Natura Plus 28. u ´nora 2005
Fyzick´ a zdatnost a vegetari´ ansk´ a strava zpracoval: Jiˇr´ı Svrˇsek
1
podle ˇcl´ anku Davida C. Neiemana ”Physical fittnes and vegetarian diets is there a relation?”
Abstract Dostupn´e d˚ ukazy nepotvrzuj´ı ani nevyvracej´ı prospˇeˇsnost vegetari´ ansk´e stravy pro fyzickou v´ ykonnost, zejm´ena kdyˇz je kontrolov´ an pˇr´ısun cukr˚ u. Naopak se prok´ azalo, ˇze d˚ uraz na rostlinnou stravu s c´ılem zv´ yˇsit pˇr´ısun cukr˚ u a optimalizovat ukl´ ad´ an´ı tˇelesn´eho glykogenu m˚ uˇze v´est k n´ ar˚ ustu pˇr´ısunu potravinov´e vl´ akniny a kyseliny fytov´e na koncentraci, kter´ a sniˇzuje biologickou dostupnost nˇekter´ ych ˇzivin vˇcetnˇe ˇzeleza, zinku a nˇekter´ ych dalˇs´ıch stopov´ ych miner´ al˚ u. Neexistuje vˇsak ˇza ´dn´ y pˇresvˇedˇciv´ y d˚ ukaz, ˇze by vegetari´ anˇst´ı sportovci trpˇeli nerovnov´ ahou ˇzivin, kter´ a by ovlivˇ novala jejich zdravotn´ı stav a fyzickou v´ ykonnost. Pˇrestoˇze existovaly jist´e obavy t´ ykaj´ıc´ı se pˇr´ıjmu nˇekter´ ych b´ılkovin, dostupn´ a data prok´ azala, ˇze vˇsechny esenci´ aln´ı a neesenci´ aln´ı aminokyseliny vegetari´ anˇst´ı atleti z´ısk´ avaj´ı z r˚ uznorod´e rostlinn´e stravy a tak´e pˇr´ısun energie je dostateˇcn´ y. D´ ale existovaly jist´e obavy t´ ykaj´ıc´ı se sportovkyˇ n. D˚ ukazy vˇsak prok´ azaly, ˇze hlavn´ı pˇr´ıˇcinou rizika onemocnˇen´ı oligoamenorrheou (poruchy menstruaˇcn´ıch cykl˚ u) je n´ızk´ y pˇr´ıjem energie a nikoliv vegetari´ ansk´ a strava. Vegetari´ ansk´ a strava sama o sobˇe vˇsak neovlivˇ nuje fyzickou vytrvalost sportovc˚ u a sportovkyˇ n. Moˇzn´e probl´emy t´ ykaj´ıc´ı se nerovnov´ ahy ˇzivin vegetari´ ansk´ ych sportovc˚ u lze pˇrekonat dobˇre navrˇzenou vegetari´ anskou stravou, sluˇcitelnou s tr´eninkem a pod´ avan´ ymi sportovn´ımi v´ ykony.
1 e-mail:
[email protected], WWW: http://natura.baf.cz
References [1] David C. Nieman: Physical fittnes and vegetarian diets: is there a relation? Am c J Clin Nutr 1999; 70(suppl): 570S-5S. Printed in USA. °1999 American Society for Clinical Nutrition.
1
1
´ cinek vegetari´ Uˇ ansk´ e stravy na fyzickou v´ ykonnost
Vegetari´ansk´a strava m´a pro lidsk´e zdrav´ı ˇradu prospˇeˇsn´ ych d˚ usledk˚ u, vˇcetnˇe niˇzˇs´ı u ´mrtnosti v d˚ usledku ischemick´e choroby srdeˇcn´ı, diabetu a nˇekter´ ych forem rakoviny a niˇzˇs´ıho rizika onemocnˇen´ı dyslipidemi´ı, vysok´ ym krevn´ım tlakem a obezitou. Vˇetˇsina vegetari´an˚ u m´a vyˇsˇs´ı pˇr´ıjem ovoce a zeleniny, vl´akniny, antioxidant˚ u, fytobiochemick´ ych l´atek a kyseliny fytov´e neˇz maj´ı nevegetari´ani. Naopak maj´ı v´ yznamnˇe niˇzˇs´ı pˇr´ıjem nasycen´ ych tuk˚ u a cholesterolu, kter´e zvyˇsuj´ı riziko nˇekter´ ych chronick´ ych onemocnˇen´ı srdce a krevn´ıch c´ev. Ot´azka, zda vegetari´ansk´a strava m˚ uˇze tak´e pˇrispˇet ke zv´ yˇsen´ı fyzick´e v´ ykonnosti, byla zkoum´ana jiˇz od poˇca´tku 20. stolet´ı, kdyˇz nˇekter´e zpr´avy uv´adˇely, ˇze vegetari´ani maj´ı vˇetˇs´ı svalovou vytrvalost neˇz nevegetari´ani. Tyto v´ ysledky vˇsak n´asledn´ ym v´ yzkumem nebyly potvrzeny. V roce 1970 Cotes a kolektiv porovnal tlouˇsˇtku stehenn´ıch sval˚ u, provedl mˇeˇren´ı funkce plic a funkce srdce pomoc´ı ergometrick´ ych cviˇcen´ı 14 vegansk´ ych a 86 nevegetari´ansk´ ych ˇzen. Zjistil, ˇze funkce d´ ych´an´ı v klidu a bˇehem cviˇcen´ı se u obou skupin v´ yznamnˇe neliˇsily a tlouˇsˇtka stehenn´ıch sval˚ u byla podobn´a. Autor proto doˇsel k z´avˇeru, ˇze nedostatek ˇzivoˇciˇsn´ ych b´ılkovin (protein˚ u) nem´a vliv na fyziologick´e funkce d´ ych´an´ı a ˇcinnost sval˚ u. Williams studoval u ´ˇcinek vegetari´ansk´e stravy na v´ ykonnost bˇeˇzc˚ u na trat´ıch 5 aˇz 8 kilometr˚ u. Zkouman´ı sportovci bˇeˇzeli tuto traˇt pˇred a po dvout´ ydenn´ı vegetari´ansk´e stravˇe a pak po dalˇs´ıch dvou t´ ydnech po n´avratu k nevegetari´ansk´e stravˇe. Autor nezjistil ˇz´adn´e v´ yznamn´e zmˇeny fyzick´e v´ ykonnosti. Dospˇel proto k z´avˇeru, ˇze vegetari´ansk´a strava neovlivˇ nuje pˇr´ıznivˇe ani nepˇr´ıznivˇe vytrvalost bˇeˇzc˚ u. Hanne a kolektiv porovn´aval fyzickou v´ ykonnost a antropometrick´e a metabolick´e indexy 49 vegetari´ansk´ ych a 49 nevegetari´ansk´ ych izraelsk´ ych sportovc˚ u a sportovkyˇ n, kteˇr´ı si odpov´ıdali vˇekem, pohlav´ım, hmotnost´ı, v´ yˇskou a vykon´avan´ ym sportem. Mezi obˇema skupinami neobjevil ˇz´adn´e v´ yznamn´e rozd´ıly ve funkci plic, v dechov´e kapacitˇe plic, v obvodech rukou a nohou, v s´ıle sval˚ u, v mnoˇzstv´ı hemoglobinu v krvi a v mnoˇzstv´ı celkov´eho s´erov´eho proteinu. V dalˇs´ı studii 21 ob´ezn´ıch ˇzen uˇz´ıvalo laktoovovegetari´anskou stravu po dobu 5 t´ ydn˚ u. Veˇsker´e j´ıdlo bylo v´aˇzeno a pˇripravov´ano ve v´ yzkumn´e laboratoˇri. N´ahodnˇe vybran´a polovina ˇzen se vˇenovala cviˇcebn´ımu programu bˇeh´an´ı, joggingu nebo oboj´ımu (pˇet 45 minut dlouh´ ych cviˇcen´ı t´ ydnˇe s intenzitou 60% maxim´aln´ıho objemu kysl´ıku v plic´ıch). Zb´ yvaj´ıc´ı ˇzeny se nevˇenovaly ˇz´adn´e sportovn´ı aktivitˇe. Kardiorespiraˇcn´ı mˇeˇren´ı prok´azalo v´ yznamn´e zlepˇsen´ı u ˇzen, kter´e sportovaly, zat´ımco u ˇzen, kter´e mˇely pouze stravu bez sportovn´ı aktivity nebylo zaznamen´ano ˇz´adn´e zlepˇsen´ı. Snyder a kolektiv studoval dvˇe skupiny bˇeˇzkyˇ n, kter´e si odpov´ıdaly vˇekem, hmotnost´ı a ubˇehnutou vzd´alenost´ı za t´ yden. Jedna skupina pravidelnˇe pouˇz´ıvala semivegetari´anskou stravu (m´enˇe neˇz 100 gram˚ u ˇcerven´eho masa t´ ydnˇe) a druh´a skupina pouˇz´ıvala bˇeˇznou stravu vˇcetnˇe masa. Mezi obˇema skupinami nebyly zjiˇstˇeny ˇz´adn´e v´ yznamn´e rozd´ıly ve v´ ykonnosti. Nˇekolik zpr´av bylo publikov´ano o 110 bˇeˇzc´ıch, kteˇr´ı soutˇeˇzili v bˇeˇzeck´em z´avodˇe o celkov´e d´elce 1000 kilometr˚ u za 20 dn´ı ve Spolkov´e republice Nˇemecko. Pˇred a bˇehem z´avodu 60 bˇeˇzc˚ u jedlo bˇeˇznou z´apadn´ı stravu a 50 bˇeˇzc˚ u jedlo laktoovovegetari´anskou stravu. Bˇehem z´avodu byla strava upravena tak, aby obˇe skupiny mˇely podobn´ y pˇr´ıjem sacharid˚ u (cukr˚ u) (asi 60% celkov´e energie). V´ ysledky prok´azaly, ˇze strava nemˇela ˇz´adn´ y vliv na v´ ykonnost bˇeˇzc˚ u. Zhruba polovina bˇeˇzc˚ u z kaˇzd´e skupiny z´avod dokonˇcila a poˇrad´ı bˇeˇzc˚ u nebylo stravou nijak ovlivnˇeno. Pr˚ umˇern´ y ˇcas bˇehu vegetari´an˚ u a nevegetari´an˚ u se nijak v´ yznamnˇe neliˇsil. 19 dlouhodob´ ych vegetari´ansk´ ych ˇzen (stˇredn´ı doba vegetari´ansk´e stravy 49 let) a 12 nevege-
2
tari´ansk´ ych zdrav´ ych a fyzicky aktivn´ıch ˇzen (stˇredn´ı vˇek 71 let) bylo porovn´ano na z´akladˇe hematologick´ ych, antropometrick´ ych a metabolick´ ych faktor˚ u. Pˇrestoˇze vegetari´ansk´e ˇzeny mˇely v´ yznamnˇe niˇzˇs´ı koncentrace krevn´ı glukosy a cholesterolu v krvi, ˇz´adn´e v´ yznamn´e rozd´ıly kardiorespiraˇcn´ıch a elektrokardiografick´ ych index˚ u mˇeˇren´ ych pomoc´ı fyzick´ ych test˚ u nebyly zjiˇstˇeny. Autoˇri studie dospˇeli k z´avˇeru, ˇze vegetari´ansk´a strava m´a sice pˇr´ızniv´ y vliv na zdrav´ı, avˇsak neovlivˇ nuje kardiorespiraˇcn´ı zdatnost. Dvˇe zpr´avy byly publikov´any o studii 8 dobˇre tr´enovan´ ych d´ansk´ ych atlet˚ u, kteˇr´ı po dobu 6 t´ ydn˚ u jedli laktoovovegetari´anskou stravu nebo bˇeˇznou stravu a po dobu dalˇs´ıch 6 t´ ydn˚ u naopak. V obou diet´ach z celkov´eho mnoˇzstv´ı dodan´e energie pˇripadalo 57% na oligosacharidy (cukry), 14% na proteiny (b´ılkoviny) a 29% na lipidy (tuky). Maxim´aln´ı dechov´a kapacita, dechov´a v´ ydrˇz do vyˇcerp´an´ı, koncentrace glykogenu ve svalech a isometrick´a s´ıla sval˚ u nebyly obˇema dietami v´ yraznˇe ovlivnˇeny. Tyto a dalˇs´ı v´ yzkumn´e zpr´avy dokazuj´ı, ˇze vegetari´ansk´a strava, pˇrestoˇze se pouˇz´ıv´a jiˇz nˇekolik des´ıtek let, nem´a pˇr´ızniv´ y ani nepˇr´ızniv´ y vliv na kardiorespiraˇcn´ı v´ ykonnost zejm´ena v pˇr´ıpadˇe, pokud jsou kontrolov´any pˇr´ısun cukr˚ u, vˇek, sportovn´ı aktivita, tˇelesn´a hmotnost a dalˇs´ı faktory.
2
Zvl´ aˇ stn´ı poznatky pro vegetari´ ansk´ e sportovce
Dlouhodob´ı sportovci by mˇeli vˇenovat pozornost pˇr´ısunu karbohydr´at˚ u (oligosacharid˚ u) kv˚ uli ukl´ad´an´ı glykogenu ve svalech a v j´atrech. Pˇri vysok´ ych v´ ykonech pod´avan´ ych bˇehem tr´enink˚ u a sportovn´ıch soutˇeˇz´ı je metabolismus tˇelesn´ ych rezerv oligosacharid˚ u hlavn´ım okamˇzit´ ym zdrojem energie pro svalovou kontrakci. Pokud tyto rezervy klesnou pod jistou mez, doch´az´ı ke svalov´e u ´navˇe. Pro intenzivnˇe tr´enuj´ıc´ı sportovce (tedy v´ıce neˇz 60 aˇz 90 minut dennˇe) se doporuˇcuje pˇr´ıjem 500 aˇz 800 gram˚ u oligosacharid˚ u dennˇe (8 aˇz 10 gram˚ u na kilogram tˇelesn´e hmotnosti dennˇe). Je vhodn´e tak´e pˇripomenout, ˇze vhodnˇejˇs´ı neˇz sacharosa jsou monosacharidy, jako je glukosa a fruktosa. T´emˇeˇr vegetari´ansk´a strava sportovc˚ u vyˇzaduje pˇr´ıjem rostlinn´ ych produkt˚ u s vysok´ ym obsahem oligosacharid˚ u, jako jsou obilniny, zrna, suˇsen´e ovoce a luˇstˇeniny. V jedn´e studii v´ıce neˇz 75% z 347 marat´onsk´ ych bˇeˇzc˚ u uvedlo, ˇze ve sv´e stravˇe maj´ı vyˇsˇs´ı pˇr´ıjem ovoce, zeleniny, celozrnn´ ych potravin a niˇzˇs´ı pˇr´ıjem ˇcerven´eho masa a vajec v porovn´an´ı s obdob´ım, kdy se marat´onu jeˇstˇe nevˇenovali. Vˇetˇsina studi´ı uv´ad´ı, ˇze dlouhodob´ı sportovci maj´ı dostateˇcn´ y pˇr´ıjem oligosacharid˚ u jen s nˇekolika v´ yjimkami.
2.1
ˇ Zelezo, zinek a stopov´ e prvky
Zv´ yˇsen´ y pˇr´ıjem rostlinn´e stravy pro dosaˇzen´ı potˇrebn´eho pˇr´ıjmu oligosacharid˚ u m˚ uˇze zv´ yˇsit pˇr´ıjem vl´akniny a kyseliny fytov´e, jejichˇz zv´ yˇsen´a koncentrace m˚ uˇze sn´ıˇzit biologickou dostupnost nˇekter´ ych ˇzivin vˇcetnˇe ˇzeleza, zinku a nˇekter´ ych dalˇs´ıch stopov´ ych miner´al˚ u. Nav´ıc je potvrzeno, ˇze ˇzelezo, kter´e poch´az´ı z rostlinn´ ych zdroj˚ u a nikoliv z hemoglobinu v ˇzivoˇciˇsn´e stravˇe, se h˚ uˇre v organismu absorbuje. Proto jsou dlouhodob´ı sportovci ohroˇzeni an´emi´ı zp˚ usobenou nedostatkem ˇzeleza v organismu. Tomuto probl´emu je nutn´e vˇenovat pozornost zejm´ena u nˇekter´ ych skupin dosp´ıvaj´ıc´ıch sportovkyˇ n. Vˇetˇsina studi´ı dlouhodob´ ych vegetari´an˚ u, kteˇr´ı nejsou aktivn´ımi sportovci, dokazuje, ˇze pˇrestoˇze maj´ı horˇs´ı biologickou dostupnost nˇekter´ ych miner´al˚ u, jako je ˇzelezo, zinek a stopov´e prvky, jejich mnoˇzstv´ı mˇeˇren´e v krevn´ım s´eru, ve vlasech a v moˇci je dostateˇcn´e a odpov´ıdaj´ıc´ı. Pˇr´ıjem ˇzeleza z potravin je u vegetari´an˚ u obvykle vyˇsˇs´ı neˇz je doporuˇcen´e mnoˇzstv´ı, avˇsak koncentrace ferritinu v
3
krevn´em s´eru je ˇcasto niˇzˇs´ı neˇz u nevegetari´an˚ u. Pˇr´ıpady an´emie jsou vˇsak pˇresto vz´acn´e. V rostlinn´e stravˇe jsou obsaˇzeny inhibitory absorbce ˇzeleza z potravy, jako jsou deriv´aty kyseliny fytov´e v zrnech a tanin v ˇcaji. Na druh´e stranˇe rostlinn´a strava obsahuje v ovoci a zeleninˇe l´atky, kter´e naopak posiluj´ı absorbci ˇzeleza z potravy, jako je vitamin C (kyselina L-askorbov´a) a kyselina citr´onov´a. Existuj´ı jist´e, avˇsak dostateˇcnˇe nepotvrzen´e d˚ ukazy, ˇze sn´ıˇzen´e z´asoby ˇzeleza v organismu mohou souviset s menˇs´ım rizikem srdeˇcn´ıch a c´evn´ıch onemocnˇen´ı a nˇekter´ ych typ˚ u rakoviny. Proto niˇzˇs´ı koncentrace ferritinu v krevn´ım s´eru vegetari´an˚ u mohou pˇredstavovat zdravotn´ı v´ yhodu. Pˇred pˇrijet´ım t´eto hypot´ezy vˇsak bude nutn´ y dalˇs´ı v´ yzkum. U r˚ uzn´ ych skupin atlet˚ u byl zjiˇstˇen nedostatek ˇzeleza v krevn´ım s´eru. An´emie z nedostatku ˇzeleza je vˇsak u vegetari´an˚ u vz´acn´a. V´ yzkumn´ıci se st´ale v´ıce shoduj´ı na tom, ˇze nedostatek ˇzeleza m´a mal´ y nebo ˇz´adn´ y vliv na zdrav´ı a v´ ykonnost atlet˚ u. N´ızk´ y pˇr´ıjem ˇzeleza z potravy, zv´ yˇsen´ a hemol´ yza (odbour´av´an´ı hemoglobinu), sn´ıˇzen´a absorbce ˇzeleza a zv´ yˇsen´e ztr´aty ˇzeleza v potu, ve stolici a v moˇci lze povaˇzovat za faktory, kter´e vedou ke sn´ıˇzen´ı z´asob ˇzeleza v organismu nˇekter´ ych sportovc˚ u, zejm´ena ˇzen. V jedn´e rozs´ahl´e studii 1743 finsk´ ych ˇzen bylo zjiˇstˇeno, ˇze trv´an´ı a frekvence sportovn´ı ˇcinnosti m´a vliv na koncentraci ferritinu v krevn´ım s´eru. Autoˇri studie se domn´ıvaj´ı, ˇze sn´ıˇzen´ı z´asob ˇzeleza by mohlo b´ yt jedn´ım z mechanism˚ u, kter´ y sniˇzuje riziko srdeˇcn´ıch a c´evn´ıch onemocnˇen´ı aktivn´ıch sportovc˚ u. Pˇresto existuj´ı jist´e obavy, ˇze vegetari´ansk´e dlouhodob´e sportovkynˇe mohou b´ yt nedostatkem ˇzeleza ohroˇzeny. Byly zjiˇstˇen v´ yrazn´ y pod´ıl (30% aˇz 50%) dlouhodob´ ych sportovc˚ u a zejm´ena sportovkyˇ n, kteˇr´ı jsou pˇrinejmenˇs´ım semivegetari´ani s n´ızk´ ym pˇr´ıjmem masn´ ych v´ yrobk˚ u. Snyder a kolektiv porovnal mnoˇzstv´ı ˇzeleza v krevn´ım s´eru 9 nevegetari´ansk´ ych a 9 semivegetari´ansk´ ych bˇeˇzkyˇ n. U semivegetari´ansk´ ych bˇeˇzkyˇ n zjistil niˇzˇs´ı hladiny ferritinu v krevn´ım s´eru a vyˇsˇs´ı schopnost v´azat ˇzelezo. Hladiny ˇzeleza v krevn´ım s´eru, saturace ferritinem a koncentrace krevn´ıho barviva hemoglobinu vˇsak mezi obˇema skupinami nebyly v´ yraznˇe odliˇsn´e. Seiler a kolektiv tak´e zjistil niˇzˇs´ı koncentrace ferritinu v krevn´ım s´eru u vegetari´ansk´ ych bˇeˇzc˚ u vˇcetnˇe ˇzen neˇz u nevegetari´ansk´ ych bˇeˇzc˚ u. Avˇsak bˇehem dvacetidenn´ıho marat´onu na vzd´alenost 1000 kilometr˚ u nezjistil mezi obˇema skupinami ˇz´adn´e v´ yznamn´e rozd´ıly. Bˇehem z´avodu mˇeli vegetari´ani vyˇsˇs´ı pˇr´ıjem ˇzeleza z rostlinn´ ych zdroj˚ u, jako jsou luˇstˇeniny, suˇsen´e ovoce, oˇrechy, ovoce a obiloviny. Vyˇsˇs´ı pˇr´ıjem vitaminu C (kyseliny L-askorbov´e) a n´ızk´a spotˇreba ˇcern´eho ˇcaje zv´ yˇsila hladiny ˇzeleza v krevn´ım s´eru na podobnou u ´roveˇ n, jakou mˇeli nevegetari´anˇst´ı bˇeˇzci. Mexiˇct´ı indi´ani kmene Tarahumara, kteˇr´ı jsou zn´am´ı svoj´ı neobyˇcejnou bˇeˇzeckou vytrvalost´ı na dlouh´ ych trat´ıch, mˇeli zcela norm´aln´ı koncentrace hemoglobinu v krvi, pˇrestoˇze jejich j´ıdlo obsahuje z 90% kukuˇrici a ˇ vegetari´anskou nebo nevegetari´anskou stravou lusky pinto. Ve studii 8 sportovc˚ u, kteˇr´ı se ˇzivili bud po dobu 6 t´ ydn˚ u, se hladiny hemoglobinu a ˇzeleza v krevn´ım s´eru mezi jednotliv´ ymi skupinami v´ yraznˇe neliˇsily pˇres vysok´ y pˇr´ıjem vl´akniny u vegetari´ansk´e stravy. Pˇres niˇzˇs´ı biologickou dostupnost nˇekter´ ych stopov´ ych prvk˚ u ve vegetari´ansk´e stravˇe, jako je ˇ mangan a selen, se vˇetˇsinˇe studi´ı nepodaˇrilo prok´azat, ˇze by vegetari´ani trpˇeli nezinek, mˇed, dostatkem tˇechto prvk˚ u. Zˇrejmˇe se organismus vegetari´an˚ u m˚ uˇze adaptovat zv´ yˇsenou absorbc´ı stopov´ ych prvk˚ u. Odborn´ıci vˇsak upozorˇ nuj´ı, ˇze organismus dosp´ıvaj´ıc´ı ml´adeˇze m´a vyˇsˇs´ı poˇzadavky na pˇr´ısun zinku kv˚ uli r˚ ustu tˇela. Vegetari´ansk´a strava se v tomto pˇr´ıpadˇe m˚ uˇze projevit nepˇr´ıznivˇe. Nˇekter´e studie prok´azaly, ˇze prudk´ y pohyb mˇen´ı koncentrace stopov´ ych prvk˚ u v krevn´ım s´eru. Podle nˇekter´ ych odborn´ık˚ u tento rychl´ y pohyb vede k jin´emu rozloˇzen´ı stopov´ ych prvk˚ u v tk´an´ıch. Existuj´ı urˇcit´e d˚ ukazy, ˇze prudk´e a rychl´e cviˇcen´ı zvyˇsuje vyluˇcov´an´ı zinku do moˇci. Avˇsak vˇetˇsina studi´ı nepˇrinesla ˇz´adn´e d˚ ukazy, ˇze rozloˇzen´ı stopov´ ych prvk˚ u je odliˇsn´e u sportovc˚ u a nesportovc˚ u. Podle nˇekter´ ych odborn´ık˚ u dosp´ıvaj´ıc´ı sportovci s vegetari´anskou stravou mohou m´ıt probl´emy s
4
nedostatkem zinku ve sv´em organismu. Dosud vˇsak neexistuj´ı dostateˇcn´a data, kter´a by tuto obavu potvrdila. Ve Spojen´ ych st´atech americk´ ych jsou hlavn´ım zdrojem zinku hovˇez´ı, vepˇrov´e a dr˚ ubeˇz´ı maso. Ml´eko, obilniny, luˇstˇeniny a oˇrechy jsou sice tak´e dobr´ ym zdrojem zinku, avˇsak tyto zdroje jsou m´enˇe biologicky dostupn´e neˇz v mase. Vegetari´anˇst´ı sportovci by mˇeli j´ıst potraviny s dostateˇcn´ ym mnoˇzstv´ım ˇzeleza a zinku (jako jsou obilniny, luˇstˇeniny, oˇrechy a semena), vˇcetnˇe zdroj˚ u vitaminu C. Souˇcasnˇe by se mˇeli vyhnout nadmˇern´emu uˇz´ıv´an´ı ˇcern´eho ˇcaje, kter´ y je zdrojem taninu. Pro vegetari´ansk´e atlety s chudˇs´ı v´ yˇzivou je nezbytn´e dod´avat stopov´e prvky, jejichˇz mnoˇzstv´ı by vˇsak nemˇelo pˇrekraˇcovat doporuˇcen´e denn´ı d´avky, aby nedoˇslo k neˇz´adouc´ım interakc´ım s absorbc´ı nebo funkc´ı jin´ ych d˚ uleˇzit´ ych ˇzivin. Aˇckoliv existuj´ı jist´e obavy t´ ykaj´ıc´ı se mnoˇzstv´ı stopov´ ych prvk˚ u v organismu vegetari´ansk´ ych sportovc˚ u, vegetari´ansk´a strava m˚ uˇze b´ yt pro sportovce prospˇeˇsn´a. Existuje st´ale v´ıce d˚ ukaz˚ u, ˇze tˇeˇzk´a fyzick´a n´amaha vytv´aˇr´ı oxidaˇcn´ı stres, kter´ y vede k nadmˇern´e tvorbˇe voln´ ych oxidaˇcn´ıch radik´ al˚ u a k peroxidaci lipid˚ u. Prvotn´ı obranou jsou antioxidaˇcn´ı enzymy. Dalˇs´ı obranou jsou antioxidaˇcn´ı ˇziviny, jako jsou vitaminy E (tokoferol), vitamin C (kyselina L-askorbov´a) a vitamin A (axeroftol, retinol). Trval´a nadmˇern´ a fyzick´a n´amaha vyˇcerp´av´a z´asoby antioxidant˚ u v r˚ uzn´ ych tk´an´ıch. Lid´e, kteˇr´ı pravidelnˇe intenzivnˇe nebo tˇeˇzce sportuj´ı, by mˇeli j´ıst potraviny s vysok´ ym obsahem antioxidant˚ u. Vegetari´anˇst´ı sportovci s velk´ ym pˇr´ıjmem ovoce, zeleniny a celozrnn´ ych potravin, maj´ı zvl´aˇstn´ı v´ yhodu. Role antioxidant˚ u ve farmaceutick´ ych potravinov´ ych doplˇ nc´ıch je dosud sporn´a.
2.2
Proteiny a kreatin
Vˇsechny esenci´aln´ı 2 a neesenci´aln´ı aminokyseliny lze z´ıskat z rostlinn´e stravy, kter´a je dostateˇcnˇe bohat´a a r˚ uznorod´a a energeticky dostateˇcn´a, aby uspokojila potˇreby organismu. Americk´a dietetick´a asociace (the American Dietetic Association) uv´ad´ı, ˇze u ´mysln´a kombinace r˚ uzn´ ych rostlinn´ ych potravin vˇsak nen´ı nezbytn´a. Aˇckoliv vˇetˇsina vegetari´ansk´e stravy splˇ nuje nebo pˇrekraˇcuje doporuˇcen´e d´avky protein˚ u, vˇetˇsinou obsahuje m´enˇe protein˚ u neˇz nevegetari´ansk´a strava. Proto vegetari´anˇst´ı sportovci mohou m´ıt niˇzˇs´ı pˇr´ıjem protein˚ u, neˇz je poˇzadov´an pˇri zv´ yˇsen´e n´amaze. Studie dokazuj´ı, ˇze pro sportovce je prospˇeˇsn´a strava, kter´a obsahuje v´ıce protein˚ u neˇz doporuˇcen´a denn´ı d´avka 0,8 gram˚ u na kilogram hmotnosti a den. Sportovci s fyzicky n´aroˇcn´ ym tr´eninkem by mˇeli m´ıt denn´ı d´avku protein˚ u 1,4 aˇz 1,8 gram˚ u na kilogram hmotnosti a den a vytrvalostn´ı sportovci by mˇeli m´ıt denn´ı d´avku protein˚ u 1,2 aˇz 1,4 gram˚ u na kilogram hmotnosti a den. Vˇetˇsina sportovc˚ u je schopna tyto poˇzadavky uspokojit bez potravinov´ ych doplˇ nk˚ u. Veganˇst´ı sportovci mohou dos´ahnout optim´aln´ıho pˇr´ısunu protein˚ u vhodnˇe navrˇzenou stravou s d˚ urazem na potraviny bohat´e na proteiny, jako jsou luˇstˇeniny, oˇrechy, semena a celozrnn´e potraviny. Potravinov´e doplˇ nky s kreatinem se doporuˇcuj´ı sportovc˚ um jako dodateˇcn´ y zdroj energie, pokud opakovanˇe intenzivnˇe tr´enuj´ı nebo pod´avaj´ı fyzicky n´aroˇcn´e v´ ykony. Kreatin se nach´az´ı ve velk´em mnoˇzstv´ı v kostern´ıch svalech a v´aˇze znaˇcn´e mnoˇzstv´ı fosf´at˚ u 3 Smyslem konzumace potravinov´ ych doplˇ nk˚ u s kreatinem je zv´ yˇsit obsah fosfato-kreatinu v kostern´ıch svalech. Bˇehem intenzivn´ıch a rychl´ ych cviˇcen´ı zv´ yˇsen´a hladina fosfato-kreatinu v kostern´ıch svalech sniˇzuje jejich u ´navu a zkracuje dobu k jejich pˇripravenosti k dalˇs´ımu v´ ykonu. 2 Esenci´ aln´ı aminokyseliny jsou pro lidsk´ y organismus nezbytn´ e, avˇsak nen´ı schopen je syntetizovat: cystein, valin, lysin, methionin, tryptofan, histidin, fenylalanin, tyrosin, cystein. 3 Adenosin-5’-trifosf´ at je okamˇ zit´ ym zdrojem energie pro buˇ nky ve svalech.
5
Odhadovan´a denn´ı d´avka kreatinu je asi 2 gramy. Nevegetari´ani dennˇe pˇrij´ımaj´ı asi 1 gram kreatinu a 1 gram kreatinu se syntetizuje v j´atrech, ledvin´ach a ˇzluˇcn´ıku z aminokyselin argininu a glycinu jako jeho prekursor˚ u. Vegetari´ ani maj´ı obecnˇe niˇzˇs´ı hladiny kreatinu v kostern´ıch svalech, coˇz dokazuje, ˇze nedostateˇcn´ y pˇr´ısun kreatinu v potravˇe nen´ı dostateˇcnˇe kompenzov´an synt´ezou z vnitˇrn´ıch zdroj˚ u organismu. R˚ uzn´e studie dokazuj´ı, ˇze pˇr´ısun 20 aˇz 25 gram˚ u kreatinu po dobu 5 aˇz 6 po sobˇe jdouc´ıch dn´ı m˚ uˇze hladinu kreatinu v kostern´ıch svalech v´ yraznˇe zv´ yˇsit, a to zejm´ena u vegetari´an˚ u. Kaˇzd´a d´avka 5 gram˚ u kreatinu odpov´ıd´a asi 1,1 kilogramu nevaˇren´eho hovˇez´ıho masa. Pˇri pod´av´an´ı kreatinu po dobu aˇz 8 t´ ydn˚ u nebylo zaznamen´ano ˇz´adn´e v´ yznamn´e zdravotn´ı riziko. Zdravotn´ı d˚ usledky pod´av´an´ı kreatinu po delˇs´ı dobu dosud nebyly prostudov´any. Pod´av´an´ı kreatinu vˇsak nem´a ˇz´adn´ y vliv kardiorespiraˇcn´ı v´ ykonnost.
2.3
Hormon´ aln´ı doplˇ nky
Vegetari´ansk´a strava s vysok´ ym obsahem vl´akniny a n´ızk´ ym obsahem tuk˚ u (lipid˚ u) souvis´ı u ˇzen s n´ızkou hladinou hormonu estrogenu v krevn´ım s´eru, coˇz m˚ uˇze v´est k nepravidelnostem menstruaˇcn´ıho cyklu. Nepravidelnosti menstruaˇcn´ıho cyklu m˚ uˇze zp˚ usobit tak´e ˇcast´e a intenzivn´ı cviˇcen´ı a fyzicky n´aroˇcn´e sportovn´ı v´ ykony. Asi 5% aˇz 20% ˇzen, kter´e pravidelnˇe a intenzivnˇe cviˇc´ı, a asi 50% aˇz 65% profesion´aln´ıch sportovkyˇ n m˚ uˇze b´ yt postiˇzeno oligoamenorrheou. Pˇr´ıˇciny tohoto onemocnˇen´ı jsou dosud diskutov´any. Podle nˇekter´ ych odborn´ık˚ u toto onemocnˇen´ı souvis´ı s nedostateˇcn´ ym pˇr´ısunem energie, s poklesem tukov´ ych z´asob nebo s jin´ ymi probl´emy. Amenorrheick´e atletky obvykle maj´ı n´ızkou koncentraci estradiolu a progesteronu v krevn´ım s´eru a jejich hormon´aln´ı profil se podob´a starˇs´ım ˇzen´ am v postmenopause. Sn´ıˇzen´a hladina estrogenu m˚ uˇze nav´ıc zp˚ usobit ˇr´ıdnut´ı kost´ı (osteoporosu). Dvˇe zpr´avy d´avaj´ı do souvislosti onemocnˇen´ı oligoamenorrheou ˇzensk´ ych atletek s jejich vegetari´anskou stravou. Avˇsak tyto popisn´e studie nejsou schopny rozhodnout, zda pˇr´ıˇcinou je vegetari´ansk´a strava, fyzicky n´aroˇcn´ y sport, n´ızk´ y pˇr´ıjem energie nebo dalˇs´ı faktory. Kromˇe toho se objevuj´ı d˚ ukazy, ˇze hlavn´ı pˇr´ıˇcinou onemocnˇen´ı oligoamenorrheou je nedostateˇcn´ y pˇr´ıjem energie a nikoliv vegetari´ansk´a strava. Kdyˇz bylo u postiˇzen´ ych ˇzen dosaˇzeno rovnov´ahy mezi pˇr´ıjmem a spotˇrebou energie, vˇetˇsinou se hormon´aln´ı profil vr´atil k norm´alu a obnovily se pravideln´e menstruace. Hanne a kolektiv prok´azal, ˇze vegetari´ansk´e atletky, kter´e byly na probl´em s nedostatkem energie upozornˇeny, brzy probl´emy s menstruaˇcn´ım cyklem nemˇely.
3
Z´ avˇ er
Vegetari´ansk´a strava sama o sobˇe sice nem´a vliv na sportovn´ı v´ ykonnost, avˇsak pro profesion´aln´ı sportovce a sportovkynˇe m˚ uˇze b´ yt prospˇeˇsn´a. Rostlinn´a strava je schopna zajistit dostateˇcn´ y pˇr´ıjem cukr˚ u (oligosacharid˚ u), kter´e jsou pro delˇs´ı sportovn´ı v´ ykony nezbytn´e. Dobˇre navrˇzen´a vegetari´ansk´a strava je schopna sportovc˚ um zajistit vˇsechny nezbytn´e ˇziviny. Existuj´ı urˇcit´a rizika nedostatku ˇzeleza, zinku a stopov´ ych prvk˚ u, pokud je tato strava pˇr´ıliˇs omezen´a. Avˇsak tato rizika plat´ı jak pro vegetari´any tak pro nevegetari´any s nedostateˇcnou stravou. Sportovci, kteˇr´ı jed´ı dostateˇcn´e mnoˇzstv´ı ovoce, zeleniny a celozrnn´e stravy, mohou omezit oxidaˇcn´ı stres zp˚ usoben´ y fyzicky nam´ahav´ ym sportem. Bez ohledu na v´ ykonnost vegetari´ansk´a strava m˚ uˇze sportovc˚ um zajistit dlouhodob´e zdrav´ı s niˇzˇs´ım rizikem chronick´ ych onemocnˇen´ı. Dvˇe studie prok´azaly, ˇze pravideln´ a sportovn´ı aktivita a vegetari´ansk´a strava vedou k niˇzˇs´ı u ´mrtnosti neˇz pouze vegetari´ansk´a strava nebo pouze sportovn´ı aktivita.
6
