Motivace ke sportování a tělesná zdatnost u sportujících dětí

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra tělesné výchovy

Motivace ke sportování a tělesná zdatnost u sportujících dětí Diplomová práce Brno 2013

Vedoucí diplomové práce:

Vypracovala:

doc. PaedDr. Vladislav Mužík, CSc.

Lucie Švachová

1

Bibliografický záznam ŠVACHOVÁ, Lucie. Motivace ke sportování a tělesná zdatnost u sportujících dětí: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra tělesné výchovy, 2013, 97 s., Vedoucí diplomové práce doc. Vladislav Mužík.

Anotace Diplomová práce se věnuje tématu motivace dětí mladšího školního věku ke sportovní aktivitě. Také se zaměřuje na získání nových poznatků o obsahu, objemu a intenzitě pohybové aktivity dětí mladšího školního věku ve vztahu k tělesné zdatnosti. Teoretická část objasňuje pojmy vztahující se k diplomové práci. Zabývá se charakteristikou dětí mladšího školního věku, vysvětluje pojem pohybová aktivita. Další část se zaměřuje na motivaci dětí k pohybové aktivitě a poslední kapitola upřesňuje pojem tělesná zdatnost. Výzkumná část přináší nové poznatky o pohybové aktivitě dětí mladšího školního věku a o motivaci dětí ke sportovním aktivitám. Ze získaných výsledků lze dále usuzovat, že děti mají přijatelný objem a intenzitu pohybové aktivity.

Annotation An attention of this diploma thesis is put on the motivation of primary school age children for sport activity. Diploma thesis has been also focused on getting new findings about content, volume and intensity of physical activity of primary school age children in relation to physical fitness., The theoretical part explains the terms related to this diploma thesis., It deals with characteristic of primary school age children, explains the term of physical activity. Next part focuses on motivation of children for physical activity and the last chapter specifies the term of physical fitness., Research part brings new findings about physical activity of primary school age children and about motivation for sports activities., Out of found facts there is possible to conclude that children have reasonable volume and intensity of physical activity.

Klíčová slova děti mladšího školního věku, pohybová aktivita, mimoškolní pohybová aktivita, tělesná zdatnost, motivace

Keywords primary school age children, physical activity, out-of-school physical aktivity, physical fitness, motivation

Prohlášení Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.

………………………… V Brně dne

Lucie Švachová

Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucímu mé diplomové práce panu doc. Vladislavu Mužíkovi za odborné vedení, trpělivost a poskytování cenných rad, které mi udílel během psaní této diplomové práce. Dále bych ráda poděkovala trenérům a žákům, u nichž jsem prováděla jednotlivé výzkumy. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat své rodině, která mi je po celou dobu mého studia velkou oporou.

OBSAH

ÚVOD ............................................................................................................................... 8 1 TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................... 9 1.1 Děti mladšího školního věku................................................................................... 9 1.1.1 Charakteristika dítěte mladšího školního věku ................................................ 9 1.2 Pohybová aktivita .................................................................................................. 10 1.2.1 Vymezení pojmu PA ...................................................................................... 10 1.2.2 Pohybová aktivita v mladším školním věku .................................................. 11 1.3.2.1 Mimoškolní pohybová aktivita ................................................................... 14 1.2.3 Výzkumy pohybové aktivity dětí ................................................................... 17 1.3 Motivace dětí k pohybové aktivitě a ke sportu ..................................................... 18 1.3.1 Vymezení pojmu motivace ............................................................................ 18 1.3.2 Odměny a tresty ............................................................................................. 19 1.3.3 Výzkumy motivace dětí ke sportu.................................................................. 21 1.4 Zdatnost ................................................................................................................. 21 1.4.1 Vymezení pojmu tělesná zdatnost.................................................................. 21 1.4.2 Význam tělesné zdatnosti u dětí..................................................................... 23 1.4.3 Výzkumy tělesné zdatnosti ............................................................................ 24 2 VÝZKUMNÁ ČÁST ................................................................................................... 26 2.1 Výzkumný problém a cíl výzkumu ....................................................................... 26 2.2 Metodika výzkumu................................................................................................ 27 2.2.1 Výzkumné metody ......................................................................................... 27 2.2.2 Charakteristika výzkumného souboru ............................................................ 28

2.3 Souhrnné výsledky ................................................................................................ 29 2.3.1 Motivace dětí ke sportu .................................................................................. 29 2.3.2 Časový snímek týdne ..................................................................................... 52 2.3.2.1 Dotazník k časovému snímku ..................................................................... 52 2.3.2.1 Týdenní časový snímek ............................................................................... 67 2.3.3 Tělesná zdatnost dětí ...................................................................................... 71 2.4 Případové studie .................................................................................................... 72 2.4.1 Dítě s nejlepšími výsledky tělesné zdatnosti.................................................. 72 2.4.2 Dítě s průměrnými výsledky tělesné zdatnosti............................................... 73 2.4.3 Dítě s nejhoršími výsledky tělesné zdatnosti ................................................. 74 ZÁVĚR ........................................................................................................................... 75 RESUMÉ ........................................................................................................................ 80 SUMMARY .................................................................................................................... 81 LITERATURA................................................................................................................ 82 PŘÍLOHY ....................................................................................................................... 82

ÚVOD Pravidelná pohybová aktivita je nezbytnou součástí zdravého životního stylu a působí na správný vývoj jedince. Proto je pohybová aktivita u dětí neustále velmi diskutovaným a aktuálním tématem. Vzhledem k tomu, že mám velmi blízký vztah ke skupině dětí mladšího školního věku a jejich pohybové aktivitě, rozhodla jsem se skupinou sportujících dětí zabývat blíže. Pro svou diplomovou práci jsem si zvolila děti mladšího školního věku, věnující se fotbalu jako své mimoškolní pohybové aktivitě. Fotbal je u nás velmi oblíbený sport. Má širokou a dobře organizovanou členskou základnu zasahující prakticky veškeré věkové kategorie včetně dětí mladšího školního věku, a proto nebylo problémem získat výzkumný vzorek pro svou diplomovou práci. Tato diplomová práce se zaměří na celkovou pohybovou aktivitu dětí mladšího školního věku, motivací dětí ke sportu a jejich tělesnou zdatností. Cílem této diplomové práce je zjistit, jak jsou sportující děti mladšího školního věku motivováni ke sportovní aktivitě. Dalším cílem je určit objem, intenzitu a obsah jejich týdenní pohybové aktivity ve vztahu k tělesné zdatnosti. První část práce se zaměřuje na obecnou charakteristiku dětí mladšího školního věku, definuje základní pojmy související s pohybovou aktivitou a možnosti provozování pohybové aktivity, zabývá se motivací dětí ke sportovní aktivitě a vymezuje pojem zdatnost a její význam u dětí. Druhá část práce je věnována výzkumům. První výzkum se zaměřuje na motivaci dětí k pohybové aktivitě. Druhý výzkum zjišťuje objem, intenzitu a obsah týdenní pohybové aktivity u dětí mladšího školního věku a poslední výzkum se zabývá tělesnou zdatností skupiny sportujících dětí. V závěru této práce budou shrnuty poznatky vzešlé z výzkumu.

8

1 TEORETICKÁ ČÁST

1.1 Děti mladšího školního věku

1.1.1 Charakteristika dítěte mladšího školního věku Za období mladšího školního věku je označována doba od 6-7 let do 11-12 let. Jedná se o období začínající vstupem dítěte do školy a končící prvními známkami pohlavního dospívání doprovázené psychickými projevy. Setkáváme se také s prvními příznaky puberty (Langmeier, Krejčířová, 2006). Čačka (2000) ve své knize uvádí zahraniční autory, kteří toto období nazývají jako období dětství (6-12 let), období dětství a prepuberty (7-12 let) nebo jako období prepubescence (6-12 let). Matějček (1986) definuje období mladšího školního věku jako „typické přechodné období mezi hravým předškolním věkem a vyspělejším chováním školáka.“ (Langmeier, Krejčířová, 2006, str. 119). Vágnerová (2005) charakterizuje školní věk jako „ období oficiálního vstupu do společnosti, kterou představuje obecně ceněná instituce školy. Zde musí dítě potvrdit své kompetence, pilně pracovat a plnit povinnosti, tak jak od něho společnost očekává. Toto období bývá označováno jako fáze píle a snaživosti, jejímž hlavním cílem je uspět, prosadit se svým výkonem (Erikson, 1963). Z širšího hlediska jde o obecnější tvrzení vlastních kvalit v různých sociálních skupinách, nejenom ve vztahu k požadavkům dospělých, ale i vrstevníků. Tomu odpovídá a s tím souvisí rozvoj mnoha kompetencí i celé osobnosti dítěte. Školní věk lze posuzovat i jako fázi vytvoření horizontálního společenství, tj. vrstevnické skupiny, která má svou vlastní hierarchii a řídí se vlastními pravidly. Dítě potřebuje uspět v obou oblastech, být za své výkony pozitivně hodnoceno a ostatními akceptováno.“ V období mladšího školního věku dochází k tělesnému růstu, na kterém je závislý vývoj pohybových i ostatních schopností. Tělesný růst je v tomto období většinou plynulý. V období mladšího školního věku také značně narůstá délka rukou, nohou 9

a délka trupu. Dochází také k trvalému zakřivení páteře, nicméně právě v tomto období je důležité děti kontrolovat, aby nedošlo k vadnému držení těla (Kuric, Vašina, 1987). V průběhu celého období se výrazně vylepšuje také jemná a hrubá motorika. Dochází ke zlepšení koordinace pohybů, které jsou rychlejší, zvětšuje se i svalová síla. Tím je také způsoben intenzivnější zájem o vytrvalostní, silové a obratnostní pohybové aktivity. Dochází také k výraznému rozvoji sluchového a zrakového vnímání. Děti se více soustředí, jsou vytrvalejší, zkoumavější, svědomitější. Ve školním věku se výrazně rozšiřuje slovní zásoba a celkový rozvoj řeči. Ta je zásadním podmínkou úspěšného školního učení, podporuje paměť, prodlužuje pochopení a ovládnutí světa. S vývojem řeči dochází také k rozvoji paměti, krátkodobá i dlouhodobá paměť je ustálenější (Langmeier, Krejčířová, 2006).

1.2 Pohybová aktivita

1.2.1 Vymezení pojmu PA Pohyb je základní fyziologickou potřebou člověka. Díky pozitivnímu vlivu pohybu si udržujeme a zlepšujeme zdraví. Mezi základní pohybovou aktivitu potřebnou pro život řadíme jakékoliv činnosti prováděné během dne např. chůzi, domácí práce, atd. Pojmem pohybová aktivita se zabývá mnoho odborníků. Této problematice je věnovaná publikace Tělesná výchova a sport mládeže v 21. století (Mužík, Süss, 2009), která je složena z příspěvků prezentovaných na celostátním semináři České kinantropologické společnosti. Autoři Dobrý, Čechovská, Kračmar, Psota a Süss (2009, s., 10), uveřejněni ve výše zmíněné publikaci, definují pohybovou aktivitu následovně: „Pohybová aktivita (physical activity) je druh tělesného pohybu člověka, charakterizovaného svébytnými vnitřními determinanty (fyziologickými, psychickými, nervosvalovou koordinací, požadavky na svalovou zdatnost, intenzitou apod.) i vnější podobou a formou, vykonávaného hybnou soustavou při vyšší kalorické spotřebě, tj. při energetickém výdeji vyšším než při stavu člověka v klidovém metabolismu. Pohybovou aktivitou je např. chůze, plavání, běh, skok, hod, fotbal apod.“

10

Dále zde rozlišují dvě kategorie pohybové aktivity: Běžné denní pohybové aktivity, nestrukturované: Do této skupiny patří každodenní pohybové aktivity, jako je např. práce doma, práce na zahradě, chůze po schodech, cesta do zaměstnání, cesta do školy atd. Tyto pohybové aktivity jsou způsobeny běžnými každodenními situacemi, ke kterým není potřeba zvláštního prostoru, vybavení nebo oblečení. Také nebývají popisovány jednotkami času, vzdálenosti, intenzity, frekvence. Pohybové aktivity dovednostního typu, strukturované: Zde patří aktivity, které jsou předem plánované a prováděné za konkrétním účelem. Také se záměrně opakují, jsou časově a prostorově omezeny. Tyto aktivity mají většinou svá pravidla. K jejich realizaci je zapotřebí prostor, vybavení a vhodný oděv. Jsou popsatelné jednotkami času, vzdálenosti, intenzity a frekvence. Autoři zde také charakterizují pojmy pohybová aktivnost a pohybová nedostatečnost. Pohybová aktivnost je shrnutí strukturovaných a nestrukturovaných pohybových aktivit v konkrétní časové jednotce (doba pobytu ve škole, doba pobytu mimo školu, v rodině, den, měsíc, hodina, školní přestávka apod.). Pohybovou nedostatečností označují jedince, jehož chování je charakteristické velmi

nízkým

objemem

běžných

denních

pohybových

aktivit

a

neúčastí

strukturovaných pohybových aktivit (Dobrý a kol., 2009). Mezi další autory zabývající se pohybovou aktivitou patří Frömel, Novosad a Svozil (1999, s., 131-132), kteří definují pohybovou aktivitu jako: „Komplex lidského chování, které zahrnuje všechny pohybové činnosti člověka. Je uskutečňována zapojením kosterního svalstva při současné spotřebě energie.“ Pohybovou aktivitu klasifikují na organizovanou pohybovou aktivitu a neorganizovanou (spontánní) pohybovou aktivitu. Organizovanou pohybovou aktivitu popisují jako intencionální pohybovou aktivitu, která je vykonávána pod vedením učitele, cvičitele nebo trenéra. Neorganizovanou (spontánní) pohybovou aktivitou autoři rozumí aktivitu volnou, bez pedagogického vedení. 1.2.2 Pohybová aktivita v mladším školním věku Tělesný vývoj u dětí při vstupu do školy je stále zrychlený, ovšem kolem 8. roku se začíná zpomalovat. V období mladšího školního věku také značně narůstá délka 11

rukou, nohou a délka trupu. Dochází také k trvalému zakřivení páteře, nicméně právě v tomto období je důležité děti kontrolovat, aby nedošlo k vadnému držení těla. Tyto změny ovlivňují i motoriku žáka a jeho centrální nervový systém, který v tomto období postupně dozrává a přispívá ke zlepšení koordinace a ovládání pohybů. Svalstvo je v tomto období také vyvinuto jen slabě. V 18 letech připadá na svalstvo z celkové váhy těla až 40 %, zatímco v 8 letech svalstvo zabírá pouze 27 % váhy těla. Proto by se děti měly vyhýbat větší tělesné zátěži. Mladší žáci se vyznačují hlavně značnou pohybovou aktivitou. Mezi pohyblivostí žáků jsou však individuální rozdíly, které jsou podmíněny nervovým systémem každého jedince. Pohyblivost žáků v prvních ročnících je výrazně lepší než v pozdějším období. (Kuric, Vašina, 1987). Spontánní pohybová aktivita charakteristická pro děti předškolního věku je nejvíce omezena nástupem dítěte do školy, kdy se dětem výrazně změní režim a pohybová aktivita. Žáci jsou místo spontánní pohybové aktivity odkázáni na řízenou pohybovou aktivitu a tělesnou výchovu, která ovšem dítěti nepokryje délku jeho pohybové potřeby. K vyvážení tohoto nedostatku mohou sloužit sportovní kroužky nebo kluby, které by mohly být pro žáky atraktivní formou tělesných cvičení intenzivního, soutěžního nebo závodního charakteru. Vhodná pohybová aktivita zvolená dle stupně rozvoje dětského organismu u dětí vzbuzuje zájem o cvičení a způsobuje, že žáci postupně pociťují nutnost fyzické činnosti. Opačně špatně zvolená pohybová aktivita může způsobit odpor ke cvičení nebo sportu vůbec. Je tedy nezbytné, aby byla fyzická zátěž úměrná věku a úrovni tělesného vývoje. Přirozená potřeba pohybu u dětí mladšího školního věku je udávána jako 5,5 hodin denně a právě dodržování dostatečného času věnovaného spontánní pohybové aktivitě přispívá ke správnému harmonickému růstu a tělesnému i duševnímu vývoji jedince (Linc, Havlíčková, 1982). Mužík, Kuchařová a Vodáková (2010, s., 105) dle zahraničních autorů (např. Corbin, Pangrazi, Le Merurier, 2002) uvádějí, že „pro děti mladšího školního věku je vhodná déletrvající PA mírné nebo střední intenzity v celkové délce trvání minimálně 1 hodinu denně. Činnosti prováděné s vyšší intenzitou jsou doporučovány v délce trvání 5 až 15 minut a mají být prokládány periodami odpočinku. Setrvalá PA vysoké intenzity je považována za nepřiměřenou.“ Intenzitou PA se Mužík (2007) zabývá v publikaci Výživa a pohyb a uvádí zde následující poznatky: 12

• Nízká intenzita zatížení (pod 60 % SFmax) by měla být prováděna denně, nejméně 30 minut (lépe však 1 hodinu). Mezi činnosti s nízkou intenzitou zatížení řadíme např. jednoduché práce doma a na zahradě, chůze, jízda na kole po rovném terénu, vycházka se psem, rekreační sportovní činnosti apod. • Střední intenzita zatížení (v rozmezí 60-80 % SFmax) neboli aerobní zatížení, má trvat nejméně 10 minut. V součtu však 30 minut během celého dne alespoň třikrát týdně. Mezi činnosti střední intenzity zatížení patří náročnější práce doma a na zahradě, rychlejší jízda na kole, rychlejší chůze, běh volným tempem, bruslení, běh na lyžích apod. • Vysoká intenzita zatížení (nad 80 % SFmax) se projevuje u dětí obvykle nad 170-180 tepů/min. Dochází k rychlému hromadění laktátu ve svalech, které se projevuje svalovou bolest, únavou a nedostatkem kyslíku. Děti by tyto činnosti měly provádět maximálně 15-20 sekund. Poté musí být zařazena činnost s nižším zatížením nebo odpočinek. Takto je možné činnosti s větší zátěží střídat opakovaně. Toto zatížení je typické pro honičky, štafetové soutěže, usilovnou jízdu na kole apod. Mužík a Vlček (2010) ve své publikaci na základě vyhodnocení výzkumu týkající se školní i mimoškolní pohybové aktivity uvádějí tato doporučení pro pedagogickou praxi: • Nejméně jednou denně by měla být všem žákům umožněna pohybově rekreační přestávka v délce alespoň 15 minut. • Do výuky by měly být ve vyšší míře začleňovány tělovýchovné chvilky a kompenzačním nebo relaxačním cvičením. • Výuková metoda „učení v pohybu“ je doporučována v daleko větší míře. • Především do nejnižších ročníků ZŠ by mělo být zařazováno cvičení před výukou. • Výchovně vzdělávací povinností učitelů 1. stupně ZŠ je zajímat se o pohybovou aktivitu svých žáků a povzbuzovat žáky k pohybové aktivitě ve škole i mimo školu (předpoklad spolupráce učitele a rodičů). Autor Sekot (2003) uvádí hlavní důvody, proč žáci sportují. Patří mezi ně: • radost ze soutěžení; • výkonnostní ambice; 13

• fyzická kondice; • formování pěkné postavy; • radost z pohybu; • zdraví; • relaxace.

1.3.2.1 Mimoškolní pohybová aktivita Jak již bylo zmíněno, pohybovou aktivitu dělíme na organizovanou a neorganizovanou. V této kapitole se budeme zabývat mimoškolní pohybovou aktivitou, jejími formami a institucemi, ve kterých lze provozovat organizovanou a neorganizovanou pohybovou aktivitu. Organizovaná pohybová aktivita je aktivita prováděná pod vedením další osoby tj. učitele, cvičitele, trenéra apod. Tato aktivita je nabízena nejrůznějšími zájmovými institucemi. Těmito institucemi se zabývá Pávková a kol. (2008) a zařazuje mezi ně školní družiny, školní kluby, školní kroužky, střediska pro volný čas dětí a mládeže, dobrovolné organizace, občanská sdružení, sportovní kluby a oddíly s konkrétním sportovním zaměřením a také neformální skupiny. Školní družiny jsou pro žáky mladšího školního věku navštěvující 1.-5. ročník. Ve školní družině může probíhat organizovaná i neorganizovaná pohybová aktivita. Žáci si mohou vybrat, zda chtějí provozovat aktivity jim blízké (míčové hry, ping-pong, tanec, běh po zahradě, pohybové hry atd.) nebo zda se chtějí věnovat činnostem vedených pedagogem. Školní kluby jsou pro žáky staršího školního věku (6.- 9. ročníků). Trávení volného času ve školním klubu není podmíněno docházkou. Školní kluby žákům nabízejí více volnosti a samostatnosti, žáci se sami podílí na tvorbě týdenních programů a tím zajišťují pestrost činností, které si žáci poté mohou zvolit k využití volného času. Školní družina i školní klub nabízí činnosti odpočinkové (klidné hry, četba, vyprávění apod.), rekreační (pohybové hry a rekreační sportování), zájmové (specializované), sebeobslužné (hygienické a kulturní návyky, péče o osobní majetek), veřejně prospěšné (dobrovolnické práce) a také přípravu na vyučování (domácí úkoly, didaktické hry apod.) 14

Další institucí a zdrojem zájmových činností jsou střediska pro volný čas dětí a mládeže. Patří zde domy dětí a mládeže a stanice zájmových činností (DDM). Hlavním cílem DDM je uskutečňovat rekreační a výchovně-vzdělávací funkci širokou zájmovou působností. Stanice zájmových činností jsou naopak zaměřeny jen na určitou zájmovou oblast. Mezi činnosti, které tato zařízení zajišťují, patří pravidelné zájmové činnosti, zájmové činnosti příležitostné, nabídka spontánních aktivit, garance a organizace soutěží a přehlídek vyhlašovaných MŠMT ČR. V jejich nabídce je také práce s talentovanou

mládeží

a

prázdninová

táborová

činnost.

Soustava

činností

a jednotlivých aktivit, nabízených DDM, závisí u každého DDM na místních podmínkách (Pávková a kol., 2008). Mezi pravidelnou zájmovou činnost řadí Pávková a kol. kroužek, soubor, klub, oddíl a kurz. Ve své publikaci je Pávková a kol. (2008, s., 122-123) charakterizuje následovně: „Kroužek je menší zájmový útvar, jehož činnost směřuje zpravidla na vnitřní obohacení členů, zaměřuje se na vnitřní život útvaru (např. rybářský kroužek, modelářský kroužek, čtenářský kroužek). Jako soubor označujeme zájmový útvar, jehož činnost směřuje zpravidla k veřejné produkci výsledků činnosti (pěvecký, hudební, taneční, divadelní apod.). Zpravidla má závaznější strukturu a mívá více členů než kroužek. Klub je zájmový útvar s volnější organizační strukturou a s možnou převažující receptivní činností členů (filmový klub). Výjimečně se užívá označení oddíl, zpravidla u tělovýchovných nebo turistických útvarů. Pojem označuje, že útvar je součástí většího organizačního celku a ve struktuře DDM má charakter kroužku. Kurz je útvar s vymezenou délkou trvání – zpravidla kratší než jeden rok – a jeho činnost směřuje k osvojení určitého množství vědomostí či dovedností (kurz výpočetní techniky, kurz drhání, vaření apod.). Po ukončení kurzu může být účastníkům vydáno osvědčení o absolvování.“ Zájmová činnosti příležitostná je vedena pedagogem a je ohraničena časově. Nabízí činnosti výchovně-vzdělávacího nebo rekreačního rázu. Příležitostné zájmové činnosti mohou probíhat pravidelně, ale nejsou činnostmi průběžnými. Mezi tyto činnosti patří např. soutěže a turnaje, přehlídky, zájezdy, exkurze, divadelní představení apod. Řadíme zde také tzv. příměstské prázdninové tábory nabízející různorodé aktivity a činnosti pro děti, které se příměstského tábora neúčastní. Jednotlivci nebo skupina účastníků mohou využít nabídky spontánních aktivit dle jejich aktuálního zájmu. Spontánní aktivity nejsou ohraničeny časově, závisí pouze 15

na provozní době zařízení. Neprobíhají pod vedením pedagoga, jeho hlavním úkolem je zajištění bezpečnosti a spíše zastává funkci poradenskou nebo motivační. Jsou zde řazeny herny pro děti, čítárny, sportoviště, posilovny, poradenská konzultační střediska apod. Prvkem výchovně-vzdělávací práce DDM je také organizace soutěží a přehlídek, jejichž hlavním cílem je vyhledávání talentovaných dětí a mládeže a nabídnutí jim co nejlepší využití jejich volného času. Mezi organizovanou činnost s dětmi patří prázdninová táborová činnost, kterou také organizují střediska pro volný čas dětí a mládeže. Jedná se především o činnost probíhající o prázdninách – tj. o jarních, letních či vánočních. Tyto tábory trvají déle než 5 dnů. V programu DDM je také poskytování seminářů, školení, přednášek, vzorových akcí, kurzů a vydávání metodických materiálů. Tím zajišťují odbornou pomoc subjektům jak v oblasti školství, tak občanským sdružením pracujícím s dětmi a mládeží. Mezi další subjekty pracující s dětmi a mládeží patří dobrovolné neziskové organizace a občanská sdružení. Mezi nejznámější patří Junák, Pionýr, Česká tábornická unie, Hnutí Brontosaurus, YMCA, Sokol. Řadíme zde také činnosti poskytované základními uměleckými školami, sportovními organizacemi nebo kluby, tanečními školami aj. Děti, navštěvující tyto organizace, nejsou jejich členy, zúčastňují se pouze nabízených aktivit (Pávková a kol., 2008). Neorganizovaná pohybová aktivita je realizována podle zájmu dítěte, jeho citového rozpoložení, aktuálních nároků a je ovlivněna také motivací. Mezi neorganizovanou PA řadíme cestu do školy a ze školy, procházky domácí práce, zahradní práce, práce spojené s denními povinnostmi, ale také jízdu na kole, na kolečkových bruslích, běh, hry venku apod. Autoři Frömel, Novosad a Svozil (1999, s., 131) definují neorganizovanou pohybovou aktivitu jako „volně a bez pedagogického vedení (většinou emotivně podmíněná) prováděná aktivita.“

16

1.2.3 Výzkumy pohybové aktivity dětí Pohybová aktivita dětí mladšího školního věku je velmi aktuálním tématem, a proto jsou neustále prováděny výzkumy na toto téma. Některé výsledky shrneme v této kapitole. Mužík, Kuchařová, Vodáková (2010) se zabývali v roce 2008/2009 výzkumem orientující se na školní a mimoškolní pohybovou aktivity dětí mladšího školního věku. Jejich cílem bylo zjistit objem, intenzitu a obsah školní PA (ŠPA) a mimoškolní PA (MPA) žáků na 1. stupni ZŠ. Jako výzkumnou metodu zvolili dotazník, jehož součástí byl časový snímek dne. Výzkumný soubor tvořilo 138 dětí všech ročníků 1. stupně ZŠ. Autoři dospěli k závěru, že „průměrný objem ŠPA žáků na 1. stupni ZŠ je velmi nízký a při odečtení povinné časové dotace pro výuku tělesné výchovy dosahuje v průměru necelých 20 minut denně. Na tomto objemu se významně podílejí pohybově rekreační přestávky trvající v průměru necelých 15 minut denně, ale tyto přestávky naplněné pohybem byly zaznamenány pouze u 55 % respondentů. Objem ostatních forem ŠPA je zanedbatelný a dosahuje v průměru okolo 3 minut denně. Nebyl shledán statisticky významný rozdíl v objemu a intenzitě ŠPA hochů a dívek, i když ŠPA hochů je nepatrně vyšší. Objem MPA hochů je vyšší než u dívek, ale rozdíl v celkovém objemu jejich MPA není statisticky významný. Značná část žáků se ale domnívá, že o tuto pohybovou aktivitu se jejich třídní učitel(ka) spíše nebo určitě nezajímá (45 % respondentů). Tento poznatek považujeme za významný jak pro školní praxi, tak pro přípravu učitelů.“ (Mužík, Kuchařová a Vodáková, 2010, s., 120) „Podle výsledků projektu Životní styl a obezita 2005 (2006) nemají české děti dostatek PA (jak mladší, tak i dospívající). Skupina mladších dětí se svou týdenní PA blíží doporučené úrovni, ale nesplňují ji. Týdně věnují děti ve věku 6-12 let ve svém volném čase náročnější PA v průměru 6 hodin a 20 minut. Odborníci v rámci prevence civilizačních chorob doporučují minimální délku náročnější fyzické aktivity v rozsahu minimálně 7 hodin týdně (tedy min. 1 hod denně), a této hodnoty dosahuje u nás pouze 40% dětí.“ (Miklánková, 2009, s., 18) Formám školní pohybové aktivity se věnují další odborníci. Mužík, Krejčí (1997) se zabývá cvičením před zahájením výuky a pohybovými rekreačními přestávkami. Hnízdilová (2006) se věnuje tělovýchovným chvilkám v průběhu výuky a Jonášová (2006) se zabývala aktivizující metodou učení v pohybu. 17

1.3 Motivace dětí k pohybové aktivitě a ke sportu

1.3.1 Vymezení pojmu motivace Každý autor definuje pojem motivace jinak. Existuje velké množství definic, které tento pojem vystihují. Autoři Čáp a Mareš (2001) charakterizují motivaci následovně: „Termín motivace je odvozen z latinského movere – hýbati, pohybovati. Velmi obecně formulováno, motivace znamená souhrn hybných momentů v činnostech, prožívání chování a osobnosti. Hybnými momenty rozumíme to, co člověka podněcuje, pobízí, aby něco dělal, reagoval, nebo naopak, co ho tlumí, co mu zabraňuje něco konat, reagovat.“ (Čáp, Mareš, 2001, s., 92) Dále také uvádějí, že na motivaci mají vliv vnější pobídky (incentivy) a vnitřní motivy, které spolu velmi úzce souvisí. Jako vnější pobídku bychom mohli uvést povzbuzování sportovce trenérem nebo diváky. Naopak sportovcova potřeba výkonu je způsobena vnitřními motivy. Pokud není vnitřní motivace dostatečná, nemusí pobídka působit. Motivace může být označována i termíny instinkt nebo pud. V pedagogickém slovníku jen pojem motivace definován jako „souhrn vnitřních i vnějších faktorů, které: • spouštějí lidské jednání, aktivují ho, dodávají mu energii • zaměřují toto jednání určitým směrem (snaha něčeho dosáhnout anebo něčemu se vyhnout) • udržují ho v chodu, řídí jeho průběh i způsob dosahování výsledků • navozují hodnocení vlastního jednání a prožívání, vlastních úspěchů a neúspěchů, vztah s okolím.“ (Průcha, Walterová, Mareš, 2009, s., 158) Autoři zde také vymezují pojem motivace výkonu. Motivace výkonu je „snaha jedince překonat překážky, obstát ve výkonových situacích (jak ve vlastních očích, tak v ocích jiných lidí), vytrvat v náročné činnosti, dosáhnout cíle, být úspěšný. Jedinec je motivován jednak vnitřními faktory (zejm. potřebami), jednak faktory vnějšími (tzv. incentivami). Mezi výkonové potřeby žáka mj. patří: potřeba samostatnosti, potřeba kompetence, potřeba úspěšného výkonu, potřeba vyhnutí se neúspěchu a někdy 18

(paradoxně) i potřeba vyhnutí se úspěchu, tj. potřeba neupozorňovat na sebe.“ (Průcha, Walterová, Mareš, 2009, s., 158) Pohybové výkony jsou tedy ovlivňovány vnější i vnitřní motivací. Pokud děti nejsou podporovány nebo jsou dokonce omezovány např. rodiči, je zřejmé, že se jejich výkony snižují nebo děti zcela ztrácí zájem o pohybovou aktivitu. Zvláště u dětí je velmi důležitá podpora a povzbuzování při výkonu pohybové aktivity. Děti mladšího školního věku velmi dobře chápou své úspěchy a neúspěchy a své výkony začínají srovnávat s výkony ostatních dětí nebo také s výkony dospělých (Langmeier, Krejčířová, 2006).

1.3.2 Odměny a tresty Pojmy odměna a trest v nás mohou vyvolávat různé emoce. Někdo si při myšlence na odměnu vybaví věc pozitivní, na druhé straně může vyvolávat pocity nespravedlnosti, křivdy. Často si také vybavíme věci konkrétní, jako je např. sladkost nebo pohlavek. Odměny a tresty hrají velkou roli v životě dítěte i dospělého. V této kapitole si vymezíme definice pojmů odměna a test, uvedeme jejich funkce a typy. „Odměna je jedna z forem vnějšího motivačního působení na žáka ve škole i doma, zpravidla pozitivním účinkem. Záměrně navozený následek toho, že žák dobře splnil uložené požadavky nebo něco dobře vykonal z vlastní iniciativy. Funkce odměny: • informační – konstatování správnosti chování, postupu, výsledku • motivační – navozuje u žáka prožitek úspěchu, radosti, chuti do další práce, zvyšuje pravděpodobnost, že žák se pokusí tuto činnost zopakovat • žák v odměně vidí ještě 3. funkci: vyjádření pozitivního osobního vztahu učitele či rodiče k sobě, i projev osobní důvěry, vyjádření perspektivnosti vztahu.“ (Průcha, Walterová, Mareš, 2009, s., 179-180) Čáp a Mareš (2001) rozdělují odměny na tří hlavní skupiny: • pochvala, úsměv, projev sympatie, kladného hodnocení, kladného emočního vztahu; • dárek věcný nebo peněžní; 19

• umožnění činnosti nebo zážitků, po kterých dítě silně touží: výlet, návštěva sportovního utkání, zajímavá společná činnost s dospělým, který má většinou nedostatek času apod. Zahraniční autor Kim Sang, H. (2003) rozděluje odměny na vnitřní a vnější. Mezi vnitřní odměny řadí pocity jako štěstí, uspokojení láska, porozumění, klid apod. Tyto pocity jsou jako motivace nejúspěšnější a nejvíce uspokojující v případě dlouhodobější motivace. Na druhou stranu je velmi složité je získat, jelikož jsou podmíněny vynaložením emocionální energie. Peníze, ocenění, povýšení a dary řadí mezi vnější odměny. Jedná se o materiální statky, které jsou velmi účinné při krátkodobé motivaci. Zápornou stránkou hmotných odměn je, že si na ně rychle zvykneme a stejnou odměnu předpokládáme i příště. Dle Langmeiera a Krejčířové (2006) jsou nejčastějšími odměnami odměny sociální, tj. pochvala a uznání, pohlazení, umožnění zájmové činnosti. Pojem trest v nás obvykle vyvolává negativní emoce. Musíme si však uvědomit, že co je trestem pro nás, nemusí být trestem pro ostatní. Matějček (2000) ve své publikaci uvádí, že trestem není to, co jsme jako trest pro dítě stanovili, ale to, co dítě jako trest prožívá, při kterém pociťuje nepříjemný, ponižující pocit, který chce co nejdříve odstranit. Ve většině případů se tyto tresty shodují, může ale také nastat situace, kdy to tak není. V pedagogickém slovníku je pojem trest definován jako „jedna z forem negativního motivačního působení na žáka ve škole i doma. Jde o záměrně navozený následek toho, že žák špatně splnil nebo nesplnil uložené požadavky. Trest má přinejmenším dvě funkce: • informační – konstatování nesprávnosti chování, postupu, výsledku • motivační – navozuje u žáka motivační konflikt, prožitek neúspěchu, frustrace Žák někdy v trestu vidí ještě 3. funkci – vyjádření negativního osobního vztahu učitele či rodiče k sobě, projev osobní nedůvěry, vyjádření neperspektivnosti vztahu.“ (Průcha, Walterová, Mareš, 2009, s., 316-317) Autoři Čáp a Mareš (2007) dělí tresty do tří skupin: • fyzické tresty; 20

•

psychické tresty, tj. projevy negativních emocí, záporného emočního vztahu (dospělý se zlobí, křičí, vyhrožuje, mračí se, nemluví s dítětem apod.);

• potrestání zákazem oblíbené činnosti (jít ven s kamarády, sledovat televizní pořad, účastnit se činnosti oddílu) nebo donucení k neoblíbené činnosti (např. úklid; ve škole mnohonásobné opisování aj.). Trestaný prožívá silné negativní emoce - ponížení, vztek, touží po pomstě, což později může vést k agresivnímu a násilnému chování. Měli bychom si tedy uvědomit míru, adekvátnost a hlavně následky uloženého trestu. Průcha a kol. (2009) uvádí podmínky, při jejichž dodržení by měl být trest účinný: • být adekvátní nevhodnosti chování • měl by mít přesně stanovená kritéria, za co bude uložen • měl by mít adekvátní formu (trest fyzický, psychický, trest prací, zákaz) • měli bychom domýšlet možné reakce žáka na potrestání 1.3.3 Výzkumy motivace dětí ke sportu Výzkumů zaměřených na motivaci dětí ke sportu u nás není mnoho a výzkumy orientované na mladší školní věk jsou velmi řídké. Mezi výzkumy realizované v poslední době patří např. výzkum Langové (2012), která ve své diplomové práci zkoumala faktory ovlivňující motivaci žáků 1. stupně základní školy ke sportu. Výzkum byl proveden pomocí dotazníku a byl položen 100 žákům, kteří navštěvují 1.-5. ročník základní školy. Všichni dotazovaní se věnují nějakému sportu. Langová se zabývala vnitřní a vnější motivací žáků ke sportu.

1.4 Zdatnost

1.4.1 Vymezení pojmu tělesná zdatnost V dnešní době je velké množství definic a dělení tělesné zdatnosti dle jednotlivých odborníků a je velmi těžké je sjednotit.

21

„Zdatnost obecně je připravenost organismu konat práci, vyrovnat se s vnějšími nároky, odolávat aktuálním vlivům okolí.“(Svatoň, Tupý, 1997, s., 78) „Tělesná zdatnost je aktuální stav tělesných mechanismů produkujících práci; optimalizace funkcí organismu při řešení vnějších úkonů spojených s pohybovým výkonem – způsobilost odolávat vnějšímu stresu.“ (Svatoň, Tupý, 1997, s., 78) Seliger a Choutka formulují tělesnou zdatnost jako „schopnost organismu optimálně reagovat na různé podněty prostředí. Zdatný je takový organismus, který se dovede vyrovnat se všemi požadavky na tělesnou, psychickou a sociální stránku jedince.“ (s., 9) Tito autoři dále vyčleňují tyto složky tělesné zdatnosti: • genetické předpoklady, jakožto daný základ výrazně ovlivňují možnosti rozvoje zdatnosti jedince; • fyziologický funkční stav organismu, který je výsledkem přirozeného vývoje a umožňuje normální činnost organismu; • úroveň speciálního rozvoje organismu, dosažená působením vyšších požadavků pracovního a zvláště pak tělovýchovného procesu; • úroveň

motorického

rozvoje

(včetně

osvojených

pohybových

a intelektuálních dovedností odpovídajících požadavkům dnešního života); • úroveň psychické a sociální odolnosti vůči vlivům prostředí „ Tělesná zdatnost je definována vzhledem ke zdraví a k pohybové aktivitě. Při výzkumu je pohybová aktivita pojímaná jako nezávisle proměnná, jako „proces“, zatímco zdatnost je pojímána jako závisle proměnná tedy jako „produkt“.“ (Měkota, Cuberek, 2007, s., 143) Dále zde autoři uvádějí, že tělesná zdatnost je dědičná. Tělesnou zdatnost bychom měli neustále rozvíjet a udržovat pomocí tělesného cvičení, otužování, zdravé výživy a správné životosprávy. Tělesnou zdatnost rozdělujeme na zdravotně orientovanou zdatnost a výkonnostně orientovanou zdatnost. Zdravotně orientovaná zdatnost působí na zdravotní stav člověka. Do zdravotně orientované zdatnosti řadíme pět složek: aerobní zdatnost, tělesné složení, svalovou sílu a vytrvalost, flexibilitu. 22

Výkonnostně orientovaná zdatnost zahrnuje složky, které jsou podstatné pro pracovní i sportovní výkon. Má jen omezenou souvislost se zdravím, projevuje se ve sportovních soutěžích, výkonových testech a v pracovních výsledcích (Měkota, Cuberek, 2007).

1.4.2 Význam tělesné zdatnosti u dětí Tělesná zdatnost ovlivňuje zdravotní stav, je velmi důležitá pro fungování lidského organismu. S tělesnou zdatností úzce souvisí správná životospráva a pravidelná pohybová aktivita. „Za nejdůležitější přínos tělesné výchovy je dnes považováno zvýšení tělesné zdatnosti dětí, mládeže i dospělých na optimální úroveň, která by byla dostatečnou prevencí civilizačních chorob. Z tohoto důvodu tělesná zdatnost v dnešním pojetí není chápana jako kategorie odrážející výkon (tzv. výkonově orientovaná zdatnost), ale jako zdatnost ovlivňující zdravotní stav a působící preventivně na problémy spojené s hypokinézou (pohybovou nečinností). Ve světové i domácí literatuře je uváděna pod pojmem zdravotně orientovaná zdatnost (health-related fitness), (Bunc, 1998). Takto pojatá tělesná zdatnost vytváří nezbytné předpoklady pro účelné fungování lidského organismu, a tedy i předpoklad pro dobrou pracovní výkonnost.“ (Hnízdil, 2003) Jak bylo zmíněno v předchozí kapitole, tělesná zdatnost se dělí na zdravotně orientovanou zdatnost a výkonnostně orientovanou zdatnost. V odborné literatuře je velmi často uváděn význam a rozdíl mezi zdravotně orientovanou zdatností a výkonově orientovanou zdatností. Pro naše zdraví má význam a ovlivňuje jej hlavně zdravotně orientovaná zdatnost. Jejími základními složkami jsou svalová zdatnost, aerobní zdatnost a složení těla. Pro správnou funkci podpůrně pohybového systému je důležitá svalová rovnováha. Její podstatnou podmínkou je svalová zdatnost. Svalová rovnováha se projevuje správným držením těla. Dle současných výzkumů je stále více dětí s vadným držením těla, a to hlavně kvůli sedavému způsobu života. Vadnému držení těla lze předcházet pomocí kompenzačních cvičení, která by měla být denně zařazována a žákům by ve škole měly být umožňovány tělovýchovné chvilky a rekreační přestávky s dostatečným množstvím pohybu.

23

Aerobní zdatnost znamená, že organismus je schopný záměrně přijímat, přenášet a využívat kyslík. Hlavním účinkem je vykonávání vytrvalostních činností, vedlejším účinkem je redukce váhy a správná srdečně-cévní činnost. K udržování a zlepšování aerobní zdatnosti slouží činnosti, při kterých jsou zapojeny velké svalové skupiny. Mezi takové činnosti patří běh, plavání, rychlá chůze, jízda na kole apod. Srdeční frekvence při aerobní zdatnosti by měla být mezi 60-80 % maximální srdeční frekvence. Toto zatížení nazýváme střední intenzitou zatížení a činnosti se střední intenzitou zatížení by měly být prováděny každý den po dobu alespoň 30 minut. (Mužík, 2007) 1.4.3 Výzkumy tělesné zdatnosti K hodnocení tělesné zdatnosti jsou využívány motorické testy a testové baterie. „Motorickým testem rozumíme standardizovanou pohybovou zkoušku na zjištění úrovně pohybových předpokladů člověka.“ (Vrbas, 2010, s., 26) Výzkumy tělesné zdatnosti u dětí mladšího školního věku se zabývá Vrbas (2010) ve své publikaci Zdravotně orientovaná zdatnost dětí mladšího školního věku. Henek a kol. (1966) zkoumali, jak působí cvičení rychlostního a vytrvalostního typu na děti ve věku 8-11 let. Zjistil, že oba typy cvičení je vhodné zařazovat do tréninku a že vytrvalostní tréninky nemá nepříznivý vliv na rychlost dětí. Bunc a kol. (2005) se zaměřili na tělesnou zdatnost českých dětí ve věku 6-14 let na 31 školách. K výzkumu aplikovali kombinaci testových baterií. Výsledky autoři zhodnotili jako vyhovující. Nejhorších výsledků žáci dosáhli u vytrvalostního cvičení, kde pouze 26 % žáků splnilo normu. Autoři v závěru uvedli, že položky závislé na provádění pravidelné pohybové aktivity klesají. Díky dlouhodobém zájmu odborníků o tělesnou zdatnost se u nás v devadesátých letech rozšířil Unifittest (6-60) (Kovář, Měkota a kol., 1993). Mezi další testové baterie, které by neměly být učitelům tělesné výchovy neznámé, patří např. Eurofittest a Fitnessgram. Eurofittest je nejrozšířenější testovací baterií v Evropě i přes její vysoké materiální, časové a personální požadavky. Tato testovací baterie byla vytvořena za účelem porovnávání jednotlivých států Evropy. Byla ověřována v 15 zemích. Obsahuje 9 motorických testů.

24

Unifittest (6-60) je českou verzí Eurofittestu. Unifittest je testovací baterie pro jedince od 6 do 60 let. Skládá se ze 4 testů pohybových schopností a somatických měření. Testovací baterie Unifittest je zaměřena na pohybové schopnosti kondičního typu – rychlostní, silové, vytrvalostní. Fitnessgram umožňuje učitelům tělesné výchovy hodnotit žáky, sdělovat rodičům výsledky hodnocení a tím upozornit na tento problém. Výsledky jsou srovnány se standardy a poté je určena úroveň tělesné zdatnosti potřebná k udržení zdraví. Žáci jsou hodnoceni ve třech oblastech (Vrbas, 2010).

25

2 VÝZKUMNÁ ČÁST

2.1 Výzkumný problém a cíl výzkumu Hlavním cílem praktické části je zjistit u skupiny sportujících dětí na 1. stupni základní školy, zda je jejich mimoškolní aktivita podněcována z jejich vlastní iniciativy nebo druhou osobou. Cílem je ověřit vnitřní i vnější motivaci dětí k aktivnímu sportování. Dále také posoudit objem, intenzitu a obsah jejich celotýdenní pohybové aktivity ve vztahu k tělesné zdatnosti. Výzkum se skládá ze tří dílčích výzkumů. Cílem těchto výzkumů je: 1. Zjistit, zda u sportujících dětí mladšího školního věku převládá vnitřní nebo vnější motivace. 2. Zjistit objem, intenzitu a obsah pohybové aktivity u sportujících dětí mladšího školního věku. 3. Zjistit, jaká je tělesná zdatnost skupiny sportujících dětí mladšího školního věku pomocí testové baterie Unifittest. Nejdříve byly stanoveny výzkumné otázky. Po stanovení výzkumných otázek jsem se výzkumným šetřením snažila nalézt odpovědi. Všechny získané výsledky budou porovnávány s dosud zjištěnými poznatky. Výzkumné otázky: • Jaké jsou znaky vnitřní motivace u sportujících dětí? • Jaké jsou znaky vnější motivace u sportujících dětí? • Jaký je celotýdenní objem pohybové aktivity u sportujících dětí? • Jaká je intenzita pohybové aktivity u sportujících dětí? • Jaký je obsah pohybové aktivity u sportujících dětí? • Jaká je tělesná zdatnost u skupiny sportujících dětí?

26

2.2 Metodika výzkumu

2.2.1 Výzkumné metody Ve výzkumné části bylo použito více výzkumných metod. Ke zjištění potřebných údajů bylo použito následujících metod: K tématu motivace byl využit dotazník (příloha č. 1). Dotazník se skládal z 24 otázek. Obsahoval otázky otevřené, polouzavřené i uzavřené. U uzavřených otázek žáci vybírali ze 4 nabízených odpovědí určitě ano, spíše ano, spíše ne, určitě ne. Žák zakroužkoval odpověď, která mu byla nejbližší. Při vyhodnocování byla tato škála převedena na hodnoty 1 až 4 (určitě ano-1, spíše ano-2, spíše ne-3, určitě ne-4). V dotazníku byly obsaženy také polouzavřené otázky, kde žáci upřesnili výše uvedenou odpověď. Tento dotazník obsahoval otázky, které bychom mohli rozdělit do tří oblastí: • Charakteristika respondentů (otázky č. 1-6) • Vnější motivace žáků ke sportu (otázky č. 10-13, otázka č. 21) • Vnitřní motivace žáků ke sportu (otázky č. 7-9, otázky č. 14-20, otázky č. 22-24) Pro získání informací o objemu pohybové aktivity, její intenzity a časového rozložení byl také použit dotazník (příloha č. 2). Dotazník obsahoval otevřené i uzavřené otázky. Cílem dotazníku bylo zjistit vztah dětí k mimoškolní pohybové aktivitě. Žáci vybírali odpovědi z čtyřstupňové škály (určitě ano, spíše ano, spíše ne, určitě ne). Hlavní částí dotazníku byl časový snímek. Ten museli dotazovaní vyplňovat po dobu jednoho týdne. Jednotlivé dny byly rozděleny v časovém snímku do intervalů po pěti minutách. Úkolem dětí bylo zaznamenávat činnosti s malou tělesnou námahou a činnosti s větší nebo velkou tělesnou námahou dle barevné škály a vyznačovat délku trvání jednotlivých činností. Poté ještě slovně upřesnili, o jakou činnost se jednalo. Intenzitu činností žáci zaznamenávali a posuzovali podle subjektivního pocitu. Činnosti s malou tělesnou námahou zaznamenávali zeleně, činnosti s větší nebo velkou tělesnou námahou zaznamenávali žlutě. Mezi činnosti s malou tělesnou námahou patří např. chůze (do školy, ze školy), procházky, chůze do schodů, domácí práce, hry s kamarády apod. Žáci se při této činnosti zadýchají, ale neměli by cítit únavu svalů. 27

Mezi činnosti s větší nebo velkou tělesnou námahou řadíme např. běh, honičky, jízda na kole, jízd na bruslích, sportovní trénink, sportovní utkání, náročnější domácí práce (na zahradě) apod. K hodnocení tělesné zdatnosti byl využit Unifittest (6-60). Unifittest (6-60) je testovací baterie pro jedince od 6 do 60 let. Skládá se ze 4 testů pohybových schopností a somatických měření. Testovací baterie Unifittest je zaměřena na pohybové schopnosti kondičního typu – rychlostní, silové, vytrvalostní. Všechna měření byla provedena v jeden den na hřišti při dodržení základních objektivních podmínek (bezvětří, suchý a pevný terén, vhodné počasí). Základní testy pro všechny věkové kategorie jsou následující: (Měkota, Kolář a kol., 1996) Společný základ pro všechny věkové kategorie: T1 Skok daleký z místa T2 Leh sed - opakovaně T3a Běh po dobu 12 min. T3b Vytrvalostní člunkový běh T3c Chůze na vzdálenost 2 km (u testu T3 se provádí pouze jedna alternativa) Volitelný test podle věku: T4-1 Člunkový běh 4x10 m T4-2 Shyby (chlapci) Výdrž ve shybu (děvčata) T4-3 Hluboký předklon v sedu Somatická měření SM1 Tělesná výška SM2 Tělesná hmotnost SM3 Podkožní tuk

2.2.2 Charakteristika výzkumného souboru Výzkumný soubor tvořilo 15 dětí ve věku 9-11 let, tedy žáci 1. stupně základní školy. Všichni dotazovaní jsou žáky Základní školy Valašské Klobouky. Výzkumný soubor tvoří žáci, kteří se aktivně věnují fotbalu jako jejich mimoškolní aktivitě. 28

Výzkum byl realizován na začátku školního roku 2012/2013. Dotazníky byly zpracovány v průběhu roku 2012/2013. Všechny použité dotazníky byly vytvořeny na katedře tělesné výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity (dále jen PdF MU) a byly vytvořeny pro žáky 1. stupně základní školy.

2.3 Souhrnné výsledky

2.3.1 Motivace dětí ke sportu Otázky č. 1-4 blíže charakterizovaly pohlaví respondentů, třídu, kterou navštěvují, jaké jsou jejich oblíbené sporty. Všichni dotazovaní žáci se závodně věnují fotbalu jako jejich mimoškolní aktivitě. Výsledky dalších otázek jsou porovnávány s výsledky, které uvádí Iveta Langová ve své diplomové práci z roku 2012.

Otázka č. 5: Jak dlouho se danému sportu věnuješ? Jednalo se o otevřenou otázku, žáci neměli možnost výběru odpovědí. Lze konstatovat, že 2 roky se danému sportu věnuje 20% žáků, 3 roky se danému sportu věnuje 7 % žáků, 4 roky se danému sportu věnuje 33 % žáků. 13% žáků se danému sportu věnuje 5 let a stejně tak 13 % žáků se danému sportu věnuje 6 let. Odpověď 7 let uvedlo největší počet žáků, tedy 33 %. Průměrně se dotazovaní žáci danému sportu věnují 4,3 let, minimálně 2 roky, maximálně 7 let. Medián nabývá hodnoty 4, modus také 4 roky (viz tab. 1).

29

Graf 1: Odpovědi žáků na otázku: „Jak dlouho se danému sportu věnuješ?“

Aritmetický průměr 4,3

Minimum

Maximum

Medián

Modus

SD

2

7

4

4

1,6

Tabulka 1: Statistické charakteristiky odpovědí žáků na otázku: „Jak dlouho se danému sportu věnuješ?“ (počet roků)

Otázka č. 6: Jak často trénuješ? Kolikrát týdně trénuješ? Jednalo se o otevřenou otázku, žáci neměli možnost výběru odpovědí. Dle odpovědí žáků lze konstatovat, že všichni žáci odpověděli stejně, tedy 100 % žáků trénuje 2 krát týdně. Vzhledem k tomu, že všichni žáci odpověděli stejně, všechny statistické údaje nabývají hodnoty 2.

30

Otázka č. 7: Baví tě sport, kterému se věnuješ? Většina dětí (93 %) vybralo odpověď určitě ano. Odpověď spíše ano zvolilo 7 % žáků. Tedy všechny žáky daný sport baví. Průměrná hodnota odpovědí nabývá hodnoty 1,1, tedy většina žáků zvolila kladnou odpověď. Minimum nabývá hodnoty 1, maximum nabývá hodnoty 2. Medián i modus nabývají hodnoty 1(viz tab. 2).



Minimum

Maximum

Medián

Modus

SD

1

2

1

1

0,2

Tabulka 2: Statistické charakteristiky odpovědí žáků na otázku: „Baví tě sport, kterému se věnuješ?“

31

Otázka č. 8: Myslíš, že ti zbývá čas na jiné koníčky a kamarády? Pokud žáci zvolili zápornou odpověď, následovala otázka: „Vadí ti, že nemáš čas na jiné koníčky a kamarády?“ Dle odpovědí žáků vyplývá, že odpovědi určitě ano i spíše ano zvolilo 40 % dotazovaných. Odpověď spíše ne zvolilo 7 % dotazovaných, odpověď určitě ne zvolilo 13 % dotazovaných. Kladnou odpověď tedy zvolilo 80 % žáků, zápornou 20 % žáků. Žáci, kteří odpověděli záporně, už bohužel dále neuvedli odpověď na otázku, zda jim vadí, že nemají čas na jiné koníčky a kamarády. Průměrná hodnota odpovědí 1,9 vypovídá o tom, že většina žáků volí kladnou odpověď. Minimum nabývá hodnoty 1, maximum nabývá hodnoty 4. Medián nabývá hodnoty 2 a modus nabývá hodnoty 1 (viz tab. 3). Zjištěný poznatek: 20 % žáků si myslí, že jim nezbývá čas na jiné koníčky a kamarády. Zjištěný poznatek se od Langové (2012) neliší.


32


Minimum

Maximum

Medián

Modus

SD

1

4

2

1

1

Tabulka 3: Statistické charakteristiky odpovědí žáků na otázku: „Myslíš, že ti zbývá čas na jiné koníčky a kamarády?“

Otázka č. 9: Umíš si představit život bez tohoto sportu? Můžeme konstatovat, že odpověď určitě ano uvedlo 13 % žáků, odpověď spíše ano uvedlo 20 % žáků a 67 % žáků uvedlo odpověď spíše ne. Průměrná hodnota odpovědí 3,4 vypovídá o tom, že většina dotazovaných volí zápornou odpověď. Minimum nabývá hodnoty 1, maximum hodnoty 4. Medián a modus nabývají hodnoty 4 (viz tab. 4). Zjištěný poznatek: 67 % žáků si nedokáže život bez daného sportu představit. Zajímavé je, že 33 % žáků by si dokázalo představit život bez tohoto sportu. Langová (2012) uvádí, že přes 20 % žáků si dokáže život bez daného sportu představit.

Graf 4: Odpovědi žáků na otázku: „Umíš si představit život bez tohoto sportu?“

33


Minimum

Maximum

Medián

Modus

SD

1

4

4

4

1

Tabulka 4: Statistické charakteristiky odpovědí žáků na otázku: „Umíš si představit život bez tohoto sportu?“

Otázka č. 10: Kdo tě přivedl ke sportu? U této otázky žáci stanovovali odpověď u každé z těchto podotázek. • Rodiče. • Sám. • Kamarádi. • Škola. Zda rodiče přivedli žáky k danému sportu, uvádí první koláčový graf. Odpověď určitě ano zvolilo 40 % žáků, odpověď spíše ano zvolilo 7 % žáků a odpověď spíše ne zvolilo 53 % žáků. Odpověď určitě ne nebyla v této otázce uvedena. Rodiče: Průměrná hodnota odpovědí je 2,1, což vypovídá o tom, že více než polovina žáků zvolila zápornou odpověď, tedy rodiče žáky ke sportu nepřivedli. Minimum nabývá hodnoty 1. Maximum, medián i modus nabývají hodnoty 3 (viz tab. 5). Zjištěný poznatek: Více než polovina žáků uvedla, že je ke sportu nepřivedli rodiče. Langová (2012) ve svém výzkumu uvádí, že žáky ke sportu přivedli rodiče. Druhý koláčový graf znázorňuje, zda žák začal s daným sportem sám, tedy z vlastní iniciativy. Odpověď určitě ano uvedlo 27 % žáků, odpověď spíše ano uvedlo 40 % žáků, odpověď spíše ne uvedlo 13 % žáků a 20 % žáků uvedlo odpověď určitě ne. Sám: Průměrná hodnota odpovědí je 2,3, což vypovídá o tom, že žáci volili více kladnou odpověď, tedy že začali sportovat z vlastní iniciativy. Minimum nabývá hodnoty 1, maximum hodnoty 4, medián a modus nabývají hodnoty 2 (viz tab. 5). Zjištěný poznatek: 34

Většina žáků uvádí, že se ke sportu přivedli sami. Langová (2012) ve svém výzkumu uvádí, že žáci se ke sportu nepřivedli sami. Ve třetím koláčovém grafu je zaznamenáno, zda žáky k danému sportu přivedli kamarádi. Odpověď určitě ano zvolilo 13 % žáků, odpověď spíše ano zvolilo 20 % žáků, 27 % odpovědělo spíše ne a 40 % odpovědělo určitě ne. Kamarádi: Průměrná hodnota odpovědí je 2,9, což znamená, že žáci volili spíše záporné odpovědi. Kamarádi je tedy ke sportu nepřivedli. Minimum nabývá hodnoty 1, maximum hodnoty 4, medián hodnoty 3 a modus hodnoty 4 (viz tab. 5). Zjištěný poznatek: Většina žáků uvádí, že je kamarádi ke sportu nepřivedli. Zjištěný poznatek se od Langové (2012) neliší. Poslední koláčový graf uvádí, zda žáky ke sportu přivedla škola. 20 % žáků vybralo odpověď určitě ano, 7 % žáků spíše ano, 13 % žáků vybralo odpověď spíše ne a 60 % žáků uvedlo, že určitě ne. Škola: Průměrná hodnota odpovědí je 3,1, což znamená, že většina žáků volila záporné odpovědi. Minimum nabývá hodnoty 1. Maximum, medián i modus nabývají hodnoty 4 (viz tab. 5). Zjištěný poznatek: Většina žáků uvádí, že škola je ke sportu nepřivedla. Zjištěný poznatek se od Langové (2012) neliší.

35

Graf 5: Odpovědi žáků na otázku: „Kdo tě přivedl ke sportu?“ Aritmetický průměr

Minimum

Maximum

Medián

Modus

SD

Rodiče

2,1

1

3

3

3

1

Sám

2,3

1

4

2

2

1,1

Kamarádi

2,9

1

4

3

4

1,1

Škola

3,1

1

4

4

4

1,2

Tabulka 5: Statistické charakteristiky odpovědí žáků na otázku: „Kdo tě přivedl ke sportu?“

Otázka č. 11: Byl jsi někdy v daném sportu slovně pochválen? Pokud žáci odpověděli na tuto otázku kladně, následovala otevřená otázka: „Kým jsi slovně pochválen?“ Dle odpovědí žáků lze konstatovat, že odpověď určitě ano zvolilo 60 % žáků, odpověď spíše ano zvolilo 33 % žáků a odpověď spíše ne zvolilo 7 % žáků. Průměrná hodnota odpovědí 1,5 vypovídá o tom, že většina žáků volí kladnou odpověď. Minimum nabývá hodnoty 1, maximum hodnoty 3. Medián i modus nabývají hodnoty 1 (viz tab. 6). Zjištěný poznatek: 36

Téměř všichni žáci byli někdy v daném sportu slovně pochváleni. Zjištěný poznatek se od Langové (2012) neliší.

Graf 6: Odpovědi žáků na otázku: „Býváš někdy v daném sportu slovně pochválen?“


Minimum

Maximum

Medián

Modus

SD

1

3

1

1

0,6

Tabulka 6: Statistické charakteristiky odpovědí žáků na otázku: „Býváš někdy v daném sportu slovně pochválen?“

Otázka č. 12: Býváš za úspěšný výkon něčím odměněn? Pokud žáci odpověděli na tuto otázku kladně, následovala otevřená otázka: „Kým a čím jsi odměněn?“ Odpověď určitě ano uvedlo 27 % dotazovaných, odpověď spíše ano uvedlo 20 % dotazovaných, odpověď spíše ne uvedlo 40 % a odpověď určitě ne uvedlo 13 % dotazovaných. Průměrná hodnota odpovědí je 2,5, což vypovídá o tom, že většina žáků volí zápornou odpověď. Minimum nabývá hodnoty 1, maximum hodnoty 4. Medián i modus nabývají hodnoty 3 (viz tab. 7).

37

3 žáci dále neuvedli, kým a čím bývají odměněni. 2 žáci bývají odměněni pochvalou od trenéra a rodičů, 1 žák je odměněn sladkostí od rodičů a 1 žák může za odměnu navštěvovat kroužek míčových her. Zjištěný poznatek: Překvapivý je poznatek, že 53 % žáků nebývá za úspěšný výkon odměněno. Langová (2012) ve svém výzkumu uvádí, že přes 30 % žáků nebývá za úspěšný výkon odměněno.

Graf 7: Odpovědi žáků na otázku: „Býváš za úspěšný výkon odměněn?“ Aritmetický průměr 2,4

Minimum

Maximum

Medián

Modus

SD

1

4

3

3

1

Tabulka 7: Statistické charakteristiky odpovědí žáků na otázku: „Býváš za úspěšný výkon odměněn?“

38

Otázka č. 13: Býváš trestán za neúspěšný výkon? Pokud žáci odpověděli na tuto otázku kladně, následovala otevřená otázka: „Kým a jak jsi trestán?“ 7 % žáků odpovědělo spíše ano, 20 % odpovědělo spíše ne a 73 % žáků odpovědělo určitě ne. Průměrná hodnota odpovědí 3,7 vypovídá o tom, že většina žáků zvolila zápornou odpověď. Minimum nabývá hodnoty 2. Maximum, medián a modus nabývají hodnoty 4 (viz tab. 8). Žák, který odpověděl na tuto otázku kladně, dále neuvedl, kým a jak je trestán. Zjištěný poznatek: Většina žáků není trestána za neúspěšný výkon. 1 žák bývá za neúspěšný výkon trestán. Langová (2012) ve svém výzkumu uvádí, že 14 % žáků bývá trestáno.

Graf 8: Odpovědi žáků na otázku: „Býváš trestán za neúspěšných výkon?“

39


Minimum

Maximum

Medián

Modus

SD

2

4

4

4

0,6

Tabulka 8: Statistické charakteristiky odpovědí žáků na otázku: „Býváš trestán za neúspěšných výkon?“

Otázka č. 14: Sportuješ kvůli radosti ze soutěžení, vítězství v soutěži? Odpověď určitě ano zvolilo 67 % žáků, odpověď spíše ano vybralo 20 % žáků, odpověď spíše ne vybralo 13 % žáků a odpověď určitě ne nebyla u této otázky zastoupena. Průměrná hodnota odpovědí je 1,5, což vypovídá o tom, že většina žáků zvolila kladnou odpověď. Hodnotu 1 nabývá minimum, medián a modus., Maximum nabývá hodnoty 3 (viz tab. 9). Zjištěný poznatek: Většina žáků sportuje kvůli radosti ze soutěžení, vítězství v soutěži. Zjištěný poznatek se od Langové (2012) neliší.

Graf 9: Odpovědi žáků na otázku: „Sportuješ kvůli radosti ze soutěžení, vítězství v soutěži?“

40


Minimum

Maximum

Medián

Modus

SD

1

3

1

1

0,7

Tabulka 9: Statistické charakteristiky odpovědí žáků na otázku: „Sportuješ kvůli radosti ze soutěžení, vítězství v soutěži?“

Otázka č. 15: Sportuješ, protože chceš být v daném sportu dobrý (výkonnostní ambice)? U této otázky jsou zastoupeny jen dvě odpovědi. Odpověď určitě ano uvedlo 73 % žáků, odpověď spíše ano uvedlo 27 % žáků. Záporná odpověď není u této otázky zastoupena. Aritmetický průměr nabývá hodnoty 1,3. Minimum nabývá hodnoty 1, maximum hodnoty 2. Medián i modus je nabývá hodnoty 1 (viz tab. 10). Zjištěný poznatek: Všichni žáci sportují, protože chtějí být v daném sportu dobří. Zjištěný poznatek se od Langové (2012) neliší.

Graf 10: Odpovědi žáků na otázku: „Sportuješ, protože chceš být v daném sportu dobrý (výkonnostní ambice)?“

41


Minimum

Maximum

Medián

Modus

SD

1

2

1

1

0,4

Tabulka 10: Statistické charakteristiky odpovědí žáků na otázku: „Sportuješ, protože chceš být v daném sportu dobrý (výkonnostní ambice)?“

Otázka č. 16: Sportuješ, protože chceš mít dobrou fyzickou kondici (sílu)? Z výše uvedeného grafu vyplývá, že odpověď určitě ano použilo 80 % dotazovaných, odpověď spíše ano použilo 13 % dotazovaných. Ze záporných odpovědí je zastoupena jen odpověď spíše ne u 7 % dotazovaných. Průměrná hodnota 1,3 uvádí, že většina žáků zvolila kladnou odpověď. Minimum nabývá hodnoty 1, maximum hodnoty 3. Medián a modus dosahuje hodnoty 1 (viz tab. 11). Zjištěný poznatek: Většina žáků sportuje, protože chce mít dobrou fyzickou kondici. Zjištěný poznatek se od Langové (2012) neliší.

Graf 11: Odpovědi žáků na otázku: „Sportuješ, protože chceš mít dobrou fyzickou kondici (sílu)?“

42


Minimum

Maximum

Medián

Modus

SD

1

3

1

1

0,6

Tabulka 11: Statistické charakteristiky odpovědí žáků na otázku: „Sportuješ, protože chceš mít dobrou fyzickou kondici (sílu)?“

Otázka č. 17: Sportuješ kvůli hezké postavě? Dle výpovědí žáků lze vyvodit, že 27 % žáků uvedlo odpověď určitě ano, 53 % žáků uvedlo odpověď spíše ano. Odpověď spíše ne je zastoupena ve 13 %, odpověď určitě ne v 7 %. Aritmetický průměr nabývá hodnoty 2. Minimum nabývá hodnoty 1, maximum 4. Medián a modus nabývá hodnoty 2 (viz tab. 12). Zjištěný poznatek: Většina žáků (80 %) sportuje kvůli hezké postavě. Zjištěný poznatek se od Langové (2012) neliší.

Graf 12: Odpovědi žáků na otázku: „Sportuješ kvůli hezké postavě?“

43

Aritmetický průměr 2

Minimum

Maximum

Medián

Modus

SD

1

4

2

2

0,8

Tabulka 12: Statistické charakteristiky odpovědí žáků na otázku: „Sportuješ kvůli hezké postavě?“

Otázka č. 18: Sportuješ pro radost z pohybu? Lze konstatovat, že jsou zastoupeny jen kladné odpovědi. 67 % žáků uvedlo odpověď určitě ano, 33 % žáků uvedlo odpověď spíše ano. Záporné odpovědi nejsou u této otázky zastoupeny. Aritmetický průměr dosahuje hodnoty 1,3. Minimum nabývá hodnoty 1, maximum hodnoty 2. Medián a modus nabývají hodnoty 1 (viz tab. 13). Zjištěný poznatek: Všichni žáci sportují pro radost z pohybu. Langová (2012) ve svém výzkumu uvádí, že většina žáků sportuje pro radost z pohybu

Graf 13: Odpovědi žáků na otázku: „Sportuješ pro radost z pohybu?“

44


Minimum

Maximum

Medián

Modus

SD

1

2

1

1

0,5

Tabulka 13: Statistické charakteristiky odpovědí žáků na otázku: „Sportuješ pro radost z pohybu?“

Otázka č. 19: Sportuješ, protože chceš být zdravý? U této otázky žáci odpověděli jen kladně. Odpověď určitě ano použilo 73 % dotazovaných, odpověď spíše ano použilo 27 % dotazovaných. Záporné odpovědi nebyly u této otázky zastoupeny. Aritmetický průměr nabývá hodnoty 1,3. Minimum je zastoupeno hodnotou 1, maximum hodnotou 2. Medián a modus jsou zastoupeny hodnotou 1 (viz tab. 14). Zjištěný poznatek: Všichni žáci sportují, protože chtějí být zdraví. Langová (2012) ve svém výzkumu uvádí, že většina žáků sportuje kvůli zdraví.

Graf 14: Odpovědi žáků na otázku: „Sportuješ, protože chceš být zdravý?“

45


Minimum

Maximum

Medián

Modus

SD

1

2

1

1

0,4

Tabulka 14: Statistické charakteristiky odpovědí žáků na otázku: „Sportuješ, protože chceš být zdravý?“

Otázka č. 20: Sportuješ, protože si při sportu odpočineš, přijdeš na jiné myšlenky? Podle odpovědí žáků lze konstatovat, že 20 % žáků uvedlo odpověď určitě ano, 53 % žáků uvedlo odpověď spíše ano. Odpověď spíše ne byla zastoupena u 7 % žáků a odpověď určitě ne u 20 % žáků. Aritmetický průměr je zastoupen hodnotou 2,3. Minimum nabývá hodnoty 1, maximum hodnoty 4. Medián a modus mají hodnotu 2 (viz tab. 15). Zjištěný poznatek: Většina žáků (73 %) sportuje, protože si při sportu odpočine. Zjištěný poznatek se od Langové (2012) neliší.

Graf 15: Odpovědi žáků na otázku: „Sportuješ, protože si při sportu odpočineš, přijdeš na jiné myšlenky?“

46


Minimum

Maximum

Medián

Modus

SD

1

4

2

2

1

Tabulka 15: Statistické charakteristiky odpovědí žáků na otázku: „Sportuješ, protože si při sportu odpočineš, přijdeš na jiné myšlenky?“

Otázka č. 21: Nutí tě někdo do sportu, kterému se věnuješ? Pokud žáci odpověděli na tuto otázku kladně, následovala otevřená otázka: „Kdo tě ke sportu nutí?“ Lze konstatovat, že odpověď určitě ano uvedlo 7 % žáků, odpověď spíše ano uvedlo 13 % žáků, odpověď spíše ne uvedlo také 13 % žáků a odpověď určitě ne uvedlo 67 % žáků. Aritmetický průměr nabývá hodnoty 3,4. Minimum je zastoupeno hodnotou 1. Maximum, medián i modus nabývá hodnoty 4 (viz tab. 16). Tři žáci, kteří uvedli, že jsou do sportu nuceni, dále upřesňují, že je do sportu nutí rodiče. Zjištěný poznatek: Většina dotazovaných žáků není do sportu nucena. Překvapivým poznatkem je fakt, že 20 % dotazovaných žáků je do sportu nuceno rodiči. Langová (2012) ve svém výzkumu uvádí, že přes 20 % dotazovaných žáků je do sportu nuceno rodiči.

47

Graf 16: Odpovědi žáků na otázku: „Nutí tě někdo ke sportu, kterému se věnuješ?“ Aritmetický průměr 3,4

Minimum

Maximum

Medián

Modus

SD

1

4

4

4

1

Tabulka 16: Statistické charakteristiky odpovědí žáků na otázku: „Nutí tě někdo ke sportu, kterému se věnuješ?“

Otázka č. 22: Chtěl jsi s daným sportem někdy přestat? Podle odpovědí lze konstatovat, že 7 % dotazovaných odpovědělo určitě ano, 20 % dotazovaných odpovědělo spíše ano, 13 % dotazovaných odpovědělo spíše ne a 60 % žáků odpovědělo určitě ne. Aritmetický průměr nabývá hodnoty 3,3. Minimum je zastoupeno hodnotou 1. Maximum, medián i modus nabývají hodnoty 4 (viz tab. 17). Zjištěný poznatek: Většina žáků nechtěla s daným sportem přestat. Zajímavostí je, že 27 % žáků uvedlo, že s daným sportem někdy přestat chtěli. Langová (2012) ve svém výzkumu uvádí, že 25 % žáků chtělo s daným sportem přestat.

48

Graf 17: Odpovědi žáků na otázku: „Chtěl jsi s daným sportem někdy přestat?“


Minimum

Maximum

Medián

Modus

SD

1

4

4

4

1

Tabulka 17: Statistické charakteristiky odpovědí žáků na otázku: „Chtěl jsi s daným sportem někdy přestat?“

Otázka č. 23: Chtěl by ses věnovat raději jinému sportu? Lze konstatovat, že 7 % žáků odpovědělo určitě ano, 33 % žáků odpovědělo spíše ne a 60 % žáků odpovědělo určitě ne. Hodnota 3,5 udává aritmetický průměr. Minimum nabývá hodnoty 2, maximum, medián a modus nabývají hodnoty 4 (viz tab. 18). Zjištěný poznatek: Téměř všichni žáci se nechtějí věnovat jinému sportu.

49

Langová (2012) ve svém výzkumu uvádí, že necelá čtvrtina žáků by se raději věnovala jinému sportu.

Graf 18: Odpovědi žáků na otázku: „Chtěl by ses raději věnovat jinému sportu?“


Minimum

Maximum

Medián

Modus

SD

2

4

4

4

0,6

Tabulka 18: Statistické charakteristiky odpovědí žáků na otázku: „Chtěl by ses raději věnovat jinému sportu?“

50

Otázka č. 24: Hodláš se danému sportu nadále věnovat? U této otázky jsou zastoupeny pouze kladné odpovědi. Odpověď určitě ano označilo 93 % žáků, odpověď spíše ano označilo 7 % žáků. Průměr odpovědí nabývá hodnoty 1,1. Minimum je zastoupeno hodnotou 1, maximum hodnotou 2. Medián a modus je zastoupen hodnotou 1 (viz tab. 19). Zjištěný poznatek: Všichni žáci se hodlají danému sportu i nadále věnovat. Zjištěný poznatek se od Langové (2012) neliší.

Graf 19: Odpovědi žáků na otázku: „Hodláš se danému sportu nadále věnovat?“ Aritmetický průměr 1,1

Minimum

Maximum

Medián

Modus

SD

1

2

1

1

0,2

Tabulka 19: Statistické charakteristiky odpovědí žáků na otázku: „Hodláš se danému sportu nadále věnovat?“

51

2.3.2 Časový snímek týdne

2.3.2.1 Dotazník k časovému snímku

Otázka č. 4: Myslíš si, že máš ve všední den dostatek pohybu? Jednalo se o uzavřenou otázku, žáci měli možnost výběru odpovědí. Lze konstatovat, že 53 % žáků odpovědělo určitě ano, 27 % odpovědělo spíše ano, 20 % odpovědělo někdy ano, někdy ne a odpověď spíše ne a určitě ne není u této otázky zastoupena. Hodnota 1,7 udává aritmetický průměr. Minimum nabývá hodnoty 1, maximum je 3, medián a modus nabývají hodnoty 1 (viz tab. 20). Zjištěný poznatek: Většina žáků si myslí, že má ve všední den dostatek pohybu.

Graf 20: Odpovědi žáků na otázku: „Myslíš si, že máš ve všední den dostatek pohybu?“

52


Minimum

Maximum

Medián

Modus

SD

1

3

1

1

0,8

Tabulka 20: Statistické charakteristiky odpovědí žáků na otázku: „Myslíš si, že máš ve všední den dostatek pohybu?“

Otázka č. 5: Myslíš si, že máš o víkendu dostatek pohybu? Jednalo se o uzavřenou otázku, žáci měli možnost výběru odpovědí. Lze konstatovat, že 47 % žáků odpovědělo určitě ano, 27 % odpovědělo spíše ano, stejně tak 27 % odpovědělo někdy ano, někdy ne a odpověď spíše ne a určitě ne není u této otázky zastoupena (viz tab. 21). Aritmetický průměr je 1,8. Minimum nabývá hodnoty 1, maximum je 3, medián 2 a modus 1. Zjištěný poznatek: Většina žáků si myslí, že má o víkendu dostatek pohybu.

Graf 21: Odpovědi žáků na otázku: „Myslíš si, že máš o víkendu dostatek pohybu?“

53


Minimum

Maximum

Medián

Modus

SD

1

3

2

1

0,8

Tabulka 21: Statistické charakteristiky odpovědí žáků na otázku: „Myslíš si, že máš o víkendu dostatek pohybu?“

Otázka č. 6: Zajímají se tvoji rodiče, zda máš denně dostatek pohybu? Jednalo se o uzavřenou otázku, žáci měli možnost výběru odpovědí. Podle odpovědí žáků lze konstatovat, že 40 % žáků odpovědělo určitě ano, 40 % žáků odpovědělo spíše ano, 13 % žáků odpovědělo někdy ano, někdy ne, 7 % žáků uvedlo spíše ne a určitě ne není u této otázky zastoupena. Aritmetický průměr je 1,9. Minimum nabývá hodnoty 1, maximum je 4, medián 2 a modus 1 (viz tab. 22). Zjištěný poznatek: Podle většiny žáků se jejich rodiče zajímají o to, zda mají denně dostatek pohybu.

Graf 22: Odpovědi žáků na otázku: „Zajímají se tvoji rodiče, zda máš denně dostatek pohybu?“

54


Minimum

Maximum

Medián

Modus

SD

1

4

2

1

0,9

Tabulka 22: Statistické charakteristiky odpovědí žáků na otázku: „Zajímají se tvoji rodiče, zda máš denně dostatek pohybu?“

Otázka č. 7: Pohybuješ se ve volném čase často s rodinou (tj. s rodiči, sourozenci, prarodiči – např. jezdíte na kole, chodíte na výlety apod.)? Jednalo se o uzavřenou otázku, žáci měli možnost výběru odpovědí. Podle odpovědí dotazovaných lze konstatovat, že 20 % žáků odpovědělo určitě ano, 47 % žáků odpovědělo spíše ano, 27 % žáků odpovědělo někdy ano, někdy ne, 7 % žáků uvedlo spíše ne a určitě ne není u této otázky zastoupena. Aritmetický průměr je 2,2. Minimum nabývá hodnoty 1, maximum je 4, medián 2 a modus 2 (viz tab. 23). Zjištěný poznatek: Většina žáků se ve volném čase pohybuje s rodinou.

Graf 23: Odpovědi žáků na otázku: „Pohybuješ se ve volném čase často s rodinou?“

55


Minimum

Maximum

Medián

Modus

SD

1

4

2

2

0,8

Tabulka 23: Statistické charakteristiky odpovědí žáků na otázku: „Pohybuješ se ve volném čase často s rodinou?“

Otázka č. 8: Pohybuješ se ve volném čase často mimo rodinu (venku s kamarády, ve sportovním oddílu, v zájmovém kroužku apod.)? Jednalo se o uzavřenou otázku, žáci měli možnost výběru odpovědí. Podle odpovědí žáků lze konstatovat, že 40 % žáků odpovědělo určitě ano, 60 % žáků odpovědělo spíše ano. Ostatní odpovědi nejsou u této otázky zastoupeny. Aritmetický průměr je 1,6. Minimum nabývá hodnoty 1, maximum, medián a modus nabývají hodnoty 2 (viz tab. 24). Zjištěný poznatek: Všichni dotazovaní se ve volném čase často pohybují mimo rodinu.

Graf 24: Odpovědi žáků na otázku: „Pohybuješ se ve volném čase často mimo rodinu?“

56


Minimum

Maximum

Medián

Modus

SD

1

2

2

2

0,5

Tabulka 24: Statistické charakteristiky odpovědí žáků na otázku: „Pohybuješ se ve volném čase často mimo rodinu?“

Otázka č. 9: Děláš doma nějaké domácí práce spojené s pohybem (pomáháš doma)? Jednalo se o uzavřenou otázku, žáci měli možnost výběru odpovědí. Podle odpovědí žáků lze konstatovat, že 20 % žáků odpovědělo určitě ano, 7 % žáků odpovědělo spíše ano. Odpověď někdy ano, někdy ne byla zastoupena v 67 %., odpověď spíše ne uvedlo 7 %. Odpověď určitě ne nebyla zastoupena. Aritmetický průměr je 2,6. Minimum nabývá hodnoty 1, maximum je 4, medián a modus nabývají hodnoty 3 (viz tab. 25). Zjištěný poznatek: Více než polovina žáků pomáhá doma jen občas.,

Graf 25: Odpovědi žáků na otázku: „Děláš doma nějaké domácí práce spojené s pohybem (pomáháš doma)?“

57


Minimum

Maximum

Medián

Modus

SD

1

4

3

3

0,9

Tabulka 25: Statistické charakteristiky odpovědí žáků na otázku: „Děláš doma nějaké domácí práce spojené s pohybem (pomáháš doma)?“

Otázka č. 10: Jaké činnosti děláš ve svém volném čase nejraději? Seřaď je podle oblíbenosti. Tato otázka byla otevřená. Touto otázkou bylo zjištěno, na které místo žáci umístí fotbal. Na prvním místě se fotbal vyskytl u 50 % žáků, na druhém místě u 11 % žáků. Na třetí místo fotbal umístilo 22 % žáků a 17% žáků jej mezi oblíbené činnosti ve volném čase neuvedlo. Aritmetický průměr je 1,6. Minimum nabývá hodnoty 1, maximum je 3,2, medián a modus nabývají hodnoty 1 (viz tab. 26). Zjištěný poznatek: Zajímavé je zjištění, že 17 % žáků neuvedlo fotbal jako svou oblíbenou činnost, 22 % žáků ji uvedlo až na třetím místě.

58

Graf 26: Odpovědi žáků na otázku:

„Jaké činnosti děláš ve svém volném čase

nejraději? Seřaď je podle oblíbenosti.“


Minimum

Maximum

Medián

Modus

SD

1

3,2

1

1

0,9

Tabulka 26: Statistické charakteristiky odpovědí žáků na otázku: „Jaké činnosti děláš ve svém volném čase nejraději? Seřaď je podle oblíbenosti.“

Otázka č. 11: Zajímá se tvoje paní učitelka (učitel), zda máš denně dostatek pohybu? Jednalo se o uzavřenou otázku, žáci měli možnost výběru odpovědí. Podle odpovědí žáků lze konstatovat, že odpověď určitě ano zvolilo 7 % žáků, stejně tak odpověď spíše ano zvolilo 7 % žáků. Odpověď někdy ano, někdy ne zvolilo 20 % žáků, odpověď spíše ne uvedlo 40 % žáků. Odpověď určitě ne byla zastoupena u 27 % žáků. Aritmetický průměr je 3,7. Minimum nabývá hodnoty 1, maximum je 5, medián a modus nabývají hodnoty 4 (viz tab. 27).

59

Zjištěný poznatek: Zajímavý je poznatek, že 67 % žáků uvedlo zápornou odpověď, což znamená, že se jejich paní učitelka/ učitel nezajímá, zda mají žáci dostatek pohybu.

Graf 27: Odpovědi žáků na otázku: „Zajímá se tvoje paní učitelka (učitel), zda máš denně dostatek pohybu?“


Minimum

Maximum

Medián

Modus

SD

1

5

4

4

1,1

Tabulka 27: Statistické charakteristiky odpovědí žáků na otázku: „Zajímá se tvoje paní (učitel), zda máš denně dostatek pohybu?“

60

Otázka č. 12: Můžeš se pohybovat ve škole o přestávkách (alespoň o velké přestávce)? Jednalo se o uzavřenou otázku, žáci měli možnost výběru odpovědí. Lze konstatovat, že 73 % dotazovaných uvedlo odpověď určitě ano, 20 % dotazovaných uvedlo odpověď spíše ano a odpověď někdy ano, někdy ne zvolilo 7 % žáků. Odpovědi spíše ne a určitě ne nebyly u této otázky zastoupeny. Aritmetický průměr je 1,3. Minimum nabývá hodnoty 1, maximum je 3. Medián a modus nabývají hodnoty 1 (viz tab. 28). Zjištěný poznatek: Téměř všichni žáci se o přestávkách mohou pohybovat.

Graf 28: Odpovědi žáků na otázku: „Můžeš se pohybovat ve škole o přestávkách (alespoň o velké přestávce)?“

61


Minimum

Maximum

Medián

Modus

SD

1

3

1

1

0,6

Tabulka 28: Statistické charakteristiky odpovědí žáků na otázku: „Můžeš se pohybovat ve škole o přestávkách (alespoň o velké přestávce)?“

Otázka č. 13: Zacvičíte si někdy během výuky ve třídě, tj. ve vaší učebně? (TV chvilka) Jednalo se o uzavřenou otázku, žáci měli možnost výběru odpovědí. Lze konstatovat, že odpovědi určitě ano a spíše ano nebyly uvedeny. Odpověď někdy ano, někdy ne zvolilo 7 % žáků. Odpovědi spíše ne zvolilo 27 % žáků a odpověď určitě ne zvolilo 67 % žáků. Aritmetický průměr je 4,6. Minimum nabývá hodnoty 3, maximum je 5. Medián a modus nabývají hodnoty 5 (viz tab. 29). Zjištěný poznatek: Téměř všichni žáci (93 %) necvičí během výuky.

Graf 29: Odpovědi žáků na otázku: „Zacvičíte si někdy během výuky ve třídě, tj. ve vaší učebně? (TV chvilka)“

62


Minimum

Maximum

Medián

Modus

SD

3

5

5

5

0,6

Tabulka 29: Statistické charakteristiky odpovědí žáků na otázku: „Zacvičíte si někdy během výuky ve třídě, tj. ve vaší učebně? (TV chvilka)“

Otázka č. 14: Pohybujete se někdy ve třídě při učení? (Učení v pohybu) Jednalo se o uzavřenou otázku, žáci měli možnost výběru odpovědí. Odpověď určitě ano bylas u této otázky zastoupena v 7 %, odpověď spíše ano nebyla uvedena. Odpověď někdy ano, někdy ne uvedlo 20 % žáků. Odpovědi spíše ne uvedlo 27 % žáků a odpověď určitě ne zvolilo 47 % žáků. Aritmetický průměr je 4,1. Minimum nabývá hodnoty 1, maximum je 5. Medián je 4 a modus nabývá hodnoty 5 (viz tab. 30). Zjištěný poznatek: Většina žáků se při učení nepohybuje ve třídě.

Graf 30: Odpovědi žáků na otázku: „Pohybujete se někdy ve třídě při učení?“(Učení v pohybu)

63


Minimum

Maximum

Medián

Modus

SD

1

5

4

5

1,1

Tabulka 30: Statistické charakteristiky odpovědí žáků na otázku: „Pohybujete se někdy ve třídě při učení? (Učení v pohybu) “

Otázka č. 15: Můžeš chodit odpoledne ve škole do nějakého sportovního kroužku? U této otázky jsou zastoupeny jen dvě odpovědi, obě kladné. Odpověď určitě ano uvedlo 87 % žáků, odpověď spíše ano uvedlo 13 % žáků. Záporná odpověď není u této otázky zastoupena. Aritmetický průměr nabývá hodnoty 1,1. Minimum nabývá hodnoty 1, maximum hodnoty 2. Medián i modus je nabývá hodnoty 1(viz tab. 31). Zjištěný poznatek: Všichni žáci odpověděli v této otázce kladně. Z toho vyplývá, že všichni žáci mohou odpoledne chodit do sportovního kroužku.

Graf 31: Odpovědi žáků na otázku: „Můžeš chodit odpoledne ve škole do nějakého sportovního kroužku?“

64


Minimum

Maximum

Medián

Modus

SD

1

2

1

1

0,3

Tabulka 31: Statistické charakteristiky odpovědí žáků na otázku: „Můžeš chodit odpoledne ve škole do nějakého sportovního kroužku?“

Otázka č. 16: Můžeš chodit odpoledne (když se ti chce) s kamarády na školní hřiště? Jednalo se o uzavřenou otázku, žáci měli možnost výběru odpovědí. Podle odpovědí žáků lze konstatovat, že odpověď určitě ano zvolilo 60 % žáků, odpověď spíše ano zvolilo 7 % žáků. Odpověď někdy ano, někdy ne zvolilo 13 % žáků, odpověď spíše ne uvedlo také 13 % žáků. Odpověď určitě ne byla zastoupena u 7 % žáků. Aritmetický průměr je 2. Minimum nabývá hodnoty 1, maximum je 5, medián a modus nabývají hodnoty 1 (viz tab. 32). Zjištěný poznatek: Většina žáků může chodit na školní hřiště. 20 % žáků ovšem uvedlo, že na školní hřiště s kamarády chodit nemohou.

Graf 32: Odpovědi žáků na otázku: „Můžeš chodit odpoledne (když se ti chce) s kamarády na školní hřiště?“

65

Aritmetický průměr 2

Minimum

Maximum

Medián

Modus

SD

1

5

1

1

1,4

Tabulka 32: Statistické charakteristiky odpovědí žáků na otázku: „Můžeš chodit odpoledne (když se ti chce) s kamarády na školní hřiště?“ Otázka č. 17: Máš rád(a) tělesnou výchovu? Jednalo se o uzavřenou otázku, žáci měli možnost výběru odpovědí. Dle odpovědí dotazovaných lze konstatovat, že všichni žáci zvolili odpověď určitě ano. Jiná odpověď nebyla uvedena. 100 % žáků má rado tělesnou výchovu.

Otázka č. 18: Myslíš si, že je vaše tělesná výchova zábavná? Jednalo se o uzavřenou otázku, žáci měli možnost výběru odpovědí. Lze konstatovat, že 67 % žáků odpovědělo určitě ano, 27 % žáků odpovědělo spíše ano a 7 % žáků odpovědělo někdy ano, někdy ne. Záporné odpovědi nebyly uvedeny. Aritmetický průměr je 1,4. Minimum nabývá hodnoty 1, maximum je 3, medián a modus nabývají hodnoty 1(viz tab. 33). Zjištěný poznatek: Pro většinu dotazovaných je tělesná výchova zábavná.

Graf 33: Odpovědi žáků na otázku: „Myslíš si, že je vaše tělesná výchova zábavná?“ 66


Minimum

Maximum

Medián

Modus

SD

1

3

1

1

0,6

Tabulka 33: Statistické charakteristiky odpovědí žáků na otázku: „Myslíš si, že je vaše tělesná výchova zábavná?“ Otázka č. 19: Jaké školní předměty máš nejraději? Seřaď je podle oblíbenosti. Jednalo se o otevřenou otázku. Cílem této otázky bylo zjistit, na kterém místě dle oblíbenosti se nachází tělesná výchova. U 87 % žáků se tělesná výchova nachází na prvním místě, 7 % žáků uvedlo druhé místo a taktéž 7 % žáků uvedlo tělesnou výchovu na třetím místě.

2.3.2.1 Týdenní časový snímek

Týdenní průměry ve škole 30,0

před výukou

během výuky

25,0

o přestávce

24,9

přesuny

21,3

minut

20,0 15,0

14,5

13,1

11,2

10,0 5,0 0,0

0,3

2,6

0,0

Mírná Větší PA Mírná Větší PA Mírná Větší PA Mírná Větší PA PA PA PA PA

Graf 34: Týdenní průměry PA ve škole

67

Výše uvedený graf zaznamenává týdenní průměry PA ve škole. Graf je rozdělen na PA před výukou, během výuky, o přestávce a naposledy jsou zde zaznamenány přesuny mezi učebnami. Průměrná PA s malou tělesnou námahou před výukou je 13,1 min. Jedná se o chystání pomůcek a přezouvání v šatně. PA s větší námahou dosahuje hodnoty pouze 0,3 min, a to díky honičkám před školou. Během výuky dosahuje mírná PA čísla 2,6 min znázorňující převlékání dětí do tělesné výchovy a na plavání. Větší PA během výuky je zastoupena hodnotou 21,3 min. Tu zastupuje jen tělesná výchova a plavání. O přestávkách se žáci pohybují nejvíce. Mírná PA zahrnující chystání pomůcek, chůzi po chodbě, házení s míčkem, dosahuje hodnoty 24,9 min. Vetší PA o přestávkách trvá po dobu 11,2 min, kdy žáci uvádějí jako PA honičky. Mírná PA je zastoupena také přesuny žáků do učeben, jídelny, družiny, tělocvičny, a to v rozsahu 14,5 min.

Týdenní průměry mimo školu 30,0 25,0

ráno doma

23,9

přesun do školy

minut

20,0

přesun ze školy

17,3 14,1

15,0 10,0 5,0

0,8

0,0

0,0 Mírná PA

Větší PA

Mírná PA

Větší PA

0,0 Mírná PA

Větší PA

Graf 35: Týdenní průměry PA mimo školu

Graf 35 zaznamenává týdenní průměry PA konané mimo školu. Graf je rozdělen do tří částí. První část zaznamenává PA žáků, kterou vykonávají doma ráno. Jedná se o

68

mírnou PA, která v průměru dosahuje 23,9 min. Je v ní zahrnuta osobní hygiena, převlékání, stlaní postele apod. PA s větší zátěží ráno doma nebyla zaznamenána. Mírná PA při přesunu do školy je 14,1 min. Většina žáků chodí do školy pěšky popř. pěšky na autobus a poté autobusem Větší PA při cestě do školy je 0,8 min. Jedná se především o honičky. Při přesunu ze školy dosahuje mírná PA hodnoty 17,3 min. Ve většině případů se opět jedná o chůzi domů, popř. na autobus., Větší PA při cestě ze školy nebyla zaznamenána.

Týdenní průměry po odchodu ze školy 120,0 100,0

neorganizovaná

organizovaná

96,0 82,5

minut

80,0 60,0

49,0

40,0 20,0 0,8

0,0 Mírná PA

Větší PA

Mírná PA

Větší PA

Graf 36: Týdenní průměry PA po odchodu ze školy Graf č. 36 znázorňuje týdenní průměry PA po odchodu ze školy. V první části grafu je znázorněna neorganizovaná PA, v druhé části organizovaná PA. Ve všední dny dosahuje neorganizovaná PA s mírnou námahou hodnoty 82,5 min. Nejčastěji udávanými aktivitami jsou chůze, práce na zahradě, domácí práce, pingpong, hry venku, hygiena apod. Neorganizovaná PA s větší nebo velkou zátěží je průměrně 96 min. Zde byly uváděny aktivity jako jízda na kole, fotbal s kamarády, honičky, skákání na trampolíně, volejbal, hry s míčem apod.

69

Organizovaná PA s menší zátěží po odchodu ze školy je 0,8 min. Organizovaná PA s větší zátěží po odchodu ze školy je 49 min. Pohybová aktivita - průměry za víkend

neorganizovaná

organizovaná

250,0 223,4

minut

200,0

150,0 125,8 100,0

50,0

0,0 Mírná PA

Větší PA

0,0

4,8

Mírná PA

Větší PA

Graf 37: Průměry PA za víkend Z neorganizované PA s mírným zatížením děti provozují o víkendu činnosti jako jízda na kolečkových bruslích, běhání se psem, zahradní práce a pomoc v domácnosti, výlet, hry s kamarády, fotbalové přihrávky, pohybové hry venku, procházky, houbaření. Neorganizovaná PA s mírnou zátěží dosahuje hodnoty 223,4 min. Jako víkendovou neorganizovanou PA s větším zatížením děti uvádějí především jízdu na kole, běh, sportovní zápasy, fotbal, honičky, skákání na trampolíně, basketbal, plavání, náročnější celodenní výlety na kole i pěšky, rychlá jízda na kole a kolečkových bruslích, větší pomoc na zahradě. Neorganizovaná PA s větší nebo velkou tělesnou námahou dosahuje hodnoty 125,8 min. Organizovaná PA je v průměrné hodnotě zastoupena jen ve větším zatížení, a to 4,8 min. Jedná se o sportovní utkání, které bylo některými žáky uvedeno.

70

2.3.3 Tělesná zdatnost dětí Naměřené výsledky žáků jsou vyhodnoceny dle normových tabulek pro mládež. Jednotlivé tabulky k vyhodnocení Unifittestu jsou kategorizovány a stupňovány dle věku. Dle dosaženého výkonu zjistíme příslušné hodnocení žáka. Žák může být hodnocen jako výrazně podprůměrný, podprůměrný, průměrný, nadprůměrný nebo výrazně nadprůměrný. Žáci budou hodnoceni jako skupina. Průměrný věk výzkumného souboru je 9,6 let, proto budou jejich výsledky vyhodnoceny podle tabulky pro 10leté žáky (příloha č.3).

Č.

Věk

T1

T2

SD (cm)

L-S (n)

T3a 12min (m)

T4-1

TV

TH

ČB (s)

výška (m)

hmot (kg)

BMI

průměr

9,6

171,9

37,3

2045,8

12,8

1,4

34,2

17

min.

9

150,0

33,0

1490,0

11,5

1,3

26,0

13,9

max

11

196,0

43,0

2312,0

14,0

1,5

42,0

19,6

med

10

168,0

37,0

2105,0

12,6

1,4

36,0

17

mod

10

160

33

1,43

36

19,6

SD

0,6

14,22

3,43

0,06

5,14

1,7

202,45

0,68

Tabulka 34: Průměrné výsledky žáků v Unifittestu T1 Skok daleký z místa – Průměrně žáci skočili z místa 171, 9 cm. Minimum je 150 cm, maximum je 196 cm. Medián dosahuje hodnoty 168 cm, modus dosahuje hodnoty 160 cm. Směrodatná odchylka je 14, 22. Žáci jsou hodnoceni jako skupina s nadprůměrným výkonem. T2 Leh sed – opakovaně – Průměrně žáci udělali 37,3 leh sedů za minutu. Minimum bylo naměřeno 33 leh sedů/ min, maximum 43 leh sedů/ min. Medián je 37, modus 33. Směrodatná odchylka je 3, 43. Žáci jsou hodnoceni jako skupina s průměrným výkonem. T3a Běh po dobu 12 min - Průměrně žáci uběhli 2045,8 metrů. Minimum je 1490 metrů, maximum je 2312 metrů. Medián je 2105. Směrodatná odchylka je 202,45. Žáci jsou hodnoceni jako skupina s průměrným výkonem.

71

T4-1 Člunkový běh 4x10 m – Průměrně žáci uběhli člunkový běh 4x10 m za 12,8 sekund. Minimální čas je 11,5 sekund, maximální čas je 14 sekund. Medián je 12,6. Směrodatná odchylka je 0,68. Žáci jsou hodnoceni jako skupina s podprůměrným výkonem. Jako skupina s nadprůměrným výkonem jsou žáci hodnoceni jednou ve skoku dalekém. Průměrného výkonu žáci dosáhli při testování leh sedů a při běhu po dobu 12 min. Při člunkovém běhu byli žáci hodnoceni jako podprůměrná skupina.

2.4 Případové studie

2.4.1 Dítě s nejlepšími výsledky tělesné zdatnosti Tento žák se fotbalu věnuje 6 let. Život bez tohoto sportu si nedokáže představit. Ke sportu jej nepřivedli rodiče, kamarádi ani škola. Začal sportovat z vlastní iniciativy. Za úspěšný výkon bývá chválen rodiči a také bývá odměněn tím, že může navštěvovat kroužek míčových her. Za neúspěšný výkon nebývá trestán. Sportuje kvůli vítězství, výkonnostní ambicím, fyzické kondici i hezké postavě. Dále sportuje pro radost z pohybu, kvůli svému zdraví i odpočinku při sportu. V dotazníku uvedl, že určitě není do sportu nucen. S daným sportem nechce přestat a jinému sportu by se věnovat také nechtěl. Pohybuje se často s rodinou i bez rodiny. Rodiče se zajímají, zda má dostatek pohybu. Jeho učitel se nezajímá, zda má denně dostatek pohybu. Fotbal uvedl jako nejoblíbenější činnost ve svém volném čase. V testování tělesné zdatnosti dosáhl tento žák nejlepších výsledků. Z místa skočil 196 cm, tím je hodnocen jako žák s výrazně nadprůměrným výkonem. Leh sedů udělal 43, tím je opět hodnocen jako žák s nadprůměrným výkonem. Za dobu 12 minut uběhl 2312 metrů, zde žáka hodnotíme jako průměrného. V člunkovém běhu dosáhl hodnoty 11,46 sekund, tím je hodnocen jako nadprůměrný. Podle výpočtu BMI je žák v normě. Pokud tedy výsledky tohoto žáka shrneme, jako výrazně nadprůměrný je hodnocen jednou, dvakrát je hodnocen jako nadprůměrný a jednou je hodnocen jako průměrný. Tento žák byl ve sledovaném týdnu pohybově aktivní v průměru 424 minut denně.

72

Závěr: Tento žák sportuje z vlastní iniciativy, fotbal je pro něj na prvním místě. Rodiči je odměňován i chválen, což pro něj může být velkou motivací. Jeho rodiče ho ve sportu podporují jak na zápasech, tak ve volném čase, kdy se společně věnují pohybovým aktivitám. Při hodnocení tělesné zdatnosti dosáhl vynikajících výsledků. Pohybovou aktivitu vykonává denně ve velké míře. Jeho vlastní ambice a podpora rodičů jsou pro něj největší motivací a mají na něj výrazný vliv. 2.4.2 Dítě s průměrnými výsledky tělesné zdatnosti Fotbalu se věnuje 4 roky. Žák uvádí, že nemá čas na jiné koníčky a život bez tohoto sportu si dokáže představit. Ke sportu tohoto žáka nepřivedli rodiče ani se ke sportu nepřivedl sám. Ke sportu jej přivedli kamarádi a škola. U otázky, zda bývá chválen, uvedl spíše ano, a to rodiči a trenérem. Za úspěšný výkon nebývá odměněn a za neúspěšný výkon nebývá trestán. Sportuje kvůli vítězství, výkonnostní, ambicím, fyzické kondici i hezké postavě. Také sportuje pro radost z pohybu, kvůli zdraví i odpočinku. Dále uvedl, že do sportu spíše není nucen. S daným sportem nechce přestat a jinému sportu by se nechtěl věnovat. Pohybuje se často s rodinou i bez rodiny, rodiče se zajímají, zda má dostatek pohybu. Učitel se nezajímá, zda má denně dostatek pohybu. Fotbal uvedl jako nejoblíbenější činnost ve svém volném čase. Z místa skočil 170 cm, tím je hodnocen jako žák s nadprůměrným výkonem. Leh sedů udělal 35, tím je hodnocen jako žák s průměrným výkonem. Za dobu 12 minut uběhl 2190 metrů, zde žáka hodnotíme jako průměrného. V člunkovém běhu dosáhl hodnoty 12,86 sekund, tím je hodnocen jako podprůměrný. Podle výpočtu BMI má tento žák podváhu. Pokud tedy výsledky tohoto žáka shrneme, jako nadprůměrný je hodnocen jednou, dvakrát je hodnocen jako průměrný a jednou je hodnocen jako podprůměrný. Tento žák byl ve sledovaném týdnu pohybově aktivní v průměru 380 minut denně. Závěr: Tento žák by si dokázal představit život bez tohoto sportu. Žáka ke sportu přivedli kamarádi a škola, nesportuje z vlastní iniciativy. Za úspěšný výkon bývá pochválen, ale nebývá odměňován. Tento žák dosahuje průměrných výsledků. Jeho výkony by mohly být ovlivněny jeho podváhou. Pohybovou aktivitu vykonává denně ve velké míře.

73

2.4.3 Dítě s nejhoršími výsledky tělesné zdatnosti Fotbalu se věnuje 3 roky. Život bez tohoto sportu si spíše nedokáže představit. Ke sportu tohoto žáka přivedli rodiče. Za dobrý výkon nebývá slovně pochválen ani odměněn. Za neúspěšný výkon nebývá trestán. Sportuje pro vítězství a výkonnostní ambice. Nesportuje kvůli fyzické kondici ani hezké postavě. Sportuje pro radost z pohybu, kvůli zdraví i odpočinku. Do sportu je nucen rodiči. S daným sportem chtěl přestat a dále v něm pokračovat chce. Jinému sportu by se věnovat nechtěl. Pohybuje se často s rodinou i bez rodiny, rodiče se zajímají, zda má dostatek pohybu. Ve svém žebříčku oblíbených činností, které dělá ve volném čase, fotbal neuvedl. Učitel se nezajímá, zda má denně dostatek pohybu. Z místa skočil 150 cm, tím je hodnocen jako žák s průměrným výkonem. Leh sedů udělal 33, tím je opět hodnocen jako žák s průměrným výkonem. Za dobu 12 minut uběhl 1490 metrů, zde žáka hodnotíme jako výrazně podprůměrného. V člunkovém běhu dosáhl hodnoty 13,55 sekund, tím je hodnocen jako podprůměrný. Podle výpočtu BMI je žák v normě. Pokud tedy výsledky tohoto žáka shrneme, dvakrát je hodnocen jako průměrný a dvakrát je hodnocen jako podprůměrný. Tento žák byl ve sledovaném týdnu pohybově aktivní v průměru 403 minut denně. Závěr: V hodnocení tělesné zdatnosti dosahuje tento žák nejhorších výsledků z celé skupiny, což může být způsobováno nedostatečnou motivací ke sportu. Ke sportu byl přiveden rodiči a také je ke sportu rodiči nucen. Nebývá chválen ani odměňován. Ve svém volném čase se raději věnuje jiným koníčkům než fotbalu. Pohybovou aktivitu vykonává denně ve velké míře.

74

ZÁVĚR Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit u skupiny sportujících dětí na 1. stupni základní školy, zda je jejich mimoškolní aktivita podněcována z jejich vlastní iniciativy nebo druhou osobou, tedy ověřit vnitřní i vnější motivaci dětí k aktivnímu sportování. Dále také posoudit objem, intenzitu a obsah jejich celotýdenní pohybové aktivity ve vztahu k tělesné zdatnosti. Ve výzkumné části bylo použito více výzkumných metod. K tématu motivace byl využit dotazník (příloha č. 1). Žáci vybírali odpovědi z čtyřstupňové škály (určitě ano, spíše ano, spíše ne, určitě ne). Cílem dotazníku bylo zjistit vztah dětí k mimoškolní pohybové aktivitě. Pro získání informací o objemu, obsahu a intenzity pohybové aktivity byl také použit dotazník (příloha č. 2). Hlavní částí dotazníku byl časový snímek. Ten žáci vyplňovali po dobu jednoho týdne. Jednotlivé dny byly rozděleny v časovém snímku do intervalů po pěti minutách. Úkolem dětí bylo zaznamenávat činnosti s malou tělesnou námahou a činnosti s větší nebo velkou tělesnou námahou dle barevné škály a vyznačovat délku trvání jednotlivých činností. Intenzitu činností žáci zaznamenávali a posuzovali podle subjektivního pocitu. K hodnocení tělesné zdatnosti byl využit Unifittest (6-60). Unifittest(6-60) je testovací baterie pro jedince od 6 do 60 let. Skládá se ze 4 testů pohybových schopností a somatických měření. Tato testovací baterie je zaměřena na pohybové schopnosti kondičního typu – rychlostní, silové, vytrvalostní. Po vyhodnocení výzkumů bylo zjištěno několik zajímavých poznatků a na výzkumné otázky můžeme odpovědět následovně: Jaké jsou znaky vnitřní motivace u sportujících dětí? Zjištěný poznatek, že děti sportují kvůli vítězství v soutěži, výkonnostním ambicím, pro dobrou fyzickou kondici, radost z pohybu, kvůli hezké postavě i kvůli zdraví a relaxaci, se shoduje s tvrzením odborné literatury, že „Nejčastějšími důvody, proč se žáci sportují, jsou radost ze soutěžení, výkonností ambice, fyzická kondice, formování pěkné postavy, radost z pohybu, zdraví a relaxace.“ (Sekot, 2003, s., 88-89) 75

Dále nás zajímalo, zda si sportující děti umí představit život bez svého sportu. Většina žáků si nedokáže život bez daného sportu představit, přesto 33 % žáků uvedlo, že si dokáže život bez daného sportu představit. Nečekané je také zjištění, že 27 % žáků (4 žáci) chtělo s daným sportem přestat. Snažila jsem se zjistit, co by tyto děti mohlo vést k takovému tvrzení. Zajímavá je souvislost, že z těchto žáků 2 žáci nebývají odměňováni nebo oceněni za úspěšný výkon, další 3 žáci uvedli, že je ke sportu přivedli rodiče a 3 žáci také uvedli, že jsou do sportu nuceni. To vše by mohlo být důvodem, proč děti chtějí s daným sportem přestat. Na druhou stranu pouze 1 žák uvedl, že by si dokázal život bez tohoto sportu představit. Jaké jsou znaky vnější motivace u sportujících dětí? Zjištěný poznatek výzkumu, kdy více než polovina dětí uvádí, že je ke sportu nepřivedli rodiče, je v rozporu s literaturou, podle které „v tomto období je vztah ke sportu a pohybovým aktivitám dán především rodiči a jejich výchovou.“(Čáp, Mareš, 2001, s., 230). Žáci dále uvádí, že se ke sportu přivedli sami. Zajímavý je fakt, že přes 20 % žáků je do sportu nějak nuceno. Všichni tito žáci uvedli, že je do sportu nutí rodiče. Zarážející je poznatek, že 53 % žáků není nijak odměněno nebo oceněno za úspěšný výkon. Jako odměnu žáci uvádějí pochvalu a umožnění zájmové činnosti, což souhlasí s tvrzením uvádějící odborná literatura: „ Nejčastějšími odměnami jsou odměny sociální, tj. pochvala a uznání, pohlazení, umožnění zájmové činnosti.“ (Langmeier, Krejčířová, 2003, s., 264) Většina žáků (67 % respondentů) se domnívá, že třídní učitel(ka) se nezajímá o jejich pohybovou aktivitu. Tento poznatek je znepokojující. Jaký je objem pohybové aktivity u sportujících dětí? Ve všední den ve škole dosahuje celková ŠPA s mírným zatížením průměrné hodnoty 13,8 minut, a to díky neorganizovanému pohybu dětí o přestávce, před výukou a přesunům do učeben. Celková ŠPA s větší tělesnou námahou dosahuje hodnoty průměrně 10,9 minut denně. Tato hodnota je zaznamenána jen díky tělesné výchově a volném pohybu dětí o přestávce. Velmi zarážející je fakt, že žákům není poskytována 76

pohybově rekreační přestávka, která je doporučována odbornou literaturou. Tito žáci neznají ani tělovýchovné chvilky a výukovou metodu „učení v pohybu.“ Objem ŠPA je nedostačující. Po odchodu ze školy se děti věnují mimoškolní pohybové aktivitě (MPA). Nejdelší dobu věnují neorganizované MPA s větší tělesnou námahou, a to v průměrné délce 96 minut každý všední den. Neorganizovanou MPA s malou tělesnou námahou děti provozují 82,5 minut ve všední dny. Organizovaná MPA s větší tělesnou námahou dětem průměrně zabere 49 minut každý všední den. Organizovaná MPA s malou tělesnou námahou trvá pouze průměrně v délce 0,8 minut denně. Ve víkendový den se děti věnují hlavně neorganizované pohybové aktivitě. Doba trvání pohybové aktivity s mírným zatížením je průměrně 223,4 minut denně. Při velkém zatížení se tato doba zkracuje průměrně na 125,8 minut za den. Víkendová organizovaná MPA dosahuje průměrně hodnoty 4,8 minut. Podle NASPE (2009) je doporučená PA s mírným zatížením stanovena na dobu 60 minut denně. Toto doporučení žáci splňují ve všední i víkendový den. Tato skupina sportujících dětí mladšího školního věku přesahuje více než třikrát hodnotu doporučené PA s mírnou tělesnou námahou. Podle Sigmundové, Sigmunda a Šnoblové (2012) by se měly děti mladšího školního věku v České Republice věnovat pohybové aktivitě alespoň 90 minut denně. Lze tedy konstatovat, že objem celkové PA u sportujících dětí mladšího školního věku je přijatelný. Jaká je intenzita pohybové aktivity u sportujících dětí? Nejvíce respondenti dosahují každý všední den pohybové aktivity s mírným zatížením, a to průměrně v délce 193,7 minut. Pohybové aktivity s větším zatížením dosahují každý den průměrně 178,7 minut. Ve víkendový den věnují PA s mírným zatížením průměrně 223,4 minut a PA s větším zatížením dosahuje průměrné hodnoty 125,8 minut. Jak již bylo uvedeno u předchozí výzkumné otázky, podle NASPE je doporučená PA s mírným zatížením stanovena na dobu alespoň 60 minut denně. Toto doporučení přesahují sportující žáci více než třikrát. 77

Činnosti s vyšší intenzitou NASPE doporučuje v délce trvání 5 až 15 minut denně a tyto činnosti by měly být prokládány periodami odpočinku. Výzkumný soubor přesahuje toto doporučení ve velké míře. Musíme ovšem přihlížet k tomu, že se jedná o skupinu aktivně sportujících dětí a že dotazník děti vyplňovaly dle svých subjektivních pocitů. Jaký je obsah pohybové aktivity u sportujících dětí? Ve všední den se děti nejčastěji věnují neorganizované PA s velkou zátěží v délce 96 minut denně. Neorganizovaná PA s mírnou zátěží trvá po dobu 82,5 minut denně. Nejkratší dobu trvá organizovaná pohybová aktivita s větší zátěží, a to po dobu 49 minut denně. Nejvíce zastoupena je víkendová PA s malou zátěží trvající 223,4 minut denně. Víkendová PA s větší zátěží trvá v průměrné délce 125,8 minut. Délka organizované PA je průměrně 4,8 minut, což je zanedbatelné. Dotazníky byly dětmi vyplňovány v období, kdy neprobíhala pravidelná víkendová sportovní utkání. V měsících leden-únor, květen-červen a srpen-září mají děti pravidelná víkendová sportovní utkání trvající přibližně 90 minut. Ze získaných výsledků vyplynulo, že ve všední i víkendový den převažuje provozování neorganizované PA. Jaká je tělesná zdatnost u skupiny sportujících dětí? Jako skupina s nadprůměrným výkonem jsou žáci hodnoceni ve skoku dalekém. Průměrného výkonu žáci dosáhli při testování leh sedů a při běhu po dobu 12 min. Při člunkovém běhu byli žáci hodnoceni jako podprůměrná skupina. Tato diplomová práce by měla více prohloubit poznatky o pohybové aktivitě dětí mladšího školního věku. Především o jejím obsahu, objemu a intenzitě. Dále by také měla sloužit k získání představy o tom, jak je důležitá motivace dětí k vykonávání pohybové aktivity. Pro získání spolehlivějších poznatků by mohly být výzkumy realizovány na větším výzkumném souboru. Navazující výzkum by také mohl být proveden u sportujících dětí s různým sportovním zaměřením a výsledky by mohly být srovnávány. Z diplomové práce bychom také mohli vyvodit několik doporučení:

78

• Žáci by měli být více odměňováni nebo oceňováni za úspěšný výkon rodiči i trenéry. • Třídní učitel(ka) by se měl(a) zajímat o pohybovou aktivitu svých žáků. • Žákům by měla být ve škole poskytována pohybově rekreační přestávka trvající alespoň 15 minut. • Do výuky by měly být zařazovány tělovýchovné chvilky. • Do výuky by měla být zařazována metoda „Učení v pohybu“. • Trenéři by se měli zaměřit a zařazovat do tréninku více rychlostních a vytrvalostních cvičení pro dosažení lepších výsledků svých žáků. Věříme, že tato práce bude pro děti a mládež inspirací a podporou ke zdravému životnímu stylu a pravidelnému výkonu pohybové aktivity.

79

RESUMÉ Cílem této diplomové práce je zjistit, jak jsou sportující děti mladšího školního věku motivováni ke sportovní aktivitě. Dalším cílem je určit objem, intenzitu a obsah jejich týdenní pohybové aktivity ve vztahu k tělesné zdatnosti. První část práce se zaměřuje na obecnou charakteristiku dětí mladšího školního věku, definuje základní pojmy související s pohybovou aktivitou a možnosti provozování pohybové aktivity, zabývá se motivací dětí ke sportovní aktivitě a vymezuje pojem zdatnost a její význam u dětí. Druhá část práce je věnována výzkumům. První výzkum se zaměřuje na motivaci dětí k pohybové aktivitě. Druhý výzkum zjišťuje objem, intenzitu a obsah týdenní pohybové aktivity u dětí mladšího školního věku a poslední výzkum se zabývá tělesnou zdatností skupiny sportujících dětí.

80

SUMMARY The aim of this diploma thesis is to find out how are primary school age children doing sport motivated to the sport activity. Next aim is to determine the volume, intensity and content of their week-long physical activity in relation to physical fitness., The first part of this thesis focuses on general characteristic of primary school age children, defines basic terms connected with physical activity and opportunities to do physical activity, deals with motivation of children to do sport activity and defines the term physical fitness and its importance for children. An attention in the second part is put on researches., The first research focuses on motivation of children for physical activities., The second research finds out the volume, intensity and content of week-long physical activity by primary school age children and the last research deals with the physical fitness of the group of children doing sport.

81

LITERATURA ČAČKA, O. Psychologie duševního vývoje dětí a dospívajících s faktory optimalizace. 1.vyd. Brno: Doplněk, 2000. 378 s., ISBN 80-7239-060-0. ČÁP, J.; MAREŠ, J. Psychologie pro učitele. 2.vyd. Praha: Portál, 2007. 656 s., ISBN 978-80-7367-273-7. DOBRÝ, L., ČECHOVSKÁ, I., KRAČMAR, B., PSOTTA, R., SÜSS, V. Kinantropologie a pohybové aktivity. In MUŽÍK, V., SÜSS, V. Tělesná výchova a sport mládeže v 21. století. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009. 168 s., ISBN 978-80210-4858-4.

FRÖMEL, K.; NOVOSAD, J.; SVOZIL, Z. Pohybová aktivita a sportovní zájmy mládeže. 1.vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 1999. 173 s., ISBN 807067-945-X KUCHAŘOVÁ, Alena. Mimoškolní pohybová aktivita dětí mladšího školního věku. Brno , 2010. 61 l., 4 l. příl. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. KURIC, J., VAŠINA, L. Obecná a ontogenetická psychologie pro učitele. 2. vyd. Brno: Rektorát UJEP, 1987. 255 s., ISBN 55-047-87. LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Grada Publishng, 2006. 368 s., ISBN: 80-247-1284-9. LANGOVÁ, Iveta. Motivace ke sportovním aktivitám u žáků 1. stupně základní školy. Brno , 2012. 75 l., 4 l. příl. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta.

82

LINC, R., HAVLÍČKOVÁ, L. Biologie dítěte a dorostu. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 1982. 108 s., ISBN 60-141-82. MATĚJČEK, Z. Po dobrém, nebo po zlém?. 5. vyd. Praha: Portál, 2000. 109 s., ISBN 80-7178-486-9 MĚKOTA, K.; CUBEREK, R. Pohybové dovednosti, činnosti, výkony. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2007. 163 s., ISBN 978-80-244-1728-8 MIKLÁNKOVÁ, L. Enviromentální stimuly v pohybové aktivitě dětí předškolního věku. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2009. 168 s., ISBN978-80244-2331-9 MUŽÍK, V. (ed.). Výživa a pohyb jako součást výchovy ke zdraví na základní škole. Brno: Paido, 2007. 150 s., ISBN 978-80-7315-156-0 MUŽÍK, V.; KUCHAŘOVÁ A.; VODÁKOVÁ P. Pohybová aktivita dětí v mladším školním věku. In MUŽÍK, V.; VLČEK P. et al. Škola a zdraví pro 21. století, 2010: škola, pohyb a zdraví: výzkumné výsledky a projekty. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita ve spolupráci s MSD, 2010. 280 s., ISBN: 978-80-210-5371-7. MUŽÍK, V., SÜSS, V. Tělesná výchova a sport mládeže v 21. století. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009. 168 s., ISBN 978-80-210-4858-4. MUŽÍK, V., VLČEK, P. Škola, pohyb a zdraví: výzkumné výsledky a projekty. 1. Vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010. 280 s., ISBN: 978-80-210-5371-7. PÁVKOVÁ, J., HÁJEK, B., HOFBAUER, B., HRDLIČKOVÁ, V., PAVLÍKOVÁ, A. Pedagogika volného času. 3. vyd. Praha: Portál, 2008. 221 s., ISBN 978-80-7367-423-6. PRŮCHA, J.; WALTEROVÁ, E.; MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 6. vyd. Praha: Portál, 2009. 400 s., ISBN 978-80-7367-647-6.

83

SANG, H. K. Tisíc a jeden způsob jak motivovat sebe i druhé. 2. vyd. Praha: MANAGEMENT PRESS., 2003. 163 s., ISBN 80-7261-078-3. SCHALOVÁ, Radka. Obsah denních činností dětí mladšího školního věku. Brno , 2011. 73 l., 4 l. příl. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. SEKOT, A. Sport a společnost. Brno: Paido, 2003. 192 s., ISBN 80-7315-047-6 SELIGER, V., CHOUTKA M. Fyziologie sportovní výkonnosti. 1. vyd. Praha: Olympia, 1982. 120 s., SIGMUNDOVÁ, D., SIGMUND, E., ŠNOBLOVÁ, R. Návrh doporučení k provádění pohybové aktivity pro podporu pohybově aktivního a zdravého životního stylu českých dětí. Tělesná kultura, 2012, roč. 35, č. 1, s., 9–27. SVATOŇ, V., TUPÝ, J. Program zdravotně orientované zdatnosti. Vyd. 1. Praha: NS SVOBODA, 1997. 78 s., ISBN 80-205-0541-5. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie I. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s.,, 2005. 457 s., ISBN 80-246-0956-8 VRBAS, J. Zdravotně orientovaná zdatnost dětí mladšího školního věku: analýza vybraných ukazatelů. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, 172 s., ISBN 978-80210-5404-2.

Internetové zdroje: HNÍZDIL, J. S 10 Zdravotně orientovaná zdatnost, aspekty, komponenty, diagnostika [online]. c2003 [cit. 12. březen 2013]. Dostupný na http://pf.ujep.cz/files/user_files/KTV/hnizdil/antropo/ZOZ/ZOZ.html 84

NASPE (National Association for Sport and Physical Education). Physical Activity for Children: A Statement of Guidelines for Children Ages 5 - 12, 2nd Edition. [online]. [cit. 15. březen 2013]. Dostupný na: http://www.aahperd.org/naspe/standards/nationalGuidelines/PA-Children-5-12.cfm

85

PŘÍLOHY

Příloha č. 1: Dotazník – k motivaci ke sportovním aktivitám u žáků 1. stupně základní školy

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA

DOTAZNÍK k motivaci ke sportovním aktivitám u žáků 1. stupně základní školy Milí žáci, prosím vás o vyplnění dotazníku, který zjišťuje, jak máte rádi svůj sport. U každé otázky označte právě jednu nabízenou odpověď a dopište své názory nebo požadované údaje. Děkuji za vyplnění dotazníku. 1. Jsi chlapec

dívka

2. Jakou třídu navštěvuješ? 1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

3. Jaké sporty tě nejvíce baví? 86

5. ročník

4. Jakému sportu se závodně věnuješ?

5. Jak dlouho se danému sportu věnuješ?

6. Jak často trénuješ? Kolikrát týdně trénuješ?

7. Baví tě sport, kterému se věnuješ? určitě ano

spíše ano

spíše ne

určitě ne

Pokud ne, proč?

8. Myslíš si, že ti zbývá čas na jiné koníčky a kamarády? určitě ano

spíše ano

spíše ne

určitě ne

Pokud ne, nevadí ti to? 9. Umíš si představit život bez tohoto sportu? určitě ano

spíše ano

spíše ne

10. Přivedli tě ke sportu: a) rodiče 87

určitě ne

určitě ano

spíše ano

spíše ne

určitě ne

spíše ano

spíše ne

určitě ne

spíše ano

spíše ne

určitě ne

spíše ano

spíše ne

určitě ne

b) sám určitě ano c) kamarádi určitě ano d) škola, školka určitě ano

11. Byl jsi někdy v daném sportu slovně pochválen? určitě ano

spíše ano

spíše ne

určitě ne

Kým?

12. Býváš za úspěšný výkon něčím odměněn? určitě ano

spíše ano

spíše ne

určitě ne

spíše ne

určitě ne

Kým a jak/čím?

13. Býváš trestán za neúspěšný výkon? určitě ano

spíše ano

88

Kým a jak?

14. Sportuješ kvůli radosti ze soutěžení, vítězství v soutěži? určitě ano

spíše ano

spíše ne

určitě ne

15. Sportuješ, protože chceš být v daném sportu dobrý (výkonnostní ambice)? určitě ano

spíše ano

spíše ne

určitě ne

16. Sportuješ, protože chceš mít dobrou fyzickou kondici (sílu)? určitě ano

spíše ano

spíše ne

určitě ne

spíše ne

určitě ne

spíše ne

určitě ne

17. Sportuješ kvůli hezké postavě? určitě ano

spíše ano

18. Sportuješ pro radost z pohybu? určitě ano

spíše ano

19. Sportuješ, protože chceš být zdravý? určitě ano

spíše ano

spíše ne

určitě ne

20. Sportuješ, protože si při sportu odpočineš, přijdeš na jiné myšlenky? určitě ano

spíše ano

spíše ne

21. Nutí tě někdo do sportu, kterému se věnuješ? 89

určitě ne

určitě ano

spíše ano

spíše ne

určitě ne

Pokud ano, napiš, kdo to je.

22. Chtěl jsi s daným sportem někdy přestat? určitě ano

spíše ano

spíše ne

určitě ne

23. Chtěl bys ses věnovat raději jinému sportu? určitě ano

spíše ano

spíše ne

určitě ne

24. Hodláš se danému sportu nadále věnovat? určitě ano

spíše ano

spíše ne

25. Pokud nám chceš ještě něco sdělit, napiš to:

90

určitě ne

Příloha č. 2: Dotazník, časový snímek

Ahoj sportovci! Víte, že si úspěšní sportovci píší svoje tréninkové deníky a záznamy o svém pohybu? Pokuste se v jednom týdnu zaznamenat veškerý svůj pohyb jako správný sportovec! Milé děti a hlavně rodiče. Moc bych vás chtěla poprosit o vyplňování mého dotazníku k diplomové práci, která se bude zabývat pohybovou aktivitou dětí. Jedná se o dobu asi 20 minut denně, kterou byste vyplňování s dětmi věnovali. Jde především o časový snímek dne, který je rozdělen po 5 minutách, a děti mají barevně zaznačit jejich pohybovou aktivitu během dne. Je potřeba ji takto zaznamenávat po dobu jednoho týdne (od 1. do 7. října). Přikládám ukázku vyplnění časového snímku a prázdné snímky na jednotlivé dny. Mým cílem je zjistit, zda mají děti dostatek pohybu. Vyplněné dotazníky budu sbírat v týdnu od 8. října. Velmi děkuji za pomoc! S pozdravem, Švachová Lucie

Tvůj časový snímek dne (přečti si návod, vybarvi a vyplň tabulky) Jak pracovat s přiloženými tabulkami? • Během dne nebo večer před spaním zaznamenej všechny své činnosti do přiložených tabulek. V tabulkách je každá hodina rozdělena na pětiminutové úseky, každé políčko tedy vyjadřuje 5 minut. Příklad je uveden na dalším listu, prohlédni si ho. • Do tabulky zapisuj činnosti, které jsi převážně prováděl(a) v uvedenou dobu. Trvání těchto činností vyznač vybarvením příslušných políček. Barvu políčka zvol podle námahy a druhu činností, jak jsou popsány v níže uvedeném návodu. • Do tabulek budeš kromě barev a činností vyplňovat, kde jsi je prováděl (např. ve třídě, na hřišti, doma, na zahradě, na tréninku, ve sportovním kroužku apod.). Jak vybarvit políčka? Činnosti bez tělesné námahy, kdy se téměř nepohybuješ: Při těchto klidových činnostech se nezadýcháš a tvoje svalstvo není v pohybu. Patří sem polehávání, sezení, sezení ve školní lavici, čtení, psaní, kreslení, práce na počítači, stolní hry, psaní domácích úkolů, sledování televize, jízda v autě, autobusu apod. Činnosti s malou tělesnou námahou, jako je např. chůze: Při těchto činnostech se trošku zadýcháš, ale necítíš téměř žádnou únavu svalů. Patří sem chůze do školy a ze školy, procházky venku, pomalá chůze do schodů, procházky se psem, hry venku s kamarády, domácí práce (např. utírání prachu, mytí nádobí, nakupování) apod.

Činnosti s větší nebo velkou tělesnou námahou, jako je např. běh: Při těchto činnostech se více zadýcháš a unavíš, často se i zpotíš. Patří sem honičky, vybíjená, jízda na kole, jízda na bruslích, na koloběžce, běh, běh do schodů, sportovní trénink nebo sportovní utkání, ale i náročnější práce na zahradě, jako je rytí apod.

Jak vyplňovat tabulku? Zaznamenej všechny své činnosti podle následujícího příkladu: Petr spal do 6:45. Když vstal, šel se umýt, oblékl se a ustlal si postel. Potom se nasnídal. V 7:15 odcházel pěšky do školy a cesta mu trvala asi 15 minut. Před školou čekal asi 10 minut a hrál přitom se spolužáky na honěnou. Po příchodu do školy se Petr přezul a odešel do třídy, kde si chvíli házel s kamarádem míčkem. Než zazvonilo, přichystal si věci na vyučovací hodinu. V 8:00 začala výuka. První hodinu (ČJ) seděl celou dobu v lavici. V další hodině (MA) si všichni trochu zacvičili a ve třetí hodině (AJ) zasoutěžili. O přestávkách si Petr hrál s míčkem nebo svačil. Poslední hodinu měli v hudebně HV, kde si na závěr zatančili lidový taneček. Před dvanáctou šel do školní jídelny na oběd, ... bez námahy

s malou námahou

s větší nebo velkou námahou

Čas

6:00 6:05

6:05 6:10

6:10 6:15

6:15 6:20

6:20 6:25

6:25 6:30

6:30 6:35

6:35 6:40

6:40 - 6:45

Činnost

6:45 6:50

6:50 6:55

6:55 7:00

hygiena

oblékání

stlaní postele

doma

Kde

Čas

7:00 7:05

Činnost

snídan ě

7:05 7:10

7:10 7:15

7:15 7:20

oblékání

cesta do školy pěšky po ulici

Kde

8:05 8:10

8:25 8:30

7:40 - 7:45

7:45 7:50

7:50 7:55

7:55 8:00

honičky

přezutí se

přesun do třídy

házení míčkem

chystání pomůcek

před školou

ve škole

házení míčkem

Ma sezení v lavici

Kde

ve třídě

na chodbě

ve třídě

Čas

9:00 9:05

9:25 9:30

Činnost

těl. chvilka

sezení v lavici

Kde

ve třídě

Čas

Činnost

10:0010:05

10:0510:10

10:1010:15

AJ sezení v lavici

10:1510:20

10:2010:25

pohybová soutěž

sezení v lavici

9:30 9:35

8:35 8:40

ve třídě

ČJ sezení v lavici

9:20 9:25

8:30 8:35

7:35 7:40

Činnost

9:15 9:20

8:20 8:25

7:30 7:35

8:00 8:05

9:10 9:15

8:15 8:20

7:25 7:30

Čas

9:05 9:10

8:10 8:15

7:20 7:25

9:35 9:40

8:40 - 8:45

8:45 8:50

8:50 8:55

9:40 - 9:45

9:45 9:50

9:50 9:55

svačina

svačina

házení míčem

8:55 9:00

9:55 10:00

na hřišti

10:2510:30

10:3010:35

10:3510:40

10:40-10:45

10:4510:50

10:5010:55

10:5511:00

úklid věcí

přesun do hudebny

HV sezení v lavici

ve třídě

Kde

11:3011:35

11:3511:40

11:40-11:45

11:4511:50

11:5011:55

11:5512:00

Činnost

taneček

úklid věcí

odchod do třídy

sbalení aktovky

přesun na oběd

oběd

Kde

v hudebně

po chodbě

v jídelně

Čas

11:0011:05

11:0511:10

11:1011:15

11:1511:20

11:2011:25

11:2511:30

Vyplňuj jednotlivé dny po dobu jednoho týdne.

Čas

Datum:

5:00 –

5:05 –

5:10 –

5:15 –

5:20 –

5:25 –

5:30 –

5:35 –

5:40 –

5:45 –

5:50 –

5:55 –

5:05

5:10

5:15

5:20

5:25

5:30

5:35

5:40

5:45

5:50

5:55

6:00

6:00 –

6:05 –

6:10 –

6:15 –

6:20 –

6:25 –

6:30 –

6:35 –

6:40 –

6:45 –

6:50 –

6:55 -

6:05

6:10

6:15

6:20

6:25

6:30

6:35

6:40

6:45

6:50

6:55

7:00

7:00 –

7:05 –

7:10 –

7:15 –

7:20 –

7:25 –

7:30 –

7:35 –

7:40 –

7:45 –

7:50 –

7:55 –

7:05

7:10

7:15

7:20

7:25

7:30

7:35

7:40

7:45

7:50

7:55

8:00

8:00 –

8:05 –

8:10 –

8:15 –

8:20 –

8:25 –

8:30 –

8:35 –

8:40 –

8:45 –

8:50 –

8:55 -

8:05

8:10

8:15

8:20

8:25

8:30

8:35

8:40

8:45

8:50

8:55

9:00

9:00 –

9:05 –

9:10 –

9:15 –

9:20 –

9:25 –

9:30 –

9:35 –

9:40 –

9:45 –

9:50 –

9:55 –

9:05

9:10

9:15

9:20

9:25

9:30

9:35

9:40

9:45

9:50

9:55

10:00

10:00-

10:05-

10:10-

10:15-

10:20-

10:25-

10:30-

10:35-

10:40-

10:45-

10:50-

10:55-

10:05

10:10

10:15

10:20

10:25

10:30

10:35

10:40

10:45

10:50

10:55

11:00

11:00-

11:05-

11:10-

11:15-

11:20-

11:25-

11:30-

11:35-

11:40-

11:45-

11:50-

11:55-

11:05

11:10

11:15

11:20

11:25

11:30

11:35

11:40

11:45

11:50

11:55

12:00

12:00-

12:05-

12:10-

12:15-

12:20-

12:25-

12:30-

12:35-

12:40-

12:45-

12:50-

12:55-

12:05

12:10

12:15

12:20

12:25

12:30

12:35

12:40

12:45

12:50

12:55

13:00

Činnost Kde Čas Činnost Kde Čas Činnost Kde Čas Činnost Kde Čas Činnost Kde Čas Činnost Kde Čas Činnost Kde Čas Činnost Kde

Čas

13:00-

13:05-

13:10-

13:15-

13:20-

13:25-

13:30-

13:35-

13:40-

13:45-

13:50-

13:55-

13:05

13:10

13:15

13:20

13:25

13:30

13:35

13:40

13:45

13:50

13:55

14:00

14:00-

14:05-

14:10-

14:15-

14:20-

14:25-

14:30-

14:35-

14:40-

14:45-

14:50-

14:55-

14:05

14:10

14:15

14:20

14:25

14:30

14:35

14:40

14:45

14:50

14:55

15:00

15:00-

15:05-

15:10-

15:15-

15:20-

15:25-

15:30-

15:35-

15:40-

15:45-

15:50-

15:55-

15:05

15:10

15:15

15:20

15:25

15:30

15:35

15:40

15:45

15:50

15:55

16:00

16:00-

16:05-

16:10-

16:15-

16:20-

16:25-

16:30-

16:35-

16:40-

16:45-

16:50-

16:55-

16:05

16:10

16:15

16:20

16:25

16:30

16:35

16:40

16:45

16:50

16:55

17:00

17:00-

17:05-

17:10-

17:15-

17:20-

17:25-

17:30-

17:35-

17:40-

17:45-

17:50-

17:55-

17:05

17:10

17:15

17:20

17:25

17:30

17:35

17:40

17:45

17:50

17:55

18:00

18:00-

18:05-

18:10-

18:15-

18:20-

18:25-

18:30-

18:35-

18:40-

18:45-

18:50-

18:55-

18:05

18:10

18:15

18:20

18:25

18:30

18:35

18:40

18:45

18:50

18:55

19:00

19:00-

19:05-

19:10-

19:15-

19:20-

19:25-

19:30-

19:35-

19:40-

19:45-

19:50-

19:55-

19:05

19:10

19:15

19:20

19:25

19:30

19:35

19:40

19:45

19:50

19:55

20:00

20:00-

20:05-

20:10-

20:15-

20:20-

20:25-

20:30-

20:35-

20:40-

20:45-

20:50-

20:55-

20:05

20:10

20:15

20:20

20:25

20:30

20:35

20:40

20:45

20:50

20:55

21:00

21:00-

21:05-

21:10-

21:15-

21:20-

21:25-

21:30-

21:35-

21:40-

21:45-

21:50-

21:55-

21:05

21:10

21:15

21:20

21:25

21:30

21:35

21:40

21:45

21:50

21:55

22:00

22:00-

22:05-

22:10-

22:15-

22:20-

22:25-

22:30-

22:35-

22:40-

22:45-

22:50-

22:55-

22:05

22:10

22:15

22:20

22:25

22:30

22:35

22:40

22:45

22:50

22:55

23:00

Činnost Kde Čas Činnost Kde Čas Činnost Kde Čas Činnost Kde Čas Činnost Kde Čas Činnost Kde Čas Činnost Kde Čas Činnost Kde Čas Činnost Kde Čas Činnost Kde

Příloha č. 3: Tabulka Unifittest

Motivace ke sportování a tělesná zdatnost u sportujících dětí

Recommend Documents