Hejčínské OKO
Zpravodaj farnosti sv. Cyrila a Metoděje v Olomouci-Hejčíně
LISTOPAD 2016
O slavnosti Ježíše Krista Krále, v neděli 20. listopadu, končí Svatý rok milosrdenství.
Úvodní slovo Za několik týdnů, o slavnosti Ježíše Krista Krále v neděli 20. listopadu, skončí Svatý rok milosrdenství. Bylo by chybou si myslet, že tím končí Boží milosrdenství pro nás nebo že bude menší. Končící svatý rok vnímám jako pobídku k poznání a zkušenosti, že podstatným rysem Božího srdce je milosrdná láska, která není lhostejná k žádné lidské nouzi a trápení a v Ježíši se sklání ke každému člověku. Je jen otázka, zda o ni stojíme, nebo si chceme pomoci a vystačit sami. Svatý rok byl mimořádným časem k objevení pramene milosrdenství, který není omezen časem a místem. Již nikdy z něho nepřestávejme čerpat a neustále k němu přivádějme další lidi. Tradičně začátkem listopadu nám Bůh skrze návštěvu hřbitovů a modliteb za zemřelé nabízí možnost podílet se na milosrdenství, které prokazuje zemřelým. Modlitba za zemřelé pomáhá nejen jim samotným, ale prospívá i nám, neboť se stáváme podobnými Pánu, který chce, aby všichni lidé byli zachráněni. V naší farnosti bude možné setkat se s Božím slitováním, které se sklání k utrpení člověka, při společném udílení svátosti pomazání nemocných v neděli 6. listopadu (při mši svaté v Horce v 8.20 hodin, v Křelově v 9 hodin a v Hejčíně v 10 hodin). Pro staré lidi a ty, jejichž život je poznamenán vážnou nemocí, se jedná o svátostný okamžik nechat se obejmout Bohem, přijmout od něho sílu Ducha Svatého k nesení kříže nemoci a utrpení a následovat Ježíše Ukřižovaného a Vzkříšeného. Prosím připravte se na přijetí pomazání nemocných svatou zpovědí a modlitbou a zapište se také na seznam v kostele. Končím slovy papeže Františka z buly ke Svatému roku milosrdenství: „Kéž ke všem, věřícím i vzdáleným, dojde balzám milosrdenství jako znamení Božího království, které je již mezi námi.“ P. Marian
Svatý rok milosrdenství BULA MISERICORDIAE VULTUS (TVÁŘ MILOSRDENSTVÍ), KTEROU PAPEŽ FRANTIŠEK VYHLÁSIL MIMOŘÁDNÝ SVATÝ ROK MILOSRDENSTVÍ (11 – dokončení) 24. Nyní se obraťme k Matce milosrdenství. Něha jejího pohledu ať nás v tomto Svatém roce provází, abychom všichni znovu objevili radost Boží něhy. Nikdo nepoznal hloubku tajemství Boha, který se stal člověkem, tak jako Maria. Všechno v jejím životě je tvořeno přítomností milosrdenství, jež se stalo tělem. Matka Ukřižovaného Vzkříšeného vstoupila do svatyně božského milosrdenství, protože se niterně podílela na tajemství jeho lásky. Maria byla vyvolena za Matku Božího Syna a od věků byla Otcovou láskou připravována stát se Archou úmluvy mezi Bohem a lidmi. Střežila ve svém srdci božské milosrdenství v dokonalém souladu se svým Synem Ježíšem. Její chvalozpěv na prahu Alžbětina domu byl věnován milosrdenství, které sahá „od pokolení do pokolení“ (Lk 1,50). Také my jsme byli přítomni v oněch prorockých slovech Panny Marie. To nám bude útěchou a oporou, až budeme procházet Svatou branou, abychom zakusili plody božského milosrdenství. Pod křížem Maria společně s Janem, učedníkem lásky, dosvědčuje slova odpuštění, která vycházejí z Ježíšových rtů. Vrcholné odpuštění nabízené tomu, kdo jej ukřižoval, nám ukazuje, kam až může sahat Boží milosrdenství. Maria dosvědčuje, že milosrdenství Božího Syna nezná mezí a dosahuje ke všem, aniž by někoho vylučovalo. Obraťme se k ní starobylou a stále novou modlitbou Salve Regina, aby k nám nikdy nepřestávala obracet své milosrdné oči
a činila nás hodnými kontemplovat tvář milosrdenství svého Syna Ježíše. Naše modlitba ať se rozšíří také na mnohé svaté a blahoslavené, kteří své životní poslání naplňovali milosrdenstvím. Zvláště mám na mysli velkou apoštolku milosrdenství, svatou Faustynu Kowalskou, která byla povolána vstoupit do hlubin božského milosrdenství. Ať se za nás přimlouvá a vyprošuje nám, abychom žili a putovali ve stálém Božím odpuštění a neochvějné důvěře v jeho lásku. 25. Mimořádný Svatý rok je tedy příležitostí, abychom v každodenním životě prožívali milosrdenství, kterým nás Otec od věků zahrnuje. Nechme se při tomto jubileu Bohem překvapovat. On nikdy neustává v tom, aby otevíral dokořán bránu svého srdce a aby nám opakoval, že nás má rád a že chce s námi sdílet svůj život. Církev mocně pociťuje naléhavost, s níž má zvěstovat Boží milosrdenství. Její život je autentický a věrohodný, když je milosrdenství její přesvědčivou zvěstí. Ví, že její první úkol, zejména v naší době plné velkých nadějí a silných protikladů, spočívá v uvádění všech do nesmírného tajemství Božího milosrdenství rozjímáním Kristovy tváře. Církev je povolána být jako první opravdovou svědkyní milosrdenství a vyznávat ho a žít jako jádro zjevení Ježíše Krista. Ze srdce Trojice, z nejhlubšího nitra Božího tajemství, bez ustání plyne a proudí obrovská řeka milosrdenství. Tento pramen se nikdy nevyčerpá, ať jsou jakkoli početní ti, kdo k němu přistupují. Každý z něho může čerpat pokaždé, když potřebuje, protože Boží milosrdenství je nekonečné. Nakolik je jeho tajemství neprobádatelné, natolik je nevyčerpatelné i jeho bohatství. Kéž je v tomto Svatém roce církev ozvěnou Božího slova, které zní mocně a přesvědčivě jako slovo a úkon odpuštění, opory, pomoci a lásky. Ať neúnavně nabízí milosrdenství a je vždy trpělivá v poskytování útěchy a odpuštění. Ať je církev hlasem každého muže a každé ženy a s důvěrou a bez ustání opakuje: „Rozpomeň se, Hospodine, na své slitování, na své milosrdenství, které trvá věčně.“ (Žl 25,6)
Modlitba v nemoci „Nebeský Otče, není snadné přijmout obtíže stáří, tuto nemoc... (lze vyjmenovat). Netrpělivě čekám, až budu zase zdravý. Pomoz mi, abych došel klidu, abych poznal, že je to pro mě čas spásy. Mohu na tebe v klidu myslet a tázat se, co se mnou zamýšlíš. Ukaž mi, co mám v životě změnit, co mám trpělivě a s láskou nést. Ukaž mi, co naplňuje neklidem mé vlastní srdce a pomáhej mi to překonat. Daruj mi svůj pokoj. Dej, ať mám opět naději a skrze ni rozdávám odvahu druhým.“ (Kancionál, č. 048 B)
Chlapi sobě (7.–9. 10. 2016) Víkend s tradičním názvem Chlapi sobě byl naprosto jedinečný! Prožili jsme chvíle usebrání i pohodové a chlapsky spřátelené. Bylo nás i s otcem Marianem dvanáct. Po příjezdu na faru v Písařově jsme si zatopili v kamnech, oživili v sobě kuchařské umění. Je to povzbuzení sdílet čas při různých činnostech. Otec Marian měl pro nás připravené duchovní slovo, nad kterým jsme se v pátek a v sobotu večer zamysleli a prodebatovali je. Tématem bylo milosrdenství a podobenství o marnotratném synu. Sobotní cesta – pouť do Králík, projití Svatou branou, mše svatá a pobožnost na Svatých schodech – byla, a doufám, že je pro nás velkou posilou do našich životů, mnohdy těžkých všedních dnů… Vrátili jsme se, alespoň mluvím za sebe, domů odpočinutí a v dobré náladě! (ještě aby ne, když jsem si před odjezdem mohl zdřímnout…) Kdo váháte a nejeli jste, určitě se za rok přihlaste! Vojtěch Černý
Svatá brána v Králíkách přivítala 12 poutníků z Olomouce
Večerní setkání nad duchovním tématem
P. Marian opuštěn svými učedníky
Pobožnost na Svatých schodech
Minianketa V tomto čísle Hejčínského oka pokračujeme v naší minianketě, kterou jsme začali v předminulém čísle. Tentokrát nám odpověděli Jaroslav Hut a Jaroslav Franc. Co máš v naší farnosti nejraději a proč? Hut: Ve farnosti mám nejraději kázání karmelitánů, a vůbec nejraději jsem měl homilie P. Melichara, byly mi nejbližší. Hned za nimi následuje zvuk hejčínských varhan. Franc: Rodiny s malými dětmi. Je jich spousta. Je to s nimi v kostele živější. Udělalo mi radost, že se mladí dali dohromady a tvoří scholu. Taky mám radost z toho, že je Norbert zase v Olomouci. Co by ti udělalo ve farnosti radost? Hut: Největší radost by mi udělala důkladná oprava varhan. Franc: Udělalo by mi radost, kdyby děti z Cherubínka nemusely chodit ven z kostela a vracely se na liturgii jinudy. Taky by se hodila nástěnka nebo krabička, kam by se daly psát nápady, prosby, starosti apod. A ještě by mi udělalo radost, kdyby starší generace pomohla mladším rodinám s hlídáním dětí a mladé rodiny by s nimi zase slavily svátky, aby nebyli starší tolik sami. Co tě v poslední době zaujalo při četbě? Hut: Recept na vídeňský řízek a zamyšlení nad schopností lidstva přežít, až se tento cirkus zvaný civilizace zhroutí. Franc: „Kdo chodí tmami“. A také „Ronja, dcera loupežníka“, četli jsme to dětem. Kdo je tvůj oblíbený světec a proč právě on? Hut: Svatý Juda Tadeáš. Rád ho mám jednak proto, že mi vždycky pomohl, ale zvláště z toho důvodu, že měl odvahu jít do
nebezpečí a stát si za svou pravdou, i když ho to nakonec stálo život. Takových lidí si hluboce vážím. Franc: Jeden z těch nejlepších je Antonín Paduánský, protože na jeho přímluvu vždycky všechno najdu. Děkujeme za zodpovězení otázek.
Téma měsíce Adventní věnec P. Bernward Deneke FSSP Naše náboženství je bohaté na obrazy a znamení, na obřady a zvyky, které doprovázejí církevní rok, ba dokonce celý život, aby se zvěstovalo Boží spásné jednání vůči nám lidem. K takovým zvyklostem patří v našich krajích také adventní věnec: Čtyři svíčky postavené do věnce z jedlového chvojí představují čtyři týdny před vánočními svátky. Tento obraz je nám znám, jelikož jsme ochotni spojovat adventní věnec s tradicí, která pochází od nepaměti v dějinách zbožnosti. Ve skutečnosti se ale jedná o docela mladý zvyk, který ani nevznikl v katolickém prostředí, ale byl vymyšlen známým luterským pedagogem a byl zaveden z výchovných důvodů. Johann Hinrich Wichern (1808–1881), zakladatel Vnitřní misie v evangelické církvi, vytvořil v roce 1839 z vozového kola a 19 svíček první adventní věnec. Chtěl tímto znamením odpovědět jednoduchým a dětem přiměřeným způsobem na toužebnou
otázku, kdy konečně budou Vánoce: Den za dnem se zapalovaly další svíce a tím se neklamně znázorňovalo přibližování Kristova narození. (Protože tenkrát připadal Štědrý večer na pondělí po 4. adventní neděli, měl advent jenom 19 dnů.) Wichernův vynález nastoupil brzy na úžasný vítězný pochod, který daleko překročil hranice německého protestantismu, ba dokonce podporován komercionalizací vánočního svátku, i hranice křesťanské víry. A tak je dnes skoro nemožné v adventní době při prohlídkách menších i větších měst se nesetkat s početnými adventními věnci v nejrůznějším provedení. Z toho bychom se mohli těšit, protože i když si odmyslíme milou atmosféru, která z něho vychází, je symbolická řeč adventního věnce bohatší a důmyslnější, než se dalo očekávat od původně pedagogicky inspirovaného vynálezu. Podívejme se na ni blíže! Je to nejprve kruhové uspořádání věnce, jak známo, prastaré znamení pro nekonečno a dokonalost. Ukazuje nám na onu plnost času, která začala příchodem Ježíše Krista podle slov svatého apoštola Pavla: „Když nadešla plnost času, poslal Bůh svého Syna…“ (Gal 4,4) Tomu odpovídá symbolická čtveřice týdenních svíček, která se brzo prosadila namísto denních svící. Čtyřka je od čtyř živlů, čtyř světových stran, čtyř životních etap, čtyř evangelistů, čtyř hlavních ctností a jiných čtyřek dobře známá. Můžeme ji právem označit jako číslo pozemské dokonalosti nebo úplnosti. (Naproti tomu je trojka číslem nebeské úplnosti – vzpomeňme si na tři božské Osoby, tři božské ctnosti a další.) Když hoří všechny čtyři svíce, uzavírá se kruh a je dokonáno, plnost času byla dosažena: Bohočlověk Ježíš Kristus se objevil na zemi, aby nám přinesl vykoupení a věčný život. Silně liturgicky zaměření katolíci volí ostatně pro svůj adventní věnec rádi tři fialové a jednu růžovou svíčku. To působí sice méně útulně než tmavě červené nebo medově žluté svíce, ale dosahuje se tak sjednocení s liturgickými oděvy, které mají o první, druhé a čtvrté adventní neděli kajícnou fialovou barvu, o třetí adventní neděli „Gaudete“ („Radujte se!“) mají ale růžovou barvu vřelé předcházející radosti. 10
Jedlové větvičky nám už připomínají vánoční stromek, na kterém můžeme vidět nevadnoucí, zářící plody spásy přinášející strom života Ježíše Krista. Jako čerstvá olivová ratolest v zobáku holubice zvěstovala obyvatelům archy Noemovy: „Tak Noe poznal, že vod z povrchu země ubylo“ (Gn 8,11), stejně tak ukazují zelené jedlové větve na to, že se brzy zase otevře v Božím Synu dosud nepřístupný ráj. K tomu se hodí také jablka, která se v některých krajích vsunují mezi svíčky adventního věnce: Ježíš přichází na svět, aby odstranil následky zakázaného plodu z ráje a přinesl nám plody pravého věčného života. Jaké poselství by pro nás mohlo být krásnější, než to, které nám říká: „Pán je blízko“? Také letos nám je přináší adventní věnec přátelským oslovujícím způsobem, jenom když se správně díváme. A pomáhá nám tak připravovat Pánu cesty se svatou radostí. Ze Schweizerisches Katholisches Sonntagsblatt 24/2014 přeložil Miroslav Polepil (Převzato z týdeníku Světlo 48/2015)
Pomoc v Ugandě Vážení spolufarníci, před třemi lety jsem měla možnost seznámit se s lidmi s neuvěřitelnou mírou obětavosti a chuti pomoci někomu potřebnému. Chtít pomoci lidem v Africe je pro někoho nesnadné a nepředstavitelné. Já jsem potkala lidi, kteří jsou ochotni každým rokem (místo své řádné dovolené) letět tisíce kilometrů proto, aby připravili školu pro děti na další studijní období a dali jim tak možnost vzdělání. Vykoupili výrobky místních lidí a dali jim tak přímou 11
pomoc k řešení jejich životní situace. Vybrali děti pro adopci na dálku a mnoho dalších aktivit. Toto je, dle mého názoru, ta nejlepší a nejúčinnější pomoc – pomoc lidem přímo v místě, kde žijí, aby nemuseli opouštět svá území. Každého z nás život vystaví situacím, na které může buď aktivně reagovat, nebo je nechat bez povšimnutí. Touto cestou jsem Vám chtěla nabídnout zapojení se do tohoto druhu pomoci. Zakoupením stolního kalendáře přispějete svými 120,- Kč dobré věci. Kalendář, který obsahuje velké množství fotografií zvířat z Afriky, si můžete prohlédnout v kostele vzadu na stolečku. V případě zájmu o koupi se prosím zapište do přiložené tabulky a já Vám kalendář v co nejbližší době dodám. Věřte mi, peníze půjdou opravdu tam, kde budou v Ugandě potřeba. Za vstřícnost této aktivitě Vám moc děkuji. V případě dotazů mě kontaktujte na telefonu 737 974 166. Jana Werdichová
Informace Aktuální informace naleznete také na farních webových stránkách www.farnost-olomouc-hejcin.cz. V neděli 30. října bude ve 14.30 hodin ve hřbitovní kapli ústředního hřbitova v Olomouci-Neředíně dušičková pobožnost. Od 1. do 8. listopadu je možno po splnění tří obvyklých podmínek – svatá zpověď, svaté přijímání a modlitba na úmysl Svatého otce – denně získat plnomocné odpustky, přivlastnitelné pouze duším v očistci, navštíví-li někdo hřbitov a pomodlí se tam třeba jen v duchu za zemřelé. V ostatních dnech během roku lze takto získat odpustky 12
částečné. K získání plnomocných odpustků je zároveň nutné hluboké obrácení a nemít zalíbení v žádném hříchu, jinak jsou odpustky pouze částečné. Odpoledne 1. listopadu a po celý den 2. listopadu je možno tytéž plnomocné odpustky získat při návštěvě kteréhokoli kostela či kaple, kdy kromě tří zmíněných podmínek je ještě podmínkou pomodlit se modlitbu Páně a vyznání víry. Plnomocné odpustky mohou věřící za splnění obvyklých podmínek získat při návštěvě hřbitova už od 25. října a to v případě, že v obvyklé době od 2. do 8. listopadu nemohou z vážných důvodů navštívit hřbitov. O slavnosti Všech svatých v úterý 1. listopadu bude mše svatá v 17.30 hodin v kostele v Hejčíně. Po mši svaté jste zváni do kaple Panny Marie na modlitbu ke všem svatým. V tento den bude možné si v kostele po bohoslužbě vytáhnout jméno světce jako průvodce na následující rok. Setkávání maminek ke společné modlitbě se koná každou středu v 10 hodin v hejčínském kostele v místnosti nad sakristií. Společenství mládeže (14–16 let) se koná každou středu v 18.30 hodin v hejčínském kostele v místnosti nad sakristií. Návštěvy nemocných se uskuteční ve čtvrtek 3. listopadu, další pak ve čtvrtek 1. prosince dopoledne. V neděli 6. listopadu při mši svaté v 10 hodin bude v hejčínském kostele společné udílení svátosti pomazání nemocných. Týž den bude společně udílena tato svátost také ve farnosti Horka nad Moravou při mši svaté v 8.20 hodin a v Křelově při mši svaté v 9 hodin. Dušičková pobožnost na hřbitovech v Horce nad Moravou a v Křelově bude v neděli 6. listopadu v 15 hodin. 13
Setkání nad Biblí s Mariánem Jahodou bude v neděli 6. listopadu v 19 hodin v hejčínském kostele v místnosti nad sakristií. Další pak v neděli 4. prosince. Úklid hejčínského kostela se uskuteční v sobotu 12. listopadu od 9 hodin. Prosíme o aktivní účast. Děkujeme. Sbírka na Charitu bude při mši svaté v neděli 13. listopadu. Svatá brána se v olomoucké katedrále zavře na konci mše svaté konané v neděli 13. listopadu v 10 hodin v dómě sv. Václava. Modlitební večer chval bude v hejčínském kostele v místnosti nad sakristií v úterý 15. listopadu v 19.30 hodin. U příležitosti vyvrcholení Svatého roku milosrdenství se ve Zlíně v Kongresovém centru ve dnech 18. až 20. listopadu 2016 uskuteční Konference o evangelizaci. Pořádá ji Komunita Blahoslavenství a nadační fond Credo. Mezi přednášejícími budou Maja Schanovsky z Rakouska, P. Ondrej Chrvala ze Slovenska, Kateřina Lachmanová, P. Vojtěch Koukal a další hosté. Sobotní mši svatou celebruje olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Více informací a přihlášky na webových stránkách www.credonadacnifond.cz. Farní spoření a sbírka na opravu hejčínského kostela bude v neděli 20. listopadu. V neděli 20. listopadu o slavnosti Ježíše Krista Krále bude po mši svaté obnova zasvěcení lidstva (s možností za obvyklých podmínek získat plnomocné odpustky), v hejčínském kostele pouze po mši svaté v 10 hodin. Tímto dnem také končí Svatý rok milosrdenství.
14
Setkání seniorů bude ve čtvrtek 24. listopadu v 10 hodin v hejčínském kostele v místnosti nad sakristií. Adventní doba začíná v neděli 27. listopadu. Při každé mši svaté v tento den bude žehnání adventních věnců. O první neděli adventní 27. listopadu v 15 hodin proběhne v kostele sv. Mikuláše v Horce nad Moravou adventní koncert. Všichni jste srdečně zváni! V době adventní bude v hejčínském kostele každé úterý v 6.30 hodin (29. 11., 6. 12., 13. 12. a 20. 12.) rorátní mše svatá s lampičkami. Po skončení bohoslužby je možné před odchodem do školy a do práce posnídat a vypít teplý čaj v místnosti nad sakristií. Svatý Mikuláš navštíví hejčínskou farnost v neděli 4. prosince v 15 hodin. Zveme všechny děti k setkání s ním v hejčínském kostele v místnosti nad sakristií. *** Z Centra pro rodinný život Arcibiskupství olomouckého: Centrum pro rodinný život Olomouc zve na dvoudílný sobotní kurz symptotermální metody přirozeného plánování rodičovství, který se uskuteční v Olomouci (Biskupské nám. 2 – sál Kurie arcibiskupství ve 2. patře) 5. listopadu a 10. prosince od 9 do 16.30 hodin (s přestávkou na oběd). Kurz je určen pro ty, kteří se chtějí orientovat v menstruačním cyklu a naučit se tak vnímat tělo ženy; chtějí prohloubit úctu a respekt ke společné plodnosti páru; chtějí ve svém manželství používat STM jako metodu regulace početí; chtějí znát mechanismus fungování různých druhů antikoncepce; 15
kterým záleží na zdraví ženy i celé rodiny; plánují početí; kteří chtějí znalosti STM využít v osobním životě. Náplň kurzu: základy anatomie a fyziologie ve vztahu k lidské plodnosti; pravidla pro užívání PPR, s důrazem na symptotermální metodu vypracovanou německou Pracovní skupinou PPR; metoda sensiplan; antikoncepce a PPR; využití PPR léčebně; využití STM v běžném každodenním životě, v období nemoci, v případech směnného provozu a po vysazení hormonální antikoncepce; využití STM PPR pro správné stanovení délky těhotenství, výpočet termínu porodu, odhalení možných příčin dosavadní nechtěné neplodnosti. Tento kurz pořádá Centrum naděje a pomoci (CENAP) z Brna ve spolupráci s Centrem pro rodinný život Olomouc a s ostravským Centrem pro rodinu a sociální péči. Garantkou kurzu je gynekoložka MUDr. Ludmila Lázničková. Více, včetně přihlášek, najdete na http://www.cenap.cz/kurz-stm-ppr. Zveme všechny na pravidelnou pouť za víru v našich rodinách, která se uskuteční v neděli 13. listopadu. Pouť povede od katedrály sv. Václava v Olomouci do baziliky Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce. Cesta je dlouhá cca 8 km a jde zhruba o 2 hodiny chůze. Podle svých fyzických sil a možností se můžete k pouti přidat: ve 12.45–13.00 hodin (sraz) před katedrálou sv. Václava nebo asi ve 14.30 hodin pod kopcem v Samotiškách (zde je také možné nastoupit do autobusu a vyvézt se nahoru) nebo v 15.00 hodin na mši svaté v bazilice na Svatém Kopečku. Bližší informace najdete na www.rodinnyzivot.cz. Kontaktní osoba: Marcela Řezníčková, tel. 587 405 251, e-mail:
[email protected].
Zpravodaj farnosti sv. Cyrila a Metoděje v Olomouci-Hejčíně. Adresa redakce: Římskokatolická farnost, Cyrilometodějské nám. 1, 779 00 Olomouc 9, tel.: 585 425 025, mobil: 775 970 461, e-mail:
[email protected], internet: www.farnost-olomouc-hejcin.cz. Redakční rada: Daniel Dehner, Jaroslav Franc, Ondřej Koupil, Jaroslava Krejčí, P. Marian Masařík, Jiří Popelka. Tisk Matice cyrilometodějská s. r. o., Olomouc 2016. Příští číslo: 4. prosince 2016.