Nadregionálna spolupráca Trnavska, Sládkoviþovo, 16.-17.10.2008
Genius peshraniního regionu Slovenská republika – eská republika jako fenomén nadregionální spolupráce
Genius of a crossborder Slowak Republic – Czech Republic region as a phenomenon of the supraregional cooperation
Jaroslav Vencálek
Anotace: Píspvek se zabývá fenoménem genia krajiny jehož poznáním je možno úinnji pispt k rozvoji peshraniního regionu Slovenská republika – eská republika. Principy fungování nov utváených územních integrací vycházejí z propojování globálních, regionálních a lokálních hodnot. Klíþová slova: genius loci, genius regionis, peshraniní region, eská republika, Slovenská republika Summary: The paper deals with genius of a landscape. Its understanding can effectively contribute to the development of Slovak Republic – Czech Republic crossboarding region. The principles of functioning of newly created territorial integrations are based on connecting global, regional and local virtues. Key words: genius loci, genius regionis, crossboarding region, Czech Republic, Slovak Republic
1. Úvod V rámci Operaního programu peshraniní spolupráce Slovenská republika – eská republika 2007–2013 je krom úsilí o rozvoj dostupnosti peshraniního území a zvyšování kvality životního prostedí, nemén významnou priorotní osou podpora sociokulturního a hospodáského rozvoje peshraniního regionu a spolupráce. Nadregionální spolupráce jako specifická forma spolupráce je determinována pestrou škálou nejrznjších kritérii a pístup. Velmi rozšíeným je pístup odvtvový (nap. spolupráce ve sfée vzdlávání, rozvoji cestovního ruchu, sociálninfrastrukturního vybavení krajiny apod.). Pokud se ale zabýváme územím komplexnji a usilujeme o poznání jeho potenciálu, což je také jeden z cíl konference vnované otázkám nadregionální spolupráce Trnavska, mli bychom porozorumt obma složkám vytváejícím potenciál: tedy jisté sum existujících a urité sum možných reálií (aktivit).
71
Nadregionálna spolupráca Trnavska, Sládkoviþovo, 16.-17.10.2008
Jedním z aspekt postmodern pojatého rozvoje spolupráce je uvdomování si jedinenosti genia krajiny ve vztahu k novému zpsobu organizace dílích územních ástí a v nich uskuteovaných aktivit, i ve vztahu k potebám rozvoje vyšších prostorových útvar. Cílem tohoto píspvku je poukázat na dležitost znalosti genia krajiny, v tomto pípad ve vztahu k peshraninímu regionu Slovenská republika – eská republika.
2. Region a nový zpsob vnímání jeho obsahu Jestliže v nepíliš vzdálené minulosti stailo, aby defininí základ jednotlivých pojetí regionu byl vnímán ve smyslu vdomostního poznání shodných geografických objekt a jev, jimiž se dané území liší od jiného, tak v souasnosti díky stále se zvyšující integraci prostorových struktur jsou defininí základy vnímání region vázány na vzájemnost hodnocení regionálních (prostorových) a historických (asových) obsah krajiny. Vnímání region je tak chápáno nejen prostednictvím poznání nejrznjších aspekt shodnosti a rznosti objekt a prostorových vazeb v krajin, ale je chápáno i prostednictvím lidské zkušenosti determinované historickou pestrostí nejrznjších sítí vztah a dále tzv. intenzitou prožitku zainteresovaných osob, tedy jistou duševní blízkostí i pocitem sounáležitostí lidí s danou prostorovou strukturou. Vnímat území regionáln proto stále více znamená brát zetel nejen na region samotný (pedstavující dílí ást celku), ale i na vlastní celek, tedy šíe vnímaný integrovaný prostor. V podmínkách Evropy 21. století se tak ješt ped nkolika lety mediáln zprofanovaný slogan „Myslet globáln – vnímat regionáln“ stal skuteným základem jakýchkoliv smysluplných úvah o regionálním rozvoji krajiny. Tento posun od upednostování ryze prostorových dimenzí krajiny k vnímání komplexnji utváených asoprostorových aspekt se nezbytn promítá do nového zpsobu vnímání územní reality a tedy i region. Klasické vnímání hierarchicky lenných prostorových struktur ve smyslu dominantního mítkov vnímaného rozrznní je stále více nahrazováno vnímáním krajiny ve tech komplexn vnímaných asoprostorových úrovních: • vnímání krajinných prvk podmínných univerzálními principy (obecn lidské a humánní), mající globální dosah, • vnímání krajinných prvk podmínných regionálními principy (kulturn-historické aspekty), mající regionální až makroregionální dosah, • vnímání krajinných prvk podmínných lokálními principy (místní specifika a zvláštnosti), mající lokální až regionální dosah. V této souvislosti by mla být posílena úloha komplexn vnímané syntézy dílích ástí krajin (region) a územních celk (nap. makroregiony). Problém ale spoívá v tom, že cesta ke komplexní syntéze vede k poteb vzájemného propojování rozumového (logického), smyslového (objektivního) a duchovního (transcendentální reality) poznání lidské entity. V okamžiku, kdy vnímání region ale vychází ze syntézy objektivních a subjektivních aspekt lidského poznání krajinné reality, pestávají být regiony vnímány jen jako jakési samostatné krajinné prvky, ale prostednictvím životních píbh lidí vázaných a již na hospodáské aktivity, kulturní tradice, povsti, legendy i jiné racionální nebo iracionální produkty lidského vdomí jsou zeteln polidšovány. Tím i regiony se stávají nositeli univerzálních, regionálních a lokálních aspekt existence lovka na Zemi. Z takto chápaného pojetí krajiny logicky vyplývá
72
Nadregionálna spolupráca Trnavska, Sládkoviþovo, 16.-17.10.2008
požadavek uvdomování si kontinuity a poteby propojování minulosti se souasností a budoucností (Vencálek 2007a, s. 12).
3. Fraktální aspekt evropské celistvosti a vnímání genia krajiny Jedním z aspekt celistvosti Evropské unie je její fraktálnost; složení integrovaného celku z dílích ástí o rzných významech. S tímto konceptem souvisí i skutenost, že tyto ásti (lenské státy EU, makroregiony, regiony, euroregiony, mikroregiony) nejen byly, ale stále jsou ve svém vývoji ovlivovány jak komplexn psobícími prvky, vznikajícími v procesu evropské integrace, tak i zcela diferencovan psobícími fenomény tohoto prostoru. Všechny zem Evropské unie se nacházejí v duchu vlastních historických zkušeností vyplývajících z uplatování svého genia loci ped dlouhodobým úkolem: zalenním svých priorit do základního integraního modelu rozvoje Evropské unie a jejich obnovováním. Zjevný rozdíl spoívá v tom, že nkteré zem jsou tomuto úkolu vystaveny již po desetiletí, jiné tuto realitu poznávají teprve krátce. Podle K. Ivaniky pojmy, jakými jsou genius loci, genius Evropy a genius Terrarum, znamenají neobyejn vysokou hodnotu akumulace zkušeností mnoha generací, která usnadnila nejen vlastní existenci (pežití), ale i kontinuální prosperitu (Ivanika 2006, s. 186). Genius loci krajiny, umožující dešifrovat pamtní kód pedcházejících generací, jeho hodnotové systémy a etické normy, proto obsahuje nejen fenomény vedoucí k rozvoji, ale také i ty výrazné historickoregionální aspekty, které se pojí s obdobími regrese, zkázy a lidského utrpení. Draz pi studiu genia loci krajiny proto bývá spojován s odhalováním myšlenkové pestrosti, bohatstvím lidských artefakt a celkovou vitálností tch, kteí danou krajinu obývají. Propojování celospoleenského vdomí a formování celoplanetární noosféry by jen obtížn mohlo vycházet z jednoho nebo nkolika byrokratických center, ale vzniká jako procesní vzájemnost genia loci regionálních a národních djin s geniem loci Evropy a geniem planety Zem. Vzhledem k praktickým potebám studia vnímání krajiny z hlediska charakteru jejího genia loci lze tento fenomén chápat jako soubor mimoádných vlastností a význam studovaného místa, které neopakovatelným zpsobem propojují konkrétní lidské výtvory (artefakty hmotné i nehmotné povahy) s pírodním prostedím. Znalost genia loci daného území pispívá k nalezení adekvátního místa lovka v globalizujícím se svt, odmítnutí pasivního akceptování globálních trend a pihlášení se k aktivní úasti na rozvoji globálního svtového étosu a fraktáln utváených územních spoleenství. Genius loci, genius regionis a genius Evropy se v tomto pojetí stávají nejvýznamnjšími asoprostorovými svorníky propojování spoleenského vdomí obyvatel region v jejich úsilí o demografickou, ekonomickou, sociální a environmentální udržitelnost a posilování ústedních hodnotových systém Evropské unie, kterými jsou humanita, demokracie, individuální svoboda, spoleenská zodpovdnost a solidarita (Vencálek 2007, s. 62) .
4. Genius krajiny jako aspekt rozvoje znalostního potenciálu krajiny Jestliže budeme analyzovat jednotlivé oblasti podpory Operaního programu peshraniní spolupráce Slovenská republika – eská republika, pak ve všech oblastech k nimž náleží kulturní rozvoj a zachovávání tradic, spolupráce a síování, vzdlávání, trh práce a zamstnanost, rozvoj
73
Nadregionálna spolupráca Trnavska, Sládkoviþovo, 16.-17.10.2008
podnikatelského prostedí a inovaního prostedí i rozvoj peshraniního turismu, budou základní hodnotové prvky krajiny obsaženy v geniu loci a geniu regionis. Kde jinde by ale ml být pedmtem pozornosti znalostní potenciál krajiny než na vysokých školách, a kdo jiný by ml mít zájem o znalost genia krajiny peshraniního regionu Slovenská republika – eská republika, než vysoké školy, které jsou lokalizovány práv v tomto prostoru, který je Ministerstvem výstavby a regionálneho rozvoja SR jako ídícího orgánu pro Operaní program peshraniní spolupráce Slovenská republika – eská republika 2007-2013, vymezen jako území tí slovenských kraj (Trnavský, Trenianský a Žilinský) a tí eských kraj (Jihomoravský, Zlínský a Moravskoslezský)? Vysokým školám lokalizovaným v tomto území se tak nabízí možnost spolupodílet se na aktivitách vyúsujících v realizaci a již publikaních i výukov prezentaních inností nastiujících ty nejzákladnjší hodnoty krajiny v podob jejího genia v kontextu peshraniního regionu Slovenská republika – eská republika. Vedle vlastní odbornosti, pro kterou získávají studenti na vysokých školách vdomostní a dovednostní pedpoklady, by tak mohli získat i další nemén významnou hodnotu – porozumní vlastnímu geniu a posilování regionálního povdomí s územím v nmž studovali a mnozí posléze i žijí. Pro Evropskou unii je na poátku 21. století jistým zpsobem symbolická nejen absence, ale i poteba zevrubného poznání podoby ducha krajiny (genius loci, genius regionis, genius Evropy) a tedy i stále naléhavjší reinterpretace vlastního postavení a ocenní rozvojových možností v rámci celosvtových integrací ve smyslu existenní nezbytnosti posílení a zvýraznní aktivit, které by podpoily uplatnní široce pojatého a lidskými entitami vnímaného ducha dvry. To ale nelze uzákonit i stanovit právními normami. Ke vzniku a fungování tohoto klimatu vede složitá cesta na jejímž poátku se nachází lidské poznání, znalost a schopnost lidí pouit se ze svých pedchozích zkušeností. A práv v tomto pouení by mla být ukotvena znalost genia loci krajiny, nebo jeho prostednictvím lze posilovat i ducha dvry.
5. Píklad: Jurkoviova architektura a etnografické aspekty jako souásti genia krajiny peshraniního regionu SR – R Jen kousek od Myjavy, po proudu stejnojmenného vodního toku, se pi úpatí Branského bradla nalézá nevelký, avšak starý sídelní kopaniáský útvar Turá Lúka, tvoící již dlouhou dobu integrovanou ást msta. Duchovní aspekt této krajiny je spojován s osobností pocházející z Turé Lúky, s jednou z nejvýraznjších postav evropské architektury první poloviny 20.století – Dušanem Samo Jurkoviem (1868–1947). Ten propojil zcela osobitým zpsobem ducha lidové architektury moravsko-slovenského pomezí a kouzlo lidových tradic s nov se tehdy uplatujícími architektonickými smry. Když v roce 1884 odcházel studovat architekturu na vídeskou prmyslovou školu, stala se 14. záí ve Frenštát pod Radhoštm (Moravskoslezský kraj, R) Pohorská jednota Radhoš prvním eským turistickým spolkem v tehdejších zemích Rakousko-Uherska. A práv v Moravskoslezských Beskydách, legendami opedený vrchol Radhošt a nedaleké Pustevny, pojmenované podle poustevník, kteí zde do 18. století údajn pebývali, se pozdji mly stát místem prezentace umleckého vnímání reality Dušana Jurkovie. Ten po zakonení svých vídeských studií odešel roku 1889 pracovat k architektu Michalu Urbánkovi do
74
Nadregionálna spolupráca Trnavska, Sládkoviþovo, 16.-17.10.2008
Vsetína (Zlínský kraj, R) – msta, nacházejícího se cca 25 km od Radhošské hornatiny Moravskoslezských Beskyd. Nov vzniklý turistický spolek Pohorské jednoty Radhoš zakoupil v roce 1886 na Pustevnách pozemek a jeho lenové se pustili do velkolepého díla. Jako první byla vybudována útulna Pustevn (r. 1891). V roce 1893 byla postavena rozhledna Cyrilka. Od ní se dodnes naskýtá turistm krásný pohled na hluboké lesy Vsetínské hornatiny a Javorník po jejichž hebenu je vedena slovensko-eská státní hranice. Díky rostoucímu turistickému zájmu o Pustevny byla roku 1894 dokonena stavba kamenné budovy Šumná. Pod vedením vsetínského stavitele Michala Urbánka byly v roce 1899 pedány k užívání útulny Mamnka a Libušín, jejichž architektem se nestal nikdo jiný, než v té dob u Urbánka pracující architekt Dušan Jurkovi. Jeho návrh ml podobu dvou devných secesních srub. Samozejm bohat zdobených a pedevším stylizovaných v duchu slovanské lidové architektury. Pi tvorb architektonického zámru Libušína využil bohatých zkušeností ze studia oravského lidového domu, lidových staveb kopaniá na slovensko-moravském pomezí a tzv. „poschoového imanského domu“ (imany se nacházejí v chránné krajinné oblasti Strážovských vrch v pramenné oblasti Rajianky na území Žilinského kraje.). Tamní valaši totiž až do konce 1. svtové války obývali v domech jen jednu jizbu, v níž bydlelo 30 až 40 lidí. Jestliže se pak jakási „velkorodina“ rozpadala, u spoleného ohništ pracovalo souasn nkolik hospody. imanské domy samozejm upoutávaly pozornost svými patrovými ástmi, opatenými pavlaemi horních komor, piemž vše bylo bohat zdobeno vápenným omalováním srubu. Valaši obývající Moravskoslezské Beskydy, Javorníky, Oravskou Maguru, Strážovské vrchy, Malou Fatru i Choské vrchy mli podobný zpsob života. Nelze se tedy Jurkoviov inspiraci divit. Velmi cenným pustevenským architektonickým objektem Dušana Jurkovie je Libušín. Interiér jídelny je vyzdoben malbami Karla Štapfera z nichž nkteré jsou provedeny podle akvarelových studií Mikoláše Alše – obrazy Radhošt, sv. Václava, Radegasta, zbojník Ondráše a Juráše i velitele valašských portáš Stavinohy. V letech 1901–1914 vytvoil architektonické návrhy pro adu staveb v luhaovických lázních, pedevším Janv dm (po smrti Jurkovie nesoucí jeho jméno), kavárnu Jestabí, Chaloupku a jiné. Po skonení 1. svtové války se Dušan Jurkovi vrátil z jihomoravské metropole Brna zpt na Slovensko, kde se stal vládním komisaem pro zachování umleckých památek. Rodnému myjavskému kraji, ne více než 10 km od Turé Lúky vzdálenému vrcholu Bradla vnoval monument, který náleží k jeho nejznámjším projektovaným stavbám na Slovensku: mohylu Milana Rastislava Štefánika.
6. Závr Trnavsko, Treniansko i Ostravsko rozhodn nejsou integrovány do jediné hierarchicky vyšší prostorové struktury. Podobn jako Ostravsko má díky historickému vývoji vytvoeny zetelné sociáln-ekonomické vazby v rámci esko-polských vztah, má Trnavsko tyto vazby generovány historickými aspekty slovensko-maarských vztah. To, co ale Moravskoslezský, Zlínský, Jihomoravský, Žilinský, Trenianský a Trnavský kraj ovlivnilo v minuklém historickém vývoji
75
Nadregionálna spolupráca Trnavska, Sládkoviþovo, 16.-17.10.2008
se zeteln promítá nejen do souasného stavu, ale pedevším se bude odrážet v budoucích inovacích peshraniního regionu obou zemí, tedy jak Slovenské, tak i eské republiky. Znalost genia krajiny tohoto stedoevropského prostoru mže výrazn napomoci utváení nových aspekt nadregionální spolupráce obyvatel tohoto území. Nejedná se pitom jen o institucionální vazby, které jsou ostatn rozvíjeny i v jiných úrovních, ale pedevším o posilování identity lidí k sounáležitosti s tímto prostorem s cílem zapojování se do rozvoje nejrznjších inovací vyúsujících ve vzájemn výhodnou spolupráci. Nevyužití možností obsažených v nabídce Operaního programu peshraniní spolupráce Slovenská republika – eská republika 2007–2013 k prohlubování tchto kreativních vztah by bylo nezmrnou chybou.
Literatura 1. IVANIKA, K. 2006. Globalistka: poznávanie a riešenie problémov súasného sveta. Bratislava: Iura edition, 2006, 288 s. 2. VENCÁLEK, J. 2007a. Individuality and universality in perception of border line. In: Dubcová, A., Kramáreková, H. (ed.): State border reflection by border region population of V4 states. Nitra: Constantine the Philosopher University, 2002, s. 11-15. 3. VENCÁLEK, J. 2007. Vnímání genia loci jako základ rozvoje regionální identity. In: Beušková, Z., Danglová, O.: Trendy regionálneho a miestneho rozvoja na Slovensku. Bratislava: Ústav etnológie SAV – Centrum pre európsku politiku – Katedra etnológie a etnomuzikológie Nitra, 2007 s, 53-62.
Kontakt: Prof. PaedDr. Jaroslav Vencálek, CSc. Ostravská univerzita v Ostrav Pírodovdecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Chittussiho 10 CZ – 710 00 Ostrava – slezská Ostrava e-mail:
[email protected]
76