Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a účetnictví
Finanční analýza společnosti EUTIT s.r.o.
Diplomová práce
Autor:
Petra Hartlová Finance
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Petr Frýbl, CSc., MBA
Duben, 2011
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Mariánských Lázních dne 20.4.2011
Petra Hartlová
Poděkování: Ráda bych poděkovala vedoucímu diplomové práce Ing. Frýblovi, CSc., MBA za odbornou pomoc při zpracování diplomové práce. Dále chci poděkovat firmě EUTIT s.r.o. za věnovaný čas a poskytnuté podklady.
Anotace práce: Cílem diplomové práce je posoudit celkové finanční zdraví společnosti EUTIT s.r.o. na základě provedené finanční analýzy v letech 2005 – 2009. Práce je rozdělena na dvě části – metodickou a praktickou. Metodická část nabízí přehled podstatných prvků, které představují osu finanční analýzy, zabývá se její úlohou, obsahem, historií, informačními zdroji a jejich srovnatelností. Dále jsou blíţe specifikovány metody finanční analýzy spolu s nejdůleţitějšími okruhy finančních ukazatelů a modelů. Následně je řada těchto aspektů v praktické části práce aplikována přímo na společnost EUTIT s.r.o. V této části je ve třech krocích provedena finanční analýza. Nejprve je charakterizována společnost EUTIT s.r.o. Poté je provedena samotná finanční analýza, kde jsou analyzovány účetní výkazy, vypočítány nejdůleţitější rozdílové a poměrové ukazatele, pyramidový rozklad Du Pont a bonitní a bankrotní modely. V poslední fázi bylo provedeno celkové zhodnocení finanční stability podniku, kde byly shrnuty výsledky rozborů. Většina výsledků je pro lepší přehlednost prezentována v grafické podobě.
Klíčové pojmy: Finanční analýza, finanční stabilita, analýza absolutních ukazatelů, analýza cash flow, analýza rozdílových ukazatelů, analýza poměrových ukazatelů, pyramidová soustava Du Pont, bonitní a bankrotní modely.
-
Annotation: The aim of this diploma work is to evaluate the total financial health of the company EUTIT Ltd. based on the financial analysis carried out in 2005 – 2009. The work is divided into two parts – methodical and practical. The methodical part offers the overview of the significant elements, which represent the axis of the financial analysis, address its role, content, history, information sources and their comparability. Further, there are more specified methods of financial analysis together with the most important circles of financial indicators and models. Subsequently, the number of these aspects in the practical part applied directly to the company EUTIT Ltd. The financial analysis in this part has been carried out in three steps. First of all the company EUTIT Ltd. has been defined. Afterwards the very financial analysis was carried out. The financial statements were analysed, the most important difference and ratio indicators, pyramidal Du Pont breakdown, financial standing and bankruptcy models were counted. In the last phase, the total evaluation of the company’s financial stability was carried out, where the results of the analysis were summarized. The majority of the results are, due to better clarity, presented in a graphic form.
Key words: Financial analysis, financial stability, analysis of absolute indicators, cash flow analysis, analysis of differential characteristic, analysis of financial ratios, pyramid system Du Pont, creditworthy and bankruptcy models.
-
OBSAH: ÚVOD..................................................................................................................................... 8 METODICKÁ ČÁST ............................................................................................................. 9 1.
2.
FINANČNÍ ANALÝZA A JEJÍ ÚLOHA .................................................................. 9 1.1.
Historie vzniku finanční analýzy ...................................................................... 10
1.2.
Finanční stabilita .............................................................................................. 11
1.3.
Zdroje informací pro finanční analýzu a jejich srovnatelnost .......................... 12
1.4.
Uţivatelé výsledků finanční analýzy ................................................................ 17
METODY FINANČNÍ ANALÝZY ......................................................................... 20 2.1.
Analýza absolutních ukazatelů ......................................................................... 21
2.1.1.
Horizontální analýza .................................................................................. 22
2.1.2.
Vertikální analýza ...................................................................................... 23
2.2.
Analýza cash flow ............................................................................................ 24
2.3.
Analýza rozdílových ukazatelů ........................................................................ 25
2.3.1.
Čistý pracovní kapitál ............................................................................... 25
2.3.2.
Čisté pohotové prostředky ........................................................................ 29
2.4.
Analýza poměrových ukazatelů........................................................................ 30
2.4.1.
Ukazatele rentability ................................................................................. 31
2.4.2.
Ukazatele aktivity ..................................................................................... 34
2.4.3.
Ukazatele likvidity.................................................................................... 36
2.4.4.
Ukazatele zadluţenosti ............................................................................. 38
2.5.
Pyramidová soustava Du Pont .......................................................................... 40
2.6.
Bonitní a bankrotní modely .............................................................................. 42
2.6.1.
Index bonity .............................................................................................. 43
2.6.2.
Altmanův model ....................................................................................... 44
PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................................ 45 3.
4.
CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI EUTIT S.R.O.......................................... 45 3.1.
Základní údaje o společnosti ............................................................................ 45
3.2.
Odvětví, popis produkce a výrobního procesu ................................................. 48
FINANČNÍ ANALÝZA SPOLEČNOSTI ............................................................... 50 4.1.
-
Horizontální analýza společnosti ...................................................................... 51
4.1.1.
Horizontální analýza rozvah ..................................................................... 51
4.1.2.
Horizontální analýza výkazů zisků a ztrát ................................................ 60 6
4.2.
5.
Vertikální analýza společnosti .......................................................................... 64
4.2.1.
Vertikální analýza rozvah ......................................................................... 64
4.2.2.
Vertikální analýza výkazů zisků a ztrát .................................................... 67
4.3.
Analýza cash flow ............................................................................................ 68
4.4.
Čistý pracovní kapitál ....................................................................................... 71
4.5.
Analýza poměrových ukazatelů........................................................................ 72
4.5.1.
Ukazatele rentability ................................................................................. 72
4.5.2.
Ukazatele aktivity ..................................................................................... 75
4.5.3.
Ukazatele likvidity.................................................................................... 78
4.5.4.
Ukazatele zadluţenosti ............................................................................. 81
4.6.
Pyramidová soustava Du Pont .......................................................................... 83
4.7.
Bonitní a bankrotní modely .............................................................................. 84
4.7.1.
Index bonity .............................................................................................. 84
4.7.2.
Altmanův model ....................................................................................... 85
ZHODNOCENÍ FINANČNÍ STABILITY SPOLEČNOSTI................................... 86
ZÁVĚR ................................................................................................................................. 88 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY .................................................................................. 90 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ .................................................................. 92
-
7
ÚVOD Ve světě trţního hospodářství, převratných změn, všeobecné globalizace, nenadálých, a o to dynamičtějších finančních krizí je stále těţší se orientovat. Obtíţně se určují kritéria, na základě kterých by se manaţeři při řízení podniku rozhodovali o jeho dalším směrování. Obdobný problém vzniká při posuzování hospodaření jednotlivých podniků, kdy manaţeři zvaţují moţné investice volných prostředků, hledají partnery pro uzavírání kontraktů či vybírají subjekt, kterému poskytnou dodavatelský úvěr. Na tyto otázky hledá odpovědi finanční analýza, která se zabývá hodnocením finanční situace subjektů. Její závěry je však třeba vkládat do širšího kontextu zkoumané problematiky, doplňovat je i dalšími informacemi a kombinovat s jinými přístupy. Při rozhodování o tématu diplomové práce sehrála důleţitou skutečnost má dosavadní praxe v bankovnictví na pozici firemního bankéře. Tímto tématem jsem chtěla rovněţ rozšířit a navázat na mou bakalářskou práci, která byla na téma Úvěrová analýza společnosti EUTIT s.r.o. z pohledu financující banky. Cílem diplomové práce je posoudit celkové finanční zdraví společnosti EUTIT s.r.o. na základě provedené finanční analýzy v letech 2005 – 2009. Práce je rozdělena do dvou částí, metodické a praktické. V první - metodické části se budu ve dvou kapitolách zabývat teoretickými a metodickými východisky finanční analýzy. Ve druhé - praktické části budu všechny tyto poznatky aplikovat na firmu EUTIT s.r.o. Praktická část bude rozdělena do tří kapitol. V první kapitole bude charakterizována společnost EUTIT s.r.o. Ve druhé kapitole bude provedena samotná finanční analýza, tzn. horizontální a vertikální analýza účetních výkazů, analýza cash flow, výpočty rozdílových a poměrových ukazatelů, pyramidový rozklad Du Pont a výpočty bonitních a bankrotních modelů. Ve třetí, závěrečné kapitole této praktické části bude provedeno zhodnocení finanční stability společnosti na základě získaných výsledků. Za cíl si nekladu provést kompletní finanční analýzu, jelikoţ tuto práci budu zpracovávat jako externí finanční analýzu, v níţ budu vycházet z veřejně dostupných dat.
-
8
METODICKÁ ČÁST 1. FINANČNÍ ANALÝZA A JEJÍ ÚLOHA Finanční analýza je významným nástrojem finančního řízení podniku. Je to činnost, která analyzuje jednotlivé sloţky určující finanční situaci podniku a zkoumá vztahy mezi nimi. Finanční analýza provádí rozbor účetních výkazů a působí tak jako řízení podniku. Umoţňuje sledovat vývoj jednotlivých ukazatelů a vztahů v čase a odhalovat tak moţné nastupující trendy, dává signály o moţných problémech, umoţňuje včasnou identifikaci chyb a nedostatků, dovoluje „vystopovat“ problém aţ k jeho příčině. Navrhuje moţná opatření k předcházení či řešení zjištěných nedostatků. Obecně se tedy dá říci, ţe úlohou finanční analýzy je vytěţit z výkazů a dalších zdrojů informace, které jsou nutné pro posouzení stability podniku a připravit podklady pro potřebná řídící rozhodnutí. Finanční stabilita podniku je komplexní veličina, která se skládá z mnoha dílčích charakteristik.1 Informace potřebné pro posouzení stability můţeme rozdělit do několika skupin:2 Rentabilita: charakterizuje úroveň efektivnosti a hospodárnosti podniku, hlavní roli zde hraje zisk; Aktivita: charakterizuje rychlost obratu poloţek oběţného majetku, tedy jak dlouho a kolik kapitálu tyto poloţky váţou; Solventnost: charakterizuje schopnost podniku dostát svým splatným závazkům; Likvidita: charakterizuje okamţitou platební schopnost podniku; Zadluţenost: charakterizuje strukturu finančních zdrojů podniku, vyjadřuje tedy vztah vlastní – cizí zdroje; Peněţní tok: charakterizuje změny ve stavu pohotových peněţních prostředků. Z předchozího přehledu je patrný také cíl finančního řízení podniku: dosahovat uspokojivé významnosti vloţeného kapitálu při zajištění příznivé platební schopnosti a dlouhodobého rozvoje podniku. Z tohoto pohledu je moţné formulovat úlohu finanční analýzy tak, ţe má napomáhat dosahování cílů finančního řízení podniku.
1
BARDOVÁ, D.; OPLTOVÁ, R.; PAVELKA, F. Úvěrové obchody. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 2001. 279 s. ISBN 80-7265-037-8, s. 116. 2 BARDOVÁ, D.; OPLTOVÁ, R.; PAVELKA, F. Úvěrové obchody. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 2001. 279 s. ISBN 80-7265-037-8, s. 127-130.
-
9
1.1.
Historie vzniku finanční analýzy
O kořenech finanční analýzy můţeme hovořit uţ v souvislosti se vznikem samotných peněz. Samozřejmě, ţe její metody a techniky byly poplatné době, ve které fungovaly. Nelze srovnávat rozbory středověkých obchodníků, které by jiţ nestačily. V minulosti byly tyto rozbory prováděny bez jakýchkoli technických pomůcek oproti dnešní době, kdy jsou analýzy sestavovány za pomoci výkonných počítačů. Přesto principy a důvody jejich sestavování zůstaly stále stejné nebo jen minimálně modifikované. Počátky moderních metod finanční analýzy můţeme nalézt ve Spojených státech amerických, které jsou díky tomu označovány za kolébku moderních metod finanční analýzy. Bylo zde publikováno nejvíce teoretických prací s touto tématikou a nejdále zde došla i praktická aplikace jednotlivých metod. Byly zde rovněţ sestaveny první odvětvové přehledy slouţící jako měřítko pro porovnání jednotlivých podniků. Také samotný pojem „finanční analýza“ (financial analysis) pochází z angličtiny. V Evropě se zejména pod vlivem německy mluvících zemí setkáváme spíše s pojmem „bilanční analýza“ (Bilanzanalyze). V české odborné literatuře byl zpočátku pouţíván termín přejatý z němčiny, a to „Bilance akciových společností“. V době první republiky zveřejňovaly bilanční analýzy účetních závěrek firem některé hospodářské časopisy. Po 2. světové válce a zejména po roce 1989 na našem území byl však tento pojem vytlačen angloamerickou finanční analýzou. Původně finanční analýzy spočívaly v zobrazování rozdílů v absolutních účetních ukazatelích, zejména peněţních hodnotách. V další fázi se začaly zkoumat účetní výkazy z hlediska získání informací pro hodnocení úvěruschopnosti podniků a v období světové hospodářské krize finanční analýzy upozorňovaly na zásadní problémy tehdejších podniků, a to problémy likvidity a přeţití. Postupně se k těmto sledovaným ukazatelům přidaly ukazatele rentability a hospodárnosti. V současné době je hlavním problémem finanční analýzy zachytit co nejpřesněji celkovou finanční a hospodářskou situaci podniku aplikací moderních metod finanční analýzy, které jiţ vyuţívají vyspělou výpočetní techniku. 3
3
Finanční analýza. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 2010 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW:
.
-
10
1.2.
Finanční stabilita
Stabilitu můţeme volně definovat jako rovnováţný stav, nebo stav bez výkyvů. Finanční stabilita tedy představuje vyváţenost či rovnováhu finanční situace určitého subjektu. Řekne-li se o podniku, ţe je finančně stabilní, myslí se tím, ţe je finančně „zdravý“, ţe nemá závaţnější finanční problémy a nehrozí mu úpadek. Je to takový podnik, který je nejen v daném okamţiku, ale i výhledově schopen naplňovat smysl své existence. V podmínkách trţního hospodářství to znamená, ţe je trvale schopen dosahovat takové míry zisku, která zajistí jeho prosperitu a přeţití. Jedním z nástrojů, jimiţ lze posuzovat a hodnotit finanční stabilitu, je finanční analýza. Ta provádí rozbor účetních výkazů a odhaluje slabé a silné stránky finančního hospodaření firmy, zjišťuje, jaká je skutečná ekonomická situace podniku, jak ji lze zlepšit a co je třeba podniknout pro zajištění dalšího rozvoje firmy.4
4
HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. 1.vyd. Praha: ASPI – Wolter Kluwer, 2008. 205 s. ISBN 978-80-7357-392-8, s. 123-131.
-
11
1.3.
Zdroje informací pro finanční analýzu a jejich srovnatelnost
K finanční analýze existuje řada individuálních přístupů lišících se buď pojetím autora, nebo potřebami zadavatele finanční analýzy. Tyto přístupy lze zobecnit a stanovit určitý standardní postup finanční analýzy: Příprava podkladů pro rozbor; Výběr vhodné metody a její aplikace; Porovnání výsledků v čase, mezi srovnatelnými podniky, nebo obojí; Interpretace výsledků a formulace návrhů pro finanční řízení podniku. V odborné literatuře5 se také můţeme setkat s termínem čtyřlístek finanční analýzy, který s uvedeným postupem úzce souvisí. Jednotlivé vrcholy tohoto čtyřúhelníku můţeme schematicky znázornit takto: Obrázek č. 1: Čtyřlístek finanční analýzy
DATA
METODY A ANALÝZY
INTERPRETACE VÝSLEDKŮ
PROVEDENÍ ANALÝZY Zdroj: KOVANICOVÁ,D.; KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví, Díl II., Finanční analýza účetních výkazů, 3.vyd. Praha: Polygon, 1997. 303 s. ISBN 80-85967-56-1,s.14.
Data představují soubor podkladů, z něhoţ čerpáme informace při výběru metod a při samotném provedení analýzy. Získané výsledky interpretujeme a navrhujeme finančnímu řízení moţná opatření. Realizace těchto návrhů se projeví ve výsledcích podniku, promítne se tak do účetnictví a ostatních informačních zdrojů a ovlivní tak data, která budou podkladem další analýzy, a tím se čtyřlístek uzavírá.
5
KOVANICOVÁ, D.; KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví, Díl II. Finanční analýza účetních výkazů. 3. vyd. Praha: Polygon, 1997. 303 s. ISBN 80-85967-56-1, s. 14.
-
12
Informační zdroje pro finanční analýzu pocházejí z různých zdrojů a lze je tedy třídit podle různých hledisek: podle původu: interní informace – mají původ v podniku a jsou zde také evidovány. Tyto informace se dále dělí na oficiální (tzn. oficiálně vykazované podle zákona) a ostatní; -
oficiální data: jsou čerpána z účetních výkazů finančního účetnictví, z vnitropodnikového účetnictví a z výročních zpráv podniku;
-
ostatní data: jsou čerpána z podnikové statistiky, z vnitřních směrnic, ze zpráv a informací vedoucích pracovníků podniku apod.
externí informace – pocházejí z vnějšího prostředí podniku a týkají se nejen podniku samotného, ale i jeho okolí. Také tyto informace můţeme třídit na: -
oficiální (např. ze státní statistiky);
-
ostatní (např. informace z odborného tisku).
podle typu: finanční informace – jsou vyjádřeny v peněţních jednotkách a pocházejí z účetnictví. Jedná se o informace o aktivech, pasivech – jejich struktura atd., dále o nákladech a výnosech, hospodářském výsledku apod. nefinanční informace – jsou evidovány mimo systém účetnictví. Mohou být vyjádřeny v nepeněţních jednotkách – např. počty zaměstnanců, objemové mnoţství zásob a výrobků apod., nebo pouze verbálně – např. postavení na trhu, kvalita managementu, konkurence apod. podle praktického hlediska: - to znamená, odkud můţeme vstupní data pro finanční analýzu získat. účetní zdroje:
-
-
účetní výkazy, výroční zprávy;
-
výstupy z vnitropodnikového účetnictví;
-
burzovní zpravodajství;
-
auditorské zprávy apod.
13
ostatní zdroje dat o podniku a jeho okolí: -
podniková statistika produkce, poptávky, odbytu;
-
vnitřní směrnice podniku;
-
státní statistika;
-
bankovní informace;
-
informace z obchodního rejstříku;
-
informace z finančních trhů apod.
Je zřejmé, ţe se zde vyskytují informace pocházející jak ze samotného podniku, tak i z jeho ekonomického okolí, coţ by mělo zajišťovat vyšší objektivitu údajů. Výčet moţných zdrojů není uzavřený, neboť by se jistě našly další četné prameny.6 Základním zdrojem informací pro potřeby finanční analýzy jsou účetní výkazy. Především pak rozvaha a výkaz zisku a ztráty, včetně příloh, které představují určitou syntézu příslušných účtů. Rozvaha, nebo také bilance, představuje soupis majetku (aktiv) a zdrojů jeho krytí (pasiv) k určitému datu. Při čerpání dat z rozvahy se vychází z rozdílu počátečního stavu (nejčastěji k 1.1. daného roku) a konečného stavu (nejčastěji k 31.12. stejného roku) všech aktiv a pasiv. Výkaz zisku a ztráty shrnuje výnosy a náklady. Odečtením nákladů od výnosů se zjišťuje hospodářský výsledek podniku. Výkaz zisku a ztráty tedy rozvrhuje jednu z poloţek rozvahy (hospodářský výsledek běţného účetního období). Dalším důleţitým dokumentem je výkaz cash flow (výkaz o tvorbě a uţití peněţních prostředků). Bilance vyjadřuje stav aktiv a pasiv k určitému okamţiku, výkaz zisku a ztráty zjišťuje hospodářský výsledek srovnáním nákladů a výnosů. Bilance platí pouze v určitém okamţiku, tj. rozvahovém dni. Výkaz zisku a ztráty zaznamenává náklady a výnosy bez ohledu na to, zda došlo k pohybu peněţních prostředků – vykázaný zisk/ztráta nemusí znamenat růst/úbytek peněţních prostředků (např. zisk je vázán v pohledávkách, ztráta v závazcích). Proto je vhodné pracovat také s výkazem cash flow, který vykazuje úbytky či přírůstky peněţních prostředků v určitém období a který má vysvětlovat změnu stavu pohotových peněţních prostředků.
6
-
ČERNÁ, A. aj. Finanční analýza. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1997. 293 s., s. 6-8.
14
Některé změny aktiv či pasiv mohou naopak proběhnout aniţ by se tato změna projevila v peněţních tocích (např. kapitalizace dluhů). Proto je třeba pracovat se všemi těmito výkazy.7 Probíhají-li v podniku činnosti, které nejsou zaneseny v účetnictví, zůstanou analýze skryty. Proto je třeba, aby vedení účetnictví bylo úplné a správné, aby probíhalo podle obecně platných účetních zásad a ve shodě s příslušnými zákony tak, aby věcně zobrazovalo realitu. Určité nesrovnalosti však vznikají i přes dodrţování stanovených zásad a zákonů. Například přijatá pravidla oceňování ovlivňují výši vykazovaných rozvahových poloţek a tím do značné míry určují i výši hospodářského výsledku. Moţnost volby z více přípustných účetních postupů ztěţuje interpretaci a srovnatelnost údajů, flexibilita aplikací účetní politiky limituje věrnost zobrazení reality.8 Dále zde působí inflace, dopad změn v ekonomickém a právním prostředí, vliv sezónních výkyvů. Všechny tyto vlivy omezují vypovídající schopnost účetních údajů a mohou tak do určité míry ovlivnit i výsledky finanční analýzy. Informace, které účetnictví poskytuje, jsou povaţovány za součást obchodního tajemství firmy. Záleţí tedy pouze na vedení podniku, jaké informace zpřístupní. Pro určitý okruh společností je však poskytnutí některých údajů předepsáno zákonem č. 563/91 Sb., o účetnictví. Uvedená povinnost se pokládá za splněnou zveřejněním auditorem ověřených údajů z účetních závěrek ve Sbírce listin Obchodního rejstříku. Účetnictví samo o sobě nevytváří úplný obraz o stavu podniku. Pro účely finanční analýzy jsou potřebné také údaje, které ve výše uvedených výkazech uvedeny nejsou. Jsou to například informace o postavení firmy na kapitálovém trhu. Tyto údaje v sobě obsahují vyjádření důvěry či nedůvěry vůči podniku a jeho budoucnosti ze strany investorů. Dále je třeba znát, jak jiţ bylo řečeno, některé kvalitativní údaje, které nemohou být zachyceny v účetních výkazech a které se do postavení na kapitálovém trhu promítají pouze nepřímo. Patří sem například obor činnosti daného podniku, jeho trţní podíl, charakter vztahů s odavateli a odběrateli, konkurenti podniku, zaměstnanci apod. Z předchozího výčtu je tedy zřetelná omezená vypovídající schopnost pouţívaných údajů a informačních zdrojů. Proto je důleţité kombinování těchto zdrojů, pravidelné provádění finančních a nefinančních rozborů a citlivá interpretace výsledků vycházející z pochopení celku. 7
BARDOVÁ, D.; OPLTOVÁ, R.; PAVELKA, F. Úvěrové obchody.1.vyd. Praha: Bankovní institut, 2001. 279 s. ISBN 80-7265-037-8, s.112-127. 8 KOVANICOVÁ, D.; KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví, Díl I., 3. vyd. Praha: Polygon , 1997. 303 s. ISBN 8085967-56-1, s. 119.
-
15
Z toho důvodu, aby finanční analýza měla vypovídací schopnost, je nezbytné zajistit srovnatelnost dat9 podniku v čase a mezi podniky. Časová srovnatelnost je umoţněna pouze tehdy, je-li dodrţováno jedno ze základních zásad účetnictví a to stálost metod. Dle této metody podnik nesmí v průběhu roku měnit postupy účtování, oceňování, odepisování aj. Na přelomu roku můţe takovéto změny uskutečnit pouze v případě, ţe se jimi dosáhne věrnějšího a pravdivějšího zobrazení skutečnosti. Srovnání v čase vede k tzv. analýze časových řad, která je velmi důleţitá pro identifikaci trendů v hospodaření určitého podniku. Srovnatelnost mezi podniky je dána především oborem podnikání, dále také geografickými, politickými, historickými faktory aj. Srovnání mezi podniky vede k tzv. průřezové analýze, která je důleţitá v případě porovnání konkurujících si subjektů.
9
KOVANICOVÁ, D.; KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví, Díl II. Finanční analýza účetních výkazů. 3. vyd. Praha: Polygon, 1997. 303 s. ISBN 80-85967-56-1, s. 11-12. SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera – finanční analýza v řízení firmy. 2.vyd. Praha: Computer Press, 2001. 220 s. ISBN 80-7226-562-8, s. 6-7. SŮVOVÁ, H. aj. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači 1.vyd. Praha: Bankovní institut, 1999. 622 s. ISBN 80-7265-027-0, s. 28-29.
-
16
1.4.
Uživatelé výsledků finanční analýzy
Existuje celá řada zájemců o výsledky finančních hodnocení. Manažeři Manaţeři vyuţívají informace poskytované finanční analýzou pro operativní a zejména dlouhodobé finanční řízení podniku. Tyto informace umoţňují vytvoření zpětné vazby mezi řídícím rozhodnutím a jeho důsledkem. Znalost finanční situace podniku je podkladem pro rozhodování při získávání peněţních zdrojů, při optimalizaci majetkové struktury, při rozdělování disponibilního zisku či při alokaci volných prostředků. Manaţeři také bývají zainteresováni na výsledcích podniku, takţe je úspěšnost firmy zajímá i vzhledem k jejich výdělkům. Investoři Investoři (vlastníci) přistupují k finančním informacím o podniku ze dvou hledisek: investičního a kontrolního. Investiční hledisko představuje vyuţití informací pro rozhodování o investiční strategii, o vhodném strukturování portfolia cenných papírů. Sleduje se přitom rizikovost, výnosnost a likvidita investovaných prostředků. Kontrolní hledisko uplatňuje investor vůči podniku, jehoţ cenné papíry vlastní. Zaměstnanci Zaměstnanci se zajímají o finanční stabilitu svého podniku zejména z hlediska jistoty zaměstnání a rovněţ z hlediska mzdových a sociálních perspektiv. Podobně jako řídící pracovníci bývají motivováni pozitivními výsledky firmy. Dodavatelé Dodavatelé si na základě analýzy finanční situace potenciálních zákazníků vybírají své obchodní partnery. Zajímá je solventnost, likvidita a dlouhodobá stabilita jejich odběratelů z důvodu zajištění plynulého a stabilního odbytu produkce.
-
17
Odběratelé Odběratelé (zákazníci) si na základě analýzy finanční situace podniků vybírají své dodavatele. Potřebují se ujistit o dlouhodobé stabilitě dodavatelů, která by zaručila plynulost dodávek surovin, materiálů, polotovarů a ostatních vstupních komponentů. Věřitelé Věřitelé ţádají co nejvíce informací o finančním stavu potenciálního dluţníka, aby se na jejich základě mohli rozhodnout, zda poskytnout úvěr, v jaké výši a za jakých podmínek. Ověřují, zda podnik můţe nabídnout odpovídající záruky, zda bude schopen hradit splátky včetně úroků. Banky často váţí své úvěrové podmínky přímo na konkrétní ukazatele zadluţenosti. Analytici, daňoví poradci a banky Analytici, daňoví poradci a banky se zajímají o co nejširší aspekty finančního hospodaření podniků proto, aby byli schopni identifikovat nedostatky, doporučit opatření k nápravě a prognózovat další vývoj firmy. Konkurenti Konkurenti se zajímají o finanční informace v souvislosti s porovnáním svých vlastních hospodářských výsledků (rentabilita, zisk, trţby, výše a obrat zásob apod.), a to pro účely srovnávání,
implementování
úspěšných
praktik,
či
pro
odhad
dalšího
postupu
konkurenčních firem. Státní orgány Státní orgány se zajímají o finanční informace z mnoha důvodů, například z důvodu kontroly plnění daňových povinností, pro státní statistiku, pro monitorování vládní politiky (dotace, vládou zaručené úvěry apod.), pro kontrolu podniků se státní majetkovou účastí či pro výběr podniků na realizaci státních zakázek.
-
18
Uvedený výčet není vyčerpávající. Dalšími subjekty, které se o tyto informace zajímají, jsou například odbory, novináři, univerzity atd. V některých případech dochází ke střetu zájmů jednotlivých skupin. Například manaţeři a akcionáři rozhodně nemají zájem na prezentaci informací o předluţení podniku, aby nevzbudili neklid mezi věřiteli. Věřitelé naopak mají zájem o co nejširší informovanost v tomto směru. Z těchto důvodů je vyţadována kontrola základních finančních údajů o podniku nezávislým externím subjektem, například auditorem, který stvrzuje dodrţování účetních zásad při sestavování účetních výkazů. Uţivatelů finančních informací a důvodů jejich zájmu je tedy celá řada. Vytvářejí tak značný tlak na rozsáhlost a podrobnost údajů a na jejich prezentaci.10
10
GRÜNWALD, R.; HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku 2. vyd. Praha: VŠE, 2001. 197 s. ISBN 80-7079-587-5, s.10-17 LOUŠA, F.; KRAFTOVÁ, I.; VOMÁČKOVÁ, H. aj. Účetnictví podnikatelů 2008 1. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2008. 630 s. ISBN 978-80-7357-336-2, s. 513-515.
-
19
2. METODY FINANČNÍ ANALÝZY Při výběru z celé řady metod finanční analýzy se musí brát v potaz mimo jiné dostupnost dat, jejich strukturu a spolehlivost, a dále i čas, který se chce na finanční analýzu vynaloţit. Existují dva základní přístupy k finanční analýze: Fundamentální analýza (kvalitativní): Je zaloţena na rozsáhlých znalostech vzájemných souvislostí mezi ekonomickými a mimoekonomickými jevy, na zkušenostech odborníků a na jejich subjektivních odhadech. Zpracovává především kvalitativní informace, a pokud vyuţívá kvantitativní informace, odvozuje zpravidla své závěry bez pouţití algoritmizovaných postupů. Jde zejména o analýzu vlivu: -
vnitřního a vnějšího ekonomického prostředí podniku;
-
právě probíhající fáze ţivota podniku;
-
charakteru podnikových cílů.
Technická analýza (kvantitativní): Pouţívá matematické, matematicko-statistické a další algoritmované metody ke kvantitativnímu zpracování ekonomických dat s následným (kvalitativním) ekonomickým posouzením výsledků. Podle účelu, ke kterému analýza slouţí, a podle dat, která pouţívá, se rozlišují: analýza absolutních ukazatelů, tj. - horizontální analýza (trendová); - vertikální analýza (procentní); analýza rozdílových ukazatelů - fondů finančních prostředků; analýza poměrových ukazatelů, tj. např. - rentability; - aktivity; - likvidity; - zadluţenosti; analýza soustav ukazatelů, tj. např. - pyramidové rozklady.
-
20
Jak vyplývá z uvedených metod analýzy podniku, její pouţití a výsledné hodnocení se neobejde bez srovnání s dílčími závěry získanými jinými postupy. Vzhledem k povaze těchto přístupů se v této práci budu zabývat především technickou finanční analýzou.11
2.1.
Analýza absolutních ukazatelů
Absolutní ukazatele vycházejí přímo z účetních výkazů podniku. Analyzovaná data se porovnávají většinou za daný účetní rok s rokem minulým. U daných údajů jsou naším zájmem jak absolutní změny těchto údajů, tak i změny procentní (relativní). Analýza absolutních ukazatelů zahrnuje horizontální analýzu (analýzu trendů) a vertikální analýzu (procentní rozbor). 12
11
SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku.1. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6, s. 710. LOUŠA, F.; KRAFTOVÁ, I.; VOMÁČKOVÁ, H. aj. Účetnictví podnikatelů 2008 1. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2008. 630 s. ISBN 978-80-7357-336-2, s. 516-517. KOVANICOVÁ, D.; KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví, Díl II. Finanční analýza účetních výkazů. 3. vyd. Praha: Polygon, 1997. 303 s. ISBN 80-85967-56-1, s. 6-7. 12 LOUŠA, F.; KRAFTOVÁ, I.; VOMÁČKOVÁ, H. aj. Účetnictví podnikatelů 2008 1. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2008. 630 s. ISBN 978-80-7357-336-2, s. 517.
-
21
2.1.1. Horizontální analýza Tato analýza přijímá data přímo z účetních výkazů podniku, příp. z výročních zpráv. Zjišťuje se zde, jak se určitá poloţka v účetním výkazu změnila oproti předchozímu roku, a to jak v absolutní výši (obvykle s určitou retrospektivou 3-10 let), tak i v relativní (procentní) výši. Porovnání poloţek účetních výkazů mezi jednotlivými roky se provádí po řádcích, horizontálně – právě proto se hovoří o horizontální analýze. absolutní změna = určuje se pomocí diferencí (rozdílů). Diference nám udává, o kolik se jednotlivé ukazatele změnily absolutně. Matematicky vyjádříme diferenci takto: Dt/t-1 = Bi(t) - Bi(t-1) kde
Dt/t-1…….. změna oproti minulému období; t…………. čas; Bi………... hodnota bilanční poloţky i. relativní změna = určuje se pomocí indexů, tj. změnou v %. Index nám říká o kolik se jednotlivé absolutní ukazatele změnily oproti předchozímu období.
Matematicky vyjádříme index takto: Δ = Bi(t) - Bi(t-1) / Bi(t-1) x 100 kde
Δ……… změna ukazatele v %; B……… hodnota bilanční poloţky i; t………. čas.13
13
SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku.1. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6, s. 13-15. LOUŠA, F.; KRAFTOVÁ, I.; VOMÁČKOVÁ, H. aj. Účetnictví podnikatelů 2008 1. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2008. 630 s. ISBN 978-80-7357-336-2, s.517. KISLINGEROVÁ, E.; HNILICA, J. Finanční analýza krok za krokem.1.vyd.Praha: C.H.BECK, 2005. 137 s. ISBN 807179-321-3.s.11-13.
-
22
2.1.2. Vertikální analýza Vertikální analýza umoţňuje srovnat účetní výkazy daného roku s výkazy z minulých let a zejména pak porovnat i několik společností různých velikostí. Pojem „vertikální“ je míněn ve smyslu toho, ţe technika rozboru bývá zpracována v jednotlivých letech od shora dolů a nikoli napříč roky. Při vertikální analýze rozvahy se posuzují procentní podíly jednotlivých poloţek aktiv/pasiv na celkových aktivech/pasivech (bilanční sumě). Analýza podává informace, do jakých aktiv podnik investoval svůj kapitál. Při svém rozhodování, kam daný kapitál investovat, bere podnik v úvahu tři faktory – výnosnost, likviditu a určitou míru finančního rizika. Na straně pasiv udává vertikální analýza dobrý příklad o tom, z jakých zdrojů podnik svá aktiva financoval, zda převáţně z vlastního kapitálu nebo zda a v jaké míře vyuţil i cizího kapitálu. U cizího kapitálu se dále sleduje časová návratnost, tj. zda podnik více uţíval krátkodobý nebo dlouhodobý cizí kapitál. Levnější je samozřejmě financovat majetek z krátkodobých cizích zdrojů. Ve výkazu zisku a ztráty je jako základ procentního vyjádření většinou pouţita velikost trţeb (= 100%). Poté vertikální ukazatele udávají procento z trţeb dosaţených v daném roce.14 Výpočet se může provést dle následujícího vztahu:15 Pi = Bi / ∑Bi kde
Pi…………. hledaný vztah; Bi………… velikost poloţky bilance; ∑Bi………. suma hodnot poloţek v rámci určitého celku.
14
LOUŠA, F.; KRAFTOVÁ, I.; VOMÁČKOVÁ, H. aj. Účetnictví podnikatelů 2008 1. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2008. 630 s. ISBN 978-80-7357-336-2, s. 517-518. SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku.1. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6, s. 1719. 15 KISLINGEROVÁ, E.; HNILICA, J. Finanční analýza krok za krokem.1.vyd.Praha: C.H.BECK, 2005. 137 s. ISBN 807179-321-3.s.15.
-
23
2.2.
Analýza cash flow
Cash flow (peněţní tok) je skutečný pohyb (tok) peněţních prostředků podniku. Jeho analýza by tedy při posuzování finanční situace podniku neměla nikdy chybět, jelikoţ: rozvaha dává sice informace o stavu peněţních prostředků k určitému datu, ale uţ neříká nic o tom, jak a proč k takovému stavu došlo; výkaz zisku a ztráty dává přehled o nákladech, výnosech a zisku za určité období, ovšem bez ohledu na to, zda s tím měl podnik spojené skutečné peněţní příjmy nebo výdaje. Problém vzniká z důvodu tzv. akruálního principu, díky němuţ se všechny hospodářské operace musí vykazovat v období, se kterým věcně a časově souvisejí. Z tohoto důvodu vzniká časový nesoulad mezi náklady a skutečnými výdaji, mezi výnosy a skutečnými příjmy a tím pádem i nesoulad mezi dosaţeným ziskem a změnou stavu skutečných peněţních prostředků. Analýza cash flow je důsledně zaloţena na příjmech a výdajích a vyjadřuje reálné toky peněz a jejich zásoby v obchodním podniku. Je východiskem pro řízení likvidity podniku. Výkaz cash flow je v ČR rozdělen do tří základních oblastí dle podnikových činností: Cash flow z provozní činnosti: Provozní činnost představuje základní činnosti podniku, které mu přinášejí výnosy. Je hlavním zdrojem vnitřního financování podniku. Odráţí tedy generování peněţních prostředků v rámci standardního procesu. Cash flow z investiční činnosti: Informuje o tom, v jaké míře podnik vydává peněţní zdroje na dlouhodobá aktiva, která jsou významným zdrojem vytváření budoucích zisků. Peněţní toky z této činnosti poukazují na rozšíření či zúţení provozní kapacity podniku. Představují změny peněţních zdrojů v souvislosti s investováním. Cash flow z finanční činnosti: Finanční činnost podniku je oblastí, ve které se promítají změny ve výši a struktuře kapitálu (vlastního, cizího). Na základě výkazu cash flow lze určit pravděpodobnost potřeby dalších zdrojů, které bude muset podnik získat od vlastníků či věřitelů.16
16
SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku.1. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6, s. 43-48. KISLINGEROVÁ, E.; HNILICA, J. Finanční analýza krok za krokem.1.vyd.Praha: C.H.BECK, 2005. 137 s. ISBN 807179-321-3.s.28.
-
24
2.3.
Analýza rozdílových ukazatelů
Rozdílové ukazatele slouţí k analýze a řízení finanční situace podniku, zejména pak jeho likvidity. Tyto ukazatele jsou označovány také jako fondy finančních prostředků. Jedná se tedy o shrnutí určitých stavových ukazatelů, která vyjadřují aktiva nebo pasiva, resp. rozdíl mezi souhrnem určitých poloţek krátkodobých aktiv a určitých poloţek krátkodobých pasiv. Tento rozdíl se poté označuje jako čistý fond.17
2.3.1. Čistý pracovní kapitál Tento ukazatel patří mezi nejčastěji uţívaný fond finančních prostředků. Čistý znamená, ţe kapitál je očištěn z finančního hlediska od povinnosti brzkého splácení krátkodobého cizího kapitálu, tedy od té části oběţných aktiv, kterou nelze pouţít jinak neţ právě k úhradě splatných krátkodobých závazků. Termín pracovní (někdy také provozní) vyjadřuje disponibilitu s tímto majetkem, jeho pohyblivost, pruţnost pro činnost podniku. Existují dva různé pohledy na tento ukazatel: -
z pohledu manaţera podniku;
-
z pohledu investora (vlastníka) podniku.
Pohled manažera podniku Pro finančního manaţera představuje tento fond součást oběţného majetku, která je financována dlouhodobým kapitálem, tedy tou jeho částí, která je vázána v oběţném majetku. Dlouhodobým kapitálem rozumíme vlastní kapitál a tu část cizího kapitálu, která je splatná nad jeden rok. Jedná se tedy o relativně volný kapitál, který je vyuţíván k zajištění hladkého průběhu hospodářské činnosti. Čistý pracovní kapitál z manažerského pohledu lze vypočítat následovně: ČPK = OA - CKkr kde
ČPK…….. čistý pracovní kapitál; OA……… oběţná aktiva; CKkr…….. cizí krátkodobý kapitál.
17
SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku.1. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6, s. 35.
-
25
Čistý pracovní kapitál se tedy vypočítá jako rozdíl mezi celkovými oběţnými aktivy a celkovými krátkodobými závazky. Jejich splatnost můţe být od jednoho roku aţ po splatnost tří měsíční, coţ umoţňuje oddělit v oběţných aktivech tu část finančních prostředků, která je určena na brzkou úhradu krátkodobých závazků, od té části, která je volná a je chápána jako finanční fond. Schéma tvorby čistého pracovního kapitálu z pohledu manažera Obrázek č. 2: ČPK z pohledu manaţera A
Rozvaha
P
SA
VK
ČPK
CKdl
OA
CKkr
A……..aktiva P…….. pasiva SA…... stálá aktiva ČPK… čistý pracovní kapitál OA….. oběţná aktiva VK….. vlastní kapitál CKdl… cizí kapitál dlouhodobý CKkr… cizí kapitál krátkodobý
Zdroj: SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku.1. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 154 s. ISBN 978-80251-1830-6, s. 36.
-
26
Pohled investora (vlastníka) podniku Vlastníkovi podniku připadá právo rozhodovat o dlouhodobém financování, o jeho zvyšování i sniţování. Rozhoduje o pořizování stálých aktiv i o jejich změnách. Jelikoţ opatrný přístup k financování vyţaduje, aby byl dlouhodobý kapitál větší neţ stálá aktiva, vlastník určuje sám, kolik bude z výše dlouhodobého kapitálu pouţito na financování běţné činnosti podniku. Čistý pracovní kapitál z pohledu investora lze vypočítat následovně: ČPK = VK + CKdl - SA kde
ČPK….. čistý pracovní kapitál; VK…… vlastní kapitál; CKdl…. cizí dlouhodobý kapitál; SA……. stálá aktiva.
Schéma tvorby čistého pracovního kapitálu z pohledu investora Obrázek č. 3: ČPK z pohledu investora (vlastníka) A Rozvaha P
SA
VK CKdl ČPK
OA
A……… aktiva P………. pasiva SA…….. stálá aktiva OA……. oběţná aktiva VK……. vlastní kapitál CKdl…..cizí kapitál dlouhodobý CKkr….. cizí kapitál krátkodobý ČPK…… čistý pracovní kapitál
CKkr Zdroj: SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku.1. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 154 s. ISBN 978-80251-1830-6, s. 36.
Rozdíl mezi oběţnými aktivy a krátkodobými dluhy má významný vliv na solventnost podniku. V případě, ţe krátkodobá aktiva převyšují nad krátkodobými závazky je zřejmé, ţe podnik má dobré finanční zázemí, tzn. je likvidní.
-
27
Čistý pracovní kapitál představuje pro podnik určitý finanční polštář, který mu umoţňuje pokračovat ve své činnosti i v případě, ţe by ho potkala nějaká nepříznivá událost, která by vyţadovala vyšší výdaj peněţních prostředků. Velikost této rezervy (polštáře) závisí na obratovosti krátkodobých aktiv podniku, ale také na vnějších okolnostech, jako jsou např. daňová legislativa, konkurence atd. Změnu čistého pracovního kapitálu za určité období, která má vliv na finanční situaci podniku (především likviditu), lze vypočítat následovně. ΔČPK = ČPK(k) - ČPK(p) kde
ΔČPK…….. změna čistého pracovního kapitálu za určité období; ČPK(k)……. výše čistého pracovního kapitálu na konci sledovaného období; ČPK(p)…….výše čistého pracovního kapitálu na počátku sledovaného období.
Pro zjištění příčiny změny čistého pracovního kapitálu, se musí analyzovat cash flow, které v tomto případě představuje fond finančních prostředků. Sleduje se tedy: čistý provozní kapitál z pozice aktiv; čistý provozní kapitál z pozice pasiv. První způsob, tj. analýza z pozice aktiv, navazuje na manaţerský přístup. Dle tohoto způsobu představuje celková změna ČPK rozdíl mezi přírůstky a úbytky. Přírůstek je jakékoliv zvýšení oběţných aktiv a jakékoliv sníţení krátkodobých závazků. Úbytek je jakékoliv sníţení oběţných aktiv a jakékoliv zvýšení krátkodobých závazků. Druhý způsob, tj. analýza z pozice pasiv, navazuje na přístup vlastníka podniku. V tomto případě je celková změna ČPK dána rozdílem mezi zdroji a uţitím. Zdroj je jakýkoliv růst dlouhodobého kapitálu a zisku podniku nebo jakýkoliv pokles stálých aktiv. Uţití je jakýkoliv pokles dlouhodobého kapitálu, růst stálých aktiv nebo vytvoření ztráty.18
18
SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku.1. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6, s. 35-38. KOVANICOVÁ, D.; KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví, Díl II. Finanční analýza účetních výkazů. 3. vyd. Praha: Polygon, 1997. 303 s. ISBN 80-85967-56-1, s. 43-44. SŮVOVÁ, H. aj. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1999. 622 s. ISBN 80-7265-027-0. s. 80-81.
-
28
2.3.2. Čisté pohotové prostředky Tento ukazatel se pouţívá pro sledování tzv. okamţité likvidity, jelikoţ představuje rozdíl mezi pohotovými peněţními prostředky a okamţitě splatnými závazky. Okamţitá likvidita, tedy nejvyšší stupeň likvidity, vyjadřuje fond, který do pohotových peněţních prostředků zahrnuje pouze hotovost a peníze na běţných účtech. Z tohoto je zřejmé, ţe předchozí ukazatel čistého pracovního kapitálu lze pouţívat velmi obezřetně, neboť na rozdíl od tohoto ukazatele (čistých pohotových prostředků) mezi ním a likviditou neexistuje identita. Oběţná aktiva mohou totiţ obsahovat i poloţky málo likvidní nebo dokonce dlouhodobě nelikvidní. Jedná se např. o pohledávky s dlouhou lhůtou splatnosti, nedobytné pohledávky, neprodejné výrobky apod. Dále je předchozí ukazatel (ČPK) silně ovlivněn způsobem oceňování, zejména majetku. Hlavní výhodou ukazatele čistých pohotových prostředků je tedy především to, ţe počítá pouze s velmi likvidními oběţnými aktivy a dále to, ţe není příliš ovlivňován způsoby oceňování majetku. Naopak však můţe docházet ke zkreslování (záměrně či nevědomě) časovým posunem plateb vzhledem k okamţiku zjišťování likvidity.19 Pro výpočet tohoto ukazatele je však, jak jiţ bylo řečeno nutno znát výši okamţitě splatných závazků, coţ je velmi silně proměnná stavová veličina, která je kaţdý den odlišná a je proto vhodná pro okamţité nebo krátkodobé analýzy. Vzhledem k tomu, ţe v této práci se zaměřuji na dlouhodobou analýzu, nebude výpočet a následná analýza tohoto ukazatele provedena. V praktické části práce bude provedena pouze analýza čistého pracovního kapitálu (z pohledu manaţera).
19
SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku.1. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6, s. 38. SŮVOVÁ, H. aj. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1999. 622 s. ISBN 80-7265-027-0. s. 81.
-
29
2.4.
Analýza poměrových ukazatelů
Analýza ukazatelů rentability Analýza ukazatelů aktivity Analýza ukazatelů likvidity Analýza ukazatelů zadluţenosti Poměrové ukazatele vyjadřují vztah mezi poloţkami účetních výkazů ve formě jejich poměru. Mezi sledovanými činiteli musí existovat vzájemná souvislost. Poměrových indikátorů je velké mnoţství, proto se třídí do výše uvedených skupin. Jedním z hlavních cílů finančního řízení je zajištění rentability vkládaných prostředků. Ta je závislá na aktivitě podniku při vyuţívání vlastního i cizího kapitálu. Současně je úkolem firmy hledat optimální strukturu vázaných prostředků, při které by zadluženost nenarušila stabilitu a likviditu.
-
30
2.4.1. Ukazatele rentability Ukazatele rentability poměřují zisk s různými jinými veličinami a hodnotí tak úspěšnost dosahování podnikových cílů. Vyjadřují závislost mezi výsledky hospodaření a vloţenými prostředky, tedy intenzitu reprodukce kapitálu vloţeného do podniku. „Rentabilita, resp. výnosnost vloţeného kapitálu, je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje, dosahovat zisku pouţitím investovaného kapitálu. Je formou vytváření míry zisku, která v trţní ekonomice slouţí jako hlavní kritérium pro alokaci kapitálu“20 Ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE – Return On Equity) ROE = Z / VK kde
ROE……rentabilita vlastního kapitálu; Z……… zisk; VK……..vlastní kapitál.
Ukazatel ROE hodnotí výnosnost kapitálu, který do podniku vloţili jeho vlastníci (akcionáři, společníci, majitelé apod.). Pomocí tohoto ukazatele vlastníci zjišťují, zda jejich kapitál přináší dostatečný výnos. Jestliţe se tedy hodnota ukazatele ROE sniţuje a je po několik let niţší neţ výnosnost alternativních investic, měl by management přemýšlet o moţnostech nápravy a snaţit se nalézt vhodné řešení.
20
-
VALACH, J. aj. Finanční řízení podniku. 2.vyd. Praha: Ekopress, 1998. 324 s. ISBN 80-86119-21-1, s. 94.
31
Ukazatel rentability celkového kapitálu (ROA – Return On Assets) ROA = Z / A kde
ROA…… rentabilita celkového kapitálu; Z………. zisk; A………. aktiva.
Tento ukazatel poměřuje zisk k celkovým aktivům podniku. Ukazuje efektivnost celkového podnikového kapitálu (vlastního i cizího), který je vázán v aktivech. Čím vyšší ukazatel ROA, tím můţe být vyšší i podíl cizích zdrojů (zejm. úvěrů) na celkovém kapitálu. Ukazatel rentability tržeb (ROS – Return On Sales) ROS = Z / T kde
ROS……… rentabilita trţeb; Z………… zisk; T………… trţby.
Ukazatel rentability trţeb poměřuje zisk s celkovými trţbami. V podstatě tento ukazatel říká, kolik korun zisku přinesla podniku jedna koruna trţeb. Ukazatel rentability nákladů (RN) RN = Z / N kde
RN……… rentabilita nákladů; Z………. zisk; N………. náklady.
Ukazatel vyjadřuje poměr vyprodukovaného zisku na jednotku nákladů. Říká, kolik korun zisku přinesla jedna koruna nákladů. Jiţ z konstrukce ukazatele je patrné, ţe vyšší 32
nákladové rentability lze dosáhnout nejen zvýšením zisku a zachováním nákladů, ale také sníţením nákladů a zachování výše zisku. Tento ukazatel patří k jednomu z nejsledovanějších ukazatelů rentability. U všech indikátorů rentability se setkáváme s nejednoznačností specifikace čitatele zlomku – zisku. Nejčastěji se pouţívají tyto modifikace: zisk před zdaněním a úhradou úroků; zisk před zdaněním; zisk po zdanění; zisk po zdanění zvýšený o „zdaněné“ nákladové úroky.21 V této práci bude pouţita první varianta, tedy zisk před zdaněním a úhradou úroků, odráţející celkovou produkční schopnost společnosti.
21
GRÜNWALD, R.; HOLEČKOVÁ, J. Finanční anlýza a plánování podniku 1.vyd. Praha: Ekopress, 2007. 318 s. ISBN 978-80-86929-26-2, s. 78-87. KOVANICOVÁ, D.; KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví, Díl II. Finanční analýza účetních výkazů. 3. vyd. Praha: Polygon, 1997. 303 s. ISBN 80-85967-56-1, s. 63-67. SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera – finanční analýza v řízení firmy. 2.vyd. Praha: Computer Press, 2001. 220 s. ISBN 80-7226-562-8, s. 62-66. SŮVOVÁ, H. aj. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači 1.vyd. Praha: Bankovní institut, 1999. 622 s. ISBN 80-7265-027-0, s. 93-96. VALACH, J. aj. Finanční řízení podniku. 2.vyd. Praha: Ekopress, 1998. 324 s. ISBN 80-86119-21-1, s. 94-99. BARDOVÁ, D.; OPLTOVÁ, R.; PAVELKA, F. Úvěrové obchody.1.vyd. Praha: Bankovní institut, 2001. 279 s. ISBN 807265-037-8, s.130. LOUŠA, F.; KRAFTOVÁ, I.; VOMÁČKOVÁ, H. aj. Účetnictví podnikatelů 2008 1. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2008. 630 s. ISBN 978-80-7357-336-2, s. 513-515.
-
33
2.4.2. Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity hodnotí intenzitu hospodaření společnosti se svými aktivy. Tyto indikátory měří rychlost obratu vloţených prostředků a posuzují tak vázanost kapitálu v různých formách majetku. Ukazatel doby obratu zásob (angl. inventory turnover) DOZ = prům. zásoby / (tržby/360) kde
DOZ…… doba obratu zásob.
Hodnota ukazatele vyjadřuje průměrnou dobu, která uplyne mezi nákupem materiálu a prodejem výrobků. Doba obratu zásob vyjadřuje počet dnů, během nichţ se zásoba přemění v hotovost či pohledávku. Ideální je postupné sniţování tohoto ukazatele v jednotlivých obdobích. Úpravou ukazatele DOZ se získá indikátor rychlosti obratu zásob (ROZ), který udává počet obrátek zásob během roku: ROZ = 365 / DOZ Ukazatel doby obratu pohledávek (angl. average collection period) DOP = prům. pohledávky / (tržby/360) kde
DOP…… doba obratu pohledávek.
Tento ukazatel odráţí platební disciplínu odběratelů. Výsledek udává délku časového úseku, po který podnik prodává své výrobky na dodavatelský úvěr. Stanovuje průměrný počet dní, po které zůstávají odběratelé podniku dluţni (tj. dobu, která uplyne mezi odbytem zboţí a platbou za ně). Ukazatel doby obratu pohledávek se v různých odvětvích pohybuje různě, tj. kaţdé odvětví má jiný standard DOP.
-
34
Úpravou ukazatele DOP se získá indikátor rychlosti obratu pohledávek (ROP), který udává, kolikrát dojde k obratu pohledávek během roku. ROP = 365 /DOP Ukazatel doby obratu závazků (angl. payables turnover ratio) DOzávazků = závazky vůči dodavatelům / (tržby/360) Tento ukazatel odráţí platební morálku podniku vůči jeho dodavatelům. Představuje průměrný počet dnů, které uplynou od nákupu po úhradu za zboţí či sluţby.22
22
LOUŠA, F.; KRAFTOVÁ, I.; VOMÁČKOVÁ, H. aj. Účetnictví podnikatelů 2008 1. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2008. 630 s. ISBN 978-80-7357-336-2, s. 524-525. SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera – finanční analýza v řízení firmy. 2.vyd. Praha: Computer Press, 2001. 220 s. ISBN 80-7226-562-8, s. 66-69. KOVANICOVÁ, D.; KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví, Díl II. Finanční analýza účetních výkazů. 3. vyd. Praha: Polygon, 1997. 303 s. ISBN 80-85967-56-1, s. 68-70. VALACH, J. aj. Finanční řízení podniku. 2.vyd. Praha: Ekopress, 1998. 324 s. ISBN 80-86119-21-1, s. 103. SUCHÁNEK, P. Finanční management. 1.vyd. Brno: Masarykova universita, 2007. 128 s. ISBN 978-80-210-42773,s.43-44.
-
35
2.4.3. Ukazatele likvidity Likvidita představuje obecnou schopnost podniku získávat prostředky na splácení závazků, označuje míru obtíţnosti přeměny majetku na hotovost. S likviditou je spojena také solventnost. Ta představuje platební schopnost, tzn. schopnost podniku uhradit své splatné závazky. Likvidita a solventnost jsou vzájemně podmíněny – podmínkou solventnosti je likvidita. Tyto ukazatele poměřují zdroje, které jsou k dispozici, se závazky, které je nutné splatit. Podle likvidnosti zdrojů (přeměnitelnosti na peníze) se rozlišují tři stupně likvidity. První stupeň – Okamžitá likvidita (angl. cash ratio) OL = FM / KZ kde
OL…… okamţitá likvidita; FM…… finanční majetek; KZ…… krátkodobé závazky.
Tento indikátor hodnotí schopnost podniku hradit právě splatné závazky. Bývá také nazýván likviditou soudného dne, protoţe je ze všech stupňů likvidity nejuţší, nejspecializovanější. Do finančního majetku je zahrnuta hotovost, peníze na běţných účtech a krátkodobé obchodovatelné cenné papíry, tedy nejlikvidnější prostředky, které společnost má. Do krátkodobých závazků jsou zařazeny také běţné bankovní úvěry a výdaje příštích období. Dle odborné literatury se doporučuje, aby byla hodnota tohoto ukazatele alespoň 0,1 – 0,2. Druhý stupeň – Pohotová likvidita (angl. quick ratio) PL = OA-Z / KZ kde
PL…… pohotová likvidita; OA……oběţná aktiva; Z…….. zásoby; KZ…… krátkodobé závazky.
-
36
Druhým, volnějším stupněm hodnocení platební schopnosti, je pohotová likvidita. Z oběţných aktiv jsou vyloučeny zásoby. Krátkodobé závazky jsou závazky splatné do jednoho roku, nutné je započítat také část dlouhodobých závazků, které budou splatné v daném roce. Doporučovaná hodnota u pohotové likvidity je 1,0. Třetí stupeň – Běžná likvidita (angl. current ratio) BL = OA / KZ kde
BL……. běţná likvidita; OA……. oběţná aktiva; KZ…….. krátkodobé závazky.
Poslední, nejširší stupeň hodnocení platební schopnosti, je ukazatel běţné likvidity. Je povaţován za základní indikátor této skupiny a bývá téţ označován jako ukazatel celkové likvidity. Obecně platí, ţe čím vyšší je hodnota ukazatele, tím pravděpodobnější je zachování platební schopnosti podniku. Všechna oběţná aktiva však nejsou stejně likvidní, některá jsou téměř neprodejná (zastaralost, nepouţitelnost v jiném podniku), u jiných trvá dlouho, neţ dojde k jejich přeměně v hotovost, některé pohledávky mohou být nedobytné. Bude-li mít podnik například vysoké zásoby, značný objem pohledávek a nízký stav peněţních prostředků, hodnota ukazatele bude vysoká. Přesto se můţe podnik nacházet prakticky v platební neschopnosti a to vzhledem k nevhodné struktuře oběţných aktiv. Proto je důleţité současně s výší ukazatele hodnotit také strukturu oběţných aktiv. Za optimální se povaţuje hodnota běţné likvidity kolem dvou.23
23
LOUŠA, F.; KRAFTOVÁ, I.; VOMÁČKOVÁ, H. aj. Účetnictví podnikatelů 2008 1. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2008. 630 s. ISBN 978-80-7357-336-2, s. 522-523. SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera – finanční analýza v řízení firmy. 2.vyd. Praha: Computer Press, 2001. 220 s. ISBN 80-7226-562-8, s. 73-75. KOVANICOVÁ, D.; KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví, Díl II. Finanční analýza účetních výkazů. 3. vyd. Praha: Polygon, 1997. 303 s. ISBN 80-85967-56-1, s. 78-80. VALACH, J. aj. Finanční řízení podniku. 2.vyd. Praha: Ekopress, 1998. 324 s. ISBN 80-86119-21-1, s. 108-112.
-
37
2.4.4. Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluţenosti hodnotí strukturu finančních zdrojů společnosti. Zadluţenost podniku je ve vzájemném vztahu s jeho likviditou – čím vyšší je objem dluhů, tím více je třeba věnovat pozornost zajištění prostředků na jejich splácení v budoucnu. Tyto indikátory nepřímo hodnotí středně aţ dlouhodobou likviditu a stabilitu podniku. Ukazatel celkové zadluženosti (angl. debt ratio) CZ = CK / A kde
CZ……… celková zadluţenost; CK……… cizí kapitál; A……….. aktiva.
Tento ukazatel sleduje vztah cizího kapitálu (celkového dluhu) k celkovým aktivům. Čím je hodnota indikátoru vyšší, tím je podnik zadluţenější a tím více financuje své potřeby z cizích zdrojů. Věřitelé proto upřednostňují nízkou hodnotu tohoto ukazatele. Ukazatel kvóty vlastního kapitálu (angl. equity ratio) KVK = VK /A kde
KVK……… kvóta vlastního kapitálu; VK…………vlastní kapitál; A…………. aktiva.
Tento ukazatel doplňuje ukazatel celkové zadluţenosti. Hodnotí finanční strukturu podniku – vyjadřuje, v jaké výši jsou aktiva podniku financována vlastním kapitálem. Součet obou ukazatelů (CZ + KVK) se rovná 1, resp. 100%.
-
38
Ukazatel úrokového krytí (angl. interest coverage) ÚK = Z / Ú kde
ÚK…… úrokové krytí; Z…….. zisk před úroky a zdaněním; Ú…….. nákladové úroky.
Tento ukazatel vypovídá o tom, do jaké míry jsou úroky kryté celkově vyprodukovaným ziskem (ukazatel udává, kolikrát převyšuje zisk placené úroky). Na tento indikátor kladou důraz především banky při rozhodování o poskytnutí úvěru analyzovanému podniku. Čím vyšší je hodnota ukazatele, tím menší je pro banku riziko nesplacení. V literatuře se uvádí, ţe minimální hodnota ukazatele by měla být kolem 6.24
24
LOUŠA, F.; KRAFTOVÁ, I.; VOMÁČKOVÁ, H. aj. Účetnictví podnikatelů 2008 1. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2008. 630 s. ISBN 978-80-7357-336-2, s. 525-526. SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera – finanční analýza v řízení firmy. 2.vyd. Praha: Computer Press, 2001. 220 s. ISBN 80-7226-562-8, s. 69. VALACH, J. aj. Finanční řízení podniku. 2.vyd. Praha: Ekopress, 1998. 324 s. ISBN 80-86119-21-1, s. 105. ČERNÁ, A. aj. Finanční analýza. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1997. 293 s., s. 74-75. GRÜNWALD, R.; HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku. 2. vyd. Praha: VŠE, 2001. 197 s. ISBN 807079-587-5, s. 59-60. SŮVOVÁ, H. aj. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1999. 622 s. ISBN 80-7265-027-0. s. 105. SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku.1. vyd. Brno: Computer Press,2007. 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6, s. 63-64.
-
39
2.5.
Pyramidová soustava Du Pont
V rámci pyramidového rozkladu jde o rozloţení vrcholového ukazatele na jednotlivé dílčí ukazatele, přičemţ vrcholový ukazatel by měl vyjadřovat základní cíl podniku. Pyramidový rozklad Du Pont patří mezi nejznámější a nejpouţívanější. Je také označován jako pyramidový rozklad ROE, nerozkládá však pouze rentabilitu vlastního kapitálu, ale pro její rozklad také pouţívá ukazatel rentability celkového kapitálu (ROA). Tento ukazatel je poté dále také rozkládán. Graficky lze tento rozklad znázornit následovně: Obrázek č. 4: Pyramidový rozklad Du Pont
ROE – rentabilita vlastního kapitálu
ROA=zisk/aktiva
X
Rentabilita trţeb
/
Zisk
trţby
-
trţby
Aktiva/Vlastní kapitál
X
Obrátka aktiv
trţby
náklady
Provozní náklady Odpisy Ostatní fin. náklady
/
aktiva
Oběţná aktiva
+
Stálá aktiva
Zásoby Pohledávky Finanční majetek
Zdroj: LOUŠA, F.; KRAFTOVÁ, I.; VOMÁČKOVÁ, H. aj. Účetnictví podnikatelů 2008 1. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2008. 630 s. ISBN 978-80-7357-336-2, s. 529.
Z výše uvedeného diagramu je zřejmé, ţe Rentabilita vlastního kapitálu představuje součin Rentability celkového kapitálu a převrácené hodnoty ukazatele kvóty vlastního kapitálu. U poloţky zisk, která se vypočítá tak, ţe se od výše trţeb odečtou náklady, jsem zde uvedla pouze provozní náklady, odpisy a ostatní finanční náklady. Není zde počítáno s daní z příjmu a s úroky, jelikoţ v této práci je, jak jiţ bylo uvedeno, pouţita pro výpočet rentability varianta zisku před zdaněním a úhradou úroků.
-
40
Levá část diagramu (Rentabilita celkového kapitálu) odvozuje ziskovou marţi podniku. Odspoda jsou sečteny nákladové poloţky a jejich odečtením od trţeb získáme zisk. Zisková marţe se poté vypočítá jako zisk dělený trţbami. Je-li zisková marţe nízká nebo vykazuje-li klesající tendenci, pak je třeba se zaměřit na analýzu jednotlivých sloţek nákladů. Pravá strana diagramu pracuje s poloţkami rozvahy a vyčísluje různé druhy aktiv, sčítá je a ukazuje obrat celkových aktiv. Zisková marţe násobená obratem celkových aktiv se rovná výnosnosti aktiv (ROA). Tato část Du Pont diagramu se nazývá Du Pont rovnice: ROA = zisková marže x obrat celkových aktiv = zisk/tržby x tržby/celková aktiva Na rentabilitu vlastního kapitálu má kromě ziskové marţe a obratu celkových aktiv také vliv poměr mezi celkovými aktivy a vlastním kapitálem, coţ ukazuje zadluţenost podniku. Tento vztah se nazývá finanční páka a ukazuje, ţe čím více cizích zdrojů podnik pouţívá, tím je tento ukazatel vyšší. Z výše uvedeného je zřejmé, ţe na rentabilitu vlastního kapitálu má vyšší zadluţenost pozitivní vliv, ale naopak na ziskovou marţi negativní. Navýšení zadluţenosti má pozitivní vliv pouze tehdy, jestliţe podnik dokáţe kaţdou další korunu dluhu zhodnotit více, neţ jaká je úroková sazba dluhu.25
25
LOUŠA, F.; KRAFTOVÁ, I.; VOMÁČKOVÁ, H. aj. Účetnictví podnikatelů 2008 1. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2008. 630 s. ISBN 978-80-7357-336-2, s. 529. ČERNÁ, A. aj. Finanční analýza. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1997. 293 s., s. 80-81. SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku.1. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6, s. 82-86. VALACH, J. aj. Finanční řízení podniku. 2.vyd. Praha: Ekopress, 1998. 324 s. ISBN 80-86119-21-1, s. 99-102.
-
41
2.6.
Bonitní a bankrotní modely
Cílem souhrnných indexů hodnocení podniku je jedním číslem vyjádřit finančněekonomickou situaci a výkonnost podniku a upozornit na případné ohroţení finančního zdraví podniku. Bonitní modely predikují finanční zdraví podniku. Toto bývá rozděleno do různě široké škály, a to zpravidla od zdraví dobrého aţ po to špatné. Tyto modely mj. umoţňují jejich uţivatelům srovnání jednotlivých podniků, které se pohybují ve stejném oboru činnosti. K nejznámějším bonitním modelům patří např.: Index bonity; Grünwaldovo skóre bonity; Kralickův Quick Test a další. Bankrotní modely předznamenávají, zda je podnik v dohledné době ohroţen bankrotem či nikoliv. Vycházejí přitom z předpokladu, ţe podniky ohroţené bankrotem vykazují určité společné rysy jako např. problémy s běţnou likviditou, sniţování pracovního kapitálu, záporná rentabilita celkového kapitálu apod. K nejznámějším bankrotním modelům patří např.: Altmanův model; Tafflerův model; Index IN a další.26 V této práci bude z bonitních modelů pouţit a vypočítán Index bonity a z bankrotních pak Altmanův model.
26
LOUŠA, F.; KRAFTOVÁ, I.; VOMÁČKOVÁ, H. aj. Účetnictví podnikatelů 2008 1. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2008. 630 s. ISBN 978-80-7357-336-2, s. 530.
-
42
2.6.1. Index bonity Index bonity je nazýván také jako indikátor bonity a vyuţívá šest poměrových ukazatelů, kterým přiřazuje určitou váhu. Pro výpočet Indexu bonity se používá následujících 6 ukazatelů: X1 = cash flow/ cizí zdroje X2 = celková aktiva / cizí zdroje X3 = zisk před zdaněním / celková aktiva X4 = zisk před zdaněním /celkové výkony X5 = zásoby / celkové výkony X6 = celkové výkony / celková aktiva Index bonity se vypočítá z rovnice: Bi = 1,5 Xi1 + 0,08 Xi2 + 10 Xi3 + 5 Xi4 + 0,3 Xi5 + 0,1 Xi6 Čím je hodnota Bi větší, tím je finančně – ekonomická situace hodnocené firmy lepší viz hodnotící stupnice.27 extrémně
velmi
špatná
špatná
-3
27
-
-2
špatná
určité
dobrá
problémy -1
0
+1
velmi
extrémně
dobrá
dobrá
+2
+3
SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku.1. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6, s. 109.
43
2.6.2. Altmanův model Altmanův index finančního zdraví (tzv. Z-skóre model) se pomocí metody diskriminační analýzy snaţí stanovit určitou hranici, která by rozdělila podniky na společnosti s vysokou pravděpodobností bankrotu a společnosti, kterým nebezpečí bankrotu nehrozí. Při konstrukci modelu vyuţil profesor Altman údaje jak od prosperujících, tak i od následně zbankrotovaných firem, a sestavil tak model zaloţený na pěti poměrových ukazatelích a jim příslušných váhách. Z – skóre se počítá odlišně pro podniky s akciemi veřejně obchodovatelnými na kapitálovém trhu a pro ostatní podniky. Uveden pouze vztah pro výpočet modelu pro ostatní podniky, jelikoţ bude pouţit v praktické části práce: Zi = 0,717 x A + 0,847 x B + 3,107 x C + 0,420 x D + 0,998 x E kde
A = čistý pracovní kapitál/celková aktiva; B = nerozdělený zisk/celková aktiva; C = zisk před zdaněním a úroky/celková aktiva; D = vlastní kapitál/celkové dluhy; E = celkový obrat/celková aktiva.
Hranice pro předvídání finanční situace jsou poté následující: firmy s dobrou finančně – ekonomickou situací, u kterých je hodnota Z > 2,9; firmy ohroţené bankrotem, u kterých je hodnota Z < 1,2; firmy s neurčitou situací, u kterých leţí hodnota Z v intervalu <1,2…,….2,9> Třetí skupina podniků tvoří tzv. šedou zónu a odhaluje slabinu popisovaného modelu, neboť u těchto společností nelze jednoznačně posoudit jejich finanční stabilitu.28
28
SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku.1. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6, s. 110. LOUŠA, F.; KRAFTOVÁ, I.; VOMÁČKOVÁ, H. aj. Účetnictví podnikatelů 2008 1. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2008. 630 s. ISBN 978-80-7357-336-2, s. 530. SUCHÁNEK, P. Finanční management. 1.vyd. Brno: Masarykova universita, 2007. 128 s. ISBN 978-80-210-42773,s.102-103.
-
44
PRAKTICKÁ ČÁST 3. CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI EUTIT S.R.O. Obchodní jméno:
EUTIT s.r.o.
Sídlo společnosti:
Mariánské Lázně, Stará Voda 196, 353 01
Zapsán v OR:
Krajského soudu v Plzni, oddíl C, vloţka 3089
IČO:
47714930
Základní kapitál:
2.000.000,- Kč
Zaloţení společnosti:
19. ledna 1993
Předmět podnikání:
vývoj, výroba, pokládka, montáţ a prodej odlitků z taveného čediče a z nekovových materiálů (především AI2O3 a ZrO2).
Ostatní skutečnosti:
na společnost přešel dnem 1.1.1995 majetek státního podniku EUTIT STARÁ VODA, se sídlem ve Staré Vodě podle privatizačního projektu schváleného usnesením vlády a kupní smlouvy uzavřené s Fondem národního majetku ČR.29
3.1.
Základní údaje o společnosti
Vlastnická struktura Vlastníky jsou fyzické osoby, občané České republiky, jedná se o bývalý a částečně i stávající management firmy. Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada. Statutární orgán – 2 jednatelé:
Pavel Dragoun Josef Kraisl
Prokura:
Ladislav Škroch
Počet společníků 13 (8 společníků vlastní samostatný obchodní podíl, 1 společný obchodní podíl je ve vlastnictví 3 osob a další 1 obchodní podíl je ve vlastnictví 2 osob).30 29
Justice.cz [online]. 2010 [cit. 2010-07-14]. Výpis z obchodního rejstříku společnosti EUTIT. Dostupné z WWW: . 30 Justice.cz [online]. 2010 [cit. 2010-07-14]. Výpis z obchodního rejstříku společnosti EUTIT. Dostupné z WWW: .
-
45
Management Pavel Dragoun – jednatel, majoritní vlastník (64%), 63 let, ve firmě je více neţ 40 let. Na začátku roku 2001 předal řízení provozu firmy panu Havlíčkovi a sám se věnuje spíše strategickému řízení firmy a absolvuje obchodní cesty za hlavními odběrateli po celém světě. Jan Neustupný – minoritní vlastník, manaţer kvality, 63 let, ve firmě je přes 35 let. Vladimír Havlíček – ředitel společnosti, 56 let, ve firmě od počátku roku 2001, převzal řízení provozu firmy od pana Dragouna, má praxi 25 let ve státní správě. Ladislav Škroch – výrobní a technický ředitel, prokurista, minoritní vlastník, 56 let, ve firmě pracuje přes 30 let. Ing. Václav Svoboda – obchodní a ekonomický ředitel, 36 let, vysokoškolské vzdělání ekonomického směru, ve firmě pracuje od počátku roku 2008, dlouholeté zkušenosti z řídících funkcí v bankovní sféře. Stávající management je díky svým rozsáhlým zkušenostem schopen firmu řídit efektivně a spolehlivě. V managementu firmy jsou lidé, kteří pracují v podniku více neţ 30 let. Znají velmi podrobně výrobní prostředí a technologie, díky čemuţ dokáţí rychle reagovat na změny a stanovovat strategii podniku na dlouhá léta dopředu. V současné době firma zaměstnává 183 zaměstnanců.31
31
-
MAKO - účetní servis : Zpráva nezávislého auditora. Přeštice : Vlastnímu nákladu, 2009. 32 s.
46
Skupinové riziko a ekonomicky spjatá skupina (dále jen ESS) Společnost EUTIT s.r.o. postupně zaloţila jiţ čtyři dceřiné společnosti: v roce 2000 EUTIT Ukraine; v roce 2001 EUTIT Bulgaria; v roce 2008 EUTIT Bazalt; v roce 2008 Slévárnu Plzeň s.r.o. Tyto společnosti byly zaloţeny především z obchodních důvodů. EUTIT s.r.o. v lokalitách jako jsou Rusko, Bulharsko a Ukrajina dlouhodobě hodně obchodovala, a proto se rozhodla, ţe by chtěla mít lepší kontrolu nad obchodní činností v těchto lokalitách. Co se týká Slévárny Plzeň s.r.o., tak tuto firmu společnost EUTIT s.r.o. zaloţila se záměrem navázat na bohatou tradici ve výrobě odlitků šedé a tvárné litiny a rozšířit sortiment o další druhy materiálů, zejména otěruvzdorných. Především jde tedy o snahu zvýšení konkurenceschopnosti na tuzemském i zahraničním trhu. Společnost Slévárna Plzeň s.r.o. původně patřila pod skupinu „Vlček Group s.r.o.“, která se věnovala stejné činnosti. Jedná se o nově zaloţenou společnost, na kterou však přešel kompletní majetek původní společnosti. Na pořízení (odkoupení) tohoto majetku poskytla společnosti Slévárna Plzeň s.r.o. firma EUTIT s.r.o. dlouhodobou finanční půjčku ve výši 20.000 tis. Kč – blíţe viz horizontální analýza rozvah. V současné době zaměstnává společnost Slévárna Plzeň s.r.o. 40 pracovníků dělnických i technických profesí. Tabulka č. 1: Skupinové riziko a ESS Obchodní firma
Sídlo
Výše podílu na ZK
Výše VK společnosti
společnosti EUTIT Bulgaria EUTIT Ukraine EUTIT Bazalt Slévárna Plzeň s.r.o.
Výše úč. hosp. výsledku
Velikovo Turnovo Bulharsko Chimikov 42, Doněck Ukraina Jekatěrinburk, Rusko Ţelezniční 2672 Plzeň
50% 50% 50% 100%
260 BGN‘ 000
130 BGN‘ 000
3.418.220 CZK
1.709.110 CZK
2 011 UAH‘ 000
42,5 UAH‘ 000
5.333.172 CZK
112.710 CZK
1 671 RUB‘ 000
-185 RUB‘ 000
1.007.513 CZK
- 111.544 CZK
- 4. 279.000 CZK
- 4.422.000 CZK
Zdroj: MAKO - účetní servis : Zpráva nezávislého auditora. Přeštice : Vlastnímu nákladu, 2009. 32 s.
-
47
Do ESS dále patří pan Pavel Dragoun jako fyzická osoba podnikatel, IČO 13894901, zapsaný v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Plzni, který je ovládající osobou firmy EUTIT s.r.o. – ovládaná osoba. Pan Dragoun provádí především těţbu čediče na tavení včetně dodávek (majitel čedičového dolu) firmě EUTIT s.r.o. na základě Smlouvy ze dne 3. 1. 2000. V roce 2004 firma EUTIT s.r.o. získala kapitalizací pohledávek původně 15-ti % podíl (finanční investice 21.000 tis. Kč) na firmě Greenbank Group INC (USA), v roce 2007 došlo k navýšení podílu na 16% (navýšení o 3.524 tis. Kč), aktuálně je podíl v této společnosti od roku 2008 ve výši 5% (podíl ve výši 4.221 tis. Kč). K tomuto sníţení došlo především díky tomu, ţe společnosti Greenbank Group se začalo od roku 2008 obchodně velmi dařit a z tohoto důvodu své akcie odkupuje zpět.32
3.2.
Odvětví, popis produkce a výrobního procesu
Odvětví Hlavním předmětem činnosti je vývoj, výroba, pokládka, montáţ a prodej odlitků z taveného čediče a z nekovových materiálů (především AI2O3 a ZrO2). Dále společnost provádí
vykládání
potrubních
systémů
a
obdobných
zařízení
otěruvzdornými,
ţáruvzdornými a chemicky odolnými materiály. Společnost patří ve výrobě taveného čediče mezi nejvýznamnější firmy na světě. Zhruba dvě třetiny produkce firmy jsou určeny na export. Dalšími výrobci jsou: v Evropě firma Kalenborn, ve světě je to několik malých výrobců v Rusku, Indii a Číně. Firma má odběratele po celém světě. V rámci této práce si nekladu za cíl provést srovnání firmy v rámci odvětví. Srovnání by bylo moţné provést pouze za předpokladu, ţe by se vzaly v potaz zahraniční subjekty. K těmto specifickým informacím je však velmi obtíţné aţ nemoţné se dostat, z tohoto důvodu není srovnání provedeno. V České republice firma nemá konkurenci.
32
MAKO - účetní servis : Zpráva nezávislého auditora. Přeštice : Vlastnímu nákladu, 2009. 32 s. Eutit.cz [online]. 2010 [cit. 2010-07-14]. Společnost EUTIT. Dostupné z WWW: .
-
48
Popis produkce a výrobního procesu Společnost provozuje slévárnu taveného čediče, je jediným výrobcem čedičových výrobků v České republice a jediným výrobcem čedičové interiérové dlaţby na světě a současně vyrábí vysoce otěruvzdorný a ţáruvzdorný materiál pod názvem EUCOR. Výrobky z tohoto materiálu mají široké vyuţití. Jedná se např. o odlitky na otěruvzdorná potrubí určená pro dopravu abrazivních materiálů, obklady do prostředí, kde je nutná ochrana technologických zařízení proti abrazi a chemickým vlivům, podlahy ve výrobních halách, v podnicích těţkého průmyslu apod. Výrobky vykazují vysokou otěruvzdornost, chemickou stálost, nenasákavost a vysokou pevnost. Daná kombinace vlastností tak vytváří produkt, který v současné době nelze vyrobit jiným způsobem. Výrobky dosahují stupně tvrdosti č. 9 (tvrdost č. 10 má diamant). Čedičová dlaţba nachází uplatnění v nejtěţších provozech hutní, chemické a strojírenské výroby, na druhé straně však není výjimkou ani její pouţití v exkluzivních interiérech či historických budovách díky atraktivnímu a „přírodnímu“ vzhledu. Stavební prvky z taveného čediče se vyuţívají při stavbě kanalizací. Jsou rovněţ pouţívány i automobilovými společnostmi a výrobci pneumatik při stavbě testovacích okruhů. Vzhledem k charakteru firmy je nejvýznamnější vazbou spolupráce s dodavatelem základní suroviny – čediče. Z této vázanosti však neplyne téměř žádné podnikatelské riziko, neboť majitelem čedičového dolu je jednatel a společník firmy, pan Dragoun. V případě smrti nebo váţné nemoci se však toto riziko stává značným, pan Dragoun nemá ţádné přímé dědice. Dle dostupných informací, které byly získány od vedení firmy, není v tuto chvíli známo, jakým způsobem je toto riziko ze strany pana Dragouna eliminováno. Zásoby suroviny v tomto dole, který je nedaleko Chebu, jsou odhadovány na 200 let. Zpracování čediče je velmi energeticky náročné, proto dalšími významnými dodavateli jsou energetické společnosti – Západočeská energetika a.s. (ZČE), Česká energie a.s.
-
49
4. FINANČNÍ ANALÝZA SPOLEČNOSTI V této části mé diplomové práce provedu vlastní finanční analýzu společnosti EUTIT s.r.o. dle metod finanční analýzy uvedených v teoretické části práce. Dojde k porovnání jednotlivých účetních poloţek za období let 2005 – 2009 a dále k interpretaci výpočtů finančních ukazatelů. Pomocí tohoto rozboru je moţno získat řadu cenných informací a poznatků přímo z účetnictví. Tato analýza zvyšuje ucelenost pohledu a usnadňuje pochopení celkové situace, neboť dává přehled o skutečných změnách, které nastaly v analyzovaných účetních poloţkách.
-
50
4.1.
Horizontální analýza společnosti
Horizontální analýza vychází přímo z účetních výkazů společnosti a přináší informace o vývoji jednotlivých poloţek finančních výkazů. Odráţí tedy změny ve finančně – hospodářské situaci podniku. V této práci bude nejdříve provedena horizontální analýza rozvah a poté horizontální analýza výkazů zisků a ztrát za období let 2005 – 2009.
4.1.1. Horizontální analýza rozvah Tabulka č. 2: Horizontální analýza rozvahy společnosti EUTIT s.r.o. v letech 2005-2009 Rozvaha (v tis. Kč) EUTIT s.r.o.
2005
2006 změna
AKTIVA CELKEM Pohledávky za upsaný VK Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehm. majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý fin. majetek
156.058
Oběžná aktiva
v%
2007 změna v %
30.002
19%
186.060
0
N/A
0
66.393
-670
-1%
65.723
368
-177
-48% 191
62.676
-1935
-3%
3.349
1442
88.666
31094
Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý fin. majetek
37.047
Časové rozlišení
2008 změna v %
1365
1%
187.425
0
N/A
0
5083
8%
70.806
-95
-50%
96
60.741
-1546
-3%
59.195
-2953
-5% 56.242
43%
4.791
6724
140%
11.515
15633
136% 27.148
35%
119.760
3819
-3%
115.941
17709
15% 133.650
6086
16%
43.133
-985
-2%
42.148
2571
6% 44.719
0
N/A
0
0
N/A
0
47.186
22531
48%
69.717
-13151
-19%
56.566
29617
4.433
2477
56%
6.910
10317
149%
17.227
-14479
999
-422
-42% 577
101
18%
678
0
0
30086 0 12615 -65
0
-238
2009 změna
16% 217.511
v%
4298
2%
221.809
0
0
N/A
0
18% 83.421
5305
6%
88.726
-26
-84%
1561
3%
57.803
3770
14%
30.918
-1342
-1%
132.308
1613
4%
46.332
0
0
N/A
0
52% 86.183
-10642
-12%
N/A
-68% 31
N/A
5
75.541
-84% 2.748
7687
280% 10.435
-35% 440
335
76%
775
PASIVA CELKEM 156.058
30002
19%
186.060
1365
1%
187.425
30086
16% 217.511
4298
2%
221.809
Vlastní kapitál
103.195
12312
12%
115.507
-8942
-8%
106.565
49156
46% 155.721
24468
16%
180.189
Základní kapitál
2.000
0
0%
2.000
0
0%
2.000
0
0% 2.000
0
0%
2.000
Kapitálové fondy Rezervní fondy, fondy ze zisku Výsledek hosp. minulých let Výsledek hosp. běž. úč. období
119
0
0%
119
0
0%
119
0
0% 119
0
0%
119
1.346
69
5%
1.415
76
5%
1.491
-100
-7% 1.391
499
36%
1.890
95.000
-5682
-6%
89.318
6907
8%
96.225
0
0% 96.225
48891
51%
145.116
4.730
17925
379% 22.655
-15925
-70%
6.730
49256
732% 55.986
-24922
-45%
31.064
Cizí zdroje
52.757
17736
34%
70.493
9152
13%
79.645
-22295
-28% 57.350
-19014
-33%
38.336
Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky
0
12141
N/A
12.141
12141
100%
24.282
-2638
-11% 21.644
-7478
-35%
14.166
5.350
20
0%
5.370
-435
-8%
4.935
-407
-8% 4.528
147
3%
4.675
20.609
2978
14%
23.587
-2474
-10%
21.113
-397
-2% 20.716
-1221
-6%
19.495
Bank. úvěry a výp. 26.798
2597
10%
29.395
-80
0%
29.315
-18853
-64% 10.462
-10462
-100% 0
265% 4.440
-1156
-26%
Časové rozlišení
106
-46
-43% 60
1155
1925% 1.215
3225
3.284
Zdroj: MAKO - účetní servis : Zpráva nezávislého auditora. Přeštice : Vlastnímu nákladu, 2005 - 2009 . 32 s. ; vlastní tvorba autorky.
-
51
Výše celkové bilanční sumy společnosti kaţdým rokem roste, v roce 2005 činila 156.058 tis. Kč a v roce 2009 byla jiţ 221.809 tis. Kč. AKTIVA Aktiva se skládají ze stálých aktiv, oběţných aktiv a časového rozlišení, u kterého v posledních letech nedocházelo k ţádným zásadním změnám a je vzhledem k výši bilanční sumy v minimální výši. Stálá aktiva (dlouhodobý majetek) Stálá aktiva byla v roce 2005 ve výši 66.393 tis. Kč, v roce 2006 došlo k mírnému poklesu na 65.723 tis. Kč, od roku 2007 mají však jiţ rostoucí tendenci a v roce 2009 činila 88.726 tis. Kč. Stálá aktiva jsou sloţena z dlouhodobého nehmotného majetku, dlouhodobého hmotného majetku a dlouhodobého finančního majetku. -
dlouhodobý nehmotný majetek od roku 2005 vykazuje klesající tendenci a to především díky odpisům; v roce 2009 byl jiţ v minimální výši 5 tis. Kč;
-
dlouhodobý hmotný majetek postupně od roku 2005 stále klesal díky odpisům; aktuálně v roce 2009 však došlo k mírnému nárůstu o 3% a to díky předem plánované rekonstrukci v areálu společnosti (investice do kanalizace a technické zhodnocení ţelezniční vlečky);
-
dlouhodobý finanční majetek naopak stále vzrůstal, v roce 2005 byl 3.349 tis. Kč a za rok 2009 jiţ činil 30.918 tis. Kč. Jsou zde evidovány podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem aktuálně ve výši 1.885 tis. Kč, coţ představuje podíly v obchodních společnostech EUTIT Bulgaria, EUTIT Ukraina a od roku 2008 EUTIT Bazalt (v kaţdé podíl ve výši 50%). Dále jsou zde evidovány ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly aktuálně za rok 2009 ve výši 4.221 tis. Kč, coţ představuje 5% podíl společnosti EUTIT s.r.o. ve společnosti Greenbank Group INC v USA. Zde byl původně podíl společnosti do roku 2006 ve výši 15%, v roce 2007 vzrostl na 16% a poté od roku 2008 je ve výši 5%. K tomuto sníţení, jak jiţ bylo uvedeno v nefinanční části, došlo z důvodu toho, ţe společnosti Greenbank Group se začalo
-
obchodně velmi dařit a proto odkoupila své akcie zpět. Tyto CP povaţuji za 52
kvalitní aktivum, jelikoţ je firma pravidelně přeceňuje dle aktuálního stavu a vytváří na ně opravné poloţky. V roce 2009 ve výši 3.155 tis. Kč. V neposlední řadě je zde také účtováno o podílu v ovládaných a řízených osobách, coţ představuje 100% podíl ve společnosti Slévárna Plzeň s.r.o., toto je nově evidováno aţ od roku 2008, kdy firma EUTIT s.r.o. tuto společnost zaloţila. V roce 2008 byl evidován podíl ve výši základního kapitálu, tj. 200 tis. Kč, aktuálně v roce 2009 došlo k přecenění na reálnou hodnotu metodou opravných poloţek a tento podíl je vykazován jako 0 tis. Kč. Celkem byly majetkové účasti v uvedených společnostech k 31. 12. 2009 ve výši 6.105 tis. Kč. Jako nejkvalitnější obchodní podíl povaţuji obchodní podíl ve společnosti Greenbank Group INC, především vzhledem k výši obratu (v porovnání s podíly v ostatních společnostech), který byl za rok 2009 ve výši 27.300 tis. USD, coţ je cca 526.000 tis. CZK. Této společnosti firma EUTIT s.r.o. prodává čedič a společnost Greenbank Group INC provádí finální kompletaci. Naopak za nejméně kvalitní povaţuji obchodní podíl ve společnosti EUTIT Ukraine, za kterou firma EUTIT s.r.o. eviduje nejvíce pohledávek po lhůtě splatnosti, kdy velké mnoţství z nich je i více neţ rok staré a je velmi sloţité tyto pohledávky z firmy vymáhat. V roce 2009 byla celková hodnota pohledávek za společností EUTIT Ukraine ve výši 6.984 tis. Kč a z toho činily pohledávky po lhůtě splatnosti 6.349 tis. Kč (tj. 91%). Majoritní vlastník společnosti pan Dragoun však povaţuje tyto investice do společností EUTIT Ukraine, Bulgaria a Bazalt jako dobrou investici do rozvíjejících se trhů. Dle mého názoru však firma EUTIT s.r.o. tyto společnosti zatím stále finančně podporuje a je k nim velmi benevolentní. Účasti v těchto společnostech jsou v cizí měně, proto jsou pro účely účetnictví vţdy přepočteny kurzem k 31.12. daného roku. Evidence obchodních podílů v cizí měně kaţdoročně způsobuje vznik kurzových rozdílů, které účetně ovlivňují hospodářské výsledky firmy. Bohuţel těmto kurzovým rozdílům nelze zabránit ani v budoucnu, vzhledem k rozdílným měnám Ukrajiny, Ruska, Bulharska a České republiky. Případný vstup České republiky do měnové unie problém neřeší. Největší poloţku v části dlouhodobého finančního majetku však představuje -
půjčka, kterou poskytla společnost EUTIT s.r.o. firmě Slévárna Plzeň s.r.o. 53
na odkoupení nemovitosti, vč. vybavení od společnosti Vlček Group s.r.o. V podstatě se jedná o dvě půjčky: první je ve výši 20.000 tis. Kč, tato půjčka bude jednorázově splatná v roce 2015 a druhá je ve výši 3.500 tis. Kč, která bude splatná v roce 2011. Půjčka ve výši 20.000 tis. Kč je, jak jiţ bylo zmíněno na nákup nemovitosti atd., zatím nedochází ke splácení (jistiny ani úroků). V rozvaze je evidována částka 24.812 tis. Kč, rozdíl tj. 1.312 tis. Kč jsou naběhlé úroky z této dlouhodobé půjčky. Oběžná aktiva Oběţná aktiva společnosti mají kolísavou tendenci. Od roku 2005 došlo však k jejich výraznému zvýšení, jelikoţ původně byly ve výši 88.666 tis. Kč a k ultimu roku 2009 byly ve výši 132.308 tis. Kč. Skládají se ze zásob, dlouhodobých pohledávek, krátkodobých pohledávek a krátkodobého finančního majetku. Dlouhodobé pohledávky společnost neeviduje, u všech ostatních sloţek oběţných aktiv dochází ke kolísavému vývoji. -
výše a struktura zásob není a nikdy nebyla vzhledem k charakteru výroby příliš optimální – z důvodu potřeby výroby daného počtu jakostních výrobků jich musí firma vyrobit vţdy více, neboť se mezi nimi objevuje vţdy určité mnoţství výrobků nejakostních. Výroba má určité zpoţdění, neboť trvá zhruba 15 hodin, neţ výrobek projde celým produkčním procesem a neţ je moţné zjistit, zda se jedná o výrobek jakostní či nejakostní. V tomto mezidobí však nelze výrobu pozastavit – dojde k přenastavení forem a začne se odlévat jiný typ výrobku. Kaţdé takové přenastavení trvá cca půl pracovního dne. Bylo by tedy velmi nákladné odlévat např. 10 kusů určitého výrobku, které chybí do potřebného počtu, proto je vţdy odlitků odlito více, aby byl vţdy dodán potřebný počet výrobků. Často počet jakostních výrobků přesáhne počet poţadovaný zákazníkem a tím vznikají výše uvedené zásoby. Cena produkce je však plánována s dostatečně ziskovou marţí, která pokrývá ztráty z nadbytečné výroby. Dále má na výši zásob také vliv i to, ţe se firma snaţí mít co nejkratší dodací lhůty, aby se koneční zákazníci nepoptávali po čediči od konkurenčních podniků z Číny nebo z Německa, proto mají také mnoţství pojistných zásob nastaveno poměrně vysoko.
-
54
Dle mého názoru by bylo vhodné skladovat nadbytečné mnoţství zásob pouze určitou dobu. Pokud by v této době nedošlo k prodeji těchto zásob, opět by se roztavily a byly by pouţity k výrobě nového výrobku. Vedení společnosti je však v tomto směru velmi konzervativní a tímto způsobem prozatím postupovat nechce. Kaţdoročně tedy dochází k jejich nárůstu, kdy mezi roky 2005-2006 došlo k významnému nárůstu o 16%, poté došlo k mírnému poklesu o 2% a od té doby dochází kaţdoročně opět k mírnému nárůstu. V roce 2009 byl evidován nárůst o 4% a celková výše zásob tak byla 46.332 tis. Kč; -
krátkodobé pohledávky jejich vývoj koresponduje s vývojem trţeb společnosti, kdy v roce 2006 došlo k nárůstu v oblasti výkonů o 48% a v oblasti trţeb za prodej zboţí o 30%; v roce 2008 pak v oblasti výkonů o 15% a v oblasti trţeb za prodej zboţí o 14% - tento nárůst byl způsoben především tím, ţe se v těchto letech společnosti podařilo získat a zrealizovat velké lukrativní zakázky, tzn. objem pohledávek souvisí i s mnoţstvím objemu produkce, je-li velké mnoţství zakázek, roste i mnoţství pohledávek a naopak (rostou/klesají proporcionálně k objemu zakázek). Dále byl dle mého názoru takto vysoký stav pohledávek způsoben - především pak pohledávek z obchodního styku po lhůtě splatnosti (kaţdoročně více neţ 50% z celkového objemu krátkodobých pohledávek z obchodního styku) tím, ţe společnost byla vţdy velmi benevolentní k jejich úhradě a nevěnovala dostatečnou pozornost jejich vymáhání, rovněţ se odkládalo řešení některých sporů (tzn. v evidenci jsou i 4 roky staré pohledávky – cca 2% z objemu pohledávek), po uplynutí lhůty 4 let od splatnosti pohledávky by mohla být tato pohledávka dle § 397 Obchodního zákoníku33 promlčena. Společnost si je toho vědoma, a proto nechává své zákazníky před vypršením promlčecí lhůty podepisovat Uznání dluhu, čímţ dojde k prodlouţení promlčecí lhůty o další 4 roky dle § 407 Obchodního zákoníku. K největšímu nárůstu docházelo v letech 2005-2006 (o 48%) a poté v letech 2007-2008 (o 52%). V ostatních obdobích docházelo naopak k jejich
33
Business.center.cz [online]. 2010 [cit. 2011-04-20]. .
-
55
Obchodní
zákoník.
Dostupné
z
WWW:
poklesu. Aktuálně v roce 2009 byl pokles ve výši 10.642 tis. Kč (tj. 12%). Z celkové částky krátkodobých pohledávek z obchodního styku představují pohledávky ve skupině (EUTIT Ukraine, Bulgaria a Bazalt) za rok 2009 11.963 tis. Kč (tj. 19%). -
krátkodobý finanční majetek představuje zejména peněţní prostředky společnosti na účtech v bankách; jeho vývoj je také značně kolísavý – v roce 2007 a 2009 došlo díky úhradě pohledávek k jeho nárůstu (v roce 2007 o 149% a v roce 2009 pak dokonce o 280%). Významný pokles byl evidován v roce 2008, coţ bylo způsobeno tím, ţe společnost EUTIT s.r.o. koupila 50% podíl ve společnosti EUTIT Bazalt a především pak poskytnutím dlouhodobé půjčky společnosti Slévárna Plzeň s.r.o. ve výši 20.000 tis. Kč na nákup nemovitosti a vybavení.
-
56
PASIVA Pasiva se skládají z vlastního kapitálu, cizích zdrojů a časového rozlišení. Vlastní kapitál Vlastní kapitál společnosti se skládá ze základního kapitálu (dále jen ZK), kapitálových fondů (dále jen KF), rezervních fondů a ostatních fondů ze zisku, výsledku hospodaření minulých let a z výsledku hospodaření běţného účetního období. V podstatě vyjadřuje kapitál vloţený společníky do podnikání. Vlastní kapitál měl od roku 2005 rostoucí tendenci, pouze v roce 2007 došlo k mírnému poklesu (o 8%) a od té doby je jeho tendence opět vzrůstající. Aktuálně za rok 2009 byl ve výši 180.189 tis. Kč. -
základní kapitál a kapitálové fondy jsou evidovány ve stále stejné výši: ZK 2.000 tis.Kč a KF 119 tis. Kč;
-
rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku mají kolísavou tendenci; nejdříve od roku 2005 docházelo kaţdoročně aţ do roku 2007 k 5-ti % nárůstu. V roce 2008 došlo k mírnému poklesu o 100 tis. Kč a v roce 2009 došlo opět k navýšení a to o 36% na současných 1.890 tis. Kč;
-
výsledek hospodaření minulých let má také kolísavou tendenci, v roce 2005 byl ve výši 95.000 tis. Kč, poté v roce 2006 klesl o 5.682 tis. Kč (tj. 6%) na 89.318 tis. Kč, v roce 2007 došlo k nárůstu o 6.907 tis. Kč (tj. 8%) na 96.225 tis. Kč, v následujícím roce nedošlo k ţádné změně a v roce 2009 došlo opět k navýšení a to dokonce o 51%, jeho výše byla ke konci roku ve výši 145.116 tis. Kč. Tyto změny jsou ovlivňovány výší hospodářského výsledku za předchozí rok, výší přídělů do fondů a výší vyplacených podílů. Naposledy došlo k výplatě podílů společníkům v roce 2008 a to ve výši 8.000 tis. Kč; o rozdělení zisku roku 2009 zatím nebylo rozhodnuto;
-
výsledek hospodaření běžného účetního období výrazně ovlivňoval změny ve výši vlastního kapitálu. Detailně bude rozebrán při analýze Výkazů zisků a ztrát.
-
57
Cizí zdroje Cizí zdroje společnosti měly do roku 2007 vzrůstající tendenci a od té doby dochází kaţdoročně k jejich sniţování. V roce 2009 byl jejich stav 38.336 tis. Kč, coţ představuje pokles oproti minulému období o cca 19.000 tis. Kč (tj. 33%). Skládají se z rezerv, dlouhodobých závazků, krátkodobých závazků a bankovních úvěrů a výpomocí. -
rezervy – tato poloţka nejvíce ovlivňovala výši cizích zdrojů. V roce 2005 byl jejich stav 0 tis. Kč, do roku 2007 rostly kaţdoročně o 12.141 tis. Kč. Od roku 2008 dochází k částečnému čerpání těchto rezerv. Ke konci roku 2008 byl jejich stav 21.644 tis. Kč, během roku 2009 společnost vytvořila nové rezervy ve výši 4.003 tis. Kč, ale na druhou stranu je čerpala ve výši 11.481 tis. Kč na opravy v areálu společnosti. Konečný stav rezerv tak činil ke konci roku 2009 14.166 tis. Kč. Jedná se o zákonné rezervy na opravy dlouhodobého hmotného majetku, zároveň tvorbou rezerv společnost daňově optimalizuje hospodářský výsledek;
-
dlouhodobé závazky jsou stále v téměř stejné výši a jedná se o odloţený daňový závazek;
-
krátkodobé závazky jsou také téměř stále stejné. Jejich výše je nejvíce ovlivněna závazky ke spřízněným osobám, které byly v roce 2009 ve výši 5.332 tis. Kč a jedná se o rozdělené a dosud nevyplacené podíly společníků na zisku z předchozích let; tyto podíly nebyly vypláceny hlavně z důvodu splácení privatizačního úvěru (splatnost v roce 2003), po splacení úvěru bylo potřeba provést nejnutnější opravy a rekonstrukce aţ následně se začaly podíly vyplácet. Dále má firma také krátkodobé závazky z obchodního styku, které se postupně od roku 2005 sniţovaly (původně ve výši 6.920 tis. Kč), v roce 2009 došlo k mírnému nárůstu o 884 tis. Kč na cílový stav 4.120 tis. Kč. Jejich struktura je velmi dobrá, jelikoţ cca 90% je hrazeno do lhůty splatnosti a zbylých 10% představují přijaté zálohy. Závazky ke státu a k zaměstnancům společnost samozřejmě také eviduje, ale v této oblasti nedochází k ţádným významným změnám;
-
58
-
bankovní úvěry a výpomoci mají kolísavý vývoj. Firma má v současné době pouze provozní (krátkodobý) úvěr, a to kontokorentní úvěr (dále jen KTK) ve výši 15.000 tis. Kč, do poloviny roku 2009 měla poskytnutý revolvingový úvěr (dále jen RVG) ve výši 15.000 tis. Kč. Společnost vţdy více vyuţívala moţnosti čerpání KTK, neboť je pro ni tento způsob financování levnější (KTK je moţné kdykoliv splatit, zatímco RVG má pravidelné měsíční tranše). K ultimu roku 2009 firma KTK nečerpala. Dlouhodobé úvěry nejsou evidovány. Časové rozlišení
Časové rozlišení pasiv bylo aţ do roku 2007 vykazováno pouze v minimální výši. Od roku 2008 došlo však k tomu, ţe společnost začala svým významným klientům vyplácet tzv. bonusy z obratu – tj. odběratelé mají u společnosti nastaveny určité hranice, které kdyţ překročí, dostanou následně slevu 2%, 4%, 6% atd. Těmto významným zákazníkům v podstatě společnost při dodrţení stanovených podmínek vrací určité finanční prostředky. V roce 2008 se jednalo o 4.440 tis. Kč, v roce 2009 pak 3.284 tis. Kč, o těchto „vratkách“ společnost účtuje do výdajů příštích období.
-
59
4.1.2. Horizontální analýza výkazů zisků a ztrát Tabulka č. 3: Horizontální analýza výkazů zisků a ztrát společnosti EUTIT s.r.o. v letech 2005 – 2009 Výkaz zisku a ztráty (v tis. Kč) 2005 Popis Tržby za prodej zboží 597 Náklady vynal. na prodané zboží 539
2006 změna
v%
179
30%
137 42
2007 změna
v%
776
-314
-40%
462
25%
676
-291
-43%
72%
100
-23
-23% -11%
199.618
2008 změna
v%
65
14%
385
95
77
-30 29622
2009 změna
v%
527
4
1%
531
25%
480
0
0%
480
39%
47
4
9%
51
15%
229.240
-24962
-11% 204.278
Obchodní marže
58
Výkony
151.708 72071
48%
223.779 -24161
Výkonová spotřeba
74.936
28783
38%
103.719
-7748
-7%
95.971
2729
3%
98.700
-20743
-21% 77.957
Přidaná hodnota
76.830
43330
56%
120.160 -16436
-14%
103.724
26863
26%
130.587
-4215
-3%
126.372
Osobní náklady
59.580
11175
19%
70.755
8790
12%
79.545
3282
4%
82.827
-6987
-8%
75.840
Daně a poplatky Odpisy dl. nehm. a hm. majetku Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu Zůst.cena prod. dl. majetku a mat. Změna rezerv a OP v pr. obl.a kompl. nákl. př. obd. Ostatní prov. výnosy Ostatní prov. náklady Provozní výsl. hospodaření
367
9
2%
376
-8
-2%
368
27
7%
395
-1
0%
394
6.557
406
6%
6.963
-1139
-16%
5.824
-154
3%
5.670
689
1700
247% 2.389
-232
-10%
2.157
2921
150
247
165% 397
316
80%
713
4.707
9615
204% 14.322
-2082
-15%
12.240
8.394
-4425
-53% 3.969
-4713
-119% -744
1.937
-297
-15% 1.640
150
9%
12.615
19450
154% 32.065
-27408
-85%
Tržby z prodeje cen. papírů a podílů Prodanné CP a podíly
6
135% 5.078 719
15
-10% 5.091 0%
5.093
-424
-59% 295
-122% -2746
5983
218% 3.237
1724
231% 980
1954
199% 2.934
1.790
3155
176% 4.945
4607
93%
4.657
40178
863% 44.835
-4845
-11% 39.990
-14986
1%
-579
9.552
0
0
0%
0
0
0%
0
21926
N/A
21.926
-21926
-100% 0
0
0
0%
0
0
0%
0
14752
N/A
14.752
-14752
-100% 0
0
0%
0
0
0%
0
0
0%
478
Výnosy z dl.fin. maj. 0 Změna st.rezerv a OP ve fin. obl. -522
176% -1442
-1820
126% -3262
-6715
125% 1.074
206% -9977
7318
73%
Výnosové úroky
48
39
81%
87
40
46%
127
207
63%
334
-193
-58% 141
Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční výsl. hospodaření Daň z příjmu za běžnou čin. Výsledek hosp. za běž. činnost
922
127
14%
1.049
29
3%
1.078
-264
-24% 814
-608
-75% 206
750
664
89%
1.414
3177
225% 4.591
7651
67%
12.242
-6924
-57% 5.318
2.843
957
34%
3.800
1455
38%
5.255
3035
58%
8.290
-77
-2455
539
22%
-1906
4184
220% 2.278
18823
826% 21.101
5.440
2235
41%
7.675
-7383
-96%
292
9658
3308% 9.950
4.730
17754
375% 22.484
-15841
-70%
6.643
49343
Mimoř. výnosy Mimoř.výsledek hospodaření Výsledek hosp. za účetní období
0
171
N/A
171
-84
-49%
87
-87
-100% 0
0
0%
0
0
171
N/A
171
-84
-49%
87
-87
-100% 0
0
0%
0
Výsledek hosp. před zdaněním
-920
596
743% 55.986
-20328 -251 -24922
-1%
-2659
8.213
-96% 773 -3%
9.699
-45% 31.064
4.730
17925
379% 22.655
-15925
-70%
6.730
49256
732% 55.986
-24922
-45% 31.064
10.170
20160
198% 30.330
-23308
-77%
7.022
58914
839% 65.936
-25173
-38% 40.763
Zdroj: MAKO - účetní servis : Zpráva nezávislého auditora. Přeštice : Vlastnímu nákladu, 2005 - 2009 . 32 s. ; vlastní tvorba autorky.
-
60
Výkaz zisku a ztráty představuje náklady a výnosy společnosti. Rozdíl mezi výnosy a náklady je hospodářský výsledek společnosti. Výsledek hospodaření za účetní období se skládá ze tří dílčích výsledků hospodaření – provozního, finančního a mimořádného. Tyto výsledky hospodaření jsou uvedeny v tabulce č. 3, viz výše. Provozní výsledek hospodaření Provozní výsledek hospodaření má v letech 2005 - 2009 kolísavou tendenci. Nejlepší výsledky společnost zaznamenala v roce 2006 (32.065 tis. Kč) a poté ještě o něco lepší v roce 2008 (44.835 tis. Kč). V těchto letech se firmě podařilo získat a zrealizovat velmi lukrativní zakázky. K největšímu propadu provozního výsledku hospodaření došlo v roce 2007 a to o 85% na 4.657 tis. Kč, coţ bylo způsobeno především niţšími trţbami, které však nebyly způsobeny tím, ţe by společnost sníţila produkci, ale především nepříznivým kurzem zahraničních měn (posilování Kč) a dále poloţkou změna stavu rezerv. V roce 2009 došlo pouze k menšímu propadu o 11% na 39.990 tis. Kč, coţ vzhledem k celosvětové hospodářské
a finanční krizi, které samozřejmě musí čelit i společnost EUTIT s.r.o.,
povaţuji za velmi dobrý výsledek. V souvislosti s celosvětovou ekonomickou krizí došlo k poklesu obratu a to zejména vlivem niţší poptávky ze zahraničí. I přesto byl udrţen dlouhodobý trend, kdy firma větší část své produkce exportuje. V souvislosti s niţší poptávkou společnost průběţně zavádí úsporná opatření ve všech oblastech hospodaření, aby dopady krize byly minimalizovány. Provozní hospodářský výsledek byl ovlivněn především těmito skutečnostmi: -
tržby za prodej zboží vzrostly o 1%, náklady na prodané zboţí zůstaly zcela neměnné – tento fakt provozní hospodářský výsledek tedy nijak neovlivnil; naopak výkony společnosti poklesly o 11% a výkonová spotřeba pak o 21% - tento pokles provozní hospodářský výsledek jiţ ovlivnil; pokles výkonů i výkonové spotřeby je spojen především s celosvětovou ekonomickou krizí – viz výše, kdy společnost zaznamenala niţší poptávku, ale na druhé straně se snaţila také sniţovat náklady – viz výkonová spotřeba; dále je výše výkonů ovlivňována kurzem zahraničních měn, jelikoţ v roce 2009 se trţby z prodeje vlastních výrobků a sluţeb společnosti skládaly ze:
83.387 tis. Kč = tuzemsko a 121.189 tis. Kč = zahraničí
z tohoto je patrné, ţe firma má stále více neţ 60% trţeb z prodeje vlastních výrobků a sluţeb ze zahraničí; -
61
dále byl také pokles výnosů částečně ovlivněn poloţkou změna stavu zásob vlastní činností, kdy od roku 2007 zde společnost vykazuje záporné hodnoty spojené s tím, ţe jiţ byla dokončena rozpracovaná výroba, která se postupně přesouvá přímo do výrobků; -
přidaná hodnota společnosti má také kolísavou tendenci; v roce 2009 došlo ke sníţení o pouhá 3% na 126.372 tis. Kč, tento mírný pokles byl samozřejmě způsoben poklesem trţeb; osobní náklady – zde je také patrné úsporné opatření společnosti; od roku 2005 měly totiţ osobní náklady stále vzrůstající tendenci a nyní v roce 2009 došlo ke sníţení o 8% na 75.840 tis. Kč. Sníţení bylo ovlivněno tím, ţe společnost v tomto roce sníţila stav zaměstnanců o 28, tím pádem došlo k poklesu mzdových nákladů o 4.433 tis. Kč
a nákladů na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění o
2.603 tis. Kč. Ve všech sledovaných obdobích je výše přidané hodnoty vyšší neţ výše osobních nákladů; -
dalšími významnými poloţkami, které ovlivnily provozní hospodářský výsledek v posledních pěti letech, byly ostatní provozní výnosy a náklady. Ostatní provozní výnosy od roku 2005 do roku 2007 stále klesaly a výše ostatních provozních nákladů byla téměř neměnná. Od roku 2008 dochází k postupnému nárůstu ostatních provozních výnosů, aktuálně v roce 2009 o 199% na 2.934 tis. Kč, dále však také dochází k výraznému nárůstu ostatních provozních nákladů, kdy v roce 2007 byla jejich výše 1.790 tis. Kč, poté došlo v roce 2008 k nárůstu o 176% na 4.495 tis. Kč a v roce 2009 k dalšímu nárůstu o 93% na 9.552 tis. Kč, coţ významně ovlivnilo/sníţilo výši provozního hospodářského výsledku. Poslední poloţkou, která v uplynulých letech ovlivňovala výši provozního hospodářského výsledku byla změna rezerv a opravných položek v provozní oblasti a náklady příštích období, které zahrnují zejména vytváření (v roce 2008 čerpání) rezerv. Změna provozního výsledku hospodaření neodráţí ţádný trend. Kaţdý rok je pro firmu specifický a v hospodaření se odráţí jaké se v daném roce podařilo zrealizovat zakázky. Čím má společnost těchto zakázek více a především, čím jsou větší (mohou pracovat na jedné zakázce delší časové období), tím je to pro firmu ziskovější a ve velké míře dochází ke zvýšení produktivity.
-
62
Finanční výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření byl v letech 2005 - 2006 záporný – tj. byla vykázána ztráta z finanční činnosti. Tato ztráta se postupně sniţovala a byla způsobena především kurzovými rozdíly. Od roku 2007 jiţ společnost vykazuje kladný finanční výsledek hospodaření. K největšímu nárůstu došlo však v roce 2008 o 826% na 21.101 tis. Kč, coţ bylo ovlivněno především poloţkami tržby z prodeje cenných papírů a podílů – společnost EUTIT s.r.o. v tomto roce sníţila svůj obchodní podíl ve společnosti Greenbank Group INC ze 16% na 5% a dále poloţkou změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti – nárůst o 206%, coţ představuje rozpouštění rezerv do výnosů. V roce 2009 byl finanční výsledek hospodaření také kladný, ale došlo k významnému poklesu o 96% na 773 tis. Kč. V tomto roce byla jeho výše ovlivněna také poloţkou změna stavu rezerv a opravných poloţek ve finanční oblasti, ale především pak poloţkou ostatní finanční náklady, které převýšily ostatní finanční výnosy o 2.895 tis. Kč, tzn. byla vykázána kurzová ztráta. Tato ztráta byla způsobena tím, ţe v listopadu 2008 společnost EUTIT s.r.o. sjednala s bankou dvě transakce – opční strategie za účelem zajištění proti kurzovému riziku v celkovém objemu 600 tis. EUR. Vzhledem k vývoji kurzu EUR/CZK byla výsledkem těchto transakcí kurzová ztráta ve výši 1.850 tis. Kč, která je součástí finančního výsledku hospodaření účetního období 2009. Mimořádný výsledek hospodaření Mimořádný výsledek hospodaření byl vykázán pouze v roce 2006 a 2007 a to ve zcela minimální výši. Aktuálně není evidován.
-
63
4.2.
Vertikální analýza společnosti
Vertikální analýza vyjadřuje podíl jednotlivých poloţek rozvahy či výkazů zisků a ztrát na celkové sumě. Za celkovou sumu jsem v případě vertikální analýzy rozvahy dosadila hodnotu celkové bilanční sumy, u výkazů zisků a ztrát celkové výnosy společnosti.
4.2.1. Vertikální analýza rozvah Tabulka č. 4: Vertikální analýza rozvah společnosti EUTIT s.r.o. v letech 2005 – 2009 AKTIVA CELKEM Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fondy, neděl. fond a ost. f. ze zisku Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného úč. období Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Časové rozlišení
2005 100% 0% 43% 1% 40% 2% 57% 24% 0% 30% 3% 0%
2006 100% 0% 36% 0% 33% 3% 64% 23% 0% 37% 4% 0%
2007 100% 0% 38% 0% 32% 6% 62% 23% 0% 30% 9% 0%
2008 100% 0% 38% 0% 26% 12% 62% 21% 0% 40% 1% 0%
2009 100% 0% 40% 0% 26% 14% 60% 21% 0% 34% 5% 0%
100% 66% 1% 0% 1% 61% 3% 34% 0% 4% 13% 17% 0%
100% 62% 1% 0% 1% 48% 12% 38% 6% 3% 13% 16% 0%
100% 57% 1% 0% 1% 51% 4% 42% 13% 3% 11% 15% 1%
100% 72% 1% 0% 1% 44% 26% 26% 10% 2% 10% 4% 2%
100% 81% 1% 0% 1% 65% 14% 17% 6% 2% 9% 0% 2%
Zdroj: MAKO - účetní servis : Zpráva nezávislého auditora. Přeštice : Vlastnímu nákladu, 2005 - 2009 . 32 s.; vlastní tvorba autorky.
-
64
AKTIVA Z vertikální analýzy aktiv společnosti je zřejmé, ţe společnost EUTIT s.r.o. je obchodním podnikem, čemuţ také odpovídá jeho majetková struktura. Největší podíl na celkových aktivech mají Oběžná aktiva (cca 60%) a jejich největší část tvoří: -
krátkodobé pohledávky (30-40%) a zásoby (21-24%).
Tato výše byla ovlivněna, jak jiţ bylo uvedeno při horizontální analýze rozvah tím, ţe zásoby společnost musí drţet v určitém mnoţství vzhledem k charakteru výroby. Co se týká krátkodobých pohledávek – vývoj koresponduje s vývojem trţeb společnosti. Jejich největší část tvoří krátkodobé pohledávky z obchodního styku, z nichţ velkou část tvoří pohledávky v rámci skupiny. Další velká část z těchto pohledávek je po lhůtě splatnosti, coţ je způsobeno, jak jiţ bylo řečeno, tím, ţe společnost je velmi benevolentní k jejich úhradě. Zbylá část aktiv je tvořena Dlouhodobým majetkem (cca 40%), který se skládá pouze z: -
dlouhodobého hmotného majetku, jehoţ podíl se na výši stálých aktiv postupně sniţuje vlivem odpisů (v roce 2005 – 40%; v roce 2009 – 26%); meziročně v letech 2008-2009 nedošlo k ţádné změně vzhledem k předem plánované investici do rekonstrukce areálu společnosti;
-
dlouhodobého finančního majetku, zde naopak podíl na výši stálých aktiv kaţdoročně roste (2005 – 2%; 2009 - 14%), coţ je způsobeno především podíly v dceřiných společnostech a dále poskytnutými půjčkami těmto společnostem (aktuálně pouze společnosti Slévárna Plzeň s.r.o.).
Z tabulky – viz výše - je zřejmé, ţe v průběhu analyzovaných pěti let nedošlo k ţádným výrazným změnám majetkové struktury podniku. Docházelo pouze k menším změnám ve struktuře dlouhodobého majetku a oběţných aktiv, ale ani tyto změny nebyly nijak významné. Graf č. 1: Vývoj struktury aktiv v letech 2005-2009 100%
0%
0%
0%
0%
0%
64%
62%
62%
60%
90% 80% 70%
57%
60%
Časové rozlišení
50%
Oběžná aktiva
40%
Dlouhodobý majetek
30% 20%
43%
36%
38%
38%
40%
2006
2007
2008
2009
10% 0% 2005
Zdroj: Vlastní tvorba autorky.
-
65
PASIVA Z výsledků vertikální analýzy je zřejmé, ţe největší část tvoří Vlastní kapitál společnosti, který se kaţdoročně navyšuje (2005 – 66%; 2009 – 81%) a je tvořen především: -
výsledkem hospodaření minulých let, který má v průběhu sledovaného období kolísavou tendenci, coţ je ovlivňováno výplatou podílů společníkům, stále je však na úrovni cca 44% – 65% z výše vlastního kapitálu;
-
výsledkem hospodaření běžného účetního období (3% - 26%).
Podíl cizích zdrojů na celkových pasivech společnosti je ve všech sledovaných obdobích niţší neţ výše vlastního kapitálu. Jejich vývoj je kolísavý, ale v posledních třech letech dochází k postupnému kaţdoročnímu sniţování (v roce 2009 pouze 19% z celkové výše pasiv). Cizí zdroje jsou tvořeny: -
bankovními úvěry a výpomocemi – do roku 2007 tvořila tato poloţka největší část cizích zdrojů společnosti (15% - 17%); jednalo se o čerpání kontokorentního úvěru; v roce 2009 – čerpání 0%;
-
krátkodobými závazky – zde dochází k postupnému kaţdoročnímu sniţování (2005 – 13%; 2009 – 9%); v roce 2009 představuje tato poloţka největší část cizích zdrojů společnosti;
-
rezervami – tato poloţka od roku 2005 do roku 2007 postupně narůstala (2005 – 0%; 2007 – 13%); poté od roku 2008 dochází k postupnému sniţování (čerpání) rezerv, kdy aktuálně za rok 2009 činily pouze 6% z celkových cizích zdrojů.
Graf č. 2: Vývoj struktury pasiv v letech 2005-2009 100% 90% 80%
0% 34%
0% 38%
1%
2% 26%
2% 17%
42%
70% 60%
Časové rozlišení
50%
Cizí zdroje
40% 30%
72%
66%
62%
57%
2005
2006
2007
81%
20% 10% 0% 2008
Zdroj: Vlastní tvorba autorky.
-
66
2009
Vlastní kapitál
4.2.2. Vertikální analýza výkazů zisků a ztrát Tabulka č. 5: Vertikální analýza výkazů zisků a ztrát společnosti EUTIT s.r.o. v letech 2005-2009 Popis CELKOVÉ VÝNOSY Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže (ř. 01-02) Výkony Výkonová spotřeba Přidaná hodnota (ř. 03+04-08) Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehm. a hm. majetku Tržby z prodej dl. majetku a materiálu (ř. 20+21) Zůstatková cena prodaného dl. majetku a materiálu (ř. 23+24) Změna stavu rezerv a OP v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření (ř. 11-12-17-18+19-22-25+26-27+(-28)-(-29) Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmu za běžnou činnost (ř. 50+51) Výsledek hospodaření za běžnou činnost (ř. 30+48-49) Mimořádný výsledek hospodaření (ř. 53-54-55) Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) (ř. 52+58-59) Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-) (ř. 30+48+53-54)
Číslo řádku
2005
2006
2007
2008
2009
01 02 03 04 08 11 12 17 18 19
100% 0% 0% 0% 100% 49% 50% 39% 0% 4% 1%
100% 1% 0% 0% 99% 46% 54% 32% 0% 3% 1%
100% 0% 0% 0% 100% 48% 52% 40% 0% 3% 1%
100% 0% 0% 0% 100% 43% 57% 36% 0% 2% 2%
100% 0% 0% 0% 100% 38% 62% 37% 0% 2% 2%
22
0%
0%
0%
0%
0%
25 26 27
3% 6% 1%
6% 2% 1%
6% 0% 1%
-1% 0% 2%
2% 1% 5%
30 48 49
8% -2% 4%
14% -1% 3%
2% 1% 0%
20% 9% 4%
20% 0% 5%
52
3%
10%
3%
24%
15%
58
0%
0%
0%
0%
0%
60
3%
10%
3%
24%
15%
61
7%
14%
4%
29%
20%
Zdroj: MAKO - účetní servis : Zpráva nezávislého auditora. Přeštice : Vlastnímu nákladu, 2005 - 2009 . 32 s.; vlastní tvorba autorky.
Vertikální analýza výkazů zisků a ztrát v našem případě ukazuje, jak velké, ve vztahu k celkovým výnosům, jsou jednotlivé poloţky výkazu zisku a ztráty. Výkony společnosti představují 100%, tzn. společnost má trţby především z prodeje vlastních výrobků a sluţeb. Výkonová spotřeba zaujímá největší část nákladů (38-49%), z čehoţ vyplývá kladná přidaná hodnota, která má kolísavou tendenci; od roku 2007 její podíl kaţdoročně vzrůstá (2009 – 62%); Osobní náklady se pohybují stále ve stejném rozmezí, tj. 32 – 40%; Provozní výsledek hospodaření tvořil v letech 2005, 2006 a 2009 největší část hospodářského výsledku společnosti; v letech 2007 a 2008 byl pak hospodářský výsledek navíc ovlivněn Finančním výsledkem hospodaření (2007 – 1%; 2008 – 9%), zde se pozitivně projevily ostatní finanční výnosy a změna stavu rezerv a opravných poloţek ve finanční oblasti. -
67
4.3.
Analýza cash flow
Tabulka č. 6: Analýza cash flow společnosti EUTIT s.r.o. v letech 2005 – 2009 Popis
2005
2006
2007
2008
2009
Stav peněţ. prostř. a peněţ. ekv. na začátku úč. období
9.008
4.433
6.910
17.228
2.748
Čistý peněţní tok z provozní činnosti
6.292
19.093
35.256
-5.229
23.223
Čistý peněţní tok vztahující se k investiční činnosti
-5.335
-6.293
-9.463
-18.455
-10.161
Čistý peněţní tok vztahující se k finanční činnost
-5.532
-10.323
-15.476
9.204
-5.375
Čisté zvýšení resp. sníţení peněţních prostředků
-4.575
2.477
10.317
-14.480
7.687
Stav peněţních prostř. a peněţ. ekv. na konci úč. období
4.433
6.910
17.228
2.748
10.435
Zdroj: MAKO - účetní servis : Zpráva nezávislého auditora. Přeštice : Vlastnímu nákladu, 2005 - 2009 . 32 s.; vlastní tvorba autorky.
Přehled o peněţních tocích zobrazuje jak všechny aktivní a pasivní operace, tak výnosy a náklady ovlivňující mnoţství peněţních prostředků. Tento přehled o peněţních tocích se skládá ze tří dílčích peněţních toků: -
peněţní toky z provozní činnosti
-
peněţní toky z investiční činnosti
-
peněţní toky z finanční činnosti Čistý peněžní tok z provozní činnosti byl aţ do roku 2007 kladný a kaţdoročně se navyšoval. V roce 2008 došlo k výraznému sníţení (vykázána záporná hodnota), ale v roce 2009 jiţ došlo opět k nárůstu a byla vykázána kladná hodnota. V prvních třech analyzovaných letech byla výše této poloţky ovlivněna především výrazným nárůstem stavu nepeněţních sloţek pracovního kapitálu. V letech 2005 – 2006 měla tato změna zápornou hodnotu, coţ bylo v roce 2005 ovlivněno především změnou stavu krátkodobých závazků z provozní činnosti, přechodných účtů pasiv a v roce 2006 změnou stavu pohledávek z provozní činnosti, přechodných účtů aktiv. V roce 2007 měla jiţ tato část kladnou hodnotu a bylo to ovlivněno především změnou pohledávek z provozní činnosti, přechodných účtů aktiv. V roce 2008 byla záporná hodnota čistého peněţního toku z provozní činnosti ovlivněna rovněţ poloţkou změna stavu nepeněţních poloţek (opět záporná hodnota = - 47.976 tis. Kč), kde se projevila především změna pohledávek z provozní činnosti, přechodných účtů aktiv a dále byla vykázána záporná hodnota díky poloţce zaplacená daň z příjmu za běžnou činnost a doměrky daně za minulá období.
-
68
V roce 2009 došlo k výraznému nárůstu opět díky poloţce změny stavu nepeněţních sloţek pracovního kapitálu, kdy opět vykazovala zápornou hodnotu, ale došlo k jejímu výraznému sníţení (- 4.145 tis. Kč). K takto výraznému sníţení došlo především díky poloţce změna stavu krátkodobých závazků, přechodných účtů pasiv, jelikoţ došlo k jejich výraznému sníţení. ROK 2005: ovlivněno výrazným poklesem krátkodobých bankovních úvěrů a výpomocí (pokles o 11.003 tis. Kč); ROK 2006: ovlivněno nárůstem pohledávek (o 22.109 tis. Kč) a zásob (o 6.086 tis. Kč), coţ bylo způsobeno především výrazným nárůstem trţeb společnosti; ROK 2007: ovlivněno naopak výrazným poklesem pohledávek (o 13.050 tis. Kč), k mírnému sníţení došlo také u zásob – způsobeno především poklesem trţeb (důvodem poklesu byl především nepříznivý kurz zahraničních měn – posilování CZK a dále také to, ţe v tomto roce firma nezískala a nezrealizovala tolik lukrativních zakázek jako v předchozím roce), závazky se sníţily jen mírně; ROK 2008: ovlivněno opět nárůstem pohledávek (o 29.378 tis. Kč), k menšímu nárůstu došlo také u zásob (o 2.571 tis. Kč) = vše ovlivněno opět nárůstem trţeb společnosti, kdy v tomto roce společnost naopak získala a mohla zrealizovat velké lukrativní zakázky. U závazků došlo ke sníţení (o 16.027 tis. Kč); ROK 2009: ovlivněno nejvíce poloţkou změny výše závazků, které poklesly o 12.839 tis. Kč, coţ bylo způsobeno, vlivem sníţení bankovních úvěrů a výpomocí, které společnost vůbec nečerpala. U pohledávek došlo naopak opět k poklesu (o 10.307 tis. Kč), coţ bylo v tomto roce způsobeno menší poptávkou ze strany odběratelů z důvodu celosvětové ekonomické krize, která se nevyhnula ani společnosti EUTIT s.r.o.
-
69
Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti byl ve všech sledovaných obdobích záporný, kdy aţ do roku 2008 se tato hodnota stále prohlubovala. V roce 2009 došlo k mírnému zvýšení (sníţení záporné hodnoty). Tato výše je ovlivněna pouze poloţkou výdaje spojené s nabytím stálých aktiv, tj. především výdaji spojenými s rekonstrukcí areálu společnosti. Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti byl do roku 2007 záporný a jeho hodnota se stále prohlubovala. V roce 2008 došlo k jednorázovému navýšení, kdy společnost vykázala kladnou hodnotu této poloţky, ale ihned v roce 2009 je hodnota opět záporná. Ve všech letech je výše čistého peněţního toku, vztahujícího se k finanční činnosti, ovlivňována vyplacenými podíly na zisku, coţ však firmu vzhledem k její kapitálové struktuře nijak neohroţuje a dále dopady změn vlastního kapitálu, kde se projevuje kaţdoroční změna (sníţení/zvýšení) hospodářského výsledku podniku.
-
70
4.4.
Čistý pracovní kapitál
Tabulka č. 7: Analýza čistého pracovního kapitálu společnosti EUTIT s.r.o. v letech 2005 – 2009 Popis
2005
2006
2007
2008
2009
Oběţná aktiva
88.666
119.760
115.943
133.650
132.308
Cizí kapitál krátkodobý (vč. krátkodobých úvěrů)
47.407
52.982
50.430
31.178
19.495
ČISTÝ PRACOVNÍ KAPITÁL
41.259
66.778
65.513
102.472
112.813
Zdroj: Vlastní tvorba autorky.
Čistý pracovní kapitál, tj. oběţná aktiva – krátkodobé cizí zdroje (včetně krátkodobých bankovních úvěrů), měří, jak jiţ bylo uvedeno v teoretické části práce, velikost relativně volné části kapitálu, která není vázaná na krátkodobé závazky. V průběhu analyzovaných let dochází (kromě roku 2007, kdy došlo k menšímu poklesu) ke stálému nárůstu tohoto ukazatele. V letech 2006 a 2007 se jeho výše pohybovala okolo 65.000 tis. Kč, coţ bylo ovlivněno především výší krátkodobých cizích zdrojů společnosti, především pak částí krátkodobé bankovní úvěry, která v průběhu analyzovaných pěti let nejvíce ovlivňovala výši krátkodobých cizích zdrojů. V letech 2008 a 2009 se jiţ hodnota čistého pracovního kapitálu přehoupla přes 100.000 tis. Kč. Oběţná aktiva společnosti se v těchto letech (oproti předchozím obdobím) mírně navýšila, ale na výslednou hodnotu měly opět největší vliv krátkodobé cizí zdroje. Nejvyššího čistého pracovního kapitálu a to ve výši 112.813 tis. Kč dosáhla společnost v roce 2009, coţ bylo ovlivněno mírným sníţením krátkodobých závazků, ale především pak tím, ţe podnik nečerpal ţádné krátkodobé bankovní úvěry.
-
71
4.5.
Analýza poměrových ukazatelů
Poměrové ukazatele vznikají jako podíl dvou absolutních ukazatelů. V této práci bude postupně analyzován vývoj ukazatelů rentability, aktivity, likvidity a zadluţenosti v letech 2005 – 2009.
4.5.1. Ukazatele rentability Tabulka č. 8: Ukazatele rentability společnosti EUTIT s.r.o. v letech 2005 – 2009 Ukazatele rentability
2005
2006
2007
2008
2009
Rentabilita vlastního kapitálu
10,75
27,17
7,60
42,87
22,74
Rentabilita celkového kapitálu
7,11
16,86
4,32
30,69
18,47
Rentabilita trţeb
7,53
14,71
4,05
29,05
20,00
Rentabilita nákladů
7,04
14,95
4,05
33,36
21,76
Zdroj: Vlastní tvorba autorky.
Graf č. 3: Vývoj ukazatelů rentability v letech 2005 – 2009 50 45 40 35 Rentabilita vlastního kapitálu
30
Rentabilita celkového kapitálu
25
Rentabilita tržeb
20
Rentabilita nákladů
15 10 5 0 2005
2006
2007
2008
2009
Zdroj: Vlastní tvorba autorky.
U všech ukazatelů pozorujeme stejný průběh změn, tzn. nejdříve meziroční zlepšení, poté následně zhoršení. Po celou dobu však byly všechny ukazatele kladné. Tyto změny odpovídají změnám hospodářského výsledku jako základního činitele těchto indikátorů. Z výsledku je patrné, ţe roky 2006 a 2009 patřily k úspěšným. Rok 2008 byl dokonce velmi nadprůměrný. Naopak v roce 2007 dosáhla společnost nejniţších hodnot díky tomu, ţe byla realizována ztrátová zakázka v Turecku, coţ mělo vliv rovněţ na zisk a tím pádem na ukazatele rentability. -
72
Výsledné hodnoty rentability vlastního kapitálu jsou ovlivněny především výkyvy v poloţce hospodářského výsledku a změnami vlastního kapitálu. Nejniţší hodnota byla v roce 2007 = 7,60%, ale i tato hodnota je dle mého názoru uspokojující, vzhledem k porovnání s ostatními výrobními podniky, které dosahují obdobného zisku. Nejlepší hodnoty bylo dosaţeno v roce 2008 = 42,87%, coţ je velmi nadprůměrné. V tomto roce společnost dosáhla vysokého zisku a také u vlastního kapitálu došlo k navýšení o cca 50.000 tis. Kč. Rentabilita celkového kapitálu má stejnou tendenci. Nejniţší hodnota byla dosaţena také v roce 2007 = 4,32%. Výsledné hodnoty byly ovlivněny především postupným nárůstem celkových aktiv a výkyvy v poloţce hospodářského výsledku. K nárůstu aktiv docházelo především z důvodu postupného navyšování dlouhodobého finančního majetku, kde jsou evidovány podíly společnosti EUTIT s.r.o. ve firmách EUTIT Bulgaria, Ukraina, Bazalt, Slévárna Plzeň s.r.o. a Greenbank Group INC. Od roku 2008 zde tvoří významnou část také půjčka firmě Slévárna Plzeň s.r.o. (2009 = 24.812 tis. Kč). Oběţná aktiva od roku 2005 také vzrostla, jejich vývoj má však kolísavou tendenci a více méně kopíruje vývoj výše trţeb v těchto letech. Nejúspěšnějším byl opět rok 2008 = 30,69%, kdy došlo k nárůstu celkových aktiv o 30.084 tis. Kč, coţ bylo ovlivněno výrazným nárůstem krátkodobých pohledávek, dlouhodobého finančního majetku a mírným nárůstem zásob, naopak u krátkodobého finančního majetku došlo k poklesu. Rentabilita tržeb má kolísavou tendenci - nejdříve meziročně roste, poté klesá a tento trend se dále opakuje. Celkové trţby společnosti byly v roce 2007 vyšší, neţ-li v roce 2005, ale zisk před zdaněním a úroky byl v roce 2007 niţší neţ v roce 2005. Díky tomu byla hodnota v roce 2005 vyšší neţ v roce 2007. V roce 2008 dosáhla společnost opět nejlepší hodnoty. Posledním zde uváděným indikátorem výnosnosti je nákladová rentabilita, u které společnost dosahuje velmi podobných hodnot jako u rentability trţeb. V roce 2007 pak vykazuje dokonce úplně stejné hodnoty. Tento ukazatel udává, kolik zisku přinesla jednotka nákladů. V posledním analyzovaném roce tedy přinesla jedna koruna nákladů cca 22 haléřů zisku.
-
73
Při sniţování nákladů by ukazatel rostl jednak proto, ţe by se sniţoval jmenovatel zlomku, a jednak proto, ţe by se současně zvyšoval i čitatel, neboť při zachování objemu výnosů a sníţení nákladů by rostl zisk. Výsledné hodnoty u všech indikátorů rentability jsou dle mého názoru velmi dobré. Nejméně úspěšným z analyzovaných období byl rok 2007, kdy byly oproti ostatním obdobím vykázány poměrně nízké hodnoty. Vytrţené z kontextu by mohly reprezentovat nepříliš úspěšný podnik, kterým společnost EUTIT s.r.o. ve skutečnosti není. Hodnoty jsou sice oproti ostatním rokům niţší, ale v porovnání s obdobně velkými podniky (cca 200 zaměstnanců, 200.000 tis. Kč trţeb) jsou dle mého názoru nadprůměrné. Rok 2008 byl naopak pro společnost velmi nadprůměrný a ve srovnání s ostatními roky se řadí mezi nejúspěšnější v novodobé historii firmy. V roce 2009, i přes nepříznivý vliv celosvětové ekonomické krize, dosáhla společnost velmi dobrých hodnot rentability. Vývoj ukazatelů neodráţí ţádný trend, jelikoţ kaţdý rok je pro firmu zcela specifický.
-
74
4.5.2. Ukazatele aktivity Tabulka č. 9: Ukazatele aktivity společnosti EUTIT s.r.o. v letech 2005 – 2009 Ukazatele aktivity
2005
2006
2007
2008
2009
Doba obratu zásob
90 dní
72 dní
75 dní
70 dní
81 dní
Doba obratu pohledávek
105 dní
112 dní
90 dní
106 dní
111 dní
Doba obratu závazků
17 dní
9 dní
8 dní
4 dny
7 dní
Zdroj: Vlastní tvorba autorky. Graf č. 4: Vývoj ukazatelů aktivity v letech 2005 – 2009 120
100
80 Doba obratu zásob 60
doba obratu pohledávek doba obratu závazků
40
20
0 2005
2006
2007
2008
2009
Zdroj: Vlastní tvorba autorky.
Při analýze aktiv je zaznamenán kolísaný trend ve výši zásob a dále, jak jiţ bylo uvedeno, docházelo také k výkyvům v trţbách společnosti.
-
75
Doba obratu zásob – vývoj hodnot ukazatele tomu přesně odpovídá. Podnik by se měl snaţit dosahovat co nejniţších hodnot tohoto ukazatele. Současně je však nutné, aby firma udrţela plynulost výroby zajištěním dostatečného mnoţství materiálu a udrţovat přiměřené zásoby hotových výrobků, aby byla schopna pruţně reagovat na poptávku. Z rozboru oběţného majetku vyplývá, ţe právě především hotové výrobky představují naprostou většinu zásob, bylo by tedy vhodné zásoby hotových výrobků sniţovat, aby v nich společnost neměla zbytečně vázané finanční prostředky. Moţnosti, které by toto umoţňovaly jsou následující: zvýšení kvality výrobků, aktivní řízení stavu zásob, tzn. zavedení monitorovacího softwaru, který firma bohuţel zatím nemá a dále přehodnocení pojistných zásob, jestli je potřeba jich mít takové mnoţství. Všechny ostatní sloţky zásob jsou ve všech sledovaných obdobích minimální. Doba obratu zásob je poměrně vysoká, důvodem je fakt, ţe firma při výrobě potřebného počtu jakostních výrobků musí vţdy vyrobit více a nadbytečné mnoţství poté uskladňuje – detailněji viz horizontální analýza rozvah. Hodnoty ukazatele doby obratu pohledávek mají také kolísavou tendenci, coţ je samozřejmě ovlivněno kolísavým vývojem trţeb a tím pádem také výší pohledávek. Ve všech analyzovaných obdobích, kromě roku 2007, byly hodnoty ukazatele přes 100 dní. Tento nárůst byl ovlivněn především navýšením pohledávek z obchodního styku. V roce 2007 byla vykázána hodnota 90 dní, coţ způsobil pokles pohledávek z obchodního styku vzhledem k výši trţeb, jejichţ pokles nebyl natolik výrazný. Ukazatel doby obratu pohledávek, jak jiţ bylo uvedeno v teoretické části práce, odráţí platební disciplínu odběratelů. Výsledek hodnocení udává délku časového úseku, po který podnik prodává své výrobky na odběratelský úvěr. Z tohoto důvodu společnost příleţitostně vyuţívá moţnosti financování formou kontokorentního úvěru, který je poskytnut především na financování pohledávek z obchodního styku. Dobu inkasa pohledávek by bylo moţno zkrátit především kvalitnějším vymáháním (upomínky, monitoring), coţ se do roku 2008 neprovádělo. Od října 2008 začala společnost tento problém řešit a účtuje za pohledávky po lhůtě splatnosti penále ve výši 6% p.a. Toto opatření se pozitivně projevilo mírným sníţením výše ukazatele v roce 2008. V roce 2009 se hodnota ukazatele pohybovala na úrovni roku 2006, tzn. opět mírný nárůst, který byl způsoben platební schopností (neschopností) odběratelů, kteří byli ovlivněni celosvětovou finanční krizí, tím pádem docházelo k prodluţování dob splatnosti faktur. -
76
U ukazatele doby obratu závazků dosahuje firma stále velmi dobrých výsledků, především pak z pohledu financující banky. Tento ukazatel odráţí platební morálku podniku vůči jeho dodavatelům. Dle výsledků je patrné, ţe všechny závazky jsou hrazeny do lhůty splatnosti. Pro podnik by bylo jistě výhodnější, kdyby byla tato hodnota vyšší neţ je doba obratu pohledávek a společnost by tak vůbec nemusela čerpat provozní úvěr, jelikoţ doba obratu pohledávek je důleţitá pro zachování platební schopnosti a likvidity firmy. Dobu splatnosti by bylo moţno určitě prodlouţit, ale o toto nemá firma zájem, jelikoţ je dlouhodobým zvykem managementu platit své závazky ihned, tzn. nemít ţádné dluhy. Jedná se o její obchodní strategii ve vztahu k dodavatelům. U všech sledovaných ukazatelů aktivity byly pak výsledné hodnoty nejlepší v roce 2007. V roce 2009 bylo dosaţeno velmi podobných hodnot u ukazatelů aktivity jako v roce 2006, pouze u ukazatele doby obratu zásob došlo k mírnému nárůstu a to z důvodu navýšení objemu zásob vzhledem k výši trţeb.
-
77
4.5.3. Ukazatele likvidity Tabulka č. 10: Ukazatele likvidity společnosti EUTIT s.r.o. v letech 2005 – 2009 Ukazatele likvidity
2005
2006
2007
2008
2009
Okamţitá likvidita
0,09
0,13
0,33
0,08
0,46
Pohotová likvidita
2,50
3,25
3,50
4,29
4,41
Běţná likvidita
4,30
5,08
5,49
6,45
6,79
Zdroj: Vlastní tvorba autorky. Graf č. 5: Vývoj ukazatelů likvidity v letech 2005 – 2009 10 9 8 7 6
Okam žitá likvidita
5
Pohotová likvidita
4
Běžná likvidita
3 2 1 0 2005
2006
2007
2008
2009
Zdroj: Vlastní tvorba autorky.
Při meziročním hodnocení vývoje ukazatelů pozorujeme nejhorší výsledky v roce 2005, kromě ukazatele okamţité likvidity, kde byl nejhorší výsledek vykázán v roce 2008. Naopak nejlepších výsledků u všech ukazatelů likvidity bylo dosaţeno v roce 2009. Výsledné hodnoty ukazatele okamžité likvidity v podstatě aţ do roku 2008 kopírují vývoj finančního majetku společnosti, který byl nejprve nízký, v roce 2007 následoval velký nárůst, poté v roce 2008 opět velký propad. V roce 2009 byla pak dosaţena nejvyšší hodnota tohoto ukazatele i přes to, ţe výše finančního majetku byla niţší neţ v roce 2007, coţ bylo ovlivněno sníţením krátkodobých závazků v roce 2009, především pak bankovních úvěrů a výpomocí. Jak jiţ bylo uvedeno v metodické části, tento okruh likvidity by neměl klesnout pod hodnotu 0,2. Kritickou hranicí je hodnota 0,1. V prvním analyzovaném roce se likvidita firmy nacházela pod touto kritickou hranicí. V tomto roce společnost evidovala pouze 4.433 tis. Kč v krátkodobém finančním majetku a -
78
naproti tomu krátkodobé závazky včetně bankovních úvěrů a výdajů příštích období činily 47.513 tis. Kč. V dalších dvou letech (2006, 2007) byla vykázána hodnota jiţ nad touto hranicí. V roce 2006 došlo k mírnému navýšení krátkodobého finančního majetku a krátkodobé závazky zůstaly v podstatě stejné, tím společnost překonala kritickou hranici 0,1. V roce 2007 byla poté překonána i doporučená hranice 0,2 tím, ţe se významně navýšil krátkodobý finanční majetek a krátkodobé závazky opět mírně klesly. V roce 2008 byla bohuţel opět vykázána hodnota pod kritickou výší 0,1, coţ bylo v tomto roce ovlivněno významným sníţením krátkodobého finančního majetku (2.748 tis. Kč). Ke sníţení došlo z důvodu poskytnutí půjčky nově zaloţené společnosti Slévárna Plzeň s.r.o. ve výši 20.000 tis. Kč. U krátkodobých závazků došlo k mírnému poklesu, ale výdaje příštích období vzrostly, coţ bylo ovlivněno vratkami (bonusy z obratu) významným zákazníkům společnosti. V posledním analyzovaném roce byla pak, jak jiţ bylo řečeno, dosaţena nejvyšší hodnota tohoto ukazatele, která opět překonala i doporučenou hodnotu 0,2. Krátkodobý finanční majetek vzrostl na 10.435 tis. Kč, krátkodobé závazky mírně poklesly, bankovní úvěry byly evidovány v nulové výši. Příznivějších hodnot bylo dosaţeno u pohotové likvidity. Zde je doporučovaná hodnota 1,0, která byla po celou dobu překračována a tendence tohoto indikátoru je stále rostoucí. Nejvíce byla hodnota ukazatele překročena v roce 2009 – 4,41. Znamená to, ţe byl podnik schopen vyrovnávat všechny své závazky, aniţ by byl nucen prodávat zásoby. Vyšší hodnota pohotové likvidity je pro věřitele příznivou informací, která můţe zaručovat splacení jejich pohledávek. Naopak méně příznivá je pro vedení firmy, neboť ukazuje, ţe značný objem oběţného majetku je vázán ve formě pohotových prostředků, které přináší jen nízký, případně ţádný úrok. Struktura pohotových prostředků není dobrá zejména z toho důvodu, ţe jejich největší část je vázána v krátkodobých pohledávkách, které společnosti nepřináší ţádný úrok. Část vkládaných prostředků je tak vyuţívána neproduktivně a sniţuje celkovou výnosnost. Proto by měl podnik stanovit vhodné mnoţství a strukturu pohotových aktiv ve vztahu k celkovým aktivům a v závislosti na konkrétních potřebách.
-
79
Nejvyšších hodnot po všechna sledovaná období bylo dosaţeno u běţné či celkové likvidity. Vţdy byla překročena i doporučená hodnota (1,5 – 2,5). Také tento ukazatel má stále vzrůstající tendenci. V roce 2009 firma opět dosáhla nejlepšího výsledku – hodnota 6,79. Výsledná hodnota sděluje, kolikrát je společnost schopna uspokojit své věřitele, kdyby k danému okamţiku přeměnila veškerá svá oběţná aktiva na hotovost. Ukazatel má tedy význam především pro krátkodobé věřitele, neboť jim říká, do jaké míry jsou jejich pohledávky chráněny hodnotou majetku dluţníka. Obecně platí, ţe čím je celková likvidity vyšší, tím lépe. Důleţité jsou však také konkrétní potřeby podniku a struktura oběţného majetku. Významné je také porovnání běţné a pohotové likvidity. Podstatně vyšší hodnota běţné likvidity indikuje nadměrný podíl zásob ve struktuře aktiv. Zásoby jsou obecně povaţovány za nejméně likvidní sloţku oběţného majetku. Firma eviduje vysoký stav zásob z důvodu specifického charakteru činnosti a rovněţ z důvodu moţnosti pruţně a včas reagovat na případnou poptávku.
-
80
4.5.4. Ukazatele zadluženosti Tabulka č. 11: Ukazatele zadluţenosti společnosti EUTIT s.r.o. v letech 2005 – 2009 Ukazatele zadluženosti
2005
2006
2007
2008
2009
Celková zadluţenost
0,34
0,38
0,42
0,27
0,18
Kvóta vlastního kapitálu
0,66
0,62
0,58
0,73
0,82
Úrokové krytí
12,03
29,91
7,51
82,00
198,88
Zdroj: Vlastní tvorba autorky. Graf č. 6: Vývoj ukazatelů zadluţenosti v letech 2005 – 2009 200 190 180 170 160 150 140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
Celková zadluženost Kvóta vlastního kapitálu Úrokové krytí
2005
2006
2007
2008
2009
Zdroj: Vlastní tvorba autorky.
Vývoj ukazatele celkové zadluženosti v podstatě kopíruje vývoj cizího kapitálu společnosti. Do roku 2007 byla tendence vzrůstající a od roku 2008 dochází k postupnému sniţování. Nejvyšší hodnota byla vykázána v roce 2007 (42%) a nejniţší v roce 2009 (18%). Důleţité je, ţe ani jednou tato hodnota nepřevýšila 100%. To by totiţ znamenalo, ţe je společnost předluţená, neboť v případě zpeněţení veškerého majetku by po úhradě všech dluhů zůstala za některé své závazky dluţná. Její optimální výše se liší mezi podniky i odvětvími a kaţdý subjekt si ji určuje individuálně. Dle mého názoru hodnoty vykázané u společnosti EUTIT s.r.o. jsou velmi dobré a firmu lze hodnotit jako finančně stabilní.
-
81
Ukazatel kvóta vlastního kapitálu doplňuje ukazatel celkové zadluţenosti a hodnotí finanční strukturu podniku. Součet obou ukazatelů se rovná 1, resp. 100%. Z toho je zřejmé, ţe vývoj tohoto ukazatele je přesně opačný neţ u ukazatele celkové zadluţenosti. Do roku 2007 docházelo k postupnému sniţování a od roku 2008 postupně vzrůstá. Vyjadřuje, v jaké výši jsou aktiva podniku financována vlastním kapitálem. Nejniţší hodnota byla vykázána v roce 2007 (58%), nejvyšší pak v roce 2009 (82%). Úrokové krytí se v podniku měnilo v závislosti na změnách výše hospodářského výsledku před zdaněním a úroky a výší nákladových úroků. Ukazatel tento vývoj kopíruje. Minimální hodnoty ukazatele bylo dosaţeno v roce 2007 (7,51), coţ dokládá, ţe zisk před úroky a zdaněním pokryl nákladové úroky 7,51 krát. Důvodem tohoto stavu byly poměrně vysoké nákladové úroky a naproti tomu niţší zisk. Naopak nejvyšší hodnoty bylo dosaţeno v roce 2009 (198,88) i přesto, ţe v tomto roce společnost dosáhla niţšího zisku před zdaněním a úroky neţ v roce 2008. Ovlivněno to však bylo poloţkou nákladové úroky, které byly vykázány pouze v minimální výši (206 tis. Kč). V roce 2009 by tedy společnost pokryla ziskem před zdaněním a úroky své nákladové úroky dokonce 198,88krát. Domnívám se, ţe hodnoty úrokového krytí lze povaţovat za velmi příznivé, vzhledem k tomu, ţe v literatuře je uváděna doporučená hodnota kolem 6, coţ bylo ve všech sledovaných obdobích překročeno.
-
82
4.6.
Pyramidová soustava Du Pont
Tabulka č. 12: Rozklad Du Pont společnosti EUTIT s.r.o. v letech 2005 – 2009 Rozklad Du Pont
2005
2006
2007
2008
2009
Náklady
149.086
184.170
182.243
225.513
187.149
Náklady/trţby
1,01
0,86
0,91
0,98
0,91
Čiský zisk/náklady
0,07
0,17
0,04
0,30
0,22
Čistý zisk/tržby (Rentabilita tržeb)
7,53%
14,71%
4,05%
29,05%
20,00%
Stálá aktiva/trţby
0,45
0,31
0,35
0,36
0,43
Oběţná aktiva/trţby
0,60
0,56
0,58
0,58
0,65
Celková aktiva/trţby
1,06
0,87
0,93
0,95
1,08
Tržby/celková aktiva (Obrátka aktiv)
0,94
1,15
1,07
1,06
0,92
Rentabilita celkového kapitálu (ROA)
7,11%
16,86%
4,32%
30,69%
18,47%
Celková aktiva/vlatní kapitál
1,51
1,61
1,76
1,40
1,23
Rentabilita vlastního kapitálu (ROE)
10,75%
27,17%
7,60%
42,87%
22,74%
Zdroj: Vlatní tvorba autorky.
Du Pontův rozklad identifikuje základní sloţky ovlivňující rentabilitu aktiv (ROA) a rentabilitu vlastního kapitálu (ROE). Ke zvyšování vlastního kapitálu můţe podnik vyuţít tři pilíře: rentabilitu trţeb (ziskovou marţi), obrat aktiv a finanční páku. Z výše uvedených výsledků je viditelný kolísavý vývoj ROE, coţ bylo ovlivněno zejména díky kolísavému vývoji Rentability trţeb. Tento vývoj u všech ukazatelů odpovídá výkyvům v poloţce čistého zisku společnosti.
-
83
4.7.
Bonitní a bankrotní modely
Pro zhodnocení celkové finanční situace (finančního zdraví) podniku pouţiji bonitní a bankrotní modely. Jako bonitní model bude pouţit Index bonity, jako bankrotní model pak Altmanův model.
4.7.1. Index bonity Tabulka č. 13: Index bonity společnosti EUTIT s.r.o. v letech 2005 – 2009 Index bonity
2005
2006
2007
2008
2009
(cash flow/ cizí zdroje) * 1,5
0,18
0,41
0,66
-0,14
0,91
(aktiva/ cizí zdroje) * 0,08
0,24
0,21
0,19
0,30
0,46
(zisk předzdaněním/aktiva) * 10
0,65
1,63
0,37
3,03
1,84
(zisk před zdaněním/ celkové výkony) * 5
0,33
0,68
0,18
1,44
1,00
(zásoby/ celkové výkony) * 0,3
0,07
0,06
0,06
0,06
0,07
(celkové výkony/ celková aktiva) * 0,1
0,10
0,12
0,11
0,11
0,09
Bi
1,57
3,11
1,57
4,80
4,37
Hodnocení - slovní
dobrá
extrémně
dobrá
extrémně
extrémně
dobrá
dobrá
dobrá Zdroj: Vlastní tvorba autorky.
Dle Indexu bonity dosáhla společnost nejlepšího výsledku v roce 2008, který byl, jak jiţ bylo uvedeno, pro firmu nejúspěšnějším rokem v novodobé historii firmy, obzvláště pak co se týká dosaţených trţeb a zisku. Především díky poloţce zisk před zdaněním bylo v roce 2008 dosaţeno indexu bonity ve výši 4,80, coţ je extrémně dobrá bonita. Velmi dobrých výsledků (vykázána extrémně dobrá bonita) firma dosáhla také v letech 2006 a 2009. V letech 2005 a 2007 dosáhl index bonity stejné výše a to 1,57, coţ je hodnoceno jako dobrá bonita.
-
84
4.7.2. Altmanův model Tabulka č. 14: Altmanův model společnosti EUTIT s.r.o. v letech 2005 – 2009 Altmanův model
2005
2006
2007
2008
2009
(Čistý pracovní kapitál/celková aktiva) *0,717
0,19
0,26
0,25
0,34
0,36
(Nerozdělený zisk/celková aktiva) *0,847
0,03
0,10
0,03
0,22
0,12
(Zisk před zdaněním a úroky/celková aktiva) *3,107
0,22
0,52
0,13
0,95
0,57
(Vlastní kapitál/cizí kapitál) *0,420
0,82
0,69
0,56
1,14
1,97
(Celkový obrat/celková aktiva) *0,998
0,97
1,20
1,07
1,05
0,92
Z – skóre
2,23
2,77
2,04
3,70
3,94
Hodnocení - slovní
šedá
šedá
šedá
prosperita
prosperita
zóna
zóna
zóna
Zdroj: Vlastní tvorba autorky.
Dle výše uvedených výpočtů Altmanova modelu se podnik v letech 2005 – 2007 nacházel v tzv. šedé zóně. Na základě tohoto výsledku tedy nelze jednoznačně říci, zda se dá do budoucna očekávat bankrot či prosperita. Hlavním problémem tohoto ukazatele je právě velké rozpětí tzv. šedé zóny <1,2…;…2,9> a dále také to, ţe nezohledňuje oborová specifika. Díky provedené analýze v letech 2008 – 2009 můţeme konstatovat, ţe tato šedá zóna nám nepředurčovala bankrot společnosti, ale naopak prosperitu. Od roku 2008 firma přesáhla hodnou 2,9 a Z – skóre se kaţdoročně zvyšuje. Nejlepšího výsledku pak bylo dosaţeno v roce 2009 (3,94). V této práci byly pouţity dva modely – bonitní (Index bonity) a bankrotní (Altmanův model). Dle výše uvedených hodnot lze konstatovat, ţe podnik dosahuje velmi dobrých výsledků. Obzvláště pak od roku 2008 je u obou těchto modelů dosahováno nadprůměrných výsledných hodnot. Dle mého názoru lze podnik na základě těchto výsledků hodnotit jako finančně zdravý.
-
85
5. ZHODNOCENÍ FINANČNÍ STABILITY SPOLEČNOSTI Z výsledků provedené finanční analýzy je zřejmé, ţe situace podniku EUTIT s.r.o. je dlouhodobě dobrá. Ekonomická a finanční síla firmy odpovídá jejímu monopolnímu postavení (v tuzemsku), resp. oligopolnímu (v zahraničí), čemuţ odpovídá výkonnost, ziskovost, vysoký podíl vlastního kapitálu s přijatelnou mírou zadluţenosti. Díky specifickému oboru podnikání je výsledek hospodaření společnosti kolísavý. Tato změna však neodráţí ţádný trend, ale pouze skutečnost, ţe kaţdý rok je pro společnost specifický tím, kolik a na jakou dobu se firmě podaří získat zakázek. Především pak tedy, čím jsou zakázky větší, tzn. mohou na jedné zakázce pracovat delší časové období, tím je to pro firmu ziskovější a ve velké míře dochází ke zvýšení produktivity, neboť u těchto zakázek společnost realizuje značné úspory z rozsahu výroby. Z provedené analýzy poměrových ukazatelů je zřejmé, ţe společnost dosahuje velmi dobrých hodnot u ukazatelů rentability, likvidity i zadluţenosti. Jediným problémem jsou, jak jiţ bylo uvedeno, ukazatele aktivity, především pak doba obratu zásob a doba inkasa pohledávek, kde jsou vykazovány vyšší hodnoty, neţ je průměr. Snahou společnosti by mělo být dosaţení co nejniţších hodnot těchto ukazatelů. Doba obratu zásob je však ovlivňována specifickým oborem podnikáni. Společnost musí z důvodu plynulosti výroby zajistit dostatečné mnoţství materiálu a udrţovat přiměřené zásoby hotových výrobků, aby byla schopná pruţně reagovat na poptávku. Důvodem vysokého stavu zásob je fakt, ţe firma při výrobě potřebného počtu jakostních výrobků musí vţdy vyrobit více a nadbytečné mnoţství poté uskladňuje. Cena produkce je však plánována s dostatečně ziskovou marţí, která pokrývá ztráty z nadbytečné výroby. Dle mého názoru by bylo vhodné skladovat nadbytečné mnoţství zásob pouze určitou dobu. Pokud by v této době nedošlo k prodeji těchto zásob, opět by se roztavily a byly by pouţity k výrobě nového výrobku. Dobu inkasa pohledávek by bylo moţno také jistě zkrátit a to hlavně kvalitnějším vymáháním (upomínky, monitoring), coţ společnost do roku 2008 neprováděla. Od října 2008 společnost jiţ začala tento problém řešit a účtuje za pohledávky po lhůtě splatnosti penále ve výši 6% p.a. Toto opatření se však pozitivně projevilo pouze v roce 2008. V roce 2009 došlo opět k nárůstu a to především z důvodu platební neschopnosti odběratelů vlivem celosvětové finanční krize – na základě toho docházelo k prodluţování doby splatnosti faktur.
-
86
Ve všech sledovaných obdobích však nedošlo k ţádnému významnému zhoršení poměrových ukazatelů a také hodnoty výše uvedených ukazatelů (Doba obratu zásob a Doba inkasa pohledávek) nebyly nijak alarmující. U téměř všech skupin těchto ukazatelů bylo dosaţeno nejlepších hodnot v letech 2008 a 2009. U čistého pracovního kapitálu společnost vykazuje velmi dobré výsledky. Nejlepší pak v roce 2009, coţ bylo ovlivněno především tím, ţe firma nečerpala ţádné bankovní úvěry a tím došlo k významnému sníţení cizích zdrojů společnosti. Na závěr byly vypočítány bonitní a bankrotní modely, kde společnost dosáhla velmi dobrých hodnot, především pak opět v letech 2008 a 2009. Dle výše uvedeného je zřejmé, ţe společnost ve všech analyzovaných oblastech po všechna sledovaná období dosáhla dobrých výsledků a to dle mého názoru především díky své konkurenční výhodě. I přes negativní dopad celosvětové finanční krize v roce 2009 firma stále dosahuje stabilních výsledků. Na základě provedené finanční analýzy a zjištěných výsledků lze dle mého názoru společnost EUTIT s.r.o. hodnotit jako finančně stabilní.
-
87
ZÁVĚR Cílem mé diplomové práce bylo posoudit celkové finanční zdraví společnosti EUTIT s.r.o. na základě provedené finanční analýzy v letech 2005 – 2009. Práci jsem rozdělila do dvou částí – metodické a praktické. První část - metodická, kterou tvoří dvě kapitoly, se zabývá teoretickými a metodickými východisky finanční analýzy. Následně ve druhé – praktické části práce jsem toto aplikovala na firmu EUTIT s.r.o. Praktická část se skládá ze tří kapitol. V první kapitole této praktické části jsem charakterizovala společnost EUTIT s.r.o. Ve druhé kapitole jsem provedla finanční analýzu společnosti, to je horizontální analýzu, vertikální analýzu, analýzu cash flow, dále výpočty rozdílových a poměrových ukazatelů, pyramidový rozklad Du Pont a výpočty bonitních a bankrotních modelů. Ve třetí, závěrečné kapitole praktické části práce jsem na základě získaných výsledků zhodnotila finanční zdraví společnosti. Dle mého názoru jsem cíl práce, tj. provést Finanční analýzu společnosti EUTIT s.r.o., naplnila. Firma EUTIT s.r.o. operuje na celosvětovém trhu s výrobky z taveného čediče. Vzhledem k velmi čisté formě základní suroviny, kterou má k dispozici, má podstatnou konkurenční výhodu. Ta společnosti přináší významné postavení na globálním trhu. Dodavatelem suroviny je pan Dragoun, který je současně majoritním společníkem a jednatelem firmy. Společnost má průhlednou a jednoduchou majetkovou strukturu a zkušený management zainteresovaný na hospodářských výsledcích. Odběratelé klienta jsou dostatečně diverzifikováni, závislost na konkrétním odběrateli neexistuje. Firmě se daří nacházet nová odbytiště po celém světě. Uvedené skutečnosti se pozitivně projevují v hospodářské a finanční situaci firmy. Na základě provedené finanční analýzy jsem došla k závěru, ţe firma dlouhodobě hospodaří se ziskem, dobře kontroluje nákladové poloţky, dlouhodobě vykazuje pozitivní hodnoty rentability, likvidity i zadluţenosti. Problémem, se kterým se společnost dlouhodobě potýká, je práce s oběţnými aktivy, tj. především regulace zásob a vymáhání pohledávek, coţ indikovaly ukazatele aktivity. Rozhovory s vedením společnosti následně tento problém potvrdily.
-
88
Dalším moţným problémem, který by mohl v budoucnosti chod společnosti ohrozit, je neošetření moţných rizik vyplývajících z vázanosti mezi nejvýznamnějším dodavatelem základní suroviny – čediče a současně majoritním vlastníkem společnosti, panem Dragounem. Dle dostupných informací, které byly získány od vedení společnosti, totiţ není známo, zda je ošetřeno riziko případné smrti nebo váţné nemoci pana Dragouna, jelikoţ nemá ţádné přímé dědice. V současné době se riziko z této vázanosti zdá téměř minimální, ale v případě smrti nebo váţné nemoci se stává značným. Na základě provedené finanční analýzy a zhodnocení všech aspektů jsem však došla k závěru, ţe společnost lze dle mého názoru označit jako finančně zdravou.
Veškerá uvedená data a další získané potřebné informace jsem do diplomové práce uvedla se souhlasem majitelů společnosti EUTIT s.r.o. Společnost neměla ţádné námitky s pouţitím těchto údajů.
-
89
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY Monografie: 1. BARDOVÁ, D.; OPLTOVÁ, R.; PAVELKA, F. Úvěrové obchody. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 2001. 279 s. ISBN 80-7265-037-8. 2. GRÜNWALD, R.; HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku. 2. vyd. Praha: VŠE, 2001. 197 s. ISBN 80-7079-587-5. 3. HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. 1.vyd. Praha: ASPI – Wolter Kluwer, 2008. 205 s. ISBN 978-80-7357-392-8. 4. KOVANICOVÁ, D.; KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví. Díl I., 3. vyd. Praha: Polygon , 1997. 303 s. ISBN 80-85967-56-1. 5. KOVANICOVÁ, D.; KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví. Díl II. Finanční analýza účetních výkazů. 3. vyd. Praha: Polygon, 1997. 303 s. ISBN 80-85967-56-1. 6. KISLINGEROVÁ, E.; HNILICA, J. Finanční analýza krok za krokem.1.vyd.Praha: C.H.BECK, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3. 7. LOUŠA, F.; KRAFTOVÁ, I.; VOMÁČKOVÁ, H. aj. Účetnictví podnikatelů.1. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2008. 630 s. ISBN 978-80-7357-336-2. 8. SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku.1. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6. 9. SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera – finanční analýza v řízení firmy. 2.vyd. Praha: Computer Press, 2001. 220 s. ISBN 80-7226-562-8. 10. SUCHÁNEK, P. Finanční management. 1.vyd. Brno: Masarykova universita, 2007. 128 s. ISBN 978-80-210-4277-3. -
90
11. SŮVOVÁ, H. aj. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1.vyd. Praha: Bankovní institut, 1999. 622 s. ISBN 80-7265-027-0. 12. VALACH, J. aj. Finanční řízení podniku. 2.vyd. Praha: Ekopress, 1998. 324 s. ISBN 80-86119-21-1.
Ostatní tištěné zdroje: 13. ČERNÁ, A. aj. Finanční analýza. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1997. 293 s., studijní materiál. 14. MAKO - účetní servis : Zpráva nezávislého auditora. Přeštice : Vlastnímu nákladu, 2005 - 2009 . 32 s. 15. HARTLOVÁ, P. Úvěrová analýza společnosti EUTIT s.r.o., 2009. 93 s. bakalářská práce.
Elektronické zdroje: 16. Business.center.cz [online]. 2010 [cit. 2010-10-12]. Obchodní zákoník. Dostupné z WWW: . 17. Eutit.cz [online]. 2010 [cit. 2010-07-14]. Společnost EUTIT. Dostupné z WWW: . 18. Justice.cz [online]. 2010 [cit. 2010-07-14]. Výpis z obchodního rejstříku společnosti EUTIT. Dostupné z WWW: . 19. Finanční analýza. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 2010 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: .
-
91
SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ Seznam obrázků Obrázek č. 1: Čtyřlístek finanční analýzy........................................................................................................ 12 Obrázek č. 2: ČPK z pohledu manaţera .......................................................................................................... 26 Obrázek č. 3: ČPK z pohledu investora (vlastníka) ......................................................................................... 27 Obrázek č. 4: Pyramidový rozklad Du Pont .................................................................................................... 40
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Skupinové riziko a ESS ............................................................................................................. 47 Tabulka č. 2: Horizontální analýza rozvahy společnosti EUTIT s.r.o. v letech 2005-2009 ............................ 51 Tabulka č. 3: Horizontální analýza výkazů zisků a ztrát společnosti EUTIT s.r.o. v letech 2005 – 2009 ....... 60 Tabulka č. 4: Vertikální analýza rozvah společnosti EUTIT s.r.o. v letech 2005 – 2009................................ 64 Tabulka č. 5: Vertikální analýza výkazů zisků a ztrát společnosti EUTIT s.r.o. v letech 2005-2009 ............. 67 Tabulka č. 6: Analýza cash flow společnosti EUTIT s.r.o. v letech 2005 – 2009 ........................................... 68 Tabulka č. 7: Analýza čistého pracovního kapitálu společnosti EUTIT s.r.o. v letech 2005 – 2009 .............. 71 Tabulka č. 8: Ukazatele rentability společnosti EUTIT s.r.o. v letech 2005 – 2009 ....................................... 72 Tabulka č. 9: Ukazatele aktivity společnosti EUTIT s.r.o. v letech 2005 – 2009............................................ 75 Tabulka č. 10: Ukazatele likvidity společnosti EUTIT s.r.o. v letech 2005 – 2009 ........................................ 78 Tabulka č. 11: Ukazatele zadluţenosti společnosti EUTIT s.r.o. v letech 2005 – 2009 .................................. 81 Tabulka č. 12: Rozklad Du Pont společnosti EUTIT s.r.o. v letech 2005 – 2009 ........................................... 83 Tabulka č. 13: Index bonity společnosti EUTIT s.r.o. v letech 2005 – 2009 .................................................. 84 Tabulka č. 14: Altmanův model společnosti EUTIT s.r.o. v letech 2005 – 2009 ............................................ 85
Seznam grafů Graf č. 1: Vývoj struktury aktiv v letech 2005-2009 ....................................................................................... 65 Graf č. 2: Vývoj struktury pasiv v letech 2005-2009 ...................................................................................... 66 Graf č. 3: Vývoj ukazatelů rentability v letech 2005 – 2009 ........................................................................... 72 Graf č. 4: Vývoj ukazatelů aktivity v letech 2005 – 2009 ............................................................................... 75 Graf č. 5: Vývoj ukazatelů likvidity v letech 2005 – 2009 .............................................................................. 78 Graf č. 6: Vývoj ukazatelů zadluţenosti v letech 2005 – 2009 ....................................................................... 81
-
92
