HALTUFOVÁ Jitka, (Č R)

ROZDÍLNÉ VÝSLEDKY DOPADU VSTUPU DO ES NA AGRÁ RNÍ SEKTOR PORTUGALSKA A Š PANĚ LSKA DIFFERENT RESULTS OF THE IMPACT OF THE ACCESSION TO THE ES ON THE SPANISH AND PORTUGUESE AGRICULTRAL SECTOR HALTUFOVÁ Jitka, (Č R) ABSTRACT The adoption of the CAP and the accession to the EC had a different impact on the further evolution in the agrarian sector of Spain and Portugal. The paper deals with the comparison of the results in agricultural of these countries after their accession to the ES. The changes in performance of this sector, its restructuring, the changes in productivity of labour and income situation of local farmer are analyzed. The different starting situation of their agricultural sector also influenced the results. KEY WORDS Portugal, Spain, productivity of labour, income from factors, agricultural foreign trade

Ú VOD Č eská republika vstoupí během několika měsíců do EU. To jí přinese řadu nový ch příležitostí ale i možný ch ohrožení konkurencí z vyspělejších stá tů EU. Jak se bude dařit českému agrá rnímu sektoru uvnitř tohoto společenství zá visí do jisté míry na tom, jaké byly dojednané podmínky pro vstup zemědělského sektoru, jaké budou dopady reformy SZP, ale samozřejmě pak na vlastních krocích jednotlivý ch podniků či sdružení k posílení jejich konkurenceschopnosti. Jaké budou důsledky našeho vstupu do ES lze také do určité míry zkoumat na vstupních zkušenostech dnes již členský ch zemí. Š panělsko a Portugalsko, jako země s nižší ekonomickou úrovní než ostatní členské země v době vstupu, mohou sloužit jako praktický příklad k získá ní zkušeností. CÍL A METODIKA Cílem příspěvku je uká zat na některé rozdílné vý sledky španělského a portugalského agrá rního sektoru po vstupu do ES a na jejich možné příčiny. Odlišný úspěch agrá rních sektorů obou zemí v EU je doložen na vý voji AZO obou zemí a dá le na změná ch v ukazatelích produktivity prá ce. Analyzová n je vý voj jednotlivý ch složek ukazatele produktivity prá ce. K zná zornění vý voje je použito hlavě grafické zobrazení, v některý ch případech doplněno o hodnotu bazického indexu. Ostatní hodnoty jsou vyjá dřeny na zá kladě procentních změn oproti vý chozí situaci. Data jsou čerpá na z ná rodních statistik obou zemí, pro vyjá dření AZO také z FAO. Ve vybraný ch případech je použito dat z Eurostatu a ze statistik OECD.

340

VÝSLEDKY Změny ve vý konnosti agrá rních sektorů jednotlivý ch zemí byly značně odlišné. To mohlo souviset i s lepším, efektivnějším využitím zdrojů ať už ná rodních nebo z fondů EU. Vý znamný vliv měla určitě i rozdílná vstupní úroveň agrá rních sektorů, hlavně rozdílné strukturá lní ukazatele zemědělství v obou zemích. Ně které z hlavních odlišnostíve vý voji agrárních sektorů obou zemí Graf č. 1:Vý sledky AZO Šp.dle FAO AZO Š panělska

export

import

Graf č.2: Šp. AZO podle š paň . stat. úřadu bilance

m ilion $

20000 15000 10000 5000 0

19 86 19 88 19 90 19 92 19 94 19 96 19 98 20 00

-5000

Zdroj: FAO

Zdroj: INE

Graf č. 3: Portug. AZO podle por.st.úřadu

Graf č.4: Portug. AZO podle FAO

Zdroj: INE

Zdroj: FAO

Co se tý če Š panělska, vý sledky jeho AZO se nejdříve mírně zhoršily, převažovala zá porná bilance AZO , mezi lety 94 a 96 se však vý razně zvý šil vý voz a vý sledkem bylo i kladné saldo AZO, které mírně narůstalo a poté stagnuje. V této době se zvý šila i zemědělská produkce (graf č. 7), její zvý šení bylo tedy realizová no na zahraničních trzích, což doklá dá konkurenceschopnost španělské produkce na trhu EU. Export byl podpořen také devalvací španělsképesety (1993 o 8%,1995 o 7%). Na rozdíl od Š panělska vý voj portugalského AZO ukazuje stá le narůstající zá pornou bilanci. Vý še zá porného salda AZO podle dat FAO v posledních letech již nenarůstá . Dalším vý razný m rozdílem je pokrok obou zemí v produktivitě prá ce.

341

Tab. č. 1: Porovnání vý sledků produktivity práce,podílu na průmě ru EU v r.1985 a v2001 2001 2001 2001 2001 1985* 1985 HPHz.c.* HPH z.c. v Č PHz.c.* Podíl Č PHz.c.* Podíl Č PHn.f..* Č PHn.f. * RPJ-1 cená ch r.95 * RPJ-1 RPJ-1 na RPJ-1 na RPJ-1 tis.$ -1 (tis.EUR) RPJ (tis.EUR) tis.EUR průměru EU průměru EU Belgie 39,7 38,8 31,3 167,4% 21,54 215,4% Dá nsko 56,4 58,1 43,1 230,5% 17,52 175,2% Německo 32,5 31,2 20,6 110,2% 8,96 89,6% Řecko 15,6 15,3 14,6 78,1% 8,91 89,1% Š panělsko 25,4 32,8 22,2 118,7% 9,79 97,9% Francie 32,3 32,9 24,2 129,4% 12,94 129,4% Irsko 16,1 17,2 12,6 67,4% 6,97 69,7% Itá lie 24,0 … .. 17,6 94,1% 9,48 94,8% Lucembursko 31,2 42,1 17,9 95,7% 12,88 128,8% Nizozemí 44,5 47,3 32,6 174,3% 23,07 230,8% Rakousko 15,7 20,0 7,7 41,2% 9,11 91,1% Portugalsko 5,7 5,5 4,3 23,0% 3,09 30,9% Finsko 12,2 15,9 5,3 28,3% 8,05 80,5% Š védsko 21,6 26,9 12,5 66,8% 6,64 66,4% VB 30,5 33,4 21 112,3% 15,39 153,9% EU - 15 25,0 26,0 18,7 100,0% 10,00 100,0% Zdroj: Vlastnízpracováníz dat AGRICULTURAL SITUATION IN THE EU 1996, 2001 REPORT,údaje 1985 z OECD 1992 REPORT. Pozn.:(RPJ ročnípracovníjednotka, Č PH z.c. čistá přidaná hodnota v základních cenách, HPH-hrubá přidaná hodnota, Č PH n.f. – v nákladech faktorů)

Produktivita je vyjá dřena na zá kladě hrubé přidané hodnoty v zá kladních cená ch vyprodukované jednou RPJ, a čisté přidané hodnoty v zá kladních cená ch na RPJ. Prá vě na zá kladě Č PH na jednu RPJ je učiněno porovná ní stavu v roce 1985 a stavu v roce 2001. V případě Portugalska je vidět že zatímco v roce 1985 byla jeho produktivita 31% průměrné úrovně v ES. V roce 2001 se vzdá lilo průměrné úrovni v ES, dosahuje 23% průměru. Š panělsko bylo v roce 1985 mírně pod průměrem ES do roku 2001 tuto pozici zlepšilo, dosahuje 119% průměru v EU. Strukturálníukazatele země dě lstvíobou zemí před a po vstupu Rozdílné vý sledky Š panělska a Portugalska souvisí také s rozdílný mi vstupními podmínkami, agrá rní sektor netrpěl tak zá važný mi strukturá lními problémy jako portugalský . Tab. č.2: Podíl země dě lství na HDP a na celkovézamě stnanosti v roce 1985 Zěměd.HDPt.c.* zaměst. v zem.* Příspěvek k HDP vůči HDPcelkové-1 celková -1 přísp.k zaměst. Š panělsko 5,3 18,3 28,96% Portugalsko 5,1 23,9 21,34% Zdroj:OECD,Economic accounts for agriculture 1999, vlastn ívý počty

Tab. č.3:Strukturální změ ny na základě údajů z národních země dě lský ch censů 1999 a 1989 Portugalsko 1989 1999 1989-1999 Počet podniků (tis.) 598,7 416,0 -30,5% Zem. půda (tis.ha) 4000,0 3863,1 -3,4% RPJ (tis.) 975,3 531,5 -45,5% ZP *podnik-1 6,7 9,3 39,0% ZP*RPJ-1 (ha) 4,1 7,3 77,2% Zdroj: INE v obou zemcíh (národnístatistický úřad)

Š panělsko Počet podniků (tis.) Zeměd. půda (tis.ha) RPJ (tis.) ZP *podnik-1 ZP*RPJ-1 (ha)

1989 2284,9 24740,5 1262,2 10,8 19,6

1999 1989-1999 1790,1 -21,7% 26316,8 6,4% 1188 -5,9% 14,7 36,1% 22,2 13,0%

Krá tce po vstupu do ES byla ve Š panělsku vý razně vyššíprůměrná velikost podniku, na jednu RPJ připadalo téměř 5 krá t více zemědělsképůdy než v Portugalsku.

342

Tab. č.4: Tempo poklesů RPJ v země dě lstvív období před a po vstupu 1996 2001 RPJ 1981 1986 1991 1996 (02rep) (02rep) 1986-1981 1991-1986 1991-1996 Š panělsko 1697 1428 1187 1029 1089 930 -15,85% -16,88% -13,31% Portugalsko 1135 1033 728 553 639 525 -8,99% -29,53% -24,04% Zdroj: Eurostat (The aricultural situation in the EU, 1996,2001report), vlastnízpracování

1996-2001 -14,61% -17,75%

Z tabulky lze pozorovat, že ve Š panělsku probíhala redukce přezaměsntanosti v zemědělství hlavě v předvstupním období, zatímco v Portugalsku začalo vý razné snižová ní pracovníků v zemědělství až po vstupu do ES. Vý konnost agrárního sektoru obou zemípo vstupu Graf č.5: Vý sledky ve stálý ch cenách r.1995

Graf č. 6:Vý voj produktivity práce v Port.

Zdroj: INE 2001 Zdroj: Zpracováno na základě údajů INE Pozn.: HPH v z.c. – hrubá přidaná hodnota v základních cenách – revidovaná metodika ESA 95

Podle vý sledků bazický ch indexů, byla hodnota zemědělské produkce Portugalska v roce 2000 o 12% nižší než na počátku sledovaného období. Mezispotřeba však v sledovaném období vzrostla, snížila se tedy její produktivita, což je vidět na poklesu hrubé přidané hodnoty, jejíž úroveň v roce 2000 je pouze 63% úrovně roku 1986. Vzhledem k vý raznému poklesu RPJ se produktivita prá ce vyjá dřená HPH v z.c. na jednu RPJ zvý šila, toto zvý šení mohlo bý t vyšší kdyby neklesla hodnota HPH. Nelze se tedy divit zhoršení pozice Portugalska v produktivitě prá ce vůči průměru v EU. Graf č.7: Vý sledky ve stálý ch cenách r.1990

Graf č. 8: Vý voj produktivity práce ve Šp.

Zdroj: (Anuario de estadistica 2001), RPJ z dat Zdroj: Šp.min.zem. (Anuario de estadistica 2001) Eurostatu (Agr.sit. in the EU – Report 2001) Pozn: HPH v t.c. – hrubá přidaná hodnota v trž. cenách – ješ tě nerevidovaná metodika ESA 95

Š panělská zemědělská produkce po vstupu do ES nejdříve mírně stagnovala, od roku 1995 však vý razně vzrostla. Podíl mezispotřeby na zemědělské produkci poklesl, jak je vidět ze vrůstající HPH v tržních cená ch (HPH v t.c.). Produktivita prá ce vyjá dřená HPH v t.c. na

343

jednu RPJ se tedy zvyšovala nejen díky poklesu RPJ (který byl mnohem menší než u Portugalska) ale takédíky zvý šení samotnéHPH. Příjmová situace španě lský ch a portugalský ch země dě lců Graf č. 9: Vý voj důchodu z faktorů v bě ž.cen. Graf č. 10. Vý voj roč. prac. jednotek (RPJ)

Zdroj: INE Portugalsko, Min. zem. Španě lsko, RPJ - Eurostat

Do jaké míry se ze změnila příjmová situace zemědělců v obou zemích,vyjá dřeno ukazatelem důchod z faktorů (podle revidované metodiky ESA 95) vztaženého na jednu RPJ, zá visína rozdílném poklesu RPJ a rozdílném růstu DzFA (v běžný ch cená ch). Graf. č.11:Vý voj důchodu z fa. na 1 RPJ

Graf č.13: Pohled na složky prod.práce v Port.

Zdroj: INE Portugalsko, Min. zem. Španě lsko, RPJ – Eurostat(Ag.situation in the EU – Report 2001)

I přes rychlejší pokles RPJ v Portugalsku se příjmová situace zemědělců na zá kladě zvoleného ukazatele zlepšila mnohem méně než ve Š panělsku. Důvodem je velmi malý ná růst důchodu z faktorů v Portugalsku. (graf.č.9). Ten se odvíjí od vý še hrubé přidané hodnoty, snížením o hodnotu odpisů. Vý voj této veličiny je analyzová n vý še v člá nku (graf.č.5). DISKUSE Zdá se, že španělské zemědělství bylo v průběhu svého členství v EU úspěšné, což dokazujípozitivní vý sledky v ZO, a také zvý šení úrovně produktivity prá ce rychlejší než její průměrné zvyšová ní v EU. Naopak Portugalsko dosá hlo v těchto dvou veličiná ch značného zhoršení. Produktivita prá ce v zemědělství se v Portugalsku sice nesnížila, její růst však nestačil k přiblížení se průměrné produktivitě v EU, tato produktivita se ještě vzdá lila průměru v EU. K nedostatečnému zvý šení produktivity prá ce v Portugalsku přispělo pravděpodobně nedostatečné modernizová ní produkčních struktur, a tedy méně efektivní využití prostředků obdržený ch ze strukturá lních fondů pro zemědělství. Na druhou stranu díky nastavení SZP 344

proudilo do tohoto, jednoho z nejméně rozvinutého zemědělského sektoru v EU, v porovná ní s ostatními členský mi zeměmi téměř nejméně prostředků z EAGGF. A za této situace je velmi těžké přiblížit se úrovni vyspělejších a navíc více podporovaný ch zemědělský ch sektorů. Nedostatečný růst produktivity prá ce v Portugalsku byl způsoben také snížením produktivity mezispotřeby, která tak snižovala hrubou přidanou hodnotu zemědělství a potažmo tak čistou přidanou hodnotu a důchod z faktorů. Prá vě na zá kladě těchto veličin je produktivita zobrazena. ANOTACE Převzetí Společné zemědělské politiky a začlenění do ES mělo různý vliv na další vý voj agrá rního sektoru Š panělska a Portugalska. Příspěvek se zabý vá porovná ním vý sledků agrá rního sektoru těchto zemí po vstupu do ES. Analyzová ny jsou změny ve vý konnosti sektoru, jeho restrukturalizace, dá le změny v produktivitě prá ce a v příjmové situaci tamějších zemědělců. Na tyto rozdílné vý sledky měla mimo jiné vliv i rozdílná vý chozí situace jejich agrá rních sektorů. KLÍČ OVÁ SLOVA Portugalsko, Š panělsko, produktivita prá ce, důchod z faktorů, agrá rní zahraniční obchod LITERATURA HALTUFOVÁ , J. Změ ny v agrárním zahraničním obchodě Španě lska a Portugalska po jejich vstupu do ES. Sborník příspěvků z katedrového seminá ře. PEF Č ZU: Praha, 2003. ISBN 80-213-1085-5. Str.84-88 HALTUFOVÁ , J. Strukturálnízmě ny v agrárních sektorech iberský ch zemí po jejich integraci do SZP a možnésouvislosti se začleně ním agrárního sektoru Č R do SZP. Zá věrečná zprá va v rá mci řešeného o grantu IGA.Praha, 2004 Economic accounts for agriculture 1999 Edition, OECD Publications:Paris, 1999.ISBN 92-6405862-1 Economic accounts for agriculture 1992 Edition, OECD Publications:Paris, 1992.ISBN 92-6403701-2 The Agricultural Situation in the European Union 1996 Report. European Commission: Luxembourg, 1997. ISBN92-827-9007-X The Agricultural Situation in the European Union 2000 Report.European Commission: Luxembourg, 2002. ISSN 1025-6660 The Agricultural Situation in the European Union 2001 Report. URL: Contas económicas da agricultura 2001. I.N.E.: Lisboa 2002 Portugalský statistický úřad - URL: Š panělský statistický úřad - URL: Š panělskéministerstvo zemědělství - URL:

KONTAKTNÍ ADRESA Ing. Jitka Haltufová , Katedra zemědělskéekonomiky, PEF Č ZU, E-mail: [email protected] Tel.:2243832303

Oponent: Ing. Já n Pokrivčák, PhD.

345