Franchisingový koncept mateřské školy

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Hlavní specializace: Mezinárodní obchod

Franchisingový koncept mateřské školy (diplomová práce)

Autor: Bc. Romana Matyáštíková Vedoucí práce: Ing. Alena Filipová, Ph.D.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů.

V Praze dne 13. 8. 2012

………………… Podpis studenta

2

Poděkování Chtěla bych touto cestou poděkovat paní Ing. Aleně Filipové, Ph. D. za odborné vedení diplomové práce, cenné rady a připomínky. Zároveň bych chtěla poděkovat také jednomu nejmenovanému franchisantovi za ochotu se mnou spolupracovat.

3

Obsah Úvod............................................................................................................................... 6 I. Teoretická část: Franchising ..................................................................................... 8 1 Pojem franchising...................................................................................................... 8 1.1

Základní pojmy ........................................................................................... 8

1.2

Definice franchisingu .................................................................................. 9

2 Druhy franchisingu.................................................................................................. 12 2.1

Dělení podle předmětu franchisingu ......................................................... 12

2.2

Dělení podle historického hlediska ........................................................... 13

2.3

Dělení podle vztahů ke třetím osobám...................................................... 14

2.4

Další typy dělení ....................................................................................... 14

3 Výhody a nevýhody franchisingu ........................................................................... 15 3.1

Výhody pro franchisora ............................................................................ 15

3.2

Výhody pro franchisanta ........................................................................... 17

3.3

Nevýhody pro franchisora......................................................................... 18

3.4

Nevýhody pro franchisanta ....................................................................... 21

3.5

Makroekonomický pohled ........................................................................ 22

4 Budování franchisového podniku ........................................................................... 24 4.1

Tvorba koncepce podniku ......................................................................... 24

4.2

Pilotní provoz ............................................................................................ 27

4.3

Provozní příručka ...................................................................................... 29

5 Franchisingová smlouva.......................................................................................... 34 5.1

Smlouva o smlouvě budoucí ..................................................................... 35

5.2

Obsah franchisingové smlouvy ................................................................. 36

II. Praktická část: Franchisa mateřské školy a jeslí ..................................................... 43 6 Podnikání v oblasti předškolní výchovy ................................................................. 43 4

6.1

Vývoj porodnosti a počtu dětí ................................................................... 43

6.2

Situace na trhu mateřských škol ............................................................... 44

6.3

Situace v sektoru jeslí ............................................................................... 47

7 Vhodnost franchisy pro podnikání v sektoru předškolní výchovy.......................... 50 8 Aplikace franchisingu na vybraný koncept mateřské školy a jeslí ......................... 54 8.1

Představení Klokánkovy školky a jeslí ..................................................... 55

8.2

Historie konceptu ...................................................................................... 55

8.3

Franchisové produkty................................................................................ 57

8.4

Služby franchisantům................................................................................ 59 8.4.1 Výběr vhodné lokality a objektu .................................................. 60 8.4.2 Volba vhodného franchisového produktu .................................... 61 8.4.3 Personální poradenství a způsob školení ...................................... 63 8.4.4 Marketingová podpora ................................................................. 64 8.4.5 Ostatní služby ............................................................................... 65

8.5

Předpokládaný průběh spolupráce ............................................................ 66

Závěr ............................................................................................................................ 77 Seznam literatury ......................................................................................................... 79 Knihy .................................................................................................................. 79 Časopisy ............................................................................................................. 80 Legislativní dokumenty ...................................................................................... 80 Internetové zdroje ............................................................................................... 81

5

Úvod Výběr dobrého tématu diplomové práce představuje jeden z nejtěžších úkolů, před které je student během svého působení na vysoké škole postaven. Téma musí být zajímavé, čtivé a musí mít souvislost se studovaným oborem. Zároveň by však mělo studenta do značné míry oslovovat a naplňovat, aby pro něj bylo jeho zpracovávání obohacující a přínosné. Když jsem nastoupila do magisterského studia, začala jsem pomalu přemýšlet, jaké téma diplomové práce si posléze zvolím. Vzpomínala jsem na náplň jednotlivých předmětů, na témata mých seminárních prací a také na to, která látka mě bavila, až mě postupem času napadlo psát diplomovou práci o franchisingu. Franchising byl ještě v nedávné minulosti v českém prostředí neznámým pojmem. Před rokem 1989 zde nebyly vhodné podmínky pro fungování franchisového způsobu podnikání, ale po převratu se začala situace měnit. První zahraniční franchisoři, Yves Rocher a McDonald’s, vstoupili na náš trh již v roce 19911 a další koncepty je brzy následovaly. Postupem času, jak docházelo v České republice k rozvoji této formy podnikání, přestával být franchising jednou velkou neznámou a v dnešní době si pod tímto pojmem i spousta lidí z laické veřejnosti dokáže něco představit. Pravdou ale zůstává, že většina lidí si ho spojuje pouze s restauracemi McDonald’s a už nevědí, že franchising nabízí široké možnosti uplatnění a zasahuje do nejrůznějších podnikatelských sfér. Kromě zmíněných restauračních zařízení nalezneme franchisové podniky jak mezi obchody nabízejícími oblečení, potraviny či kosmetiku, tak i mezi poskytovateli služeb, jakými jsou vzdělávání, reality, fitness či bankovní služby. Franchising v České republice už dávno není doménou pouze zahraničních subjektů. Již v devadesátých letech se zde objevily první ryze české koncepty, jejichž počet se od té doby neustále zvyšoval a v současnosti dokonce začínají zvolna převažovat nad zahraničními franchisami. Řada českých franchisorů dokonce úspěšně expandovala do zahraničí, a to nejen na příbuzné trhy typu Slovensko, ale i do Spojených států (jmenujme například franchisu Dobré čajovny2). To vše svědčí o tom,

1

Rozvoj franchisingu v Česku. In: FranchisingINFO.cz [online]. © 2008-2011 [cit. 2012-08-07]. Dostupné z: http://franchisinginfo.cz/abc-franchisingu/3/rozvoj-franchisingu-cesku/ 2 Dobrý čaj míří za oceán. In: FranchisingINFO.cz [online]. © 2008-2011 [cit. 2012-08-07]. Dostupné z: http://franchisinginfo.cz/clanek/143/dobry-caj-miri-ocean/

6

že franchising se v České republice dobře etabloval a je proto určitě zajímavé se mu věnovat i v diplomové práci. Franchising ale nebyl jediným tématem, které mě lákalo. Vzhledem k tomu, že mám čtyřletého syna a zakusila jsem, jak náročné je nalézt pro dítě místo v mateřské škole, oslovovalo mě i téma soukromých školek. Když jsem pro syna hledala vhodné zařízení, zjistila jsem, že soukromých školek kvapem přibývá a jsou vyhledávanou podnikatelskou aktivitou. Není divu, míst ve státních mateřských školách a jeslích je zoufalý nedostatek a díky vysokému převisu poptávky nad nabídkou si soukromé instituce mohou diktovat poměrně vysoké školné, jenž jim zajišťuje dobrý zisk. Váhala jsem tedy, pro které z těchto témat se rozhodnout, až jsem nakonec zvolila jejich kombinaci. Již jsem uvedla, že franchising působí i v oblasti vzdělávání, a v sektoru předškolní výchovy působí v České republice hned několik franchisorů. Když jeden z nich souhlasil se spoluprací, bylo o mém tématu definitivně rozhodnuto. Svou práci rozdělím do dvou hlavních částí, teoretické a praktické. V teoretické části práce nejdříve vymezím základní pojmy spojené s franchisingem, objasním jeho hlavní charakteristiky a zhodnotím jeho výhody a nevýhody pro obě zúčastněné strany, franchisora a franchisanta. Dále nastíním postup při budování franchisové sítě a na závěr teoretické části popíši náležitosti franchisingové smlouvy představující základní dokument franchisové spolupráce. Poznatky získané během teoretického bádání poté budu aplikovat na vybraný koncept mateřské školy. V praktické části bude nejdříve nutné zhodnotit situaci na poli předškolní výchovy a vzdělávání, zda tu existuje dostatečně silná poptávka po soukromých subjektech a zda je vhodné vydat se v tomto podnikatelském sektoru právě na cestu franchisingu. To vše mi poskytne předpoklady pro následnou aplikaci franchisy na danou školku a jesle. Cílem mé práce je tedy nejdříve teoreticky charakterizovat franchising a poté na základě získaných teoretických poznatků zhodnotit fungování jedné konkrétní franchisy působící v oblasti předškolního vzdělávání. Díky několikaměsíčnímu kontaktu se zúčastněnými podnikateli a možnosti „nahlédnout pod pokličku“ jejich franchisového vztahu od samého počátku až po (bohužel) smutný konec budu moci objasnit okolnosti, které vedly k nezdaru tohoto projektu. Při psaní teoretické části budu čerpat z knižních publikací věnujících se problematice franchisingu, z odborných časopisů a tematických internetových stránek, pro zpracování praktické části bude klíčová spolupráce s vybranou školkou a jeslemi. 7

I. TEORETICKÁ ČÁST: FRANCHISING Před vlastním hodnocením franchisingového konceptu vybraného podniku je třeba pojem franchising teoreticky vymezit a charakterizovat hlavní principy jeho fungování. V této části se budu mimo jiné věnovat definici franchisingu a základním pojmům, uvedu různé druhy franchisingu, dále nastíním hlavní výhody a nevýhody tohoto způsobu podnikání. Velkou pozornost budu věnovat budování franchisové sítě od úvodního stanovení koncepce podniku až po vyhledávání vhodných franchisantů.

1 Pojem franchising Původ výrazu franchising sahá až do středověku a vychází z francouzského slova „franchise“, které znamenalo osvobození od cla a daní. Postupem času se tento výraz začal používat i k označení privilegií udělovaných králem vybraným osobám, a to buď k výrobě určitých výrobků nebo k obchodování s těmito výrobky. Později se význam slova „franchise“ rozšířil i na povolení používat ke komerčním účelům práva patřící někomu jinému, což už se hodně blíží dnešnímu pojetí slova franchising. Čeština většinou výraz franchising nepřekládá, a proto se i odvozené výrazy jako např. franchisor nebo franchisant nejčastěji používají v nezměněné podobě bez jazykových úprav. Stále častěji se ale můžeme setkat i s počeštělými výrazy jako frančíza nebo franšíza a od toho odvozenými slovy franšízor a franšízant, výraz franchising pak můžeme objevit v podobě franšísing, franšízink či dokonce frenčajzing. Já se ve své práci přikloním ke klasické podobě a budu používat pojmy franchising, franchisa, franchisor atd.

1.1 Základní pojmy Ráda bych se nyní ve stručnosti pozastavila u základní terminologie týkající se podnikání na bázi franchisingu3: •

franchising – forma podnikání, jejíž definicí se zabývá následující subkapitola

3

Základní pojmy franchisingu. In: FranchisingINFO.cz [online]. © 2008-2011 [cit. 2011-10-21]. Dostupné z: http://franchisinginfo.cz/abc-franchisingu/5/zakladni-pojmy-franchisingu/; Definice a pojmy ve franchisingu. In: Česká asociace franchisingu [online]. © 2005-2009 [cit. 201110-21]. Dostupné z: http://www.czech-franchise.cz/franchising/definice-a-pojmy-ve-franchisingu/

8

•

franchisor – poskytovatel franchisy

•

franchisant – příjemce franchisy

•

franchisa – licence (právo) opravňující franchisanta k provozování podnikatelské koncepce franchisora vlastním jménem a na vlastní účet

•

franchisingová smlouva – právní dokument upravující základní vztahy mezi franchisorem a franchisantem

•

franchisový balík – soubor práv, znalostí a dalších plnění, jež poskytuje franchisor franchisantovi za účelem provozování franchisy

•

franchisové poplatky – vstupní a průběžné platby placené franchisantem franchisorovi za poskytnutou licenci a služby

•

franchisová síť – obchodní a organizační propojení franchisora a všech jeho franchisantů, které je koordinované a podporované centrálou

•

franchisová pobočka – provozovna ve vlastnictví franchisanta, jež je součástí franchisové sítě

•

vlastní pobočka – provozovna, která je součástí franchisové sítě, ale na rozdíl od předchozí je ve vlastnictví franchisora

•

master franchising – franchising provozovaný v mezinárodním měřítku

•

master franchisa – franchisová licence pro území cizího státu (obvykle pro území celého státu

1.2 Definice franchisingu Tak jako existují různé formy franchisových systémů v různých zemích a tomu odpovídající rozdílná legislativa týkající se franchisingu, existuje i celá řada definic tohoto pojmu, z nichž pro názornost několik uvedu. V německém pojetí, podle Německého franchisového svazu, je franchising definován jako jedna z forem vertikální kooperace, a to jako „odbytový systém právně samostatných podnikatelů na bázi smluvních dlouhodobých závazků“4. Tento systém na trhu vystupuje jednotně, partneři si poskytují vzájemné plnění a vše je doplněno systémem kontroly. Franchisor sestavuje tzv. franchisový balík, jehož obsahem jsou podmínky pro poskytnutí franchisingu. V balíku je mimo jiné upraven nákupní,

4

ŘEZNÍČKOVÁ, Martina. Franchising: Podnikání pod cizím jménem. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 5. ISBN 978-80-7400-174-1.

9

odbytový a organizační koncept, dále zde nalezneme podmínky využívání ochranných práv, způsob výchovy franchisanta či závazek franchisora k aktivní podpoře franchisanta a k rozvoji podnikatelské koncepce. Franchisant vystupuje jako samostatný podnikatel, tzn. vlastním jménem a na vlastní účet, vkládá do vztahu svou práci a kapitál, poskytuje informace a k jeho právům a povinnostem patří využívání franchisového balíku za úplatu. Mezinárodní asociace amerických franchisorů definuje franchising jako smlouvu nebo dohodu, ústní nebo písemnou, mezi dvěma nebo více partnery, ve které: •

je franchisantovi poskytnuto právo prodávat výrobky a/nebo poskytovat služby podle marketingového plánu sestaveného franchisorem, a

•

jednotliví franchisoři nebo smluvní podnikatelé jsou rozeznatelní podle označení výrobků, služeb a obchodního jména, reklamních a obchodních symbolů, a

•

za poskytnutí franchisingu se franchisant přímo nebo nepřímo zavazuje platit určitou částku.5 Problémem této definice ale je, že postrádá důležité právo poskytovatele

franchisy na kontrolu dodržování svého podnikatelského konceptu, čímž neodpovídá zcela přesně charakteru franchisingu. Podle Britské franchisové asociace odpovídá franchising licenční smlouvě uzavřené mezi franchisorem a franchisantem, ve které je stanoveno, že: •

k povinnostem franchisora patří pomáhat franchisantovi při jeho podnikání, a to jak v oblasti organizace a řízení jeho podnikatelské činnosti, tak v oblasti školení, marketingu a propagace,

•

franchisor má právo kdykoliv provést kontrolu činnosti franchisanta ve franchisovém podniku,

•

po dobu platnosti smlouvy je franchisant povinen v dohodnutých termínech platit poplatky za poskytnutí franchisingu, dodávané zboží nebo služby,

•

franchisingová

smlouva

nepředstavuje

smlouvu

mezi

samostatným

podnikatelem a společností, kterou kontroluje, ani smlouvu mezi holdingovou společností a její dcerou.6 5

ŘEZNÍČKOVÁ, Martina. Franchising: Podnikání pod cizím jménem. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 5. ISBN 978-80-7400-174-1. 6 ŘEZNÍČKOVÁ, Martina. Franchising: Podnikání pod cizím jménem. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 6. ISBN 978-80-7400-174-1.

10

Pravděpodobně nejvýstižněji definuje franchising Evropská franchisová federace, když uvádí, že jde o „určitou formu smluvní spolupráce mezi právně nezávislými podnikateli vytvořenou na základě rovnoprávnosti, kde na jedné straně stojí franchisový podnikatel „franchisor“ a na druhé straně jeden nebo více podnikatelů „franchisantů“.7 Aby se jednalo o franchising, musí být splněny následující znaky: •

„podnik nese obchodní jméno, slovní označení nebo symbol (příp. ochrannou známku) pro výrobní, obchodní činnost nebo činnost služeb, ale také symbol zkušeností, vědomostí (know-how) a franchisant je oprávněn je využívat,

•

podnik disponuje určitými výrobky a/nebo druhem služeb v přesně určeném rámci a originální obchodní koncepcí, kterou může franchisant přebrat a využívat. Tato koncepce je založena na specifických a vyzkoušených obchodních technikách.“8 Evropská franchisová federace v roce 1972 rovněž vypracovala Evropský

kodex etiky franchisingu, jenž obsahuje hlavní zásady slušného jednání účastníků franchisingu v Evropě. Také zde nalezneme definici franchisingu, kterou ve stejném znění uvádí i Česká asociace franchisingu: „Franchising je odbytový systém, jehož prostřednictvím se uvádí na trh zboží a/nebo služby a/nebo technologie. Opírá se o úzkou a nepřetržitou spolupráci právně a finančně samostatných a nezávislých podniků, franchisora a jeho franchisantů. Franchisor zaručuje svým franchisantům právo a zároveň jim ukládá povinnost provozovat obchodní činnost v souladu s jeho koncepcí.“9 Shrneme-li výše uvedené definice franchisingu, dojdeme k závěru, že se jedná o formu podnikání založenou na dlouhodobé smluvní spolupráci podnikatelů, která se vyznačuje určitými charakteristickými rysy. Příjemce franchisy získává od franchisora nejen ochrannou známku a značku, ale především know-how, zkušenosti a všestrannou pomoc, za což platí franchisorovi smluvené poplatky. Franchisant je sice samostatným podnikatelem, zároveň je ale zavázán dodržovat podnikatelský koncept poskytovatele franchisy, což je franchisor oprávněn kontrolovat. 7

ŘEZNÍČKOVÁ, Martina. Franchising: Podnikání pod cizím jménem. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 6. ISBN 978-80-7400-174-1. 8 ŘEZNÍČKOVÁ, Martina. Franchising: Podnikání pod cizím jménem. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 6. ISBN 978-80-7400-174-1. 9 Evropský kodex etiky franchisingu. In: Česká asociace franchisingu [online]. © 2005-2009 [cit. 201110-20]. Dostupné z: http://www.czech-franchise.cz/store/evropsky_kodex_etiky_franchisingu.pdf

11

2 Druhy franchisingu10 Jak se rozvíjí možnosti franchisingového podnikání, vznikají jeho nové formy. Existuje celá řada typologií franchisingu, já zde uvedu několik hlavních hledisek, podle kterých se franchising člení.

2.1 Dělení podle předmětu franchisingu Klasifikace podle předmětu franchisingu patří k nejhojněji užívaným dělením a najdeme ji také ve většině literatury. Prvním typem je průmyslový franchising, jinak také výrobní neboli výrobkový franchising, jehož předmětem je výroba a následný prodej výrobků. Příjemce franchisy získává oprávnění vyrábět zboží podle přesného výrobního postupu franchisora a toto zboží následně prodává pod ochrannou známkou poskytovatele franchisy. Pod tento druh franchisingu řadíme i případ, kdy franchisor produkuje základ výrobku, který dodává franchisantovi a ten pak výrobek dokončuje podle návodu franchisora a daných požadavků a hotový výrobek opět prodává pod společnou značkou. Tento typ franchisingu je historicky starší a v dnešní době už se s ním tak často nesetkáme. Přesto i dnes nachází výrobkový franchising své uplatnění, využívá ho například Coca-Cola, která ze svých výroben dodává koncentrát pro produkci nápojů takzvaným bottlerům fungujícím na bázi franchisingu, kteří pak míchají finální nápoj a prodávají ho. Další druh představuje distribuční franchising, který je spojen s právem na prodej určitých výrobků v provozovně, která nese obchodní označení franchisora. Oproti výše uvedenému výrobkovému franchisingu je tento typ velmi častý, v České republice takto funguje například Yves Rocher, což byla jedna z prvních zahraničních franchis, které k nám počátkem 90. let vstoupily, dále zde operuje například OBI a relativní novinkou je Vodafone, který si od franchisingu slibuje rychlý nárůst počtu svých prodejen. V rámci distribučního franchisingu můžeme rozlišit dvě možné varianty v závislosti na charakteru franchisora. Poskytovatelem franchisy může být přímo výrobce, který si prostřednictvím franchisantů vytvoří maloobchodní síť a zajistí si tak odbyt svého zboží. Druhou možností je situace, kdy franchisor 10

ŘEZNÍČKOVÁ, Martina. Franchising: Podnikání pod cizím jménem. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 11. ISBN 978-80-7400-174-1.

12

představuje po výrobci až další článek distribučního řetězce a zastává tak roli velkoobchodníka. Funguje jako jakási nákupní centrála, která shromážděné výrobky dále distribuuje franchisantům v postavení maloobchodníků. Variantou je také verze, kdy poskytovatel franchisy neskladuje zboží jako klasický velkoobchod, ale věnuje se pouze sestavování sortimentu a následnému výběru vhodných dodavatelů, kteří budou obsluhovat síť franchisantů. Třetím druhem je franchising služeb, někdy označovaný jako servisní franchising, u kterého se jedná o právo poskytovat určité služby pod ochrannou známkou franchisora. V tomto případě je velmi důležité přesně dodržovat zavedený a vyzkoušený obchodní koncept franchisora a poskytnuté know-how, neboť u služeb hraje velkou roli atmosféra provozovny i chování jejích pracovníků, což může výrazně ovlivnit spokojenost zákazníků. Služeb existuje celé spektrum a stále více typů služeb začíná být poskytováno formou franchisingu. Na této bázi fungují namátkou restaurační franchisové sítě jako McDonald’s nebo Starbucks Coffee, hotelové řetězce (například OREA HOTELS), banky (UniCredit Bank), realitní kanceláře jako RE/MAX nebo Century 21, personální agentury (Manpower) a dále také vzdělávací instituce jako Helen Doron Early English nebo anglické a firemní školky KinderGarten. Uvedené tři druhy franchisingu nalezneme buď v čisté podobě, nebo také mohou fungovat společně v různých kombinacích a vzniká tak smíšený typ franchisingu. Stává se tak například v situacích, kdy prodejna zajišťuje i řadu služeb, nebo když je poskytovatel služby zavázán odebírat určité výrobky.

2.2 Dělení podle historického hlediska Podle historického hlediska můžeme rozlišit dva typy franchisingu. Prvním z nich je výrobkový franchising, který odpovídá výše uvedené charakteristice průmyslového neboli výrobního, jinak také výrobkového franchisingu. Jde tedy o povolení prodávat určité značkové výrobky, ke kterým franchisant získal od franchisora přesné schéma výrobního postupu. Druhou formu představuje podnikatelský franchising, označovaný také jako odbytový franchising nebo package franchise. Jedná se o komplexnější typ franchisingu a v dnešní době je velmi častý. Jeho charakteristika je víceméně totožná s výše uvedenými definicemi pojmu franchising, neboť odpovídá dnešnímu chápání 13

tohoto termínu. Jedná se tedy o situaci, kdy franchisant získává od poskytovatele franchisy ověřený podnikatelský koncept, přičemž franchisor je mu nápomocen při vyhledávání lokality pro založení vlastního podniku, dále mu pomáhá s řízením tohoto podniku a může mu vypomáhat i finančně.

2.3 Dělení podle vztahů ke třetím osobám Hledisko vztahů ke třetím osobám rozděluje franchising opět na dva typy. V prvním případě se jedná o master-franchising, ve kterém franchisor uděluje příjemci franchisy právo poskytovat franchising dalším franchisantům. Franchisant s tímto oprávněním tak vlastně vystupuje v roli franchisora, ale s trochu omezenými pravomocemi a jen na přesně smluvně vymezeném území. S tímto typem franchisingu se nejčastěji setkáme při mezinárodní expanzi podnikání, kdy franchisor udělí master franchisu pro území celého státu, do kterého hodlá proniknout, a daný franchisant, který tuto licenci obdrží, pak funguje jako franchisor a uzavírá franchisingové smlouvy s místními franchisanty. Druhou možností je jednoduchý franchising, kdy franchisant nemá povolení k dalšímu poskytování franchisingu. Má zakázánu jakoukoliv aktivitu, která by mohla vést k vyzrazení informací týkajících se franchisingového konceptu a dalších důležitých dat třetím osobám.

2.4 Další typy dělení K dalším možnostem dělení franchisingu patří například klasifikace podle osoby franchisanta, kdy rozlišujeme franchising mezi osobami fyzickými, právnickými nebo smíšený, dále existuje vertikální dělení, v rámci něhož můžeme uvažovat jednostupňový franchising, kdy jsou franchisanti všichni na stejné úrovni, nebo vícestupňový franchising s více úrovněmi franchisantů. Další možnost dělení představuje teritoriální hledisko, jež uvažuje národní nebo mezinárodní franchising podle toho, zda je franchisor i franchisant ze stejného státu nebo zda je franchisa poskytována do zahraničí. Uvedený výčet dělení franchisingu rozhodně není vyčerpávající a poukazuje tak na fakt, že franchising nabízí nepřeberné možnosti podnikání a pokud se někdo rozhodne vydat na jeho cestu, má opravdu z čeho vybírat.

14

3 Výhody a nevýhody franchisingu Tak jako každá forma podnikání přináší i franchising zúčastněným partnerům určité výhody a nevýhody, které je před zahájením podnikání potřeba dobře zvážit, aby pak nedocházelo ke zbytečným rozčarováním. Z řady aspektů franchisingu mohou těžit oba partneři, ale existují i charakteristiky, které představují výhodu pro jednu stranu, ale nevýhodu pro druhou stranu. Proto je třeba najít kompromis pro oba podnikatele a vše nakonec dobře ošetřit ve franchisingové smlouvě. S následujícím výčtem výhod a nevýhod pro zúčastněné strany se setkáme ve většině případů, ale vzhledem ke specifičnosti jednotlivých franchisingových konceptů nemusí být vždy zcela platný.

3.1 Výhody pro franchisora11 Při budování sítě na bázi franchisingu není franchisor zatížen velkou kapitálovou investicí, jako kdyby vytvářel své vlastní jednotky, neboť kapitál na tvorbu nové provozovny přináší franchisant. Přesto ale tato jednotka funguje podle představ franchisora, protože franchisant musí dodržovat franchisorův podnikatelský koncept. Poskytovatel franchisy si tak rozšiřuje své distribuční kanály, zajišťuje si snazší a rychlejší odbyt a posiluje svou vlastní pozici na trhu, to vše s minimální kapitálovou náročností. Franchising představuje pro franchisora poměrně rychlý prostředek expanze a umožňuje mu vstup na nové nebo vzdálené trhy, což přináší konkurenční výhodu. Pokud chce franchisor např. expandovat na zahraniční trhy, odpadá pro něj nutnost podrobné prospekce trhu, neboť příjemce franchisy místní trh dobře zná. Franchisor tak využívá lokální zkušenosti franchisanta a získává atraktivní umístění svých franchisových podniků. Navíc je opět možno, stejně jako v tuzemsku, realizovat tuto expanzi s poměrně nízkými náklady. Franchisor může mít ve své systémové centrále štíhlejší organizační strukturu a zaměřovat se jen na strategické aktivity, neboť operativní řízení je ponecháno na úrovni franchisantů. Franchisor například neřeší personální problémy se zaměstnanci 11

ŘEZNÍČKOVÁ, Martina. Franchising: Podnikání pod cizím jménem. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 15. ISBN 978-80-7400-174-1.; Výhody franchisingu pro franchisora. In: FranchisingINFO.cz [online]. © 2008-2011 [cit. 2011-10-23]. Dostupné z: http://franchisinginfo.cz/abc-franchisingu/498/vyhody-franchisingu-pro-franchisora/

15

franchisanta (ale může mu být nápomocen). Franchisanti mají zpravidla rovné postavení a jejich vazby na franchisora jsou jasně definovány, což umožňuje systém řízení ještě více zjednodušit. Velkou výhodou franchisingu je rovněž fakt, že franchisant pracuje na svůj účet ve svém vlastním podniku, a je tedy mnohem více motivován než najímaný vedoucí. Vzhledem k tomu, že franchisant investuje do podniku své vlastní peníze, má hmotný zájem na tom, aby jeho provozovna dosahovala co největších zisků a byla úspěšná. Proto pracuje daleko intenzivněji a často do podnikání zapojuje i svou rodinu. Franchising je pro poskytovatele franchisy i dobrým zdrojem příjmů. Franchisant při uzavření smlouvy nejdříve platí často nemalý vstupní poplatek a během trvání smlouvy pak dále platí průběžné franchisové poplatky, které představují platby za různá plnění ze strany franchisora, například za poradenství nebo marketing. Tyto poplatky bývají zpravidla určeny jako procento z obratu, ale mohou být i zahrnuty do ceny zboží dodávaného franchisorem. Franchisor pak často tyto platby investuje zpátky do systému, např. do zdokonalování know-how nebo do reklamy. Další výhodu představuje fakt, že franchisor a jeho franchisanti vystupují na trhu pod stejným jménem a značkou. Ke své prezentaci a propagaci používají jednotnou strategii vytvořenou franchisorem, čímž dochází k růstu značky a také k významnému posílení image firmy. Franchisor navíc není nucen vynakládat příliš vysoké prostředky na marketing, neboť část těchto zdrojů získává od franchisantů ve formě průběžného franchisového poplatku. Jak jsem již uvedla v prvním bodě, poskytovatel franchisy si zajišťuje snazší a rychlejší odbyt. Toho je dosaženo jednak růstem samotné distribuční sítě, ale také faktem, že franchisanti jsou smlouvou často povinováni odebírat výrobky, služby a technologie výhradně od franchisora nebo od jím stanovených dodavatelů. Franchising tak pro franchisora znamená jistotu odbytu. V neposlední

řadě

přináší

franchising

výhodu

v podobě

rozložení

podnikatelského rizika mezi mnoho příjemců franchisy. Ti, jakožto samostatní podnikatelé a vlastníci provozovny, totiž sami nesou plnou odpovědnost za své počínání a franchisor tak nemůže být odpovědný např. za škodu způsobenou franchisantem nebo za jeho závazky. Pokud má tedy jedna jednotka problémy, nemusí to zasáhnout celý systém. 16

3.2 Výhody pro franchisanta12 Franchisant získává vstupem do franchisového řetězce právo užívat logo, ochrannou známku, jméno, image a goodwill poskytovatele franchisy. Kdyby franchisant budoval svou vlastní značku, utratil by hodně peněz a navíc by trvalo dlouhou dobu, než by se dostala do povědomí zákazníků. Na rozdíl od toho je již franchisorova značka v sociálním prostředí dobře známá, a proto je jednodušší oslovit zákazníky, u kterých vzniká dojem, že se jedná o další pobočku nebo provozovnu franchisora. Pokud má značka dobrou pověst, mohou z toho těžit i jednotliví franchisanti. Jak jsem již uvedla výše, celá franchisová síť používá jednotnou a společnou propagaci podle marketingové koncepce franchisora. Příjemci franchisy se tak otevírá možnost zapojit se do reklamních kampaní na celostátní nebo dokonce i na nadnárodní úrovni, jež pořádá pro celý řetězec franchisor a které by si samotný franchisant z finančních důvodů nemohl dovolit. Franchisor také často provádí různé marketingové průzkumy a získané informace jsou poté přístupné celému řetězci. Předtím, než poskytovatel franchisy začne podnikat na bázi franchisingu, odzkouší nejdříve svou podnikatelskou koncepci na pilotním projektu. Zjistí tak, jaká skladba sortimentu je nejvhodnější, po jakých službách je největší poptávka a hlavně, jestli je jeho projekt vůbec životaschopný a může být úspěšný. Franchisant tak získává osvědčenou podnikatelskou koncepci a know-how, které by jinak nabyl až po letech praxe. Dostává také do rukou operační manuál, ve kterém jsou všechny postupy podrobně popsány a představuje tak jakousi „kuchařku“ k úspěšnému podnikání. Franchisor poskytuje svým franchisantům všestrannou podporu, neboť je v jeho vlastním zájmu, aby byli úspěšní. Franchisor pomáhá franchisantovi s výběrem vhodného umístění a vhodných prostor pro jeho provozovnu a je nápomocen při jejím zařizování. Součástí podpory je rovněž systém školení franchisantů i jejich zaměstnanců v řadě oblastí, např. v provozu, managementu, prodejních postupech, marketingu a účetnictví. Tato školení probíhají průběžně, čímž dochází k aktualizaci a prohlubování know-how.

12

ŘEZNÍČKOVÁ, Martina. Franchising: Podnikání pod cizím jménem. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 16. ISBN 978-80-7400-174-1.; Výhody franchisingu pro franchisanty. In: FranchisingINFO.cz [online]. © 2008-2011 [cit. 2011-1023]. Dostupné z: http://franchisinginfo.cz/abc-franchisingu/491/vyhody-franchisingu-pro-franchisanty/

17

Franchisant se nemusí starat o sortimentní skladbu, neboť získává od franchisora předem vytvořený, odzkoušený a chráněný sortiment, pro který má franchisor navíc zpracovány cenové hladiny (ale konkrétní ceny si pak určuje sám franchisant). Franchisant získává zboží buď přímo od franchisora, nebo od jím stanovených dodavatelů. Má možnost nakupovat za příznivější ceny, neboť franchisor s dodavateli vyjednává výhodnější podmínky pro celý řetězec. Vzhledem k tomu, že příjemce franchisy operuje na základě ověřeného podnikatelského konceptu, nese nižší riziko podnikání, než kdyby pracoval zcela samostatně. Díky tomu má lepší přístup k úvěrům a dalším možnostem financování, neboť banky celkem ochotně půjčují subjektům, za kterými stojí jako garant známá a silná společnost. Navíc franchisant obvykle generuje dostatečný zisk mnohem dříve než ostatní podnikatelé a je tedy schopen rychleji hradit splátky poskytnutého úvěru. Přes veškeré závazky, které na sebe franchisant bere vstupem do franchisového systému, zůstává samostatným podnikatelem a je s franchisorem pouze ve smluvním vztahu. Partnerství s poskytovatelem franchisy mu umožňuje díky získané ověřené koncepci rychlejší a hlavně jistější vstup na trh za vynaložení nižších nákladů, což vše výrazně snižuje podnikatelská rizika. Výzkumy a zkušenosti ukazují, že počet úpadků společností podnikajících v rámci franchisové sítě je mnohem nižší než těch, jež jednají na vlastní pěst (například dle statistiky Německé průmyslové a obchodní komory je franchising šestkrát úspěšnější než klasické samostatné podnikání13).

3.3 Nevýhody pro franchisora14 Jak jsem již uvedla v předchozí subkapitole, předtím než franchisor začne podnikat formou franchisingu, měl by svou podnikatelskou koncepci vyzkoušet na pilotním projektu. Do vybudování životaschopného a úspěšného franchisingového konceptu investuje hodně času a nemalou částku, která se mu bude vracet jen velmi pozvolna ve formě vstupních poplatků hrazených budoucími příjemci franchisy. Pokud je franchisant úspěšný, může u něj postupně vzniknout dojem, že za svým úspěchem stojí jen on sám, nikoliv zkušenosti a rady franchisora. Nabývá pocitu 13

Přednáška předmětu 2OP204 Franchising dne 4. 10. 2011, Jiří Krajča, Česká asociace franchisingu. ŘEZNÍČKOVÁ, Martina. Franchising: Podnikání pod cizím jménem. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 19. ISBN 978-80-7400-174-1.; Nevýhody franchisingu pro franchisora. In: FranchisingINFO.cz [online]. © 2008-2011 [cit. 2011-1023]. Dostupné z: http://franchisinginfo.cz/abc-franchisingu/499/nevyhody-franchisingu-pro-franchisora/ 14

18

nezávislosti a přesvědčení, že franchisora ke svému podnikání vlastně nepotřebuje, a může se snažit osamostatnit se. Na to je třeba myslet už při sestavování smlouvy, ale řešení tohoto problému má komplexnější charakter, je třeba k němu přistupovat velmi citlivě a využít při tom zkušenosti v řízení. Příjemce franchisy se také často snaží prosadit i prodej jiných výrobků, služeb či technologií, než které mu dodává franchisor. Tento problém lze zmírnit již ve franchisingové smlouvě, kde se vymezí rozsah povinného odběru od franchisora nebo jím stanovených dodavatelů. Je třeba ale vzít v úvahu zákonná omezení délky doby povinného více jak osmdesátiprocentního odběru15, a pokud to není pro zachování jednotnosti konceptu nezbytně nutné, je vhodné franchisantovi vyjít vstříc a umožnit mu odběr určitého sortimentu od jiných dodavatelů. Poskytovatel franchisy si může z franchisanta vychovat svého budoucího konkurenta, který je dokonale obeznámen s trhem a dobře zná franchisorovy silné i slabé stránky. Proto bývá součástí franchisingové smlouvy konkurenční doložka, která ukládá franchisantovi, aby se po určitou dobu od ukončení smlouvy zdržel jakéhokoliv konkurenčního jednání vůči franchisorovi. Pro zajištění tohoto závazku se obvykle využívá smluvní pokuta nebo odškodnění. Je ale třeba si uvědomit, že se tím pouze časově odsouvá franchisantova možnost zahájit samostatné konkurenční podnikání a navíc je zcela mylné se domnívat, že franchisant zapomene veškeré nabyté zkušenosti, vědomosti a know-how. Další problém představuje fakt, že franchisor nemůže řídit provozovnu patřící franchisantovi stejným způsobem jako svou vlastní. Franchisant je samostatný podnikatel a nelze s ním tedy jednat jako s vedoucím, ředitelem či jiným zaměstnancem vlastního podniku. Řízení franchisového řetězce vyžaduje daleko více spolupráce, empatie a tolerance než pouhé nařizování. Franchisor má sice právo kontrolovat činnost franchisanta, ale možnosti jeho kontroly jsou tímto omezeny. Když například franchisant nabude pocitu nezávislosti, jak jsem již uvedla v prvním bodě, má tendenci dělat si věci více po svém a domnívá se, že je dělá lépe. Záleží potom na franchisorovi, zda dokáže franchisanta přimět k uposlechnutí jeho rady a

15

EU. Nařízení Komise (EU) č. 330/2010 ze dne 20. dubna 2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě. In: Businesscenter.cz. 2010. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/zakony/pravni-predpisy-eu/narizenikomise-eu-c-3302010-ze-dne-20-dubna-2010-o-pouziti-cl-101-odst-3-smlouvy-o-fungovani-evropskeunie-na-kategorie-vertikalnich-dohod-a-jednani-ve-vzajemne-shode-1-61832.html

19

přesvědčit ho, že vyzkoušené a ověřené postupy jsou výhodnější. Pokud se tak nestane, může dojít k rozvázání smlouvy. Problémy mohou nastat i při hrazení průběžného franchisového poplatku. Příjemce franchisy se může domnívat, že výše tohoto poplatku neodpovídá úrovni služeb poskytovaných franchisorem, což v něm jen podpoří snahy o získání samostatnosti. Pokud je průběžný poplatek stanoven jako určité procento z obratu nebo zisku, může se franchisant pokusit o snížení výše zisku nebo o úpravu vykazovaného obratu, čímž by došlo ke zmenšení odměny pro franchisora. Je proto výhodnější stanovit poplatky jako kombinaci procenta z obratu/zisku a určité minimální částky. Tím, že franchisor propůjčuje franchisantovi své jméno a značku, dává také všanc svou dobrou pověst. Franchisor tak musí neustále kontrolovat, zda franchisanti neporušují předepsané normy týkající se kvality, jakosti a služeb. Najdou se totiž takoví příjemci franchisy, kteří stanovené standardy nechtějí nebo z finančních či zdravotních důvodů nemohou dodržovat, a to pak může ohrozit image a stabilitu celého franchisového systému. S tím souvisí také problém dobré komunikace. Pokud se franchisant dostane do problémů, měl by o nich neprodleně informovat franchisora. Stejně tak franchisor nemůže předpokládat, že všechny jím poskytnuté informace dokáže franchisant sám dobře zpracovat. Je tedy vhodné franchisantovu provozovnu často navštěvovat, být s franchisantem v neustálém kontaktu a nespoléhat se jen na zasílané měsíční výkazy. Vzniklé nedostatky lze pak řešit včas, aniž by přerostly do větších problémů. Celé řadě problémů se dá předejít výběrem vhodného příjemce franchisy. Vybrat si dobrého franchisového partnera je samo o sobě dosti náročné. Franchisor si musí být jist, že zvolená osoba je schopna vést svůj vlastní podnik a nést veškerou odpovědnost a rizika. Musí být také vhodná pro daný typ franchisingového podnikání. Vzhledem k tomu, že franchisová síť roste prostřednictvím franchisantů, je třeba zajistit, aby franchisu nezískal nikdo nevhodný.

20

3.4 Nevýhody pro franchisanta16 Jak jsem již uvedla výše, poskytovatel franchisy má právo kontrolovat činnost franchisanta a jeho dodržování požadovaného standardu. Franchisant je povinen se kontrole podvolit, ačkoliv je samostatným podnikatelem, a to kvůli výhodám plynoucím ze spojení s franchisorem. Kontrola zahrnuje různá hlášení, měsíční výkazy, ale také návštěvy franchisora přímo v provozovně. Další omezení samostatnosti představuje skutečnost, že franchisant nemůže realizovat své vlastní podnikatelské plány, neboť je povinen věnovat se jen činnosti stanovené ve franchisingové smlouvě a musí dodržovat všechna pravidla podnikání v ní uvedená. Franchisingová smlouva často vymezuje velikost tržního podílu franchisanta a ten má vzhledem k nižšímu podnikatelskému riziku omezené možnosti výraznějšího úspěchu na trhu. Tento dokument navíc bývá poměrně rigidní a nemusí tedy vždy zcela vyhovovat měnícím se tržním podmínkám. Určitým omezením je i smluvně stanovená povinnost odběru výrobků, služeb nebo technologií přímo od franchisora nebo od jím stanovených dodavatelů. Může se tak stát, že příjemce franchisy je nucen k odběru i takových výrobků, u kterých bývá odbyt problematický, a na druhou stranu nemůže mít ve své nabídce sortiment dle vlastního uvážení. Velkou nevýhodu lze spatřovat v povinnosti hrazení franchisových poplatků. Vstupní poplatek splatný při zahájení smluvní spolupráce obvykle bývá celkem vysoký a zahrnuje v sobě například poplatek za poskytnutí licence na používání ochranné známky, za technickou pomoc při zahájení činnosti a za počáteční školení, za převod know-how nebo za výhradní právo prodeje. Výše vstupního poplatku má za následek pomalejší kapitálovou návratnost počáteční investice. Během trvání smluvního vztahu je příjemce franchisy nucen platit průběžné franchisové poplatky za poskytované služby a příspěvek do marketingového fondu. Kromě toho je povinen hradit i různé další pravidelné platby, například za image, za trvalou podporu a stálou odbornou průpravu, za zdokonalení výrobků provedené franchisorem nebo za průzkum a inovace. Může se také stát, že ve franchisingové smlouvě nejsou stanoveny 16

ŘEZNÍČKOVÁ, Martina. Franchising: Podnikání pod cizím jménem. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 20. ISBN 978-80-7400-174-1.; Nevýhody franchisingu pro franchisanta. In: FranchisingINFO.cz [online]. © 2008-2011 [cit. 2011-1023]. Dostupné z: http://franchisinginfo.cz/abc-franchisingu/492/nevyhody-franchisingu-profranchisanta/

21

žádné poplatky a že příjem franchisora je zabezpečen povinností franchisanta nakupovat zboží pouze od něho. Výše poplatků u různých konceptů se do značné míry liší, přičemž obvykle platí, že čím je systém úspěšnější a ziskovější, s tím většími poplatky je potřeba počítat. Pokud se franchisant z různých důvodu rozhodne opustit franchisovou síť, nebývá jeho odchod obvykle jednoduchý. Franchisingová smlouva často obsahuje ustanovení o předkupním právu franchisora vztahujícím se na franchisantovu provozovnu

nebo

ukládá

povinnost

franchisorova

předběžného

souhlasu

s franchisantovým nástupcem. Tato omezení prodeje nebo převodu práv představují další zásah do samostatnosti příjemce franchisy. Výhoda podnikání pod společným jménem a ochrannou známkou se může obrátit v nevýhodu, pokud je image firmy pošramocena a vyvolává negativní emoce mezi zákazníky. Je třeba si uvědomit, že dobrému jménu mohou ublížit jak jednotliví franchisanti nedodržováním standardů, tak i samotný franchisor, například neúspěšnou inovací nebo implementací nevhodných postupů. Špatná pověst se pak rozšíří na celý řetězec bez ohledu na původního viníka. Z výše uvedeného vyplývá, že získání ověřeného podnikatelského konceptu a snížení podnikatelského rizika je vykoupeno určitým omezením samostatnosti podnikatele. Potenciální franchisant si také musí uvědomit, že franchising riziko podnikání pouze snižuje a neodstraňuje ho zcela, a rozhodně není samospasitelný.

3.5 Makroekonomický pohled17 Podnikání na bázi franchisingu nepřináší výhody a nevýhody pouze smluvním partnerům, ale zasahuje také do celého hospodářství země. Velkým přínosem pro ekonomiku je bezesporu fakt, že franchising podporuje a rozvíjí malé a střední podniky, jež jsou hnacím motorem a stabilizátorem ekonomiky země a představují určitou protiváhu velkých koncernů. Prostřednictvím franchisingu vznikají nové samostatné podniky a již existujícím firmám nabízí nové podnikatelské příležitosti. Díky tomu se tvoří nová pracovní místa a udržují se stávající, což má pozitivní vliv na celkovou

zaměstnanost.

Franchisové

podniky

dále

přispívají

k urychlení

17

ŘEZNÍČKOVÁ, Martina. Franchising: Podnikání pod cizím jménem. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 18. ISBN 978-80-7400-174-1.

22

restrukturalizace hospodářství, neboť jejich prostřednictvím roste soukromý podnikatelský sektor. Na druhou stranu nevýhodu pro ekonomiku představuje riziko monopolizace trhu určitých výrobků nebo služeb při výrazné expanzi franchisorova podnikatelského konceptu. Při franchisingovém podnikání se objevují i jiné formy narušování hospodářské soutěže, jako například určování prodejních cen, vymezování území nebo zákaz soutěžit. Tyto otázky bývají velmi choulostivé a je třeba je dobře ošetřit ve franchisingové smlouvě, aby nebyly v rozporu s pravidly hospodářské soutěže. Franchisingové podnikání má své klady i z pohledu spotřebitele. Častou strategií franchisových podniků bývá regionální rozvoj a s tím spojený prodej franchisových licencí do menších měst, kde by se jinak nevyplatilo zřizovat vlastní pobočky či odštěpné závody. Spotřebitelům se tak zlepší dostupnost služeb, za kterými dříve museli dojíždět do velkých měst. Rovněž nové výrobky či služby bývají prostřednictvím franchisové sítě rychleji dosažitelné. Franchising klade vysoké nároky na kvalitu výrobků a služeb, což je umocněno franchisorovým právem kontrolovat činnost franchisanta, zejména pak jeho dodržování standardů kvality. Spotřebiteli je tak garantována kvalita, na kterou se může spolehnout ve všech provozovnách daného řetězce. Dobré a kvalitní výrobky či služby zaštítěné společnou ochrannou známkou také napomáhají lepšímu přehledu trhu a přispívají k větší transparentnosti cen.

23

4 Budování franchisového podniku Dříve než se budoucí franchisor pustí do expanze svého podniku formou franchisingu, musí si být jist, že správně pochopil princip fungování tohoto způsobu podnikání. Spousta podnikatelů považuje franchising za všelék, chce jeho prostřednictvím řešit nedostatek investičních zdrojů a má k němu téměř bezmeznou důvěru. To je ale velice mylný náhled na věc a často vede ke zbytečným problémům a následnému neúspěchu podnikání. Základem úspěchu je najít si o franchisingu co nejvíce informací. Dnes už se dá i na českém trhu nalézt řada publikací věnujících se této problematice, řada z nich je od českých autorů a lépe tak odpovídá situaci v České republice než překlady například amerických děl, kde je franchising na poněkud jiné úrovni než u nás. Je vhodné se také obrátit na zkušeného franchisového poradce, který již pomáhal při realizaci několika franchisových sítí a je tedy dobře obeznámen s riziky, která mohou v průběhu takové realizace nastat. Se získáváním informací rovněž pomáhají různé specializované instituce, například Česká asociace franchisingu, pod jejíž záštitou funguje Franchise & Retail Academy poskytující komplexní služby v oblasti franchisingu. Budoucím franchisorům mimo jiné nabízí asistenci při posuzování realizovatelnosti podnikatelského záměru cestou franchisingu, provádí různé analýzy, sestavuje finanční plán a pomáhá při zpracovávání franchisingové smlouvy, provozní příručky i při vyhledávání vhodných franchisových partnerů. Nedávno také spustila projekt Škola franchisingu, který formou osmi bloků přednášek za účasti poradců z České asociace franchisingu, zástupců advokátních kanceláří, vlastníků úspěšných franchisingových systémů a odborníků z vysokých škol poskytne potenciálním franchisorům všechny potřebné informace pro zahájení franchisového podnikání.18

4.1 Tvorba koncepce podniku Existují dvě základní možnosti, jak založit franchisový podnik. V prvním případě franchisor hned od počátku svého podnikání vytváří podnik vhodný pro franchising. Takový postup ale obvykle vyžaduje jisté zkušenosti s franchisingem a začátečníkům se příliš nedoporučuje. Druhou možností založení franchisového

18

Škola franchisingu. Start pro podnikání a franchising. 2011, č. 9.

24

podniku je situace, kdy franchisor nejdříve vybuduje svůj vlastní podnik a po čase se rozhodne tento podnik pomocí franchisingové metody rozšířit. Poskytovatel franchisy tak nejdříve vyzkouší svou podnikatelskou koncepci ve vlastním podniku a až pak ji nabídne potenciálním franchisantům. Jak už jsem uvedla výše, franchising nelze považovat za všelék a není možné ho aplikovat na „nemocný“ podnik, například bez potřebných finančních zdrojů. Řada podnikatelů se domnívá, že rychlým prodejem licencí co nejširšímu okruhu franchisantů si za krátkou dobu přijde na značný výdělek díky inkasování vstupního franchisového poplatku. Pokud se ale chtějí franchisingem dlouhodobě a úspěšně zabývat a jejich záměrem není jen jednorázová finanční injekce od franchisantů k ozdravení vlastního podniku, toto počínání je velmi krátkozraké. Když není podnikatelská koncepce dostatečně ověřená, brzo se začnou kupit problémy a vše skončí neúspěchem. Franchising se nesmí uspěchat, vyžaduje postupnou a systematickou práci a také nemalé kapitálové a lidské zdroje sloužící k rozvoji této koncepce. Aktivní tok hotovosti se tak může dostavit i až za několik let, a proto je mylné se domnívat, že franchising vede k okamžitým finančním ziskům. Když se podnikatel rozhodne vydat na cestu franchisingu, je třeba, aby vytvořil co nejjednodušší systém podnikání, protože, mimo jiné, tento systém i se všemi jeho prvky bude muset podrobně vysvětlit budoucím franchisantům. Čím složitější je franchisový systém, tím obtížněji se budou franchisorovi hledat vhodní příjemci franchisy a tím náročnější bude jejich následné zaškolení. Složitý systém podnikání také mívá za následek snahu franchisantů vést svůj podnik samostatněji, což narušuje soudržnost franchisové sítě a může vést až k jejímu rozpadu. Proto je důležité vytvořit jednoduchý a funkční systém, který se snadno řídí, neklade takové nároky na administrativu a zároveň neumožňuje příjemcům franchisy dopouštět se větších chyb. Franchisor musí mít na paměti, že kromě systému podnikání musí rovněž vybudovat centrálu, která bude franchisantům poskytovat řadu služeb a informací, což je jedna z charakteristik odlišujících franchisové podnikání od klasických obchodních smluv. Pokud franchisor má i své vlastní provozovny, je vhodné, aby je ve své organizační struktuře řízení důsledně oddělil od franchisových jednotek, protože každý z typů provozoven vyžaduje odlišný přístup. Doporučuje se pro franchising

25

vytvořit zejména vlastní právní, ekonomické a marketingové oddělení, specifické je také licenční oddělení.19 Dalším důležitým aspektem, podobně jako u jiných forem podnikání, je důkladná analýza trhu a sestavení vhodného a hlavně konkurenceschopného sortimentu výrobků, služeb nebo technologií s ohledem na konečné spotřebitele. U franchisingu je tento krok o to důležitější, neboť neslouží pouze jako východisko franchisorova podnikání, ale představuje především argument pro potenciální příjemce franchisy, že pokud zvolí tento podnikatelský koncept, bude jim to přinášet kýžený efekt. Při tvorbě koncepce podniku je dobré vzít v úvahu několik faktorů. Franchisor se musí předem zamyslet nad charakteristikami svých budoucích příjemců franchisy. Jedná se zejména o skutečnost, jestli pro svůj podnik může nalézt franchisanty s dostatečnými finančními prostředky nejen na zahájení činnosti, ale i na následný provoz, a kteří zároveň mají odpovídající schopnosti získat potřebnou kvalifikaci a vést pak svůj vlastní podnik. Zvážit musí i požadavky na prostory pro budoucí provozovny a jejich umístění, aby například nedocházelo k nežádoucí konkurenci jednotlivých franchisových jednotek. V neposlední řadě musí správně zhodnotit poptávku, jestli je dostatečně veliká a zda pouze nepodléhá módním trendům a bude dostatečně trvalá. Pro franchisový podnik je nesmírně důležité, aby byl něčím jiný než ostatní konkurenční podniky, které franchising nevyužívají. Musí mít svou nezaměnitelnou image, jež ho odlišuje od ostatních, je nositelem konkurenční výhody nejen pro franchisora, ale především pro franchisanty, a zároveň významně ovlivňuje spotřebitelovo chování. Pro zajištění odpovídající ochrany nezaměnitelné tváře franchisového podniku je vhodné nechat si registrovat vlastní ochrannou známku, která je definována jako „jakékoliv označení schopné grafického znázornění, zejména slova, včetně osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho obal, pokud je toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby“20. Při výběru ochranné známky je vhodné respektovat určité zásady pro 19

TURNEROVÁ, Lenka. 10 kroků k úspěšnému franchisingu - část 2. Start pro podnikání a franchising. 2011, č. 9. 20 Česko. Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách. In: Businesscenter.cz. 2003, § 1. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ochranne_znamky/cast1.aspx

26

její tvorbu. Ochranná známka by měla být srozumitelná, jednoduchá a dobře zapamatovatelná, v případě slovní ochranné známky i snadno vyslovitelná. Ideální je, když ji tvoří krátké vymyšlené výrazy, které je snazší zaregistrovat. Pokud má ochranná známka působit mezinárodně, je třeba dobře zvážit, zda se bude překládat do různých jazyků, nebo bude ve všech zemích stejná. Při volbě druhé možnosti se totiž může stát, že co zní dobře v jednom jazyce, může mít v jiném hanlivý nebo zesměšňující význam. Když vše shrneme, potenciální franchisor by měl při rozhodování o vhodnosti svého podniku k franchisingu vzít v úvahu následující kritéria21: •

Jeho podnikatelská koncepce musí být dostatečně ověřena a provozní zkoušky musí vykazovat náležitou úspěšnost a důvěryhodnost daného konceptu.

•

Podnik musí být jedinečný, mít výraznou image a nabízet dlouhodobou konkurenční výhodu.

•

Systém

podnikání

by

také

měl

být

snadno

přenositelný,

s náležitě

zdokumentovanými procesy, aby byl v krátké době naučitelný a umožňoval franchisantům rychlé zahájení činnosti. •

Podnik musí generovat dostatečný zisk pro franchisanta i po odečtení všech franchisových poplatků, aby mohl dosahovat požadovaného výnosu z investice do licence.

4.2 Pilotní provoz Jak jsem se již zmínila výše, pro úspěch franchisingového podnikání je nezbytně nutné, aby poskytovatel franchisy provedl před prodejem licence franchisantům pilotní provoz ve svých vlastních provozovnách. Smyslem pilotního provozu je ověřit v praxi podnikatelskou koncepci franchisora, zda je životaschopná a může se přenášet na další podnikatele. Bylo by velice nezodpovědné vytvářet franchisovou síť metodou „pokusů a omylů“. Franchisanti jsou nuceni vydat nemalou sumu finančních prostředků na nákup licence a zahájení podnikání a franchisor jim svým způsobem odpovídá za to, že pokud přesně dodrží podnikatelský koncept, jejich snažení bude korunováno úspěchem.

21

MENDELSOHN, Martin a David ACHESON. Franchising - moderní forma prodeje. 1. vyd. Praha: Management Press, 1994, s. 2. ISBN 80-85603-54-3.

27

Co se týče počtu pilotních provozů, může být pouze jeden, ale bývá vhodnější mít větší počet pilotních jednotek, který by simuloval budoucí umístění provozů v rámci franchisové sítě. Při větším počtu pilotních provozů je také snazší se vyvarovat chybných závěrů pramenících z příliš velké pozornosti věnované jedinému pilotnímu provozu, nebo z jeho jedinečného umístění. Proto se doporučuje rozmístit pilotní jednotky do různých oblastí v rámci regionu a poté srovnat jejich výsledky v závislosti na charakteru území a složení zákazníků.22 Doba provozu pilotních jednotek se liší v závislosti na charakteru daného franchisingového podnikání, ale obvykle nebývá kratší než jeden rok, obzvlášť pokud je třeba uvažovat sezónní vlivy. Takto dlouhá doba pilotního provozu je k dostatečnému ověření podnikatelské koncepce opravdu nezbytná, protože jen při delším provozu je možné experimentovat v řadě oblastí a najít tak nejlepší možné řešení. Pilotní provoz plní celou řadu důležitých funkcí. Nejdůležitější je samozřejmě ověření životaschopnosti a konkurenceschopnosti dané podnikatelské koncepce, ale umožňuje také identifikovat problémy, které nebývají na první pohled patrné a objevují se až při aplikaci konceptu v praxi. K těmto problémům se řadí zejména přijatelnost a konkurenceschopnost výrobků, služeb nebo technologií, marketingové, reklamní a obchodní metody, vybavení provozoven, pracovníci a požadavky na jejich chování a zaškolení, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, stavební a požární předpisy, daně a další problémy specifické pro ten který druh franchisingu. Během pilotního provozu může franchisor hodně experimentovat a zjistit tak optimální vybavení provozovny a jeho rozmístění, může vyzkoušet různé typy výzdoby a designu vnějších i vnitřních prostor, stanoví rovněž nejúčinnější formu propagace a reklamy. Pozornost je třeba věnovat i otevírací a provozní době, ať už ve vztahu k zaměstnancům a délce jejich pracovní doby či k případnému určení nutnosti pracovat na směny, tak ve vztahu k zákazníkům, jakou otevírací dobu očekávají a požadují. V rámci pilotního provozu se také stanoví požadavky na vyškolení nejen provozního personálu, ale i řídících pracovníků a účetních, zavede se co nejjednodušší systém kontroly, inventury a vedení účetnictví.

22

ŘEZNÍČKOVÁ, Martina. Franchising: Podnikání pod cizím jménem. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 28. ISBN 978-80-7400-174-1.

28

V neposlední řadě poskytuje pilotní provoz důležité podklady pro tvorbu provozní příručky. Dostatečně dlouhý pilotní provoz dá odpověď na mnoho otázek a nabídne řešení problémů, které se poté zapracuje do manuálu a příjemce franchisy je tak připraven na téměř každou eventualitu. Během pilotního provozu si také franchisor vybírá z řad zaměstnanců pilotních jednotek vhodné odborníky na jednotlivé činnosti, kteří posléze vytvoří kvalitní centrálu nutnou pro správný chod franchisové sítě. Velké franchisové sítě vytvářejí rovnou odborná oddělení, například licenční, marketingové, nákupní, personální, finanční nebo oddělení vztahu k zákazníkům. Tato centrála zabezpečuje jednotné vystupování franchisové sítě na trhu, ale plní i důležitou roli ve vztahu k franchisantům, jimž poskytuje řadu služeb.23 Jak už jsem uvedla na začátku této subkapitoly, franchisor má vůči franchisantům morální povinnost odzkoušet daný podnikatelský koncept v praxi formou pilotního provozu a prokázat jeho úspěšnost. Tato franchisorova povinnost našla svůj odraz i v Evropském kodexu etiky franchisingu a zároveň v Etickém kodexu pro členy České asociace franchisingu. V hlavních zásadách je výslovně uvedeno, že „franchisor musí již před vytvořením své franchisové sítě úspěšně provozovat obchodní činnost po přiměřenou dobu s nejméně jedním zkušebním objektem“24. Na druhou stranu je i na samotném franchisantovi, aby před podpisem smlouvy požadoval na franchisorovi doklady o tom, že předávaný franchisingový koncept má za sebou pilotní provoz.

4.3 Provozní příručka Provozní

příručka

neboli

manuál

je

vedle

franchisingové

smlouvy

nejdůležitějším dokumentem upravujícím vztah mezi poskytovatelem a příjemcem franchisy. Určitým předobrazem provozní příručky je nabídková brožura představující prvotní komunikaci mezi možnými budoucími partnery. Její význam se nesmí podcenit, protože se dostává do rukou potenciálním franchisantům v době, kdy se rozhodují, která franchisa bude právě pro ně nejvhodnější, tudíž informace v ní obsažené hrají pro podnikatele důležitou roli. Nabídková brožura si klade za cíl představit franchisový systém, obsahuje nabídkové portfolio výrobků, služeb nebo 23

ŘEZNÍČKOVÁ, Martina. Franchising: Podnikání pod cizím jménem. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 29. ISBN 978-80-7400-174-1. 24 Evropský kodex etiky franchisingu. In: Česká asociace franchisingu [online]. © 2005-2009 [cit. 2011-10-20]. Dostupné z: http://www.czech-franchise.cz/store/evropsky_kodex_etiky_franchisingu.pdf

29

technologií, dále v ní nalezneme výši vstupních poplatků, pravidla pro užívání ochranných známek a patentů, popisuje závazky franchisanta a podmínky ukončení franchisingové smlouvy a nastiňuje také další možnosti rozvíjení franchisové sítě.25 Smyslem provozní příručky je poskytnout příjemcům franchisy veškeré potřebné informace ke správnému vedení franchisového podniku. Nalezneme v ní podrobně zpracované postupy a popisy jednotlivých činností vykonávaných pracovníky a franchisanty během každodenního provozu franchisového podniku, což znamená, že manuál představuje soupis veškerého know-how franchisora a jeho obchodního tajemství. Vzhledem k detailnosti popsaných postupů je snahou každého franchisora obsah manuálu co nejlépe chránit. Franchisanti mívají často možnost nahlédnout do provozní příručky až během předsmluvních jednání, ale někteří franchisoři toto umožňují až po podpisu smlouvy a argumentují tím, že manuál obsahuje obchodní tajemství. V takové situaci ale může nastat problém, protože manuál bývá většinou zahrnován do celkové smlouvy, což znamená, že jeho obsah je stejně závazný, jako kdyby byl uveden přímo ve smlouvě. Pokud franchisant nemá před podpisem smlouvy možnost nahlédnout do manuálu, zavazuje se tak vlastně k něčemu, co nikdy nečetl. Je proto vhodné budoucí franchisanty do obsahu provozní příručky alespoň rámcově zasvětit, aby se předešlo následným komplikacím.26 K celému

znění

manuálu

mají

franchisanti

přístup

až po

podpisu

franchisingové smlouvy, v níž je ochrana informací obsažených v provozní příručce dobře ošetřena. I tak je ale vhodné, aby franchisant dostával popis know-how po částech a ne celý najednou. Příjemce franchisy si díky tomu uvědomí důležitost dlouhodobé spolupráce s franchisorem a předejde se tím možnosti snadného okopírování franchisorova podnikatelského konceptu v případě předčasného ukončení spolupráce.27 Délka manuálu se značně liší podle typu franchisingu, ale i v rámci jednoho druhu franchisového podnikání najdeme různě dlouhé manuály podle konkrétního poskytovatele franchisy. Dokonce i jeden franchisor může mít různě obsažné znění 25

ŘEZNÍČKOVÁ, Martina. Franchising: Podnikání pod cizím jménem. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 23. ISBN 978-80-7400-174-1. 26 Sedm hlavních chyb, kterých se vyvarovat při koupi franchisy. Start pro podnikání a franchising. 2011, č. 9. 27 ŘEZNÍČKOVÁ, Martina. Franchising: Podnikání pod cizím jménem. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 24. ISBN 978-80-7400-174-1.

30

provozní příručky v závislosti na zemi příjemce franchisy (například český franchisingový koncept Dobrá čajovna používá v České republice manuál pouze o několika stránkách, ale při své expanzi do Spojených států musel obsah tohoto dokumentu velmi výrazně rozšířit28). Úvodní část provozní příručky obsahuje základní informace o franchisingovém konceptu, představuje obchodní filozofii a uvádí, co od vzájemné franchisové spolupráce mohou budoucí partneři očekávat. Následuje podrobný popis provozního systému, jak je tvořen franchisový podnik jako celek i jak jsou spolu jeho jednotlivé složky provázány. Další část obsahuje detailní rozbor provozních metod, vykonávaných činností na jednotlivých pracovištích a zařízeních potřebných k provozu franchisového podniku, včetně popisu možných závad a způsobů jejich odstranění. V této části se proto uvádí i telefonní čísla na různé servisní techniky nebo dodavatele.29 Nejobsáhlejší kapitolou provozní příručky je část věnovaná provozním instrukcím.30 Zde jsou stanoveny požadavky na provozní a otevírací dobu franchisového podniku, normy týkající se prodávaného zboží (například jakost a množství) a poskytovaných služeb, včetně postupů jak řešit stížnosti zákazníků, a normy pro technologie. Dále je zde popsáno placení franchisových poplatků včetně podrobného způsobu jejich výpočtu, uvedeny jsou rovněž příklady výpočtu, vzory příslušných formulářů a ukazatele rozhodující o výši daných poplatků. Najdeme tu také pasáž věnující se platebnímu styku a jeho kontrole spolu s návody jak zacházet se šeky a platebními kartami. Franchisor rovněž doporučuje vhodný druh pojištění včetně rozsahu spoluúčasti a způsobu hrazení pojistného. Mezi provozní instrukce patří i část týkající se účetnictví, jež udává, jaké účetní metody má franchisant používat, jaké účetní informace má pravidelně reportovat franchisorovi a jakým způsobem se má provádět inventura zásob včetně porovnávání stavu účetního se stavem skutečným a následného vyrovnání případného přebytku nebo schodku. Franchisor často dává rady i ohledně daní a s nimi spojenými administrativními úkony.

28

Přednáška předmětu 2OP204 Franchising dne 25. 10. 2011, Jiří Šimsa, Dobrá čajovna. ŘEZNÍČKOVÁ, Martina. Franchising: Podnikání pod cizím jménem. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 24. ISBN 978-80-7400-174-1. 30 MENDELSOHN, Martin a David ACHESON. Franchising - moderní forma prodeje. 1. vyd. Praha: Management Press, 1994. ISBN 80-85603-54-3. 29

31

K provozním instrukcím se řadí i požadavky týkající se zaměstnanců. Franchisor obvykle stanovuje postupy při přijímání nových zaměstnanců, někdy pracovníky sám vybírá, jindy pouze schvaluje jejich výběr učiněný franchisantem. Jsou zde popsána úvodní i následná průběžná školení zaměstnanců, stanoven je rozpis směn a způsob jejich střídání. Do detailů jsou rozepsány povinnosti jednotlivých pracovníků, jejich rozsah a charakter i návod jak tyto povinnosti plnit, stanoven je rovněž dohled franchisanta v postavení zaměstnavatele nad dodržováním řádného výkonu práce a nad plněním pracovních povinností zaměstnanců. Franchisor často klade požadavky i na chování pracovníků k zákazníkům a na jejich vzhled a oblečení, nezřídka mají zaměstnanci povinnost nosit uniformy. Součástí provozních instrukcí je také marketing a reklama. Franchisor zde udává základní směrnice týkající se reklamy, marketingu a prodejních technik, které by měl franchisant respektovat. Poskytovatel franchisy rovněž radí, jaké postupy jsou v této oblasti vhodné a jakých se je naopak třeba vyvarovat. Často zde nalezneme i ustanovení týkající se cenové politiky. Franchisor je oprávněn franchisantovi stanovit doporučené ceny, ale nesmí si jejich dodržování jakkoliv vynucovat. Může stanovit také ceny maximální za předpokladu, že nejsou jen nepatrně vyšší než ceny nákupní. V takovém případě by šlo v podstatě o stanovení fixní ceny, což je považováno za tvrdé omezení hospodářské soutěže a je zakázané. Nepřípustné je rovněž stanovení minimální ceny.31 Nezbytnou součást manuálu tvoří vzorové formuláře, ať už se jedná o pracovní smlouvy, dohody uzavírané s pracovníky o hmotné odpovědnosti či o zachování mlčenlivosti ohledně obchodního tajemství a know-how zaměstnavatele, různá konkurenční ujednání, dohody s dodavateli nebo dokumenty používané ve vztahu k zákazníkům. Samozřejmostí je také adresář spolu s telefonními a e-mailovými kontakty na všechny členy franchisové sítě, franchisanty i franchisora, a dalšími užitečnými spojeními například na servisní střediska nebo dodavatele.32 Tento obsah provozní příručky bývá nejobvyklejší, ale najdou se samozřejmě i manuály s dalšími kapitolami nebo s odlišným zněním zde uvedených kapitol 31

EU. Nařízení Komise (EU) č. 330/2010 ze dne 20. dubna 2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě. In: Businesscenter.cz. 2010. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/zakony/pravni-predpisy-eu/narizenikomise-eu-c-3302010-ze-dne-20-dubna-2010-o-pouziti-cl-101-odst-3-smlouvy-o-fungovani-evropskeunie-na-kategorie-vertikalnich-dohod-a-jednani-ve-vzajemne-shode-1-61832.html 32 ŘEZNÍČKOVÁ, Martina. Franchising: Podnikání pod cizím jménem. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 25. ISBN 978-80-7400-174-1.

32

v závislosti na konkrétním franchisovém podniku. Dále je třeba mít na paměti, že manuál není rigidním dokumentem. Aby mohl řádně plnit svou funkci být franchisantovi dobrým rádcem a poskytovat mu co nejnovější poznatky a metody, musí se pravidelně aktualizovat. Nejčastěji se tak děje prostřednictvím dodatků, přičemž vždy za určitou dobu je vhodné tyto dodatky zapracovat přímo do manuálu a vydat tak novou aktuální provozní příručku.

33

5 Franchisingová smlouva Poté, co se podnikatel rozhodl vydat na cestu franchisingu, vytvořil zajímavou podnikatelskou koncepci, jejíž kvalitu pečlivě ověřil během pilotního provozu, a sestavil podrobnou provozní příručku, musí zaměřit svou pozornost na vůbec nejdůležitější aspekt franchisového podnikání, a to na franchisingovou smlouvu. Její klíčová role spočívá v tom, že stanovuje veškerá práva a povinnosti smluvních stran a další pravidla a principy, kterými se bude franchisový partnerský vztah řídit, a proto je víc než záhodné její přípravu a sestavení nepodcenit. V dnešní době, jak v České republice dochází k rozvoji franchisového podnikání, se mohou budoucí franchisoři obrátit na řadu právnických kanceláří, jež se na franchising specializují, mají v této oblasti za sebou dlouholeté zkušenosti a mohou tak franchisorovi sestavit franchisingovou smlouvu přímo podle jeho potřeb. Franchisingová smlouva bývá označována jako kombinovaná smlouva, neboť v ní najdeme prvky řady smluvních typů, například smlouvy licenční, nájemní nebo kupní. Jako taková nemá v českém právním řádu samostatnou právní úpravu a řadí se tak

mezi

smlouvy

nepojmenované

neboli

inominátní.

Možnost

uzavírat

nepojmenované smlouvy je zakotvena v ustanovení § 269 odst. 2 Obchodního zákoníku, jež říká, že „účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřená není.“33 Z toho plyne, že zákon stanovuje pouze jeden předpoklad pro platnost franchisingové smlouvy, a to dostatečné určení předmětu závazků smluvních stran. Kromě tohoto omezení je smluvním partnerům ponechána relativně velká volnost, jak své budoucí vztahy ve smlouvě ošetří. Právní úprava nestanovuje ani povinnost písemné formy franchisingové smlouvy (písemná forma je vyžadována jen v případě, že franchisant získává oprávnění vykonávat práva z průmyslového vlastnictví34), ale vzhledem k charakteru franchisingového podnikání, důležité roli franchisingové smlouvy a právní jistotě zúčastněných stran se s ústní formou setkáme jen zřídka kdy.

33

Česko. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. In: Businesscenter.cz. 1991, § 269. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/ 34 Česko. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. In: Businesscenter.cz. 1991, § 508. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/

34

Franchisingová smlouva by měla plnit několik základních funkcí. Měla by po právní stránce zabezpečit příjemci franchisy řádné užívání veškerých práv a nehmotných statků, jež mu franchisor v postavení jejich vlastníka prostřednictvím smlouvy předává, a tím franchisantovi zajistit řádný výkon jeho podnikatelské činnosti na bázi franchisingu. Dále má za úkol popsat co nejpodrobněji fungování franchisového systému a vyjasnit všechna práva a povinnosti smluvních stran. Její funkcí je i ochrana smluvních partnerů před eventuálním zásahem a poškozením franchisové sítě třetí osobou.

5.1 Smlouva o smlouvě budoucí Když si franchisor vytipuje vhodného příjemce franchisy, během úvodní komunikace mu předá informační brožuru popisující jeho franchisový systém a dá mu k vyplnění formulář žádosti o poskytnutí licence. Tento formulář poté franchisor vyhodnotí a na základě jeho výsledku pozve potenciálního franchisanta na osobní pohovor. Někdy také společně navštíví franchisový podnik již fungujícího franchisanta, aby se možný budoucí partner seznámil s provozem a souvisejícími činnostmi a mohl se tak lépe rozhodnout, zda se do franchisové sítě zapojí či nikoliv. Pokud po všech těchto krocích mají obě strany zájem zahájit vzájemnou franchisovou spolupráci, přichází na řadu smlouva o budoucí franchisingové smlouvě. Účelem smlouvy o budoucí franchisingové smlouvě je upravit vzájemné vztahy mezi poskytovatelem a příjemcem franchisy do doby, než spolu uzavřou klasickou franchisingovou smlouvu. Jejím předmětem je ochrana informací, které si budoucí partneři během předsmluvních jednání vymění, a závazek smluvních stran ve stanovené době uzavřít řádnou franchisingovou smlouvu, jejímž předpokladem je splnění smluvně stanovených podmínek. K těmto podmínkám se nejčastěji řadí úspěšné absolvování úvodního školení, jež poskytuje franchisor budoucímu franchisantovi, a výběr vhodné provozovny pro budoucí franchisový podnik včetně její úpravy do konečné podoby a jednotného vzhledu franchisové sítě.35 Podobně jako řádná franchisingová smlouva nemá ani smlouva o budoucí franchisingové smlouvě svou vlastní právní úpravu a stejně tak není zákonem vyžadována její písemná forma. Lze ale stranám doporučit, aby smlouva byla 35

ŘEZNÍČKOVÁ, Martina. Franchising: Podnikání pod cizím jménem. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 35. ISBN 978-80-7400-174-1.

35

v písemné podobě, obzvlášť pokud chce franchisor účelně ochránit informace poskytnuté budoucímu franchisantovi. Pokud tyto informace ve smlouvě označí jako důvěrné, vztahuje se na ně právní ochrana, jež zakazuje franchisantovi jejich prozrazení třetí osobě a neumožňuje mu ani jejich použití pro své potřeby v rozporu s jejich účelem, a to bez ohledu na to, zda spolu strany smlouvu uzavřou či nikoliv36. Plnění smluvních podmínek nutných k uzavření řádné franchisingové smlouvy bývá časově velmi náročné. Franchisant musí projít úvodním školením, během něhož získá veškeré znalosti a dovednosti potřebné ke správnému řízení franchisového podniku a dodržení veškerých standardů kvality tak, aby rozšířením franchisové sítě o jeho provozovnu neutrpělo dobré jméno franchisora. Různé druhy franchisingu vyžadují různou délku tohoto školení, rozdílné bývají i požadavky franchisora na zařízení provozovny, a tak je obtížné obecně stanovit vhodnou lhůtu pro uzavření řádné franchisingové smlouvy. Obvykle se doporučuje lhůta v délce jednoho roku ode dne uzavření smlouvy o budoucí franchisingové smlouvě s tím, že pokud nastanou problémy s plněním smluvních podmínek, mělo by být možné platnost této smlouvy prodloužit.

5.2 Obsah franchisingové smlouvy Pokud bych se měla rozepsat o obsahu franchisingové smlouvy, určitě by to vydalo na jednu samostatnou diplomovou práci, což rozhodně není mým záměrem. Navíc co franchisová síť, to rozdílné znění a rozsah franchisingové smlouvy. Ráda bych se zde tedy soustředila pouze na vyjmenování nejdůležitějších částí37, které by v této smlouvě neměly chybět. Úvodní ustanovení V záhlaví franchisingové smlouvy nalezneme co nejpřesnější označení smluvních stran spolu s určením osoby franchisora a osoby franchisanta. K řádnému označení smluvních partnerů náleží u právnické osoby zejména obchodní firma, sídlo a identifikační číslo, údaje je vhodné doplnit rovněž o registrační číslo uvedené 36

Česko. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. In: Businesscenter.cz. 1991, § 271. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/ 37 ŘEZNÍČKOVÁ, Martina. Franchising: Podnikání pod cizím jménem. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 38. ISBN 978-80-7400-174-1.; MENDELSOHN, Martin a David ACHESON. Franchising - moderní forma prodeje. 1. vyd. Praha: Management Press, 1994. ISBN 80-85603-54-3.

36

v obchodním rejstříku a o jméno jejího statutárního zástupce oprávněného jednat. U fyzické osoby se pak jedná o jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo a bydliště, v případě zápisu osoby v obchodním rejstříku se uvádí také registrační číslo, a pokud podnikatel není zapsán v obchodním rejstříku, uvádí se, na základně jakého oprávnění podniká. Úvodní ustanovení obsahuje preambuli popisující podstatu poskytovaného franchisingu, jejímž smyslem je, aby v případě posuzování smlouvy bylo zřetelné, o jaký typ spolupráce se jedná. V úvodu nalezneme také co nejpřesnější označení franchisového systému včetně jeho názvu, obchodního jména franchisora, značky nebo loga. Předmět smlouvy Předmětem franchisingové smlouvy je udělení franchisy franchisantovi, jež znamená právo a zároveň povinnost franchisingový koncept využívat. Udělení franchisy je spojeno s poskytnutím franchisorových práv franchisantovi, například práva užívat ochrannou známku, logo a know-how. Oprávnění k jejich užívání bývá často upraveno v licenční smlouvě, která se poté začleňuje přímo do franchisingové smlouvy. Předmět smlouvy dále obsahuje přesnou charakteristiku franchisorových výrobků, služeb nebo technologií, k nimž se poskytnutá práva váží, a rovněž se stanovuje poměr výrobků, služeb a technologií franchisora a těch od jiných výrobců či dodavatelů, jež může franchisant zařadit do své nabídky. Pokud během trvání smlouvy franchisor některé výrobky, služby nebo technologie změní, inovuje nebo přidá nové, děje se tak většinou formou dodatku k franchisingové smlouvě. Jak už jsem uvedla výše, do franchisingové smlouvy bývá často zahrnován také manuál. Ten ovšem podléhá přísnému utajení, a tak franchisingová smlouva většinou obsahuje pouze ujednání, jež ukládá franchisorovi povinnost předat provozní příručku franchisantovi do určité lhůty po podpisu této smlouvy. Rozsah a doba trvání smlouvy Franchising předpokládá dlouhodobou spolupráci smluvních partnerů, tudíž i franchisingové smlouvy bývají dlouhodobějšího charakteru. Nejčastěji jsou uzavírány na dobu pěti let s možností dalšího prodloužení. Děje se tomu tak převážně proto, že pokud franchisor požaduje, aby příjemce franchisy od něho nebo od jím stanovených 37

dodavatelů odebíral více jak 80 % smluvního zboží či služeb, nesmí doba trvání takovéto úmluvy přesáhnout právě pět let38. Můžeme se ale setkat i s delší dobou platnosti smlouvy, výjimkou není ani doba dvaceti let. Délka trvání smlouvy je výrazně ovlivněna výší vstupní investice, neboť franchisant požaduje, aby se mu během trvání smluvního vztahu nejen zaplatily počáteční náklady, ale aby po určitou dobu také dosahoval zisku. Důležitou součástí franchisingové smlouvy je vymezení teritoria, ve kterém bude příjemce franchisy oprávněn podnikat, aby nedocházelo k překrývání teritorií dvou franchisantů a nežádoucí konkurenci. S tím souvisí také otázka územní exkluzivity franchisanta, která franchisorovi zakazuje udělit franchisu v oblasti, jež spadá výlučně do vymezeného území daného franchisanta. S udílením územní exkluzivity je ale třeba zacházet obezřetně, protože se může stát brzdou dalšího rozvoje franchisové sítě. Daný franchisant například nemusí být tak úspěšný, jak se od něj očekává, nebo v daném území může výrazně vzrůst počet obyvatel a tudíž i potenciálních zákazníků, či se může v teritoriu postavit nová dopravní tepna apod. a v takových případech by bylo v zájmu franchisora otevřít zde ještě další franchisový podnik. Práva a povinnosti smluvních stran Tak jako v každé smlouvě i ve smlouvě franchisingové najdeme práva a povinnosti smluvních stran. Jejich vymezení by mělo být rovnovážné, aby některá ze smluvních stran nebyla ve zjevné nevýhodě oproti druhé. Zároveň by práva jednoho partnera měla nacházet svůj odraz v povinnostech druhého partnera a naopak. K základním povinnostem franchisora se řadí poskytování informací, rad a manažerských služeb, dále se stará o marketing a reklamu, pomáhá při získávání správních povolení, při vedení účetnictví a při výběru zaměstnanců, provádí školení franchisanta i jeho pracovníků. K jeho právům na druhou stranu patří sledování výkonů franchisanta a provádění kontroly dodržování franchisingového konceptu franchisantem.

38

EU. Nařízení Komise (EU) č. 330/2010 ze dne 20. dubna 2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě. In: Businesscenter.cz. 2010. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/zakony/pravni-predpisy-eu/narizenikomise-eu-c-3302010-ze-dne-20-dubna-2010-o-pouziti-cl-101-odst-3-smlouvy-o-fungovani-evropskeunie-na-kategorie-vertikalnich-dohod-a-jednani-ve-vzajemne-shode-1-61832.html

38

Mezi hlavní povinnosti franchisanta se řadí prodej smluvních výrobků, s kterými obvykle bývá spojen relativní výhradní odběr od franchisora nebo od jím stanovených dodavatelů, dále je franchisant povinen dodržovat podnikatelský koncept poskytovatele franchisy, zachovávat jeho dobré jméno a pověst a předávat relevantní informace do centrály, například různé reporty o vývoji prodejů, o situaci na trhu nebo o konkurenčních firmách. Franchisorovo právo kontroly se odráží ve franchisantově povinnosti umožnit kontrolorům vstup do jeho provozovny a kontrolu řádně provést. Franchisové poplatky O franchisových poplatcích jsem se již zmiňovala v kapitole věnované výhodám a nevýhodám franchisingu, zde tedy shrnu jejich hlavní položky. Počáteční neboli vstupní poplatek představuje jednorázovou platbu za poskytnutí licence a počáteční služby a obvykle bývá splatný při podpisu smlouvy. Jeho výše se u jednotlivých konceptů výrazně liší v závislosti na náročnosti a úspěšnosti tohoto konceptu. Během spolupráce poté franchisant platí průběžný poplatek, který se skládá například

z autorského

honoráře,

odměny

franchisora

za

poskytnutí

práv

z průmyslového vlastnictví a know-how a poplatku z prodeje smluvních výrobků. Výše průběžného poplatku se zpravidla stanovuje jako určité procento z obratu franchisanta za smluvně stanovené období. Další položku poplatků představuje příspěvek na reklamu, který se soustřeďuje do speciálního fondu, z něhož poté franchisor hradí výdaje na reklamní kampaně celého franchisového řetězce. I tato částka se vypočítává jako určité procento z obratu franchisanta. Co se týče stanovení výše franchisových poplatků, je třeba postupovat velmi obezřetně. Výše těchto plateb by měla odrážet cenu know-how, náročnost školení i charakter teritoria. Pokud by byly poplatky nastaveny příliš vysoko, mohlo by to odradit potenciální franchisanty a ty stávající zejména v počátcích jejich podnikání finančně vyčerpat. Je proto vhodné ujednání o poplatcích konzultovat s finančním a daňovým poradcem. Vzhled prodejních místností a školení franchisanta Jedním ze základních charakteristických znaků franchisingu je jednotný vzhled všech jednotek zapojených do franchisové sítě. Aby toho bylo dosaženo, je třeba 39

vzhled franchisového podniku a prodejních místností co nejpodrobněji popsat a předat příjemci franchisy standardní plány spolu se specifikacemi na vzhled a vybavení nebytových prostor sloužících k umístění franchisového podniku. Nájemní smlouva na nebytové prostory pro provozování franchisového podniku bývá obvykle uzavřena samotným franchisorem v postavení nájemce s oprávněním dát tyto prostory do podnájmu a upravit je tak, aby odpovídaly požadavkům a znakům daného franchisového řetězce. Často se také stává, že jsou tyto prostory vybrány dříve, než se pro ně nalezne vhodný příjemce franchisy. Franchisant získává oprávnění užívat nebytové prostory na základě podnájemní smlouvy. V té bývá ošetřeno právo franchisora kontrolovat stav, vzhled a způsob užívání pronajatých prostor, aby nedošlo k rozporu s nájemní smlouvou uzavřenou mezi vlastníkem a franchisorem, jenž by mohl mít za následek odstoupení či vypovězení smlouvy ze strany vlastníka. Pro franchisora by to znamenalo ztrátu umístění franchisové jednotky a poškození image celého řetězce. Jak jsem již výše uvedla, k základním povinnostem franchisora patří poskytovat školení franchisantům a jejich zaměstnancům. Zejména úvodní školení před zahájením provozu bývá velmi náročné, neboť je třeba příjemce franchisy podrobně zasvětit do chodu franchisového podniku a naučit ho, jak správně vést svůj podnik, získávat vhodné zaměstnance, opatřovat si finanční zdroje a jak provádět reklamu. Kromě počátečního školení je franchisor zavázán pořádat také průběžná školení sloužící ke zdokonalování celého systému. Ve smlouvě se často stanovuje počet zaměstnanců účastnících se těchto akcí a jejich funkce. Jednotlivá školení jsou sice poskytována bezplatně, ale zejména náročnost úvodního školení se obvykle promítá do výše vstupního poplatku. Reklama Ve smlouvě je třeba ošetřit i koncept reklamy. Franchisor se stará o reklamu na národní, případně mezinárodní úrovni, zatímco na místní úrovni je reklama a průzkum trhu v rukou franchisanta, ale pouze v souladu s celkovým konceptem franchisora. Reklama na národní úrovni je hrazena z marketingového fondu tvořeného poplatky jednotlivých franchisantů, místní reklamu si obvykle platí franchisant sám, ale pokud se jedná o větší finanční výdaje, například při zahájení činnosti nového franchisového podniku, podílí se na nákladech určitým procentem i franchisor. 40

Ochrana nehmotných statků Důležitou součástí smlouvy je úprava ochrany proti zneužití práv z nehmotných statků, například z ochranné známky a know-how, a proti nekalé soutěži. Pro účely ochrany know-how je třeba vycházet z jeho definice uvedené v Evropském kodexu etiky franchisingu, kde se pod pojmem know-how rozumí „soubor nepatentovaných praktických znalostí, vycházejících z franchisorem získaných a ověřených zkušeností, jež jsou utajené, podstatné a identifikované“39 Nezřídka se také můžeme setkat s ustanoveními, jež franchisantovi ukládají zaplatit po skončení franchisové spolupráce předem specifikovanou částku jako finanční odškodnění za případné zneužití průmyslových práv franchisantem nebo jeho zaměstnanci. Povinnost mlčenlivosti a zákaz konkurence Příjemce franchisy i jeho zaměstnanci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o veškerých informacích vztahujících se k franchisovému systému a tajit je před třetími osobami až do doby, kdy se stanou obecně známými. Pokud dojde k porušení této povinnosti, je franchisor oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat náhradu škody. Součástí smlouvy jsou rovněž ustanovení o zákazu konkurence. Ty franchisantovi mimo jiné zakazují prodávat výrobky a poskytovat služby konkurující smluvním výrobkům franchisanta nebo být franchisantem jiného franchisového řetězce, jenž je franchisorovým konkurentem. Zákaz konkurence se vztahuje nejen na dobu platnosti smlouvy, ale obvykle i na určitou dobu po jejím uplynutí. Ostatní ujednání V této části franchisingové smlouvy se nacházejí ujednání, která nelze zařadit do výše uvedených článků. Nalezneme zde například úpravu týkající se převodu franchisového podniku, který je vždy podmíněn výslovným souhlasem franchisora, jenž má navíc předkupní právo k danému podniku, a úpravu přechodu práv a povinností plynoucích z franchisingové smlouvy neboli přechodu franchisového podniku v případě úmrtí nebo zániku franchisanta. Dále je zde vhodné vyřešit otázku volby práva a řešení případných sporů, například začleněním rozhodčí doložky s tím, že rozhodčí řízení bude probíhat před rozhodčím senátem složeným ze tří rozhodců, 39

Evropský kodex etiky franchisingu. In: Česká asociace franchisingu [online]. © 2005-2009 [cit. 2011-10-20]. Dostupné z: http://www.czech-franchise.cz/store/evropsky_kodex_etiky_franchisingu.pdf

41

přičemž jednoho rozhodce si určí každá smluvní strana a předseda bude zvolen ze seznamu rozhodců určité instituce (například Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky). Kromě toho zde najdeme také ustanovení týkající se odpovědnosti a pojištění, vedení účetnictví spolu s povinností předkládat měsíční reporty a roční účetní závěrku a nemělo by se opomíjet ani ošetření možnosti reagovat na změnu ekonomických, demografických či přírodních podmínek na území, kde působí franchisantův podnik. Ukončení smluvní spolupráce Před uplynutím doby, na kterou je franchisingová smlouva uzavírána, je možné ukončit franchisovou spolupráci buď odstoupením od smlouvy nebo výpovědí, přičemž tyto možnosti mají obě smluvní strany. Kromě obvyklých důvodů pro ukončení smlouvy, jako je platební neschopnost nebo porušení smlouvy podstatným způsobem, je zde kladen zvláštní důraz na franchisantovo odchýlení od pokynů v manuálu a nedodržování franchisingového konceptu. Za podstatné porušení smlouvy franchisorem může být na druhou stranu považováno například použití prostředků uložených v reklamním fondu na jiné účely, než je stanoveno, nebo preference určitých oblastí a nerovnoměrná distribuce smluvních výrobků. Vedle možnosti odstoupení od smlouvy nebo výpovědi se často sjednává pro případ porušení povinností smluvní pokuta. Po ukončení spolupráce již není franchisant oprávněn prodávat smluvní zboží či poskytovat služby, rovněž nesmí používat logo, ochranné známky a další znaky franchisového řetězce. Často se také setkáme s ujednáním, které franchisantovi zakazuje být po určitou dobu po ukončení spolupráce v konkurenčním postavení vůči franchisorovi nebo ostatním franchisantům daného franchisového řetězce a používat franchisový systém a s ním spojené metody a postupy. Závěrečná ustanovení Závěrečná ustanovení jsou stejná jako v ostatních smluvních typech, tzn. uvádí se zde počet vyhotovených exemplářů smlouvy, údaj o účinnosti smlouvy a nesmí tu chybět podpisy obou smluvních stran.

42

II. PRAKTICKÁ ČÁST: FRANCHISA MATEŘSKÉ ŠKOLY A JESLÍ Poté, co jsem teoreticky vymezila franchising, zhodnotila jeho výhody a nevýhody, popsala založení franchisového podniku se všemi jeho náležitostmi, jakými jsou pilotní provoz, manuál a sestavení franchisingové smlouvy, se mohu pustit do praktické aplikace nabyté teorie, a to na franchisingový koncept mateřské školy a jeslí. V praktické části se zaměřím nejdříve na zhodnocení možností podnikání v oblasti předškolní výchovy, poté posoudím, zda je franchisa vhodná právě pro mateřskou školu či jesle, dále představím franchisingový koncept vybrané mateřské školy a jeslí a na závěr se budu věnovat zhodnocení daného projektu.

6 Podnikání v oblasti předškolní výchovy V této kapitole si na úvod dovolím malou odbočku do oblasti demografie, zejména pak do její části věnující se porodnosti. S vývojem porodnosti jde totiž ruku v ruce počet dětí předškolního věku a tudíž i adeptů na návštěvníky mateřské školy. Poté zhodnotím situaci na trhu mateřských škol, zejména pak její vývoj v nedávné historii, který do značné míry ovlivnil současný stav. V poslední subkapitole se pak budu věnovat nejranější fázi institucionalizované předškolní výchovy, a to sice jeslím, kterých je ve státním sektoru značný nedostatek a představují tak velkou tržní příležitost pro soukromé subjekty.

6.1 Vývoj porodnosti a počtu dětí Česká republika zažívala v posledních letech velký boom v porodnosti. Jak ukazuje následující tabulka, od roku 2001 porodnost rychle rostla, až dosáhla svého maxima v roce 2008, kdy se v celé České republice živě narodilo 119 570 dětí, a od té

43

doby pozvolna klesá. Porodnost v Praze oproti tomu zaznamenává stále rostoucí trend, stejně tak je tomu i v okrese Praha – Východ, v okrese Praha – Západ dochází v souladu s celorepublikovým trendem také k pozvolnému poklesu. Okresy Praha – Východ a Praha – Západ uvádím záměrně, neboť řada rodičů odtud každodenně dojíždí do Prahy za prací a své děti umisťují do školek rovněž v Praze. Navíc mnou vybraná franchisová síť mateřských škol má dvě provozovny i v obcích kousek za Prahou, a tudíž je pro ni porodnost v těchto dvou okresech také určující.

Tabulka 1 Porodnost (počet živě narozených dětí) ČR Praha P-východ P-západ 2001 90 715 9681 1008 777 2002 92 786 9690 1010 845 2003 93 685 10057 1075 880 2004 97 664 11131 1172 1000 2005 102 211 11943 1342 1214 2006 105 831 12 530 1512 1278 2007 114 632 13 195 1710 1456 2008 119 570 14 339 1973 1723 2009 118 348 14 488 2054 1802 2010 117 153 14 792 2107 1693 Zdroj: Vlastní zpracování dle dat Českého statistického úřadu

Baby-boom počátku nového tisíciletí vystřídal neutěšený vývoj porodnosti v druhé polovině devadesátých let, kdy se rodilo pouze okolo 90 tisíc dětí ročně. V roce 1999 dokonce porodnost dosáhla svého historického minima, když se živě narodilo pouze 89 471 dětí.40 To mělo své důsledky, které popíšu v následující subkapitole.

6.2 Situace na trhu mateřských škol Vzhledem k nízké porodnosti v průběhu druhé poloviny devadesátých let a následně malému počtu dětí předškolního věku docházelo postupně k rušení řady mateřských škol, jejichž provoz byl neefektivní a zatěžoval rozpočet měst a obcí jakožto hlavního zřizovatele institucí předškolního vzdělávání (v dalším textu budu tyto školky společně se školkami zřízenými krajem nebo Ministerstvem školství,

40

Porodnost a plodnost 2006 až 2010. In: Český statistický úřad [online]. © 2012 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/4008-11

44

mládeže a tělovýchovy označovat souhrnně jako státní školky; dalšími zřizovateli mohou být soukromníci nebo církve). Co se nejdříve jevilo jako logický následek nízkého počtu dětí, ukázalo se posléze jako krátkozraké počínání. Silné populační ročníky sedmdesátých let dorostly do reprodukčního věku, porodnost začala stoupat a najednou se objevil problém, kam umisťovat děti předškolního věku. Objekty bývalých mateřských škol už dávno sloužily jiným účelům nebo prostě jen chátraly a obnovení provozu mateřské školy tudíž nebylo možné. Přetlak v poptávce vyústil v rostoucí počet zamítnutých žádostí o umístění dítěte do školky, jak ukazuje následující tabulka, tentokráte pouze s údaji za Hlavní město Prahu:

Tabulka 2 MŠ Praha Počet MŠ Děti v MŠ Nepřijaté žádosti

2007/2008 2008/2009 2009/2010 2010/2011 321 320 322 331 29 859 31 308 33 403 35 264 1 735 3 223 4 462 5 777

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat Ústavu pro informace ve vzdělávání

A tím se dostáváme k velké mezeře na trhu, kterou rychle začala zaplňovat nabídka soukromých mateřských škol. Soukromé školky zde existovaly již dříve, ale sloužily spíše jako málo využívaná alternativa převažujících státních školek, a to především pro rodiny s vyššími příjmy, které pro své děti hledaly určitý nadstandard, například v podobě jazykové školky. Situace se ale začala rychle měnit a služeb soukromých školek vedle náročnějších klientů bylo nuceno využívat stále více rodičů, kteří neuspěli s umístěním potomka ve státní školce. Nabídka soukromých mateřských škol se tak stávala pestřejší, aby mohla uspokojit široké potřeby rodičů. V dnešní době najdeme soukromé školky jazykové, zaměřené na Montessori pedagogiku, s dlouhou otevírací dobou včetně víkendů a prázdnin, se speciálním důrazem na rozvoj talentu velmi nadaných dětí apod. Cenové rozpětí školného se pak pohybuje od pár tisíc za školky suplující výpadek státního systému až po dvacetitisícové částky v případě mateřských škol s rozsáhlým nadstandardem služeb, jakými jsou například hlídání 24 hodin denně nebo možnost sledování dění ve školce prostřednictvím webkamery41.

41

Informace získané z webových stránek řady pražských soukromých školek při hledání vhodného zařízení pro vlastního syna.

45

Ačkoliv se trh v oblasti předškolního vzdělávání začíná pozvolna zaplňovat, nabízí stále ještě dostatečné kapacity pro vznik dalších soukromých subjektů. Když se podíváme na vývoj porodnosti, bude ještě několik let velký přetlak poptávky po kapacitách mateřských škol, ale postupně dojde k jejímu poklesu. Na druhou stranu, společně s růstem životní úrovně zejména v Praze, bude docházet ke zvyšování počtu rodičů, kteří budou chtít své potomky umístit do soukromé školky, ať už z důvodu individuálního přístupu, výuky cizího jazyka rodilým mluvčím nebo rozšířené otevírací doby. Pokud se tedy někdo chystá otevřít soukromou mateřskou školu, nemusí se bát, že by s poklesem porodnosti ztratil veškeré své klienty, kteří by se vrátili do státních školek. Určitou výhodu v nadcházejících letech budou mít ty soukromé školky, které nabízejí výuku v cizím jazyce, zejména pak v angličtině. Kromě českých rodin, které si začínají uvědomovat výhody brzkého startu výuky angličtiny a tuto možnost hojně vyhledávají, tyto školky využívá i početná klientela z řad cizinců. Jedná se především o cizince, kteří do Prahy se svými rodinami na několik let přesídlí z důvodu práce pro nadnárodní společnost, a nemají tudíž takovou potřebu naučit se česky jako například vietnamské rodiny, které se v České republice hodlají usadit natrvalo (a z toho důvodu posílají své děti převážně do státních školek, aby se zde dobře naučily česky42). Následující tabulka ilustruje složení dětí dle státní příslušnosti v pražských mateřských školách bez ohledu na zřizovatele, jedná se tedy o skladbu ve státních i soukromých školkách dohromady.

Tabulka 3 Státní příslušnost (počet dětí) 2007/2008 2008/2009 2009/2010 2010/2011 ČR 28802 30105 31917 33623 Slovensko 121 144 206 225 Ostatní EU 108 94 147 143 Ostatní Evropa 476 564 701 806 Ostatní Svět 352 401 432 467 Zdroj: Vlastní zpracování dle dat Ústavu pro informace ve vzdělávání

42

Výsledky vlastního šetření ve vietnamské komunitě pro účely seminární práce pro předmět 2OP402 Mezinárodní management.

46

Jak je z tabulky patrné, počty dětí cizí státní příslušnosti zaznamenávají rostoucí trend. Ačkoliv nepředstavují ani 5 % z celkového počtu dětí v pražských školkách, určitě tvoří zajímavou cílovou skupinu soukromých jazykových školek. Soukromé mateřské školy mají vedle výše uvedeného ještě jednu velkou tržní příležitost, a to zřízení firemní školky. Firemní školky u nás ještě zdaleka nemají takovou tradici jako v zemích západní Evropy nebo v USA, nicméně začínají být poměrně žádaným zaměstnaneckým benefitem. Jednu z prvních firemních školek na našem území nesoucí název ŽIRAiFKA otevřela v únoru roku 2009 společnost Raiffeisenbank ve spolupráci s řetězcem soukromých školek KinderGarten, jenž dva roky na to otevřel další firemní školku, tentokrát pro společnost Siemens.43 Co se týče legislativní úpravy, státní mateřské školy podléhají úpravě obsažené v zákoně č. 561/2004 Sb., školském zákoně. Soukromé školky pak mohou být zakládány dvěma způsoby. Jedním z nich je, stejně jako u státních školek, zřízení podle zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona, přičemž detaily o podmínkách provozu mateřské školy, o organizaci předškolního vzdělávání, o zabezpečení dětí a ochraně jejich zdraví, o jejich stravování a další speciální péči jsou stanoveny vyhláškou č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání. Druhou možností zřízení soukromé mateřské školy je podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. V tomto případě se jedná o volnou živnost, obor činnosti č. 72 „Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti“. Takto mohou podnikat soukromá zařízení, jež neposkytují rekreačněvzdělávací činnosti organizované v rámci výchovy a vzdělávání ve školách, předškolních a jiných školských zařízeních zařazených do sítě škol. 44

6.3 Situace v sektoru jeslí Ačkoliv rozhodně nejsem zastáncem dávání půlročních miminek do jeslí ihned po skončení mateřské dovolené, spatřuji v instituci jeslí poměrně velké výhody, zejména pak ve starším batolecím věku. Když dítě oslaví druhé narozeniny, začíná si stále více uvědomovat svou roli ve skupině vrstevníků a vyhledává s nimi kontakt. Navíc již celkem zvládá základní komunikaci a obvykle vydrží přes den bez plen, a 43

Firemní školky v ČR. In: KinderGarten [online]. © 2010 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.kindergarten.cz/cs/firemni-skolky 44 Rodina a ochrana práv dětí. In: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/4#sprr

47

tak se i díky vlastní zkušenosti domnívám, že pro něj může být několikahodinový pobyt v jeslích několikrát do týdne víc než přínosem. Osamostatní se, naučí se chovat v kolektivu a ve třech letech zvládne přechod do klasické školky naprosto bez problémů. Zatímco u mateřských škol dokáže stát pokrýt relativně velkou část poptávky, státních jeslí je naprostý nedostatek. Dle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR existovaly v Praze v roce 2009 sedmery státní jesle s kapacitou 240 míst45, v roce 2010 jejich počet mírně vzrostl na osmery státní jesle s celkem 295 místy46. Když tato čísla porovnáme s daty týkajícími se porodnosti v Praze uvedenými výše, zjistíme, že kapacity státních jeslí jsou opravdu nedostačující (je sice samozřejmé, že rozhodně ne všichni rodiče chtějí své potomky mladší tří let posílat do jeslí, nicméně i tak poptávka vysoce převyšuje stávající nabídku). Jednu z důležitých věcí, které přispívají k rychlému rozvoji soukromých jeslí, představuje fakt, že před několika lety byla zavedena možnost zvolit si dobu, po kterou bude matka čerpat rodičovský příspěvek, a to buď do dvou, do tří nebo do čtyř let věku dítěte. Přestože i nadále zůstává nejvyužívanější variantou pobírání rodičovského příspěvku tříletá délka, narůstá počet matek, jež volí dvouletou variantu, ať už z touhy navrácení se (alespoň na částečný úvazek) do pracovního života nebo z důvodu finanční výhodnosti. Dvouletá doba pobírání rodičovského příspěvku byla do konce roku 2011 spojena s částkou 11 400 Kč měsíčně, tříletá varianta oproti tomu představovala částku pouze 7 600 Kč, čtyřletá dokonce jen 3 800 Kč měsíčně. Od začátku roku 2012 došlo ke změně ve výplatě rodičovského příspěvku, všem rodinám je dána celková částka 220 000 Kč, kterou musejí vyčerpat nejdéle do čtyř let věku dítěte, přičemž výše měsíční výplaty se může poměrně flexibilně měnit, maximálně ale může dosahovat částky 11 500 Kč měsíčně.47 Pokud si tedy rodina zvolí dvouletou variantu pobírání rodičovského příspěvku a nemůže si zajistit hlídání například prostřednictvím babiček, nemá jinou možnost než poslat své dítě právě do jeslí.

45

Zdravotnická ročenka Hlavního města Prahy 2009. In: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [online]. © 2010-2012 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/publikace/zdravotnickarocenka-hlavniho-mesta-prahy-2009 46 Zdravotnická ročenka Hlavního města Prahy 2010. In: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [online]. © 2010-2012 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/publikace/zdravotnickarocenka-hlavniho-mesta-prahy-2010 47 Rodičovský příspěvek. In: Integrovaný portál MPSV [online]. © 2011 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/rodicovsky_prisp

48

Do konce roku 2011 existovalo omezení, že dítě mladší než tři roky mohlo navštěvovat jesle nebo jiné obdobné zařízení maximálně 5 dnů v měsíci, jinak nárok na výplatu rodičovského příspěvku zanikal. Od roku 2012 došlo v této oblasti k poměrně významné změně, neboť bylo nově stanoveno, že po dovršení dvou let věku lze dítě do jeslí či školky posílat bez omezení (pro děti mladší než dva roky je nově stanoven limit na pobyt v jeslích maximálně 46 hodin měsíčně).48 Rodiče tak mohou chodit do práce a dostávat mzdu a k tomu ještě pobírat rodičovský příspěvek, čímž se pro ně jesle stávají finančně dostupnější a mohou je začít ještě více využívat. Legislativa upravující zřízení jeslí je dvojího typu. Státní jesle nespadají pod resort Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, ale pod resort Ministerstva zdravotnictví, a řídí se tak zákonem č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Jde o zvláštní dětská zařízení léčebně preventivní péče, jež zajišťují všestranný rozvoj dítěte mladšího tří let.49 Soukromé jesle naproti tomu mohou být zakládány, podobně jako soukromé mateřské školy, podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Zatímco u školek se jednalo o volnou živnost, jesle spadají pod živnost vázanou nesoucí název „Péče o dítě do tří let věku v denním režimu“. K provozování této vázané živnosti je nutné splnit zvláštní podmínky v podobě odborné způsobilosti „k výkonu povolání všeobecné sestry nebo zdravotnického asistenta nebo ošetřovatele nebo porodní asistentky nebo záchranáře podle zvláštního právního předpisu nebo odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka nebo pracovníka v sociálních službách podle zvláštního právního předpisu50. Sám podnikatel ale tyto zvláštní podmínky splňovat nemusí, stačí, aby si k provozování své živnosti našel odpovědného zástupce, který dané podmínky splňuje51.

Když vezmeme v potaz všechny výše uvedené argumenty, dojdeme k závěru, že podnikání v oblasti předškolní výchovy je perspektivní a může podnikateli zajistit poměrně slušný zisk.

48

Rodičovský příspěvek. In: Měšec.cz [online]. © 1998-2012 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/mzdy-a-duchod/socialni-podpora/socialni-davky/pruvodce/rodicovsky-prispevek/ 49 Česko. Zákon č.20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. In: Epravo.cz. 1966. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/zakon-o-peci-o-zdravi-lidu-7042.html 50 Česko. Příloha č. 2 k zákonu č. 455/1991 Sb.: Živnosti vázané. In: Businesscenter.cz. 1991. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/priloha2.aspx 51 Česko. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. In: Businesscenter.cz. 1991. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/

49

7 Vhodnost franchisy pro podnikání v sektoru předškolní výchovy V předchozí kapitole jsem posoudila možnosti podnikání v sektoru předškolní výchovy v obecné rovině. Nyní se pokusím zhodnotit, zda je vhodné se při zakládání soukromé mateřské školy či jeslí vydat na cestu franchisingu, či nikoliv. Nechci zde znovu popisovat výhody a nevýhody franchisingu, které jsem již uvedla v teoretické části práce, spíše se zaměřím na konkrétní aplikace pro subjekty zaobírající se předškolní výchovou. Jak jsem již uvedla v předchozí kapitole, nabídka státních školek a jeslí je vzhledem k vysoké poptávce po těchto zařízeních značně nedostačující, což vytváří prostor pro soukromé instituce zaměřené na předškolní vzdělávání. Zakladatelé soukromých mateřských škol a jeslí se rekrutují jednak z řad zkušených podnikatelů, ale lákavou příležitost zde spatřují i podnikaví rodiče. Tito lidé obvykle překypují elánem, mají osobní zkušenost s neúspěchem při hledání místa ve státní školce či v jeslích pro svého potomka a navíc jsou sdělovacími prostředky opakovaně informováni o nedostatečných kapacitách těchto zařízení. Nabydou tedy dojmu, že díky dostatečně silné poptávce bude podnikání v tomto sektoru snadné, s nízkou mírou rizika a rychlým ziskem, a možnost neúspěchu si téměř nepřipouštějí. Takoví podnikatelé se tedy nadšeně pustí do budování soukromé mateřské školy či jeslí. Někdy je ovšem odradí už prvotní fáze v podobě získávání potřebných úředních povolení, neboť v České republice existuje poměrně přísná legislativa a obstarání všech povolení rozhodně není jednoduché. Pokud touto fází úspěšně projdou, zaměří se na zařizování školky a investují na tyto potřeby velkou sumu peněz. Po otevření školky se těší na rychlou návratnost vložených prostředků, ale do školky dochází jen několik málo dětí. Provoz je ztrátový, finance na jeho krytí se vzhledem k velké počáteční investici rychle krátí a po několika měsících končí celé podnikání krachem. Na druhou stranu když se zájemci o podnikání v sektoru předškolní výchovy obrátí na podnikatele, který má již s provozováním soukromé mateřské školy či jeslí zkušenosti, může jejich počínání dopadnout úplně jinak. Takovým zkušeným podnikatelem je právě franchisor. Ví, jaká úřední povolení jsou k zahájení provozu 50

potřeba, a pomůže s jejich obstaráním. Disponuje analýzou trhu a vývoje poptávky, mapuje aktivity konkurence a navrhne ideální lokalitu pro otevření nové soukromé školky. Zná vhodný nábytek a další zařízení pro prostory školky a má kontakty na cenově dostupné dodavatele. Někdy je dokonce schopen obstarat vybavení školky za výrazně nižší cenu než je obvyklé, a to právě od krachujících subjektů, kteří ve snaze zajistit si alespoň částečnou návratnost vynaložených prostředků prodávají vybavení pod cenou. Franchisor má zkušenosti s tím, jak oslovit potenciální klienty a zajistit tak školce dostatečnou návštěvnost dětí. Tím vším může být začínajícímu podnikateli nápomocný a ušetří mu tak spoustu času a námahy, ale samozřejmě i peněz. S úsporou financí je to ale dvojsečné, když vezmeme v úvahu franchisové poplatky, zejména pak vstupní poplatek. Ten se pohybuje v řádech několika set tisíc korun (záleží samozřejmě na konkrétním franchisovém řetězci), zvyšuje náročnost počáteční investice a mohl by tak některé zájemce odradit. Je ale nutné si uvědomit, že tento poplatek je částečně kryt úsporami při zařizování školky s pomocí franchisora a zároveň si jím podnikatel kupuje určitou jistotu, že jeho počínání bude korunováno úspěchem. Co se týče franchisových poplatků všeobecně, jejich placením se franchisantovi snižují měsíční zisky z provozu školky či jeslí. Na druhou stranu jejich úhradou získává od franchisora řadu služeb. Pokud například příjemce franchisy potřebuje najmout další učitelky či jiný personál, franchisor pomůže s jejich vyhledáváním a patřičně je zaškolí. Franchisor dále vytváří školní vzdělávací program, obstarává lektory cizích jazyků, sportu nebo uměleckých činností a zajišťuje spolupráci s dalšími institucemi. Také se obvykle postará o centrální výběr dodavatele jídla pro školky a nasmlouvá s ním výhodné ceny. Část poplatků putuje do marketingového fondu. Právě v marketingu spatřuji jednu z největších výhod, které franchisingové podnikání v oblasti předškolního vzdělávání přináší. Jak jsem již uvedla výše, zajistit si dostatečný počet docházejících dětí bývá celkem náročné, ale přitom je to jeden z klíčových faktorů rozhodujících o úspěšnosti podnikání. Nestačí jen mateřskou školu otevřít a čekat na klientelu, zákazníky je třeba oslovit a přilákat. Samostatný podnikatel, jenž je již poměrně finančně vyčerpán počáteční investicí do zprovoznění školky, nemusí mít již dostatek financí na účinnou marketingovou kampaň. Franchisový řetězec má naopak k dispozici peníze z marketingového fondu a navíc může čerpat ze zkušeností 51

franchisora, který již během pilotního provozu odhalil nejefektivnější metody oslovení klientů. Franchisor se dále zaměřuje na centrální reklamu na internetu a zajistí například to, aby po zadání klíčových slov „mateřská škola“ ve vyhledávači vyjížděl odkaz na jeho řetězec mezi prvními. To je důležité zejména v Praze a jiných krajských městech, kde je již soukromých školek a jeslí poměrně velký počet. Internetové vyhledávače vychrlí na uživatele řadu odkazů, a pokud se určitý odkaz objevuje mezi posledními, nikdo se k němu už „neprokliká“. V oblasti marketingu má franchisový řetězec kromě dostatku peněžních prostředků na kampaně ještě jednu velkou výhodu. Čím více provozoven je do něj začleněno, tím větší důvěru v rodičích vyvolává. Domnívají se totiž, že když tyto školky a jesle navštěvuje tak velké množství dětí, mají určitě velmi dobře propracovaný program a kvalitní personál, jinak by přece tolik rodičů nevyužívalo jejich služby. Navíc při velkém počtu provozoven se mohou informace o školce šířit také pomocí metody „word of mouth“. Vzhledem k tomu, že jsem sama matkou malého dítěte, vím, jak důležitou roli právě tato marketingová metoda v zákaznickém segmentu maminek hraje. Pokud nějaká maminka uslyší na pískovišti od své známé, že její dítě do dané mateřské školy dochází a je tam spokojené, významně roste pravděpodobnost, že do této školky umístí svého potomka také. V teoretické části práce jsem uvedla, že franchisový podnik je možné založit dvěma způsoby. Buď podnikatel hned od počátku vystupuje v roli franchisora a buduje franchisový řetězec, nebo se takto rozhodne až po určité době úspěšného samostatného podnikání. Tyto dva postupy lze samozřejmě aplikovat i na franchisový řetězec mateřských škol či jeslí. Obvykle ale platí, že budoucí franchisor před založením franchisového řetězce už nějaké podnikatelské zkušenosti z oblasti předškolního vzdělávání má, ať už jako samostatný podnikatel provozující soukromou mateřskou školu, nebo jako franchisant jiného řetězce. Když někdo nejdříve působí jako franchisant a po vypršení franchisingové smlouvy (a dalších lhůt stanovených v konkurenční doložce) se rozhodne postavit do role franchisora, může díky cenným zkušenostem vybudovat úspěšný řetězec. Ví totiž, jak franchisová spolupráce celkově funguje, jaké služby franchisanti od poskytovatele franchisy očekávají a požadují, jaké poplatky jsou těmto službám úměrné, a hlavně se může vyvarovat chyb, kterých se dopustil bývalý řetězec.

52

Pokud je některý podnikatel vlastnící soukromou školku či jesle ve svém počínání úspěšný, začne hledat cesty růstu svého podniku. Může samozřejmě založit další vlastní pobočku, ale tato cesta obvykle bývá kapitálově náročná. Naproti tomu franchising mu nabízí poměrně efektivní způsob expanze. Za léta provozu svůj podnikatelský koncept zdokonalil natolik, že ho lze předávat dalším zájemcům. Franchising navíc otevírá možnosti expanze i mimo Prahu do regionů, kde se dá těžit z franchisantových znalostí místního trhu. Touto cestou se například vydal franchisový řetězec mateřských škol KinderGarten. Ještě před několika lety čítal pouze několik poboček na území Prahy, ale postupně se rozrostl nejdříve do okolních obcí, v současnosti má své provozovny v Brně, Mladé Boleslavi nebo v Liberci52 a chystá se rozšířit své služby i do Plzně, Karlových Varů, Jindřichova Hradce či Ostravy53. Jestliže vše shrnu, myslím si, že franchisingový koncept mateřské školy a jeslí může být úspěšný. Má totiž co nabídnout oběma stranám franchisingového vztahu. Příjemce franchisy získá osvědčený podnikatelský koncept a cennou podporu ze strany franchisora, která mu umožní vyvarovat se řady chyb a navíc zajistí účinnější oslovení budoucí klientely. Poskytovatel franchisy zase může na druhou stranu ve franchisantech objevit nadšené partnery, s jejichž pomocí bude rychle expandovat a tím zvyšovat povědomí o svém vlastním podniku, což bude jen podporovat sílu značky.

52

Naše školky. In: KinderGarten [online]. © 2010 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.kindergarten.cz/cs/pobocky 53 Franchise KinderGarten. In: KinderGarten [online]. © 2010 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.kindergarten.cz/cs/clanek/franchise

53

8 Aplikace franchisingu na vybraný koncept mateřské školy a jeslí Dříve, než přistoupím k vlastnímu popisu zvolené franchisy a jejímu hodnocení, chtěla bych zde zmínit určité skutečnosti, které do značné míry ovlivnily můj další postup při psaní diplomové práce. Když jsem koncem loňského jara hledala soukromou mateřskou školu zabývající se franchisingem jako vhodného partnera pro mou diplomovou práci, oslovila jsem nejdříve společnost KinderGarten, kterou jsem již několikrát zmiňovala výše. Tento řetězec školek jsem již znala z dřívější doby, neboť jedna z jeho poboček sídlí nedaleko mého bydliště. Bohužel mou žádost o spolupráci tato firma zamítla z důvodu plánované další expanze a nedostatku času. Hledala jsem tedy dál a narazila na mateřskou školu, která tou dobou sestávala ze dvou vlastních poboček (ačkoliv na webových stránkách byly uváděny tři) a chystala se vydat na cestu franchisingu. Oslovila jsem jejího majitele a on mou žádost s nadšením přijal. Počátkem léta jsem měla s majitelem dvě schůzky, kde mi sdělil základní informace o svém franchisovém podniku, představil marketingovou koncepci a přislíbil nahlédnutí do manuálu a franchisingové smlouvy. Před začátkem školního roku proběhly dny otevřených dveří nově otevíraných provozoven, které jsem rovněž navštívila. Zde už se mnou majitel tak mile nejednal, zprvu přislíbené nahlédnutí do příručky a smlouvy rázně zamítl s odůvodněním, že jde o příliš důvěrné informace. Postupem času přestal reagovat i na mé dotazy prostřednictvím emailu, až se odmlčel úplně. Nezbylo mi než zapátrat na internetu, kde jsem posléze objevila poměrně překvapivou zprávu, a to sice že všichni tři franchisanti opustili jeho řetězec a společně si založili vlastní síť školek. Podařilo se mi kontaktovat jednoho z bývalých franchisantů, jenž mi sdělil řadu zajímavých informací o vývoji této franchisové spolupráce a navíc mi poskytl k nahlédnutí různé dokumenty, včetně franchisingové smlouvy nebo podaných žalob. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla, že ve své práci nebudu jméno mateřské školy ani franchisora zmiňovat (ačkoliv jsem to měla od něho zpočátku dovoleno), stejně tak nebudu uvádět jména franchisantů ani další údaje vedoucí k možné identifikaci. V dalším textu budu tedy tento řetězec označovat smyšleným jménem, například 54

Klokánkova školka a jesle, stejně tak o franchisorovi budu hovořit jako o panu Novákovi, abych předešla případné konfrontaci. Jednotlivé atributy franchisového systému popíšu tak, jak mi byly prezentovány ještě během trvání franchisové spolupráce se zmíněnými třemi franchisanty a jak jsou uváděny v propagačních materiálech, neboť to odráží vizi, jak měl celý systém fungovat. Tento popis mi zároveň poskytne podklady pro následné srovnání s realitou a zhodnocení projektu.

8.1 Představení Klokánkovy školky a jeslí Klokánkova školka a jesle je institucí zabývající se předškolním vzděláváním a výchovou, jež je určena pro děti od 12 měsíců do 7 let. Jejím záměrem je individuální přístup k dětem, díky kterému se pedagogové mohou dětem intenzivněji věnovat a lépe tak rozvíjet jejich talent a nadání. Právě rozvoj talentu je pro školku poměrně klíčový, ve spolupráci s Dětskou Mensou ČR, Centrem nadání a Asociací předškolního vzdělávání dokonce vytvořila speciální program Clever, jehož prostřednictvím dochází u dětí ke zvyšování intelektových schopností. Výuka ve školce probíhá v českém i anglickém jazyce, díky čemuž je národností složení docházejících dětí velmi pestré. O děti se stará plně kvalifikovaný personál včetně rodilých mluvčích, v jeslích je zajištěna péče zdravotních sester. Kromě rozvíjení talentu a jazykových dovedností se školka zaměřuje i na umělecké a sportovní aktivity, které bývají průběžně zahrnovány do týdenního programu. Rodiče navíc jistě ocení možnost sledování dění ve školce prostřednictvím webkamery, nonstop otevírací dobu nebo konzultace s dětským psychologem či logopedem.

8.2 Historie konceptu Klokánkova školka a jesle působí na trhu od začátku školního roku 2009/2010, avšak zkušenosti pana Nováka s předškolním vzděláváním sahají až do roku 2005. Tehdy pracoval na pozici projektového manažera a posléze výkonného ředitele ve společnosti zabývající se předškolní výchovou, kde měl na starost rozvoj pobočkové a franchisové sítě. Když po necelých třech letech tento post opouštěl, čítala společnost celkem čtrnáct provozoven. Z firmy ale tak docela neodešel, neboť se stal jejím franchisantem vlastnícím dvě pobočky, jedna sídlila na Praze 6 a druhá nedaleko severního okraje Prahy.

55

Franchisové podnikání ve spolupráci s danou společností ale bylo poměrně problematické. Docházelo k různým průtahům, ať už marketingovým, personálním či provozním, nebo bylo obtížné kontaktovat kompetentní pracovníky, kteří by dokázali poskytnout odbornou pomoc. Při budování nových provozoven navíc nebyla dodržována územní exkluzivita, což zákonitě způsobovalo konkurenci uvnitř sítě. To vše mělo za následek, že téměř po roce spolupráce navštěvovalo obě pobočky dohromady pouze deset dětí a provoz byl ztrátový. Pan Novák se tedy rozhodl využít nedostatečně propracované franchisingové smlouvy (ve smlouvě chyběla například část řešící případný odchod franchisanta nebo konkurenční doložka, jež by franchisantovi zabraňovala podnikání v oboru po opuštění franchisové sítě) a od řetězce se spolu se svými dvěma provozovnami odtrhl. Následovalo přejmenování poboček na Klokánkovu školku a jesle, rebranding a další potřebné aktivity spojené s osamostatněním. Ačkoliv začátky nebyly jednoduché a provázela je řada komplikací, školka rychle získávala nové klienty a po půl roce samostatného působení se počet docházejících dětí zvýšil na šestinásobek původního počtu. Pan Novák už od počátku zamýšlel svoje podnikání rozšířit pomocí franchisingu. Měl dostatek zkušeností se zakládáním a provozem školek jak v roli zaměstnance, tak v postavení franchisanta, a proto se rozhodl, že se stane franchisorem a nabídne své know-how dalším zájemcům o podnikání v tomto oboru. Nejdříve ale bylo potřeba, aby se Klokánkova školka a jesle na trhu dobře etablovala a získala stabilní postavení, které by znamenalo silný argument pro budoucí franchisanty. Příprava na nabídku franchisové spolupráce trvala téměř rok. Kromě svých vlastních zkušeností využíval pan Novák při tvorbě franchisingového konceptu i cenných rad od České asociace franchisingu a jednal také s projektovým manažerem. Profil Klokánkovy školky a jeslí zahrnul do katalogu franchis inzerovaného na stránkách FranchisingINFO.cz a po určité době se mu začali ozývat první zájemci o franchisu. Je samozřejmé, že zdaleka ne všichni byli vhodnými adepty na tento typ spolupráce, ale po intenzivních jednáních probíhajících zhruba šest měsíců se mezi nimi našli tři, kteří se stali franchisanty Klokánkovy školky a jeslí. Dalších šest měsíců trvalo zaškolování a vyřizování všech potřebných formalit, až se na začátku

56

školního roku 2011/2012 otevřely brány nových provozoven a přivítali se v nich první dětští zákazníky. Co se z počátku jevilo jako úspěšně nastartovaná franchisová spolupráce, skončilo po pár měsících podnikání, jak už jsem zmínila výše, krachem a následným odtržením všech tří franchisantů od konceptu Klokánkovy školky a jeslí. O důvodech, jež k danému kroku vedly, posléze pohovořím v kapitole věnované hodnocení tohoto franchisového projektu.

8.3 Franchisové produkty Klokánkova školka a jesle nabízí franchisantům hned několik forem spolupráce na výběr. Mohou si vybrat, zda budou provozovat jen mateřskou školu pro děti od tří let, nebo zda otevřou i jesle pro dětí starší jednoho roku, jestli výuka poběží pouze v angličtině, nebo v češtině v kombinaci s lekcemi angličtiny, a v neposlední řadě si také mohou zvolit, zda budou svým klientům nabízet jen standardní rozsah služeb, nebo jim budou poskytovat i exkluzivní služby, například v podobě rozšířené otevírací doby či sledování dění ve školce online. Volba konkrétní verze produktu představuje jeden z klíčových faktorů rozhodujících o úspěchu či neúspěchu podnikání, a tak je učiněna až po důkladné marketingové studii zkoumající potřeby dané lokality. Na dalších řádcích popíšu jednotlivé nabízené franchisové produkty:

Active Verze Active představuje anglickou mateřskou školu, kde výuka probíhá pouze v angličtině za přítomnosti rodilých mluvčích, možná je ovšem i jiná jazyková mutace. Kromě angličtiny je rovněž kladen důraz na sportovní a umělecké aktivity a na rozvoj intelektu dítěte prostřednictvím programu Clever. Školka je určena pro děti ve věku od tří do sedmi let, přičemž na jednoho pedagoga připadá průměrně pouze šest dětí, aby byl zajištěn dostatečně individuální přístup. Tento typ produktu je vhodný pro lokality se spádovou oblastí minimálně 100 000 obyvatel, kde doba jízdy autem či MHD nepřesáhne půl hodiny.

57

Classic Tento produkt také představuje mateřskou školu pro děti od tří do sedmi let, ovšem s tím rozdílem, že výuka je vedena v češtině. Angličtina se vyučuje pouze třikrát až pětkrát do týdne v dopoledních blocích v závislosti na věku a pokročilosti dětí, samozřejmostí je přítomnost rodilého mluvčího. Na jednoho učitele zde průměrně připadá deset dětí. I tato verze je doplněna o sportovní a umělecké aktivity a rozvoj intelektu programem Clever. Tato verze školky se hodí především do příměstských zón a satelitních městeček, případně do lokalit se spádovou oblastí kolem 50 000 obyvatel.

Exclusive Verze Exclusive je spojena se širokou škálou nadstandardních služeb pro náročnou klientelu. Funguje 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a 365 dní v roce, a proto jsou její prostory uzpůsobeny k nejrůznějším aktivitám v denním i nočním režimu. Výuka probíhá výhradně v angličtině a klade si za cíl nabídnout co nejpestřejší program rozvíjející všechny oblasti dětské osobnosti. Představuje kombinaci jeslí, školky, ale také volnočasového zařízení určeného dětem předškolního a školního věku, jež nabízí řadu kroužků a zájmových aktivit pro své klienty. Tato varianta je ideální pro velká města, jakými jsou Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, České Budějovice, Liberec, Olomouc nebo Hradec Králové.

Mini Na rozdíl od výše uvedených variant, tento typ produktu představuje jesle pro děti ve věku od dvanácti měsíců do tří let. Děti se zde učí základním dovednostem, osvojují si hygienické návyky, zdokonalují své komunikační schopnosti a zvykají si na život v kolektivu vrstevníků. To vše se děje prostřednictvím her a písniček v příjemném prostředí respektujícím jejich individualitu. Vzhledem k akutnímu nedostatku jeslí je tento produkt vhodný pro celou Českou republiku.

BabyCafé Tato verze představuje nejjednodušší formu co se týče náročnosti na vstupní investici a potřebné doby pro přípravu na zprovoznění. Je určeno dětem ve věku od jednoho do deseti let a představuje volnočasové výchovně-vzdělávací centrum spojující prvky 58

jeslí, školky a hlídacího centra, jež umožňuje flexibilní docházku. Nabízí dětem sportovní a umělecké aktivity či jazykovou výuku a rodičům na druhou stranu dává možnost vzájemného setkávání, výměny zkušeností a rad a dále také konzultace s dětským psychologem nebo logopedem. BabyCafé je určeno pro lokality se spádovou oblastí nad 10 000 obyvatel s dobrou dopravní dostupností.

Firemní školka Tento produkt je určen firmám, jež zvažují zřízení vlastního předškolního zařízení pro děti svých zaměstnanců.

Franchisantem se v tomto případě ideálně stává přímo

společnost zaměstnavatele, neboť tak je dosaženo nejefektivnější spolupráce. Výhodou tohoto produktu je jeho značná flexibilita, neboť ho lze přizpůsobit přímo potřebám dané firmy (věkové složení dětí a jejich počet, jazyková mutace, skladba aktivit, standard služeb, otevírací doba atd.).

Obě dvě vlastní pobočky pana Nováka představují verzi Active v kombinaci s variantou Mini, jedná se tedy o anglické školky s jeslemi a nabízejí tak své služby dětem od jednoho roku do sedmi let. Oproti tomu každá ze tří vzniklých franchisových provozoven nabízela jiný sortiment služeb. V obci několik kilometrů od pražského Suchdolu vznikla dvojjazyčná školka a jesle (tzn. varianta Classic v kombinaci s Mini), na Praze 9 byla vybudována anglická školka s jeslemi (tzn. verze Active ve spojení s Mini) a na Praze 6 se otevřela mateřská škola a jesle ve variantě Exclusive pro náročnou klientelu. Produkty BabyCafé a Firemní školka zatím na své zprovoznění čekají, neexistuje k nim ani pilotní projekt.

8.4 Služby franchisantům Franchisor poskytuje franchisantům celou řadu služeb už od samého počátku spolupráce a je mu nápomocen během celé doby trvání franchisového vztahu. Aby bylo tohoto dosaženo, pan Novák se rozhodl přenechat řízení chodu vlastních poboček výkonné manažerce a svůj čas věnovat právě franchisantům. Každý franchisant získává prostřednictvím vstupního poplatku 200 hodin franchisorova času pro konzultace před i po otevření vlastní provozovny.

59

8.4.1 Výběr vhodné lokality a objektu Pokud není umístění mateřské školy či jeslí předem dáno (tzn. pokud franchisant nedisponuje vlastním objektem odpovídajícím potřebám předškolního zařízení), franchisor pomáhá s výběrem nejvhodnější lokality. Ta by měla mít dostatečně velkou spádovou oblast, aby zajistila potřebný počet dětských klientů, a zároveň musí být dobře dopravně dostupná, díky čemuž se může rozšířit okruh dojíždějících dětí. Pan Novák zatím počítá s expanzí na území Prahy a okolních obcí. Má k dispozici demografické studie vývoje porodnosti a migrace obyvatelstva pro Prahu a Střední Čechy, a tak dokáže odhadnout velikost poptávky po místech v jeslích a školkách na několik let dopředu. Kromě výběru lokality franchisor pomáhá franchisantům i s vyhledáním vhodného objektu. Pozornost je třeba zaměřit na velikost a dispoziční řešení vnitřních prostor, plochu pozemku a konkrétní umístění v dané lokalitě. Podcenit by se neměli ani budoucí sousedé, neboť ty může dětské výskání a obecně zvýšený hluk spojený s chodem školky obtěžovat a následně pak mohou provoz školky různě komplikovat například stěžováním si na úřadech a podobně. Vybraná nemovitost musí splňovat náročné legislativní podmínky stanovené vyhláškou č. 410/2005 o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých a její novelizací č. 343/2009. Tato vyhláška mimo jiné stanovuje požadavky na rozlohu pozemku a venkovního hřiště, podlahovou plochu herny, ložnice a šatny, použité materiály, velikost nábytku uzpůsobenou výšce dětí, přirozené a umělé osvětlení, mikroklimatické podmínky a větrání, úklid, skladování a výměnu lůžkovin, počet a umístění hygienických zařízení, zásobování vodou atd.54 Pan Novák za léta působení v předškolních zařízeních tyto předpisy dobře zná a může být tak franchisantům nápomocný při jejich plnění. Ví, na které úřady zajít a v jakém pořadí (hygienická stanice, hasiči, dopravní úřad, referát životní prostředí, stavební a nakonec živnostenský úřad), aby nedocházelo ke zbytečným průtahům při získávání potřebných povolení ke zprovoznění školky či jeslí. Dobrým vodítkem, co 54

Česko. Vyhláška č. 343 ze dne 25. září 2009, kterou se mění vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých. In: Epravo.cz. 2009. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirkazakonu/vyhlaska-ze-dne-25-zari-2009-kterou-se-meni-vyhlaska-c-4102005-sb-o-hygienickychpozadavcich-na-prostory-a-provoz-zarizeni-a-provozoven-pro-vychovu-a-vzdelavani-deti-amladistvych-17394.html

60

se týče požadavků na dispozice a vybavení školky, je návštěva v již fungující pobočce, kde se franchisant může dostatečně inspirovat a zařízení pak ve vlastní provozovně „okopírovat“. Franchisor navíc dokáže zajistit centrální dodávku nábytku na míru přímo od výrobce nebo má rámcové dohody s velkoobchody umožňující nákup vybavení za výhodnější ceny. Ne každá stavba svým dispozičním řešením a vnitřním vybavením rovnou odpovídá potřebám školky či jeslí a hlavně dané legislativě. Řada nedostatků se však dá odstranit pomocí stavebních úprav, ať už se jedná o příčky mezi místnostmi kvůli velikosti jednotlivých tříd nebo o množství a rozmístění umyvadel a toalet podle počtu dětí. Pan Novák disponuje kontakty na ověřené stavební firmy, jež potřebné adaptační práce a rekonstrukce provádějí, a navíc je u nich schopen vyjednat příznivější cenu. Pozor je ale třeba dávat v případech, kdy se franchisant nestane vlastníkem nemovitosti, ale bude pouze jejím nájemcem. V takové situaci je nutné mít možnosti stavebních úprav v nájemní smlouvě náležitě ošetřeny, aby se předešlo následným komplikacím během trvání i po ukončení nájemního vztahu. Franchisor proto asistuje při sepisování nájemní smlouvy a dává franchisantovi potřebné konzultace. Zvolený objekt musí odpovídat nejen přísným legislativním předpisům, ale také představám rodičů a dětí jako budoucích klientů školky či jeslí. Rodiče jistě ocení velkou zahradu, na kterou bude možné umístit herní prvky jako pískoviště, klouzačky, prolézačky nebo trampolíny a jež bude dětem poskytovat bezpečný prostor pro pobyt venku. Výhodou je rovněž umístění nemovitosti v klidnější části obce s malou intenzitou silničního provozu, kde děti nebudou dýchat výfukové plyny a kde nehrozí nebezpečí dopravní nehody při procházce. Pozornost je třeba věnovat i možnostem parkování. Obzvlášť ráno, kdy řada dětí přichází do školky ve stejnou hodinu, je třeba počítat se zvýšeným dopravním ruchem, a je proto nutné zajistit dostatečný počet parkovacích míst, aby auta neblokovala přilehlou ulici.

8.4.2 Volba vhodného franchisového produktu Franchisové produkty, jež Klokánkova školka a jesle nabízí, jsem již popsala výše. Dosud realizovanými produkty jsou jesle, bilingvní mateřská škola a školka ryze anglická. Volba konkrétního franchisového produktu je strategická a vyžaduje důkladnou konzultaci s franchisorem, jenž může franchisantovy představy nasměrovat na správnou cestu. Podnikatel má určitou vizi o své budoucí provozovně, chce 61

například otevřít klasickou mateřskou školu doplněnou o výuku angličtiny, ale na základě informací poskytnutých franchisorem a získaných během návštěvy v již fungující pobočce může své představy přehodnotit a nakonec se rozhodnout pro anglickou školku v kombinaci s jeslemi pro mladší děti. Klíčovým vodítkem pro volbu konkrétního franchisového produktu je marketingový průzkum v předem vytipované lokalitě, jenž si klade za cíl zmapovat poptávku a definovat potřeby potenciální klientely. Pan Novák přisuzuje tomuto marketingovému průzkumu velký význam a snaží se do něj aktivně zapojit i budoucí franchisanty. Ti mají za úkol obcházet místní dětská hřiště, mateřská centra, koupaliště, parky, zkrátka všechna místa, kde je zvýšený výskyt maminek s malými dětmi a ptát se přímo jich, o jaké služby by měly případně zájem. Dalším úkolem je navštívit ostatní školky v okolí, ideálně „v přestrojení“ za potenciálního klienta, neboť jen tak lze získat dostatek informací pro zhodnocení konkurenceschopnosti vlastního předškolního zařízení v dané lokalitě. Aktivní účast franchisanta na průzkumu má dvě důležité role. Pro příjemce franchisy představuje cennou lekci, že ne vše získá prostřednictvím franchisingu od franchisora „na klíč“, ale že nejlepších výsledků dosáhne vlastním přičiněním pod zkušeným vedením franchisora. Poskytovateli franchisy na druhou stranu nabídne informace, do jaké míry je franchisant ochoten se sám účastnit budování franchisové sítě. Dotazování rodičů jako možných klientů spolu se zhodnocením konkurence je poté doplněno studií demografického vývoje, počtu dětí na domácnost, struktury rodinných výdajů a rovněž ekonomickou silou domácností a jejich sociálním postavením. Tyto analýzy vypracovává sám franchisor a výsledná data pak dává k dispozici franchisantům. Z provedených šetření by mělo vyplývat, o jaký typ služeb bude v lokalitě největší zájem a jaké možnosti jsou v případě výše školného, jež přímo úměrně souvisí se standardem nabízených služeb. Výzkum dále odpoví na otázku týkající se životnosti školky či jeslí v dané lokalitě, jež by měla být minimálně šest let, jinak zde toto zařízení vůbec nemá smysl zakládat. První dva až tři roky existence dochází totiž pouze ke splácení vstupní investice a až následný provoz přináší kýžený zisk. Na základě provedeného marketingového průzkumu poté dává franchisor svému budoucímu partnerovi doporučení ohledně toho, jaký produkt by byl pro danou 62

lokalitu nejvhodnější. Samotné rozhodnutí, pro který z nabízených produktů si nakonec zakoupí licenci, už ovšem leží jen na franchisantovi, jenž tou dobou disponuje všemi subjektivními i objektivními informacemi. Jeho rozhodování tak bude bezesporu kvalitnější, než kdyby vycházel jen ze svých počátečních představ.

8.4.3 Personální poradenství a způsob školení Výběru personálu je třeba věnovat patřičnou pozornost, neboť do značné míry ovlivňuje spokojenost dětí ve školce. Pokud je dítě ve školce šťastné, jsou spokojení i rodiče a tuto informaci šíří dále mezi své známé, klientů tak pozvolna přibývá a spokojení jsou pak ve výsledku i franchisant s franchisorem. Výběr konkrétních zaměstnanců nechává pan Novák na jednotlivých franchisantech s tím, že pomáhá s vytvářením náborových inzerátů, jež pak zveřejňuje na serverech s nabídkami práce a na vlastních stránkách školky. Nápomocen je rovněž při vedení přijímacích pohovorů. Zaměstnance je třeba najímat postupně v souladu s narůstajícím počtem docházejících dětí, aby byl zachován standard šesti dětí na jednoho pedagoga v případě varianty Active nebo deseti dětí u varianty Classic. Nemá smysl mít hned při otevření nové školky pět pedagogů, když přijatých dětí je rovněž jen několik, to by jen prodražovalo počáteční ztrátový provoz. Nejdůležitějším z řad personálu je vedoucí učitel, a tak jeho volba podléhá franchisorovu schválení, nebo je do funkce dosazen přímo franchisorem. Pokud je otevření školky plánované na začátek školního roku, je nejlepší začít hledat vhodného uchazeče na post vedoucího učitele již od začátku zimy, aby nejpozději v březnu byla tato pozice obsazena. Tak časný výběr se může někomu jevit jako zbytečný, ale musíme si uvědomit, že první vlna zápisů dětí do školky probíhá právě na přelomu března a dubna, kdy jsou již známy výsledky přijímacího řízení do státních mateřských škol. Rodiče, kteří zde se svou žádostí neuspěli, se pak obrátí na soukromou školku, a proto je nutné, aby v této době již školka měla svého vedoucího učitele, jenž by mohl rodičům prezentovat aktivity a služby dané školky. Franchisor zajišťuje všem učitelům počáteční i průběžné školení. Jelikož Klokánkova školka a jesle disponuje svým vlastním vzdělávacím programem, je třeba, aby si ho pedagogové důkladně osvojili a mohli tak dětem poskytovat garantovaný standard ve vzdělávání. Těchto školení se účastní rovněž franchisant, aby věděl, co má 63

od svých zaměstnanců při výuce vyžadovat a také aby mohl vzdělávací program představit rodičům. Samotný franchisant podstupuje sérii školení typických pro franchising, kde získává znalosti ohledně vedení provozovny, marketingu, účetnictví, daní nebo právních aspektů. Nejedná se ale o školení v klasickém slova smyslu, protože pan Novák nejraději uplatňuje metodu „learning by doing“, kdy si franchisant osvojuje potřebné dovednosti takzvaně „za pochodu“. Děje se tak například při návštěvě již fungujících poboček nebo v kanceláři franchisora, ale nejčastěji se čeká, až daná situace nastane přímo v otevírané provozovně a franchisor pak pomůže s řešením vzniklého problému. Smyslem je postupné předávání znalostí, kdy si franchisant uvědomí důležitost dlouhodobého vztahu.

8.4.4 Marketingová podpora Jak jsem se již několikrát zmínila, spatřuji právě v marketingu jednu z největších výhod franchisové spolupráce. Díky příspěvkům do marketingového fondu je k dispozici větší finanční rozpočet na marketingové aktivity, než jaký by byl schopný obstarat samostatný podnikatel, a navíc je možné čerpat ze znalostí a zkušeností franchisora. Sílu marketingu se pan Novák rozhodl nepodcenit a své aktivity v postavení franchisora orientoval právě tímto směrem. Již jsem se zmiňovala o počátečním marketingovém průzkumu sloužícím k objevení nejvhodnějšího produktu pro vytipovanou lokalitu, jemuž pan Novák přikládá velkou důležitost. Tímto úvodním průzkumem však marketingové snažení rozhodně nekončí. V dnešní době hraje v marketingu důležitou roli internet. Pan Novák čtvrtletně mapuje web, aby zjistil, co lidé nejčastěji vyhledávají v souvislosti se školkami, a tomu pak uzpůsobí obsah svých stránek. Kromě oficiálních stránek Klokánkovy školky a jeslí provozuje i pět podpůrných webů, které se tváří objektivně, ale ve skutečnosti mají za cíl vychválit Klokánkovu školku a jesle a přivést lidi na oficiální web školky. Pan Novák také aktivně využívá optimalizaci webových stránek pro vyhledávače SEO (z anglického „Search Engine Optimization“). Tato optimalizace si klade za cíl, že po zadání klíčových slov do vyhledávače (v našem případě například „školka“, „jazyková školka“ nebo „jesle“) se odkaz na stránky Klokánkovy školky a 64

jeslí objevuje mezi prvními výsledky, což výrazně zvyšuje šance na otevření právě těchto stránek a následné získání nových klientů. Pan Novák šel ještě dál, když na svůj web do sekce Klokánkova studovna umístil vedle všeobecných informací typu výše rodičovského příspěvku či daňová sleva na dítě také informace o celé řadě školek napříč Prahou a okolními obcemi. Na první pohled se může zdát, že tak chtěl rodičům poskytnout ucelený přehled školek v okolí, ale ve skutečnosti je za tím promyšlený kalkul. Díky tomu, že jeho stránky obsahují klíčová slova pro vyhledávače v podobě názvů konkurenčních školek, objevuje se odkaz na Klokánkovu školku a jesle hned v závěsu pod odkazem na skutečně hledanou školkou. Pokud rodiče nabídka tohoto zařízení neosloví, otevřou další stránku ve vyhledávači a opět se tak dostanou na web Klokánkovy školky a jeslí, kde na ně už lze cíleně působit a snažit se o to, aby se z nich stali noví klienti. Během jara a léta 2011, kdy se chystalo otevření tří nových franchisových poboček, zahájil pan Novák intenzivní kampaň. Reklama na Klokánkovu školku byla otištěna v deníku MF DNES a v časopisech Maminka, Moje Zdraví nebo Moje psychologie. O školce běžela reportáž v rádiu na vlnách Českého rozhlasu, hovořilo se o ní i na TV Prima v pořadu VIP zprávy, neboť do této školky chtěla umístit své děti i jedna nejmenovaná česká celebrita. Bylo natočeno speciální promovideo, které se objevilo hned na úvodní stránce Klokánkovy školky a jeslí. V létě probíhaly v provozovnách dny otevřených dveří, kde se dětem rozdávala řada reklamních předmětů s logem Klokánkovy školky a jeslí, například trička, balonky nebo bublifuky. V okolí otevíraných školek byly rozvěšeny reklamní plachty a rodičům se na hřištích rozdávaly letáky. Takto intenzivní kampaň byla sice finančně poměrně náročná, ale díky ní navštívila dny otevřených dveří velká spousta rodičů s dětmi, z nichž mnozí podepsali smlouvu rovnou na místě.

8.4.5 Ostatní služby Kromě výše uvedených služeb pan Novák rovněž poskytuje součinnost při komunikaci s potenciálními klienty. V případě, že se ozve nový zájemce o umístění dítěte do školky, je ideální, když ho školkou provede právě pan Novák. Z jeho statistiky vyplývá, že v takové situaci připadá na 2,5 zájemce 1 podepsaná smlouva (pokud školkou provází franchisant, tak je úspěšnost podepsání smlouvy 1:4, a pokud

65

vedoucí učitelka, tak 1:9). Rodičům rovněž rozesílá informační mail a dále pravidelný newsletter s novinkami ohledně dění ve školce. Pan Novák dává svým franchisantům k dispozici také vzory pracovních smluv a smluv o umístění dítěte ve školce nebo v jeslích. Znění těchto smluv je závazné a představuje součást jeho know-how. K dalším službám se řadí například právní, daňové a účetní poradenství či administrativní podpora.

8.5 Předpokládaný průběh spolupráce Pro zájemce o franchisu Klokánkovy školky a jeslí je přímo na webu umístěn kontaktní formulář, který je absolutně nezávazný pro obě strany. Na jeho základě si pak franchisor domluví s potenciálním franchisantem úvodní schůzku, jejíž náplní je vzájemné seznámení a představení rámcových podmínek spolupráce. Následuje další schůzka, během které dojde k podpisu dohody o mlčenlivosti a k obeznámení zájemce s provozem zvoleného produktu včetně předložení modelového hospodaření. Diskutovány jsou rovněž organizační, zřizovací a provozní náležitosti. Je třeba zde uvést, že za každou hodinu konzultací si pan Novák účtuje 1000 Kč, přičemž pokud nakonec dojde k podpisu smlouvy, uhrazené částky se započítávají do vstupního franchisového poplatku. Pokud jsou reakce na úvodní schůzky u obou stran pozitivní, dochází k podpisu předběžné franchisingové smlouvy. Nejideálnější je stihnout podpis této smlouvy do přelomu roku, neboť pak jsou optimálně načasovány další návazné aktivity, jako je výběr vedoucího učitele nebo marketingová kampaň. S podpisem předběžné smlouvy se pojí i úhrada 50 % vstupního poplatku. Výše vstupního poplatku se liší podle typu zvoleného produktu, například verze Mini v kombinaci s Classic stojí 350 000 Kč a v kombinaci s Active 400 000 Kč, varianta Exclusive je spojena se 750 000 Kč (tyto možnosti uvádím záměrně, neboť odpovídají vzniklým franchisovým pobočkám). Po podpisu předběžné smlouvy je vypracován podrobný marketingový průzkum, jak jsem ho popsala výše, jehož cílem je volba nejvhodnějšího produktu pro potřeby dané lokality. Budoucí franchisant má možnost navštívit síť fungujících poboček a také se rámcově seznamuje s obsahem manuálu. Zhruba po třech měsících následuje podpis finální franchisingové smlouvy a úhrada zbývajících 50 % vstupního poplatku, franchisant rovněž začíná hradit marketingový poplatek ve výši 3000 Kč 66

měsíčně. Ideální načasování tohoto podpisu je během začátku jara, kdy probíhá první vlna zápisů dětí do školky. Poté, co je podepsána finální smlouva, je nutné získat všechna potřebná úřední povolení ke zprovoznění školky, dále probíhají nejrůznější školení franchisanta a jeho personálu a také je vedena intenzivní marketingová kampaň orientovaná na nábor klientů. Tato kampaň hraje velmi důležitou roli, neboť pro přežití školky je klíčové, aby měla při zprovoznění alespoň dvanáct podepsaných smluv, přičemž minimálně osm dětí by mělo do školky docházet ihned od zahájení provozu. Samotné otevření školky je vhodné směřovat na léto, nejdéle na začátek školního roku, kdy probíhá druhá vlna zápisů. Se zahájením provozu se pojí také začátek placení průběžného poplatku, který je stanoven na 10 000 Kč měsíčně nebo 7 % z obratu pro prvních šest měsíců provozu, poté dochází k navýšení na 15 000 Kč měsíčně (7 % z obratu zůstává), přičemž platí vždy vyšší varianta. Marketingový poplatek zůstává nejdříve na 3 000 Kč měsíčně a po šesti měsících roste na 5 000 Kč měsíčně. Nejpozději do tří měsíců od podpisu franchisingové smlouvy by měl franchisant získat jeden exemplář provozní příručky. Proto je vhodné smlouvu podepsat ještě během jara, aby měl franchisant manuál k dispozici dříve, než samotnou školku otevře. Je povinností franchisanta, aby se zněním manuálu dobře seznámil své pracovníky a dohlížel na jeho řádné plnění. Intenzivní spolupráce franchisora a franchisanta otevřením školky nekončí. Franchisor organizuje pravidelná čtvrtletní setkání, během kterých dochází ke sdělování nových informací a poznatků v rámci franchisové sítě. Je sledován vývoj tržních podmínek, aby mohlo být v případě potřeby včas reagováno na změny. V rámci neustálého zkvalitňování služeb franchisant minimálně jednou ročně distribuuje mezi své klienty anketní dotazník, jehož cílem je monitorování přání a potřeb klientů, a na základě zjištěných výsledků vypracuje s franchisorem potřebná opatření. Franchisor v součinnosti s franchisantem upravuje obsah webu, zveřejňuje na něm jídelníček nebo přehled absolvovaných aktivit spolu s fotkami. Franchisant poskytuje franchisorovi různé měsíční, čtvrtletní a roční výkazy týkající se hospodaření provozovny nebo docházky dětí, jednou ročně je pak povinen předložit výroční zprávu o obratu. Tím vším je zajišťován neustálý kontakt mezi smluvními partnery. 67

Tato část diplomové práce byla utajena.

68

Tato část diplomové práce byla utajena.

69

Tato část diplomové práce byla utajena.

70

Tato část diplomové práce byla utajena.

71

Tato část diplomové práce byla utajena.

72

Tato část diplomové práce byla utajena.

73

Tato část diplomové práce byla utajena.

74

Tato část diplomové práce byla utajena.

75

Tato část diplomové práce byla utajena.

76

Závěr Svou diplomovou práci jsem rozdělila do dvou samostatných celků. Abych mohla zhodnotit fungování konkrétního franchisingového konceptu, bylo nejdříve třeba načerpat teoretické poznatky z oblasti franchisingu. Odborná literatura zabývající se touto problematikou je v dnešní době poměrně dobře dostupná, lze čerpat jak ze zahraničních publikací, tak z původních knih od českých autorů. Vzhledem k narůstající popularitě tohoto způsobu podnikání nalezneme i na internetu řadu stránek věnovaných právě franchisingu v aplikaci na české podnikatelské prostředí, jmenujme za všechny například stránky České asociace franchisingu nebo web FranchisingINFO.cz. V teoretické části práce jsem nejdříve vymezila základní pojmy týkající se franchisingu, které jsem poté používala ve své práci. Uvedla jsem několik nejznámějších definic franchisingu a shrnula, co mají společné. Představila jsem také jednotlivé druhy franchisingu podle různých způsobů klasifikace. Další kapitolu jsem věnovala výhodám a nevýhodám franchisingu pro oba partnery, ale také pro ekonomiku jako celek. Z pohledu franchisora lze za hlavní výhody považovat rychlou expanzi bez nutnosti velké kapitálové investice (a to i na vzdálené trhy), posílení pozice na trhu a příjmy v podobě franchisových poplatků; k nevýhodám naopak patří výchova možného budoucího konkurenta, nemožnost řídit franchisovou provozovnu jako svou vlastní a riskování své dobré pověsti. Mezi výhody pro franchisanta řadíme možnost využívat ověřený podnikatelský koncept se všemi jeho atributy, všestrannou podporu ze strany franchisora a snížení podnikatelské rizika; za nevýhody můžeme považovat nutnost hrazení franchisových poplatků, nemožnost realizovat vlastní podnikatelské plány a kontrola ze strany franchisora. Z makroekonomického pohledu znamená franchising rozvoj malých a středních podniků, jež pomáhají stabilizovat ekonomiku a vytvářet nová pracovní místa, na druhou stranu může docházet k monopolizaci určitých sektorů ekonomiky se všemi jejími negativními důsledky. Spotřebitelům franchising přináší lepší dostupnost výrobků a služeb, snazší orientaci v nabídce a také záruku kvality. Zbývající část teorie jsem věnovala postupu při budování franchisové sítě. Nejdříve je nutné stanovit samotnou koncepci budoucího franchisového podniku, zjednodušit systém řízení, zanalyzovat trh a sestavit jedinečný a konkurenceschopný sortiment. Tuto podnikatelskou koncepci je poté nutné dobře odzkoušet na pilotním 77

provozu a vše je nakonec třeba zapsat do provozní příručky neboli manuálu, jež bude sloužit jako návod příjemcům franchisy. Nejdůležitějším dokumentem celého vztahu je pak franchisingová smlouva, která stanovuje veškerá práva a povinnosti zúčastněných stran a jejíž přípravě je třeba věnovat náležitou pozornost. V praktické části práce jsem se nejdříve věnovala situaci v oblasti předškolní výchovy. Vzhledem k vývoji porodnosti a nedostatečné kapacitě státních mateřských škol jsem dospěla k názoru, že soukromé školky zde mají své místo, neboť mohou zaplnit velkou mezeru na trhu a ani po opadnutí boomu v porodnosti se o svou pozici nemusejí bát, pokud budou nabízet široké spektrum služeb ať už v podobě jazykové výuky, rozšířené otevírací doby nebo služeb šitých na míru konkrétní firmě. Ještě příznivější klima nabízí soukromým subjektům sektor jeslí, neboť stát zde zvládá pokrýt jen malou část poptávky a vzhledem ke změnám legislativy v rámci prorodinné politiky bude jesle vyhledávat stále více rodičů. V další kapitole jsem hodnotila vhodnost franchisy pro podnikání v oblasti předškolního vzdělávání. Pro začínající podnikatele je určitě výhodnější, když se obrátí na zkušeného franchisora, neboť se tak mohou vyvarovat řady chyb. Franchisor jim navíc obstará kontakty na dodavatele a pomůže s obstaráváním potřebných povolení, ovšem za cenu franchisových poplatků. Jeden z největších přínosů franchisové spolupráce pro obě strany spatřuji v marketingu, neboť díky prostředkům v marketingovém fondu je zajištěna efektivní propagace, prostřednictvím většího počtu provozoven zapojených do řetězce roste síla značky a navíc může účinně fungovat metoda šíření informací „word of mouth“. V následující části jsem již mohla přistoupit k samotnému hodnocení vybraného konceptu mateřské školy a jeslí. Nejdříve jsem školku představila, popsala jednotlivé nabízené produkty a uvedla služby poskytované franchisantům v té formě, jak mi bylo vše prezentováno během mých setkání s franchisorem. Skutečný vývoj spolupráce byl ale zcela odlišný a díky ochotě jednoho z franchisantů jsem mohla získat podklady pro zhodnocení reality. Nadějně vyhlížející franchisingový koncept mateřské školy a jeslí skončil z řady důvodů krachem a nezbývá než si vzít z celé situace ponaučení, že do podnikání se musí člověk pouštět s rozmyslem, obklopen kompetentními a důvěryhodnými partnery. Závěrem mohu říci, že cíl mé práce v podobě teoretické charakteristiky franchisingu a následného zhodnocení vybraného konceptu byl naplněn.

78

Seznam literatury Knihy 1. LOMBART, Andre a Dominique SERVAIS. Le Tour de la Franchise en 60 questions [online]. Liege: Edipro, 2006 [cit. 2011-10-20]. ISBN 978-2-930287-027. Dostupné z: http://books.google.cz/books?id=O5AmlVqUxAC&printsec=frontcover&dq=la+franchise&hl=cs&sa=X&ei=ZorjT 66bA8K6-Ab2PjJAw&ved=0CFEQ6wEwBQ#v=onepage&q=la%20franchise&f=false 2. MENDELSOHN, Martin a David ACHESON. Franchising - moderní forma prodeje. 1. vyd. Praha: Management Press, 1994. ISBN 80-85603-54-3. 3. MENDELSOHN, Martin. The Guide to Franchising [online]. 7. vyd. London: Thomson Learning, 2005 [cit. 2011-10-20]. ISBN 1-84480-162-4. Dostupné z: http://books.google.cz/books?id=v_RandLSSDAC&printsec=frontcover&hl=cs&s ource=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false 4. NORMAN, Jan. What No One Ever Tells You About Franchising [online]. Chicago: Kaplan Publishing, 2006 [cit. 2011-10-20]. ISBN 1-4195-0613-7. Dostupné z: http://books.google.cz/books?id=9bRpT6LJtjEC&printsec=frontcover&hl=cs&so urce=gbs_ViewAPI&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false 5. PRAŽSKÁ, Lenka a Jiří JINDRA a kol. Obchodní podnikání: Retail management. 2. přepracované vyd. Praha: Management Press, 2002. ISBN 80-7261-059-7. 6. ŘEZNÍČKOVÁ, Martina. Franchising: Podnikání pod cizím jménem. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009. ISBN 978-80-7400-174-1. 7. SHERMAN, Andrew J. Franchising & Licensing: Two Powerful Ways to Grow Your Business in Any Economy [online]. 4. vyd. New York: Amacom, 2011 [cit. 2011-10-20]. ISBN -13: 978-0-8144-1556-6; ISBN-10: 0-8144-1556-3. Dostupné z: http://books.google.cz/books?id=GH3dBCuzKYwC&printsec=frontcover&dq=fra nchising&hl=cs&sa=X&ei=mH_jT4O6M4HsgbYo8i_Aw&ved=0CEkQ6AEwAzgK#v=onepage&q=franchising&f=false

79

Časopisy 1. TURNEROVÁ, Lenka. 10 kroků k úspěšnému franchisingu - část 2. Start pro podnikání a franchising. 2011, č. 9. 2. PARUSOVÁ ZÍMOVÁ, Martina. Nová bloková výjimka pro franchisingové smlouvy. Start pro podnikání a franchising. 2010, č. 6. 3. Sedm hlavních chyb, kterých se vyvarovat při koupi franchisy. Start pro podnikání a franchising. 2011, č. 9. 4. Škola franchisingu. Start pro podnikání a franchising. 2011, č. 9.

Legislativní dokumenty 1. Česko. Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách. In: Businesscenter.cz. 2003. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ochranne_znamky/cast1.aspx 2. Česko. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. In: Businesscenter.cz. 1991. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/ 3. Česko. Zákon č.20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. In: Epravo.cz. 1966. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/zakon-o-peci-o-zdravi-lidu7042.html 4. Česko. Příloha č. 2 k zákonu č. 455/1991 Sb.: Živnosti vázané. In: Businesscenter.cz. 1991. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/priloha2.aspx 5. Česko. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. In: Businesscenter.cz. 1991. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/ 6. EU. Nařízení Komise (EU) č. 330/2010 ze dne 20. dubna 2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě. In: Businesscenter.cz. 2010. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/zakony/pravni-predpisy-eu/narizeni-komise-eu-c3302010-ze-dne-20-dubna-2010-o-pouziti-cl-101-odst-3-smlouvy-o-fungovanievropske-unie-na-kategorie-vertikalnich-dohod-a-jednani-ve-vzajemne-shode-161832.html 7. Česko. Vyhláška č. 343 ze dne 25. září 2009, kterou se mění vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých. In: Epravo.cz. 2009. Dostupné z: 80

http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/vyhlaska-ze-dne-25-zari-2009kterou-se-meni-vyhlaska-c-4102005-sb-o-hygienickych-pozadavcich-na-prostorya-provoz-zarizeni-a-provozoven-pro-vychovu-a-vzdelavani-deti-a-mladistvych17394.html 8. Česko. Vyhláška č. 410 ze dne 4. října 2005 o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých. In: Epravo.cz. 2005. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/vyhlaska-ze-dne-4-rijna-2005-ohygienickych-pozadavcich-na-prostory-a-provoz-zarizeni-a-provozoven-provychovu-a-vzdelavani-deti-a-mladistvych-14931.html 9. Česko. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. In: Businesscenter.cz. 1964. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcanzak/

Internetové zdroje 1. 2011 – Rekordní rok pro franchising v Česku. In: FranchisingINFO.cz [online]. 2008-2011 [cit. 2012-06-24]. Dostupné z: http://franchisinginfo.cz/clanek/1242/2011-rekordni-rok-pro-franchising-cesku/ 2. Databáze demografických údajů za obce ČR: Územní změny, počty obyvatel, narození, zemřelí, stěhování (1971-2010). In: Český statistický úřad[online]. © 2012 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm 3. Definice a pojmy ve franchisingu. In: Česká asociace franchisingu [online]. © 2005-2009 [cit. 2011-10-21]. Dostupné z: http://www.czechfranchise.cz/franchising/definice-a-pojmy-ve-franchisingu/ 4. Definice franchisingu. In: FranchisingINFO.cz [online]. © 2008-2011 [cit. 201110-20]. Dostupné z: http://franchisinginfo.cz/abc-franchisingu/4/definicefranchisingu/ 5. Dobrý čaj míří za oceán. In: FranchisingINFO.cz [online]. © 2008-2011 [cit. 2012-08-07]. Dostupné z: http://franchisinginfo.cz/clanek/143/dobry-caj-miriocean/ 6. Evropský kodex etiky franchisingu. In: Česká asociace franchisingu [online]. © 2005-2009 [cit. 2011-10-20]. Dostupné z: http://www.czechfranchise.cz/store/evropsky_kodex_etiky_franchisingu.pdf

81

7. Firemní školky v ČR. In: KinderGarten [online]. © 2010 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.kindergarten.cz/cs/firemni-skolky 8.

Tato část diplomové práce byla utajena. 9.

10. Franchise KinderGarten. In: KinderGarten [online]. © 2010 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.kindergarten.cz/cs/clanek/franchise 11. Franchising – co to je?. In: FranchisingINFO.cz [online]. © 2008-2011 [cit. 201110-20]. Dostupné z: http://franchisinginfo.cz/abc-franchisingu/2/franchising-co-toje/ 12.

13.

Tato část diplomové práce byla utajena.

14.

15. Jak funguje franchisový systém. In: Česká asociace franchisingu [online]. © 2005-2009 [cit. 2011-10-20]. Dostupné z: http://www.czechfranchise.cz/franchising/jak-funguje-franchisovy-system/ 16. Naše služby. In: Franchise & Retail Academy [online]. [cit. 2011-11-24]. Dostupné z: http://www.franchising-academy.cz/nase-sluzby/ 17. Naše školky. In: KinderGarten [online]. © 2010 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.kindergarten.cz/cs/pobocky 18. Nevýhody franchisingu pro franchisanta. In: FranchisingINFO.cz [online]. © 2008-2011 [cit. 2011-10-23]. Dostupné z: http://franchisinginfo.cz/abcfranchisingu/492/nevyhody-franchisingu-pro-franchisanta/ 19. Nevýhody franchisingu pro franchisora. In: FranchisingINFO.cz [online]. © 20082011 [cit. 2011-10-23]. Dostupné z: http://franchisinginfo.cz/abcfranchisingu/499/nevyhody-franchisingu-pro-franchisora/

82

20. Tato část diplomové práce byla utajena.

21. Porodnost a plodnost 2006 až 2010. In: Český statistický úřad [online]. © 2012 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/400811 22. Tato část diplomové práce byla utajena. 23.

24. Rodičovský příspěvek. In: Integrovaný portál MPSV [online]. © 2011 [cit. 201204-01]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/rodicovsky_prisp 25. Rodičovský příspěvek. In: Měšec.cz [online]. © 1998-2012 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/mzdy-a-duchod/socialni-podpora/socialnidavky/pruvodce/rodicovsky-prispevek/ 26. Rodina a ochrana práv dětí. In: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/4#sprr 27. Rozvoj franchisingu v Česku. In: FranchisingINFO.cz [online]. © 2008-2011 [cit. 2012-08-07]. Dostupné z: http://franchisinginfo.cz/abc-franchisingu/3/rozvojfranchisingu-cesku/ 28.

29.

Tato část diplomové práce byla utajena.

30.

83

31. Výhody franchisingu pro franchisanty. In: FranchisingINFO.cz [online]. © 20082011 [cit. 2011-10-23]. Dostupné z: http://franchisinginfo.cz/abcfranchisingu/491/vyhody-franchisingu-pro-franchisanty/ 32. Výhody franchisingu pro franchisora. In: FranchisingINFO.cz [online]. © 20082011 [cit. 2011-10-23]. Dostupné z: http://franchisinginfo.cz/abcfranchisingu/498/vyhody-franchisingu-pro-franchisora/ 33. Výkonové ukazatele 2007/08 – Kapitola B – Předškolní vzdělávání. In: Ústav pro informace ve vzdělávání [online]. [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://www.uiv.cz/clanek/705/1533 34. Výkonové ukazatele 2008/09 – Kapitola B – Předškolní vzdělávání. In: Ústav pro informace ve vzdělávání [online]. [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://www.uiv.cz/clanek/713/1806 35. Výkonové ukazatele 2009/10 – Kapitola B – Předškolní vzdělávání. In: Ústav pro informace ve vzdělávání [online]. [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://www.uiv.cz/clanek/726/2025 36. Výkonové ukazatele 2010/11 – Kapitola B – Předškolní vzdělávání. In: Ústav pro informace ve vzdělávání [online]. [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://www.uiv.cz/clanek/730/2117 37. Základní pojmy franchisingu. In: FranchisingINFO.cz [online]. © 2008-2011 [cit. 2011-10-21]. Dostupné z: http://franchisinginfo.cz/abc-franchisingu/5/zakladnipojmy-franchisingu/ 38. Zdravotnická ročenka Hlavního města Prahy 2009. In: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [online]. © 2010-2012 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/publikace/zdravotnicka-rocenka-hlavniho-mesta-prahy-2009 39. Zdravotnická ročenka Hlavního města Prahy 2010. In: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [online]. © 2010-2012 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/publikace/zdravotnicka-rocenka-hlavniho-mesta-prahy-2010

84