HORNICKÉ listy SIMONA BAUMRTOVÁ. Nejlepší česká plavkyně navštívila DNT. časopis zaměstnanců Skupiny SD ročník XXI. číslo 3

HORNICKÉ listy časopis zaměstnanců Skupiny SD    ročník XXI.    číslo 3

SIMONA BAUMRTOVÁ

Nejlepší česká plavkyně navštívila DNT

Milí čtenáři, navzdory letnímu počasí a  času dovolených panují v Severočeských dolech neletně nabité týdny. A  zda‑ leka se to netýká jen nepřetržitých provozů na obou těžebních lokali‑ tách. Na přelomu června a července v souvislosti s fúzemi dceřiných spo‑ lečností proběhly důležité personální přesuny v  rámci skupiny SD. Letní termín měla také plánovaná generál‑ ní prověrka Českého báňského úřa‑ du na DNT. Na tamním prvním skrýv‑ kovém řezu i  přes vysoké teploty úspěšně pokračuje oprava havaro‑ vaného rýpadla SchRs 1 550/K 109. Pěkné letní počasí přímo vybízí k ex‑ kurzi do důlního provozu a na rekul‑ tivace, které jsou v tomto ročním ob‑ dobí nejatraktivnější. Přivítali jsme na DNT i DB řadu vzácných hostů jako krajského hejtmana Oldřicha Bu‑ beníčka, guvernéra ČNB Miroslava Singera, či talentovanou olympijskou naději – chomutovskou plavkyni Si‑ monu Baumrtovou. To vše najdete v aktuálním vydání Hornických listů. K  létu našich zaměstnanců patří také intenzivní využití volného času nejrůznějšími outdoorovými aktivi‑ tami. Co všechno dává sport Petrovi Kirschovi, zjistíte v rubrice Profil. Rádi informujeme o výborných výsledcích cyklistického týmu SD v  prestižním závodě kolem hnědouhelných povr‑ chových dolů a po nové jezerní kraji‑ ně v Sasku. Pokud ještě nevíte, kam se vydáte letos na dovolenou či výlet, možná vás inspirují články o krásách Českého Švýcarska, nebo o  cestě pracovníků SD do Itálie. Letní vydání Hornických listů ob‑ sahuje tradičně přílohu Severočes‑ ké listy – léto 2013. Pevně věřím, že i když jsou vydávány především pro občany měst a  obcí sousedících s našimi provozy na Bílinsku a Tuši‑ micku, nabídnou dobré čtení i vám. Krásné léto! Tomáš Vrba

obsah

slovo ředitele Vážené kolegyně, vážení kolegové, v lednu příštího roku si společně připomeneme 20 let od vzniku společnosti SD. Jako zaměstnanci skupiny Severo‑ české doly si jistě všichni dobře uvědomujeme, že pro další vývoj, a  tím i  pro základní přístup k  zaměstnanosti, je ne‑ smírně důležité, že obě naše těžební lokality – DNT a DB – disponují platným povolením hornické činnosti do roku 2029, respektive 2030. Uvažované počty zaměstnanců v  jednot‑ livých obdobích pak budou navazovat na očekávané těžby.

3 slovo ředitele Josef Molek

strana 7

4 aktuality Fúze a personální změny ve skupině SD Generální prověrka ČBÚ na DNT Permon už na DNT zůstane Úpravna důlních vod Emerán v DB je připravena na větší výkony Oprava kulové dráhy rýpadla SchRs 1 320/K 110 na DNT Hasiči z DNT pomáhali lidem postiženým povodněmi

V  nejbližších letech předpokládá skupina Severočeské doly udržení zaměstnanosti na současné úrovni – souhrnné číslo představuje zhruba 5 200 zaměstnanců. Proces racio‑ nalizace se netýká pouze zaměstnanosti, ale i jiných oblastí práce s lidskými zdroji. Musíme se například zabývat věko‑ vou strukturou: průměrný věk našich zaměstnanců přesahu‑ je 46 roků a každoročně jich odchází do starobního důchodu zhruba 100, a to převážně z dělnických pozic. Realizujeme řadu opatření v  oblasti podpory vzdělávání zaměstnanců. Trvale je motivujeme ke zvyšování či udržení odborné kvalifi‑ kace a hodně do této oblasti investujeme. Je obecným pra‑ vidlem, že kvalifikovaný zaměstnanec má větší šanci získat práci, pokud se jeho pracoviště dotknou organizační změny.

10 hlavní téma Povolení hornické činnosti pro DNT do roku 2029 12 profil Petr Kirsch

strana 14

14 svět dolů Oprava havarovaného rýpadla SchRs 1 550/K 109 Hejtman Ústeckého kraje fáral na DNT Zařízení na potlačení exploze ve filtrační soustavě a potrubních systémech pro odsávání prachu na DNT – ÚDUT Letní návštěva Simony Baumrtové na DNT Proč to ti archeologové dělají? Laboratoře OŘKJ v Tušimicích rozšířily svou akreditaci

Za dobu své existence prošla společnost řadou restruk‑ turalizačních fází. Dovolte mi proto připomenout, jak proces restrukturalizace probíhal. První fáze (1994–1997) se za‑ měřila na vnitřní racionalizační procesy a  činnosti, zatímco druhá fáze (1998–2002) znamenala především vyčleňování činností do dceřiných společností. A od roku 2003 probíhala třetí fáze ve znamení změn organizační struktury a zavedení procesního řízení. Proces změn organizační struktury pokra‑ čuje dodnes. Je to logické, neboť měnící se podmínky a po‑ žadavky trhu vyžadují, aby společnost trvale na tento vývoj reagovala. Cílem změn je udržení konkurenceschopnosti.

25 z odborů Povodně a pomoc postiženým lidem i přírodě Oslavy MDD 2013 strana 16

26 hornické tradice Evropské dny horníků a hutníků 27 jubilanti Jiří Jelínek 28 informace Noví báňští inženýři a bakaláři promovali v Mostě 30 tip na výlet Národní park České Švýcarsko

strana 20

31 sport Horníci ze Severočeských dolů v cyklistickém závodě Neuseenclassics

Proces racionalizace a změn organizační struktury ve skupině SD pokračuje. Cílem je udržení konkurenceschopnosti v reakci na měnící se podmínky a požadavky trhu. Klíčová je podpora ze strany zaměstnanců při otevřeně vedeném sociálním dialogu.

HORNICKÉ listy  3/2013

časopis zaměstnanců skupiny SD VYDAVATEL: Severočeské doly, a. s. (IČ 49901982), B. Němcové 5359, 430 01 Chomutov ŠÉFREDAKTOR: Tomáš Vrba ADRESA REDAKCE: Hornické listy, Budovatelů 2830, 434 01 Most, e­‑mail: [email protected] REDAKČNÍ RADA: předseda: Vladimír Budinský; místopředsedkyně: Jaroslava Šťovíčková; členové: Vladimír Andrášek, Jiří Dubiczki, Václav Fišer, Rostislav Kubíček, Jiřina Leónová, Karel Skramuský, Jaromír Šeps, Jaroslav Tourek, Pavel Vocásek, Tomáš Vrba. Číslo registrace MK ČR E 13126 TISK: Tiskárna AKORD Chomutov, s. r. o. Pro SD, a. s. zajistil INFO­‑PRINCIP, s. r. o. UZÁVĚRKA ČÍSLA 3/2013: 23. 7. 2013 UZÁVĚRKA ČÍSLA 4/2013: 6. 9. 2013. Elektronickou podobu Hornických listů najdete na www.sdas.cz a intranetu SD, a. s.

V tomto čísle Hornických listů se dočtete mimo jiné o do‑ končených fúzích dceřiných společností PRODECO,  a.s. s  SD  –  1.  strojírenskou,  a.s. a  SD  –  Autodoprava,  a.s. s  SD  –  Rekultivace,  a.s. i  o  novém personálním složení ve‑ dení jednotlivých dceřiných společností. K  1.  srpnu 2013 pak bude činnost středisek důlní a doplňkové mechanizace a  ropného hospodářství vyčleněna do dceřiné společnos‑ ti SD  –  Autodoprava,  a.s. Zaměstnanci budou převedeni v  souladu s  příslušným ustanovením Zákoníku práce, vel‑ mi zjednodušeně lze říci, že jejich pracovní smlouvu přebírá nový zaměstnavatel SD – Autodoprava, a.s. Pro proces změn je vždy klíčová podpora zaměstnanců. Bez spolehlivých kolegů s odpovědným přístupem k práci to nikdy a nikde nefunguje. Proto je také důležité znát cestu, po které skupina Severočeské doly směřuje, potkávat se a dis‑ kutovat. Otevřený sociální dialog a zaměstnaneckou a soci‑ ální politiku klade společnost do čela svých priorit. Zdař Bůh! Josef Molek personální ředitel

2/3

editorial

FÚZE A PERSONÁLNÍ ZMĚNY VE SKUPINĚ SD Vedení společnosti Severočeské doly a.s. rozhodlo o fúzích dceřiných společností, které se uskutečnily 1. července letošního roku. Tento restrukturalizační krok směřuje ke zvýšení efektivity a vybudování ekonomicky silných subjektů ve skupině SD. Fúze přinesly samozřejmě i některé personální přesuny v managementu. Změna se dotkla i představenstva SD a.s., které má od 1. července jen šest členů a pracuje ve složení: Ivan Lapin, předseda představenstva; Jiří Postolka, místopředseda představenstva, členové představenstva – Vladimír Budinský, Jan Kalina, Jiří Neruda a Jiří Zahradník. Od 11. července nahradil nový technický ředitel SD Pavel Kresan ve funkci Miroslava Eise, který přešel na pozici generálního ředitele dceřiné společnosti SD – Kolejová doprava, a.s. Pavel Kresan (*1963) technický ředitel SD Vystudoval Vysoké učení technické v Brně, absolvoval řadu mezinárodních kurzů a stáží. Ve Skupině ČEZ pracuje od roku 1988. Zastával různé manažerské pozice, naposledy působil jako vedoucí útvaru technologie strojní a  stavební v  Jaderné elektrárně Dukovany. Zúčastnil se také řady mezinárodních misí souvisejících s ja‑ dernou energetikou. V Severočeských dolech pracoval od 1. dubna 2013 na pozici manažera útvaru investic.

Fúze dceřiných společností K 1. červenci došlo k fúzi společnosti PRODECO, a.s. a SD – 1. strojírenská, a.s., kde nástupnickým subjektem je PRODECO, a.s. SD – Autodoprava, a.s. se stala nástupnickou společností ze sloučení SD – Autodoprava, a.s. a SD – Rekultivace, a.s. Fúze formou sloučení nemají vliv na rozsah činností fúzovaných společnos‑ tí, neboť budou dál prováděny v rámci nové organizační struktury nástupnic‑ kých společností.

HORNICKÉ listy  3/2013

Restrukturalizace skupiny SD, kdy došlo ke sloučení dceřiných společnos‑ tí s  podobnými a  často překrývajícími se předměty podnikání, přispěje k  vy‑ tvoření ekonomicky silných subjektů s výrazným postavením na trhu, s efek‑ tivním řízením a  jednotností nastavení jednotlivých procesů, sdílením zdrojů a podpůrných služeb. Nezanedbatelné bude také snížení nákladů na správu.

František Maroušek (*1956) předseda představenstva a generální ředitel Prodeco, a.s. Absolvent Vysoké školy strojní a elek‑ trotechnické v  Plzni, Polytechnického institutu v Kyjevě a postgraduálního stu‑ dia na VŠB – TU v Ostravě. Od roku 1981 působil na DNT, kde mimo jiné zastával pozici vedoucího výroby a  techniky na ZDTP. V  roce 2002 přešel do dceřiné společnosti SD – Kolejová doprava, a.s., kde byl od roku 2004 předsedou před‑ stavenstva a ředitelem. Od 1. července 2013 byl ustanoven generálním ředite‑ lem společnosti Prodeco, a.s. a před‑ sedou čtyřčlenného představenstva, ve kterém s  ním zasedají: Josef Böhm, místopředseda představenstva a ředitel úseku Správa; Pavel Sluka, člen před‑ stavenstva a ředitel úseku Výroba a Jo‑ sef Zetek, člen představenstva a ředitel úseku Obchod a inženýring.

Tomáš Sedláček (*1970) předseda představenstva a generální ředitel SD – Autodoprava, a.s. Vystudoval Vysokou školu ekonomie a  managementu v  Praze. Před přícho‑ dem do Skupiny ČEZ pracoval osm let ve vedení společnosti Staropramen, kde zastával různé manažerské pozice. Ve Skupině ČEZ působí od roku 2005, a to ve funkci ředitele úseku Dopravní služby a  jednatele společnosti ČEZ Korporátní služby, s.r.o. Od 1.  července 2013 byl ustanoven generálním ředitelem spo‑ lečnosti SD  –  Autodoprava,  a.s. a  před‑ sedou čtyřčlenného představenstva, ve kterém s ním zasedají: Petr Krob, místo‑ předseda představenstva a ředitel úseku Správa; Arnošt Mimra, člen představen‑ stva a ředitel úseku Autodoprava a Milan Neuman, člen představenstva a  ředitel úseku Mechanizace a rekultivace.

Miroslav Eis (*1957) předseda představenstva a generální ředitel SD – Kolejová doprava, a.s. V hornictví se pohybuje více než třicet let. Po absolvování Fakulty hornicko-ge‑ ologické VŠB – TU v Ostravě zastával na DNT řadu řídících funkcí, mimo jiné ve‑ doucího odboru řízení výroby a výrobně technického náměstka. Od roku 1996 byl ředitelem DNT, od roku 2003 pak technickým ředitelem a  od roku 2006 i  členem představenstva SD  a.s. Od 11.  července 2013 byl ustanoven gene‑ rálním ředitelem SD – Kolejová doprava, a.s., jejíž představenstvo má složení: Mi‑ roslav Eis, předseda představenstva; Jiří Kynčil, místopředseda představenstva a  ředitel úseku Správa; Vilém Lerach, člen představenstva a ředitel úseku Do‑ prava a  Aleš Schilberger, člen předsta‑ venstva a ředitel úseku Provoz.

PRODECO,  a.s., tradiční dodavatel velkostrojů a  mechanizace povrchové těžby, získalo sloučením s SD – 1. stro‑ jírenskou,  a.s. příslušné výrobní kapa‑ city a bude tak schopné kromě vlastní inženýrské činnosti a  zpracování pro‑ jektových dokumentací poskytovat komplexní dodávky s  výrazně menší potřebou subdodavatelů. Lze předpo‑ kládat, že posílí své postavení také na externích trzích. SD – Autodoprava, a.s. už v minulosti významně kooperovala s  SD  – Rekul‑ tivace,  a.s., například při zajišťování přepravních výkonů u  technických rekultivací na obou těžebních lokali‑ tách. Jako nástupnická společnost je SD  –  Autodoprava,  a.s. jednotným po‑ skytovatelem přepravních služeb pro celou skupinu. Všichni zaměstnanci zanikajících společností se dnem zápisu fúze do obchodního rejstříku stali zaměstnanci nástupnických společností.

Generální prověrka ČBÚ potvrdila bezpečně a odborně vedenou hornickou činnost na DNT Ve dnech 20. až 28. června uskutečnil na DNT Český báňský úřad generální prověrku zaměřenou na komplexní kontrolu týkající se nejen úrovně bezpečnosti práce, ale také dodržování podmínek povolení hornické činnosti, stavu strojního a elektro zařízení, zpracování důlně měřické dokumentace, či míry seznámení zaměstnanců s havarijním plánem. DNT prokázaly, že jsou moderním hnědouhelným lomem s profesionálním týmem pracovníků. Během zevrubné kontroly ze strany několika pracovních skupin nebyly totiž zaznamenány žádné vážné nedostatky. Generální prověrku vedl Alexander Hykel, zástupce ředitele I. odboru ČBÚ. Přítomni byli také představite‑ lé OBÚ v  Mostě, Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje a  inspektor bezpečnosti práce Severočeského sdružení odborových organizací důl‑ ního průmyslu; doplňovali je v celkem pěti odborných skupinách příslušní pracovníci DNT a Správy a.s. Garanty prověrky za SD byli výrobní ředitel Jiří Neruda, závodní lomů Milan Novotný a ředitel pro výrobu DNT Pavel Smata‑ na. Nedílnou součástí hloubkové kont‑ roly byly inspekční prohlídky pracovišť a  zařízení. Četnost těchto komplex‑ ních kontrol ze strany státní báňské správy je dána rizikovostí a  velikostí provozu. Velké těžební organizace se prověřují zhruba jednou za čtyři roky. Pozitivní výsledek aktuální prověrky,

kdy nebyl shledán žádný závažný ne‑ dostatek či závada, stvrdil, že opatře‑ ní realizovaná k  efektivní a  bezpečné těžbě uhlí byla správná. text a foto: Tomáš Vrba

Permon na DNT už zůstane Prestižní cenu za vynikající výsled‑ ky v oblasti bezpečnosti práce získa‑ ly DNT už třikrát (2008, 2009 a 2011). Ocenění v  podobě plastiky z  dílny akademického sochaře Michala Mo‑ ravce je putovní, tj. vždy jen na rok pro vítěze aktuálního ročníku. Třetí získání Permona opravňuje Severočeské doly nechat si vyrobit repliku putovní soš‑ ky do trvalého držení – této možnosti bylo využito. Nový symbol převzal od předsedy ČBÚ Iva Pěgřímka generál‑ ní ředitel SD Ivan Lapin. Permon bude umístěn ve vestibulu DNT, aby podle tradované pověsti dál pomáhal zdej‑ ším horníkům.

4/5

aktuality

aktuality

Ročenky DB a DNT

HORNICKÉ listy  3/2013

Exkurzi na Dolech Bílina zařadili do svého programu v  České republice členové výboru pro technický výzkum Evropské asociace uhelného průmyslu EURACOAL. Prostřednictvím Zaměst‑ navatelského svazu důlního a  naftové‑ ho průmyslu ČR zastupuje Severočes‑ ké doly v  EURACOAL ředitel strategie a  komunikace Vladimír Budinský, který byl také spolu s  Ivanem Bílým, vedou‑ cím oddělení přípravy výroby DB, prů‑ vodcem odborně fundovaných hostů. Ústředním tématem diskuse během pro‑ hlídky Dolů Bílina byly otázky týkající se podílu a úlohy uhlí v energetickém mixu v ČR a v Evropě. EURACOAL zastřešuje evropský uhelný průmysl a má 35 členů z  20 zemí. Hlavním cílem asociace je posilování významu uhlí pro bezpečnost energetických dodávek v EU.

Úpravna důlních vod Emerán v DB je připravena na větší výkony Rozsáhlá investiční akce Zkapacitnění úpravny důlních vod Emerán byla dokončena v plánovaném termínu 28. června. Zařízení sloužící k čištění důlních vod z lomu Bílina prošlo důkladnou modernizací a rozšířením, takže je nyní schopné pracovat s průtokem v množství až 500 l/s, s možností odděleného čištění důlní vody s obsahem nerozpustných látek a manganu. Nyní zde probíhá dvouměsíční zkušební provoz. Stavba byla zahájena v dubnu loňského roku a dodavatelem bylo sdružení dceřiných společností PRODECO a SD – Rekultivace.

Euracoal v DB

19. výstava minerálů v Klášterci

OPRAVA KULOVÉ DRÁHY RÝPADLA SchRs 1 320/K 110 NA DNT

Stalo se už tradicí, že vždy na jaře zahájí výstavu minerálů ze severočeské hnědouhelné pánve slavnostní vernisáž. Letos tomu tak bylo už po devatenácté. Otevření výstavy předcházela přednáš‑ ka geologa Karla Macha týkající se vzni‑ ku hory Bořeň. Přítomné uměl zaujmout unikátními informacemi o  dynamice ge‑ ologických procesů vzniku znělcové do‑ minanty Bílinska včetně jejího porovnání se slavnou horou Devils Tower v americ‑ kém Wyomingu. Zpestřením vernisáže byl pak křest nové knihy týmu geologů SD (Zdeněk Dvořák, Jiří Svejkovský, Ol‑ dřich Janeček a  Pavel Coufal) nazvané Minerály severočeské hnědouhelné pán‑ ve. Knížku uvedl v život a hodně spoko‑ jených čtenářů popřál její kmotr Vladimír Budinský, ředitel strategie a komunikace.

Stavební akce zkapacitnění úpravny důlních vod byla realizována v  soula‑ du s  platným Plánem otvírky, přípra‑ vy a  dobývání DB. Nutnost zvýšení kapacity a  rozšíření zdejší původní úpravny vyvolalo zpřísnění emisních limitů vypouštěných důlních vod poža‑ dované vládním usnesením č. 61/2003 Sb., o  ukazatelích a  hodnotách pří‑ pustného znečištění povrchových a odpadních vod. Původní areál se tak rozrostl o  reakční dvoukomorovou ná‑ drž nerozpustných látek, dvoukomo‑ rovou reakční usazovací nádrž na čiš‑ tění důlních vod s  obsahem manganu,

6/7

Pokud si chcete připomenout důleži‑ té události provázející těžbu uhlí v DNT a DB během loňského roku, pak právě vám jsou určeny tradiční ročenky. Také letos poděkoval oběma autorským tý‑ mům generální ředitel Ivan Lapin, který se rád ujal symbolického křtu výprav‑ ných knih mapujících rok 2012. Tvůrci ročenek usilují o  trvalé zkvalitňování svých počinů. Snaží se přinášet více než jen chronologické přehledy přibli‑ žující dění uplynulého roku. Letos čte‑ náři v  ročence DNT najdou zajímavé informace včetně bohaté fotografické přílohy o zauhlovacích zařízeních vyrá‑ běných v  Transportě Chrudim. Ročen‑ ka DB zase přináší profil dceřiné spo‑ lečnosti SD – Kolejová doprava.

Plánovaná roční revize rýpadla SchRs  1  320/K  110 byla rozšířena o  výměnu provozem v  náročných podmínkách opotřebené kulové dráhy. Akci zajišťuje dceřiná spo‑ lečnost Prodeco a  probíhá od 5. června do 8. srpna přímo na dru‑ hém skrývkovém řezu DNT. Vymě‑ něné horní a dolní segmenty kulové dráhy o  průměru 15 m budou nově umístěny do nového uložení, kde se za pomoci speciální vylévací hmo‑ ty docílí maximálně přesné nivelity. Paralelně s  výměnou kulové dráhy provádějí členové posádky velko‑ stroje opravy dopravní linky a  uzlů, včetně pochůzných lávek ke zvýšení bezpečnosti. Úpravy se týkají také přesypů a dopadových míst.

dvoukomorovou vyrovnávací nádrž na manganové vody a  o  technické úpra‑ vy v  napojení stávajících usazovacích a  vyrovnávacích nádrží. Postaven byl také nový technologický objekt, kde je umístěn centrální velín pro řízení che‑ mické úpravy čištění vod a je zde insta‑ lováno i nové kalové hospodářství pro odvodňování kalů. Nechybí ani obsluž‑ ný kanál s  inženýrskými sítěmi a  tech‑ nologickým vybavením. Samozřejmostí je kamerový a  řídicí systém. Součástí nového kabátu úpravárenského objek‑ tu jsou také místní komunikace, oplo‑ cení a venkovní osvětlení.

Bezpečnost práce v Severočeských dolech Přehled počtu pracovních úrazů na SD v kumulaci od počátku roku 2013: leden až červen

Počet evidovaných úrazů 2013

2012

DB

19

35

DNT

14

Správa a. s. SD celkem

Rozdíl

Počet úrazů se záznamem

Rozdíl

2013

2012

-16

8

13

-5

39

-25

8

14

-6

2

0

+2

2

0

+2

35

74

-39

18

27

-9

Kategorizace úrazů je vedena dle § 105 Zákoníku práce.

V  rámci integrovaného záchranného systému zasahovaly týmy tušimických hasičů při odstraňování následků červ‑ nových povodní v  Ústeckém kraji. Mís‑ tem jejich nasazení byla čtvrť Střekov v Ústí nad Labem a obec Mlékojedy na Litoměřicku. Vyzbrojeni moderní techni‑ kou, zejména výkonnými čerpadly, od‑ straňovali hasiči ze sklepů vodu z  roz‑ vodněného Labe. Jednotky HZS DNT mají s  likvidací následků povodní zku‑ šenosti už z let 1997 a 2002. Osvědčily se také letos. „Děkuji HZS DNT za obě‑ tavou okamžitou pomoc, která význam‑ ně přispěla ke zmírnění následků škod červnové živelné pohromy,“ zhodnotil profesionální zásah našich hasičů Ro‑ man Vyskočil, vrchní rada a ředitel HZS Ústeckého kraje.

Nové koleso pro KU 800.18/K 99 na DB

Hasiči z DNT pomáhali lidem postiženým povodněmi

HORNICKÉ listy  3/2013

Přivítali jsme guvernéra ČNB Netradiční trasa 22kilometrového bě‑ žeckého závodu směřující nejen před‑ polím Dolů Bílina, ale také již rekultivo‑ vanou krajinou, přilákala 15. června více než tři stovky aktivních účastníků. O tom, že výběr trasy se organizátorům závodu a  spolupracujícím specialistům SD po‑ vedl, svědčily pozitivní ohlasy závodníků. Zaujaly je nejen rozsáhlé rekultivované plochy na výsypce Pokrok, ale také ne‑ všední výhledy na povrchový důl. Ti, co běželi jen rekreačně, dokonce neváhali se zastavit, aby si impozantní pohled vy‑ fotili. V  závodě si výborně vedl Petr  Kir‑ sch, vedoucí odboru přípravy území SD, s časem 01:48:31 doběhl do cíle na pěkném desátém místě. Podle názorů organizátorů a účastníků by bylo dobré úspěšnou akci zopakovat. Rekultivace SD nabízejí atraktivních míst celou řadu.

Miroslav Singer, guvernér vyso‑ ce respektované instituce ČNB, byl 13.  července hostem společnosti Severočeské doly. Odborný dopro‑ vod na těžební lokalitě DB obstaral výrobní ředitel Jiří Neruda. Guvernér Singer se zajímal o  moderní dobýva‑ cí technologii, do které se nedávno právě na DB značně investovalo. Se‑ známil se s nejnovějším velkostrojem KK  1  300/K  111, zajímal se o  proble‑ matiku starých důlních děl a  v  této souvislosti i o historii těžby na Bílinsku. Další oblastí zájmu Miroslava Singera byly rekultivační akce, vztahy se sou‑ sedními obcemi a  samozřejmě opět investice SD – tentokrát ekologické.

Půlmaraton kolem DB

V rámci rekonstrukce špičky kolesového rýpadla KU 800.18/K 99 byl zaznamenán důležitý mezník v dosavadní historii dílen SD – 1. strojírenské (nyní Prodeco). Vůbec poprvé zde výhradně vlastními silami vyrobili nové koleso. Koleso o průměru 10,4 m a hmotnos‑ ti 38,3 t vyráběli v  bílinských dílnách SD  –  1.  strojírenské zhruba tři měsíce. Ještě předtím zde kvůli této výjimečné zakázce musela být upravena část vý‑ robní haly pro zabudování přípravku na sestavení kolesa. Zároveň s  kolesem byl vyroben také otěrový prstenec. Na konci června už bylo koleso dokonče‑ no. Z důvodu velikosti bylo nutné hoto‑ vé koleso rozpálit do čtyř expedičních celků. Ty se postupně převezly k místu nasazení rýpadla KU  800.18/K  99 na bílinské skrývce, kde postupně vzniká improvizované montážní místo. K  osa‑ zení celého nového rypného ústrojí na velkostroj dojde během podzimu v  rámci plánované rekonstrukce toho‑ to velkostroje, která se bude týkat také pohonů, převodovky, či frekvenčních měničů. Koleso s 15 korečky bude nově uchyceno k  hřídeli tak, aby usnadňo‑ valo kontrolu šroubových spojů, po‑ dobně jako je tomu u  nejmodernější‑ ho bílinského rýpadla KK  1  300/K  111. Nouzové ovládání základních pohybů rýpadla (zdvih, otoč, výsuv kolesového výložníku a  kráčení) dozná také změn a  bude možné rovněž prostřednictvím dálkového ovládání pro případ, kdy ne‑ lze ovládat stroj z kabiny řidiče.

Pozornost a pohotovost se vyplatila Zachytit ohnisko požáru v rané fázi, zabránit jeho rozšíření a znemožnit tím ohrožení životů a škody na majetku – to vše se beze zbytku podařilo dvěma pozorným a svědomitým pracovníkům Dolů Bílina. Oldřicha Běhunčíka a Zbyňka Krále jsme navštívili na jejich pracovištích. Oldřich Běhunčík klapkař rýpadla K 10 000/K 74 Jako jediný z  členů posádky se aktivně podílel také na jeho montáži. Unikátní velkostroj zná víc než do‑ konale a  dobře ví, co dokáže požár. „Kromě jednoho požáru, který způso‑ bili v roce 1979 externí montážníci při opravě spojovacího mostu, kdy do‑ šlo ke vzplanutí kabelů, si nepamatu‑ ji, že by u nás nějaký požár byl. Jistě je to také tím, že se během let udělala řada opatření proti vzniku a rozšíření požáru. Z těchto důvodů byly původ‑ ní olejové transformátory nahrazeny novými suchými. Naše rýpadlo je také vybaveno stabilním hasicím za‑ řízením GABAR. Přesto je nutná neu‑ stálá obezřetnost. 17. dubna jsem si při sledování toku materiálu na DPD všiml podezřelého dýmu. Ihned jsem to nahlásil bagrákovi, který obratem informoval operátory ve velíně. Záhy došlo k  uhašení zárodku požáru,“ uvedl Oldřich Běhunčík.

Zbyněk Král provozní zámečník DPD Právě Zbyněk Král byl tím, kdo se na základě upozornění klapkaře K 10 000/K 74 jako první dostal k mís‑ tu požáru na trase dálkové pásové dopravy PD  707. „Když jsem se vra‑ cel z ranní kontrolní prohlídky zhruba 12kilometorového úseku dálkové pá‑ sové dopravy prvního skrývkového řezu, volali mi z velína, že u PD 707 je viditelný kouř. Okamžitě jsem se otočil a  co nejrychleji se dostal k  uvedené‑ mu místu. V  době mého příjezdu už hořely dva válečky spodní větve DPD. Nejdříve jsem oba válečky vyrazil kla‑ divem a za pomoci hasicího přístroje, který vozíme v  autě, je ihned uhasil. Podařilo se mi to ještě předtím, než se zastavila pasovka. Protože nedo‑ šlo k  poškození pásu, technologický celek se brzy opět kompletně rozjel. Válečky jsme vyměnili při nejbližší preventivní opravě,“ popsal událost ze 17. dubna zámečník Zbyněk Král.

8/9

aktuality

Povolení hornické činnosti pro DNT do roku 2029

Vydání povolení předcházela téměř tříletá důkladná příprava Povolení Obvodního báňského úřa‑ du v  Mostě bylo vydáno již v  prosinci loňského roku, ale z  důvodů odvolání některých účastníků řízení nabylo práv‑ ní moci až letos v  květnu. Rozsáhlou dokumentaci Plánu, otvírky, přípravy a  dobývání (POPD) připravovala řada odborníků z nejrůznějších odborů Seve‑ ročeských dolů (příprava výroby, rozvoj báňské základny, měřictví a  geologie, péče o majetek, bezpečnost a hygiena práce, ekologie a řízení kontroly jakosti). Součástí POPD je zdokumentování sta‑ vu, množství a  kvality uhelných zásob v  DNT, způsob otvírky včetně zahájení a  ukončení, zvolené dobývací metody a  použitá technika, odvodnění a  naklá‑ dání s důlními vodami. Důležitý segment pak tvoří opatření k  omezení prašnosti

a hlučnosti vůči sousedům dobývacího prostoru a  podmínky dodržení provoz‑ ní bezpečnosti (šířka a  výška řezů, vý‑ sypkových stupňů či stanovení sklonu svahů a  kapacity výsypky). Nedílnou část představují také dokumenty týka‑ jící se sanace a  rekultivace území do‑ tčených těžbou. Odborným garantem vypracování POPD 2014 až 2029 pro DNT byl závodní lomu Milan Novotný. Ještě předtím, než se několikasetstrán‑ ková dokumentace POPD podala k po‑ souzení na báňský úřad, byl nezbytný souhlas Ministerstva životního prostředí ČR. Hodnocení vlivů těžby DNT do roku 2029 na životní prostředí (EIA) bylo ve‑ řejně projednáno za účasti představite‑ lů MŽP v  květnu 2012 v  Březně. Podle zpracovatelů oponentního posudku a  vyjádření všech dotčených subjektů kvalitně zpracovaná dokumentace EIA

nevyvolala žádné závažnější připomín‑ ky. Souhlasné stanovisko MŽP obdr‑ žely Severočeské doly v červenci 2012. V  obou případech – při zpracování do‑ kumentace EIA a  POPD – se vyplatila příkladná spolupráce s dotčenými měs‑ ty a  obcemi, občanskými sdruženími, iniciativami a individuálními občany. Stav životního prostředí bude transparentně sledován Do stanoviska MŽP byla zapracová‑ na řada podmínek týkajících se přípravy, realizace a  provozu hornické činnosti, jejichž plnění bude garantovat přijatelné životní prostředí a veřejné zdraví bezpro‑ středních sousedů dobývacích prostorů DNT. Na realizaci opatření k  ochraně životního prostředí, zejména k  ochraně ovzduší a  vod či protihlukových opa‑ ření budou dohlížet prostřednictvím

pracovních skupin environmentálního dozoru sami občané sousedních obcí Spořice, Droužkovice a Březno. Postup DNT do roku 2029 Těžba bude probíhat v přesně vyme‑ zeném území definovaném mapovými podklady a dokumentací. Tempo těžby pak ovlivní situace na energetickém trhu, zejména poptávka po elektrické energii. Předpokládá se, že k  dotěže‑ ní zbytkových zásob uhlí po roce 2029 bude žádáno ještě jedno – závěrečné - povolení hornické činnosti do konce životnosti DNT. Vzhledem k  možnosti homogenizace, která umožňuje zbi‑ lančnění některých nebilančních uhel‑ ných zásob, by podle dnešních před‑ pokladů měla těžba na DNT skončit po roce 2040. text a foto: Tomáš Vrba

Napsali o nás – Deníky Ústeckého kraje 17. 6. 2013

Obvodní báňský úřad v Mostě povolil hornickou činnost pro lokalitu DNT podle Plánu, otvírky, přípravy a dobývání pro SD a.s. – DNT v období let 2014 až 2029. DNT tak získaly důležitý právní podklad, který jim dává oprávnění těžit v souladu s uvedenou dokumentací v období příštích patnácti let.

10/11

hlavní téma

profil

Ačkoliv by se mohl pyšnit dlouholetou pracovní aktivitou v SD i mnoha atletickými úspěchy, nikdy nepatřil k lidem dávajícím na odiv své nasazení a výsledky. Řadu let přitom spolehlivě zajišťuje často složitými vlastnickými vztahy zatížené pozemky nutné pro uvolnění předpolí tak, aby byl v dostatečném předstihu možný postup bílinských skrývkových řezů. Mimopracovní svět Petra Kirsche pak patří běhu na dlouhých tratích. Mety zdolává i nyní, už ve veteránských kategoriích. Mimo jiné je mistrem ČR v přespolním běhu, držitelem českého rekordu v běhu na jednu míli.

Máte na starosti pozemkovou agendu SD – včasné zajištění potřebných prostor pro další postup lomů. Můžete svoji činnost blíže specifikovat? Hlavním cílem odboru přípravy území je v předstihu zajistit výkup pozemků na obou těžebních lokalitách. Zjišťujeme vlastníky a  připravujeme kupní smlou‑ vy. Majetkoprávní vyřešení vlastnických vztahů k jednotlivým zájmovým pozem‑ kům je nezbytné pro povolení hornické činnosti. Bez potřebného uvolnění před‑ polí pro následnou těžební činnost by nebyl možný další postup lomů. K našim činnostem patří také odnímání půdy ze zemědělského nebo lesního půdního fondu, či uzavírání smluv na věcná bře‑ mena, nebo pronájmy. Připravujeme také podklady k prodeji pozemků. Vaše aktivity jsou zacíleny kromě předpolí také na již rekultivované plochy na výsypkách. Jaký je zájem o pronájem těchto prostor? O hospodaření na rekultivacích je do‑ cela služný zájem. Dohromady na Bílin‑ sku a Tušimicku pronajímáme 1 509 ha. Využívají se nejen zemědělské plochy, ale i  ty lesní a  vodní. Nájemní smlouvy máme uzavřené se zemědělci, rybářský‑ mi svazy, nebo včelaři. Široké možnosti využití rekultivovaných ploch dokládá například smlouva s leteckými modeláři. Co ovlivňuje výběr typu rekultivací? Faktorů, jak bude vypadat konkrét‑ ní rekultivovaná plocha, je celá řada. V  rámci krajinotvorné koncepce spolu‑ pracujeme s  představiteli sousedních

municipalit, neboť preferujeme plnění jejich představ o  budoucí tváři krajiny po těžbě. Důležité je také zda se jed‑ ná o  dočasný, či trvalý zábor pozemků zemědělského půdního fondu. Zatímco u  trvalého se můžeme rozhodnout pro libovolnou formu rekultivace, v  případě dočasného záboru se musí vrátit původ‑ ní typ odtěžené krajiny, tedy musí být provedena zemědělská rekultivace. Už před řadou let jste propadl kouzlu atletiky. Kdy začala vaše běžecká kariéra? To vím naprosto přesně. Bylo to 29. března 1972, kdy jsem bez předchozí přípravy vyhrál s velkým náskokem běh Mladé fronty v  Bílině. Hned po závodě jsem dostal lano od atletického klu‑ bu Lokomotiva Bílina a  začal závodně běhat. Jakých dalších vítězství si obzvlášť ceníte? Bylo jich celá řada. Čas 8:51,7  min, který jsem zaběhl na trati tři tisíce me‑ trů v  osmnácti letech, mě katapultoval do dorostenecké reprezentace. Slibně se rozvíjející kariéru přibrzdila studia na VŠB. I když jsem hostoval za TJ Vít‑ kovice v první lize na 1 500 m, soustře‑ dil jsem se především na školu. Žádné zvýhodnění kvůli tréninkům jsem neměl ani později v zaměstnání. Ale to mi ne‑ vadilo, protože jsem běhal a  dodnes běhám především pro svůj vlastní dobrý pocit. Přesto jsem jako ryzí amatér do‑ sahoval v 80. letech výborných časů na středních a  dlouhých tratích – 1  500 m za 3:50,9  min, 3  000 m za 8:10,2  min

HORNICKÉ listy  3/2013

Jednou z činností Petra Kirsche je zaměřování ploch dokončených rekultivací, na snímku se zástupci geometrické firmy Janou Záhorčíkovou a Ivanem Vankem.

Petr Kirsch vedoucí odboru přípravy území Od roku 1981, kdy dokončil studia povrchového dobývání ložisek na Hornic‑ ko-geologické fakultě Vysoké školy báňské v  Ostravě, je věrný Dolům Bílina. Postupně zde vystřídal profese pracovníka vývoje, dispečera skrývky, revírníka, ekologa a referenta pozemků. Od začátku letošního roku pak zajišťuje výkup pozemků pro hornickou činnost na obou lokalitách SD. Atletika je už od dospí‑ vání neoddělitelnou součástí jeho života. Neuvěřitelných 41 let se věnuje běhu. Celorepublikové úspěchy slavil nejen jako junior, dorostenec a  člen reprezen‑ tačního týmu, ale ve sbírání vavřínů pokračuje i nyní v kategorii nad 50 let.

12/13

PETR KIRSCH: Má soukromá vítězství

Jezerního běhu kolem DB se účastnilo 310 běžců. Petr Kirsch s přehledem skončil v první desítce.

a  5  000 metrů za 14:15,4  min. To jsou časy, které dnes u nás zaběhne jen pár vrcholových běžců. Kdo patří mezi vaše běžecké vzory? Brit Steve Owett, nebo legendár‑ ní finský běžec Lasse Viren, který se v  roce 1976 na olympiádě v  Montrealu pokusil vyrovnat rekord Emila Zátopka. Zvítězit na pěti- a  desetikilometrových tratích a v maratónu se mu nakonec ne‑ podařilo. Fenomén Zátopek je prostě neopakovatelný. V červnu jste se zúčastnil Jezerního běhu kolem Dolů Bílina. Jak hodnotíte tuto akci? Pravidelně se účastním běžeckých soutěží v  kategorii nad 50 let. Takže jsem si běh v důvěrně známém prostředí nemohl nechat ujít. S organizátory jsem spolupracoval už na výběru trasy. I když jsem nebyl ve stoprocentní formě, půl‑ maraton předpolím a  výsypkou Pokrok jsem si užil a doběhl na desátém místě. Potěšila mě hojná účast a samé pozitivní reakce. Čeho byste chtěl v atletice ještě dosáhnout? Letos se běhání věnuji jen odpočinko‑ vě, proto mám nyní výrazně nižší výkon‑ nost než v  minulých letech. Výhledově bych se ale opět rád dostal do kvalitní závodní formy. Když se mi podaří občas zvítězit a  nechat za sebou o  generaci mladší závodníky, jako tomu bylo třeba při 5,5 km běhu na Komáří vížku s  pře‑ výšením 510 m, budu šťastný. Běhání mě stále baví. text a foto: Tomáš Vrba

Na improvizovaném montážním místě přímo v prvním skrývkovém řezu DNT panuje také během letních měsíců čilý pracovní ruch. Party zkušených montážníků zde pod dohledem Karla Bartoše a Břetislava Šmída, specialistů z dceřiné společnosti Prodeco, pokračují podle stanoveného harmonogramu v opravě havarovaného kolesového rýpadla SchRs 1 550/K 109. Vlastní opravě a výměně deformovaných částí velkostroje předcházela důkladná analýza rozsahu poškození a nutná diagnostika demontovaných částí. Montáž vloni v listopadu havarovaného rýpadla by měla být dokončena do konce letošního září, poté přijde na řadu proces oživování stroje.

1

Oprava rýpadla SchRs 1 550/K 109 HORNICKÉ listy  3/2013

2

3

4

Dosavadní průběh opravy SchRs 1 550/K 109 Ještě na konci loňského roku bylo pří‑ mo v  místě havárie rýpadla na prvním skrývkovém řezu vybudováno montážní místo včetně zpevněné pracovní plochy a  potřebného technického zázemí se dvěma pásovými jeřáby o nosnosti 300 a  600 tun. Po zmonitorování rozsahu poškození se začalo s demontáží spad‑ lých vzpěr vyvažovacího a  kolesového výložníku. Také další poškozené části stroje – elektrorozvodna, jeřáb s vrátky zdvihu z vyvažovacího výložníku – byly postupně odstrojeny. Důležitým mezní‑ kem opravy bylo zvednutí vyvažovací‑ ho výložníku a jeho podepření barkami. Vyzvedávání probíhalo postupně za po‑ moci hydraulických zvedáků a dynamo‑ metrů, a to až do výšky 10 m. Sledovaly se přitom kulové opěry horní stavby, na které byl výložník nakonec jeřábem usazen. Kulové opěry horní stavby byly poté demontovány a  podrobeny důkladné analýze v  dílnách. Důležité operace se uskutečnily také u  koleso‑ vého výložníku. Po jeho podepření se začalo s  výměnou poškozených částí. Důkladná kontrola materiálu prokázala, že kromě poškození části kolesového výložníku od pádu vzpěry je konstrukce v dobré kvalitě. Došlo jen k plastickým deformacím bez trhlin. Zdeformova‑ ná část výložníku byla vyříznuta a  na‑ hrazena nově vyrobeným segmentem v délce zhruba 20 m. Zároveň probíhala intenzivní kontrola převodovky kolesa, házivosti hřídele a  deformace kolesa. Měření potvrdila, že k poškození z titulu pádu výložníku nedošlo.

Co se děje na montážním místě právě teď? „Ještě do konce července bude provedeno spojení 300tunové opra‑ vené části kolesového výložníku se zbytkem konstrukce. Vlastní prově‑ ření poškození kolesového výložníku jsme provedli už předtím metodou magnetické paměti materiálu. Dále pracujeme na dokončení rekonstruk‑ ce plošiny rozvodny vyvažovacího vý‑ ložníku, kde už jsou nainstalovány dvě rozvodny a  jedna elektrodílna. Jde o  kontejnerové rozvodny nové kon‑ cepce, které jsme použili například u nejnovějšího rýpadla v Dolech Bílina – KK  1  300/K  111. Náročnou operací bude bezpochyby vztyčení a zajištění vzpěr kolesového a  vyvažovacího vý‑ ložníku. Obě vzpěry jsou už připravené a mají zrekonstruované konce uchyce‑ ní. Teprve poté bude možné zavěsit rýpadlo do lan. Velmi rád konstatuji, že zatím nic nenasvědčuje tomu, že by plánovaný termín dokončení nebyl splněn. Přesvědčují se o  tom všichni zainteresovaní na pravidelných kont‑ rolních dnech. Party svářečů, zámeč‑ níků, měřičů ocelových konstrukcí pracují dvanáct hodin denně. Tak jako u  všech velkých věcí i  v  případě této opravy se jedná o týmovou práci řady provozních a  výrobních pracovníků a také mých kolegů z Prodeca – Břeti‑ slava Šmída, Karla Drože, Petra Ambra a Vlastimila Zemana. Všem moc děkuji a  věřím, že společné dílo dotáhneme do úspěšného konce,“ uvedl manažer projektu Karel Bartoš. text a foto: Tomáš Vrba

1  Leden 2013 – za pomoci dvou jeřábů o nosnosti 300, respektive 600 tun se podařilo odstrojit zdeformované a poškozené části rýpadla. 2  Květen 2013 – po podepření kolesového výložníku barkami mohla začít výměna jeho poškozených částí. 3  Červenec 2013 – oprava probíhá v režii Prodeca a podílejí se na ní špičkoví pracovníci specializovaných firem, jako například Hutních montáží Ostrava. 4  Manažer projektu Prodeco Karel Bartoš doprovází generálního ředitele Ivana Lapina při jedné z prohlídek postupu prací.

14/15

svět dolů

svět dolů REKULTIVOVANÁ VÝSYPKA MERKUR

Dokonalý přehled o fungování moderního povrchového dolu získal hejtman Oldřich Bubeníček pohledem z vyhlídky a prostřednictvím výkladu Pavla Smatany.

Kvalitu našich rekultivací ocenil pan hejtman přímo v terénu.

PRVNÍ SKRÝVKOVÝ ŘEZ

REKULTIVOVANÁ VÝSYPKA Prunéřov

16/17

VYHLÍDKA DNT

U opravovaného rýpadla SchRs 1 550/K 109 pana hejtmana přivítal specialista dceřiné společnosti Prodeco Břetislav Šmíd.

HORNICKÉ listy  3/2013

PRVNÍ SKRÝVKOVÝ ŘEZ

V doprovodu generálního ředitele Ivana Lapina na plošině vyvažovacího výložníku rýpadla SchRs 1 550/K 109.

HEJTMAN ÚSTECKÉHO KRAJE FÁRAL NA DNT Severočeské doly patří mezi nejvýznamnější podnikatel‑ ské subjekty Ústeckého kraje, které na jaře osobně navštívil hejtman Oldřich Bubeníček. O  tom, jak probíhá moderní po‑ vrchová těžba hnědého uhlí se přesvědčil 15.  května během zevrubné exkurze na těžební lokalitě DNT. Protože se panu hejtmanovi podařilo v  jeho nabitém pracovním programu vy‑ členit dostatečný časový prostor, nejednalo se v žádném pří‑ padě o formální bleskovou návštěvu, ale o několikahodinovou prohlídku pracovišť kde se těží skrývka a  uhlí, na kterou na‑ vázala exkurze po tušimických rekultivacích. Role průvodců vzácného hosta se ujali ti nejpovolanější: Ivan Lapin, generální ředitel SD; Jiří Neruda, výrobní ředitel SD; Vladimír Budinský, ředitel strategie a komunikace SD a Pavel Smatana, ředitel pro výrobu DNT. „Naše provozní plochy zabírají zhruba 42 km2, kde 1  300 kvalifikovaných zaměstnanců za pomoci 9 kolesových rýpa‑ del, 57 km dálkové pásové dopravy a 4 zakladačů dokáže vy‑ těžit průměrně 13 mil. tun uhlí ročně,“ představil při pohledu z vyhlídky příkladně rozfáraný lom Pavel Smatana. Odtud měl

S provozem třetího skrývkového řezu seznámili hosta Jiří Neruda a Pavel Smatana.

pan hejtman nejen dokonalý přehled o fungování moderního povrchového dolu zásobujícího sousední elektrárny Tušimice a Prunéřov, ale také o rekultivovaných plochách obepínajících celý prostor DNT. Pak následovalo zblízka seznámení s výkon‑ nou a efektivní těžební technikou – rýpadly odtěžujícími skrýv‑ ku a uhlí. Nechyběla ani zastávka na homogenizační skládce, kde se za pomoci dvou skládkových strojů promíchává veške‑ rá uhelná produkce, aby se snížil rozptyl kvalitativních parame‑ trů zdejšího uhlí. Na sousední již rekultivované výsypce Mer‑ kur se pan hejtman přesvědčil o vysoké úrovni rekultivačních činností SD. Právě rekultivace a ochranu přírody považují Se‑ veročeské doly za nedílnou součást báňské činnosti. Vladimír Budinský návazně prezentoval tradičně výborné vztahy SD se sousedními obcemi a městy na Tušimicku, včetně konkrétního představení ochranných protihlukových pásů u obce Černovi‑ ce. Hejtman Oldřich Bubeníček ocenil SD – DNT jako důležité‑ ho partnera s vysokou společenskou odpovědností a projevil přání brzy navštívit také těžební lokalitu DB. text a foto: Tomáš Vrba

Mohl se přesvědčit i tom, že nová krajina po těžbě poskytuje útočiště řadě živočichů.

JÍDELNA DNT

Po exkurzi dal pan hejtman přednost neformálnímu obědu v závodní jídelně.

Zařízení na potlačení exploze ve filtrační soustavě a potrubních systémech pro odsávání prachu na DNT – ÚDUT Systém prevence a ochrany proti výbuchu hořlavých prachů v provozním úseku ústřední drtírny uhlí Tušimice (ÚDUT) účinně zabraňuje destrukci zařízení a poškození zdraví pracovníků. Byla provedena hermetizace problémových míst s odsáváním prachu, který je odváděn mimo objekt ÚDUT do filtrační stanice. Automatický provoz odsávacího zařízení a filtrační soustava s práškovým protivýbuchovým systémem minimalizuje vznik možného požáru či výbuchu uhelného prachu. Nutnost snižování prašnosti v průmyslových provozech Mnoho pracovních činností člově‑ ka je spojeno s  uvolňováním prachu. Hořlavé prachy s sebou přinášejí nejen riziko ohrožení zdraví, ale i  nebezpečí vzniku požáru nebo výbušné koncen‑ trace v  ohroženém prostoru s  rizikem následného výbuchu. Ochrana prů‑ myslových zařízení je rozdílná podle typu výbušné atmosféry. Specifické vlastnosti prachovzdušných směsí a výbušných atmosfér tvořených směsí vzduchu (kyslíku) znamená i  rozdílné způsoby zabezpečení. Ochrana proti výbuchu hořlavých prachů uvnitř prů‑ myslových zařízení musí zabránit de‑ strukci zařízení a tím i poškození zdraví nebo usmrcení osob pohybujících se v  jejím okolí. Jinak řečeno, ochrana tedy spočívá v  minimalizaci tlakových účinků exploze na zařízení a zabránění

HORNICKÉ listy  3/2013

Obrázek č. 1:  Zabezpečení filtrů HRD systémem.

přenosu exploze od místa vzniku do ji‑ ných částí technologie. V  průmyslových provozech, kde při výrobě dochází k  vysoké prašnosti, je nutné snížit tuto prašnost na legislativně stanovenou mez (danou bezpečnostní‑ mi a hygienickými předpisy, požárními předpisy, emisními limity, zákonem o ochraně ovzduší apod.). Zjednoduše‑ ně řečeno, rizika vyplývající z působení prachu na okolí v  základě dělíme na hygienická a  provozně bezpečnostní. Prevence a ochrana proti výbuchu pra‑ chů je tedy nezbytnou součástí celkové bezpečnosti výrobních i  úpraváren‑ ských provozů. Zaměstnavatelé musí podle platné legislativy zajistit stejnou minimální úroveň bezpečnosti pro svo‑ je pracovníky, jako v ostatních zemích EU. Z tohoto důvodu byla přijata evrop‑ ská směrnice 99/92/EC označovaná také jako ATEX 137. Obrázek č. 2: HRD bariéra na potrubí před vstupem do stanice filtrů.

Systém HRD v ÚDUT Na provozním úseku ÚDUT byla z důvodu snížení prašnosti provedena hermetizace problémových míst do‑ pravníků (přesypů a  zásobníků) s  od‑ sáváním prachu. Prach je sběrným potrubím odveden mimo objekt ÚDUT do filtrační stanice. Zde je provedena filtrace směsi vzduchu a  prachových částic (zachycením a  odvodem uhel‑ ných částic do zásobníku) a  výfukem vzduchu do komína. Odsávací zařízení zajistilo snížení koncentrace uhelného prachu v prostorách ÚDUT z hlediska hygienických předpisů na hodnotu do 10 mg/m3 a  dále vyloučilo (minimalizo‑ valo) účinky možného požáru nebo vý‑ buchu uhelného prachu tak, aby bylo zabezpečeno zdraví a  bezpečnost zaměstnanců ÚDUT. Celé zařízení pracuje v  automatickém provozu a  in‑ formace jsou přenášeny na centrální velín DNT. Filtrace vzduchu znečištěného hně‑ douhelným prachem je však spojena s  nebezpečím výbuchu. Proto je na vlastních filtrech nainstalován práš‑ kový protivýbuchový systém HRD (obrázek č. 1). Ochranné zařízení HRD (High Rate Discharge) je hasicí techni‑ ka, která se vyznačuje extrémně rych‑ lým vnesením hasicího prostředku do chráněného zařízení. V  případě růstu tlaku v  systému, jehož průběh odpo‑ vídá křivce výbuchu, uvolní tlakové či‑ dlo hasicí prášek z lahve, který utlumí zážeh výbuchu. Tento proces probíhá v jednotkách milisekund a tím je mož‑ no zasáhnout výbuch již v  počáteční fázi jeho vzniku. Výbuch se považuje za potlačený, pokud je buď maximální výbuchový tlak omezen na redukova‑ ný výbuchový tlak (je nižší než kon‑ strukční pevnost nádoby – filtrů), nebo

šíření plamene je omezeno na maxi‑ mální stanovenou velikost ve volném prostoru. Maximální výbuchový tlak pmax se obvykle sníží na maximální redukovaný výbuchový přetlak pRED max typicky mezi 0,2–1 bar. Filtrační soustava ÚDUT splňuje požadavky na zabezpečení před roz‑ tržením ve chvíli výbuchu. Filtr a  od‑ povídající část potrubních rozvodů má tlakovou odolnost 50 kPa, aby v  technologickém zařízení nenastaly plastické deformace. Rovněž odvod prachu z  filtrů rotačními podavači je v  protivýbuchovém provedení. Veške‑ ré konstrukce jsou uzemněny. Filtrační materiál má schopnost odvodu elek‑ trostatických nábojů vznikajících při proudění vzduchu s prachovými části‑ cemi. Na vstupním potrubí do filtru na dimenzi DN 1400 je protiexplozní bari‑ éra certifikovaná FTZÚ 03 ATEX 0236, která brání přenosu exploze do před‑ cházející technologie (obrázek  č.  2). Rychlost vzdušiny ve vstupním potru‑ bí je zhruba 20 m/s, což je v  souladu s certifikací. Systém HRD je použit i  u  potrub‑ ních úseků uvnitř ÚDUT (obrázek č. 3). Jedná se o  tzv. HRD bariéry certifiko‑ vané dle FTZÚ 03 ATEX  0236. U  této aplikace se vycházelo z toho, že směs hořlavého prachu se vzduchem se v  okamžiku vzniku exploze v  potru‑ bí nachází v  pohyblivém neboli tur‑ bulentním stavu. V  takovém případě může průběh exploze v  závislosti na délce potrubí přejít v detonaci, s inten‑ zivním nárůstem tlaku, v  důsledku in‑ tenzivního zvětšení objemu. Jako de‑ tonaci označujeme spalovací proces, který probíhá v daném potrubí značně vysokou konstantní rychlostí několika Obrázek č. 4:  Princip funkce HRD systému na potrubí.

18/19

svět dolů

Obrázek č. 3:  Zabezpečení potrubí pro odsávání prachu HRD systémem uvnitř ÚDUT.

km/s. Ke vzniku detonací bude dochá‑ zet o to snadněji, o co vyšší bude nor‑ mální spalovací rychlost a  čím menší bude světlost daného potrubí. Zvláště vysoké hodnoty explozních tlaků se projeví v  případě, narazí-li detonace směsi prachu se vzduchem na pevnou překážku (např. klapky, uzavírací pří‑ ruby apod.). Čidlo zareaguje na pod‑ nět (tlak, jiskry), vyšle signál do řídící elektronické ústředny, ta ho vyhodnotí a  popřípadě spustí hašení. HRD lá‑ hev během milisekund vytvoří bariéru z  inertní látky, která zabrání přenosu plamenné fronty přes tuto bariéru. Zá‑ kladními prvky ochranného zařízení HRD jsou: detektory výbuchu, řídící ústředna, HRD akční člen s  hasivem a  HRD trysky. Na obrázku  č.  4 je vi‑ dět princip funkce HRD bariéry: šířící se exploze, detektor exploze, potrub‑ ní úsek, hasicí trubice, tlaková lahev s hasivem a řídící centrála. Závěr Nebezpečí výbuchu hořlavého pra‑ chu v  průmyslových provozech nelze v  žádném případě podceňovat. Pro

vznik výbuchu existují tři základní podmínky: musí být přítomna vý‑ bušná koncentrace, iniciační zdroj schopný iniciovat výbušnou atmosfé‑ ru a oxidační prostředek. Každý požár hořlavého prachu může velmi snad‑ no přejít ve výbuch a  naopak, každý výbuch prachu může snadno přejít v  hoření zbytku nezreagovaného pra‑ chu (při výbuchu prachu v  optimál‑ ním případě shoří nejvýše polovina rozvířené hmoty prachu). Za vrstvu schopnou šířit požár se považuje již vrstva prachu 1 mm. Pokud není mož‑ no vyloučit vznik výbušné atmosféry směsi prachu se vzduchem v zařízení (například inertizací procesu), či elimi‑ novat veškeré účinné iniciační zdroje výbuchu, je nutno přistoupit k  zajiš‑ tění technických opatření – instalaci zařízení pro minimalizaci účinků výbu‑ chu (systémy potlačení nebo uvolně‑ ní výbuchu) a  zařízení pro zabránění přenosu výbuchu. Jakákoliv ochrana proti explozi však musí vycházet ze znalosti technologie výroby jako celku, jednotlivých částí i  zařízení technolo‑ gického celku nejen v normálním pro‑ vozním režimu, ale i např. při najíždění nebo odstavováni zařízeni, pravidel‑ né údržbě, opravách apod. Prevence a ochrana proti výbuchu prachů je ne‑ zbytnou součástí celkové bezpečnos‑ ti výrobních provozů. Zajištění provo‑ zu prvky protiexplozní ochrany proti přenosu exploze pak eliminují možná rizika na únosnou mez a zajišťují bez‑ pečný provoz v  souladu s  vyhláškou ČBÚ č.  51/1989  Sb. o  bezpečnosti a  ochraně zdraví při práci a  bezpeč‑ nosti provozu při úpravě a  zušlechťo‑ vání nerostů (DÍL DRUHÝ – Ochrana proti výbuchu prachu). text a foto: Marek Herčzík

svět dolů STŘEDNÍ STAVBA SchRs 1320/K 110

Ovládání kamerového systému na moderním rýpadle vysvětlil řidič Karel Kříž.

Návštěva Simony Baumrtové zaujala i členy posádky (zprava) Víta Vaverku a Václava Tautrmana.

JÍDELNA SchRs 1320/K 110

TĚŽBA UHLÍ NA LOKALITĚ LIBOUŠ II – SEVER

Zámečník Josef Záblacký nechal pro celou posádku podepsat Simonin plakát, který vyšel jako příloha Hornických listů.

A ž k uhelné sloji milého hosta doprovodil Vojtěch Řezáč, zámečník rýpadla K 800 N.2/K 104.

REKULTIVOVANÁ PLOCHA PRUNÉŘOV

HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR DNT

Simona ocenila pěkné rekultivace s čistou vodou lákající k vyzkoušení.

Přátelské rozloučení s hasiči (zprava) Miroslavem Dědicem a Davidem Šindelářem, kteří se po celý den starali o dopravu sympatické sportovkyně po lokalitě DNT.

20/21

KABINA ŘIDIČE SchRs 1320/K 110

Letní návštěva Simony Baumrtové na DNT

HORNICKÉlisty  3/2013

Když na začátku letošního roku uzavřela chomutovská plavkyně Simona Baumrtová, držitelka osmi medailí z vrcholových akcí MS a ME, partnerskou smlouvu se Severočeskými doly, předsevzala si, že se s největší tuzemskou hnědouhelnou společností blíže seznámí. Přes mimořádně nabitý program nejlepší české plavkyně se na začátku července plánovaná exkurze na DNT uskutečnila. Poté, co se podívala zblízka na moderní povrchovou těžbu, se Simona ráda prošla po rozsáhlých rekultivacích, kde ji samozřejmě nadchly početné vodní plochy. Královna bazénů, která už 20krát zlepšila český rekord, je vnímavá inteligentní dívka, která šíří dobrou náladu – tak tomu bylo i během fárání na DNT. Co mají společného nejlepší plavkyně a DNT Krásné letní počasí o  první červen‑ covou sobotu přímo vybízelo k  od‑ počívání a  vyhřívání se na sluníčku. Neplatilo to ale pro výrazný talent a  naději českého plaveckého spor‑ tu – denně poctivě trénující Simonu Baumrtovou, ale ani pro DNT s  ne‑ přetržitým provozem. Simonu jsme vyzvedli po pravidelném tréninku u  chomutovského aquaparku. „Na prohlídku povrchového dolu jsem zvědavá. Vlastně si těžbu uhlí neumím pořádně představit. To, že se nedale‑ ko Chomutova těží uhlí, jsem dosud vnímala jen při pohledu na obrovské důlní prostory a těžební stroje za jízdy po sousední silnici,“ prozradila během cesty do Tušimic Simona Baumrtová. Fárání na skrývce a lomu Po krátkém orientačním představe‑ ní předpolí a  pohledu z  vyhlídky jsme Simoně předvedli technologii odklizu nadloží u  nejnovějšího tušimického rýpadla SchRs 1 320/K 110, které prá‑ vě procházelo pravidelnou roční revi‑ zí a  proto byla možná jeho důkladná

prohlídka. Mladá sportovkyně vzbu‑ dila u  všech členů posádky náležitou pozornost. Všichni si rádi se Simonou popovídali a  také hodně fotografovali. „Zajímala se například o  napájení po‑ honů našeho rýpadla. V  kabině řidiče se seznámila s  ovládáním čtyřtisíctu‑ nového stroje. Simoniny sportovní výsledky sledujeme. Vnímáme ji jako pokračovatelku chomutovské líhně plaveckých talentů. Zajímalo nás, jak po uzavření městských lázní s 50m ba‑ zénem v Chomutově trénuje. Všichni ji budeme na blížícím se mistrovství svě‑ ta v Barceloně držet palce,“ shrnul za ostatní členy posádky pozitivní dojmy z  milé návštěvy elektrikář Vít Vaverka. O tom, jak se na DNT ročně těží zhruba 13  mil. tun energetického uhlí, získala Simona konkrétní představu na těžeb‑ ní lokalitě Libouš II – sever. Netušila jsem, jak krásná příroda je všude kolem Tak shrnula nadějná plavkyně své dojmy z  rozsáhlých rekultivovaných výsypek s voňavými loukami obklope‑ nými lesy a  samozřejmě vodními plo‑ chami, které dotvářejí útulný ráz nové

rekultivované krajiny. „I když preferuji plavání v bazénu, tak mě docela mrzí, že jsem si nevzala plavky. Moc se mi tady líbí. Asi bych sama ani nepozna‑ la, že nejsem v  původní přírodě. Pře‑ kvapila mě pestrost zdejších porostů a maximální důraz na estetickou funk‑ ci krajiny. Zaujaly mě také plány vo‑ dohospodářské rekultivace zatopení zbytkové jámy DNT po vyuhlení, kdy zde vznikne obrovské jezero. Určitě to Chomutovsko zatraktivní. To bude ale až v  daleké budoucnosti. Do té doby přeji Severočeským dolům – Dolům Tušimice bezproblémovou a  bezpeč‑ nou těžbu. Setkala jsem se zde s  řa‑ dou šikovných a milých lidí, kterým dě‑ kuji za bezvadné přijetí,“ shrnula svoji první návštěvu hnědouhelného lomu královna bazénů Simona  Baumrtová. Exkurzi na DNT absolvovala v  krát‑ kém mezičase po úspěšném ukonče‑ ní bakalářského studia na FTVS UK v Praze a během přípravy na mistrov‑ ství světa v plavání, které se uskuteční na přelomu července a srpna ve špa‑ nělské Barceloně. Všichni držíme Si‑ moně palce! text a foto: Tomáš Vrba

Proč to ti archeologové dělají?

HORNICKÉ listy  3/2013

V Hornických listech č. 4/2012 se mohli čtenáři dočíst „Jak to ti archeologové poznají“, tedy jak objevují archeologická naleziště a objekty. Častou otázkou návštěvníků výzkumů na DNT však také je proč archeologické výzkumy provádějí, co se děje s nálezy po skončení výzkumu a jak a čím tyto výzkumy přispívají k poznání života pravěkých lidí. A na to se pokusím odpovědět. Kosti obrů a slzničky „Archeologické“ nálezy podněcova‑ ly zvědavost a  fantazii lidí již v  dávných dobách, antikou počínaje. Kosti mamutů či jiných velkých zvířat daly podnět k víře v existenci obrů, o pravěkých nádobách byli ještě v 16. a 17. století přesvědčeni, že je pod zemí vyrábějí trpaslíci či ros‑ tou samy, až do 19. století se domnívali, že kamenné sekerky („hromové klíny“) jsou hrotem blesku a keltské zlaté mince („duhovky“) lze najít v místě, kde se duha dotýká země. Teprve osvícenství a Dar‑ winova kniha o  vzniku druhů přinesly ve  třetině 19.  století racionální výklad, střetávající se ovšem často s  romantic‑ kou interpretací. Například první český „profesionální a terénní“ archeolog páter Václav Krolmus (1790–1861) považoval všechny menší nádoby za „slzničky“, do nichž pohané při pohřebních obřadech ronili slzy, středověký sklep selského statku v  Skalsku u  Mladé Boleslavi měl za „božiště“ údajného indicko-slovan‑ ského Černoboha a  pravěké objekty, včetně odpadních jam, za hroby. Ovšem již v roce 1836 dánský archeolog Chris‑ tian Thomsen uspořádal v  kodaňském muzeu archeologické nálezy dle systé‑ mu (doba kamenná, bronzová a železná) platného dodnes. První cílený archeologický výzkum „pohanských mohyl“ u  nás proběhl již v roce 1802 u středočeské obce Kočvá‑ ry, při planýrování pozemku s výraznými vyvýšeninami, které vadily orbě. Správ‑ ce panství Emanuel Arnold tušil, že jde o mohyly a upozornil kopáče, že mohou nalézt starobylé věci a dokonce i mince (což neměl říkat). Naštěstí byl v době ná‑ lezu hrobu pod mohylou poblíž a  zápis v  jeho deníku je výstižný: „Zpozoroval jsem chvat v práci, který jinak českému nádeníku není vůbec vlastní, a tak jsem pospíšil k místu výkopu, všechny nádoby však již byly rozbity, neboť v nich kopá‑ či hledali mince“. Jako vedoucí výzku‑ mů s více než čtyřicetiletou praxí mohu potvrdit, že Arnoldův postřeh o  náhlém chvatu v práci platí i dnes, rozbíjení ná‑ dob naštěstí ne. O  tom, že romantické

myšlení přetrvává, svědčí, že téměř ka‑ ždý návštěvník výzkumu mě silně naštve otázkou, zda jsem kopal v  Egyptě. Na‑ štěstí mám odpověď: „Můj Egypt je na Dolech Nástup Tušimice“. Možnosti archeologie jsou téměř neomezené Tím, jak se věda a technika stále vyví‑ její je bádání složitější a finančně nároč‑ nější. Až do konce 60. let minulého století bylo hlavním cílem archeologie vypraco‑ vání typologicko-chronologických řad artefaktů v  rámci jednotlivých kultur. Tvary a výzdoba keramiky, kovových ná‑ strojů i šperků se totiž měnily nejen mezi archeologickými kulturami, ale i  v  jejich rámci. Nádoby či jejich zlomky tak lze nejen přiřadit k dané kultuře, ale datovat s přesností ± půlstoletí až století, keltské spony dokonce na desetiletí. Přítomnost objektů pod zemí lze zjistit nejen pomocí tzv. vegetačních příznaků viditelných z  letadla, ale i  magnetome‑ trickým měřením. Analýzou DNA z  lid‑ ských kostí lze zjistit pokrevní příbuzen‑ ství zesnulých, izotopovými analýzami kostí a tzv. mikroabrazemi zubní skloviny skladbu stravy. Sofistikovaná metoda měření obsa‑ hu izotopů stroncia v kostech a zubech se používá při rekonstrukci migrací lidí. Množství stroncia v  půdě totiž kolísá v  závislosti na místních geologických

podmínkách a do potravního řetězce se dostává při konzumaci rostlin či jejich semen (obilí). V kostech a zejména v zu‑ bech se usazuje v jakýchsi „letokruzích“. Na základě toho lze zjistit, zda konkrétní člověk prožil celý život na jednom místě, nebo se přistěhoval, ba dokonce zda na delší dobu odešel a  po letech se zase vrátil. Výčet dříve používaných i nových me‑ tod by vydal na obsáhlý článek, a proto se zmíním jen o  novém způsobu zob‑ razování a  zaměřování terénu zvaném LIDAR (light detection and ranging), což je laserový skener umístěný na letadle, který slouží k  velmi přesnému trojroz‑ měrnému mapování zemského povrchu. S přesností kolem 15 cm zobrazuje terén, přičemž laserové paprsky (5 bodů na m2) pronikají přes stromy a keře. Díky tomu lze objevit a zaměřit terénní relikty, jejichž „pozemní“ objevení a  zaměření by bylo velmi pracné až nemožné. Kvalitu zobra‑ zení mohou čtenáři posoudit na snímku území s polními opevněními mezi obcemi Žim a  Habrovany, vybudovanými za ra‑ kousko – pruských válek v  době pano‑ vání Marie Terezie, které pro vzrostlý les a  husté křoviny nelze jiným způsobem zdokumentovat (obr. č. 1). Kdo to platí? Archeologie a historie jsou vědní obo‑ ry, jejichž výsledky zajímají veřejnost

Obrázek č. 1  Polní opevnění (reduty) u obce Habrovany. Patrné jsou příkopy a valy, vchody do jejich areálů ba i čtyři rampy pro děla. Mezi redutami pás rozestavěné dálnice D 8.

a  zároveň jsou součástí kulturní a  his‑ torické identity národa. Po roce 1990 česká archeologie upustila od tzv. sys‑ tematických výzkumů neohrožených nalezišť (hlavně keltských oppid a  slo‑ vanských hradišť) a plně se soustředila na záchranné výzkumy nalezišť ohrože‑ ných zničením. Stále je v  platnosti zá‑ kon z roku 1987 ve smyslu novely z roku 1992, dle něhož náklady výzkumu a jeho zpracování hradí právnická osoba či in‑ vestor prací. Zákon je již zastaralý, ze‑ jména pokud jde o sankce. Ministerstvo kultury pracovalo na novém mnohokrát, ministři a jejich náměstci se však střídají jako figury na orloji, a tak zůstává vše při starém. Archeologické výzkumy na DNT a  DB dle zákona financují Severočeské doly na základě každoročně uzavíraných smluv. Roční náklady se v posledních le‑ tech pohybují v  milionových částkách. Nálezy se po zpracování a dokumenta‑ ci stávají majetkem státu – resp. krajů a  měly by být uloženy v  muzeích, v  je‑ jichž sběrné oblasti byly výzkumy vede‑ ny. Větší část nálezů z  DNT je uložena v depozitáři Oblastního muzea Chomu‑ tov, kde je instalována stálá výstava Pra‑ věk Chomutovska, zbytek v  depozitáři Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě. Výzkum krajiny Tzv. záchranné výzkumy obvykle za‑ chytí jen části nalezišť. Např. trasy silnic či výkopů pro plynovody jsou „sondami“, které je protnou, ale nepostihnou celko‑ vou rozlohu a členění. Výzkumy v před‑ polí povrchových dolů jsou unikátem, neboť odkryjí velké úseky krajiny. Pro archeology je totiž důležité nejen vědět, kde něco bylo (sídliště, pohřebiště, tzv. výrobní areál), ale i  kde zdánlivě nebylo nic – resp. po sobě nezanechalo stopy a  nálezy (pole, pastviny, lesy). Problém je v  tom, že sídliště všech archeologic‑ kých kultur byla zakládána v místech se shodnými parametry: nejdále 300 metrů od zdroje vody, na propustném podloží (aby se lidé nemuseli po deštích dlouho brodit blátem) a v terénu se sklonem do 4° (obr. č. 2). Roli hrály i symbolické as‑ pekty, např. pro osady téměř všech kul‑ tur typická poloha při okraji terénní hrany, která oddělovala „osvojený“ prostor od prostoru „cizího“. Výsledek je nasnadě: naleziště jsou většinou polykulturní, tj. byla osídlena více kulturami, ne však po sobě přímo následujícími, neboť prostor

22/23

svět dolů

Obrázek č. 2  Letecký pohled na část výzkumu polykulturního naleziště na levobřeží Hutné v roce 2011. Plocha je poseta prokopanými i dosud neprokopanými objekty několika kultur.

opuštěného sídliště byl po desítky let až staletí zarostlý tzv. synantropními rostli‑ nami – kopřivami, černým bezem, vrba‑ mi, jasany. Tento jev ostatně můžeme pozorovat na opuštěných a  zbouraných vesnicích v pohraničí. Výrazně se symbolické chování pro‑ mítalo i  do polohy pohřebišť. Ta byla zakládána na vyvýšeninách s výhledem do krajiny a  na osadu s  pozůstalými, ale pro jistotu od světa živých oddělena terénní hranou či (ještě lépe) vodním to‑ kem. Tekoucí vodu totiž nemohou mrtví (resp. „nemrtví“) překonat. Víra v upíry či vlkodlaky totiž byla (a je) společná všem Indoevropanům. Je zajímavé, že naši ro‑ mští zaměstnanci až na nečetné výjim‑ ky odmítají odkrývat pravěké hroby. Na upíry a vlkodlaky již nevěří, ale věří v tzv. „moru“ což je duše opouštějící mrtvé či jen spící tělo, která své oběti dusí, saje jim krev nebo způsobuje děsivé sny. Výzkum mikroregionů Pokud je nevratně destruována celá krajina, je nutné vymezit v  jejím rámci území, která tvořila přirozené a  jistým způsobem logické celky. Za takové považujeme již zaniklé údolí Lužické‑ ho potoka a  na severu s  ním sousedící údolí říčky Hutné, včetně jejích přítoků. Přestože scelování polí v  padesátých letech minulého století způsobilo nevrat‑ né změny krajiny, lze alespoň rámcově rekonstruovat její vzhled před tzv. I. prů‑ myslovou revolucí, která v druhé polovině 18. století změnila ryze zemědělskou kra‑ jinu v krajinu zemědělskou a industriální. K tomu využíváme mapy tzv. I. vojenské‑ ho mapování z let 1763–1785. Pro vojen‑ ské účely byly v nich vyznačeny zaniklé potoky a  vodoteče, brody, cesty, vyvý‑ šeniny, v případě údolí Lužického potoka bezodtoké jezero v dnešní trati Kadaň – Jezerka, vysušené a přeměněné v ornou půdu na konci 18. století.

V  údolí (mikroregionu) Lužického po‑ toka činila plocha soustavně sledova‑ ných skrývek ornice 3 km2, v údolí Hutné představuje k  roku 2012 zhruba 14 km2. Důležité je, že díky pečlivému sledování předpolí zbaveného ornice víme, které úseky krajiny byly kontinuálně využívá‑ ny jako pole, lesy a pastviny, a které byly osídleny. Dodejme, že pravěké osady le‑ žely na úrodných půdách a pole byla „za humny“. Od poloviny 13. století, kdy za‑ čal být orné půdy nedostatek, byly vesni‑ ce zakládány v místech pro zemědělské obdělávání málo vhodných. Při výzkumech jsou využívány stále intenzivněji metody a postupy tzv. envi‑ ronmentální archeologie: datování uhlíků metodou 14C, pedologické a sedimento‑ logické posudky, pylové analýzy, určení tzv. makrozbytků z  výplní objektů (se‑ men, obilek, pecek atd.), antropologic‑ ké posudky koster, osteologické určení zvířecích kostí atd. Zajímavé poznatky přineslo sledování a  dokumentace nivy říčky Hutné. Ta v pravěku prakticky nee‑ xistovala a sedimenty mocné až 3,5 me‑ tru vznikaly až od padesátých let minu‑ lého století, kdy po scelení polí a  orbě po vrstevnicích docházelo k  intenzivní svahové erozi. Díky prospekčním metodám a pocho‑ pení praktického i symbolického chování našich pravěkých i středověkých předků jsme schopni s velkou pravděpodobnos‑ tí predikovat prostory s archeologickými nalezišti, což je pro plánování a financo‑ vání výzkumů důležité. Vedu výzkumy na DNT od roku 1975 a tak není divu, že je v tomto roce předávám mladým kole‑ gům. Zpracování výzkumů z posledních 2–3 let a  publikace nejen jednotlivých nalezišť, ale celkového vývoje krajiny a  osídlení trvajícího ca 7  500 let, bude ještě nějaký čas trvat. A  bude to práce zajímavá, byť náročná. text a foto: Zdeněk Smrž

Laboratoře OŘKJ v Tušimicích rozšířily svou akreditaci

DB: Oslavy MDD 2013 VE SLOUPU

Akreditovaná zkušební laboratoř paliv Odboru řízení a  kontroly jakosti (OŘKJ) zajišťuje pro Doly Nástup Tušimice (DNT) odborné analýzy vzorků uhlí z geologických vrtů dorozvědky hnědouhelného ložiska Tušimice, technologické rozbory těženého energetického uhlí pro ověření procesu jeho homogenizace a správného nastavení on-line měřicích analyzátorů obsahu popele a síry v uhlí umístěných na dopravnících DPD. V neposlední řadě analýzami obchodních vzorků odebraných z expedice uhlí deklaruje kvalitu produkce průmyslové směsi paliva v dodávkách pro naše zákazníky. Všechna tato činnost probíhá v souladu se zákonnou normou a obchodními podmínkami smluv. Mezi další aktivity patří provádění kontrolních chemických analýz vypouštěných odpadních a důlních vod a dále také pravidelná měření a ověřování hygienických limitů na jednotlivých pracovištích DNT v souladu a v termínech s vydanými povoleními vodoprávních a hygienických orgánů státní správy. Laboratoře OŘKJ intenzivně spolupracují s kompetentními pracovníky výroby DNT i odborů měřictví, geologie a bezpečnosti práce Severočeských dolů a.s.

Lenka Kašparová a Blanka Hornofová při analýze tavitelnosti popela na přístroji AF700.

V  průběhu měsíce května byla při pravidelné roční kontrole pracovníků Českého institutu pro akreditaci Pra‑ ha (ČIA) úspěšně obhájena akreditace zkušební laboratoře č.  1484  –  OŘKJ v Tušimicích. Nově laboratoř paliv a hy‑ gieny práce rozšířila stávající certifikát o další předměty akreditace: a) stanovení tavitelnosti popela na laboratorním přístroji AF700

HORNICKÉ listy  3/2013

Barbora Basslerová a Miroslav Šíma při praktické zkoušce měření osvětlení na VŠB v Ostravě.

(zákazníky velmi žádaný údaj tepel‑ ných hodnot postupné deformace a  změny vlastností popelů vznika‑ jících při spalování hnědého uhlí v elektrárenských kotlích), b) měření intenzity osvětlení vnitřního pracovního prostředí (důležitý údaj pro odborné ověření hygienic‑ kých limitů světelné účinnosti osvět‑ lení jednotlivých pracovišť dolu), c) odběr a  stanovení prašnosti vnitřního pracovního prostředí stacionárně gravimetrickou metodou (důležitý údaj pro odbor‑ né posouzení jednotlivých praco‑ višť dolu z  pohledu koncentrace zde vznikajícího uhelného prachu a  možného respiračního zatížení obsluh technologie), d) metoda stanovení obsahu síry na laboratorním přístroji S632 (rozší‑ ření stávající metody o  validaci mě‑ ření hodnot obsahů síry v  uhlí nově dodaným přístrojem). Prakticky jsme touto akreditací úspěšně naváza‑ li na loňské rozšíření metody práce laboratoře vod s  novým postupem

stanovení koncentrace uhlovodíků C10-C40 v  odpadních vodách na plynovém chromatografu. Tato me‑ toda je provozně přesnější a bezpeč‑ nější vzhledem k  typu používaných chemických látek při analýze. Za úspěšným získáním nových cer‑ tifikátů zkušební laboratoře stojí téměř roční intenzivní a  svědomitá příprava a  ověřování laboratorních metod ana‑ lýz, správné vypracování a  zařazení nové metodiky práce (včetně popisů dílčích pracovních činností) do pro‑ vozních předpisů zkušební laboratoře a především zodpovědná práce celého týmu laborantek OŘKJ pod odborným vedením Miroslava Šímy – vedoucího zkušební laboratoře. Veškerá činnost v  oblasti navýšení akreditovaných metod práce zkušeb‑ ní laboratoře je vedena naší snahou efektivně a  bezpečně využít potenciál moderní výkonné laboratorní techniky s  prokázanou pozitivní vazbou do ná‑ sledných úspor provozních nákladů vý‑ robních středisek DNT. text a foto: Vladimír Andrášek Šárka Hádeková a Vladislava Urbanová u plynového chromatografu v laboratoři vod.

POVODNĚ 2013 a pomoc postiženým lidem i přírodě

Odborové organizace č. 2, 3, 6 a Kolejová doprava uspořádaly 24.– 26.  května pro děti svých zaměst‑ nanců oslavy Mezinárodního dne dětí 2013 v  rekreačním středisku Sloup v Čechách. Děti měly po celý víkend nasta‑ vený kulturně-sportovní a  zábav‑ ný program. Páteční večer mohly z korálků vytvořit maminkám dárek ve formě andílka, anebo korálkový obrázek. V sobotu vypukly soutěže zručnosti, kde děti soutěžily o body, za které si pak v  krámku mohly

Skoro denně se dozvídáme ze všech sdělovacích prostředků, jak se mění globální klima. O pravdivosti těchto tvrzení nás ale také denně přesvědčuje i  průběh počasí. Když proběhly v  roce 2002 povodně, všichni a  hlavně jimi postižení se utěšovali, že to bylo něco mimořádného, co určitě hodně dlouho v tomto měřítku nezažijeme. Opak se stal pravdou, povodně o sobě daly vědět v roce 2007 a na počátku letošního června udeřily znovu. Letos se sice nad naším územím ne‑ srazily dvě frontální poruchy, jako tomu bylo v  roce 2002, ale tentokrát stačila jedna tlaková níže, jejíž přívalové srážky nám na vodních tocích ukázaly skoro stejné hodnoty stavu jako tehdy v roce 2002. Znovu jsme všichni prožívali zou‑ falství a beznaděj lidí bydlících v blízkosti řek, říček ale i potoků, které se po krát‑ kých, ale prudkých deštích nekontrolo‑ vaně vylévaly z břehů, protrhávaly hráze rybníků a zatápěly či dokonce odnášely majetek lidí. V tu dobu se celá republika semkla v pevné pouto solidarity a všich‑ ni se snažili postiženým podat pomoc‑ nou ruku. Také naše odborová organizace se rozhodla uspořádat sbírku na pomoc postiženým při záplavách a  vyhlásila veřejnou sbírku mezi zaměstnanci Seve‑ ročeských dolů na finanční i  materiální pomoc. Tato sbírka byla pak 21. června předána obecnímu úřadu v  obci Zález‑ lice. Tak se přímo dostala k  těm nejví‑ ce postiženým a  potřebným, které náš dar a  pomoc potěšily. Ocenili i  vědomí účasti našich zaměstnanců s  jejich ne‑ štěstím. Pokud byste ještě chtěli pomoci a máte doma třeba i nepotřebný nábytek – skříně, skřínky, válendy, matrace, gauče apod., můžete ho nafotit a  nabídku zaslat na adresu:

[email protected]. V  případě zá‑ jmu se vám ozvou. Bude opět trvat velmi dlouho, než se zlikvidují následky červnových povodní a  vše se vrátí k  původnímu životu. Je‑ likož velká voda brala lidem i  celé ma‑ jetky, zůstává ve vodních tocích mnoho utopených předmětů, které tam škodí. A tak vás všechny, ať vodáky nebo pro‑ stě kolegy i všechny ostatní, kterým se chce něco udělat pro přírodu (ta si sama nepomůže), chceme pozvat na ČIŠTĚNÍ VLTAVY 2013, které se pořádá o víken‑ du 14. a 15. září v úseku řeky Vyšší Brod – Boršov. Sraz všech účastníků je již od pátku 13.  září v  kempu NOVÉ SPOLÍ v Českém Krumlově. V sobotu proběhne čištění přidělených úseků řeky a naviga‑ cí, v neděli pak dopoledne vyhodnocení a  rozjezd domů. Zúčastnění dobrovol‑ níci mají ubytování, parkování, stravu a občerstvení po dobu akce ZDARMA. Čištění Vltavy se pravidelně organizu‑ je po desítky let. Každoročně se sebere a  zlikviduje ohromné množství v  desít‑ kách tun směsného odpadu. Po povodni 2002 trvalo 3 roky, než jsme mohli kon‑ statovat, že její následky již na horní Vlta‑ vě nejsou znát. A proč čistit právě horní tok Vltavy? Protože to, co sebereme tam, tak k nám již nedoplave. text a foto: Vladimír Bergerhof

koupit hračky, sladkosti či suvenýry, které pro tuto příležitost věnovaly Severočeské doly a  Karlovarský porcelán Dubí. Odpolední výlet směřoval do obce Doubice, kde se nachází největší sbírka soch vy‑ tesaných ze dřeva v  Evropě. Večer byl vyplněn diskotékou a opékáním klobás. Pouze stezka odvahy mu‑ sela být pro déšť zrušena. V neděli dopoledne byl pak program upra‑ ven do mokré varianty a mnohé děti si ani nevšimly, že vůbec pršelo. Na památku před odjezdem obdržel každý účastník pamětní keramic‑ kou medaili. A  mnohé děti se již cestou domů těšily na oslavy příští. text a foto: Vladimír Bergerhof

24/25

z odborů

svět dolů

jubilanti JIŘÍ JELÍNEK OSLAVIL 80. NAROZENINY

Košice hostily 15. Evropské dny horníků a hutníků Združenie baníckych spolkov a  cechov Slovenska bylo pověřeno Evropským sdružením hornických a hutnických spolků VEBH uspořádat významnou evropskou stavovskou akci - 15. Evropské dny horníků a hut‑ níků – Košice 2013. Tato akce se ko‑ nala pod záštitou prezidenta Sloven‑ ské republiky Ivana Gašparoviče ve spolupráci s městem Košice ve dnech 6.–9.  června 2013. O  organizátorovi 15. ročníku Evropských dní horníků a  hutníků rozhodlo prezidium VEBH v nizozemském Heerlenu v roce 2011, a to po prezentaci Košic, jako budou‑ cího Evropského hlavního města kul‑ tury 2013. Součástí letošního programu byla mezinárodní konference „Evropské hornictví a  hutnictví včera a  dnes“, slavnostní šachťák a  velká celebrova‑ ná bohoslužba v Dómu sv. Alžběty. Organizátoři připravili během setká‑ ní také řadu exkurzí a výletů pro účast‑ níky. Nabízela se možnost navštívit Solivar v  Prešově, Hamer v Medzevě, Slovenské technické muzeum, Jasov‑ ské jeskyně či absolvovat prohlídku hutnického gigantu US Steel Košice. Vyvrcholením celého setkání byl slavnostní hornický průvod centrální

ulicí Košic (Hlavná trieda), spojený s bohatým kulturním programem. Zú‑ častnily se ho více než dva tisíce hor‑ níků a hutníků z celé Evropy ve svých slavnostních uniformách. Souběžně s  15.  ročníkem Evrop‑ ských hornických a  hutnických dní proběhlo v  Košicích také 6.  Setkání hornických měst a  obcí Slovenska, a to v rámci projektu „Evropské hlavní město kultury, Košice 2013“. České hornické spolky se prezen‑ tovaly bohatým zastoupením svých členů, včetně vedení Sdružení hor‑ nických a  hutnických spolků České republiky. Mezi účastníky byli rovněž členové Hornické společnosti pod‑ krušnohorské oblasti, zástupci Seve‑ ročeských dolů a  Hornická dechová kapela Severočeských dolů. Ta ode‑ hrála celkem čtyři koncerty s  mimo‑ řádným úspěchem. Už její zahajovací koncert před budovou Technické uni‑ versity v  Košicích během registrace účastníků měl obrovský ohlas a orga‑ nizátoři se pak vyjádřili velmi pochval‑ ně a ocenili i všechna další vystoupení naší dechovky. Příští, 16. Evropské dni horníků a hutníků, se uskuteční v roce 2016 v Příbrami. text: František Fraus, foto: Jaromír Fultner

124. Skok přes kůži v Landek Parku Více než dvě stovky účastníků oslavily 26. dubna v kompresorovně bývalého černouhelného dolu An‑ selm v  ostravském areálu Landek Park už 124. Skok přes kůži Hor‑ nicko-geologické fakulty VŠB –TU v Ostravě. Významného stavovského

rituálu, při kterém bylo přijato do sta‑ vu hornického 17 studentů a studen‑ tek, se za Severočeské doly účastnila malá výprava v čele s generálním ře‑ ditelem Ivanem Lapinem. Hornickou slavnost podpořil Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu.

Špičkový báňský specialista, který se aktivně podílel na přeměně malolomů na Bílinsku v moderní hnědouhelný velkolom, oslavil 13. června krásné osmdesáté narozeniny. Pan Jelínek bezesporu patří ke ge‑ neraci tvůrců koncepce rozvoje revíru, která od konce 50.  let pracovala na gigantickém úkolu výstavby hnědo‑ uhelných velkolomů tak, jak je známe v dnešní podobě. Na Dolech Bílina pů‑ sobil neuvěřitelných čtyřicet šest let. Nastoupil tam po absolvování Hornic‑ ko-geologické fakulty VŠB v roce 1955. Z  pozice vedoucího odboru vývoje a později jako technický náměstek usi‑ lovně hledal cesty ke zvyšování těžeb uhlí, po němž byla stále větší poptávka. Spolu se svými kolegy zaváděl dnes samozřejmé komplexy rýpadlo  –  pá‑ sová doprava  –  zakladač a  zajišťoval vhodné prostory pro zakládání rostou‑ cích objemů skrývky. Po vzniku spo‑ lečnosti Severočeské doly přešel pan Jelínek do úseku generálního ředitele, aby se podílel na budování pozitivních vnějších vztahů. V  dobách, kdy byl u  nás obor komunikace v  počátcích, vytvářel základy dobré spolupráce SD s  širším okolím. Měl k  tomu nejen odborné předpoklady, ale i  vysoký morální kredit a  neobyčejnou noblesu a  moudrost. Milý pane Jelínku, přeje‑ me vám pevné zdraví a  ještě spoustu krásných let. Zdař Bůh! text a foto: Tomáš Vrba

Jubilanti skupiny SD (červenec – srpen) Pracovního jubilea dosahují v DB: 20 let Brázdil František řidič shazovacího vozu Pipota Martin klapkař Vyskočil Miloslav elektrikář velkostroje Koubek Michal klapkař Dvořák Ondřej provozní zámečník Horňák Jan provozní zámečník Rosenlacher Petr provozní elektrikář Lang Walter přestavbář PD Koritko Martin provozní elektrikář Telín Jiří řidič PVZ Mandák Silvestr řidič PVZ Jaroš František přestavbář PD Berky Fabián přestavbář PD Procházka Karel provozní elektrikář Šedivá Marta vedoucí laboratoře Gittler Miroslav hasič – strojník 30 let Zuzák František Ulip Karel Hloch Tomáš Rojík Luděk Kočí Jiří Friedrich Milan Vršecký Milan Klobás Otta Masopust Petr Matěj Jan Hudec Čestmír 40 let Glos Josef Zdobinská Helena

zámečník velkostroje vedoucí řidič velkostroje revírník revírník řidič pracovních strojů řidič SMV řidič PVZ vedoucí úseku dispečer dispečer technik PM elektro vedoucí úseku vážná

PÚ – SJ PÚ – SJ PÚ – SJ PÚ – SJ PÚ – SJ PÚ – SJ PÚ – SS PÚ – TPS PÚ – TU PÚ – TU PÚ – TU PÚ – TU PÚ – TU PÚ – ÚU OŘKJ OBHPaPO PÚ – SJ PÚ – SS PÚ – SS PÚ – SS PÚ – DDM PÚ – TU PÚ – TU PÚ – TU PÚ – PL Správa PÚ – PL Správa OPM PÚ – SJ PÚ – ÚU

Pracovního jubilea dosahují v DNT: 20 let Husinecký Pavel vedoucí řidič velkostroje Raník Jan řidič velkostroje Talhofer Milan provozní elektrikář Malík Květoslav energetik Jánský Jaroslav hasič specialista Urbanová Vladislava technik laborant Vokoun Zdeněk strojník v úpravně Pankrác Karel provozní zámečník Bambas Michal řidič PVZ Kämpf Jaroslav Bc. řidič velkostroje Hořínek Jaroslav přestavbář PD Folta Roman zámečník velkostroje Čemus Marcel řidič velkostroje Mazánek Jan provozní elektrikář

PÚ - Skrývka PÚ - ÚDUT PÚ - ÚDUT OPM HZS OŘKJ PÚ - ÚDUT PÚ - ÚDUT PÚ - Lom PÚ - Lom PÚ - Skrývka PÚ - Skrývka PÚ - ÚDUT PÚ - ÚDUT

30 let Kánská Gabriela Müller Jan Hrubiško Petr Naiman Jan Jeney Jiří Kršňák Josef Sukop Josef

OBHP PÚ - Skrývka PÚ - Skrývka PÚ - Skrývka PÚ - Skrývka PÚ - Skrývka PÚ - Lom

40 let Chmelík Karel Krýsman František Buzek Josef Šindelář Josef

požární technik elektrikář velkostroje řidič velkostroje zámečník velkostroje klapkař klapkař řidič PVZ elektrikář velkostroje provozní elektrikář řidič velkostroje provozní zámečník

PÚ - Skrývka PÚ - Skrývka PÚ - Lom PÚ - Skrývka

Pracovního jubilea dosahují ve Správě SD: 20 let Hráček Jiří ved. odd. rekultivací DNT

26/27

hornické tradice

ORE

30 let Levá Hana Vrubel Martin Šimicová Ivana Novotný Milan Říha Jan Uchytil Ctibor Nováková Milena Bergerhof Vladimír

účetní OFÚ ved. odboru měřictví a geologie OMG právní asistent OP manažer útvaru závodního lomu, BPH a PO OZL BPH a PO systémový inženýr VT pers. zaj. SSW referent nákupu OS referentka obchodu OOB předseda odborů Odbory DB

40 let Beránek Jiří Šimice Jiří

ved. odboru infrastruktury ICT řidič silničních motorových vozidel

Pracovního jubilea dosahují v SD - Autodoprava, a.s.: 20 let Nováček Ladislav automechanik Solar Vladimír automechanik

OINF ICT ÚO

AUT-B AUT-B

30 let Hlad Bedřich Robe Jiří Kamenský Jan

řidič SMV řidič zem.strojů řidič prac.strojů

AUT-B AUT-B DDM-B

40 let Převrátil Jaroslav Hulínský Bedřich

technik PHM automechanik

AUT-B AUT-B

Pracovního jubilea dosahují v SD – Kolejová doprava, a.s.: 30 let Bojčev Nikola vlakvedoucí – vedoucí posunu Miko Zdeněk vlakvedoucí – vedoucí posunu

PL PL

40 let Čáp Jan Votruba Karel

PL PT

opravář HKV – zámečník vlakvedoucí – vedoucí posunu

Pracovního jubilea dosahují v PRODECO, a.s.: 20 let Šloser Jiří provozní zámečník Papírník Pavel provozní zámečník Žák Petr provozní zámečník Janoušek Miroslav provozní zámečník Berky Miroslav provozní zámečník Urbánek Petr provozní zámečník Žižka Rostislav vulkanizér Jiránek Petr provozní zámečník Englerová Lenka ved. odd. ekonomiky Janecký Pavel technolog Němeček Zdeněk provozní zámečník 30 let Filip Pavel Švandrlík Jaromír Etčer Miloslav Eperješi Štefan

zástupce ved. úseku zástupce ved. úseku vedoucí OŘKJ mechanik elektro

40 let Hejlek Bohumil Kolařík Rudolf Šmíd Ludvík Strapko Jindřich Macho Miroslav Schneider Ota

provozní elektrikář provozní zámečník provozní zámečník provozní zámečník provozní elektrikář mistr

PB PB PB PB PB PB PB PT úsek Správa PT PB PB PB úsek GŘ PT PB PB PB PB PB PB

Všem jubilantům přeje jak vedení společnosti Severočeské doly, tak vedení dceřiných společností mnoho spokojenosti a za odvedenou práci vyslovuje poděkování. Rubriku připravují referentky personálních a sociálních služeb

Noví báňští inženýři a bakaláři promovali v Mostě

Celkem 208 nových absolventů Hornicko-geologické fakulty Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (HGF  VŠB-TUO) odpromovalo v Městském divadle v Mostě. Slavnostní promoce s předáváním vysokoškolských diplomů se ved‑ le prorektora pro rozvoj a  sociální vztahy prof. Ing. Jaromíra Gottval‑ da, CSc. a  zástupců vedení fakulty v  čele s  děkanem prof. Ing. Vladimí‑ rem Slivkou, CSc., dr.h.c. zúčastnila i  celá řada významných hostů z  re‑ gionu. Severočeské doly zastupoval personální ředitel Josef Molek. Diplom s  akademickým titulem bakalář si převzalo 18 absolventů v  současnosti jediného prezenčního (denního) studia Hornicko-geologic‑ ké fakulty v Mostě – Geovědní a mon‑ tánní turismus. Mnohem více, přesně 90, ale bylo bakalářů – absolventů kombinovaného studia oborů Zpra‑ cování a  zneškodňování odpadů, In‑ formační a  systémový management, Hornické inženýrství, Úprava surovin a recyklace, Ekonomika a řízení v ob‑ lasti surovin a  Využívání zdrojů sta‑ vebních nerostných surovin. Titul inženýr si před svým jménem připíše 100 nových absolventů obo‑ rů Komerční inženýrství, Využívání zdrojů stavebních nerostných suro‑ vin, Hornické inženýrství, Systémové inženýrství v oblasti surovin, Zpraco‑ vání a zneškodňování odpadů a Eko‑ nomika a řízení v oblasti surovin. HGF VŠB-TUO jako jediná fakulta v rámci

ČR umožňuje vysokoškolské stu‑ dium vybraných hornických oborů. Ročně zde studuje okolo 3,5 tisíc studentů od nás i ze zahraničí, z toho asi čtvrtina v  Mostě, kde od roku 1974 nepřetržitě funguje detašované pracoviště této fakulty. HGF v rámci prezenčního nebo kombinované‑ ho studia nabízí 22 studijních oborů specializujících se na životní prostře‑ dí, geologii, geodézii, biotechnologii, geovědní a  montánní turismus, geo‑ informatiku, ekonomiku, automatiza‑ ci a řízení v oblasti surovin nebo apli‑ kovanou fyziku. „Partnerské vztahy naší fakulty s  městem Most, firmami a  instituce‑ mi v  tomto regionu mohou být pro mnohé příkladným vzorem, jak může v praxi správně fungovat spolupráce vzdělávací instituce s  průmyslovým regionem. Velmi si tohoto partnerství vážíme. Jsem přesvědčen, že vedle výchovy vysokoškolsky vzdělaných odborníků jsme prospěšní tomuto městu a  kraji i  jinak. Například tím, že zde spolupracujeme na celé řadě významných vědecko-výzkumných projektů, které, jak pevně doufám, zanedlouho v tom pozitivním smyslu zaregistrují i samotní obyvatelé“, uve‑ dl při promoci v Mostě děkan Slivka. text a foto: Ivo Čelechovský

Letošní, v  pořadí již 23.  zájezd pracovníků SD a.s. a jejich přátel se vydal 26. dubna do Itálie. Po dobu šesti dnů absolvovali účastníci za hodně rozmarného počasí dobře připravenou trasu po historických památkách v  půvabné toskánské krajině. Čtenářům Hornických listů předkládají nadšenou reportáž z cesty. První den. Ráno vyjíždíme a  noc už strávíme už v Itálii v městečku Ala poblíž Trenta. Cestou se zastavujeme na pro‑ cházku Bolzanem, největším městem Jižního Tyrolska. Druhého dne navštěvujeme nejdříve Mantovu. Po dlouhém mostě jsme vjeli do města přímo před hrad sv. Jiří, což je středověká pevnost na severu města, rozšířená o  rozsáhlý Palazzo Ducale. Přes náměstí Piazza Sordello s  kated‑ rálou sv. Petra a  Pavla směřujeme na jižní konec města, kde stojí v renesanční zahradě slavný Palazzo Te. Cestou mí‑ jíme historické tržiště Piazza delle Erbe a radnici Palazzo della Ragione s věží a orlojem. Počasí nám nepřálo, ale Man‑ tova nezklamala a je právem zapsaná na seznamu památek světového dědictví UNESCO. Trochu zmoklí nasedáme do autobusu a jedeme do Pisy (také na se‑ znamu UNESCO). Míříme k světoznámé šikmé věži, jejíž stavbu od roku 1173 do dokončení (1350) provázely známé pe‑ ripetie. V  nedávné době věž zachránily rozsáhlé úpravy, které zamezily další‑ mu naklánění. Dnes odchylka dosahuje 5,5  metrů. Věnujeme se i  ostatním pa‑ mátkám na Náměstí zázraků – kated‑ rále Duomo, kruhovému románskému baptisteriu a  Posvátnému poli – mo‑ numentálnímu gotickému hřbitovu. Den končíme noclehem v  Marina di Pietrasanta uprostřed obřích pinií na břehu Tyrhénského moře. Ráno třetího dne odjíždíme na pro‑ hlídku Cinque Terre (seznam UNESCO), pěti zajímavých vesnic nalepených na skalách. Autobus nás vysadil asi kilome‑ tr nad nejznámější vesničkou Manorola. Typické věžovité domy, různě zbarvené, dosahují výšky 3–4 poschodí. Známá Via dell'Amore – cesta lásky – byla za‑ vřená kvůli nedávným sesuvům půdy, ale i  náhradní procházka stezkami nad mořem mezi vinicemi s  výhledem na „orlí hnízda“ byla příjemným zážitkem, zvlášť když nám svítilo většinou sluníč‑ ko. Na farmě v  Montecarlu jsme se

Zájezd horníků a jejich přátel: tentokrát do Itálie

zastavili na ochutnávce toskánských vín, která překonala naše očekávání. Přejezd do Collodi nebyl dlouhý, opět za deště. Naštěstí je ve města kromě Vily Garzoni a jejích zahrad i tzv. Motýlí dům – velký skleník plný exotických barevných motý‑ lů, kde jsme déšť přečkali. Už za slunce jsme se prošli jednou z  nejkrásnějších barokních zahrad v  Itálii. Vila a  teraso‑ vitá zahrada Storico Giardino Garzoni byla původně hraniční pevností. Collodi je však známé i  díky postavičce Pino‑ cchia, jehož příhody milují děti na celém světě a tady mají celý zábavní areál Parco di Pinocchio. Příjemně unaveni jsme

se vrátili do hotelu u moře. Největší otu‑ žilci si vzali plavky a statečně se vrhli do chladných vln. Čtvrtý den nás čeká delší cesta typic‑ kou toskánskou krajinou do malebného Montalcina. Proslulo svými červenými víny. Pokračujeme kolem románského opatství Sant'Antimo v oblasti Val d'Or‑ cia (seznam UNESCO). Všudypřítomné vinice a  cypřiše, zvlněná krajina, to vše dotváří zvláštní půvab Toskánska. A  už jsme v Bagno Vignoni, v místě známém po celém světě termálními lázněmi z řím‑ ské doby. Pokračujeme do Sieny. Na vysoký kopec, kde leží, nás naštěstí za

okamžik dopravil systém deseti eska‑ látorů přímo k  srdci nádherného města zapsaného na seznamu UNESCO. Siena byla údajně založena potomkem Rema, jednoho z  dvojčat – zakladatelů Říma, odkojených slavnou vlčicí. Její podobu mají i  ve znaku města. V  centru se na‑ chází slavné náměstí Piazza del Campo, na jehož místě kdysi stávalo římské fórum a  později i  hlavní městské tržiště. V  čele náměstí stojí gotická radnice Palazzo Pubblico s impozantní věží Torre del Mangia. Před ní je elegantní kamen‑ ná lodžie Capella di Piazza z roku 1348 a na konci náměstí je fontána Fonte Gaia z  19.  století. Nejvýraznější dominantou Sieny je Duomo, gotický dóm s nádher‑ nou mramorovou fasádou i interiéry. Den pátý. Prohlídku Florencie (se‑ znam UNESCO) začínáme na Michelangelově náměstí nad městem u  jedné z kopií sochy Davida. Pochopitelně se tu u  symbolu mužské krásy musíme vyfo‑ tit. Sjíždíme z vyhlídky do města. S další kopií Davida se setkáváme ještě jednou, tentokrát tedy na Piazza della Signoria před Palazzo Vecchio. Neptunova kašna je obklopena turisty s  deštníky. Popis florentských památek by zabral mnoho stránek, ale dají se vystihnout jedním slovem – úžasné. Santa Maria Novella, Battistero – křtitelnice, Giotova zvonice, katedrála Duomo Santa Maria del Fiore, zmíněná Piazza della Signoria, slavná Galleria degli Uffizi, podivuhodný most Ponte Vecchio. Po‑ třebovali bychom aspoň týden! Vracíme se k autobusu a míříme na sever. Máme dost času na vstřebávání dojmů z perly Toskánska. Za chvíli se krajina začíná měnit. Štíhlé cypřiše mizí a my se poma‑ lu blížíme k Alpám. Poslední noc trávíme v penzionu v Natzu nad Brixenem. Poslední, už šestý den nás čeká dlouhá cesta domů. Tentokrát si ji zpes‑ třujeme návštěvou Regensburgu. Je 1. máj a z prosluněného města na Dunaji dýchá příjemná atmosféra. Historické centrum není příliš veliké a  spousta za‑ hradních restaurací láká k posezení. Pak už to není domů daleko. Prožili jsme krásných šest dní, na‑ vzdory rozmarům počasí. Loučíme se, ale hlavní otázka zůstává nezodpověze‑ na. Kam pojedeme příště? text a foto: Jaroslava Mrázová

28/29

informace

tip na výlet

Jako východisko pro pěší nebo cyk‑ lovýlet zvolíme Doubice, malou osadu nad Dolní Chřibskou. Je tady místo na zaparkování, několik restaurací a  pen‑ zionů pro případné ubytování. Pokud zvolíme pěší výlet, sejdeme z  Doubic po žluté značce na okraj osady a  pak po 500 metrech zahneme doprava do Pekelského dolu a postupně stoupáme k lesní chatě U sv. Eustacha. Cesta se postupně klikatí mezi skalisky, a  po‑ kud svítí sluníčko, je na temeni pís‑ kovcových skal opravdu teplo a sucho.

HORNICKÉ listy  3/2013

Kaplička v Doubicích.

Národní park České Švýcarsko Nicméně to netrvá věčně a  postupně sejdeme úzkou průrvou zvanou Anděl‑ ské schody. Zde mezi skalními bloky, je skutečně i  v  horkém létě příjemně. Scházíme vysokým smrkovým lesem, abychom v  závěrečné fázi vystoupali na místo zvané Tokáň, doposud jsme ušli 5 kilometrů. Místo bylo skutečně pojmenováno podle kdysi zde tokají‑ cích tetřevů. Později tu byly postave‑ ny chaty v  alpském stylu, nyní slouží k  ubytování a  jako restaurace. Pokud tedy vaše děti již mají skutečnou žízeň, Cestou směrem k Tokáni.

Nebeské schody.

jste na tom pravém místě pro občers‑ tvení. Uprostřed lesů to opravdu pro mnohé znamená příjemné překvape‑ ní. Pokud mohu doporučit, projděte si místo Tokáň celé a odpočinek si dopře‑ jte v zadní chatě, nebudete litovat. Zpět do Doubic se vrátíte po zásobovací cestě těchto chat. Protože se jedná o jádrovou zónu parku, je autům vjezd zakázán a  vy můžete bez obav pokra‑ čovat po silnici. Na konci dolu je závora a  současně informační středisko sprá‑ vy parku, k dispozici spousta suvenýrů

a  dalších drobností. My zahneme do‑ leva a  po přístupové cestě do Doubic a  jsme asi za 1,5 kilometru zpět. Celý výlet měří přibližně 11 kilometrů a  je skutečně vhodný pro všechny. Na cyklovýlet vyrazíme z  Doubic po silnici směrem Kyjov, ve vesni‑ ci u  velké hospody zahneme doleva a  nyní již bez automobilové dopravy sjedeme Kyjovským údolím k  Turistic‑ kému mostu a dál dolů, podél potoka k  Brtnickému mostu, kde je i  přístře‑ šek pro odpočinek, až na místo zvané Zadní Doubice. Po mostě přejedeme na německou stranu a  po cyklostez‑ ce, nejdříve podél potoka, pak mírným až ostrým stoupáním vyjedeme do Hinterhermsdorfu. Zajedeme do ves‑ nice a  po první silnici uhneme doleva. Vydáme se k  lesu a  zde levou cestou dál romanticky se klikatící lesní silnicí, prakticky po rovině až mírně z  kopce sjedeme k  odpočívadlu. Zde uhneme dolů a  po sjezdu se ocitneme u  říčky Křinice. Tam zabočíme pěšinou dole‑ va a  jsme na místě bývalých Zadních Jetřichovic. Odtud pokračujeme po cyklotrase 3030, následně 3029 a  vy‑ jedeme na Tokáň. Další cesta je pak totožná s popsanou pěší trasou, nebo můžeme zvolit cestu 3076, která za To‑ káněm uhýbá doleva a ústí kousek nad Doubicemi. Celá trasa měří přibližně 40 kilometrů a  je sjízdná za každého počasí. Občerstvení na trase najdete buď v Kyjově, nebo na Tokáni. Věřím, že třeba právě tímto výletem příjemně strávíte konec prázdnin nebo dovolených. text a foto: Jan Říha Obnovený kříž na Tokáni.

Ani letos nechyběli horníci z SD v cyklistickém závodě Neuseenclassics

Šestičlenný cyklistický tým ve složení Stanislav Čečrle, Václav Hofmann, Roman Lüftner, Jan Pleva, Jiří Pondělíček a Jan Záruba se už potřetí účastnil proslulého saského závodu kolem hnědouhelných povrchových dolů společnosti MIBRAG a novou jezerní krajinou vzniklou zatopením zbytkových jam po těžbě uhlí v okolí Lipska. Parta cyklistických nadšenců v barvách Severočeských dolů si opět nevedla vůbec špatně. Už desátý ročník největšího vý‑ chodoněmeckého cyklistického závodu Neuseenclassics – Rund um die Braunkohle se za mohutné účasti více než šesti tisíc sportovců i masy fanoušků jel o svatodušní ne‑ děli 19. května. Jak název napovídá, trasy všech kategorií závodu vedou tradičně novou krajinou po povr‑ chové těžbě hnědého uhlí s četnými jezery. Společnost MIBRAG patří ke třem hlavním sponzorům a  i  letos vyslala na start své sportovní týmy. Závodu v  nejoblíbenější kategorii Jedermann Rennen na 75 km se zú‑ častnili také cyklisté Severočeských dolů. A  umístili se skvěle: z  celkem 987 účastníků dojeli vyrovnaně do cíle na 184. (Jan Záruba, 01:56:56, kdy vítěz zajel trasu za 01:49:47), 189. (Václav Hofmann, 01:56:58), 196. (Jiří Pondělíček), 206. (Roman Lüftner), 207. (Stanislav Čečrle) a  208. místě (Jan Pleva). Start i  cíl byl ve Zwen‑ kau a letos se závodníci projeli nejen

kolem lomů a  jezer zbytkových jam či hnědouhelné elektrárny Lippen‑ dorf, ale poprvé také po ulicích ne‑ dalekého Lipska. „Závodu s  vynika‑ jící organizací, s trasou po kvalitních asfaltkách, jsme se zúčastnili už potřetí. Novinkou letošního ročníku bylo, že se jelo nejen v krajině s ak‑ tivní těžbou a rekultivacemi, ale také přes nedaleké Lipsko. Trasa tam vedla mimo jiné kolem dominanty města – památníku bitvy národů. Při akci se o nás opět bezvadně starali kolegové ze středoněmecké hnědo‑ uhelné společnosti MIBRAG, jejichž cyklistický tým se závodu také pra‑ videlně účastní,“ přiblížil letošní roč‑ ník Roman Lüftner z týmu SD. Jak je patrné z  fotografie, náš tým absol‑ voval letošní závod v  nových cykli‑ stických dresech se symboly a logy Severočeských dolů a  je vidět, že jim přinesly štěstí. text: Tomáš Vrba foto: Roman Lüftner

30/31

V čase vrcholících prázdnin si jistě najdete volný víkend na výlet s rodinou. Hodí se třeba i ten poslední prázdninový víkend, kdy děti jsou z táborů doma, venku je hezky a bylo by škoda sedět doma. Vydejme se do kraje vyprahlých náhorních plošin i hlubokých a vlhkých dolů, jak se zde říká úzkým údolím.

sport

Zvýhodněná nabídka! Pro zaměstnance Skupiny ČEZ  sleva 40 % na ubytování  sleva 30 % na veškerou konzumaci  sleva 50 % na relax a wellnes Informace a rezervace na www.hotelnastup.cz, tel.: 471 120 299. K čerpání slev je nutné doložit průkaz zaměstnance.