GRANTOVÁ SCHÉMATA IMPLEMENTOVANÁ V RÁMCI SROP V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI PRO 4. KOLO VÝZVY

GRANTOVÁ SCHÉMATA SROP POKYNY PRO ŽADATELE EVROPSKÁ UNIE

POKYNY PRO ŽADATELE PRO GRANTOVÁ SCHÉMATA IMPLEMENTOVANÁ V RÁMCI SROP V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI PRO 4. KOLO VÝZVY

28.6.2006

Moravskoslezský kraj Oddělení řízení grantových schémat

1Úvod.................................................................................................................................. 4 2Seznam zkratek................................................................................................................ 5 3Definice pojmů.................................................................................................................. 6 4Základní rámec grantových schémat Moravskoslezského kraje............................... 20 4.1Globální cíl................................................................................................................. 20 4.2Specifické cíle SROP................................................................................................. 20 4.3Struktura SROP......................................................................................................... 21 4.4Přehled grantových schémat Moravskoslezského kraje............................................ 22 4.5Stručná charakteristika grantových schémat............................................................. 22 4.5.1Grantové schéma „Regionální podpora podnikům v Moravskoslezském kraji“...............22 4.5.2Grantové schéma „Síť sociální integrace“....................................................................... 23 4.5.3Grantové schéma „Jednotný komunikační styl“............................................................... 25 4.5.4Grantové schéma „Podpora místní infrastruktury pro cestovní ruch“............................. 25

5Podmínky grantových schémat..................................................................................... 26 5.1Všeobecné podmínky................................................................................................ 26 5.2Podmínky pro účast v programu................................................................................ 28 5.2.1Vymezení žadatelů...........................................................................................................28 5.2.2Požadavky na žadatele.................................................................................................... 28 5.2.3Požadavky na partnery žadatelů......................................................................................29

5.3Podmínky pro předkládané akce............................................................................... 29 5.3.1Investiční a neinvestiční akce.......................................................................................... 29 5.3.2Místo realizace akcí......................................................................................................... 30 5.3.3Doba realizace akcí..........................................................................................................30 5.3.4Oprávněné aktivity........................................................................................................... 30

5.4Uznatelné náklady..................................................................................................... 31 5.5Účetnictví konečného uživatele................................................................................. 32 5.6Dělení akcí do etap.................................................................................................... 32 6Předkládání návrhů akcí................................................................................................ 34 6.1Žádost o financování akce......................................................................................... 34 6.2Poskytnutí doplňujících informací k výzvě................................................................. 34 6.3Formulář Žádosti........................................................................................................ 35 6.4Jak, kam a kdy předkládat Žádosti............................................................................ 35 7Hodnocení návrhů akcí.................................................................................................. 37 7.1Posouzení formálních náležitostí............................................................................... 37 7.2Hodnocení akce......................................................................................................... 38 7.3Vyřazení akce............................................................................................................ 39 Stánka 2 z 56 celkem

8Rozhodování o udělení grantu...................................................................................... 40 8.1Kontroly akcí ............................................................................................................. 40 8.1.1Kontrola před uzavřením Smlouvy o financování akce (kontrola ex-ante)...................... 41

9Realizace akcí................................................................................................................. 43 9.1Smlouva o financování akce...................................................................................... 43 9.2Podmínky poskytnutí grantu ..................................................................................... 44 9.3Změny akce - dodatek ke Smlouvě o financování akce ........................................... 44 9.4Předčasné ukončení Smlouvy o financování akce v rámci grantového schématu ... 45 9.4.1Výpověď Smlouvy o financování akce ze strany konečného uživatele........................... 45 9.4.2 Výpověď Smlouvy o financování akce v rámci grantového schématu ze strany Moravskoslezského kraje ........................................................................................ 45 9.4.3Odstoupení Moravskoslezského kraje od Smlouvy o financování akce v rámci grantového schématu............................................................................................... 46

9.5Zahájení a ukončení akce.......................................................................................... 46 9.6Konečná výše grantu................................................................................................. 47 9.7Vedení dokumentace akce........................................................................................ 47 9.8Audit........................................................................................................................... 47 10Platební podmínky........................................................................................................ 49 10.1Zálohy...................................................................................................................... 49 10.2Etapové platby ........................................................................................................ 49 10.3Závěrečná platba..................................................................................................... 50 10.4Postup při proplácení výdajů konečným uživatelům................................................ 50 11 Veřejné zakázky........................................................................................................... 51 12Monitorování akcí a podávání zpráv........................................................................... 52 12.1Monitorovací ukazatele............................................................................................ 52 12.2Předkládání zpráv konečným uživatelem................................................................ 52 12.2.1Průběžná zpráva k akci.................................................................................................. 52 12.2.2Etapová zpráva k akci.................................................................................................... 53 12.2.3Závěrečná zpráva k akci................................................................................................ 53 12.2.4Monitorovací zpráva o zajištění udržitelnosti akce........................................................ 54

13Publicita........................................................................................................................ 55 14Kontakty........................................................................................................................ 55 15Přílohy........................................................................................................................... 56

Stránka 3 z 56celkem

1 ÚVOD Tyto pokyny obsahují všeobecné informace pro žadatele o prostředky poskytované prostřednictvím grantových schémat (GS) realizovaných Moravskoslezským krajem v rámci Společného regionálního operačního programu (SROP). Pomoc poskytovaná v rámci grantových schémat má formu nevratné podpory – finanční pomoci. Finanční prostředky této pomoci pocházejí z prostředků strukturálních fondů Evropské unie, které Česká republika dostává v rámci podpory, kterou EU poskytuje méně rozvinutým zemím a regionům členských zemí EU. Dalšími zdroji této pomoci jsou státní rozpočet a rozpočet Moravskoslezského kraje. Povinností každého žadatele o pomoc z grantových schémat je podílet se na financování předkládaných akcí vlastními prostředky. Výše vlastního spolufinancování se liší pro různá grantová schémata a podle charakteru žadatelů. Cílem těchto pokynů je informovat pro žadatele o -

základních pojmech používaných v materiálech určených pro žadatele a v Žádosti,

-

všeobecných podmínkách poskytování podpory v rámci grantových schémat SROP,

-

stručné charakteristice jednotlivých grantových schémat,

-

způsobu předkládání a hodnocení Žádostí a

-

dalším postupu po schválení Žádosti.

Podrobnosti k požadavkům na žadatele, vhodným aktivitám, uznatelným a neuznatelným nákladům, velikosti grantů, specifickým požadavkům na obsah Žádosti a na její přílohy jsou uvedeny v přílohách A - D těchto Pokynů k jednotlivým grantovým schématům. Doplňující informace k textu Pokynů obsahují přílohy 1-10. Tyto pokyny jsou pro žadatele závazné.


2 SEZNAM ZKRATEK ATGS CI CRR EK ELZA ES ERDF ESF GS ICR JKS KP KU KÚ MSK MMR MSP NNO NUTS ORR OŘGS Pokyny RPP RK CI SF Smlouva SROP SR S-RR SSI Žádost

Administrativní tým grantových schémat – pracovníci krajského úřadu, nebo krajem pověřené organizace CzechInvest Centrum pro regionální rozvoj ČR Evropská komise Elektronická žádost Evropská společenství Evropský regionální rozvojový fond Evropský sociální fond Grantové schéma Podpora místní infrastruktury pro cestovní ruch Jednotný komunikační styl Konečný příjemce Konečný uživatel Krajský úřad Moravskoslezského kraje Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Malý(é) a střední podnik(y) Nestátní nezisková(é) organizace Územně statistická jednotka v rámci ES Odbor regionálního rozvoje Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Oddělení řízení grantových schémat krajského úřadu Moravskoslezského kraje Pokyny pro žadatele pro grantová schémata implementovaná v rámci SROP v Moravskoslezském kraji pro 3. kolo výzvy Regionální podpora podnikům v Moravskoslezském kraji Regionální kanceláře CzechInvestu strukturální fondy Smlouva o financování akce Společný regionální operační program Státní rozpočet ČR Sekretariát Regionální rady NUTS II Moravskoslezsko - oddělení KÚ Síť sociální integrace Žádost o financování akce


3 DEFINICE POJMŮ Pro účely těchto Pokynů se definují následující pojmy spojené se SROP; definice pojmů vychází z příslušných legislativních předpisů Evropského společenství: Strukturální fondy Strukturální fondy jsou finančními nástroji Evropského Společenství (ES), které přispívají k dosažení obecných cílů, stanovených v článcích 158-162 Smlouvy o založení ES (posilování hospodářské a sociální soudržnosti, snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů. V případě SROP budou spolufinancování zajišťovat dva strukturální fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropský sociální fond (ESF). Podrobnosti o využívání strukturálních fondů a o výše uvedených dvou fondech jsou stanoveny zejména v následujících předpisech: 

Nařízení Rady (ES) č.1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech;



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1783/1999 o Evropském fondu regionálního rozvoje;



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1784/1999 o Evropském sociálním fondu.

Regiony NUTS NUTS je zavedená zkratka pro tzv. "územně statistické jednotky" vymezené v rámci Evropského společenství podle jednotných kritérií; NUTS slouží ke statistickým účelům a z části i pro potřeby programování v rámci strukturálních fondů. V České republice představují obce úroveň NUTS V, okresy úroveň NUTS IV, kraje (vč. hl.města Prahy jde o 14 jednotek) úroveň NUTS III a celá Česká republika úroveň NUTS I. Vzhledem k tomu, že v úrovni NUTS II neexistuje odpovídající územní členění, bylo nutno tuto územní strukturu nově definovat (viz termín regiony soudržnosti). Regiony soudržnosti Regiony soudržnosti představují v České republice úroveň NUTS II a byly vymezeny v § 15 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. Podle tohoto zákona se ČR člení na celkem 8 regionů soudržnosti. Území regionu soudržnosti Moravskoslezsko je totožné s územím Moravskoslezského kraje. Rámec podpory Společenství Rámec podpory Společenství je dokument připravený Evropskou komisí (na základě Národního rozvojového plánu), který zajišťuje koordinaci všech operačních programů v rámci Cíle 1. Struktura rámce Společenství (CSF) je vymezena v článku 17 Nařízení č.1260/1999. V případě České republiky se jedná o Rámec podpory Společenství na období let 2004 2006 (Komisí byl schválen v prosinci 2003), který koordinuje realizaci celkem 5 operačních programů (vedle SROP se jedná o operační programy Infrastruktura, Rozvoj lidských zdrojů, Průmysl a podnikání a Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství). Operační program Operační program je programový dokument schválený Evropskou komisí pro účely realizace Rámce podpory Společenství (poznámka: Programový dokument SROP byl schválen EK v prosinci 2003). Obsahuje mimo jiné analýzu a popis situace, strategii programu, popis priorit, rámcový popis opatření, finanční plán podle priorit a spolufinancovaných ze strukturálních fondů v rámci Cíle 1 (vymezení obsahu operačního programu - viz článek 18 Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999).


SROP (Společný regionální operační program) Jeden z pěti schválených operačních programů v rámci Cíle 1 pro Českou republiku (SROP reprezentuje cca 31 % finančních zdrojů těchto programů). Alokace finančních prostředků tohoto i dalších operačních programů se týká období 2004 - 2006, čerpání prostředků je umožněno (ve smyslu pravidla n+2) do poloviny roku 2008. Programový dodatek Programový dodatek obsahuje zejména podrobný popis opatření operačního programu, vymezení konečných příjemců, finanční plán podle jednotlivých opatření, propagaci programu apod. Programový dodatek je schvalován Monitorovacím výborem SROP. Při tvorbě Pokynů pro žadatele pro 4. kolo výzvy pro předkládání akcí do grantových schémat vycházíme z Programového dodatku SROP verze 0.13 ze dne 19.4.2006. Priorita Jde o jednu z priorit strategie operačního programu (v případě SROP byly vymezeny 4 specifické cíle a 4 priority); prioritě je přidělen určitý příspěvek ze strukturálních fondů, finanční prostředky členského státu a soubor blíže určených konkrétních cílů. Každá priorita se člení na 1 či více opatření, která se dále mohou dělit na podopatření. Opatření Opatření je prostředek, prostřednictvím kterého je realizována priorita v rámci operačního programu. Opatření umožňuje financování operací, které zahrnují jak projekty (individuální projekty a grantová schémata) předkládané konečnými příjemci, tak i tzv. akcí, realizovaných v rámci grantových schémat a předkládaných konečnými uživateli. Opatření představuje základní dotační titul operačního programu se stanoveným finančním plánem, který v případě SROP zahrnuje uznatelné náklady spolufinancované z veřejných zdrojů EU (ERDF nebo ESF) a z veřejných zdrojů ČR. Grantové schéma Na rozdíl od individuálního projektu se jedná o formu „skupinového“ projektu, který v sobě zahrnuje množství akcí (projektů v rámci grantového schématu); konečný příjemce (Moravskoslezský kraj) je většinou jinou osobou než konečný uživatel (realizátor akcí). Konečnými uživateli jsou jednotliví žadatelé o financování akce z grantového schématu (kraj, podnikatelé, veřejné subjekty či neziskové organizace). Projekt/akce Projekt je skupina vzájemně koordinovaných, řízených a časově omezených činností, které směřují k naplnění a zabezpečení cílů včetně splnění stanovených podmínek. Projekt předkládaný formou Žádosti o financování akce se nazývá akce. Etapa Etapou se rozumí logický kontrolovatelný celek. U neinvestičních akcí logickým kontrolovatelným celkem bude realizovaná ucelená aktivita. U stavebních akcí typu dodávek prací či dodávek zboží se bude jednat o agregované celky (stavební objekty a technologické celky dle rozpočtu). Finanční plán akce Finanční plán akcí obsahuje časový plán čerpání prostředků při jejich realizaci a dále dohodnutou úroveň spolufinancování z jednotlivých veřejných zdrojů (zdroje SF i ČR) za příslušné subjekty; podle charakteru akce musí být spolufinancování zajišťováno i ze soukromých zdrojů (zdroje podnikatelských subjektů nebo zdroje NNO), které jsou rovněž uvedeny v rozpočtu akce. Finanční plán akce musí vedle uznatelných nákladů rovněž zahrnout (pokud existují) i tzv. neuznatelné náklady akce, které jsou vždy hrazeny ze zdrojů žadatele a nelze je zahrnout do spolufinancování žadatele. Podrobný rozpočet akce Stránka 7 z 56celkem

Podrobný rozpočet akce vypracovává konečný uživatel již při podání Žádosti o financování akce. Podrobný rozpočet akce je také součástí Smlouvy o financování akce (uzavřené mezi konečných příjemcem a konečným uživatelem). V rozpočtu akce musí vedle uznatelných nákladů akce zahrnout konečný uživatel i neuznatelné náklady, které jsou vždy hrazeny ze zdrojů žadatele a nelze je zahrnout do spolufinancování žadatele. K sestavení podrobného rozpočtu akce žadatel využije formulářů uvedených v přílohách A1 (akce předkládané do GS RPP), B1(akce předkládané do GS SSI), C1 (akce předkládané do GS JKS) a D1 (akce předkládané do GS ICR). Konečný příjemce Konečným příjemcem u grantových schémat je Moravskoslezský kraj. Konečný příjemce přijímá prostředky ze SF prostřednictvím platební jednotky (MMR) a proplácí je konečným uživatelům. Přes konečného příjemce jsou konečným uživatelům rovněž poskytovány prostředky státního rozpočtu (tam, kde je to relevantní) a rozpočtu konečného příjemce samotného (kraje). Konečný uživatel Konečný uživatel je žadatel, jehož akce byla doporučena na základě splnění podmínek grantového schématu zastupitelstvem Moravskoslezského kraje k uzavření Smlouvy o financování akce. Jde o příjemce pomoci, který má prospěch z poskytnuté finanční pomoci, realizuje akci a přijímá prostředky ze SF od konečného příjemce. Koneční uživatelé jsou definováni v Programovém dodatku SROP, tuto definici může v rámci grantového schématu konečný příjemce upravit (zúžit) ve výzvě pro jednotlivá kola předkládání návrhů akcí. Konkrétní definice konečných uživatelů pro jednotlivá GS jsou uvedena v přílohách A-D Pokynů pro žadatele. Konečný uživatel obdrží v případě grantových schémat, na která se vztahují tyto Pokyny, podporu ze SF, SR a MSK k realizaci akce prostřednictvím Moravskoslezského kraje, který je konečným příjemcem a současně gestorem grantového schématu. Finanční pomoc/dotace/grant Prostředky poskytnuté konečným uživatelům na spolufinancování uznatelných nákladů akce schválené pro poskytnutí takovéto pomoci v rámci grantového schématu. Prostředky finanční pomoci/dotace/grantu v závislosti na jednotlivých grantových schématech pocházející ze strukturálních fondů, státního rozpočtu ČR a rozpočtu Moravskoslezského kraje. Tyto prostředky jsou poskytovány konečným příjemcem – Moravskoslezským krajem. Žadatel Žadatel je potenciální konečný uživatel, který připravuje, nebo podal Žádost o financování akce z grantového schématu. Žadatel musí vyhovovat definici konečného uživatele platné pro příslušné grantové schéma a dané kolo výzvy.


Žadateli mohou být: 

obce (dle Zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)),



svazky obcí (dle § 49 a dalších Zákona č. 128/2000 Sb., o obcích),



organizace zřizované obcemi (dle § 23 Zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů),



kraj (dle Zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení)),



organizace zřizované kraji (dle § 23 Zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů),



podnikatelé (dle Definice pojmů těchto Pokynů – pojmy podnikatelský subjekt, malé a střední podniky),



nestátní neziskové organizace (dle Definice pojmů těchto Pokynů – pojem nestátní neziskové organizace),

které se podáním Žádosti o financování akce uchází o poskytnutí finanční pomoci ze strukturálních fondů. Všichni žadatelé musí splňovat následující všeobecné podmínky, aby byli způsobilí pro udělení grantu: 

musí mít své sídlo v České republice,



musí přímo zodpovídat za přípravu a řízení akce, nesmí působit jako prostředník,



musí mít stabilní a dostatečné finanční zdroje pro zajištění existence organizace během celé akce a bude-li to nutné, účastnit se jejího financování,

Potenciální žadatelé nejsou oprávněni se účastnit kola výzvy k předkládání akcí nebo získat grant, pokud: a) byl na jejich majetek prohlášen konkurz, jsou předmětem jednání vedoucích ke vstupu do likvidace, k uvalení nucené správy, mají pozastavené podnikatelské aktivity, byl podán návrh na vyrovnání s věřiteli nebo se nacházejí v podobné situaci vyplývající z příslušných právních předpisů České republiky, b) byli pravomocně odsouzeni za trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání (tzn., že proti rozsudku se již nelze odvolat), c) neplní povinnosti související s platbami sociálního a zdravotního pojištění a daňové povinnosti vyplývající z příslušných ustanovení právních norem země, v níž mají své sídlo či místo podnikání, d) dopustili se zpronevěry, korupce, byli zapojeni do zločinecké organizace nebo jiné ilegální aktivity poškozující finanční zájmy Společenství, Žadatelé jsou z účasti na kolu výzvy k předkládaní akcí nebo přidělení grantu rovněž vyloučeni, pokud v době vyhlášení kola výzvy: e) u nich došlo ke konfliktu zájmů, f)

se dopustili závažného zkreslení informací předložených poskytovateli grantu, které byly podmínkou účasti v kole výzvy nebo měly tvořit součást smlouvy, nebo tyto informace neposkytli,

g) pokusili se získat důvěrné informace nebo ovlivnit Pracovní skupinu pro GS, orgány kraje či ATGS v průběhu vyhodnocovacího procesu tohoto či některého z předchozích kol výzvy. V případech uvedených pod body a), c), d), f), h) a i) platí vyloučení na období dvou let od doby, kdy bylo porušení pravidel zjištěno. V případech uvedených pod body b) a e) vyloučení platí na období 4 let od data oznámení rozsudku.


Partner Za partnery akce jsou považovány instituce a organizace, které jsou zapojeny do přípravné a/nebo realizační či provozní fáze akce. Způsob zapojení může být finanční, materiální, formou odborných služeb nebo nejlépe kombinací více způsobů. Forma partnerství není předepsána, ale pro hodnocení akce předložené do grantových schémat je třeba doložit všechny doklady o partnerství (smlouvy, dohody, prohlášení apod.). Za partnery akce nelze v žádném případě považovat dodavatelskou firmu nebo subjekty, které na základě písemné smlouvy a za úplatu zajišťují dodávky zboží, služeb nebo stavebních prací. Za partnery tedy nejsou považovány subjekty, které jsou zapojeny na komerční bázi. Podnikatelský subjekt V rámci SROP se za podnikatelský subjekt považuje podnikatel, který je: -

osobou zapsanou v obchodním rejstříku nebo

-

osobou, která podniká na základě živnostenského oprávnění, nebo

-

osobou1, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů.

Podpora v rámci opatření SROP se nevztahuje na      

podnikatelské subjekty (fyzické či právnické osoby), které provozují zemědělskou výrobu či prvovýrobu a na soukromé zemědělce, kteří jsou zapsáni do evidence podle zvláštního předpisu, výrobu, zpracování a uvádění na trh výrobků, jejichž seznam je uveden v příloze E Programového dodatku SROP, verze 0.13 z 19. dubna 2005, drobné podnikatele podnikající v oboru dopravy, malé a střední podnikatele podnikající v uhelném průmyslu, činnosti spojené s vývozem, zejména na zavedení a provoz distribuční sítě nebo na jiné běžné výdaji při vývozní činnosti, vývoz a na přednostní používání domácího zboží na úkor zboží importovaného.

Podnikatel v cestovním ruchu V rámci SROP se pod pojmem podnikatel v cestovním ruchu rozumí zpravidla ten, jehož předmět podnikání se přímo vztahuje k oblasti rozvoje cestovního ruchu, služeb pro cestovní ruch apod. V rámci GS Jednotný komunikační styl postačí, když se předmět podnikání bude vztahovat k podporovaným aktivitám v rámci rozvoje služeb pro cestovní ruch.

1

§ 2 odst.2 písm. c) zákona č.513/1991 Sb., Obchodní zákoník


Malé a střední podniky (MSP) Malí a střední podnikatelé jsou definováni v Příloze I. Nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ve znění Nařízení Komise (ES) č. 364/2004 z 25. února 2004 a s platností od 1.1. 2005. Malým a středním podnikatelem se, v souladu s Nařízením Komise (ES) č. 70/2001 ve znění Nařízení Komise (ES) č. 364/2004, rozumí podnikatel, který 

zaměstnává méně než 250 zaměstnanců2,



má celková aktiva za poslední účetně uzavřený kalendářní rok nepřesahující 43 mil. EUR3



nebo má čistý obrat za poslední účetně uzavřený kalendářní rok nepřesahující 50 mil. EUR4 .

U opatření 1.1 SROP se v rámci definice MSP rozlišuje navíc Drobný podnikatel Drobným podnikatelem se v souladu s Nařízením Komise (ES) č. 70/2001 ve znění Nařízení Komise (ES) č. 364/2004 rozumí podnikatel, který a) zaměstnává méně než 10 zaměstnanců5, b) má celková aktiva nebo čistý obrat za poslední účetně uzavřený kalendářní rok nepřesahující 2 mil. EUR6. Malý podnikatel Malým podnikatelem se v souladu s Nařízením Komise (ES) č. 70/2001 ve znění Nařízení Komise (ES) č. 364/2004 rozumí podnikatel, který a) zaměstnává 10 do 49 zaměstnanců7, b) má celková aktiva nebo čistý obrat za poslední účetně uzavřený kalendářní rok nepřesahující 10 mil. EUR8. S výjimkou „investorů“ uvedených níže, nelze za malého a středního podnikatele rovněž považovat podnikatele, jestliže 25 nebo více % kapitálu nebo hlasovacích práv přímo nebo nepřímo kontroluje společně nebo individuálně 1 nebo více orgánů státní správy nebo kraj.

pro posouzení kritéria počtu zaměstnanců a určení kategorie podniku je směrodatný přepočtený stav zaměstnanců žadatele za poslední uzavřený kalendářní rok, na rozdíl od posouzení navýšení povinného indikátoru „Počet vytvořených hrubých pracovních míst“, jehož výchozí stav se vykazuje jako přepočtený stav zaměstnanců za poslední uzavřené kalendářní pololetí před podáním Žádosti (viz definice Prokazování nově vzniklých pracovních míst). 2

3

v přepočtu kurzem devizového trhu vyhlášeným Evropskou centrální bankou k 31.12. roku předcházejícímu roku podání Žádosti o financování akce, příp. pro poslední pracovní den předcházející tomuto datu, pokud 31.12. připadá na sobotu, neděli nebo svátek. 4

5 6 7 8


Druhy podnikatelů zohledňované při stanovování počtu zaměstnanců a finančních částek Samostatným je každý podnikatel, který není klasifikován jako partnerský nebo jako spojený. V případě podnikatelů, které nelze považovat za samostatné, se k údajům za dotyčný podnik přičtou 

údaje o každém partnerovi dotyčného podnikatele vlastnícím dotyčného podnikatele nebo vlastněném dotyčným podnikatelem, přičítaná veličina je úměrná % podílu na kapitálu nebo hlasovacích právech (podle toho, který je vyšší);



údaje o každém podnikateli, který je přímo nebo nepřímo spojen s dotyčným podnikatelem (v plné výši), k údajům za spojeného podnikatele se poměrně přičítají údaje o každém jeho partnerovi.

Pokud podnikatel sestavuje konsolidovanou účetní závěrku, údaje zahrnuté do konsolidace se plně či poměrně vylučují v závislosti na postavení podnikatele, kterého se konsolidace týká. Partnerskými jsou všichni podnikatelé, kteří nejsou klasifikováni jako spojení a mezi kterými je tento vztah: podnikatel vlastní buď výlučně, nebo společně s 1 nebo více spojenými podnikateli 25 nebo více % kapitálu nebo hlasovacích práv jiného podnikatele. Podnikatel se však může považovat za samostatného, i když tento 25% práh dosáhnou nebo přesáhnou následující „investoři“ za předpokladu, že tito „investoři“ 

veřejné investiční společnosti, společnosti rizikového kapitálu, jednotlivci nebo skupiny jednotlivců provozující běžně činnost v oblasti investic rizikového kapitálu, které investují do vlastního kapitálu nekótovaných podniků, za předpokladu, že celková investice těchto podniků v tomtéž podniku je menší než 1 250 000 EUR;



univerzity nebo nezisková výzkumná centra;



institucionální investoři vč. fondů regionálního rozvoje;



samostatné orgány místní samosprávy s ročním rozpočtem menším než 10 mil. EUR a s méně než 5 000 obyvateli

nejsou spojeni buď jednotlivě nebo společně u dotyčného podnikatele. Spojení jsou podnikatelé, kteří mají mezi sebou některý z těchto vztahů: 

podnikatel má většinu hlasovacích práv akcionářů, společníků nebo členů v jiném podnikateli;



má právo jmenovat nebo odvolávat většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného podnikatele;



má právo uplatňovat dominantní vliv nad jiným podnikatelem podle smlouvy uzavřené s tímto podnikatelem nebo podle ustanovení v jeho zakladatelské listině nebo zakladatelské smlouvě;



je majitelem akcií nebo členem jiného podnikatele, sám kontroluje podle dohody s ostatními akcionáři, společníky nebo členy uvedeného podnikatele většinu hlasovacích práv akcionářů, společníků nebo členů uvedeného podnikatele.

Za spojené se považují rovněž podnikatelé, kteří mají některý z těchto vztahů prostřednictvím 1 nebo více podnikatelů nebo prostřednictvím některého z „investorů“ uvedených výše.


Mezi spojené patří i podnikatelé, kteří mají 1 nebo více takových vztahů prostřednictvím fyzické osoby nebo skupiny fyzických osob jednajících společně, provozují-li svou činnost nebo část své činnosti na stejném relevantním trhu nebo na sousedních trzích (tj. trzích pro výrobky nebo služby situovaných přímo nad nebo pod relevantním trhem). Pokud stanovené počty zaměstnanců nebo výše čistého obratu či celkových aktiv podniku v okamžiku závěru 12měsíčního zúčtovacího období překračují nebo nedosahují stanovené hranice počtu zaměstnanců nebo stanovených finančních kritérií, vede to ke ztrátě nebo zisku statutu „malý a střední podnik“ pouze, opakuje-li se tento jev ve dvou po sobě jdoucích zúčtovacích obdobích. Nestátní neziskové organizace(NNO) 

Občanská sdružení vyvíjející činnost podle Zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, v platném znění.



Obecně prospěšné společnosti zřízené podle Zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, v platném znění.



Církevní právnické osoby zřízené podle Zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, v platném znění, a jimi zřizované organizace, pokud poskytují zdravotní, kulturní, vzdělávací a sociální služby nebo sociálně právní ochranu dětí.



Nadace a nadační fondy zřízené podle Zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, v platném znění. V rámci SROP musí tyto organizace vystupovat v roli konečných uživatelů dotace (nikoliv jako nositelé grantových schémat, kteří přerozdělují dotace jiným uživatelům).

Do rozpočtu akce NNO nesmí být zakalkulován zisk. Zisk nesmí být z finanční pomoci ani fakticky realizován. Monitorovací systém strukturálních fondů (MSSF) Informační systém sloužící pro monitorování implementace programů a spolufinancovaných ze strukturálních fondů. Vlastní MSSF se skládá ze tří částí:

projektů



MSSF CENTRAL - informační systém pro řídící orgán, poskytuje souhrnné informace o přípravě i stavu realizace operačního programu.



MONIT - informační systém zprostředkujících subjektů, který umožňuje sledování akcí od podání Žádosti, jejich hodnocení, výběr, až po jejich realizaci a dokončení.



ELZA - slouží pro žadatele (konečné uživatele), kteří tento program využijí při vyplňování Žádostí o financování akce (žádostí o platbu).


Uznatelné náklady Jedná se o oprávněné náklady akcí, které mohou být spolufinancovány ze strukturálních fondů a to v souladu s článkem 30 Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, s Nařízením Komise (ES) č.1685/1999 ve znění Nařízení Komise (ES) č. 448/2004 a nebo v souladu s příslušnými předpisy právního řádu ČR. Z časového hlediska (výchozí a konečné datum uznatelnosti) 9 budou za uznatelné náklady akcí realizovaných v rámci grantových schémat SROP považovány náklady, které budou: 

vynaloženy nejdříve ode dne registrace Žádosti o financování akce (s výjimkou nákladů vynaložených na projektovou dokumentaci, které jsou u drobných podnikatelů v rámci opatření 1.1 a u všech skupin oprávněných žadatelů v rámci podopatření 4.1.2 (tj. malých a středních podniků i subjektů veřejného a neziskového sektoru) pro 4. kolo výzvy uznatelné již od 1.5. 2004),



vynaloženy nejpozději do data předložení Závěrečné zprávy včetně vyúčtování akce (tj. včetně Žádosti o proplacení výdajů akce), nejpozději však do 30. dubna 2008,



a současně realizovány v souladu s legislativou ES, resp. s právním řádem ČR (např. v oblasti zadávání veřejných zakázek, hospodářské soutěže a veřejné podpory podnikům, životního prostředí apod.).

Uznatelné náklady akce je nutné u akcí snížit o příjmy získané během doby realizace. Uznatelné náklady se snižují o tyto příjmy nejpozději v okamžiku podání poslední Žádosti o proplacení výdajů akce. Podnikatelé příjmy vzniklé v průběhu realizace akce neodečítají. Neuznatelné náklady Jedná se o náklady, které nemohou být spolufinancovány ze strukturálních fondů. Pokud tyto výdaje v akci existují, musí být vykázány v podrobném rozpočtu akce a být vždy financovány z vlastních zdrojů žadatele (např. DPH u plátců DPH). Způsobilé výdaje Způsobilým výdajem je pouze výdaj, který byl prokazatelně zaplacen konečným uživatelem. Tzn., že z hlediska způsobilosti je nutné prokázat nejenom okamžik vzniku výdaje (nejčastěji datum zdanitelného plnění na faktuře), ale i prokázání jeho skutečného zaplacení (vynaložení) konečným uživatelem. Způsobilý výdaj musí být ze strany konečného uživatele zaplacen nejpozději do data předložení Závěrečné zprávy včetně vyúčtování akce (tj. včetně Žádosti o proplacení výdajů akce), tuto skutečnost lze doložit např. bankovním výpisem, pokladními doklady nebo zápočty. Uchování příspěvku ze strukturálních fondů Z hlediska uznatelnosti nákladů může být příspěvek ze strukturálních fondů pro projekty či akce zachován jen tehdy, jestliže v období pěti let ode dne, kdy bylo rozhodnuto o příspěvku ze SF, v nich nedošlo k nějaké podstatné změně, která ovlivňuje její povahu nebo podmínky provádění, nebo poskytuje nějaké firmě nebo veřejnému subjektu nepatřičnou výhodu, a která je výsledkem buď změny v povaze vlastnictví nějaké součásti infrastruktury, nebo ukončení či přemístění nějaké produktivní činnosti10. V případě, že k takovéto změně dojde, musí být provedeny opravy financování (viz následující bod). Opravy financování (vyšetřování nesrovnalostí/nesprávností) Směrodatným datem pro posouzení uznatelnosti nákladů je datum zdanitelného plnění; u nákladů, které nejsou předmětem daně z přidané hodnoty pak datum úhrady příslušného nákladu. Datum zdanitelného plnění musí být v rozmezí od data registrace Žádosti do termínu ukončení realizace akce uvedeného ve Smlouvě o financování akce. Příslušný uznatelný náklad musí být uhrazen nejpozději do data předložení Závěrečné zprávy, včetně vyúčtování akce (tj. včetně Žádosti o proplacení výdajů akce) uvedeného ve Smlouvě o financování akce. 9

10

Článek 30 odst.4 nařízení Rady (ES) č.1260/99.


V návaznosti na článek 39 Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 a Nařízení Komise (ES) č. 448/2001 řídící orgán SROP odpovídá za vyšetřování nesrovnalostí (v české terminologii lze za identický považovat pojem „porušení rozpočtové kázně“) a provádí opravy financování, které spočívají v tom, že u projektů či akcí, které nedodrží smluvené podmínky, může zrušit bud celý příspěvek Společenství nebo jeho část. Přitom postupuje v souladu s ustanovením § 3 písm. e) a § 44 Zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Veřejná podpora Rozumí se jí jakákoliv forma podpory z veřejných zdrojů poskytovaná způsobem, která narušuje nebo hrozí narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje určité podnikání nebo odvětví výroby v míře, jíž může být dotčen obchod mezi Českou republikou a členskými státy Evropské unie. V Evropské unii jsou výchozí pravidla o poskytování veřejné podpory (tzv. "state aid") definována v článcích 87-89 Smlouvy o založení ES. Obecný zákaz z poskytování veřejné podpory neplatí, pokud příslušná legislativa stanoví jinak nebo pokud Úřad pro ochranu hospodářské soutěže povolí výjimku. V rámci SROP jsou obecně připuštěny 3 druhy výjimek ze zákazu veřejné podpory, z nichž dvě jsou aplikovány na grantová schémata Moravskoslezského kraje: -

Veřejná podpora malého rozsahu (pravidlo „de minimis, viz následující odstavec) – tato veřejná podpora je poskytována v souladu s Nařízením Komise (ES) č. 69/2001 drobným podnikům v rámci opatř. 1.1 SROP a malým a středním podnikům (0 – 249 zaměstnanců) v rámci opatř. 4.1.2 SROP.

-

Skupinová výjimka ze zákazu veřejné podpory ve prospěch malého a středního podnikání (tuto výjimku upravuje Nařízení Komise (ES) č. 70/2001) – tato veřejná podpora je poskytována malým (10 – 49 zaměstnanců) a středním (50 – 249 zaměstnanců) podnikům v rámci opatř. 1.1 SROP a malým a středním podnikatelům včetně kategorie drobných podnikatelů (0 – 249 zaměstnanců) v rámci opatř. 4.2.2 SROP.

Výjimka ze zákazu veřejné podpory byla pro SROP povolena Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže dne 14.4.2004 (č.j. VP/S 20a/04-160). Pravidlo "de minimis" Veřejná podpora malého rozsahu (podpora kompatibilní s pravidlem "de minimis") poskytnutá jednomu podniku je podporou, která v období tří let nepřesáhne částku v Kč odpovídající 100 000 EUR; jedná se o hrubé částky, to znamená před srážkou přímé daně. Nová podpora v režimu „de minimis“ může být poskytnuta teprve po přezkoumání, zda celková výše podpory „de minimis“ v relevantním období tří let nepřesáhne výše uvedený limit. Podrobnosti stanoví Nařízení Komise (ES) č. 69/2001. Do limitu podpory „de minimis“ se nezapočítává případná podpora, která byla poskytnuta nad rámec pravidla „de minimis“ (např. pokud podnik obdržel dotace v režimu regionální pomoci nebo v rámci skupinové výjimky).


Vykazování počtu zaměstnanců v rámci SROP Společný regionální operační program bude přispívat k naplňování strategie sociální integrace a zaměstnanosti v ČR podporou vytváření pracovních příležitostí. Vytvoření hrubých pracovních míst patří mezi významné kvantitativní cíle programu, a je proto jedním z hodnotících kritérií při hodnocení akcí. Příjemce finanční pomoc (konečný uživatel) je povinen nově vzniklá pracovní místa vytvořit v době od zaregistrování Žádosti do jednoho roku od ukončení realizace akce. Tato pracovní místa musí konečný uživatel zachovat: 1. u Žádostí podpořených z Evropského sociální fondu, tzn. u grantového schématu „Síť sociální integrace“, tři roky od nabytí účinnosti Smlouvy o financování akce, 2. u ostatních grantových schémat pět let od nabytí účinnosti Smlouvy o financování akce. Nositelem nově vzniklých pracovních míst může být konečný uživatel a také partneři akce, včetně provozovatelů vzniklé investice. Pracovní místa však musí vzniknout v přímé souvislosti s akcí. Prokazování nově vzniklých pracovních míst Koneční uživatelé uvedou v příloze Žádosti přepočtený stav svých zaměstnanců k datu registrace Žádosti za předchozí uzavřené kalendářní pololetí. Za ostatní subjekty, u kterých má dojít ke sledovanému nárůstu pracovních míst (za partnery akce – vč. obcí, krajů a jimi zřizovaných organizací - a za provozovatele investice), doloží koneční uživatelé přepočtený stav zaměstnanců těchto ostatních subjektů ke stejnému datu. V pravidelných průběžných zprávách předkládaných v průběhu realizace akce informuje konečný uživatel o nárůstu nových pracovních míst ve své organizaci, případně u ostatních dotčených subjektů. V etapové/závěrečné zprávě uvede konečný uživatel přepočtený stav zaměstnanců ve své organizaci a také ostatních dotčených subjektech vždy za uzavřené kalendářní pololetí před podáním etapové/závěrečné zprávy a po 1 roce od ukončení realizace akce (za uzavřené kalendářní pololetí před tímto datem). Po dosažení plánovaného počtu nových pracovních míst (nejpozději do jednoho roku od ukončení realizace akce) doloží konečný uživatel přepočtený stav svých zaměstnanců, případně také u ostatních dotčených subjektů za uzavřené kalendářní pololetí před tímto datem (tj. datem dosažení plánovaného počtu nových pracovních míst).. Následně žadatel doloží přepočtený stav svých zaměstnanců, případně také u ostatních dotčených subjektů za uzavřené kalendářní pololetí, které následuje po dosažení plánovaného počtu nových pracovních míst. V pravidelných monitorovacích zprávách předkládaných po ukončení realizace akce dokládá konečný uživatel přepočtený stav svých zaměstnanců, případně také u ostatních dotčených subjektů vždy za uzavřené kalendářní pololetí před podáním předkládané monitorovací zprávy. K vytvoření nových pracovních míst musí dojít v místě realizace akce a nesmí jí být dosaženo přesunem pracovníků z jiné provozovny konečného uživatele, partnera či provozovatele investice v rámci Moravskoslezského kraje. Během sledovaného období může dojít u konečného uživatele, partnerů akce nebo provozovatelů investice k poklesu celkového počtu zaměstnanců způsobenému reorganizací, restrukturalizací nebo změnami výrobního programu. Pracovní místa vzniklá v souvislosti s akcí musí zůstat vždy zachována, aby konečný uživatel neohrozil proplacení dotace nebo ji nemusel vracet. Případný pokles počtu ostatních pracovníků musí kontrolním orgánům zdůvodnit a doložit, že se nejedná o pracovní místa související s podpořenou akcí.


Doklady ke kontrolám nově vzniklých pracovních míst (dokládáno k etapové/závěrečné zprávě, po dosažení plánovaného počtu nových pracovních míst a v pravidelných monitorovacích zprávách předkládaných po ukončení realizace akce): 1. přehled výpočtu přepočteného stavu zaměstnanců konečného uživatele, 2. přehled výpočtu přepočteného stavu zaměstnanců ostatních subjektů (partnerů akce či provozovatelů investice), 3. pracovní smlouvy zaměstnanců na pozicích, které vznikly v souvislosti s realizací akce, 4. pracovní náplně nových zaměstnanců, 5. mzdové listy nových zaměstnanců, případně potvrzení zaměstnavatele o hrubém měsíčním výdělku nových zaměstnanců. Postup výpočtu přepočteného stavu zaměstnanců Vychází ze Zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání, § 2. Přepočtený počet zaměstnanců se zjistí jako podíl celkového počtu hodin odpracovaných všemi zaměstnanci žadatele o financování akce, zvýšený o neodpracované hodiny v důsledku čerpání dovolené na zotavenou, překážek v práci a pracovní neschopnosti, za niž jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, a celkového fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na stanovenou týdenní pracovní dobu. Monitorovací ukazatele a jejich kvantifikace Každý žadatel je povinen v rámci Žádosti o financování akce doložit monitorovací ukazatele akce a zejména uvést kvantifikaci vybraných monitorovacích ukazatelů, které mají vazbu na indikátory stanovené v rámci SROP nebo v jeho Programovém dodatku. Indikátory, stanovené metodou ex-ante (předběžné stanovení) budou mít klíčový význam při hodnocení realizace akce a při jejich nedodržení může dojít i k částečnému nebo úplnému odebrání poskytnuté dotace. Podrobný přehled monitorovacích ukazatelů včetně kvantifikovaných monitorovacích ukazatelů je uveden v přílohách A, B, C a D Pokynů pro žadatele. Monitorovací ukazatele za akce přispívají k naplňování indikátorů za celá grantová schémata. Indikátory mohou mít podobu11: 1) indikátorů výstupu – vztahují se k aktivitám. Měří se ve fyzických nebo peněžních jednotkách (např. délka vybudovaných silnic, počet podporovaných firem apod.), 2) indikátorů výsledků – vztahují se k přímým a okamžitým účinkům, které program (opatření, akce) přinesl. Poskytuje informaci např. o chování, kapacitě nebo výkonnosti konečných příjemců. Tyto ukazatele mohou být fyzické nebo finanční povahy, 3) indikátorů dopadu – vztahují se k následkům programu, které překračují rámec bezprostředních účinků na konečného uživatele. Je možné definovat dva typy dopadů. Specifické dopady jsou účinky, které nastanou po určité časové prodlevě, nicméně souvisí přímo s provedenými akcemi. Globální dopady jsou dlouhodobé účinky ovlivňující širší populaci. Předmětem sledování u konečných uživatelů a vyhodnocení grantového schématu jsou indikátory výstupů, případně výsledků. Indikátory dopadu jsou sledovány na úrovni programu (SROP).

Problematika monitorovacích ukazatelů je popsána v materiálu Komise ES „Pracovní pokyn č.3: Ukazatele pro monitorování a hodnocení - indikativní metodika“, 06/1999, český překlad MMR v rámci edice Strukturální fondy – svazek 7/99 11


Horizontální kritéria Soulad s horizontálními kritérii bude předmětem hodnocení akcí předkládaných do grantových schémat žadateli, jedná se o následující horizontální principy: 1. Udržitelný rozvoj Grantová schémata nebudou podporovat investiční akce podnikatelů, které by zhoršovaly životní prostředí. Akce s pozitivním a neutrálním vlivem na ŽP a udržitelný rozvoj budou preferovány. Ve sféře služeb pro podnikatele bude podporováno zavádění EMAS a ISO 14000. Pozitivní vliv na udržitelný rozvoj budou mít zejména aktivity přispívající ke: 

snižování množství produkovaných odpadů a odpadních vod a jejich negativního ekologického účinku,



snižování spotřeby energie a užití obnovitelných zdrojů tam, kde je to možné,



využití podnikatelských environmentálních ekologického managementu,



povzbuzování environmentálních inovací, výzkumu a vývoje,



podporování vývoje směrem k veřejné dopravě, chůzi a cyklistice,



podpora ekonomického rozvoje ke zlepšování účinnosti paliv ve veřejné a soukromé dopravě,



povzbuzování místních orgánů k využití kvality jejich životního prostředí jako klíčového ekonomického faktoru.

příležitostí

v nových

trendech

Součástí tohoto horizontálního principu je i ochrana chráněných území Natura 2000, která zahrnují ochranu nejcennějších území, kde se vyskytují cílové druhy a typy stanovišť evropského významu. 2. Rovné příležitosti Princip rovných příležitostí znamená potírání diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboženství, víry, zdravotního postižení, věku; vztahuje se i na další znevýhodněné skupiny (dlouhodobě nezaměstnaní, drogově závislí, propuštění vězni, osoby s nízkou kvalifikací, osoby z obtížně dopravně dostupných oblastí aj.). Zvláštní důraz musí být v akcích kladen na rovné příležitosti žen a mužů. Vyplývá to z toho, že v případě, že se žena nachází v nějaké ohrožené skupině, pak trpí dvojím znevýhodněním (někdy vyplývajícím z jejího tradičního postavení ve společnosti). Rovnost příležitostí lze v akcích sledovat zejména z hlediska míry ekonomické aktivity, nezaměstnanosti a dlouhodobé nezaměstnanosti, možnosti pracovat na plný úvazek, částečný úvazek, odměňování a podmínek v zaměstnání, míry podnikání, přístupu k dopravním, pečovatelským a dalším službám, sdílení neplacených domácích prací a péče o rodinu apod. Obecně lze konstatovat, že míra prokazování principu rovných příležitostí bude odlišná podle jednotlivých opatření SROP. V každém případě, však žádná akce nemůže zhoršovat rovnost příležitostí.


3. Rozvoj informační společnosti Rozvoj informační společnosti představuje další významný faktor mající značný vliv na rozvoj ekonomiky a společnosti. Pro Evropskou komisi je vytvoření informační společnosti jasnou prioritou, a proto veškeré akce podporované ze strukturálních fondů musí být posuzovány i s ohledem na dosažení těchto cílů (přesto, že zaměření některých opatření na rozvoj informační společnosti je významnější a jiných menší). U každé akce v rámci SROP musí být popsán jeho vliv na rozvoj informační společnosti (přímý i nepřímý vliv), a to zejména z hlediska podpory využívání internetu či jiných informačních technik, investic do lidí a jejich dovedností, rozvoj elektronických služeb veřejné správy, rozvoj elektronických služeb v cestovním ruchu a v kultuře, rozvoj míst veřejného přístupu k internetu apod. 4. Sociální integrace a zaměstnanost Poskytnutí podpory v rámci některých GS je podmíněno vytvářením nových pracovních míst. 5. Vyvážený rozvoj regionů Moravskoslezský kraj byl v minulých letech výrazně postižen restrukturalizací průmyslu a úbytkem pracovních míst ve velkých podnicích, s výjimkou území okresu Opava je celé území zahrnuto mezi strukturálně postižená a hospodářsky slabá území. Grantová schémata významně přispějí k rozvoji existujících malých a středních podniků, které postupně nahrazují výše uvedený úbytek pracovních míst ve velkých podnicích.


4 ZÁKLADNÍ RÁMEC 4.1

GRANTOVÝCH SCHÉMAT

MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Globální cíl

Strategie SROP zahrnuje definování globálního cíle, specifických cílů (4 specifické cíle), z nichž vychází definování jednotlivých priorit a opatření programu. Globálním cílem SROP je přispět k dosažení trvalého hospodářského růstu i růstu kvality života obyvatel regionů na základě povzbuzování nových ekonomických aktivit s důrazem na tvorbu pracovních míst v regionálním i místním měřítku, na zlepšení kvality infrastruktury a životního prostředí, na všeobecný rozvoj lidských zdrojů a na prohlubování sociální integrace. Strategie SROP respektuje pět horizontálních principů – udržitelný rozvoj, rovné příležitosti, rozvoj informační společnosti, sociální integrace a zaměstnanost a vyvážený rozvoj regionů.

4.2

Specifické cíle SROP

-

zvýšit prosperitu regionů rozvojem malých a středních podniků a řemesel, vytvářením nových pracovních příležitostí;

-

všestranně zkvalitnit regionální a místní dopravní a informační infrastrukturu při respektování ochrany životního prostředí;

-

zlepšit životní podmínky obyvatel, zejména minorit, zvýšit jejich participaci na celoživotním učení a integrovat sociálně vyloučené skupiny do komunity a pracovnímu uplatnění;

-

zvýšit podíl cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionů, zvýšit objem přímých investic pro rozvoj cestovního ruchu a vytvářet nové pracovní příležitosti.


4.3

Struktura SROP

V návaznosti na strategické cíle a horizontální principy zahrnuje odsouhlasená struktura SROP celkem 4 priority (strategická priorita přijatá v rámci programu), které se dále dělí do 9 opatření. Přehled o prioritách a opatřeních SROP je obsažen v následujícím tabulce: Číslo priority, opatření Priorita 1 Opatření 1.1 Priorita 2 Opatření 2.1 Podopatření 2.1.1 Podopatření 2.1.2 Opatření 2.2 Opatření 2.3 Priorita 3 Opatření 3.1 Opatření 3.2 Opatření 3.3 Priorita 4 Opatření 4.1 Podopatření 4.1.1 Podopatření 4.1.2 Opatření 4.2 Podopatření 4.2.1 Podopatření 4.2.2

Název priority, opatření Regionální podpora podnikání Podpora podnikání ve vybraných regionech Regionální rozvoj infrastruktury Rozvoj dopravy v regionech Rozvoj regionální dopravní infrastruktury Rozvoj dopravní obslužnosti v regionech Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech Regenerace a revitalizace vybraných měst Rozvoj lidských zdrojů v regionech Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v regionech Podpora sociální integrace v regionech Posílení kapacity místních a regionálních orgánů při plánování a realizaci programů Rozvoj cestovního ruchu Rozvoj služeb pro cestovní ruch Podpora nadregionálních služeb cestovního ruchu Podpora regionálních a místních služeb cestovního ruchu Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch Podpora nadregionální infrastruktury cestovního ruchu Podpora regionální a místní infrastruktury cestovního ruchu

Stručný popis jednotlivých opatření SROP, včetně postupu, jak žádat o pomoc z těchto opatření, je uveden v Příručce pro žadatele SROP, která je spolu s dalšími dokumenty SROP k dispozici na internetu na stránkách www.strukturalni-fondy.cz.


4.4

Přehled grantových schémat Moravskoslezského kraje

Jednotlivé kraje ČR byly v rámci SROP pověřeny zprostředkováním pomoci SF ve vybraných opatřeních realizací grantových schémat. Moravskoslezský kraj připravil tato GS: Program Společný regionální operační program Priorita 1.Regionální podpora podnikání 3.Rozvoj lidských zdrojů v regionech

4.Rozvoj cestovního ruchu

Opatření/Podopatření

Grantové schéma

1.1 Podpora podnikání ve vybraných regionech 3.2 Podpora sociální integrace v regionech 4.1 Rozvoj služeb pro cestovní ruch

Regionální podpora podnikům v Moravskoslezském kraji

4.1.2 Podpora regionálních a místních služeb cestovního ruchu 4.2 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruchu

Jednotný komunikační styl

4.2.2 Podpora regionální a místní infrastruktury CR

Síť sociální integrace

Podpora místní infrastruktury pro cestovní ruch

Stručná charakteristika grantových schémat12

4.5 4.5.1

Grantové schéma „Regionální podpora podnikům v Moravskoslezském kraji“

Cíl : −

rozvoj stávajících malých a středních podniků zaměřený na vytváření nových pracovních míst,

−

diverzifikace ekonomické základny regionu,

−

posílení a zefektivnění stávajících podniků nákupem konzultačních a poradenských služeb spojených s rozvojem podniku.

Zaměření podporovaných akcí: Podporovány budou zejména investiční akce malých a středních podniků, jejichž realizací vzniknou nová pracovní místa. Podpora se vztahuje rovněž na konzultační nebo poradenskou činnost související s přípravou a realizací akce a rozvojem podniku. Investice se mohou vztahovat na modernizaci, rozšíření, reorganizaci existujících podniků, spojené se vznikem nových pracovních míst. Kdo může podporu získat: Podporu mohou získat jen existující malé a střední podniky (od 0-249 zaměstnanců), které mají uzavřeno účetnictví minimálně za poslední tři účetní roky a které se zaváží k vytvoření určitého počtu nových pracovních míst, nebo i nově vzniklé podnikatelské subjekty založené subjekty splňující podmínku předchozí existence (zakládající subjekt musí současně prokázat ukončení své ekonomické činnosti k datu založení nástupnické firmy). Jak velkou podporu lze získat: Podporu lze poskytnout do výše 50 % celkových uznatelných nákladů akce. Minimální uznatelné náklady akce, na které lze poskytnout podporu, se pohybují od 0,5 do 2 mil. Kč podle typu žadatele. Maximální velikost akce není s výjimkou podniků do 10 zaměstnanců omezena, bude však brán v úvahu počet vytvořených pracovních míst. Za optimální bude považována dotace (z ERDF a krajského rozpočtu) do výše 700 tis. Kč vzhledem k jednomu vytvořenému pracovnímu místu.

12

Bližší informace a podrobné podmínky jsou uvedeny v přílohách A – D těchto Pokynů


Celkové zdroje k dispozici: Na akce podané v rámci tohoto grantového schématu může být ze zdrojů EU a Moravskoslezského kraje poskytnuto cca 275 mil.Kč. 4.5.2

Grantové schéma „Síť sociální integrace“

Cíl: Cílem grantového schématu je: −

zvýšit sociální integraci a zaměstnanost v Moravskoslezském kraji s ohledem na podporu rovných příležitostí a zapojování partnerství na místní úrovni,

−

snížit výskyt sociálně patologických jevů v regionu se zaměřením na prevenci.

Zaměření podporovaných akcí: V rámci grantového schématu jsou podporovány neinvestiční aktivity, jejichž přehled spolu s příklady aktivit, zohledňujících v rámci GS regionální hlediska, uvádí následující souhrn: Sociální integrace o

o

střediska motivace, pracovní rehabilitace a doprovodu sociálně ohrožených osob -

rozvoj služeb podporovaného zaměstnávání ,

-

motivační, rehabilitační a chráněné programy v dílnách (včetně skupiny dlouhodobě nezaměstnaných),

podpora získávání základních sociálně profesních a společenských dovedností -

o

o

o

programy vzdělávání vedoucí k sociální integraci osob ohrožených sociální exkluzí,

intervenční programy ve prospěch skupin ohrožených sociální exkluzí -

program rozvoje sítě občanských poraden a služeb pro oběti domácího násilí,

-

rozvoj sítě služeb azylových domů a domů na půli cesty,

-

reintegrační programy pro občany po návratu z výkonu trestu,

-

programy pro mladisté po opuštění školských zařízení pro ústavní výchovu,

rozvoj terénních sociálních služeb zaměřených na -

rozvoj služeb osobní asistence pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace,

-

rozvoj asistence v sociálně ohrožených rodinách pro děti a mládež ohrožené delikvencí a dlouhodobě nezaměstnané,

-

programy pro začleňování všech typů sociálně vyloučených skupin osob s důrazem na venkovské oblasti,

rozvoj specializovaných rezidenčních služeb -

rozvoj služeb chráněného a podporovaného bydlení pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace.

Podpora partnerství a zpracování komunitních plánů o

programy vytváření místních partnerství a budování místních komunit a programy zpracování komunitních plánů a rozvoje občanské společnosti na místní úrovni -

podpora zavádění komunitního plánování obcí a realizace výstupů z komunitního plánování.


Zlepšení životních podmínek v obcích o

programy podporující optimální sladění profesního a rodinného života -

o

vzdělávací, kulturní a sociální programy pro zlepšení životních podmínek obyvatel obcí a regionů -

o

rozvoj služeb respitní péče (odlehčovací služby, úlevová péče),

podpora veřejně účelných aktivit občanských sdružení občanů s omezenou schopností pohybu a orientace,

programy bezpečnosti obyvatel – všechny cílové skupiny.

Prevence sociálně patologických jevů o

o

programy prevence sociálně patologických jevů -

nízkoprahová denní centra pro děti a mládež,

-

programy pro mládež od 15 do 25 let,

programy péče o osoby závislé na drogách -

podpora realizace sekundární protidrogové prevence,

-

podpora realizace terciární protidrogové prevence.

Z důvodu financování grantového schématu Síť sociální integrace z Evropského sociálního fondu jsou výše uvedené aktivity vázány na vytvoření pracovních míst. Předkladatelé akcí v oblasti aktivní politiky na trhu práce budou muset prokázat, že nepředkládají podobný projekt v rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů. Kdo může podporu získat: Podporu mohou získat následující koneční uživatelé - obce, svazky obcí, organizace zřizované státem, obcemi či krajem a nestátní neziskové organizace, Hospodářská komora ČR a její složky. V rámci GS nemohou působit podnikatelské subjekty jako koneční uživatelé. Jak velkou podporu lze získat: Minimální výše celkových uznatelných nákladů na akci, na kterou lze poskytnout dotaci, činí 200 000,- Kč. V případě nestátních neziskových organizací (NNO) činí podpora 100 % celkových uznatelných nákladů na akci. Ostatní koneční uživatelé musí zajistit částečné spolufinancování akcí z vlastních zdrojů v minimální výši 10 % celkových uznatelných nákladů akce a mohou získat podporu až do výše 90 % celkových uznatelných nákladů na akci. Celkové zdroje k dispozici: Na akce podané v rámci tohoto grantového schématu bude ze zdrojů EU, státního rozpočtu a rozpočtu Moravskoslezského kraje poskytnuto cca 140 mil. Kč.


4.5.3

Grantové schéma „Jednotný komunikační styl“

Cíl: Cílem grantového schématu je posílení pozitivního image Moravskoslezského kraje rozšířením a zkvalitněním regionálních a místních služeb poskytovaných v oblasti cestovního ruchu a zviditelnění Moravskoslezského kraje. Výsledky podpořených akcí v rámci tohoto GS by měly přispívat ke zlepšení a zvýšení informovanosti o přírodních a kulturních zajímavostech v kraji a také ke zvýšení účinnosti a kvality regionálního marketingu. Zaměření podporovaných akcí: Podporovány budou neinvestiční akce malých a středních podniků a subjektů veřejného a neziskového sektoru, zaměřené na tvorbu propagačních materiálů pro podporu cestovního ruchu či místních a regionálních systémů informování turistů, tvorbu produktů v cestovním ruchu a jejich propagaci, propagační a informační kampaně, semináře, sympozia, přípravu a tvorbu marketingových studií na podporu rozvoje cestovního ruchu a vytváření partnerství v oblasti cestovního ruchu, to vše na regionální úrovni. Kdo může podporu získat: Podporu mohou získat existující malé a střední podniky podnikající v odvětví cestovního ruchu, nebo jejichž předmět podnikání se vztahuje k podporovaným aktivitám v rámci rozvoje služeb pro cestovní ruch, které mají uzavřeno účetnictví minimálně za poslední dva účetní roky, nebo i nově vzniklé podnikatelské subjekty založené subjekty splňující podmínku předchozí existence (zakládající subjekt musí současně prokázat ukončení své ekonomické činnosti k datu založení nástupnické firmy), dále kraj, obce, svazky obcí, organizace zřizované kraji nebo obcemi, Hospodářská komora ČR a její složky a nestátní neziskové organizace. Jak velkou podporu lze získat: Podporu lze poskytnout malým a středním podnikům do výše 50 % celkových uznatelných nákladů akce, veřejným a neziskovým subjektům až do výše 90 % celkových uznatelných nákladů na akci. Minimální celkové uznatelné náklady akce, na které lze poskytnout podporu, činí 200 000,- Kč. Celkové zdroje k dispozici: Na akce podané v rámci tohoto grantového schématu může být ze zdrojů EU, státního rozpočtu a Moravskoslezského kraje poskytnuto cca 39,3 mil. Kč. 4.5.4

Grantové schéma „Podpora místní infrastruktury pro cestovní ruch“

Cíl: Cílem předloženého grantového schématu je zvýšení standardu ubytovacích zařízení na certifikovanou úroveň včetně jejich zázemí a zkvalitnění další turistické infrastruktury regionu. Zaměření podporovaných akcí: Podporovány budou investiční akce malých a středních podniků, zaměřené na zvýšení standardu ubytovacích zařízení na certifikovanou úroveň, zkvalitnění stravovacího, sportovně-rekreačního a technického zázemí certifikovaných ubytovacích zařízení, a na výstavbu a modernizaci další turistické infrastruktury v oblasti letní, zimní i celoroční turistiky a na rekonstrukci kulturních a technických památek. Kdo může podporu získat: Podporu mohou získat existující malé a střední podniky v odvětví cestovního ruchu, které mají uzavřeno účetnictví minimálně za poslední dva účetní roky, nebo i nově vzniklé podnikatelské subjekty založené subjekty splňující podmínku předchozí existence (zakládající subjekt musí současně prokázat ukončení své ekonomické činnosti k datu založení nástupnické firmy). Jak velkou podporu lze získat: Podporu lze poskytnout do výše 50 % celkových uznatelných nákladů akce. Minimální uznatelné náklady akce, na které lze poskytnout podporu, jsou 2 mil. Kč. Celkové zdroje k dispozici: Na akce podané v rámci tohoto grantového schématu může být ze zdrojů EU a Moravskoslezského kraje poskytnuto cca 99,5 mil. Kč.


5 PODMÍNKY GRANTOVÝCH 5.1

SCHÉMAT

Všeobecné podmínky

Podpora bude poskytována na realizaci vybraných akcí konečných uživatelů formou grantu (tzv. nevratná přímá pomoc ve smyslu čl. 28 odst. 3 Nařízení Rady (ES) č.1260/1999). Grant z programu SROP bude poskytnut vybraným konečným uživatelům vždy ze zdrojů soustředěných na zvláštním účtu grantového schématu Moravskoslezského kraje. Na grant není právní nárok. Grant bude poskytnut na základě: 

Žádosti o financování akce (formulář Žádosti ELZA),



příslušných povinných příloh, které jsou stanoveny pro každé GS odlišně (viz příloha č. 1 Pokynů).

O poskytnutí finančních prostředků z grantového schématu konečným uživatelům rozhodne poskytovatel této podpory – Moravskoslezský kraj – na základě seznamu akcí vzešlého z výsledků hodnocení ATGS a předloženého ke schválení zastupitelstvu kraje. Poskytnutí grantu závisí na velikosti akcí, měřené jejich celkovými uznatelnými náklady. V případě, že tyto náklady budou nižší než tzv. minimální přípustná hranice uznatelných nákladů, nebude možno tyto akce financovat v rámci SROP. Před uzavřením Smlouvy o financování akce musí žadatel prokázat finanční připravenost buď vlastními prostředky, nebo formou závazného úvěrového příslibu či úvěrovou smlouvou ve výši: 

jednoetapová akce - 100% krytí celé akce,



víceetapová akce - 100% finanční krytí min. první věcné etapy akce.

Účast akce v grantovém schématu vylučuje možnost čerpání grantů na tutéž akci v dalších českých nebo zahraničních programech. Poskytnutí grantu bude u všech zdrojů účelově vázáno na realizaci schválené akce, jejíž závazné parametry v podobě monitorovacích ukazatelů, harmonogram a podmínky čerpání účelově vázaných výdajů budou nedílnou součástí Smlouvy o financování akce. Platby konečným uživatelům budou prováděny v českých korunách a budou prováděny zpětně po ukončení etapy akce/akce a předložení etapové/závěrečné zprávy k akci včetně vyúčtování. Konečný uživatel musí prokázat, že uhradil minimálně veškeré náklady příslušné etapy akce.Při výběru dodavatelů budou respektovány postupy pro zadávání veřejných zakázek obecně platné pro SROP, jak jsou specifikovány v příloze 7 Pokynů pro žadatele. Porušení těchto pravidel je důvodem k odnětí grantu. Majetek pořízený z poskytnutého grantu (hmotný a nehmotný investiční majetek) bude ve vlastnictví konečného uživatele, který jej zahrne v rámci vedení účetnictví (Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví). Majetek, který bude pořízen z poskytnutého grantu, nesmí být po dobu 5 let ode dne podpisu Smlouvy převeden konečným uživatelem na jiného majitele, nebo použit na jiné účely, nesouvisející přímo s předkládanou akcí.


Na veškerý majetek žadatele o podporu nesmí být vyhlášen konkurs nebo žadateli o podporu nesmí být povoleno vyrovnání nebo být zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku. Proti majetku žadatele o podporu nemůže být veden výkon rozhodnutí, žadatel o podporu nemůže být v úpadku. Žadatel o podporu musí veškeré poskytnuté finanční prostředky, majetek a závazky vést v účetnictví v souladu se Zákonem č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s vyhláškami č. 500, 504 a 505/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů a v souladu s českými účetními standardy platnými pro příslušnou účetní jednotku. Koneční uživatelé, kteří nevedou účetnictví podle Zákona č. 563/1991 Sb,, o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, jsou povinni vést, v případě příjmu pomoci od EU, daňovou evidenci podle Zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, ve znění pozdějších předpisů, rozšířenou o dodatečné požadavky: 

příslušný doklad musí splňovat předepsané náležitosti účetního dokladu ve smyslu § 11 Zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,



předmětné doklady musí být správné, úplné, průkazné, srozumitelné a průběžně písemně chronologicky vedeny způsobem zaručujícím jejich trvalost,



při kontrole konečný uživatel poskytne na vyžádání kontrolnímu orgánu daňovou evidenci v plném rozsahu.

Konečný uživatel je povinen zabezpečit pojištění ve výši celkově zrealizovaného pojistitelného majetku pořízeného z finanční pomoci SROP proti jeho poškození, zničení a ztrátě, a to po dobu min. 5 let ode dne nabytí účinnosti Smlouvy o financování akce. Pojistná smlouva musí být předložena při nejbližším doložení monitorovací zprávy (průběžné nebo etapové) následující od uzavření této pojistné smlouvy, nejpozději však při předložení Závěrečné zprávy. Případné hlášení o pojistné události je konečný uživatel povinen neprodleně předložit Moravskoslezskému kraji. Použití poskytnutého grantu včetně plnění závazných údajů a monitorovacích ukazatelů akce podléhá kontrole ze strany Moravskoslezského kraje, MMR a dalších kontrolních orgánů státní správy ve smyslu § 39 Zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a § 14 Zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě. V případě, že dotace nebude použita k účelu, na který byla poskytnuta, případně pokud nebudou dodrženy rozhodující projektované parametry akce a případně další podmínky uvedené v rozhodnutí (Smlouvě o financování akce), vystavuje se konečný uživatel grantu postihům podle § 44 Zákona č. 218/2000 Sb. Moravskoslezský kraj může zahájit řízení o odnětí dotace, došlo-li po uzavření Smlouvy o financování akce ke zjištění, že uvedené údaje, na jejichž základě byla dotace poskytnuta, byly neúplné nebo nepravdivé. Výše grantu (v %) bude vždy propočítána k celkovým uznatelným nákladům akcí. Případné neuznatelné náklady akce budou vždy hrazeny ze zdrojů žadatelů (soukromé zdroje nebo příslušné veřejné rozpočty ČR) a nezapočítávají se do propočtu výše grantu. Veškeré náklady, které nejsou v souladu s uznatelnými náklady akce, nebo náklady vzniklé v průběhu realizace akce, které mají charakter uznatelných nákladů, avšak půjdou nad rámec rozpočtových nákladů akce (vícenáklady), je konečný uživatel povinen hradit ze svých vlastních zdrojů.


5.2

Podmínky pro účast v programu

Tato kapitola obsahuje obecná pravidla grantových schémat. Specifické podrobnosti jsou uvedeny v přílohách A – D pro jednotlivá grantová schémata. 5.2.1

Vymezení žadatelů

V rámci grantových schémat se mohou o podporu ucházet následující žadatelé, kteří jsou konečnými uživateli: 

obce (dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)),



svazky obcí (dle § 49 a dalších zákona č. 128/2000 Sb., o obcích),



organizace zřizované nebo zakládané obcemi (dle § 23 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů),



kraje (dle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení)),



organizace zřizované nebo zakládané kraji (dle § 23 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů),



podnikatelé (dle Definice pojmů těchto Pokynů – pojmy podnikatelský subjekt, malé a střední podniky),



nestátní neziskové organizace (dle Definice pojmů těchto Pokynů – pojem nestátní neziskové organizace).

5.2.2

Požadavky na žadatele

Žadatelé musí splňovat následující všeobecné podmínky, aby byli způsobilí pro udělení grantu: 

musí mít své sídlo v České republice;



musí přímo zodpovídat za přípravu a řízení akce, nesmí působit jako prostředník;



musí mít stabilní a dostatečné finanční zdroje pro zajištění existence organizace během celé akce, a k účasti na jejího financování;

Potenciální žadatelé nejsou oprávněni se účastnit kola výzvy nebo získat grant, pokud: (a) na jejich majetek byl prohlášen konkurz, jsou předmětem jednání vedoucích ke vstupu do likvidace, k uvalení nucené správy, mají pozastavené podnikatelské aktivity, byl podán návrh na vyrovnání s věřiteli nebo se nacházejí v podobné situaci vyplývající z příslušných právních předpisů České republiky; (b) byli pravomocně odsouzeni za trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání (tzn. že proti rozsudku se již nelze odvolat); (c) neplní povinnosti související s platbami sociálního a zdravotního pojištění a daňové povinnosti vyplývající z příslušných ustanovení právních norem země, v níž mají své sídlo či místo podnikání; (d) dopustili se zpronevěry, korupce, byli zapojeni do zločinecké organizace nebo jiné ilegální aktivity poškozující finanční zájmy Společenství;¨


Žadatelé jsou z účasti na kolu výzvy nebo přidělení grantu také vyloučeni, pokud v době vyhlášení kola výzvy : (a) u nich došlo ke konfliktu zájmů; (b) se dopustili závažného zkreslení informací předložených poskytovateli grantu, které byly podmínkou účasti v kole výzvy nebo měly tvořit součást Smlouvy, nebo tyto informace neposkytli; (c) pokusili získat důvěrné informace nebo ovlivnit Pracovní skupinu pro GS nebo poskytovatele grantu v průběhu vyhodnocovacího procesu tohoto či některého z předchozích kol výzvy. V případech uvedených pod body (a), (c), (d), (f), (h) a (i) platí vyloučení na období dvou let od doby, kdy bylo porušení pravidel zjištěno. V případech uvedených pod body (b) a (e), vyloučení platí na období 4 let od data oznámení rozsudku. Žadatel musí dále vyhovovat definici konečného uživatele platné pro příslušné grantové schéma uvedené v popisu jednotlivých grantových schémat v přílohách A – D. 5.2.3

Požadavky na partnery žadatelů

Za partnery projektu jsou považovány instituce a organizace, které jsou zapojeny do přípravné a/nebo realizační či provozní fáze akce. Způsob zapojení může mít podobu finanční, materiální, odborných služeb nebo nejlépe kombinací více způsobů. Forma partnerství není předepsána, ale pro hodnocení akce předložené do grantových schémat je třeba doložit všechny doklady o partnerství (smlouvy, dohody, prohlášení apod.). Za partnera akce není v žádném případě možné považovat dodavatelskou firmu nebo subjekty, které pro žadatele na základě písemné smlouvy a za úplatu zajišťují dodávky zboží, služeb nebo stavebních prací. Za partnery tedy nejsou považovány subjekty, které jsou zapojeny na komerční bázi.

5.3 5.3.1

Podmínky pro předkládané akce Investiční a neinvestiční akce

Žádosti mohou mít charakter investiční či neinvestiční akce. Pro kombinaci investičních a neinvestičních výdajů platí: Investiční akce budou spolufinancovány z ERDF a týkají se opatření grantových schémat realizujících opatření 1.1 a 4.2. Obecně platí, že u investičních akcí je přijatelné zahrnout finančně omezený příspěvek na neinvestiční výdaj (do výše 10 % celkových uznatelných nákladů akce). Neinvestiční akce, spolufinancované z ERDF (výhradně jen opatření 4.1) mohou obsahovat i omezený investiční příspěvek (do výše 10 % uznatelných nákladů akce), mající charakter jednorázového výdaje, pokud je tento výdaj přímo spojený s plněním takovéto akce (např. specializované zařízení nebo výbava informačními technologiemi). Neinvestiční akce spolufinancované z ESF (opatření 3.2) nemohou zahrnovat investiční náklady (to je náklady, které lze zahrnout do odpisů); je však možno realizovat např. výdaje spojené s nákupem nového vybavení a zařízení (nezbytné pro realizaci akcí), pokud náklad na jednu položku nového vybavení a zařízení nepřesáhne částku 40 tis. Kč, nebo v případě nehmotného majetku, kde náklady na nákup jedné položky nesmí přesáhnout částku 60 tis. Kč.


5.3.2

Místo realizace akcí

Akce předkládané v rámci grantových schémat v Moravskoslezském kraji. Místem realizace je vždy: 

musí

mít

místo

realizace

místo fyzické realizace akce (místo, kde stojí stavba, či kde je umístěna investice); např. u stavby příslušná obec, kde je akce realizována,

nebo 

území, které bude mít z realizace akce a jeho služeb prospěch; např. při podpoře konference o cestovním ruchu v Beskydech jsou místem realizace region Beskydy (nikoliv např. Frýdek-Místek, kde bude akce zadána a kde bude konference konána).

5.3.3

Doba realizace akcí

Akce bude možno v x. kole výzvy realizovat do 30. 4. 2008 (včetně předložení Závěrečné zprávy k akci a poslední Žádosti o proplacení výdajů akce). 5.3.4

Oprávněné aktivity

Předkládané akce musí splňovat následující všeobecné podmínky: 1. naplňovat cíle grantového schématu; 2. být připraveny k realizaci (u stavebních akcí mít schválenou potřebnou dokumentaci – viz povinné přílohy Žádosti); 3. mít zajištěné finanční prostředky na spolufinancování (u akcí s odůvodněným příspěvkem 100 % tato podmínka neplatí) a finanční prostředky na profinancování celé akce nebo 1. etapy; 4. dosažení očekávaných výstupů a výsledků akce musí být finančně realistické s průhledným rozpočtem; 5. prokázat udržitelnost i po vyčerpání grantu; 6. prokázat kvantifikovatelný přínos k plnění monitorovacích indikátorů grantového schématu v podobě monitorovacích ukazatelů akce v rozsahu přiměřeném požadovanému grantu (monitorovací ukazatele za akce přispívají k naplňování indikátorů za celá grantová schémata); 7. doba realizace akcí nesmí překročit dobu stanovenou pro příslušné grantové schéma a kolo výzvy. Podrobně jsou vhodné aktivity popsány v popisu jednotlivých grantových schémat v přílohách A – D těchto Pokynů.


5.4

Uznatelné náklady

Z prostředků poskytnutých v rámci grantového schématu lze hradit pouze tzv. uznatelné náklady. Uznatelné náklady jsou rámcově upraveny Nařízením Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o strukturálních fondech, Nařízením Komise (ES) č. 1685/2000 a podrobnými pravidly v Nařízení Komise (ES) č. 448/2004 pro provádění týkající se způsobilosti výdajů na činnosti spolufinancované SF anebo v souladu s příslušnými předpisy právního řádu ČR. Vzhledem k širokému spektru činností, které jsou uvažovány pro podporu akcí v grantových schématech, je výčet uznatelných nákladů součástí popisu jednotlivých grantových schémat v přílohách A – D. Při stanovení uznatelnosti nákladů je prioritně sledována příčinná souvislost mezi sledovanými cíli jednotlivých grantových schémat a výdaji. Rozpočet akce, zpracovaný na základě odborně sestaveného plánu akce, který tvoří nedílnou součást Žádosti o financování akce, musí obsahovat kromě uznatelných nákladů akce rovněž tzv. neuznatelné náklady (zejména DPH u plátců DPH), pokud takové náklady v akci existují. Tyto náklady však hradí žadatel v plné výši ze svých vlastních zdrojů a nemůže je započíst do spolufinancování akce. Požadovaná výše dotace se pak stanoví z celkových uznatelných nákladů akce. Zastupitelstvem kraje schválená výše dotace je maximální. Pokud klesnou celkové uznatelné náklady akce, klesá poměrně i výše dotace. Struktura financování vyjádřená procentuální výší dotace z jednotlivých zdrojů musí zůstat v každém případě zachována. Zálohové platby nebudou konečným uživatelům poskytovány. Veškeré náklady, které nejsou v souladu s uznatelnými náklady definovanými ve SROP, nebo náklady vzniklé v průběhu realizace akce, které jsou nad rámec rozpočtovaných nákladů, tzv. vícenáklady, je konečný uživatel povinen hradit ze svých vlastních zdrojů. Z časového hlediska (výchozí a konečné datum uznatelnosti) mohou být za uznatelné náklady akcí realizované v rámci SROP považovány výdaje13, které budou: 

vynaloženy nejdříve ode dne registrace Žádosti o financování akce (s výjimkou nákladů vynaložených na projektovou dokumentaci, které jsou u drobných podnikatelů v rámci opatření 1.1 a u všech skupin oprávněných žadatelů v rámci podopatření 4.1.2 SROP (tj. malých a středních podniků i subjektů veřejného a neziskového sektoru) pro 4. kolo výzvy uznatelné již od 1. 5. 2004),



vynaloženy nejpozději do data předložení Závěrečné zprávy včetně vyúčtování akce (tj. včetně Žádosti o proplacení výdajů akce), nejpozději však do 30. dubna 2008,



současně realizovány v souladu s legislativou ES, resp. s právním řádem ČR (např. v oblasti zadávání veřejných zakázek, hospodářské soutěže a veřejné podpory podnikům, životního prostředí apod.).

Uznatelný náklad musí být řádně doložen účetním dokladem; účetními doklady jsou ve smyslu § 11 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění, zejména faktury, kupní smlouvy, pokladní doklady. Uznatelný náklad musí být dále prokazatelně zaplacen ze strany konečného uživatele s výjimkou výdajů v naturáliích a režijních nákladů. Uznatelné náklady akce je nutné u akcí snížit o příjmy získané během doby realizace. Uznatelné náklady se snižují o tyto příjmy nejpozději v okamžiku podání poslední Žádosti o proplacení výdajů akce. Podnikatelé příjmy vzniklé v průběhu realizace akce neodečítají. V příloze A – D jsou uznatelné a neuznatelné náklady specificky upraveny ve vztahu ke konkrétním podmínkám grantového schématu. Směrodatným datem pro posouzení uznatelnosti nákladů je datum zdanitelného plnění; u nákladů, které nejsou předmětem daně z přidané hodnoty pak datum úhrady příslušného nákladu. Datum zdanitelného plnění musí být v rozmezí od data registrace Žádosti do termínu ukončení realizace akce uvedeného ve Smlouvě o financování akce. Příslušný uznatelný náklad musí být uhrazen nejpozději do data předložení Závěrečné zprávy, včetně vyúčtování akce (tj. včetně Žádosti o proplacení výdajů akce) uvedeného ve Smlouvě o financování akce. 13


5.5

Účetnictví konečného uživatele

Konečný uživatel vede účetnictví v souladu se Zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví nebo daňovou evidenci dle Zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu v jeho pozdějších zněních, rozšířenou o dodatečné požadavky: 

příslušný doklad musí splňovat předepsané náležitosti účetního dokladu ve smyslu § 11 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,



předmětné doklady musí být správné, úplné, průkazné, srozumitelné a průběžně písemně vedeny způsobem zaručujícím jejich trvalost,



při kontrole konečný uživatel poskytne na požádání kontrolnímu orgánu daňovou evidenci v plném rozsahu.

Účetnictví bude vedeno v elektronické podobě s využitím účetního softwaru. Konečný uživatel musí ve svém účetnictví zabezpečit, aby náklady související s akcí, na kterou byla poskytnuta dotace, byly vedeny jednoznačně odděleně od ostatních nákladů vlastního účetnictví konečného uživatele (formou samostatného hospodářského střediska, analytické evidence, samostatné zakázky apod.). Musí být jednoznačně prokazatelné, zda konkrétní náklad je (nebo není) vykazován na podporovanou akci a skutečně odpovídá charakteru akce. Kopie účetních dokladů týkajících se akce musí být vedeny v samostatné složce. Náležitosti, které je nutné doložit k žádosti o proplacení výdajů akce, definuje samostatně Příloha č. 9 Pokynů pro žadatele.

5.6

Dělení akcí do etap

Žadatel musí v případě grantu ze strukturálních fondů počítat s tím, že její proplácení bude prováděno až následně, na základě prokázání skutečně vynaložených nákladů, tj. po proplacení prací provedených dodavatelsky, proplacení mezd, zaplacení nakupovaného zařízení atd. a po proběhnutí procedury spojené s vykázáním a schválením těchto prací vůči Moravskoslezskému kraji (nutnost doložení fakturami a doklady o zaplacení apod.). Proplacení vynaložených nákladů (resp. podílu grantu na vynaložených nákladech) bude provedeno po ukončení akce. Za podmínek uvedených níže lze akci rozdělit do několika etap, pak proplácení nákladů proběhne po ukončení realizace každé etapy (víceetapová akce). Etapy se uvádějí při vyplňování Žádosti. Každá etapa se vymezuje časově (datum zahájení a ukončení etapy) a věcně, vymezením jednotlivých typů uznatelných nákladů v každé etapě s určením jejich hodnoty a stručným popisem etapy. Pro vymezení podmínek etapizace akcí obecně platí: a) Jednoetapová akce je taková akce, která nesplňuje podmínky pro víceetapovou akci. U jednoetapových akcí bude grant proplacen jednorázově až na základě ukončené akce. b) Víceetapovou akcí může být pouze taková akce, která splní následující podmínky: hodnota celkových uznatelných nákladů akce bude vyšší než:





-

2 mil. Kč u GS Regionální podpora podnikům v Moravskoslezském kraji a Podpora místní infrastruktury pro cestovní ruch,

-

1 mil. Kč u GS Jednotný komunikační styl,

-

0,8 mil. Kč u GS Síť sociální integrace, uznatelné náklady jednotlivé etapy dosahují minimálně limitů:


-


-

0,5 mil. Kč u GS Jednotný komunikační styl,

-

0,8 mil. Kč u GS Síť sociální integrace,



Smlouva o financování akce uzavřená mezi Moravskoslezským krajem a konečným uživatelem obsahuje ustanovení o platbách za etapy, včetně definice jednotlivých etap,



konečný uživatel prokáže, že uhradil veškeré náklady příslušné etapy akce.

Platby budou příjemci hrazeny vždy po ukončení etapy akce a prokázání a vyúčtování nákladů spojených s její realizací (konečný uživatel předloží faktury a vyúčtování nákladů za ukončenou etapu v rámci etapové zprávy). Jednotlivé etapy musí být v akci viditelně označeny a popsány tak, aby bylo možno přesně identifikovat obsah každé etapy a rozpočtové náklady vyčleněné na její ukončení, respektive dosažení. V rámci etapové platby může žadatel získat dotaci ve výši maximálně 50 % z celkových uznatelných nákladů etapy (konkrétní výše příspěvku v % je uvedena ve Smlouvě o financování akce). Konečný uživatel může požádat o platbu max. 3x ročně v závislosti na charakteru akce. V průběžných (etapových) platbách může být vyplaceno max. 80 % celkových způsobilých výdajů akce. V závěrečné platbě obdrží konečný uživatel doplatek ve výši % podílu finanční pomoci, uvedeného ve Smlouvě o financování akce, ze skutečně vynaložených výdajů po odečtení doposud vyplacených etapových plateb.


6 PŘEDKLÁDÁNÍ NÁVRHŮ 6.1

AKCÍ

Žádost o financování akce

Podkladem pro přípravu Žádosti je: a) Oznámení o vyhlášení kola výzvy na úřední desce Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, webových stránkách internetového serveru Moravskoslezského kraje (www.nuts2moravskoslezsko.cz) a v regionálním tisku. Oznámení o vyhlášení kola výzvy bude obsahovat vyhlašovatele výzvy, název a registrační číslo grantového schématu, povahu a územní určení podporovaných aktivit, plnou adresu webových stránek, kde je možné nalézt veškerou dokumentaci k výzvě (Pokyny pro žadatele včetně všech příloh), přesnou adresu a termín (den a hodina) pro předkládání Žádostí. b) Pokyny pro žadatele. Pokyny pro žadatele jsou vypracovávány pro každé kolo výzvy. Skládají se z obecné části a specifické části pro jednotlivá grantová schémata. Pokyny pro žadatele vysvětlují účel (zaměření) kola výzvy, definují postupy pro podávání Žádosti o financování akce a požadavky na její přílohy, dále stanovují kritéria pro kontrolu formálních náležitostí a kritéria přijatelnosti. Pokyny poskytují rovněž informace o smluvních podmínkách platných pro vybrané žadatele (konečné uživatele) a postupy závazné pro realizaci akce. V přílohách Pokynů pro žadatele jsou uvedeny požadavky na povinné přílohy Žádosti, tabulka pro rozpočet včetně příslušných komentářů, závazné osnovy a metodiky pro zpracování studie proveditelnosti a projektové dokumentace, hodnotící tabulky obsahující hodnotící kritéria pro jednotlivá GS a metodika finančního hodnocení akcí, přehled monitorovacích ukazatelů a standardní Smlouva o financování akce v rámci grantového schématu či Postup pro zadávání zakázek a Pravidla pro veřejnou podporu. Kromě toho přílohy Pokynů pro žadatele obsahují návod na vyplnění Závěrečné zprávy k akci či sankce za nenaplnění monitorovacích ukazatelů.

6.2

Poskytnutí doplňujících informací k výzvě

V období mezi vyhlášením kola výzvy a termínem pro předložení Žádostí o financování akce je žadatelům umožněno klást dotazy, které by jim pomohly Žádost sestavit a správně vyplnit formulář Žádosti a jeho přílohy. Kontaktním místem, jemuž lze adresovat dotazy, je Oddělení řízení grantových schémat odboru regionálního a ekonomického rozvoje (v případě grantového schématu Regionální podpora podnikům i regionální pobočka CzechInvestu na adrese: Výstavní 8, 709 51 Ostrava - Mariánské Hory, kontaktní telefon: 597 479 212, kontaktní email pro dotazy: [email protected], vzhledem k plánované změně sídla pobočky bude v průběhu výzvy nová kontaktní adresa aktualizována na stránkách www.nuts2moravskoslezsko.cz). Dotazy bude možno klást osobně, v rámci dohodnutých konzultací, telefonicky nebo elektronicky (jméno a e-mailová adresa kontaktního pracovníka bude součástí výzvy a je rovněž uvedena v Pokynech pro žadatele – viz kap. 14) do 5 kalendářních dnů a odpověď bude odeslána nejpozději do 3 kalendářních dnů před konečným termínem pro předkládání Žádostí o financování akcí. Ke každému kolu výzvy každého GS uspořádá ATGS minimálně 1 informační seminář, na kterém seznámí žadatele s podmínkami vyhlášené výzvy a poskytne jim podrobné informace k přípravě Žádostí o financování akce. Subjekty, poskytující informace, nesmí z důvodu možného zvýhodnění některých žadatelů a možného konfliktu zájmů zpracovávat Žádosti o financování akce nebo některou z jejích povinných příloh, mohou jim pouze poskytnout veškeré potřebné informace pro jejich


zpracování tak, aby předložená Žádost splňovala formální náležitosti, a aby požadovaná pomoc odpovídala zaměření SROP.

6.3

Formulář Žádosti

Žadatel vyplní elektronickou Žádost v programu ELZA s využitím kontextové nápovědy, která je součástí tohoto programu. Program ELZA je volně ke stažení na internetových stránkách Moravskoslezského kraje www.nuts2moravskoslezsko.cz. Žadatel program podle návodu nainstaluje do svého počítače. Vyplňování Žádosti s využitím kontextové nápovědy lze kdykoliv přerušit a rozpracovanou Žádost uložit. Finálním uložením vyplněné Žádosti na disketu nebo CD získá žadatel elektronickou verzi Žádosti ve formátu .xml. Vytištěním vyplněné finální verze Žádosti z programu ELZA získá žadatel tištěnou verzi Žádosti. Elektronická i tištěná verze Žádosti je při finálním uložení označena nezaměnitelným kódem. Shoda tohoto kódu v elektronické verzi Žádosti a na tištěné verzi je kontrolována. Žadatel si archivuje nejen verzi finálně uložené žádosti ELZA ve formátu .xml,, ale také formát .ben, z něhož se následně bude generovat žádost o platbu.

6.4

Jak, kam a kdy předkládat Žádosti

Žádosti budou podávány osobně na Oddělení řízení grantových schémat, odbor regionálního rozvoje, Moravskoslezský kraj – Krajský úřad, 28. října 117, 702 18 Ostrava, v úředních hodinách (Po, St – 9:00-17:00, Út, Čt – 9:00 – 15:00, Pá – 9:00 – 14:30 hodin). U grantového schématu Regionální podpora podnikům budou Žádosti předkládány na regionální kancelář CzechInvestu: CzechInvest, Regionální kancelář pro Moravskoslezský kraj, Výstavní 8, 709 51 Ostrava – Mariánské Hory, vzhledem k plánované změně sídla pobočky bude v průběhu výzvy nová kontaktní adresa aktualizována na stránkách www.nuts2moravskoslezsko.cz. Obálka s Žádostí musí obsahovat : 1. 2x tištěnou verzi Žádosti (výtisk ELZA), v případě GS Regionální podpora podnikům v Moravskoslezském kraji 3x tištěnou verzi Žádosti; tištěný výstup elektronické verze Žádosti (vždy originály) bude pevně spojen, poslední strana Žádosti a seznam příloh budou podepsány žadatelem nebo jeho oprávněným zástupcem (v tomto případě musí být přiložena ověřená plná moc žadatele tomuto oprávněnému zástupci), 2. 1x disketu nebo CD s elektronickou verzí Žádosti ve formátu .xml a vyplněným formulářem rozpočtu akce, (u GS Regionální podpora podnikům v Moravskoslezském kraji rovněž elektronické verze finančních formulářů CI dle typu žadatele a finanční plán akce) 3. 2x povinné, příp. nepovinné přílohy Žádosti, v případě GS Regionální podpora podnikům v Moravskoslezském kraji 3x povinné, příp. nepovinné přílohy. Jednotlivé povinné přílohy musí být očíslovány podle seznamu příloh, uvedeného v elektronické Žádosti ELZA a podle tohoto seznamu seřazeny. Seznam povinných příloh je automaticky generován programem ELZA. Nepovinné přílohy, pokud jsou k Žádosti připojeny, je třeba do tohoto seznamu v rámci elektronické Žádosti ELZA doplnit. Na seznamu příloh musí být uveden název příloh, počet listů jednotlivých příloh, příp. stručný popis příloh.


Pokud mají přílohy více než 1 list, musí být tyto listy pevně spojeny. Každá z předpokládaných příloh musí obsahovat titulní stranu, na které bude uvedeno číslo a název přílohy, počet listů přílohy, název žadatele a označení, zda se jedná o kopii či originál přílohy. Originál příloh bude navíc podepsán žadatelem, jeho oprávněným zástupcem nebo kontaktní osobou žadatele. Přílohy jsou v jednom vyhotovení originálem nebo ověřenou kopií a další vyhotovení jsou prosté kopie (výjimku tvoří Projektová dokumentace u GS Regionální podpora podnikům v Moravskoslezském kraji a GS Podpora místní infrastruktury pro cestovní ruch, kde postačí ve všech pare prostá kopie). Žádost i všechny povinné, příp. nepovinné přílohy doporučujeme zkompletovat a vložit do šanonu, složky či jiné ucelené formy. Vlastní obálka musí být řádně zalepena, s přelepením spoje samolepkou s podpisem, případně i razítkem žadatele přes spoj. Na obálce musí být uvedena adresa: Oddělení řízení grantových schémat, odbor regionálního a ekonomického rozvoje, Moravskoslezský kraj – Krajský úřad, 28. října 117, 702 18 Ostrava (u grantového schématu Regionální podpora podnikům: „Regionální pobočka CzechInvestu, Výstavní 8, 709 51 Ostrava - Mariánské Hory“, vzhledem k plánované změně sídla pobočky bude v průběhu výzvy nová kontaktní adresa aktualizována na stránkách www.nuts2moravskoslezsko.cz) a dále zde musí být uvedeno: 1. číslo výzvy, 2. název grantového schématu, 3. úplný název žadatele, 4. název akce, 5. místo realizace akce (obec, více obcí, mikroregion) 6. výrazný nápis „NEOTVÍRAT!“. Žádosti lze předkládat osobně počínaje dnem vyhlášení kola výzvy až do dne a hodiny uvedené jako konečný termín pro předkládání návrhů akcí v oznámení o vyhlášení kola výzvy. Žádosti doručené jakýmkoli jiným způsobem (např. poštou, faxem nebo e-mailem), doručené na jiné adresy, obdržené po termínu uzávěrky nebudou otevřeny a budou vráceny žadateli. Doručitel obdrží písemný doklad o převzetí s uvedením data a času doručení, vystavený OŘGS (u grantového schématu Regionální podpora podnikům vystaví potvrzení přejímající pracovník regionální kanceláře CzechInvestu).


7 HODNOCENÍ NÁVRHŮ AKCÍ Hodnocení a výběr akcí bude realizován ve 2 etapách: 1. Posouzení formálních náležitostí (administrativní soulad) a posouzení přijatelnosti (kritéria přijatelnosti) akce. 2. Hodnocení akce (hodnotící kritéria).

7.1

Posouzení formálních náležitostí

Kontrola splnění formálních náležitostí Žádosti spočívá v ověření následujících kritérií: 

Žádost byla doručena před datem a hodinou uzávěrky přijímání Žádostí pro danou výzvu.



Žádost byla dodána v elektronické podobě.



Žádost byla dodána v tištěné podobě ve dvou, v případě GS Regionální podpora podnikům v Moravskoslezském kraji ve třech vyhotoveních (vždy originál).



V Žádosti jsou vyplněny všechny předepsané údaje.



Verze elektronické a tištěné Žádosti jsou (dle kontrolního znaku) shodné.



Jsou doloženy všechny úplné povinné přílohy.



Všechny povinné přílohy, popř. nepovinné přílohy jsou dodány ve dvou, v případě GS Regionální podpora podnikům v Moravskoslezském kraji ve třech pare (1x originál nebo ověřená kopie a další prosté kopie). Výjimku tvoří Projektová dokumentace u GS Regionální podpora podnikům v Moravskoslezském kraji a GS Podpora místní infrastruktury pro cestovní ruch, kde postačí ve všech pare prostá kopie.



Tištěná Žádost je podepsaná žadatelem nebo jeho statutárním zástupcem nebo jinou oprávněnou osobou.



Všechny přílohy jsou očíslovány podle seznamu příloh podepsaného žadatelem, jeho statutárním zástupcem nebo jinou oprávněnou osobou.



Obálka byla řádně zapečetěna a opatřena požadovanými údaji.

Nesplňuje-li Žádost formální náležitosti, je stanovena lhůta k odstranění formálních nedostatků na základě výzvy k doložení formálních náležitostí, kterou zasílá manažer příslušného GS (v případě GS Regionální podpora podnikům v Moravskoslezském kraji i pracovník CI) žadateli elektronickou poštou. Ve výzvě je specifikováno, o jaký nedostatek se jedná. Lhůta pro doplnění jakýchkoli chybějících náležitostí je stanovena na 2 pracovní dny od doby doručení výzvy k doložení formálních náležitostí žadateli, žadatel doručí chybějící náležitosti osobně na adresu gestora GS, kterým je oddělení řízení grantových schémat (u GS Regionální podpora podnikům v Moravskoslezském kraji žadatel doručí chybějící náležitosti na adresu RK CzechInvestu). Žádosti nesplňující formální náležitosti ani po ukončení termínu výzvy k doložení formálních náležitostí, kdy žadatel nereaguje na výzvu k doložení formálních náležitostí, jsou z dalšího hodnocení vyloučeny z důvodů negativního výsledku kontroly formálních náležitostí. V případě, že Žádost zároveň nesplňuje některé kritérium přijatelnosti, žadatel nebude vyzván k doložení formálních náležitostí (nesmí se ovšem jednat o typ formálních nedostatků, které by bránily posouzení přijatelnosti) a bude vyřazen na přijatelnosti. U Žádostí, které úspěšně prošly kontrolou formálních náležitostí je provedena kontrola přijatelnosti návrhů akcí.


Kritéria pro ověření přijatelnosti Žádosti jsou: 

akce se vztahuje pouze na jedno opatření programu SROP;



akce je v souladu s grantovým schématem, vyhlášenou výzvou a s oprávněnými aktivitami, definovanými v Pokynech pro žadatele pro příslušné kolo výzvy;



realizace akce na území Moravskoslezského kraje, resp. na území vymezeném ve výzvě;



soulad akce s příslušnou legislativou ČR a EU týkající se zadávání zakázek, ochrany hospodářské soutěže, vlivu na životní prostředí a rovných příležitostí;



splnění definice pro konečného uživatele uvedené v Pokynech pro žadatele pro příslušné kolo výzvy;



akce nemá prokazatelně negativní vliv na žádnou z horizontálních priorit;



doba realizace akce není mimo povolené období uvedené ve výzvě a v Pokynech pro žadatele pro příslušné kolo výzvy (akce bude ukončena do 30.4.2008);



požadovaný příspěvek je v rozmezí minimální a případně maximální výše grantu14 uvedené v Pokynech pro žadatele pro příslušné kolo výzvy;



požadovaný příspěvek nepřesahuje procentuální výši příspěvku uvedenou v Pokynech pro žadatele pro příslušné kolo výzvy;



akce respektuje minimální hranici celkových uznatelných nákladů pro příslušné GS;



pro opatření 1.1 finanční hodnocení žadatele provedené pracovníky RK CI je vyhovující.

Kontrola formálních náležitostí a přijatelnosti bude hodnocena odpověďmi ANO/NE a nesplnění jednoho z těchto kritérií představuje vyloučení Žádosti z dalšího hodnocení. Žadatelům, jejichž Žádosti byly v průběhu kontroly přijatých akcí vyřazeny, zašle manažer GS písemnou informaci o této skutečnosti, vč. důvodu vyřazení Žádosti. Dopis zároveň oznamuje žadatelům, že na dotaci z GS SROP není právní nárok a že si mohou u manažera GS vyzvednout 1 pare (originál) podané Žádosti a příloh. Druhé pare (příp. třetí pare u GS RPP) bude archivováno v archivu OŘGS (CzechInvestu).

7.2

Hodnocení akce

Návrhy akcí, které úspěšně prošly kontrolou formálních náležitostí a přijatelnosti, vyhodnotí ATGS z hlediska technické a finanční kvality. Všechna hodnotící kritéria jsou uspořádána do skupin kritérií, kterým je v rámci bodování přidělena váha. Ta bude respektována napříč všem opatřením. Strukturu skupin kritérií a jim přiřazenou váhu ukazuje následující tabulka: Skupiny a kritéria hodnocení 1. Schopnosti a zkušenosti žadatele 2. Potřeba a relevance akce 3. Kvalita akce 4. Horizontální kritéria

Váha 15 % 30 % 45 % 10 %

Hodnotící kritéria budou hodnocena na stupnici bodů s možností násobku u některých významnějších kritérií. Výsledný počet bodů bude určován počtem dosažených bodů za maximální výše grantu pro drobné podnikatele do 10 zaměstnanců v rámci GS RPP (op. 1.1 SROP) a malé a střední podnikatele (0-249 zaměstnanců) v rámci GS JKS (podop. 4.1.2 SROP) = 100.000 EUR. Při hodnocení kritéria přijatelnosti bude přepočítáno dle kurzu ČNB platného ke dni finálního uzavření elektronické žádosti ELZA, příp. k datu registrace Žádosti. 14


jednotlivá kritéria a vahou celé skupiny kritérií. Každé kritérium je podrobně specifikováno jak z hlediska konkrétního bodování, tak z hlediska vazby na konkrétní část Žádosti nebo povinnou přílohu, podle které má být posuzováno. Hodnocení akcí provádějí zaměstnanci odboru regionálního a ekonomického rozvoje, resp. odboru sociálních věcí, zařazení do Krajského úřadu Moravskoslezského kraje (příp. pracovníci CI u akcí předkládaných do GS RPP), kteří si mohou vyžádat expertní posudek některého ze skupiny nezávislých poradců. Před započetím práce podepíší všichni experti prohlášení o nepodjatosti a Etický kodex SROP. Posudek vypracovaný expertem má pouze doporučující charakter (nezahrnuje bodové ohodnocení, pouze slovní vyjádření experta, samotné přidělení bodů provádí hodnotitel z ATGS). Každou akci hodnotí nezávisle na sobě 2 hodnotitelé složení z pracovníků ATGS (u GS RPP i hodnotitelé CI). Pro hodnocení musí hodnotitelé použít hodnotící kritéria, která jsou přílohou Pokynů pro žadatele v rámci příslušného kola výzvy. V případě diametrálních rozdílů mezi hodnoceními obou hodnotitelů rozhoduje vedoucí OŘGS (u GS RPP zodpovědný pracovník CI). V případě hodnocení návrhu akce u opatření 1.1 je pro hodnocení části 3.- Kvalita akce pro hodnotitele - závazným podkladem odborné posouzení akce vypracované CI. Pokud hodnotitel přidělí v rámci příslušných kritérii jiné body než je doporučení CzechInvestu, vypracuje písemné zdůvodnění. Hodnotitelé musí splňovat podmínku nepodjatosti ve vztahu k hodnocenému návrhu na akci i k žadateli. Vzhledem ke skutečnosti, že akce budou předkládány v rámci uzavřených kol jednotlivých výzev, je výběr akcí založen na principu soutěže mezi předloženými akcemi. Budou vybrány ty akce, které dosáhly nejlepšího bodového hodnocení. Počet podpořených akcí pak bude limitován výší alokace dané výzvy. Prahovou úroveň bodového ohodnocení, kterou musí v daném kole výzvy splnit každá akce navržená k financování i akce navržená jako náhradní, stanovuje zastupitelstvo kraje na svém zasedání. Minimální hranice prahové úrovně nesmí klesnout pod 50 % z celkového možného počtu bodů. V případě akcí se stejným bodovým hodnocením, které jsou na hranici alokace určené pro danou výzvu, bude rozhodujícím kritériem naplňování monitorovacích ukazatelů grantového schématu.

7.3

Vyřazení akce

V průběhu procesu výběru i hodnocení akce jsou stanoveny případy, kdy je akce vyřazena z dalšího procesu hodnocení. Mezi tyto důvody (na základě kterých není akce již dále hodnocena) patří nesplnění kritérií formálních náležitostí a nesplnění kritérií přijatelnosti. Mezi důvody, na základě kterých je akce hodnocena, ale je doporučeno zastupitelstvu kraje, aby nebyla vybrána pro účely financování, patří: 

nesplnění prahové úrovně bodového hodnocení – min. 50 % - všech kritérií jako celku (doporučená hranice pro udržení kvality realizovaných akcí),



v odůvodněných případech zcela jasné pochybení, nesrovnalost, nebo nevyhovující parametry (zaměření, cíle, indikátory) akce na základě jasné a nezvratné argumentace, odůvodnění hodnotitele – ATGS nebo experta.


8 ROZHODOVÁNÍ O UDĚLENÍ GRANTU O udělení grantu bude rozhodovat zastupitelstvo Moravskoslezského kraje na základě doporučení Pracovní skupiny pro GS. Pracovní skupina pro GS bude pro každé grantové schéma jmenovaná radou Moravskoslezského kraje, bude mít nejméně 7 členů a bude složena z: 

členů zastupitelstva Moravskoslezského kraje,



členů výboru zastupitelstva Moravskoslezského kraje, který má v kompetenci regionální rozvoj a dalších výborů a komisí zřízených zastupitelstvem a radou Moravskoslezského kraje,



případně dalších členů.

Zastupitelstvo kraje schvaluje na základě návrhu vypracovaného ATGS seznam vybraných akcí seřazených dle dosaženého bodového ohodnocení, vč. maximální výše dotace, případně schvaluje seznam náhradních akcí pro dodatečné poskytnutí nepřidělených dotací. Navrhovaný postup pro výběr akcí odpovídá metodice SROP dané hodnotícími kritérii a neumožňuje svévolně měnit pořadí stanovené hodnocením ani výši podpory u jednotlivých akcí v tomto seznamu. Změna výše podpory je možná pouze u poslední schválené akce, která je na hranici finanční alokace. Dne 17.2.2005 přijalo rovněž i zastupitelstvo kraje svým usnesením č. 3/61/1 Etický kodex SROP. Usnesení zastupitelstva kraje bude zveřejněno do 7 kalendářních dnů po schválení akcí na webových stránkách internetového serveru Moravskoslezského kraje www.krmoravskoslezsky.cz. Zároveň bude následně zajištěn přenos informací na internetové stránky www.nuts2moravskoslezsko.cz. ATGS zašle všem žadatelům (neúspěšným, úspěšným i náhradníkům) oznámení s výsledkem rozhodnutí zastupitelstva včetně zdůvodnění zpravidla do 14 kalendářních dnů po zasedání zastupitelstva. V případě velkého počtu schválených akcí se tento termín může adekvátně prodloužit. Rozhodnutí zastupitelstva kraje ohledně odmítnutí Žádosti nebo neudělení grantu je konečné. Na přidělení grantu není právní nárok.

8.1

Kontroly akcí

Předmětem kontroly je proces poznání skutečného stavu, porovnání stavu skutečného se stavem deklarovaným a požadovaným a zjištění dodržování stanovených předpisů a pravidel. V rámci programu SROP se člení kontroly do tří základních druhů: •

předběžná (ex-ante),

•

průběžná (interim),

•

následná (ex-post).

Pro provádění kontrol jsou stanoveny kontrolní postupy spočívající v: •

ověřování údajů uvedených v Žádosti o kontrola);

•

průběžném sledování realizace akcí až do jejich ukončení a vyúčtování (interim – průběžná kontrola);

•

následném ověřování dodržování podmínek uvedených ve Smlouvě po ukončení akce, tj. porovnání obsahu konkrétních Smluv včetně jejich specifických částí s výsledky realizace akce (ex-post – následná kontrola).

financování akce (ex-ante – předběžná


Mezi základní práva a povinnosti kontrolované osoby patří: 

být informován o termínu plánované kontroly minimálně 48 hodin předem,



vyžádat si náhradní termín pro kontrolu na místě z velmi vážných důvodů; kontrolovaná osoba je povinna navrhnout náhradní termín nejpozději do 7 kalendářních dnů od navrhovaného dne,



po provedení kontrol doložit své vyjádření k zápisu, a to do 7 kalendářních dnů od doručení zápisu,



vytvořit podmínky pro provedení kontroly, osobně se zúčastnit a zdržet se jednání a činností, které by mohly ohrozit její řádný průběh,



předložit kontrolní skupině na vyžádání dokumenty o kontrolách jak fyzických, tak finančních, které provedly jiné kontrolní orgány a které mají vztah ke kontrole akce financované z grantového schématu,



umožnit kontrolní skupině vstup na pozemek, do každé provozní budovy, místnosti a místa včetně dopravních prostředků a přepravních obalů, přístup k účetním písemnostem, záznamům a informacím na nosičích dat v rozsahu nezbytně nutném pro dosažení cíle kontroly,



uchovávat Smlouvu o financování akce včetně dodatků a veškeré účetní doklady týkající se poskytnuté pomoci u příjemců podpory minimálně 10 let po provedení závěrečné platby.



přijmout opatření k nápravě nedostatků zjištěných kontrolou.

8.1.1

Kontrola před uzavřením Smlouvy o financování akce (kontrola ex-ante)

První část kontroly ex-ante První, administrativní část kontroly ex-ante je provedena u všech návrhů akcí v rámci kontroly formálních náležitostí a přijatelnosti. Druhá část kontroly ex-ante Druhou částí kontroly ex-ante je fyzická kontrola na místě prováděná u vzorku akcí na základě vypracované analýzy rizik, a to zpravidla u těch akcí, které v rámci analýzy rizik získaly nejvyšší počet bodů. Fyzická kontrola na místě proběhne zpravidla do 15 kalendářních dnů (v závislosti na počtu akcí) od schválení akcí zastupitelstvem. U vybraných náhradních akcí proběhne fyzická kontrola na místě až v případě jejich zařazení do kategorie vybraných akcí a pokud to bude vyžadovat výsledek analýzy rizik. Kontroly na místě mohou být prováděny ještě před rozhodnutím zastupitelstva kraje o poskytnutí podpory, a to u akcí doporučených k poskytnutí podpory Pracovní skupinou pro GS a na základě provedené analýzy rizik. Analýzu rizik provádí ATGS pro akce schválené zastupitelstvem Moravskoslezského kraje k financování, a to zpravidla do 5 pracovních dnů po zasedání zastupitelstva kraje. ATGS nejprve stanoví kritéria pro hodnocení rizikovosti akcí (velikost akce, proveditelnost, časové hledisko, vlastnické vztahy, případně jiná specifická rizika vycházející z charakteru příslušného GS) a bodový rozsah pro ocenění těchto kritérií (větší riziko – větší počet bodů). Poté provede bodové hodnocení rizikovosti u všech akcí vybraných pro podporu a provede výběr nejrizikovějších akcí při respektování max. počtu bodů a stanoveného procenta rozsahu kontroly. Metodický postup a výsledky hodnocení rizikovosti podepsané manažerem GS musí být archivovány spolu s dokumentací ke kolu výzvy. Na základě výsledků analýzy rizik budou určeny akce, u kterých bude uskutečněna fyzická kontrola na místě.


Vedoucí Monitorovací pracovní skupiny sestaví plán kontrol včetně personálního obsazení kontrolních skupin. Kontrolní skupina je vždy minimálně dvoučlenná. Vedoucím kontrolní skupiny je zpravidla pracovník OŘGS nebo administrátor GS, druhým členem bude zpravidla finanční manažer grantového schématu. Fyzické kontroly na místě se mohou zúčastnit rovněž pracovníci S-RR, odboru kontroly, odboru financí, odboru kancelář ředitelky krajského úřadu, případně dalších sektorových odborů KÚ. Členem kontrolní skupiny nemůže být pracovník, který prováděl hodnocení příslušné akce. Manažer příslušného GS, příp. vedoucí kontrolní skupiny oznámí vhodným způsobem (telefonicky s potvrzením faxem, nebo elektronickou poštou) žadateli min. 48 hodin před uskutečněním kontroly datum a přibližnou hodinu zahájení fyzické kontroly na místě (termín může být na žádost žadatele změněn). Vedoucí kontrolní skupiny a její členové si před provedením fyzické kontroly na místě prostudují akci a stanoví postup a rozsah fyzické kontroly na místě. Zajistí také seznámení kontrolované osoby s jejími právy a povinnostmi. Při vlastní kontrole na místě se zaměstnanec KÚ MSK prokáže průkazem zaměstnance. Předmětem kontroly bude: a) Identifikace žadatele – ověření pravdivosti údajů uvedených v Žádosti. b) Kontrola akce: 

umístění akce odpovídá údajům předloženým v Žádosti;



stav akce odpovídá popisu uvedenému v Žádosti a práce probíhají v souladu s předloženou dokumentací;



v případě, že akce počítá s paralelně prováděnými aktivitami, které mají přímou souvislost s realizací akce, je kontrolován stav těchto příprav a do jaké míry odpovídají údajům v Žádosti;



průběh zadávacího řízení, pokud už bylo vyhlášeno výběrové řízení na dodavatele, odpovídá ustanovením zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, příp. podmínkám SROP uvedeným v Pokynech pro žadatele pro příslušné kolo výzvy;



provede se kontrola majetku nutného k realizaci akce podle projektové dokumentace, např. hospodářské budovy, technologie, pozemky atd.;



provede se kontrola dalších bodů podle projektové dokumentace, např. ověření počtu pracovních míst a dalších vstupních údajů.

Vedoucí kontrolní skupiny vypracuje zápis z fyzické kontroly na místě, na němž žadatel potvrdí řádné oznámení termínu kontroly svým podpisem. V zápise bude uvedeno, zda kontrolní skupina doporučuje podepsání Smlouvy o financování akce (důvodem nedoporučení je nesplnění podmínek dle bodu b). V případě těchto závažných pochybení ze strany žadatele a nemožnosti sjednat dodatečně nápravu při již započaté realizaci akce může kontrolní skupina nedoporučit podepsání Smlouvy o financování akce. V takovém případě je nutné případ projednat v příslušném orgánu kraje. Zápis bude zaslán žadateli emailem a ten je povinen jej nejpozději do 7 kalendářních dnů od jeho doručení odeslat se svým podpisem a případnými námitkami doporučeně zpět na oddělení řízení grantových schémat odboru regionálního a ekonomického rozvoje. Případné námitky žadatele k obsahu zápisu projedná ATGS a o závěrech ho zpravidla do 7 kalendářních dnů vyrozumí.


9 REALIZACE AKCÍ 9.1

Smlouva o financování akce

Následně po rozhodnutí zastupitelstva kraje o přidělení dotace a po případné fyzické kontrole na místě zpracuje ATGS návrh Smlouvy o financování akce, příp. změnové protokoly, které zašle zpravidla emailem konečnému uživateli a vyzve ho k zaslání připomínek k návrhu Smlouvy a příp. doplnění změnových protokolů. Současně vyzve ATGS konečného uživatele k doložení povinných příloh, které nebyly doloženy k Žádosti. Tyto přílohy musí být doloženy konečným uživatelem nejpozději k jím podepsané Smlouvě o financování akce. Smlouva o financování akce je standardní smlouvou Moravskoslezského kraje o poskytnutí dotace upravenou pro podmínky SROP. Na základě připomínek žadatele připraví ATGS Smlouvu o financování akce v 7 vyhotoveních a vyzve konečného uživatele k jejímu podpisu do 14 kalendářních dní od zaslání Smlouvy na jeho adresu, příp. od zaslání finální verze Smlouvy a výzvy k jejímu podpisu na OŘGS emailem konečnému uživateli. V případě, že podpis Smlouvy o financování akce bude nutné nechat schvalovat orgánem místní samosprávy (v případě, že žadatelem je obec), může se tato lhůta přiměřeně prodloužit na základě žádosti žadatele a potvrzení manažera GS. K podpisu Smlouvy pak dojde bez zbytečného odkladu ihned po zasedání orgánů místní samosprávy. Smlouvu o financování akce podepisuje nejprve konečný uživatel a poté nositel GS Moravskoslezský kraj, jako smluvní strany. Moravskoslezský kraj má právo zamítnout ze závažných a řádně zdůvodněných příčin podepsat Smlouvy o financování akce v rámci grantového schématu a také může provést změny ve Smlouvě, zejména jako výsledek nedoložení povinných příloh, neuspokojivého výsledku fyzické kontroly na místě, nebo nedostatečné součinnosti, případně nepodepsání Smlouvy o financování akce ze strany konečného uživatele. V případě, že je konečný příjemce (Moravskoslezský kraj) současně konečným uživatelem, je postupováno v souladu s metodickým doporučením ŘO SROP ředitelům krajských úřadů č. 4 ze dne 29.6.2005 (č.j.: 23 963/2005-34). Před předáním Smlouvy k podpisu statutárnímu orgánu kraje ATGS zajistí kontrolu doložení všech povinných příloh Žádosti, zejména těch, které žadatel předkládá až před podpisem Smlouvy (vše ve dvou, u GS RPP ve třech pare). Po podpisu Smlouvy oběmi stranami ATGS zajistí distribuci 1 pare Smlouvy (včetně všech příloh) konečnému uživateli, 1 pare Smlouvy CRR, 1 pare Smlouvy ŘO SROP a 4 pare Smlouvy uchovává nositel GS (celkem tedy 7 pare smluv).


9.2

Podmínky poskytnutí grantu



Konečný uživatel je povinen realizovat akci na svoji vlastní zodpovědnost a v souladu se Žádostí, a to s ohledem na splnění cílů stanovených Žádosti.



Konečný uživatel je povinen realizovat akci s náležitou péčí, efektivitou, transparentností a pečlivostí v souladu s nejlepší praxí v příslušné oblasti a se Smlouvou o financování akcí (dále jen „Smlouva“; standardní verze smlouvy je uvedena v příloze č. 6 těchto Pokynů). Za tímto účelem se konečný uživatel zavazuje využít veškeré finanční, lidské a materiální zdroje požadované pro realizaci akce tak, jak je specifikováno v Žádosti.



Poskytovatel grantu neuznává žádnou smluvní vazbu mezi ním a partnerem (partnery) či subdodavateli konečného uživatele. Konečný uživatel je sám odpovědný vůči poskytovateli grantu za realizaci akce.



Grant může být použit pouze na úhradu uznatelných nákladů.



Grant lze použít jen na účel uvedený ve Smlouvě při dodržení závazných ukazatelů.



Grant není převoditelný na jiný právní subjekt. Konečný uživatel je povinen přijatý grant použít na financování akce, schválené Moravskoslezským krajem, kterou realizuje vlastním jménem, na vlastní účet a na vlastní odpovědnost.



Maximální procentuální podíl grantu spolu s minimálním procentuálním podílem vlastních finančních prostředků konečného uživatele na uznatelných nákladech akce je závazným ukazatelem finanční spoluúčasti. Jeho procentuální výše bude uvedena ve Smlouvě a vychází z rozpočtu uvedeného v Žádosti o financování akce.



Konečný uživatel je povinen dodržet všechny smluvně stanovené závazné ukazatele.



Konečný uživatel může z grantu hradit uznatelné náklady: -

které mají nezpochybnitelnou a bezprostřední souvislost s realizovanou akcí, jsou její součástí a splňují účel určený ve Smlouvě,

-

do výše stanovené ve Smlouvě .

Podrobné podmínky poskytnutí grantu jsou uvedeny ve Smlouvě o financování akce (viz příloha č. 6 - vzor standardní Smlouvy o financování akce).

9.3

Změny akce - dodatek ke Smlouvě o financování akce

Jakékoliv změny akce, ke kterým v průběhu její realizace dojde, musí konečný uživatel oznámit gestorovi GS, a to do třiceti kalendářních dní před vlastní změnou akce, nebo neprodleně po jejich zjištění, nejpozději však do 7 kalendářních dnů od doby, kdy změny nastaly. Popis a zdůvodnění těchto změn musí konečný uživatel uvést v monitorovacích zprávách. Změny, které neovlivní cíle akce nebo naplnění monitorovacích ukazatelů, avšak jsou součástí ustanovení Smlouvy o financování akce, např. změna účtu banky, sídla příjemce, změna harmonogramu u víceetapových akcí, termín ukončení a předložení žádosti o platbu, oznámí konečný uživatel písemně ATGS třicet kalendářních dnů před plánovaným uskutečněním změny nebo neprodleně po jejich zjištění, nejpozději však do 7 kalendářních dnů od doby, kdy změny nastaly (takovou změnu je nutné projednat v radě kraje, na základě jejíhož rozhodnutí připraví ATGS dodatek ke smlouvě o financování akce). Podstatné změny jsou takové, které se týkají zejména naplnění cílů akce spolu s monitorovacími ukazateli, příp. výrazně zasáhly do rozpočtu schválené akce (takovou změnu je nutné projednat ve vazbě na rozpočet kraje v zastupitelstvu kraje).


Pracovník ATGS posoudí předložené podklady, případně si vyžádá další informace a podklady od konečného uživatele, rozhodne o provedení případné kontroly akce. Upozornění: Dodatkem nelze měnit ustanovení Smlouvy zpětně, tzn. že Dodatek vyhotovený za účelem změny realizace akce musí nabýt účinnosti ještě v rámci realizace akce. Vzhledem k tomu, že schůze rady kraje se konají v termínech dle daného harmonogramu, je nezbytné, aby se konečný uživatel informoval u ATGS na termín konání schůze rady kraje, která by o vyhotovení Dodatku ke Smlouvě měla rozhodnout, a předložil žádost o změnu tak, aby vše bylo možné administrativně zúřadovat. Manažer/administrátor GS založí dodatek ke Smlouvě a veškerou korespondenci související se změnou ve Smlouvě do složky příslušné akce. V případě, že konečný uživatel provede změny, aniž by informoval konečného příjemce, vyhrazuje si konečný příjemce právo odstoupit od Smlouvy, pokud to uzná za vhodné. Změny rozpočtu Rozpočtové položky se mohou proti původnímu schválenému rozpočtu změnit za předpokladu, že uvedená změna nebude mít vliv na základní účel akce a její očekávané výsledky. Změnu může konečný uživatel provést, v případě, že: 

změna mezi dílčími nákladovými položkami bude provedena jen v rámci jednoho druhu nákladů,



změna mezi druhy nákladů nepřesáhne ± 15 % ve vztahu k výši přiznané finanční pomoci na jednotlivé druhy nákladů,

a zároveň musí být splněny následující podmínky: 

změna nebude mít vliv na základní účel akce,



stanovený procentuální podíl spolufinancování akce konečným uživatelem na celkových uznatelných nákladech bude dodržen.

Tyto změny musí být písemně oznámeny ATGS ihned, jakmile se o potřebě změny konečný uživatel dozví, nejpozději však do 7 kalendářních dnů od doby, kdy změny nastaly. Zvýšení celkových uznatelných nákladů nad hodnotu maximálních uznatelných nákladů uvedených ve Smlouvě hradí konečný uživatel v plné výši z vlastních prostředků.

9.4

9.4.1

Předčasné ukončení Smlouvy o financování akce v rámci grantového schématu Výpověď Smlouvy o financování akce ze strany konečného uživatele

Konečný uživatel může Smlouvu o financování akce v rámci grantového schématu v řádně odůvodněných případech vypovědět podáním písemné výpovědi s dvouměsíční výpovědní lhůtou. Výpověď předkládá odpovědnému manažerovi GS. Konečný uživatel nemá v tomto případě nárok na platby ani za realizované části akce. 9.4.2

Výpověď Smlouvy o financování akce v rámci grantového schématu ze strany Moravskoslezského kraje

Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech může Moravskoslezský kraj na základě rozhodnutí zastupitelstva kraje vypovědět Smlouvu podáním dvouměsíční písemné výpovědi, aniž by byl povinen platit finanční náhradu. Konečný uživatel má v tomto případě nárok na vyplacení pomoci jen v hodnotě dokončené části akce, a to ke dni podání výpovědi Smlouvy.


9.4.3

Odstoupení Moravskoslezského kraje od Smlouvy o financování akce v rámci grantového schématu

Moravskoslezský kraj může na základě rozhodnutí zastupitelstva kraje od Smlouvy odstoupit bez vyplacení jakékoli náhrady, pokud konečný uživatel: 

bez odůvodnění nesplní některý ze závazků na něj vložených a po písemné výzvě, aby se s těmito závazky vyrovnal, to neučiní ani nepodá uspokojivé vysvětlení do 30 kalendářních dnů od odeslání dopisu;



je v konkurzu nebo mu bylo povoleno vyrovnání;



změní svou právní formu, aniž tuto změnu oznámil Moravskoslezskému kraji;



provede změny akce bez vědomí Moravskoslezského kraje, a ty se následně prokáží jako podstatné a nebude k nim kvůli chybě konečného uživatele sjednán dodatek ke Smlouvě;



neprovede všechna opatření nezbytná pro to, aby předešel střetu zájmů;



převede nebo postoupí Smlouvu a platby s ní spojené třetí straně bez předchozího písemného souhlasu Moravskoslezského kraje;



dopustí se prokazatelné korupce (na základě pravomocného rozsudku soudu);



nesplní základní požadavky na finanční a technickou kontrolu akce;



za účelem získání pomoci uvede v předkládané dokumentaci nepravdivé nebo neúplné údaje nebo předkládá zprávy, které neodpovídají skutečnosti;



dopustí se prokázaných finančních podvodů (na základě pravomocného rozsudku soudu).

Dříve než Moravskoslezský kraj od Smlouvy odstoupí způsobem popsaným výše nebo místo tohoto odstoupení, může jako preventivní opatření, bez předchozího upozornění, pozastavit platby. V případě, že konečný uživatel neplní své závazky vyplývající z podmínek Smlouvy o financování akce v rámci grantového schématu (např. mít ve svém vlastnictví výsledky akce po dobu 5 let od ukončení Smlouvy o financování akce), může Moravskoslezský kraj rozhodnout o úplném nebo částečném navrácení vyplacené pomoci.

9.5

Zahájení a ukončení akce

Zahájením realizace akce se rozumí den, kdy byla zahájena realizace fyzických prací (zejména zahájení stavebních prací, dodání technologie ap.), nebo den, kdy začne poskytování služeb. Ukončením realizace akce se rozumí: a) den, kdy bude dokončena fyzická realizace (např. předávací protokoly, montážní listy ap. o ukončení dodávek stavebních prací a technologie, dodací listy apod.). Kolaudační rozhodnutí je pak nutno doložit nejpozději 1 měsíc po předání etapové/závěrečné zprávy, bez něj nedojde k proplacení výdajů. Datum podepsání protokolu o předání a převzetí díla nesmí překročit termín ukončení realizace akce uvedené ve Smlouvě o financování akce. b) den, kdy přestane poskytování služeb, financovaných z programu (např. doložení certifikací, prezenční listinou, fotodokumentací apod.).


Konečný uživatel je povinen doložit po ukončení realizace závěrečnou zprávu k akci (metodický pokyn pro její vyplnění tvoří Přílohu č. 9 Pokynů pro žadatele) a prokázat tak uzavření všech aktivit akce a zaplacení všech plateb konečným uživatelem v souladu se Smlouvou o financování akce a jejími případnými dodatky. Tuto skutečnost je třeba doložit kromě vlastních výstupů akce též ověřitelnými průkazy dosažení cílů akce (např. doklady o zaplacení plateb, pravomocným kolaudačním rozhodnutím, pokud dílo podléhá kolaudačnímu řízení podle stavebního zákona, certifikací, prezenční listinou, fotodokumentací apod.). Tyto doklady budou součástí závěrečné zprávy. Finančním ukončením akce se rozumí den, kdy budou dokončeny všechny platby spojené s realizací akce a finanční prostředky budou převedeny na účet konečného uživatele.

9.6

Konečná výše grantu

Maximální možná částka grantu a maximální podíl grantu na celkových uznatelných nákladech akce bude stanoven ve Smlouvě. Výše grantu se opírá o rozpočet uvedený ve schválené Žádosti. V případě, že skutečné uznatelné náklady akce budou nižší než jsou uvedeny v rozpočtu akce, bude konečná výše grantu stanovena jako podíl ze skutečných uznatelných nákladů akce schválených v závěrečné zprávě akce. Pro výpočet podílu grantu na skutečných uznatelných nákladech bude použit podíl grantu uvedený ve Smlouvě.

9.7

Vedení dokumentace akce

Koneční uživatelé musí - v souladu s ustanovením článku 38 odst. 6 nařízení Rady (ES) č.1260/1999 - uchovávat veškeré doklady, které souvisí s realizací akce a jejím financováním (buď v originále nebo ve verzích na obecně přijímaných nosičích dat, jejichž shoda s originálem je řádně ověřena) minimálně 10 let po provedení závěrečné platby Moravskoslezským krajem (pokud český zákon v příslušné oblasti, např. k vedení účetnictví či archivnictví nestanoví přísnější podmínky). Nesplnění povinnosti uchovávat příslušnou dokumentaci bude mít za následek odnětí spolufinancování v plné výši.

9.8

Audit

V případě realizace akce o finančním objemu více než 3 mil. EUR je nezbytné uzavřít smlouvu s autorizovaným auditorem o provedení nezávislého auditu po skončení GS. Tuto smlouvu musí konečný uživatel předložit gestorovi GS nejpozději před podáním 1. žádosti o proplacení. Zpráva autorizovaného auditora musí být připojena k závěrečné Žádosti o proplacení výdajů akce. Audit prováděný u akce musí vycházet z následujících dokumentů: 

Programového dokumentu SROP z prosince 2003,



Programového dodatku SROP verze 0.13 z 19.4.2006,



Pokynů pro žadatele pro grantová schémata implementovaná v rámci v Moravskoslezském kraji pro příslušné kolo výzvy a



Smlouvy o financování akce.

SROP

Typově bude auditorská zpráva zpracována jako zpráva auditora pro zvláštní účely, jejímž cílem bude ověřit, zda byly splněny podmínky vyplývající ze všech článků Smlouvy o financování akce.


Prováděný audit tedy zahrne: 

kontrolu účetních dokladů u konečného uživatele a kontrolu vedení analytických účtů souvisejících s předmětem akce; ve zprávě auditor potvrdí, že předložené účty týkající se akce jsou správné, hodnověrné a podložené příslušnými doplňkovými dokumenty a že účetní evidence je vedena v souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy o financování akce,



prověření povahy legálnosti, zaznamenání, schválení a úhrady výdajů; dále se audit bude zabývat odsouhlasením výdajů s vyhrazenými účty a rozpočtem, posouzením efektivnosti vynaložených výdajů, analýzou propojení analytického účetnictví s účetnictví finančním, popisem používaných dokumentů a spisů a popisem jejich uložení,



ověření případných příjmů akce,



ověření faktu, že konečný uživatel žádá a dosud žádal podporu z veřejných zdrojů pouze na způsobilé výdaje definované programem SROP a Smlouvou o financování akce a že tyto výdaje byly skutečně vynaloženy v souladu se Smlouvou o financování akce,



prověření plnění ostatních podmínek vyplývajících ze Smlouvy o financování akce.

Použije-li auditor při prověřování plnění podmínek Smlouvy o financování akce metodu výběru, musí být jasně popsán princip, na základě kterého byl prověřovaný vzorek vybrán. Audit bude proveden v souladu s: 

mezinárodními auditorskými standardy,



českým Zákonem o auditorech č. 254/2000 Sb.,



českými auditorskými standardy Komory auditorů České republiky,



pravidly a podmínkami danými Programovým dokumentem SROP z prosince 2003 a Programového dodatku SROP verze 0.13 z 19.4.2006,



Pokyny pro žadatele pro grantová schémata v Moravskoslezském kraji pro příslušné kolo výzvy,



ustanoveními Smlouvy o financování akce.

implementovaná

v rámci

SROP

Výdaje spojené s provedením závěrečného auditu u akce, kde je audit povinný (nařízený), je možné uplatnit jako způsobilé výdaje akce.


10 PLATEBNÍ PODMÍNKY 10.1 Zálohy Příjemcům nebude poskytnuta platba předem (záloha). Ve všech případech, kdy nejsou splněny podmínky pro etapizaci akce, se finanční prostředky vyplácejí až po ukončení celé akce. Možnost zálohových plateb pro NNO v rámci GS Síť sociální integrace (opatření 3.2 SROP) bude, v případě schválení metodiky pro poskytování zálohových plateb Řídícím orgánem SROP, zahrnuta formou dodatku k Prováděcí směrnici v rámci příslušného kola výzvy.

10.2 Etapové platby Pokud akce realizovaná v rámci GS obsahuje ve Smlouvě o financování akce ustanovení o platbách po ukončení věcné etapy akce, může být tato platba uplatněna. Platby se mohou uplatnit pouze za skutečně vynaložené uznatelné výdaje vztahující se k příslušné věcné etapě akce. Každá etapa se vždy vymezuje časově (datum zahájení a ukončení etapy) a věcně uvedením jednotlivých typů uznatelných nákladů s určením výše jejich hodnoty. Údaje o etapách je povinen vyplnit už žadatel v elektronické žádosti ELZA. Etapou se rozumí logický kontrolovatelný celek, který je časově vymezen. U neinvestičních akcí bude logickým kontrolovatelným celkem realizovaná ucelená aktivita. U stavebních akcí typu dodávek prací či dodávek zboží se bude jednat o agregované celky (stavební objekty a technologické celky dle rozpočtu). Etapizovat lze akce, pouze pokud jsou splněny následující podmínky: 1. celkové uznatelné náklady akce jsou rovny nebo vyšší než: -

1 mil. Kč u GS Jednotný komunikační styl,

-

0,8 mil. Kč u GS Síť sociální integrace a

-


2. uznatelné náklady jednotlivé etapy dosahují minimálně limitů: -


-

0,5 mil. Kč u GS Jednotný komunikační styl,

-

0,8 mil. Kč u GS Síť sociální integrace,

3. Smlouva o financování akce uzavřená mezi Moravskoslezským krajem a konečným uživatelem obsahuje ustanovení o platbách za etapy, včetně definice jednotlivých etap, 4. konečný uživatel prokáže, že uhradil veškeré náklady příslušné etapy akce. Platby budou příjemci hrazeny vždy po ukončení etapy akce a prokázání a vyúčtování nákladů spojených s její realizací (konečný uživatel předloží faktury a vyúčtování nákladů za ukončenou etapu v rámci etapové zprávy). Jednotlivé etapy musí být v akci viditelně označeny a popsány tak, aby bylo možno přesně identifikovat obsah každé etapy a rozpočtové náklady vyčleněné na její ukončení, respektive dosažení. V rámci etapové platby může žadatel získat dotaci ve výši maximálně 50 % z celkových uznatelných nákladů etapy (konkrétní výše příspěvku v % je uvedena ve Smlouvě o financování akce).


Konečný uživatel může požádat o platbu max. 3x ročně v závislosti na charakteru akce. V etapových platbách může být vyplaceno max. 80 % celkových způsobilých výdajů akce. V závěrečné platbě obdrží konečný uživatel doplatek ve výši % podílu finanční pomoci, uvedeného ve Smlouvě o financování akce, ze skutečně vynaložených výdajů po odečtení doposud vyplacených etapových plateb.

10.3 Závěrečná platba V závěrečné platbě obdrží konečný uživatel doplatek ve výši procentního podílu finanční pomoci uvedeného ve Smlouvě o financování akce ze skutečně vynaložených výdajů po odečtení doposud vyplacených etapových plateb. Konečné vyúčtování bude vypořádáno na základě Závěrečné zprávy předložené konečným uživatelem a jejího schválení ATGS. Závěrečná zpráva k akci bude zároveň poslední etapovou zprávou. Náležitosti, které je nutné doložit k žádosti o proplacení výdajů akce, definuje samostatně Příloha č. 9 Pokynů pro žadatele.

10.4 Postup při proplácení výdajů konečným uživatelům Konečný uživatel po ukončení akce nebo etapy akce a po vyčerpání podílu z vlastních prostředků zasílá manažerovi GS Žádost o platbu spolu se závěrečnou nebo etapovou zprávou k akci, a to v režimu stanoveném ve Smlouvě o financování akce. Každá Žádost musí být doložena požadovanými doklady - zejména kopiemi účetních dokladů, výpisy z účtu nebo avízem o provedené platbě. Kopie účetních dokladů budou řádně očíslovány a předány společně se Soupiskou proplacených faktur konečného uživatele, kde bude stanoven počet přiložených kopií účetních dokladů a celková požadovaná částka. Manažer GS a finanční manažer provedou administrativní věcnou a finanční kontrolu každé předložené žádosti o platbu a ověří shodnost kopií účetních dokladů s originály. V závislosti na analýze rizik provede Monitorovací pracovní skupina rovněž fyzickou kontrolu u konečného uživatele(u podnikatelského subjektu se provádí průběžná kontrola na místě v případě předložení žádosti o platbu vždy). V případě kladného výsledku kontrol potvrdí manažer GS a finanční manažer žádost o platbu a. Konečný uživatel obdrží platbu bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 6 měsíců od přijetí úplné, pravdivé a bezchybné etapové zprávy nebo Závěrečné zprávy a Žádosti o proplacení výdajů etapy/akce.


11 VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Výběrové řízení musí být zahájeno po 1. 5. 2004. Od ledna 2006 platí v EU nové směrnice k veřejným zakázkám č. 2004/17/ES a č. 2004/18/ES , které budou implementovány do českého právního řádu zákonem o veřejných zakázkách. Realizace veřejných zakázek u akcí bude od 1.7.2006 probíhat podle zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, který je v souladu s legislativou EU a s ním souvisejících zákonů, vyhlášek a metodických předpisů. V příloze 7 těchto Pokynů je uveden metodický postup pro zadávání zakázek - závazná pravidla při zadávání zakázek, které pod působnost zákona č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, nespadají.


12 MONITOROVÁNÍ

AKCÍ A PODÁVÁNÍ ZPRÁV

12.1 Monitorovací ukazatele V průběhu realizace akcí jsou sledovány cíle GS a jejich plnění pomocí indikátorů stanovených na třech úrovních: vstupy, výstupy a výsledky. Nositel GS provádí průběžnou aktualizaci skutečných hodnot indikátorů a sleduje přitom plnění plánovaných hodnot monitorovacích ukazatelů za akce. Konečný uživatel je povinen naplnit monitorovací ukazatele uvedené ve Smlouvě o financování akce a udržet je po dobu 5 let od nabytí účinnosti Smlouvy o financování akce. Konečný uživatel je povinen zachovat nově vytvořená pracovní místa nejméně po dobu 3 let, pokud je akce kofinancována z Evropského sociálního fondu (GS Síť sociální integrace) či po dobu 5 let v případě kofinancování akce z Evropského fondu regionálního rozvoje (GS Regionální podpora podnikům v Moravskoslezském kraji, GS Podpora místní infrastruktury pro cestovní ruch a v případě, že se žadatel zaváže k vytvoření nových pracovních míst ve své žádosti, tak platí i pro GS Jednotný komunikační styl). Nová pracovní místa musí být vytvořena nejpozději do jednoho roku od ukončení realizace akce a musí vzniknout v přímé souvislosti s realizací akce. Stanovené hodnoty monitorovacích ukazatelů je třeba naplnit vždy a udržet po dobu stanovenou ve Smlouvě o financování akce. Nedodržení více než 10 % závazku bude sankcionováno způsobem uvedeným v příloze č. 10 těchto Pokynů.

12.2 Předkládání zpráv konečným uživatelem Konečný uživatel je povinen předkládat na OŘGS monitorovací zprávy o průběhu realizace akce v tištěné a elektronické verzi (podle povahy akce Průběžné/Etapové/Závěrečné a Monitorovací zprávu o zajištění udržitelnosti akce). Moravskoslezský kraj, resp. ATGS má právo kdykoliv písemně vyžádat od konečného uživatele doplňující informace, které mu musí být poskytnuty do 14 dnů od doručení vyžádání. Metodický pokyn, který obsahuje náležitosti, které musí obsahovat závěrečná zpráva k akci a které je nutné doložit k žádosti o proplacení výdajů akce, definuje samostatně Příloha č. 9 Pokynů pro žadatele. 12.2.1 Průběžná zpráva k akci Průběžná zpráva k akci podává informaci o průběhu realizace akce za uplynulé monitorovací období. Konečný uživatel předkládá průběžnou zprávu vždy k datu 20.2., 20.6. a 20.10. Pokud by měla být průběžná zpráva předložena jeden kalendářní měsíc před nebo po termínu pro předložení etapové zprávy či jeden kalendářní měsíc před termínem pro předložení závěrečné zprávy k akci, nemusí konečný uživatel předkládat tuto průběžnou zprávu. Průběžná zpráva o postupu akce obsahuje technickou a finanční část. Její obsah tvoří: 

slovní popis realizace akce s uvedením jeho výstupů a celkového zhodnocení reportovaného období a průběhu realizace akce od jeho zahájení,



zhodnocení dodržení závazných monitorovacích ukazatelů,



finanční část zprávy.


12.2.2 Etapová zpráva k akci Etapová zpráva podává informace o ukončení etapy akce a zároveň slouží jako podklad pro žádost o platbu v případě, že po ukončení etapy akce bude konečný uživatel nárokovat proplacení této etapy. Datum předložení Žádosti o proplacení výdajů akce uvedené v Žádosti o financování akce nesmí překročit 30 kalendářních dnů o ukončení fyzické realizace etapy. Etapovou zprávu, vč. Žádosti o proplacení výdajů etapy, pak předkládá konečný uživatel nejpozději do data uvedeného ve Smlouvě o financování akce pracovníkovi ATGS. Cílem etapové zprávy je písemné dokladování průběhu, ukončení a financování etapy akce. Její obsah tvoří: 

slovní popis realizace etapy akce s uvedením jejích výstupů a celkové zhodnocení etapy a dosavadního průběhu realizace celé akce,



zhodnocení dodržení závazných monitorovacích ukazatelů etapy,



finanční část zprávy, která musí být zpracována na předepsaných formulářích ve stejné struktuře a rozsahu jako celkový plánovaný nákladový rozpočet akce,



finanční vyúčtování, ve formě Žádosti o proplacení výdajů akce za příslušnou etapu,



kopie prvotních dokladů, nájemních, obchodních a pracovních smluv, objednávek, dodacích listů, případně soupisů provedených prací a dalších dokladů, které se vztahují k příslušné etapě akce – viz příloha č. 9 Pokynů (pracovník ATGS zkontroluje, zda kopie odpovídají originálům a soulad potvrdí razítkem a svým podpisem na kopiích).

Originály všech účetních dokladů týkající se realizované etapy budou uloženy k nahlédnutí u konečného uživatele. Jednotlivé účetní doklady budou označeny registračním číslem akce. U akcí podaných podnikatelskými subjekty vždy a u ostatních, pokud bude stanoveno analýzou rizik, příp. na základě rozhodnutí manažera GS bude zpravidla do 4 týdnů od předání etapové zprávy provedena průběžná fyzická kontrola akce na místě (fyzická kontrola na místě následuje až po dodání etapové zprávy, vč. jejích příloh v požadovaném rozsahu). Manažer/administrátor GS vystaví společně s finančním manažerem GS Osvědčení o provedené práci, které oba stvrdí svým podpisem. Rovněž se oba podepisují i na Žádost o proplacení výdajů akce za příslušnou etapu a zajistí provedení platby ve spolupráci s odborem financí krajského úřadu. 12.2.3 Závěrečná zpráva k akci Závěrečná zpráva k akci podává informaci o výsledcích realizace celé akce a současně slouží jako podklad pro žádost o platbu za poslední etapu akce (viz příloha č. 9 Pokynů pro žadatele). Datum předložení Žádosti o proplacení výdajů akce uvedené v Žádosti o financování akce nesmí překročit 30 kalendářních dnů o ukončení fyzické realizace akce. Závěrečnou zprávu, vč. Žádosti o proplacení výdajů akce, pak předkládá konečný uživatel nejpozději do data uvedeného ve Smlouvě o financování akce pracovníkovi ATGS. Cílem závěrečné zprávy je písemné dokladování průběhu, ukončení a financování akce. Její obsah tvoří: 

slovní popis realizace akce s uvedením jejích výstupů a celkové zhodnocení akce a dosavadního průběhu realizace celé akce,



zhodnocení dodržení závazných monitorovacích ukazatelů akce,



finanční část zprávy, která musí být zpracována na předepsaných formulářích ve stejné struktuře a rozsahu jako celkový plánovaný nákladový rozpočet akce,



finanční vyúčtování, ve formě Žádosti o proplacení výdajů akce, resp. etapy akce, za které nebyla předložena,



kopie prvotních dokladů, nájemních, obchodních a pracovních smluv, objednávek, dodacích listů, případně soupisů provedených prací a dalších dokladů, které se vztahují


k akci, případně příslušným etapám akce zahrnutým v Žádosti o proplacení výdajů akce, předkládané se závěrečnou zprávou – viz příloha č. 9 Pokynů (pracovník ATGS zkontroluje, zda kopie odpovídají originálům a soulad potvrdí razítkem a svým podpisem na kopiích). Originály všech účetních dokladů týkající se realizované akce budou uloženy k nahlédnutí u konečného uživatele. Jednotlivé účetní doklady budou označeny registračním číslem akce. U akcí podaných podnikatelskými subjekty vždy a u ostatních akcí, pokud bude stanoveno analýzou rizik, příp. na základě rozhodnutí manažera GS bude zpravidla do 6 týdnů od předání závěrečné zprávy provedena fyzická kontrola akce na místě (fyzická kontrola na místě následuje až po dodání závěrečné zprávy, vč. příloh v požadovaném rozsahu). Manažer/administrátor GS vystaví společně s finančním manažerem GS Osvědčení o provedené práci, které oba stvrdí svým podpisem. Rovněž se oba podepisují i na Žádost o proplacení výdajů akce a zajistí provedení platby ve spolupráci s odborem financí krajského úřadu. 12.2.4 Monitorovací zpráva o zajištění udržitelnosti akce Konečný uživatel je povinen odevzdat Monitorovací zprávu o zajištění udržitelnosti akce vždy do 30 kalendářních dnů po uplynutí každého roku od ukončení realizace akce. Poslední zprávu odevzdává konečný příjemce do 30 kalendářních dnů po uplynutí pěti let ode dne nabytí účinnosti Smlouvy o financování akce. V případě, že by mezi odevzdáním posledních dvou zpráv měla uplynout doba kratší než tři měsíce, předloží konečný uživatel pouze poslední zprávu, tj. zprávu předkládanou po uplynutí pěti let ode dne nabytí účinnosti Smlouvy o financování akce.


13 PUBLICITA Každá akce financovaná ze zdrojů Evropské Unie musí být náležitě označena. Formy propagace závisí na konečném uživateli a budou součástí Smlouvy o financování akce. Zpravidla to bude označení staveniště, pokud je veřejně přístupné, nebo viditelné z veřejně přístupných míst logem SROP, EU a MSK a informací o spolufinancování stavby z prostředků SF. Dále zajistí umístění pamětní desky v místě realizace akce, umístění loga SROP, EU a MSK na informačních a propagačních materiálech, případně na dalších tiskových materiálech včetně inzerce a publikace v regionálním tisku, internetových stránkách příjemce pomoci. Formy propagace se budou řídit Pravidly pro publicitu v rámci SROP (k dispozici na www.strukturalni-fondy.cz), které řeší požadavky Nařízení Komise (ES) č. 1159/2000, o publikačních a informačních opatřeních uplatňovaných v rámci podpory ze strukturálních fondů. Povinností je zobrazení standardních log SROP a EU, jejichž použití se řídí Grafickým manuálem SROP, který je ke stažení rovněž na www.strukturalni-fondy.cz, nebo www.nuts2moravskoslezsko.cz. Kromě standardních log SROP a EU bude zobrazeno i logo Moravskoslezského kraje, jehož použití se řídí Pravidly pro užití loga kraje, které jsou ke stažení na www.kr-moravskoslezsky.cz, příp. www.nuts2moravskoslezsko.cz. Nesmí chybět informace, že „Tato akce je spolufinancována Evropskou unií, MMR (jen v příp. akcí NNO spolufinancovaných i z prostředků státního rozpočtu) a Moravskoslezským krajem“. Úspěšný žadatel je povinen uchovat veškeré doklady související s propagací pro potřeby kontroly dodržení veškerých podmínek informačních a publikačních opatření souvisejících s pomocí ze strukturálních fondů. V případě, že požadavky na publicitu programu SROP nebudou ze strany žadatele řádně splněny, může poskytovatel finanční podpory nárokovat vrácení části dotace.

14 KONTAKTY Jméno a příjmení Ing. Kateřina Švrčková

Pracovní pozice vedoucí oddělení řízení grantových schémat

e-mail telefon katerina.svrckova@kr595 622 937 moravskoslezsky.cz

Ing. Anna Jeziorská

referent pro řízení grantových schémat

[email protected]

595 622 994

Ing. Hana Šejvlová


[email protected]

595 622 309

Bc. Ivana Hubová


[email protected]

595 622 931

Ing. Blanka Děnglová


[email protected]

595 622 963

činnost SROP manažer SROP GS 1.1 manažer SROP GS 3.2 manažer SROP GS 4.1.2 manažer SROP GS 4.2.2


15 PŘÍLOHY Elektronická Žádost ELZA (Viz bod. 6.3 těchto Pokynů) Příloha A

GS Regionální podpora podnikům v Moravskoslezském kraji.

Příloha A1

Formulář rozpočtu pro akce předkládané do GS Regionální podpora podnikům v Moravskoslezském kraji.

Příloha A2

Závazné osnovy pro zpracování studie proveditelnosti k akci předkládané do GS RPP.

Příloha B

GS Síť sociální integrace.

Příloha B1

Formulář rozpočtu pro akce předkládané do GS Síť sociální integrace.

Příloha B2

Závazné osnovy pro zpracování projektové dokumentace k akci předkládané do GS SSI.

Příloha B3

Základní principy a fáze procesu komunitního plánování sociálních služeb.

Příloha C

GS Jednotný komunikační styl.

Příloha C1

Formulář rozpočtu pro akce předkládané do GS Jednotný komunikační styl.

Příloha C2

Závazné osnovy pro zpracování studie proveditelnosti k akci předkládané do GS JKS.

Příloha C3

Grafický manuál pro tvorbu propagačních materiálů na podporu cestovního ruchu v rámci grantového schématu Jednotný komunikační styl.

Příloha D

GS Podpora místní infrastruktury pro cestovní ruch.

Příloha D1

Formulář rozpočtu pro akce předkládané do GS Podpora místní infrastruktury pro cestovní ruch.

Příloha D2

Závazné osnovy pro zpracování studie proveditelnosti k akci předkládané do GS ICR.

Příloha D3

Doporučené standardy ubytovacích zařízení.

Příloha 1

Definice povinných příloh.

Příloha 2

Metodiky pro zpracování studií proveditelnosti pro akce předkládané do GS RPP, JKS a ICR.

Příloha 3

Vzory formulářů (Reference realizovaných projektů, Personální zajištění akce, Soulad s rozvojovými strategiemi).

Příloha 4

Hodnotící kritéria.

Příloha 5

Metodika finančního hodnocení žadatele.

Příloha 6

Vzor standardní Smlouvy o financování akce.

Příloha 7

Postup při zadávání veřejných zakázek.

Příloha 8

Pravidla pro veřejnou podporu.

Příloha 9

Metodický pokyn k vyplnění Závěrečné zprávy k akci.

Příloha 10

Sankce za neplnění monitorovacích ukazatelů u akcí realizovaných v rámci grantových schémat Moravskoslezského kraje.


GRANTOVÁ SCHÉMATA IMPLEMENTOVANÁ V RÁMCI SROP V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI PRO 4. KOLO VÝZVY

Recommend Documents