FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI KATEDRA SLAVISTIKY
DIPLOMOVÁ PRÁCE (bakalářská)
2013
Hana MUCHOVÁ
FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI KATEDRA SLAVISTIKY
ROZDÍLY VE ZPŮSOBU A FORMĚ KOMUNIKACE POLSKÝCH A ČESKÝCH STUDENTŮ NA VYBRANÝCH DISKUZNÍCH FÓRECH (FATICKÁ FUNKCE JAZYKA V INTERNETOVÉM PROSTŘEDÍ – VYBRANÁ DISKUZNÍ FÓRA)
DIFFERENCES IN COMMUNICATION BETWEEN POLISH AND CZECH STUDENTS IN SELECTED DISCUSSION FORUMS (PHATIC FUNCTION OF LANGUAGE IN ONLINE COMMUNICATION - SELECTED DISCUSSION FORUMS)
VYPRACOVALA:
Hana Muchová
VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Marcin Wągiel
2013
Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Rozdíly ve způsobu a formě komunikace polských a českých studentů na vybraných diskuzních fórech“ jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Olomouci dne 18. srpna 2013
………………………………………..
Děkuji Mgr. Marcinu Wąglovi za trpělivost, pomoc a cenné rady, které mi poskytl při zpracování diplomové práce. Poděkování si zaslouží rovněž rodina za psychickou podporu.
OBSAH ÚVOD……………………………………………………………………………………6 1
KOMUNIKACE A KOMUNIKAČNÍ AKT ................................................. 8
1.1
Komunikace a sociální komunikace ..................................................................... 8
1.2
Formy předávání informací .................................................................................. 9
1.3
Komunikační akt a jeho činitelé ......................................................................... 10
2
FATICKÁ FUNKCE JAZYKA.................................................................... 13
2.1
Vymezení fatické funkce .................................................................................... 13
2.2
Kontakt a jeho prostředky v rozhovorech ........................................................... 14
2.2.1 Podmínky uskutečňování komunikačního spojení ............................................. 14 2.2.2 Komunikační prostředky .................................................................................... 15 3 3.1
CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH DISKUSNÍCH FÓR................... 18 Počátky společnosti Seznam.cz .......................................................................... 19
3.1.1 Lide.cz ................................................................................................................ 19 3.1.2 Diskuze na Lide.cz.............................................................................................. 20 3.2
Gazeta.pl a její vývoj .......................................................................................... 20
3.2.1 Návštěvnost......................................................................................................... 21 3.2.2 Diskuze na Gazeta.pl .......................................................................................... 22 4 4.1
ANALÝZA VYBRANÝCH PŘÍSPĚVKŮ .................................................. 23 Primární prostředky fatické funkce .................................................................... 24
4.1.1 Uvozovací formule ............................................................................................. 24 4.1.2 Formule pro udržení kontaktu ............................................................................ 32 4.1.3 Uzavírací formule ............................................................................................... 40 ZÁVĚR………………………………………………………………………………...44 PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY ...................................................................... 46
ÚVOD Lidská řeč je postavena na mluveném základu. Toto tvrzení se vztahuje nejen ke vzniku samotnému (tzn. k pradávným dobám), ale i k současnosti – konkrétně k začátkům řeči každého člověka, neboť tuto si osvojujeme již od útlého dětství. Postupem času se její pomocí projevuje nejen osobnost, ale i osobitost vůči dalším lidem. To, jak se lidé chovají a hovoří, ovlivňuje např. společnost a hromadné sdělovací prostředky - tisk, rozhlas, televize, film nebo internet. Ten skýtá, mimo jiné, mnoho možností pro komunikaci – např. sociální sítě, chat nebo internetová diskuse. Internetové diskuse, jejichž repliky jsou předmětem analýzy, umožňují uveřejňovat své názory k dané problematice, které se po jejich uložení zobrazí pod komentovaný článek nebo blog. Výhodou je, že se k jednotlivým příspěvkům mohou registrovaní účastníci aktivně vracet opakovaně, což např. chat neumožňuje. Slovem „aktivně“ je myšleno přidávat komentáře. To je možné (většinou) jen po registraci, pro kterou je nutné vytvořit si tzv. nick (přezdívku), pod kterým je následně možné prezentovat své myšlenky, popř. reagovat na poznámky někoho jiného. Tato komunikační výměna získává, stejně jako jiné formy komunikace (např. osobní), smysl v případě, že dojde k realizaci funkce (sdělení tak dostává pro člověka význam). Jedná se o zpětnou reflexi, kterou plní každý komunikující (bezděčně, cíleně). Některé osoby však věnují větší pozornost formě než obsahu (jejich chování doplňuje manýr, popř. důraz na spisovnost aj.), díky čemuž se snaží odlišit nebo upoutat (popř. udržet) pozornost.1 Kromě neverbálních způsobů (mimika, gestikulace, tón hlasu) užívaných pro získání pozornosti partnera existují i prostředky verbální, které plní funkci fatickou – buď „samotnou“ nebo v kombinaci s jinou jazykovou funkcí. Bakalářská práce si klade za cíl přehledně rozlišit (a následně rozčlenit na dílčí části) typy fatické (kontaktové) funkce, které se vyskytly v internetovém prostředí, konkrétně v analyzovaných replikách polského a českého diskusního fóra. V první kapitole teoretické části je popsán pojem „komunikace“ společně se základní jazykovou
jednotkou,
tzn.
„komunikačním
aktem“,
následuje
stručná
charakteristika jednotlivých funkcí jazyka. Další kapitola je věnována už jen fatické
1
Srov. VYBÍRAL, Z. Psychologie lidské komunikace. 1. vydání. Praha: Portál, 2000. s. 23.
6
funkci: tvoří ji vymezení fatické funkce, pojem „kontakt“ a jeho prostředky v rozhovorech společně s podmínkami uskutečňování komunikačního spojení. V praktické části nejprve představím analyzovaná diskusní fóra – Lide.cz a Gazeta.pl. Následně budu věnovat pozornost fatické funkci tak, aby byl splněn výše stanovený cíl práce.
7
1 1.1
KOMUNIKACE A KOMUNIKAČNÍ AKT Komunikace a sociální komunikace Komunikace má více významů (probíhá mezi lidmi, zvířaty, stroji), předmětem této
práce je mezilidské dorozumívání, proto charakteristikami, které uvádím níže, myslím právě mezi lidmi. Přesné vymezení rozdílu mezi komunikací a sociální komunikací je složité, proto uvádím několik definic převzatých z různých zdrojů. Kořenský říká: „život člověka (...) má charakter společenského, sociálního jednání“.2 Kontakt mezi lidmi je neustálý, nezbytné pro každého jedince je proto dorozumět se. Pojem, který tuto sociální interakci mezi komunikanty vystihuje, je komunikace.3 Tato pochází z latinského communicare, což znamená dělat společně nebo sdílení; etymologicky se vztahuje k výrazu komunita.4 Hartl & Hartlová definují komunikaci jako specifickou formu sociálních styků, jejíž podstatou není pouhý přenos informací, předpokládá porozumění. Skládá se: a) z osoby, jež sděluje - komunikátor, b) z osoby přijímající sdělené - komunikant, c) z vlastního sdělení - komuniké. Tato sociální komunikace může mít formu nepřímou nebo přímou, přičemž přímá probíhá tváří tvář. Nepřímá se uskutečňuje na základě sociálního kontaktu, který je symbolický. To znamená, že probíhá zprostředkovaně (např. třetí osobou, komunikačními médii – prostorově nebo časově).5 Výše
zmíněná
sociální
komunikace
je
ve
Velkém
slovníku
naučném
charakterizována jako proces, během něhož dochází ke sdělování a vyměňování informací v societě apod.; typ sociální interakce. Povaha vztahu mezi účastníky se zde dělí na: a) intrapersonální komunikaci sociální (člověk komunikuje sám se sebou); b) interpersonální komunikaci sociální (jedinec je v kontaktu s dalším komunikujícím nebo komunikujícími; všechny zúčastněné strany vystupují jako individua); c) veřejná komunikace (předávané sdělení je určeno veřejnosti, tj. anonymním čtenářům, divákům ap.) – její specifický projev je komunikace masová.6
2
KOŘENSKÝ, J. Komunikace a čeština. 1. vydání. Jinočany: H&H, 1992. s. 5. Srov. KOŘENSKÝ, J. Komunikace a čeština. 1. vydání. Jinočany: H&H, 1992. s. 5. 4 Srov. SLATER, T. A Definition and Model for Communication. [online]. [cit. 1. 8. 2013]
. 5 Srov. HARTL, P., H. HARTLOVÁ. Psychologický slovník. 2. vydání. Praha: Portál, 2009. s. 266. 6 Srov. Velký slovník naučný. Díl A-L. Praha: Encyklopedie Diderot, 1999. 3
8
Interpersonální komunikace probíhá ve dvojicích nebo ve skupinkách lidí, kteří se navzájem znají; může se však odehrávat i mezi komunikanty, kteří jsou v kontaktu poprvé. Kvantitativně převládá méně formální forma komunikace, nicméně se sem řadí i značně formální projevy. Interpersonální komunikace zahrnuje nejen přímý kontakt, ale i ten zprostředkovaný (např. telefon, email, dopis). Veřejná komunikace probíhá mezi více lidmi, přičemž je pro ni charakteristické, že kontakt mezi komunikanty je méně přímý (větší množství lidí, kteří jsou si cizí). Tento typ komunikace často využívá dorozumívací techniku. Mívá povahu ústní komunikace; funkčním cílem bývá zpravidla podání/příjem poučení.7 Vzhledem k tomu, že analyzovaný materiál vznikl na základě kontaktu minimálně dvou komunikujících, je v této práci blíže popsána interpersonální komunikace. Na druhou stranu jsou jednotlivé repliky dostupné všem (tzn. veřejné), zasílané prostřednictvím média a jednotliví účastníci jsou registrovaní pod přezdívkou, jsou tedy do jisté míry anonymní. Z toho důvodu zde přibližuji i komunikaci veřejnou.
1.2
Formy předávání informací Všechny živé jazyky mají fonetickou podobu (tzn. že jimi lidé aktivně hovoří) a často
i podobu grafickou = písmo (to však není pravidlo; existují jazyky používané lidmi, kteří neznají písmo). Na druhou stranu mrtvé jazyky jsou obvykle psané texty (obvykle z toho důvodu, protože je možné, že se dochovaly některé nahrávky dialogů/monologů). Fonetická podoba jazyka má tendenci neustále se vyvíjet a měnit, což vedlo (a stále vede) k rozdílnosti mezi psaným a mluveným jazykem.8 Živé jazyky se tedy realizují mluvenou (zvukovou) a psanou (grafickou) podobou. Komunikaci v prostředí internetu prezentuje mediální (elektronická) podoba.9 Pod pojmem elektronická komunikace si lze představit souhrn procesů při dorozumívání se lidí v internetovém prostředí. Proto je tato představována jako jedna
7
Srov. ŠEBESTA, K. Od jazyka ke komunikaci: didaktika českého jazyka a komunikační výchova. 1. vydání. Praha: Karolinum, 1999. s. 75. 8 Srov. ČERNÝ, J. Úvod do studia jazyka. 2. vydání. Olomouc: Rubico, 2008. s. 47. 9 Srov. ŠIŠKA, P. Mluvená a psaná forma jazyka. 2011. [online]. [cit. 2. 8. 2013]. Dostupný z WWW: .
9
z rovin sociální komunikace. Zajímavé je, že se elektronická komunikace užívá méně než mediální komunikace nebo computer-mediated communication. Důvodem je přídavné jméno „elektronická“, která v lidech asociuje elektronickou poštu, tzn. e-mail. Jedná se však o obecný pojem, jehož předmětem zájmu jsou veškerá média, která mají jednu společnou vlastnost – předání informací se uskutečňuje pomocí různých nástrojů (např. diskuzní fóra).10 Komunikace v internetovém prostředí obsahuje spoustu specifik, které jsou spojeny s psanou formou. Ty se dostávají, stejně jako v případě chatu, do střetu s mluveností. Primárně se jedná o písemnou formu komunikace, v níž se vyskytují i prvky mluveného projevu, konkrétně obecné češtiny a polštiny (inovované tvary jednotlivých slovních druhů), nebo rostoucí tendence užívání přejatých slov z cizích jazyků (převážně z angličtiny, tzv. anglicismy), expresiv, argotismů, vulgarismů aj. Osoby, které jsou do konverzace zapojeny, se však musí obejít bez neverbálních projevů (př. oční kontakt, mimika). Tyto je možné nahradit pomocí různých grafických prostředků (emotikony).11
1.3
Komunikační akt a jeho činitelé Základ lidské jazykové komunikace tvoří tzv. komunikační akt, který se netýká
čistě komunikantů (podání a příjem sdělení), nýbrž obsahuje i další složky. Stručný přehled činitelů komunikačního aktu, který vytvořil Jakobson, se nachází i v jeho článku – Lingvistika a poetika, kde je výše zmíněný model popsán těmito slovy: „Mluvčí (Addresser) posílá sdělení (Message) adresátovi (Adressee). Aby mělo působnost, vyžaduje sdělení nějaký kontext (Context, „referent“ v jiném, poněkud mnohoznačném názvosloví), k němuž poukazuje, vnímatelný adresátem a buď verbální nebo přístupný verbalizaci; dále vyžaduje kód (Code), plně nebo přinejmenším částečně společný mluvčímu a adresátovi (nebo jinými slovy, kódovateli a dekódovateli sdělení); a konečně kontakt (Contact), fyzikální kanál a psychické spojení mezi mluvčím a adresátem, umožňující oběma zahájit komunikaci a setrvat v ní.“12 Pro lepší orientaci bude dále
10
Srov. GRZENIA, J. Komunikacja językowa w Internecie. 1. vydání. Warszawa: PWN SA, 2006. s. 59. Srov. JANDOVÁ, E. a kol. Čeština na WWW chatu. 1. vydání. Ostrava: Repronis Ostrava, 2006. s. 101102. 12 JAKOBSON, R. Lingvistika a poetika. In: Poetická funkce. 1. vydání. Praha: H&H, 1995. s. 77. 11
10
v této diplomové práci použita jednotná terminologie. Rozhodla jsem se pro pojmy mluvčí – sdělení – adresát, jež užívá právě R. Jakobson.
Obrázek 1 - Schéma činitelů komunikace podle Romana Jakobsona
13
Na základě výše uvedených činitelů definoval Roman Jakobson obecné funkce jazyka, mezi něž řadí šest základních funkcí:
Poznávací (kognitivní) funkce má v mnoha případech hlavní úlohu sdělení, nicméně ne jedinou.
Doplňovat ji může např. takzvaná emotivní (expresivní) funkce vyjadřuje přímo postoje mluvčího ke skutečnosti, která je předmětem komunikace. K vytvoření dojmu užívá emocí (pravdivých i fiktivních), které jsou prezentovány především citoslovci.
Konativní (impresivní) funkci se na adresáta orientuje pomocí vokativu a imperativu. Tyto se často syntakticky, morfologicky nebo fonologicky odlišují od zbylých jmenných a slovesných kategorií. Rozkazovací věty se liší od vět oznamovacích; v protikladu k nim se nedá ověřit jejich pravdivost (imperativ nedokáže vyvolat otázku, jestli je to skutečně pravda; u oznamovacích vět to možné je).
Funkce, která se zaměřuje na kód (konkrétně na ověření jeho pochopení), se nazývá metajazyková (vysvětlivková).
Poetická (básnická) funkce se zaměřuje na sdělení pro sdělení samo. Nelze ji studovat bez přihlédnutí k obecným problémům jazyka. Veškeré pokusy o
13
JAKOBSON, R. Lingvistika a poetika. In: Poetická funkce. 1. vydání. Praha: H&H, 1995. s. 78.
11
omezení poetické funkce na poezii, popř. omezit poetickou funkcí básněmi by byly hodnoceny jako zjednodušené a nesprávné.
První verbální funkce, kterou se děti naučí, je funkce kontaktní (fatická), neboť začínají s okolním světem komunikovat dříve, než zvládnou vyslat/přijmout informativní sdělení.14
14
Srov. JAKOBSON, R. Lingvistika a poetika. In: Poetická funkce. 1. vydání. Praha: H&H, 1995. s. 78.
12
2 2.1
FATICKÁ FUNKCE JAZYKA Vymezení fatické funkce S odvoláním na antropologa B. Malinowského, který ve svém článku „The
Problem of Meaning in Primitive Languages“ uvedl termín phatic communion15, definoval R. Jakobson fatickou funkci jako funkci zaměřenou na kontakt komunikantů, tzn. hovoří o prostředcích, které primárně slouží k navázání, pokračování a přerušení komunikace za účelem ujištění se, že kanál funguje (Haló, slyšíte mě?), popř. k udržení pozornosti jiného účastníka komunikace (Jste tam ještě?). Zajímavé je i Jakobsonovo odchýlení se od původního záměru Malinowského – konkrétně: zdůraznění technické stránky kontaktu. Jiní autoři zasvěceni do této problematiky však zdůraznili i jiné projevy fatické funkce. Jako vhodný ekvivalent k atributu fatický považují atribut sociální (společenský, socializační) – používají spojení social fiction, social discourse, sociable talk. M. Stubbs popisuje ve své knize Discourse Analysis: The Sociolinguistic Analysis of Natural Language kromě diskurzu s praktickými cíli, jež se zaměřuje na zprostředkování sdělení, i diskurs sociální, který má formovat lidské vztahy. Tento typ komunikace charakterizuje projev zdvořilosti a slušnosti, často pomáhá zmírnit napětí, které vzniká např. mlčením. Od původního vymezení Jakobsona se tedy dostáváme k pojmu konverzace. Tento druh komunikace definoval už příslušník zakladatelské generace Pražské školy, V. Mathesius, jako „hovor pro hovor“, který komunikující vedou z radosti z komunikace samotné nebo jako „krásnou konverzací salonní“.16 J. Hoffmannová ve svém článku Normy fatické komunikace říká, že se konverzaci dá jen těžko přiřadit konkrétní typ diskurzu, neboť konverzace je charakteristická svou neurčitostí a kontroverzností. Ačkoli se může fatický diskurs jevit jako projev přímo spojený s konvencemi, ve skutečnosti je nesmírně obtížné určit pro konverzaci pevné
15
MALINOWSKI, B. The Problem of Meaning in Primitive Languages. In: The Meaning of Meaning. 1923. New York, s. 451 - 510. [online]. [cit. 15. 8. 2013]. Dostupný z WWW: . 16 Srov. HOFFMANNOVÁ, J. Fatická funkce jazyka, konverzace a její žánry, „Slovo a slovesnost“ 57, 1996, s. 191-205.
13
normy. Jako důvod uvádí Hoffmannová oscilaci konkrétních projevů komunikace mezi několika polohami (racionálnost, emotivnost).17
2.2
Kontakt a jeho prostředky v rozhovorech Při zkoumání komunikace je věnována pozornost jak obsahu, tak i úloze vztahu
dvou (popř. i více) komunikujících. Jedná se totiž nejen o ovlivňování komunikace těmito vztahy, nýbrž se zde řadí i změny (vývoj vztahů) mezi partnery. Nejčastěji se pro označení vztahů komunikujících používá pojem kontakt.18 Pro původ tohoto výrazu je nutné podívat se na latinské contactus, což v překladu znamená dotyk. Ve spojení s komunikačním procesem se jedná o soubor prostorově-časových charakteristik, mezi které patří např. vzdálenost. Tyto následně ovlivňují styk v rámci komunikace.19
2.2.1 Podmínky uskutečňování komunikačního spojení Uvážíme-li veškeré podmínky nezbytné k vzniku komunikačního spojení, vypadá řečový kontakt jako spojení (styk) mezi komunikujícími. Takto uvažovaný kontakt je neodmyslitelně spojen s technickou stránkou (způsoby uskutečnění v rozličných komunikačních situacích – vzdálenost) a stránkou vztahovou (sociální; takovou, která ovlivňuje vzájemné vztahy partnerů).20 Fatická funkce se vyskytuje zpravidla ve třech typech situací. Jako první je v Kapitolách o dialogu popsána komunikace zaměřená věcně, informativně, problémově, v nichž se často vyskytují kontaktové pasáže různého rozsahu. Často se při zahájení závažného rozhovoru vyskytují repliky plné zdvořilosti, komplimentů, které jsou určeny k tzv. prolomení ledů. Podobné je to i u středových pasáží porad nebo u závěrů pracovních setkání. Další situací je společenská konverzace, v níž se rozvíjí vzájemné vztahy všech účastníků, nejedná se o pouhé drobné odbočky. Do jisté míry jsou tyto
17
Srov. HOFFMANNOVÁ, J. Normy fatické komunikace, „Český lid“ 84, 1997, s. 245-251. Srov. MÜLLEROVÁ, O., A. ŠIMEČKOVÁ. Způsoby a prostředky navazování kontaktu v telefonických hovorech, „Slovo a slovesnost“ 49, 1987, s. 292-300. 19 Srov. DEMLOVÁ, E. a kol. K verbální a neverbální komunikaci (Výběr z prací českých a slovenských autorů). 1. vydání. Ostrava: Ostravská univerzita, Filozofická fakulta, 2004. s. 146. 20 Srov. MÜLLEROVÁ, O., A. ŠIMEČKOVÁ. Způsoby a prostředky navazování kontaktu v telefonických hovorech, „Slovo a slovesnost“ 49, 1987, s. 292-300. 18
14
rozhovory samoúčelné, udržují se pomocí nich společenské styky. V. Mathesius jej ve svém článku Společenské základy krásného hovoru popsal jako hovor vedený pro radost ze samotného hovoru. Tento typ hovoru nemá žádný praktický cíl, podstatné je příjemné strávení času. Proto se v něm střídají nejrůznější témata, díky nimž se posilují vzájemné sympatie. Třetí typ je definován jako náhodný rozhovor, kdy oba komunikanti nechtějí trávit čas hovorem, nicméně jsou okolnostmi nuceni (např. ve vlaku, výtahu). Mezi tyto okolnosti řadíme mj. požadavky společenské zdvořilosti.21
2.2.2 Komunikační prostředky Komunikačními prostředky se zde rozumí ty, jimiž komunikanti navazují, udržují a končí komunikaci. Dle toho jsou v této práci příznačně označeny jako uvozovací formule, formule pro udržení kontaktu a uzavírací formule. 2.2.2.1 Uvozovací formule Uvozovací formule znamenají fráze, které se běžně užívají na začátku rozhovoru. Díky jejich užití druhý účastník komunikace ví, že se s ním snaží jeho partner navázat spojení. Existují různé způsoby, jak zahájit konverzaci. Tyto se řídí etiketou konverzace, na níž je kladen důraz především v oficiálních situacích (akademická půda, úřady atd.). Např. Dobrý den, který je typický (jazyková příručka Ústavu pro jazyk český tento hodnotí i jako vhodný způsob navázání kontaktu mezi neznámými partnery) pro styk osobní a telefonický, je, na druhou stranu, v oficiálních písemnostech (stížnost, objednávka) považován jako familiární. Polský Dzień dobry je rovněž řazen mezi oficiální uvozovací formule, běžně užívaný mezi osobami, které mezi sebou nenavázali bližší vztah (tzn. nepřešly z vykání na tykání). V méně oficiálních rozhovorech se užívá nespisovných a hovorových výrazů (např. české: Nazdar, Čau, Zdarec, Ahojky; polské: Cześć, Czołem, Witam), což ovšem není podmínkou; vše se odvíjí např. od věku účastníků komunikace, kdy se často, v případě dětí předškolního věku stává, že všechny zdraví univerzálně Ahoj/Cześć. Výše
21
Srov. HOFFMANNOVÁ, J., O. MÜLLEROVÁ. Kapitoly o dialogu, 1. vydání. Praha: Pansofia, 1994. s. 38-39.
15
uvedené pozdravy mohou být v neoficiálních situacích nahrazeny např. Hele, Hej, Ty (+ jméno, které bývá často nahrazeno oslovením vole), což může, kromě pozdravu, znamenat, že si komunikující při pohledu na partnera vzpomněl, že mu chtěl něco říci. Stává se však, že rozhovor začíná samotným vokativem jména (popř. příjmení) partnera. 2.2.2.2 Formule pro udržení kontaktu Stejně jako existuje řada způsobů, jak navázat hovor, existuje mnoho kontaktních prostředků, jimiž lze pozornost partnera udržet. V předchozí podkapitole jsem uvedla Hele, Hej, Ty (+ jméno, které bývá často nahrazeno v českých rozhovorech oslovením vole, kámo, brácho). Tyto však mohou být užity i k udržení pozornosti partnera; užívají se výhradně v neoficiálních momentech, kdy se komunikanti dobře znají, tzn. tykají si. Formule Víš/Víte (o tom), že?, Víš/Víte co?, Chápeš/Chápete?, Wiesz/Czy wie Pan? Rozumiesz/Czy rozumie Pani? se mohou použít ve všech „vrstvách“ zdvořilosti (oficiální i neoficiální), přičemž vykání se užívá se jen v oficiálních situacích. Komunikant se jimi většinou snaží přesměrovat konverzaci na jiné téma (popř. informovat o nové skutečnosti), nebo se ujišťuje, jestli partner rozuměl. Reakce se liší podle toho, jak je partner o dané problematice informován – aha (pokud je to něco, co slyší poprvé); hmm (např. když nejeví zájem o danou problematiku); Ano, Jo, Tak (souhlas); Ne, Nie (nesouhlas). Pozornost se dá udržovat i pomocí částic – ať už umístěných na konci výpovědi za účelem zjištění (ověření) názoru partnera (např. jo?, (nebo) ne?, ano?). Reakce na takové „otázky“ se odvíjí od názoru partnera – Ano, Tak, Nie, Ne, nebo v případě, že se ještě nerozhodl - Nevím, Nie wiem, Asi jo/asi ano, Možná, Raczej nie, Nejspíš ne, Uvidíme. 2.2.2.3 Uzavírací formule Uzavírací formule znamenají fráze, které se běžně užívají na konci rozhovoru. Díky jejich užití druhý účastník komunikace ví, že se s ním snaží jeho partner ukončit spojení. Oficiální osobní setkání jsou ukončována formulemi, které naznačují přání znovu se vidět (např. Na shledanou, Na viděnou, Do widzenia/zobaczenia). Na druhou stranu
16
oficiální písemnosti obsahují zcela odlišné uzavírací formule – např. Pozdrawiam (serdecznie), S (přátelským) pozdravem, Srdečně zdraví. V méně oficiálních situacích je pestřejší možnost ukončení hovoru. Opět je nutná zdůraznit situace (vztah, věk, aj.), ve které se komunikanti nachází, neboť je vysoce pravděpodobné, že se rozloučí jinou uzavírací formulí – např. Měj se!, Do jutra!, Tak zase zítra! (kolegové v práci), Čus bus!, Páčko! Nara! (pubescenti).
17
3
CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH DISKUSNÍCH FÓR Diskusní fórum je jednou z možností internetové diskuse, v níž se příspěvky týkají
určitého tématu (např. auta, bydlení, hudba, film). Po přihlášení se mohou účastníci vyjadřovat k probírané problematice, popř. reagovat na komentáře jiných osob. Jednotlivé příspěvky se na obrazovce počítače mohou zobrazit podle několika kritérií (např. podle data odeslání komentáře nebo hierarchicky – tento způsob umožňuje sledovat větvení diskuse) a mohou být archivovány i několik let. Při psaní příspěvků mají diskutující dostatek času, protože nemusí být nutně online. Toto podle Jandové ovlivňuje jazykovou stránku textu. Uvádí, že jsou české komentáře většinou spisovné, protože si na nich dávají autoři více záležet.22 S tím se však neztotožňuje Jiří Pehe, který ve svém článku O ubohosti českých internetových diskusí říká: „Člověk, který nemusí za své názory ručit vlastním jménem, se ocitá v pokušení svoje reakce odbývat, a to jak jazykově, tak obsahově. Pokud chce urážet, může to dělat v podstatě beztrestně, zatímco kdyby tak činil pod vlastním jménem, přinejmenším riskuje, že to může mít nepříjemné následky.“23 Toto potvrzuje i polský web naszefora.pl, na němž jsou zveřejněny obecné informace (problémy, rady, odkazy) o polských diskusních fórech. Rozdílnost výše uvedených názorů způsobil pravděpodobně velký časový rozestup mezi publikací citované knihy a článku, během něhož se rozvíjely možnosti Internetu, stejně tak jako komunikace na nich.
22
Srov. JANDOVÁ, E. a kol. Čeština na WWW chatu. 1. vydání. Ostrava: Repronis Ostrava. 2006. s. 17. PEHE, J. O ubohosti českých internetových diskusí. 2011. [online]. [cit. 1. 8. 2013]. Dostupný z WWW: . 23
18
3.1
Počátky společnosti Seznam.cz Historie portálu Seznam.cz sahá až do roku 1996, kdy tento internetový projekt Ivo
Lukačovič spustil. Na začátek se jednalo o klasický internetový katalog, kde se nacházelo cca 1 000 internetových stránek rozdělených podle různých kategorií. Vyhledávání zde bylo možné pomocí klíčových slov. To fulltextové měl Seznam.cz k dispozici až později. Kromě katalogu stránek nabízel tehdy i přehled novinek a žebříček nejlepších českých internetových stránek. Prvotní investice Iva Lukačoviče do projektu Seznam.cz byla 50 000 Kč. Hospodářské noviny uvedly, že v říjnu 1996 zaznamenávala výše zmíněná společnost až 10 000 přístupů denně. V tomto roce se na stránkách Seznam.cz objevuje mimo jiné i první bannerová reklama.24
3.1.1
Lide.cz Lide.cz je jedna ze služeb společnosti Seznam.cz. Uživatelé na Lide.cz jsou všech
věkových kategorií a zájmových skupin, přičemž mladí lidé tvoří největší uživatelskou základnu. Server obsahuje několik dílčích kategorií - chat, diskusní fóra, seznamku a internetové deníčky (tzv. blogy).25 Lide.cz v číslech: Průměrná denní návštěvnost (průměr ze všech pracovních dnů v prosinci 2012): 126 273 Měsíční počet zobrazených stránek: 333 139 790 Průměrný čas strávený uživatelem na serveru (vyjadřuje strávený čas uživatele za celý sledovaný měsíc): 4:07:30 Struktura pohlaví (průměrné rozložení populace ze všech celých týdnů ve sledovaném měsíci): 53 % muži, 47 % ženy Zdroj: Netmonitor.cz - SPIR - Mediaresearch & Gemius, Joint Panel, 15-day cookies, Prosinec 2012.26
24
Srov. [online]. [cit. 10. 5. 2013]. Dostupný z WWW: . 25 Srov. [online]. [cit. 10. 5. 2013]. Dostupný z WWW: . 26 Srov. [online]. [cit. 10. 5. 2013]. Dostupný na WWW: .
19
Webové stránky www.lide.cz umožňují prohlížení profilů jiných uživatelů, je zde zobrazeno, kolik osob je v danou chvíli online nebo nabízí jednoduchý přístup k Chatu, Profilům, Diskuzi, Videím, Seznamce a Spolužákům.
3.1.2 Diskuze na Lide.cz Pro zapojení se do diskusí na fóru Lide.cz je nezbytná registrace. Bez ní je povoleno jen prohlížení příspěvků. Po úspěšném zadání veškerých potřebných informací se naskýtá možnost konverzace napříč všemi online uživateli. Rozhodovat se je možné podle tematiky jednotlivých skupin, kterých je dvanáct – Film a televize, Kultura a umění, Lide.cz a Seznam.cz, Společnost, Stálé místnosti, Zájmy a koníčky, Hudba, Láska&Vztahy&Sex, Počítač a internet, Sport, Věda a technika, Ostatní. Tyto mají ještě podtémata, jejichž celkový počet činí 4115 skupin (k 10. 4. 2013). V posledním tématu, tzn. Ostatní, je rovněž dvanáct podsložek, přičemž jedna z nich nese název Škola, studium a studijní obory. K porovnávání polských a českých příspěvků jsem čerpala právě z této skupiny, neboť zde, až na výjimky, píší studenti.
3.2
Gazeta.pl a její vývoj První internetové spojení se v Polsku uskutečnilo v roce 1991, o dva roky později
získala Gazeta Wyborcza první uživatelská konta pro své redaktory. Osoby, které stály u samého počátku, byly např. Stanisław Marcin Stanuch nebo Andrzej Górbiel. V roce 1995 se využíval program, který byl zdarma. Jeho nevýhodou byl fakt, že si nedokázal poradit s typickými polskými znaky, což redakci komplikovalo práci. K velkým změnám došlo v roce 1999, kdy www.gazeta.pl získala současnou grafickou podobu, došlo k úpravě obsahu – kromě každodenních zpráv zde byly i poradny pro různé oblasti. Mezi prvními vznikly sekce Praca, Dom a Auto. O rok později tyto doplnilo dalších osm oblastí – Biznes, Komputer, Sport, Turystyka, Auto-Moto, Film, Muzyka a Zdrowie. Díky nabízeným službám má dnes Gazeta.pl více
20
než 12 milionů uživatelů, je jedním z předních portálů s rozsahem, který v roce 2011 činil necelých 64 %.27
3.2.1 Návštěvnost Monitoring návštěvnosti dílčích sekcí skupiny Gazeta.pl zajišťuje společnost Gemius S.A. Výsledky jsou postupně zveřejňovány (po každém uplynulém měsíci) na jejich portálu, přičemž posledním měsícem je únor 2013 (k 11.4.2013).28
Tabulka 1 - zdroj: http://serwisy.gazeta.pl
27
29
Srov. [online]. [cit. 10. 5. 2013]. Dostupný z WWW: . 28 Srov. [online]. [cit. 10. 5. 2013]. Dostupný z WWW: .
21
Při výběru polského fóra, jehož uveřejněné příspěvky jsou předmětem mojí analýzy, byla pro mne rozhodující návštěvnost. Konkrétně u tohoto fóra jsem se v sekci Społeczności zaměřila na skupinu Fora i grupy dyskusyjne, která, jak je patrné z tabulky (viz. výše), obsadila v této kategorii s počtem 4 mil. uživatelů první místo (z monitorovaných portálů). Své prvenství si drží již od července loňského roku (výjimkou byl listopad 2012, kdy tato skupina klesla na druhou příčku).30
3.2.2 Diskuze na Gazeta.pl Současná Gazeta.pl Forum má 27 hlavních kategorií, jejichž celkový počet dílčích fór činí 4 747, kde se nachází 143 502 757 komentářů (k 16. 4. 2013). Stejně jako u Lide.cz je i zde nutná registrace. Bez ní není možná aktivní účast v diskusích. Předmětem analýzy této práce jsou komentáře z hlavní sekce Nauka i Edukacja, jejíž součástí je Nauka, kam jsou směřovány dotazy na konkrétní polské univerzity. Právě z této podsekce je analyzovaný materiál vybrán.
29
[online]. [cit. 10. 5. 2013]. Dostupný z WWW: . 30 Srov. [online]. [cit. 10. 5. 2013]. Dostupný z WWW: .
22
4
ANALÝZA VYBRANÝCH PŘÍSPĚVKŮ Vyexcerpovaný jazykový materiál, který je předmětem analýzy, obsahuje
příspěvky polských a českých komunikantů, kteří si
na diskusních fórech
www.forum.lide.cz a www.forum.gazeta.pl vyměňují zkušenosti o vysokých školách a studiu, přičemž Poláci diskutují o polské situaci a Češi o české. Předmětem analýzy se stalo celkem 600 komentářů – 300 českých a 300 polských autorských textů, které byly ponechány bez překladu (tzn. v původním stavu). Analýza je zaměřena (bez ohledu na věk, pohlaví nebo dosavadní výši vzdělání návštěvníků jednotlivých fór) na rozdíly ve způsobu a formě komunikace, konkrétně na prostředky fatické funkce jazyka v internetovém prostředí (na výše zmíněných diskusních fórech). Základním kritériem pro rozčlenění materiálu bylo umístění jednotlivých formulí podle fáze komunikace, tzn. že vznikly tři základní kategorie (navázání, udržení a ukončení komunikace). Tyto byly následně rozděleny podle podobnosti. Jednotlivé kategorie obsahují kromě komentáře i tabulky s příklady.
23
4.1
Primární prostředky fatické funkce
4.1.1 Uvozovací formule Uvozovací formule, které plní funkci fatickou a které se objevily v analyzovaném materiálu, byly rozděleny na základě podobnosti do tří skupin – pozdrav, dotaz/prosba po a bez pozdravu, oslovení. 4.1.1.1 Pozdrav Jak již bylo zmíněno v teoretické části, pozdrav je součástí zdvořilého chování, které si společnost určuje a následně po svých členech vyžaduje. Vzhledem k několika úrovním zdvořilosti je nutné podotknout, že jsem se v analyzovaných replikách setkala s variabilitou pozdravů, které patří mezi ty méně oficiální. České příspěvky nejčastěji (tzn. 80 % českých pozdravů) obsahovaly Ahoj. Podle Šmilauera, který se ve svém článku Výklady slov vyjadřuje mj. i k tomuto pozdravu, pochází z anglického a hoy, což znamená (jedna, nějaká) loďka; původní význam slova hoy: pobřežní šalupa.31 Původní situace, při níž radostné ahoj vznikalo, mohla vypadat takto: „Po dlouhé plavbě na moři se konečně zakotvilo v přístavu; domorodci se svými loďkami vyjížděli k parnímu kolosu a lidé s paluby svou radost vyjadřovali „A hoy, lodička!“ Byla by tedy v tom zvolání původně vyjádřena radost, že zase vidíme po delší době člověka.“32 Postupem času se tento oblíbený pozdrav začal modifikovat. Analyzovaný materiál obsahoval formy Ahojky a Ahojte; v jednom pozdravu za „ahojky“ doplnil účastník komunikace oslovení „lidi“. Základ těchto uvítacích formulí je stejný, odlišují jej koncovky -ky a -te. Ta patří mezi osobní koncovky, které určují osobu u sloves. Tvar „Ahojte“ se tedy chová jako imperativ, kterým komunikant oslovuje skupinu lidí (min. dvě osoby).
31
Srov. ŠMILAUER, V. Výklady slov, „Naše řeč“ 8, 1938. [online]. [cit. 15. 8. 2013]. Dostupný z WWW: < http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3323>. 32 ŠMILAUER, V. Výklady slov, „Naše řeč“ 8, 1938. [online]. [cit. 15. 8. 2013]. Dostupný z WWW: < http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3323>.
24
Dále se v replikách vyskytlo Zdravím (13 %), které vzniklo ze slovesa zdravit, jedná se o první osobu jednotného čísla. Poslední forma pozdravu, Nazdar (7 %), je úzce spjato s obdobím před 16. 5. 1868, kdy byl položen základní kámen Národního divadla. Začal se používat už na pokladničkách, do nichž lidé přispívali na nové divadlo (všechny byly označeny nápisem „Na zdar důstojného Národního divadla“).33 POZDRAV (české diskusní fórum) AHOJ (vč. obměn) Ahoj, chtěla bych se zeptat těch co studují Polytechnickou v Jihlavě- obor Finance a řízení (komb. studium) na náročnost studia, spokojenost apod.
NAZDAR Nazdar, najde se tu někdo z tohoto oboru?
ZDRAVÍM Zdravím, chtěla bych zkusit dostat se na obor archeologie, máte s tím někdo zkušenost? Zdravím, mam ještě čas, jsem ve druháku, ale stejně mě zajímá, kam vlastně potom půjdu
Ahoj nemel byste nekdo zadani osp z 5.prosince 09? Ahojky lidi, potřebovala bych poradit. Ahoj, zajímal by mě váš názor na VUT FP v Brně Ahojte, měla bych otázku. ahojky, nenašel by se tu někdo, kdo studuje tento obor? Ahoj, chci se zeptat. Ahoj, nepřipravujete se někdo na talentovky do Prahy na PedF UK? Ahoj nemel byste někdo… Ahojky, chci se Vás zeptat, zda jste někdo absolvoval tento přípravný kurz, co vám dal a tak
Tabulka 2 - POZDRAV (české diskusní fórum)
Na polském diskusním fóru se komunikanti nejčastěji (v 53 % ze všech pozdravů) zdravili pomocí samotného Witam (vč. obměn jako Witajcie) nebo s nějakým dovětkem (Witam wszystkich kandydatów na studia!), což bylo jen ojediněle. Jazykové dotazy týkající se polštiny je možné směřovat na WYDAWNICTWO NAUKOWE PWN (konkrétně do sekce Polszczyzna - > Poradnia). Na dotaz ohledně „Witajcie“ odpověděl jazykověděc Mirosław Bańko, který srovnal tuto formu s Witamy (v našem případě jednotné číslo - Witam). Uvedl, že se jedná o způsob přivítání, který se užívá ve stejné situaci, ale z jiného „směru“ – pomocí „Witam“ zdraví příchozí osoby (př. hosté), na
33
Srov. MUSIL, M. Položení základního kamene Národního divadla 16. května 1868 - 1. díl, 2001. [online]. [cit. 15. 8. 2013]. Dostupný z WWW: < http://m.ceskenoviny.cz/archiv/zpravy/polozenizakladniho-kamene-narodniho-divadla-16-kvetna-1868-1-dil/10636>.
25
druhou stranu „Witajcie“ používají hostitelé. „Witajcie“ je familiárnější forma než např. Witamy. Aby se familiárnost zmenšila, doporučuje užít oficiální formu oslovení Państwo.34 Druhým nejpoužívanějším zahájením rozhovoru je Hej (které tvořilo, vč. obměn, 29 %) nebo zkráceně Ej. Cześć se v replikách objevilo jen jednou, stejně jako hovorové Siema, které je podle SJP (Słownik Języka Polskiego) synonymem pro výše zmíněné „Hej“ a „Cześć“. Pozdrav „Siema“ užívají především mladší lidé (v případě, že se dobře znají); jedná se o lexikalizovaná spojení (přechodníky). Zvláštní je však Oj tam. V analyzovaných replikách se vyskytlo pouze jedenkrát, podle kontextu se jednalo o způsob přivítání se s ostatními účastníky diskusního fóra. SJP nijak nekomentuje samotné „Oj tam“, Miejski Słownik Slangu i mowy potocznej popisuje jen „Oj tam, oj tam.“ (= nespisovná reakce na poznámku, k níž nemá komunikant co dodat). POZDRAV (polské diskusní fórum) WITAM (vč. obměn)
HEJ (vč. obměn)
JINÉ
Witam, mam problem z wyborem uczelni do studiowania informatyki.
Hej, mam pytanie - jak w tej chwili wygląda średnia wieku na UW studentow zaocznych (I stopnia).
Witajcie, Chciałam się zorientować,czy są tu przyszli studenci UG?
Hej Zastanawiam się co jest bardziej opłacalne, jezyk biznesu czy ekonomia? Hej, mam takie pytanko.
siema, czy za studiowanie na prywatnej uczelni na kierunku zamawianym się płaci bo przecież oni i tak dostają 25 tys./miesiąc oj tam. Mam pewien problem i mam nadzieję, że ktoś z Was mi może pomóc.
Witam:P Zwracam się z pytaniem do bardziej doświadczonych:P Witam! Mam dylemat. Witam, czy ktoś z was studiuje dziennie na SGH i jednocześnie pracuje na pełny etat? Witam. Mam spory dylemat,… witam, składałam na uw na kilka kierunków- japonistyka (jestem 183 na rezerwowej), sinologia (171
Cześć :)
Hej, mam pytanie... ej mam pytanie a jak test z ang wyslalam w pozniejszym terminie to co?
34
Srov. BAŃKO, M. 2001. [online]. [cit. 15. 8. 2013]. Dostupný z WWW: < http://poradnia.pwn.pl/lista.php?szukaj=przywitanie&kat=18>.
26
rezerwowa) i koreanistyka ( 71 rezerwowa) czy mam jakikolwiek cień nadziei ? Witam :) Mam pytanie. Witam wszystkich kandydatów na studia!
Tabulka 3 - POZDRAV (polské diskusní fórum) Závěr: České repliky obsahovaly 15 pozdravů a polské 17. Z toho vyplývá, že se v rámci analyzovaných diskusních fór vítají obě skupiny komunikantů (polská i česká) přibližně ve stejné míře a v nejednotné úrovni zdvořilosti. Za nejoblíbenější a současně nejběžnější se dá považovat české Ahoj a polské Witam. 4.1.1.2 Dotaz/prosba po a bez pozdravu V této části je středem pozornosti samotný způsob, jakým se účastníci diskusních fór ptají na informace týkající se studia na vysoké škole. Pozdrav je zde vynechán, analyzuji až samotnou prosbou/žádost o radu. V tabulce níže uvádím rozličnost způsobů, kterým se účastníci snažili získat odpověď na své dotazy (po a bez pozdravu). Zajímavé je zde užití složeného slovesného tvaru podmiňovacího způsobu, který je složen z kondiciálu pomocného slovesa být a příčestí minulého. Existují dva typy kondiciálového tvaru – přítomný a minulý. Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR uvádí, že se minulý tvar kondiciálu téměř nepoužívá. Tento se neobjevil ani v analyzovaných replikách, které byly vyexcerpovány z diskusních fór. Tuto zdvořilostní formu použilo celkem jedenáct českých komunikantů - osm účastníků po pozdravu: př. Ahoj, chtěla bych se zeptat, Ahojky, nenašel by se tu někdo; tři bez pozdravu: př. Zajímalo by mě, Našla by se nějaká dobrá duše. Polské repliky obsahovaly pouze dva kondicionály, přičemž oba byly součástí příspěvků, u nichž byla zaznamenána absence pozdravu (př. Chciałabym się dowiedzieć).
27
DOTAZ/PROSBA PO A BEZ POZDRAVU (české diskusní fórum) PO POZDRAVU BEZ POZDRAVU Ahoj, chtěla bych se zeptat těch co studují chtěla bych se zeptat, co je podle vás lepší. Polytechnickou v Jihlavě- obor Finance a řízení (komb. studium) na náročnost studia, spokojenost apod. Ahoj nemel byste nekdo zadani osp z 5.prosince Studuje tady někdo geologii nebo archeologii a byl 09? by ochotný mi sdělit nějaké informace? Ahojky lidi, potřebovala bych poradit. Studujete někdo na této fakultě? Ahoj, zajímal by mě váš názor na VUT FP v Brně nevite nekdo kde sehnat online testy kde vysvetli proc jsem v danem pripade udelala chybu? Ahojte, měla bych otázku. chci se zeptat, je v Plzni nebo v okolí Plzně nebo plzeňského kraje nějaká VŠ zaměřující se na obor podnikání? ahojky, nenašel by se tu někdo, kdo studuje tento myslíte si, že tenhle obor má budoucnost, nebo obor? uplatnění o dokočení školy? Ahoj, chci se zeptat. Prosím radu, rozhoduju se, jestli jít na lesnickou fakultu do Prahy nebo Brna. Ahoj, nepřipravujete se někdo na talentovky do zajímalo by mě jak to tam chodí a jaky jsou Prahy na PedF UK? přijmačky apod Ahojky, chci se Vás zeptat, zda jste někdo Není tu někdo, kdo by to už zkoušel nebo se taky absolvoval tento přípravný kurz, co vám dal a tak chystá? Nazdar, najde se tu někdo z tohoto oboru? Nemá tu někdo zkušenosti se studiem vysoké školy v zahraničí? Zdravím, chtěla bych zkusit dostat se na obor Nevíte na jakých VŠ berou bez přijímaček (nechce archeologie, máte s tím někdo zkušenost? se mi to hledat na každých stránkách VŠ)? Dali byste mi nějaké bližší informace, prosím? Našla by se nějaká dobrá duše, co by mi vysvětlila systém přijímaček na tomhle oboru PF Jaké možnosti studia mám? Těžko říci, co? potrebuji poradit... Nevíte prosím někdo o přípravných kurzech biologie a chemie?? Pedagogická fakulta (psychologie) ma nekdo zkušenosti s touto univerzitou? Co myslíte, měla bych šanci dostat se na vysokou školu zaměřenou na fotografování i přesto, že jsem nikdy nedocházela do všelijakých kurzů, kroužků apod. a studuji Obchodní akademii?
Tabulka 4 - DOTAZ/PROSBA PO A BEZ POZDRAVU (české diskusní fórum)
Jiný způsob, jak vyjádřit zdvořilou žádost o radu, je za pomoci lexikálního prostředku prosím. To bylo použito ve čtyřech příspěvcích (dva české: Nevíte prosím někdo, Prosím radu; dva polské: Proszę o Wasze opinie na temat studiów, Proszę o pomoc), přičemž všechny byly součástí replik, u nichž se nevyskytoval pozdrav. Pro kombinaci obou výše zmíněných způsobů se rozhodli dva účastníci diskusí (jeden český: Dali byste mi nějaké bližší informace, prosím?; jeden polský: Prosiłbym o jakieś opinie na temat) – opět s absencí pozdravu (v obou případech).
28
Na druhou stranu obsahoval analyzovaný materiál i repliky bez těchto uvozovacích zdvořilostních formulí. Český materiál – s pozdravem dvě repliky (Ahoj, chci se zeptat; Ahoj, nepřipravujete se někdo; Ahojky, chci se Vás zeptat; Nazdar, najde se tu někdo z tohoto oboru?); bez pozdravu dvanáct replik (př. Myslíte si; Ma nekdo zkušenosti s touto univerzitou?). Formy dotazů byly pestré, převažovaly však repliky Chci se zeptat, Není tu někdo?. Polský materiál – s pozdravem čtrnáct replik (př. Witam, mam problem; Witam :) Mam pytanie.); bez pozdravu osmnáct replik (př. Mam pytanie; Co sądzicie o studiowaniu tam?; Akademik czy stancja?). U polských replik převažovalo Mam problem/dylemat/pytanie; Co sądzicie o studiowaniu tam?. DOTAZ/PROSBA PO A BEZ POZDRAVU (polské diskusní fórum) PO POZDRAVU BEZ POZDRAVU Witam, mam problem z wyborem uczelni do Co sadzicie o studiowaniu na kierunku gospodarka studiowania informatyki. przestrzenna na UWM? Co sądzicie o studiowaniu tam? Witajcie, Chciałam się zorientować,czy są tu przyszli studenci UG? Witam:P Zwracam się z pytaniem do bardziej doświadczonych:P Witam! Mam dylemat. Witam, czy ktoś z was studiuje dziennie na SGH i jednocześnie pracuje na pełny etat? Witam. Mam spory dylemat,…
Mam pytanie dotyczace progu punktowego na kierunek pedagogika na APS w Wrszawie. Prosiłbym o jakieś opinie na temat tej uczelni. Chciałam się dowiedzieć czy w zeszłych latach była duża rozbieżność między progami punktowymi ?
Witam :) Mam pytanie. oj tam. Mam pewien problem i mam nadzieję, że ktoś z Was mi może pomóc. Hej, mam pytanie - jak w tej chwili wygląda średnia wieku na UW studentow zaocznych (I stopnia). Hej Zastanawiam się co jest bardziej opłacalne, jezyk biznesu czy ekonomia? Hej, mam takie pytanko. Hej, mam pytanie... ej mam pytanie a jak test z ang wyslalam w pozniejszym terminie to co? siema, czy za studiowanie na prywatnej uczelni na kierunku zamawianym się płaci bo przecież oni i tak dostają 25 tys./miesiąc
29
jakie były progi punktowe na politechnikę krakowską w tym roku ?? co wy o tym sądzicie? Mam jedno zasadnicze pytanie, jest to pytanie na które sobie nie mogę odpowiedzieć. Mam więc do Was pytanie, ciężko się dostać biorąc pod uwagę wcześniejsze lata? A mam do Ciebie jeszcze jedno pytanie :)
I teraz pytanie. Mam dylemat,… Akademik czy stancja? Co lepsze?
Co jest lepiej wybrać fizykę techniczną na politechnice warszawskiej czy elektronikę i telekomunikację na WAT?? Chciałabym się dowiedzieć, czy ktoś zakwalifikowany w tym roku na ten kierunek zamierza zwolnić miejsce, przenosząc się na inny. Pojawia się pytanie, Transport na PW i
perspektywy pracy czy to co chcę robić i lubię na SGGW? a może jakaś porada. Proszę o Wasze opinie na temat studiów wieczorowych na Uniwersytecie Wrocławskim, jakieś uwagi, spostrzeżenia, opinie itp. Studiował/uje ktoś ? Jakie macie opinie na tmeat tego kierunku na Polibudzie? proszę o pomoc, jutro mam złożyć dokumenty PB czy UWM? Tylko pytanie jak się zapatrują na to pracodawcy jak widzą "świeżaka" po 30stce
Tabulka 5 - DOTAZ/PROSBA PO A BEZ POZDRAVU (polské diskusní fórum) Závěr: Na základě výše uvedeného by se dalo konstatovat, že byli čeští účastníci diskusního fóra zdvořilejší (co se týká proseb/žádostí o radu) než polští komunikanti – jednu z výše uvedených variant užili v každém druhém analyzovaném příspěvku tohoto typu, polští komunikanti se jim vyhnuli v 84 % replik, tzn. užili je v 16 % polských replik, kde se tento typ uvozovací zdvořilostní formule vyskytl. Největší rozdíl jsem zaznamenala při užití kondicionálu po pozdravu, kdy jej čeští účastníci diskuse užili v osmi případech; polští komunikanti vůbec. 4.1.1.3 Oslovení Jeden z možných způsobů, jak navázat konverzaci, je oslovení. Analyzovaný materiál obsahoval (bez ohledu na diskusní fórum – jestli polské nebo české) dva typy oslovení – navázání kontaktu s konkrétní osobou (tzn. jde o interpersonální komunikaci, o níž jsem se zmínila v teoretické části této práce) a oslovení „davu“ (tato forma komunikace by se dala přiřadit k veřejné komunikaci, neboť její účastník oslovuje prostřednictvím média větší množství neznámých lidí).
NAVÁZÁNÍ KONTAKTU (české diskusní fórum) OSLOVENÍ / NAVÁZÁNÍ KONTAKTU S KONKRÉTNÍ OSOBOU Stonožko plácáš páté přes deváté.
OSLOVENÍ DAVU Přátelé,nevíte čím se konkrétně zabývá obor Hudební managment a jaké může mít absolvent uplatnění ? Uctivá poklona drazí spoluobyvatelé.
Tabulka 6 - NAVÁZÁNÍ KONTAKTU (české diskusní fórum) 30
Oslovení konkrétní osoby proběhlo pomocí vokativu (Stonožko plácáš…; Łukaszu, ja właściwie…), ale i nominativu (př. filip, szkoda, że…; maciek_maturzysta witaj!), který se používá v neoficiálních rozhovorech (není spisovný). Kromě oslovení konkrétní osoby pomocí křestního jména/přezdívky se v analyzovaných replikách objevily i dva jiné způsoby navázání kontaktu, přičemž oba byly součástí polských příspěvků. První, o němž se zmíním, je slovo Wiesz, kterým komunikanti reagovali na dotaz s cílem navázat kontakt s dotazující osobou. Tento styl oslovení se vyskytl pouze v polských replikách, opakoval se ve třech případech. Druhý zajímavý způsob, jak někoho kontaktovat, je pomocí @ [et]. Tento znak je víceúčelový, v internetovém prostředí (konkrétně online diskusích) může znamenat např. vokativ, a to v případě, že je umístěn před jménem (přezdívkou) osoby, s níž chcete navázat spojení. Tento způsob využil jeden účastník polské diskuse.
NAVÁZÁNÍ KONTAKTU (polské diskusní fórum) OSLOVENÍ / NAVÁZÁNÍ KONTAKTU S KONKRÉTNÍ OSOBOU filip, szkoda, że nie jesteś żądny znajomości słownika ortograficznego... maciek_maturzysta - witaj! czemu się nie dziwie, że Cię tu spotykam. @Taw, doszedło ostatni mail? Łukaszu, ja właściwie na razie tylko na politechnikę gdańską na 5 kierunków, gospodarkę przestrzenna, potem oceanotechnika (specjalność statki i kadłuby czy jakoś tak, sorry jestem trochę nie do życia teraz :) ), potem budownictwo, energetyka i zarządzanie w gospodarce morskiej. xxxxxaniaxxxx, każdy kolejny wątek dotyczący dylematu "PB czy UWM" wyleci z forum, zanim ktokolwiek zdąży Ci odpisać. Wiesz, ze Starogardu masz blisko do Gdanska, wiec moze jakies zaoczne? Wiesz tu jest taki pojedynek- lepsze miasto, gorszy uniwerek vs. gorsze miasto, lepszy Uherek. Bo wiesz, taka Starogardinum to ne jest najlepsze rozwiazanie...
OSLOVENÍ DAVU Ludzie – pomyslcie o tym !! Sluchajcie ,
Tabulka 7 - NAVÁZÁNÍ KONTAKTU (polské diskusní fórum)
31
Oslovení „davu“ proběhlo celkem ve čtyřech případech, přičemž se jednalo o čtyři různé formy navázání kontaktu s větším (a neznámým) počtem uživatelů daných fór (Přátelé; Uctivá poklona drazí spoluobyvatelé; Ludzie – pomyslcie o tym !!; Sluchajcie). Z kontextu vyplynulo, že se ve všech těchto případech jednalo o tykání. Závěr: Tabulky obsahují veškeré repliky znázorňující oslovení, po němž následovalo automaticky tykání (i když se v mnoha případech komunikanti vůbec neznali). Materiál, který byl předmětem zkoumání, obsahoval 13 oslovení, z čehož bylo devět směřováno na konkrétní osobu a čtyři obecně na celou skupinu. Zajímavé je, že 75 % tvoří oslovení polských komunikantů a zbylých 25 % tvoří česká oslovení. Z toho vyplývá, že se v rámci analyzovaných replik konkrétně oslovili polští účastníci diskusí třikrát častěji než čeští.
4.1.2 Formule pro udržení kontaktu Způsoby, jak si udržet pozornost partnera (popř. partnerů), s nimiž jedinec komunikuje, a které se vyskytly v analyzovaných replikách, jsem rozdělila do dílčích skupin a blíže je charakterizovala. Vznikly čtyři – poznámka, otázka, částice, vyjádření ne/souhlasu. 4.1.2.1 Poznámky a jejich propojení Stejně jako při navazování kontaktu rozličným způsobem se i při jeho udržení většina komunikačních prostředků neopakovala. Čeští účastníci diskuse udržovali kontakt pomocí poznámek, které avizují pokračování repliky – např. dovolím si popodotknout, a ještě doplním, já chtěla podotknout. A propos je převzato z francouzštiny, význam je stejný jako výše uvedené repliky, tzn. „při této příležitosti, mimochodem, abych nezapomněl“.35 Kromě těchto byl v jednom případě užit imperativ (počkej a ty si myslíš…). Zajímavá byla zkratka imho, která je na stránkách zkratky.cz zařazena mezi typické chatovací. Jedná se o počáteční písmena anglického In My Humble Opinion, což v češtině znamená podle mého skromného názoru. Tato byla užita jen na českém fóru, třikrát.
35
[online]. [cit. 15. 8. 2013]. Dostupný z WWW: .
32
Polské fórum neobsahovalo stejné způsoby udržení kontaktu jako české fórum. Kromě poznámky konkluzja, což signalizuje, že účastník svou myšlenku ještě nedokončil a že hodlá ještě pokračovat ve své výpovědi, obsahovala jedna z replik nie rozumiem opinii, které se odvolávalo na předchozí výpověď jiného komunikanta. V polských replikách byl opakovaný výskyt P. S., což vnímám jako zajímavý jev (propojení oficiálního prvku s neoficiálním prostředím). Tato zkratka pochází z latinského post scriptum, do češtiny překládáno jako po napsání. Primárně se tato užívala v dopisech jako tzv. dodatek, který se uváděl po rozloučení a podpisu pisatele.36 V současné době se dopisy užívají primárně při oficiálních komunikačních aktech (např. objednávka,
stížnost,
reklamace),
méně
oficiální
komunikace
probíhají
mj.
prostřednictvím internetu (např. diskusních fór). POZNÁMKY A JEJICH PROPOJENÍ ČESKÉ DISKUSNÍ FÓRUM dovolím si popodotknout některé školy vyžadují obojí a to proto, že elektronická podoba jim slouží pro zařazení o úhradě poplatku a ta fyzická vytištěná je platná pro to, aby s Vámi počítali jako se zájemcem o studium - rozešlou pozvánku apod....
A ještě doplním: někde nevyžadují přijímací pohovory, ale SCIO testy, jinde obojí. Dobré je to důkladně ověřit. Aby se potom nestalo, že SCIO uděláte, ale máte JEN em. přihlášku a to Vás nevezmou ani na odvolání či dovolání.... počkej a ty si myslíš, že v Brně najdeš lesy?? jak vidíš, s internetem pracovat umim..to, že jsem to nejdřív zkusil tady a zeptal se neni trestné, nebo se pletu? A propos, z „věd o zemi“ bych vypíchla třeba geology
Teď mě napadlo, že ten status studenta záleží na tom, kolik hodin měsíčně jsi ve škole nebo tak něco…tak možná to záleží i na konkrétní škole jak to kdo má
36
POLSKÉ DISKUSNÍ FÓRUM konkluzja - są możliwości, kadra, do tego kupa zabawowiczów psujących opinie. Da się nieźle wykształcić. Moim zdaniem UE ma 100x bardziej żenujący poziom studentów, robię tam drugi kierunek i widze co się dzieje. Żal bierze, że takie tępaki są na studiach. Byle do papierka i szybko praca, bo perspektywy tejże po UE są dosć niezłe. Za to wiedza... Żal. Ale cóż, studiowanie pełną parą. Nauka tydzień przed sesją. Patrząc na opinie, że UEK lepszy, to.. z tego co wiem nie ma tam administracji, ale może poradzicie mi który kierunek wybrać. Nie rozumiem opinii… Prawo....to ładnie brzmi
Prześledziłam wszystkie możliwe informacje, marzeniem była gospodarka przestrzenna bo większość twierdzi że na Sggw to dobry kierunek ale....prestiż Uw i duże możliwości pracy po finansach kuszą....i mam problem. Czy wybrać to co lubię czy to po czym jest większa możliwość pracy... P.s. To już nie jest KSW, tylko Krakowska Akademia :]
[online]. [cit. 15. 8. 2013]. Dostupný z WWW: .
33
Já chtěla podotknout… Zcela upřímně bych ti doporučil Haloperidol. Jinak práva jsou imho nejlepší v Brně, ekonomie v Praze (VŠE nebo ČZU) a pro studium filozofie je imho nejlepší studovat logiku na FF UK To je imho mnohem důležitější a pomůže ti to mnohem víc, než zjišťovat, jestli má Brno či Praha víc lesů… Ahoj, zajímal by mě váš názor na VUT FP v Brně...co si o ní myslíte z hlediska kvality vzdělání a úspěšnosti absolventů při hledání zaměstnání přímo z vaší zkušenosti či z doslechu kamarádů… záleží jak na které škole.. někde ho třeba vůbec nechtějí, někde za dobré známky přidávají body při přijímacím řízení.. asi by bylo lepší poptat se přímo na studijním jak to je u nich.. na některé vysoké školy můžeš být přijata na základě vysvědčeních za poslední 4 roky studia na střední škole....tam se uvádí vysvědčení z pololetí ze čtvrťáku ....uvádí se jen vybrané předměty na uk jo...teda k maturitnímu vysvedčení...dávají body myslím za vyznemenání a za FCE z aj...ale doporučuju juknout přímo na stánky dané školy..mají to vždycky uvedeno
P.S. Nie polecam pierogów w bufecie ;) p.s (czy próg to liczba osoby przyjętej w I turze, czy ostatniej przyjętej w ogóle?) nic wiecej sie nie dowiem? moze ktos cos jescze moze dorzucic w temacie...
Tabulka 8 - POZNÁMKY A JEJICH PROPOJENÍ (české i polské diskusní fórum) Společný jev pro obě fóra je propojení několika myšlenek v rámci jedné repliky pomocí teček, které se nejčastěji vyskytují v počtu dva až čtyři. Komunikující tím symbolizuje, že momentálně přemýšlí, nicméně že se chystá ještě něco dodat. Závěr: Z výše uvedeného je patrné, že se účastníci diskuse snažili udržet pozornost partnera (popř. partnerů) různými způsoby, přičemž některé se vyskytly jen jednou, některé opakovaně („P. S.“ na polském diskusním fóru; „imho“ na českém diskusním fóru; propojení více myšlenek pomocí teček, což se objevilo na obou fórech). 4.1.2.2 Otázka Další ze způsobů udržení konverzace je otázka. České diskusní fórum obsahovalo kromě dotazu, kterým se účastník diskuse doptává na doplnění informací, i repliku, v níž komunikant napsal tvrzení a formulí nebo se pletu? zjišťoval, jestli s ním partner souhlasí. Zajímavé rovněž bylo zjistit, že několik otázek nezačínalo tázacím zájmenem, nicméně se před toto postavilo ještě „a“ (např. A to jsi jako poznala jak?).
34
OTÁZKA ČESKÉ DISKUSNÍ FÓRUM
POLSKÉ DISKUSNÍ FÓRUM
No jo a co pak? Dobře…a nějakou radu proč? Copak? jak vidíš, s internetem pracovat umim..to, že jsem to nejdřív zkusil tady a zeptal se neni trestné, nebo se pletu?
Takže myslíte že můžu bez problémů vyjet? A to víte, že vysoká je i na uklízečky? A jak je to vlastně s těma opravnýma zkouškami, kdy se dělaj a tak…?
Ale gdzie? Na jakie kierunki? moze gap? Czyli co?? Prześledziłam wszystkie możliwe informacje, marzeniem była gospodarka przestrzenna bo większość twierdzi że na Sggw to dobry kierunek ale....prestiż Uw i duże możliwości pracy po finansach kuszą....i mam problem. Czy wybrać to co lubię czy to po czym jest większa możliwość pracy... nikt juz nic nie pomoze ?:( naprawdę nikt nie ma nic do powiedzenia?? nic wiecej sie nie dowiem? moze ktos cos jescze moze dorzucic w temacie...
A to jsi poznala jak? A to chceš dělat kriminalistiku?
Tabulka 9 - OTÁZKA (české i polské diskusní fórum) Polské diskusní fórum obsahovalo kromě otázky, jíž se komunikant doptává na doplnění informací (př. Czyli co??), i opakované dotazy, tzn. otázky buď upozorňující na fakt, že nikdo na první dotaz nereagoval – např. naprawdę nikt nie ma nic do powiedzenia??; popř. takové, jimiž chce komunikant zjistit informace od dalších účastníků diskuse – např. nikt juz nic nie pomoze ? Závěr: Z výše uvedeného je patrné, že se účastníci diskuse snažili udržet pozornost partnera (popř. partnerů) různými typy otázek, přičemž obě fóra obsahovala dotazy, kterými se komunikanti doptávali. Tento typ byl jediný, který se vyskytl na obou analyzovaných fórech. Český materiál potom obsahoval jiné dva typy otázek (ujišťovací „nebo se pletu?“ a „a“ umístěné před tázacím zájmenem). Polský materiál obsahoval navíc jeden typ otázek (účastníci diskuse se jimi snažili upozornit na svůj předchozí dotaz, popř. pobídnout je k dalším reakcím). 4.1.2.3 Částice Částice, pomocí nichž se komunikanti snažili udržet pozornost partnera (popř. partnerů), byly dvojího typu a vyskytly se v replikách obou diskusních fór. Rozdělila jsem je podle funkce, tzn. částice s významem dovolání se souhlasu na konci repliky a částice na začátku repliky, které signalizují, že má komunikant v plánu něco říct (resp. napsat).
35
ČÁSTICE (české diskusní fórum) Částice s významem dovolání se souhlasu na konci repliky Přeci jen nejsem místní ( asi to nikoho nezajímá, uznávám ), ale škola by mohla vyjít studentovi ( zvlášť když za to platí ) vstříc, ne ?? nová ikonka, ne? Co je lepsi, hm ? Jinak obvyklou volbou pro absolventy průmyslovek jsou nečekaně technické VŠ (jak nečekané, že?)
Částice na začátku repliky (ano, no, ne, aha, tak) no na státní angličtinu bych se podle mě nedostala aha, já jsem to nějak pozorně nečetla, jenom jsem viděla to FCE. JJ, někde se dokonce dělaj přípravky na FCE pouze na semináři pro pokročilé... no deváťáci, to mi přijde přehnaný...
Letos se budu podruhé pokoušet udělat přijímačky na psychologii (která sama o sobě je pouze v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci a v pedagogických oborech potom třeba v Plzni nebo v Budějovicích, že?)
Jojo, koukala jsem. To je fajn.
Jaké možnosti studia mám? Těžko říci, co?
jo, tak to netuším, nikdy jsem to nehledala. tenhle podivný typ přijímacího řízení se mi naštěstí vyhnul. ne, samozřejmě tam půjdu upravená a tak, ale jinak normální běžné denní oblečení - což teda neznamená roztrhané džíny a triko nad pupek no, nelze..spolužák byl ve středu na předtermínu a nějak si zapomněl doma společenský boty, takže šel v obleku a v tom, co měl na koleji-v pohorkách jo, taky jsem takový věci slyšel (hlavně teda v souvislosti s UK).
Klidně nějaké dálkové studium (kombinované), pokud se zadaří, tam není věkové omezení, ne? Asi ano, že? Do Prahy se sice hlásit nebudu, protože je to pro mě příliš daleko, ale ono to tak asi bude i na ostatních školách, co? :D To si snad vybere každej sám, jakému umění se bude věnovat, ne? ono to není jen o cvakání spouště víš?
36
Ne, myslela jsem to tak, že Prahu prostě nemám ráda celou:D Omlouvám se všem Pražákům :D No mně se hlavně nelíbí to okolí, kde jsou sakra lesy? No tak název oboru už napovídá o co tam asi půjde... ano napovídá,ale nevypovídá No to máš asi pravdu. Ale bohužel nebude tak jednoduché se k policii dostat, nezmáknu fyzické testy, a psychické asi taky ne :( No, já bych hůře uplatnitelné přírodní vědy omezil jen na systematickou biologii, vědy o zemi a některé obory fyziky (astronomů je jak much). nu nevím, bratranec dělá ve výzkumu v biochemii a řekla bych, že je placenej velice slušně Nu, když tě ta biologie tak baví, tak jdi určitě tam. no jo, omlouvám se jo, můžeš myslím v klidu plánovat cesty, stejně než vyjedeš, dozvíš se, kdy ten zápis vlastně bude a podle toho se zařídíš-buď ho stihneš, nebo pošleš záskok, a nebo si požádáš o náhradní termín. jo, já s to teda myslela taky..jo a pak ještě erasmákům atp.. AHA DÍKY:) Tak to je v rejži
Tak jdi na PřF na biologii Tak práci snad seženeš vždycky… Tak jsem z toho zmatená… chtělo by to napsat na studijní no něco jako logistika v dopravě a aby tam nebylo moc matiky
Tabulka 10 - ČÁSTICE (české diskusní fórum) České diskusní fórum obsahovalo víc částic na začátku replik (př. Tak, Jo, Aha, Ne) než těch, jimiž se komunikanti dovolávají souhlasu partnera (partnerů) – např. že?; ne?; co?. Částice na začátku replik vyjadřovaly souhlas (jo, jj, jojo), nesouhlas (ne), překvapení/údiv (aha) a situace, kdy nebylo třeba užít žádné. V těchto případech se účastníci diskuse rozhodli používat částice tak, nu, no, které signalizují, že se komunikující chystá pokračovat ve své výpovědi. Do jisté míry by se tento dal hodnotit jako pauza, během které si komunikant třídí myšlenky a připravuje svoji repliku. Stejně jako české fórum, obsahuje i polské fórum částice, jimiž komunikant udržuje pozornost partnera. Částice s významem dovolání se souhlasu na konci repliky se v analyzovaných materiálech vyskytla jen jednou (to co?). Kromě částic, které měly obě fóra stejné) obsahovaly na začátku repliky ty polské navíc OK, Acha (obměna „Aha“), Nio (obměna „No“). Polské Ta… (= tak, což v češtině znamená souhlas) a Nie (v češtině nesouhlas).
ČÁSTICE (polské diskusní fórum) Částice s významem dovolání se souhlasu na Částice na začátku repliky konci repliky (ano, no, ne, aha) ta…. Moze tak bylo na pocitku.. ej mam pytanie a jak test z ang wyslalam w pozniejszym terminie to co? no, dno dla idiotow co chca tylko studiowac w krk nio tak przecież w listopadzie to się dopiero powoli rozwija semestr, przed sesją będzie tu cichutko:) Aha i oczywiście nie zamiatam podlogi tylko przygotowuje umowy :) Aha i żeby nie było nie mam nic wspólnego z Krakowem, KSW ani nawet z tą częścią kraju. no ale panie dr wszystkie podpunkty mam zrobione...no ale nie po koleji:))) no ale jak się 5 lat komuś wmawia, że po studiach będzie masterem to tak jest. Acha i tak na koniec aha i żebyście nie mysleli, ze wykłady sa
37
nieobowiązkowe! są listy obecności!!!!!!!! Ok, rozumiem :-) No, to serdecznie gratuluję Tak, mowa o języku biznesu na Uniwersytecie Opolskim. No własnie a gdzie po takim kierunku szukac pracy? No właśnie, wczoraj były pierwsze listy przyjętych na studia, i na razie nie zapowiada się, abym dostał się tam, gdzie bym chciał. No, ale dziękuję za pomoc :) No to się upewniłam. :) Właśnie tak nie no w zyciu, na pewno jest elektroniczna, jesli nie to sa chyba ostatnią uczelnia w tym kraju bez elektronicznej rejestracji No, jasne praca, ale jakoś nie bardzo wiem, jak się do tego zabrać. Właśnie,… No właśnie No i nikt nic nie dodal:(( No i jeszcze warto się popytać tych którzy już takie studia skończyli. No ale w koncu sa wakacje, wiec moze jednak ktos cos napisze? bede wdzieczna za wszystkie wskazowki i informacje. aha.
Tabulka 11 - ČÁSTICE (polské diskusní fórum) Závěr: Výše uvedené tabulky prezentují částice ve dvou různých situacích – první: na konci replik s cílem dovolání se reakce; druhá: na začátku repliky s cílem vyjádřit svůj ne/souhlas, popř. získat čas pro uspořádání si myšlenek. V analyzovaných replikách se čeští účastníci dovolávali reakce (pomocí částice) častěji než polští komunikanti. Na druhou stranu obsahovaly polské repliky více druhů částic umístěných na začátku výpovědi.
38
4.1.2.4 Vyjádření ne/souhlasu Ne/souhlas se dá vyjádřit pomocí částic, o nichž jsem se již zmínila (Ano, Tak, Ne, Nie). Další způsoby se odvíjí od situace (uvádím příklady z analyzovaných replik) – v případě jasného souhlasu (př. Naprosto souhlasím; Souhlasím velmi; Też tak mysle; Też uważam; Zgadzam sie tobą; Właśnie.; Zgadzam sie w 100%!!!!!); pokud partner s komunikujícím spíše souhlasí (př. Asi máš pravdu); pokud nesouhlasí (př. Trochu omyl…; Tady si dovolím jen lehce nesouhlasit; Nie zgadzam się ze stwierdzeniem…). VYJÁDŘENÍ NE/SOUHLASU ČESKÉ DISKUSNÍ FÓRUM naprosto souhlasim. Podpis, konečně někdo s mozkem.
POLSKÉ DISKUSNÍ FÓRUM też tak mysle Też uważam, że akurat studiowanie prawa się tu opłaca. zgadzam sie tobą,ja tez studiuję prawo na KSW i musze dużo pracować aby zaliczyć sesję. Właśnie. Właśnie:D tez mnie to interesuje.. masz rację wy z ujotu jesteście od nas lepsi Zgadzam sie w 100%!!!!! Zgodzę się z Tobą, co do wyemigrowania, ale nie wiem skąd wytrzasnąć kasę. Zgodzę się tylko z jedną z osób powyżej, że podyplomowe są warte świeczki w sytuacji, gdy dają konkretne uprawnienia. To prawda , że wykładowcysą są z UJ i zapewniam , ze nie stosują teryfy ulgowej… oczywiście zgadzam się z tym, że praktyka jest bardzo ważna, ale czy to właśnie na studiach podyplomowych nie ma konkretnej praktyki pod kontem zawodu? Szkoda czasu na czytanie tego debila, to ip mówi samo za siebie. :] Nie zgadzam się ze stwierdzeniem…
Souhlasím velmi. Tady si dovolím jen lehce nesouhlasit bať bať Asi máš pravdu. No to máš asi pravdu. Tak nějak… Pravda, blbě zobecněné. Trochu omyl,…
Tabulka 12 - VYJÁDŘENÍ NE/SOUHLASU (české i polské diskusní fórum)
Závěr: Kromě situace (postoje, který má partner komunikanta k jeho tvrzení) hraje roli, stejně jako v předchozích kapitolách, i věk nebo psychické rozpoložení komunikujících (př. Szkoda czasu na czytanie tego debila,…).
39
4.1.3 Uzavírací formule Uzavírací formule ukončují spojení, dávají partnerovi najevo, nastává konec kontaktu mezi nimi. Analyzovaný materiál obsahoval poděkování a rozloučení (stojící samostatně nebo v jedné replice dohromady), žádosti o radu na konci replik, přání nebo omluva. 4.1.3.1 Poděkování a rozloučení Poděkování se v analyzovaných replikách objevovalo i samostatně, tzn. bylo to poslední, co komunikanti v některých situacích užili. Forma českého poděkování byla převážně neformální (Díky, Děkuju, Dík), několikrát se však v replikách objevila i forma oficiální (Děkuji). Na druhou stranu v polských komentářích převládala oficiální (spisovná) forma děkovací formule (př. Z góry bardzo dziekuje, Dziękuje, Bardzo dziękuję) a ta neformální se vyskytla jen ve dvou případech (Dzięki wielkie, Dzięki). Bez ohledu na formálnost těchto formulí za ně komunikanti přidávali různé specifikace, za co děkují (např. všem za názory; moc; za informację; za odpowiedź). Tyto působí neutrálně (mohou se užít kdykoliv), v některých případech se jedná jen o poděkování za již poskytnutou informaci/radu (př. jeszcze raz dziękuję za pomoc), v některých je to však pobídka k tomu, aby ostatní účastníci diskuse zareagovali na dotaz komunikanta (např. děkuji předem za odpovědi) PODĚKOVÁNÍ ČESKÉ DISKUSNÍ FÓRUM děkuju všem za názory dík. Děkuji moc Díky za jakoukoliv odpověď. díky děkuji předem za odpovědi.. díky Děkuji za odpověd. Díky moc předem za odpověď Dík všem co odpoví... Děkuji ..... …moc dík za odpověd… Ale v každém případě ti děkuji za vřelou a ochotnou pomoc, vysokoškoláku! Díky všem a krásný nový rok všem chytrým hlavám
40
POLSKÉ DISKUSNÍ FÓRUM Z góry bardzo dziekuje za wszelkie odpowiedzi i pomoc w podjęciu decyzji co do studiów. Z góry bardzo wam dziękuję : ) Bardzo dziękuję za odpowiedź. Z góry bardzo dziękuję. Dziękuje Dziękuje dziękuję :* Dziękuję za odpowiedzi ! Dzięki wielkie :) Dziękuję ! Z góry dziękuje za odpowiedź :) Dzięki Dziękuję za informację :) No, ale dziękuję za pomoc :)
Bardzo dziękuję za odpowiedź. Jeszcze raz dziękuję za pomoc :)
Tabulka 13 - PODĚKOVÁNÍ (české i polské diskusní fórum)
Rozloučení komunikantů probíhalo jen na polském diskusním fóru. Překvapivé bylo, že se ve většině případů (i když si celou dobu tykali) komunikanti loučili spisovnou formou Pozdrawiam, která se užívá v oficiálních písemnostech. V několika málo případech toto „Pozdrawiam“ bylo doplněno o dovětek (např. wszystkich studentów, tych którzy wiedzą co chcą w życiu robić). Kromě „Pozdrawiam“ se v jedné z replik objevilo i Z poważaniem. Neoficiální rozloučení proběhlo ve třech případech, a to v nespisovné formě Pozdro (2x) a Pozdr. ROZLOUČENÍ (polské diskusní fórum) Pozdro Pozdrawiam i zachęcam do uczestnictwa! z poważaniem Pozdrawiam. POZDRAWIAM Pozdrawiam Pozdrawiam Pozdrawiam wszystkich studentów, tych którzy wiedzą co chcą w życiu robić. Pozdrawiam Pozdrawiam serdecznie. Pozdrawiam! pozdro ;) pozdr Pozdrawiam Pozdrawiam i wszystkiego dobrego :) Pozdrawiam
Tabulka 14 - ROZLOUČENÍ (polské diskusní fórum)
Vzhledem k tomu, že rozloučení se vyskytovalo jen v polských replikách, kombinace „poděkování a rozloučení“ se bude týkat opět jen polského analyzovaného materiálu. Jednotlivá poděkování a jednotlivé způsoby rozloučení se jsou již popsány výše, jediná odchylka je Dziękuję bardzo za odp., kdy „odp.“ znamená odpověď.
41
PODĚKOVÁNÍ + ROZLOUČENÍ (polské diskusní fórum) z gory dziekuje za pomoc, pozdrawiam. ;) dziękuję bardzo za odp. ;) pozdrawiam! Dziękuję i pozdrawiam Dziękuję i pozdrawiam Dziękuję, pozdrawiam. ;)
Tabulka 15 – PODĚKOVÁNÍ + ROZLOUČENÍ (polské diskusní fórum) 4.1.3.2 Žádost o radu na konci repliky Stejně jako tomu bylo v případě uvozovacích replik, kdy komunikanti začínali své repliky různými formami žádostí, tak je to i na konci replik, kdy účastníci diskuse nejprve popsali svůj problém a až za něj dodali žádost/přání/prosbu o radu. K tomu využili kondicionál přítomný (př. Zajímaly by mě), ale i minulý (př. Byl bych rád), o kterém jsem se již zmínila v rámci uvozovacích formulí. Lexikální prostředek prosím, resp. polské proszę byl rovněž užit v komunikaci účastníků diskusního fóra (př. Proszę o odp.), případně kombinace obou výše zmíněných variant (př. Prosiłbym o porady). Kromě těchto se v závěru polských replik objevily i jiné zdvořilé žádosti/vyjádření vděku o pomoc/radu (př. Wszystkie wpisy mile widziane; Będę wdzięczna za każdą odpowiedź). ŽÁDOST O RADU NA KONCI REPLIKY ČESKÉ DISKUSNÍ FÓRUM
POLSKÉ DISKUSNÍ FÓRUM
Byl bych rád, kdybyste mi poradili kam jít, popřípadě nějaký stránky, vlastně cokoliv. Moc děkuju za rady Zajímaly by mě vaše názory – hlavně těch co studují stejný nebo podbný obor… Předem díky
Liczę na to, że na forum znajdzie się osoba, która miała do czynienia z tymi uczelniami i może mi pomóc w wyborze. Jak coś wiecie o tej uczelni to dajcie znać proszę. z tego co wiem nie ma tam administracji, ale może poradzicie mi który kierunek wybrać. Prosze oodpowiedz Jezeli posiadacie jakąś wiedzę na temat tego kierunku to wszystkie wpisy mile widziane:) Proszę o odp. bo już stres mnie zżera... ;). Bardzo zależy mi na szybkiej odpowiedzi. Prosiłbym o porady jeśli ktoś potrafi coś na ten temat powiedzieć. Będę bardzo wdzięczna za wszelkie praktyczne wskazówki. Będę wdzięczna za każdą odpowiedź :) mile widziane odp od aktualnych studentów tychże kierunków z uwzględnieniem swoich wyników maturalnych :] Będę wdzięczna za każdą odpowiedź :)
42
Prosze o jakies wskazowki, bo sam juz nie wiem, a czasu malo. Jeżeli ktoś jest powiązany z tymi kierunkami bardzo proszę o rade. Jeżeli czyta to osoba powiązana z tematem, bardzo proszę o odpowiedź. daj znac prosze. Będę wdzięczna za pomoc :)
Tabulka 16 - ŽÁDOST O RADU NA KONCI REPLIKY
4.1.3.3 Přání Na rozdíl od českých replik obsahovaly ty polské i přání/gratulaci k úspěchu během přijímacích zkoušek na vysokou školu. Ve většině případů se vyskytlo Powodzenia, které symbolizuje právě přání hodně štěstí během zkoušek, v replikách byla i upřímná gratulace v podobě Serdecznie gratuluję. PŘÁNÍ (polské diskusní fórum) Powodzenia w wyborze :) No, to serdecznie gratuluję Powodzenia Powodzenia w wyborze
Tabulka 17 - PŘÁNÍ (polské diskusní fórum)
43
ZÁVĚR V této bakalářské práci jsem se pokusila přehledně rozčlenit (a porovnat) fatickou funkci jazyka v polštině a češtině na vybraných diskusních fórech. Materiál jsem proto rozdělila na dílčí části, které doprovází konkrétní příklady s komentářem. Základní dělení proběhlo do tří skupin – uvozovací formule, formule pro udržení pozornosti a uzavírací formule. Tyto byly následně děleny podle komunikačních prvků, které se v analyzovaných replikách vyskytly. Komunikace v internetovém prostředí je poměrně mladá, proto v ní ještě nejsou přesně stanovené normy, jak co napsat. Často se proto vychází z pravidel, které jsou dodržovány v dopisech, tzn. například psaní velkého písmene ve slovech Ciebie, Ty,… Podle Małgorzaty Marcjanik však toto pravidlo spousta lidí nedodržuje a užívá malé počáteční písmeno, neboť je to o poznání rychlejší (není nutné držet tlačítko shift). Mirosław Bańko k této problematice dodal, že se nediví, že už nikdo nedodržuje výše zmíněnou normu, neboť by to mohlo působit na ostatní účastníky fóra poněkud komicky. Ve stejném příspěvku toto tvrzení doplňuje tím, že vše záleží na konkrétním fóru a osobách, jež se diskusí účastní. Výše zmíněná tvrzení se týkají i diskusních fór, jejichž repliky byly předmětem analýzy. Většina komunikantů (budu-li se držet tvrzení M. Marcjanik, nejspíš v rámci úspory času) vynechala pozdrav zcela, ti, kteří se pomocí těchto uvítacích formulí s ostatními přivítali, sáhli pro méně formální pozdrav i přesto, že se s ostatními účastníky většinou neznali. Bez ohledu na to, jestli komunikanti užili pozdrav nebo ne, následoval dotaz/prosba/žádost o radu. Zde se, v rámci analyzovaného materiálu, projevil první větší rozdíl mezi českými a polskými účastníky konverzace. Na základě srovnání vyexcerpovaného materiálu bylo vidět, že zdvořilost v uvozovacích formulích použil každý druhý český (tzn. zdvořilost byla obsažena v 50 % uvozovacích částech replik) a každý třetí polský komunikant (zde to vyšlo na 16 %). Toto je způsobeno především z toho důvodu, že polští komunikující užívali zdvořilostní formule až na konci svých replik, kam kromě žádosti/prosby o radu dodali i přání svému partnerovi, s nímž vedli online konverzaci, aby se mu podařily zkoušky, popř. rozloučení (většinou formulí Pozdrawiam). To působilo poněkud zvláštně, neboť během všech dílčích rozhovorů si všichni tykali. Stejně tak poděkování na konci replik vedli polští účastníci konverzace v oficiálním duchu (používali formule jako např. Z góry bardzo dziękuję). Vrátíme-li se
44
ještě k formulím, díky nimž se komunikanti snažili udržet s partnerem v kontaktu, stojí za zmínku zkratka „imho“, kterou užili čeští komunikující a která znamená vyjádření skromného názoru daného komunikanta k diskutované problematice. Na druhou stranu polští účastníci analyzovaného fóra sáhli po „post scriptum“, což je typické pro dopisy. Tyto rozdíly chápu jako zásadní, neboť je z nich patrné, že komunikace na diskusních fórech je „směsicí“ mluveného projevu s prvky z chatovacích místností a klasických dopisů. Zajímavé je i střídání oficiálních komunikačních prostředků s těmi neoficiálními a naopak, což je pravděpodobně zapříčiněno právě tím, že v polštině ani v češtině nejsou jasně definované normy pro tento typ komunikace.
45
PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY Monografie ČERNÝ, J. Úvod do studia jazyka. 2. vydání. Olomouc: Rubico, 2008. DEMLOVÁ, E. a kol. K verbální a neverbální komunikaci (Výběr z prací českých a slovenských autorů). 1. vydání. Ostrava: Ostravská univerzita, Filozofická fakulta, 2004. GRZENIA, J. Komunikacja językowa w Internecie. 1. vydání. Warszawa: PWN SA, 2006. HOFFMANNOVÁ, J., O. MÜLLEROVÁ. Kapitoly o dialogu, 1. vydání. Praha: Pansofia, 1994. JANDOVÁ, E. a kol. Čeština na WWW chatu. 1. vydání. Ostrava: Repronis Ostrava, 2006. KOŘENSKÝ, J. Komunikace a čeština. 1. vydání. Jinočany: H&H, 1992. ŠEBESTA, K. Od jazyka ke komunikaci: didaktika českého jazyka a komunikační výchova. 1. vydání. Praha: Karolinum, 1999. VYBÍRAL, Z. Psychologie lidské komunikace. 1. vydání. Praha: Portál, 2000.
Odborné články HOFFMANNOVÁ, J. Fatická funkce jazyka, konverzace a její žánry, „Slovo a slovesnost“ 57, 1996. HOFFMANNOVÁ, J. Normy fatické komunikace, „Český lid“ 84, 1997. JAKOBSON, R. Lingvistika a poetika. In: Poetická funkce. 1. vydání. Praha: H&H, 1995. MALINOWSKI, B. The Problem of Meaning in Primitive Languages. In: The Meaning of Meaning. 1923. New York, s. 451 - 510. [online]. [cit. 15. 8. 2013]. Dostupný z WWW: . MUSIL, M. Položení základního kamene Národního divadla 16. května 1868 - 1. díl, 2001.
[online].
[cit.
15.
8.
2013].
Dostupný
z
WWW:
<
http://m.ceskenoviny.cz/archiv/zpravy/polozeni-zakladniho-kamene-narodniho-divadla16-kvetna-1868-1-dil/10636>. MÜLLEROVÁ, O., A. ŠIMEČKOVÁ. Způsoby a prostředky navazování kontaktu v telefonických hovorech, „Slovo a slovesnost“ 49, 1987.
46
PEHE, J. O ubohosti českých internetových diskusí. 2011. [online]. [cit. 1. 8. 2013]. Dostupný
z WWW:
pehe.php?itemid=14822>. SLATER, T. A Definition and Model for Communication. [online]. [cit. 1. 8. 2013] . ŠIŠKA, P. Mluvená a psaná forma jazyka. 2011. [online]. [cit. 2. 8. 2013]. Dostupný z WWW: . ŠMILAUER, V. Výklady slov, „Naše řeč“ 8, 1938. [online]. [cit. 15. 8. 2013]. Dostupný z WWW: < http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3323>.
Slovníky HARTL, P., H. HARTLOVÁ. Psychologický slovník. 2. vydání. Praha: Portál, 2009. Velký slovník naučný. Díl A-L. Praha: Encyklopedie Diderot, 1999.
Internetové odkazy BAŃKO, M. 2001. [online]. [cit. 15. 8. 2013]. Dostupný z WWW: < http://poradnia.pwn.pl/lista.php?szukaj=przywitanie&kat=18>.
47
ANOTACE Jméno a příjmení autora: Hana Muchová Pracoviště: Katedra slavistiky - sekce polonistiky Název diplomové práce: Rozdíly ve způsobu a formě komunikace polských a českých studentů na vybraných diskuzních fórech Souběžný název diplomové práce: Fatická funkce jazyka v internetovém prostředí – vybraná diskuzní fóra Vedoucí diplomové práce: Mgr. Marcin Wągiel Počet znaků: 67 904 Počet příloh: 0 Počet titulů použité literatury: 18 Abstrakt: Bakalářská práce si klade za cíl přehledně rozlišit (a následně rozčlenit na dílčí části) typy fatické (kontaktové) funkce, které se vyskytly v internetovém prostředí, konkrétně v analyzovaných replikách polského a českého diskusního fóra. V první kapitole teoretické části je popsány základní pojmy s touto tematikou spojené (např. „komunikace“, „komunikačním aktem“), následuje stručná charakteristika jednotlivých funkcí jazyka s důrazem na fatické funkci. V praktické části nejprve představím analyzovaná diskusní fóra – Lide.cz a Gazeta.pl. Následně budu věnovat pozornost fatické funkci tak, aby byl splněn výše stanovený cíl práce. Klíčová slova: fatická funkce jazyka, komunikační prostředky, kontakt, komunikační akt, funkce jazyka
1
ANNOTATION Author´s first name and surname: Hana Muchová Department: Department of Slavic Studies – Section of Polish Studies Title of the thesis: Differences in communication between Polish and Czech students in selected discussion forums Parallel title of the thesis: Phatic function of language in the internet - selected discussion forums Supervisor: Mgr. Marcin Wągiel Number of characters: 67 904 Number of appendices: 0 Number of works cited: 18 Abstract: Bachelor thesis aims to clearly define (and subsequently divide into sub-parts) types of phatic function which were found in selected Polish and Czech forum. In the first theoretical part are described the basic concepts associated with this topic (eg. "communication", "act of communication"), followed by a brief characterization of the function of language. In the practical part, I imagine forums - Lide.cz and Gazeta.pl. Then I'll pay attention on phatic function. Keywords: phatic function of language, communication, contact, act of communication, functions of language
46
