvednutý do nejvyšší polohy. A tak došlo k mému pádu z deseti metrů na pláň – bylo to přesně 14. září 1993 ve 13:50. Kolik vám bylo tehdy let a jak probíhala vaše léčba? Bylo mi 46 let. Přesný čas pádu, stej‑ ně tak vše co se dělo bezprostředně poté, včetně putování po nemocnicích znám jen z pozdějšího šetření, neboť jsem byl zhruba týden v bezvědomí. Po měsíci léčby v teplické nemocnici, kde mi diagnostikovali zranění – zlomeniny bederní a krční páteře, porušení míchy - jsem byl leteckou záchrannou službou
Poranění páteře porušilo nervová spojení a zapříčinilo nefunkčnost některých svalů. I po důkladném rehabilitování jsem byl schopen samostatné chůze jen za pomoci chodítka a později francouzských holí.
převezen do Liberce. V tamější nemocnici jsem pobyl dlou‑ hých sedm měsíců. Domů jsem se nakrátko vrátil až v červnu 1994, a to doslova na skok, neboť mě čekaly dva čtyřměsíční pobyty v Rehabilitačním ústavu v Kladrubech. Celkem jsem podstoupil dvě operace a jednu reoperaci páteře. Jsem tudíž doslova železný muž, a když musím někdy přes bezpečnostní rámy, tak pěkně pískám. Jaké byly prognózy léčby a jak jste se vyrovnával s následky úrazu? Už na liberecké chirurgii jsem si začal uvědomovat vážnost mého úrazu. Poranění páteře porušilo nervová spojení a zapříči‑ nilo nefunkčnost některých svalů. Po rehabilitování v kladrubské léčebně jsem byl schopen samostatné chůze jen za pomo‑ ci chodítka a později francouzských holí. Výrazné pohybové omezení mi neumožňovalo vrátit se zpátky na šachtu, nebo do jakéhokoliv jiného zaměstnání. Získal jsem plný invalidní důchod. Museli jsme upravit naši domácnost, abych byl co nejvíc sa‑ mostatný. Bezbariérový byt je naprostou nezbytností, neboť se doma pohybuji na invalidním vozíku. Změnami prošla nutně také koupelna. Důležitější ale bylo mé vnitřní vyrovnání s následky úrazu. Naštěstí jsem povahou optimista a už v nemocnici mě dávali lékaři ostatním pacientům za příklad, jak zvládám pohy‑ bové omezení. Abych nepropadal pocitům beznaděje a skepse, snažil jsem se a stále v tom pokračuji, být co nejvíce užitečný a nápomocný mé rodině. V rámci svých možností jsem se zapojil do chodu domácnosti a péče o náš dům. Ani tělesný handicap mě neodradil od pořízení staršího domu v Bílině, který jsme dávali postupně dohromady. Za pomoci manželky jsem zvládl i drobné zednické práce, rozvody vody a topení - zjednodušeně řešeno vše, u čeho jsem mohl sedět. Pro možnost používat auto mám provedenou úpravu ručního ovládání plynu, brzdy a spojky na volantu, a tak můžu třeba vyzvedávat vnučky ze školky, nebo vozit manželku na nákupy. Prostě být co nejvíce platný a v rámci možností stále pracovat. Co vám dělá radost. Máte nějaké koníčky? Život se mi po úrazu změnil ve všech směrech. Ale snažím se ho brát z té lepší stránky a dívat se na věci z nadhledu.
20/21 Milan Chodounský u zakladače ZP 6 600/Z 96, na němž v roce 1993 utrpěl těžký úraz.
Nevracím se zpátky a neřeším, co by bylo kdyby. Zajímám se o výpočetní techniku. Počítače si sám sestavuji a upravuji. I když mě daleko víc než zdra‑ vé lidi zaměstnávají běžné věci týkající se údržby domu, zbude mi čas i na vlastní zájmy. Baví mě genealogie. Zjistil jsem historický původ rodu Chodounských až do roku 1650. Kvůli focení k našemu článku jste navštívil Doly Bílina. Po kolika letech jste se tam vrátil? Poprvé od úrazu, tedy po 22 letech. A musím říct, že bylo na co se dívat. Milé bylo také setkání se směnovým inženýrem Rostislavem Aulickým, který mě provázel a se kterým se znám ješ‑ tě z doby mého aktivního působení na DB. Nově získaných dojmů mám celou řadu. Zaujaly mě nové velkostroje – od rýpadla a zakladače až po poháněcí stanice, trasy odtahů, důmyslné od‑ vodnění, mohutné stabilizační opatření u Braňan. Zajeli jsme také na vnitřní vý‑ sypku k místu mého úrazu – k zakladači ZP 6 600/Z 96. Podle vaší reakce jste na dění na DB nezanevřel. Jak na práci na bílinské
skrývce vzpomínáte? Sleduje zdejší dění? První zkušenosti s povrchovou těžbou uhlí jsem sbíral už jako učeň elektro ‑silnoproudu během praxe v roce 1961. O rok později jsem pak byl zaměstnan‑ cem tehdejšího lomu Maxim Gorkij, kde jsem prováděl elektroúdržbu. Od roku 1967 jsem se podílel na montáži největ‑ šího zakladače A 2RsB 8 800/Z 76, kde jsem poté působil jako elektrikář a poslé‑ ze jako elektromechanik. Po úspěšném absolvování elektroprůmyslovky jsem řadu let zastával pozici elektromechani‑ ka technologických celků na skrývce. Na šachtě jsem měl řadu kamarádů, navíc jako personalistka na DB ještě done‑ dávna pracovala moje manželka Mirka. O Dolech Bílina, respektive celých Se‑ veročeských dolech, získávám dobrý přehled také ze stránek Hornických listů. Jsem pravidelným čtenářem a dokonce si archivuji posledních čtrnáct ročníků. Co byste na základě vlastní zkušenosti z oblasti bezpečnosti práce vzkázal našim čtenářům? Být na pracovišti maximálně pozor‑ ní a důslední. Dávat pozor nejen na věci, které dělám sám, ale také raději
Jako pravidelný čtenář Hornických listů je o dění na DB soustavně informován.
kontrolovat také ty, za které odpovídá někdo jiný. Nikomu bych nepřál, aby se opakoval můj případ, kdy nebyl chybějící rošt pochůzné lávky náležitě označen. Jeden takový zlý okamžik vám skutečně může změnit celý život.
svět dolů
Čtvrtý Zlatý Permon pro DNT DNT získaly za vynikající výsledky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v roce 2014 již počtvrté symbolického Zlatého Permona. Při této příležitosti se s námi o své poznatky z dlouholeté praxe a snažení zaměřené na neustálé zlepšování bezpečného chování zaměstnanců podělil inspektor bezpečnosti práce Marek Herčzík.
HORNICKÉ listy VELKÉ TÉMA: Bezpečnost práce v SD
Získání Permona: radost i závazek Získání Zlatého Permona je pro DNT po‑ cta a bezesporu obrovský úspěch. Věřím, že Permon bude vystaven ve vestibulu DNT, protože radost je větší, když se o ni můžeme podělit. Získat tohle ocenění je velmi těžké a jeho obhájení v následujícím roce pak ještě těžší. Je pravdou, že na poli BOZP máme mnoho konkurentů. Jak sledujeme jejich chování a výsledky, tak i u nich počty úra‑ zů klesají. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci začíná být v mnohých firmách prioritou č. 1. Takže si myslím, že i ostatní těžební společnosti mají stále solidní na‑ děje na úspěch. Ten souboj je vyrovnaný a férový. A je to dobře, neboť v BOZP jde o člověka, o jeho život, což by skutečně měla být ta nejzákladnější priorita. Řídí se tím samozřejmě i naše primární motivace a zásadní výzva. S poklesem úrazů logicky klesá i počet dnů pracovní neschopnosti, což je pro nás samozřejmě rovněž ekono‑ micky pozitivní. Černý rok 1993 a poučení pro budoucnost Vzpomínám na rok 1993, kdy jsme na DNT měli 81 úrazů, z toho 1 smrtelný, 2 těžké a úrazová absence činila enorm‑ ních 3607 kalendářních dní. Snažili jsme se mít situaci pevně v rukou, předvídat všechny možnosti, byli jsme připraveni vše ihned analyzovat a přizpůsobit kýže‑ nému výsledku. Jenže co měsíc, to nová chmurná statistika: leden 9 úrazů, únor 7, březen 8, duben 11, květen 3, červen 4, červenec 6, srpen 7, září 6, říjen 5, listopad 8 a prosinec 7 úrazů. Je nutné dodat, že v roce 1993 pracovalo na DNT celkem 3 566 zaměstnanců. Vývoj úrazovosti jsme tenkrát hodnotili jako vážný, nikoliv však zoufalý, protože jsme věřili, že musí dříve či později zá‑ konitě přijít korekce. A v roce 1994 ko‑ nečně přišel pokles na celkem 44 úrazů, tedy obrat od negativního k pozitivnímu. Souviselo to i s tím, že se přijalo několik
opatření orientovaných na zlepšení situ‑ ace. Hodnotili jsme ale tenkrát opatrně - spíš jako určitý posun od velice nega‑ tivního k méně negativnímu. Na brzký úspěch jsme nesázeli. Ostatně v roce 1995 jsme zaznamenali 49 úrazů, v roce 1996 pak 47 úrazů a v roce 1997 pokles na 41 úrazů. Dělali jsme tehdy i spoustu analýz. Pla‑ tilo (a stále platí), že zpětná analýza je sice provedena z minulých dat, tedy zpětně, ale musí být vyvozeny závěry, které se zaměřují do budoucna. To znamená, že nejde jen o rozbor uplynulého sledované‑ ho období, ale i o opatření pro příští vývoj s eliminací negativ. Samozřejmě, že jen málokdy se podaří prosadit úplně nejlep‑ ší řešení. Já tvrdím, že minulé problémy je potřeba skutečně důkladně rozebrat, aby se podobně negativně mohly obje‑ vit v jen co nejmenší možné míře. Je ale potřeba pozorně sledovat spouštěcí ne‑ gativní signály - mechanismy, jimiž může začít tzv. negativní bilance. To znamená, že když se objeví problém, je potřeba ho neprodleně řešit. Je to stejné jako s počasím – bylo by pošetilé zlobit se nad tím, že třeba sněží. Mnohem lepší je se na to připravit. A v bez‑ pečnosti je to obdobné. Prognózy a předpoklady vývoje úrazovosti Letos v lednu jsem při školení BOZP do‑ stal od posluchačů otázku, zda si troufám předpovědět vývoj úrazovosti v letošním roce a v následujících pěti letech. Nejsem vědma a na předpověď si tedy netroufám. Rozumná odpověď zní, že by úrazovost měla zůstat na co nejnižší úrovni, ovšem výsledek není nikdy předem zaručen. Urči‑ tá zdrženlivost v prognózách je proto zcela namístě. Předpokládám však, že výsledek bude kladný, jsem v tomto pohledu opti‑ mista. Být optimistou je veselejší. Pravdou je, že někdy optimismus přináší zklamání, ale většinou přináší radost. Konkrétní číslo tedy asi ani říci nejde, ale čím méně úrazů,
tím více spokojenosti. Tady platí nepřímá úměra. Navíc, jak jsem již jednou napsal, nee‑ xistuje žádný vědecký způsob, jak přesně předpovědět budoucí vývoj úrazovosti, protože ten je pod vlivem celé řady ne‑ předvídatelných faktorů, jako například počasí, psychiky zaměstnanců apod. To vše jsou faktory, které mohou úrazovost ovlivnit v krátkodobém horizontu. Nemů‑ žeme tedy vyloučit vliv počasí, co ale mů‑ žeme, je omezit lehkovážnost v jednání lidí v souvislosti s úrazy. Když sledujeme vývoj úrazovosti na DNT z dlouhodobé‑ ho pohledu, úrazovost klesá. Nejde o to, jak rychle, podstatné je, že k poklesu dochází. Jsme jeden tým Jsem přesvědčen, že úspěch přináší a stabilní základ spolupráce zaručuje jen týmová práce od samého počátku – od společné analýzy problému, jeho vyhod‑ nocení až po příslušné závěry. Kladných výsledků v úrazovosti (ale rovněž bezpeč‑ nosti a požární ochraně jako celku), nelze dosáhnout bez zapojení ostatních techni‑ ků a zaměstnanců. Jinak řečeno, pokud chceme něčeho dosáhnout, musíme být schopni se dohodnout, protože jedna věc je mít předpisy na papíře a druhá, aby fungovaly. Tady musím zmínit i spolupráci s vede‑ ním provozních úseků na „uhlí“ a HZS DNT. Kdybych napsal, že se mi s nimi pracuje dobře, bylo by to za 3, tedy píši výborně, což se rovná za 1. Zde jsou ti, kterým po‑ korně a ze srdce věnuji svůj dík: PÚ ÚDUT: Kulík Václav, Vorlíček Aleš, Nosek Miroslav, Demjan Petr, Rejmanová Iva. PÚ LOM: Richter Petr, Čechura Petr, Háša Karel, Cabadaj Miroslav, Herel René, Fišerová Ludmila, Šimánová Jiřina. PÚ OČV: Hlaváček Jan, Peleška Václav, Pribilinec Petr. PÚ ŘS: Rejman Vratislav, Podaný Petr, Šubrt Josef.
Marek Herčzík provádí namátkovou dechovou zkoušku na přítomnost alkoholu u zámečníka Petra Hovořáka.
HZS DNT: Novák Jaroslav, Vrba Jaromír, Šulc Zdeněk. PI: Skramuský Karel, Očenášek Jiří, Charvát Jiří, Levý Vladislav, Říha Roman. Dispečeři: Paleček Vladimír, Šmákal Jan, Kříž Emil, Žigmun Ján, Frňka David. Dále: Grűnbaum David, Bíža Antonín, Uhlík Václav, Glacner Antonín, Pánková Štěpánka. Samozřejmě i kolegyni a kolegům z od‑ dělení BHP a PO DNT, se kterými jsem spolupracoval: Čermák Zdeněk, Kánská Gabriela, Kučera Jiří. A upřímně děkuji i mnohým dalším, na které jsem v tomto svém skromném se‑ znamu pozapomněl. Nově v kontrolní činnosti U kontrol zkoušíme nový systém - nejed‑ ná se jen o klasické velké plošné kontroly, ale o systém menších kontrol. Dále pak u každé kontroly, nebo úrazu (mimořádné události), nastává analýza údajů „od stolu“ a propojování informací ze šetření a výpo‑ vědí. Z toho se skládá tzv. databanka, na jejímž základě se vyhodnocuje rizikový profil činnosti, který zapracováváme do REGISTRU RIZIK. Všeobecně platí, že předem ohlášené kontroly a audity spolehlivě indikují, jak je bezpečnost práce v podniku zajišťová‑ na. Některé přístupy k hodnocení úrovně bezpečnosti práce jsou založeny na po‑ zorování, s jakou frekvencí se objevují ne‑ bezpečné způsoby provádění pracovních činností. Tyto přístupy hodnotí především znalost bezpečných pracovních postupů
a zkušenost pracovníků. Neberou však ohled na motivační faktory, které se vy‑ skytují za normálního provozu, tj. když ne‑ probíhá kontrola nebo audit. Ve většině případů jsou tato pozorování prováděna se souhlasem zaměstnanců. Tato sku‑ tečnost pak významně ovlivňuje získaný výsledek a tím i závěry o bezpečném či nebezpečném pracovním postupu. Je to‑ tiž pochopitelné, že sledovaní pracovníci se budou snažit po dobu trvání kontroly pracovat bezpečně. To však neznamená, že by metoda po‑ zorování neměla význam. Její výsledky jsou důležitým zdrojem informací pro rozhodování, kde je třeba specializovaný výcvik nebo získání znalosti. Co se kontrol u cizích firem týče, kont‑ rolní činnost je neměnná, probíhá de facto permanentně. Tady střelka našeho morál‑ ního kompasu míří stále stejným směrem. Pouze jsme se více zaměřili na dodržo‑ vání zákazu práce pod vlivem alkoholu a omamných látek. Z tohoto důvodu byl koncem roku 2013 zakoupen pří‑ stroj Dräger DrugTest 5000. Motivace lidí k bezpečnému chování Bezpečné chování je termín pou‑ žívaný pro takové chování zaměst‑ nanců, které účelně předchází vzniku pracovních úrazů a nemocí z povolání. Hlavním cílem je odhalit a odstranit pří‑ činy nebezpečného chování, které by mohlo vést k nežádoucí situaci. Severo‑ české doly ve snaze zlepšit výkonnost v oblasti BOZP zavádějí nové bezpečnější
Dräger DrugTest 5000.
22/23
technologie, poskytují kvalitnější osobní ochranné pracovní pomůcky a organizují odbornou přípravu zaměstnanců. Toto všechno by však bylo marné, když se sami zaměstnanci nebudou chovat bezpečně. Pochopit chování zaměstnance není vů‑ bec jednoduché. Naše snaha proto musí směřovat k tomu, abychom jej dokázali přesvědčit, nebo alespoň významně ovliv‑ nit. Není třeba zdůrazňovat, že ve firmě jsou nejdůležitější lidé, protože tu firmu dělají právě hlavně lidé. Vyhlášky a zákony, včetně prováděcích předpisů, mohou stanovit pouze základní pravidla, ale nemohou přinutit lidi, aby ve všech situacích a za všech okolností pra‑ covali bezpečně. Bezpečnostní předpisy pouze napovídají co a jakým způsobem dělat. Způsob prosazení legislativně sta‑ novených požadavků je do značné míry v rukou SD. I když se tyto požadavky pro‑ mítnou do směrnic, nezajišťuje to ještě zdaleka, že budou naplněny. Bez účinné motivace a důsledného systému kontroly zůstane jejich naplnění převážně formál‑ ní záležitostí. Jde tedy hlavně o motivaci všech lidí, což je samozřejmě velká výzva. Změna pojetí úrazovosti není věcí pouze jednotlivce, je to věc nás všech. Nemů‑ žeme jen tak sledovat vývoj úrazovosti a přizpůsobovat se mu. To by bylo špat‑ ně. Musíme hledat a najít řešení a jed‑ ním z osvědčených způsobů je inovace a prevence. Nejhorší by bylo takzvaně zaspat – tedy nic nedělat, když se daří poměrně dobře. Můj názor na BOZP se nemění, jde o dlouhodobý proces. Za sebe říkám, že pokud nastoupený trend vydrží, tak bude‑ me za dva až tři roky příjemně překvapeni.
dárci krve ve skupině SD
HORNICKÉ listy VELKÉ TÉMA: Bezpečnost práce v SD
Úctyhodní lidé
Průzkum Českého červeného kříže uvádí, že aktuálně chybí v Česku až 130 tisíc dárců krve. Aby byla situace stabilizovaná, muselo by být pět procent populace registrovanými dárci krve, což bohužel zdaleka není. Podle statistik v průměru dostane každý občan za svůj život 4× krevní transfuzi a 12× preparát z krve vyrobený. I když u nás zatím akutní nedostatek krve nehrozí, je alarmují‑ cí skutečnost, že pozvolna ubývá registro‑ vaných dárců představujících nenahradi‑ telnou rezervu českého krevního systému. Všeobecným problémem je stále se tenčící skupina dlouhodobých spolehlivých dárců, kteří zpravidla musí ukončit dárcovství kvůli nemocem, nebo jsou vyřazeni ze systému po dovršení věku 65 let. V DB a DNT má darování krve dlouholetou tradicí, která začala už v 60. letech a stále pokračuje. V současné době poskytuje neocenitelnou pomoc a svou krví navrací zdraví a zachraňuje život celkem 193 zaměstnanců skupiny SD. Navzdory náročné práci při úpravě bílinského uhlí vytrvale poskytují zdejší pracovníci krev od roku 1971. Aktuálně bychom zde napočítali na 40 bezplatných dárců krve. Podobný počet aktivních dárců najdeme i mezi zaměstnanci dceřiné společnosti SD – Ko‑ lejová doprava. Pomyslný primát tady drží stroj‑ vedoucí Josef Martinko. Na začátku června na celorepublikovém slav‑ nostním shromáždě‑ ní v Praze převzal
Transfuzní oddělení mostecké nemocnice, 8. červen, sedm hodin ráno. U Libora Matouška z Prodeca právě započal 194. odběr (825 ml plazmy). Kromě darování krve a plazmy je zapsán také v registru dárců kostní dřeně. Budoucí generaci dlouholetých dárců reprezentuje právník ze správy SD Eduard Zboran. Zatím absolvoval devět bezpříspěvkových odběrů.
Od svých 18 let dochází bezplatně darovat krev Jiří Janouškovec z DB. Na svém kontě má pozoruhodných 122 odběrů.
24/25
Zlatý kříž I. třídy. Mezi pětadvaceti dárci z Prodeca daroval krev nejčastěji mistr převodovek a hydrauliky Libor Matou‑ šek. „Krev daruji od svých osmnácti let. Inspiraci jsem měl v rodině. Maminka byla sestřičkou na transfuzním oddě‑ lení. Během let jsem průběžně dával krev i plazmu. Dárcovství beru jako samozřejmou věc a konkrétní příklad jak mohu někomu pomoci,“ uvedl při 194. odběru tento držitel Zlatého kříže I. třídy. Mezi nenápadné hrdiny – dárce krve patří také Jiří Janouškovec, me‑ chanik DPD z DB, který poskytl v mos‑ tecké transfuzní stanici svoji krev už 122krát. Hrdým držitelem Zlaté medaile prof. MUDr. Janského je strojník Mar‑ tin Kratochvíl ze společnosti Revitrans, jenž má nyní na svém kontě celkem 56 odběrů. A v Severočeských dolech se etabluje skupina nových mladých dárců, kteří jsou v celorepublikovém měřítku zvlášť vzácným druhem. Patří mezi ně třicetiletý právník Eduard Zbo‑ ran, pravidelný dárce od roku 2011. Na symbolickém trůnu dárců‑vytrvalců se neochvějně drží Václav Krčmář z DNT s 270 odběry a je tak fenomé‑ nem nejen v rámci SD, ale i v celorepublikovém měřítku. Všem na‑ šim dárcům krve patří velký dík a morální oce‑ nění za pří‑ kladný přístup k pomoci při záchraně lid‑ ských životů.
Dárci z úpravny: strojnice Šárka Staňková (120 odběrů) a zámečník Petr Čtrnáctý (85 odběrů) patří mezi zhruba čtyři desítky zdejších zaměstnanců, kteří poskytují svoji krev pro dobrou věc. Už čtyřiadvacet let pravidelně dochází na transfuzní oddělení v Mostě Martin Kratochvíl, strojník z Revitrans. K dárcovství ho přivedly následováníhodné vzory z rodiny – otec a sestra.
ČÍSLO K ZAPAMATOVÁNÍ
193
zaměstnanců skupiny SD v roce 2014 bezplatně darovalo krev nebo krevní plazmu
Josef Martinko se současným stavem 166 odběrů patří mezi nejaktivnější dárce ze společnosti SD – Kolejová doprava.
Ze širokého spektra činností hasičů DB
HZS DB počet členů: 51 věkový průměr: 43 let technika: 15 automobilů z toho: 6× cisterna 6× speciální terénní technické vozidlo 3× sanita počet výjezdů v roce 2014: 246
Hasičský záchranný sbor DB patří mezi největší na Bílinsku. Systematicky probíhá jeho vybavování nejmodernější požární technikou. Hasebním obvodem profesionálních hasičů DB je nejen plocha dobývacího prostoru Dolů Bílina a sousední provoz Elektrárny Ledvice. V rámci integrovaného záchranného systému totiž často zasahují i v širším okolí. Sehraný tým v čele s velitelem Břetislavem Ondrákem usiluje o neustálé zdokonalování hasičské přípravy. Jeho členové jsou navíc mimořádně zruční. Dokazují to nejen během vlastních zásahů, ale také například při úpravě zásahového vozu na plně vybavené vyprošťovací vozidlo nebo na sestrojení modelu požární Tatry 815-7 - CAS 30. Nové garáže pro požární techniku Od konce loňského roku využívají ha‑ siči nová garážová stání pro hasičská vozidla. Přístavba napojená na stávající objekt pojme šest automobilů. Prostoro‑ vé a dispoziční řešení v maximální možné míře respektovalo provozní požadavky hasičů. „Přístavbou garážových stání se nám podařilo zvýšit kapacitu prostoru pro parkování požární techniky. Jedná se o železobetonový skelet přiléhající ke stávajícím garážovým stáním s kapaci‑ tou parkování šesti speciálních vozidel požární techniky nebo dvou výjezdových vozidel a jednoho speciálního vozidla výškové techniky – požárního žebříku,“ uvedl velitel Břetislav Ondrák.
Pyšní tvůrci modelu hasičské tatrovky (zleva) Roman Zavičár, Ladislav Šlajchrt, Martin Hájek a Tomáš Potužník.
HZS DB 2014 V loňském roce vyjeli hasiči DB celkem ke 246 událostem. Nejčastěji (celkem 155×) se jednalo o technické a technolo‑ gické pomoci, jakými jsou například po‑ žární asistence, ochlazování zařízení při těžbě apod. Celkem pětatřicetkrát zase vyjeli svými sanitními vozidly. U likvidace požáru zasahovali celkem 17× (mimo jiné také při požáru poháněcí stanice PS 501 na třetí výsypkové etáži vnitřní výsypky DB). Kromě vlastní zásahové činnosti byla pracovní náplní bílinských hasičů četná školení a výcvik. Protože od roku 1991 zasahuje jednotka HZS DB také v sousední Elektrárně Ledvice, uskutečnilo se taktické cvičení složek in‑ tegrovaného záchranného systému prá‑ vě tam. V loňském roce pak vyjeli hasiči DB do ledvické elektrárny celkem 19krát.
Tématem cvičení, které se uskutečnilo 6. října, bylo zahoření pásového doprav‑ níku s možností následného výbuchu uhelného prachu a záchrana přiotráve‑ ného zaměstnance zplodinami hoření. Také toto prověřovací cvičení potvrdilo, že hasiči DB jsou výborně sehraným pro‑ fesionálním týmem. Vynikající dojezdové časy, příkladná znalost hasebního obvo‑ du a zvládnutí nestandardních podmínek hašení ve výšce 63 m nad okolním te‑ rénem opět jasně vypovídaly o vysoké akceschopnosti a připravenosti jednotky. Do širokého spektra činností hasičů DB patřila také odborná příprava v zaříze‑ ních MV ČR, autoškolách a podnikových vzdělávacích zařízeních. Dohromady členové sboru absolvovali 11 kurzů za‑ měřených na zdravotní přípravu, taktické řízení nebo školení strojníků.
Na DB mají unikátní model hasičské tatrovky V souvislosti s přestavbou hlavního vchodu do správní budovy se kolektiv zaměstnanců HZS rozhodl vlastními si‑ lami sestrojit věrohodný model skuteč‑ ného požárního vozidla, který vhodně tematicky zdobí venkovní prostor rekon‑ struovaného sídla hasičů DB. Tohoto úkolu se po dohodě s vedením HZS zhostila směna D v čele s Romanem Zavičárem, Martinem Hájkem, Tomášem Potužníkem a Ladislavem Šlajchrtem. „Model je v měřítku 1 : 5. Naši reálnou Tatru 815-7 - CAS 30 jsme si přesně přeměřili a dali do potřebného měřítka. Rozměrům karoserie modelu jsme uzpů‑ sobili nosnou konstrukci z plechu. Jako kola jsme použili kolečka z rudlíku. Dali jsme si záležet i na detailech, jakými jsou třeba blinkry a poziční světla nařezané z odrazek, zpětná zrcátka z polyethy‑ lenové silnostěnné roury, nebo nápisy a poznávací značky. Vše jsme udělali vlastníma rukama v naší dílně,“ přiblí‑ žil detaily pracné výroby modelu hasič strojník Roman Zavičár.
26/27
požární ochrana
požární ochrana
Padesát let zkušeností s likvidací požárů
HORNICKÉ listy VELKÉ TÉMA: Bezpečnost práce v SD
Profesionální hasičský záchranný sbor je neodmyslitelnou součástí kontinuální těžby hnědého uhlí na Tušimicku už více než pět desetiletí. Také v roce 2014 potvrdili hasiči z DNT svoji vysokou profesionalitu a spolehlivost. Těžištěm jejich práce nebylo zdaleka jen zmáhání požárů, ke kterým vyjeli vloni celkem 5×, ale také požární asistence, technické a technologické pomoci, prvotní předlékařská pomoc a likvidace záparů. Dohromady si loňský rok vyžádal výjezdy jednotek HZS DNT k 668 evidovaným událostem. Samozřejmostí byla také pravidelná účast v nejrůznějších hasičských výcvikových zařízeních a absolvování odborných kurzů a školení. Dlouhá tradice, špičkové technické vybavení a vysoká profesionalita Působení profesionálního hasičského sboru v Tušimicích začalo už v roce 1963, kdy došlo k transformaci zdejších dobro‑ volných hasičů na profesionální úroveň. Postupně se v závislosti na budování tří velkolomů – Merkur, Prunéřov a Libouš – rozšiřoval počet členů sboru a zdoko‑ nalovala požární technika. V současné době slouží v nepřetržitém provoze 43 hasičů rozdělených do čtyř směn. Důleži‑ tou podmínkou úspěšného boje s ohněm je špičková hasičská technika. Na DNT proto mají k dispozici mimo jiné moder‑ ní vozidla Mercedes Benz Zetros, nebo sanitu Mercedes Benz GL 320, které se kromě potřebného vybavení osvědčují také výbornou průchodností terénem.
V celém dobývacím prostoru DNT může‑ me denně vídat hasičské cisterny (celkem sedm vozů – 1× T 815/7, 2× Mercedes Benz Zetros, 1× Mercedes Benz Actros, 1× Renault Camiva a 2× T 815), nejčastěji při provádění požárních asistencí během údržby a oprav dobývací techniky a tech‑ nologických a technických pomocí, kdy ochlazují válečky DPD, odčerpávají vodu, nebo protlačují potrubí. Nedílnou součástí jejich práce je také hašení zápar vzniklých okysličením uhlí a zmáhání požárů. Vzhle‑ dem k tomu, že jednotka z DNT je součás‑ tí integrovaného záchranného systému, zasahuje často také mimo svůj hasební obvod tvořený dobývacím prostorem DNT o rozloze 42 km2. V roce 2014 to byly cel‑ kem 3 zásahy. Členové sboru nepodceňují ani výcvik a aktivně se účastní školení.
Velitel jednotky Jaromír Vrba úspěšně absolvoval kurz takticko‑strategického řízení v brněnském Školícím a výcviko‑ vém zařízení MV ČR. Strojníci HZS DNT s přehledem zvládli školení a přezkouše‑ ní, které se nyní koná za účasti tříčlenné komise přímo v Tušimicích a frekventanti školení už nemusí dojíždět až do Brna. Na výbornou dopadla také loňská tematická požární kontrola provedená členy HZS Ústeckého kraje ověřující připravenost a akceschopnost tušimické jednotky. Ne‑ dostatky nebyly shledány ani v oblastech strojní, chemické, technické a spojové služby. Tušimičtí hasiči prokázali své schopnosti při taktickém cvičení složek integrovaného záchranného systému Taktické cvičení zaměřené na záchra‑ nu osob z výbuchem poškozeného ob‑ jektu drtírny uhlí se kromě hasičů z DNT účastnili také jejich profesionální kolegové z Klášterce nad Ohří, Chomutova, Žatce, Mostu a ze sousední Elektrárny Tušimice. Na cvičení 29. září 2014 nechyběly ani jednotky dobrovolných hasičů z Kadaně a Klášterce a skupina členů Hlavní báňské záchranné stanice Most. „Všechny jednot‑ ky, které se účastnily cvičení, prokázaly výbornou připravenost a akceschopnost v téměř reálných podmínkách konkrét‑ ní mimořádné události. Navíc se ověřila výborná spolupráce jednotky HZS DNT s ostatními zasahujícími složkami inte‑ grovaného systému,“ shrnul své dojmy ředitel územního odboru Chomutov HZS Ústeckého kraje Petr Klíma.
28/29 HZS DNT počet členů: 43 věkový průměr: 45 let technika: 12 automobilů z toho: 7× cisterna 1× technický automobil 1× sanita 1× velitelský automobil 2× dopravní automobil počet výjezdů v roce 2014: 668
požární ochrana
Taktické cvičení složek integrovaného záchranného systému v DNT Několik desítek hasičů z Klášterce nad Ohří, Chomutova, Žatce, Mostu, zdravotníků a báňských záchranářů se v rámci taktického cvičení integrovaného záchranného systému pod taktovkou domácích hasičů DNT a HZS Ústeckého kraje účastnilo zásahu v tušimické ústřední drtírně. Právě tam probíhalo plánované cvičení zaměřené na likvidaci požáru a vyprošťování raněných ve výbuchem uhelného prachu poškozené budově. Rozhodčí z územních odborů hasičů v Chomutově, Mostě, Žatci a z krajského ředitelství ÚK hodnotili dojezdové časy, znalost přístupových cest a vzájemnou koordinaci. Všechny zasahující složky vyšly ze cvičení se ctí a potvrdily svoji vysokou profesionalitu a akceschopnost. Členitý objekt drtírny – ideální prostor pro taktické cvičení Plánovaná taktická cvičení zaměřená na nejrůznější typy zásahů probíhají ně‑ kolikrát ročně. Simulují například požár konkrétního dobývacího velkostroje nebo pásového dopravníku. Vloni na podzim jako věrohodná kulisa cvičení posloužil komplex ústřední drtírny uhlí, kde ten‑ tokrát nechyběly doutnající dýmovnice, důmyslně rozmístěná těla figurantů mar‑ kýrujících raněné pracovníky. Samozřej‑ mostí bylo také zvládání závalu uhlí či po‑ škozené drtírenské techniky. Do zásahu se kromě tušimických hasičů zapojili také jejich profesionální kolegové z Klášterce nad Ohří, Chomutova, Žatce, Mostu, sou‑ sední Elektrárny Tušimice, jednotky ka‑ daňských a kláštereckých dobrovolných hasičů. Krajské operační středisko do akce povolalo i mostecké báňské záchra‑ náře. Nechyběl ani psovod se služebním psem. Všichni společně usilovali o rych‑ lou záchranu zraněných pracovníků drtír‑ ny. Výbuchem poškozená několikapatro‑ vá industriální budova drtírny připomínala labyrint a byla ideálním místem k ověření akceschopnosti a připravenosti hasičů a lékařských týmů z kadaňské, chomu‑ tovské, vejprtské a žatecké nemocnice.
HZS DNT opět potvrdil svoji vysokou akceschopnost a profesionalitu A jak bylo toho cvičení vyhodnoceno z pohledu rozhodčích, nám prozradil ve‑ litel hasičů DNT Jaroslav Novák: „Jsem rád, že jsme opět obstáli. Cvičení potvr‑ dilo, že náš sbor provedl zásah na vysoké
úrovni. Odborní hodnotitelé z územních odborů a krajského ředitelství neshledali v našem taktickém cvičení v členitém ob‑ jektu s komplikovaným přístupem žádné vážnější nedostatky a ocenili skutečně vysokou profesionalitu naší zasahující jednotky.“
Trestuhodné zanedbávání bezpečnosti práce horníků
Oficiální zpráva z vyšetřování příčin důlního neštěstí v Somě Nedbalost, podceňování a nedodržování pravidel bezpečnosti práce byly příčinou důlního neštěstí v tureckém uhelném dole Soma, kde právě před rokem zahynulo 301 horníků. Důl byl zřejmě již dlouho předtím doslova smrtelnou pastí, ačkoli provozovatel dolu – soukromá společnost Soma Holding – dlouho popíral, že by nesl na tragédii nějaký podíl. Netrpělivě očekávaná 126stránková znalecká zpráva vypracovaná pro tureckého veřejného žalobce jasně prokazuje, že katastrofě se dalo zabránit. „Jedinou stranou bez viny jsou horní‑ ci,“ konstatují soudní znalci v nedávno zveřejněné oficiální zprávě z vyšetřování důlního neštěstí v turecké Somě. Osm vysoce postavených manažerů soukro‑ mé společnosti Soma Holding, Inc. pro‑ vozující uhelný důl (vlastníkem je státní turecká uhelná společnost TKI) sice už čeká na soud ve vězení, ovšem zpráva poukazuje na řadu dalších viníků, včetně ministerských úředníků. V uhelných dolech u Somy byly pří‑ pady porušení bezpečnosti práce dost časté – například v roce 2013 se tako‑ vých incidentů stalo téměř na pět tisíc a bylo zraněno devět horníků. Opoziční strany chtěly v parlamentu tuto situaci řešit, ale vládní strana APK nakonec takový bod jednání smetla ze stolu. Soukromá společnost Soma Holding, která převzala provozování dolu od státu, se pyšnila tím, že se jí podařilo snížit náklady na těžbu z původních 140 dolarů na tunu na necelých 24 dola‑ rů – „díky operativnějšímu postupu“. Inspektoři přitom určitě mohli zazna‑ menat údaje z výstražných a bezpeč‑ nostních systémů, jež tři měsíce před tragédií vykazovaly kolísající hodnoty CO a nadměrně vysoké teploty, ovšem
horníci stále pokračovali v práci. Jak se zjistilo, hlášení inspektorů neodrážela skutečné odečty hodnot ze senzorů. Většinou se jednoduše opisovala čísla z minulých týdenních hlášení, nebo se údaje zcela falšovaly. Řada z celkem 48 senzorů plynu a 19 senzorů CO byla
navíc poškozena nebo špatně kalibro‑ vána. Při neštěstí 13. května loňského roku se 85 % obětí otrávilo právě kys‑ ličníkem uhelnatým. Nepodařilo se je zachránit proto, že celý systém důlního větrání byl zastaralý a nemohl splňovat požadavky rychlé expanze důlního pro‑ vozu z posledních let. Tomu nebyl vů‑ bec přizpůsoben a podle zprávy sehrál „velmi negativní roli“ v úsilí záchranářů. Na oficiální zprávu o příčinách ne‑ štěstí reagovaly hornické i průmyslové odbory. Podle jejich názoru oficiální zpráva z vyšetřování přinesla hlavně obrovskou hanbu pro turecké hornictví. Z nesmyslného zanedbávání a podce‑ ňování opatření bezpečnosti práce oso‑ čují vlastníky a vedení dolu i tureckou vládu. Ti všichni nechali zemřít jejich kolegy v Somě, kteří tak vlastně obě‑ tovali život za velké lži. Honba po zisku nutí horníky pracovat za brutálních pod‑ mínek. Proto se loni v květnu nevrátilo domů ze směny 301 horníků. Bez otců zůstalo 432 dětí.
30/31
informace
informace
HORNICKÉ listy VELKÉ TÉMA: Bezpečnost práce v SD
Bezpečnost práce v českém uhelném hornictví 2014 Není třeba zdůrazňovat, že hornictví historicky představuje náročnou činnost, která zabezpečuje potřebné zdroje surovin pro rozvoj společnosti, ale která je současně spojena s vyšší pravděpodobností újmy na zdraví. Ačkoli bezpečnostní dozor na všech úrovních je trvalý a intenzivní, hornická činnost je i přes neustálý rozvoj báňské techniky každoročně provázena určitými provozními nehodami a haváriemi, jakož i pracovními úrazy, bohužel někdy i smrtelnými. Můžeme zalistovat aktuální Hornickou ročenkou, která tradičně přináší informace o stavu bezpečnosti v organizacích dozorovaných státní báňskou správou za uplynulý rok. Podrobnější zprávu pak připravil ČBÚ k předložení vládě České republiky v červnu 2015. Celková úrazovost Podkladem pro sledování počtu úra‑ zů jsou záznamy o úrazech zasílaných těžebními společnostmi příslušnému ob‑ vodnímu báňskému úřadu, a pak v pra‑ videlném měsíčním souhrnu Českému báňskému úřadu, v souladu s příslušným nařízením vlády. Pozitivní je, že absolutní počet všech úrazů (tedy při těžbě černého i hnědého
uhlí, rud, ropy, plynu a ostatních surovin) v roce 2014 byl nejnižší od počátku sledovaného období. Celkem bylo v roce 2014 zaznamenáno 604 úrazů, z toho 11 smrtelných a 1 hromadný. Vývoj pracovní úrazovosti v oblasti těžby hnědého uhlí za posledních deset let přibližuje tabulka. Smrtelná úrazovost V roce 2014 došlo bohužel v celém těžebním průmys‑ lu k 11 smrtelným úrazům, což znamená meziroční nárůst o 7 případů. Přitom 9 smrtelných úrazů připadá na těžbu
Závěry ČBÚ V roce 2014 docházelo v některých odvětvích těžebního prů‑ myslu k snižování těžby, které bylo vyvoláno propady cen surovin, dotěžováním zásob nerostných surovin a dalšími vlivy. Všechny tyto okolnosti mají rovněž vliv na situaci v oblasti bezpečnosti práce a provozu. V roce 2014 se podařilo udržet stav v abso‑ lutním počtu pracovních úrazů, avšak došlo k nárůstu počtu úrazů smrtelných. Je nutno uvést, že hornictví zůstává, i přes neustále se zvyšující technickou úroveň dobývání, velmi nároč‑ nou a rizikovou činností. Prioritním úkolem pro státní báňskou správu při kontrolní činnosti byl a bude důsledný a trvalý tlak vyvíjený na báňské organizace k snižování počtu pracovních úrazů, závažných provozních nehod a havárií v hornictví. Vývoj pracovní úrazovosti v oblasti těžby hnědého uhlí (2004 až 2014) Rok
Celkový počet úrazů
z toho smrtelných
2004
184
6
2005
181
1
2006
186
1
2007
158
1
2008
149
1
2009
147
–
2010
171
–
2011
165
1
2012
151
–
2013
116
1
2014
156
2
Podpis memoranda o vzájemné spolupráci ČBÚ a OS PHGN o další vzájemné spolupráci Na Českém báňském úřadě v Praze bylo 23. dubna 2015 vyhodnoceno plnění dohody z roku 1998 a podepsáno memorandum o další spolupráci ČBÚ s Odborovým svazem pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu. Prohloubení spolupráce má pomoci zastavit nepříznivý vývoj smrtelné úrazovosti v hornictví. Před podpisem memoranda Jan Sábel, předseda OS PHGN, a Martin Štemberka, statutární náměstek ČBÚ, společně konstatovali, že přetrvávající nejistota v hornic‑ tví se nepochybně promítá i do dosažených výsledků ve smrtelné úrazovosti. V uplynulém roce při těžbě hnědého a černého uhlí došlo k nárůstu o 7 smrtelných úrazů oproti roku 2013. Obě strany hledají nové formy spolupráce, které by mohly zvrátit nepříznivý vývoj smrtelné úrazovosti v hor‑ nictví. Rozšíření či prohloubení spolupráce se týká zejména následujících aktivit: účast zástupce OS PHGN na generálních a specializo‑ vaných prověrkách, odborné konzultace v otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu na vyžádání OS PHGN, účast zástupce státní báňské správy na školeních, se‑ minářích, výborech BOZP pořádaných OS PHGN, vzá‑ jemná výměna informací o vývoji závažné a smrtelné úrazovosti a jiných mimořádných událostech, poskytování informací o výsledcích šetření mimořádných událostí OS PHGN, účast zástupce OS PHGN při závěrečném projednávání příčin smrtelných úrazů s organizacemi, ve kterých bylo zjištěno porušení bezpečnostních předpisů.
32/33
černého uhlí (OKD, a. s.) a 2 na těžbu hnědého uhlí (Vršanská uhelná, a. s. a Kohinoor, a. s.).
35
32
Vývoj počtu pracovních úrazů na DB v období 2010 až 2014
30
25
22
21
20
16 15
11 10
5
0
2010
2011
2012
2013
2014