TOMÁ·
· TA N Z E L
Strava a vûdomí
Praha 1999
STRAVOU, JAK JIzde ZDE POJÍMÁME, Stravou, jak ji pojímáme, jsmeSCHOPNI: schopni: JSME Dosáhnout svûÏesti a celkového zdraví
Vyhnout se neÏádoucím psychick˘m a emocionálním stavÛm
Dosáhnout citlivûj‰ího vnímání, klidu a bdûlé pozornosti. Tyto pfiínosy mohou b˘t cenné zvlá‰tû na cestû osobního duchovního rÛstu © Tomበ·tanzel, 1999 © Cherm, 1999 Illustrations © Jana Majcherová, 1999 ISBN 80-902521-4-1
ÚVOD
O CO NÁM PÒJDE A JAKÉ JE NA·E POJETÍ
Ke zdraví jednoduchou stravou V prÛbûhu svého v˘voje se ãlovûk jiÏ znaãnû vzdálil Ïivotu v souladu s pfiírodou. Zaãal ve svém Ïivotû pouÏívat i prvky, o nichÏ se zpoãátku domníval, Ïe mnohé usnadní a zlep‰í, nakonec se v‰ak ukázalo, Ïe je tomu spí‰e naopak. Proto se v mnoha oblastech svého Ïivota ohlíÏí zpût. V dfiívûj‰ích dobách se potraviny nijak pfiedem nezpracovávaly. PouÏívaly se ve svém pÛvodním, pfiírodním, celistvém stavu. Budeme-li je tak uÏívat dnes, kdy o vlivu stravy na tûlo i psychiku víme jiÏ mnohem více, kdy máme k dispozici vût‰í v˘bûr surovin a mÛÏeme je pfiipravit i lep‰ími metodami, mÛÏe to b˘t pro nás skuteãn˘m fyzick˘m i duchovním ozdravûním.
Pfiíklon k pfiírodû
Tûlesné i duchovní ozdravûní
Strava z celistv˘ch pfiírodních potravin Strava z pfiírodních potravin, pouÏit˘ch v jejich celku, se chová k lidskému organismu mnohem ‰etrnûji neÏ obvyklá strava s vût‰ím obsahem prÛmyslovû zpracovan˘ch potravin a tukÛ. UmoÏÀuje udrÏovat nejenom lep‰í zdraví a pocity svûÏesti, ale dokonce i stabilnûj‰í psychick˘ a emocionální stav. DÛvodÛ, proã tomu tak je, je více:
Zlep‰ení tûlesného i psychického stavu
– Základem stravy jsou celozrnné obiloviny, které dodávají organismu vût‰inu potfiebn˘ch stavebních látek i energie. Doplní-li se k obilovinám zelenina a ovoce, tûlo se zásobí v‰emi potfiebn˘mi minerálními látkami i vitamíny. Pfiídavek lu‰tûnin dále zhodnotí celkové vyuÏití v˘Ïivov˘ch látek, takÏe k nasycení postaãí celkovû men‰í mnoÏství jídla.
Obiloviny, lu‰tûniny, zelenina
7
STRAVA Z CELISTV¯CH P¤ÍRODNÍCH POTRAVIN
O CO NÁM PÒJDE A JAKÉ JE NA·E POJETÍ
– Energie z celozrnn˘ch obilovin se uvolÀuje rovnomûrnû a plynule. Pocit nasycení se tak udrÏuje po dlouhou dobu. Díky tomu není nutné ve stravû pouÏívat mnoho tuku. Tuky jsou asi nejkritiãtûj‰í sloÏkou dne‰ní bûÏné stravy. Jednak jsou obtíÏnû stravitelné, jednak pfiiná‰ejí do tûla látky s vyslovenû negativními úãinky. Kromû obezity mohou zpÛsobovat kornatûní tepen, sniÏovat imunitu, podporovat stárnutí organismu.
V dal‰ím textu naz˘váme stravu zaloÏenou na pfiírodních, prÛmyslovû nezpracovan˘ch potravinách prost˘m názvem „celozrnná strava“. Tento název sice nevystihuje úplnû celou podstatu této stravy, protoÏe z nûho nejsou patrné v‰echny její sloÏky, je v‰ak alespoÀ praktick˘.
Málo sladidla
– Základní chuÈ obilovin je sladká, proto potfieba sladké chuti mÛÏe b˘t z vût‰í ãásti uspokojena jiÏ hlavním jídlem. Sladkosti a sladidla pak lze pouÏívat jiÏ jen v malém mnoÏství. K tomu staãí sladidla pfiirozená, jako napfiíklad ãerstvé nebo su‰ené ovoce, jeãn˘ slad, med. Cukr je dal‰í kritickou sloÏkou bûÏné moderní stravy. Je hlavní pfiíãinou zubního kazu, podporuje obezitu, cukrovku, zpÛsobuje nestabilitu psychiky a mnoho dal‰ích potíÏí.
Jednoduché kombinace
– Pfiírodní potraviny jsou pomûrnû dobfie sluãitelné v jednom jídle zároveÀ. Trávení není zatûÏováno tûωími kombinacemi potravin. Jídlo prosté a jednoduché zatûÏuje organismus jen málo.
V na‰í knize se snaÏíme ukazovat rÛzné moÏnosti, jak s pomocí pfiírodních surovin svoji stravu zlep‰it. Pfiechod na pfiírodní celozrnnou stravu mÛÏe trvat nûkolik mûsícÛ, ale také nûkolik let. Nemusí b˘t dokonce ani úpln˘. ZáleÏí na nás, které z popisovan˘ch metod nakonec vyuÏijeme. Zvolíme jistû ty, které jsou nám nejbliωí, které jsou v souladu s na‰ím zaloÏením a které mÛÏeme ve vlastním Ïivotû dobfie aplikovat. Ideální by bylo samozfiejmû vyuÏít v‰e, co se zdá b˘t nûjak˘m zpÛsobem pfiínosné. Málokdo z nás bude mít k tomu ale dostatek moÏností. A tak nám asi nezbyde, neÏ pfiijmout skuteãnost, Ïe na‰e strava zÛstane trvale jenom kompromisem mezi tím, jaká by mûla b˘t, a tím, jak ji mÛÏeme ve svém kaÏdodenním Ïivotû praktikovat. KaÏd˘ krok od prÛmyslovû zpracovan˘ch potravin je v‰ak dobr˘.
Vláknina
– Pfiírodní potraviny obsahují vût‰í mnoÏství vody a vlákniny, takÏe sytí jiÏ sv˘m objemem. K pfiejídání pfii obvyklé dne‰ní stravû dochází ãasto v dÛsledku málo objemného, pfiíli‰ suchého, koncentrovaného jídla.
Málo tuku
Minimum toxick˘ch látek
– Pfiírodní potraviny nezatûÏují organismus toxick˘mi látkami. Neobsahují Ïádné konzervaãní ani aromatizaãní látky. Jsou zaãátkem potravinového fietûzce; ve‰keré toxické látky v nich obsaÏené mohou b˘t jen z procesu pûstování. ZatíÏení dne‰ního ãlovûka toxick˘mi látkami pochází z vût‰í ãásti ze stravy a jenom z men‰í ãásti z exhalací ve vzduchu. Obiloviny, lu‰tûniny a bûÏná zelenina jsou oproti jin˘m potravinám pomûrnû levné, takÏe je moÏné je kupovat i biologicky pûstované.
8
Název „celozrnná strava“
KaÏd˘ se rozhodne sám, do jaké hloubky pÛjde Podle vlastních podmínek
Psychické a emocionální stavy Optimální uvolnûní a zpevnûní Abychom byli schopni myslet a jednat pruÏnû, operativnû, s humorem a nadhledem, potfiebujeme b˘t pfiimûfienû uvolnûní. Na druhé stranû, k rychlému a ráznému jednání potfiebujeme b˘t schopni dosáhnout urãitého zpevnûní. KaÏd˘ z nás podléháme rÛzn˘m náladám. Nûkdy jsme ochablí, schlíplí, sklíãení, melancholiãtí, se sklony k rÛzn˘m ãern˘m my‰lenkám a depresím. Tyto stavy jsou projevem nadmûrného uvolnûní. Vhodnû volená strava nám mÛÏe pomoci zabránit je-
9
Naladûní, chování, jednání
PSYCHICKÉ A EMOCIONÁLNÍ STAVY
NevyváÏené potraviny
Návrat do rovnováhy
jich dal‰ímu prohlubování a dosáhnout brzy opût rovnováhy. Pfiestaneme uÏívat v‰echny v˘raznû uvolÀující potraviny, jako napfiíklad sladkosti, zmrzlinu, alkohol nebo ovoce, a zafiadíme jídla s mírnû zpevÀujícím úãinkem: více koncentrovaná, su‰‰í, s pfievahou obilovin. Opaãn˘m stavem je nadmûrné zpevnûní. Projevuje se tak, Ïe jsme strnulí, toporní, nemÛÏeme se dobfie uvolnit, v‰echno dûláme zbrkle a ve spûchu. K návratu do rovnováhy nám mohou pomoci jídla s mírnû uvolÀujícím úãinkem: ménû koncentrovaná, s pfievahou vafien˘ch obilovin a zeleniny.
Pfiíprava k plánované ãinnosti Koncentrace tûla i mysli
Stravou je moÏné se pfiipravit a naladit k ãinnosti, kterou plánujeme na dal‰í hodiny nebo dny. Napfiíklad k turistickému v˘letu, zábavnému spoleãenskému veãírku nebo k umûlecké tvorbû. Ke studiu, k práci v kanceláfii, k vystoupení na vefiejnosti, k obchodnímu nebo politickému jednání. KaÏdá z tûchto ãinností vyÏaduje urãitou míru koncentrace tûla a mysli, ãemuÏ napomáhá i urãit˘ zpÛsob stravy.
O CO NÁM PÒJDE A JAKÉ JE NA·E POJETÍ
– prohloubit vnímavost a citlivost. Oba tyto pfiínosy oceÀují zvlá‰tû lidé, ktefií sledují nûkterou z cest osobního duchovního rÛstu, aÈ jiÏ svûtskou, náboÏenskou nebo mystickou. Duchovní rÛst je ve skuteãnosti zbavování se sv˘ch vlastních zmatkÛ a nedostatkÛ. Je to zu‰lechÈování charakteru (morální zu‰lechÈování) a souãasnû zu‰lechÈování srdce (rozvíjení soucítûní a lásky). SvûÏest a ãistota mysli napomáhá procesu zu‰lechÈování charakteru. Prohloubení citlivosti napomáhá rozvoji soucítûní a lásky. SvûÏesti je moÏné dosáhnout ‰etrn˘m jídlem, které ‰etfií vlastní energii organismu. Volí se urãité druhy potravin, ‰etrnû se pfiipravují a spolu kombinují podle jist˘ch zákonitostí. Uspokojení z jídla zaji‰Èuje rovnováha pûti základních chutí. Jídlo se jí v klidu a dobfie Ïv˘ká. Takto vyváÏeného jídla staãí docela malé mnoÏství. K prohloubení vnímavosti a citlivosti dochází zcela pfiirozenû tím, Ïe se uÏívají jen pfiírodní, prÛmyslovû nezpracované potraviny, které organismus nijak nedráÏdí a neobsahují mnoho toxick˘ch látek.
Vnímavost a citlivost
Zu‰lechÈování charakteru
Rozvoj soucítûní a lásky
VyváÏeného jídla staãí men‰í mnoÏství
Odvrácení útlumu, rozladûní, nadmûrné stimulace Nûkteré potraviny a jídla pÛsobí na organismus tak, Ïe jej utlumují a rozlaìují, vytváfiejí stav otupûlosti a pasivity. Jiné naopak obsahují látky, které organismus nadmûrnû podnûcují a stimulují k nepfiimûfiené aktivitû. Je v˘hodné tyto zákonitosti znát a volit jídla, která rovnováhu nenaru‰ují.
Podpora na cestû osobního duchovního rÛstu
SvûÏí, klidná mysl
Zku‰enosti lidí, ktefií pfie‰li na jednoduchou celozrnnou stravu, ukazují, Ïe tato strava napomáhá: – udrÏovat celkovou svûÏest a klidnou ãistou mysl, schopnou bdûlé pozornosti
10
VyuÏíváme poznatky moderní vûdy, ale i tisícileté zku‰enosti lidstva Díky vûdeckému poznání dnes máme o stravû a jejím vlivu na lidsk˘ organismus mnoho cenn˘ch informací. Jsme za nû vdûãni a snaÏíme se jich co nejvíce vyuÏívat. Pfii ve‰keré úctû k vûdû si v‰ak uvûdomujeme, Ïe její moÏnosti nejsou absolutní. Vûda je schopna pracovat pouze se skuteãnostmi, které je moÏné prakticky zmûfiit a vyhodnotit. Obvykle pfiijímá jen takové pfiírodní jevy a procesy, u kter˘ch dokáÏe uspokojivû vysvûtlit jejich mechanismus. V tomto ohledu jsme ve v˘hodû. My nepotfiebujeme mít pfiírodní procesy dokonale vysvûtlené. K tomu, abychom je mohli
11
Potfiebujeme vûdecké zdÛvodnûní?
POZNATKY VùDY I ZKU·ENOSTI LIDSTVA
Zku‰enosti lidstva
ve svém Ïivotû vyuÏívat, nám staãí, mÛÏeme-li se spolehnout, Ïe fungují vÏdy stejnû a podle vypozorovan˘ch zákonitostí. Citlivûj‰í lidé vÏdy zaznamenávali vlivy, které naru‰ovaly jejich stabilitu. V‰ímali si potravin, po kter˘ch pociÈovali nepfiíjemné napûtí nebo naopak uvolnûní. Zjistili, Ïe nûkterá jídla je mohou podráÏdit a vést k neuváÏenému jednání. Poznali potraviny, které mohou vyvolat ospalost a otupûlost. Také si v‰imli, Ïe strava urãitého typu mÛÏe vést k prohlubování citlivosti a vnímavosti. Historie lidstva je dlouhá a zákonitosti pfiírody pro nás platí stejnû jako pro na‰e pfiedky. Za tisíciletí své existence nashromáÏdili lidé o stravû velké mnoÏství poznatkÛ. Dnes jsou tyto znalosti pfiístupné v‰em. ZáleÏí jenom na tom, do jaké míry jsme k nim otevfiení a nakolik dokáÏeme pfiijímat i vûci, které nejsou zcela v souladu s na‰ím zabûhnut˘m zpÛsobem my‰lení.
Zmûna pohledu Vût‰inou nahlíÏíme svût filtrem sv˘ch zaÏit˘ch pfiedstav. Leccos se nám proto nedafií a musíme zaãínat stále znovu, dokud neuvidíme vûci koneãnû takové, jaké jsou. K rozpt˘lení nûkter˘ch pfiedstav staãí ãasto jiÏ jen pohled z jiného úhlu. DokáÏeme-li se skuteãnosti více otevfiít, náhle zjistíme, Ïe mnohé zásadní vûci nám pfiedtím zcela unikaly, aãkoli jsme je mûli doslova pfied nosem. Nevidíme-li skuteãnost takovou, jaká je, máme tendenci zÛstávat ve vyjet˘ch kolejích, protoÏe taková cesta se zdá b˘t nejsnaz‰í. Nakonec nás v‰ak nûjak˘ Ïivotní nezdar stejnû pfiinutí pfiistoupit na jin˘ zpÛsob Ïivota s nov˘mi prvky, které mohou napomoci na‰emu dal‰ímu v˘voji a lep‰ímu prohlédnutí. MoÏná, Ïe pustíme-li se na novou, byÈ obtíÏnûj‰í, cestu sami, nezdary jiÏ pfiestanou b˘t potfiebné.
12
