Faktory ovlivňující úroveň odvětví pivovarnictví

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Faktory ovlivňující úroveň odvětví pivovarnictví Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Sylvie Formánková, Ph.D.

Michaela Ženčuchová

Brno 2016

Děkuji vedoucí své bakalářské práce Ing. Sylvii Formánkové, Ph.D. za osobní přístup a poskytnutí cenných rad a hodnotných připomínek během zpracování této práce. Taktéž bych ráda poděkovala majiteli minipivovaru Petru Vachkovi za jeho ochotu a poskytnutí potřebných informací.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Faktory ovlivňující úroveň odvětví pivovarnictví vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 23. května 2016

_______________________________

Abstract Ženčuchová, M. The document template for bachelor thesis. Bachelor thesis. Brno: Mendel University, 2016. The bachelor thesis “Factors affecting the level of beer industry” is focused on Czech market. In the thesis is elaborated an analysis of beer industry’s sector by using Porter diamond – in the last sector are parsed particular factors of the analysis PESTE. After the evaluation of beer industry, are defined own opportunities and threats, which are helpful by decision-making of each entities in a view of penetration the market or not. The natural disasters are counted as the biggest threat, which could be not impacted. Only one opportunity is to have lots of raw material reserve. The greatest opportunity is an export to developing countries – primarily to Africa and Asia, where is expected the fastest consumption growth of beer. On the other hand the slowest growth is assumed in Western Europe. Nowadays is important to take an interest in production of special beers because of the demand’s growth. The final part of the thesis is based on case study of the small brewery in Znojmo, which is called “U Šneka”. The main segments are the analysis of today’s condition and brewery’s working including his weak and strong points. Subsequently are suggested the recommendations for eliminating the weak points. The strongest brewery’s point is the provision for the alehouse of the same name, which will be realized within the alliance all over the Czech Republic as well. The effect will be in certain consumption. The weak point is the small spaces, which are needed for bigger production, and time consuming output. For liquidation of these imperfections is suggested a bargain of beer tank with the possibility to fix it on the older tank or on more barrels, which could be stored in the neighboring garage. This space will be used as an outside seating during the excursion by the time of unfavorable weather. Because of the bigger production and greater time consuming process (what is not desirable) will be employed one extra employee for a parttime job at least. Keywords Sector analysis, Porter’s diamond, demand and supply, brewing.

Abstrakt Ženčuchová, M. Faktory ovlivňující úroveň pivovarnictví. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2016. Bakalářská práce na téma „Faktory ovlivňující úroveň pivovarnictví“ je aplikovaná na český trh. V práci je zpracována analýza odvětví pivovarnictví pomocí Porterova diamantu, přičemž v jeho posledním bodu jsou rozebrány jednotlivé faktory analýzy PESTE. Po zhodnocení pivovarnictví jsou stanoveny jeho příležitosti a hrozby, které jsou nápomocné při rozhodování se jednotlivých subjektů, zda na trh vstoupit či nikoliv. Jako největší hrozba se jeví přírodní katastrofy, které však jdou stěží ovlivnit. Jedinou možností je mít zásoby surovin. Největší příležitostí je export do rozvojových zemí, především Afriky či Asie, kde se očekává, že spotřeba piva poroste nejrychleji. Nejpomaleji poroste spotřeba v západní Evropě. V současnosti je také vhodné se zabývat výrobou speciálních piv, jelikož po těch poptávka roste čím dál tím více. V závěru práce je případová studie znojemského minipivovaru U Šneka, ve které je rozebrán nynější stav a chod tohoto minipivovaru, včetně jeho slabých a silných stránek a jsou navrhnuta doporučení, jak tyto slabé stránky odstranit. Nejsilnější stránkou minipivovaru je, že dodává pivo do své stejnojmenné pivnice a v rámci aliance po různých koutech ČR a tak má odběr téměř jistý. Slabou stránkou jsou malé prostory potřebné k větší produkci a přílišná časová náročnost. Pro odstranění těchto nedostatků je navrhnuta koupě tanku, který je možný připevnit na současný tank či více sudů, které by mohly být skladovány případně ve vedlejší garáži. Ta zároveň poslouží jako posezení při exkurzi za nepříznivého počasí. Díky větší výrobě a tedy ještě větší časové náročnosti (což v tomto případě není žádoucí) bude najat jeden zaměstnanec alespoň na částečný úvazek. Klíčová slova Analýza odvětví, Porterův diamant, nabídka a poptávka, pivovarnictví.

Obsah

9

Obsah 1

Úvod

11

2

Cíl práce a metodika

12

3

2.1

Cíl práce................................................................................................................................ 12

2.2

Metodika .............................................................................................................................. 12

Literární rešerše 3.1

Porterův diamant ............................................................................................................. 14

3.1.1

Firemní strategie, struktura a konkurence .................................................. 14

3.1.2

Podmínky poptávky .............................................................................................. 24

3.1.3

Příbuzná a podpůrná odvětví ............................................................................ 25

3.1.4

Faktorové podmínky ............................................................................................. 26

3.2

Malé a střední podnikání ............................................................................................... 29

3.2.1

Význam ....................................................................................................................... 29

3.2.2

Výhody a nevýhody ............................................................................................... 31

3.2.3

Překážky a bariéry ................................................................................................. 33

3.3 4

14

Minipivovary ...................................................................................................................... 33

Výsledky 4.1

35

Firemní strategie, struktura a konkurence ............................................................ 35

4.1.1

Strategie pivovarů .................................................................................................. 35

4.1.2

Struktura pivovarů ................................................................................................ 37

4.1.3

Konkurence mezi pivovary v ČR ...................................................................... 38

4.2

Podmínky poptávky ........................................................................................................ 42

4.2.1

Poptávka po pivu ve světě .................................................................................. 43

4.2.2

Poptávka po pivu v ČR .......................................................................................... 46

4.2.3

Poptávka po pivu v minipivovarech ............................................................... 49

4.2.4

Poptávka po pivu ve Znojmě .............................................................................. 51

4.3

Podpůrná a příbuzná odvětví ...................................................................................... 52

4.3.1

Chmelařství............................................................................................................... 52

10

Obsah

4.3.2

Sladařství ................................................................................................................... 55

4.3.3

Turismus .................................................................................................................... 57

4.3.4

Vinařství ..................................................................................................................... 58

4.4

Faktorové podmínky ....................................................................................................... 59

4.4.1

Faktory politické a legislativní .......................................................................... 59

4.4.2

Faktory ekonomické .............................................................................................. 60

4.4.3

Sociální a kulturní faktory ................................................................................... 66

4.4.4

Technické a technologické faktory .................................................................. 68

4.4.5

Ekologické faktory ................................................................................................. 70

4.5

Matice EFE ........................................................................................................................... 71

4.5.1

Příležitosti ................................................................................................................. 71

4.5.2

Hrozby ........................................................................................................................ 72

4.6

Případová studie minipivovaru .................................................................................. 73

4.6.1

Firemní strategie a struktura ............................................................................. 73

4.6.2

Konkurence ............................................................................................................... 74

4.6.3

Produkce .................................................................................................................... 74

4.6.4

Dodavatelé a odběratelé ...................................................................................... 76

4.6.5

Matice IFE .................................................................................................................. 76

4.6.6

Doporučení minipivovaru ................................................................................... 77

4.6.7

Finanční ukazatelé ................................................................................................. 81

5

Diskuze

83

6

Závěr

84

7

Literatura

86

8

Seznam obrázků

96

9

Seznam tabulek

98

A

Světová produkce piva 2011-2014

101

B

Údaje o chmelu za rok 2015

102

C

Množství piva vyváženého z ČR

103

Úvod

11

1 Úvod V České republice je pivo odjakživa velmi důležitým produktem. Již od počátku bylo pivo obvyklou životní potřebou. Staří Čechové považovali pivo nejen za osvěžující, ale i výživný nápoj. Krom toho bylo pivo bráno jako lék na různé nemoci. Vše začalo v Mezopotámii již 7000 let př. n. l., kdy Sumerové a Asyřané výrobu piva objevili čistou náhodou. Do nádoby s rozemletým obilím vnikla voda, která po čase začala mít chuť a lehce omamný účinek. Na území ČR pivo vařili již Keltové, nejstarší zmínkou o vaření piva je nadační listina prvního českého krále Vratislava II. z roku 1088. Postupem času měl právo vařit pivo každý měšťan, na ochranu před konkurenty sloužilo právo mílové, které od deseti kilometrů zakazovalo dovážet cizí piva. Vaření piva se stalo čím dál tím více oblíbenější a začaly vznikat první pivovary a řemesla, ovšem bylo zjištěno, že je to pro českou ekonomiku výhodné a nastaly tak spory mezi městy a ochranářskými opatřeními. Roku 1517 byla vydána pravidla Ludvíkem Jagellonským, která platila až do roku 1869. Poté byla vynalezena nová technologie vaření piva a byl dán vznik typickému světlému ležáku, který je znám dnes. Pivovarnictví vzkvetlo velmi rychle, ovšem jeho vývoj byl přerušen dvěma světovými válkami. (Kosař, 2009) Během posledních let bylo na pivo a jeho výrobu kladeno mnohem více požadavků než v předchozích obdobích - větší kvalitativní a hygienické nároky, mimo jiné bylo potřeba splňovat mnoho legislativních podmínek. Trh se tak začal vyvíjet mnohem dynamičtěji a právě z tohoto důvodu je vytvořena tato práce, která zkoumá současnou situaci pivovarnictví především v České republice. Faktory mající vliv na toto odvětví se v průběhu let neustále mění, je potřeba je znát a umět předpovídat jejich dopad. Příkladem mohou být zájmy spotřebitelů či jejich finanční situace, které ovlivňuji nákup piva. Dalším důvodem vzniku práce bylo objasnění situace na trhu s pivem pro nově vstupující subjekty, přesněji pro zakladatele zejména minipivovarů, jelikož jejich počet se v posledních letech rychle rozrůstá. Majitelé minipivovarů a celkově všech pivovarů, by měli mít povědomí o aktuálním děním, být schopni rychle reagovat na změny na trhu a umět tomu přizpůsobit svou prodejní strategii.

12


2 Cíl práce a metodika 2.1

Cíl práce

Hlavním cílem bakalářské práce je zhodnotit situaci v odvětví pivovarnictví. Budou zkoumány faktory působící celkově na dané odvětví a poptávka po českém pivu. Na základě toho budou charakterizovány příležitosti a hrozby v oblasti pivovarnictví. Pozornost bude věnována také minipivovarům, vyhodnocení jejich konkurence na území ČR a zjištění strategií, pomocí kterých pronikají na trh. Na závěr bude vypracována případová studie minipivovaru U Šneka ve Znojmě a při zjištění nedostatků, budou navrhnuta doporučení pro jejich odstranění.

2.2

Metodika

Práce bude rozdělena do dvou částí. První část se nazývá „Literární rešerše“, kde budou shromážděny základní poznatky z odborné literatury týkajících se Porterova diamantu, malého a středního podnikání a minipivovarů, jelikož tato témata úzce souvisí s následující druhou částí, kterou je část „Výsledky“, jejíž obsah bude tvořen vlastní analýzou. Ta bude provedena prostřednictvím jednotlivých částí Porterova diamantu, pomocí kterých bude rozebráno odvětví pivovarnictví. Konkrétně se bude jednat o analýzu strategie, struktury a konkurence pivovarů a minipivovarů v ČR. Zde bude využito především sekundárních dat identifikující současnou situaci. Metodou indukce budou vytyčeny příklady strategií konkrétních velkých pivovarů směřujících k obecnému popsání toho, jak oproti nim na trh proráží minipivovary, porovnán počet pivovarů s počtem minipivovarů a srovnání jejich podílu na trhu, od čehož se také bude odvíjet zhodnocení síly vzájemné rivality. Ve druhé kapitole se bude pracovat převážně s daty výročních zpráv Českého svazu pivovarů a sladoven a s tiskovými zprávami vydaných Centrem pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Bude zkoumána poptávka po českém pivu, srovnána velikost exportu a importu a jmenovány nejvýznamnější dodavatelé a odběratelé ČR. Součástí kapitoly bude také analýza budoucího růstu spotřeby piva v různých kontinentech, kterou provedla výzkumná agentura Canadean se sídlem v mnoha zemích zaměřující se na průzkumy trhu. Dále bude uvedena nynější největší spotřeba piva v litrech na obyvatele prvních deseti zemí. V rámci ČR bude zhodnocena spotřeba piva a rozdíl oproti výstavu. Část kapitoly bude patřit také minipivovarům, kde bude využito výzkumů odborného časopisu „Kvasný průmysl“. Bude zjišťována struktura jejich návštěvníků a počet minipivovarů nabízejících mimo piva a případně jídla také možnost exkurze. Následovat bude analýza příbuzných a podpůrných odvětví pivovarnictví, kam spadá chmelařství, sladařství, turismus a vinařství. Podkladem k analýze těchto odvětví bude krom zpráv Českého svazu pivovarů a sladoven a Českého statistického úřadu, zejména portál Ministerstva zemědělství (eAGRI). Stručně bude shrnuta historie chmelařství a jeho očekávaný vývoj, jeho sklizňové plochy, výnosnost v přepočtu na 1 t/ha a nejvýznamnější exportní oblasti ČR. Stejně tak bude znázorněna výroba sladu, jeho vývoz a dovoz


13

a největší nárůst jeho exportu v jednotlivých zemích. Turismus zde bude uveden zejména kvůli pivnímu turismu a pomocí metody dedukce bude zhodnocen jeho vliv na pivovarnictví. V podkapitole vinařství bude použita metoda komparace produkce a ceny piva a vína. Součástí posledního bodu Porterova diamantu bude také analýza PESTE, kterou budou zhodnoceny faktory politické, ekonomické, sociální a kulturní, technické a technologické a ekologické, a bude zkoumán jejich vliv na trh s pivem. K tomuto zkoumání bude využito převážně statistik Českého statistického úřadu. Budou zmíněny konkrétní zákony, kterými je nutno se řídit, kupní síla ČR a jednotlivých států, vývoj míry inflace, míry nezaměstnanosti a vývoj počtu obyvatel v ČR. V dalších podkapitolách bude srovnáno, jak se od samého počátku produkce piva změnila technika a technologie výroby, jaké druhy piv je možno v současnosti ochutnat a v jakých obalech se pivo nejvíce prodává. Dále, prostřednictvím matice EFE, budou identifikovány příležitosti a hrozby, díky kterým pak bude možno určit, zda vstup do odvětví je v současnosti vhodný či nikoliv. Jednotlivým bodům matice budou přiděleny váhy v rozmezí 0-1 podle důležitosti a dále budou faktory ohodnoceny podle jejich výraznosti: 4 body - výrazné příležitosti, 3 body - nevýrazné příležitosti, 2 body - nevýrazné hrozby, 1 bod - výrazné hrozby. Ke konci práce bude zkoumáno prostředí konkrétního minipivovaru U Šneka, při jehož analyzování se bude vycházet především z rozhovoru s jeho majitelem. V kapitolách bude metodou deskripce popsána jeho strategie, konkurence, produkce a situace s dodavateli a odběrateli. Následně budou zhodnoceny jeho silné a slabé stránky pomocí matice IFE, která bude provedena na stejném principu jako matice EFE. Na samotném závěru studie, budou vybrány nejslabší stránky a navrhnuta určitá doporučení, kterými je lze minimalizovat. Vše bude prokládáno konkrétními výpočty potřebných nákladů a příjmů, které budou sloužit ke zřetelnějšímu porovnání nynější a budoucí situace. Spočítány budou také finanční ukazatelé, konkrétně se jedná o ukazatele: 1. návratnosti investice: 𝑅𝑂𝐼 (%) = (č𝑖𝑠𝑡ý 𝑧𝑖𝑠𝑘 ⁄𝑖𝑛𝑣𝑒𝑠𝑡𝑖𝑐𝑒) × 100, 2. rentability celkových aktiv: 𝑅𝑂𝐴 (%) = (𝐸𝐵𝐼𝑇⁄𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 ) × 100, 3. rentability vlastního kapitálu: 𝑅𝑂𝐸 (%) = (𝐸𝐴𝑇⁄𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 ) × 100, 4. ukazatele rentability tržeb: 𝑅𝑂𝑆 (%) = (𝐸𝐵𝐼𝑇⁄𝑡𝑟ž𝑏𝑦) × 100.

14

Literární rešerše

3 Literární rešerše V managementu je zapotřebí věnovat pozornost vlivu okolního prostředí. Při řízení podniku je nutno na první pohled tentýž problém, řešit z různých pohledů. Problém bude vyžadovat vždy trochu odlišné řešení a v různých organizacích rozdílné zasažení. (Váchal, 2013, s. 85) Je žádoucí zanalyzovat veškeré faktory působící na podnik (včetně konkurence) a určit, čím je podnik ovlivňován a co ovlivňuje on sám, zejména aby se mohlo alespoň odhadnout, zda podnik má či nemá potenciál k úspěchu. Důležitou roli zde hraje domovská základna, díky které je možno určit jistý vývoj podniku. Mezi nejznámější metody hodnotící konkurenceschopnost a celkovou situaci na trhu patří Porterův diamant. (Lednický, 2006, s. 112)

3.1 3.1.1

Porterův diamant Firemní strategie, struktura a konkurence

Souvislost firemní strategie struktury a soupeření může pomoct objasnit podstatu určitých výhod, systematičnost a hierarchické postupy managementu jsou podstatné při vytváření spolehlivosti. (Johnson a Scholes, 2000, s. 95) Na pojem „strategie“ má mnoho autorů poněkud odlišný pohled. Je diskutabilní, zda jde o plánování nebo pouze o určení si konečného výsledku. Každopádně téměř všichni autoři, se shodují na tom, že se jedná o věc dlouhodobého charakteru. Jak ve své knize uvádí Mužáková (2011, s. 11), vše se odvíjelo od začátku 70. let, kdy bylo vybudováno nové podnikatelské prostředí – výroba převýšila spotřebu. Nebyl nedostatek zboží, ale nedostatek zákazníků, což zavinilo, že zákazník si mohl klást individuální požadavky a sám si tak určovat pravidla. Bylo potřeba, aby jim bylo vyhověno a tak stále důležitější roli hrála pružná reakce, adaptace na změny a také aktivní marketing. Boj o trh neustále sílil a to ze všech směrů, ať už ze strany dodavatelů, odběratelů či konkurentů. Nečekané změny měly výrazný dopad na některé podnikatele a to dalo vznik strategickému řízení. V následující tabulce je shrnut postupný vývoj strategického řízení.


15

Tab. 1 Vývoj strategického řízení

do roku 1950 1950 až 1960 1960 až 1970 od roku 1971 PLÁNOVÁNÍ

krátkodobé

dlouhodobé

strategické

strategický management

PROSTŘEDÍ

stabilní

kontinuální změny

skokové změny

turbulentní

ORGANIZACE

lokální

regionální

nadnárodní

globální

Zdroj: Mužáková, 2011, s. 12

Úkolem firemní strategie je především firmu dostat do popředí, získat jistou konkurenční výhodu. Díky jasně dané strategii, má firma pak větší předpoklady ke splnění svých dlouhodobých cílů. Strategické plánování je potřeba provádět, aby byly maximálně využity zdroje společnosti v souladu s tržními příležitostmi. Dalším důvodem proč mít určitou firemní strategii je, že je pak možné snížit počet chyb v podniku na co nejmenší. Firma se tak nezalekne nečekaných změn přicházejících z vnějšího okolí, ale právě naopak, umí je obrátit ve svůj prospěch. Je potřeba neustále sledovat trendy na trhu a být na ně připraven. (Košťan, Šuleř, 2002, s. 1) Hanzelková a kol. (2009, s. 6) ovšem upozorňuje, že to, že má firma svou vlastní strategii, ještě neznamená, že je opravdu i strategicky řízená. Aby byla skutečně i strategicky řízená, musí být splněna celá posloupnost jistých procesů, které dohromady tvoří strategické řízení. Návrh/ stanovení strategie je jen jedna část z tohoto celého procesu, přičemž ještě před tímto, je zapotřebí provést strategickou analýzu hodnotící jak faktory vnitřní, tak i vnější. Jakmile je rozhodnuto a strategie je vybrána, následuje její implementace a poté vyhodnocení dopadu uskutečněné strategie na firmu. Celý proces je potřeba ustavičně opakovat.

16


Strategická analýza Generování možných řešení

Poslání firmy a firemní cíle

Optimalizace řešení a výběr strategie

Strategický management

Externí a interní prostředí firmy

Implementace strategie Hodnocení realizace strategie

Strategické projekty:

P1

P2

P3

P4

P5 …

Obr. 1 Proces tvorby strategie Zdroj: Hanzelková a kol., 2009, s. 6

Podle Mužákové (2011, s. 13), mezi pojmy „strategie“ a „dlouhodobý plán“ existují patřičné rozdíly, které je třeba rozlišovat a nezaměňovat je. Pokud se bude jednat o dlouhodobý plán, hlavním problémem je položení otázky, kam chce daný podnik jít. Ovšem strategie, na rozdíl od dlouhodobého plánu, se zabývá tím, jak se tam daný podnik dostane. Jde především o tu cestu, kterou se dostane k cíli. U dlouhodobého plánování je v podstatě jedno jakým směrem se podnik vydá, ovšem výsledek musí být stejný. Jednotlivými strategickými rozhodnutími, která mají vliv na směr a celkové výsledky organizace, se firma snaží získat určitou výhodu oproti konkurenci. To se podaří, pokud se kromě již zmíněných dvou otázek „kam“ a „jak“, dokáže odpovědět i na to, kde se zrovna firma nachází, v jaké části své cesty a dokáže se rozebrat, co vše ještě musí udělat, aby svého cíle dosáhla. Strategické řízení obsahuje činnosti, které se podílí na udržování dlouhodobé harmonie mezi posláním, cíli a zdroji firmy, ale také mezi samotnou firmou a jejím prostředím. Pod strategické řízení spadá plánování, organizování, vedení a kontrola. (Keřkovský, Vykypěl, 2004, s. 6)


17

Strategické řízení Taktické řízení

Operativní řízení

Obr. 2 Struktura základních manažerských funkcí v jednotlivých úrovních řízení Zdroj: Keřkovský, Vykypěl, 2004, s. 6

Keřkovský a Vykypěl (2004, s. 7) navazují na předchozí obrázek popsáním rozdílů mezi řízením taktickým a operativním a řízením strategickým. Taktické a operativní řízení 1. plní cíle, které jsou podsložkou většího cíle 2. cíle se odvíjí podle minulého vývoje 3. zaměstnanci jsou blízce spjati se svou funkcí 4. pracovní výsledky jsou vyhodnocení ihned po jejich dosažení 5. pravidla dosažení cílů jsou jasně dána, vyplývají ze zkušeností 6. postupy jsou standartní a obvyklé

1. 2. 3. 4. 5. 6.

Strategické řízení definuje a posuzuje nové cíle žádné zkušenosti týkajících se vývoje, nové cíle a strategie mohou být rozporuplné zaměstnanci mají přehled a znalosti o okolí podniku výsledky lze ohodnotit až po uplynutí delší doby nejsou známa pravidla, jelikož s novým cílem ještě nikdo nemá zkušenost při hledání řešení je důležitá nápaditost – postupy jsou nestandartní

Pro podnikovou strategii, jak říká Mallya (2007, s. 34) platí: „nic nesmí být viděno jako by mělo být pružné a flexibilní. Podnikové představy, politiky a strategie by měly nehybné a neměnné“. Tím se rozumí, že každé strategické myšlení být ve vzájemném souladu, aby vše fungovalo tak, jak má. Strategie organizace se dělí na několik částí, přičemž každá z nich má jiný smysl.  politická – firma musí být samostatná, neměla by být na nikom nebo něčem závislá  kulturní – nezapomenutí na tradice, jistý obraz vedení, nemodernizovat za každou cenu  technická a časová – v současnosti se objevují stále nové techniky a zvyšuje se jejich význam

18




hospodářská a finanční – nejdůležitější složka

Dále se jedná o složku:  vypočitatelnou – zde patří věci, se kterými se dá dopředu počítat, např. určité náklady  nevypočitatelnou – jedná se např. o konkurenci, chování veřejnosti a další Je-li strategie složena převážně z předvídatelné složky jak z nepředvídatelné, má strategie větší předpoklady být úspěšná. Hanzelková a kol. (2013, s 5.) se shodují, že dalším předpokladem k tomu, aby strategie byla úspěšná, je přesné definování cílů. Ty by měly být určeny podle metody SMART, jejíž začáteční písmena mají určitý význam.  S (stimulating) – cíle musí být takové, aby přinášely co největší užitek a výsledky  M (measurable) – cíle se musí dát snadno změřit  A (acceptable) – cíle musí být všemi členy podílejícími se na projektu akceptovatelné  R (realistic) – cíle musí být reálné, musí se jich dát dosáhnout  T (timed) – cíle musí být konkrétní v čase, musí se určit, do kdy přesně se jednotlivé části zvládnou Charvát (2006, s. 24) ve své knize píše, že vhodná strategie se hledá hlavně proto, aby firma měla dostatek financí delší dobu, tedy aby peníze byly těženy dlouhodobě a ne jen nárazově. Pokládá za důležité, aby všichni zaměstnanci organizace byli ztotožněni se stanoveným cílem. Je přesvědčen, že pokud člověk věří, že je cíl správný a vyzná se v něm, je pak schopen daný cíl plnit lépe. Vypracování strategie je důležité taky proto, že se tím zajistí, aby produkty podniku byly cíleny hlavně na nejdůležitější zákazníky. Je potřeba umět rozlišit důležitého a nedůležitého zákazníka. Důležitý zákazník je např. zákazník, který je firmě věrný, lze jej snadno ovlivnit k ještě většímu nákupu. Ke strategii patří i vhodné rozdělení sortimentu, ovšem také i vhodné rozdělení činností uvnitř organizace. (Kourdi, 2011, s. 8) Mallya (2007, s. 36) strategii rozčleňuje do dalších čtyř druhů strategií.


19

Obousměrný vztah Strategie na společenské úrovni

Podnikatelská strategie

Podniková (korporační, firemní) strategie

Strategie na vrcholové úrovni organizace

Strategie na úrovni SBU

Obchodní (business) strategie

Řízení lidských zdrojů

Marketing

Finance

Výroba

Věda a výzkum

Operativní (funkční) strategie

Obr. 3 Hierarchie firemních strategií Zdroj: Mallya, 2007, s. 36

V podnikatelské strategii je probíráno zejména to, jakou firma nese zodpovědnost vůči veřejnosti, jaké je její postavení, jak je vnímána ostatními subjekty a jaké jsou dopady učiněných rozhodnutí. Podnikatelská funkce se skládá ze schopnosti určovat prognózy a využívat svou kreativitu. Ve strategii podnikové se dbá především na dodržování strategie. Kontroluje, zda se jde stále za cílem a nevybočilo se z cesty a na volný prostor, který je vyžadován divizemi, aby bylo možné rychle reagovat na změny. Vykonávají se základní rozhodnutí. Strategickou podnikatelskou jednotku (Strategic Business Unit – SBU) si lze představit jako jeden velký souhrn podnikových subjektů. Tyto subjekty se společně zaměřují na jeden společný trh, jsou určeny vlastní specifické cíle a strategie. Hlavním cílem je mít vedoucí postavení na trhu. Funkční strategie přispívá k realizování strategických cílů. Upřesňují strategie pro jednotlivé oblasti. Nelze totiž, aby měla každá oblast stejný cíl a stejnou strategii.(Mallya, 2007, s. 36-37) I když se strategické řízení organizacím vřele doporučuje, neznamená to, že se nenajdou žádné argumenty, proč jej neuplatňovat.

20


Tab. 2 Důvody pro a proti uplatňování strategického řízení

Důvody PRO jeho uplatňování: 1. usnadňuje podniku předvídat změny 2. jasně stanovené cíle (= jejich větší plnění) 3. podporuje komunikaci uvnitř podniku, zlepšuje rozhodovací schopnosti pracovník a alokaci zdrojů 4. výsledek je vždy efektivnější jak při neuplatňování strategie

Důvody PROTI jeho uplatňování: 1. změny nastávají neustále, nelze dlouhodobě plánovat 2. často jsou cíle specifikovány dost obecně 3. pracovníci problému neposkytují tolik pozornosti 4. mnoho možností, které jsou efektivní i bez něj

Zdroj: Keřkovský a Vykypěl, 2004, s. 9

Při budování strategie hraje důležitou roli především organizační struktura. Pokud je struktura vyhovující, je pak pro strategii velmi nápomocná. (Mužáková, 2011, s. 67) Smejkal a Rais (2013, s. 47) jsou toho názoru, že pokud chce být firma úspěšná, musí si jako první přesně určit strategii a až na ni postavit danou organizační strukturu. Nejefektivnější sestavení organizační struktury je takové, které je nejvíce vyhovující prostředí firmy. Čím je jednodušší, tím je větší šance úspěch, jelikož je tady menší prostor pro chyby. Pokud je struktura vytvořena náhle a bez přípravy, ve výsledku vede k mnoha nedostatkům v manažerské práci. Mezi tyto nedostatky se řadí přehnaná byrokracie, malá pravomoc a zodpovědnost, zaostalý rozhodovací proces, začátek sporů, špatná či opožděná reakce na vzniklé příležitosti apod. Základem pro optimální výběr organizační struktury je podřízenost strukturální formy obsahu manažerské funkce. Jinak řečeno, aby struktura následovala strategii. To, zda je struktura vhodná nebo ne, ovlivňují faktory jako:  inovace  využívaná technika a technologie  úroveň vedení  velikost organizace  organizační kultura a chování lid  a další. (Cimbálniková, 2010, s. 64) Organizační struktura představuje prostředí, kde je řídící i výkonná činnost prováděna v prostředí, které je jistým postupem a stylem zorganizované. Dá se říct, že je to určení prvků systému a popsání vztahu mezi nimi. Každý systém se projevuje jistým chováním, a proto je třeba rozlišovat strukturu procesní a útvarovou. Pro-


21

cesní struktura tvoří souhrn činností a sekvenčních vztahů mezi nimi, kdežto struktura útvarová se zabývá pracovními místy a mocenskými vztahy mezi nimi. (Blažek, 2011, s. 44) Podle Vodáčka a Vodáčkové (2006, s. 200) je úkolem organizační struktury vybudovat funkční a působivé uspořádání jednotlivých menších částí v jeden větší celek, zjistit souvislosti mezi jejich vztahy a určit poslání daných činností. Bělohlávek (1996, s. 91) zase spíše usuzuje, že organizační struktura se zabývá především činnostmi členů organizace. Díky tomu, že se stanoví jistá struktura, je možné pozorovat efektivní chod podniku a použití zdrojů. Lze se lépe orientovat v tom, kdo bude za co zodpovídat a reakce na změny tak budou rychlejší. Organizační struktura se znázorňuje pomocí organizačních schémat, přičemž jednotlivé oddíly ve struktuře jsou popsány organizačním řádem a náplň práce na jednotlivých pozicích je pak vymezena v popisech práce. Vše má svůj systém, nic není nepřehledné a organizace může pracovat optimálně, což je taky jejím cílem. Charvát (2006, s. 40, 43) se domnívá, že hlavní podstatou organizační struktury je otázka, zda je schopna podporovat strategii. Na různé spojitosti a propojenosti struktury se dá podívat pomocí tzv. dimenzí organizační struktury, existuje stupeň:  formalizace  centralizace  složitosti Stupeň formalizace hodnotí, do jaké výše jsou popsány výsledky a nástroje k nim vedoucích. Stupeň centralizace se zaměřuje na to, jak moc a jakým způsobem jsou ve firmě rozděleny pravomoci pro rozhodování. Poslední stupeň, stupeň složitosti, se zaobírá kompletní složitosti podniku. Bere se v potaz počet prací na jedné úrovni řízení a samotný počet těchto úrovní. Aby organizační struktura plnila svou funkci co nejefektivněji, je potřeba, aby byly zjištěny všechny nutné informace a zajištěny všechny nástroje, které budou potřeba k jejímu vytvoření. Organizační struktura musí obsahovat: 1. verifikované cíle 2. jasnou představu o hlavních činnostech 3. míru volnosti a pravomoci (Němeček a Zich, 2009, s. 55) Na rozvoj organizační struktury má vliv taky další aspekt, a to přizpůsobivost organizace. Ustavičné změny okolností dávají tendenci organizační struktuře se rozvíjet a posouvat dál. Tendencí se rozumí např. omezení počtu organizační formy, která práci přímo neplní, ale jen ji zadává a rozhoduje. Dále dávání větší důležitosti a věnování i větší pozornost liniovým vedoucím, používání metod jako je outsorcing, navázaní konexe s lidmi, kteří překračují oficiální hranice a mnoho dalších. (Cimbálniková, 2010, s. 67) Aby byl chod organizace příznivý, je podstatné nepřehlížet souvislost mezi strukturou a chováním systému řízení, tedy brát ohled na stupeň organizovanosti. Pokud je stupeň organizovanosti nízký a určená pravidla jsou nejasná či je jich ne-

22


dostatek, musí se problém řešit stále dokola, což není nejlepší řešení, jelikož je to zbytečná ztráta času. Když je stupeň organizovanosti naopak moc vysoký, tedy jsou-li pravidla daná až nezvykle detailně nebo pokud je pravidel až moc, tak to má stejný důsledek – zbytečná ztráta času. Takovéto podrobné vypracování pravidel je totiž nejen časově náročné, ale nakonec i nepřehledné vzhledem k přílišnému počtu. Proto je třeba umět odhadnout zlatou střední cestu mezi těmito extrémy, pak bude smysl organizovanosti největší a nejefektivnější. Jak dále říká Blažek (2011, s. 50): „Organizovat je třeba to, co je podstatné, konkrétně vyjádřitelné a relativně stabilní, resp. často se opakující“. Efekt organizovanosti Emax

Sopt

Stupeň organizovanosti

Obr. 4 Stupeň organizovanosti Zdroj: Blažek, 2011, s. 50

Otázku proč je natolik důležité promyslet vlastní firemní strukturu a věnovat se firemní strategii, zodpovídá ve své knize Sedláčková s Buchtou (2006, s. 6). Podnik je pak mnohem snazší identifikovat a mnohem lépe si tak lze vytvořit, a hlavně udržet, konkurenční výhodu. Nesmí se zapomínat také na zaopatření prosperity, která je podstatná obzvlášť při vlivu konkurenčních sil a jejich nátlaků na podnik. Jestliže podnik dokáže přijít na trh s něčím novým, má o krok blíže k úspěchu. Ovšem hovořit o podniku jako úspěšném, je možné až když si dokáže svou konkurenční výhodu udržet a ne jen vytvořit. Konkurenční výhodu může značně ovlivňovat konkurenční rozsah. Rozsah lze chápat jako hranice mezi činnostmi uvnitř podniku a činnostmi, které byly vytvořeny operacemi na daném trhu. Rozsah se vyskytuje ve čtyřech dimenzích, jde konkrétně o rozsah: 1. segmentový (rozmanitý druh jak vyráběných výrobků, tak spotřebitelů) 2. vertikální (rozpoložení činností uvnitř podniku a činností nezávislé firmy) 3. geografický (vytyčení území, na kterém podnik konkuruje)


23

4. odvětvový (vyjasnění příbuzných odvětví, kterým podnik čelí) (Porter, 1993, s. 77) Podnik se může za každou cenu snažit přemoct konkurenci a získat tuto konkurenční výhodu, což je podle Vodáčka a Vodáčkové (2004, s. 57) jeden ze způsobů vyrovnání se s danou konkurencí, nebo s konkurencí může žít v míru či s ní spolupracovat. Každá z jednotlivých variant má své klady a zápory. Ve většině případů se však pod pojmem konkurence představí rivalita mezi podnikatelskými subjekty a konkurenti jsou pokládáni spíše za nemilé protivníky. Tichá a Hron (2002, s. 80) ve své společně psané knize věnují opodstatněnou pozornost konkurenčním silám, jejichž významnou složku tvoří faktory ekonomické a technické. Jaká bude situace na trhu, co se týče konkurence, se odvíjí od intenzity působení právě těchto konkurenčních sil (síla potencionálních substitutů, síla odběratelů, nových konkurentů a dodavatelů). Je třeba řádně vyhodnotit každou z nich, jelikož jejich dopad má vliv nejen na vznik jedinečného druhu konkurence, ale také předurčuje vývoj zisku podniků. Největší hrozbou pro daný subjekt na trhu je, když se všechny tyto síly spojí a dohromady na něj utvoří tlaky. Konkurenčním sílám by měl každý subjekt v odvětví umět, ať už méně či více odolávat. Pokud se na věc nahlédne v širokém slova smyslu, lze říct, že existují tři, určitým způsobem vzájemně propojené, strategie, které dávají vzniku ubránitelné pozici na trhu a napomáhají tak předčít své konkurenty. 1. prvenství v celkových nákladech  jde především o uvedení do provozu výkonného výrobního zařízení a o snižování nákladů 2. diferenciace  při této strategii se bere ohled zejména na odlišení se v nabízených produktech a službách, je potřeba přijít na něco, co bude vnímáno jako jedinečné 3. soustředění pozornosti  v tomto kontextu myšleno jako soustředění se na určitý segment odběratelů, výrobní řady nebo na konkrétní geografický trh, od předchozích dvou strategií se liší v tom, že není zaměřena na celkové odvětví, ale na jistý objekt (Porter, 1994, s. 35) Při provozování malého a střední podnikání v praxi, je velmi obtížné jasně určit, kdy a do jaké míry se jedná o spolupráci a kdy jde čistě o konkurenci. Ve skutečnosti je tomu tak, že podniky spolu na jedné straně vzájemně spolupracují a na straně druhé spolu soupeří, přičemž intenzita jednoho či druhého se v průběhu času mění. (Vodáček a Vodáčková, 2004, s. 68)

24

3.1.2


Podmínky poptávky

Na základě stavu domácí poptávky se tvoří znaky zvýhodňující určité organizace, hybným momentem jsou zejména zvyšující se požadavky domácích spotřebitelů na dodavatele. (Johson a Scholes, 2000, s. 93) Jedná se tedy o požadavky zákazníků na kvalitu výrobků a služeb. Převis nabídky nad poptávkou pak vede ke zlepšení úrovně daného odvětví. Naopak v případě převisu poptávky, je úroveň odvětví ovlivněna negativně, jelikož firmy nejsou tolik motivovány k jakémukoliv vylepšování. (Pošvář, Chládková, 2014, s. 45) Poptávka má sama o sobě velký vliv především na inovace a na to, jakým směrem se bude produkt vyvíjet. Poptávka je určená třemi základními charakteristikami:  mix (požadavků a potře zákazníka)  rozsah a tempo růstu  mechanismus přeměňující domácí preference na zahraniční trhy Podle Portera může daná oblast dosáhnout výhody v průmyslu, jen pokud bude domácí poptávka vydávat jasné a srozumitelné signály společnostem. Signály však musí rozpoznat dříve domácí dodavatelé jak dodavatelé zahraniční. (Salaj, 2010) Každý subjekt vstupuje na trh s jasně danou vizí a myšlenkou prodat maximální množství svých produktů, aby byl zisk co nejvyšší. Každý z nich chce mít významné postavení na trhu a postavení konkurence tak čím dál tím více oslabovat, v nejlepším případě konkurenci úplně odstranit. Pokud je poptávka po produktech vyšší než nabídka, tedy pokud je na trhu mnoho podniků vzájemně si konkurujících, jsou nuceni ke snižování cen. (Mikoláš, 2005, s. 66) Jaká bude poptávka po produktech, určují zákazníci. Jde o tak zvanou vyjednávací sílu kupujících. V podstatě je na nich, za kolik budou moct podniky prodávat. Silní kupující mají možnost rozhodnout, jaký procentuální podíl nechají konkurentům na daném trhu a jak budou ovlivňovat náklady či investice jednotlivých firem a to například tím, že si mohou dovolit požadovat kvalitnější a nákladnější servis. (Sedláčková a Buchta, 2006, s. 22) Zákazníci trh ovlivňují tlakem na cenu anebo kvalitu produktu. Výrazný vliv mají, pokud nakupují velké množství a jejich nákup je soustředěný. V tomto případě jejich sílu využijí zejména firmy, které mají vysoké fixní náklady, jelikož na nich záleží, jak využijí produkční kapacitu. Zákazník nelpí jen na jednom dodavateli, ale může si kdykoliv vybrat jiného, což má za následek zvyšování se konkurenceschopnosti odvětví. Cenově citlivý zákazník si vždy najde takového dodavatel, který bude všechny jeho požadavky splňovat více než ostatní. (Tichá a Hron, 2002, s. 82) Hill (2015, s. 54) vnímá slabou sílu zákazníků jako příležitost pro zvyšování cen a tímto i pro snížení nákladů. Snížení nákladů je možné také vzhledem ke snížení kvality produktu. Spáčil (2006, s. 21) poznamenává, že zákazníci si postupně prochází třemi cykly:


25

1. hledání 2. konzumace 3. hodnocení V první fázi se vytvoří potřeba a zákazník se snaží nalézt nejlepší způsob jejího ukojení. Podstatný význam má také to, jak je potřeba charakterizována. Zákazník si utvoří seznam dostupných dodavatelů a z nich vybírá. Velkou roli zde hrají jeho zkušenosti a z menší části také marketing. Ve fázi druhé je zákazník podvědomě nucen k opakovanému nákupu. Nejde tolik o marketing jak o přímé nástroje péče. V poslední fázi zákazník porovnává své zkušenosti s očekáváním a celé se to napojuje zpět na fázi první. Košturiak (2008, s. 5, 77) říká: „Zákazníkem je ten, kdo má potřebu a zdroje. Je partnerem podnikání, ale nemůže být naším pánem. Měl by být našim rovnocenným partnerem.“ Poukazuje na to, že trhem již není celá masa zákazníků, ale zákazník s jeho individuálními potřebami a zdroji, který si prosazuje své pravomoci a touží po nových zážitcích. Pro důkladnou analýzu zákazníka je potřeba jej identifikovat a určit činitele, které mají vliv na jeho rozhodování o nákupu. Dále je potřeba se zaměřit na demografické znaky, jelikož utvářejí změny v jednotlivých kategoriích kupujících a na faktory geografické. Zákazníkům je potřeba věnovat dostatečnou pozornost, aby se eliminovaly možnosti jejich ztráty, jelikož ztráta zákazníka stojí mnohdy více než jeho udržování. (Keřkovský a Vykypěl, 2004, s. 40) 3.1.3

Příbuzná a podpůrná odvětví

Jako příbuzná a podpůrná odvětví lze chápat odvětví, která s daným podnikem jistým způsobem buď spolupracují anebo podniku produkty dodávají. Pokud ovšem mají podpůrná odvětví nízkou kvalitu technologií a produktů celkově, brání tak odvětvím, které je používají pro své konečné produkty, se dále rozvíjet. (Pošvář, Chládková, 2014, s. 45) Tomek a Hofman (1999, s. 179) se domnívají, že výběr dodavatelů je velmi důležitý a je třeba rozlišovat dvě skupiny dodavatelů: 1. Velmi malí dodavatelé, pro které je důležitá i sebemenší zakázka. Do této skupiny spadají místní dodavatelé, kteří dbají na svou reputaci, ve většině případů jsou spolehliví, pružní a jedná se s nimi lépe než většími dodavateli. 2. Větší dodavatelé dodávající široký sortiment. Dokáží dodávat pohotově, ale očekávají větší iniciativu spíše od samotného zákazníka. Dále se rozlišují podle postoje k inovacím: 1. Konzervativní – stále tentýž sortiment po dobu několika let, jde jim hlavně o spolehlivost. 2. Inovační – snaží se o změny nejen výrobku, ale také technologie výroby. S tímto jsou však spojeny problémy jako menší stabilita a počáteční problémy ve vzájemných vztazích.

26


Od toho, jakého si zvolíme dodavatele, se budou odvíjet náklady a celková pružnost dodávek. Úkolem dodavatelů je utvořit takové podmínky, které budou stále udržitelné zejména při zlepšování produktivity a budou redukovat plýtvání. Dodavatel by se měl vybírat na základě dlouhodobé strategie, nikoliv krátkodobé. Při výběru dodavatele je vhodné dbát na dva kroky. Prvním krokem je vybrání jednoho až dvou dodavatelů, kteří zaručí hlavně vysokou jakost a spolehlivost dodávek, udržení přijatelné ceny, případně zapojení se do provozního procesu u zákazníka. Ve druhém kroku je třeba zamezit roztříštěnosti dodavatelů a opatřit si právě jednoho či dva hlavní, kteří se budou starat o pravidelné dodávky. Díky tomuto je pak firma schopna si vyjednat lepší podmínky. (Veber, 2009, s. 408) Ovšem pokud firma naváže spolupráci s dodavateli, není jediná, kdo se snaží vyjednávat. Dodavatelé usilují o totéž, jde o vyjednávací sílu dodavatelů. Ti ji mohou vyjadřovat případně navýšením stávající ceny či zhoršením kvality svých produktů. Jakou mají dodavatelé sílu je ovlivněno několika podmínkami:  Produkt je zcela odlišný od ostatních nebo by změna dodavatele přinesla velké náklady. Náklady se odvíjejí od vstupů, čím více jsou jedinečné a specifické, tím budou náklady vyšší.  Dodávané produkty nejsou nijak vázány na produkty z ostatních odvětví.  Je možné se vertikálně začlenit do odvětví, kterému dodávají. Ohrožují tak nynější podniky a oslabují jejich možnost vyjednávat.  Spotřebitelé v tomto odvětví nejsou jediným anebo tím nejdůležitějším odvětvím. (Tichá a Hron, 2002, s. 82) Velmi důležitým atributem jsou příbuzná a dodavatelská odvětví, která jsou mezinárodně konkurenceschopná a mají svou ústřednu v dané zemi a to z toho důvodu, že dodávají nákladově nejefektivnější vstupy. Vše je vyřízeno rychle, výkonně a mnohdy i přednostně. Dalším důvodem je, že umožňují jisté zvýhodnění v oboru inovačním a zdokonalovacím, jelikož zde existuje velmi úzká spolupráce a blízké pracovní vztahy. Díky malé vzdálenosti mezi dodavatelem a výrobcem, je pak komunikace a tok informací a případná výměna nápadů vedoucích k inovaci mnohem rychlejší. Podobné výhody přináší i konkurenční boj v příbuzných odvětvích. (Dedouchová, 2001, s. 194) 3.1.4

Faktorové podmínky

Faktory podmínky pomohou objasnit základ výhod na národní úrovni, které jsou dále rozvíjeny s cílem získat zvýhodňující faktory využitelné proti konkurenci. (Johson a Scholes, 2000, s. 93) Dle klasického předpokladu produkci určují základní statky jako práce, půda, přírodní zdroje a kapitál. Nedostačující množství alespoň jednoho z těchto statků vede k vytvoření tzv. hnacích faktorů, mezi které lze zařadit např. vzdělávání pracovní síly, komunikační systémy apod. Podpoření výtvoru takovýchto hnacích faktorů pak vede ke zvýšení konkurenceschopnosti národa. V odvětvích, ve kterých je potřeba znalostí, nepředstavují produkční faktory žádnou výhodu a jelikož se zna-


27

losti nedají dědit, je o to důležitější klást důraz na jejich vytvoření. (Pichanič, 2004, s. 22) Krom těchto faktorů vytvářejících se uvnitř každého odvětví je potřeba věnovat pozornost také faktorům působícím na dané odvětví z vnějšku, ovšem ještě před tím, než se odhadne dopad vnějšího prostředí, je důležité se zamyslet nad samotnou povahou prostředí. To může být mnohdy poněkud obtížné, jelikož jak píše Grant (2011, s. 122), je schopnost čelit neurčitosti, která se zvyšuje s množstvím dynamických podmínek, nemalým problémem managementu při strategickém řízení. Jedním ze způsobů, jak lze popsat vnější okolí podniku je analýza PEST. Pomocí ní je možno rozebrat jevy mnoha podob, které nejsou ovlivnitelné podnikem. Ten musí brát tato hlediska v potaz během plánování jednotlivých kroků. Pro daný podnik je žádoucí zjistit jeho současnou situaci, ze které vychází a na základě ní se pokusit o predikci stavu budoucího. PEST analýza se skládá ze čtyř skupin, přičemž každé písmeno značí počáteční písmeno jedné skupiny. P – faktory politické a legislativní E – ekonomické S – sociální a kulturní T – technologické V dnešní době je možno se setkat se zkratkou PESTEL, která popisuje faktory ekologické a legislativní zvlášť. Každý z těchto faktorů může být v různých podnicích jinak důležitý. (Sedláčková a Buchta, 2006, s. 16). Podle Blažkové (2007, s. 53) je rozbor prostředí velmi důležitý pro poznání okolí podniku a pro určení změn a trendů, které se v takovémto prostředí momentálně nachází a které podnik mohou ovlivňovat. Zanalyzováním okolí je pak podnik na změny připraven a může na ně pružně reagovat. Politicko-právní faktory stanovují řád činnostem podniků. Jde o instituce a zákony. Spadá sem zejména problematika vlády a její stabilita, byrokracie, regulace ekonomiky a změny v politickém prostředí. Ovšem je potřeba dodržovat také určité základní i specifické právní předpisy jako např. obchodní, pracovní, trestní a občanské právo či brát na vědomí regulaci cen a hospodářské soutěže, kontrolu znečišťování životního prostředí a různé investiční pobídky. (Dvořáček a Slunčík, 2012, s. 10) Právní omezení mohou významně ovlivňovat podniky především limitováním jejich možností při budování strategií. Příkladem jsou antitrustové zákony, díky kterým firmy nemají příležitost se pokusit o dominantní postavení či omezení při znečišťování ovzduší, kdy jsou firmy nuceny změnit své technologie apod. (Dedouchová, 2001, s. 28) Ekonomické faktory vycházejí z celkové ekonomické situace státu. Hledí se např. na fázi ekonomického cyklu, ceny a poptávku, vyspělost ekonomiky a její schopnost konkurovat. (Dvořáček a Slunčík, 2012, s. 12) Mallya (2007, s. 42) je toho názoru, že spoustu faktorů, jako je např. míra ekonomického růstu apod. se nesmí opomínat, obzvlášť proto, že působí na podnik zejména tím, že vyvolává příležitosti a zároveň hrozby, kterým podnik musí čelit.

28


Právě z toho důvodu je dle něj potřeba vědět jaká je inflace, jaký je trend nezaměstnanosti, jaká je cenová politika či jak vysoké je daňové zatížení. Dedouchová (2001, s. 26) uvádí několik příkladů, proč jsou zrovna tyto faktory důležité. Například, ekonomický růst napomáhá snadnějšímu zdolání konkurenčního náporu díky zvýšené spotřebě. Naopak ekonomický pokles vedoucí ke snížení spotřeby konkurenční nátlak zvyšuje, většinou pak dochází k tzv. cenovým válkám. Úroková míra je podstatná zejména kvůli financování rozvoje podniku. Pokud úroková míra roste, je pro firmu rizikem, tak stejně pokud roste míra inflace. Pro inflaci je typické, že nikdy nikdo s jistotou nedokáže říct její budoucí vývoj a kvůli této nejistotě se mnoho podniků bojí jakékoliv investice, což jej potom omezuje při vykonávání určitých aktivit. Mezi sociálně-kulturní faktory patří především historické pozadí, systém hodnot, vzdělanost či příjem a také společnost a její struktura – věková, náboženská a pohlavní. To, jaká je ve společnosti atmosféra, jaké jsou postoje ke statkům, a mezi lidmi je totiž také poměrně důležité při analyzování. (Dvořáček a Slunčík, 2012, s. 13) Jako nejhlavnější údaj, který ovlivňuje celou společnost a tím tedy i prostředí, ve kterém se podnik nachází, považují Dvořáček se Slunčíkem (2012, s. 14) vzdělaní, protože je nezbytnou součástí kvalifikace a nejvíce podmiňuje následný rozvoj společnosti. Vzdělání přiděluje dvě funkce a to preventivní, kdy jedinec získá zaměstnání, zajistí svou existenci, může plnit další role ve vztahu ke svým zájmům a rozvíjet sám sebe, a funkci nápravnou, kdy je potřebné zajistit nápravu vzniklých problémů. Technicko-technologické faktory představují různé technologické změny a inovace, jedná se hlavně o využití vědy a techniky jako takové, nejrůznější informační a komunikační technologie, metody řízení a výrobu. (Dvořáček a Slunčík, 2012, s. 14) Tato oblast je pro firmu důležitá pokud nechce na trhu zaostávat a chce být schopná čelit konkurenci. Pro podnik je žádoucí, aby byl aktivní a uměl prokázat své inovační schopnosti v daném oboru. Přesná predikce technického vývoje, se může výrazně podílet při budování úspěchu podniku a jeho růstu. Spadá sem například celkový stav technologie, výzkum a vývoj, nové objevy a rychlost zastarávání. Ovšem podstatou je tyto faktory, které jej ovlivňují nejen odhalit a znát je, ale především umět rozpoznat, které z nich jsou pro daný podnik zásadní. (Sedláčková a Buchta, 2006, s. 18) Příkladem je elektrotechnický průmysl. Firmy, které provedly dostatečnou analýzu okolí, zhodnotily příležitosti a hrozby a předpokládaly, že nastanou efektivní změny, v tomto odvětví velmi profitovaly. Oproti tomu firmy, které tak neučinily a nečekaly takovýto rozvoj trhu, musely odvětví opustit. Jde o uvědomění si, že „nové technologie umožňují vyrábět novým způsobem současné výrobky“. (Dedouchová, 2001, s. 27) Tichá a Hron (2002, s. 73) uvádí několik výhod a nevýhod použití PEST analýzy.


29

Výhody:  soustředěnost na rozsáhlejší prostředí a jeho změny, které nemusí být na první pohled viditelné  zvažuje i ty faktory, které nejsou zpočátku plánované  napomáhá identifikaci faktorů působících na vývoj daného odvětví Nevýhody:  může se stát, že sestavení analýzy neinformuje o ničem novém a jen zabere čas, který mohl být věnován například jiným, efektivnějším analýzám Další metodou, která slouží k analýze jak globalizačních trendů, tak k analýze místních podmínek, je metoda 4C. Customers (zákazníci) – zaměření především na zákazníky a jejich požadavky na zvolení správného přístupu k nim, který může být buďto jednotný globální nebo diferencovaný lokální. Country (národní specifika) – projevují se ve formě celních bariér, ochranářské politiky, rozdílných standardů, různých kulturních norem atd. Costs (náklady) – náklady na výrobu a marketing ovlivňují výkony, mohou vytvářet nápor na standardizaci, úspory mohou přinést směnné kurzy či rozdíly v ceně pracovní síly. Competitors (konkurence) – jedná se především o globální konkurenci vytvářející tlak na regionální organizace, které však mohou vzdorovat globálním strategiím. (Košťan, Šuleř, 2002, s. 39)

3.2 3.2.1

Malé a střední podnikání Význam

Na definování malých a středních podniků (dále jen MSP) má mnoho autorů různý pohled. Jak říkají ve své knize Brodský a Stříteská (2007, str. 11), definice MSP není ucelená. Podniky lze rozlišovat buďto podle podmínek Evropské komise, podle zákona na podporu podnikání, statického pojetí anebo dle klasifikace České správy sociálního zabezpečení. Rydvalová (2002, str. 15) zase uvádí dvě hlediska, podle kterých lze MSP rozdělit a určit tak, o jaký podnik se jedná, jestli malý, střední či velký. Jsou to konkrétně hlediska kvantitativní a kvalitativní. Kvantitativní zachycuje data jako je například počet zaměstnanců, výše zisku, rychlost obratu a podobně. Za to hledisko kvalitativní popisuje spíše vlastnosti podniku. Patří sem personální struktura, produkce a technologie, vlastnictví podniku, systém řízení a mnoho dalších. Nejčastějším dělením, které je možno nalézt v mnoha odborných literaturách, je dělení uvedené v následující tabulce:

30


Tab. 3 Klasifikace podniků dle EU

Typ Počet zaměstnanců Obrat nebo celková bilance mikrofirma < 10 < 2 mil. Euro malá firma < 50 < 10 mil. Euro střední firma < 250 < 50 mil. Euro Zdroj: MÁCHAL a kol., 2015, str. 115

Malé a střední podniky tvoří v Evropě většinu všech podniků. V přepočtu na procenta je to více než 95 % a jejich přínosy se dají rozdělit na přínosy společenské a ekonomické. Společenským přínosem může být například to, že představují místní kapitál, jelikož ve většině případů nejsou vlastněné zahraničními subjekty. Vlastníci takových to firem se jejich vedením mnohem více učí zodpovědnosti, jelikož každá ztráta má na ně zásadní dopad. Malí a střední podnikatelé, mimo to, že ve svém regionu přispívají k zaměstnanosti, na rozdíl od velkých podnikatelů znají své okolí a okolí zná je, jsou k němu více otevření a oživují jej. Co se týče ekonomických přínosů, tak podstatnou roli hraje flexibilita MSP. Dokáží pružně reagovat na měnící se podmínky. O MSP se dá říci, že v podstatě jsou protipólem monopolů, které i přes jejich neustálé vytlačování, si svou pozici na trhu dokáží udržet a dále se rozvíjejí. Snaží se plnit individuální přání zákazníka, ovšem vzhledem k tomu, že u malých a středních firem jsou pořád nejrůznější drobné inovace a pokrývají také okrajové oblasti trhu, tak jak již bylo řečeno, malé a střední podniky umí ještě mnohem rychleji a lépe tato individuální přání zákazníků plnit. (Veber a Srpová, 2012, s. 21) Veber a Srpová (2012, s. 21) dále zmiňují koncepci LEAN, tak zvanou štíhlou výrobu. MSP jsou méně náročné své provozování, ať už jde o energii, suroviny či administrativu. V knize psané Bednářovou a Škodovou Parmovou (2010, s. 33), je možno zjistit, že kromě rozdělení MSP podle EU, jak je tomu v tabulce výše, je zde rozepsáno i třídění dle Českého statistického úřadu podle počtu zaměstnanců, které uvádí, že malý podnik je ten, který má méně jak 20 zaměstnanců, za střední podnik je označován podnik, který zaměstnává do 100 zaměstnanců a velký podnik má 100 a více zaměstnanců. Další způsob, jak určit typ podniku je dle konvence OECD (The organisation for economic Co-operation and Development), kdy se podniky rozdělují na mikropodniky (1 - 4 zaměstnanci), velmi malé podniky (5 - 19 zaměstnanců), malé podniky (20 – 99 zaměstnanců) a podniky střední (100 – 500 zaměstnanců). (Bednářová, Škodová-Parmová, 2010, s. 33) Malé a střední podniky jsou významné zejména pro rozvoj národního hospodářství a pro přijímání nových zaměstnanců uvolňovaných z velkých podniků. Může se stát, že zaměstnanci, resp. jejich velký počet, bude pro velkou firmu nepotřebný. Jejich propuštěním však mohou dát potenciál založení vlastního podniku tímto propuštěným zaměstnancem. MSP využívají v podstatě každé příležitosti


31

a účastní se i méně ziskových aktivit, od kterých dávají velké firmy ruce pryč. Tím přispívají ke stabilizaci ekonomického systému. Po zhodnocení postavení malých a středních podniků v ČR, vyšlo jasně najevo, že zde zaujímají významný podíl. Konkrétní údaje jsou uvedeny v následující tabulce. Je možno vidět, že velké podniky zde netvoří ani jedno procento trhu a nepředpokládá se, že by se to mělo v následujících letech razantně změnit. Tab. 4

Procentuální zastoupení MSP v ČR

Počet aktivních subjektů 2007 Průmysl Stavebnictví Obchod Pohostinství Doprava Peněžnictví Služby Zemědělství Celkem

právnické osoby

fyzické osoby

celkem MSP

29 455 20 019 45 043 5 669 6 283 968 68 599 4 486 180 522

124 703 112 137 168 988 41 736 37 421 16 983 276 031 40 661 818 660

154 158 1132 156 214 031 43 704 43 704 17 951 344 630 45 147 999 182

Podíl počtu MSP na celkovém počtu podniků v ČR (v %) 99,37 99,94 99,93 99,95 99,76 99,83 99,92 99,91 99,83

Zdroj: Veber a Srpová, 2012, s. 20

To, že díky MSP je udržována ekonomická rovnováha, jelikož jsou protikladem monopolů a jsou schopny lépe vyhovět potřebám zákazníků a to, že se rychle přizpůsobí tržnímu prostředí, jelikož malé a střední podniky nemají žádný rozsáhlý investiční majetek, který by se v případě potřeby musel přebudovat jako ve velkých podnicích, už tady bylo zmíněno. Ovšem je důležité zmínit ještě další význam těchto malých a středních podniků jako například, to, že jsou zdrojem inovací. Pokud by se zapátralo kousek do historie, zjistilo by se, že už tehdy nejrůznější vynálezy byly z 60 % dílem právě těchto malých a středních firem popřípadě nezávislých vynálezců. (Brodský a Stříteská, 2007, s. 19) Důvodem je, že je tady méně částí, které by bylo potřeba organizovat a rozsáhlejší možnosti pro osobní nápady. Pokud člověk neinovuje, jeho šance uplatnit se na trhu, je čím dál tím menší. Dalším důvodem je to, že malá firma je daným problémem/ inovací více zaujata a její vyvinuté úsilí do toho vložené, je mnohem větší. (Synek, 1999, s. 363) 3.2.2

Výhody a nevýhody

Bednářová a Parmová Škodová (2010, s. 34) rozdělily výhody a nevýhody do několika oblastí.

32

Tab. 5


Výhody a nevýhody jednotlivých oblastí

Oblast Management Financování

Organizace Marketing

Výhody vlastník má k podniku osobní vztah většinou jde o rodinné podniky málo složek k organizování, krátká informační cesta možnost pružně reagovat na přání zákazníků

Výroba

rychlejší realizace

Personalistika

přátelský kolektiv, praktické znalosti

Nevýhody nedostatečné informace a kontrola omezený přístup ke kapitálovému trhu, z toho vyplývá, že i finance podniku jsou velmi omezené nejednotná konkurence nedostatečná modernizace nedostačující teoretické znalosti, nevyužití interního a externího vzdělávání

Zdroj: Bednářová a Parmová Škodová, 2010, s. 34

Dle Rydvalové (2002, s. 17) mezi další výhody malých a středních podniků, patří to, že mzdové náklady jsou poměrně nízké a přitom jsou zde o něco kvalifikovanější zaměstnanci než ve firmách velkých (jsou více specializovaní). Největší nevýhody spatřuje v oblasti výroby a marketingu. Výroba není členitá, je omezena kapitálovými zdroji a nástrojů určených k propagaci výrobků je nedostatek. K tomu, že nevýhody jsou zejména ve výrobě a marketingu se přiklání i Synek (1999, s. 365). Malým podnikům se tolik nevyplácí objednávat zboží, tak jako velkým firmám, jelikož množství zboží a materiálů není tak velké a nemají nárok na množstevní slevy. V marketingové oblasti je pro MSP těžší udělat dobrou reklamu k získání svých potenciálních zákazníků vzhledem k jejich omezenému rozpočtu. Hlavním rizikem shledává závislost malých podniků na co nejlepším výběru lidí. Vlastník malého podniku si nemůže dovolit zaměstnávat neschopné lidi, hledá zodpovědné a loajální pracovníky s vysokým pracovním nasazením. Proto je mnohdy výběr poměrně obtížný. Veber a Srpová (2012, s. 22) uvádí ještě další nevýhody. První z nich je to, že MSP mají slabší postavení ve veřejných soutěžích o státní správy. Druhou je, že vzhledem k jejich omezeným financím si nemůžou dovolit žádné vědce či manažery vyšší úrovně a nemají se jak dál rozvíjet. Je sice pravdou, že malé podniky inovují, ovšem jsou to inovace velice drobné a ne na tolik významné. Neumí totiž maximálně zachycovat informace z okolí a hlavně nedokáží používat již dosažených dovedností a znalostí. Malé a střední podniky jsou také hodně ohroženy velkými fir-


33

mami, které využívají tzv. dumpingových cen. Znamená to, že se při svém nástupu rozhodnou prodělat, nasadí ceny pod výrobními náklady, tímto zruší konkurenci (v tomto případě malý podnik, který si nemůže dovolit prodávat pod výrobní cenou) a poté nasadí již vyšší cenu. Jako poslední nevýhodu MSP vidí Veber se Srpovou v tom, že pokud nastanou různá právní omezení, malý či střední podnik je překoná o něco hůř a následky budou znatelnější jak u podniku velkého. 3.2.3

Překážky a bariéry

Na bariéry podnikání je možno pohlížet z více úhlů. Lze říct, že existují bariéry lidské, právní, ekonomické, sociologické a dále podnikatelská infrastruktura. Pojmem „lidské“ bariéry se myslí to, že lidé mají strach vůbec začít podnikat. Bojí se, že nemají dostatečné znalosti potřebné k podnikání a nechtějí v tomto ohledu podstupovat žádné riziko. Právní bariéry vytváří zejména stát, jde o nejrůznější zákony, ekologické podmínky nebo se může jednat také o požadavky na ochranu spotřebitele apod. Omezení jako daňová celní či cenová, pak spadají pod bariéry ekonomické. Pod sociologickou bariérou je chápáno například negativně ovlivněné myšlení lidí vůči podnikatelům, které může být způsobeno médii. Posledním zmiňovaným aspektem je podnikatelská infrastruktura, zde spadají různé finanční instituce (banky, pojišťovny), poradenské a vzdělávací instituce, veřejná správa a další. (Brodský a Stříteská, 2007, s. 10) Ovšem za obecné překážky podnikání se považují především nedostatečné finanční prostředky, které jsou podle Bednářové a Parmové Škodové (2010, s. 49) „největším problémem a brzdou MSP“ a psychologické překážky, jelikož mnoho z nás upřednostňuje finanční jistotu a zajištění a obává se neúspěchu, kterému následně nechce čelit. Ohrožení podnikání je celá řada. Může jít o rivalitu mezi konkurencí, která se může zaměřit na jednu či více stránek a je viditelná zejména u podniků sobě podobných, nebo o tzv. silné kupující, kteří kladou na firmy stále vyšší požadavky ve formě zákaznických výhod. Další hrozbou může být neúčast zákazníků, což je důsledek toho, že výrobek již není ničím zajímavý, nikdo jej nechce a nepotřebuje. Mnohdy jsou výstrahou i dodavatelé. Tato situace nastává tehdy, když je jich na trhu málo a mohou si diktovat podmínky.

3.3

Minipivovary

Tak jako existuje rozdělení podniků podle velikosti, tak konkrétně i pivovary mají svá specifika, na základě kterých se dá usoudit, o jaký typ pivovaru jde, a to: 1. homebrewer – 10 litrů/ 1 várka 2. minipivovar – do 10 000 hl/ rok 3. restaurační pivovar – do 200 000 hl/ rok 4. regionální pivovar- do 500 000 hl/ rok 5. průmyslový pivovar – nad 500 000 hl/ rok (Verhoef, 2003, s. 10)

34


Klasickým pivovarům ze všeho nejdříve předchází tzv. homebrewer, což je označení pro domácí vaření piva, kdy si amatérský sládek vaří pivo v hrncích nebo jiných malých zařízeních jen pro vlastní potřebu. Pivo neprodává a nijak se jej nesnaží propagovat. Další skupinou jsou minipivovary, ty se vyskytují na pomezí koníčku a obchodní výroby. V současnosti mají v České republice silné postavení a jejich počet neustále narůstá. Zákazníky si získávají zejména jedinečnou chutí piva a to i přesto, že jejich cena je o něco vyšší jak cena piva z velkopivovarů. Majitelé minipivovarů se soustředí na kvalitu piva a nebojí se experimentovat. Obvykle založení minipivovaru předchází založení pivnice, kterou postupem času zásobuje svým pivem. Pokud je varna neoddělitelnou součástí restaurace, jedná se o restaurační pivovar. Jeho strategií je nalákat své zákazníky skrze jejich zvědavost. Vaření piva totiž mohou sledovat zblízka na vlastní oči. Čerstvost piva je v tomto případě zaručena. Většinou zásobují pivem danou restauraci, případně více okolních restaurací. Restaurační pivovar často bývá považován za druh minipivovaru. (Verhoef, 2003, s. 11) Kdy se jedná o regionální pivovar a kdy o velkopivovar je poměrně obtížné určit. Musí se brát v potaz velikost země a struktura trhu. V minulosti se regionální pivovary podílely na celkové produkci piva. V mnoha případech dochází k pohlcení regionálního pivovaru velkým podnikem za účelem zachování značky a charakteru piva. Průmyslové pivovary neboli velkopivovary, jejichž rozkvět byl již v dobách průmyslové revoluce, jsou typické automatizovanou výrobou. Dnes se svou nabídku snaží ozvláštnit ovocnými pivy a různými pivními speciály, ovšem v těch jim konkurují zejména minipivovary, které se na speciální a exkluzivní chuť piva většinou specializují. Výhodou velkopivovarů je však možnost větší propagace a reklamy z důvodu větších finančních prostředků. Minipivovary spoléhají spíše na doporučení. (Krátký, 2013, s. 19; Pojmanová, 2007, s. 30) Nejstaršími minipivovary byly tzv. právovárečné domy, což byly domy, které měly udělenou výsadu vaření piva. Minipivovary vznikaly již v 15. století, přičemž první zmínka o pivu sahá až do 11. století, ovšem v České republice byl zprovozněn první minipivovar až v roce 1991. Založení první pivovarská školy se uskutečnilo v Brně sládkem Františkem Ondřejem Poupětem na přelomu 18. a 19. století. V 19. století patřilo české pivovarnictví mezi vedoucí hnací sílu v celém světě. K růstu pivovarů a minipivovarů došlo až po obou světových válkách a komunistickému režimu. (Čápková, Janík, Potěšil, 1999, s. 3)

Výsledky

35

4 Výsledky 4.1

Firemní strategie, struktura a konkurence

V první části Porterova diamantu bude probírána současná strategie odvětvového prostředí pivovarnictví, jeho struktura a stupeň konkurence. 4.1.1

Strategie pivovarů

Podstatnou částí při vstupu na zahraniční trh je rozhodnutí o správné formě vstupu. Je potřeba zohlednit např. investiční náročnost vstupu, budoucí vývoj daného trhu či hrozby, které můžou nastat. Každá firma musí investovat jak čas, tak i peníze do mezinárodního marketingu, který při tomto hraje velmi důležitou roli. Aby jakákoliv společnost mohla být úspěšná, musí ať už na místním či cizím trhu vždy provést výzkum oblasti, zjistit si nabídku produktů a poptávku po nich, jaké budou potřebné distribuční cesty a komunikace. Jedná se tedy o formu vývozních operací a příkladem využití této formy je pivovar známý jako Budějovický Budvar, který v současnosti vyváží polovinu své produkce již do více jak 65 zemí na světě. Výhodu má díky svým dceřiným společnostem, které jsou při vývozu využívány. Jinou formu při pronikání na trh a to nenáročnou na kapitálové investice, kam spadá licence, franchising a jiné druhy spolupráce s již existující firmou používá Pilsner Urquell. Pilsner Urquell působí na českém trhu v odvětví pivovarnictví a licenčně vaří pivo na území Ruska. (Krásová, 2014) Odlišnou variantu vstupu zvolila např. čínská společnost CR Snow, vytvořená dohodou mezi firmou SABMiller a China Resorces Enterprises. Tato firma si vybrala vstup formou kapitálových vstupů. Ty jsou pro velké společnosti typické. Jde především o investice – nákupy cenných papírů, vnitrofiremní půjčku nebo reinvestovaný zisk za pomocí fúze, akvizice nebo aliance. Sem je možno. (Machková, 2015, s. 83) Pivovarnictví má v České republice dlouholetou tradici, Česko je v zahraničí považováno za pivní národ, což mimo jiné podporuje i turismus. Výrobou piva se v České republice zabývá hned několik pivovarů. Ty lze rozdělit podle jistých kritérií na různé druhy, přičemž každý z těchto pivovarů má svou určitou strategii týkající se ať už technologie výroby piva či samotného prodeje piva. Nejčastěji jsou pivovary rozdělovány podle velikosti. Od velikosti pivovaru se odvíjí také jeho firemní strategie. Je zřejmé, že minipivovar bude mít poněkud odlišnou strategii při pronikání na trh jak velkopivovar. Ze strategického hlediska je nutné poznačit, že České pivo je chráněno zeměpisným označením „České pivo“ zapsané Evropskou komisí, konkrétně nařízením č. 1014/2008 z roku 2008. Cílem je ochrana kvality piva, jeho výrobní technologie (a tím zamezení vzniku napodobenin), zaručení původu a zachování tak jeho dobrého jména. (Nařízení komise, 2008) Minipivovary na místním trhu proráží zejména díky své strategii, kterou je v tomto případě velmi vysoká kvalita piva, čerstvost a hlavně originalita. Cenu si

36

Výsledky

minipivovary udržují v přiměřené výši a produkty jsou tak obyčejným lidem střední vrstvy běžně dostupné. Ceny nemohou být příliš nízké skrze vstupní náklady na produkci. Pokud by měli cenu snížit, musely by se snížit i tyto vstupní náklady. Jejich minimalizace je však náročná. Proto se přízeň zákazníků snaží získat ne na nízkou cenu, ale právě díky své odlišnosti od ostatních. Následkem ne příliš vysoké ceny je také nemožnost velké propagace. Funguje zde zejména princip ústního doporučení, které je však známé, jako nejúčinnější forma propagace. Navíc je diskutabilní, zda jsou si minipivovary navzájem konkurencí, jelikož každý z nich působí na svém místě a má své zákazníky. Otázkou se spíše stává, zda jsou minipivovary jako celek konkurenty pro průmyslové pivovary, jejichž počet nyní není ani sedminou celkového počtu minipivovarů. Minipivovary oproti velkým pivovarům mají tu výhodu, že dokáží mnohem pružněji reagovat na požadavky místních zákazníků, čímž také mohou odpadnout velké investice do reklamy. To, jak minipivovary komunikují se svou cílovou skupinou je jedním z klíčových momentů. Způsoby jejich komunikace jsou znázorněny v grafu níže.

Způsob komunikace minipivovarů 8

6

4

Internetové stránky

13

54

Vlastní tištěné materiály Sociální sítě

14 Tištěné materiály s jinými subjekty Tištěné materiály s jinými subjekty Výstavy a veletrhy s jinými subjekty

34 35

Výstavy nezávislé

Obr. 5 Způsob komunikace minipivovarů Zdroj: Vacl, 2014

Při tomto výzkumu, který provedl Josef Vacl (2014) pro odborný časopis Kvasný průmysl, bylo celkem 60 dotazovaných. Z nich elektronické nástroje požívá 54 subjektů, tedy 90 procent, a dalších 34 minipivovarů (57 %)využívá ke komunikaci sociální sítě, jako je facebook, twitter a jiné. Pořád oblíbené jsou však i tradiční formy reklamy jako nejrůznější tištěné materiály. Celkem 35 subjektů, tedy více než 58 % používá tyto materiály tištěné i v jiném jazyce. Jen minipivovarů, tedy necelá čtvrtina z nich, si materiály neobstarává sama, ale spolupracuje s jinými

Výsledky

37

subjekty. Příkladem mohou být obce, cestovní kanceláře, CzechTourismus atd. Téměř stejný počet minipivovarů ke komunikaci využívá nástroje Public Relations. Nejméně populární jsou výstavy a veletrhy, kterých se zúčastňuje individuálně jen kolem deseti procent minipivovarů. Inzerce zde zkoumána nebyla, jelikož vzhledem k finanční náročnosti není příliš mezi minipivovary rozšířena. Dalším velkým plusem pro minipivovary je, že organizační struktura je velmi jednoduchá a náklady na stáčení piva či jeho distribuci jsou zanedbatelné. Celkově je tento trh velice rozmanitý, což je základ jejich úspěchu. Minipivovary lákají zákazníky zejména na tradiční výrobu, která se od velkovýroby již poněkud liší a na čerstvost piva. Pro vznik minipivovarů je prospěšná oligopolní struktura, která však u velkopivovarů má jiný efekt a naopak jim nesvědčí. (Maier a Fabiánová, 2011) Mezi nevýhody patří to, že i přes jejich přílišný počet, je jejich tržní podíl malý, což souvisí s mnohem nižší ziskovostí a tím i případná nemožnost nakoupení potřebného lepšího vybavení. Dalším problémem může být nižší orientace sládků v legislativě. (Maier a Fabiánová, 2011) 4.1.2

Struktura pivovarů

Počet pivovarů se během let neustále měnil. Po druhé světové válce jich bylo v České republice více než 260, ovšem po revoluci jich zůstalo stěží 100. Poté však české pivovarnictví opět rostlo, přišlo období vzniku celé řady malých pivovarů a pivovarnictví se tak stalo zase trendem. Čeští sládci přišli na trh s několika novými druhy piv a podařilo se jim o sobě zvýšit povědomí i v jiných zemích. I přes skutečnost, že v letech 2009 a 2010 nastal propad trhu, který byl ovlivněn světovou krizí a také zvýšením spotřební daně, můžeme dnes srovnávat současný rok 2016 s rokem 1945, kdy počet pivovarů v České republice (roku 1945 v Československu) stoupl na rekordních 344. (Vokáč, 2013)

38

Výsledky

Vývoj počtu pivovarů 1991-2016 v ČR 400 344

Počet pivovarů

350 300 250 200 150 100

110 71

65

54

53

1991

1996

2001

2006

50 0 2011

2016

rok Počet pivovarů Obr. 6 Vývoj počtu pivovarů v ČR Zdroj: Palan, 2012; Materna, 2016

Při rozdělení pivovarů na dvě hlavní velikostní skupiny je z celkového počtu 344 jen 44 průmyslových pivovarů a rovných 300 minipivovarů. 4.1.3

Konkurence mezi pivovary v ČR

I přes velký počet minipivovarů, které loni uvařili o 30 procent více než roku 2013 a jejich podíl stále roste, tvoří jen 1,2 procenta trhu. Díky této skutečnosti je tak konkurence mezi pivovary a minipivovary zatím téměř nulová. Zásluhu na tom má mimo jiné nynější trend stále častějšího nákupu piva v obchodech, kde se pochopitelně objevují jen větší známější značky. (Janouš, 2015)

Výsledky

39

Prodej piva v hospodách/obchodech v % 70

procenta prodeje

60 50 50 50

49 51

52

48

59

57

53 47

49 51

49 51

52

48

52

59

48 43

41

41

2012

2013

2014

40 30 20

10 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

rok Obchody

Hospody

Obr. 7 Prodej piva v hospodách/obchodech Zdroj: Janouš, 2015

Nákup lahvových piv se stále zvyšuje i přes to, že jeho cena v průběhu let roste. Pořád je však lahvové pivo mnohem levnější jak pivo točené.

Vývoj cen lahvového piva v ČR v Kč 12

Cena v Kč

10

8

7,62

8,28 8,55 8,41

8,98

10,56 9,87 10,12

10,71

6 ceny lahvového piva v Kč

4 2 0 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 2014 2015 rok

Obr. 8 Vývoj cen lahvového piva Zdroj: Český statistický úřad, 2015

Jelikož se tento trend odrazil zejména na větších pivovarech dodávajících jak do restaurací, tak do supermarketů, přišel konkrétně Gambrinus s úplně novou strategií, pomocí které zvýšil svou konkurenceschopnost. Zcela oddělil produkci pro

40

Výsledky

obchody a pro hospody – zákazník si nebude moct koupit stejný druh piva na obou místech. Staropramen se od konkurence odlišil tím, že spolu se společností O2 hospodám a barům nabídnul takzvané Sportovní kino, na kterém návštěvníci mohli sledovat několik prestižních domácích i zahraničních sportovních soutěží. Pokud se provozovatel rozhodne si Sportovní kino pořídit, firma mu za smluvený odběr piva nabídne slevu. (Janouš, 2015) Jeden ze způsobů, jak odstranit konkurenci, je její odkoupení. Takto učinil např. Heineken, pod kterého nyní spadá mnoho dalších značek, a to Krušovice, Starobrno, Březňák, Desperrados, Dačický, Zlatopramen, Hostan, Louny, Strongbow, stejnojmenný Heineken a Zlatý Bažant. Heineken Česká republika obsadil třetí nejvýznamnější postavení na domácím trhu s pivem, hned za Plzeňským Prazdrojem a Staropramenem. V exportu se řadí mezi nejdůležitější vývozce. (Heineken Česká republika, 2016) Dalším příkladem takového odkoupení je Plzeňský Prazdroj, mezi jehož produkty nyní patří Velkopopovický Kozel, Gambrinus, Radegast, Birell, Master, Frisco a Fénix či Primus a Klasik. Mezi hlavní konkurenty Heinekenu a Plzeňského Prazdroje patří Staropramen, pod něj spadají značky jako Staropramen, Braník, Ostravar, Stella Artois, Sladkova limonáda, Carling, Corona Extra, Hoegaarden, Leffe, Velvet, Sládkův Měšťan a Vratislav. (Plzeňský Prazdroj, 2016; Barvík, 2014) Pro srovnání těchto tří hlavních společností působících na českém trhu je zde uveden následující graf znázorňující jejich roční produkci piva.

Roční produkce piva v roce 2014 8000000

7654745

7000000 6000000

Plzeňský Prazdroj

Hektolitry

5000000

Staropramen Heineken

4000000 3086873 3000000

2199303

2000000 1000000 0 rok 2014 Obr. 9 Produkce piva roku 2014 Zdroj: Horáček, 2015

Výsledky

41

Ke konci roku 2015 však byla uzavřena dohoda mezi největším pivovarem světa Anheuser-Busch InBev a jeho rivalem SABMiller, pod který spadá i tuzemské pivo Plzeňský Prazdroj, o jeho koupi. Anheuser-Busch InBev se tak na čtvrtý pokus podaří dostat na český pivní trh. Do Česka se snaží proniknout už dlouho, snažil se např. ovládnout Budějovický Budvar, avšak neúspěšně. K českým pivním značkám, se tak nakonec dostane oklikou - koupí současného majitele Plzeňského Prazdroje. Neočekává se ale, že by to český trh mělo nějak ovlivnit či narušit. (Horáček, 2011) Plzeňský Prazdroj začal vidět konkurenci také v rostoucích minipivovarech a přestal jim dodávat kvasnice, jak tomu doposud bylo. Nechtěl tento trend nadále podporovat. Pro minipivovary jsou kvasnice kromě chmele a sladu základní surovinou pro vaření piva. Velké pivovary si je pěstují sami, ovšem pro ty menší je zařízení pro množení kvasinek příliš nákladné, v některých případech až ohrožují samotnou existenci minipivovarů. Na tuto událost ale rychle zareagoval pivovar Bernard, který jim kvasnice dodá. Uzavřel rámcovou smlouvu na dlouhodobé dodávky kvasnic a ječmenného sladu s Českomoravským svazem minipivovarů. (Horáček, 2011) Minipivovary nadále rostou a jejich růst přestane až tehdy, když vedle sebe bude tolik minipivovarů, že jejich pivo přestane být zajímavým. Další skutečností, která nahrává minipivovarům je, že návratnost investic se pohybuje okolo šesti až sedmi let, činí 15 % ročně, což se běžně při uložení peněz v bance nepodaří. Dalo by se říct, že určité nerovné tržní podmínky tvoří evropské dotace na vybudování minipivovarů, které jsou dávány zejména kvůli rozvoji regionů. K celkové konkurenceschopnosti na trhu pak přispívá i nižší zdanění. (Břešťan, 2015) S rostoucím trendem minipivovarů začal růst i trend takzvaných „minipivovarů na klíč“. Vzniklo mnoho firem zajišťujících sestavení minipivovarů podle zákazníkových představ. Ať už jde o dodání jednotlivých komponentů či obstarání různých legislativních povolení potřebných pro jeho provoz. Takovéto firmy jsou určeny především lidem, kteří se obávají nedostatečných financí či nedostatku trpělivosti a času. Při koupi minipivovaru na klíč tak člověk nemusí být zběhlý ani v marketingu ani v samotném vaření piva. Příklady firem a jejich služby jsou uvedeny v následující tabulce.

42

Tab. 6

Výsledky

Firmy vyrábějící minipivovary na klíč

Název firmy

Služby  finanční servis  legislativní servis  zajištění zodpovědné osoby  zajištění vaření piva jejich Mobilní minipivovary, s.r.o. sládkem  brand servis - vytvoření vlastní značky  vytvoření unikátní receptury  výroba komponentů dle vlastní nebo dodané dokumentace  projekce a inženýring  příprava receptur a výrobní dokumentace  odborná asistence při spuštění pivovaru  odborný dozor provozu pivoEBIA CZ, s.r.o. varu  odborné zaškolení a následné vzdělávání  asistence při výběru dodavatelů surovin nebo pomocných materiálů  pravidelné odborné servisní prohlídky  uvedení pivovaru do provozu  uvaření první várky piva  zaškolení personálu  dodání receptur PIVOVAR, s.r.o  dodání všech surovin  marketingové poradenství  školení sládkem  naučení vaření dvou druhů piv Zdroj: Czech mini breweries, 2012; EBIAcz, 2014; Pivovar naše pivo, 2015

4.2

Podmínky poptávky

Podmínky poptávky tvoří druhou část Porterova diamantu. Bude zkoumána velikost poptávky po českém pivu, potřeby místních zákazníků a jejich vliv na odvětví pivovarnictví.

Výsledky

4.2.1

43

Poptávka po pivu ve světě

Produkce v České republice stoupá zejména díky rostoucímu exportu, který se meziročně zvýšil o 8 %. Import naopak zaznamenal výrazný propad, a to až o 42 %. Tab. 7 Rozdíly v exportu a importu piva v ČR

Export (mil. hl) Import (tis. hl)

2014 2013 rozdíl 3,65 3,39 8% 291 499 -42 %

Zdroj: Český Svaz Pivovarů a Sladoven, 2015

Česká Republika v současnosti své pivo vyváží téměř po celém světě. Konkrétně do 25 států EU a do 75 států mimo EU. Nejvýznamnější exportní oblastí je Německo. Nejvýrazněji stoupl vývoz na Slovensko (o 22,8 %), dále do Polska (o 12,3 %) a Francie (o 17,8 %). Největší propad naopak zaznamenal export na Ukrajinu (37,3 %) a do Běloruska (29,2 %). Největší pokles dovozu byl zaznamenán z Polska, Maďarka a Slovenska. (Český Svaz Pivovarů a Sladoven, 2015) V příloze C je vyobrazeno množství piva vyváženého z ČR do zemí EU a třetích zemí. Lze si všimnout, že v rámci EU Česko exportuje nejvíce na Slovensko, konkrétně 1 107 726,55 hektolitrů ročně. Hned vzápětí stojí Německo s 922 514,96 hektolitry/rok a Polsko s množstvím 345 141,34 hl/rok. Co se týče vývozu do zemí mimo EU, první místo obsadilo Rusko s 151 184,37 hektolitry. Na druhém místě jsou Spojené státy americké (98 438,86 hl/rok) a na třetím je Korejská republika (76 849,96 hl/rok). (Celní správa České republiky, 2016) Významným trhem, do kterého lze investovat, je Asie, kde spotřeba poroste během let 2015-2020 v průměru o 3 %. Největší potenciál růstu spotřeby piva se jeví v Africe, kde se předpokládá mezi rokem 2015-2020 nárůst spotřeby až o 6 %, což je v silném kontrastu s vyspělými trhy jako jsou východní a západní Evropa a Severní Amerika, kde se očekává nárůst spotřeby již jen o 1 % a méně. Pozoruhodný růst v Africe bude způsoben převážně vzkvétáním hospodářských parametrů. Příkladem může být zvýšení tempa růstu HDP, rychle rostoucí urbanizace či rostoucí populace s pracovním věkem. (Canadean, 2015) Celkové tržby na globálním trhu s pivem roku 2013 byly zhruba 12400 bilionů, což představuje růst 2,7% mezi rokem 2009 a 2013. Výkonnost trhu se podle odhadů bude zrychlovat. Předpokládaný růst je 3,4 % za pětileté období 2013-2018. (Reportlinker, 2014)

44

Výsledky

Světový růst spotřeby piva 2015-2020 v % 6,00

procenta

5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00

Afrika

Asie

Austrálie východní Latinská střední, severní Evropa Amerika východní, Amerika severní Afrika

západní Evropa

jednotlivé kontinenty

Obr. 10 Růst spotřeby piva 2015-2020 v % Zdroj: Canadean, 2015

Spotřeba piva v jednotlivých zemích se nejlépe zhodnotí při porovnání spotřeby piva na obyvatele dané země. Statistiky o celkové spotřebě piva mohou být irelevantní, jelikož každá země má rozdílný počet obyvatel a bezprostředně neukazují nakolik intenzivní pití piva je. Nynější první místo ve spotřebě piva na obyvatele zaujímá již 22. rokem Česká republika, ačkoliv spotřeba na obyvatele se každoročně snižuje. Přehled o prvních deseti státech s nejvyšší spotřebou piva na obyvatele je zpracován v následující tabulce.

Výsledky

Tab. 8

45

Spotřeba piva v litrech na obyvatele ve světě

Pořadí 2014

Pořadí 2013

1

1

2 3 4 5 6 7 8 9 10

2 4 5 3 7 8 10 6 9

Země Česká republika Seychely Rakousko Německo Namibie Polsko Irsko Litva Belize Estonsko

Spotřeba piva l/ob. 2014

Srovnání s předch ozím rokem v %

Celková spotřeba piva (mil. hl)

142,6

-7,3

18,79

114,6 104,8 104,7 104,0 97,8 97,0 96,6 93,8 93,5

7,8 -1,7 4,4 -7,2 0,1 -0,5 10,7 -8,8 -5,0

0,11 8,94 84,41 2,50 37,76 4,54 2,82 0,33 1,23

Zdroj: Kirin holdings, 2015

Pro představu, jak moc se spotřeba piva v ČR v litrech na obyvatele během posledních několika let změnila či nezměnila, je zde znázorněn následující graf. Lze pozorovat, že největší pokles nastal kolem roku 2011, což je však následek krize. Další skutečností, kterou lze vyčíst je, že se celkově spotřeba snížila. Ovšem i přes celkové snížení, jak je psáno v odstavci výše, si Česká republika všechny tyto roky udržela prvenství ve spotřebě piva na obyvatele. Musí se počítat s tím, že údaje nebudou úplně přesné, poněvadž v těchto statistikách jsou zahrnuti i cizinci pijící pivo na území ČR. Např. roku 2012 bylo spočítáno, že cizinci v ČR vypijí dvě piva denně, kdežto na Čecha vychází denně jen třetinka. Jejich spotřeba tak činila okolo 4 % z celkové konzumace piva v ČR. Z více než 20 milionů turistů, tvořily více než 70 % národnosti, které se obvykle umisťují na předních příčkách zemí s nejvyšší spotřebou piva. (Český Svaz Pivovarů a Sladoven, 2013)

46

Výsledky

Spotřeba piva v ČR v litrech/ob. v průběhu let 170 165 160

litry

155 150 145 140 135 130 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

rok

spotřeba piva v l/ob Obr. 11 Spotřeba piva v ČR v litrech/ob. v průběhu let Zdroj: ČSÚ, 2015

4.2.2

Poptávka po pivu v ČR

Velikost poptávky výrazně ovlivňuje kvalitu produkce. Čím větší požadavky zákazníci mají, tím více jsou jednotlivé firmy tlačeny do inovací, soupeří mezi sebou a věnují produktu větší pozornost. To má potom za následek celkové zvýšení úrovně celého odvětví a jedinečnou rozmanitost trhu. V pivovarnictví se to projevilo zejména právě budováním minipivovarů, které se dostatečně odlišují od velkovýroby, neboli takzvané eurovýroby, kdy na výrobu piva byly zajeté postupy. Mnoho lidí se přestalo zajímat o klasické pivo, naopak se prohloubila zvědavost a začal se vyvíjet stále větší zájem o zcela nové nevšední druhy piv. V grafech níže je znázorněný procentuální rozdíl mezi muži a ženami pijící pivo a jeho vývoj během let. Podíl mužů a žen se z dlouhodobého hlediska nijak nápadně nemění. Obdobně jako minulá léta se procenta u mužů pohybují kolem 90 %, u žen to jsou hodnoty okolo 60 %. Konzumace piva ženami, která předminulé dva roky klesala, se minulý rok více neprohloubila, avšak ani nenarostla. Pivo tedy za rok 2014 a 2015 pilo stejné procento žen. U mužů bylo zaznamenáno celkové zvýšení spotřeby z 90 % na 91 %. S ohledem na delší časový horizont, byl zjištěn přírůstek konzumace piva mezi vysokoškolsky vzdělanými muži a ženami se vzděláním středoškolským a vysokoškolským a naopak úbytek konzumace piva nejstaršími občany. Jelikož jsou celkově výsledky každým rokem velmi podobné, lze mluvit o pivu jako nápoji velmi stabilním. Další graf poukazuje na to, že ačkoliv se během posledních pár let množství žen pijících pivo snížilo, tak množství piva konzumovaného týdně se o něco málo čím dál tím více zvyšuje. Od roku 2011 vypije žena o 0,5 l a muž o 0,6 l více. (Vinopal, 2015)

Výsledky

47

Podíly konzumentů piva mezi muži a ženami 100

93

93

60

60

90

91

89

91

89

88

88

91

63

60

90

91

56

56

90 80

procenta

70

60

53

60

57

54

50

54

50

Muži

40

Ženy

30 20 10 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

rok Obr. 12 Podíly konzumentů piva mezi muži a ženami Zdroj: Vinopal, 2015

počet půllitrových piv

Průměrné množství piva konzumovaného týdně muži a ženami (v půllitrech) 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

9,1

9,5 8,7

8,7

8,7

7,9

8,1

7,7

7,7

7,6

7,8

8,3

Muži 2,1

2,2

1,9

2,1

2,4

2,2

2,4

2

2,2

2,3

2,3

2,5

Ženy

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

rok Obr. 13 Průměrné množství piva konzumovaného týdně Zdroj: Vinopal, 2015

Při srovnání poptávky Čechů po místním pivu v roce 2013 a 2014, bylo zjištěno, že nejvíce vzrostl zájem o pivní mixy a speciální piva, konkrétní indexy jednotlivých druhů jsou uvedeny v tabulce. Spotřeba výčepního piva klesá již od roku 2006, od

48

Výsledky

tohoto roku také stále roste spotřeba ležáků a ostatních piv. Předpokládá se tak, že výčepní pivo se bude poptávat čím dál tím méně i následující roky. Tab. 9 Meziroční index spotřeby piva v ČR

Druh Index 14/13 Výčepní pivo 97 % Ležáky 102 % Nealkoholické pivo 101 % Speciální piva 113 % Pivní mix 115 % Zdroj: Český Svaz Pivovarů a Sladoven, 2015

Velká poptávka po místním pivu tak zvýšila výkonnost České republiky a nyní je její export piva do zahraničí velmi důležitým aspektem, který má významný vliv na českou ekonomiku. Na následujícím grafu je možno vidět celkovou produkci a spotřebu piva v ČR.

Výstav vs. spotřeba piva v ČR 25000

tis. hl.

20000

19877 17043

18098 16117

19216

18624

16484

16084

19205 16313

19648 16287

15000 10000 5000 0 2009

2010

2011

2012

2013

2014

rok Výstav piva celkem v tis. hl.

Spotřeba piva v ČR v tis. hl

Obr. 14 Výstav vs. spotřeba piva v ČR Zdroj: Český Svaz Pivovarů a Sladoven, 2016

Z grafu vyčíst, že domácí spotřeba se nezvyšuje, ba naopak lehce klesá. Produkce však dále stoupá. Vývoj trhu v České republice je spjat s celkovým vývojem světové ekonomiky. Vyspělé státy stagnují a k růstu dochází zejména v rozvojových zemích. Pro srovnání produkce piva ČR a ve světě, je v příloze A uvedena světová produkce piva v jednotlivých zemích. Produkce piva se zvyšovala od 90. let 20. století do roku 2008. Další rok na to trh poklesl, jelikož byl poznamenán světovou finanční krizí. V České republice se tento pokles projevil až roku 2010, poté, jak lze vyčíst

Výsledky

49

z grafu, produkce opět rostla. Z tabulky v příloze A vyplývá, že se produkce opět zvyšovala a ekonomika se postupně zotavovala i v ostatních státech. K růstu docházelo hlavně v Asii, Jižní Americe a Africe. Dle statistik mezi lety 2011-2014 zpracovaných společností Barth, obsadila Česká republika ve výrobě piva ve světě 22. místo. Největším světadílem vyrábějící pivo je Asie, která během těchto čtyř let vyprodukovala v průměru 699,625 mil. hl., následuje Amerika v průměru s 545,875 mil. hl. a Evropa s produkcí 537,1 mil. hl. (Slonek, 2014) Po roce 2010 v České republice výstav piva pomalu stoupá a v roce 2014 vzrostl o 2,3 %, tedy na 19,65 mil. hektolitrů. 4.2.3

Poptávka po pivu v minipivovarech

Odborný časopis Kvasný průmysl roku 2014 věnoval pozornost minipivovarům vzhledem k jejich stále většímu růstu a provedl průzkum zaměřený na jejich návštěvnost (Obr. 15). Spočítalo se, že 52 % návštěvníků tvoří místní hosté. Dále byl potvrzen trend, že stále přibývá ctitelů piva, kteří vyhledávají nové druhy a tak procentuální podíl návštěvníků z jiných míst na území ČR činil 26 %. Zbylých 21 % patří zahraničním hostům. Do součtu 100 % tak zbývá už jen jedno procento, které v tomto případě představuje jiný komentář, jelikož si personál zákazníka více nedokázal specifikovat. Pokud se bude hovořit o turisticky atraktivních destinacích, lze říct, že se zvýší jak procento turistů z ČR, tak i ze zahraničí na úkor lokálního hosta. (Vacl, 2014)

Národnosti cizích návštěvníků minipivovarů

Typ návštěvníků minipivovarů 1%

6

21%

3

8

29

52% 16 26%

Místní Ze zahraničí

25

Z jiných částí ČR Jiná odpověď

Obr. 15 Typ návštěvníků minipivovarů Zdroj: Vacl, 2014

Německo Polsko Slovensko

Rusko Rakousko VB, Itálie, USA

Obr. 16 Národnosti cizinců Zdroj: Vacl, 2014

Dále bylo dotázáno 60 minipivovarů, jaká národnost kromě Čechů poptává právě u nich jejich pivo (obr. 16). 29 z nich uvedlo, že nejvíce jich přichází z Německa. Další místo obsadili Rusové, kteří v posledních letech Českou Republiku obecně

50

Výsledky

stále vnímají víc a víc jako atraktivnější trh. Největší část ruských hostů tvoří ve 25 minipivovarech. Silnou pozici zaujímají také turisté z Polska. Hosté této národnosti mají největší zastoupení v 16 minipivovarech. S poměrně velkým odstupem následují Rakušané a jejich návštěva celkem 8 minipivovarů. Poněkud málo hostů minipivovarů pochází ze sousedního Slovenska, což je způsobeno zejména tím, že jsou spíše konzumenty vína a destilátů než piva. Nejvíce navštěvují jen 6 z 60 dotázaných minipivovarů. Na posledním místě jsou uváděni turisté z Velké Británie, Itálie, USA, Japonska i Skandinávie s konečným počtem 3. Závěrem lze konstatovat, že dominujícími hosty jsou naši sousedi – Německo a Polsko. Třetí místo patří Rusům. (Vacl, 2014) Na následujícím grafu je možno vidět procentuální zastoupení toho, co vše minipivovary nabízí.

Nabídka minipivovarů 4% 9%

Vedle piva a jídla nabízejí i exkurze 12%

Pouze pivo a gatronomie z vlastní produkce Vytvářejí pacgage programy

Zatím bez prohlídky, ale zvažují ji 75%

Obr. 17 Struktura nabídky minipivovarů Zdroj: Vacl, 2014

Bylo zjištěno, že nejvíce procent minipivovarů poskytuje kromě konzumace jídla a piva, také možnost si samotný minipivovar přijít prohlédnout. Exkurze s výkladem jsou stále populárnější, což mimo jiné napomáhá jednotlivým regionům při řešení problému ohledně krátkých pobytů turistů. Josef Vacl (2014) píšící pro odborný časopis Kvasný průmysl, se domnívá, že „zajímavá nabídka tak může nepochybně v budoucnosti ovlivnit i poptávku po ubytování a rozšířit nabídku o jiné možnosti, než stravování a konzumaci piva.“ Ovšem netýká se to jen minipivovarů, ale i pivovarů průmyslových, kde byl takovýto výzkum proveden o rok dříve a čísla byla velmi podobná.

Výsledky

4.2.4

51

Poptávka po pivu ve Znojmě

Dle zmíněných statistik byla spočítána velikost poptávky po pivě ve Znojmě. Znojmo je zde zmiňováno vzhledem k tomu, že součástí této práce je případová studie znojemského minipivovaru U Šneka. K výpočtu byl použit počet obyvatel Znojma, který je k 1.1.2015 33 761 a zjištěny podíly žen a mužů žijících ve Znojmě. Žije zde 47,3 % mužů a 52,7 % žen. Dále je zaznamenáno, že je v tomto městě konkrétně 52 hospod. V potaz bylo bráno také to, že pivo mohou pít jen dospělí, z celkového počtu obyvatel tak bylo spočítáno procento lidí, které tvoří jen nezletilí. Z dospělých jedinců pak byl vypočítán poměr lidí, kteří pivo pijí a těch, kteří jej nepijí. Opět vše v rozdělení na muže a ženy. Nakonec bylo ještě potřeba přepočítat konečný počet půllitrů s ohledem na správný poměr lahvových piv prodávaných v obchodech a piv točených prodávaných v hospodách (viz str. 39). Pro přehlednost jsou všechny potřebné údaje uvedeny v tabulce níže: Tab. 10 Údaje potřebné ke zjištění poptávky po pivu ve Znojmě

Údaj Hodnota (za rok 2014) Počet obyvatel celkem 33 761 z toho muži 15 997 z toho ženy 17 764 Počet obyvatel celkem v % 100 z toho muži 47,3 z toho ženy 52,7 Muži pijící pivo v % 91 Ženy pijící pivo v % 56 Počet nezletilých celkem 4 991 Počet nezletilých celkem v % 14,8 Počet zletilých celkem v % 85,2 Počet prodaných piv v hospodách v % 59 Počet prodaných piv v obchodech v % 41 Počet vypitých půllitrů týdně muži 7,8 Počet vypitých půllitrů týdně ženami 2,3 Počet hospod ve Znojmě 52 Zdroj: RIS Regionální informační systém, 2014; Janouš, 2015; Zeman, 2016

Pokud se v rozdělení na muže a ženy mezi sebou téměř všechny tyto hodnoty vynásobí, vyjde výsledek udávající, kolik piv týdně se ve Znojmě celkem prodá. 0,852 × 0,473 × 33 761 × 7,8 × 0,91 + 0,852 × 0,527 × 33 761 × 0,56 × 2,3 = 96 572,179 + 19 524,565 = 116 096,744 všech piv/týden Následným vynásobením 41 % se zjistí, kolik z tohoto celkového počtu prodaných půllitrových piv je vytočených v hospodách. Vyloučí se tak možnost koupě lahvového piva prodávaného v obchodech.

52

Výsledky

116 096,744 × 0,41 = 47 599,665 točených piv/týden Jelikož je statistika výše – počet vypitých půllitrů, uváděna v přepočtu na týden, je nutno tuto hodnotu vydělit sedmi. Tímto se získá údaj na den. 47 599,665 ÷ 7 = 6799,952 točených piv/den Poslední krok, který je potřeba udělat, je předchozí číslo vydělit 52. Po tomto kroku je již znám konečný výsledek. 6799,952 ÷ 52 =̇ 131 točených piv/den pro1 hospodu Dalo by se tedy říct, že průměrně je ve Znojmě denně vypito, resp. poptáváno 131 velkých piv v každé hospodě.

4.3

Podpůrná a příbuzná odvětví

Prozkoumat oblast podpůrných a příbuzných odvětví je velmi podstatná záležitost, protože právě tato odvětví mají velmi významný vliv při rozvoji celkové úrovně daného odvětví. V případě pivovarnictví lze hovořit o chmelařském a sladařském průmyslu, neboť chmel a slad jsou dvě ze tří základních surovin při výrobě piva. Třetí surovinou je voda. U pivovarnictví je velmi obtížné určit jen jedno odvětví, které by jej ovlivňovalo, ať už pozitivně či negativně. Výběr je velmi široký. Může jít například o restaurace. Pokud se zvýší počet restaurací, ve kterých se prodává pivo, je zřejmé, že to pivovarnictví podpoří. Taktéž například obecně růst výroby nápojů, pivní kosmetiky či pivních lázní. Pozornost bude věnována turismu jako odvětví mající pozitivní dopad a také vinařství jakožto odvětví naopak s negativním vlivem. 4.3.1

Chmelařství

Dříve než bude přiblížena situace v České republice na trhu s chmelem, je vhodné zmínit alespoň ve stručnosti něco k jeho vývoji. Po 1. světové válce bylo české chmelařství ve špatném stavu, ve dvacátých letech nastal největší rozmach ploch na našem území, ovšem poté nastala opět krize. Až do roku 2007, kdy Žatecký chmel získal chráněné označení původu pro chmel jako první v EU, byla situace na trhu neurčitá a stále kolísala. Po tomto roce se české chmelařství ubíralo dobrým směrem. Chmele byl přebytek, výnosy byly vysoké. To se ale změnilo roku 2012, kdy značnou plochu postihly holomrazy a roku 2013 povodně. Výhledy do budoucna jsou i přesto nadějné, očekává se mnoho výsadby chmele a velká poptávka po českém chmelu. (EAGRI, 2013) Jde tedy vidět, že chmelařství má bohatou historii a mnohdy je potřeba čelit složitým tržním situacím a přírodním podmínkám jako jsou například povodně nebo mrazy. Další vývoj má však slibný předpoklad. Český chmel je velmi specifický, dokazuje to mimo jiné i chráněné označení původu „Žatecký chmel“ (CHOP,

Výsledky

53

angl. PDO). Během posledních let čím dál tím více roste poptávka po jemně aromatickém chmelu. Produkci chmele obecně ohrožuje věková struktura porostů chmele. Bylo spočítáno, že necelých 24 % porostů je starých více jak 20 let a téměř 41 % porostů je ve věku 10 až 19 let. Dalším aspektem ohrožujícím produkci chmele jsou zastaralé technologie. Vzhledem k ojedinělosti sektoru se stroje nedají použít v jiném odvětví rostlinné výroby a požadavky na tyto stroje se tak stávají finančně náročnými. Od roku 2001 se sklizňová plocha chmelnic v ČR zvětšila zhruba o 430 ha, což je jedna z historicky nejvyšších výsadeb chmele. V roce 2014 to činilo oproti předešlému roku 2013 3,3 % nárůst, celkem tedy za rok 2014 bylo vysazeno 4 460 ha. Zvýšila se také výnosnost v přepočtu na 1 t/ha z 1,23 t/ha na 1,39 t/ha a to díky odstranění ploch, které byly zamokřené či s přestárlými porosty a tím pádem málo výnosné. Rok 2014 je možno vlivem počasí označit za nadprůměrný. Taktéž se dařilo především Německu, Velké Británii a Slovinsku, nejvíce se pěstitelské plochy rozrostly v USA. Naopak podprůměrně vlivem počasí na tom tohoto roku bylo Polsko. (Drozdová, 2016) Chmel je pro ČR nepostradatelnou složkou zahraničního obchodu ČR. V roce 2014 bylo vyvezeno do zahraničí celkem 4.064 tun chmele v hodnotě 911 mil. Kč, přičemž 75 % celkového exportu směřovalo mimo EU. Nejvíce do Japonska, Číny, Ruska a Vietnamu. V rámci EU 28 pak do Německa, Belgie a na Slovensko. Zajímavostí jsou země jako například Angola, Turkmenistán, Indie, Filipíny, Libanon a Kambodža. Prvních deset zemí nejvíce se podílejících na našem exportu jsou vyjmenovány v tabulce. (Svaz pěstitelů chmele České republiky, 2015) Tab. 11 Nejvýznamnější exportní oblasti chmele pro ČR

Produkce (t) Japonsko 1 267 Německo 940 Čína 872 Vietnam 135 Belgie 96 Ukrajina 44 Peru 37 Slovensko 35 USA 34 Země

Zdroj: Svaz pěstitelů chmele České republiky, 2015

V současnosti se chmel pěstuje ve třech chmelařských oblastech, dohromady jej pěstovalo 113 pěstitelů. V tomto roce se Česká republika stala republika největším producentem jemného aromatického chmele na světě, druhým největším producentem v EU a třetí největší pěstitelskou zemí na světě. (Svaz pěstitelů chmele České republiky, 2015)

54

Výsledky

Kolik se vysadilo ploch při jednotlivých odrůdách za rok 2015, jaká byla produkce daný rok a kolik činil průměrný výnos, je přehledně zobrazeno v příloze B. Jak je tomu v průběhu několika let, je zobrazeno v nadcházejícím grafu.

Sklizňové plochy a produkce chmele v ČR 9 000

7831

8 000 6621 6442

tunny, hektary

7 000 6 000 5 000

6311 5527

4865

7772 6753 6616 5453 5631

6202

6088 5329 4338

4 000 3 000 2 000 1 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

rok sklizňová plocha (ha)

produkce celkem (t)

Obr. 18 Vývoz a dovoz sladu z ČR v jednotlivých letech Zdroj: Drozdová, 2016

V tabulce níže je pro jednotlivé roky přepočítána výnosnost chmele. Tab. 12 Výnos chmele v ČR

Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Výnos t/ha 0,8 1,09 1,08 0,93 1,08 1,38 1,01 1,04

Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Výnos t/ha 1,27 1,25 1,49 1,31 0,99 1,23 1,39 1,05

Zdroj: Drozdová, 2016

Během čtrnácti let lze pozorovat snížení sklizňové plochy chmele, roku 2000 zabíraly tyto plochy 6095 ha a roku 2014 už jen 4 460 ha, což je skoro o třetinu méně. Na produkci to ovšem nemá větší vliv, oproti roku 2000 se totiž zvýšila o 1337 tun. Propad, který nastal roku 2012 je způsoben především holomrazy. Pokud by se

Výsledky

55

pohlédlo na výsledky za rok 2015 uvedené v příloze B, je možno vidět nárůst sklizňové plochy o 162 ha. Důvodem zvyšování celkové výměry chmele je především rostoucí poptávka po aromatickém chmelu. Cílem Svazu pěstitelů chmele je navrátit výměru na úroveň pěti tisíc hektarů, jak tomu bylo alespoň před pěti lety. Produkce se v posledním roce výrazně snížila a to až o 1359 ha, tedy na 4843 ha. Vzhledem k mírnému nárůstu plochy a výraznému úbytku produkce klesla výnosnost t/ha na 1,05. Pokles je způsoben příliš vysokými teplotami a dlouho trvajícími suchy. Hlávky chmele byly výrazně menší. Sucho a horko velmi zredukovalo i množství hlávek na révě. (EAGRI, 2015) 4.3.2

Sladařství

Velmi podobně je na tom sladařství, které má tak jako chmelařství bohatou tradici. Výroba sladu je u nás proslulá díky příznivým půdním a klimatickým podmínkám ječmenářské oblasti. V roce 2014 bylo vyrobeno o 1,9 % více jak předešlý rok, konkrétně se jedná o 540 tis. t sladu, z čehož se 268 980 t vyvezlo do zahraničí. Největším producentem sladu jsou Sladovny Soufflet ČR, které se na celkové produkci v Česku podílí z 65 %. Česká republika momentálně vyváží slad do 47 zemí, z toho nejvíce do Polska, Německa a poslední dobou také do Velké Británie a Maďarska. V tabulce níže jsou vypsány nejvýznamnější exportní oblasti Česka, které jsou seřazeny od největšího nárůstu exportu mezi rokem 2013 a 2014 po nejmenší. (Český Svaz Pivovarů a Sladoven, 2015) Tab. 13 Nejvýznamnější exportní oblasti sladu pro ČR

Země Rakousko SRN UK Kuba Slovinsko Moldávie Maďarsko Polsko

Index 14/13 1,43 1,37 1,25 1,25 1,09 1,06 1,05 0,98


Export sladu je pro Českou republiku mnohem podstatnějším faktorem než import. V grafu jde vidět velmi výrazný rozdíl mezi vyvezeným a dovozeným množstvím sladu.

56

Výsledky

Vývoz a dovoz sladu z ČR v letech 2002 – 2014 v tunách 280,6

300

V tisících tun

250

263

220

217,9

278,8 233,5 243,9 243,7

241

258,8 253,6

269

200 184,4 150 100 50 3,1

11,5

21,7

17,1

28,1

15,5

8,8

14,9

13,7

10,5

7,9

11

6,7

2012

2013

2014

0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

rok Vývoz

Dovoz

Obr. 19 Vývoz a dovoz sladu z ČR v jednotlivých letech Zdroj: Český Svaz Pivovarů a Sladoven, 2015

Na následujícím grafu lze pozorovat, jak se vyvíjelo množství vyprodukovaného sladu v České republice v průběhu několika let. Jeho produkce stále stoupá.

Výroba sladu 2000-2014 600

V tisících tun

500

474

436

453

485

512

517

522

529

542

525

499

520

523

530

540

400 300 200 100 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

rok Výroba Obr. 20 Výroba sladu v jednotlivých letech Zdroj: Český Svaz Pivovarů a Sladoven, 2015

Největším problém zemědělských půd je v současnosti zastavování území a eroze.

Výsledky

57

Dle statistik se za 23 let každoročně odstranilo 10 tis. ha. V roce 1991 činila výměra orné půdy v ČR 3 219 tis. ha, roku 2014 je to už jen 2 986 tis. ha. (Český Svaz Pivovarů a Sladoven, 2015) 4.3.3

Turismus

Turismus za poslední léta vzkvétá. Přispívá k tomu fakt, že v současnosti je cestování mnohem snazší než před lety, kdy vycestovat do jiné země bylo podstatně náročnější a tak se počet cizinců pomalu zvyšuje. Vzhledem k tomu, že české pivo má dlouholetou tradici a patří ve světě mezi velmi známá piva, se v České republice začala vyvíjet takzvaná pivní turistika, což je forma klasické turistiky podporující zejména menší pivovary. Začaly se vymýšlet pivní stezky, které jsou zaměřené na návštěvu pivovarů, pivních festivalů, kde se ochutnává pivo a další nejrůznější aktivity spojené s pivem. Pivní turistika úzce souvisí jak s pěší turistikou, tak i s poznáváním měst a jejich památek. V předešlé kapitole na obrázku 15 jde vidět, že zahraniční turisté tvoří jen v minipivovarech poptávku po pivu z 21 %, tedy necelou čtvrtinu návštěvníků minipivovarů. Pro představu, kolik cizinců ČR ročně navštíví, je zde uveden graf znázorňující jejich počet.

Počet turistů v ČR 10 000 000

8 686 726

9 000 000

Počet turistů

8 000 000

8 488 761

7 000 000 6 336 128 6 000 000 5 000 000 6 025 665 4 000 000

3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

rok zahraniční turisté

tuzemští turisté

Obr. 21 Výroba sladu v jednotlivých letech Zdroj: ČSÚ, 2016

Z grafu lze vyčíst, že roku 2005 bylo zahraničních turistů 6 336 128. Nyní jich je necelých 9 mil. Obdobně jsou na tom tuzemští turisté, jejichž počet se během 10 let taktéž zvýšil o více jak 2 mil. Jelikož je v České republice zhruba 10 mil. obyvatel a dalších 9 mil. tvoří jen turisté, nemůže tento sektor – turismus zůstat zanedbán. S ohledem stále se zvyšující počet cizinců navštěvujících Českou republiku a na čím

58

Výsledky

dál tím více vznikajících pivních stezek, lze soudit, že na odvětví pivovarnictví má turismus pozitivní vliv. 4.3.4

Vinařství

Naopak negativně může pivovarnictví ovlivňovat například vinařství. Čím více se bude rozvíjet trh s vínem a poptávka po něm bude narůstat, tím méně se bude poptávat pivo. Je zde tedy nepřímá úměrnost a proto se dá hovořit o víně také jako o substitutu. Pivo a víno si je velmi příbuzné. V obou případech se jedná čistě o přírodní produkty, jejich konzumace je u nás hodně rozšířená, oba nápoje jsou cenově dostupné a obsahují menší procento alkoholu, dostupná je krom tuzemské produkce i produkce zahraniční, existují malovýrobci i velkovýrobci a obojí se často regionálně rozlišuje. Cena vína je o pár korun vyšší jak cena piva. V následující tabulce je porovnání cen výčepního světlého lahvového piva a jakostního bílého vína. Údaje jsou brány za 500 ml piva a 200 ml vína. Takto je to přepočteno z toho důvodu, že nelze srovnávat půl litru piva s půl litrem vína, jelikož víno obsahuje více alkoholu a tak jej člověk vypije méně. Tab. 14 Srovnání cen piva a vína v Kč

Rok 2006 2008 2010 2013 2015

Pivo 8,41 8,98 9,87 10,12 10,56

Víno 14,86 14,77 16,08 18,24 19,11

Zdroj: ČSÚ, 2015

Pivo se ve srovnání s vínem se produkuje v mnohem větší míře. Podíl na tom má také to, že na rozdíl od vína u piva výrazně převažuje export nad importem. Vína se hodně dováží ze zahraničí. Konkrétně roku 2014 činila domácí výroba 532 tis. hl, vývoz 200 tis. hl a dovoz 1600 tis. hl. U piva činí domácí výroba 19 648 tis. hl, export 365 000 tis. hl a import 291 tis. hl. (EAGRI, 2015) Tab. 15 Srovnání produkce piva a vína v tis. hl

Rok produkce piva (tis. hl) produkce vína (tis. hl.) Zdroj: EAGRI, 2015

2009

2010

2011

2012

2013

2014

19877

18098

18624

19216

19205

19648

570

366

650

487

650

532

Výsledky

4.4

59

Faktorové podmínky

Kromě vnitřních vlivů, které na podnik působí, existuje řada faktorů, které na odvětví působí a do jisté míry jej ovlivňují i zvenku. Některé se v průběhu let mění, některé mohou způsobit velké převraty mající ať už negativní či pozitivní dopad na podniky působící na daném trhu. Nejsou tím tedy teď myšleny faktory jako například finanční situace, technický rozvoj nebo image podniku, ale spíše faktory jako např. konkurence, veřejnost, ekonomické prostředí či prostředí právní a mnoho dalších. Všechny je potřeba si uvědomovat a umět stanovit, jak moc konkrétní podnik v odvětví ovlivňují. 4.4.1

Faktory politické a legislativní

Jelikož se pivovarnictví řadí do potravinářského průmyslu, musí se řídit Zákonem o potravinách a tabákových výrobcích, předpisem č. 110/1997 Sb., který byl novelizován 1. 1. 2015. Pojednává především o obecných podmínkách provozovatelů v potravinářském průmyslu. (Podnikatel.cz, 2015) Dne 23. 12. 2015 byl však podán vládní návrh zákona, kterým se zákon opět trošku mění. V současnosti – v březnu 2016 se stále projednává. Hlavním cílem vládního návrhu zákona je transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU ze dne 3. dubna 2014 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků a o zrušení směrnice 2001/37/ES (EAGRI, 2015) Další, co je nutno znát, je prováděcí vyhláška k zákonu č. 110/1997 Sb. Konkrétně Vyhláška č. 335/1997 Sb., která pojednává především o správném označení různých druhů piva a jeho vlastnostech. Aktuálně probíhá návrh na úpravu vyhlášky a v platnost by měla vstoupit v červenci 2016. Nejviditelnější změny mají nastat především označení „Porter“, což je nyní označení pro všechna tmavá piva nad stupňovitost 18. Další výraznou změnou bude přejmenování speciálních piv stupňovitosti 13 a více, na piva silná. Další změny jsou spíše kosmetického charakteru. Již se nebudou piva rozdělovat na kvasnicové, ochucené a pšeničné. Nově přibude označení „atypické pivo“, které má představovat nápoje na bázi piva jako jsou např. radlery či sladové nápoje jako Frisco a podobně. (Zákony pro lidi, 2013) Na pivovarnictví mají značný vliv také daně, především spotřební daň a daň z přidané hodnoty. Samozřejmostí je také placení dalších daní, jako daň z příjmu. Plátci daně z příjmů jsou fyzické i právnické osoby, které musí každoročně podávat přiznání k dani z příjmů. V Česku je daň z příjmů fyzických osob nyní 15 % a daň z příjmů právnických osob 19 %. Dalšími daněmi jsou např. daň silniční, které musí pivovary platit za všechny vlastněné automobily nebo daň z nemovitostí, kterou platí každá FO nebo PO vlastnící nemovitost. (Zákony pro lidi, 2016) Spotřební daní, která má dopad na odvětví pivovarnictví je daň z piva. Podmínky upravuje předpis č. 353/2003 Sb. Zákon o spotřebních daních. Pro malé nezávislé pivovary vyrábějící ročně méně jak 200 000 hl je uvalena nižší spotřební daň. Konkrétní čísla jsou uvedena v tabulce. Plátcem daně není fyzická osoba, která si vyrábí pivo pro sebe či své blízké a za kalendářní rok nepřesáhne 200 l, za pod-

60

Výsledky

mínky, že nedojde k jeho prodeji. Plátcem daně jsou jednotlivé pivovary, přičemž poplatníky jsou až koneční spotřebitelé. (Zákony pro lidi, 2016) Tab. 16 Sazby daně pro malé pivovary

Sazba daně v Kč/hl za každé celé hmotnostní procento extraktu původní mladiny Sazby daně podle výroby v hl ročně Rok

Základní sazba

(... 10.000>

(10.000 50.000>

(50.000 100.000>

(100.000 150.000>

(150.000 200.000>

2010 2016

32

16

19,2

22,4

25,6

28,8

Zdroj: Zákony pro lidi, 2016

Zdanění půllitrového piva se vypočítává následovně: Např. DPH piva o ceně 33 Kč činí 5,72 Kč (33 Kč: 121 x 21). Pokud půjde např. o jedenáctku, spotřební daň bude 1,76 Kč (32 Kč: 100 x 11 : 2). Při konečné ceně 33 Kč je celková daň 7,48 Kč (5,72 Kč + 1,76 Kč). Konečné zdanění vychází tedy necelých 23 % konečné ceny. Další daní, která se musí odvádět je daň z přidané hodnoty, která je více přiblížena v předpisu č. 235/2004 Sb. Zákon o dani z přidané hodnoty. Poslední změny v tomto zákoně nastaly 1. 1. 2016. Aktuálně je základní sazba daně 21 %, první snížená sazba ve výši 15 % a druhá snížená sazba 10 %. První dvě sazby jsou platné již od roku 2013, třetí až od roku 2015. Nadále se plánují ještě další změny a to uplatnění druhé nižší sazby 10 % na sudové točené pivo prodávané v restauračních zařízeních jako služba a na veškeré nealkoholické nápoje. Podle schváleného zákona se měly od ledna 2016 obě sazby sjednotit na 17,5 procenta, tuto změnu ale nová vláda zrušila. Sazby se od roku 2016 nemění. (Ministerstvo financí, 2016; Zákony pro lidi 2016) 4.4.2

Faktory ekonomické

Neméně důležitým faktorem, který ovlivňuje odvětví, je kupní síla České republiky. Kupní síla ukazuje, kolik zboží nebo služeb si může spotřebitel při určité cenové hladině, za určitou sumu peněz představující jeho příjmy, koupit. Společnost GfK provedla za rok 2015 studii, na základě které bylo zjištěno, že nejlépe v Evropě jsou na tom občané Lichtenštejnska. Jeho kupní síla je skoro 5x větší jak průměrná kupní síla Evropy. Po Lichtenštejnsku následuje Švýcarsko a Norsko. Česká republika obsadila 26. místo a dosahuje 53,6 % evropského průměru. V přepočtu je kupní síla jednoho obyvatele okolo 200 tisíc korun ročně. (GfK, 2015)

Výsledky

61

Tab. 17 Kupní síla jednotlivých států

Stát 1. Lichtenštejnsko 2. Švýcarsko 3. Norsko 4. Lucembursko 5. Dánsko 6. Velká Británie 7. Rakousko 8. Německo 9. Island 10. Švédsko Evropa (průměr 42 zemí) 25. Slovensko 26. Česká republika

Kupní síla na obyvatele za rok 64 900 eur 43 514 eur 30 265 eur 28 775 eur 22 794 eur 22 289 eur 22 067 eur 21 449 eur 21 259 eur 21 246 eur

Evropský index 475,9 319,1 221,9 211 167,2 163,5 161,8 157,3 155,9 155,8

13 636 eur

100

7 769 eur

57

7 313 eur

53,6

Zdroj: GfK, 2015

Analyzována byla také přímo Česká republika, bylo zjišťováno, v jakém městě ČR je největší kupní síla. Výsledky poukazují na hlavní město Prahu, kde kupní síla je v průměru 260 tisíc korun. Praha má 31 % nad celostátním průměrem. Nejmenší kupní sílu představuje město Bruntál se 160 tisíci korunami na obyvatele za rok, což vychází na 18 % pod průměrem. Svou kupní sílou jej lze srovnávat s Chorvatskem, kde jsou hodnoty velmi podobné. To, jak velká kupní síla v daném městě je má dopad i na pivovary, zejména minipivovary, protože ty své produkty dováží většinou jen v jejich okolí. Dá se předpokládat, že v místě s větší kupní silou bude poptávka po produktech, v tomto případě po pivu, o něco větší, jak v místě kde je kupní síla menší.

62

Výsledky

Tab. 18 Kupní síla jednotlivých měst

Okres 1. Hlavní město Praha

Kupní síla na obyvatele za rok 9598 eur

Index ČR

Evropský index

131,3

70,4

2. Praha-západ

8655 eur

118,3

63,5

3. Praha-východ

8563 eur

117,1

62,6

4. Brno-město

7983 eur

109,2

58,5

5. Plzeň-město

7914 eur

108,2

58

6. Mladá Boleslav

7790 eur

106,5

57,1

7. Beroun

7694 eur

105,2

56,4

8. Kladno

7683 eur

105,1

56,3

9. Benešov

7641 eur

104,5

56

10. Příbram

7573 eur

103,6

55,5

Zdroj: GfK, 2015

Oslabení kupní síly peněz vůči zboží a službám je následkem inflace. Pokud je inflace spotřebitelských cen v ekonomice přítomna, znamená to, že spotřebitel musí vynakládat čím dál tím více finančních prostředků ke koupi téhož produktu. V minulém roce 2015, byla průměrná inflace 0,3 %, což je o 0,1 procentního bodu méně jak rok předchozí.

Výsledky

63

Vývoj míry inflace v ČR 6,4

7 6

procenta

5 4 3

3,3 2,8

2

1,1

1,5

1,9 1,4

1

0,4

0,3

2014

2015

0 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

roky Míra inflace Obr. 22 Vývoj míry inflace v ČR Zdroj: ČNB, 2016

To, jak se vyvíjí inflace, se odrazí také v pivovarnictví, jelikož porostou ceny vstupních surovin, kterými jsou chmel a ječmen. Vývoj těchto cen je ukázán na dalších dvou grafech.

64

Výsledky

Vývoj ceny chmele v ČR 240000

217191 216606

220000

191225

Kč/t

200000 180000 160000

190 420 169 217 151 978 129 568 137 811

149524

140000 120000 100000 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

rok Chmel (sušený) Obr. 23 Vývoj ceny chmele v ČR Zdroj: ČSÚ, 2016

Vývoj ceny ječmene v ČR 6500

6012 5582

6000

Kč/t

5000

5164

5147

5500

4821

4729

4500

4882

3848

4000

3408

3500 3000 2500 2000 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

rok Ječmen sladovnický Obr. 24 Vývoj ceny ječmene v ČR Zdroj: ČSÚ, 2016

Lze pozorovat, že při změně ceny, role inflace může být podstatná. Mezi rokem 2008 a 2009, kdy inflace stoupla z 2,8 na 6,4, se cena chmele zvýšila zhruba o 80 000 Kč za tunu a cena ječmene o necelých 1500 Kč/t. Další léta však jde vidět pokles ceny. U chmele zejména v roce 2011 a u ječmene v roce 2010. Je to dané tím, že odvětví neovlivňuje jen míra inflace, ale i jiné faktory. Jde o to, kdy a jaký faktor působí silněji. Pěstování chmele a ječmene se dařilo a tyto roky byl chmele a ječ-

Výsledky

65

mene nadbytek, což se odrazilo právě na tomto snížení cen. K tomu přispěla i finanční krize, která se do Česka dostavila okolo roku 2009. Ta se v jednotlivých odvětvích projevovala postupně, někde více, někde méně. Kupní síla obyvatel se zmenšovala a tím tedy i spotřeba piva. Poptávka po chmelu a ječmeni taky klesla. Menší odbyt se majitelé snažili kompenzovat opět snižováním cen. ČNB učinila prognózu vývoje inflace pro rok 2016 a tři čtvrtletí roku 2017. Očekává se, že ve třetím čtvrtletí by inflace měla dosáhnout hodnoty 2,2. Inflační cíl České národní banky je pro všechna tato období 2 %. Tab. 19 Prognóza inflace

Období

I/16

II/16

III/16

IV/16

I/17

II/17

II/17

Hodnota inflace

0,8

0,5

0,9

1,6

2,0

2,1

2,2

Zdroj: ČNB, 2016

Růst inflace vyvolá růst cen piva, ovšem podle ČNB by měly mzdy růst rychleji jak inflace. V roce 2015 se mzdy zvýšily o 3,5 %. V roce 2016 a 2017 by měly stoupnout až o 4,7 %. S ohledem na tyto dva faktory se předpokládá, že by poptávka po pivu měla růst. (ČNB, 2016) Dalším makroekonomickým ukazatelem, který do jisté míry souvisí s budoucím vývojem odvětví, je nezaměstnanost. Za posledních 10 let byla nejvyšší míra nezaměstnanosti v roce 2010, konkrétně 7,4 %, kdy Česká republika byla poznamenána finanční krizí. Za rok 2015 činila 6,5 % a za první měsíc roku 2016 6,4 %. Česká národní banka se domnívá, že míra nezaměstnanosti bude stále klesat, pro rok 2016 se odhaduje 4,5 % a pro rok 2017 4,4 %. (Kurzycz, 2016; ČNB, 2016)

66

Výsledky

Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR 8,0 7,0

7,4

procenta

6,0 5,0 4,0

6,7

6,8

7,0

7,1 6,2

6,4

2014

2015

5,4 4,4

3,0

2,0 1,0 0,0 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

roky Míra nezaměstnanosti Obr. 25 Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR Zdroj: ČNB, 2016; Kurzycz, 2016

4.4.3

Sociální a kulturní faktory

Mezi významné ukazatele patří také demografický vývoj populace. K 1. 1. 2015 má Česká republika 10 538 276 obyvatel, přičemž o něco větší část tvoří ženy. Průměrný věk je 41,7 let. Dle statistik má nejvíce obyvatel Středočeský kraj – 1 315 299, nejméně kraj Liberecký – 438 851. Počet obyvatel, jak je zachyceno na obrázku 26, od roku 2002 téměř pořád roste. Do té doby pomalu klesal, zavinila to skutečnost, že po roce 1989 se rodilo čím dál tím méně dětí. Roku 2002 se to však zlomilo a porodnost se začala zvyšovat. K tomuto rostoucímu trendu počtu obyvatel přispívá také migrace cizinců. Na konci roku 2014 jich na území ČR bylo celkem 449 367 s trvalým pobytem zde nebo s pobytem delším jak 90 dnů. V grafu je uveden i počet dospělých jedinců, jelikož ti již mohou konzumovat alkohol a pro odvětví pivovarnictví je tento údaj zajímavější. (ČSÚ, 2015)

Výsledky

67

2015

2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

10 600 000 10 500 000 10 400 000 10 300 000 10 200 000 10 100 000 10 000 000 9 900 000 9 800 000 9 700 000

1995

počet obyvatel

Vývoj počtu obyvatel v ČR

rok Celkový počet obyvatel

Dospělí občané

Obr. 26 Vývoj počtu obyvatel v ČR Zdroj: ČSÚ, 2015

Během posledních několika let se výrazně změnil poměr mezi lidmi jen se základním vzděláním, se středoškolským vzděláním bez maturity, se středoškolským vzděláním s maturitou a s vysokoškolským vzděláním. Srovnání rozdílu po uplynutí 20 let je ukázáno na grafech níže. Vzdělání silně ovlivňuje výši mzdy. V roce 2015 se průměrná mzda oproti předešlému roku zvýšila o 3,9 %, nyní činí 28 152 Kč. Pokud se vyloučí extrémy, je medián mezd 23 745 Kč. Nejlépe placené profese jsou řídící leteckého provozu, kde medián mezd je až 175 000 Kč. Nejhůře placenou pozicí jsou uklízeči v provozovnách osobních služeb s mediánem mezd 10 000 Kč. (ČSÚ, 2015)

68

Výsledky

Vzdělání obyvatelstva ČR 1994

Vzdělání obyvatelstva ČR 2014

1%

17%

21%

14%

52% 35% 34%

26%

Základní vzdělání

Střední bez maturity

Základní vzdělání

Střední bez maturity

Střední s maturitou

Vysokoškolské

Střední s maturitou

Vysokoškolské

Obr. 27 Vzdělání obyvatel 1994 Zdroj: ČSÚ, 2015


Zájem o konzumované pivo je však spjat se sociodemografickými faktory jen minimálně. Je prokázáno, že intenzita pití piva se nepatrně zvyšuje se vzděláním, u mužů jen mírně s věkem a u žen s ekonomickou situací domácnosti. Velký vliv na pití piva má především fakt, že pivo má v České republice již dlouholetou tradici, je nazývána „národem pivařů“, čemuž také nasvědčuje jeho nejvyšší spotřeba na obyvatele na celém světě. 4.4.4

Technické a technologické faktory

Věda, technika a výzkum patří mezi jedny z nejdůležitějších faktorů. Příprava piva je po mnoho let stejná, zdokonaloval se pouze technologický postup a jednotlivá zařízení. Primitivní příprava piva postupně přešla v řemeslnou výrobu a ta dále v průmyslnou výrobu. Dříve (v 7 tis. př. n. l.) měly vaření piva na starost hlavně ženy. Přišlo se na něj zcela náhodou a to když do hliněných nádob plných obilí natekla voda a došlo ke kvašení. Pivo zprvu nesloužilo k pití, ale dělaly se z něj různá jídla jako polévky, kaše či omáčky. Bylo připravováno bez chmele, ten kdysi ještě nebyl znám. Vznikalo vložením chleba a sladu do jednoho džbánu, ve kterém následně došlo ke zkvašení. Okolo roku 3 tis. př. n. l. začalo vznikat více druhů piv odlišujících se od sebe chutí i barvou. Pivo nebylo filtrováno, bylo velmi kalné a husté. Až po několika tisících letech, se přišlo na další metodu jak pivo vylepšit. Jde o tzv. vymrazování piva, kdy se pivo dalo zamrazit a při jeho tání se navýšil obsah alkoholu. Ve 14. století byla k výrobě piva potřebná měděná pivní pánev, ve které sládek ručně míchal pivo. Majitelé právovárečných domů se společně spojovali a vařili ve společném pivovaru. Teprve až v 19. století se přišlo na filtraci

Výsledky

69

a pasterizaci a byl dán vznik pivu, které je známo dnes. Ve středověku se jako jediný nástroj používala vodní pumpa, vše ostatní bylo děláno ručně. Všechny nádoby a nástroje byly ze dřeva. V současnosti mají na výrobě piva zásluhu nejrůznější zařízení. Již se nepoužívají dřevěné sudy, ale sudy nerezové, existují nové technologie, které celý proces značně ulehčují. Pivovary jsou dnes vybavené nerezovými nádržemi s topnými nastavitelnými tělesy, míchání probíhá pomocí míchadel s motorkem. Je možno si nastavit rychlost míchání. Součástí pivovarů jsou také různá mačkadla sladu, ohřívače a zásobníky horkého oleje, vyvíječe horké páry, vystírací kádě, rmutovací pánev, chladiče mladiny a mnoho dalšího. Pivovar může být vybaven také pokročilým elektronickým řídicím a monitorovacím systémem, který je vybaven počítačem, dotykovým panelem, soustavou čidel a ovládacích prvků a sleduje výrobní proces a porovnává aktuální stav s optimálním průběhem. Pokrok je tedy vskutku znát. Díky těmto širokým možnostem je nabídka piv opravdu pestrá. Nyní se vaří několik druhů piv, které se rozdělují: 1. podle barvy - tmavá, polotmavá, světlá, řezaná 2. podle koncentrace původní mladiny (která se určuje výpočtem z obsahu alkoholu a skutečného extraktu) - lehká, výčepní, ležáky, speciální, portery, se sníženým obsahem alkoholu, se sníženým obsahem cukru, pšeničná, kvasnicová, nealkoholická ochucená 3. podle způsobu zakvašení - svrchně kvašená (Ale, pšeničné, Stout, Porter, Trappist), spodně kvašená (Pils, Bock, Märzen, piva bavorského typu) (Palan, 2012; Hasík, 2013; Mobilní pivovary s. r. o., 2012) Díky moderním technologiím se dnes vše vyvíjí mnohem rychleji. Je to jeden ze způsobů jak zvýšit svou konkurenceschopnost, produktivitu a tím i ekonomický růst. V současnosti tempo inovací a přecházení na nové technologie v tomto odvětví není již tak velké jako před lety, ovšem vzhledem k tomu do kolika zemí Česká republika vyváží a jak důležitým činitelem pivovarnictví pro Českou republiku je, lze neustále očekávat menší technologické úpravy a snahu zdokonalovat se. Moderní technologie se využívají také hlavně pro nižší náklady, vyšší kvalitu piva a zároveň úsporu času. Jelikož je české pivo závislé na několika výzkumných činnostech a státní podpora se snížila na minimum, roku 2013 byl založen Nadační fond České pivo sládka Františka O. Poupěte, který vznikl za účelem financování právě těchto výzkumných aktivit. „Výzkum se týká především vývoje a ověřování nových českých odrůd sladovnických ječmenů, odrůd českého chmele a historických kvasných kmenů pro výrobu Českého piva. Dále je třeba prohlubovat znalosti o výjimečných vlastnostech českého piva. Dosavadní vědecké poznatky prokazují příznivé zdravotní vlastnosti českých piv. Posláním Fondu je podpora a ochrana výroby piva v České republice s cílem zachování historicky výjimečných analytických, biochemických a senzorických vlastností Českého piva a surovin pro jeho výrobu, jako součásti národního kulturního dědic-

70

Výsledky

tví. Toho bude dosahováno zejména formou podpory vědecké činnosti a výzkumu v oblasti pivovarnictví a sladovnictví s cílem udržení a rozvoje nejlepších tradic českého pivovarství.“ (Hönigová, 2013) Přímá veřejná podpora výzkumu a vývoje v České republice v oblasti zemědělské výroby a technologie za rok 2014 činila celkem 1 112,2 mil. Kč, z čehož na potravinářské technologie bylo 138,5 mil Kč. (ČSÚ, 2015) 4.4.5

Ekologické faktory

Česko spadá mezi ekologicky nejohleduplnější stát světa, protože necelých 40 % piva se prodává ve stoprocentně recyklovatelných sudech, dalších 40 % ve vratných skleněných lahvích. Oproti předešlému roku 2013 však jejich obliba poklesla a vzrostla spotřeba PET lahví, plechovek a piva v cisternách. Tab. 20 Meziroční index spotřeby piva v ČR dle obalů

Lahvové pivo

99 %

Podíl z celkové spotřeby 41 %

Sudové pivo

99 %

38 %

PET lahve

111 %

13 %

Plechovky Pivo v cisternách

116 % 106 %

5% 3%

Druh obalu

Index 14/13


Mimo to se v České republice kromě normálního piva vyrábí již také BIO pivo. V roce 2012 byl sklizen a certifikován první český biochmel. Ježek (2012) uvádí, že při pěstování biochmele nelze hnojit minerálními hnojivy ani používat herbicidy. Regulace plevelů je zajišťována mechanickým způsobem, případně ruční okopávkou, dále hnůj musí pocházet z ekologických chovů zvířat či se maximálně využívá tzv. zelené hnojení. Od roku 2015 je na základě nařízení vlády č. 76/2015 Sb., o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství půda s kulturou chmelnice obhospodařovaná v režimu přechodného období dotována ve výši 900 EUR/ha resp. 24 924 Kč/ha a půda obhospodařovaná v režimu certifikovaného ekologického zemědělství dotována ve výši 845 EUR/ha, resp. 23 401 Kč/ha (dotace je vyplácena v Kč, pro rok 2015 se použil závazný směnný kurs, který činní 27,693 Kč/EUR. (Drozdová, 2016)

Výsledky

4.5 4.5.1

71

Matice EFE Příležitosti

Příležitostí pro české pivovarnictví je rozvoj pivní turistiky po ČR. Zdejší pivovary mohou využít toho, že je české pivo natolik oblíbené a pořádat různé cesty za poznáním piva, ať už pro Čechy či cizince. Jde jen o domluvu mezi pivovary. Turistika by mohla být rozdělena do okresů, součástí by byla prohlídka památek na daném území, krátká exkurze do místních pivovarů a ochutnávka typického piva pro daný okres s možností jeho zakoupení si s sebou ve skleněné nebo PET lahvi. Několik pivovarů tyto pivní stezky již pořádá, jde ovšem většinou o malé pivovary, které se mnohdy tolik ani nesnaží o nějakou marketingovou propagaci či domluvu s více pivovary. Spotřeba piva v Česku pomalu klesá, o to více je žádoucí nalákat turisty alespoň z nejbližších zemí. Ve větším měřítku se může Česká Republika snažit proniknout do rozvojových zemí. S tímto souvisí příležitost O3 a O4. V Česku se již vysadilo již několik hektarů biochmele, při jehož pěstování se musí dodržovat různé ekologické požadavky. O ten mají zájem především skandinávské země a Německo. Ve světě celkově roste poptávka po aromatickém chmelu. Nově čeští vědci hledají nové odrůdy, které dají pivu neobvyklou vůni, například po jehličí, koření, tropickém ovoci, jablku nebo citrusech. V kapitole 4.2 je uvedená prognóza růstu spotřeby piva pro roky 20152020, kde se jako země s největším potenciálem jeví Afrika. Musí se ale taky počítat s tím, že čím dále se země nachází, tím větší budou distribuční náklady. Možností jak snížit distribuční náklady je franchising, kdy se jiné zemi sdělí know-how výroby českých piv. Na úkor menších distribučních nákladů je tu však riziko prozrazení výrobního tajemství či napodobení výroby. Za příležitost se dá označit i současná moderní doba, od které se očekávají neustále pokroky v technice a technologiích. Ty můžou výrobu usnadnit a urychlit, a tím snížit náklady. Díky rychlejší výrobě bude větší produkce a tím i větší konečný finanční obnos. Jako příležitost O6 je v matici EFE uvedená finanční podpora ze strany EU. Vzhledem k tomu, že Česká republika vloni roku 2015 ČR exportovala do 25 států EU, což je téměř celá Evropská unie, se EU rozhodla tuto činnost více podpořit. O dotaci můžou žádat malé a střední podniky do 250 zaměstnanců – právnické i fyzické osoby. Minimální dotace je 1 mil. Kč (to odpovídá investici 2,23 mil. Kč) v případě malých a středních podniků, 0,5 mil. Kč v případě mikropodniků do 10 zaměstnanců (to odpovídá investici 1,2 mil. Kč). Maximální výše dotace je 20 mil. Kč. Míra podpory je 45 % pro malý podnik (do 50 zaměstnanců), 35 % pro střední podnik (do 250 zaměstnanců). Podporované jsou však pouze investice do nových technologií, případná související stavební investice je z hlediska dotace nezpůsobilým výdajem. Z dotace rovněž nelze podpořit již dříve odepisovaný majetek. Poslední věcí, kterou je potřeba zohlednit při získání dotace je, zda se daný pivovar nachází v kraji, označeným jako hospodářsky problémový. (Czech minibreweries, 2014)

72

Výsledky

4.5.2

Hrozby

Hrozby pro odvětví pivovarnictví jsou spíše obecného charakteru, kdy pivovary nemají až tak velkou sílu to nějakým způsobem ovlivnit. Jde například o růst nákladů na výrobu, zvyšování daní nebo o snižování kupní síly obyvatel, která minulá léta pořád pomalu klesala. Minulý rok byl výjimkou, kdy kupní síla ČR ani neklesala, ale ani nerostla a pouze stagnovala. Další hrozbou je, že lidé by přestali mít zájem o pivo, pokles spotřeby piva v Evropě je však prozatím mírný. Jedinou větší hrozbou je konkurence, která může úmyslně poškodit dobré jméno českého pivovarnictví. To by mělo za následek pokles exportu, tak jako kdyby například nastaly různé přírodní katastrofy a byla by zničena úroda. Tak tomu bylo roku 2012, kdy Česko postihly holomrazy nebo roku 2013 povodně. Minulý rok bylo příčinou velkého úbytku chmele zase dlouhé teplo a sucho. Tab. 21 Matice EFE

O/T O1 O2 O3 O4 O5 O6 O7 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T7 ∑

Popis Rozvoj pivní turistiky v ČR Export do rozvojových zemí Růst zájmu o aromatický chmel, pivo Růst BIO trendu – větší zájem o biochmel, biopivo Nové lepší technologie Finanční podpora ze strany EU Franchising Růst nákladů na výrobu Snižování kupní síly obyvatel Zvyšování daní Konkurence nadnárodních organizací Přírodní katastrofy Pokles spotřeby piva v Evropě – pokles exportu Ztráta dobré pověsti českého pivovarnictví

Váha 0,07 0,15 0,13

Body 3 4 4

Celkem 0,21 0,60 0,52

0,04

3

0,12

0,06 0,06 0,03 0,03 0,04 0,08 0,05 0,15

3 3 3 2 2 1 2 1

0,18 0,18 0,09 0,06 0,08 0,08 0,10 0,15

0,04

2

0,08

0,07

1

0,07

1

2,52

Jako nejvýznamnější příležitost z matice vyplynulo exportování piva do rozvojových zemí. Světová spotřeba piva stále mírně roste, ovšem postupem času se mění oblasti, ve kterých je nárůst spotřeby největší. Kdysi se jednalo o vyspělé země a nyní přicházejí na řadu země rozvojové. Český vývoz je orientován zejména na evropské trhy, jelikož dopravní náklady jsou v rámci Evropy nejpříznivější. Nejvíce se vyváží do okolních států a to Slovenska, Polska a Německa. Doporučuji pivo dovážet do Afriky, popřípadě Asie, kde podle predikce spotřeby piva se očekává nej-

Výsledky

73

větší nárůst jeho spotřeby, i když vzhledem ke vzdálenosti těchto zemí od České republiky přepravní náklady již nebudou tak nízké jako při exportu do Evropy. Díky tomuto nebude moct český pivovar cenově konkurovat místním pivovarům na daném trhu, a proto se bude moct zaměřit jen na úzký segment, například jen na pracující občany s vyšší mzdou. Na základě tohoto, by nebylo ani žádoucí pivo dodávat do obchodních řetězců, kde je masová spotřeba, ale spíše do menších podniků – barů, restaurací apod. Další možností je pivo vyrábět licenčně, což je méně nákladná cesta, kterou proniknout na trh. Na druhou stranu je pravděpodobné, že se pivo bude trochu lišit od toho originálního. Mimo jiné je v současnosti vhodné se zabývat výrobou speciálních piv, jelikož po těch poptávka roste více, jak po klasických pivech. Právě z tohoto důvodu je taky trendem si nyní zakládat minipivovar, ve kterém je možno při výrobě experimentovat s příchutěmi. S tím souvisí i větší poptávka po aromatizovaném chmelu a rozvoj pivní turistiky, součástí kterých je i ochutnávka právě těchto speciálních piv. Pivovary by měly tohoto zájmu využít a této příležitosti se chopit. Na základě sestavené matice se jako největší hrozba jeví přírodní katastrofy ve smyslu neúrody půdy, které by výrazně ovlivnily produkci piva a to jak objemově, tak cenově. Povodním, mrazům či velkému suchu se bohužel nijak moc bránit nedá. Je zde však možnost si udělat zásoby surovin dopředu. V období, kdy pohromy nastanou a úroda potřebných surovin bude malá, pivovar, který bude mít již nakoupeno dopředu, na tom buďto vydělá nebo při nejmenším neprodělá. Celkové ohodnocení matice číslem 2,52 značí, že odvětví je středně citlivé na jeho externí prostředí.

4.6

Případová studie minipivovaru

Případová studie je zaměřena na minipivovar U Šneka ve Znojmě. Na začátku roku 2015 začala jeho výstavba a 23. 7. 2015 se uvařila první várka piva. Majitel vlastní také stejnojmennou pivnici - pivnici U Šneka v centru Znojma. Již od prvopočátku provozování pivnice bylo jeho záměrem provozovat vlastní minipivovar, původně v prostorách právě této pivnice, ovšem zde se jeho realizace nepovedla. Proto od tohoto plánu upustil a věnoval se jen provozování pivnice. Po nějaké době svou myšlenku opět obnovil a našel prostory pro svůj minipivovar jinde. 4.6.1

Firemní strategie a struktura

Majitelovým plánem je prodávat pivo především ve své pivnici a dále do spřátelených hospod neboli aliance. Členem aliance je Ochutnávková pivnice se sídlem v Brně, Pivovarský dům Ostrava a Kurnik Šopa Hospoda nacházející se v Ostravě, dále Zelenáčova Šopa ve Zlíně, Klub Malých Pivovarů v Plzni a restaurace Kulový Blesk, Tramway a pivnice Zlý časy v Praze. Jde tedy o různé kouty České Republiky. Export do cizí země, a to zejména kvůli kapacitám na vaření, kterých nemá dostatek, prozatím neplánuje. Celou kapacitu výroby je schopna pokrýt pivnice. Dále své pivo prodává jednotlivým individuálním zákazníkům, kteří si o to sami řeknou. Minipivovar však na takovýchto zákaznících není závislý. Mimo alianci poskytuje

74

Výsledky

své pivo poblíž Znojemska, s ostatními sládky udržuje dobré vztahy a tak se mezi sebou nepovažují ani za své konkurenty. O své existenci, respektive o existenci svého minipivovaru dává veřejnosti vědět pomocí facebooku, svých internetových stránek a stránek aliance. Nejvíce využívanou reklamou je pro něj však ústní doporučení jeho známých, zákazníků samotné pivnice a hospod, do kterých pivo dodává. Tato forma se mu osvědčila jako nejúčinnější a zároveň finančně nejméně nákladná. Prostřednictvím své pivnice pořádá několikrát do roka například „Šnekovy pivní slavnosti“ a každou zimu „Šnekův ples“. Mezi tím se konají „Prodloužené Šnekovy víkendy“, kdy se na 20 pípách točí ta nejlepší piva, která si v daném roce odnesla ocenění na Zlaté pivní pečeti v Táboře různých kategoriích. V budoucnu plánuje pořádat exkurze s ochutnávkou svých piv. V tuto chvíli je exkurze dostupná jen známým či náhodným zájemcům. Širší veřejnosti oficiálně ještě dostupné nejsou, vše je zatím ve fázi přípravné. Očekává se, že by se exkurze mohly začít konat v létě, momentálně je připravováno venkovní posezení, kam si lidé budou moct sednout a poklidně si vychutnat svůj vzorek piva. Organizační struktura minipivovaru není nijak náročná. Majitel minipivovaru je zároveň jeho zaměstnancem, dalším zaměstnancem je paní účetní jinak vše ostatní, například v oblasti výroby, obchodu, dopravy, legislativy a marketingu, si zařizuje čistě jen on sám. 4.6.2

Konkurence

Na Znojemsku jsou celkem další čtyři minipivovary. Konkrétně Znojemský pivovar, který je spolu s minipivovarem U Šneka přímo ve Znojmě a oba tyto minipivovary vznikly minulý rok, roku 2015. Dříve se v prostorách nynějšího Znojemského pivovaru vařilo pivo jménem Hostan a to již od 14. století, kdy byly první zmínky o právu várečném, až do roku 2009. Poté se výroba piva zde ukončila a přesunula do Brna. Nynější majitelé se tak opět snaží o vybudování skutečně znojemské značky piva s názvem Znojemské pivo. Zbývající tři minipivovary se nachází v rozdílných obcích. Minipivovar U Dyje se nachází v obci Nový Šaldorf-Sedlešovice, minipivovar Dráteník je v obci Únanov a poslední Hasičský minipivovar je poblíž kraje Vysočina, v obci Bítov. (Materna, 2016) Všechny tyto minipivovary si vzhledem k jejich lokaci prozatím téměř nekonkurují. Oproti velkým pivovarům je to odlišná situace. Na rozdíl od nich má každý z minipivovarů své zákazníky a jen malou výrobní kapacitu. I přes to, že ve Znojmě jsou dva minipivovary, rivalita mezi nimi je v podstatě nulová zejména proto, že zdejší trh ještě není minipivovary přesycen a také z toho důvodu, že minipivovar U Šneka zatím dodává pivo převážně jen do své pivnice a spřátelených hospod. 4.6.3

Produkce

V minipivovaru se již vaří celkem pět druhů piv:

Výsledky

    

75

Šnek 11° - světlý spodně kvašený ležák Snail APA 11° - světlý svrchně kvašený ležák Šnek 12° - světlý spodně kvašený ležák Šnek 13° - polotmavý spodně kvašený speciál Snail IPA 13° - světlý svrchně kvašený speciál

Pivo se stačí do nerezových sudů o objemu 15, 30 a 50 l a připravuje se stáčení do skleněných a PET lahví. V součtu se za měsíc uvaří celkem 35 hl, tedy 420 hl/rok. Při rozdělení piv na piva klasická spodně kvašená a na netypická piva amerického typu – ALE (APA, IPA), činí produkce spodně kvašených 70 % a svrchně kvašených 30 %. Výrobní náklady jednoho spodně kvašeného piva se pohybují kolem 8 Kč, přičemž prodejní cena je 17 Kč. Náklady na výrobu svrchně kvašených piv jsou v rozmezí 10-15 Kč na jedno pivo a jejich prodejní cena je 22 Kč. Do budoucna by chtěl svou produkci rozšířit ještě o další piva. Je toho názoru, že jelikož jde o malý minipivovar, může si dovolit experimentovat. Pokud by však chtěl opět navýšit produkci, musela by se koupit další varna a vyřešit prostorové omezení. Pokud by jen nastala změna ve struktuře uvařených piv, tak by takovéto rozšíření nabídky nemělo působit žádný problém. Struktura výroby piv je znázorněna na následujícím grafu. Ve většině případů se každý měsíc spotřebuje vše, co se uvaří. V grafu je také znázorněna spotřeba piva za v tuto chvíli mi dostupný poslední měsíc, tedy březen 2016. Lze pozorovat, že z celkové produkce tvoří největší část světlý ležák 11. V grafu je také znázorněn poměr mezi vývozem do pivnice a vývozem do spřátelených hospod, konkrétně Šnekovy světlé jedenáctky, vývoz činí 580 litrů. Světlá dvanáctka a třináctka se nevyvážela. Svrchně kvašeného piva APA se vyvezlo celkem 340 l a piva IPA 400 l.

76

Výsledky

Spotřeba piva v pivnici a v rámci aliance za březen 2016 1600 580

1400 1200

litry

1000 920

800 600

500

500

400 200

0 Šnek 11°

Šnek 12°

Šnek 13° polotmavý

340

400

160

100

Snail APA 11°

Snail IPA 13°

Typy piva Pivnice

Aliance

Obr. 29 Spotřeba jednotlivých druhů piva Zdroj: Rozhovor se sládkem, 2016

4.6.4

Dodavatelé a odběratelé

Při nákupu sladu a kvasnic majitel preferuje odběr od Znojemského pivovaru. Slad dále odebírá od sladovny Hodonice, sladovny Klusáček a velkoobchodu SvobodaFráňová, kde krom sladu nakupuje také chmel. Není pro něj však nutností pokaždé odebírat právě od těchto zmíněných dodavatelů, jelikož jde teprve o začínající minipivovar, který není v provozu ještě ani rok. Nemá tak svou recepturu a dodavatele ustálené. Mnohdy objednává také od náhodných dodavatelů, které najde na internetu. Odběratelem je v podstatě majitel sám, jelikož většina produkce jde do jeho pivnice U Šneka. Občas své pivo dodává do hospod v rámci aliance a příležitostně do podniků, které vlastní jeho známí. 4.6.5

Matice IFE

Jednou ze silných stránek minipivovaru je, že nabízí více druhů piv, zákazník má tak široké možnosti výběru. Předností je také to, že nabídku netvoří jen klasické ležáky, ale jsou zde zařazeny i pivní speciály, které nejsou běžně součástí velkovýroby jiných značek. Dalším plusem je všestranný servis majitele, mnoho věcí obstarává on sám. Piva jsou poctivě a kvalitně uvařená a jeho mzdové náklady jsou díky tomuto minimální. Ovšem na druhou stranu je to příliš časově náročné a při vyšší produkci už by bylo potřeba najmout dalšího zaměstnance. Další nevýhodou takovéto poctivé výroby v menším množství jsou náklady. Nelze uplatnit úspory z rozsahu a náklady jsou tak vyšší než při velkovýrobě. Mezi výhody lze zařadit mimo jiné jeho dobré vztahy s ostatními okolními minipivovary. Piva si prodávají

Výsledky

77

i mezi sebou a nekonkurují si, naopak se podporují a propagují navzájem. Zde se taky projevuje jeho menší propagace, která je převážně jen formou doporučení. Jelikož se v posledních letech trend minipivovarů rozrostl a lidé mají čím dál tím více zájem o netradiční piva, je poptávka po jeho pivu téměř jistá. Jediné, co brání dalšímu navýšení produkce, je současný nedostatek prostoru na větší výrobu a aktuální nedostatek financí. Prozatím si nemůže dovolit najednou koupit jiné velké prostory, více tanků a kvasných nádob či varnu, která by byla více automatizovaná (nebylo by tedy potřeba to kontrolovat a ručně míchat jako je tomu teď). K tomu nepřispívá ani skutečnost, že prostory minipivovaru jsou v pronájmu. Mezi další avšak menší negativa patří, že majitel nemá jasně danou vizi a stanovené přesné cíle. Největší výhodou je, že jelikož se původně mělo jednat o restaurační minipivovar, tak pivo dodává hlavně do své pivnice a nemusí tak si složitě obstarávat odběratele a vynakládat tolik finančních prostředků do marketingu. Tab. 22 Matice IFE

S/W S1 S2 S3 S4 S5 S6 S7 W1 W2 W3 W4 W5 W6 W7 ∑

Popis Více druhů piv Vlastní servis Prodej do pivnice a v rámci aliance Jistá poptávka Kvalitní a poctivá výroba Dobré vztahy s ostatními minipivovary Pivní speciály Provoz v pronajatých prostorách Nedostačující kapacity Vyšší náklady na výrobu Časová náročnost Chybějící vize Nedostatek financí Nízká propagace

Váha 0,09 0,08 0,16 0,11 0,10

Body 4 4 4 4 3

Celkem 0,36 0,32 0,64 0,44 0,3

0,08

3

0,24

0,09 0,02 0,09 0,02 0,05 0,02 0,06 0,03 1

4 2 1 2 1 2 1 1

0,36 0, 04 0,09 0,04 0,05 0,04 0,06 0,03 2,97

Výsledné celkové hodnocení 2,97 značí, že minipivovar lze zařadit do střední až lepší interní pozice. 4.6.6

Doporučení minipivovaru

Z matice IFE vyplynulo, že největší silnou stránku minipivovaru U Šneka je zajištěný prodej piv přímo ve své stejnojmenné pivnici, která se nachází nedaleko minipivovaru, a v rámci aliance po různých koutech ČR. Druhou největší silnou stránkou je jeho jistá poptávka, což se odvíjí také od toho, že vyrábí víc druhů piv včetně speciálů, po kterých se v současnosti poptávka stále lehce zvyšuje.

78

Výsledky

Největší slabou stránkou minipivovaru jsou nedostačující prostory potřebné k větší výrobě. Majitelem bylo řečeno, že varna vařit stihá, ale pivo není kam dávat. Tento nedostatek by se dal odstranit koupí dalších sudů a pronajmutím dalšího prostoru k jejich skladování. Konkrétně je momentálně hned vedle jeho minipivovaru k dispozici garáž, jejíž pronájem stojí jen 2000 Kč měsíčně. Tyto prostory by mohl buďto využít k dalšímu skladování nebo po drobném vybavení nábytkem pro pořádání ochutnávek za nepříznivého počasí. Zároveň by se případně nemusel omezovat na plánované exkurze jen za vhodného počasí. (Při příznivém počasí majitel plánuje posezení v prostorech před pivovarem.) Další možností, je prostory potřebné ke skladování a zrání piva vyřešit koupí dalšího tanku, který se dá postavit na jeden z tanků. Tímto by mohl svou výrobu zvýšit o dalších 700 litrů. Z produkce 35 hl za měsíc by se tedy stalo 42 hl za měsíc a víc pokud by tedy část garáže využila i ke skladování. Majitel bude moct vidět, zda se i nadále po zvýšení produkce opět vše prodá a zda má smyl produkci vůbec rozšiřovat. Uvaření jedné várky piva trvá 12 hodin. K uvaření každé další várky jsou pak potřeba vždy čtyři hodiny. Denně je tedy možné uvařit až čtyři várky. Pokud by se zvýšila produkce, je výhodnější uvařit všechny várky najednou, jelikož kdyby se vařila každá várka zvlášť, bylo by to v součtu nejen finančně a časově náročnější, ale ani by to nepokrylo kapacitu jednoho tanku. Nyní majitel vaří 2x týdně, obvykle stihne uvařit dvě várky. Bylo by vhodné najmout ještě jednoho zaměstnance na částečný úvazek, který by docházel například třikrát týdně vždy na určitou dobu, například na 8 hodin, což je normální délka obvyklé směny. V přepočtu tedy 24 hodin týdně. Pokud sečteme všechny nynější měsíční náklady, tedy náklady na pronájem, za službu účetní, suroviny, energie, pohonné hmoty potřebné k rozvozu do pivnice a jinam a úrok, vyjdou náklady na 36084 Kč/měsíc. Přesněji je vše rozepsáno následující v tabulce. Tab. 23 Současné měsíční náklady a příjmy v Kč

Měsíční náklady: pronájem služba účetní suroviny energie pohonné hmoty úrok 1 úrok 2 Měsíční příjmy: Prodej piv Zisk před zdaněním:

36 084 4000 1000 14000 5000 6500 0 5584 129 000 85 000 + 44 000 92 916

Zdroj: Interní zdroje

Spodně kvašená piva prodává za 17 Kč/0,5 l, svrchně kvašená za 22 Kč/ 0,5 l. Pokud by se bralo, že za tuto cenu prodává i své pivnici, činily by příjmy 129 000 Kč. Po spočtení rozdílu mezi náklady a příjmy, vyjde zisk 92 916 Kč. První půjčka činí

Výsledky

79

200 000 Kč, přičemž peníze jsou vypůjčené od rodiny a známých a z tohoto důvodu zde není žádný měsíční úrok. Druhá půjčka činí 670 000 Kč s 10 % úrokem ročně. Majitel se zmínil, že v nejlepším případě, by těchto 200 000 Kč vrátil do jednoho roku, a proto bych doporučila si určitou částku buďto odkládat nebo rovnou vracet. Pokud se vydělí 200 000 Kč počtem měsíců v roce, vyjde částka 16 667 Kč. Lze tedy vidět, že při těchto nákladech, to možné je, příjmy by tak byly měsíčně 76 249 Kč. Tab. 24 Současné měsíční náklady a příjmy v Kč s připočtením úroku 1

Měsíční náklady: pronájem služba účetní suroviny energie pohonné hmoty úrok 1 úrok 2 Měsíční příjmy: Prodej piv Zisk před zdaněním:

52 751 4000 1000 14000 5000 6500 16667 5584 129 000 85 000 + 44 000 76 249

V tabulce níže jsou k nynějším měsíčním nákladům započítány i náklady za pronájem garáže, nákup tanku a mzda novému zaměstnanci. Jeho hrubá měsíční mzda by činila 12 000 Kč. Do nákladů se tentokrát připočte 16667 Kč, které by si majitel odkládal, aby splnil svůj plán do jednoho roku vrátit 200 000 Kč. Do výnosu je připočteno 700 hl navíc, přičemž se počítá, že 500 l by činila produkce spodně kvašených a 200 l svrchně kvašených.

80

Výsledky

Tab. 25 Nové náklady a příjmy za první měsíc v Kč

Měsíční náklady: pronájem pronájem garáže služba účetní mzda novému zaměstnanci suroviny energie pohonné hmoty úrok 1 úrok 2 Tank Měsíční příjmy: Prodej piv Zisk před zdaněním:

149 231 4000 2000 1000 16080 16800 5600 6500 16667 5584 75000 154 800 102 000 + 52 800 5 569

Z tabulky je možno vidět, že i při započítání veškerých nákladů minipivovar stále produkuje zisk, konkrétně 5 569 Kč. Ovšem musí se brát v potaz, že nákup tanku za 75 000 Kč, bude jen jednorázová záležitost, další měsíce se tedy výnos o tuto částku zvýší a celkový zisk tedy činí 80 569 Kč. Tab. 26 Nové náklady a příjmy za další měsíce v Kč

Měsíční náklady: pronájem pronájem garáže služba účetní mzda novému zaměstnanci suroviny energie pohonné hmoty úrok 1 úrok 2 Měsíční příjmy: Prodej piv Zisk před zdaněním:

74 231 4000 2000 1000 16080 16800 5600 6500 16667 5584 154 800 102 000 + 52 800 80 569

Při výpočtu nebyly zohledněny náklady na vybavení garáže nábytkem, jelikož záleží na velikosti, počtu a materiálu. Cenové rozpětí je velké a celkové náklady na to (oproti nákupu tanku) jsou minimální. Při porovnání před a po zvýšení produkce, přičemž se počítá s tím, že vše co se vyrobí, se taky prodá, tak s ohledem na zisk, vyšla druhá varianta lépe. Při stávající výrobě (a při započítání pomyslného úroku 1) činí zisk 76 249 Kč. Při variantě druhé, je zisk 80 569 Kč. Přesto, že je tento rozdíl minimální, se druhá varianta

Výsledky

81

vyplatí, jelikož šlo zejména o to, aby mohl vyrábět více hektolitrů piva a mohl tak více experimentovat s příchutěmi a aby u vaření piva nemusel strávit vždy celý den a nebylo to pro něj tolik časově náročné. Navíc tak případně bude moct dodávat do více hospod a tím ještě zvýšit povědomí o svém minipivovaru. Dále k tomuto celkovému zisku nejsou připočítány ještě zisky z plánovaných exkurzí, ke kterým bude sloužit pronajatá garáž. 4.6.7

Finanční ukazatelé

Návratnost investice Jako investice je zde bráno vybavení minipivovaru 2 000 000 Kč a nákup tanku za 75 000 Kč. Na základě interních zdrojů se při výpočtech počítá s tím, že spočtený zisk za daný měsíc se příliš neliší od ostatních měsíců a že další dva měsíce, které zbývají pro působnost na trhu alespoň jeden rok, ani nebudou. V následujícím výpočtu je potřeba počítat s čistým ziskem, tedy ziskem po odečtení daně příjmu. V tomto případě daň činí 15 %, jelikož majitel provozuje živnost. 𝑅𝑂𝐼 (%) = (č𝑖𝑠𝑡ý 𝑧𝑖𝑠𝑘⁄𝑖𝑛𝑣𝑒𝑠𝑡𝑖𝑐𝑒 ) × 100 𝑅𝑂𝐼 (%) = (80569 × 12 − 80569 × 12 × 0,15⁄2 075 000) × 100 𝑅𝑂𝐼 (%) = (821 803,8⁄2 075 000) × 100 𝑅𝑂𝐼 (%) = 39,61 Při vypočítání celkové návratnosti majitelovi investice do minipivovaru vyšlo, že celá investice se mu vrátí již za 2,5 roku. Konkrétně ukazatel ROI vyšel 39,61 %. Po opačném vydělení, tedy vydělení investice čistým ziskem, vyjde výsledek 2,525 let. K tomuto výsledku lze dojít také vydělení 100 % se 39,61 %. Rentabilita celkových aktiv Ukazatel ROA se považuje za hlavní měřítko rentability celkových zdrojů investovaných do podnikání, minimální hodnota by měla být 8 %. Patří mezi nejdůležitější ukazatele finanční analýzy a v tomto případě vyšel 42,47 %, tedy 1 Kč investovaná do podnikání přinese v daném roce zisk více než 0,4 Kč. 𝑅𝑂𝐴 (%) = (𝐸𝐵𝐼𝑇⁄𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 ) × 100 𝑅𝑂𝐴 (%) = (80 569 × 12⁄(75 000 + 2 000 000 + 16800 × 12)) × 100 𝑅𝑂𝐴 (%) = (966 828⁄2 276 600) × 100 𝑅𝑂𝐴 (%) = 42,47 Rentabilita vlastního kapitálu Rentabilita vlastního kapitálu ROE vyjadřuje, kolik čistého zisku připadá na jednu korunu investovaného kapitálu. Minimální hodnota by měla být 10 % a měla by být vyšší jak hodnota ROA. Ukazatel vyšel 68,20 %, čímž tyto podmínky splňuje. Částka 870 000 Kč představuje majitelovy cizí zdroje.

82

Výsledky

𝑅𝑂𝐸 (%) = (𝐸𝐴𝑇⁄𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 ) × 100 𝑅𝑂𝐸 (%) = (80569 × 12 − 80569 × 12 × 0,15⁄(2 075 000 − 870 000)) × 100 𝑅𝑂𝐸 (%) = 68,20 Rentabilita tržeb Jako poslední byl vypočten ukazatel rentability tržeb ROS. Vyjadřuje podíl ziskové přirážky neboli marže na celkových tržbách. Ukazatel vyšel 52,08 %, zisk na jednu korunu je tak 0,5 Kč. 𝑅𝑂𝑆 (%) = (𝐸𝐵𝐼𝑇⁄𝑡𝑟ž𝑏𝑦) × 100 𝑅𝑂𝑆 (%) = (80 569 × 12⁄(154 800 × 12)) × 100 𝑅𝑂𝑆 (%) = 52,08

Diskuze

83

5 Diskuze Analýza odvětví je podstatná zejména proto, aby jednotlivé subjekty mající zájem o vstup na zdejší trh měly podklady o celkovém vývoji pivovarnictví a na základě tohoto se mohly rozhodnout, zda je trh atraktivní či naopak neatraktivní. Stejně tak slouží subjektům, které na trhu již působí. Mohou se tak lépe rozhodnout, kam přesně investovat, s jakou inovací přijít nebo případně jak pozměnit svou výrobu tak, aby jim stávající a potenciální zákazníci věnovali dostatek své pozornosti. Po zhodnocení situace se trh jeví jako atraktivní a to především pro minipivovary, které se chtějí zabývat výrobou nevšedních piv. Stejného názoru je i prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň, který říká, že se počet minipivovarů zastaví na dvojnásobku. Aktuálně jich je již 302 a dle jeho názoru je tu prostor i pro 1000 minipivovarů vzhledem k jejich nízkému podílu na trhu, který je momentálně menší jak 1,5 %. Dále uvádí: „Zájem investorů souvisí také s poklesem cen technologií. Zatímco před 20 lety stálo vybavení minipivovaru 5,5 milionu korun, nyní je to zhruba o milion méně. Někdy je možné ho sehnat i levněji ze zastavených provozů“. (Hospodářské noviny, 2016) Po ekonomické krizi se výstav piva stále zvyšuje. Jeho spotřeba však v ČR v posledních letech mírně poklesla. Snížil se také import, export stále roste a předpokládá se, že nadále růst bude. To prokazuje mimo jiné také nově vydaná zpráva o stavu českého pivovarství a sladařství za rok 2015, ve které se lze dočíst, že výroba v ČR poprvé překročila hranici 20 mil. hl a to právě díky exportu. Vývoz vzrostl při meziročním porovnání o 5 % více jak při porovnání roku 2013 a 2014, tedy celkem o dalších 13 %. Zpráva potvrdila také fakt, že poptávka po výčepním pivu se stále snižuje a poptávka po ležácích a speciálních pivech stále roste. (Český svaz pivovarů a sladoven, 2016) V práci je také zmíněn turismus, jakožto důležitá část pivovarnictví. V odborném časopise Kvasný průmysl se uvádí, že zahraniční turisté považují naše pivo po historických památkách jako druhou největší atrakci v České republice. Dle mého názoru je však pivní turismus doposud poměrně málo rozvíjen. Měla by mu být věnována větší pozornost a měl by být více propagován. V časopise bylo zkoumáno, zda jsou minipivovary atraktivním cílem cestovního ruchu v ČR. Výsledky ukázaly, že úroveň spolupráce s cestovními kancelářemi a dopravci je velmi nízká. „Nejčastější odpověď ze strany 36 % minipivovarů byla, že spolupráci považují za zajímavou a budou ji rozvíjet. Za perspektivní ji považuje dalších 23 %. Mají za to, že dosavadní spolupráce je málo významná, ale chtěli by ji rozšiřovat. Nicméně více než pětina minipivovarů spolupráci neplánuje a to se nám zdá jako vysoké procento a problém, který může do jisté míry snižovat jejich podnikatelský úspěch. Pouze necelá desetina z nich nemá jasno, v čem by jim spolupráce mohla být prospěšná.“ V dalším dotazníkovém šetření byl zkoumán význam minipivovarů pro obce a města. Výsledky poukazují na to, že minipivovary mají potenciál být turistickou zajímavostí: „Fakt, že pouze 6 % dotázaných se domnívá, že minipivovar neznamená pro obec velký počin ve srovnání s 94 % opačného názoru, lze hodnotit velmi pozitivně.“ (Vacl, 2014)

84

Závěr

6 Závěr Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zhodnotit situaci odvětví pivovarnictví a postavení České republiky na světovém trhu s pivem. V první kapitole bylo zjištěno, že prodej piva ve skleněných lahvích stoupá a proto zdejší pivovary musí vymýšlet strategie, kterými si udržet zákazníkův zájem o klasické točené pivo. Je tomu tak zejména díky ceně, která je u lahvového piva mnohem nižší. Hodnocena byla také strategie minipivovarů na rozdíl od pivovarů velkých. Minipivovary nyní proráží na trh především svými netypickými pivy. Přesto, že jich je mnoho, zabírají jen 1,2 procenta trhu a proto je v ČR stále místo pro vznik dalších a dalších minipivovarů. V současnosti je největším producentem na trhu Plzeňský Prazdroj. Po něm následuje Staropramen a Heineken. V případě minipivovarů je situace odlišná, jelikož zákazník je ochoten zaplatit i vyšší cenu za jedno pivo výměnou za jeho kvalitu a jedinečnou chuť. Kapitola druhá byla zaměřena především na celkovou poptávku po pivu. Z jednotlivých grafů vyplívá, že nejméně roste spotřeba piva v západní Evropě. Nejzajímavější oblast pro investice je Afrika, kde podle predikce spotřeba piva poroste nejvíce a to převážně díky vzkvétání hospodářských parametrů. Česká republika stále drží prvenství v celkové spotřebě piva na obyvatele. Pivo konzumují více muži jak ženy. Celková spotřeba piva v ČR nejvíce klesla v době finanční krize, poté vzrostla a momentálně lehce klesá. Export České Republiky je mnohem výraznější než import, mezi rokem se 2013 a 2014 se o 8 % zvýšil, kdežto import se snížil o celých 42 %. Analyzována byla také poptávka po pivu přímo v minipivovarech. Bylo zjištěno, že necelou čtvrtinu zákazníků tvoří cizinci - nejvíce z Německa, Ruska a Polska. Z toho důvodu mnoho minipivovarů začalo pořádat exkurze a je v jejich zájmu nezanedbávat marketing a tzv. pivní turismus cílený jak na cizince, tak místní občany. Další zkoumanou oblastí je odvětví chmelařství a sladařství. Od roku 2012 se produkce chmele i sladu zvyšuje. Největší poptávka je nyní po aromatizovaném chmelu. Nejvíce chmele ČR vyváží do Japonska. Slad je nejvíce exportován do Rakouska. Jako příbuzné odvětví je zkoumáno vinařství, které má mnoho společných rysů a tak je také považováno za substitut. Při porovnání cen piva a vína, vyšlo najevo, že pivo je levnější. Pivo se také produkuje mnohem ve větším množství jak víno. Analyzován byl také turismus s ohledem na vzkvétající pivní turismus. Lze konstatovat, že počet turistů v ČR neustále stoupá. Při zkoumání podmínek vnějšího prostředí, bylo zjištěno, že pivovary jsou povinné se řídit určitými zákony týkajících se například obecných podmínek provozovatelů v potravinářském průmyslu či správného označování jednotlivých druhů piv. Dále bylo zjištěno, že čím menší výstav ročně je, tím menší je také spotřební daň. Česká republika se nachází až na 26. místě při porovnání kupní síly jednotlivých států. Inflace se zde od roku 2012 se snižuje, avšak podle prognózy ČNB se bude opět zvyšovat.

Závěr

85

Z ekologického hlediska byly zkoumány druhy obalů piv. V ČR se nejvíce spotřebovává lahvových piv a nejméně se využívá pivo v cisternách. Celková úroveň odvětví se tedy jeví jako poměrně vysoká. Po vyhodnocení hrozeb a příležitostí bylo dospěno k závěru, že trh je atraktivní pro subjekty hodlající se zabývat speciálními pivy a pro subjekty, které by chtěly exportovat do rozvojových zemí, zejména Afriky, případně Asie. Největší hrozbou pivovarnictví jsou jen přírodní jevy jako přílišné sucho, mráz či povodně. Na závěr práce byla vypracována případová studie minipivovaru U Šneka. Lze říci, že minipivovar na trhu nezaujímá dominantní postavení, ovšem množství stálých odběratelů, je vzhledem k jeho malé produkci dostačující. Byla zhodnocena jeho strategie, konkurence, produkce, dodavatelé a odběratelé a jeho silné a slabé stránky. Jako největší silná stránka se jeví zajištění prodeje piva ve své stejnojmenné pivnici a v rámci aliance. Jako největší slabá stránka byly identifikovány omezené prostory pro větší výrobu, které by majitel chtěl dosáhnout. Vzhledem k omezenému množství financí byl navrhnut pronájem vedlejší garáže sloužící ke skladování či pro vnitřní posezení během pořádání plánovaných exkurzí, přikoupení jednoho tanku, který bude umístěn na současném tanku, a najmutí jednoho zaměstnance alespoň na částečný úvazek, jelikož proces vaření piva je časově dost náročný. Po finančním vyhodnocení tato varianta vykazuje o 4320 Kč větší zisk. Hlavním přínosem pro majitele je však možnost větší výroby a experimentování s příchutěmi piv, díky tomu zvýšené povědomí o existenci minipivovaru a pro něj menší časová náročnost. Z výpočtů finančních ukazatelů bylo spočteno, že při takovéto produkci by se celková investice měla vrátit do tří let.

86

Literatura

7 Literatura BARVÍK, Pavel. Pivovary Staropramen. In: Naše značky [online]. Praha: Pivovary Staropramen, 2014 [cit. 2016-02-14]. Dostupné z: http://www.pivovarystaropramen.cz/cs/o-nas/nase-znacky/ BEDNÁŘOVÁ, Dagmar a Dagmar ŠKODOVÁ-PARMOVÁ. Malé a střední podnikání. 2., rozš. vyd. V Českých Budějovicích: Jihočeská univerzita, Ekonomická fakulta, 2010, 146 s. ISBN 978-80-7394-229-8. BĚLOHLÁVEK, František. Organizační chování: jak se každý den chovají spolupracovníci, nadřízení, podřízení, obchodní partneři či zákazníci. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 1996, 343 s. ISBN 80-85839-09-1. BLAŽEK, Ladislav. Management: organizování, rozhodování, ovlivňování. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 191 s. ISBN 978-80-247-3275-6. BLAŽKOVÁ, Martina. Marketingové řízení a plánování pro malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. Manažer. ISBN 978-80-247-1535-3. BRODSKÝ, Zdeněk a Michaela STŘÍTESKÁ. Malé a střední podnikání: pro kombinovanou formu studia. Vyd. 1. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2007, 136 s. ISBN 978-80-7194-922-0. BŘEŠŤAN, Robert. HlídacíPes.org. In: Český boom minipivovarů nekončí. Je jich už kolem tří set a nové stále přibývají [online]. 2015 [cit. 2016-02-14]. Dostupné z: http://hlidacipes.org/cesky-boom-minipivovaru-nekonci-je-jich-uz-kolem-tri-seta-nove-stale-pribyvaji/ Canadean. Africa Beer Growth predicated to outperform Asia [online]. 2015 [cit. 2016-02-18]. Dostupné z: http://www.canadean.com/news/africa-beer-growthpredicated-to-outperform-asia/ Celní správa České republiky. Statistická data z oblasti výroby, dopravy a dovozu piva [online]. Praha, 2016 [cit. 2016-02-17]. Dostupné z: https://www.celnisprava.cz/cz/dane/statistiky/Stranky/pivo.aspx Czech mini breweries. Plánujete minipivovar v ekonomicky slabém regionu? Využijte dotace. [online]. 2014 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.ceskeminipivovary.cz/post/services/asistence-dotace/ Czech mini breweries. Služby související s výrobou minipivovarů [online]. 2012 [cit. 2016-02-14]. Dostupné z: http://www.ceskeminipivovary.cz/nabidka/sluzby/

Literatura

87

ČAPKOVÁ, Veronika, Petr JANÍK a Václav POTĚŠIL. Restaurační minipivovary v České republice. Praha: Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, 1999, 80 s. ISBN 80902658-0-4. Český statistický úřad. Cena lahvového piva 1960-2013[online]. Praha, 2015 [cit. 2016-02-14]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/2-pivo_1960_ Český statistický úřad. Cestovní ruch - časové řady [online]. 2016 [cit. 2016-03-29]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr Český statistický úřad. Česká republika od roku 1989 v číslech [online]. 2015 [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/ceska-republika-odroku-1989-v-cislech#01 Český statistický úřad. Obyvatelstvo [online]. 2015 [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/obyvatelstvo_lide Český statistický úřad. Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2015 [online]. 2015 [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/pocet-obyvatel-vobcich-k-112015 Český statistický úřad. Průměrné mzdy - 4. čtvrtletí 2015 [online]. 2015 [cit. 201603-11]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cri/prumerne-mzdy-4ctvrtleti-2015 Český statistický úřad. Přímá veřejná podpora výzkumu a vývoje v České republice – 2014 [online]. 2015 [cit. 2016-03-12]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/prima-verejna-podpora-vyzkumu-a-vyvoje-vceske-republice-v-roce-2014 Český statistický úřad. Spotřeba potravin - 2009 [online]. 2015 [cit. 2016-03-02]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/spotreba-potravin-2009-52jie3lpz7 Český statistický úřad. Vývoj cen potravinářských výrobků v uplynulých letech [online]. 2015 [cit. 2016-03-30]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xt/vyvoj-cenpotravinarskych-vyrobku-v-uplynulych-letech Český Svaz Pivovarů a Sladoven. In: Produkce piva v Česku vloni mírně rostla, hnána především exportem [online]. 2015 [cit. 2016-02-14]. Dostupné z: http://www.ceske-pivo.cz/pro-media/produkce-piva-v-cesku-vloni-mirnerostla-hnana-predevsim-exportem

88

Literatura

Český Svaz Pivovarů a Sladoven. In: Turistům chutná české pivo. Vypijí téměř dvě denně [online]. 2013 [cit. 2016-03-02]. Dostupné z: http://www.ceskepivo.cz/turistum-chutna-ceske-pivo-vypiji-temer-dve-denne ČNB. Aktuální prognóza ČNB [online]. 2016 [cit. 2016-03-10]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/menova_politika/prognoza/index.html?cnb_css=true#i nflace DEDOUCHOVÁ, Marcela. Strategie podniku. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2001. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9603-4. DROZDOVÁ, Jitka. In: Situační a výhledová zpráva chmel, pivo [online]. 2016, s. 51 [cit. 2016-03-12]. ISBN 978-80-7434-263-9. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/443706/SVZ_Chmel_2015.pdf DVOŘÁČEK, Jiří a Peter SLUNČÍK. Podnik a jeho okolí: jak přežít v konkurenčním prostředí. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xvii, 173 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-224-3. EAGRI Zemědělství. In: Český chmel/Czech Hops 2013 [online]. Praha, 2013, s. 56 [cit. 2016-03-06]. ISBN 978-80-7434-051-2. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/rostlinnekomodity/chmel/publikace-cesky-chmel/cesky-chmel-czech-hops-2013.htm EAGRI Zemědělství. In: Réva vinná a víno: Situační a výhledová zpráva 2015 [online]. Praha, 2015, s. 86 [cit. 2016-03-30]. ISBN 978-80-7434-253-0. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/potraviny/publikace-a-dokumenty/situacni-avyhledove-zpravy/rostlinne-komodity/reva-vinna-a-vino/ EAGRI. Vládní návrh zákona [online]. 2015 [cit. 2016-03-09]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pripravovana-legislativa/navrhyzakonu-pripravovane-mze/_prezentace_cz_mze_legislativa_pripravovanalegislativa_navrhy-zakonu-pripravovane-mze_navrh-zakona-kterym-se-menizakon-c-110.html EBIAcz. Výroba minipivovarů na klíč [online]. 2014 [cit. 2016-02-14]. Dostupné z: http://www.ebia-pivovary.cz/sluzby FOLVARČNÁ, Andrea. Malé a střední podnikání. Vyd. 2. Ostrava: Vysoká škola podnikání, 2009, 119 s. ISBN 978-80-86764-63-4. GfK Geomarketing: Know "where". Market data Czech rep. [online]. 2015 [cit. 201603-10]. Dostupné z: http://www.gfkgeomarketing.com/en/market_data/market_data_by_country/czech_republic.html

Literatura

89

GRANT, Robert M. Contemporary strategy analysis. 7th ed. Chichester: John Wiley & Sons, c2010, xv, 499 s. ISBN 978-0-470-74710-0. HANZELKOVÁ, Alena. Business strategie: krok za krokem. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2013, xv, 159 s. ISBN 978-80-7400-455-1. HANZELKOVÁ, Alena. Strategický marketing: teorie pro praxi. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2009, xix, 170 s. ISBN 978-80-7400-120-8. HASÍK, Tomáš. Svět piva a piva světa. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-2474648-7. Heineken Česká republika. Heineken Česká republika [online]. ©2012-2016 [cit. 2016-02-14]. Dostupné z: http://www.heinekenceskarepublika.cz/?age=more HILL, Charles W. Strategic management: an integrated approach theory. 12th edition. Mason, OH: Cengage South Western, 2015. ISBN 978-130-5502-277 HÖNIGOVÁ, Věra. Český Svaz Pivovarů a Sladoven. In: Nadační fond České pivo sládka Františka O. Poupěte [online]. 2013 [cit. 2016-03-12]. Dostupné z: http://www.ceske-pivo.cz/nadacni-fond-ceske-pivo-sladka-frantiska-o-poupete HORÁČEK, Filip, Michal BARÁK a Aleš ČERNÝ. IDNES Ekonomika. In: Komu patří pivovary v Česku? [online]. Praha, 2015 [cit. 2016-03-05]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/podily-pivovaru-na-tuzemskem-trhu-dt2/ekoakcie.aspx?c=A151014_105550_ekoakcie_fih HORÁČEK, Filip. IDNES.cz. In: Kvasnice dodá minipivovarům Bernard. Dodávky jim náhle stopl Prazdroj [online]. Praha: MAFRA, 2011 [cit. 2016-02-14]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/kvasnice-doda-minipivovarum-bernard-dodavky-jimnahle-stopl-prazdroj-1kr-/ekoakcie.aspx?c=A110905_142826_ekoakcie_fih Hospodářské noviny. In: Minipivovarů je v Česku více než 300. Jejich počet se může zdvojnásobit. [online]. 2016 [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://domaci.ihned.cz/c1-65167380-minipivovaru-je-v-cesku-vice-nez-300-vbudoucnu-by-jich-mohl-byt-i-dvojnasobek CHARVÁT, Jaroslav. Firemní strategie pro praxi: praktický návod pro manažery a podnikatele: od firemní kultury po schopnost vydělávat peníze: příklady a studie z praxe v ČR. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 201 s. ISBN 80-247-1389-6. JANOUŠ, Vilém. Deník.cz. In: Přijďte! Pivovary chtějí vrátit štamgasty do hospod. [online]. VLTAVA-LABE-PRESS, 2015 [cit. 2016-02-10]. Dostupné z:

90

Literatura

http://www.denik.cz/ekonomika/prijdte-pivovary-chteji-vratit-stamgasty-dohospod-20150805.html JEŽEK Josef, Josef VOSTŘEL, Chmelařský institut s. r. o. In: O českém biochmelu [online]. 2012 [cit. 2016-03-12]. Dostupné z: http://www.chizatec.cz/obiochmelu/?arc=249&sub=66#CR JOHNSON G., SCHOLES K. Cesty k úspěšnému podniku. První vydání. Praha: Computer Press, 2000. 803 s. ISBN 80-7226-220-3 KEŘKOVSKÝ, Miloslav a Oldřich VYKYPĚL. Strategické řízení. Vyd. 5., přeprac. Brno: Zdeněk Novotný, 2004, 118 s. ISBN 80-7355-013-x. Kirin holdings. In: Kirin Beer University Report Global Beer Consumption by Country in 2014 [online]. 2015 [cit. 2016-02-24]. Dostupné z: http://www.kirinholdings.co.jp/english/news/2015/1224_01.html KOSAŘ, Karel. Sdružení přátel piva. In: České pivo – historie a současnost [online]. 2009 [cit. 2016-02-19]. Dostupné z: http://www.pratelepiva.cz/svet-piva/pivo-apivovarnictvi/historie-a-soucasnost/ KOŠŤAN, Pavol a Oldřich ŠULEŘ. Firemní strategie: plánování a realizace. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, xi, 124 s. ISBN 80-7226-657-8. KOŠTURIAK, Ján a Ján CHAĽ. Inovace: vaše konkurenční výhoda!. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, viii, 164 s. ISBN 978-80-251-1929-7 KOURDI, Jeremy. Podniková strategie: průvodce rozvojem vašeho byznysu. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 300 s. ISBN 978-80-251-2725-4. KRÁSOVÁ, Kateřina. Plzeňský Prazdroj. In: Archiv tiskových zpráv [online]. Plzeň, 2014 [cit. 2016-02-24]. Dostupné z: http://www.prazdroj.cz/cz/media/archivtiskovych-zprav/tiskove-zpravy/1308-plzensky-prazdroj-vyvezl-nejvetsi-objempiva-ve-sve-historii KRÁTKÝ, Jan. Analýza konkurenceschopnosti minipivovaru Dědkovo pivo, o.s. [online]. Zlín, 2013 [cit. 2016-02-14]. Dostupné z: http://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/24568/kr%C3%A1tk%C3%BD _2013_bp.pdf?sequence=1 KRATOCHVÍLE, Antonín. Pivovarství českých zemí v proměnách 20. století. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, 2005, 265 s. ISBN 80-865-7616-7.

Literatura

91

Kurzycz. Nezaměstnanost v ČR, vývoj, rok 2016 [online]. 2016 [cit. 2016-03-10]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/nezamestnanost/ LEDNICKÝ, Václav. Strategické řízení. Vyd. 1. Ostrava: Repronis, 2006, 153 s. ISBN 80-7329-131-2 MÁCHAL, Pavel, Martina KOPEČKOVÁ a Radmila PRESOVÁ. Světové standardy projektového řízení: pro malé a střední firmy: IPMA, PMI, PRINCE2. 1. vyd. Praha: Grada, 2015, 138 s. ISBN 978-80-247-5321-8. MACHKOVÁ, Hana. Mezinárodní marketing: [strategické trendy a příklady z praxe]. 4. vyd. Praha: Grada, 2015. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-5366-9. MAIER, Tomáš a Aneta FABIÁNOVÁ. Ekonomické aspekty vzniku restauračního minipivovaru. Kvasný průmysl [online]. 2011, (9), 7 [cit. 2016-03-01]. Dostupné z: http://www.kvasnyprumysl.cz/cz/journal/2011/9/ MALLYA, Thaddeus. Základy strategického řízení a rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 246 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-1911-5. MATERNA, Kryštof. Pividky.cz - První české půlliterární stránky. In: Pivní mapa a seznam pivovarů ČR - včetně příhraničí [online]. 2016 [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://www.pividky.cz/mapa.php MIKOLÁŠ, Zdeněk. Jak zvýšit konkurenceschopnost podniku: konkurenční potenciál a dynamika podnikání. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 198 s. ISBN 80-247-1277-6. Ministerstvo financí České republiky. Snížení DPH u piva [online]. 2016 [cit. 201603-09]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/v-mediich/2016/snizenidph-u-piva-23901 Mobilní pivovary s. r. o. Technické řešení výrobního procesu piva [online]. 2012 [cit. 2016-03-21]. Dostupné z: http://www.mobilnipivovary.cz/technicke-resenivyrobniho-procesu-piva-v-minipivovarech-mobbeer-a-hardbeer/ MUŽÁKOVÁ, Karina. Strategický management: (strategický management včetně úvodu do procesu řízení změn). Vyd. 1. Brno: Vysoká škola Karla Engliše, 2011, 90 s. ISBN 978-80-86710-29-7. Nařízení komise (ES) č. 1014/2008 o zápisu určitých názvů do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení NĚMEČEK, Petr a Robert ZICH. Základy podnikového managementu. Vyd. 1. Brno: NC Publishing, 2009, 143 s. ISBN 978-80-903858-7-0.

92

Literatura

PALAN, Michal. Svět-piva.cz - obchod, který se točí okolo piva. In: České pivovarnictví v číslech [online]. Brno, 2012 [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://www.svetpiva.cz/clanky-o-pivu/ceske-pivovarnictvi-v-cislech.html PALAN, Michal. Svět-piva.cz - obchod, který se točí okolo piva. In: Typy a druhy Českého piva[online]. Brno, 2012 [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://www.svetpiva.cz/clanky-o-pivu/typy-a-druhy-ceskeho-piva.html PICHANIČ, Mikuláš. Mezinárodní management a globalizace. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2004, xi, 176 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-7179-886-x Pivovar naše pivo. Minipivovar PV 500 [online]. 2015 [cit. 2016-02-14]. Dostupné z: http://www.pivo-var.cz/pivovar/minipivovar-pv-500/ Plzeňský Prazdroj. Naše značky [online]. Plzeň: Plzeňský Prazdroj, 2016 [cit. 201602-14]. Dostupné z: https://www.prazdroj.cz/cz/nase-znacky/pribeh-nase-znacky Podnikatel.cz. Předpis č. 110/1997 Sb. [online]. 2015 [cit. 2016-03-09]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-c-110-1997-sb-o-potravinach-atabakovych-vyrobcich/uplne/ POJMANOVÁ, Kateřina. Restaurační minipivovary a restaurační rodinné pivovary v podmínkách České republiky [online]. Praha, 2007 [cit. 2016-02-14]. Dostupné z: https://www.vse.cz/vskp/1281_restauracni_minipivovary_a_rodinne_pivovary_ v_podminkach_ceske_republiky PORTER, Michael E. Konkurenční strategie: Metody pro analýzu odvětví a konkurentů. Praha: Victoria Publishing, 1994, 15, 403 s. ISBN 80-85605-11-2. PORTER, Michael E. Konkurenční výhoda: (Jak vytvořit a udržet si nadprůměrný výkon). Praha: Victoria Publishing, [1993], 626 s. ISBN 80-85605-12-0. POŠVÁŘ, Zdeněk a Helena CHLÁDKOVÁ. Management. 2., nezměn. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014, 261 s. ISBN 978-80-7509-127-7. Reportlinker. In: Beer: Global Industry Almanac, MarketLine [online]. 2014 [cit. 2016-02-24]. Dostupné z: http://www.reportlinker.com/p02399751summary/Beer-Global-Industry-Almanac-MarketLine.html RIS Regionální informační systém. Znojmo [online]. 2014 [cit. 2016-03-05]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=593711 RYDVALOVÁ, Petra. Malé a střední podnikání. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita, 2002, 118 s. ISBN 80-7083-561-3.

Literatura

93

SALAJ, M. Porterův diamantový model. [online]. 2010 [cit. 2015-12-04]. Dostupné z: . SEDLÁČKOVÁ, Helena a Karel BUCHTA. Strategická analýza. 2., přeprac. a dopl. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2006, xi, 121 s. ISBN 80-7179-367-1. SLONEK, Zdeněk. Situační a výhledová zpráva [online]. Praha: Agrospoj, 2014 [cit. 2016-02-23]. ISBN 978-80-7434-190-8. SMEJKAL, Vladimír a Karel RAIS. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2013, 483 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-2474644-9. SPÁČIL, Aleš. Péče o zákazníky: co od nás zákazník očekává a jak dosáhnout jeho spokojenosti. Praha: Grada, c2003, 116 s. ISBN 80-247-0514-1. Svaz pěstitelů chmele České republiky. FAQ [online]. 2015 [cit. 2016-03-07]. Dostupné z: http://www.czhops.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=54&It emid=66&lang=cs Svaz pěstitelů chmele České republiky. Chmel v číslech [online]. 2015 [cit. 2016-0307]. Dostupné z: http://www.czhops.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout =blog&id=35&Itemid=65&lang=cs Svaz pěstitelů chmele České republiky. Tisková zpráva - Za rok 2014 dosáhl export českého chmele téměř 1 mld. Kč [online]. 2015 [cit. 2016-03-07]. Dostupné z: http://www.czhops.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=184% 3Atiskova-zprava-4-5-2015&catid=1%3Aceske-aktuality&Itemid=2&lang=cs SYNEK, Miloslav. Podniková ekonomika. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 1999, xxii, 456 s. ISBN 80-7179-228-4. ŠÁMAL, František. Pivní info. In: Zpráva o stavu českého pivovarství a sladařství za rok 2015 [online]. 2016 [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://pivni.info/down/2016_hospodarske-vysledky-oboru-za-2015.pdf TICHÁ, Ivana a Jan HRON. Strategické řízení. Vyd. 1. Praha: Credit, 2002, 235 s. ISBN 80-213-0922-9. TOMEK, Jan a Jiří HOFMAN. Moderní řízení nákupu podniku. Vyd. 1. Praha: Grada, 1999, 276 s. ISBN 80-85943-73-5.

94

Literatura

TYLL, Ladislav. Podniková strategie. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2014, xviii, 275 s. ISBN 978-80-7400-507-7. VACL, Josef. Minipivovary jako atraktivní cíl cestovního ruchu v České republice. Kvasný průmysl [online]. 2014, (11-12), 10 [cit. 2016-03-01]. Dostupné z: http://www.kvasnyprumysl.cz/cz/journal/2014/11-12/ VÁCHAL, Jan a Marek VOCHOZKA. Podnikové řízení. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 685 s. ISBN 978-80-247-4642-5 VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2012. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4520-6 VEBER, Jaromír. Management: základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2009, 734 s. ISBN 978-807261-200-0 VERHOEF, Berry. Velká encyklopedie piva. 1. vyd. Čestlice: Rebo Productions, 2003, 447 s. ISBN 80-723-4283-5. VINOPAL, Jiří. Centrum pro výzkum veřejného mínění: Sociologický ústav AV v ČR, v. v. i. In: Pivo v české společnosti v roce 2015 [online]. Praha, 2015 [cit. 2016-0303]. Dostupné z: http://cvvm.soc.cas.cz/ostatni-ruzne/pivo-v-ceske-spolecnosti-vroce-2015 VODÁČEK, Leo a Oľga VODÁČKOVÁ. Malé a střední podniky: konkurence a aliance v Evropské unii. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2004, 192 s. ISBN 80-7261-0996. VODÁČEK, Leo a Oľga VODÁČKOVÁ. Moderní management v teorii a praxi. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2006, 295 s. ISBN 80-7261-143-7. VOKÁČ, Luděk. Studenta.cz - Největší magazínový portál pro studenty v ČR. In: Chuť pivařů se mění. Netradiční piva si zamilujete [online]. 2013 [cit. 2016-02-20]. Dostupné z: http://pivo.studenta.cz/chut-pivaru-se-meni-netradicni-piva-sizamilujete/article/1094 Zákony pro lidi. Předpis č. 235/2004 Sb. Zákon o dani z přidané hodnoty [online]. 2016 [cit. 2016-03-09]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-235 Zákony pro lidi. Předpis č. 335/1997 Sb. [online]. 2013 [cit. 2016-03-09]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1997-335

Literatura

95

Zákony pro lidi. Předpis č. 353/2003 Sb. Zákon o spotřebních daních [online]. 2016 [cit. 2016-03-09]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2003-353 Zákony pro lidi. Předpis č. 586/1992 Sb. Zákon o daních z příjmu [online]. 2016 [cit. 2016-03-09]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586 ZEMAN, Lukáš. Pivní deníček. In: Restaurace & Hospody - Okres Znojmo [online]. 2016 [cit. 2016-03-05]. Dostupné z: http://www.pivnidenicek.cz/restaurace-ahospody/ceska-republika/jihomoravsky-kraj/znojmo ŽÁČEK, Vladimír a Jan BAUER. Strategický management. Vyd. 1. V Praze: České vysoké učení technické, 2009, 317 s. ISBN 978-80-01-04443-8.

96

Seznam obrázků

8 Seznam obrázků Obr. 1

Proces tvorby strategie Zdroj: Hanzelková a kol., 2009, s. 6

16

Obr. 2

Struktura základních manažerských funkcí v jednotlivých úrovních řízení Zdroj: Keřkovský, Vykypěl, 2004, s. 6

17

Obr. 3

Hierarchie firemních strategií Zdroj: Mallya, 2007, s. 36

19

Obr. 4

Stupeň organizovanosti Zdroj: Blažek, 2011, s. 50

22

Obr. 5

Způsob komunikace minipivovarů Zdroj: Vacl, 2014

36

Obr. 6

Vývoj počtu pivovarů v ČR Zdroj: Palan, 2012; Materna, 2016

38

Obr. 7

Prodej piva v hospodách/obchodech Zdroj: Janouš, 2015

39

Obr. 8

Vývoj cen lahvového piva Zdroj: Český statistický úřad, 2015

39

Obr. 9

Produkce piva roku 2014 Zdroj: Horáček, 2015

40

Obr. 10 Růst spotřeby piva 2015-2020 v % Zdroj: Canadean, 2015

44

Obr. 11 Spotřeba piva v ČR v litrech/ob. v průběhu let Zdroj: ČSÚ, 2015

46

Obr. 12 Podíly konzumentů piva mezi muži a ženami Zdroj: Vinopal, 2015

47

Obr. 13 Průměrné množství piva konzumovaného týdně Zdroj: Vinopal, 2015

47

Obr. 14 Výstav vs. spotřeba piva v ČR Zdroj: Český Svaz Pivovarů a Sladoven, 2016

48

Obr. 15 Typ návštěvníků minipivovarů Zdroj: Vacl, 2014

49

Obr. 16 Národnosti cizinců Zdroj: Vacl, 2014

49

Obr. 17 Struktura nabídky minipivovarů Zdroj: Vacl, 2014

50

Obr. 18 Vývoz a dovoz sladu z ČR v jednotlivých letech Zdroj: Drozdová, 2016

54

Obr. 19 Vývoz a dovoz sladu z ČR v jednotlivých letech Zdroj: Český Svaz Pivovarů a Sladoven, 2015

56

Seznam obrázků

97

Obr. 20 Výroba sladu v jednotlivých letech Zdroj: Český Svaz Pivovarů a Sladoven, 2015

56

Obr. 21 Výroba sladu v jednotlivých letech Zdroj: ČSÚ, 2016

57

Obr. 22 Vývoj míry inflace v ČR Zdroj: ČNB, 2016

63

Obr. 23 Vývoj ceny chmele v ČR Zdroj: ČSÚ, 2016

64

Obr. 24 Vývoj ceny ječmene v ČR Zdroj: ČSÚ, 2016

64

Obr. 25 Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR Zdroj: ČNB, 2016; Kurzycz, 2016

66

Obr. 26 Vývoj počtu obyvatel v ČR Zdroj: ČSÚ, 2015

67


68


68

Obr. 29 Spotřeba jednotlivých druhů piva Zdroj: Rozhovor se sládkem, 2016

76

98

Seznam tabulek

9 Seznam tabulek Tab. 1

Vývoj strategického řízení

15

Tab. 2

Důvody pro a proti uplatňování strategického řízení

20

Tab. 3

Klasifikace podniků dle EU

30

Tab. 4

Procentuální zastoupení MSP v ČR

31

Tab. 5

Výhody a nevýhody jednotlivých oblastí

32

Tab. 6

Firmy vyrábějící minipivovary na klíč

42

Tab. 7

Rozdíly v exportu a importu piva v ČR

43

Tab. 8

Spotřeba piva v litrech na obyvatele ve světě

45

Tab. 9

Meziroční index spotřeby piva v ČR

48

Tab. 10 Údaje potřebné ke zjištění poptávky po pivu ve Znojmě

51

Tab. 11 Nejvýznamnější exportní oblasti chmele pro ČR

53

Tab. 12 Výnos chmele v ČR

54

Tab. 13 Nejvýznamnější exportní oblasti sladu pro ČR

55

Tab. 14 Srovnání cen piva a vína v Kč

58

Tab. 15 Srovnání produkce piva a vína v tis. hl

58

Tab. 16 Sazby daně pro malé pivovary

60

Tab. 17 Kupní síla jednotlivých států

61

Tab. 18 Kupní síla jednotlivých měst

62

Tab. 19 Prognóza inflace

65

Tab. 20 Meziroční index spotřeby piva v ČR dle obalů

70

Tab. 21 Matice EFE

72

Tab. 22 Matice IFE

77

Tab. 23 Současné měsíční náklady a příjmy v Kč

78

Seznam tabulek

99

Tab. 24 Současné měsíční náklady a příjmy v Kč s připočtením úroku 1

79

Tab. 25 Nové náklady a příjmy za první měsíc v Kč

80

Tab. 26 Nové náklady a příjmy za další měsíce v Kč

80

Tab. 27 Světová produkce piva 2011-2014

101

Tab. 28 Údaje o chmelu za rok 2015

102

100

Přílohy

Světová produkce piva 2011-2014

101

A Světová produkce piva 2011-2014 Tab. 27 Světová produkce piva 2011-2014

2011 489,9 226,5 127,2 98,2

mil. hl 2012 490,0 230,1 132,0 94,6

2013 506,0 224,6 134,2 94,4

2014 518,0 225,7 136,0 95,3

99,4

97,2

88,9

82,2

3,7

-0,2

+1,0

81,2 56,0

81,5 55,3

82,0 57,2

82,0 57,0

+0,4 -1,3

+0,6 +3,4

+0,0 -0,3

42,5

42,0

42,4

42,0

-1,2

+1,0

-0,9

37,9 33,6

37,8 33,0

39,6 33,1

39,8 34,5

-0,3 -1,8

+4,8 +0,3

+0,5 +4,2

30,0

31,3

31,5

31,8

+4,3

+0,6

+1,0

30,5 23,6 20,8 23,2 19,8

30,0 24,3 22,3 21,7 19,5

27,6 23,7 22,3 22,2 22,6

26,0 23,1 22,3 24,0 22,7

-1,6 +3,0 +7,2 -6,5 -1,5

-8,0 -2,5 +0,0 +2,3 +15,9

-5,8 -2,5 +0,0 +8,1 +0,4

18,3

18,3

18,6

18,6

+0,0

+1,6

+0,0

16,0 18,0 16,6 6,1 3,2

18,9 18,5 17,2 6,2 3,3

18,7 18,1 17,3 6,0 3,2

18,5 18,0 17,4 6,1 3,2

+18,1 +2,8 +3,6 +1,6 +3,1

-1,1 -2,2 +0,6 -3,2 -3,0

-1,1 -0,6 +0,6 +1,7 +0,0

1,916.5

1,941.0

1,961.5

1,983.3

+1.3

+1.1

+1.1

548,8 558,9 676,6 111,1

544,6 569,6 685,8 119,4

531,1 572,2 708,7 127,9

523,9 576,8 727,4 133,4

-0,8 +1,9 +1,3 +7,5

-2,5 +0,5 +3,3 +7,1

-1,4 +0,8 +2,6 +4,3

Stát Čína USA Brazílie Německo Ruská federace Mexiko Japonsko Velká Británie Polsko Španělsko Jihoafrická republika Ukrajina Nizozemsko Kolumbie Venezuela Kanada Česká republika Francie Belgie Austrálie Maďarsko Slovensko Svět celkem Evropa Amerika Asie Afrika

Zdroj: Slonek, 2014

+ / - změna % 11/12 12/13 +0,0 +3,3 +1,6 -2,4 +3,8 +1,7 -3,7 -0,2

13/14 +2,4 +0,5 +1,3 +1,0

102

Údaje o chmelu za rok 2015

B Údaje o chmelu za rok 2015 Tab. 28 Údaje o chmelu za rok 2015

Chmelařská oblast

Odrůda

ŽPČ Sládek Premiant Žatecko Agnus Saaz Late Kazbek Žatecko celkem ŽPČ Sládek Úštecko Premiant Agnus Kazbek Úštecko celkem ŽPČ Sládek Tršicko Premiant Kazbek Saaz Late Tršicko celkem ŽPČ Sládek Premiant Česká republika Agnus Saaz Late Kazbek Česká republika celkem

Plocha (ha)

Produkce (t)

3190 163 100 35 32 12 3576 433 22 37 3 2 497 416 82 43 5 2 549 4039 267 180 38 34 19 4622

2894 277 137 64,3 35,2 20,2 3469 495 36 55 5,7 5,3 597 514 172 76 9,9 3,7 777 3903 485 268 70 38,9 35,4 4843

Zdroj: Svaz pěstitelů chmele České republiky, 2015

Průměrný výnos (t/ha) 0,91 1,7 1,37 1,84 1,1 1,68 0,97 1,14 1,62 1,48 1,89 2,66 1,2 1,24 2,1 1,77 1,98 1,86 1,39 0,97 1,81 1,49 1,84 1,14 1,86 1,05

Množství piva vyváženého z ČR

C Množství piva vyváženého z ČR

103

Faktory ovlivňující úroveň odvětví pivovarnictví

Recommend Documents