FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI KATEDRA SLAVISTIKY
DIPLOMOVÁ PRÁCE (bakalářská)
2013
Hana MUCHOVÁ 1
FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI KATEDRA SLAVISTIKY
ROZDÍLY VE ZPŮSOBU A FORMĚ KOMUNIKACE POLSKÝCH A ČESKÝCH STUDENTŮ NA VYBRANÝCH DISKUZNÍCH FÓRECH
DIFFERENCES IN COMMUNICATION BETWEEN POLISH AND CZECH STUDENTS IN SELECTED DISCUSSION FORUMS
VYPRACOVALA:
Hana Muchová
VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Marcin Wągiel
2013 2
Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Rozdíly ve způsobu a formě komunikace polských a českých studentů na vybraných diskuzních fórech“ jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Olomouci dne 22. dubna 2013
………………………………………..
3
Děkuji Mgr. Marcinu Wąglovi za trpělivost, pomoc a cenné rady, které mi poskytl při zpracování diplomové práce. Poděkování si zaslouží rovněž rodina za psychickou podporu.
4
OBSAH ÚVOD
........................................................................................................................... 7
1
INTERNET A JEHO MOŽNOSTI ................................................................ 8
1.1
Webové stránky (WWW stránky) ........................................................................ 9
1.2
Elektronická pošta .............................................................................................. 10
1.3
Sociální sítě ......................................................................................................... 12
1.4
Talk ..................................................................................................................... 14
1.5
Chat ..................................................................................................................... 14
1.5.1 Internet relay chat (IRC) ..................................................................................... 15 1.5.2 WWW chat (webový chat) ................................................................................. 16 1.5.3 Instant messaging................................................................................................ 16 1.5.4 Multi-User Dungeon (MUD) .............................................................................. 17 1.6 2 2.1
Internetová diskuze ............................................................................................. 17 KOMUNIKACE NA DISKUZNÍCH FÓRECH ......................................... 18 Sociální komunikace ........................................................................................... 18
2.1.1 Mediální (elektronická) komunikace .................................................................. 18 2.1.2 Jazyk a jeho prostředky v internetovém prostředí .............................................. 19 2.2 3 3.1
Členicí znaménka................................................................................................ 20 CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH DISKUSNÍCH FÓR................... 22 Počátky společnosti Seznam.cz .......................................................................... 23
3.1.1 Lide.cz ................................................................................................................ 23 3.1.2 Diskuse na Lide.cz .............................................................................................. 24 3.2
Gazeta.pl a její vývoj .......................................................................................... 25
5
3.2.1 Návštěvnost......................................................................................................... 26 3.2.2 Diskuse na Gazeta.pl .......................................................................................... 27 4
ANALÝZA VYBRANÝCH PŘÍSPĚVKŮ .................................................. 28
4.1
Délka replik ........................................................................................................ 29
4.2
Začátek příspěvků ............................................................................................... 30
4.2.1 Pozdrav a oslovení .............................................................................................. 30 4.2.2 Rozlišení vět velkým počátečním písmenem ..................................................... 33 4.2.3 Kontaktní prostředky na začátku výpovědi ........................................................ 35 4.3
Střed jednotlivých vět ......................................................................................... 37
4.3.1 Rozdělení větných celků ..................................................................................... 39 4.3.2 Několikanásobný větný člen ............................................................................... 41 4.3.3 Uvozovky............................................................................................................ 43 4.3.4 Jiné znaky ........................................................................................................... 44 4.4
Zakončení vět...................................................................................................... 45
4.4.1 Interpunkce ......................................................................................................... 45 4.4.2 Emotikon............................................................................................................. 49 4.5
Mezera mezi interpunkcí a jinými znaky............................................................ 51
ZÁVĚR ......................................................................................................................... 52 PŘEHLED ZKRATEK ................................................................................................ 54 PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY ...................................................................... 55
6
ÚVOD V bakalářské práci, jejíž název zní „Rozdíly ve způsobu a formě komunikace polských a českých studentů na vybraných diskuzních fórech“ jsou představeny možnosti Internetu a rozdíly v komunikaci, přičemž jsou tyto zaměřeny na užívání jednotlivých typů členicích znamének, které se vyskytují v internetovém prostředí. Díky vysoké frekvenci a dlouhodobému užívání nového jevu nemají některé národy (např. anglicky mluvící státy) problém poměrně rychle pozměnit svůj jazyk, Slované (Poláci a Češi) mají jazykotvorný proces složitější. V případě, že je inovované slovo (prvek, jev) pro jazykovědce dostatečně zajímavé, dojde k tomu, že se z něj stane norma. Problém je však v časové náročnosti. Současná počítačová doba umožňuje rychlý kontakt s okolím, a to prostřednictvím nejrůznějších komunikačních kanálů. Vzorovým příkladem jsou sociální sítě, na které jazykotvorný proces nestíhá reagovat. Důvodem jsou reálné proměny, které se v obou jazycích odehrávají dynamicky. Teoretická část této práce představí stručný vývoj Internetu společně s jeho možnostmi, přičemž největší pozornost bude věnována právě diskuznímu fóru. Cílem analýzy je následně ukázat, v jakých případech užívají polští a čeští studenti jednotlivá interpunkční znaménka, tzn. jejich četnost a rozmanitost. Pro doplněna o grafy a vyexcerpované příspěvky.
7
ilustraci
bude
práce
1
INTERNET A JEHO MOŽNOSTI Pojem internet vznikl složením částí dvou slov – první je inter- (latinský původ
s významem „mezinárodní“), druhá část tohoto výrazu je tvořena počátkem anglického slova network, jehož význam je „síť“. Často se rovněž říká globální síť, popř. síť sítí. Důvodem je propojení nesmírného množství rozmanitých lokálních sítí a počítačů pomocí Transmission Control Protocol / Internet Protocol (TCP/IP), tzn. „standardní sada pravidel pro přenos dat mezi dvěma síťovými uzly“1. Historie internetu, který známe dnes a který se stal neodmyslitelnou součástí našeho života, sahá až k počátku 90. let. Prvního předchůdce internetu sestavila v roce 1969 instituce Advanced Research Project Agency (ARPA) pod záštitou Ministerstva obrany USA. Síť pojmenovali ARPANET a na začátku ji tvořily jen čtyři počítače.2 Jejím úkolem bylo propojení vojenských pracovišť a ochrana komunikace mezi nimi.3 Dalších 50 výzkumných a vojenských center k ní bylo připojeno v roce 1972. Po několika letech se rozdělila na dvě sítě: Arpanet a Milnet (armádní síť). V roce 1981 tyto dvě doplnila ještě třetí síť, kterou nazvali Bitnet. Ta byla využívána především k propojení amerických vysokých a středních škol. Vznikl však problém, jímž byla komunikace na mnoha různých platformách, a proto se v této oblasti zorganizovalo intenzivní bádání. Výsledkem, který se dostavil v roce 1983, byl protokol TCP/IP, který se využívá dodnes. Ačkoliv již v polovině 80. let existovalo několik sítí, stále ještě tyto nebyly předmětem zájmu veřejnosti. Důvodem byla jejich dostupnost, nejednalo se totiž o volně přístupné sítě.
1
Srov. Jandová, E. a kol. 2006. Čeština na WWW chatu. Ostrava: Repronis Ostrava. s. 13. Srov. Tisarová, D. „Vznik a vývoj internetu“. Historie internetu. Online: http://home.zcu.cz/~tisarova/ 3 Srov. Bellis, M. „Inventors of the Modern Computer. ARPAnet - The First Internet“. About.com Inventors. Online: http://inventors.about.com/library/weekly/aa091598.htm 2
8
V roce 1986 byla vytvořena síť NSFNET. Původním plánem bylo, že se s ní propojí pět počítačů. Později se však ukázalo, že se jedná o velmi výhodné řešení, proto byla v roce 1990 síť Arpanet zrušena a nahrazena výše zmíněnou sítí NSFNET. Švýcar Tim Berners Lee vymyslel v roce 1993 nový způsob výměny informací, který byl určen především pro atomové fyziky ve švýcarském Bernu. Tato nová metoda, známá pod zkratkou WWW (World Wide Web), byla počátkem internetu, s nímž se setkáváme dnes a denně.4 S postupem času se na internetu vytvořilo široké spektrum komunikačních prostředí, poskytujících možnost výměny nejrůznějších informací. Některá byla využívána jen krátkodobě, přičemž se postupně obměnila, resp. nahradila modernějšími – např. dynamicky se rozvíjející sociální sítě, ICQ aj.5
1.1
Webové stránky (WWW stránky) Vývoji WWW stránek se od r. 1989 věnoval Tim Berners-Lee. Předvedl své
představy, které měly sloužit ke strukturaci textů, popř. celých dokumentů zveřejněných v celosvětové síti. V roce 1990 ukázal první prototyp WWW serveru a v roce 1991 spustil na adrese http://info.cern.ch/ první webové stránky. Veškeré informace jsou na internetu umístěny pomocí hypertextového odkazu, s jehož pomocí je možný postup na další stránky. Jejich vyhledávání je umožněno pomocí klíčových slov, na něž se specializují vyhledávací servery – mezi typické české patří Seznam, Centrum, Atlas, nebo globálně využívaný Google a Yahoo.6
4
Srov. Tisarová, D. „Vznik a vývoj internetu“. Historie internetu. Online: http://home.zcu.cz/~tisarova/ Srov. Jandová, E. a kol. 2006. Čeština na WWW chatu. Ostrava: Repronis Ostrava. s. 14. 6 Srov. Jandová, E. a kol. 2006. Čeština na WWW chatu. Ostrava: Repronis Ostrava. s. 15. 5
9
Vzhledem k tomu, že mají WWW stránky schopnost začlenit různé komunikační kanály a tím zajistit výměnu informací, jsou tyto právě z komunikačního hlediska hodnoceny jako něco zajímavého, inovativního. Zaměříme-li se na jazykové aspekty komunikace, v první řadě zjistíme, že se jedná o komunikaci psanou, konkrétně hovoříme o zcela odlišném typu písemného oznámení. Od tradičních komunikací se liší tím, že se z elektronické verze může snadno stát tištěná.7 Samotný text je většinou doplněn o obrazovou nebo zvukovou podobu; jedná se tedy o multimediální prostředí. Postupem času se z WWW stránek stalo interaktivní prostředí, kde komunikace neprobíhá jen jednosměrně, tzn. bez zpětné vazby pro autora. To zajišťují např. emailové adresy uveřejněné na osobních, popř. firemních stránkách. Díky těmto lze přímo z webové stránky zasílat elektronickou poštu. Na mnohých jsou zřizovány i diskuzní fóra nebo chat. Komunikace následně probíhá mezi autorem stránek a daným čtenářem (one-to-one), mezi více návštěvníky stránek a autorem (many-to-one) nebo mezi všemi navzájem (many-to-many).8
1.2
Elektronická pošta Jedná se o jednu z nejstarších a společně s WWW stránkami i nejvyužívanějších
služeb internetu. Elektronická pošta, neboli e-mail, je obdobou klasické pošty. Pro obě varianty je podstatná adresa (v elektronické podobě se jedná o schránku), díky níž může komunikace probíhat. Tato je k dispozici na poštovních serverech, jako např. Seznam, Centrum, Email nebo Post.9
7
Srov. Grzenia, J. 2006. Komunikacja językowa w Internecie. Warszawa: PWN SA. s. 39. Srov. Jandová, E. a kol. 2006. Čeština na WWW chatu. Ostrava: Repronis Ostrava. s. 15. 9 Srov. Pěnička, M. 2000. „Cvičení 4. Elektronická pošta“. Online: http://euler.fd.cvut.cz/predmety/UP1/up1-4.html 8
10
Podstatou této formy komunikace je rychlé posílání dopisů, popř. krátkých zpráv příjemci nebo příjemcům prostřednictvím specifického systému, jež umožňuje přístup do sítě. V případě, že jsou příjemce i adresát připojeni ve stejnou chvíli k síti (jsou online), pohybuje se doba mezi odesláním a následným přijetím v rozmezí několika sekund nebo minut, přičemž nezáleží na lokaci jednotlivých účastníků komunikace.10 Na chování ve společnosti se zaměřuje etiketa, pro elektronickou komunikaci zase netiketa. Encyklopedický slovník Akademie věd popisuje etiketu jako pravidla společenského chování, soubor společenských zvyklostí. Netiketu je tedy možné definovat jako sadu pravidel přijatelného chování v elektronickém styku, která se vyvíjela postupnou zkušeností.11 Roman Polášek shrnul ve svém článku 7 pravidel pro správné psaní emailů základní principy, jak postupovat, aby byl email napsán srozumitelně a na úrovni. Především je potřeba: 1. Dodržovat všechny náležitosti – vyplnit správnou adresu příjemce, kolonku „předmět“ a text zprávy, 2. Dbát na slušnost a pravopis – začít oslovením a na konci připojit podpis, nepoužívat ironii nebo vtipy (v případě, že je příjemcem neznámá osoba, popř. obchodní partner), omezit množství vykřičníků (ideálně se jim zcela vyhnout), nezapomínat na pravopis, 3. Neposílat hoax – to znamená řetězové zprávy, které musí příjemce v ideálním případě rozeslat okamžitě a co největšímu množství adresátů, v opačném případě mu hrozí dlouholeté neštěstí,…
10 11
Srov. Jandová, E. a kol. 2006. Čeština na WWW chatu. Ostrava: Repronis Ostrava. s. 16. Taylorová, S. 2009. E-mailová etiketa. Praha: Euromedia Group. s. 139
11
4. Psát krátce a výstižně – neužívat slovní obraty, které jsou typické pro mluvenou konverzaci, nespojovat myšlenky do složitých větných celků, 5. Neodepisovat v podnapilém stavu – alkohol zkresluje úsudek, proto je nevhodné odepisovat na emaily pod jeho vlivem, 6. Na internetu není nikdo anonymní – vše se dá dohledat, z toho důvodu není vhodné zakládat si nové účty za účelem někomu vyhrožovat, popř. jej obtěžovat, 7. Nezapomínat na přílohu – často se stává, že na ni odesílatel zapomene, proto je nucen psát adresátovi zbytečně email další.12 Email se v současné době používá v porovnání s minulostí výrazně častěji. Někteří jedinci posílají emaily i kolegům, kteří sedí ve vedlejší kanceláři. Komfort elektronické komunikace však podporuje i ledabylost, která se stává všedností. Nejen tato, ale i jiné nebezpečné návyky mohou poškodit nebo zničit pověst. Podle Taylorové je před odesláním emailu potřeba položit si několik otázek typu Dokázal/a bych toto říct druhému i osobně? Jsem si jistý/á, že nepřekračuji některá pravidla či zákony? Může tento email číst i někdo jiný než adresát? Pokud je na výše uvedené odpovězeno kladně, email je možné odeslat.13
1.3
Sociální sítě Jedná se o službu, která umožňuje komunikovat a sdílet různé informace
(např. fotografie, videa, textové příspěvky) prostřednictvím internetu. Díky tomu, že je sdílený materiál trvale uložen, výrazně se tak sociální sítě odlišují od chatu nebo
12
Srov. Polášek, R. 2010. „7 pravidel pro správné psaní emailů“. Magazín Stahuj.cz. Online: http://magazin.stahuj.centrum.cz/7-pravidel-pro-spravne-psani-emailu/ 13 Srov. Taylorová, S. 2009. E-mailová etiketa. Praha: Euromedia Group. s. 141-142.
12
telefonu. Charakteristická je nutnost registrace, tzn. založení profilu, který by měl (podle většiny obecných ustanovení) prezentovat konkrétní osobu nebo firmu. Bez něj je konverzace nemožná. Social network se běžně spojuje s existencí přátel, popř. jiných odběratelů obsahu, kteří jsou s konkrétní osobou v určitém vztahu. Současnost ovšem nabízí i projekty, v nichž dochází k dynamické změně - např. síť Color, kde podstatnou roli odehrává aktuální lokalizace osoby. Mezi nejznámější sociální sítě v České republice a v Polsku patří: Facebook - největší sociální síť, nabízí sdílení statusu (např. myšlenky, zážitky, dojmy), videí, obrázků, odkazů. Twitter
-
umožňuje
posílat
a
číst
příspěvky
jiných
uživatelů
(tzv. tweety), text (max. 140 znaků) doplňují nově i obrázky. Vše se zobrazuje jak na profilové stránce uživatele, tak na stránkách jeho odběratelů (followers). LinkedIn - sociální síť určená pro budování profesní kariéry. Uživatelé zde zveřejňují (popř. aktualizují) své životopisy, navzájem se doporučují, získávají reference nebo vytváří zájmové skupiny, kde si vyměňují názory, zkušenosti nebo novinky z oboru. 14 Google Plus – stejně jako Facebook umožňuje sdílet fotografie, videa, text, odkazy nebo hrát hry, nicméně není tak osobní.
14
Srov. Černá, M., Černý, M. 2012. „Úvod do problematiky sociálních sítí“. Metodický portál - inspirace a zkušenosti učitelů. Online: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/g/15075/UVOD-DO-PROBLEMATIKYSOCIALNICH-SITI.html/
13
Spolužáci/Nasza klasa - podstatou je možnost kontaktovat své kolegy (bývalé či současné) ze školy, snadno zorganizovat třídní sraz, sdílet studijní materiály atd. Spektrum sociálních sítí je široké a není proto možné tvrdit, že se jedná jen o Facebook, který je sice nejznámější, rozhodně však není jediný. Často lidé využívají větší množství sociálních sítí z důvodu rozdílných služeb, zaměření nebo míry ochrany soukromí.15
1.4
Talk Jedná se o předchůdce chatu, který se dnes již nevyužívá. Komunikace byla vždy
určena jen dvěma osobám, které si museli nejprve nainstalovat program poskytující tuto službu. V okamžiku, kdy byli oba připojeni k internetu, systém jim umožnil komunikovat mezi sebou. Sdělení autora se na obrazovce příjemce objevovalo přesně tak, jak jej autor na své klávesnici psal, tzn. znak po znaku.16
1.5
Chat Chat umožňuje komunikaci mezi jedinci, kteří jsou přihlášeni (online) do některé
z místností (chatroom) na některém ze serverů. Mezi české poskytovatele této služby patří např. Centrum.cz, Seznam.cz, Atlas.cz; polskými zástupci jsou mimo jiné Polskiczat.com, Spikeria.pl nebo Czat.wp.pl.
15
Srov. Černá, M., M. Černý. 2012. „Úvod do problematiky sociálních sítí“. Metodický portál - inspirace a zkušenosti učitelů. Online: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/g/15075/UVOD-DO-PROBLEMATIKYSOCIALNICH-SITI.html/ 16 Srov. Jandová, E. a kol. 2006. Čeština na WWW chatu. Ostrava: Repronis Ostrava. s. 17-18.
14
Komunikace probíhá anonymně pod přezdívkou (nick), je založena především na krátkých replikách a uskutečňuje se vždy v reálném čase. Některá prostředí nabízí tzv. šeptání – konverzaci dvou účastníků, která je pro ostatní nedostupná. Nejčastěji se však jedná o větší množství dílčích dialogů, jež probíhají simultánně. To umožňuje komunikantům zapojit se do více konverzací současně. Výše zmíněné „krátké repliky“ prezentují text, který zřídka překročí délku jednoho řádku. Veškeré výpovědi se pohybují na ploše obrazovky monitoru (výjimku tvoří šeptání). Rychlost jejich obměny závisí na počtu aktivních komunikantů, tzn. čím více uživatelů, tím rychlejší komunikace. Vývoj Internetu ovlivnil jednotlivé online komunikace, konkrétně v případě chatu existují dva systémy – starší Internet relay chat (IRC) a novější WWW chat.17
1.5.1 Internet relay chat (IRC) IRC je zkratka pro Internet relay chat, což v češtině znamená Internetový přenos povídání, které je víceuživatelské a mnohokanálové. IRC znikl ve Finsku, kde byl využíván nejprve na univerzitách. Později se dostal mimo ně a následně do celého světa. Zájemci o tento způsob komunikace si musí nejprve pořídit speciální program a zvolit přezdívku. Poté je možné připojovat se do různých kanálů. Programy se nejprve ovládaly grafickými příkazy, které se musely formulovat anglicky a zadávat pod lomítko (např. /join = příkaz pro vstup do místnosti). Těchto příkazů je více než třicet, proto je
17
Srov. Jandová, E. a kol. 2006. Čeština na WWW chatu. Ostrava: Repronis Ostrava. s. 18.
15
pro začínajícího uživatele složitější zorientovat se mezi nimi. Nejen proto je dnes vytlačován mladším WWW chatem.18
1.5.2 WWW chat (webový chat) Webový chat se od Internet relay chatu odlišuje užívanou terminologií – komunikanti navazují spojení prostřednictvím místností (nikoli kanálů, jak je tomu u IRC). Další rozdíly jsou patrné v uživatelském prostředí a některých konvencích, díky nimž je WWW chat oblíbenější. Patří mezi ně např. jednodušší ovládání, možnost doplnění textu o speciální znaky – emotikony, popř. možnost psát příspěvky barevně, což zajišťuje lepší přehlednost mezi příspěvky.19
1.5.3 Instant messaging Instant messaging (zkráceně IM) zastupuje např. ICQ, Skype nebo Windows Live Messenger. Jedná se o službu, která poskytuje svým uživatelům možnost sledovat, kdo z přátel je v danou chvíli online, posílat jim zprávy, popř. s nimi chatovat. Možná je rovněž hlasová i video komunikace, přeposílání různých souborů atd. Díky přijímání a odesílání zpráv v reálném čase zrychluje Instant messaging komunikaci a umožňuje tak snadnou spolupráci mezi více lidmi.20
18
Srov. Jandová, E. a kol. 2006. Čeština na WWW chatu. Ostrava: Repronis Ostrava. s. 18-19. Srov. Jandová, E. 2006. Konverzace na WWW chatu. Ostrava: Repronis Ostrava. s. 11-12. 20 Srov. Růžek, V. 2009. „Srovnání instant messengerů – díl 1. Pohled uživatele“. Online: http://blog.shoptet.cz/srovnani-instant-messengeru-dil-1-pohled-uzivatele/ 19
16
1.5.4 Multi-User Dungeon (MUD) Komunikace osob připojených k internetu, konkrétně formou hry prostřednictvím komunikačního programu. Jedná se o textovou podobu hry, přičemž každý hráč prezentuje jednu postavu, kterou formuje a ovládá pomocí psaného textu. Stejně tak dochází ke změně prostředí – mnoho her je založeno na sci-fi a fantasy.21
1.6
Internetová diskuze Internetová diskuze umožňuje uveřejňovat své názory k dané problematice, které
se po jejich uložení zobrazí pod komentovaný článek nebo blog. Výhodou je, že se k jednotlivým příspěvkům můžeme vracet opakovaně, což chat ani IRC kanály neumožňují.
21
Srov. Jandová, E. a kol. 2006. Čeština na WWW chatu. Ostrava: Repronis Ostrava. s. 22.
17
2
KOMUNIKACE NA DISKUZNÍCH FÓRECH "Komunikace" se etymologicky vztahuje k výrazům společenství a komunita,
pochází z latinského communicare, což znamená dělat společně nebo sdílení. DeVito toto rozšířil v roce 1986 o myšlenku, že představuje proces nebo akt, jež vysílá zprávu od odesílatele k přijímači, a to kanálem a s rušením hluku. Na tuto definici by se dalo navázat se slovy, že se jedná o úmyslný přenos zpráv, jehož smyslem je přinést změnu.22
2.1
Sociální komunikace Sociální komunikace znamená specifickou formu sociálních styků, jejíž podstatou
není pouhý přenos informací, předpokládá porozumění. Skládá se: a) z osoby, jež sděluje - komunikátor, b) z osoby přijímající sdělené - komunikant, c) z vlastního sdělení - komuniké. Sociální komunikace může mít formu nepřímou nebo přímou, přičemž přímá probíhá tváří tvář. Nepřímá se uskutečňuje na základě sociálního kontaktu, který je symbolický.
To
znamená,
že
probíhá
zprostředkovaně
(např.
třetí
osobou,
komunikačními prostředky).23
2.1.1 Mediální (elektronická) komunikace Pod pojmem elektronická komunikace
si
lze představit souhrn procesů
při dorozumívání se lidí v internetovém prostředí. Proto je tato představována jako jedna z rovin sociální komunikace. Zajímavé je, že se elektronická komunikace užívá méně než mediální komunikace nebo computer-mediated communication. Důvodem je přídavné
22
Srov. Slater, T. A Definition and Model for Communication. Online: http://www.tedslater.com/archives/writings.htm 23 Srov. Hartl, P., H. Hartlová. 2009. Psychologický slovník. Praha: Portál. s. 266.
18
jméno „elektronická“, která v lidech asociuje elektronickou poštu, tzn. e-mail. Jedná se však o obecný pojem, jehož předmětem zájmu jsou veškerá média, která mají jednu společnou vlastnost – předání informací se uskutečňuje pomocí různých nástrojů (např. diskuzní fóra).24
2.1.2 Jazyk a jeho prostředky v internetovém prostředí Vzhledem k tomu, že jsou polský i český jazyk aktivně využívány, řadí se mezi tzv. živé jazyky, jejichž vývoj ovlivnila jejich zvuková stránka (liší se počtem i kvalitou hlásek). V době přijetí písma bylo nezbytně nutné upravit a přizpůsobit počet znaků danému jazyku – některé znaky byly změněny, vynechány nebo doplněny. Vzhledem k vysoké obtížnosti nebylo možné, aby psaný text přesně korespondoval s mluveným. Proto docházelo k četným kompromisům. Zvuková stránka jazyka má tendenci neustále se vyvíjet a měnit, což vedlo (a stále vede) k rozdílnosti mezi psaným a mluveným jazykem. Toto se děje, protože písmo má konzervativní povahu a na změny nereaguje. Podle Černého je změna pravopisu jediným možným způsobem, jak k sobě přiblížit jazyk psaný a mluvený. Ve své publikaci Úvod do studia jazyka dodává, že této reformě pravopisu brání např. úcta k tradici nebo konzervativní postoj institucí, které o změnách rozhodují. Černý si rovněž myslí, že je téměř neproveditelné, aby ortografie dokonale korespondovala s mluveným jazykem, neboť úspěch by byl jen dočasný (mluvený jazyk by se díky neustálé proměně od psané podoby opět oddálil).25
24 25
Srov. Grzenia, J. 2006. Komunikacja językowa w Internecie. Warszawa: PWN SA. s. 59. Srov. Černý, J. 2008. Úvod do studia jazyka. Olomouc: Rubico. s. 47.
19
Komunikace v internetovém prostředí obsahuje spoustu specifik, které jsou spojeny s psanou formou. Ty se dostávají, stejně jako v případě chatu, do střetu s mluveností. Primárně se jedná o písemnou formu komunikace, v níž se vyskytují i prvky mluveného projevu, konkrétně obecné češtiny a polštiny (inovované tvary jednotlivých slovních druhů), nebo rostoucí tendence užívání přejatých slov z cizích jazyků (převážně z angličtiny, tzv. anglicismy), expresiv, argotismů, vulgarismů aj. Osoby, které jsou do konverzace zapojeny, se však musí obejít bez neverbálních projevů (př. oční kontakt, mimika). Tyto je možné nahradit pomocí různých grafických prostředků (př. emotikony).26
2.2
Členicí znaménka Pravidla českého pravopisu definují členicí znaménka jako interpunkční
znaménka, mezi které patří tečka, čárka, středník, otazník, vykřičník, dvojtečka, uvozovky, pomlčka, tři tečky, závorky a odsuvník. Užívání těchto je nazýváno interpunkcí.27 Polský SŁOWNIK ORTOGRAFICZNY uvádí stejná interpunkční znaménka jako výše zmíněná Pravidla českého pravopisu.28 Charakteristické znaky interpunkčních znamének popisují Pravidla českého pravopisu slovy: „Členicí znaménka oddělují od sebe části textu, zejména jednotlivé části výpovědi. Na konci výpovědí též naznačují jejich intonační ztvárnění, a tím do jisté míry
26
Srov. Jandová, E. a kol. 2006. Čeština na WWW chatu. Ostrava: Repronis Ostrava. s. 101-102. Srov. Šaur, V. 2012. Pravidla českého pravopisu s výkladem mluvnice. Členicí znaménka. Praha: OTTOVO NAKLADATELSTVÍ. s. 176. 28 Srov. Kubiak-Sokół, A., E. Sobol. 2007. SŁOWNIK ORTOGRAFICZNY. Najważniejsze reguły ortograficzne i interpunkcyjne. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN. s. XIV-XVII. 27
20
i jejich komunikační funkci nebo citové zbarvení. Uvnitř výpovědních celků se jimi zdůrazňuje především významová výstavba, v druhé řadě pak také výstavba zvuková. Členicí znaménka mají funkci jednak rozdělovací (oddělují od sebe věty nebo větné členy), jednak vyčleňovací (vyznačují jejich hranice).“29
29
Šaur, V. 2012. Pravidla českého pravopisu s výkladem mluvnice. Členicí znaménka. Praha: OTTOVO NAKLADATELSTVÍ. s. 176-177.
21
3
CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH DISKUSNÍCH FÓR Diskusní fórum je jednou z možností internetové diskuse, v níž se příspěvky týkají
určitého tématu (např. auta, bydlení, hudba, film). Po přihlášení se mohou účastníci vyjadřovat k probírané problematice, popř. reagovat na komentáře jiných osob. Jednotlivé příspěvky se na obrazovce počítače mohou zobrazit podle několika kritérií (např. podle data odeslání komentáře nebo hierarchicky – tento způsob umožňuje sledovat větvení diskuse) a mohou být archivovány i několik let. Při psaní příspěvků mají diskutující dostatek času, protože nemusí být nutně online. Toto podle Jandové ovlivňuje jazykovou stránku textu. Uvádí, že jsou komentáře většinou spisovné, protože si na nich dávají autoři více záležet. 30 S tím se však neztotožňuje Jiří Pehe, který ve svém článku O ubohosti českých internetových diskusí říká: „Člověk, který nemusí za své názory ručit vlastním jménem, se ocitá v pokušení svoje reakce odbývat, a to jak jazykově, tak obsahově. Pokud chce urážet, může to dělat v podstatě beztrestně, zatímco kdyby tak činil pod vlastním jménem, přinejmenším riskuje, že to může mít nepříjemné následky.“31 Rozdílnost výše uvedených názorů způsobil pravděpodobně velký časový rozestup mezi publikací citované knihy a článku, během něhož se rozvíjely možnosti Internetu, stejně tak jako komunikace na nich.
30
Srov. Jandová, E. a kol. 2006. Čeština na WWW chatu. Ostrava: Repronis Ostrava. s. 17. Pehe, J. 2011. „O ubohosti českých internetových diskusí“. Online: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jiri-pehe.php?itemid=14822 31
22
3.1
Počátky společnosti Seznam.cz Historie portálu Seznam.cz sahá až do roku 1996, kdy tento internetový projekt Ivo
Lukačovič spustil. Na začátek se jednalo o klasický internetový katalog, kde se nacházelo cca 1 000 internetových stránek rozdělených podle různých kategorií. Vyhledávání zde bylo možné pomocí klíčových slov. To fulltextové měl Seznam.cz k dispozici až později. Kromě katalogu stránek nabízel tehdy i přehled novinek a žebříček nejlepších českých internetových stránek. Prvotní investice Iva Lukačoviče do projektu Seznam.cz byla 50 000 Kč. Hospodářské noviny uvedly, že v říjnu 1996 zaznamenávala výše zmíněná společnost až 10 000 přístupů denně. V tomto roce se na stránkách Seznam.cz objevuje mimo jiné i první bannerová reklama.32
3.1.1
Lide.cz Lide.cz je jedna ze služeb společnosti Seznam.cz. Uživatelé na Lide.cz jsou všech
věkových kategorií a zájmových skupin, přičemž mladí lidé tvoří největší uživatelskou základnu. Server obsahuje několik dílčích kategorií - chat, diskusní fóra, seznamku a internetové deníčky (tzv. blogy).33
32 33
Srov. Online: http://onas.seznam.cz/cz/o-firme/historie-firmy/1996/ Srov. Online: http://web.seznam.cz/cz/lide-cz.html
23
Lide.cz v číslech: Průměrná denní návštěvnost (průměr ze všech pracovních dnů v prosinci 2012): 126 273 Měsíční počet zobrazených stránek: 333 139 790 Průměrný čas strávený uživatelem na serveru (vyjadřuje strávený čas uživatele za celý sledovaný měsíc): 4:07:30 Struktura pohlaví (průměrné rozložení populace ze všech celých týdnů ve sledovaném měsíci): 53 % muži, 47 % ženy Zdroj: Netmonitor.cz - SPIR - Mediaresearch & Gemius, Joint Panel, 15-day cookies, Prosinec 2012.34
Webové stránky www.lide.cz umožňují prohlížení profilů jiných uživatelů, je zde zobrazeno, kolik osob je v danou chvíli online nebo nabízí jednoduchý přístup k Chatu, Profilům, Diskuzi, Videím, Seznamce a Spolužákům.
3.1.2 Diskuze na Lide.cz Pro zapojení se do diskusí na fóru Lide.cz je nezbytná registrace. Bez ní je povoleno jen prohlížení příspěvků. Po úspěšném zadání veškerých potřebných informací se naskýtá možnost konverzace napříč všemi online uživateli. Rozhodovat se je možné podle tematiky jednotlivých skupin, kterých je dvanáct – Film a televize, Kultura a umění, Lide.cz a Seznam.cz, Společnost, Stálé místnosti, Zájmy a koníčky, Hudba, Láska&Vztahy&Sex, Počítač a internet, Sport, Věda a technika, Ostatní. Tyto mají ještě podtémata, jejichž celkový počet činí 4115 skupin (k 10. 4. 2013).
34
Srov. Online: http://onas.seznam.cz/cz/lide-cz.html
24
V posledním tématu, tzn. Ostatní, je rovněž dvanáct podsložek, přičemž jedna z nich nese název Škola, studium a studijní obory. K porovnávání polských a českých příspěvků jsem čerpala právě z této skupiny, neboť zde, až na výjimky, píší studenti.
3.2
Gazeta.pl a její vývoj První internetové spojení se v Polsku uskutečnilo v roce 1991, o dva roky později
získala Gazeta Wyborcza první uživatelská konta pro své redaktory. Osoby, které stály u samého počátku, byly např. Stanisław Marcin Stanuch nebo Andrzej Górbiel. V roce 1995 se využíval program, který byl zdarma. Jeho nevýhodou byl fakt, že si nedokázal poradit s typickými polskými znaky, což redakci komplikovalo práci. K velkým změnám došlo v roce 1999, kdy www.gazeta.pl získala současnou grafickou podobu, došlo k úpravě obsahu – kromě každodenních zpráv zde byly i poradny pro různé oblasti. Mezi prvními vznikly sekce Práce, Domov a Auto. O rok později tyto doplnilo dalších osm oblastí – Finance, Počítač, Sport, Turistika, Auto-Moto, Film, Hudba a Zdraví. Díky nabízeným službám má dnes Gazeta.pl více než 12 milionů uživatelů, je jedním z předních portálů s rozsahem, který v roce 2011 činil necelých 64 %.35
35
Srov. Online: http://serwisy.gazeta.pl/O_nas/0,111262.html#TRNavSST
25
3.2.1 Návštěvnost Monitoring návštěvnosti dílčích sekcí skupiny Gazeta.pl zajišťuje společnost Gemius S.A. Výsledky jsou postupně zveřejňovány (po každém uplynulém měsíci) na jejich portálu, přičemž posledním měsícem je únor 2013 (k 11.4.2013).36
Tabulka - zdroj: http://serwisy.gazeta.pl37
36
Srov. Online: http://serwisy.gazeta.pl/O_nas/0,111257.html Online: http://serwisy.gazeta.pl/O_nas/1,111477,13686556,Wyniki_badania_Megapanel_PBI_Gemius___luty_201 3.html 37
26
Při výběru polského fóra, jehož uveřejněné příspěvky jsou předmětem mojí analýzy, byla pro mne rozhodující návštěvnost. Konkrétně u tohoto fóra jsem se v sekci Społeczności zaměřila na skupinu Fora i grupy dyskusyjne, která, jak je patrné z tabulky (viz. výše), obsadila v této kategorii s počtem 4 mil. uživatelů první místo (z monitorovaných portálů). Své prvenství si drží již od července loňského roku (výjimkou byl listopad 2012, kdy tato skupina klesla na druhou příčku).38
3.2.2 Diskuze na Gazeta.pl Současná Gazeta.pl Forum má 27 hlavních kategorií, jejichž celkový počet dílčích fór činí 4 747, kde se nachází 143 502 757 komentářů (k 16. 4. 2013). Stejně jako u Lide.cz je i zde nutná registrace. Bez ní není možná aktivní účast v diskusích. Pro zvýšení pravděpodobnosti, že analyzuji příspěvky studentů, jsem se rozhodla vybrat hlavní sekci Nauka i Edukacja, jejíž součástí je Nauka, kam jsou směřovány dotazy na konkrétní polské univerzity. Právě z této podsekce je analyzovaný materiál vybrán.
38
Srov. Online: http://serwisy.gazeta.pl/O_nas/0,111257.html
27
4
ANALÝZA VYBRANÝCH PŘÍSPĚVKŮ Jazykový materiál, jehož zlomek bude předmětem analýzy, obsahuje příspěvky
polských a českých studentů, kteří se na výše zmíněných fórech vyjadřují k problematice studia na vysoké škole, přičemž Poláci hodnotí polskou situaci a Češi českou. Pro zvýšení objektivity bylo vybráno celkem 600 komentářů – 300 českých a 300 polských. Jedná se o autorské texty, které byly ponechány v původním stavu, tzn. bez překladu. Analýza je zaměřena (bez ohledu na věk, pohlaví nebo dosavadní výši vzdělání návštěvníků jednotlivých fór) na rozdíly ve způsobu a formě komunikace polských a českých studentů, konkrétně na užívání interpunkčního znaménka na diskusních fórech www.forum.lide.cz a www.forum.gazeta.pl. Základním kritériem pro rozčlenění materiálu bylo
umístění
jednotlivých
odlišností
mezi
polskými
a
českými
komentáři,
tzn. že vznikly tři základní kategorie (začátek, střed a zakončení příspěvků). Pro ilustraci je text doplněn grafy a konkrétními příklady.
28
4.1
Délka replik Zkoumaný materiál obsahoval 300 českých a 300 polských příspěvků. Pro zjištění,
který z národů píše delší komentáře, byly sečteny větné celky (ČR: 515, PL: 1317), počet jednotlivých slov (ČR: 6575, PL: 21286) a následně vytvořen průměr.
Ve stejném počtu příspěvků bylo polských větných celků o cca 800 více, průměrný počet slov na jednu větu činil o necelou jednu třetinu více slov než v českých komentářích. Konkrétně se jednalo o 12,8 slov/věta (ČR) a 17,7 slov/věta (PL). Z výše uvedeného vyplývá, že Poláci užívají na diskuzních fórech více vět (resp. souvětí), které jsou současně bohatší (co do počtu slov).
29
4.2
Začátek příspěvků Mezi komunikační obraty, které se objevily v analyzovaných komentářích, patří
pozdrav s oslovením a kontaktní prostředky typu nu, no, jo. Jednotlivé příspěvky jsou rovněž zajímavé tím, že často začínají malým písmenem.
4.2.1 Pozdrav a oslovení Z celkového počtu analyzovaných příspěvků (600 kusů - 300 českých a 300 polských) se pozdrav vyskytl u 12,2 %, přičemž český materiál tvoří samostatně 8 % a polský 4,2 %. Z uvedených hodnot vyplývá, že se Poláci zdraví na fórech méně než Češi (četnost).
Z grafů je patrné, že Češi užívali na diskuzních fórech více druhů pozdravů (konkrétně čtyři - Ahoj, Ahojky, Zdravím a Dobrý den) než Poláci, kteří psali Witam a Hej. Za Ahojky a Witam bylo v některých případech dolněno oslovení – např. lidi, všichni (ČR) a wszystkich (PL).
30
Materiál byl analyzován podle četnosti výskytu interpunkce po pozdravu. Vznikly dvě skupiny (pozdravy oddělené interpunkcí a ty bez ní), jejichž poměr je 2:1 (ČR: 32x s interpunkcí, 16x bez ní). Polský poměr 7:1 (22x s interpunkcí, 3x bez ní) dokládá, že polští komunikující oddělují pozdrav interpunkčním znaménkem častěji.
31
Níže jsou uvedeny konkrétní příklady: Ahoj, chtěla bych se zeptat těch co studují Polytechnickou v Jihlavě- obor Finance a řízení (komb. studium) na náročnost studia, spokojenost apod.
Ahojky, potřebovala bych poradit.
Dobrý den, je mi jasné, že je to různé (škola od školy), ale chodíte někdo na zkoušky/zápočty slavnostněji oděni?
Zdravím, mam ještě čas, jsem ve druháku, ale stejně mě zajímá, kam vlastně potom půjdu.
Ahoj nepřipravujete se někdo na talentovky do Prahy na PedF UK?
Ahojky máte někdo zkušenost se studiem na UJAK, bakalářské studium obor speciální pedagogika?????
Zdravím je povinné posílat zkrácenou verzi přihlášky, když podáváme epřihlášku, nebo to je podle škol?
Witam, mam problem z wyborem uczelni do studiowania informatyki.
Hej. Mam pytanie dotyczace progu punktowego na kierunek pedagogika na APS w Wrszawie.
Witam Kilka dni temu obroniłam pracę licencjacką i teraz zastanawiam się nad studiami magisterskimi.
32
4.2.2 Rozlišení vět velkým počátečním písmenem Pravidla českého pravopisu i Poprawnie po polsku říkají, že každá věta musí začínat velkým písmenem. Většina komunikantů toto pravidlo dodržela (ve zkoumaných příspěvcích). V rámci České republiky více než jedna třetina větných celků (183 z 515) obsahovala malé počáteční písmeno, v Polsku se jednalo přibližně o jednu pětinu (234 z 1317).
Procentuelně: 17,8 % (PL) a 35,5 % (ČR). Z výše uvedeného vyplývá, že čeští studenti píší o 17,7 % častěji malé počáteční písmeno na začátku věty než polští studenti.
33
Níže jsou předloženy vybrané příspěvky: chtěla bych se zeptat, co je podle vás lepší. obor na UK, který je sice na prestižní fakultě, ale je tak na nic, že se na něj hlásí jen 60 lidí ročně, nebo soukromá škola zaměřená na angličtinu, kterou už aspon nějak uplatníte.
státní školy si nemohou dovolit dobré lektory? kam plánuješ jít?
tak to je naprostá blbost podle mě šla bych na obor který je Tě zajímá a je jedno jestli je na soukromé nebo veřejné vš.
też tak myślę. w Anglii mają swoj ucas, składa sie do 5 szkół i dopóki sie nie otrzyma wyników od wszystkich to masz czas na odpowiedź.
czy w Zamiejscowych Ośrodkach Dydaktycznych dostaje się taki sam dyplom inżyniera jak na uczelni macierzystej?
co wy o tym sądzicie? to forum samo się prosi aby je opuścić
niby fajnie tylko szkoda że na te prywatne przyjmują wszystkich którzy zdali maturę na 30 %
34
4.2.3 Kontaktní prostředky na začátku výpovědi Na začátku výpovědí byly v analyzovaných komentářích zaznamenány kontaktní prostředky (př. a, i, nu inu, no), které se často řadí mezi částice, jež strukturují text nebo mají jeho části intelektuální povahu a vyjadřují vztah mluvčího k danému textu, popř. jeho části. Některé mluvnice definují jejich význam jako přitakání, pochyby (vše závisí na kontextu). Podle jiných má tento typ částic funkci stejnou jako spojky, velmi často se z nich stávají spojovací výrazy. V případě, že upozorňují na začátek textu nebo jeho části, mají mnohdy i funkci apelovou.39 Z analyzovaného materiálu vyplynulo, že příspěvky, které začínají tímto slovním druhem, jež není následně oddělen interpunkcí, tvořily jednu třetinu analyzovaných českých komentářů, v nichž byly částice užity. Mezi nejfrekventovanější patří no, jo, nu.
Polští studenti užívají ve svých příspěvcích tyto méně než Češi a ve většině případů je oddělují, shodně s normou, od zbytku věty interpunkčním znaménkem
39
Srov. Komárek, M., J. Kořenovský a kol. 1986. Mluvnice češtiny 2. Tvarosloví. Praha: Akademia. s. 237.
35
(nejčastěji čárkou). Vzhledem k nízkému užití a jejich rozličnosti (každý příklad se vyskytl maximálně třikrát) se z polského analyzovaného materiálu nedá určit oblíbenost (jako tomu bylo u českých příspěvků). Vyexcerpované příklady polských a českých příspěvků: no deváťáci, to mi přijde přehnaný...
No já slyšela, že třeba na Masárně můžeš jeden předmět vypustit a ten druhej si přepsat na jednooborovej a předměty z prvního si napsat dodatečně do skupiny C nebo kam...
jo to jsem chtěla taky napsat, ale nakonec jsem to nenapsala. No já nevím, dálkově nestuduju.
no ono je ten poplatek povinný, to "musí" chtít všude.. MU to obešla tím, že poplatek mají stanovený na 0,-
Nu třeba zde http://ff.cuni.cz/FF-1446.html (jako příklad) píší jak o delším tak o dalším studiu a u obojího se uvádí na FF a nebo uplně jiné vysoké škole (tedy jiné univerzitě).
no já mám 2 roky po bakalářském zaměření na ekonomiku a je mi to úplně k ničemu, takže jdu dál studovat něco s užším zaměřením.
ej mam pytanie a jak test z ang wyslalam w pozniejszym terminie to co? Ojjj... Autorce chodzi o Stargard, a ja o Starogardzie...
no, dno dla idiotow co chca tylko studiowac w krk ej, ej, chłopaki, ja chciałam tylko poznać Wasze zdanie a nie żeby tu dochodziło do ostrej polemiki ;] 36
heheh, looz, postaram się do tych wymogów dostosować :p jaaaaa, ale propagandowy bełkot, dawno czegoś takiego nie widziałem
4.3
Střed jednotlivých vět Analyzované příspěvky obsahovaly u 36 % (ČR; 185 z 515) souvětí. V Polsku tato
užívají o 31 % častěji, tzn. u 67 % příspěvků (882 z 1317), jež byly předmětem zkoumání. Zbytek (ČR: 64 %, PL: 33 %) tvoří věty jednoduché.
To, že se na polských diskuzních fórech užívají delší větné celky ilustruje mj. již dříve zmíněný graf (průměrná délka jednotlivých replik).
37
Příklady souvětí: Osobně jsem od začátku chtěla do Brna, protože vůči Praze mám spoustu výhrad už jen kvůli městu a tak.
Chtěla bych najít nějakou psychickou podporu, abych si v tom nepřišla úplně sama. A taky důvod opravdu jít až do Brna.
To nechceš studovat v jednom městě protože tam neni les?
Tylko problemem jest samo miasto Opole, bo jest male i trudno o prace i praktyki, wiec II stopien zrobilbym we Wroclawiu.
Najprościej mówiąc, jest to konkurs przeznaczony dla tegorocznych maturzystów prezentujących postawy liderskie, nie skupiających się na samej nauce, ale także na aktywności społecznej.
Ciężko mi wybrać, ale w końcu będę musiała
Příklady vět jednoduchých:
Je to tam hrozné.
a to chceš dělat kriminalistiku?
ne všechny soukromé školy jsou nekvalitní
co wy o tym sądzicie?
tutaj tak zawsze
Nauka tydzień przed sesją.
38
4.3.1 Rozdělení větných celků Analyzovaný materiál byl rozdělen podle typu členicího znaménka, které od sebe oddělovalo jednotlivé větné celky (popř. vsuvky). K tomu byly užity čárky, pomlčky nebo závorky. Z grafu, který je uveden níže, vyplývá, že se v Polsku i v České republice používá nejčastěji čárka, která tvoří 85 % (ČR; u 416 případů z 487) a 97 % (PL; u 2316 případů z 2379). Zbylých 15 % (ČR) a 3 % (PL) tvoří pomlčka (ČR: 24; PL: 18) a závorky (ČR: 47; PL: 45).
Čárka – vybrané příklady: no takhle, jedna známá to také vystudovala, se specializací informační specializace, pracuje pro jednu firm, kde dělá něco jako projektanta informačních systémů a plat má více než slušný, ale tady se nabízí otázka, kolik lidí, kteří tu školu dokončí má takové možnosti?
pochybuju, že teda budeš mít možnost si vybrat třeba z 5 možných termínů seminářů, podle toho jak se ti to bude časově hodit.
rozvrhy na VŠ jsou pro dojíždějící opravdu naprd, ale on to kvůli tobě nikdo měnit nebude
39
Mam kuzyna na DSW i jest zadowolony, tylko, ze ten kuzyn to za bardzo pracowity nie jest, wiec...
Pomlčka – vybrané příklady: Máme zkoušky s deníma studentama - tedy úplně stejné Termíny - mrkni na http://www.vejska.cz/slovnik-pojmu - je tam většina od A do Z.
jo, můžeš myslím v klidu plánovat cesty, stejně než vyjedeš, dozvíš se, kdy ten zápis vlastně bude a podle toho se zařídíš-buď ho stihneš, nebo pošleš záskok, a nebo si požádáš o náhradní termín.
Jeżeli jesteś osobą aktywną, działałeś/łaś w czasie liceum w różnych organizacjach, pomagałeś przy realizacji wydarzeń, krótko mówiąc – wykazujesz cechy przywódcze, zgłoś się do Talent za Talent!
Wiesz tu jest taki pojedynek- lepsze miasto, gorszy uniwerek vs. gorsze miasto, lepszy unwerek.
Niedawno w statystykach- progi dowiedziałam się ze prog na ten kierunek był około
Závorky – vybrané příklady: …rozdělování předmětu a Ačkové, Bčkové a Cčkové se týká jen menšiny škol (alespoň co do počtu studentů).
Zvlášť když si člověk vybere soukromou školu ( to jsem udělala ) a musí mít, prý, ( to jsem si zjistila ) 75 - 80% účasti na přednáškách."
Nenaučí se lépe píchat injekce, ale měla by se naučit, kam a proč může injekce píchat (zjednodušení).
Jednak to miasto jest wazniejsze (chyba, ze myslisz o karierze naukowej), wiec UTP.
40
gospodarka przestrzenna jest na każdej uczelni (w samym Krakowie co najmniej na 4) a i tak najlepiej skończyć urbanistykę
Na jednym mam przewagę 20 pkt na drugim 12 pkt (od zeszłorocznego dolnego progu na dany kierunek).
4.3.2 Několikanásobný větný člen Zkoumaný materiál obsahoval několikanásobné větné členy, s jejichž užitím vložil komunikující do textu dvojtečku, pomlčku nebo závorku. Jednotlivé výrazy (popř. slovní spojení) byly od sebe odděleny čárkami, a to ve 100 % analyzovaných příspěvků.
Několikanásobný větný člen se v analyzovaných příspěvcích vyskytl celkem 54x, přičemž u českého materiálu tvořil 56 % (30 z celkového počtu 54), u polského 44 % (24 z celkového počtu 54).
41
Dvojtečka se v polských komentářích vyskytla častěji než v českých (u osmi případů z třinácti, tzn. u 62 % případů s dvojtečkou; zbylých 38 % tvořila dvojtečka v českých příspěvcích). Pomlčka byla užita častěji než výše zmíněná dvojtečka, konkrétně se vyskytla ve 14 případech (dvojtečka jen 13x). Procento užití pomlčky u jednotlivých skupin vypadá takto – 29 % (PL) a 71 % (ČR). Při výčtu několika prvků byla nejčastěji užita závorka, která tvořila polovinu veškerých případů (PL + ČR dohromady), tzn. 27x z celkového počtu 54. Procentuální srovnání mezi českou a polskou stranou dopadlo takto: 44 % (PL) a 56 % (ČR). Dvojtečka – vybrané příklady: Koho z nich myslíš: Premiéra, lidi z ČNB, ministry, výkonné ředitele ČBA? Někdy pozdě večer a to bůhví jestli: doprava není nic moc. Składałem na Uj: dziennikarstwo,resocjalizacja, ukrainistyka.
Pomlčka – vybrané příklady: mám kamarádku na pedárne na UK a je z tý skoly zklamaná - přístup učitelů, vybavení atd. takže sama říkala že kdyby to vedela jde na pedák radeji do Liberce kde se opravdu učí učit a ne nesmyslné poučky a nulový zájem pedagogů jako na UK...
Wiesz tu jest taki pojedynek- lepsze miasto, gorszy uniwerek vs. gorsze miasto, lepszy unwerek
42
Závorky – vybrané příklady:
Většinou se používá civilizovaný slovní popis, tedy předměty povinné, povinně volitelné a volitelné, protože to umožňuje bez problémů zavést další skupiny (volitelné oborové, volitelné humanitní, jazykové,...)
lakalo me na tom to, ze se to venuje kulture(o kazdem oboru nec-hlavne divadlo, vytvarne umeni)…
tedy třeba po roce si k jednomu oboru přidali ještě druhý (molekulárka + angličtina, molekulárka + informatika, chemie + němčina, biofyzika + psychologie, molekulárka + práva)
Ale tak, czy inaczej do dziennikarstwa musisz dobrac drugi kierunek (jakas politologie, historie sztuki, muzykologie...)
w Krakowskiej Szkole Wyższej płaci się za warunki jakich nie ma na UJ (grzyb na suficie, brudne toalety, natłok w salach wykładowych i poniżanie przez wykładowców)
Podam wam mały przykład co tam sie dzieje jak sie nie przyjdzie na 1 termin na jaki kolwiek egzamin oczywiście z przyczyn wyższych(choroba,przebywanie w szpitalu itp) wariant pierwszy oczywiscie taki jak wszędzie tzn idziemy za 2 termin
4.3.3 Uvozovky Uvozovky byly užity při nadsázce, ironii nebo ve chvíli, kdy se jednalo o část předchozího příspěvku, k němuž se jiná osoba vrací a komentuje ho. Uvozovky – vybrané příklady: Ted už "jen" zvládnout přijímačky. Mohu se zeptat, co si mám představit pod pojmem "soukromá škola zaměřená na angličtinu"?
43
"...na dálkové by bylo o ničem ( není důvod jít )." "Kancelář mi řekla,...."
Nie każdy fantastyczny dziennikarz musi na sto procent znać odpowiedź na pytanie "co autor miał na myśli" Tak uważam właśnie.
Uznani naukowcy wykładają na swojej uczelni i "robią naukę".
Nie zgadzam się ze stwierdzeniem " to od ciebie zależy jaką wiedzę zdobędziesz"
4.3.4 Jiné znaky Do kategorie Jiné znaky bylo zařazeno rovná se a plus. Tyto nepatří mezi interpunkční znaménka, proto jsou zde uvedeny pouze příklady pro ilustraci toho, jaká je tendence užití těchto znaků: rovná se bylo užito místo slovesa „být“, plus nahradilo spojku „a“. Rovná se – vybrané příspěvky:
zápočet = potvrzení, že jsi absolvovala výuku nějakého předmětu.
seminář = ta část výuky, na kterou musíš
o pierwszym zapominamy = 2 w indeksie ,wpisu dokonuje dziekan
44
Plus jako spojka – vybrané příklady:
Musím být doma ( práce+závazky )
Asi jsem to napsala špatně, ale u mě je problém se do školy dostat: psala jsem, že dojíždím víc jak 60 km a uznejte sami, jít tam na dopoledne a pak mít několik hodin volno + zase jít do školy na 2 hodiny, nebo co já vim a kdy se dostanu domů ?
tedy třeba po roce si k jednomu oboru přidali ještě druhý (molekulárka + angličtina, molekulárka + informatika, chemie + němčina, biofyzika + psychologie, molekulárka + práva)
Pozycja na liście wszystkich kandydatów Y+X
4.4
Zakončení vět
Zakončení vět je možné, podle normy, členicími znaménky – tečkou, otazníkem, vykřičníkem nebo třemi tečkami.
4.4.1 Interpunkce Zakončení větných celků pomocí interpunkce bylo zaregistrováno u 86 % (tzn. u 443 z 515) českých vět a 96 % (tzn. u 1263 z 1317) polských vět. U zbylých členicí znaménko chybělo.
45
Zakončení větných celků prezentovala u českých i polských komunikantů nejčastěji tečku, tato se konkrétně vyskytla u 53 % (ČR) a 80 % (PL). Druhý nejčastěji užitý byl otazník, který obsahovalo 17 % českých a 7 % polských vět. Další pozici obsadila u Čechů trojtečka (8 %), Poláci ji však užili jen ve 2 % analyzovaných vět. Jejich třetí místo v četnosti patří kategorii „NEZAŘAZENO“, která tvoří 5 %. Zde byla zahrnuta iterace jednotlivých interpunkčních znaků, např. pět otazníků za sebou, dvě nebo čtyři tečky (místo trojtečky). České „NEZAŘAZENO“ obsahovalo 7 % z celkového počtu zkoumaných větných celků a vykřičník byl obsažen u 1 %. Tento užili Poláci častěji, tzn. ve 2 %. Téměř stejnou pozici měla u Poláků i trojtečka, která dosáhla necelých 2 %. Tečka – vybrané příklady: Já jsem na veřejné škole a na nic si nemohu stěžovat.
46
Pak už se člověk nemusí bát, že se nepovede, i když se učil. Výuku provádí lektoři z USA s pedagogickým vzděláním. Ludzie chwalą studia w Danii. Dodatkowo plusem jest również to, że na UWM informatyka jest kierunkiem zamawianym i dostała dofinansowanie. Na państwowe tak samo. Otazník – vybrané příklady: příprava na FCE na vysoký škole? Nebo je zkrátka zvučné jméno školy jakousi zárukou, na kterou nic nemá vliv? kde bych tohle vzdělání třeba mohl potom uplatnit? A znacie tylko jedną uczelnię prywatną z Krakowa czy jakieś inne też? Czyżby leczenie kompleksów? Ale czy na pewno wszyscy muszą zostać magistrami, których na pęczki produkują Wyższe Szkoły Tego i Owego? Vykřičník – vybrané příklady: ale v každém případě ti děkuji za vřelou a ochotnou pomoc, vysokoškoláku!
Já teda studuju střední v Brně, letos maturuju ale kdybych měla v Praze školu, ktera by me lakala tak neváhám!
zgłoś się do Talent za Talent!
47
Trojtečka – vybrané příklady: jestli jsem to teda pochopila dobře... Samozřejmě se dendrologie vyučuje tam... predpokladam ze nemluvi o maturitnim vysvedceni...
Proszę o odp. bo już stres mnie zżera... Kocham pisać a z drugiej strony fizyka medyczna wydaje się być bardzo interesująca...
Za to wiedza...
„NEZAŘAZENO“ – vybrané příspěvky:
Ahojky všem, máte někdo zkušenost se studiem na UJAK, bakalářské studium obor speciální pedagogika?????
kde pak hledat uplatněni?? Jinak píšeš že máš k Praze výhrady kvůli tomu že je to město.... Którą uczelnia w Krakowie jest godna polecenia?? Jestem po maturze i co dalej !!!!!
Czy zdarzył się w zeszłych latach aż taki wyż poziomu, że mogłaby, się nie dostać??
48
4.4.2 Emotikon Výraz emotikon má původ v anglickém emotion (emoce). Jedná se o kombinaci znaků (zkratek) poskládaných převážně z interpunkčních znamének, které mají lepší výpovědní hodnotu než tři tečky za koncem věty. Zastupují naše pocity.40
Emotikon (smajlík) se v analyzovaných komentářích objevil celkem 253x, přičemž polské příspěvky jich obsahovaly 39 % (99 z 253) a české 61 % (154 z 253). Následné dělení proběhlo do dvou skupin (emotikon za interpunkcí a emotikon bez ní), kde se ukázalo, že Češi užívali smajlíky častěji než Poláci, a to bez ohledu na výše zmíněné rozdělení.
40
Srov. Beránek, T. 2000. „Stručný průvodce emotivní elektronickou komunikací“. SMILEYS. Praha: Computer Press. s. 6.
49
Analyzovaný materiál obsahoval tyto druhy smajlíků: :)
nebo
:-)
význam: Usmívám se, to mě pobavilo.
:(
nebo
:-(
význam: To se mi nelíbí, nesouhlasím.
:)))
význam: To mě hodně pobavilo.
:D
význam: Směji se docela hlasitě.
;)
význam: Mrkám na tebe.41
Výše uvedené druhy emotikonů byly v analyzovaném textu obsaženy 71x (PL) a 81x (ČR) – „Usmívám se, to mě pobavilo.“; 6x (PL) a 8x (ČR) – „To se mi nelíbí, nesouhlasím.“; 12x (PL) a 40x (ČR) – „Směji se docela hlasitě.“; 10x (PL) a 21x (ČR) – „Mrkám na tebe.“; 0x (PL) a 4x (ČR) – „To mě hodně pobavilo.“.
41
Beránek, T. 2000. „Stručný průvodce emotivní elektronickou komunikací“. SMILEYS. Praha: Computer Press. s. 14-33.
50
4.5
Mezera mezi interpunkcí a jinými znaky V 87 % byla mezera užita na správném místě, ve zbylých případech, tzn. ve 13 %
byla obsažena mezera mezi slovem a interpunkčním znaménkem navíc nebo zde tato úplně chyběla. Vyexcerpované příklady:
A další učitelé od nás, kteří takhle chodí vypomáhat a tvrdí,že jim na cvičení chodí lidi leda tak se pořádně vychrápat?
chtěla bych se zeptat těch co studují Polytechnickou v Jihlavě- obor Finance a řízení
Ahoj nemel byste nekdo zadani osp z 5.prosince 09?Na oplatku mohu poslat osp i zsv testy z jara 09.
moim zdaniem bida z nyndzą. gospodarka przestrzenna jest na każdej uczelni (w samym Krakowie co najmniej na 4) a i tak najlepiej skończyć urbanistykę, pracy w zawodzie może znajdzie 0,01% absolwentów.
czy jest może jakaś adnotacja że dyplom został zdobyty w ZOD ?
Ilosc miejsc ograniczona, a to dlatego że część z nich zarezerwowana dla protegowanych ( za grube pieniądze).
51
ZÁVĚR Úkolem této bakalářské práce bylo na základě analyzovaného materiálu porovnat způsob užití interpunkčního znaménka u polských a českých studentů na diskuzních fórech. V teoretické části byla věnována pozornost Internetu a jeho možnostem, které pro komunikaci nabízí. Mimo jiné byly představeny nejznámější sociální sítě, chat a diskuzní fóra. Další kapitola obsahovala charakteristiku sociální komunikace a její prvky užívané v psané podobě, kam byly zařazeny např. anglicismy, expresiva, argotismy. Vzhledem k tomu, že je toto téma spojeno s emocemi, které se v písemné podobě demonstrují složitě, vznikly před 30 lety tzv. emotikony. Tyto jsou velmi populární, proto se užívají ve všech typech písemné komunikace, tzn. i v elektronické. Do této bakalářské práce byly zařazeny také z toho důvodu, že jsou tvořeny různými znaky (členicí znaménka však tvoří základ každého emotikonu). Praktickou část tvoří analýza studentských příspěvků, které byly převzaty z veřejných diskuzních fór, konkrétně z jednoho českého (Seznam.cz) a jednoho polského (Gazeta.pl). Vzhledem k tomu, že předmětem zkoumání měl být materiál, který vytvořili studenti, byly vybrány místnosti s komentáři, které se vztahovaly ke studiu na vysoké škole. Veškeré jevy, které se týkaly ve zkoumaných příspěvcích interpunkce, byly rozřazeny podle umístění ve větném celku – vznikly tak tři skupiny (počátek věty, střed věty a konec věty). V těchto pak byla jednotlivá interpunkční znaménka porovnávána, přičemž pozornost byla věnována jejich četnosti.
52
Výsledky ukázaly četné rozdíly, mezi které patří např. i to, že Poláci píší o 1/3 delší komentáře než Češi, v nichž užívají méně prvků orální komunikace (pozdrav nebo kontaktní prostředky typu no, jo, nu) než Češi. U obou národů byla uprostřed příspěvků užita nejčastěji čárka. Některé znaky se však v analyzovaných komentářích nevyskytly vůbec – středník a odsuvník. Český materiál odlišilo od polského i užití emotikonů, které se právě v českých příspěvcích vyskytovaly poměrně často, přičemž několik českých komunikujících nahradilo interpunkční znaménko na konci větného celku za emotikon.
53
PŘEHLED ZKRATEK ARPA
Advanced Research Project Agency
ČR
Česká republika
IM
Instant messaging
IRC
Internet relay chat
MUD
Multi-User Dungeon
PL
Polsko
TCP/IP
Transmission Control Protocol / Internet Protocol
WWW chat
webový chat
WWW
World Wide Web
WWW stránky
webové stránky
54
PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY Monografie BARÁNEK, Tomáš. SMILEYS. Praha: Computer Press. 2000. ISBN 80-7226-294-7. ČERNÝ, Jiří. Úvod do studia jazyka. Olomouc: Rubico. 2008. ISBN 978-80-7346-093-8. GRZENIA, Jan. Komunikacja językowa w Internecie. Warszawa: PWN SA. 2006. ISBN13: 978-83-01-14867-6. HARTL, Pavel a Helena HARTLOVÁ. Psychologický slovník. Praha: Portál. 2009. ISBN 978-80-7367-569-1. JANDOVÁ, Eva a kol. Čeština na WWW chatu. Ostrava: Repronis Ostrava. 2006. ISBN 80-7368-253-2. JANDOVÁ, Eva. Konverzace na WWW chatu. Ostrava: Repronis Ostrava. 2006. ISBN 80-7368-254-0. KOMÁREK, Miroslav a Jan KOŘENOVSKÝ a kol. Mluvnice češtiny 2. Tvarosloví. Praha: Akademia. 1986. ŠAUR, Vladimír. Pravidla českého pravopisu s výkladem mluvnice. Praha: OTTOVO NAKLADATELSTVÍ. 2012. TAYLOROVÁ, Shirley. E-mailová etiketa. Praha: Euromedia Group. 2010. ISBN 97880-242-2679-8. Odborné články BELLIS, Mary. Inventors of the Modern Computer. ARPAnet - The First Internet. [online]. [cit. 2013-03-24].
. ČERNÁ, Monika a Michal ČERNÝ. Úvod do problematiky sociálních sítí [online]. 2012. [cit. 2013-03-26]. . PEHE, J. O ubohosti českých internetových diskusí [online]. 2011. [cit. 2013-03-25]. . PĚNIČKA, Martin. Cvičení 4. Elektronická pošta [online]. 2000. [cit. 2013-03-21]. .
55
POLÁŠEK, Roman. 7 pravidel pro správné psaní emailů [online]. 30/08/2010. [cit. 2013-03-26]. . RŮŽEK, Václav. Srovnání instant messengerů – díl 1. Pohled uživatele [online]. 8/10/2009. [cit. 2013-03-26]. . SLATER, Ted. A Definition and Model for Communication [online]. [cit. 2013-04-02]. . TISAROVÁ, Daniela. Vznik a vývoj internetu. Historie internetu [online]. [cit. 2013-0321]. . Historia [online]. [cit. .
2013-04-02].
Historie firmy [online]. [cit. 2013-04-02]. . Internet w badaniach [online]. .
[cit.
2013-04-02].
Naše internetové servery [online]. [cit. 2013-04-02]. . Wyniki badania Megapanel PBI/Gemius - luty 2013 [online]. 5/04/2013. [cit. 2013-0412]. .
Slovníky KUBIAK-SOKÓŁ, Aleksandra a Elżbieta SOBOL. SŁOWNIK ORTOGRAFICZNY. Najważniejsze reguły ortograficzne i interpunkcyjne. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN. 2007. ISBN t. 3: 978-83-01-15922-1.
56
ANOTACE Jméno a příjmení autora: Hana Muchová Pracoviště: Katedra slavistiky - sekce polonistiky Název diplomové práce: Rozdíly ve způsobu a formě komunikace polských a českých studentů na vybraných diskuzních fórech Vedoucí diplomové práce: Mgr. Marcin Wągiel Počet znaků: 47 501 Počet příloh: 0 Počet titulů použité literatury: 23
Abstrakt: Úkolem práce je analýza komunikace polských a českých studentů v prostředí internetu, konkrétně na diskuzních fórech. Jejich následné srovnání je zaměřeno na užití interpunkčního znaménka, což dokreslují grafy, které jsou uvedeny u dílčích problematik. Na vybraných příkladech tato práce demonstruje jazykové tendence polských a českých komunikantů v internetovém prostředí.
Klíčová slova: interpunkce, diskuzní fórum, možnosti internetu, komunikace polských a českých studentů
57
ANNOTATION Author´s first name and surname: Hana Muchová Department: Department of Slavic Studies – Section of Polish Studies Title of the thesis: Differences in communication between Polish and Czech students in selected discussion forums Supervisor: Mgr. Marcin Wągiel Number of characters: 47 501 Number of appendices: 0 Number of works cited: 23
Abstract: The task of the work is to analyze the communication between Polish and Czech students on the Internet, specifically in forums. The following comparison is focused on the use of punctuation. Charts with selected examples are included in the sub-issues. This work demonstrates the linguistic tendencies of Polish and Czech communicant in the online world.
Keywords: punctuation, discussion forum, internet options, communication between Polish and Czech students
58
ANOTACJA Imię i nazwisko autora: Hana Muchová Miejsce pracy: Instytut Slawistyki - Wydział Polonistyki Tytuł pracy licencjackiej: Różnice w sposobie i formie komunikacji polskich i czeskich studentów w wybranych forach dyskusyjnych Opiekun pracy licencjackiej: Mgr. Marcin Wągiel Ilość znaków: 47 501 Ilość załączników: 0 Liczba pozycji literatury: 23
Streszczenie: Zadaniem pracy jest analiza komunikacji polskich i czeskich studentów w Internecie, zwłaszcza na forach dyskusyjnych. Ich porównanie skupia się wykorzystaniu znaków interpunkcyjnych, jak przedstawiają zamieszczone wykresy. Praca pokazuje na wybranych przykładach tendencje językowe polskich i czeskich użytkowników Internetu.
Słowa kluczowe: znaki interpunkcyjne, forum dyskusyjne, opcje internetowe, komunikacja polskich i czeskich studentów
59
