Klíčové faktory investičního rozhodování

Bankovní institut vysoká škola Praha Finančnictví a ekonomických disciplín

Klíčové faktory investičního rozhodování Diplomová práce

Autor:

Bc. Martina Holcová Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Přemysl Rohlíček

Duben, 2013

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne 30. dubna 2013

Bc. Martina Holcová

Poděkování Ráda bych poděkovala panu Ing. Přemyslu Rohlíčkovi za odbornou pomoc při zpracování diplomové práce a za cenné rady, které mi poskytl.

Anotace Diplomová práce „Klíčové faktory investičního rozhodování“ ukazuje čtenáři, jakým způsobem můţe investovat v jednotlivých investičních portfoliích. První kapitola představuje historii investičních společností a počátky burzovnictví. Ve druhé kapitole charakterizuji základní investiční zásady a investiční trojúhelník, který je hlavním bodem investičního rozhodování, na který musí brát kaţdý investor při rozhodování ohled. Třetí kapitola nám ukazuje, jaká máme investiční portfolia a pomocí jakých investičních nástrojů můţeme do jednotlivých portfolií investovat. Poslední praktická část diplomové práce doporučuje čtenáři, do jakých konkrétně produktů v rámci jednotlivých portfolií můţe investovat. Jsou zde produkty jak bankovního, tak i nebankovního sektoru, podle průzkumu trhu doporučení nejvhodnějších produktů. Klíčová slova: Investor, investice, investování, investiční společnost, výnos, likvidita, riziko, portfolio

Annotation My Thesis “The key factors of investment decision-making” shows the reader how to invest in individual portfolios. The first chapter presents the history of investment companies and the beginnings of the stock market. The second chapter characterizes basic principles of trading and the investment triangle, which is the center of an investor’s decision-making and which he/she must heed. The third chapter explains the differences between different types of portfolios and the best ways to invest in them. Lastly, in the practical part of my thesis, I recommended certain companies’ individual portfolios into which a reader can invest. I presented recommendations of the best products to invest in, in both the private and the banking sector based on detailed research. Key words: investor, investment, investing, investment company, profit, liquidity, risk, portfolio

OBSAH ÚVOD..................................................................................................................................... 8 1.

2.

Historický vývoj investování ............................................................................................ 10 1.1.

Historie investičních společností ............................................................................... 10

1.2.

Historie burzovnictví ................................................................................................. 11

1.3.

Komoditní trh ............................................................................................................. 13

1.4.

Historie finančních derivátů....................................................................................... 13

1.5.

Vývoj dluhopisů ......................................................................................................... 14

1.6.

Vývoj sběratelství staroţitností .................................................................................. 16

Investiční rozhodování investora ...................................................................................... 17 2.1.

Kdo je to investor a spekulant, co je to investice a co je investování? ...................... 17

2.2.

Proč investovat? ......................................................................................................... 18

2.3.

Co předchází investování? ......................................................................................... 19

2.4.

Základní investiční zásady a investiční nástroje ........................................................ 20

2.4.1. Základní investiční nástroje .................................................................................... 22 2.5.

Investiční trojúhelník ................................................................................................. 23

2.5.1.

Výnos .................................................................................................................. 23

2.5.2.

Riziko ................................................................................................................. 24

2.5.3.

Likvidita ............................................................................................................. 27

2.5.4.

Investiční horizont .............................................................................................. 28

2.5.5.

Diverzifikace ...................................................................................................... 28

2.6.

Rozhodnutí investora o moţnostech investování ....................................................... 29

2.6.1.

Rozhodnutí investora investovat samostatně...................................................... 30

2.6.2.

Burzovní makléři tzv. brokeři............................................................................. 30

2.6.3.

Investiční společnosti ......................................................................................... 31

2.7.

Výpočet návratnosti a výnosnosti investice ............................................................... 34 5

3.

Investiční profil a skladba portfolia .................................................................................. 39 3.1.

Investiční profil investora, typy portfolií a jejich skladba ......................................... 39

3.1.1.

Velmi konzervativní portfolio ............................................................................ 40

3.1.2.

Konzervativní portfolio ...................................................................................... 40

3.1.3.

Vyváţené portfolio ............................................................................................. 41

3.1.4.

Dynamické portfolio ........................................................................................... 42

3.2.

Kategorizace klientů .................................................................................................. 43

3.3.

Investiční strategie ..................................................................................................... 44

3.4.

Základní investiční nástroje ....................................................................................... 45

3.4.1. Cenné papíry ........................................................................................................... 45 3.4.2. Finanční deriváty .................................................................................................... 52 3.4.3. Bankovní vklady ..................................................................................................... 56 3.4.4. Nemovitosti ............................................................................................................ 57 3.4.5. Komoditní trhy a trhy drahých kovů ...................................................................... 58 3.4.6. Peněţní trh .............................................................................................................. 59 3.4.7. Staré umění (staroţitnosti) ...................................................................................... 60 3.5.

4.

Kolektivní investování ............................................................................................... 61

3.5.1.

Investiční společnost........................................................................................... 61

3.5.2.

Nástroje kolektivního investování ...................................................................... 61

3.5.3.

Uzavřený podílový fond ..................................................................................... 62

3.5.4.

Otevřený podílový fond ...................................................................................... 63

3.5.5.

Výhody kolektivního investování....................................................................... 66

3.5.6.

Nevýhody kolektivního investování ................................................................... 66

Vlastní doporučení pro sestavení investičního portfolia .................................................. 67 4.1.

Rozdělení vhodných produktů do portfolií ................................................................ 67

4.1.1.

Velmi konzervativní portfolio ............................................................................ 67

4.1.2.

Konzervativní portfolio ...................................................................................... 71 6

4.1.3.

Vyváţené portfolio ............................................................................................. 75

4.1.4.

Dynamické portfolio ........................................................................................... 79

4.2.

Investiční dotazník a rozloţení mého portfolia .......................................................... 83

ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 87 Seznam pouţité literatury a zdrojů ........................................................................................... 90 Seznam obrázků........................................................................................................................ 91 Seznam tabulek ......................................................................................................................... 91 Seznam zkratek ......................................................................................................................... 91

7

ÚVOD Základním stavebním kamenem pro investiční rozhodování je investiční trojúhelník, jelikoţ investor se musí rozhodnout co je jeho prioritou. V investičním trojúhelníku platí, ţe čím je vyšší riziko, tím je vyšší výnos, ale za to niţší likvidita.

Tyto tři sloţky investičního

trojúhelníku nemohou růst současně stejným směrem. Proto jsem si za cíl práce stanovila „Představit hlavní aspekty investičního rozhodování, charakterizovat jednotlivé investiční profily a sestavit vlastní portfolio pro různé typy investičních profilu“. Diplomová práce začíná historií a vznikem investičních společností, burzovnictvím a dalších finančních nástrojů. V dalších kapitolách uţ se věnuji přímo investičnímu rozhodování a investicím. Druhá kapitola nám poukazuje na investiční trojúhelník a popisuje kaţdou z jeho stran, coţ je výnos, riziko a likvidita s tím, ţe bere ne vědomí časové rozlišení. Investor si také musí uvědomit, z jakého důvodu chce vůbec investovat a na jak dlouho. Zda je jeho příjem dostatečný na to, aby v případě dlouhodobého uloţení finančních prostředků mohl i nadále fungovat dle svého standardu. Dále investor také musí počítat s tím, ţe je moţný krátkodobý pokles jeho investice, proto zachovat „chladnou hlavu“ a vydrţet. Třetí kapitola nám představuje jednotlivé investiční nástroje. Tyto investiční nástroje jsou zde podrobně představeny. Dále se v této kapitole věnuji moţnosti investovat pomocí kolektivního investování a jejich hlavními výhodami a nevýhodami. V dnešní době investoři (neprofesionální) spíše investují pomocí kolektivního investování. Je pro ně lepší svěřit své finanční prostředky společnostem, které ví, jak v dnešní době funguje trh, co je aktuálně na trhu a jaké jsou vývoje jednotlivých investičních nástrojů. Pomocí kolektivního investování diverzifikujeme riziko, jelikoţ fond je rozloţen mezi více finančních nástrojů. Hlavní částí této diplomové práce je poslední kapitola. V této kapitole představuji moţnosti investování do jednotlivých portfolií, dle investičního profilu klienta. Do kaţdého portfolia jsem vybrala vhodné produkty. Produkty jsem vybírala na základě nabídky na trhu jak z bankovního, tak i nebankovního sektoru. Informace jsem získávala z webových stránek jednotlivých institucí, z call center či přímo od poradců určitých institucí. Při rozhodování a skládání portfolií jsem se rozhodovala na základě investičního trojúhelníku a brala v úvahu co je pro jednotlivé portfolio prioritou. Na ukázku je na konci práce uveden investiční dotazník, 8

který dostávají klienti, podle tohoto dotazníku zjišťujeme, jací jsou investoři a provádíme rozdělení do portfolií, vše nesmíme nechat jen na dotazníku, ale musíme brát v úvahu rozhodnutí klienta. Investiční dotazník je uveden na mou osobu a následně je zde poukázáno, pro které produkty bych se rozhodla a z jakého důvodu.

9

1. Historický vývoj investování V této kapitole bych Vás ráda seznámila s prvními zmínkami o kolektivním investování a vzniku investičních fondů. Dále je zde také představena historie a vývoj burzovnictví.

1.1. Historie investičních společností Historie kolektivního investování sahá do Anglie v 19. století. V této době vzniká první investiční společnost Foreign and Colonial Government Trust. Společně s britskými a skotskými společnostmi, které nově vznikly, financují ekonomický rozvoj Spojených států amerických, kde investují zejména do hypoték, ţeleznic a průmyslových společností. V roce 1893 vzniká první uzavřený fond i v USA, který financuje působení profesorů na Harvardově univerzitě. V roce 1924 je v americkém Bostonu zaloţen první otevřený podílový fond s názvem Massachusetts Investors Trust, který nelimituje počet podílníků, vydává novým zájemcům další akcie a na poţádání odkupuje své podílové listy zpět. Otevřené podílové fondy si získávají oblibu pomaleji oproti fondům uzavřeným, které zaznamenávají díky rostoucímu akciovému trhu rozmach, protoţe pouţívají při svých obchodech techniku spekulace. V roce 1929 dochází ke krachu newyorské burzy, které se váţně podepisuje na osudu mnoha těchto uzavřených fondů. Na popud krachu newyorské burzy je v letech 1933 aţ 1934 schválen americký Zákon o cenných papírech a Zákon o burze cenných papírů. U americké Komise pro cenné papíry je nově vyţadována registraci fondů, tyto fondy předkládají svůj prospekt, který popisuje investiční politiku a strategii banky. V roce 1940 došlo k doplnění legislativy Spojených států o Zákon o investičních společnostech, který přikazuje fondům oceňovat podílové listy aktuální trţní cenou aktiv a na poţádání podílníků odkupovat podílové listy za podíl na čistých aktivech s výplatou peněz do sedmi dnů. Manaţerům je zakázáno provádět jakékoliv transakce mezi vlastním majetkem a majetkem fondu. 10

Ve 40. letech dochází ke vzniku prvních zahraničních akciových fondů, je zavedeno automatické reinvestování dividend umoţňující zvýšení výnosu investice a je zřízen první hedgový fond, který je zaměřen na spekulaci. V 50. A 60. letech dochází v USA k nárůstu podílových fondů, dále vznikají nové technologické fondy investující do akcií firem vyvíjejících moderní technologie jako je např. jaderná energetika, chemický a elektronický průmysl nebo výroba proudových motorů. Vznikají také první fondy zaměřené na investice do státních dluhopisů. V 70. letech jsou představeny první podílové fondy peněţního trhu, první vysoce výnosové dluhopisové fondy, které investují do spekulativních dluhopisů, dále indexové fondy a fondy municipálních dluhopisů. V 80. letech nastává rozmach podílových fondů v souvislosti se schválením programu individuálního penzijního spoření, který dovoluje jednotlivcům přispívat určitou částkou na svůj penzijní účet prostřednictvím podílových fondů. Fondy začínají vyuţívat distribuční sítě finančních zprostředkovatelů a zavádějí výstupní poplatky. V roce 1984 je zavedeno hodnocení podílových fondů (rating) nově zaloţenou firmou Morningstar. V 90. letech vznikají první finanční supermarkety, jako OneSource od makléřské firmy Charles Schwab umoţňující prostřednictvím jednoho distributora investovat do širokého spektra podílových fondů. Dochází k rozvoji nových technologií, které napomáhají vzniku novým agresivním růstovým fondů.

1.2. Historie burzovnictví Pojem burza, byl poprvé pouţit v Bruggách. První burzovní instituce byla zřízena po úpadku Brugg v roce 1531 v Antverpách. Nesla název „Beurs“ a jednalo se o první burzu cenných papírů určenou pro obchod se směnkami a zlatými a stříbrnými mincemi. Zde se konala také první emise obligaci vydaná městem Antverpy. V prvním období nebylo předmětem 11

burzovních obchodů ještě skutečné zboţí, protoţe nebylo zastupitelné, jen směnky a mince. Zaloţení Antverpské burzy je moţné povaţovat za mezník vývoje burz a za první burzu. Název „burza“ pochází z latinského „bursa“, coţ znamená koţený měšec. Součástí erbu rodiny obchodníků „Van der Buerse“ byly tři měšce, do hostinců, které vlastnili v belgických Bruggách, se koncem 14. století sjíţděli obchodníci zejména z Itálie nejen, aby zde přespali, ale také uzavírali své obchody. Místu kolem hostince, kde obchody probíhaly, se začalo říkat „burzy“ a později se tento název přenesl i na instituci, která byla po úpadku Brugg zřízena v roce 1531 v Antverpách. Nesla název „Beurs“ a šlo o první burzu cenných papírů určenou pro obchod se směnkami a zlatými a stříbrnými mincemi. Zde se také konala první emise obligací vydaná městem Antverpy. V roce 1631 v Amsterdamu vznikla i burza cenných papírů, která měla svá pevně daná pravidla obchodování i otevírací hodiny. Postupně vznikaly další burzy napříč západní Evropou jako v Berlíně (1739), Londýně (1745) či New Yorku (1792). Ve druhé polovině 19. století byly zakládány burzy v ostatních světadílech. V Bombai vznikla burza v roce 1860 a burza v Tokiu v roce 1878. V roce 1871 zahájila burza v Sydney své obchodování, v Johannesburgu roku 1887. Burzovní obchodování v té době oţivilo zavedení telegrafu, telefonu a potrubní pošty. Ve 20. letech význam světových finančních center jako New York či Londýn vzrostl a zdejší burzy začaly plnit funkci burz mezinárodních. Stovky zahraničních společností zamířily do Spojených států pro kapitál. Burzovní obchodování vzkvétalo a ceny akcií rostly. V říjnu 1929 otřásl burzovním světem krach newyorské burzy. Následovala světová hospodářská krize, která si vyţádala mnoţství bankrotů i zástupy nezaměstnaných. V 70. a 80. letech se začaly pouţívat v burzovním obchodování počítačové sítě a elektronické systémy pro zadávání příkazů. V této době také vznikla nejmladší finanční aktiva tzv. finanční deriváty. Deriváty umoţnily zajištění proti riziku a přinesli nové moţnosti pro spekulační obchody. Vývoj derivátů trvá do dnes.

12

Devadesátá léta charakterizovala pokračující globalizace světové ekonomiky a rostoucí význam odvětví informačních technologií. Rozvojem internetu vznikla nová moţnost obchodování s akciemi on-line. Zvýšila se atraktivita akciového trhu a na všech světových burzách rostla cena akcií. Do 21. století vstoupil akciový trh poklesem.

1.3. Komoditní trh První komoditní burza vznikla v roce 1617 v Amsterdamu jako obilná burza. Burza byla otevřena dva dny v týdnu a obilí se prodávalo podle vzorků a zbytek byl uskladněn ve skladu. Nejdříve proběhly obchody na této burze, poté se chodili obchodníci přesvědčit do skladu, zda nakoupené zboţí odpovídá předloţenému vzorku. Na počátku byl tedy obchod vázán na skutečné zboţí, které bylo okamţitě k dispozici. Na konci 19. století se začaly vyvíjet obchody tzv. dodací. Tyto obchody byly prováděny se zboţím, které nebylo na místě konání burzy k dispozici. Největšího rozmachu dosáhly tyto druhy obchodu ve 20. století, nejvíce na mezinárodních burzách v USA, v Kanadě a ve Velké Británii. V letech 1740 – 1745 vznikla asociace Baltic, tato asociace vznikla z důleţitých burz v Anglii ze schůzek anglických obchodníků obchodujícími s ruskými přístavy na Baltu. Z této asociace se vyvinula The Baltic Mecantile and Shipping Exchange. V roce 1745 vznikla Corn Exchange, v Berlíně vznikla burza v roce 1796, v roce 1771 ve Vídni a v roce 1811 vzniklo v Anglii obchodní středisko London Comercial Sale Rooms. V polovině 19. století začal v USA vznikat tento typ burz. V roce 1859 vznikla burza Chicago Board of Trade a od roku 1862 funguje The Nex York Produce Exchange.

1.4. Historie finančních derivátů Na základě dohod uzavřených roku 1944 v Bretton – Woods fungoval mezinárodní měnový systém, kde došlo počátkem 70. let ke krizi. Devalvace amerického dolaru a zastavení směnitelnosti amerického dolaru za zlato bylo uskutečněno dne 15.8.1971. Po druhé devalvaci amerického dolaru v roce 1973 začala komoditní krize (zpočátku se projevovala v surovinové 13

oblasti, ale později zasáhla většinu komodit). Zavedl se plovoucí kurz měn (floating) a cena zlata se začala vyvíjet podle stavu nabídky a poptávky na trzích se zlatem. „Tento vývoj na finančních trzích měl za následek zavedení nových forem burzovních operací (vedle jiţ existujícího vyuţívání termínových operací typu forvard) – obchod operacemi futrem (a později i options), které začaly být provozovány na burzách v Chicagu, New Yorku a ve Philadephii v první polovině 70. let. Prudký růst jejich objemu potom nastal v USA ve druhé polovině 70. let.“ 1 Jiţ v 16. století byly známy tyto operace na trzích směnek v Německu. Poté se objevily v 19. Století v USA u výrobců, obchodníků a zpracovatelů zemědělských produktů, kteří se dlouhodoběji pojišťovali proti cenovým výkyvům, jeţ by mohly zničit jejich firmy. Obchodníci se shromaţďovali na místech dostupných všem stranám a sjednávali termínované kontrakty jako postupně se vyvíjející aukce se standardizovanými kontrakty, které pak byly prodávány a kupovány při různém pohybu cen. Londýnská termínová burza (London Financial Futures Exchange LIFFE) zahájila obchody s finančními kontrakty v roce 1982, Německá termínová burza (Deutsche Terminböse DTB) ve Frankfurtu zahájila tyto obchody v roce 1990. Dnes jiţ jsou termínové burzy skoro v kaţdé vyspělé zemi.

1.5. Vývoj dluhopisů Jiţ v dobách Rakouska – Uherska, za vlády Marie Terezie se na území dnešní České republiky začaly objevovat dluhopisy. Dluhopisy mají stejnou historii jako papírové peníze, protoţe v dobách vlády habsburských panovníků existovaly dluhopisy především v listinné podobě, v dnešní době se vyskytují dluhopisy především v nematerializované podobě. První dluhopisy byly vydávány v roce 1762 a následně po 4 letech roku 1766 byly staţeny oběhu a zničeny. V polovině 18. století nastal průlom ve státních financích, který nebyl

1

KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. 6. vyd. Praha: Bankovní institut, a.s., 2006. ISBN 978-80-7265-099-6

14

spojen jen s vydáváním papírových platidel, ale i se vznikem veřejné burzy ve Vídni (roku 1771) a rychlým nárůstem státního dluhu. Významným zásahem do státních financí byly napoleonské války, kdy vláda k jejich financování vypomáhala zvyšováním daní a vydáváním nových dluhopisů. Bohuţel důsledkem byla inflace na finančním trhu, po které v roce 1811 následoval státní bankrot a devalvace měny o 80%. V roce 1848, kdy bylo zrušeno poddanství a robota vznikl nový typ dluhopisů tzv. vyvazovací obligace pozemkové. Těmito obligacemi zemská hospodářství částečně odškodňovaly vrchnosti za jejich bývalá vrchnostenská práva proti selským usedlostem. Dále se také vyskytovaly obligace propinační, výčepní a obligace na vyvázání z vinného desátku. Začátkem 20. století se nese v duchu válečných příprav. Plánem pro financování války bylo získávat finance lombardem státních dluhopisů a cedulové banky. Bohuţel lombard nestačil, proto se vydávaly nové směnky a dluhopisy a docházelo k obyčejnému tisku peněz. Upisovatelům těchto obligací byly zdůrazňovány vlastenecké pohnutky, dále jim byl poskytován vyšší úrok a daňové úlevy. V rámci Rakousko – Uherské monarchie mimo stát mohli emitovat dluhopisy municipality, finanční i nefinanční sektory. V 19. století bylo také moţné vydávat dluhopisy fyzických osob (bohatší jedinci) Rozpad habsburské monarchie po první světové válce a vznik Československé republiky, které se hned po vzniku dostala do finančních potíţí. Přecházelo se z krátkodobého dluhu na dluh dlouhodobý, coţ vedlo k přebytku státního rozpočtu a sníţení úrokových sazeb ke stabilizaci národní ekonomiky. Bohuţel ve 30. letech důsledkem celosvětové hospodářské krize a následně druhou světovou válkou nevydrţela stabilizovaná národní ekonomika. Dluhopisy za první republiky plnili také zvláštní funkci. Daly se pouţít jako kauce ke kaţdému státnímu jednání, nebo jimi bylo moţné platit daně a jiné dávky. Za protektorátu Čechy a Morava (1938 – 1945) bylo mnoho finančních institucí pod dohledem Úřadu říšského protektora a Praţská burza přerušila svou činnost úplně.

15

Po pádu komunismu v Československu se opět začalo obchodovat s dluhopisy. Podnikům bylo v roce 1990 povoleno emitovat dluhopisy a první státní dluhopisy byly vydávány v roce 1992.

1.6. Vývoj sběratelství starožitností V Čechách má sběratelství dlouhou tradici. V 19. století byl největším sběratelem známý průmyslník a podnikatel Vojtěch rytíř Lanna. Jeho oblíbeným sběratelským oborem byla středověká plastika a deskové obrazy, renesanční a barokní sklo, nábytek, koberce a šperky. Dříve se sběratelé aktivně účastnili vedení nově zakládajících muzeí a patřili mezi mecenáše. Rytíř Lanna byl příkladem a velkou část sbírek daroval ještě za svého ţivota Uměleckoprůmyslovému muzeu v Praze. Za tento čin, společně se svou trvalou mecenášskou aktivitou, obdrţel od císaře Františka Josefa šlechtický titul. Mezi další sběratele patřili Jaroslav Preiss (ředitel Ţivnostenské banky), Hugo Vavrečka (diplomat) nebo Bohumil Bondy (bankéř a obchodník se ţelezem). Bohuţel tato tradice byla v roce 1948 přerušena v 50. letech vznikla pouze jedna pozoruhodná sbírka staroţitností. Rudolf Just nasbíral unikátní kolekci zlatých mincí českých raţeb a raného míšenského porcelánu. Tato sbírka byla v drţení rodiny aţ do roku 2001, kdy byla prodána v Londýně za 1.567.000 Liber. V 90. letech zaţilo sběratelství velké změny, docházelo k narovnání cen vůči západní Evropě, proto byla řada staroţitností podhodnocena a naopak některé byly zase nadhodnoceny. Také se změnil trend a začalo se sbírat něco jiného. Nastal pokles cen staroţitností. Sběratelské obory také podléhají trendu. V současné době je nejatraktivnějším sběratelským oborem design 20. století, například v Čechách se jedná o český kubismus, art deco, poválečný design nebo české sklo.

16

2. Investiční rozhodování investora Tato kapitola Vám blíţe přiblíţí důleţité informace, které se týkají investování. Například se dozvíme o tom, kdo je to investor, co je investování, jak je důleţitý investiční trojúhelník a diverzifikace.

2.1. Kdo je to investor a spekulant, co je to investice a co je investování? Warren Buffett je jeden z nejslavnějších a nejznámějších investorů a definuje ve věci přístupu k investicím dva charakterové typy: investory a spekulanty. Investor většinou disponuje částkou, kterou chce jednorázově vloţit do určitého typu investic. Hledá investici, která by mu jiţ naspořené prostředky dále zhodnocovala a to více neţ při uloţení těchto peněz na běţném účtu v bance. Je ochoten více riskovat a investovat v delším časovém horizontu např. nákupem nemovitostí, staroţitností i vloţením finančních prostředků do podílového fondu atd. Investoři se rozdělují na pasivní a aktivní investory, rozdělujeme je podle způsobu získání a investování svých finančních prostředků. Spekulant je zaměřen na krátkodobé investování s cílem dosáhnout zisku. Vyuţívá jakýchkoliv náznaků moţnosti chování trhu a jejich rozhodnutí poté můţe ovlivnit trh jako celek a rozkolísat jej. Vysoce volatelní trhy, které jsou citlivé na jakoukoliv pozitivní nebo negativní zprávu, jsou ideální pro krátkodobé spekulace, ať uţ na růst nebo na pokles hodnoty daného aktiva. Spekulant vyčkává na náznak toho, jakým směrem by se mohl trh vydat a podle vyhodnocení informací obchoduje. Psychologicky pasivní investoři jsou lidé, kteří své jmění získali pasivně – dědictvím, dlouhodobým spořením celé rodiny, rizikovými operacemi s kapitálem, který patřil někomu jinému. Jsou to např. podnikoví řídící pracovníci, pracovníci z velkých právnických firem, dědici velkého bohatství, politikové, bankéři a ţurnalisti. Pasivní investoři jsou konzervativní a upřednostňují jistotu před rizikem. 17

Psychologicky aktivní investoři jsou ti, kteří si své bohatství vydělali sami. Tito investoři svůj majetek investovali a riskovali pro vyšší zisk. Investice je činnost, při které se subjekt vzdává dnešní jisté hodnoty (spotřeby) ve prospěch budoucí nejisté hodnoty. Ve finančním světě je investice koupě finančního aktiva (např. akcie, dluhopisu, podílového listu atd.) se záměrem zhodnotit své současné peníze.

Investovat můţeme několika způsoby např. nákupem nemovitosti, staroţitností či uměleckých děl, drahých kovů, uloţením peněz na termínovaný vklad v bance nebo investicí na kapitálovém trhu. „Investování je ukládání peněz do takových aktiv, které s sebou nesou riziko ztráty hodnoty, ale výměnou za moţnost vyššího výnosu. Na rozdíl od spekulace ovšem při investování připouštíme pouze takové riziko, které po důkladné analýze shledáme přiměřeným.“2

2.2. Proč investovat? Předtím, neţ začneme investovat, si musíme uvědomit, proč vlastně chceme investovat a co od investování očekáváme a do čeho jsme ochotni investovat, zda hodláme podstoupit riziko a v jaké výši. „K investování mají investoři tyto důvody: -

Vydělali si větší obnos peněz, nyní je chtějí uloţit a utratit aţ v budoucnu,

-

Chtějí, aby uloţené peníze přinášely zisk,

-

Chtějí je ochránit před inflací,

-

Chtějí díky nim zbohatnout a jednoho dne v budoucnu z nich mít „hromadu peněz“

-

Chtějí je investovat tak, aby o ně nepřišli.

Výše uvedené důvody jsou typické a logické.“3

2 3

http://www.penize.cz/15913-investovani-sporeni-spekulace http://projektysipvz.gytool.cz/ProjektySIPVZ/Default.aspx?uid=180

18

Pomocí finančního příjmu můţe člověk zrealizovat své potřeby. Z hlediska času můţeme potřeby rozdělit na: Okamžitý horizont – potřeby se uskutečňují v okamţiku získání finančních zdrojů, např. pořízení si věcí pro existenci (jídlo, oblečení) Krátkodobý horizont – investice se zrealizují aţ v průběhu několika měsíců Dlouhodobý horizont – našetřené finance máme v plánu vyuţít aţ v budoucnu, proto chceme podle moţností trhu zvýšit jejich hodnotu. Proto je dobré ze svých příjmů část financí šetřit do budoucna a zhodnocovat, aby šetřené peníze také vydělávaly.

2.3. Co předchází investování? „Samotnému investování by mělo předcházet zabezpečení základních finančních potřeb a definování vlastní investiční strategie. V prvním případě jde zejména o pokrytí běţných výdajů z běţného příjmu, zajištění úplného a včasného splácení dluhů, pokrytí ţivotních a majetkových rizik a vytvoření finanční rezervy pro nečekané výdaje. Jakmile dokáţeme pokrýt tyto základní finanční potřeby, přichází na řadu investování, které nám umoţní vytvořit si prostředky na budoucí výdaje, ať uţ investičního či spotřebního charakteru. Dále si určíme vlastní investiční strategii. V ní si definujeme, na jak dlouho budeme investovat, respektive kdy bychom mohli své peníze potřebovat, jak často budeme investovat, zda pravidelně či jednorázově, a kolik prostředků budeme chtít investovat, případně jakou velkou část finančních prostředků chceme do budoucna vytvořit. Zároveň je třeba si odpovědět na otázku, jaké riziko jsme ochotni při investování nést, jinými slovy zda jsme ochotni připustit vyšší riziko výměnou za moţnost vyššího výnosu nebo zda spíše zvolíme jistější, byť niţší zhodnocení.“4 V zásadě rozlišujeme čtyři typy investorů: silně konzervativní, konzervativní, vyváţené a dynamické. Poté vybereme konkrétní investiční aktiva. Můţeme vybírat z celé škály finančních i nefinančních aktiv: bankovních spořících produktů, podílových fondů, akcií, 4

http://www.penize.cz/15911-co-predchazi-investovani

19

dluhopisů, realit, staroţitností nebo cenin. S kaţdým z těchto aktiv jsou přitom spojeny tři základní vlastnosti: průměrný (očekávaný) výnos, riziko a likvidita. Investor se musí sám informovat, jakou míru těchto vlastností dané investiční aktivum nabízí, a najít si takové aktivum, u něhoţ poměr mezi těmito vlastnostmi odpovídá jeho poţadavkům.

2.4. Základní investiční zásady a investiční nástroje „Řiďte se více rozumem, neţ emocemi. Investici mohou ublíţit naše emoce, které jsou chtivost, euforie, obavy a panika. V případě, kdy se necháme unést náladami trhu, můţe se stát, ţe nakoupíme nebo prodáme v nevhodnou dobu. Myslete dlouhodobě. Víme, jakým směrem bude směřovat trh dlouhodobě, proto se nenechme zneklidnit denními výkyvy v hodnotě naší investice. Neinvestujte do něčeho, čemu nerozumíte. Dříve neţ do něčeho vloţíme své peníze, musíme si opatřit si co nejvíce informací o nabízeném produktu. Vybereme si takové produkty, které zní rozumně, nikoliv jen lákavě. Diverzifikujte Neukládejme své peníze pouze do jednoho druhu aktiva, natoţ pak do aktiva jediného emitenta. Vyberme si z celé škály akcií, dluhopisů, podílových fondů, bankovních vkladů i jiných nefinančních aktiv. Připravte se na chyby. I ti nejzkušenější investoři se dopouštějí chyb. Pokud se chyby dopustíme, musíme si ji připustit, zhodnotit ji a poučit se z ní. Napříště se takové chyby určitě vyvarujeme.

20

Nesázejte na horké tipy. Investiční doporučení analytiků v novinových článcích a televizním zpravodajství nejsou nejlepším vodítkem pro investora. Většinou se totiţ o nich dozvídáte se zpoţděním. Navíc ti, kdo investiční doporučení dávají, nenesou riziko spojené s naším investičním rozhodnutím. Jednejte pouze s firmami, které mají příslušná povolení. Pokud budeme investovat prostřednictvím obchodníků s cennými papíry, podílových fondů či jiných distributorů, musíme se přesvědčit, zda mají ke své činnosti příslušná povolení od Komise pro cenné papíry a České národní banky. Začněte co nejdříve. Čím dříve začneme investovat, tím delší čas bude mít vaše investice pro zhodnocení. Nenechávejme zbytečně peníze leţet ladem na málo úročených běţných účtech. Pamatujme, ţe největší chybou je neinvestovat vůbec. Nezapomeňte na poplatky. Při výběru vhodného investičního nástroje nesmíme zapomenout, ţe jsou s jeho nákupem spojeny poplatky. Volíme proto takové nástroje, jejichţ poplatky jsou pokud moţno co nejniţší. Připusťte přiměřené riziko. Pokud máme obavu z jakéhokoliv rizika, budeme odkázání na investice, které sotva překonají inflaci. Nebojme se připustit riziko, které se po důkladné analýze ukáţe být přiměřeným. Nesnaţte se rychle zbohatnout. Pokud vidíme investování jako příleţitost k rychlému zbohatnutí, pak snadno připustíte nepřiměřené riziko a místo investování se pustíme do spekulace. V takovém případě můţeme snadno prodělat. Začněte finanční rezervou. Předtím, neţ začneme investovat do různých aktiv, vytvořme si finanční rezervu ve výši dvou aţ šestinásobku našich měsíčních výdajů pro případ, ţe budeme z jakýchkoliv důvodů ihned

21

potřebovat peníze. Jinak bychom totiţ byli nuceni svou investici prodat třeba právě v době, kdy je situace na trhu nepříznivá a zbytečně bychom prodělali. Zapomeňte na to, co bylo. Neohlíţej se příliš na minulou výnosnost cenných papírů či podílových fondů. Ta není pro budoucnost důleţitá. Soustřeďme se raději na kvalitu daného aktiva, jeho budoucí potenciál a budoucí rizika. Nesnaţte se „časovat trh“. Myslíte si, ţe dokáţete určit, kdy je trh takzvaně „nahoře“ a kdy „dole“? V určitých případech moţná ano. Statistiky ovšem jasně dokazují, ţe ţádný z profesionálních portfolio manaţerů není schopen toto předpovídat systematicky a spolehlivě.“5

2.4.1. Základní investiční nástroje V dnešní době pouţíváme tyto investiční nástroje: -

Deriváty

-

Staré umění

-

Akcie

-

Dluhopisy malých firem

-

Komodity

-

Nemovitosti

-

Podnikové dluhopisy

-

Státní dluhopisy

-

Peněţní trh

-

Bankovní vklady

Tyto investiční nástroje jsou seřazeny od nejziskovějšího po nejméně ziskový.

Popis

jednotlivých investičních nástrojů je proveden v dalších kapitolách. Podle investičního trojúhelníku, se rozhodujeme, jaké investiční nástroje pouţijeme, jelikoţ kaţdý je jinak ziskový, rizikový a likvidní. Tyto investiční nástroje jsou poskytovány jak bankovními, tak i

5

http://www.peníze.cz/15912-zakladni-investicni-zasady

22

nebankovními institucemi, či přímo můţeme zakoupit jednotlivý investiční nástroj, jako například nemovitost, staré umění atd.

2.5. Investiční trojúhelník Investice ovlivňuje: výnos, riziko, likvidita a časový horizont. Platí, ţe čím chceme větší výnos, tím musíme podstoupit větší riziko. S delším horizontem klesá riziko. Investiční strategie hledá kompromis mezi maximalizací výnosu, maximalizací rizika a při co nejvyšší likviditě. Není moţné nalézt takovou investici, která by současně dokázala dosáhnout všech tří vrcholů investičního trojúhelníku (výnos, riziko, likvidita). Obrázek 1 - Investiční trojúhelník (magický trojúhelník) Výnos

Časový horizont Riziko

Likvidita

Zdroj: http://ntx.cz/id-68-magicky-trojuhelnik-investovani

2.5.1. Výnos Výnos je zhodnocení majetku například cenných papírů. Očekávaný výnos se můţe kdykoliv změnit, jelikoţ se situace na kapitálových trzích mění kaţdou vteřinu. Výnos je v případě, kdy od finanční částky získané prodejem majetku odečteme finance, které jsme zaplatili za pořízení tohoto majetku, odečteme všechny poplatky o daň z výnosu majetku. 23

Výnosová míra Je to míra zisku. Udává se v procentech za určité období a pouţívá se pro srovnávání výnosů. Výše historických výnosů není zárukou budoucích výnosů. Výnos není nikdy zaručen. Vztah výnosů a rizik Výnosy a rizika jsou navzájem propojena a jsou na sebe závislá. -

Čím je vyšší výnos, tím podstupujeme větší riziko.

-

S větším rizikem není zaručen vysoký výnos.

Akcie jsou sice rizikové, ale také jsou nadprůměrně výnosné. Rizikové investice s malým výnosem jsou například komodity (včetně zlata) a cizí měny. Na dlouhodobý růstový trend se lze spoléhat u akciových indexů a obligací. Krátkodobé a střednědobé trendy mohou směřovat oběma směry a výkyvy jsou nepředvídatelné.

2.5.2. Riziko Měří pravděpodobnost, ţe předpokládaný výnos nebude dosaţen. Spočívá v tom, ţe investice v čase kolísá, je volatelní a můţe jak růst, tak i klesat. Dlouhodobým investičním horizontem (dobou) lze riziko omezit. Bezriziková investice neexistuje. Bankovní vklady jsou ve spojení s inflací také rizikové. Typy rozdělení rizik Bilanční rizika Trţní riziko Hodnota investice můţe klesat i stoupat a není zaručena návratnost investované částky. Minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Je to pravděpodobnost změny trţní ceny investičního nástroje vlivem trţních faktorů (úroková sazba, finanční výkonnosti firem, psychiky investorů, měnový kurz) Měnové riziko Ohroţení hodnoty investice vlivem změny kurzu dvou měn – měny investice (CP, podílové fondy, které nakupujeme např. V USA, Německu) a měny, ve které měříme výnosy – referenční měna (měna ve které má investor výdaje). Největší vliv má toto rizik na konzervativní investice (termínované vklady, peněţní a dluhopisové fondy). 24

Riziko likvidity Dostupnost nebo prodejnost investičních nástrojů se můţe lišit a z toho důvodu můţe být obtíţné koupit nebo prodat určitý investiční nástroj. Riziko, ţe banka nebude schopna dostát svým finančním závazkům v době, kdy se stanou splatnými nebo nebude schopna financovat svá aktiva. Mezi málo likvidní investice patří předměty sběratelských zájmů (umělecká díla), nebo lukrativní nemovitosti. Úrokové riziko Změna trţní ceny investičního nástroje v závislosti na změně úrokových sazeb. Úrokovému riziku jsou vystaveny obchody s dlouhodobými cennými papíry (dluhopisy), jejichţ cena se pohybuje nepřímo úměrně k pohybu úrokových sazeb a úrokové deriváty. Kdyţ jdou úrokové sazby ČNB nahoru, jdou ceny dluhopisů dolu a naopak. Úvěrové riziko Riziko, ţe emitent investičního nástroje nedostojí svým závazkům vůči investorům (vlastníkům). Vyjadřuje se pomocí ratingového hodnocení. Pří výběru investičních společností, bank či pojišťoven je důleţité zohlednit ratingové hodnocení. a) Systematické (neovlivnitelné – HDP, inflace, nezaměstnanost) – riziko způsobené neočekávanými makroekonomickým změnami nebo změnami trţních podmínek b) Nesystematické (ovlivnitelné) – riziko způsobené chybným rozhodnutím banky, např. špatně

nastavené

úvěrové

podmínky,

nedostatečně

konzervativní

přístup

k poskytování úvěru c) Riziko nesplnění závazků protistranou – riziko klienta, země, transferu, koncentrace (nedostatečné diverzifikace) d) Inherentní riziko produktu – vyčísluje ztrátu a ukazuje, z čeho vzniká, riziko jistiny a úroků, riziko neposkytnutého plnění (deriváty) Akciové riziko Spočívá v nejistotě o vývoji cen jednotlivých akcií a v nejistotě ohledně trendů na akciových trzích (rychlý pokles a vzestup)

25

Mimobilanční rizika Operační riziko Neočekávané selhání trţní infrastruktury při obchodování s investičními nástroji, zejména ve včasném nebo řádném nedodání investičních nástrojů nebo finančních prostředků. Právní riziko Právním rizikům podléhají obchody s investičními nástroji realizované na zahraničních trzích (odlišné právní úpravy obchodování na finančním trhu a ochrany investora). Reputační riziko Představuje riziko ztráty dobrého jména, z důvodu negativního vnímání banky. Strategické riziko Jedná se o riziko špatného obchodního záměru, nebo chybného marketingového rozhodnutí. Tržní rizikovost instrumentů -

Velmi bezpečné o Finanční hotovost. o Peněţní trh (bankovní vklady, depozitní certifikáty, pokladniční poukázky). o Státní dluhopisy

-

Bezpečné o Dluhopisy (státní a velkých podniků). o Nemovitosti. o Staroţitnosti

-

Rizikové o Dluhopisy malých firem. o Akcie. o Nemovitosti o Komodity

-

Značně rizikové o Deriváty (futures a opce)

26

Riziko a investiční horizont S délkou investičního horizontu riziko klesá. Minimální doba mezi nákupem a prodejem CP, ve kterém se předpokládá, ţe investor dosáhne očekávaného výnosu je doporučený investiční horizont. Riziko a volatilita S volatilitou roste riziko. V portfoliu vyuţíváme pro sníţení rizika různé investiční nástroje. Časování trhu Při časování trhu se investor snaţí nakoupit finanční instrumenty v době, kdy si myslí, ţe jsou levné „dole“ a prodat, kdyţ si myslí, ţe jiţ neporostou a budou klesat „nahoře“. Časováním trhu se bavíme o spekulaci. Neustále nákupy a prodeje a tím vyšší aktivita zvyšuje zaplacené poplatky. V ojedinělých případech můţe časování trhu vést k úspěchu, ale pouze za cenu výrazného zvýšení investičního rizika.

2.5.3. Likvidita Likvidita je schopnost přeměny investičního nástroje na hotovost s minimálními náklady. Vysoká likvidita je rychlá a snadná přeměna investic na hotové peníze. Nízká likvidita je v případě, ţe přeměna investice na hotovost není moţná ihned, nebo jen za cenu vyšších nákladů (termínované vklady, uzavřené fondy, stavební spoření). Rozdělení dle stupně likvidity: -

Vysoká likvidita o Peněţní trh a bankovní vklady – hotovost, běţný účet v bance, spořicí účet, termínovaný vklad

-

Střední likvidita o Dluhopisy a akcie velkých firem kótovaných na dobrých burzách, státní dluhopisy

-

Niţší likvidita o Dluhopisy a akcie malých firem s nízkými objemy obchodů, deriváty o Komodity 27

-

Nízká likvidita o Neobchodovatelné cenné papíry, nebo cenné papíry na jméno, nemovitosti, staré umění, drahokamy.

2.5.4. Investiční horizont Doba, na kterou investor investuje a po jejím uplynutí lze očekávat dosaţení předpokládaného výnosu. Vyšší riziko si můţeme dovolit na delším horizontu, a tím můţeme očekávat i vyšší zhodnocení. Vţdy se vychází z investičního profilu zákazníka a jeho cíle. Čím vyšší je očekávaný výnos, tím větší podstupujeme riziko s niţší likviditou. Pravidlo 72 Toto pravidlo je pomůckou pro výpočet, za jako dlouho se investice zdvojnásobí. Vydělíme-li číslo 72 předpokládaným zhodnocením za rok, dostaneme potřebný počet let. Nejsou zde zohledněny poplatky, inflace a zdanění.

2.5.5. Diverzifikace Diverzifikace je rozloţení rizika. Riziko můţeme rozloţit tak, ţe své peníze vloţíme do různých typů investičních nástrojů – do akcií, dluhopisů a nástrojů peněţního trhu, nemovitostí, starého umění (staroţitností). Riziko lze rozkládat i v rámci jednoho typu investice, ale různých druhů. Například investicí do akcií různých firem v menším mnoţství. Diverzifikace sníţí dopad výkyvů cen jednotlivých investičních nástrojů na hodnotě portfolia. Diverzifikovat můţeme i finanční instrumenty z různých zemí abychom sníţili měnové riziko. Není dobré „sázet všechno na jednoho koně“, respektive nedávejte všechny peníze do jedné investice. Při sestavení portfolia musíme diverzifikovat riziko a vybírat investiční nástroje, které jsme předem zkoumali ať z pohledu fundamentální nebo technické analýzy. Fundamentální analýza Tato analýza tvrdí, ţe „skutečná“ („vnitřní“) hodnota finančního aktiva je rovna dnešní hodnotě všech hotovostních toků, které vlastník aktiva očekává v budoucnosti.

28

Technická analýza „Technická analýza spočívá ve studiu cen akcií za účelem pokusu o předpověď cen kmenových akcií určitého podniku. Nejprve jsou prozkoumány minulé ceny, aby bylo moţno určit, zda se neopakují nějaké vzorce chování v jejich pohybu. Pak jsou analyzovány nedávné hodnoty cen akcií za účelem zjištění, zda se neobjevují trendy nebo vzorce, které jsou podobné minulým. Při objevení opakujícího se trendu nebo vzorce by měl být analytik schopen předpovědět budoucí pohyb cen těchto akcií.“6 Dobře sestavené portfolio je diverzifikované z několika společností z různých odvětví, které máme prověřené. U kaţdého investora je individuální jak diverzifikovat riziko, jelikoţ kaţdý investor má jinou představu o svém potencionálním výnosu. Investoři by měli jednotlivé investiční produkty dobře vybírat a své rozhodnutí si dobře promyslet. Dalším zajímavým prvkem pro omezení rizika je pravidelné investování.

2.6. Rozhodnutí investora o možnostech investování V dnešní době máme moţnost se o svých investicích rozhodovat samostatně, nebo konzultovat svá rozhodnutí o investici se svým privátním bankéřem a nakonec můţeme pak investice plně svěřit do rukou zkušených bankéřů. Investovat můţeme i formou nákupu nemovitostí, staroţitností či vloţením finančních prostředků na spořicí účet. Investor se o moţnosti investovat rozhoduje pomocí investičního trojúhelníku, který jsme si představili v předešlé kapitole. V této chvíli uţ se jen investor rozhoduje, zda bude investovat sám, nebo pomocí burzovního makléře, brokera, nebo pro něj bude nejlepší svěřit své finanční prostředky do podílových fondů a investovat pomocí kolektivního investování, které si představíme v jedné z dalších kapitol.

6

SHARPE, William F. Investice. Praha: Victoria Publishing, 1994, str. 9. ISBN 80-85605-47-3.

29

2.6.1. Rozhodnutí investora investovat samostatně V investicích je moţnost investovat sám stejná, jako kdyţ děláte váţná zdravotní rozhodnutí bez porady s lékařem. Investování samostatně je obtíţné, náročné na čas a emoce. Spoustu samostatných investorů nemá dovednosti, ani zálibu v řízení vlastních investic. Naše vlastní přirozené instinkty se mohou stát naším nejhorším nepřítelem. Naším instinktem je prodat v době, kdy klesá trh nebo je u dna a nakupovat, kdyţ se trh blíţí k vrcholu, nebo je na něm. Profesionální investoři mají lepší přístupy ke zdrojům. Pro investora je velmi obtíţné dát dohromady portfolio, které je účinné a správně diverzifikované. V investici musíme pamatovat na to, ţe minulý výkon není ukazatelem budoucího výsledku. Pro investora je správný čas k investování, kdyţ má peníze a správný čas k prodeji je, kdyţ peníze potřebujeme. Obchodovat na burze můţe fyzická osoba pouze prostřednictvím investičních společností.

2.6.2. Burzovní makléři tzv. brokeři V dnešní době se např. nazývají finanční poradci a finanční konzultanti. Pracují za provizi, kterou jim vyplácí firma nebo třetí strana za prodej investičních produktů. Charakteristika makléře: -

Čím více obchodů zajistí, tím je lépe odměňován.

-

Za určité investiční produkty je makléř odměňován lépe, neţ za jiné.

-

Můţe prodat pouze investiční produkty, které jsou schválené jeho firmou.

Dnes máme 2 typy poradenství -

Makléřská činnost

-

Placené investiční poradenství – nezávislí investiční poradci

Klasická makléřská činnost Hlavní cíl makléře je prospívat své firmě a ne nám investorům. Úkolem makléře je vytvářet obchody a získat provize. 30

V tomto případě se makléř nemusí drţet zákonným standardem, „Zákonem o investičních poradcích“, který vyţaduje, aby se kaţdý, kdo nabízí investiční poradenství a účtuje poplatky na základě aktiv nebo paušální poplatky, zaregistroval jako investiční poradce. Na základě zákona o investičních poradcích musí všichni poradci přiznat kaţdý konflikt zájmů a klást zájmy klienta na první místo. Nezávislí investiční poradci V tomto případě nám můţe poradce nabídnout mnoho sluţeb např. finanční plánování a radit při výběru investičních manaţerů, investičních produktů a vše za jediný poplatek. Nezávislý investiční poradce se drţí zákonnými standardy zákona o investičních poradcích z roku 1940. Tento makléř můţe nabízet jen firemní menu schválených investičních produktů V případě, ţe jsme investice učinili prostřednictvím jedné firmy našeho makléře, můţe se stát, ţe investice nebudou přenosné na jinou firmu. Kdyţ budeme chtít převést svůj účet, budeme muset nejspíš své investice prodat s dopady na kapitálové zisky. Nezávislí poradci pracují jen za honorář a jsou podle zákona povinni jednat jako důvěrníci svých klientů. Vţdy musí klást na první místo zájem svých klientů. Poradce si vypočítává svou provizi určitým procentem z peněz, které pro investora spravuje. Tento investiční poradce nám můţe nabídnout produkty jak burzovního charakteru tak i mimo burzovního. Investiční poradce nám udělá kompletní poradenskou činnost, zjistí si náš postoj k riziku a poradí, jakým nejlepším způsobem můţeme investovat.

2.6.3. Investiční společnosti Investiční společnost patří k finančním zprostředkovatelům. Od investorů získávají peníze a pouţívají je k nákupu finančních aktiv např. akcí a obligací. Investoři dostávají určitá práva týkající se finančních aktiv, která společnost nakoupila a moţných výnosů, které získala. Ve většině případů má investiční společnost pouze jeden typ investorů – akcionáře. Akcionáři vlastní investiční společnost a tím nepřímo vlastní finanční aktiva, která vlastní samostatná společnost.

31

Výhody při investování pomocí investičních společností plynou z úspor hospodaření ve velkém a z profesionálního managementu. V případě úspor hospodaření ve velkém poskytuje investiční společnost diverzifikaci za niţší náklady na investici, neţ jakých by mohl dosáhnout malý individuální investor. V rámci profesionálního managementu nákupem akcií investiční společností se můţe jednotlivec zbavit spousty starostí, např. nemusí rozhodovat o nákupu a prodeji investice, nemusí vést záznamy o všech transakcích pro daňové účely a sledovat hladinu rizika portfolia. Jednotlivec přesune rozhodnutí na profesionálního peněţního manaţera. Hlavní typy investičních společností „Zákon o investičních společnostech z roku 1940 rozlišuje investiční společnosti následovně: -

Řízené investiční společnosti o Uzavřené investiční společnosti o Otevřené investiční společnosti“7

Řízené společnosti Řízené investiční společnosti mají správní radu a správce portfolia. Jsou organizovány jako korporace a správní rada je volena akcionáři. Rada si najímá manaţerskou společnost pro správu aktiv společnosti za roční poplatek. Tento poplatek je počítán z celkové trţní hodnoty aktiv. Manaţerskými společnostmi mohou být nezávislé firmy, investiční poradci, firmy přidruţené k makléřským firmám nebo pojišťovny. Roční poplatky jsou v průměru kolem 0,60 % (rozsah je od 0,25% do 1%) z trţní hodnoty celkových aktiv investiční společnosti a toto procento padá dolů se zvyšováním hodnoty aktiv. Dále se k poplatku zaplacenému investiční společností manaţerské společnosti připočítávají administrativní a opatrovnické výdaje. Tyto sluţby jsou poskytovány manaţerskou společností, ale náklady jsou účtovány investiční společnosti. Roční výdaje jsou asi 0,50% trţní hodnoty jejích celkových aktiv. Uzavřené investiční společnosti Tyto společnosti nejsou připraveny na to, aby nakupovaly své vlastní akcie, kdykoliv se kterýkoliv z jejich vlastníků rozhodne je prodat. Akcie uzavřených investičních společností 7

SHARPE, William F. Investice. Praha: Victoria Publishing, 1994. ISBN 80-85605-47-3.

32

jsou obchodovatelné na organizované burze, nebo na volném trhu. V případě, ţe by chtěl investor koupit tyto akce, dá pokyn svému makléři. Uzavřené fondy nemají omezenou ţivotnost. Akcionářům jsou vypláceny dividendy, úroky a všechny čisté reálné kapitálové zisky, které získává uzavřený fond z cenných papírů ve svém portfoliu. Uzavřené fondy mohou vydávat nové akcie prostřednictvím reinvestičních plánů a také prostřednictvím veřejné nabídky akcií. Dále mohou uzavřené fondy zpětně odkoupit své vlastní akcie na volném trhu. Jestliţe trţní cena fondu klesne pod čistou hodnotu aktiv, zpětný odkup zvýší čistou hodnotu aktiv fondu na akcii. Jestliţe jsou uzavřené fondy zaznamenány na burze nebo se s nimi obchoduje na volném trhu, tak jsou trţní ceny akcií těchto fondů denně publikovány ve finančním tisku. Jednou týdně je publikována hodnota jejich čistých aktiv a tato hodnota je zaloţena na závěrečném trţním kurzu cenných papírů v jejich portfoliu z předchozího pátku. Otevřené investiční společnosti Je to společnost, která je připravena kdykoliv nakoupit své vlastní akcie za čistou hodnotu svých aktiv. Tyto společnosti jsou známé také jako podílové fondy, nabízejí nové akcie veřejnosti za cenu, která se rovná nebo je blízká čisté hodnotě jejích aktiv. Fondy bez poplatku prodávají své akcie za cenu, která se rovná čisté hodnotě aktiv. Fondy s poplatkem nabízejí akcie prostřednictvím makléřů nebo jiných prodejních organizací, které si připočítávají reţijní přiráţku k čisté hodnotě. Čím je větší investovaná částka, tím je účtované procento menší, podle zákone však nemůţe být vyšší neţ 8,5% z investované částky. V případě, ţe akcionář podílového fondu chce prodat své akcie, obvykle obdrţí částku, která se rovná hodnotě čistých aktiv fondu krát počet prodaných akcií. Fondy si bohuţel účtují výkupní poplatek (závěrečný poplatek, výstupní poplatek), který můţe být aţ 6% z čisté hodnoty aktiv fondu. Jestliţe akcionář vlastní akcie delší dobu, sníţí fondy účtované procento.

33

2.7. Výpočet návratnosti a výnosnosti investice Klíčovým předpokladem pro úspěch při investování je výpočet návratnosti a výnosnosti investice. Návratnost (Return on Investment) = ROI Návratnost investice vyjadřuje čistý zisk nebo čistou ztrátu, která se počítá vůči počáteční investici, vkladu. Udává se v procentech. Tento výpočet návratnosti investice můţeme vyuţít v akciích, dluhopisech, podílových fondech a termínovaných vkladech. Návratnost investice = ((čistý zisk – počáteční investice) / počáteční investice) x 100 Př. Nákup akcií společnosti Philip Morris za 100.000 Kč. Jaká je návratnost investice, kdyţ za stejné mnoţství a tytéţ akcie utrţíme 125.000 Kč? Návratnost = ((125 000 – 100 000) / 100 000) x 100 Návratnost = 25 % Výnos této investice bude 25%. Jestliţe by nákup i prodej akcie byl shodně po 100.000 Kč, bude návratnost nula procent. Návratnost můţe být i záporná a výsledné číslo nám ukazuje, jak velkou ztrátu jsme utrţili. Př. Nákup akcie společnosti Philip Morris za 100.000 Kč. Prodej za 85.000 Kč. Jaká je návratnost? Návratnost = ((85 000 – 100 000) / 100 000) x 100 Návratnost = - 15 % Ztráta z této investice bude 15%. Výpočet výnosnosti za dobu držení Tuto teorii lze vyuţít pro jakoukoliv investici např. podílový fond, dluhopis, akcií, nemovitost atd. „Myšlenka spočívá ve stanovení doby drţení a v předpokladu, ţe všechny platby získané za dobu drţení jsou reinvestovány.“8

8

SHARPE, William F. Investice. Praha: Victoria Publishing, 1994. ISBN 80-85605-47-3.

34

Kaţdá platba z cenného papíru (např. dividendy z akcie, kupónová platba z obligace) je pouţita k nákupu více jednotek téhoţ cenného papíru za tehdy platnou trţní cenu. Kvalita cenného papíru je měřena porovnáním hodnoty na konci doby drţení s hodnotou na začátku doby drţení. „Výnosnost za dobu drţení je relativní hodnota za dobu drţení mínus 1.“ rhp = (hodnota na konci doby drţení / hodnota na začátku doby drţení) – 1 „Výnosnost za dobu drţení můţe být přepočtena na ekvivalentní výnosnost za období. S pouţitím sloţeného úročení jde o nalezení hodnoty, která vyhovuje vztahu: (1 + rg)N = 1 + rhp nebo rg = √(1+ rhp) – 1 kde: N = počet období během doby drţení rhp = výnosnost za dobu drţení rg = ekvivalentní výnosnost za období, úročená kaţdé období“9 Př. Akcie je prodávána za 46 EUR na začátku roku, vyplatí během tohoto roku dividendy 1,50 EUR, prodává se na konci roku za 50 EUR, vyplatí dividendy během druhého roku 2 EUR a prodána na konci tohoto roku za 56 EUR. Všechny dividendové platby jsou poskytovány na konci roku. Jaká byla výnosnost za dvouroční dobu drţení? „Za 1,50 EUR obdrţených na konci prvního roku se můţe nakoupit 1,50 / 50 = 0,03 akcie na konci prvního roku. Za kaţdou původně vlastněnou akcii by dostal 1.03 x 2 = 2,06 ve druhém roce a měl by akcie v hodnotě 1,03 x 56 = 57,68 na konci druhého období. Konečná hodnota je tedy 57,68 x 2,06 = 59,74. Toto nám dává relativní hodnotu. 59,74 / 46 = 1,2987 Výnosnost za dobu drţení je tedy 29,87 % za dva roky To je ekvivalent √1,2987 – 1 = 0,1396 coţ je 13,96 % ročně.“10

9

SHARPE, William F. Investice. Praha: Victoria Publishing, 1994, str.104. ISBN 80-85605-47-3.

10

SHARPE, William F. Investice. Praha: Victoria Publishing, 1994. ISBN 80-85605-47-3.

35

Stanovení výnosnosti portfolia Portfolio je kolekce cenných papírů, jeho výnosnost rp se počítá tímto způsobem: rp = (W1 – W0) / W0 kde: W0 = agregovaná nákupní cena cenných papírů obsaţených v portfoliu v čase t=0 W1 = agregovaná trţní hodnota těchto cenných papírů v čase t=1 včetně agregované hotovosti získané mezi t=0 a t=1 a plynoucí z vlastnictví těchto CP. Převedení rovnice: W0 (1 + rp) = W1 Návratnost kapitálu ROE ROE = čistý zisk po zdanění / průměrné fondy akcionářů Výpočet rentability vloţených peněz. Neboli jak efektivní je investice akcionářů do akcií, či nákup dluhopisů. (rentabilita = ziskovost). V kaţdé zemi je jiný úrok z dlouhodobých státních obligací, proto se nedá ROE porovnávat mezi zeměmi. Jestliţe je ROE < 4 % je to velmi špatná investice. ROA (Return on Assets) Rentabilita aktiv. ROA = výsledek hospodaření / celková aktiva Vyjadřuje z pohledu aktiv výnosnost aktiv, neboli jaká část zisku byla vygenerována z investovaného kapitálu (efektivita vyuţití investovaného kapitálu), respektive z celkových aktiv. „Dividendový výnos Vztah mezi vyplácenou dividendou a kurzem akcie. Tento ukazatel se srovnává u různých akcií a s jinými investičními moţnostmi. Dividendový výnos akcie = (dividenda / kurz akcie) x 100 Procentní výnos v den výplaty dividendy je vyšší neţ předchozí den. Tento nedostatek odstraníme tím, ţe se kurz akcie „očistí“. 36

Očištěný dividendový výnos akcie = (dividenda x100) / [Akcie – (dividenda x počet dnů od poslední výplaty) / 360])“11 Poměr kurzu k zisku (P/E) Jedná se o nejpouţívanější ukazatel při posuzování. P/E vyjadřuje, kolik peněţních jednotek trţní ceny akcie připadá na jednu jednotku zisku. P/E ratio = (kurz akcie / zisk na akcii) Čím je poměr kurzu k zisku na akcii v čase nebo ve srovnání s jinými akciemi niţší, je pravděpodobné, ţe akcie je podhodnocena a bude pro investora zajímavá. Dluhopisy „Výpočet současné hodnoty dluhopisu Současnou hodnotou, se rozumí nynější hodnota v budoucnu splatných kapitálových výnosů. To znamená přepočíst budoucí výnos na současnou hodnotu pomocí diskontovacího a odúročovacího faktoru. Současná hodnota = budoucí kuponová platba x diskontovací faktor Diskontovací faktor = [1 / (1 +(úroková sazba / 100)) = 1 / faktor úroku z úroků Výpočet současné hodnoty = [R1 / (1 + r)] + [R2 / (1 + r)2 ]…….+ [(Rn + Jn) / (1 + r)n] Kde: -

R – budoucí roční výnos v jednotlivých obdobích, tzn. kuponové platby

-

Jn – jmenovitá hodnota dluhopisy

-

r - výnosové kritérium (např. trţní úroková sazba /100)

-

n – počet období (roků) do splatnosti dluhopisu.“12

11

KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. 6. vyd. Praha: Bankovní institut, a.s., 2006. ISBN 978-80-7265-099-6

12

KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. 6. vyd. Praha: Bankovní institut, a.s., 2006. ISBN 978-80-7265-099-6

37

Výnos z dluhopisu Můţeme posuzovat nominální, běţný a výnos do splatnosti. Nominální výnos Vyplývá z kuponové platby, rovná se procentu vyplácenému na základě stanovené úrokové sazby. y = (R / Jn) x 100 kde: -

y – nominální výnos v %

-

R – roční výše kuponové platby

-

Jn – jmenovitá hodnota dluhopisu (jistina)

Běţný výnos Je vyjádřený v % a porovnává s trţní úrokovou mírou, nebo s výnosem v % z jiných aktiv. yb = (R / P) x 100 kde: -

yb – běţný výnos v procentech

-

R – roční výše kuponové platby

-

P – trţní cena dluhopisu

Při neměnném kuponovém výnosu je běţný výnos tím niţší, čím je trţní cena (kurz) dluhopisu vyšší a naopak. Výnos do doby splatnosti Je to procentní míra (trţní úroková míra), při které se rovná kupní cena dluhopisu současné hodnotě všech ročních plateb a kuponů a splátky jistiny (jmenovité hodnoty dluhopisů). P = (R1/(1+ys)) + (R2 / (1+ys)2)……….. + (Rn + Jn) / (1 + ys)n Kde: -

P – kupní cena

-

R – roční výše kuponové platby

-

ys – výnos do doby splatnosti

-

n – počet roku do doby splatnosti

38

3. Investiční profil a skladba portfolia Pro moţnost investovat co nejúčinněji je důleţité znát svůj investiční profil a podle toho si vybrat vhodné investiční portfolio. Investiční profil klienta můţeme určit investičním dotazníkem. Na základě investičního dotazníku zjistíme, jaké riziko je ochoten klient podstoupit a podle toho se přiřadí do určité rizikového profilu. Investiční profil investora se rovná portfoliu investora. Rizikové profily jsou velmi konzervativní, konzervativní, vyváţený a dynamický.

3.1. Investiční profil investora, typy portfolií a jejich skladba Profil investora se odráţí od jeho osobitého stylu. Investiční profil můţeme určit podle několika faktorů: -

Věk a osobnost investora.

-

Zkušenosti a znalosti investora.

-

Současná finanční situace investora a její stabilita.

-

Výše částky, kterou je investor ochoten rizikověji investovat.

Portfolio Portfolio je rozdělení investic mezi různé investiční nástroje za účelem diverzifikace rizika. Investor se snaţí sestavit takové portfolio CP, které přináší maximální zisk a minimalizuje moţná rizika. Skladba portfolia znamená kompromis, jelikoţ maximální zisk a minimální riziko jsou dva cíle, kterých nemůţeme zároveň dosáhnout. Do portfolia můţeme zahrnout různé investiční nástroje např. dluhopisy s různou dobou splatnosti, investiční certifikáty nebo podílové listy různě zaměřených podílových fondů, nemovitosti a staroţitnosti. Předtím, neţ začneme vybírat konkrétní investiční nástroje, musíme si ujasnit investiční cíl, osobní přistup k riziku a poţadovanou míru zhodnocení (výnosu).

39

Typy modelových portfolií -

Velmi konzervativní portfolio

-

Konzervativní portfolio

-

Vyváţené portfolio

-

Dynamické portfolio

3.1.1. Velmi konzervativní portfolio Toto portfolio vyuţívají investoři, kteří nechtějí akceptovat jakékoliv riziko a chtějí vţdy jistotu návratnosti svých investic. Ani v případě krátkodobé a minimální ztráty není ochoten riskovat. Doporučením pro tento typ portfolia jsou garantované certifikáty, které garantují 100% zajištění, dále také spořicí účty a termínované vklady. V tomto portfoliu také převládají nástroje peněţního trhu a je vhodné pro investory, kteří preferují vysokou likviditu. Investor v tomto portfoliu také odmítá kolísání hodnoty své investice a potrpí si na stabilní výnos. Investor vyţaduje velmi likvidní investice. Rozloţení portfolia: -

Spořící a termínované účty

50%

-

Zajištěné a dluhopisové fondy

50%

3.1.2. Konzervativní portfolio Je určené pro investory, kteří nechtějí riskovat velký propad hodnoty investice a spokojí se s niţším výnosem. Je vhodné i pro investory, kteří mají vysoké poţadavky na likviditu portfolia, a pro ty, kteří investují s velmi krátkým horizontem. Dále můţe být vhodné i pro investora, který dlouhodobě investoval do rizikovějších cenných papírů, kdy hodnota investice je nyní tak vysoká, ţe velký propad její hodnoty je neţádoucí. V konzervativním portfoliu převládají nástroje peněţního trhu (pokladniční poukázky, depozitní certifikáty, spořicí účty apod.) a dluhopisy, kde je nejmenší cenový výkyv. Pro drobné investory je, ale nevýhodou horší přístup k těmto cenným papírům. Například pokladniční poukázky se prodávají na aukcích České národní banky velkým investorům. Proto je vhodné přidat do konzervativního portfolia také podílové listy fondů peněţního trhu a fondů dluhopisových. V portfoliu jsou také velmi malým zastoupením obsaţeny rizikovější 40

investice (20%), který zvyšují výnosový potenciál portfolia. Investor v tomto portfoliu vyţaduje alespoň třetinu portfolia likvidní. Typ pro konzervativní portfolio Kaţdá společnost, které se zabývá investováním, má jiné sloţení konzervativního portfolia. Konzervativní strategie má výnos mezi 4 – 6 % ročně. Rozloţení portfolia: -

Spořící a termínované účty

30%

-

Zajištěné a dluhopisové fondy

50%

-

Smíšené a akciové fondy

20%

3.1.3. Vyvážené portfolio Vyváţené portfolio je vhodné pro investory, kteří chtějí zhodnotit své finanční prostředky, ale pouze za cenu přijatelného rizika. Zahrnuje jak konzervativní tak i dynamickou sloţku. Portfolio obsahuje přes 50% rizikovější cenné papíry a zbytek tvoří konzervativní cenné papíry (např. střednědobé dluhopisy). Základ vyváţeného portfolia tvoří konzervativní investiční nástroje a rizikovější investiční nástroje tvoří nástavbu, která zvyšuje výnosový potenciál portfolia. Podíl rizikových investic je okolo 40%. Investiční horizont v tomto portfoliu je delšího rozsahu a investor vyţaduje alespoň pětinu portfolia likvidní. Rozloţení portfolia: -

Spořící a termínované účty

20%

-

Zajištěné a dluhopisové fondy

40%

-

Smíšené a akciové fondy

40%

41

3.1.4. Dynamické portfolio Dynamické portfolio můţeme charakterizovat, také jaké opak konzervativního. Toto portfolio si vybírají investoři, kteří preferují maximální zhodnocení investice i za cenu vyššího rizika propadu hodnoty investice. Během krátké doby můţe investor dosáhnout vysokých výnosů, ale také můţe nastat propad a můţe výrazně ztratit. Hlavními investicemi v portfoliu jsou akcie, indexované akcie, pákové produkty apod. Kurzy akcí mohou v krátkodobém horizontu výrazně klesat, avšak z dlouhodobého horizontu dosahují mnohem vyššího zhodnocení neţ dluhopisy. Převaţují zde investice s vyšším potenciálem, tj. dynamické fondy, které tvoří aţ 60% portfolia. Zbylá část je rozdělena mezi konzervativní investiční nástroje, které sniţují kolísavost investice. Investiční horizont je dlouhodobý minimálně 5 let a více. Investor v tomto portfoliu vyţaduje, aby alespoň šestina portfolia byla likvidní. Rozloţení portfolia: -

Spořící a termínované účty

20%

-

Zajištěné a dluhopisové fondy

20%

-

Smíšené a akciové fondy

60%

Tabulka 1 - Volba typu fondu podle rizikového profilu klienta a podle doby investice Doba investice Typ investora

Do 1 roku

2 až 3 roky

4 roky až 6 let

Nad 7 let

Silně

Peněţní trh

Peněţní trh

Peněţní trh

Peněţní trh

Peněţní trh

Dluhopisové

Dluhopisové

Dluhopisové

fondy

fondy

fondy

Dluhopisové

Smíšené fondy

Akciové fondy

Akciové fondy

Akciové fondy

konzervativní Konzervativní Vyvážený

Peněţní trh

fondy Dynamický

Peněţní trh

Dluhopisové s Smíšené fondy

Zdroj: SYROVÝ, Petr. Investování pro začátečníky. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 105 s. ISBN 80-247-1366-7.

42

Obrázek 2 - Portfolia z hlediska výnosu a kolísání trhu

Dynamické portfolio Vyváţené portfolio

Očekávaný výnos

Konzervativní portfolio

Velmi konzervativní portfolio

Intenzita kolísání trhu Zdroj: http://www.iks-kb.cz/web/typy_investoru.html

3.2. Kategorizace klientů Banka a investiční společnosti v souladu se Zákonem o kapitálových trzích a Vyhláškou jsou povinni kategorizovat své klienty. Hlavním důvodem kategorizace klienta je zjištění úrovně klientových odborných znalostí a zkušeností a s tím související odpovídající míra ochrany, kterou Banka klientovi musí poskytnout. Banka musí provést kategorizaci klienta vţdy před poskytnutím investiční sluţby. Ze zákona se klienti rozdělují do tří kategorií: a) Neprofesionální (běžný) klient o Klient, který není označen za profesionálního klienta ani způsobilou protistranu. Klient má zajištěnou maximální míru ochrany. b) Profesionální klient o Klient, který je v § 2 a ZPKT označen za profesionálního klienta, respektive poţádal dle § 2b Banku o zařazení do kategorie profesionální klient a Banka se zařazením souhlasí. Banka poskytuje klientovi střední stupeň ochrany.

43

c) Způsobilá protistrana o Profesionální klient je podle § 2a odst. 1 ZPKT (tj. finanční instituce), kterému Banka poskytuje investiční sluţby podle § 4 odst. 2 písm. a, b, nebo c) ZPKT. Banka klientovi poskytuje nejniţší stupeň ochrany.

3.3. Investiční strategie Tvorba investiční strategie patří k základním pravidlům dobrého investora. Investiční strategii můţeme charakterizovat jako soubor pravidel, chování, procesů a metod, které aktivnímu investorovi umoţňují efektivní výběr investičních instrumentů. Investor si volí konkrétní investiční strategii v závislosti na poţadovanou výnosnost a akceptování míry rizika. Strategie můţeme rozdělit na aktivní a pasivní. Pasivní strategie je typu „kup a drţ“. Tato strategie je charakteristická niţším očekávaným výnosem, niţším rizikem a minimalizací transakčních nákladů (poplatky za obchodování). Pouţívá se v podmínkách, kdy trhy fungují efektivně a nelze zde najít podhodnocené, nebo nadhodnocené akcie, akcie jsou v daný okamţik správně ohodnocené a poroste-li ekonomika, pravděpodobně poroste stejným tempem, jejich cena na burze. Aktivní investiční strategií lze teoreticky zvýšit výnos z investic v případě, ţe trhy nefungují efektivně. Aktivní investiční strategie mohou být dlouhodobé i krátkodobé (denní obchodování), zaměřuje se na výběr a načasování investice za účelem maximalizace výnosu. Krátkodobá investiční strategie Je to strategie pro „krátké období“, které se vyznačuje horizontem jednoho roku aţ pět let. Jestliţe by byl horizont kratší neţ jeden rok, potom uţ hovoříme o „investiční taktice“. Strategie „kruhová obrana“ – minimalizace rizika v inflačním prostředí Tuto strategii vyuţijeme v případě, kdy chceme podstoupit minimální riziko, ale bojíme se, ţe náš majetek bude těţce zasaţen inflací. V této strategii se snaţíme pouze zabránit ztrátě a nesnaţíme se o maximalizaci výnosů.

44

Všechny investice jsou vystaveny riziku ztráty hodnoty v důsledku inflace. Musíme tedy portfolio důkladně diverzifikovat. Tato strategie nenabízí zcela bezrizikové portfolio, ale za daných podmínek nalezte portfolio s minimalizací investičního rizika.

3.4. Základní investiční nástroje V této kapitole jsem vybrala nejdůleţitější a nejpouţívanější investiční nástroje a podrobněji je charakterizovala. Např. cenné papíry, dluhopisy, akcie, bankovní vklady, nemovitosti a další moţnosti investování. Investiční nástroje: -

Cenné papíry o Akcie o Dluhopisy (podnikové, státní a malých firem)

-

Finanční deriváty (futures, opce, forvard, certifikáty, waranty, swap)

-

Bankovní vklady o Spořicí účet o Termínované vklady

-

Nemovitosti

-

Komodity

-

Peněţní trh

-

Staré umění

3.4.1. Cenné papíry „Cenný papír vyjadřuje právní závazek určité osoby (emitenta cenného papíru) plnit konkrétní povinnosti, k níţ se emitent zavázal, a právní nárok majitele cenného papíru vůči vystaviteli (emitentovi cenného papíru) přijímat toto plnění“13 Cenný papír je písemný projev vůle, s nímţ jsou spojeny právní důsledky.

13

KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. 6. vyd. Praha: Bankovní institut, a.s., 2006. ISBN 978-80-7265-099-6

45

Je to finanční aktivum a instrument finančního trhu. Při obchodování s cennými papíry dochází k převodu práv s nimi spojených. Cenný papír musí splňovat právní a ekonomické podmínky (výnosnost, likviditu, disponibilitu nebo kapitálovou jistotu), aby byl uchovatelný. Cenný papír je vystaven na nominální (jmenovitou) hodnotu, obchodování s cennými papíry, ale probíhá za jejich trţní hodnotu (cenu, kurz). „Podle Zákona o cenných papírech mohou v ČR existovat tyto cenné papíry: -

Akcie

-

Zatímní listy

-

Podílové listy

-

Kupony

-

Investiční kupony

-

Dluhopisy, včetně vkladových listů a vkladových certifikátů

-

Směnky

-

Šeky

-

Cestovní šeky

-

Náloţné listy, vč. konosamentů

-

Skladištní listy

-

Jiné listiny, které jsou za cenné papíry prohlášeny zvláštním zákonem „14

Cenné papíry můţeme dělit: Podle druh práv obsaţených v cenných papírech: -

Majetkové cenné papíry

-

Dluţnické cenné papíry

-

Cenné papíry dispozičního charakteru

Podle převoditelnosti:

14

-

CP na doručitele (majitele) – neomezitelně převoditelné

-

CP na jméno – převoditelnost můţe být vyloučena

www.business.center.cz

46

-

CP na řád – emitent nebo majitel můţe převoditelnost CP omezit

Podle formy výnosu: -

CP variabilně úročené

-

CP pevně úročené

-

CP neúročené

Podle emitenta: -

CP veřejné – emitované státem

-

CP emitované jinými veřejnoprávními subjekty

-

CP soukromé – emitované ostatními subjekty

Podle podoby: -

Listinné

-

Zaknihované

Dále můţeme cenné papíry dělit také na: -

Cirkulační (na doručitele, na řad) a ukládací (na jméno)

-

Zastupitelné (stejného druhu) a nezastupitelné

-

Obchodovatelné (veřejné a neveřejné) a neobchodovatelné (na jméno)

3.4.1.1. Akcie Cenné papíry, se kterými jsou spojeny práva akcionáře podílet se na řízení společnosti prostřednictvím valné hromady, podílet se na jejím zisku a majetku, v případě krachu společnosti i na jejím likvidačním zůstatku. U akcií platí, ţe minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Akcie mohou být v papírové podobě (na doručitele či na jméno), a v elektronické (zaknihované), na doručitele (nejvyšší obchodovatelnost), na jméno (zaměstnanecké) a na řad, dále máme akcie kmenové (dividenda je pohyblivá) a přednostní (prioritní s pevným výnosem), také jsou akcie nové (vstupují na primární trh) a staré (obchodovatelné na sekundárním trhu) a poslední jsou akcie dle sídla emitenta (tuzemské a zahraniční).

47

Akcie jsou majetkově obchodovatelné cenné papíry. Jsou emitovány akciovými společnostmi, které si vydáváním akcií zajišťují základní kapitál pro podnikatelskou činnost. Celkové výnosy akciových investic se skládají ze 2 sloţek -

Z dividendového výnosu o O vyplacení rozhoduje valná hromada, výnosy mohou být investovány zpět do rozvoje akciové společnosti – zvyšuje se tím její majetek nebo jsou pouţity na splácení úvěru. o Dividendový výnos je vztah mezi vyplácenou dividendou a kurzem akcie. o Dividendový výnos akcie = (dividenda / kurz akcie) x 100 o V den výplaty dividendy je vyšší procentní výnos neţ v předchozí den. Proto se musí kurz akcie „očistit“. o Očištěny dividendový výnos akcie = (dividenda x 100) / ((akcie – (dividenda x počet dnů od poslední výplaty) / 360))

-

Růst EPS (zisku na akcii) a růst P/E (poměru ceny akcie a zisku na akcii) o P/E vyjadřuje, kolik peněţních jednotek trţní ceny akcie připadá na jednu jednotku zisku. Kurz akcie je brán k aktuálnímu časovému období a zisku se uvádí na základě bilance předchozího roku o P/E ratio = kurz akcie / zisk na akcii

Účetní hodnota akcie Je v bilanci společnosti vykázaný kapitál na jednu akcii. Účetní hodnota = (vlastní kapitál / počet akcií) Účetní hodnota = (akciový kapitál + vykázané rezervy) / počet akcií Výplatní kvóta Vyjadřuje v procentech, jaký díl zisku se vyplatí jako dividenda. Výplatní kvóta = (výše dividendy / zisk) x 100 Rozdělení podle regionálního rozloţení -

Vyspělé trhy – akcie v USA, EU, západní Evropě, Japonsku (vývoj bývá stabilnější. Volatilita je niţší a dividendy jsou na vyspělých trzích vyšší.) 48

-

Rozvíjející se trhy – jsou více volatelní, jsou to například akcie v jiţní Evropě, jiţní Americe, jihovýchodní Asii.

Rozdělení akcií sektorové -

Rozdělení akcií do sektorů (např. zdravotnictví, potravinářství, automobilový, energetický průmysl apod.)

Rozdělení podle trţní kapitalizace -

Blue chips – akcie se stabilnějším vývojem, akcie velkých firem s pravidelně vyplácenými dividendami.

-

Large cap – akcie firem s velkou trţní kapitalizací.

-

Mid cap – akcie stabilních velkých firem a ziskových menších firem.

-

Small cap – akcie menších firem (nejvíce volatelní, největší potenciál).

-

Micro cap.

3.4.1.2. Dluhopisy (obligace) Dluhopis představuje dluţnický cenný papír, který potvrzuje podmínky, za jakých si emitent půjčuje dočasně volné peněţní prostředky. Cenný papír vyjadřující závazek emitenta (vydavatele) splatit jeho drţiteli (investorovi) k datu splatnosti dluhopisu jeho jmenovitou (nominální) hodnotu a úrokový výnos = kupón. Čím delší dobu splatnosti má dluhopis, tím je větší vliv různých rizikových faktorů. Na dluhopisy mají vliv úrokové sazby vyhlášené centrální bankou, jestliţe sazby klesají, obvykle výnosy dluhopisů stoupají a naopak. Dluhopisy slouţí také k hrazení státního deficitu – dluhu. Dluhopisy jsou součástí konzervativních i balancovaných portfolií, jsou také nástrojem diverzifikace optimálním portfolií. Dluhopisy jsou vhodné pro investory, kteří preferují nízké riziko nebo kratší dobu investice. Jedná se o konzervativní investiční nástroj. Dluhopisy mají výhodu ve vyšším zhodnocení, neţ vklady na běţných účtech nebo termínovaných vkladech. Zárukou splacení závazku plynoucího z dluhopisu je kvalita a důvěryhodnost vydavatele, kterou charakterizuje tzv. rating.

49

Dluhopis se skládá z jistiny – jmenovitá (nominální) hodnota obvykle při emisi (uvedení na trh) – její hodnota je 100%. Druhá část dluhopisu je kupón – úroková sazba dluhopisu, která je většinou pevně dána a vychází z nominální hodnoty dluhopisu. U kupónu platí, ţe více se blíţí datum výplaty, tím se jeho kurz zvětšuje. Čím je splatnost dluhopisu (durace) delší, tím je dluhopis rizikovější. Cenu dluhopisu ovlivňuje nabídka a poptávka, inflace, úrokové sazby -

Celkový výnos – závisí, za kolik jsme dluhopis koupili, protoţe na trhu se dají koupit za nominální hodnotu 100%, ale i více nebo levněji. Pokud máme nákup za 100% hodnoty, je výnos roven kupónu a násobku období.

-

Výnos do doby splatnosti – pokud je nákup rozdílný od nominální hodnoty 100% (např. dluhopis by koupen na kapitálovém trhu déle neţ při její emisi (uvedení na trh) přepočítává se i úrokový výnos.

-

Skutečný celkový výnos – existují samozřejmě varianty, ţe dluhopis nebo budeme drţet po celou dobu od emise aţ do vypořádání

Kurz dluhopisu Investor se během upisovací doby vyplní upisovací list, ve kterém se zaváţe k odběru určitého mnoţství dluhopisů za určitý kurz, který se liší od nominální hodnoty. Kurz dluhopisu v % = (trţní cena dluhopisu na sekundárním trhu / nominální hodnota dluhopisu) x 100 Základní členění dluhopisů -

Průmyslové dluhopisy (korporátní) - jsou vydávány soukromými společnostmi a financují se jimi investiční potřeby, dlouhodobější potřeby oběţného majetku, mají vyšší zhodnocení neţ státní dluhopisy, ale hrozí zde, ţe v době splatnosti nebudou mít dostatek finančních prostředků. Podstupujeme vyšší riziko.

-

Státní a veřejné dluhopisy – jsou málo rizikové, vydává je vláda, města, obce a další veřejnoprávní instituce k opatření si dodatečných zdrojů ke krytí rozpočtového deficitu, na financování větších investičních projektů, na rozvoj a opravu infrastruktury

-

Dluhopisy nadnárodních organizací

50

-

Bankovní dluhopisy – jsou emitovány peněţními ústavy cílem opatřit si dlouhodobé a stabilizované peněţní zdroje k poskytování střednědobých a dlouhodobých úvěrů

-

Státní pokladniční poukázky – jsou splatné do jednoho roku. Stát je vydává v době, kdy potřebuje rychle likvidní peníze.

-

Hypoteční zástavní listy HZL - tyto dluhopisy emituje banka a jejich prodejem získává peníze na poskytování hypotečních úvěrů. Hodnota včetně úroků je kryta pohledávkami z hypotečních zástavních úvěrů. Výnos z HZL je u fyzických osob osvobozen od daně z příjmů.

Členění podle stanovení výnosu -

Pevně úročené dluhopisy – vyplácí se úrok vyjádřený stanoveným procentem z nominální hodnoty dluhopisu ve stanovených termínech, úrok je pevně stanoven po celou dobu trvání dluhopisu

-

Variabilně úročené dluhopisy – úrok se skládá z proměnlivé sloţky (diskontní nebo trţní úroková sazba určitého trhu) a z fixní sloţky v podobě pevně úročeného procenta

-

Neúročené dluhopisy – (diskontované) emitent z nich nevyplácí průběţně výnos a prodává je za niţší neţ nominální hodnotu

Členění dluhopisů dle doby splatnosti -

Krátkodobé dluhopisy – splatnost do 5 let

-

Střednědobé dluhopisy – splatnost od 5 od 10 let

-

Dlouhodobé dluhopisy – splatnost od 10 do 50 let a více

Hypoteční zástavní listy „HZL je dluhový papír, vydaný emitentem s pevným kupónem (výnosem) a se splatností k jistému datu v budoucnosti, obvykle 5 let. Drţitel HZL získává pravidelný výnos (výplatou kupónu) a ve splatnosti získává vyplacenu také vloţenou jistinu. HZL lze kdykoli před jeho splatností prodat. Nejvýhodnější je obvykle nákup HZL v primární aukci. Hypoteční zástavní listy jsou kryty pohledávkami z hypotečních úvěrů, kterou jsou zajištěny prostřednictvím zástavního práva reálně existujících nemovitostí. Hypoteční zástavní listy jsou velmi bezpečnou investicí, z důvodu dvojího zajištění, a jelikoţ je nemůţe vydávat kterákoliv instituce. 51

Kaţdý hypoteční zástavní list je kryt pohledávkou z hypotečního úvěru, tzv. úvěru, který je zajištěn zástavním právem nemovitostí, případně (max. však do 10 % jmenovité hodnoty HZL) tzv. náhradním krytím, coţ je v zásadě hotovost nebo státní dluhopisy, případně dluhopisy vydanými finančními institucemi zaloţenými mezinárodní smlouvou, jejíţ smluvní stranou je Česká republika. V případě platební neschopnosti emitenta podle § 375 insolvenčního zákona pak majetek slouţící ke krytí HZL (pohledávky z hypoúvěrů a náhradní krytí) tvoří tzv. hypoteční podstatu. V případě insolvence se pak z výtěţku zpeněţení hypoteční podstaty kdykoli uspokojí náklady spojené se správou a zpeněţováním hypoteční podstaty a po jejím zpeněţení pohledávky majitelů hypotečních zástavních listů. Jednodušeji řečeno insolvenční správce prodá pohledávky z hypoúvěrů a náhradní krytí, z výtěţku si uhradí náklady, které s tím měl spojené a zbytek vydá vlastníkům HZL (splatí jmenovitou hodnotu HZL plus AÚV), kteří mají v tomto přednost před ostatními věřiteli banky. Pokud výtěţek prodeje nepostačuje, musí vlastníci HZL přihlásit svou pohledávku jako jiní běţní věřitelé.“15

3.4.2. Finanční deriváty Jedná se o nástroje (termínované kontrakty, dohody, smlouvy) k nákupu či prodeji určitého aktiva v budoucnu za podmínek sjednaných v přítomnosti. Kontrakty se týkají ceny a mnoţství podkladového aktiva. Cena (kurz) termínového kontraktu je odvozena od ceny (trţní hodnoty) podkladového aktiva). „Podkladovými aktivy jsou cenné papíry, komodity běţné (obilí) nebo vzácné kovy (zlato), devizy, úrokové sazby nebo akciové indexy.“16 Termínované

obchody

(forward

markets)

smluvně

sjednávají

budoucí

transakce

s předmětnými aktivy, např. s cennými papíry, devizami, zlatem atd. Dále to jsou obchody s kontrakty o budoucích obchodech s podkladovými aktivy (futures markets).

15

www.rb.cz

16

KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. 6. vyd. Praha: Bankovní institut, a.s., 2006. ISBN 978-80-7265-099-6

52

Druhy finančních derivátů: -

Futures

-

Opce

-

Certifikáty

-

Warranty

-

Forward

-

Swapy

3.4.2.1 Futures Jsou to standardizované finanční deriváty. Tyto deriváty představují smlouvu mezi dvěma stranami, ve které má kupující povinnost koupit podkladové aktivum v den splatnosti za odpovídající cenu a prodávající povinnost prodat dané podkladové aktivum za stejných podmínek. Futures mohou být kontrakty na dodávku akciových indexů a akcií, měn, dluhopisů, úrokových sazeb, energií (ropa, zemní plyn), kovů (zlato, stříbro), zrnin (kukuřice, pšenice) nebo jiných komodit (cukr, dřevo, kakao, bavlna). Lze s nimi spekulovat na vzestup či pokles a vše se odvíjí od toho, zda investor vystupuje jako kupující nebo prodávající futures kontraktu. Ceny futures se odvíjejí k měsíci, kdy se předpokládá, ţe bude podkladové aktivum dodáno. Výhody -

Široké spektrum podkladových aktiv

-

Likvidita

-

Univerzálnost

3.4.2.2. Opce Tento finanční instrument dává majiteli právo, ne povinnost, ke koupi nebo prodeji určitého aktiva. Cena je odvozena od aktiva (podkladového aktiva), ke koupi kterého má jejich majitel právo. Podkladovým aktivem bývají nejčastěji akcie, akciové indexy, dluhové instrumenty, zahraniční měny, komodity, případně i deriváty (futures, swapy).

53

Opce má expirační datum, do kterého musí být uplatněna, po tomto datu ztrácí platnost i hodnotu. Pro kupujícího označuje opce právo, ale prodejce (upisovatele) opce má povinnost opci prodat nebo koupit za stanovených podmínek. Základní typy opcí: -

Call opce (kupní) – drţiteli dává právo koupit a emitentovi povinnost prodat o Nahá (nekrytá) call opce (naked call) 

Prodejce podkladové aktivum v době prodeje opcí nevlastní, doufá, ţe opce nebude uplatněna, nebo podkladové aktivum seţene aţ při uplatnění opce.

o Krytá call opce (covered call) 

Prodejce pokladové aktivum v době prodeje opce jiţ vlastní.

3.4.2.3. Certifikáty Jsou to tzv. dluţní úpisy, coţ znamená, ţe emitent můţe dočasně disponovat s peněţními prostředky investory. Pouţívají se jako alternativa v investování do akcií či dluhopisů a jsou s nimi spojena stejná rizika. Podkladové aktivum tvoří základ certifikátů. Základovým aktivem mohou být jednotlivé akcie, akciové indexy, akciové koše (tzv. baskets), dluhopisové indexy, měny či komodity. Cena certifikátu vţdy závisí na ceně podkladového aktiva. Vţdy závisí na typu certifikátu, jestliţe je certifikát emitován na akcie, drţitel nedisponuje akcionářskými právy, některé certifikáty představují právo na výplatu dividendy. Obchodování s certifikáty probíhá na burze nebo přímo s emitentem. Typy certifikátů: -

Indexové

-

Bonusové

-

Diskontované

-

Outperformance

54

Výhody -

Transparentnost o Investor zná strukturu podkladového aktiva, ví přesně, do čeho investuje.

-

Likvidita o Emitenti stanovují průběţně nákupní a prodejní cenu, tím zaručují funkčnost trhu.

-

Univerzálnost o S certifikáty můţeme profitovat jak na trhu rostoucím, klesajícím tak i stagnujícím.

-

Příznivé náklady o Platí se jen poplatek za nákup a prodej, obchodování tak vyjde levněji, neţ investování do jednotlivých akcií a fondů.

3.4.2.4. Warranty Warranty představují právo nakoupit (call warranty) a prodat (put warranty), přesně určené mnoţství pokladového aktiva (akcie, akciový index, měna, komodita) za předem stanovenou realizační cenu a v pevně stanovené datum. Od ceny pokladového aktiva se odvíjí cena warrantu. Pro zisk i pro ztráty platí pákový efekt, coţ znamená, ţe malá procentní změna v kurzu pokladového aktiva způsobí velkou změnu v hodnotě warrantu. Výhody -

Nízká cena o Cena je velice nízká, proto jsou warranty dostupným instrumentem i pro menší investory a privátní klientelu.

-

Široké spektrum podkladových aktiv

-

Rozsáhlá nabídka

-

Pákový efekt

55

3.4.2.5. Forward Forward je nejjednodušší finanční derivát. Jedná se o mimoburzovní kontrakt uzavřený mezi dvěma subjekty o budoucím nákupu aktiv kupujícím v předem dohodnutém termínu a za předem dohodnutou cenu. Závazky jsou oboustranné, jde o závazek kupujícího koupit a závazek prodávajícího prodat.

3.4.2.6. Swap Swap je mimoburzovní finanční kontrakt uzavřený mezi dvěma subjekty o budoucí výměně aktiv nebo finančních toků za předem dohodnutých podmínek, v předem dohodnutém termínu a způsobu kalkulace peněţních toků. Swapové obchody se pouţívají za účelem řízení finančního rizika jako výměnný obchod. Např. měnový swap se pouţívá k zajištění kurzového rizika v zahraničním obchodu. Druhy swapových obchodů: -

Akciový swap

-

Úrokový swap

-

Měnový swap

-

Komoditní swap

-

Kreditní swap

-

Devizový swap

3.4.3. Bankovní vklady Vklady jsou za zákona pojištěny a mají vysokou likviditu. Skutečnou hodnotu těchto peněz udává inflace a směnný kurz. Druhy bankovních vkladů: -

Běžný účet o Tento účet je základním produktem kaţdé banky, je vkladový a netermínovaný. Slouţí jako nástroj k zajištění hotovostního a bezhotovostního platebního styku klienta.

56

-

Termínované vklady o Klient ukládá termínovaným vkladem u banky finanční prostředky na pevně stanovenou dobu a se sjednanou úrokovou sazbou jak s moţností výpovědní lhůty, tak i bez ní. o Termínovaný vklad na pevně stanovenou dobu 

S moţností předčasné výpovědi vkladu klientem.



Bez moţnosti předčasné výpovědi klienta.

o Termínovaný vklad se úročí v závislosti na výši vkladu a na době úloţky. Platí, ţe čím delší je doba, na kterou jsou peníze ukládány, tím vyšší je úroková sazba z vkladu. -

Spořicí účty o Jedná se o účet, který se hodí pro uloţení finančních prostředků pro velmi konzervativního klienta, který potřebuju mít své finanční prostředky neustále k dispozici. Tento účet je úročen vyšší úrokovou sazbou neţ běţný účet.

3.4.4. Nemovitosti Prostřednictvím fondů patří do portfolií. Cena nemovitostí se odvíjí od lokality (stát, město, ulice), poptávky (např. nový podnik potřebuje velké mnoţství zaměstnanců, přesun státních úřadů apod.), druhu nemovitosti (obchodní centrum, bytové domy, rodinné doby, řadová výstavba atd.). Investujeme také přímo nákupem či stavbou nemovitostí, kterou můţeme případně pronajímat. Investovat se můţeme: -

Přímo nákupem nemovitostí a jejich prodejem (nakupovat můţeme nemovitost pomocí realitních kanceláří, nebo přímo od původního majitele)

-

Výstavbou nemovitostí (nemovitost můţeme postavit vlastní silou, nebo pomocí stavební firmy)

-

Pronájmem nemovitostí (nájemní bydlení, pronájem nebytových prostor atd.).

-

Prostřednictvím otevřených podílových nemovitostních fondů – podílové listy.

-

Do akciových nemovitostních společností – akcie.

57

3.4.5. Komoditní trhy a trhy drahých kovů Jsou to suroviny, které spotřebováváme v běţném ţivotě a které nás obklopují. S nejvýznamnějšími z nich se obchoduje na komoditních burzách. Komodity představují pro investory ideální doplněk při diverzifikaci a sníţení rizika celého portfolia. Cena komodit se vyvíjí v souladu s inflací mimo jiné také proto, ţe ji sama vyvolává. Díky tomu je pohyb cen na komoditních trzích nezávislý na vývoji a náladě tradičních akciových nebo dluhopisových trhů, které na růst inflace naopak negativně. Na trhu rozlišujeme čtyři hlavní skupiny komodit: -

Energetické (ropa, zemní plyn, topný olej, elektrická energie).

-

Průmyslové (hliník, měď, olovo, nikl, cín a zinek).

-

Zemědělské (pšenice, kukuřice, káva, kakao, bavlna a cukr).

-

Drahé kovy (zlata, stříbro, platina).

Hlavní trhy s komoditami jsou v Londýně a Chicagu. „Výhody -

Komoditní trhy mají tendenci k růstu v obdobích rostoucí inflace, čímţ chrání reálnou hodnotu investice.

-

Kombinace limitované nabídky a zvyšující se poptávky po komoditách vytváří příznivý prostor pro růst jejich cen.

-

Komoditní investice v kombinaci s akciovými investicemi výrazně snižují celkové riziko investice, aniţ by se sníţil dosahovaný výnos.

Nevýhody -

Jednotlivé komodity jsou v čase velmi volatilní, proto jsou s těmito investicemi spojena také větší rizika.

-

Jako jediná třída aktiv s sebou nepřináší pravidelný výnos v podobě peněţních výplat dividend (akcie, reality) nebo kupónů (dluhopisy). Investor tedy při nákupu komodit vţdy realizuje jen kapitálový výnos.“17

17

http://www.atlantik.cz/nase-nabidka/produkty/komodity/vyhody-a-nevyhody

58

3.4.6. Peněžní trh Jedná se o část finančního trhu. Aktiva zde představují krátkodobé půjčky s dobou splatnosti rok a méně. Obchodování na peněţních trzích zahrnuje státní úvěry, obchodní směnky, tzv. (bankéřské) akceptační úvěry, depozitní certifikáty, federální fondy a krátkodobé hypotéky či jinými aktivy ručené směnky. Peněţní trh obchoduje prostřednictvím krátkodobých finančních nástrojů nazývaných „cenné papíry“. Jádro peněţního trhu sestává z bank půjčujících a půjčujících si navzájem s pouţitím obchodních směnek, převodů smluv a podobných nástrojů. Základní nástroje peněţního trhu: -

Krátkodobé úvěry o Obchodní úvěry (mezi obchodními partnery) o Finanční úvěry (od banky) – např. eskontní, avalový, faktoringový, lombardní, provozní leasing atd.

-

Krátkodobé cenné papíry o Směnky o Šeky o Krátkodobé státní cenné papíry o Krátkodobé vládní obligace o Krátkodobé cenné papíry municipální o Pokladniční poukázky vlády (vláda je emituje za účelem pokrytí rozpočtového schodku) o Krátkodobé podnikatelské cenné papíry o Bankovní obligace (depozitní certifikáty) o Obligace obchodních a průmyslových firem (komerční cenné papíry velkých společností) o Kontrakty

(specifické

cenné

papíry,

zprostředkování termínových obchodů) o Forwards o Futures

59

jejichţ

základním

rysem

je

3.4.7. Staré umění (starožitnosti) Staroţitnosti a jiné umělecké kousky nejsou jen doplňkem interiéru či chloubou rodu, ale mohou být dobrým předmětem investice. Jelikoţ jsou staroţitnosti a umělecké předměty zcela jedinečné, je jich omezený počet, proto je v nich jistota vzrůstu jejich hodnoty v čase. Investoři v této oblasti se mohou těšit na zisky. Velkou roli daného předmětu investice hraje kvality. Mělo by se jednat o nepoškozené, unikátní kousky s vysokou úrovní zpracování či zajímavým nápadem. Sílu staroţitnosti dodává její vlastní příběh. Staroţitnost a umění můţeme nejlépe nakoupit v draţbách, které jsou společensky velmi uznávanou záleţitostí, a na draţbu se nedostane kaţdý, jelikoţ uţ vyvolávací ceny jsou v astronomických částkách. Dále je moţnost nakoupit také prostřednictvím kamenných obchodů prodávající staroţitnosti. Dalším zdrojem starých či uměleckých kousku mohou být různé burzy, zde prodávají především menší příleţitostní obchodníci. Při obchodování se staroţitnostmi musíme být velmi opatrní a radši se poradit s odborníkem, aby nám nebyl prodat padělek. Obrázek 3 - Přímka finančního trhu dle výnosů a rizika

Zdroj: http://www.iks-kb.cz/web/typy_investoru.html

60

3.5. Kolektivní investování Další moţnost investování máme prostřednictvím kolektivního investování. Vyuţívá se ve chvíli, kdy investor nechce sám rozhodovat do jakých konkrétních cenných papírů a v jaké době bude investovat své peníze. Ve fondech se shromaţďují finanční prostředky od investorů, za které pak profesionální správce, kterým je investiční společnost, nakupuje ve větších objemech různé cenné papíry, čímţ rozkládá riziko a tak ho kaţdý podílník nese méně, neţ kdyby investoval sám. Kaţdý investor obdrţí odpovídající počet podílových listů podle investované částky.

3.5.1. Investiční společnost Předmětem podnikání investiční společnosti je kolektivní investování. Je zakladatelem a správcem fondů. Shromaţďuje a obhospodařuje majetek ve fondech. Investiční společnosti potřebují pro svoji činnost povelení ČNB. Činnost investiční společnosti je kontrolována ČNB, depozitářem (eviduje majetek fondu a kontroluje, zda fond nakládá s majetkem fondu v souladu se zákonem a statusem nebo prospektem fondu) a auditorem. Správu majetku provádí s odbornou péčí a dává přednost zájmům akcionářů nebo podílníků fondu kolektivního investování před svými zájmy.

3.5.2. Nástroje kolektivního investování Investiční fond Akciová společnost, která má právní subjektivitu a vydává akcie. V prospektu emitenta je přesně stanoven počet vydaných akcií a akcie musí být stejné jmenovité hodnoty. Investor se stává akcionářem fondu se všemi právy a povinnostmi. Akcionář nemá zákonný nárok na odkoupení akcií, můţe je prodat na veřejném trhu. Podílový fond Podílový fond nemá právní subjektivitu. Shromaţďuje peněţní prostředky podílníků do podílového fondu investičních společností vydáváním podílových listů a obhospodařuje jej svým jménem a na účet podílníků fondu. 61

Podílový fond je souhrnem majetku, který náleţí všem vlastníkům podílových listů podílového fondu a to v poměru podle vlastněných podílových listů. Podílníci nemohou zrušit fond ani si rozdělit jeho majetek. Podílový list Je to cenný papír, který představuje podíl podílníka na celkovém majetku podílového fondu a jeho výnosech. S podílovým listem jsou spojena práva plynoucí ze statutu nebo prospektu podílového fondu a ze „Zákona O investován“. V závislosti na tom, jak rostou nebo klesají kurzy cenných papírů v portfoliu fondu, se mění hodnota podílového listu. Investiční společnost prodá nebo odkoupí podílový list za částku, která se rovná aktuální hodnotě vyhlášené ke dni připsání finančních prostředků na účet fondu a odkup za cenu den kdy dostala pokdy od investora k odkupu.

3.5.3. Uzavřený podílový fond Investiční společnost vydává pouze omezený počet podílových listů daného fondu a podílník nemá zákonné právo na zpětný odkup. Tyto podílové listy jsou většinou veřejně obchodovatelné na veřejných trzích a v případě, ţe chce klient prodat nebo nakoupit akcie uzavřeného podílového fondu musí se obrátit na obchodníka s cennými papíry. K hlavním výhodám uzavřeného podílového fondu patří snazší řízení portfolia fondu. Při větším poklesu trhu, kdy drobní investoři panikaří a stahují peníze z fondu, nemusí portfolio manaţer drţet likvidní rezervu pro případné odkupy a není nucen levně prodávat cenné papíry z portfolia fondu. Po prudkém růstu trhu není nucen nakupovat v době, kdy do klasického otevřeného podílového fondu se nahrnou nové vklady investorů, kteří investují mnohdy podle „zpětného 62

zrcátka“ (nakupují podle historických výnosů, nebo kdyţ je finanční trh „nahoře“) a portfolio manaţer musí za finanční prostředky nakoupit cenné papíry (většinou ve velkém mnoţství).

3.5.4. Otevřený podílový fond Vzniká tím, ţe menší investoři investují své úspory společně a svěří je do správy profesionálnímu správci – investiční společnosti. Správci investují sumu peněz do cenných papírů, například do akcí nebo dluhopisů, tím rozkládají riziko – diverzifikují. (například kdyţ cenný papíry jednoho z emitentů poklesne, mnoţství různých dalších emitentů cenných papírů v podílovém fondu tuto ztrátu nahradí). Investiční společnost vydává neomezený počet podílových listů daného fondu. Majetek podílového fondu je oddělen od majetku investiční společnosti. Je zde velký výběr podílových fondů, které se liší svým investičním zaměřením, investičním rizikem a správcem. Platí se zde vstupní případně i výstupní poplatky. Poplatky za správu fondu se účtují pravidelně a promítají se do kurzu podílového listu. Fond je otevřen pro nákupy a zpětné odkupy podílových listů od investorů. Podle mnoţství investované částky obdrţí investor určité mnoţství podílových listů (dle aktuální hodnoty podílového listu při kaţdém nákupu). Výhodou otevřeného podílového fondu je, ţe je zde moţnost investovat i velmi malé částky, dále je zde moţnost podílet se na výnosech i velkých firem. Podílové listy jsou vysoce likvidní – ze zákona do 30 dnů. Hodnota podílového listu je zveřejněná kaţdý pracovní den. Charakteristika otevřených podílových fondů -

Dostupnost – podílové fondy umoţňují investovat i drobným investorům. Minimální částka k investování můţe být jen několik stokorun.

-

Rozšíření investiční možnosti – velmi malý investor se můţe pomocí kolektivního investování podílet na hospodaření velkých světových firem a získat podíl na investicích.

-

Velký výběr - široká škála fondů, které se od sebe liší svým investičním rizikem, zaměřením a horizontem. Kaţdý si můţe vybrat investiční fond, který odpovídá jeho investičním cílům. 63

-

Profesionální správa – správci fondů jsou odborníci se zázemím, které jim umoţňuje na základě dostupných informací činit co nejkvalifikovanější investiční rozhodnutí a reagovat na situaci na trzích.

-

Přijatelná cena – cena za správu je většinou v otevřených podílových fondech niţší neţ při správě individuální.

-

Vysoká likvidita (pohotový přístup k penězům) – podílové listy můţeme kdykoliv prodat investiční společnosti za aktuální kurs.

-

Diverzifikace snižuje riziko – portfolia fondů se skládají z většího počtu různých cenných papírů.

-

Dostatek informací – investiční společnosti a fondy podávají obvykle pravidelné a podrobné informace o tom, jak hospodaří se svěřenými penězi.

-

Daňové zvýhodnění oproti hotovostním vkladům - při zpětném prodeji podílových listů po šesti měsících od jejich koupě neplatí investor, který je fyzická osoba, daň z příjmu ze zisku vzniklého rozdílem mezi cenou podílového listu při nákupu a cenou při zpětném prodeji.

Typy otevřených podílových fondů Fondy podle rizika jednotlivých investic Fondy peněţního trhu -

Investují do krátkodobých, velmi bezpečných dluhopisů. Jejich doba splatnosti je kratší neţ jeden rok. Výnos je velmi nízký, ale fondy peněţního trhu jsou vysoce bezpečné.

Dluhopisové fondy (obligační) -

Investují do dluhopisů, podíl akcií je minimální, nepřekročí 10%. Zhodnocení je vyšší, neţ u fondů peněţního trhu. Dluhopisové fondy jsou vhodné pro střednědobý horizont investování.

Akciové fondy -

Investují v nejdelším investičním horizontu do akcií minimálně 66 %. Kurs akcií je velice kolísavý a fondy jsou velmi rizikové.

64

Smíšené fondy (balancované) -

Investují do akcií, dluhopisů a nástrojů peněţního trhu současně. Stojí mezi akciovými a dluhopisovými fondy. Smíšené fondy mají střední aţ vysoký investiční horizont a tomu odpovídající dlouhodobé zhodnocení.

Fondy fondů -

Tyto fondy neinvestují přímo do akcií nebo do dluhopisů, ale vytvářejí portfolio sloţené ze specializovaných fondů. Investice do podílových listů jejich fondů znamená pro podílníky lepší rozloţení rizika spojeného s investováním.

Garantované fondy -

Tyto fondy garantují investorovi návratnost části nebo celé investice a minimální zaručený výnos v přesně daném investičním období.

Tabulka 2- Rozdělení fondů Typ fondu

Riziko

Minimální

Kurs

investiční

Dlouhodobý možný výnos

horizont Peněžního trhu

Minimální

6 měsíců

Stabilní

Nízký

Dluhopisové

Malé aţ střední

2 roky

Mírně kolísavý

Nízký aţ střední

Smíšené

Střední

Kolísavý

Střední

aţ 3 roky

vysoké Akciové fondy

Vysoké

aţ

vysoký 5 let

Velmi kolísavý

Vysoký

Zdroj: SYROVÝ, Petr. Investování pro začátečníky. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 105 s. ISBN 80-247-1366-7.

Fondy podle distribuce zisku Výnosové fondy -

Podobu výnosových fondů, mají fondy investující do bankovních vkladů a dluhopisů. Tyto fondy v pravidelných intervalech vyplácejí výnosy (dividendy).

65

Růstové fondy -

Výnos se realizuje prodejem podílových listů. Jsou typické pro rizikovější a dynamičtější akciové a balancované fondy. V ČR je většina fondů vytvářena jako fondy růstové.

3.5.5. Výhody kolektivního investování -

Kolektivní investování nám umoţňuje více diverzifikovat riziko.

-

Při investování finančních prostředků máme jistotu, ţe o ně bude profesionálně postaráno.

-

K investicím pouţíváme mnohem niţší náklady.

-

Máme více moţností kam investovat, je na výběr široké mnoţství různých fondů, kam investovat.

-

Pro investory je to menší časová a administrativní náročnost.

-

Díky kolektivnímu investování je investování i pro malé investory dostupné.

-

Máme také moţnost přistoupit na exotické trhy a dostat se k velkým projektům.

-

Je vhodné i pro pravidelné investování (spoření).

3.5.6. Nevýhody kolektivního investování -

V kolektivním investování jsou počáteční náklady vyšší, protoţe správa investic, je sluţba, za kterou se musí zaplatit. Fond si při investici účtuje vstupní poplatek, který je v rozmezí mezi 3 – 5 % a dále kaţdý rok je účtován správcovský poplatek, která se pohybuje okolo 1,5% z objemu spravované investice.

-

Investiční fond je méně flexibilní. Jelikoţ, čím je fond větší, tím pomaleji je schopný reagovat na aktuální vývoj na trzích. Velký fond nemůţe své investice prodat ihned, způsobilo by to deformaci trhu (nabídka na prodej by extrémně převýšila poptávku po koupi, proto by cena prodávané investice padla rychle dolu). Proto musí velký fond své investice nakupovat a prodávat pozvolna.

66

4. Vlastní doporučení pro sestavení investičního portfolia V této kapitole se budeme zabývat moţnostmi investování na českém trhu např. na Burze cenných papírů Praha, nebo formou podílových fondů či nákupem staroţitností. Hlavním cílem této kapitoly je rozdělení investičních instrumentů dle průzkumu trhu do vhodného typu portfolia a dále jako příklad je uveden investiční dotazník na mou osobu s vyhodnocením a doporučením vhodných produktů, abychom měli představu, jak se také investoři mohou rozhodovat kam investovat, kdyţ sami netuší, jaké riziko jsou schopni akceptovat, tak jim investiční dotazník můţe pomoci.

4.1. Rozdělení vhodných produktů do portfolií V této podkapitole je podle průzkumu trhu, doporučení pro kaţdé portfolio a vybrané vhodné investiční nástroje. Zkoumala jsem Burzu cenných papírů Praha a moţnost investovat pomocí RaiffeinsenBank a.s., ČSOB a.s., UniCredit Bank Czech Republic a.s., Komerční banky a.s., České spořitelny a GE Money Bank, dále jsem vybrala i produkty nebankovních společností jako jsou například Conseq, C-Quadrat, Pioneer Investment, Recio – nemovitostní fond a podle toho vybrala pro různé druhy portfolií vhodné investiční nástroje. A dále jsem se rozhodovala podle investičního trojúhelníku, které je základem investičního rozhodování.

4.1.1. Velmi konzervativní portfolio Do tohoto portfolia, jsem vybrala instrumenty, které jsou vysoce zajištěné, s nízkým výnosem a minimálním rizikem. Je vhodné pro klienty, kteří preferují likviditu. Proto jsem rozdělila 100% finančních prostředků tímto způsobem. Na spořicí účet, aby byla zajištěna likvidita finančních prostředku a do zajištěných a dluhopisových fondu pro alespoň nějaký výnos. Abych nedávala celých 50% do jednoho fondu, jelikoţ potřebuji diverzifikovat riziko, vybrala jsem hypoteční zástavní listy, které mají své zajištění a český dluhopisový konzervativní fond.

67

Investiční nástroje: -

Spořicí účet 50%

-

Hypotéční zástavní listy 25 %

-

Raiffeisenbank – Český fond konzervativních investic 25%

Spořicí účet Po průzkumu trhu a porovnání spořicích účtů na trhu, jsem vybrala spořicí účet od UniCredit Bank. Jelikoţ má nyní zajímavou úrokovou sazbu a neklade podmínku zaloţení osobního účtu, nebo vloţení minimálního vkladu. UNICREDIT BANK Spořicí účet PRIMA -

je úročen úrokovou sazbou 1,75 % p. a.,

-

není povinný minimální vklad ani minimální zůstatek,

-

peněţní prostředky máme kdykoliv k dispozici, jsou velmi likvidní,

-

není nutností mít vedený osobní účet v UniCredit Bank.

Jako velmi konzervativní investor, bych vloţila 50% svých finančních prostředků na tento spořicí účet, jelikoţ preferuji nízké riziko a vysokou likviditu. Další spořicí účty na trhu RaiffeisenBank, a.s. Spořicí účet Flexi -

nabízí spořicí účet pouze k osobním účtům,

-

je sice úročen 1,5 % p. a., ale pouze za podmínek, ţe vyuţíváme aktivně osobní účet (kreditní obrat 25.000 Kč a tři odchozí transakce) a máme 21 dní výpovědní lhůtu.

Spořicí účet Plus -

je také nabízen jen k osobnímu účtu,

-

je úročen 0,3 % p. a.

ČSOB Spořicí účet s Prémií -

je nabízen i bez nutností zaloţení si osobního účtu, ale minimální počáteční vklad musí činit 5.000 Kč,

-

s běţným účtem je úročen 0,5 % p. a. 68

-

bez běţného účtu je úročen 0,2% p. a.

-

fixní prémiová sazba je 0,5% p. a.

Spořicí účet s výpovědní lhůtou 1 den -

je úročen 0,65 % p. a.

-

minimální počáteční vklad je ve výši 5.000 Kč

ČESKÁ SPOŘITELNA -

nabízí spořicí účet také pouze k osobnímu účtu

-

je úročen 1% p. a. při kreditním zůstatku do 149.999 Kč, poté uţ je úroková sazba niţší

Hypotéční zástavní listy GARANTINVEST XVII 3,3/16 Tento hypotéční zástavní list jsem vybrala z toho důvodu, ţe byl v době sestavování tohoto portfolia volný na trhu. Hypotéční zástavní listy, nejsou jiţ dnes emitovány a musíme pouze hlídat trh, zda budou nějaké HZL k dispozici. Jelikoţ se jedná, o zajištěný finanční instrument vloţila bych 25 % finančních prostředků do HZL. Hypotéční zástavní listy mají vysokou likviditu, můţeme je kdykoliv prodat za trţní cenu a mít finanční prostředky druhý den k dispozici na svém osobním účtu. Tyto hypotéční zástavní listy jsou splatné dne 4. května 2016 a byly emitovány 4. května 2011. Je to zajištěný finanční instrument, kde emitent se zavazuje splatit klientům nominální hodnotu a jsou úročeny 3,3% p. a. Fond konzervativních investic Raiffeisenbank – Český fond konzervativních investic Jelikoţ máme část svých finančních prostředků na spořicím účtu, kde jsou peníze okamţitě k dispozici, mohu si dovolit vloţit 25 % finančních prostředků na 3 roky do fondu konzervativních investic. V tomto podílovém fondu se výnos vyplácí 15. 2., ale moţné je i vyplácení výnosů z majetku fondu a záloh na výnosy, ale jen u Fondu konzervativních investic, u všech ostatních druhů zůstávají výnosy ve fondech a zvyšují hodnotu podílů. 69

Majitelé podílových fondů mohou na denní bázi, na depozitní bance poţadovat zpětný odkup podílů za aktuálně platnou odkupní cenu. Tento podílový fond patří do rizikové skupiny 2 a výkonnost fondu za rok 2012 byl 4,9%. Vybrala jsem tento podílový fond proto, ţe není moc rizikový a likvidita je sice nízká, ale v případě potřeby se dá část investice vyplatit. Dále fond konzervativních investic nabízí také GE Money Bank a ČSOB. V porovnání s Raiffeisenbank má fond u GE Money vyšší manaţerský poplatek a u ČSOB je poplatek za obhospodařování akcií 1%. Raiffeisenbank má manaţerský poplatek jen 0,5 %. Jinak výnosnost za rok 2012 u tohoto fondu se pohybuje skoro na stejné úrovni. Fond ČSOB měl výnos 4,13% a Raiffeisenbank 4,93%. Nejníţe se pohyboval fond GE Money, který byl cca 3,61%. Proto jsem vybrala konzervativní fond Raiffeisenbank. Obrázek 4 - Výkonnost fondu od roku 2008

Zdroj:http://www.rb.cz/attachements/pdf/osobnifinance/zhodnocovaniuspor/podilovefondy/podilove-fondyraiffeisen/korunovy-likvidni-fond/kid-cfki.pdf

70

Obrázek 5 - Vývoj fondu za posledních 5 let

Zdroj: http://www.rcm.at/cs/rcm/DokumentDownload/PB_303904_CZ_mB_mG_cs_aktuell.pdf

4.1.2. Konzervativní portfolio V tomto portfoliu jsou instrumenty, které mají nízký výnos a jsou vhodné pro klienty, kteří jsou schopni akceptovat, alespoň nízké riziko a nevyţadují velmi likvidní investice. Do tohoto portfolia jsem vybrala produkty jak velice likvidní, tak i méně likvidní, aby bylo vše rozloţeno podle potřeb investora. Investor v tomto portfoliu preferuje třetinu investic likvidní a zbytek zastupuje rizikovější investice, které generují výnos. Investiční nástroje: -

Spořicí účet 30%

-

Garantované certifikáty 20%

-

Conseq – Active Invest – konzervativní portfolio 30%

-

Státní a municipální dluhopisy 20%

Spořicí účet UNICREDIT BANK Spořicí účet Prima – úročen 1,75% p. a. Rozloţila bych část svých finančních prostředků 30% na spořicí účet, jelikoţ je to velmi likvidní finanční instrument a finance mám k dispozici okamţitě. Další finanční prostředky uţ vkládám na méně likvidní nástroje. Proč jsem vybrala zrovna tento spořicí účet je vidět u velmi konzervativního portfolia, kde je porovnání s dalšími spořicími účty. 71

Garantované certifikáty Raiffeisenbank a.s. - Garantovaný certifikát Dividendových akcií Jedná se o certifikát, který je emitovaný Raiffeisenbank a je chráněn před negativním trţním vývojem 95% garancí výplaty investičního kapitálu v době splatnosti. Jelikoţ je tento fond garantovaný a riziko ztráty vkladu je velice nízké, proto bych vloţila 20% svých prostředků do tohoto certifikátu. I přesto, ţe je tento certifikát málo likvidní můţeme si dovolit vloţit do sem své finanční prostředky, protoţe likviditu máme zajištěnou na spořicím účtu. Certifikát se skládá z STOXX Global Select Divident 100® a zobrazuje vývoj akcií ze Severní Ameriky (40 ks akcií), Evropy a Asie (30 ks akcií) a Austrálie (30 ks akcií), které vyplácejí nejvyšší dividendy. Tyto akcie se vyznačují vyšším výnosem. Certifikát je rozdělen podle sektorů do obchodu, technologií, potravin, základních surovin, ropy a plynu, průmyslového zboţí, stavebnictví, médií, finančních institucí atd. Certifikát participuje mezi 95 a 105% na pozitivním průměrném vývoji indexu. Datum splatnosti certifikátu je 2. května 2018 doba splatnosti je 5 let. Garantovaný certifikát Dividendových akcií jsem vybrala z toho důvodu, ţe je momentálně na trhu a je moţnost do něj investovat. Dalšími garantovanými certifikáty byly např. Dary Země, nebo certifikát Prémiových značek. I kdyţ by byl certifikát Darů Země zajímavější, jelikoţ byl 100% zajištěný a ne jen 95% nebyla tu uţ taková moţnost. Úpis těchto certifikát trvá většinou 3 aţ 4 měsíce, proto se musíme rychle rozhodovat, zda budeme tímto způsobem investovat či ne.

72

Obrázek 6 - Rozdělení certifikátu podle počtu společností

Zdroj:http://www.rb.cz/attachements/pdf/osobnifinance/zhodnocovaniuspor/certifikaty/garantovanecertifikaty/gc-dividendove-akcie.pdf

CONSEQ – ACTIVE INVEST – KONZERVATIVNÍ PORTFOLIO Do tohoto fondu jsem se rozhodla vloţit 30% svých finančních prostředků. Toto portfolio rozkládá investici mezi peněţní trh, dluhopisy v CZK, dluhopisy v cizí měně, nemovitosti a akcie. Tento fond jsem vybrala, z důvodu, ţe zde můţeme investovat pravidelně v měsíčních nebo čtvrtletních úloţkách a nemusíme vloţit větší část investice najednou. Do tohoto produktu můţeme investovat formou jednorázového vkladu a, nebo formou pravidelných měsíčních a čtvrtletních vkladů. Doporučený investiční horizont tohoto portfolia jsou 2 rok, je to sice málo likvidní nástroj, ale jak jsem jiţ zmínila, velmi likvidní prostředky mám zajištěné formou spořicího účtu. Předpokládané zhodnocení je ve výši: -

Akciové fondy 9%

-

Dluhopisové fondy 4%

-

Fondy peněţního trhu 2%

73

Riziko tohoto fondu se pohybuje mezi nízkým a středním horizontem (úroveň 2 - 5). Jelikoţ je to fond, o který se stará investiční manaţer, musí se zaplatit vstupní poplatek ve výši 2,5% z hodnoty investice a manaţerský poplatek, který se platí v hodnotě 0,4% ročně z objemu portfolia. Conseq jsem porovnala s konzervativním fondem Atlantik. Atlantik má sice niţší vstupní poplatek, který je ve výši 1%, ale poplatek za správu uţ je mnohem vyšší oproti Conseq. Atlantik má poplatek 1,5% ročně a Conseq jen 0,4%. I přesto, ţe zaplatím více na vstupním poplatku, po přepočtení zaplatím ve fondu Conseq za dva roky méně, neţ ve fondu Atlantik. Proto jsem se rozhodla investovat do fondu Conseq. Obrázek 7 - Výkonnost fondu od 20.3.2012 do 12.4.2013

Zdroj: https://www.conseq.cz/fund_service_performance.asp

Státní a municipální dluhopisy Státní dluhopisy jsou emitované Českou republikou a Ministerstvem financí. Státní dluhopisy a municipální jsem vybrala z důsledku jistoty. Tyto dluhopisy jsou zajištěny státem a městy, a tím je riziko minimální. Dluhopisy se dají prodat kdykoliv na Burze cenných papírů Praha za trţní cenu.

74

Státní dluhopis 5,7/24 -

Na trhu je dnes aţ 20 druhů státních dluhopisů.

-

Tento státní dluhopis jsem vybrala, protoţe jeho úroková sazba je vyšší 5,70 % a datum splatnosti emise je v roce 2024.

-

Jelikoţ mám většinu svých finančních prostředků uloţených ve vysoce likvidních nástrojích, mohu nechat svých 10% ve státních dluhopisech. Státní dluhopisy jsou málo rizikové a mohu je kdykoliv prodat.

-

Další varianty dluhopisů jsou například: 2,73/14, 3,4/15, 4/17, 4,20/36 4,60/18. Kdy první číslo je vţdy úroková sazba a druhé číslo je rok splatnosti např. 2014.

HL. M. PRAHA 4,25/21 -

Posledních 10% finančních prostředků vloţím do municipálních dluhopisů emitován hlavním městem Praha.

-

Vybrala jsem si dluhopisy města Prahy, protoţe jejich úroková sazba je 4,25% a je vyšší neţ úroková sazba Liberce 3,95%. Podle splatnosti emise jsem se uţ moc nerozhodovala, jelikoţ se jedná jen o 4 roky, dluhopisy města Prahy jsou splatné 11.5.2021 a dluhopisy města Liberec dne 16.7.2025.

4.1.3. Vyvážené portfolio V tomto portfoliu jsou produkty, které nesou vyšší výnos, ale jsou málo likvidní. Preferujeme „zlatou střední cestu“ investování a nechceme zbytečně riskovat. Jelikoţ i v tomto portfoliu chceme alespoň minimální jistotu, proto můţeme vloţit minimum finančních prostředků do vysoce likvidních nástrojů. Investiční nástroje: -

Spořicí účet 20%

-

Dluhopisy podnikového sektoru 20%

-

ČS nemovitostní fond 20%

-

RB Český balancovaný fond 40%

75

Spořicí účet Spořicí účet Prima - UniCredit Bank -

Na spořicí účet bych vloţila 20% svých finančních prostředků. Abychom měla jistou, ţe v případě potřeby budu mít k dispozici finanční prostředky.

-

Informace o tomto spořicím účtu a proč jsem si vybrala tento, jsem zmínila jiţ ve velmi konzervativním portfoliu.

Dluhopisy podnikového sektoru LEO EXPRESS 7,5/17 Po průzkumu Burzy cenných papírů Praha bych vloţila 20% finančních prostředků do dluhopisů firmy LEO EXPRESS, která má velký potenciál v poskytování vnitrostátní i mezinárodní osobní ţelezniční dopravě. Tato firma je velmi konkurence schopná a klientela ji přibývá. Dluhopisy firmy jsou úročeny 7,5% a byly emitovány 12.12.2012, jsou na trhu velmi krátkou dobu, proto bych řekla, ţe v budoucnu se budou vyvíjet tyto dluhopisy velmi příznivě. Bylo by vhodné drţet nakoupené dluhopisy firmy Leo Express delší dobu a zkoumat jejich vývoj na trhu. Na trhu podnikových dluhopisů můţeme obchodovat aţ s 23 druhy podnikových dluhopisů., kde se jejich úroková sazba pohybuje mezi 4% aţ 10%. Obchod s podnikovými dluhopisy probíhá na Burze cenných papírů Praha. Dluhopisy firmy LEO EXPRESS jsem si vybrala jako „zlatou střední cestu“, jelikoţ jejich úroková sazba je ve výši 7,5% a konec emise je v roce 2017. Dále se jedná o novou firmu, která má předpoklad růstu.

76

Obrázek 8 - Vývoj dluhopisy a obchodovatelný objem za rok 2012

Zdroj: http://www.bcpp.cz/Cenne-Papiry/Detail.aspx?isin=CZ0003502288#KL

ČS – NEMOVITOSTNÍ FOND Jelikoţ přímo na investici do nákupu nemovitosti není např. dostatek volných finančních prostředků, můţeme alespoň investovat do nemovitostního fondu. Rozhodla jsem se vloţit do tohoto fondu 20% finančních prostředků, abych měla dostatečně diverzifikované riziko v portfoliu. Tento fond investuje do komerčních nemovitostí v České republice i v dalších zemích střední a východní Evropy. Fond je určen investorům, kteří chtějí: -

Za dostupnou cenu čerpat výhody z pronájmu kvalitních komerčních nemovitostí (kancelářských, maloobchodních a logistických budov)

-

Rozšířit své stávající investice o další zajímavou alternativu.

Hlavní část výnosu fondu je tvořena příjmem z pronájmu vlastněných nemovitostí. Mezi nemovitosti fondu patří např.: -

Multifunkční budova Melantrich, Praha

-

Administrativní budova Aqua palác, Praha

-

Nákupní a zábavní centrum s multikinem Čtyři Dvory, České Budějovice 77

-

Logistický park Ruzyně, Praha

Investovat do tohoto fondu můţeme uţ od částky 100 Kč měsíčně a očekávané zhodnocení je mezi 4 – 7 % p. a.. Doporučuji drţet investiční horizont minimálně 5 let a více. Tento fond mi přijde velice zajímavý svým sloţením, proto bych do tohoto fondu vloţila 30% volných finančních prostředků. Myslím si, ţe riziko v tomto fondu je minimální, ale za to likvidita je také velice nízká. S porovnáním s dalšími nemovitostními fondy od společností Conseq či Bridge je tento nemovitostní fond velmi málo nákladový. Proto bych investovala do tohoto nemovitostního fondu. V tabulce máme porovnání nákladů na fond. Tabulka 3 - Náklady nemovitostních fondů FOND

VSTUPNÍ POPLATEK

ROČNÍ ODMĚNA SPRÁVCE

ČS nemovitostní

1,5%

1,75%

Conseq realitní

3,5%

1,50%

Bridge nemovitostní

5,0%

2,00% (+ 20% z výnosu nad 5%)

Zdroj: http://www.finez.cz/odborne-clanky/nemovitosti/na-nemovitost-s-malym-kapitalem

RAIFFEISENBANK – ČESKÝ BALANCOVANÝ FOND Balancované a vyváţené fondy jsem porovnala mezi Raiffeisenbank, Ge Money Bank, ČP Invest a ČSOB. Po zhodnocení výnosnosti za rok 2012 je nejvíce výnosný Český balancovaný fond Raiffeisenbank, který má výnos 12,38%. Tabulka 4 -Výnosnost fondů v roce 2012 Banka

Výnosnost v %

Raiffeisenbank a.s.

12,38 %

ČSOB

7,40 %

ČP Invest

9,90 %

GE Money

2,44 %

78

Jelikoţ uţ jsem své portfolio rozloţila i do konzervativnějších nástrojů mohu si dovolit vloţit 40% volných finančních prostředků do Českého balancovaného fondu, který je více výnosný, většinou okolo 12%. Doporučený investiční horizont je minimálně mezi 4 aţ 7 lety. Fond investuje do akciových a dluhopisových fondů, které jsou denominovány v České koruně, a dále se zaměřuje na akciový fond preferující východní Evropu, Eurasii a globálně rozvíjející se trhy, na těchto trzích je budoucnost a předpoklad růstu. Obrázek 9 - Vývoj hodnoty fondu za posledních pět let

Zdroj: http://www.rcm.at/cs/rcm/DokumentDownload/PB_303804_CZ_mB_mG_cs_aktuell.pdf

4.1.4. Dynamické portfolio I kdyţ v tomto portfoliu jsem investor, který preferuje vysoký výnos a akceptuje vysoké riziko, vloţím 20% svých finančních prostředků na spořicí účet. Všechny ostatní instrumenty, které jsem vybrala do tohoto portfolia, jsou velice málo likvidní a jsou výnosové aţ za delší časové období, proto se je nevyplácí prodávat po krátké době a případě nutnosti vyzvednout si část finančních prostředků, mohu kdykoliv získat finance ze spořicího účtu. Investiční nástroje: -

Spořicí účet 20%

-

Staré umění 10%

-

Conseq – Active Invest - konzervativní portfolio 10% 79

-

Raiffeisenbank – Europa Aktien 30%

-

ING Český akciový fond 30%

Spořicí účet UNICREDIT BANK – Spořící účet Prima 1,75% Kdyţ v tomto portfoliu akceptuji riziko a jsem ochotna ho podstoupit, vloţím 20% finančních prostředků na spořicí účet a zbytek rozloţím do rizikovějších a výnosnějších instrumentů. V tomto instrumentu jsou finanční prostředky pro „horší“ časy. Podle čeho jsem vybrala tento spořicí účet, je popsáno ve velmi konzervativním portfoliu. Staré umění Do umění, přesněji řečeno do obrazů bych investovala 10 % svých finančních prostředků, jelikoţ je to investiční nástroj, který je zajištěný. Významná díla jsou stále více hodnocená. Např. dne 12.5.2013 se bude konat aukce obrazů v Topičově salonu v Praze na Národní třídě. V aukci jsou obrazy malířů Josefa Čapka, Karla Škréty, Jana Hartmanna, Maxe Švabinského, Emila Filly, Bohumila Kubišty, Františka Kupky atd. Vyvolávací cena obrazů se pohybuje od 100.000 Kč aţ do 12.000.000 Kč, podle druhu obrazu. Proto bych zvolila obraz jako jednu z dalších moţností investování, protoţe za dalších 20, 30 a více let bude mít obraz větší hodnotu, neţ je dnes. Obrazy se dědí z generace na generaci, a zvyšují svou hodnotu. CONSEQ – ACTIVE INVEST Do tohoto fondu jsem se rozhodla vloţit 10% svých finančních prostředků. Pro tento fond jsem se rozhodla protoţe, rozkládá investici mezi peněţní trh, dluhopisy v CZK, dluhopisy v cizí měně, nemovitosti a akcie. A i kdyţ jako dynamický investor preferuji výnos, potřebuju mít částečně diverzifikované riziko. Podrobněji je Conseq Active invest popsán v konzervativním portfoliu.

80

RAIFFEISENBANK EUROPA AKTIEN Porovnala jsem akciové evropské podílové fondu u společností Raiffeisenbank, ČSOB a GE Money. Největší výkonnost měl akciový fond RB, který se byl aţ 18,7 %, oproti tomu se GE Money pohybovalo okolo 11 % a ČSOB něco okolo 12%, z toho důvodu jsem vybrala společnost Raiffeisenbank. Vloţila bych 30% finančních prostředků do tohoto akciového fondu, abych rozloţila své portfolio a diverzifikovala riziko jednoho instrumentu. Do tohoto fondu lze investovat pravidelně i jednorázově. Pro tento fond doporučuji investiční horizont 10 let a více, jelikoţ např. po jednom roce můţe hodnota fondu klesnout. Tento fond je pro investora velmi zajímavý, jelikoţ investuje na rozvinutých evropských trzích a nejvýznamnějšími akciemi, jsou akcie firem Nestle, AP Moeller- Maersk, Repsol, Standard Chartered, Royal Philips atd. Fond měl v roce 2012 výnos 18,67% . Kdyţ se podíváme o pár let zpět, měl fond výnos nebo spíše ztrátu -50,27% v roce 2008 a dalším rokem uţ fond měl výnos 43%, proto v době poklesu musíme zachovat chladnou hlavu a vyčkat. Proto je dobré v tomto fondu drţet podílové listy dlouhodobě. Obrázek 10 - Vývoj hodnoty fondu za posledních pět let

Zdroj: http://www.rcm.at/cs/rcm/DokumentDownload/PB_10504_CZ_mB_mG_cs_aktuell.pdf

81

ČSOB akciový fond – Střední a Východní Evropy Tento akciový fond jsem porovnala s akciovými fondy RB, ING A GE Money. Výnos fondu ING byl 14,84%, fondu RB 16,2% a GE Money jen 9,1%. Proto jsem vybrala do tohoto portfolia akciový fond ČSOB. Tento fond také investuje do zajímavých titulů jako je Vienna Insurance Group AG, Turkiye halk bankasi, Erste Group Bank AG, Lukoil OAO-Spon ADR atd. Posledních 30 % finančních prostředků bych vloţila do tohoto českého akciového fondu. Do tohoto fondu můţeme investovat jak jednorázově tak i formou pravidelných úloţek. Tento fond má stupeň rizika, 5 tzn., ţe je riziko ve střední hodnotě a výnos je vyšší. Doporučovaný investiční horizont je 7 let a více, proto je fond málo likvidní, v případě, kdy by své finance vybral investor dříve, mohla by být jeho investice ztrátová. Výkonnost fondu v roce 2012 byla 17,18%. Investice jsou směřované do trhů v regionu Střední a Východní Evropy, především Ruska, Turecka, ČR, Polska, Maďarska, Slovinska, Rumunska a Chorvatska. Riziko dočasného poklesu hodnoty portfolia je vyváţeno vyšším očekávaným celkovým výnosem v delším časovém období. Obrázek 11 - Výkonnost fondu od roku 2007

Zdroj: http://www.csob.cz/cz/fondy/Akciove-fondy/Stranky/CZ0008472610.aspx

82

4.2. Investiční dotazník a rozložení mého portfolia V této podkapitole je vyplněn investiční dotazník na mou osobu a rozloţení portfolia v případě, ţe bych měla k dispozici 1.500.000 Kč a mohla nechat tyto peníze co nejlépe zhodnotit s diverzifikací rizika. Investiční dotazník je poskytnut poradci ze společnosti Fincentrum a.s. „ZNALOSTI, ZKUŠENOSTI A SITUACE ZÁKAZNÍKA VE VZTAHU K INVESTICÍM 1) Počet let a hloubka zkušenosti s obchodováním s cennými papíry fondů kolektivního investování a) Ţádné

0

b) Do 1 roku

1

c) 1 aţ 3 roky

2

d) Delší neţ 3 roky

3

2) Na jak dlouhou dobu chcete své peníze investovat (investiční horizont)? a) Do 6 měsíců

0

b) 6 měsíců aţ 2 roky

8

c) 2 roky až 5 let

15

d) 5 -10 let

22

e) Na více neţ 10

30

3) Máte vzdělání, které se vztahuje k investicím do investičních nástrojů? a) Ano

2

b) Ne

0

4) Vykonáváte / vykonávala jste povolání, které souvisí s investováním do investičních nástrojů? a) Ano

2

b) Ne

0

83

5) Jaké jsou vaše dosavadní zkušenosti s investováním? a) Ţádné

0

b) Ukládám peníze na bankovní termínované vklady nebo spořicí účty

1

c) Mám či měl jsem akcie z kupónové privatizace

1

d) Investuji do fondů i) Peněţního trhu

2

ii) Dluhopisových

3

iii) Smíšených či akciových

4

e) Investuji do akcií přímo přes makléře

5

6) Dáváte při investování přednost velikosti výnosu nebo jistotě? a) Nemusím na své investici rychle vydělat, ale chci investovat do aktiv se zaručenou návratností

0

b) Investuji proto, že chci vyšší výnos, ale vím, že v případě nepříznivého vývoje trhů se může hodnota mých investic snížit

9

c) Očekávám nadprůměrné výnosy a jsem srozuměn, ţe mé prostředky budou investovány do aktiv, kde není zaručena jejich návratnost a hodnota investic se můţe výrazně sníţit 18 7) V případě, že by se významně snížila hodnota zamýšlené investice a) Neznamenalo by to významné existenční potíţe

18

b) Ztracená suma není pro mě důležitá

12

c) Komplikovalo by to značně zajištění mých základních potřeb

0

8) Jak důležitá je pro Vás možnost přeměnit investici rychle na hotové peníze? a) ano, je pravděpodobné, ţe takovou moţnost budu nucen vyuţít a proto nechci, aby pro mne rychlá přeměna znamenala finanční újmu

0

b) ano, mohlo by se stát, že budu potřebovat peníze, ale jsem srozuměn s tím, že rychlá přeměna mi může přinést dodatečné náklady

3

c) není, své peníze nechávám investovány po celou dohodnutou dobu. Jsem si vědom, ţe jinak by rychlá přeměna na peníze znamenala dodatečné náklady

84

5

9) Jak velkou část Vašich úspor (finančního majetku) investice představuje? a) Investuji převáţnou většinu svých úspor

0

b) Investuji jen část svých úspor

2

c) Investuji pouze peníze, které nepředstavují „životní úspory“, případná ztráta (déle trvající pokles) nepovede ke zhoršení mé finanční situace

5

10) Jakou část Vašich ročních příjmů představuje plánovaná investice? a) Méně neţ 10 % ročního příjmu

12

b) Mezi 10 aţ 50 % ročního příjmu

8

c) Investice činí více jak polovinu ročního příjmu

4

d) Investice je vyšší než předpokládaný roční příjem

0

Vyhodnocení dotazníku Součet bodů: 50 - Konzervativní VÝSLEDNÝ INVESTIČNÍ PROFIL Velmi konzervativní

0-27 bodů

Konzervativní

28 – 55 bodů

Vyvážené

56 – 79 bodů

Dynamické

80 – 100 bodů

NEZÁVAZNÉ ZJIŠTĚNÍ VLASTNÍHO INVESTIČNÍHO PROFILU Verze 090924 Fincentrum a.s., IBC, Pobřeţní 620/3, 186 00 Praha 8, T, www.fincentrum.com, IČ 26250357“18

Podle investičního dotazníku, jsem investor přiklánějící se ke konzervativnímu profilu. Své finance bych rozloţila do čtyř finančních instrumentů. V případě, finančních prostředků ve výši 1.500.000 Kč bych investovala:

18

-

500.000 Kč do UniCredit Bank – Spořicí účet Prima

-

400.000 Kč do Hypotečních zástavních listů – Garantinvest XIX 3,3/16

-

300.000 Kč do Garantovaný certifikát „Dividendových akcií“ – Raiffeisenbank a. s.

-

300.000 Kč do Conseq – Active Invest

www.fincentrum.com

85

V těchto instrumentech by byly finance dobře zajištěny s niţším ziskem a s niţším rizikem. A jelikoţ jsem konzervativní investor, mám raději zajištěné instrumenty a část financí bych vloţila na spořicí účet, abych je mohla mít kdykoliv k dispozici. Podle průzkumu trhu jsem vybrala spořicí účet u UniCredit Bank, jelikoţ nabízí nejvyšší úrokovou sazbu a nekladou podmínku zaloţení osobního účtu u UniCredit Bank. Hypotéční zástavní listy (HZL) jsem vybrala z důvodu, ţe se jedná o zajištěný finanční instrument a tento druh HZL je v tomto portfoliu, protoţe v době sestavování byl aktuálně volný na trhu. HZL jiţ nejsou emitovány a kdyţ chceme vloţit peníze do HZL musíme si hlídat volné kusy na trhu. Dále fond konzervativních investic jsem vybrala podle průzkumu trhu, kde byl tento fond za rok 2012 výnosný. A termínovaný vklad má aktuálně na trhu největší úrokovou sazbu, proto je vloţen do tohoto portfolia. Cílem práce bylo rozdělení finančních instrumentů do vhodných portfolií dle investičního profilu klienta. Rozhodovala jsem se na základě investičního trojúhelníku a podle toho hledala na trhu různé způsoby investování. Informace o jednotlivých nástrojích a moţností do jakých finančních instrumentů investovat jsem získávala z burzy cenných papírů Praha, od osobního poradce z Raiffeisenbank a.s.. a z call centra UniCredit Bank, ČSOB a.s. a dalších, také z webových stránek Ge Money Bank, České spořitelny, Komerční banky, Conseq atd.

86

ZÁVĚR Cílem mé diplomové práce bylo „Představit hlavní aspekty investičního rozhodování, charakterizovat jednotlivé investiční profily a sestavit vlastní portfolio pro různé typy investičních profilů“. Diplomová práce začíná teoretickou částí a poslední kapitolou je část praktická. Kaţdá z kapitol pojednává o důleţitých a zajímavých informacích týkajících se investičního rozhodování. V první kapitole představuji základní investiční nástroje a formu jejich obchodu z pohledu historie. Kdy první zmínky o burzovnictví a obchodováním prostřednictvím burzy byly z roku 1531. Dále je zde zmíněn vznik investičních společností a historie kolektivního investování, které sahá do Anglie do 19. století. V USA kdy vzniká první uzavřený fond, který financuje působení profesorů na Harvardově univerzitě. Také zde musíme zmínit historii obchodování s komoditami, kde se obchodovalo formou, kdy byl obchod vázán na skutečné zboţí, které bylo okamţitě k dispozici. Dnes uţ se touto formou neobchoduje. Poslední částí, kterou jsem se v této kapitole zabývala, byl historický vývoj dluhopisů, který sahá aţ do doby Marie Terezie. Zmínka o první největší sbírce staroţitností pochází z 19. století, kdy Vojtěch rytíř Lanna patřil k největším sběratelům. Druhá kapitola je zaměřena přímo na investiční rozhodování investora. Kde v počátku jsem vysvětlila pojmy jako např. Investor, spekulant, investování atd. Jako kaţdý investor i já jsem si poloţila otázku proč investovat a co předchází investování, neboli co si musím nejprve zjistit předtím, neţ se rozhodnu investovat. Pro správné investování se musíme drţet hlavních investičních zásad, jelikoţ v případě jejich nedodrţení by se nejednalo o investování, ale o spekulaci a my bychom místo zisku mohli být ve ztrátě. I kdyţ neříkám, ţe spekulant nemůţe mít zisk, ale podstupuje velké riziko. Hlavním pilířem druhé kapitoly a i celé práce je investiční trojúhelník, známý také jako magický trojúhelník. Investor, který se rozhoduje, jak investovat, se musí podívat na investiční trojúhelník a ujasnit si svou prioritu. Investiční trojúhelník se skládá z výnosu, rizika a likvidity, bere se v úvahu také časové rozlišení. Proto jsem v této kapitole podrobně rozebrala všechna rizika, která na nás mohou při investování dopadnout. Další zbylé části investičního trojúhelníku jsem zde 87

vysvětlila, aby investor věděl jak se při investování rozhodovat. Jelikoţ investor můţe investovat pomocí investičních společností, je zde jejich podrobný popis a základní rozdělení na uzavření a otevření investičních společností. Kdyţ investor investuje pomocí investičních nástrojů, potřebuje si také vypočítat, jaký výnos mu investice za dobu drţení vynese, proto je jedna podkapitola věnována přímo výpočtům návratnosti a výnosnosti investice i celého portfolia. Třetí kapitola se věnuje investičnímu portfoliu jeho skladbě a charakteristice. Kdy jsem rozdělila portfolia podle vztahu k riziku, výnosu a likviditě na velmi konzervativní, konzervativní, vyváţené a dynamické. Ke kaţdému portfoliu je napsána jeho charakteristika a přesné sloţení. Základní částí třetí kapitoly jsou investiční nástroje. Z většiny je také kapitola věnována jim, kde jsem investiční nástroje rozdělila na cenné papíry (akcie a dluhopisy), finanční deriváty (futures, opce, forward, warrant, certifikáty), bankovní vklady (spořicí účet a termínovaný vklad), nemovitosti, komodity, peněţní trh a staré umění. Kde jsem se kaţdému portfoliu podrobně věnovala a určila jak do těchto portfolií investovat. Poslední částí této kapitoly je kolektivní investování. Kolektivní investování se vyuţívá ve chvíli, kdy investor nechce sám rozhodovat do jakých konkrétních cenných papírů a v jaké době bude investovat své peníze. Kolektivní investování je i pro neprofesionální investory, kteří nejsou znalí trhu a potřebují odbornou pomoc. Dále je také velmi vhodné pro diverzifikaci rizika. Proto jsem v této kapitole podrobněji představila nástroje kolektivního investování a vyhodnotila jeho hlavní výhody a nevýhody. V praktické části diplomové práce, která navazuje na část teoretickou, jsem pouţila znalosti a informace, které jsem získala z teoretické části. Pro splnění cíle práce jsem udělala průzkum trhu, kdy jsem získávala informace o investičních nástrojích a produktech pomocí poradců z bankovních i nebankovních institucí, call center institucí a z webových stránek. Hlavním cílem praktické části bylo po průzkumu trhu a zjištění podmínek pro různá portfolia vytvořit vlastní doporučení jednotlivých produktů finančního i nefinančního trhu do jednotlivých portfolií. Při rozhodování jaké produkty přiřadím do portfolií, jsem se rozhodovala na základě investičního trojúhelníku a brala jsem v úvahu prioritu investora. Instituce, které jsem zahrnula do své praktické části, jsou UniCredit Bank, Raiffeisen Bank, ČSOB, Česká spořitelna, Conseq, Burza cenných papírů Praha, Komerční banka, GE Money Bank, Pioneer Investments, C – Quadrat a Recio – nemovitostní fond. Investovat do 88

staroţitností, které jsou uvedeny v portfoliu, můţeme formou nákupem v obchodu se staroţitnostmi a z aukce staroţitností. V této práci jsem jako příklad uvedla aukci, které se bude konat dne 12.5.2013 v Praze a obrazy jsou zde s vyvolávací cenou od 100.000 Kč aţ do několika miliónu. Abychom věděli, jak vypadá investiční dotazník, kterým investoři zkoumají svůj investiční profil, dala jsem do poslední kapitoly celý investiční dotazník, který jsem vyplnila na svou osobu a vyhodnotila. Investiční dotazník mi poskytl finanční poradce z firmy Fincentrum a. s. Podle vyhodnocení dotazníku jsem zjistila, ţe jsem konzervativní investor a na základě dotazníku jsem do portfolia přidala vhodné produkty. Tato práce, by mohla být pro nezkušeného investora pomůckou při rozhodování se jakým způsobem investovat. Je zde rozdělení podle portfolií a následné doporučení produktů pro jednotlivá portfolia.

89

Seznam použité literatury a zdrojů Bibliografie 1. GOLDIE, Daniel C a Gordon S MURRAY. Co potřebujete vědět o investování: naučte se správně hospodařit se svou finanční nezávislostí. Praha: Pragma, c2011, 99 s. ISBN 978-80-7349-264-9. 2. KOHOUT, Pavel. Investiční strategie pro třetí tisíciletí. 4. rozš. vyd. Praha: Grada, 2005, 290 s. ISBN 80-247-1438-8. 3. KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. 6. vyd. Praha: Bankovní institut, a.s., 2006. ISBN 978-80-7265-099-6 4. SHARPE, William F. Investice. Praha: Victoria Publishing, 1994. ISBN 80-85605-473. 5. SYROVÝ, Petr. Investování pro začátečníky. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 105 s. ISBN 80-247-1366-7. Webové stránky 1. http://finexpert.e15.cz/investor-nebo-spekulant 2. www.patria.cz 3. www.warrenbuffett.cz 4. www.ok-invest.cz 5. www.akciecz.cz 6. www.fincentrum.com 7. www.investujeme.cz 8. www.investia.cz 9. www.klubinvestoru.com 10. www.rodina-finance.cz 11. www.bcpp.cz 12. www.business.center.cz 13. www.iks-kb.cz

90

Seznam obrázků Obrázek 1 - Investiční trojúhelník (magický trojúhelník) ........................................................ 23 Obrázek 2 - Portfolia z hlediska výnosu a kolísání trhu ........................................................... 43 Obrázek 3 - Přímka finančního trhu dle výnosů a rizika .......................................................... 60 Obrázek 4 - Výkonnost fondu od roku 2008 ............................................................................ 70 Obrázek 5 - Vývoj fondu za posledních 5 let ........................................................................... 71 Obrázek 6 - Rozdělení certifikátu podle počtu společností ...................................................... 73 Obrázek 7 - Výkonnost fondu od 20.3.2012 do 12.4.2013 ...................................................... 74 Obrázek 8 - Vývoj dluhopisy a obchodovatelný objem za rok 2012 ....................................... 77 Obrázek 9 - Vývoj hodnoty fondu za posledních pět let .......................................................... 79 Obrázek 10 - Vývoj hodnoty fondu za posledních pět let ........................................................ 81 Obrázek 11 - Výkonnost fondu od roku 2007 .......................................................................... 82

Seznam tabulek Tabulka 1 - Volba typu fondu podle rizikového profilu klienta a podle doby investice .......... 42 Tabulka 2- Rozdělení fondů ..................................................................................................... 65 Tabulka 3 - Náklady nemovitostních fondů ............................................................................. 78 Tabulka 4 -Výnosnost fondů v roce 2012 ................................................................................ 78

Seznam zkratek BCPP – Burza cenných papírů Praha CP – Cenné papíry HZL – Hypoteční zástavní list USA – Spojené státy americké ROI – Návratnost investice (Return of Investment) ROE - Rentabilita vloţených peněz ROA – Návratnost aktiv (Return of Assets) P/E – poměr kurzu k zisku 91

ČR – Česká republika ČNB – Česká národní banky ČSOB – Československá obchodní banka a.s.

92