ESKÁ REPUBLIKA JAKO DEMOKRATICKÝ A PRÁVNÍ STÁT
O ekávané výstupy dle RVP GV: žák vymezí, jakou funkci plní ve stát ústava a které oblasti života upravuje objasní, pro je státní moc v R rozd lena na t i nezávislé složky, rozlišuje a porovnává funkce a úkoly orgán státní moci R vyloží podstatu demokracie, odliší ji od nedemokratických forem ízení sociálních skupin a státu, porovná postavení ob ana v demokratickém a totalitním stát objasní podstatu a význam politického pluralismu pro život ve stát obhajuje svá lidská práva, respektuje lidská práva druhých lidí a uvážliv vystupuje proti jejich porušování Užite né internetové adresy (nejen) k tomuto tématu- vybrány zejména odkazy na oficiální stránky státních institucí: www.statnisprava.cz www.portal.gov.cz - ob tyto adresy otevírají cestu k celé státní správ eské republiky; najdete na nich jednak odkazy na všechny druhy státních ú ad a organizací, jednak spoustu užite ných informací a p ehled www.psp.cz - stránky Poslanecké sn movny Parlamentu eské republiky www.senat.cz -jasný název- stránky Horní komory parlamentu R www.vláda.cz - op t jasné- stránky Ú adu vlády R www.hrad.cz - hrad samoz ejm Pražský- sídlo a ú ad prezidenta republiky www.justice.cz - oficiální server eského soudnictví a Ministerstva spravedlnosti www.mvcr.cz - stránky ministerstva vnitra, na t chto stránkách najdete i výborného pr vodce ob ana po jednáních na ú adech - Ú ad není labyrint dostupný z: http://www.mvcr.cz/2003/labyrint/labyrint_rady.html Další adresy a odkazy najdete pr b žn v textu a u úkol a otázek. ÚSTAVA a ÚSTAVNÍ P ÁDEK Každý z nás n kdy snil o verneovských dvou letech prázdnin n kde na zapomenutém ostrov . V okamžiku, kdy bychom se na takovém ostrov ocitli ne sami jako Robinson, ale ve skupin , jako ve Verneov románu, museli bychom d íve i pozd ji ešit otázku, jak bude naše minispole nost organizovaná, kdo bude rozhodovat, jak se budeme d lit a podobn . V d jinách se podobné situace vyskytly mnohokrát a nešlo zdaleka o extrémní situaci ztroskotání na vzdáleném ostrov - v podstat vždy, když se m ní režim, kon í vále ná období, rozpadají se i naopak slu ují zem , je t eba tyto otázky ešit. Zpravidla se sepíše dokument, na n mž stojí - konstituuje se - stát. Takovému dokumentu se tradi n íká ústavakonstituce. úkoly: Najd te v našich d jinách práv taková „zlomová místa“, kdy se tvo ila nová ústava. Vyhledejte si v knihovn /archivu/na internetu texty ústav naší zem z 20. století a porovnejte je. Ve kterých bodech se shodují? Co z t chto shod vyplývá? Které základní prvky musí mít každý stát, a už se opírá o jakoukoli ideologii?
Skupinová práce: Hra na ztroskotání- p edstavte si situaci popsanou v úvodu. Rozhodn te ve skupin , jaká bude základní podoba vaší spole nosti- kdo bude velet, jak bude d lena moc, jaké zavedete instituce, jaké základní body bude mít vaše ústava. Sv j dokument sepište. Vyhledejte v knihovn /na internetu ústavy evropských zemí, USA p ípadn zemí, které vás zajímají, a porovnejte je s naší ústavou. Hledejte shody a rozdíly. V sou asné dob je velmi frekventovaným tématem Evropská ústava. Vyhledejte si její text a pokuste se jej prostudovat. Porovnejte si argumenty zastánc a odp rc tohoto dokumentu. Na kterou stranu se p ikláníte a pro ? Napište krátkou úvahu. Skupinová práce: Rozd lte t ídu na 2 velké skupiny, které budou obhajovat i kritizovat text „euroústavy“ (je vhodné nejprve nechat studenty, kte í již mají sv j názor, a se za adí do skupin sami, ostatní nerozhodnuté p id lit). Jejich úkolem je p ipravit prezentaci svého postoje, jako by m li vytvo it a realizovat volební kampa . Cílem je p esv d it voli e (u itel). Po prezentaci kampaní vytvo te kruh, v n mž spole n proberete pro a proti textu a institutu evropské ústavy. je pravd podobné (a ov ené), že ada student zm ní sv j p vodní názor, p ípadn si vytvo í nový. po této diskusi je ješt možné za adit další úkoly, nap . vytvo it plakát demonstrující daný názor, p ípadn napsat úvahu/esej pro íci ano i ne euroústav . Ústava neboli konstituce je listina, která zakládá (konstituuje) stát a definuje to, jakou bude mít podobu, jak bude d lena moc, jaký bude mít vztah k ob an m, jakou bude mít vnit ní strukturu. Ústava je st žejní dokument zem , proto také má íslo 1 v po adí zákon - naši ústavu tedy najdete jako Ústavní zákon R .1/1993 Sb. Úkol: Co znamená 1/1993 Sb.? na stránkách Poslanecké sn movny Dokument ústavy najdete nap . http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html nebo na stránkách našeho prezidenta http://www.hrad.cz/cz/ustava_cr/ Ústava definuje formu státu (nap . republika) a asto i formu vlády (nap . demokracie). Úkol: Jaké formy státu a vlády znáte? Vypište všechny, na které si vzpomenete. Projd te si jednotlivé státy EU- jaké formy státu a vlády najdete? Které se vyskytují nej ast ji? (k vyhledání informací zkuste pro za átek nap . www.euroskop.cz, http://www.evropska-unie.cz/cz/, http://europa.eu.int/abc/index_cs.htm, http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/7210) Nahlédn te do historie naši zem . Kolik forem státu a vlády najdete? Ústava stanoví základní pilí e státu: Území- hranice, podmínky zm ny hranic. Obyvatelstvo- problematika ob anství. Vláda- d lba moci, struktura a organizace státních orgán , zp sob volby/jmenování do t chto orgán , legislativní proces (tj. proces p ijímání zákon ), zárove také vymezuje vnit ní len ní státu na jednotlivé ásti- samosprávné jednotky.
Ústava je právní akt nejvyšší síly, tudíž všechny ostatní právní normy musí z ústavy vycházet a být s ní v souladu. Úkol: ím je ur ována právní síla jednotlivých právních dokument ? Která instituce má na starosti „hlídání“ toho, aby ostatní normy byly v souladu s ústavou, a pokud nejsou, m že zakro it a tyto normy zrušit? Ústavy se objevují v t chto podobách: - psaná – celistvý dokument, který byl p ijat najednou, má své jednozna né uzákon ní (taková je nap . naše ústava) - nepsaná – vychází ze zvyk (oby ejové právo), tvo í ji ada dokument , ústavních zvyklostí a precedent (nap . Velká Británie). Úkol: Vyhledejte další zem , které mají ústavu psanou a nepsanou. Které p evažují?Zmapujte takto nap . celou EU. Vyhledejte si, co znamenají tyto právní pojmy: oby ej, oby ejové právo, precedens. Ústavy jsou p ijímány zákonodárným sborem nebo všelidovým hlasováním- referendem. Jak je tomu v naší zemi? Co je to tzv. ústavní v tšina? Podívejme se te detailn na text naší ústavy: Sou asná Ústava R byla schválena ú innosti dnem 1.1.1993.
eskou národní radou 16.12.1992 a nabyla
Skládá se z preambule a 8 ástí, tzv. hlav, které jsou dále d leny do 113 lánk . PREAMBULE Na základ pro teného textu preambule definujte, co to vlastn preambule je, jaký je její smysl a ú el. V preambuli se píše o „dobrých tradicích dávné naší státnosti“. Na které dobré tradice bychom podle vás m li navázat? Po rozpadu eskoslovenska je eská republika budována na principu ob anském, zatímco Slovenská republika podle ústavy na principu národním. V em je podle vás rozdíl? HLAVA I. l. 1 eská republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úct k práv m a svobodám lov ka a ob ana. nejd ležit jší, základní ustanovení, jímž se dává najevo charakter státu. Rozklí ujte jednotlivé charakteristiky, slovo od slova. Jak rozumíte slovu „svrchovaný“? V této souvislosti se hovo í i o svrchovanosti vnit ní a vn jší- jak byste je definovali? Je svrchovanost totéž, co nezávislost?
Úvaha: jsme nezávislým státem? Lze dnes být nezávislý? P esah: tzv. nezávislí politikové, jejich zvyšující se množství, dokonce celé „nezávislé“ strany, snad až módnost na dnešní politické scén - pro ? Úvaha, nám t k diskusi... l. 2 (1) Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prost ednictvím orgán moci zákonodárné, výkonné a soudní. (2) Ústavní zákon m že stanovit, kdy lid vykonává státní moc p ímo. (3) Státní moc slouží všem ob an m a lze ji uplat ovat jen v p ípadech, v mezích a zp soby, které stanoví zákon. (4) Každý ob an m že init, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen init, co zákon neukládá. K bodu (2): Nej ast jší formou p ímé demokracie je referendum. Jiné zp soby p ímé demokracie (nap . p ímé navrhování zákon ) u nás nemají tradici. Sk. práce: prodiskutujte ve skupinách, ve kterých p ípadech by podle vás m lo být vypisováno referendum. Sk. práce/úkol na doma: pozitiva/negativa referenda. Zpracujte formou prezentace/plakátu/ úvahy výhody a nevýhody p ímé demokracie. K bodu (3) a (4): jak zní „ok ídlená v ta“ o tom, že ob an m že .... a stát m že... , která vymezuje roli práva ve vztahu ke státu a ob anovi? Pomoc ze stránek Ministerstva vnitra- „Ú ad není labyrint“: http://www.mvcr.cz/agenda/labyrint/referend.html l. 3 Sou ástí ústavního po ádku R je Listina základních práv a svobod. http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html http://www.vlada.cz/1250/vrk/rady/rnr/dokumenty/listina.il2.htm Listina se stala sou ástí ústavního po ádku R a byla zve ejn na pod ísle 2/1993 Sb., zárove ji však m žeme nalézt i pod íslem 23/1991 Sb. Jak je to možné?? l.4 Základní práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci. Jakým zp sobem souvisí tento lánek s tím, že žijeme v tzv. právním stát ? l.5 Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné sout ži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítající násilí jako prost edek k prosazování svých zájm . Tento bod de facto ustavuje tzv. politický pluralismus. Nám t k diskusi: výhody/nevýhody politického pluralismu, 1 vládnoucí strana/ 2 soupe ící strany/ více stran. Porovnejte situaci v naší zemi se zem mi s jednou stranou (totalitní režimy), s dv ma silnými stranami (nap . Velká Británie, USA), ale i se zem mi, v nichž soupe í o moc více politických stran. Hra/skupinová práce: Vytvo te vlastní politickou stranu. Nejprve zjist te, jaké náležitosti musíte splnit (domácí úkol). Ve skupin vytvo te stranu, její základní program, znak, heslo. Nechejte se inspirovat
eskou scénou. Pokuste se vytvo it alternativu k sou asné eské politické situaci. jaký politický subjekt vám na naší politické scén chybí? P esah: pro jsou lidé dle pr zkum tak zklamáni, asto až zhnuseni politikou? Mají budoucnost „ženské“ strany?- Nám t k debat , zajímavé a „ak ní“ bude ur it rozd lení na mužskou a ženskou ást debatujících. Podobn - mají budoucnost strany, hájící zájmy ur ité skupiny obyvatelstva- nap . n kdejší raketový vzestup a pád strany D chodci za životní jistoty? Formulá ministerstva vnitra na registraci politické strany http://www.form.cz/f_mvcr/mvcr1.pdf Užite né informace k založení politické strany najde dostupné z: http://obcan.ecn.cz/index.shtml?w=u&x=132555
najdete dostupný z:
l. 6 Politická rozhodnutí vycházejí z v le v tšiny vyjád ené svobodným hlasováním. Rozhodování v tšiny dbá ochrany menšin. Tento lánek vybízí k nad asové úvaze o tom, zda má v tšina pravdu... (start k debatám o síle v tšiny, zneužitelnosti hlasování a p ehlasování, ochran menšinového hlasu, kde jsou hranice demokratického rozhodování a tyranie v tšiny...). l. 7 Stát dbá o šetrné využívání p írodních zdroj a ochranu p írodního bohatství. Dbá?- cesta k obsáhlé debat - dv strany, jedna vyhledává fakta o tom, co stát d lá ve vztahu k ochran p írody a krajiny, jaké ustanovuje ú ady apod., druhá strana hledá chyby, další skupina se m že zam it na ob anské aktivity v oblasti ochrany p írody a krajiny. l. 8 Zaru uje se samospráva územních samosprávných celk . Vyhledejte si, jaký je rozdíl mezi samosprávou a státní správou. Samospráv je v nována VII. hlava ústavy. Skv lým zdrojem informací jsou obsáhlé stránky- rozcestník www.statnisprava.cz p ípadn www.portal.gov.cz l. 9 (1) Ústava m že být dopl ována i m n na pouze ústavními zákony. (2) zm na podstatných náležitostí demokratického právního státu je nep ípustná. (3) Výkladem právních norem nelze oprávnit odstran ní nebo ohrožení základ demokratického státu. Naše ústava zejména díky bodu (1) pat í mezi tzv. rigidní normy. Odhadn te podle obsahu, p ípadn vyhledejte, co to znamená. Jak s tímto lánkem ústavy souvisí tzv. kvalifikovaná neboli ústavní v tšina? l. 10
Ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, jimiž je eská republika vázána, jsou bezprost edn závazné a mají p ednost p ed zákonem. Které mezinárodní smlouvy týkající se lidských práv R ratifikovala? Tento lánek evokuje vzpomínku na jednu ást nedávných eských d jin- na události kolem Charty 77. Jaká je souvislost tohoto lánku s Chartou 77? Jak a pro Charta vznikla? Vyhledejte si její text, p ípadn dobové reakce na tento text a na jeho tv rce. Mezinárodní smlouvy, které R ratifikovala, m žete najít ve Sbírce mezinárodních smluv, která je dostupná nap . z: http://www.mvcr.cz/sbirka/ http://www.legis.cz/web/komentare/sbirka-zakonu/, http://www.sagit.cz/pages/sbirka.asp?cd=77&typ=r&refresh=yes l. 11 Území R tvo í nedílný celek, jehož státní hranice mohou být m n ny jen ústavním zákonem. l. 12 (1) Nabývání a pozbývání státního ob anství R stanoví zákon. (2) Nikdo nem že být proti své v li zbaven státního ob anství. Jaké jsou podmínky nabytí státního ob anství? Je možné, aby m l ob an naší zem dvojí ob anství? M že být lov k za spáchání n jakého trestného inu potrestán tím, že mu bude odejmuto státní ob anství? Op t oficiální informace o státním ob anství je možno získat ze stránek Ministerstva vnitra ze sekce Ú ad není labyrint http://www.mvcr.cz/agenda/labyrint/stat_obc.html l. 13 Hlavním m stem R je Praha. Oficiální stránky našeho hlavního m sta najdete na adrese www.praha-m sto.cz L. 14. (1) Státními symboly eské republiky jsou velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pe e a státní hymna. (2) Státní symboly a jejich používání upraví zákon. Státní symboly, státní vyznamenání a státní svátky vyjad ují úctu k naší zemi.
!
Sout ž/hra: Vyu ující p ipraví pro studenty sady s obrázky sou asných i bývalých státních symbol , lístky s daty v kalendá i a lístky s názvy státních svátk , obrázky vyznamenání, názvy vyznamenání a fotky osobností, které obdržely tato vyznamenání v minulém roce. Úkolem student bude seskládat správn dvojic dat a svátk , vyznamenání, názv a osobností a vy adit neaktuální symboly. Vhodná je motiva ní odm na pro vít zný tým. Nám ty na úvahu/diskusi: Pálení vlajky jak forma protestu proti establishmentu, ni ení symbol / neúcta k symbol m, jejich zneužívání, devalvace vyznamenání (státní vyznamenání pro Karla Gotta?), státní svátky jako vítaný den volna, u n jž lidé nev dí, pro je volno... HLAVA II, III. a IV. Tyto t i hlavy ústavy se týkají d lby moci v našem stát . Vymezují její jednotlivé podoby a instituce, které tuto moc mají „ve svých rukou“. K následující práci si vezm te do ruky text naší ústavy, p ípadn si otev ete nap . http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html http://www.hrad.cz/cz/ustava_cr/ odpov zte s pomocí textu ústavy na následující otázky: 1. M že být student gymnázia zvolen senátorem? 2. M že student gymnázia volit senátory? 3. M že lov k s n meckým ob anstvím žijící trvale v naší zemi volit do obecního zastupitelstva? 4. M že ob an R volit p ímo svého starostu? 5. Kdo rozhoduje o tom, kdo bude ministrem ve vlád ? 6. M že prezident n jak ovliv ovat chod Poslanecké sn movny? Jak? 7. M že být p ijat zákon, aniž by byl projednán v Senátu? 8. M že být p ijat zákon, aniž by jej podepsal prezident? 9. M že být p ijat zákon, aniž by jej schválil p edseda Poslanecké sn movny? 10. Co znamená pasivní a aktivní volební právo? 11. M že být rozpušt na Poslanecká sn movna? 12. A Senát? 13. Jsou volby do Poslanecké sn movny ve ejné, nebo tajné? 14. Co znamená to, že volební právo je rovné a p ímé? 15. Mohu být zárove poslancem i senátorem? 16. Poslancem a lenem vlády? 17. Poslancem a soudcem? 18. Prezidentem a senátorem? 19. Mohou mne z pozice poslance i senátora odvolat? Pokud ano, tak za jakých podmínek? 20. M že se ob an zú astnit jednání Poslanecké sn movny nebo Senátu?
21. M že ob an podat návrh zákona? 22. Kdo vlastn m že podat návrh zákona? 23. Kdo p ijatý zákon podepisuje? 24. Musí jej podepsat i prezident, i když zákon odmítl? 25. Kdo volí prezidenta? Pojmy, kterým by m l rozum t ne-li každý ob an, ur it student gymnázia: - horní/dolní komora Parlamentu R - aktivní/pasivní volební právo - volby všeobecné, rovné, p ímé - mandát - poslanecký klub, výbor, komise - legislativní proces - legislativní iniciativa - suspenzivní veto - poslanecká interpelace
Sk. práce: Dokázali byste vysv tlit laikovi, jak vlastn vznikne vláda? Kde se „bere“, jakým zp sobem o ní rozhodují voli i?Vymyslete prezentaci, zábavnou formou, nap . n co jako televizní reklama, p edvolební spoty, teleshopping a pod. Sk. práce: Porovnejte pravomoci vlády (p edseda, ministr), Poslanecké sn movny (poslanec) a prezidenta. Kterou funkci byste si vybrali? Která pravomoc se vám nejvíce líbí? Pro ? Z které pravomoci byste m li nejv tší obavy? Kde leží nejv tší zodpov dnost? Již od dob novov kých osvícenc , jako byli Locke a Montesquieu, je moc d lena na složku zákonodárnou- legislativní, výkonnou- exekutivní a soudní- justici (jurisdikci). Tyto jednotlivé složky by se zárove m ly vzájemn hlídat a kontrolovat- takováto kontrola je pak ozna ována jako princip brzd a protiváh (rovnováh). Úkol: Nakreslete si trojúhelník, v jehož vrcholech budou umíst ny jednotlivé instituce, které drží složky státní moci. Ve te šipky od jedné složky moci ke druhé a k nim vepište, jaký vliv na sebe mají, jakou kontrolu vykonávají, ím „brzdí“ jedna moc druhou. Posu te, která složka moci, která ústavní instituce, má ve svých rukou podle vás soust ed nu nejv tší moc. Zajímavé také je, že v naší ústav jsou jednotlivé složky moci „pro jistotu“ drženy „v rukou dvojích“:
dynamická složka
moc zákonodárná
moc výkonná
moc soudní
Poslanecká sn movna
vláda
soustava obecných soud
strategická složka
Senát
prezident republiky
ústavní soud
D lení moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní složku se íká horizontální d lba moci. Moc je však dále d lena také v rovin vertikální, ím je mín na d lba moci z centra na periferie, z úst edí na nižší stupn . Takovéto d lení pak de facto znamená decentralizaci mocimoc je rozvrstvena mezi orgány vrcholné (Parlament, vláda, prezident...) a nižší samosprávné orgány. T mi jsou v naší zemi krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva. Podobn také funguje vztah mezi vrcholnými státními orgány a jednotlivými ú ady. Nap . krajská a obecní zastupitelstva mohou samostatn vydávat své vyhlášky, státní zastupitelství jedná samostatn a nem že jej „úkolovat“ vláda (by v naší zemi asto média spekulují...), r zné ú ady vydávají „svá“ povolení a ud lují sankce a pod. Podobn ješt m žeme mluvit o d lb moci asové: Úkol: Vymezte p esn , jak dlouhá jsou volební/funk ní období jednotlivých složek moci (PS P R, Senát P R, vláda, prezident, soudci, ústavní soudci, krajská a obecní zastupitelstva). Zárove zmapujte, kdy se konají volby do t chto orgán a na jakém principu. Prodiskutujte, pro je systém nastaven zrovna takto.
HLAVA V. a VI. NKÚ a NB – kontrola a peníze V hlav V. je definována existence Nejvyššího kontrolního ú adu, který má sv j úkol nadepsán ve svém názvu- jeho smyslem a cílem je kontrolovat hospoda ení se státním majetkem a pln ní státního rozpo tu. Prezidenta a viceprezidenta NKÚ jmenuje prezident republiky na návrh Poslanecké sn movny. eská národní banka, kterou najdeme definovánu v hlav VI., je úst ední bankou státu a jejím hlavním úkolem je pé e o stabilitu m ny. Funkcí vykonává celou adu, více naleznete v ekonomických kapitolách. www.cnb.cz www.nku.cz HLAVA VII. Územní samospráva Veškeré p ehledné informace o krajích, jejich podob , ú adech apod. jsou dostupné z: www.statnisprava.cz www.portal.gov.cz
(obrázek dostupný z http://www.euroregin.cz/pic/mapka.gif)
HLAVA VIII. P echodná a záv re ná ustanovení poslední lánek: l. 113 Tato ústava nabývá ú innosti dnem 1.1.1993 (tj. dnem vzniku samostatné republiky).
eské
