Exekuce v teorii a v praxi

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Exekuce v teorii a v praxi Bakalářská práce

Vedoucí práce: JUDr. Bohumila Salachová, Ph.D.

Brno 2015

Alice Kačmářová

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí bakalářské práce JUDr. Bohumile Salachové, Ph.D., za odborné vedení, cenné připomínky a trpělivost, kterými přispěla k vypracování této práce. Dále bych chtěla poděkovat rodině a partnerovi za podporu při studiu.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Exekuce v teorii a v praxi vypracoval/a samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 30. ledna 2015

_______________________________

Abstract Kačmářová, A., Execution in theories and practise. Bachelor thesis. Brno: Mendel University, 2014. The bachelor thesis is about judicial executions. In the theoretical part are described activities of private executor. The work is described in detail the course of execution from the start after the end of the claim, including ways to recover execution and ordered a defence against enforcement proceedings. In the practical part are explained indebtedness and debt phases before and after pumping foreign sources and consequences that debt entails. An important chapter in the practical part is the analysis of three exemplars of recommendation. Keywords The execution of a judgement, the execution, execution code, the financial literacy, indebtedness.

Abstrakt Kačmářová, A., Exekuce v teorii a v praxi. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. Bakalářská práce se zabývá soudní exekucí. V teoretické části je popsán náhled činnosti soukromého exekutora. V práci je detailně popsán průběh exekuce od zahájení po ukončení pohledávky včetně způsoby vymožení a obrana proti nařízenému exekučnímu řízení. V praktické části je objasněna zadluženost a fáze zadlužení před a po čerpání cizích zdrojů a důsledky, které zadluženost s sebou nese. Významnou kapitolou v praktické části je analýza tří modelových příkladů s doporučením. Klíčová slova Výkon rozhodnutí, exekuce, exekuční řád, finanční gramotnost, zadluženost.

Obsah

5

Obsah 1

Úvod

2

Cíl práce

11

3

Metodika práce

12

4

Teoretická část

13

4.1

9

Výkon rozhodnutí - exekuce ........................................................................................ 13

4.1.1

Druhy výkonu rozhodnutí .................................................................................. 14

4.1.2

Předpoklady exekučního řízení ........................................................................ 15

4.2

Soudní exekuce.................................................................................................................. 17

4.2.1

Exekuční řád............................................................................................................. 17

4.2.2

Exekutorská komora ČR ...................................................................................... 17

4.2.3

Soukromý exekutor ............................................................................................... 18

4.2.4

Centrální evidence exekucí................................................................................. 20

4.3

Řízení před zahájením exekuce .................................................................................. 20

4.3.1

Exekuční soud .......................................................................................................... 20

4.3.2

Účastníci exekučního řízení ............................................................................... 20

4.4

Exekuční řízení .................................................................................................................. 21

4.4.1

Exekuční titul ........................................................................................................... 21

4.4.2

Návrh na nařízení exekuce ................................................................................. 21

4.4.3

Pověření soudního exekutora ........................................................................... 22

4.4.4

Usnesení o nařízení exekuce .............................................................................. 23

4.4.5

Výzva ke splnění povinnosti .............................................................................. 23

4.4.6

Exekuční příkaz....................................................................................................... 24

4.4.7

Náklady exekuce ..................................................................................................... 24

4.4.8

Odměna soudního exekutora............................................................................. 25

4.5

Obrana .................................................................................................................................. 25

4.5.1

Obrana proti pochybení exekutora ................................................................. 25

4.5.2

Obrana proti exekuci ............................................................................................ 26

Obsah

6

4.6

Ukončení exekuce............................................................................................................. 30

4.7

Způsoby provedení exekuce ........................................................................................ 30

5

4.7.1

Srážky ze mzdy ........................................................................................................ 31

4.7.2

Přikázání pohledávky z účtu povinného ....................................................... 32

4.7.3

Prodej movitých věcí............................................................................................. 34

4.7.4

Prodej nemovitých věcí........................................................................................ 35

4.7.5

Zastavení řidičského oprávnění ....................................................................... 36

4.8

Exekuce vedené v Německu ......................................................................................... 37

4.9

Exekuce vedené v Polsku .............................................................................................. 38

Praktická část 5.1

39

Zadluženost ........................................................................................................................ 39

5.1.1

Dlužník ....................................................................................................................... 39

5.1.2

Příčiny a prevence zadluženosti ....................................................................... 40

5.1.3

Důsledky zadluženosti ......................................................................................... 50

5.2

Modelový příklad_1 ......................................................................................................... 51

5.3

Modelový příklad_2 ......................................................................................................... 53

5.4

Modelový příklad_3 ......................................................................................................... 57

6

Závěr

59

7

Literatura

61

A

Exekuční titul

67

B

Návrh na nařízení exekuce

69

C

Usnesení

70

D

Výzva ke splnění povinnosti

71

E

Návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu

73

Seznam obrázků

7

Seznam obrázků Obr. 1

Graf č. 1 – Exekuce vedené v ČR, Německu a Polsku v roce 2010

38

Seznam zkratek

8

Seznam zkratek Centrální evidence exekucí Česká republika Deutscher Gerichtsvollzieherbund e. V.

CEE ČR DGVB

Exekuční řád

EŘ

Exekutorská komora

EK

Insolvenční zákon Odpovědnost za škody způsobené při výkonu veřejné moci

InsZ OdpŠk

Občanský soudní řád

OSŘ

Společné jmění manželů

SJM

Správní řád Státní sociální podpora Veřejné dražby Životní minimum

SŘ StScPod ZDV ŽivMin

Úvod

9

1 Úvod Bakalářská práce se zabývá exekučním řízením, které se stalo v posledních letech skutečnou hrozbou společnosti. Důvodem výběru tématu je stále zvyšující se zadluženost spotřebitelů a jejich neschopnost splácení. Důkazem toho je narůstající počet vedených exekučních řízení. Vymáhání povinností zpravidla peněžitých nároků soudní cestou je jednou z nezbytných aspektů společnosti. Exekuční řízení je prostředek, který slouží v boji proti dlužníkům. Jedná se o formu razantní, avšak stále účinnou. Současná situace v České republice z pohledu vymáhání pohledávek není zdaleka optimální. Cílem bakalářské práce je poskytnout ucelený náhled činnosti řízení exekuce vykonávající soukromým exekutorem a přispět tak, účastníkům řízení a čtenářům k lepší orientaci v oblasti exekučního práva. Dnešní moderní, rychle se rozvíjející doba, ve které žijeme, nám nabízí nové způsoby a rozměry, jak zkvalitnit a zpříjemnit život. Společnost je vystavována nabídkám finančního trhu, které nabízí velké spektrum produktů a služeb s cílem oslovit širokou veřejnost. Společnost usiluje o vysokou životní úroveň, bez ohledu na své finanční možnosti. Nabídky finančního trhu v sobě skrývají určité nástrahy a podvody, pomocí nichž se chtějí přiživit na úkor zadlužení konzumenta. Získat peníze je dnes naprosto elementární záležitost. Riziko čerpání cizích zdrojů v sobě skrývá nástrahy, kterým je potřeba se vyvarovat. Aby, spotřebitel nepodlehl nerozumným nabídkám finančního trhu, je potřeba zvládat alespoň základní úroveň finanční gramotnosti. Chybějící finanční gramotnost poskytuje jistý návod a prevenci jak zkrotit tužby spotřebitele a nepropadnout konzumní společnosti. Dluhy vedou k osobnímu, rodinnému i pracovnímu bankrotu a vyloučení ze společnosti. Práce je zpracována na základě dlouhodobé praxe na exekutorském úřadě u soukromého exekutora v Brně. V průběhu studia na Vysoké škole jsem vykonávala 4 roky praxi na exekutorském úřadě jako administrativní pracovnice. Zpočátku jsem začala vykonávat praxi na podatelně, kde se přijímá veškerá pošta, jak elektronická tak i listinná, dále vyřizování žádostí o pověření exekuce a vyhledávání důležitých informací o dlužnících. Na základě získaných zkušeností mi bylo přiděleno vytváření výzev k splnění povinnosti, ve kterých se uvádí veškeré finanční nároky spojené s náklady exekutora adresované přímo povinnému. Nedílnou součástí praxe na úřadu byla práce na recepci. Na tomto oddělení jsem přicházela do styku s advokáty, zmocněnci i s povinnými. Praxe na exekutorském úřadě mi pomohla prakticky pochopit základy činnosti soukromých exekutorů, seznámila jsem se s dokumenty, metodikami i fungováním úřadu jako celku. Zkušenosti, které jsem získala na úřadě, pouze z pohledu oprávněného mne donutilo přemýšlet i o druhé straně a to z pohledu dlužníka. Předmětem práce je obecné shrnutí výkonu rozhodnutí, předpoklady a průběh exekučního řízení. V práci budou zahrnuty možnosti obrany dlužníka a ukončení exekučního řízení. Praktická část bude věnována dlužníkovi. Součástí praktické části bude podrobná konkretizace zadluženosti, ve které bude shrnuta prevence vzniku zadlužení, důsledky a možné obrany. Významným prvkem praktické části bude podrobné zpracování tří modelových příkladů exekucí na základě postupu

Úvod

10

Exekutorského úřadu. První příklad exekučního řízení bude mít formu standardního případu vymožení pohledávky na základě splacení povinnosti pomocí splátkového kalendáře. Druhý modelový příklad bude složitější, závazek nebude splacen, z důvodu vícero vedených exekucí. Třetí modelový příklad nebude koncipován na dlužníka exekuce, ale na blízkou osobu zadluženého. Na základě tohoto příkladu bude čtenáři názorně předvedeno, jakým způsobem se exekuce dotýká blízkých osob. Části modelových případů budou okomentovány a bude poskytnuto doporučení v jednotlivých fázích vedené exekuce. Doporučení bude koncipováno jakým způsobem vedené řízení zmírnit a v co nejkratší době ukončit.

Cíl práce

11

2 Cíl práce Cílem práce je zvýšení informovanosti, orientace v problematice exekučního práva a celkové zadluženosti. Informovanost a alespoň minimální obeznámenost možných důsledků peněžních závazků je v současné době zcela zásadní. Narůstající počet dlužných povinností navádí společnost k získání potřebných informací a znalostí, které pomohou případným dlužníkům nařízenou povinnost zmírnit. Případně v jaké fázi exekučního řízení je možné využít prostředků, které povedou ve prospěch dlužníka. Finanční osvěta je nabídnuta nejen dlužníkům, ale také zájemcům, kteří si chtějí vybudovat finanční stabilitu. Práce je zpracována na teoretických koncepcích s praktickými ukázkami. Pomocí dostupné literatury bude zpracována teoretická část, která bude pojímat základy fungujícího exekučního systému v České republice. Bude objasněn rozdíl mezi výkonem rozhodnutí, které vykonávají státní instituce a exekuce, které jsou činností soukromého soudního exekutora s právní úpravou a předpokladem vzniku řízení. Bude podán náhled soudní exekuce a řízení, které předchází před zahájením dlužné povinnosti vymáhajícím soudním exekutorem. Nedílnou součástí bude objasnění průběhu řízení s konkrétními dokumenty upravující povinnosti dlužníka. U konkrétního postupu výkonu budou uvedené možné obranné prostředky. Bude předložen výčet nejčastějších a nejefektivnějších způsobů vymáhání závazků. Je také nutností poskytnout zásadní ochranné prostředky proti pochybení soukromého soudního exekutora a exekuci samotné. Součástí teoretické části bude poskytnut náhled exekučního systému zemí Evropské unie, konkrétně zemí Německa a Polska. Německo je vybráno z důvodu odlišného exekučního systému, než který funguje v České republice a Polsko z důvodu identického režimu. Na základě zjištěných skutečností v teoretické části, budou v praktické části detailně rozpracovány příčiny, prevence a důsledky vzniku zadlužení. Příčiny a prevence budou rozděleny do tří stádií. S cílem získat finanční osvětu, znalosti a informace o zodpovědném jednání při čerpání cizích zdrojů, které zamezí vzniku dluhové spirály. První tedy bude finanční gramotnost, která poskytne finanční osvětu a ochranu spotřebitele před tlakem bankovního sektoru. Druhé stádium, bezpečné zadlužování, které povede k získání znalostí, před čerpáním cizích zdrojů. Součástí této fáze bude podán náhled a srovnání institucí, které poskytují peněžní prostředky a poradenský servis. Poslední stádium zadluženosti bude dluhová past, která vede k finanční propasti. Bude podáno doporučení, jakým způsobem tento stav řešit. Součástí bude zpracování a analýza konkrétních modelových příkladů, založených na hypotetických možnostech skutečných exekucí, u kterých bude v jednotlivých fázích vedeného řízení uvedeno doporučení, jakým způsobem exekuci zmírnit a v co nejkratší době řízení ukončit.

Metodika práce

12

3 Metodika práce Bakalářská práce bude rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část bude sloužit jako ucelená základna výchozí problematiky, která bude vycházet ze současné a dostupné literatury. 1. ledna roku 2013 došlo k výrazným změnám exekučního režimu v České republice. Tedy nezbytným zdrojem čerpání informací bude novelizace exekučního a občanského soudního řádu s platností roku 2014 a souvisejícími právními předpisy. Teoretická rešerše bude poskytovat náhled vymáhání finančních závazků soukromým soudním exekutorem, který je v současné době považován za primární složku zpětného získávání dlužných povinností. Záměrem bakalářské práce je poskytnout čtenářům a účastníkům řízení lepší orientaci soudní exekuce. Za účelem dosažení stanového cíle považuji za přínosné vymezit rozdíl mezi výkonem rozhodnutí a exekucí, dále předpoklad a vznik dlužného závazku a související právní předpis. Nezbytné informace k získání osvěty činnosti a průběhu exekucí vykonávajícím soukromým exekutorem je nutné uvést, kdo je subjekt soukromého exekutora a jaké instituci je v České republice podřízen. Následně bude možné přejít na řízení, které nařizuje určité povinnosti účastníkům jednání. Teoretická část bude předkládat identický průběh činnosti soukromého soudního exekutora a exekuci samotné, které jsou shodné s průběhem v praxi v běžném životě. U konkrétní fáze řízení budou uvedeny náležitosti dokumentů a možné obranné prostředky, pokud je zákon dovolí. V literární části nebude opomenuta samostatná kapitola pojímající o obraně proti pochybení exekutora a exekuci samotné. Následně bude přistoupeno k vymezení nejčastějších a nejefektivnějších způsobů provedení exekuce. Na základě zpracovaného průběhu exekuce bude čtenáři a účastníkovi řízení jasné, jaká fáze následuje a jakou ochranu právní řád nabízí. Součástí bude stručné shrnutí exekučních režimů ve vybraných zemí Evropské unie. Tato část bude sloužit k získání přehledu o fungujícím systému a numerickém počtu řízení. Teoretické základy budou zpracovány pomocí metody popisné a analytické. Na základě teoretických poznatků získané z tvorby teoretické části a autorčina úsudku bude v praktické části podán náhled na možné příčiny a prevence zadlužení. Tato část bude rozdělena na tři základní fáze před a po čerpání cizích zdrojů s doporučením, jak si zajistit finanční zdraví, jak se bezpečně zadlužit a v případě dluhové pasti, jakým způsobem finanční nesnáz řešit. Významným zdrojem informací praktické části bakalářské práce bude čerpání informací a poznatků získané z dlouhodobé praxe na exekutorském úřadě u soukromého exekutora. Na základě této praxe bude poskytnuta analýza tří modelových případů exekučního řízení s doporučenými kroky v jednotlivých fázích řízení, jakým způsobem exekuci ukončit a v případě možné obrany, jakým způsobem ji využít ve prospěch dlužníka. U jednoho z modelových případů budou názorně předvedeny dokumenty upravující vznik dlužných povinností. V praktické části bude využita především metoda komparativní, syntetizující a princip zobecnění.

Teoretická část

13

4 Teoretická část 4.1 Výkon rozhodnutí - exekuce Pojem výkon rozhodnutí a exekuce se stal v posledních letech fenoménem. Zadluženost roste a spolu s ní také vymáhání dluhů. Nařídit a provést exekuci lze jen způsoby, které jsou taxativně uvedené v zákoně. „Výkon rozhodnutí neboli exekuce je nucený výkon povinností dlužníka, který dobrovolně nesplní to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí. Exekuční titul je pak vykonatelné rozhodnutí, které se stává předpokladem výkonu rozhodnutí soudu nebo orgánů státní správy“ (Rašovská, 2002, s. 8). V České republice (dále jen „ČR“) dle platné právní úpravy rozlišujeme termín výkon rozhodnutí a exekuce. Výkon rozhodnutí Výkon rozhodnutí je režim, který existoval před rokem 2001 a existuje doposud (http://www.ekcr.cz/, 9. 10. 2014). Je upraven zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“). Pokud oprávněnému (věřiteli) má dle soudního rozsudku povinný (dlužník) něco plnit a dobrovolně tak nečiní, oprávněný má právo obrátit se na příslušný orgán k vykonání zákonem danými prostředky (Grossová, 2003). „Výkonem rozhodnutí je realizován procesně právní vztah mezi věřitelem a dlužníkem (či oprávněným a povinným), založený pravomocným rozhodnutím, na jehož základě je dlužník povinen něco plnit“ (Grossová, 1996, s. 14). Pravomocné rozhodnutí určuje rozsah povinností. Exekuce Exekuce vedená soudním exekutorem je upravená zákonem č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „EŘ“). Exekuce podobně jako soudní výkon rozhodnutí lze uplatnit, v případě, že věřitel má vykonatelnou pohledávku vůči dlužníkovi. Výkon rozhodnutí x exekuce Výkon rozhodnutí a exekuce prováděné soudním exekutorem se liší v následujícím. Návrh na zahájení výkonu rozhodnutí podává věřitel u místně příslušného soudu, dle trvalého pobytu dlužníka. Soudní orgán vydává usnesení. Zaměstnanec soudu, také nazýván soudní vykonavatel provádí na základě daných pravomocí výkon rozhodnutí. Věřitel musí u soudního orgánu označit a navrhnout, jakým způsobem dlužnou povinnost od povinného získá (http://www.ekcr.cz/, 9. 10. 2014). Je tedy nutností, aby věřiteli bylo patrné, jaký majetek je postižitelný v rámci vykonání dlužné povinnosti. V případě exekuce, návrh na zahájení podává věřitel u příslušného soudního exekutora, jenž ho předloží u obecného soudu povinného. K návrhu na exekuci, podobně jako u výkonu rozhodnutí je oprávněný povinen připojit stejnopis soudního rozhodnutí s doložkou právní moci nebo originál vykonatelného

Teoretická část

14

rozhodnutí (http://ihned.cz/, 9. 10. 2014). Příslušný soud pak zahájí exekuci vydáním usnesení o nařízení exekuce. Výběr soudního exekutora není omezen bydlištěm povinného, nebo oprávněného. Exekuce je prováděná soudním exekutorem, fyzickou osobou, která následně zjistí informace o postižitelném majetku dlužníka. Soudní vykonavatel u výkonu rozhodnutí nemůže provádět více způsobů rozhodnutí současně, exekutor tuto kompetenci má. Exekuci lze vykonat na základě vydaných exekučních příkazů. Exekuce nese řadu výhod pro věřitele. Je tedy evidentní, že způsob vymožení pohledávky na základě soudního vykonavatele implikuje menší nadějí než u soukromého soudního exekutora (http://www.ekcr.cz/, 9. 10. 2014). Významným rozdílem soudního rozhodnutí a exekucí je také fakt, že provozy soudů jsou hrazeny ze státního rozpočtu, kdežto činnost exekutorských úřadů, ačkoliv vykonávají službu státu nikoliv (http://www.ekcr.cz/, 9. 10. 2014). Činnost soudního exekutora je hrazena z odměn úspěšného řízení. Cílem exekuce i výkonu rozhodnutí je přimět povinného k uspokojení přiznaných práv, v souladu se zákonem tak, aby vedené řízení bylo v co nejkratší době ukončeno. Doba je tomto řízení důležitá, neboť s narůstající délkou vedeného řízení roste celková dlužná částka. Výše uvedená problematika je stručně shrnuta i pro širokou veřejnost na internetových stránkách veřejnoprávní stanice Českého rozhlasu pod následující adresou: http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2740531. 4.1.1

Druhy výkonu rozhodnutí

Správní orgány v rámci svých pravomocí ukládají dlužníkům povinnosti, které přikazují zaplatit dlužnou pohledávku. Způsoby vynucení dlužné povinnosti může mít mnoho forem. Závisí tedy na orgánu, kterému právnímu předpisu je podřízen. Výkon rozhodnutí neboli exekuce je procesem soudu nebo oprávněných orgánů, které poskytují ochranu subjektivnímu právu a zákonem chráněné zájmy fyzických, právnických osob a státu (Grossová, 2007). Podle Grossové (2007) existují výkony rozhodnutí: 1.

Výkon rozhodnutí v občanskoprávním řízení soudním: 1.1. Výkon rozhodnutí prováděnými soudy.

2.

1.2. Výkon rozhodnutí prováděným soudním. Výkon rozhodnutí v trestním řízení soudním, týká se uložených trestů.

3.

Výkon rozhodnutí ve správním řízení.

V následující práci bude věnována pozornost výkonu rozhodnutí prováděným soukromým exekutorem.

Teoretická část

15

Právní úprava exekučního řízení Základní právní úpravu exekuce vymezuje zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). EŘ je rozdělen na dvacet částí začínající § 1 až 151. Výkon rozhodnutí prováděnými soudy je upravován zákonem č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Exekuční řízení v OSŘ je vedeno pod názvem výkon rozhodnutí v části šesté. Tato část je členěna na osm hlav a výkon rozhodnutí je definován § 251 až 351a. Dílčím právním předpisem upravující exekuční řízení je Správní řád, zákon č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „SŘ“). Exekuční řízení v SŘ je vedeno pod názvem exekuce v druhé části v jedenácté hlavě. Exekuce začínají § 103 až 129. 4.1.2

Předpoklady exekučního řízení

„Exekuce může být provedena jen za předpokladu, že jsou splněny zákonem stanovené podmínky, bez kterých by nemohlo být řízení uskutečněno“ (Schelleová a kol., 2008, s. 37). Procesní podmínky Procesní podmínky jsou zákonem dané předpoklady, bez kterých nelze exekuci nařídit. Procesní podmínky jsou dle Schelleové a kol. (2005) klasifikovány:  návrh na exekuci,  příslušnost soudu,  pravomoc soudu,  způsobilost být účastníkem řízení,  procesní způsobilost,  průkaz plné moci,  překážka věci zahájené nebo rozsouzené. V případě vzniku nedostatku je potřeba jej odstranit. Pokud se jedná o neodstranitelnou vadu, zákon nedovoluje exekuci nařídit a řízení musí být zastaveno (Schelleová, 2005). Jedná se pouze o zastavení řízení, nikoliv o zastavení exekuce. Účastníci řízení Účastníci řízení dle Schelleové (2005, s. 47) „závisí na druhu exekuce a na povaze řízení“. Exekuce mají povahu řízení sporného a nesporného. Ve sporném řízení je účastník ryze formální. V řízení nesporném jsou účastníci určeni materiálně, tzn. dle vztahu k předmětu řízení.

Teoretická část

16

„V exekučním řízení vystupuje účastník ten, kdo žádá příslušný soud o uskutečnění práva a ten o kom navrhovatel tvrdí, že má povinnost, kterou vůči navrhovateli dobrovolně nesplnil. V řízení pak stojí povinný a oprávněný proti sobě v roli procesních odpůrců“ (Schelleová a kol, 2008, s. 38). Na straně dlužníka a věřitele může vystupovat více osob. Exekuční titul Nejdůležitější předpoklad upravující vznik exekuce je vykonatelný exekuční titul, bez kterého by řízení nemohlo být příslušným orgánem nařízeno. Schelleová (1998) definuje exekuční titul jako listinu, která je vydaná oprávněným orgánem, ve které se ukládá závazek osobě, který nařizuje něco v určité době plnit. Exekuční titul je společná podmínka pro všechny druhy exekucí (Sobotková, 2010). Je potřeba odlišit exekuční titul, který je pravomocný a vykonatelný. Pravomocným titulem dle Balcara (2012) může být odpor, odvolání a námitky, proti kterým nelze podat opravný prostředek. Vykonatelný exekuční titul je rozhodnutí, proti kterému uběhla lhůta pro dobrovolné plnění povinností v něm obsažené. Vykonatelné rozhodnutí má předepsanou formu a musí splňovat zákonem platné náležitosti. Vykonatelnost rozlišujeme po stránce formální a materiální. Je potřeba splňovat obě podmínky, aby rozhodnutí bylo vykonatelné. Materiální předpoklad exekuce je, aby práva a povinnosti byly v rozhodnutí určeny přesným a nepochybným způsobem. Je potřeba přesná individualizace oprávněného a povinného, jejich přesné povinnosti a stanovené lhůty plnění. Pokud rozhodnutí tyto náležitosti nemá, není rozhodnutím vykonatelným a nemůže sloužit jako podklad k exekuci. Rašovská (2002) určuje základní formální podmínky vykonatelnosti, kterými jsou, doručení rozhodnutí všem účastníkům řízení, rozhodnutí, proti kterému se nelze odvolat a současně uplynula lhůta k plnění. Schelleová a kol. (2008) rozlišuje exekuční tituly na tuzemské a cizozemské: Mezi tuzemské tituly patří:  vykonatelné rozhodnutí, vydané v OSŘ, vykonatelné rozsudky, usnesení, platební rozkazy a soudem schválené smíry,  vykonatelné rozhodnutí soudů a jiných správních orgánů činným v trestním řízení, pokud přiznávají právo nebo postihují majetek,  vykonatelné rozhodnutí rozhodčích komisí a smíry jimi schválené,  vykonatelné rozhodnutí státních notářství a dohody jimi schválené,  notářské zápisy,  vykonatelná rozhodnutí a výkazy nedoplatků ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení.

Teoretická část

17

Cizozemské tituly jsou:  rozhodnutí orgánů cizího státu ve věcech osobních, rodinných a majetkových práv, soudní smíry a cizí notářské listiny,  rozhodčí nálezy vydané v cizím státě, předpokladem je, že je zaručena vzájemnost a tyto nálezy budou českými soudy uznány. Věcná legitimace Při rozhodování o nařízení exekuce, musí soudní orgán posuzovat věcnou legitimaci. Osoba, která se označí za oprávněného, tedy nositele hmotně-právního oprávnění smí podepsat návrh na nařízení exekuce. U povinné osoby, tedy dlužníka je princip podobný (Schelleová, 2002). Avšak může se stát, že návrh označí takovou osobu, která nemá hmotně-právní povinnost vůči věřiteli. V takovém případě, musí soud porovnat, zda souhlasí informace o účastnících řízení. Pokud nastanou jisté pochybnosti, soud nemůže exekuci nařídit (Schelleová a kol., 2008). Vykonatelnost Úkolem soudu je dále zkoumat vykonatelnost titulu. Vykonatelnost je základní předpoklad toho, aby rozhodnutí bylo nuceně vykonáno soudní exekucí (Schelleová a kol., 2008). V souladu s § 161 a § 171 OSŘ je rozsudek vykonatelný, jakmile uplyne lhůta k plnění od doručení usnesení. Nebyla-li v usnesení určena povinnost k plnění, rozsudek je vykonatelný po nabytí právní moci.

4.2 Soudní exekuce 4.2.1

Exekuční řád

„V roce 2001 byl do našeho právního řádu zaveden nový druh exekučního řízení, exekuce prováděné soudním exekutorem a to zákonem č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád)“ (Grossová, 2007, s. 261). EŘ poskytuje věřitelům účinný a efektivní nástroj k vymáhání dlužných pohledávek. Patří do práva veřejného. „Zákon nabyl účinnost 1. 5. 2001. Od 1. 9. 2001 byla účinná část kodifikující samotné exekuční řízení. V průběhu roku 2001 proběhlo výběrové řízení organizované Ministerstvem spravedlnosti. Předmětem výběrového řízení byl výběr a jmenování soudních exekutorů, kteří tvoří jádro exekutorského stavu“ (Grossová, 2001, s. 261). 4.2.2

Exekutorská komora ČR

Organizace, která zaštiťuje soukromé exekutory na území České republiky, se nazývá Exekutorská komora (dále jen „EK“). Byla zřízena zákonem č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komora je stavovskou organizací profesní samosprávy sdružující soudní exekutory (http://www.ekcr.cz/, 17. 10. 2014). Tato právnická osoba, vykonává dohled nad

Teoretická část

18

činností soudního exekutora a exekutorských úřadů se sídlem v Praze (Schelleová a kol., 2008). Funkce EK jsou rozsáhlé. Významnou činností EK je správa údajů o celkovém počtu soukromých exekutorů na území ČR. Těmto osobám vydává průkazy, razítka a pečetidla. Navrhuje odvolání a provádí exekutorské zkoušky. Komora je oprávněna realizovat pravidelné kontroly exekutorských úřadů, spočívající v nahlížení spisů, listin a pomůcek. Dílčí součástí dozoru může komora požadovat písemná vyjádření k věci, která je předmětem státního dohledu (http://www.ekcr.cz/, 17. 10. 2014). Členství v komoře je povinné, exekutor se stává členem okamžikem jmenováním. Členství zaniká ke dni odvolání, smrtí, nebo prohlášením soudního exekutora za mrtvého. 4.2.3

Soukromý exekutor

„Soudní exekutor je fyzická osoba splňující předpoklady podle tohoto zákona, kterou stát pověřil exekutorským úřadem“ (§ 1 odst. 1 EŘ). Osoba Rašovská (2002) charakterizuje soukromého exekutora jako fyzickou osobu. Může jím být jmenován občan ČR, který splňuje podmínky EŘ. Nezbytným krokem exekutora je vysokoškolské vzdělání v oboru práva, absolvování tříleté exekutorské praxe a složení exekutorské zkoušky. Tato osoba musí být trestně bezúhonná a plně svéprávná (§ 9 odst. 1 EŘ). V době zpracování bakalářské práce dosahuje počet exekutorů na našem území celkem 159 (http://www.ekcr.cz/, 17. 10. 2014). „Exekutor vykonává exekuční činnost nezávisle“ (§ 2 odst. 1 EŘ). Předpoklady jmenování soudního exekutora Exekutora jmenuje do exekutorského úřadu ministr na návrh EK do 1 měsíce od doručení a to do sídla v patřičném obvodu okresního soudu. „Exekutor může vykonávat svou činnost pouze, jestliže a) složil slib do rukou ministra, b) uzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem exekuční činnosti“ (§ 11 odst. 1 EŘ). Postavení soukromého exekutora „Soudní exekutor je podle právního řádu ČR zvláštní, státem zmocněná osoba vykonávající exekuční a další činnosti. Status je dán Ústavou, Listinou základních práv a svobod a veřejnoprávním předpisem, kterým je exekuční řád“ (Grossová, 2007, s. 261). Exekutor má dle Grossové (2008) postavení veřejného činitele s rozsáhlými kompetencemi a pravomocemi srovnatelnými se státními orgány. Neztrácí povahu soukromoprávních subjektů (Schelleová a kol., 2008).

Teoretická část

19

Pravomoci soukromého exekutora Právní řád upravuje součinnost třetích osob. Třetí osoby jsou soudy, orgány státní správy a samosprávy, obce, notáři, právnické a fyzické osoby, které rozhodují o právech a povinnostech (Grossová, 2007). Tuto součinnost soudní exekutor získá na základě písemného projevu. Dalšími institucemi, které jsou povinny poskytnout exekutorovi součinnost třetích osob jsou vymezeny v § 33 EŘ. Organizace jsou nuceni sdělit informace o stavu a změnách majetku. Je nutno poskytnout informace co nejdříve, bez zbytečných odkladů a bezplatně (Grossová, 2007). Pokud by vznikl odklad poskytnutí informací, třetí osoby odpovídají oprávněnému a exekutorovi za škodu, která tímto zdržením vznikla. Za nesplnění povinností může soud na návrh exekutora uložit třetím osobám pořádkovou pokutu. Hlavní povinností soukromého exekutora a zaměstnanců exekutorského úřadu je zachování mlčenlivosti o vedeném řízení. Falešní exekutoři V ČR stále více přibývá falešných exekutorů a podvodných vymahačů. Činnost soudních exekutorů by se neměla shodovat s činností inkasních agentur. Jiří Prošek, člen prezidia EK uvádí: „tyto společnosti nemají se soudními exekutory nic společného, ačkoliv se ve svých výzvách a upozorněních zasílaných dlužníkům snaží tento dojen falešně navodit. Pojmenovávají své provozovny, jako exekutorské kanceláře a operují s exekuční terminologií tak, aby dlužníka zmátli“ (http://www.ekcr.cz/, 17. 10. 2014). Jak Ježek (2013) uvádí, soudní exekutoři v České republice vykonávající exekuční činnost jsou vázáni exekučním řádem, dále podléhají přísnému dohledu ze strany EK, Ministerstva spravedlnosti a příslušných soudů. Obrana V případě písemného a elektronického projevu exekutora je vhodné ověřit si jeho jméno v databázi EK ČR. Pokud dojde k osobnímu projevu, soudní vykonavatel soukromého exekutora se musí prokázat platným průkazem. Totožnost si lze ověřit na základě telefonického spojení u příslušného exekutorského úřadu. Hájková (2013) uvádí možnosti obrany proti podvodníkům, „poctivým přebíráním pošty a snahou mít o svých závazcích přehled“. Na základě této obrany získáme informace:  „o exekucích, které proti vám soud nařídil,  ze kterých exekučních titulů přesně vyplývají,  o spisových značkách,  o výši vymáhané pohledávky,  o jménu a číslu pověřeného soudního exekutora“ (Hájková, 2013).

Teoretická část

4.2.4

20

Centrální evidence exekucí

„Centrální evidence exekucí (dále jen „CEE“) je veřejný seznam, který je provozován a spravován EK ČR podle zákona č. 120/2001 Sb.,“ (https://live.ceecr.cz/main.php, 17. 10. 2014) v § 125. Pro postupy, pro zápisy a výmazy údajů v evidenci a pro její vedení, provoz a správu je upravena vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 329/2009 Sb., o centrální evidenci exekucí ve znění pozdějších předpisů. Do evidence exekutoři evidují usnesení o nařízení exekuce, vyrozumění o zahájení řízení, pravomocné usnesení soudu o zastavení a odkladu exekuce. EK zveřejňuje údaje prostřednictvím dálkového přístupu. Informace o exekuci jsou z evidence vymazány 15 dní poté, co bylo řízení ukončeno. Cílem CEE je získání informací o konkrétním vedeném řízení.

4.3 Řízení před zahájením exekuce 4.3.1

Exekuční soud

Exekuční soud je orgán, který pověřuje soudní exekutory k vykonání plnění, které je obsaženo ve stanoveném exekučním titulu. Podmínkou pověření soudu soudního exekutora, je vynucování plnění, které se děje na území ČR. Nesmí zasáhnout do územní svrchovanosti jiného státu. Při vymezení příslušnosti soudu je potřeba vycházet z obecné příslušnosti soudu v nalézacím řízení. V § 45 odst. 1 a 2 EŘ je uveden věcně příslušný exekuční soud, kterým je okresní a místně příslušný soud, v jehož obvodu má povinný místo trvalého pobytu. V případě právnické osoby je místně příslušný soud, v jehož obvodu má subjekt sídlo. Pokud místo trvalého pobytu nebo sídla na území ČR nemá, pak je příslušný soud, v jehož obvodu má povinný postižitelný majetek. Místně příslušným soudem je zpravidla obecný soud. Činnost soudu před nařízením exekuce Před nařízením exekuce příslušný soud v některých případech provádí preventivní činnosti. V souladu s § 259 OSŘ, požádá-li oprávněný před podáním návrhu nebo při podání návrhu výkonu rozhodnutí a považuje-li to předseda senátu za účelné, předvolá dlužníka a vyzve ho k dobrovolnému plnění povinnosti, které mu ukládá rozhodnutí. 4.3.2

Účastníci exekučního řízení

Na základě § 36 odst. 1 EŘ jsou účastníky řízení oprávněný a povinný. Účastníci jsou primárními elementy exekučního řízení. „V případě, že do exekuce patří věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které spadají do společného jmění manželů (dále jen „SJM“), je účastníkem exekučního řízení i manžel povinného“ (Schelleová, 2002, s. 64). Oprávněná osoba je ta, které svědčí právo přiznaným exekučním titulem. Povinná osoba je ta, které je exekučním titulem uložena povinnost něco plnit.

Teoretická část

21

4.4 Exekuční řízení 4.4.1

Exekuční titul

Předpokladem vzniku exekučního řízení je platný exekuční titul. Exekučním titulem se rozumí listina, nebo rozhodnutí, sloužící jako podklad pro exekuci. Podmínkou je vykonatelnost, která umožňuje účastníkovi řízení splnění povinnosti ve stanovených podmínkách, které musí být opatřeno doložkou právní moci. Vykonatelnost rozlišujeme po stránce formální a materiální. Exekučním titulem může být rozhodnutí soudu, rozsudek, platební rozkaz, usnesení, ale také schválený smír, rozhodčí nález, notářský nebo exekutorský zápis. Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul podle tohoto zákona, může oprávněný nebo jeho zástupce podat exekuční návrh (§ 37 odst. 2a, EŘ). 4.4.2

Návrh na nařízení exekuce

Zahájení exekučního řízení je ovládáno zásadou dispoziční, z toho vyplývá, že nemůže být zahájena exekuce bez návrhu. Dispoziční zásadou se rozumí řízení, které je zahájeno a probíháno na základě vůle oprávněného. Aby, oprávněný mohl zahájit řízení, musí mít platný exekuční titul, který má více podob. Návrh je vyhotoven věřitelem, popřípadě může požádat o vyhotovení příslušného soudního exekutora, kterého si sám zvolí (Sovová, 2009). Příslušnost exekutora není zákonem určena. Na základě vyhotoveného návrhu na nařízení exekuce dále upozorňuje, v případě podání návrhu věřitel hradí zálohu na náklady exekuce. Jedná se o vratnou zálohu, kterou po vymožení pohledávky dostane věřitel zpět. Náklady celého exekučního řízení hradí dlužník. Výše vratné zálohy se odvíjí od výše vymáhané povinnosti, jedná se o 4 až 5 % výši z dlužné částky (Sovová, 2009). „Exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy exekuční návrh došel exekutorovi“ (§ 35 odst. 2 EŘ). Exekuční návrh má zákonem předepsané formální náležitosti, které upravuje příslušné ustanovení § 38, odst. 1, EŘ:  označení soudního exekutora a jeho sídla,  označení kdo činí, které věci se týká a co sleduje,  musí být podepsán a datován,  označení všech účastníků řízení, jejich místo trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky, popřípadě rodné číslo nebo datum narození účastníků, nebo obchodní firma, sídlo a identifikační číslo,  přesné označení exekučního titulu,  uvedené povinnosti, které mají být pomocí exekuce vymoženy a údaje o tom, zda byl a v jakém rozsahu povinný vymáhanou povinnost splnil, popřípadě označení důkazů, kterých se oprávněný dovolává.

Teoretická část

22

„K exekučnímu návrhu je třeba připojit originál nebo úředně ověřenou kopii exekučního titulu opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti nebo stejnopis notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti, ledaže exekuční titul vydal exekuční soud.“ (§ 38 odst. 2 EŘ). Pokud návrh obsahuje vady, je na straně soudního exekutora, aby vyzval oprávněného do 15 dnů k opravě, či doplnění návrhu (§ 39 odst. 1 EŘ). Pokud věřitel podává návrh na zahájení exekuce u soudního exekutora, musí k návrhu přiložit následující dokumenty:  návrh na nařízení exekuce,  originál, nebo ověřená kopie exekučního titulu oprávněného potvrzením o jeho vykonatelnosti,  plná moc, v případě zastoupení,  listiny prokazující přechod nebo (http://www.ekcr.cz/, 1. 11. 2014). 4.4.3

převod

pohledávky

Pověření soudního exekutora

Soudní exekutor, který obdržel návrh na nařízení exekuce, postupuje z moci úřední. V souladu s § 43a odst. 1, EŘ musí exekutor požádat exekuční soud do 15 dnů ode dne doručení návrhu o pověření k provedení exekuce. Soud vydá pověření soudního exekutora v souladu s § 43a odst. 3 EŘ do 15 dnů, jestliže jsou splněny všechny zákonem stanovené podmínky. Soudní exekutor musí splnit určité náležitosti, které si pověření soudního exekutora vyžaduje dle § 43 odst. 4, EŘ:  označení exekučního soudu,  označení soudního exekutora,  označení exekučního titulu a orgánu, který jej vydal, nebo osoby, která jej vytvořila,  označení oprávněného a povinného,  podpis a datum. Exekutor připojí k žádosti o pověření exekuce také návrh oprávněného na nařízení exekuce a vykonatelné rozhodnutí. Pověření o nařízení exekuce je dokument soudního rozhodnutí, který se nedoručuje účastníkům řízení a podává se v elektronické podobě. V případě splnění daných podmínek zákona, rozhodnutím soudu na základě podané žádosti soudního exekutora o pověření vydává exekuční soud usnesení.

Teoretická část

4.4.4

23

Usnesení o nařízení exekuce

V okamžiku, kdy soudní exekutor obdrží usnesení o nařízení exekuce, probíhá řízení v plném rozsahu. Soudní exekutor je osoba, která posuzuje způsob vymožení pohledávky. V prvním kroku řízení dle EK exekutor vyzve dlužníka k dobrovolné úhradě dluhu na základě vyhotovení výzvy k splnění povinnosti do 30 dnů, současně provádí lustraci majetku a součinnost třetích osob (http://www.ekcr.cz/, 1. 11. 2014). Opravný prostředek proti usnesení o nařízení exekuce Na exekuce, které byly zahájeny před 31. 12. 2012 lze podat odvolání. V odvolání lze namítat skutečnosti, které jsou rozhodné pro nařízení exekuce. Rudý (2008) říká: je rozumné zvážit, zda odvolání má naději na úspěch či nikoliv. Také poukazuje, odvolání nebudou úspěšná, pokud dlužník podá opravný prostředek z důvodu finanční tísně, ve které se nachází nebo z důvodu nespravedlivého rozsudku. Jeden z možných způsobů odvolání proti usnesení, které skutečně bylo možné ve lhůtě učinit, bylo z důvodu, že exekuční titul nebyl vykonatelný (Ježek, 2013). Od 1. ledna 2013 nelze proti usnesení o nařízení exekuce podat odvolání, je nutné využít jiný obranný prostředek obsažený v § 268 OSŘ a to ve formě návrhu na zastavení exekuce. Rejstřík zahájených exekucí Na základě pověření exekuce, soudní exekutor nebo soud zapisuje údaje do rejstříku zahájených exekucí. Rejstřík je dle § 35a odst. 3 EŘ neveřejným seznamem. Je provozován ministerstvem spravedlnosti (§ 35a odst. 1 EŘ). Informace jsou poskytovány pouze soudům a EK prostřednictvím dálkového přístupu. Informace v rejstříku jsou vedené v souladu s § 35a odst. 4 EŘ po dobu 25 let a poté dochází k výmazu. V rejstříku se vedou údaje, které jsou upraveny v § 35b odst. 1 EŘ, kterými jsou označení exekutora, označení spisové značky řízení, exekuční titul a orgán, který jej vydal a informace o účastnících řízení. Nedílnou součástí administrativy v rejstříku jsou data zahájení a skončení exekuce. 4.4.5

Výzva ke splnění povinnosti

Soudní exekutor zasílá povinnému vyrozumění o zahájení exekuce a výzvu ke splnění povinnosti. Ve výzvě je vyčíslený nárok a výše zálohy. Lhůta pro zaplacení dlužné povinnosti v případě výzvy byla 15 ti denní. Od 1. ledna 2013 je lhůta prodloužena ve výši 30 dnů. Soudní exekutor Zwiefelhofer (http://www.eupha3.cz/, 1. 11. 2014) uvádí jisté výhody pro dlužníky, kteří uhradí povinnost ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy, neboť vymáhaná částka je nižší než po uplynutí lhůty. V procesu řízení dojde k rychlému odblokování majetku povinného a v neposlední řadě významnou předností této úhrady ve lhůtě je, že povinný se vyhne zanesení jeho jména do registru v CEE. V případě úhrady celkové vymáhané povinnosti peněžitou částkou soudní exekutor sníží odměnu soudního exekutora o 50 %.

Teoretická část

24

Exekutor zasílá usnesení, návrh a výzvu k dobrovolnému plnění oprávněné i povinné straně (http://www.dluhovylabyrint.cz/, 1. 11. 2014). 4.4.6

Exekuční příkaz

Jestliže povinný neuhradí dlužnou povinnost v souladu s § 46 odst. 6 EŘ ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy, soudní exekutor vydává automaticky exekuční příkaz. Exekutor určuje dle vlastního úsudku, jakým způsobem pohledávku získá. Exekučním příkazem se dle § 47 odst. 1 EŘ „rozumí příkaz k provedení exekuce některým ze způsobů uvedených v tomto zákoně.“ Soudní exekutor je povinen zvolit takový způsob exekuce, který není zřejmě nevhodný vzhledem k nepoměru k výši dluhu a ceny předmětu, z něhož má být splnění dluhů dosaženo. Proti exekučnímu příkazu nelze podat opravný prostředek. Pokud se dlužník k exekuci postaví čelem a ukáže soudnímu exekutorovi aktivní přístup k povinnosti, nemusí k realizaci exekučního příkazu vůbec dojít. V písemném vyhotovení exekučního příkazu je soudní exekutor dle § 48 EŘ povinen uvést: a) „exekuční soud, b) označení exekutora, který vede exekuční řízení, c) exekuční titul a orgán, který jej vydal, nebo osobu, která jej vyhotovila, d) označení účastníků včetně rodného čísla povinného, lze je zjistit, e) označení povinností, která má být exekucí vymožena, f) způsob provedení exekuce, g) označení osob, kterým se doručuje exekuční příkaz, h) výrok, poučení o odvolání, den a místo jeho vydání a podpis.“ Exekuční příkaz se vyhotovuje v písemné podobě. Současně musí být doručen účastníkům vedeného řízení do vlastních rukou. 4.4.7

Náklady exekuce

Exekuce je vedena za účelem úhrady předepsané povinnosti, zpravidla peněžitého plnění. Pokud se v celkové vyčíslené částce objeví i úroky z prodlení a smluvní pokuta, jedná se o příslušenství, které bude do splacení exekuce narůstat (Ježek, 2013). Do celkové výše je započtena také hodnota nalézacího řízení. Jedná se o řízení spočívající mezi věřitelem, popřípadě právním zastoupením a dlužníkem. Nalézací řízení je řízením, během něhož soud nalézá právo, kdo z účastníků je věřitel a kdo dlužník. Předmětem řízení je také stanovení výše pohledávky a lhůta plnění (http://www.ekcr.cz/, 5. 11. 2014). Součástí celkové hodnoty exekuce jsou náklady oprávněného, jejichž výše oprávněný účelně vynaložil na vymáhání nároků, které mu byly přiznány exekučním titulem. Poslední položkou celkové výše vymáhané povinnosti jsou náklady exekuce.

Teoretická část

25

Položky obsažené v nákladech řízení:  peněžitá částka,  úroky z prodlení,  smluvní pokuta,  náklady nalézacího řízení,  náklady oprávněného,  záloha exekuce ve výši (představující hotové výdaje a odměnu exekutora vč. DPH). 4.4.8

Odměna soudního exekutora

V souladu s § 3 odst. 1 EŘ, „soudní exekutor vykonává exekuční a další činnost za úplatu.“ Za exekuční a další činnost se považuje v souladu s § 90 odst. 1 EŘ odměna, která zahrnuje náhradu hotových výdajů, náhradu za ztrátu času při řízení a doručení povinností. Je-li exekutor plátcem DPH, rovněž je zahrnuta. Náklady exekuce jsou hrazeny dlužníkem. V druhé části vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb., ze dne 5. září 2001 hlava první § 6 se vymezuje výše odměny za provedení exekuce v případě peněžité částky. Provedení exekuce vyklizením je obsažen v § 7. Odměna za provedení exekuce odebráním věci v § 8, rozdělení SJM v § 9. V případě odměny za provedení exekuce provedením věcí a výkonů nalezneme v § 10. Je tedy patrné, že výše nákladů soudního exekutora závisí na výši dlužné pohledávky a způsobu provedení exekuce.

4.5 Obrana 4.5.1

Obrana proti pochybení exekutora

Podmět k dohledu Soudní exekutor je při výkonu exekuční činnosti vázán Ústavou ČR a souvisejícími právním předpisy. Státní dohled vykonává ministerstvo spravedlnosti a samosprávný orgán EK. Porušení daných předpisů soudním exekutorem, může mít za následek napomenutí, peněžitý trest, zákaz činnosti, nebo také vyškrtnutí ze seznamu exekutorů. Moc soudních exekutorů není neomezená, jak uvádí Vobořil (2014), soudní exekutor nemůže dluhy vymáhat jakýmkoliv způsobem. Musí činit postupem stanoveným zákonem. V případě porušení předpisů či pravidel uvedené v zákoně, lze podat podnět na konkrétní osobu exekutora EK, ministerstvu spravedlnosti, či předsedovi okresního soudu, kde má exekutor sídlo. Instituce vykonávající dohled nad činností soudních exekutorů jsou povinni oznámením se zabývat. Žaloba na náhradu škody Soudní exekutor může v průběhu své činnosti způsobit povinnému škody, které by mu jinak nevznikly. Může se jednat zpravidla o poškozené zámky, poničený

Teoretická část

26

nábytek nebo škody způsobené odkládáním úkonů v řízení (Vobořil, 2014). Škody nemusí být malého rozsahu. V tomto případě je nutné odlišit, zda a kdy soudní exekutor porušil právní povinnost a kdy nikoliv. Vobořil (2014) uvádí nutnost odlišení v následujících případech.  Pokud vykonavatel při konání mobiliární exekuce poničil zámek při získávání přístupu do nemovitosti povinného, nelze po exekutorovi požadovat náhradu škody.  Na druhou stranu náhradu škody lze požadovat v případě nezajištěného zámku po odchodu vykonavatele byla nemovitost vykradena. V souladu se zákonem č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škody způsobené při výkonu veřejné moci rozhodnutím, nebo nesprávným postupem (dále jen „OdpŠk“), lze uplatnit nárok na náhradu škody u soudního exekutora, který škodu způsobil, popřípadě u Ministerstva spravedlnosti (Vobořil, 2014). Trestní oznámení V případě zneužití pravomocí soudního exekutora, jako úřední osoby, lze podat u Policie ČR trestní oznámení. V tomto případě se musí jednat o porušení povinnosti, které musí být úmyslné. Námitky proti příkazu k úhradě exekučních nákladů Výše nákladů a odměn soudního exekutora jsou uvedené ve vyhlášce Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb., podle kterých by se měli úřední osoby vykonávající exekuční činnosti řídit. Náklady exekuce a výše odměny jsou uvedené v exekučním příkazu. V případě vysokých nákladů lze podat proti příkazu do 8 dnů od doručení námitky. Těmi se nejprve zabývá soudní exekutor a v případě nevyhovění, dále postupují k soudu. Ten přezkoumá výši celkových nákladů v souladu se zákonem (Vobořil, 2014). Soud musí neprodleně vydat rozhodnutí do 15 dnů. Proti tomuto rozhodnutí nelze podat opravný prostředek. 4.5.2

Obrana proti exekuci

Odklad exekuce Je řízení, při němž se exekuce odloží a soudní exekutor nevykonává rozhodnutí potřebné k dalšímu postupu vymožení pohledávky. Jedná se pouze o dočasný odklad, nejedná se o zastavení řízení. Povinný subjekt může u příslušného soudního exekutora podat návrh na odklad v souladu se zákonem OSŘ § 266 odst. 1, jestliže se povinný bez své viny ocitl přechodně v takovém postavení, že by neprodlené provedení exekuce mohlo mít pro něj nebo pro příslušníky jeho rodiny zvláště nepříznivé důsledky a oprávněný nebyl odkladem výkonu vážně poškozen. Okamžik dle Vobořila (2014), kdy dlužník může zažádat o odklad exekuce je takový, kdy

Teoretická část

27

ztratí zaměstnání nebo je vážně nemocen. Návrh na odklad exekuce, který neobsahuje všechny náležitosti a je nesrozumitelný, neurčitý, popřípadě nejsou přiloženy listiny prokazující tvrzení obsažené v návrhu, soudní exekutor automaticky zamítá (Ježek, 2013). Nevyhoví-li exekutor návrhu do 7 dnů, postoupí návrh společně s exekučním spisem k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o něj musí rozhodnout bez zbytečného odkladu do 15 dnů dle § 54 odst. 7 EŘ. Cílem návrhu na odklad je odložit vedené řízení do doby, kdy se dlužník dostane ze své tíživé situace. Zastavení exekuce Další možnou obranou proti exekuci je návrh na zastavení, který je v současné době jeden z nejpoužívanějších prostředků ukončení exekuce. Tento prostředek je možný využít za předpokladu jistých podmínek, které není jednoduché splnit. K zastavení vedeného řízení může docházet v jakékoliv fázi exekuce. Obecnými důvody zastavení řízení jsou upraveny v § 268 odst. 1 OSŘ. Důvody jsou použitelné pro všechny způsoby majetkových exekucí. Toto ustanovení popisuje následující: a) „byl nařízen, ačkoli se rozhodnutí dosud nestalo vykonatelným, b) rozhodnutí, které je podkladem výkonu, bylo po nařízení výkonu zrušeno nebo se stalo neúčinným, c) zastavení výkonu rozhodnutí navrhl ten, kdo navrhl jeho nařízení, d) výkon rozhodnutí postihuje věci, které jsou z něho podle § 321 a 322 vyloučeny, e) průběh výkonu rozhodnutí ukazuje, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů, f) bylo pravomocně rozhodnuto, že výkon rozhodnutí postihuje majetek, k němuž má někdo právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí (§ 267), g) po vydání rozhodnutí zaniklo právo jím přiznané, ledaže byl tento výkon rozhodnutí již proveden, byli-li právo přiznáno rozsudkem pro zmeškání, bude výkon rozhodnutí zastaven i tehdy, jestliže právo zaniklo před vydáním tohoto rozsudku, h) výkon rozhodnutí je nepřípustný, protože je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat“ (§ 268 odst. 1 OSŘ). Návrh na zastavení exekuce může povinný podat dle § 55 EŘ odst. 1 do 15 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o důvodu zastavení exekuce. Návrh se podává u soudního exekutora, který vede řízení. Podobně, jak tomu bylo u návrhu na odklad, EŘ upravuje podmínky náležitosti návrhu vymezené v § 55 odst. 2 EŘ, který uvádí návrhy, které neobsahují náležitosti, jsou nesrozumitelné a neurčité, nebo u kterých nejsou přiloženy listiny k prokázání tvrzení obsažených v návrhu, soudní exekutor zamítne.

Teoretická část

28

Insolvence Osobní bankrot má podle Vrbkové (2009) v praxi pozitivní dopad na trh se spotřebitelskými úvěry a obtížně vymahatelnými pohledávkami. Insolvenci definuje insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), (dále jen „InsZ“). InsZ je součástí soukromého práva a vztahuje se na řešení úpadku dlužníka v soudním řízení. Dlužník je v úpadku, jestliže podle § 3 odst. 1 InsZ má: a) „více věřitelů a, b) peněžité závazky po dobu delší než 30 dní po lhůtě splatnosti a, c) tyto závazky není schopen plnit“ (§3 odst. 1 InsZ). Účelem zákona dle Vrbkové (2009) je zrychlení úpadkového řízení a poskytnutí dlužníkovi obnovu ekonomické soběstačnosti. Insolvence poskytuje ochranu dlužníka před nátlakovými skupinami, kterými mohou být nejen soudní exekutoři, ale také vymahači dluhů. Teplý a kol. (2013, s. 143) uvádí „princip osobního bankrotu, tedy řízené částečné vyrovnání s věřiteli a odpuštění části závazků nezajištěných zástavním právem, přispívá ke znovunalezení rovnováhy mezi enormně vyvinutou stranou nabídky a lehce neadekvátně dovednostmi vybavenou stranou poptávky.“ Průběh insolvenčního řízení má několik fází. První fáze je podání insolvenčního návrhu, dále je zahájeno řízení a rozhodnutí o úpadku a jako poslední je řešení situace dlužníka. Insolvence poskytuje výhody dlužníkům, které sníží jednorázově dluh až o 70 %. V případě insolvenčního řízení soudní exekutor musí exekuci zastavit. Rovněž nárůsty úroků a sankcí jsou úpadkem zrušeny. O osobní bankrot může zažádat pouze fyzická osoba. Podmínkami oddlužení jsou pravidelný příjem žadatele, existence závazků u více věřitelů, které není dlužník schopen splácet a čistý trestní rejstřík. Pravidelným příjmem je myšleno dle (http://www.insolvenceinsolvence.cz/index.html, 15. 11. 2014) mzda, plat, odměna z dohody o provedení práce nebo pracovní činnosti, mateřský, rodičovský nebo nemocenský příspěvek. Pravidelný příjem musí být v takové výši, aby dlužník byl schopen splatit po dobu 5 let 30 % svého celkového závazku. Splácení probíhá měsíčními splátkami, které jsou vyměřeny na základě pravidelného příjmu a výši celkových závazků. Pokud žadatel nepobírá pravidelný příjem, je možné si opatřit třetí osobu, která se zaváže splacením měsíční splátky za dlužníka. Důležitým faktem k podání návrhu na oddlužení je přiložení dokumentů, které dokládají výši příjmů i závazků. V případě zamítnutí návrhu, nelze tento návrh podat znovu. Je možné jej podat pouze jednou. V tomto případě je doporučeno obrátit se na zkušeného právníka, který pomůže s přípravou oddlužení.

Teoretická část

29

Návrh na zrušení exekučního příkazu Návrh na zrušení exekučního příkazu lze využít v okamžiku, kdy soudní exekutor vydal více exekučních příkazů a přitom jeden z nich bezpečně postihuje majetek, který postačí k úhradě vymáhané povinnosti. Vobořil (2014) uvádí jednoduchý příklad: kdy soudní exekutor vydá exekuční příkaz na bankovní účet, na kterém je dostatek finančních prostředků k úhradě. A současně vydá exekuční příkaz na zástavní právo na nemovitost. Je tedy na místě podat návrh na zrušení exekučního příkazu zástavního práva. Návrh musí mít písemný projev, k návrhu musí být přiloženy dokumenty, které prokazují skutečnosti. Sloučení exekucí Sloučení exekucí upravuje zákon č. 119/2001 Sb., který stanovuje pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění pozdějších předpisů. V případě více vedených exekucí u stejného exekutora zahájených do 31. 12. 2012 je možné požádat soudního exekutora o sloučení. Exekuce zahájené od 1. 1. 2013 u stejného exekutora mezi stejnými účastníky se spojí s již probíhajícími exekucemi ze zákona. Spojení exekucí u téhož soudního exekutora, ale jinými oprávněnými lze spojit na základě návrhu povinného, při splnění jistých podmínek (http://www.clovekvtisni.cz/cs, 15. 11. 2014). Dále je uvedeno, spojení exekucí vedené u různých soudních exekutorů lze vykonat opět na návrh povinného, který je dále směřován k exekučnímu soudu. Výhodou sloučení exekucí je hospodárnost a snížení nákladů exekuce pro dlužníka. Významným pozitivem je také, že exekuce je vedena jedním exekutorem. Splátkový kalendář Pojem splátkový kalendář v EŘ, ani v OSŘ nenalezneme. Pokud dlužník není schopen uhradit svoji pohledávku najednou, musí si domluvit s pověřenými zaměstnanci exekutorského úřadu splátkový kalendář. Je potřeba uvést, v jaké situaci se nachází a jakou minimální výši je schopen pravidelně hradit. V případě že, dlužník smluvené částky nebude platit, soudní exekutor bude v exekuci postupovat dále z moci úřední. Návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu Obranný prostředek slouží pro subjekty, jejichž majetek byl postihnut při provedení soupisu movitých věcí, v domnění, že zabavené věci jsou ve výlučném vlastnictví dlužníka. Cílem je navrácení majetku postiženého. Při provádění mobiliární exekuce je nutné prokázat své vlastnictví. Do 30 dnů lze podat soudnímu exekutorovi návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu s příslušnými listinami, potvrzující vlastnictví. Návrh podává třetí osoba. V § 42 odst. 1 OSŘ jsou definované podmínky podání návrhu. Návrh se musí podat osobně, popřípadě prostřednictvím pošty. Jiné formy doručení se nepřipouští. Soudní exekutor je nucen se k návrhu do 15 dní vyjádřit. Pokud exekutor návrh zamítne, je možné podat do 30 dnů od doručení rozhodnutí žalobu na vyloučení věcí ze soupisu (http://www.ekcr.cz/, 15. 11. 2014).

Teoretická část

30

Žaloba na vyloučení věcí ze soupisu Jedná se o excindační žalobu, která se podává u exekučního soudu. V žalobě je nutné uvést, který majetek má být ze soupisu vyloučen. I v tomto případě je nutno přiložit skutečnosti prokazující vlastnictví. Dokud exekuční soud o žalobě nerozhodne, nesmí soudní exekutor věc prodat (http://www.ekcr.cz/, 15. 11. 2014). Důkazy prokazující vlastnictví Důkazem prokazující vlastnictví může být cokoliv, co má rozhodný stav. Může se jednat o listinné důkazy, kterými jsou kupní smlouvy, faktury, popřípadě můžeme využít svědectví třetí osoby (Vobořil, 2014). Fikce doručení Fikce doručení znamená, pokud se dlužník nezdržuje na adrese trvalého bydliště a záměrně nepřebírá úřední zásilky (Ježek, 2009). Správní řád č. 500/2004, také projednává přestupky, kdy se účastník řízení v projednání věci chce vyhýbat tím, že nepřebírá poštovní zásilku. „Jestliže si adresát uložené písemnosti ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty“ (§ 24, odst. 1 SŘ). Dlužník se tímto zbavuje možnosti včasné reakce na exekuční řízení (Ježek, 2009).

4.6 Ukončení exekuce Soudní exekutor vede exekuční řízení, až do ukončení pohledávky a příslušenství, nebo vynucení jiné vymáhané povinnosti upravující v § 46 odst. 2 EŘ. Dále pokud došlo k rozhodnutí exekučního soudu o vyloučení soudního exekutora, k zastavení exekuce nebo pověření soudem jiného exekutora o provedení exekuce. Po skončení exekuce je soudní exekutor povinen zaslat oznámení o ukončení exekuce všem zúčastněným orgánům a osobám, které ve svých evidencích vedou o probíhajícím řízení anebo, kterým byla v exekuci uložena nějaká povinnost (§ 46 odst. 8 EŘ).

4.7 Způsoby provedení exekuce Povinností soudního exekutora dle platného právního řádu je zajištění majetku povinného, který poslouží k úhradě dlužné povinnosti prostřednictvím exekučního příkazu. Zajistit majetek k provedení exekuce lze nejvýše v rozsahu bezpečně postačujícím k uhrazení vymáhané pohledávky vymezující v § 58 odst. 1 EŘ. Způsob provedení exekuce je určen soudním exekutorem. V případě, že jeden ze způsobů nepostačí k uspokojení pohledávky, lze exekuci provést i více způsoby, popřípadě všemi, které jsou obsažené v § 59 odst. 1 a odst. 2 EŘ (Rašovská, 2002). K provedení exekuce více nebo všemi zákonem stanovenými způsoby lze,

Teoretická část

31

přistoupit současně, nebo postupně (§ 58 odst. 2 EŘ). Způsoby provedení exekuce rozlišujeme na peněžité a nepeněžité, řídí se povahou uložené povinnosti. EŘ § 59 vymezuje jednotlivé způsoby provedení exekuce. „Exekucí ukládající zaplacení peněžité částky lze provést: a) b) c) d) e) f) g)

srážkami ze mzdy a jiných příjmů, přikázáním pohledávky, prodejem movitých a nemovitých věcí, postižením závodu, zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech, správou nemovité věci, pozastavením řidičského oprávnění“ (§ 59 odst. 1 EŘ).

„Způsob exekuce ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky se řídí povahou uložené povinnosti. Takovou exekuci lze provést: a) b) c) d) 4.7.1

vyklizením, odebráním věci, rozdělením společné věci, provedením prací a výkonů“ (§ 59 odst. 2 EŘ). Srážky ze mzdy

Exekuce srážkami ze mzdy povinného je dle Grossové (2007) nejběžnější a nejpropracovanější způsob provedení exekuce sloužící k uspokojení peněžitých nároků oprávněného. „Srážkou ze mzdy se rozumí legální zkrácení odměny zaměstnance za práci (mzdy), jež je vesměs proti jeho vůli pravidelně prováděno zaměstnavatelem za účelem uspokojení neuhrazených závazků zaměstnance vůči věřitelům“ (Breburda, 2013). Srážky ze mzdy postihují mzdu povinného, která je splatná zpravidla za období kalendářního měsíce (Schelleová a kol., 2008). Právní předpis zabývající se srážkami z příjmů z pracovněprávního vztahu je vymezen v § 276 až 302 OSŘ. V okamžiku, kdy je soudní exekutor pověřen exekučním soudem k vykonání exekuce, provádí součinnosti třetích osob a lustraci dlužníka. Na základě získaných informací má exekutor přehled o majetnosti povinného. Zaměstnavatel dlužníka je povinen spolupracovat se soudním exekutorem. V souladu s § 276 OSŘ lze rozsah srážek provádět do výše vymáhané pohledávky. Srážky ze mzdy se provádějí z čisté mzdy, „která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob sražená z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, pojistné na důchodové spoření, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění“ (OSŘ, § 277 odst. 1).

Teoretická část

32

Povinnému nesmí být sražena ze mzdy nezabavitelná částka. Výše a způsob výpočtu je vymezen v OSŘ a v nařízení vlády č. 595/2006 o nezabavitelných částkách. Přehled základních příjmů, z nichž je možné provést exekuční srážky:  mzda, nebo plat,  odměny z dohody o pracovní činnosti,  odstupné,  důchody,  stipendia,  podpory v nezaměstnanosti,  mateřské, nemocenské (Šubrt, 2013).

4.7.2

Přikázání pohledávky z účtu povinného

EK uvádí tento způsob vymožení pohledávky, jako jeden z primárních možností (http://www.ekcr.cz/, 17. 11. 2014). Podstatou tohoto způsobu je, že soudní exekutor postihne pomocí exekučního příkazu bankovní účet dlužníka a peněžní ústav tento účet zablokuje. Pokud na účet přijdou v průběhu zablokovaného účtu jakékoliv finanční prostředky, banka je povinna zablokovat jej do výše vymáhané pohledávky. Soudní exekutoři stále častěji využívají tento způsob provedení exekuce z důvodu pohotovosti a flexibility získání dlužných povinností. „Výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu lze nařídit ohledně pohledávky povinného z běžného nebo jiného vedeného účtu v jakékoliv měně u peněžního ústavu působícího v tuzemsku, nestanoví-li zákon jinak“ (§ 303 OSŘ). Dokud, finanční prostředky nejsou deponovány na účet soudního exekutora, dlužník má nárok na získání dvojnásobku životního minima (http://www.ekcr.cz/, 17. 11. 2014). Nezabavitelné částky V případě exekučního příkazu, který postihuje srážky ze mzdy, nesmí soudní exekutor zabavit celý příjem povinného. Základní nezabavitelná částka se odvíjí od toho, jaké je aktuální životní minimum a normativní náklady na bydlení (http://socialni-davky-2014.eu/, 17. 11. 2014). Životní a existenční minimum jsou určené zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu (dále jen „ŽivMin“).

Teoretická část

33

Životním minimem § 1 odst. 1 ŽivMin se rozumí minimální hranice peněžních příjmů fyzických osob k zajištění výživy a ostatních základních potřeb. Výše životního minima jednotlivce činí: 3.410,- (§ 2 ŽivMin). Existenční minimum uvedené v témže paragrafu, odstavce a zákona se považuje minimální hranice nezbytná k zajištění výživy a ostatních základních potřeb na úrovni přežití. Její výše pro jednotlivce činí: 2.200,- (§5 odst. 1 ŽivMin). Životní ani existenční minimum nezahrnuje náklady na bydlení. Výše částek je upravována nařízením vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima, s platností od 1. 1. 2012. Normativní náklady na bydlení je základní sociální dávka určená k podpoře všem osobám, které mají nízké příjmy a vysoké náklady na bydlení (http://socialni-davky-2014.eu/, 17. 11. 2014). Výše příspěvku se odvíjí od velikosti obce, typu bydlení a počtu osob žijících s žadatelem. Jsou upraveny zákonem č. 117/1995 o státní podpoře (dále jen „StScPod“). Nezabavitelná částka v roce 2014 jednotlivce činí: 6.189,-. Jedná se o ⅔ z životního minima jednotlivce: 3.410,- a normativních nákladů na bydlení: 5.873,-. Zvýšení nezabavitelné částky se odvíjí od počtu žijících osob v jedné domácnosti. V případě dítěte, nebo manžela se minimum zvyšuje o 1.547,17,- (http://socialni-davky2014.eu/, 17. 11. 2014). Pokud dlužník pobírá sociální, nemocenské dávky, starobní, či invalidní důchod, pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek, důchod, stipendium, odstupné v zaměstnání a další dávky, lze ho postihnout exekucí a výše nezabavitelného minima je totožná, jako v případě exekučního příkazu vydaného na mzdu (Breburda, 2013). Dvojnásobek životního minima S výběrem této částky je to složitější. Bankovní instituce postupují tak, že jakmile obdrží žádost soudního exekutora na blokaci bankovního účtu, automaticky je nucena blokovat účet, platební i kreditní karty, které jsou vydané k příslušnému účtu (http://socialni-davky-2014.eu/, 17. 11. 2014). V případě výběru dvojnásobku životního minima je potřeba kontaktovat příslušnou pobočku peněžního ústavu o vyplacení částky na žádost povinného. V tomto okamžiku si dvojnásobek minima nelze vybrat z bankomatu. Životní minimum jednotlivce činí: 3.410,-, dvojnásobek tedy: 6.820,-. § 304b odst. 2 OSŘ pojednává o tom že, peněžní prostředky vyplatí peněžní ústav povinnému na jeho žádost nejvýše jednou. Problematika zabývající se přikázáním pohledávky z bankovního účtu je stručně shrnuta na následujících stránkách regionální stanice Českého rozhlasu v pořadu Vyznejte se v exekucích: http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2731956. SJM V rámci exekučního řízení od 1. ledna 2013 soudní exekutor může postihnout SJM. Do SJM patří dluhy, které vznikly za trvání manželství. Dluhy, které vznikly před manželstvím do dluhů SJM nepatří. Tato výrazná změna umožňuje soudnímu exekutorovi postihnout exekučním příkazem mzdu a bankovní účet manžela

Teoretická část

34

povinného. § 262a odst. 3 OSŘ definuje: „výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo jiného příjmu manžela povinného a přikázáním pohledávky, nebo postižením jiných majetkových práv manžela povinného lze nařídit tehdy, jde-li o vydobytí dluhu, který patří do SJM.“ V tomto případě, manžel povinného se stává účastníkem řízením. SJM je stručně shrnuta v pořadu Vyznejte se v exekucích regionální stanice na následujícím odkazu: http://media.rozhlas.cz/_audio/02821996.mp3. 4.7.3

Prodej movitých věcí

Soudní exekutor nejčastěji vydává exekuční příkazy přikázáním pohledávky nebo srážky ze mzdy a jiných příjmů. Pokud tyto způsoby nepostačí k úhradě závazků, přistoupí k mobiliární exekuci a v neposlední řadě k prodeji movitého majetku. Prodej je upravován v § 323 OSŘ. Prodej movitého majetku a soupis movitého majetku není totožný úkon. V praxi jsou často tyto pojmy zaměňovány. Soupis movitého majetku (mobiliární exekuce) Soupis movitých věci provádí vykonavatel soudního exekutora v místě, kde má povinný trvalé místo pobytu, případně sídlo firmy. Vykonavatel soudního exekutora se musí prokázat služebním průkazem. Ten při soupisu majetku doručí povinnému exekuční příkaz postihující movité věci. Vykonavatel sepíše majetek, který by mohl být předmětem dražby ve výši dlužné pohledávky. Majetek je opatřen exekuční nálepkou a evidenčním údajem, který je totožný v seznamu (http://www.ekcr.cz/, 18. 11. 2014). Věci jsou ponechány tam, kde byly. Nejsou a nemusí být předmětem zabavení. Označené movité věci, které byly označeny nálepkou soudního exekutora, nesmí být prodány a v žádném případě nesmí být s nimi manipulováno do ukončení exekučního řízení. Od 1. 1. 2013 je exekutor povinen písemně uvědomit o provedeném soupisu majitele dotčených věcí. Majitel může do 30 dnů od doručení podat návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu (Ježek, 2013). „Věci, které jsou ve vlastnictví povinného, se nemůže týkat výkon rozhodnutí těch, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny, nebo k plnění svých pracovních úkolů, jakož i jiných věcí, jejichž prodej by byl v rozporu s morálními pravidly“ (§ 322 odst. 1 OSŘ). V souladu s § 322 odst. 2 OSŘ jsou z výkonu rozhodnutí vyloučeny zejména: a) „běžné oděvní součásti, obvyklé vybavení domácnosti, b) snubní prsten a jiné předměty podobné povahy, c) zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě, d) hotové peníze do částky odpovídající dvojnásobku životního minima jednotlivce dle zvláštního právního řádu, e) zvířata, u nichž hospodářský efekt není hlavním účelem chovu a která slouží člověku jako společník.“

Teoretická část

35

Pořízení audio-videozáznamu exekuce při mobiliární exekuci Od 1. ledna 2013 je nutností při mobiliární exekuci provést audio záznam dlužníkem. A video záznam se zvukem vykonavatelem soudního exekutora. Prodej movitého majetku – dražba Prodej movité věci, přichází na řadu ve chvíli, kdy není možné získat vymáhanou částku jiným způsobem. Dražba je řízení, při němž lze prodat zabavenou a sepsanou movitou věc, s výjimkami věcí, které jsou podle zákona z exekuce vyloučeny. Cílem řízení je získání peněžité částky k úhradě pohledávky. Předmět dražby je uveden v dražební vyhlášce. Ve vyhlášce jsou uvedeny informace týkající se nejnižšího podání, rozhodné ceny, způsob možné úhrady a další organizační úkony definované v dražebním řádě movitých věcí (Ivanko, 2014). Není - li cena movité věci stanovena úředně dle zákona o cenách, je stanovena odhadem vykonavatele soudního exekutora. Možností stanovení ceny je na základě ustanovení znalce k ocenění věci. Cena stanovená znalcem se nazývá rozhodná cena nebo také cena reálná. Nejnižší podání, které je podmínkou účasti dražby movitých věcí činí částka ve výši ⅓ rozhodné ceny v souladu s § 329 odst. 2 OSŘ. Věc, která je předmětem dražby se musí prodat minimálně za ⅓ ceny rozhodné, nikoliv za cenu rozhodnou. Prodej movitého majetku se stručně shrnut v pořadu Vyznejte se v exekucích, stanice Českého rozhlasu na adrese: http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2731958. 4.7.4

Prodej nemovitých věcí

Exekuce prodejem nemovitostí patří k nezastupitelným exekučním prostředkům při vymožení peněžitého plnění. Význam a přednost prodeje nemovitostí jsou zejména v případech, kdy jsou vymáhány vysoké částky a jejich uspokojení by trvalo neúměrně dlouho nebo, kde použití jiných způsobů vymožení pohledávky není možné (Tripes, 2001). Nemovitostí je pozemek, popřípadě stavba spojená s pevným základem. Nemovitost je zablokována v katastru nemovitostí (dále jen „KN“) na základě exekučního příkazu soudního exekutora. KN vydá poznámku zaevidovanou v listu vlastnictví. Jedná se o pojistku soudního exekutora, aby se dlužník a současně vlastník nemovitosti nechtěl v průběhu řízení majetek prodat, popřípadě provést přepis na jiný subjekt. Prodej nemovitých věcí může proběhnout na základě exekučního příkazu k zajištění nemovitosti dlužníka. Na jednu nemovitost může být vydáno více exekučních příkazů. Smysl tohoto úkonu je zpeněžení nemovitosti v dražbě za účelem zaplacení vymáhané pohledávky. Dražby nemovitých věcí jsou upraveny zákonem č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách (dále jen „ZVD“). Vyvolávací cena nemovitostí je stanovena znalcem na základě znaleckého posudku, kterého ustanoví soudní exekutor. Účastníci dražby jsou nazývání dražitelé. Vydražitel je subjekt, kterému byl přidělen příklep, tedy osoba, která uskutečnila nejvyšší podání. Příklep, je vydané usnesení, které stvrzuje nového vlastníka předmětu prodeje. „Udělením příklepu je dražba skončena“ (§ 23 odst. 13 ZDV). Podobně jako u dražby movitých věcí, tak i u nemovitostí, jsou dražby transparentně zveřejňovány v dražební vyhlášce a v CEE.

Teoretická část

36

K dražbě nemusí vůbec dojít, pokud dlužník získá finanční prostředky k úhradě své pohledávky a zaplatí dluh před konáním dražby, dražba bude odročena, více v pořadu na adrese: http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2731959. Správa nemovitostí Nový způsob získání peněžních prostředků k úhradě dlužné povinnosti, je správa nemovitosti. Je účinná od 1. ledna 2013. Jedná se o šetrnější alternativu vymožení pohledávky vůči dlužníkům. Pokud dlužník pronajímá nemovitost, která je postihnuta exekucí, soudní exekutor vstupuje na místo dlužníka a provádí úkony. Správa je vykonávána exekutorem, který příslušnou nemovitost neprodává, nýbrž pronajímá. Provádí inkasování nájemného a režijních poplatků. Z takto získaných částek po úhradě nezbytné režie, jako jsou energie, vodné, stočné, získá částku, která poslouží k úhradě dluhu. Soudní exekutor může vypovědět a podepsat nové smlouvy ohledně dodávky energie a pojistné smlouvy. Správa nemovitosti nemá vliv na nájemní smlouvu. Portál dražeb Od roku 2009 EK provozuje a spravuje portál dražeb na vlastní náklady. Soudní exekutoři jsou povinni zveřejnit veškeré své exekuční dražby. EK neodpovídá za obsah údajů zapsanými soudními exekutory v kartě dražby (http://www.ekcr.cz/ 20. 11. 2014). V portálu lze najít dražební vyhlášky i znalecké posudky. Cílem je získání větší přehlednosti a průhlednosti dražeb konané soudními exekutory. Přístup je bezplatný, a bez omezení. 4.7.5

Zastavení řidičského oprávnění

Od 1. ledna 2013 umožňuje novela EŘ odebrání řidičského průkazu v rámci exekuce. „Exekuční příkaz na pozastavení řidičského oprávnění povinného může soudní exekutor vydat pouze tehdy, je-li v exekuci vymáhán nedoplatek výživného na nezletilé dítě v souladu se zákonem“ (§ 71a odst. 1 EŘ). V § 71a odst. 4 EŘ jsou vymezeny možnosti zrušení exekučního příkazu, prokáže-li povinný, že k uspokojování životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, nezbytně potřebuje své řidičské oprávnění nebo zaplatí-li nedoplatek výživného na nezletilé dítě.

Teoretická část

37

4.8 Exekuce vedené v Německu Exekuční činnosti prováděné na území ČR a v evropských normách jsou odlišné. K srovnání exekučních činností jsou vybrány geograficky okolní státy ČR, Německo a Polsko. Německo je nejvýznamnější a dlouhodobý obchodní partner ČR. Ačkoliv je ekonomicky silný stát, není ničím výjimečným, že občané se dostávají do platební neschopnosti, která následně zahajuje exekuční řízení. V prvé řadě, je potřeba poskytnout náhled exekučního řízení vedené v Německu. V Německu se neprovádějí exekuce, ale výkony rozhodnutí. Německo je jedinou evropskou zemí, ve které dlužné pohledávky vymáhají státní zaměstnanci se zákonnou pravomocí. Vykonavatel, který vykonává pohledávku, je státním úředníkem, který vede kancelář na vlastní náklady (http://ekcr.cz/, 20. 11. 2014). Dále je upozorněno, státní zaměstnanec je pověřen soudním doručováním, předvedením a výkonem soudních rozhodnutí. Dostává pravidelný plat, příplatky a podíly z vymožených plnění (http://ekcr.cz/, 20. 11. 2014). Předpoklady osvědčení plnící funkce státního zaměstnance je absolvování šesti měsíční kurzu, praxe a vykonání státní zkoušky. Podobně jako je u nás zřízena EK, v Německu je Deutscher Gerichtsvollzieherbund e. V. („DGVB“), svaz vykonavatelů. „Pro Německo jsou výkony rozhodnutí výrazně dražší než u nás a jsou hluboce ztrátové. Tato země teď stojí před velkým problémem – daňoví poplatníci si stěžují, že nechtějí dotovat vymáhání dluhů po neplatičích. Německo tedy aktuálně zvažuje, že pohledávky už nebude vymáhat prostřednictvím státních vykonavatelů, ale po vzoru ostatních právně vyspělých zemí zavede klasické soudní exekutory, kteří na svou činnost nečerpají ze státní kasy ani korunu a jejich náklady platí ten, kdo exekuci procesně zavinil“ (http://www.ekcr.cz/ 20. 11. 2014). Vzhledem k tomu, že v Německu nevykonávají exekuční činnost soudní exekutoři, nelze srovnávat náklady spojené s vymáháním v těchto zemí. V roce 2010 bylo ve Spolkové republice Německa nařízeno celkem 6.367.703 výkonů rozhodnutí (http://www.ekcr.cz/ 20. 11. 2014). Ve srovnání s počtem obyvatel Německa a ČR je počet nařízených výkonů na našem území nižší. V roce 2010 bylo v ČR nařízeno 702.000 exekucí (http://www.ekcr.cz/ 20. 11. 2014).

Teoretická část

38

4.9 Exekuce vedené v Polsku Český i polský režim je součástí západního humánnějšího systému, který vykonávají soudní exekutoři se soukromoprávním prvkem (http://ekcr.cz/, 20. 11. 2014). Systém fungování a nařízení exekucí v Polsku je identický s naším řádem. Je identická i pravomoc soudního exekutora, financování odměn i předpoklady jmenování. V roce 2013 počet polských exekutorů dosáhl hodnoty 1058, v témže roce u nás byl počet soukromých osob vykonávající exekuční činnost 149. V roce 2010 bylo v Polsku nařízeno 3.200.000 exekucí (http://ekcr.cz/, 20. 11. 2014). Ve srovnání s ČR v roce 2010 bylo nařízeno 702.000 exekucí. Počet nařízených exekucí v polském a českém režimu je jediný rozdíl mezi těmito státy. Obr. 1

Graf č. 1 – Exekuce vedené v ČR, Německu a Polsku v roce 2010

7000000 6000000 5000000 4000000

ČR

3000000

Německo Polsko

2000000 1000000 0 ČR

Zdroj: ekcr.cz

Německo

Polsko

Praktická část

39

5 Praktická část 5.1

Zadluženost

Problematika zabývající se zadlužením nabývá na své důležitosti a naléhavosti. V posledních letech stále více přibývá domácností, které jsou zadlužené v takovém rozsahu, že nejsou schopné splácet své závazky a dostávají se tak do dluhových pastí a v neposlední řadě přispějí ke vzniku exekučního řízení. Nebezpečí a rizika, která zadlužení přináší, mohou mít mnoho podob. Smolův (2014) názor na tuto problematiku spočívá v tom, že dluh je ze své podstaty neutrální, stejně jako peníze samy. Dále uvádí, zda se jedná o dluh, který bude negativní či pozitivní prvek v životě jedince nerozhoduje výše dluhu, ale účelnost a schopnost dostát dluhu. Lidé mají odlišné ekonomické uvažování, které by mělo být založené na racionálním uvažování, tedy na finanční gramotnosti. Nejen z pohledu domácího rozpočtu a zadlužování. Příčiny jsou odlišné. Lidé mají rozdílné preference a jiné míry uspokojení. Zadluženost také závisí na životní úrovni a v neposlední řadě také na sociálním statusu jednotlivce. Dlužníci mají jedno společné. Postrádají finanční disciplínu, která by zamezila vzniku závazků a důsledků, které zadluženost přináší. V následující části bude vymezen široký okruh možných příčin, prevencí a důsledků zadluženosti, které považuji v této problematice za rozhodující. Nedílnou součástí bude analýza dlužníků v České republice. 5.1.1

Dlužník

Nekudová (2014) eviduje prudký nárůst zadlužených klientů, kteří navštíví poradny s nadějí o pomoc. Realita je taková, že mnoho klientů přijdou pozdě. Dále popisuje běžného klienta asociace občanské poradny, který má několik spotřebitelských úvěrů u bankovních i nebankovních institucí, je vlastníkem platebních karet, část dluhů je vedeno v exekučním řízení a zbytek těchto závazků do exekučního řízení velice rychle postoupí. V médiích a společnosti je často hovořeno o dlužnících jako obětích inkasních agentur. V mnoha případech je tato prezentace oprávněná. Osoby, které nemají dané výchovné hranice – nemají se o koho opřít, důchodci, kteří naivně věří masivním kampaním dostupných peněz, lidé bez domova s vidinou lepších zítřků, ručení nebo vypořádání SJM po rozvodu těchto osob. Tato mizivá část dlužníků se dostala do platební neschopnosti ne svojí vinou. Ovšem ta drtivá většina dlužníků je za své finanční problémy vina, z důvodu vlastní nevědomosti a hlouposti. Nejčastějšími příčinami zadlužení těchto osob zpravidla bývají nedodržení podmínek úvěrových smluv, nedodržení podmínek dané zákonem a neústupné kroky oddlužovacích agentur. V naší společnosti je několik typů dlužníků, které se pokusím charakterizovat.

Praktická část

40

Typologie dlužníků:  Odpovědný za své závazky Zpravidla se jedná o osoby – dlužníky, kteří nesou odpovědnost za svoje závazky. Jsou schopni splácet smluvené splátky a komunikují s věřitelem. Tato skupina dlužníků zpravidla čerpá cizí zdroje na zajištění bydlení, popřípadě investice do podnikání. Čerpání cizích zdrojů využívají u bankovních institucí.  Oběti Dluhy této skupiny vznikly zaviněním jiných osob, nebo se jednoduše stali obětí podvodu. Žijeme v pospolitosti lidí, kde panuje parazitování znalých a zkušených subjektů cílených na slabé subjekty s prostou důvěrou. Vše je konáno za účelem získání vysokých zisků bez ohledu na rizika, která s sebou přináší. Příčiny zadlužení je ručení blízkým nebo přátelům, popřípadě vypořádání společného majetku za doby trvání manželů v případě rozvodu. Lidé postihnutí tímto druhem zadlužení se většinou snaží komunikovat s věřiteli a mají zájem na úhradu tohoto závazku.  Nezodpovědný dlužník Do této skupiny je řazeno více typů dlužníků, kteří se snaží komunikovat se svým věřitelem, ale nejsou schopni splácet. A dlužníci, kteří nekomunikují, nezajímají se o své závazky, dělají tzv. „mrtvého brouka“. Dlužníci mají jedno společné, nehradí své závazky. 5.1.2

Příčiny a prevence zadluženosti

Existuje řada vnitřních a vnějších příčin, které vedou spotřebitelé k zadlužení. Mezi vnitřní příčiny zadlužení patří především nízká úroveň finanční gramotnosti a snaha udržení životního standardu. Vnějšími příčinami zadlužení jsou masivní kampaně nebankovních institucí, oddlužovacích agentur a marketingové kampaně úvěrových společností působící na širokou veřejnost. Nedílnou součástí vnějších příčin zadlužení je také ztráta zaměstnání, rozvodovost a nemoci. Tato část bude koncipována na regulaci a ochrany osob v jednotlivých fázích před zadlužením a v okamžiku zadlužení. Jednotlivé pojmy konkrétních etap jsou vybrány na základě vlastního úsudku. 5.1.2.1.

Finanční gramotnost

Finanční gramotnost a její pochopení začíná nabývat na své důležitosti u finančních institucí, asociací a poraden poskytujících pomoc se zadlužeností, ale také široké veřejnosti. Přijmutí odpovědnosti za své rozhodnutí v oblasti financí, je klíčovým úspěchem, který zamezí vzniku nezodpovědného zadlužení a vznikajícím nepříjemným následkům. V současné době jsou finanční znalosti a inteligence zcela

Praktická část

41

zásadní, neboť žijeme v době, kdy finanční prostředky na trhu jsou nebezpečně dostupné. Finanční gramotnost je „soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana, nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních prostředků a služeb“ (http://www.ceskatelevize.cz/, 1. 12. 2014). „Finanční gramotnost je často spojována se schopností rozumět nástrojům na trhu“ (Štogr, 2013, s. 61) a také se schopností vedení domácího účetnictví, finančního plánu, tvorby rezerv, přerozdělování disponibilního důchodu a zodpovědného zadlužování. Nedostatečné finanční znalosti a způsob žití nad poměry svého příjmu je mnohdy zbytečnou příčinou vzniku zadlužení a následným vznikem exekučního řízení. V období, kdy jsem vykonávala praxi na exekutorském úřadě, jsem se setkala s dlužníky, kteří nebyli schopni vysvětlit příčiny jejich finančních nesnází. Zásadním prvkem, dle mého názoru je informovanost a finanční vzdělávání, které povede k rozvoji společnosti a hospodářství. Gramotný subjekt, je schopen zajistit si jisté finanční postavení.  Gramotná osoba o má představu o výši majetku, o sestavuje si rozpočet, o zvažuje nákupy a plánuje výdaje, o tvoří rezervy, o je schopna při výpadku peněz pokrýt závazky, o hradí závazky včas a komunikuje s věřiteli, o zná rizika. Ochrana spotřebitele Nejistá doba vyžaduje kroky, které povedou k ochraně a regulaci nezodpovědného zadlužení. Tak jako věřitelé a současně poskytovatelé peněžních prostředků využívají masivní kampaně nabídek cizích zdrojů ke zvýšení zisků, tak i stát by měl prezentovat finanční gramotnost na podobném principu. Reklamy jsou konstruovány na oslovení široké veřejnosti. Kdyby se osvěta finanční gramotnosti dostala do podvědomí lidí, zadluženost by se rapidně snížila. Mnozí dlužníci nejsou schopni se ubránit tlaku propagace dostupných peněžních prostředků. Reklama, která je založena na lidském utrpení a zoufalosti jako odstrašující případ zaujme. Například reklamy v televizních přijímačích zanechávají v divácích určitý podnět k přemýšlení. Kdyby se zvýšila prezentace finanční gramotnosti založené na skutečných případech zadlužených osob a jejich důsledků, společnost by začala nahlížet na tuto problematiku jiným pohledem. Ne pohledem na rychle dostupné finance, potřebné ke koupi dovolených, vánočních dárků a podobných zbytečností. Lidé by si začali uvědomovat, že dostupné cizí finance s sebou nesou vysoká rizika. Kampaň by byla prezentována formou reklamy v televizních přijímačích, spoty na internetu a velkoplošné reklamy. Uvědomuji si, že tato celoroční kampaň pro podporu a osvětu finanční gramotnosti by dosahovala vysokých hodnot. Ale přínos a uvědomění je to, co společnost potřebuje. Je lepší těmto osobám ukázat jak si vydělat na obživu, než mu ji dát. Je nutné také poukázat na to, že stát podporuje osvětu finanční

Praktická část

42

gramotnosti formou přednášek a besed. Tuto formu podpory vidím jako přínosnou, ale ne v dostatečném rozsahu. Lidé, kteří se o tuto problematiku nezajímají, informace se k nim nedostanou. Ale pokud půjdou po ulici bude na ně směřován tlak reklamy s jasným příkladem, pokud si zapnou televizi, popřípadě jakýkoliv přijímač s internetem, reklama podporující finanční zabezpečení na něj působí. Je potřeba tuto kampaň propracovat tak, aby oslovila segment bez věkového omezení. Správa financí pro některé subjekty může být problematická, proto je doporučeno několik následujících kroků, které povedou ke vzniku finančních znalostí, dovedností a také ke způsobilosti hospodaření s penězi. Vzdělávání finanční gramotnosti Chování společnosti působí na ekonomický rozvoj a stabilitu hospodářství. Finanční vzdělávání pozitivně ovlivňuje životní úroveň obyvatelstva, zaměstnanost a ekonomický růst. Gramotnost by měla být koncipována na ochranu spotřebitele na trhu tak, aby byl schopen přijmout odpovědnost za své rozhodnutí. Vzdělání by mělo přispět k porozumění role spotřebitele na trhu a umění předvídat situace, do které se vlivem nezodpovědného zadlužení může dostat. Mělo by poskytnout preventivní opatření zdravého hospodaření s financemi. Výuka V současnosti bych kladla důraz na výuku finančního vzdělávání žáků již na základní škole a koncipovat problematiku do povinného učebního programu. Výuka by vedla k odpovědnému rozhodování, ekonomickému myšlení a prevenci proti neuváženému zadlužení. Výstupem tohoto programu by bylo získání znalostí a dovedností využitelných v běžném životě jedince. Úřad práce – nezaměstnanost Povinný učební program finanční gramotnosti na základních, středních a vysokých školách je zaměřen na mladé občany ČR. Jelikož se jedná o dlouhodobý proces, který má zásadní vliv na zdraví těchto studentů je potřeba vzdělání také nabídnout široké veřejnosti prostřednictvím Úřadu práce v jednotlivých městech. Předpokládám, že lidé ucházející dlouhodobě o pracovní pozici se nacházejí v platební neschopnosti a je tedy na místě poskytnout tomuto neaktivnímu obyvatelstvu informace o možnostech platební morálky a ekonomických nerovností. Občané, kteří díky nízkému příjmu nejsou schopni dostát svým závazkům, je nutno pomoci. Projekt by byl určen dlouhodobě nezaměstnaným s cílem poskytnutí informací o možném postupu v jednotlivých případech, ve kterých se tito lidé nacházejí. Nedílnou součástí projektu, by byl aktivní přístup vyučujícího umocněný atraktivní podobou ekonomických poznatku vysvětlující nerovnosti v oblasti platební morálky. Úřady práce podporují neaktivní obyvatelstvo také tím, že nabízí mnoho kurzů, které jejich vzdělání rozšíří. Sdílím názor takový, že koncepty rozšiřující znalosti v určitých oborech jsou jistě přínosné, ale lidem se sníženou solventností výuky tohoto typu z finančních problémů nepomůžou. Jedná se o aktivní přístup koncipován lidem se

Praktická část

43

sníženou sociální stabilitou. Pomocí tohoto programu bude pokryta neaktivní společnost státu. Přednášky V České republice jsou dostupné programy s příležitostí jak zvýšit finanční gramotnost. Podpora je otevřená široké veřejnosti bez věkového omezení. Jsou realizovány nejen bankovními institucemi, ale také organizacemi nabízející pomoc lidem, kteří se nacházejí v těžké životní situaci způsobené finančními problémy. Projekty vnímám jako přínosné, jelikož se nejedná o povinný úkon, nýbrž dobrovolný. Lektoři jsou aktivním přínosem společnosti. Čím více kurzů a besed, tím více podvědomí o finanční gramotnosti ve společnosti. Podpora v rodině Důležitým mezníkem ve výuce by měla být také podpora rodičů a rodin vzdělávajících se občanů, kteří představují těmto subjektům určité vzory. Výstupem výuky by měl být finančně gramotný člověk, který platí své závazky včas, sleduje finanční situaci, zvažuje nákupy, tvoří rezervy a informuje a komunikuje se svými věřiteli. Rozpočet Rodinné účetnictví slouží k základnímu předpokladu úspěšného života v mnoha oblastech ale také k udržení vztahů mezi rodinnými příslušníky. Jsou považovány za základ svědomitého hospodaření. Předpoklad zjištěné bilance je rozhodující pro chod domácnosti, který ovlivňuje zadlužování a snižuje tím rizika, které tato problematika s sebou nese. Rozpočet je složen z příjmů a výdajů. Mnozí dlužníci nemají problém s nedostatečným příjmem, ale s nedisciplinovaností v oblasti výdajů. Princip tvorby rodinného rozpočtu tkví v sumarizaci příjmů a výdajů sledovaného období. Analýza domácího účetnictví může být realizována ve vybraném programu na počítači, popřípadě papírovou formou kde, budeme vpisovat příjmy v pravidelných intervalech a úhrady, které jsme ve sledovaném období provedli. Příjmy lze rozdělit na stabilní, které jsou zpravidla z pracovní činnosti, či z podnikání a mimořádné příjmy. Do těchto položek je vhodné zapisovat všechny příjmy, které jsme ve sledovaném období získali. Výdaje jsou také rozděleny do skupin, jako jsou výdaje spojené s bydlením, pořízením věcí a služeb denní spotřeby a plánované výdaje. Výši výdajů získáme z prodejních dokladů, stvrzenek popřípadě faktur. Na základě těchto zápisů vidíme bilanci, ve které nám můžou peníze přebývat, nebo naopak chybět. Pokud jsou příjmy vyšší než výdaje, naše bilance nabývá kladných hodnot, které můžeme využít k tvorbě rezerv. Naopak, pokud příjmy jsou nižší než výdaje, bilance rodinného rozpočtu nabývá záporných hodnot. Záporná hodnota bilance je varovný signál špatného hospodaření a je nutné tyto výdaje redukovat. Optimální finanční bilance za měsíční období jsou úspory dle Jandy (2013) ve výši 30 % celkových příjmů.

Praktická část

44

Finanční plán Finanční plán slouží k zhodnocení finanční situace, ve které se spotřebitel nachází. V plánu se stanoví reálné cíle a způsob jejich dosažení. Cíle je vhodné stanovit s ohledem na výši příjmů. Typickými plány do budoucna je zajištění bydlení, udržení životní úrovně, zajištění renty spokojeného důchodu a v neposlední řadě také finanční podpora potomků. Před pořízením cizích zdrojů určených například na bydlení je vhodné pečlivě zhodnotit, zda na daný úvěr klient dosáhne, či nikoliv. Finanční plán by měl nabývat jasných podob. Mělo by být jasné, jakým způsobem a do čeho se bude financovat. Přerozdělování disponibilního důchodu Rozpočet slouží k analýze informací o toku peněz v domácnosti. Významným úkonem finančního zdraví spotřebitelů je přerozdělování disponibilního důchodu. Disponibilní důchod je příjem, se kterým spotřebitel skutečně disponuje a který využívá k úhradě potřebných i nepotřebných výdajů. Po obdržení důchodu je vhodné tento příjem rozdělit na výdaje, které budou kontrolovatelné. Finanční prostředky je nutno rozvrhnout na mandatorní náklady, kterými jsou výdaje na bydlení, výdaje na chod domácnosti, případně na splátky závazků. Tato část peněz zpravidla zahrne polovinu důchodu, s druhou polovinou důchodu lze nakládat ve formě volného času, sebevzdělávání, tvorby rezerv a úspor pro příští období. Tvorba rezerv Finanční rezerva by měla být nedílnou součástí nejen domácností, ale i podnikatelských subjektů. Domnívám se, že řada finančních nesnází je způsobena nezodpovědným přístupem spotřebitelů, kteří si neuvědomují rizika, které mohou vzniknout při nečekaných výdajích. Výdaje nelze předvídat, a proto je nutné, aby každý spotřebitel tvořil rezervy, které by alespoň částečně pokryly životní náklady a uchovaly životní standard. Neobvyklé situace, při kterých lze využít rezervy nemusí být pouze v době ztráty zaměstnání, dlouhodobé nemoci, ale také při běžné havárii v chodu domácnosti v rámci využívaných věcí, jako jsou například spotřebiče. V současné době je nutností uvědomění si neočekávaného výpadku, nebo úplném omezením příjmů v budoucnu. Nečekané výdaje jsou těmito spotřebiteli pak řešeny formou neuvážených a nevýhodných půjček, které jsou mnohdy zbytečné. V ideálním případě by měla mít každá domácnost dlouhodobou rezervu, která by zajistila klidné stáří a dětem pomoc při osamostatňování. Finanční trh nám nabízí pestrou a širokou nabídku možností jak zhodnotit rozpočet a uložit rezervy. Spořicí účet Spořicí účet zaujímá významné postavení u finančního plánování. Při tvorbě rezerv je dokonce nutností tento účet mít založený. V dnešní době je nesmysl nadbytečné peníze ukládat doma nebo na klasickém bankovním účtu. Hrozí výběr peněz, popřípadě inflace. Spořicí účet je určen pro ty, kteří mají k dispozici volné prostředky, které v tomto okamžiku nepotřebují. Účet lze zřídit u bankovních institucí, popřípadě u družstevních záložen. Při zřízení spořicího účtu se zpravidla neúčtují žádné

Praktická část

45

poplatky, pokud u konkrétních institucí existují, tak je jejich výše pouze minimální. Existují účty s výpovědní lhůtou i bez ní. U spořicího účtu s výpovědní lhůtou je důležité podat výpověď před výběrem finančních prostředků. U spořicího účtu bez výpovědní lhůty lze peněžní prostředky vybrat okamžitě a bez sankcí. Tento druh účtu disponuje vysokou likviditou. Výše úroků je závislá na výši vložených peněz a výpovědní lhůtě, úroky jsou zpravidla vyšší než u osobních účtů. Stavební spoření Stavební spoření je upraveno zákonem č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. Jedná se o produkt, při němž vkladatel dlouhodobě ukládá nižší částky se slušným výnosem a státní podporou u specializované instituce. Stavební spoření je vázáno délkou spoření, zpravidla se jedná o šest let. V průběhu nelze peníze vybrat okamžitě, jak tomu bylo u spořicího účtu bez výpovědní lhůty. „Stavební spoření je vhodné pro tvorbu dlouhodobé finanční rezervy, ale pro řešení náhlého výpadku peněz není ideální“ (Králová a kol., 2009, s. 117). Filip (2006) ve své publikaci shrnul základní charakteristiky stavebního spoření: výnosy jsou vysoké, rizika velmi nízká. Zákonná omezení jsou ve stanovené době spoření, která pokutuje klienty při předčasném výběru peněžních prostředků. Likvidita je uvedena jako nízká. Před lety mi rodiče uzavřeli stavební spoření u nejmenované instituce. Díky tomuto kroku mi umožnili pořídit si vlastní bydlení. 5.1.2.2.

Bezpečné zadlužování

V případě čerpání peněžních prostředků u peněžního ústavu je potřeba využít následujících kroků, které zamezí nezodpovědnému zadlužování. Konzumní společnost V současné době je těžké odolat pokušení nabídek finančního trhu, kvůli masivním reklamním kampaním. Ty nabádají k neumělé představě potřeb konzumenta. Proto je nezbytné rozlišovat, které potřeby jsou nutné a potřeby bez kterých se v životě obejdeme. Instituce poskytující peněžní prostředky Před oslovením vybrané instituce poskytující peněžní prostředky je vhodné důkladně zvážit, zda úvěr, či půjčku si při daných podmínkách může klient dovolit. Úvěry a půjčky omezují možnosti, na které jsou lidé před vzetím cizích zdrojů zvyklí. Finanční produkty a balíčky nabízející cizí zdroje je možné sjednat několika způsoby. Lidé by neměli podléhat nátlaku a nedělat ukvapené závěry, kterých by mohli v budoucnu litovat. Nejlepším řešením čerpání cizích zdrojů je oslovení bankovní instituce.

Praktická část

46

Bankovní instituce Úvěr poskytnutý z banky je proces dlouhodobý, avšak mnohem zodpovědnější. Banka nabízí odpovědný přístup v prověřování osob žádající peněžní prostředky na základě registrů v takovém rozsahu, aby byl žadatel schopen hradit svůj závazek bez problému. Registr je způsob ochrany před nezodpovědnými dlužníky. Proces schvalování bankovního produktu je delší. Žádost o cizí zdroje musí projít předepsanými procesy, které nelze obejít. Na základě schválené žádosti se vyřizuje poskytnutí peněz. Bankovní a nebankovní instituce se odlišují nejen délkou vyřízení úvěru, ale i výši úroků, poplatků i délkou splácení. Nebankovní instituce Nebankovní instituce nabízejí podobné produkty jako bankovní společnosti. Administrativa poskytnutí finančních prostředků je mnohem kratší a dostupnější, než u banky. Zmíněné instituce nedisponují informacemi o klientech, a proto nedochází ke kontrole, zda je žadatel solventní. Schválení a poskytnutí půjčky u nebankovní instituce v podstatě nemají žádné překážky čerpání. Smlouvy jsou vyhotovené na základě jednoduchého principu, ve kterých bývají často skryté náklady a nevýhody pro klienty. Nebankovními společnostmi poskytující peněžní prostředky na trhu jsou Provident Financial, Home Credit, Cetelem a další. Index etického úvěrování Představuje nástroj sloužící k srovnání přístupu nebankovních institucí ČR. Nezisková organizace Člověk v tísni provádí průzkum trhu každý rok. Předmětem zkoumání je srozumitelnost podmínek, přiměřenost úroků z prodlení nad rámec zákonné úpravy, náklady na zpožděné splátky v podobě sankcí a využití rozhodčí doložky. Na základě tohoto průzkumu zmíněné instituce získávají na věrohodnosti na trhu. Lichva Získat peněžní prostředky je také možné pomocí lichvy. Závazek, který je nepřiměřený a v rozporu se slušnými mravy nabízí peníze ihned s nemorálními podmínkami. Zpravidla se jedná o vysoký úrok, ve výši dvojnásobku bankovního úroku. V některých případech i mnohem vyšším. Tento způsob získání peněz nedoporučuji z důvodu neserióznosti úvěrové smlouvy. Poradenství Do finančních problémů se může dostat každý z nás, ovšem připravenost a informovanost může tomuto kolapsu předejít. Nevědomost lidí, potažmo klientů podepisujících úvěrové smlouvy u bankovních i nebankovních institucí je tristní. Nutností před podpisem smlouvy je projití obsahu smlouvy, podmínek a všech dodatků. V případě, neporozumění obsahu smlouvy u bankovních nebo nebankovních institucí, je vhodné využít následujících možností.

Praktická část

47

Finanční poradce Lidé, kteří se rozhodli vzít si úvěr u bankovní nebo nebankovní instituce, doporučuji využít služby finančního poradce, který je schopen sjednat úvěr s optimálnějšími podmínkami. Je také schopen porovnat konkurenceschopnost bank, které jsou k dispozici na trhu. Klienti se vyvarují nevýhodným smluvním podmínkám a nástrahám, které jsou mnohdy obsaženy ve smlouvách, které podepisují. „Finanční poradce získává peněžní prostředky z uzavřených smluv. Jeho příjmy tvoří provize vyplacené za prodané produkty a žádné další peníze by za své služby po svém klientovi žádat neměl“ (Králová a kol., 2009, s. 128). Finanční poradce by neměl nutit klienty k podpisu hned po prvním setkání. Měl by provést finanční analýzu nabídek bankovních institucí, které jsou na trhu. Je potřeba, aby poradce znal cíle, plány, rozpočet klienta a na základě těchto podmínek klientovi nabídl produkt s optimálními podmínkami. Výhoda využití služeb finančního poradce je taková, že klient se nemusí o nic starat, získá přehled a profesionální výstup. Nevýhoda využití služeb poradce je v tom, že si nemůžeme být jisti, zda je nabídnutý produkt ten nejvýhodnější. Česká obchodní inspekce Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském stanovuje náležitosti smluv. Česká obchodní inspekce, http://www.coi.cz disponuje pravomocemi kontroly a prověřování smluv včetně podmínek spotřebitelského úvěru. Poradny Bezplatná právní poradna Jedná se o největší bezplatnou právní poradnu, na internetových stránkách: http://bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/. Na uvedené adrese lze najít právnické služby zdarma v mnoha oborech. Poradna je spravována právníky, kteří se orientují na exekuční řízení, trestním, správním, rodinném a obchodním právu. V dokumentu je možné najít vzory dokumentů a postupy jednotlivých řízení. Asociace občanských poraden Asociace byla zřízena pro rozvoj poraden, poskytujících nezávislé, odborné a nestranné poradenství v 18 právních oblastech. Poradny jsou zřízeny ve všech 14 krajích České republiky. Poradny jsou zpravidla zapojeny na dluhové a spotřebitelské poradenství. Informace týkající se občanské poradny jsou dostupné na následující adrese: http://www.obcanskeporadny.cz/. Registr SOLUS Zájmové sdružení právnických osob, které bylo založeno s cílem odpovědného úvěrování a přispívá k prevenci předlužování klientů včetně zvyšování vymahatelnosti závazků. Solus sdružuje společnosti ekonomických sektorů, bankovních i nebankovních institucí, telekomunikační operátory a distributory energií. Registr slouží fyzickým a právnickým osobám k ověření, zda jejich údaje a nesplněné

Praktická část

48

závazky nejsou postoupeny. Na základě této databáze je možné ověřit informace o neplatném dokladu a data z insolvenčního rejstříku, vše na adrese https://www.solus.cz/cs. 5.1.2.3.

Dluhová past

Dluhová past často nazývána dluhovou spirálou, je v dnešní pospolitosti často používaným termínem. Jedná se o stav, kdy dlužník není schopen splácet své závazky a tuto finanční nesnáz řeší novými půjčkami. Většinou se jedná o cizí zdroje poskytnuté z nebankovní instituce s nevýhodnými podmínkami. Do dluhové spirály dlužníci postupují pozvolna až do okamžiku, kdy není cesty zpět. Jednoduše řečeno, platí dluh dluhem. Příčinou dluhové pasti je nepřesné zhodnocení splácení závazku s kombinací více typů úvěrů, kreditních karet a nákupy zboží a služeb na splátky. O dluhové pasti se často hovoří jako o přecenění finanční situace a nezodpovědného chování. Je potřeba mít na paměti, že i špatné finanční situace se dají řešit mnohem schůdněji, než čerpáním dalšího úvěru. Komunikace s věřitelem Součástí řešení finančních nesnází je komunikace s věřitelem. Nejedná se pouze o komunikaci s bankovními a nebankovními institucemi, ale také se soudními exekutory. Tito pověření pracovníci mají zkušenosti a jsou schopni nabídnout schůdné řešení, které bude vyhovovat oběma stranám. Důležité je také včasné zkontaktování, neboť u postoupených pohledávek je čas rozhodující. V případě, že dlužník nerozumí obsahu, neví si rady z dluhové spirály, je vhodné zkontaktovat příslušné instituty o pomoc. Poradny Kancelář finančního arbitra – organizační složka státu Jedná se o mimosoudní orgán, který řeší spory bezplatně na návrh zákazníka. Finanční arbitr je záložen zákonem č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi a to v rámci harmonizace práva České republiky s právem Evropské unie. Nachází se na adrese http://www.finarbitr.cz/cs/. Poradna při finanční tísni Jedná se o neziskovou a nestátní společnost, která poskytuje bezplatné poradenství spotřebitelům, kteří se nacházejí ve finančních nesnázích. Činnost poradenství je nezávislá a objektivní, vzhledem ke konkrétním situacím dlužníka. Poradnu je možné zkontaktovat prostřednictvím internetového dokumentu na adrese http://www.financnitisen.cz/. Osobní konzultace jsou možné pouze ve vybraných městech České republiky zveřejněné na zmíněných stránkách.

Praktická část

49

Občanské sdružení SPES Je to sdružení zaměřené na pomoc dlužníkům v obtížné majetkové situaci, do které se dostali vlivem svého předlužení. Sdružení, také pořádá projekty na pomoc finanční gramotnosti společnosti. SPES nabízí poradenství na internetové komunikační bázi http://www.pomocsdluhy.cz/, osobní setkání je možné pouze v Olomouci. Exekutorská komora České republiky Exekutorská komora ČR poskytuje bezplatnou právní pomoc účastníkům exekučního řízení. Cíl této poradny je nestrannost, nezávislost, přiměřenost a profesionalita. Exekutorská poradna je vedena online na adrese http://www.ekcr.cz/ s cílem pomoci dlužníkům i věřitelům a poskytnout poradenský servis. Zvýšit příjmy Pokud se dlužník nachází v dluhové spirále, je potřeba se ucházet o další zaměstnání, které může být jednorázové či trvalé. Jednorázovými příjmy, mohou být brigády, prodeje nepotřebných věcí a pronájmy nemovitostí. V případě získání přivýdělku, je potřeba dále splňovat podmínky pracovní činnosti hlavního poměru. Zvýšení příjmů je složitějším procesem než omezení výdajů. Omezit výdaje Úspory je významný nástroj, který napomáhá spotřebiteli zvládat požadavky v ekonomické realitě. Výše úspor v domácnostech jsou odlišné, odvíjí se od vzdělání, životní úrovně a počtu osob žijících v jedné domácnosti. Disciplínu, která mnohým z nás chybí, lze naučit. Na základě kvalitního rozpočtu lze naleznout výdaje, které by se daly snížit, popřípadě zcela vyloučit. Racionálnost lze naleznout v úspoře energií, špatně zvoleném paušálním tarifu telefonů, popřípadě televizních přijímačů. Domnívám se, že lidé plýtvají s potravinami, nakupují často bez rozmyslu a jídlo pak vyhazují. Neuvědomují si však, že takto vyhozené produkty stály dřinu na jejich pořízení. Doporučuji využívat sezónní trhy, které nabízejí čerstvé potraviny regionálního charakteru s nižšími cenami. Dále je potřeba nakupovat na základě stanoveného nákupního seznamu tak, aby se vše spotřebovalo. Omezit výdaje je možné také pomocí dopravních nákladů. Je potřeba si uvědomit, kolik nás stojí cesta do práce a z práce osobním automobilem ve srovnání s dopravním prostředkem daného města. Pokud lidé využívají osobní automobil jako prostředek transportu z práce do práce, je vhodné si provést analýzu cen pohonných hmot, opotřebení automobilu, sezónní opravy a pojištění s analýzou ceny jízdenky. Jedná se o razantní způsob, avšak účinný. Nedílnou součástí snížení výdajů je omezení peněžních prostředků vydané za rozmařilosti různých forem. Sociální pomoc – dávky V případě finanční nesnáze doporučuji provést analýzu sociální pomoci, na které mají dlužníci nárok. Může se jednat o příspěvky na bydlení, sociální dávky pro samoživitele, výživné a stipendia.

Praktická část

5.1.3

50

Důsledky zadluženosti

Cizí zdroje přispívají ke kvalitnímu životu jedince do doby, kdy dlužník není schopen dostát svým závazkům. Finanční problémy vedou k mnoha potížím, které ne každý jedinec je schopen vnitřně přijmout a postavit se mu čelem. Zadluženost ovlivňuje duševní i fyzický stav jedince. Mezi nejvýznamnější důsledky zadluženosti jsou sebevraždy, sociální izolace a bariéra při hledání zaměstnání. Ztráta zaměstnání Doba je nejistá a smlouvy jsou často uzavírány v lepších případech na dobu určitou, v těch horších nemají zaměstnanci podepsanou žádnou smlouvu. Jsou odkázáni na důvěru v zaměstnavatele na vyplacení mzdy a udržení pracovní místa. Každý zaměstnanec je nahraditelný, to je heslo dnešních zaměstnavatelů. Z častých příčin zadlužení jedince je právě ztráta zaměstnání. Z důvodu ztráty zaměstnání je jedinec vystavován jistému narušení finanční situace, která může mít za následek předlužení. Současná situace na trhu práce není příliš pozitivní a proto většina z nás, se nejvíce obává ztráty a splácení svých finančních závazků. Pokud jedinec dostane výpověď a má dluhy, je potřeba zajít za svými věřiteli a informovat je o situaci, ve které se nachází. Situaci je potřeba řešit ihned, bez zbytečných odkladů. Bankovní instituce jsou schopné poskytnout dlužníkovi odklad ve výši tříměsíční splátky, nebo možnost prodloužení splatnosti úvěru. Banky jsou, také ochotné přistoupit na změnu splátkového kalendáře. Proto komunikace s věřitele je nedílnou součástí schůdného řešení závazků. Bariéra nového zaměstnání Dlužník, proti kterému je vedené exekuční řízení má na trhu práce jistou bariéru, kterou není jednoduché překonat. Pro zaměstnavatele působí dlužník s exekucí nevěrohodně. Nové zaměstnání a administrativa s exekučním úřadem je pro zaměstnavatele finančně i časově náročné. Dle mého názoru se jedná o jistou formu diskriminace. Ztráta společenského statusu a vznik sociální izolace Z důvodu nepříznivé situace zapříčiněné finančními problémy může dojít k vyčlenění dlužníka ze společnosti. Zpravidla se jedná o vyloučení z důvodu ztráty zaměstnání a platební neschopnosti. Nejvíce jsou ohroženy lidé žijící v nepříznivých lokalitách s vysokou nezaměstnaností, matky samoživitelky, lidé ve výkonu trestu a mladí lidé, kteří v 18 letech opustí azylové domy, popřípadě dětské domovy. V Brně žije mnoho lidí vyloučených ze společnosti z důvodu absence pracovní morálky. Mnozí si ovšem neuvědomují, že tito lidé s dovršením plnoletosti byli a jsou odkázáni pouze na sebe. A kdo z nás, v období plnoletosti se dokáže postarat o finanční zdraví a vlastní budoucnost bez podpory rodiny. Sebevraždy Jak již bylo zmíněno, dluhy ovlivňují fyzický i duševní stav člověka. Z důvodu tlaku věřitelů bankovních i nebankovních institucí zažívá dlužník vnitřní peklo. V sou-

Praktická část

51

časné době existuje mnoho způsobů nápravy zadluženosti, ovšem nízká informovanost a silný tlak věřitelů může dovést dlužníky až tak k zoufalému činu. V případě zadluženosti doporučuji využít bezplatné právní poradny, které disponují kvalifikovaným personálem v oblasti zadluženosti. V případě duševních problémů, lze využít poradny pro dlužníky trpící úzkostmi. Smrt dluhy nevyřeší.

5.2 Modelový příklad_1 Paní Ilona V., se dopustila přestupku u dopravního podniku města Ostravy. Následkem tohoto přestupku je exekuce ve výši:  peněžitá částka: 1.012, úroky z prodlení: 175, náklady nalézacího řízení: 6.200, náklady oprávněného: 8.900, náklady exekuce a odměna soudního exekutora: 7.860,Celková částka tedy činí: 24.147,Exekučním titulem je rozsudek Okresního soudu v Ostravě (Příloha A). Paní Ilona netušila, že proti její osobě je vedeno exekuční řízení do okamžiku přijetí zásilky do vlastních rukou, v nichž byl obsažen návrh na nařízení exekuce (Příloha B), usnesení Okresního soudu v Ostravě (Příloha C) a výzva ke splnění povinnosti soudního exekutora (Příloha D). Ve výzvě ke splnění povinnosti je uvedena možnost úhrady do 30 dnů od obdržení výzvy, za předpokladu snížení nákladů exekuce, tedy odměna soudního exekutora by činila: 3.930,-. Paní Ilona je vdaná, nezaměstnaná, pobírající sociální dávky, má 2 děti, jedna z dívek studuje na vysoké škole a přivydělává si brigádně. Manžel pracuje a je jediným a pravidelným zdrojem příjmů v domácnosti. Povinná nevlastní nemovitost. Řešení exekučního řízení paní Ilony Soudní exekutor před zasláním doporučené zásilky, provedl součinnosti třetích osob a kompletní lustraci paní Ilony. Lustrace se zabývá vyhledáváním informací o dlužnících v administrativním registru ekonomických dlužníků – ARES, v KN, v insolvenčním a živnostenském rejstříku, dále u centrálního registru silničních vozidel a finančního úřadu. Převzetí doporučené zásilky. Po převzetí doporučené zásilky, soudní exekutor nesmí vydat exekuční příkaz. Paní Ilona má možnost úhrady exekuce snížené o náklady soudního exekutora, celková výše exekuce splatná do 30 dnů od převzetí doporučeného psaní činí: 20.217,-

Praktická část

52

Doporučení V tomto okamžiku doporučuji paní Iloně uhradit celkovou dlužnou částku poníženou o náklady soudního exekutora. Pokud paní Ilona nemá dostatek peněz na úhradu, doporučuji osobně navštívit, popřípadě telefonicky zkontaktovat exekutorský úřad a s příslušným pověřeným pracovníkem soudního exekutora domluvit splátkový kalendář. Je potřeba zaměstnanci uvést jakou minimální částku je možné pravidelně platit. Soudní exekutor nemá potřebu po tomto kroku dále vydávat exekuční příkazy a ve většině případů umožní splátku v minimální výši 500,- za měsíc s ohledem na výši pohledávky. Paní Ilona neuhradila dobrovolné plnění a nezkontaktovala exekutorský úřad. Na základě provedené lustrace a dostupných odpovědí součinnosti třetích osob, pověření zaměstnanci zjistili, že paní Ilona je nezaměstnaná, pobírá podporu v nezaměstnanosti ve výši 3.980,-. Paní Ilona nevlastní nemovitost. Zaměstnanci také zjistili informace o manželu, který pracuje a má vedený bankovní účet. Soudní exekutor vydal exekuční příkaz na bankovní účet manžela. Z důvodu jediného zdroje příjmů, soudní exekutor vydal exekuční příkaz na bankovní účet manžela povinné. Doporučení Paní Ilona pobírá podporu v nezaměstnanosti ve výši 3.980,-. Z této částky není možné provést srážky, protože paní Iloně musí zůstat tzv. nezabavitelné minimum. V roce 2014 základní nezabavitelné minimum jednotlivce činí 6.189,-. Jedná se o ⅔ z životního minima jednotlivce: 3.410,- a normativních nákladů na bydlení: 5.873,-. Tato částka se může dále navyšovat, zda dlužník má děti a manžela. Za každou osobu se nezabavitelné minimum navyšuje o 1.547,17,-. V případě paní Ilony, je nezabavitelné minimum v celkové výši 10.831,-. Protože byl vydán exekuční příkaz na účet manžela, na který pravidelně chodí měsíční plat. Manžel paní Ilony může vykonat neprodleně dvě možnosti. První z možností je, že banka je povinna vyplatit ze zablokovaného účtu dvojnásobek životního minima, pouze jedenkrát. Životní minimum jednotlivce činí 3.410,-, dvojnásobek tedy 6.820,-. Domnívám se, že možnost získání dvojnásobku životního minima finanční situaci rodiny paní Ilony nepomůže. Druhá možnost je neprodleně převést výplatu manžela na složenku, popřípadě na bankovní účet blízké osoby, kterou v tomto případě může být dcera. Tuto informaci musí neprodleně nahlásit u svého zaměstnavatele. Měsíční výplata manžela bude chodit pravidelně na bankovní účet dcery, který není zabavitelný soudním exekutorem.

Praktická část

53

Plat je přeposílán na účet dcery a paní Ilona požádala soudního exekutora o odklad exekuce. Paní Ilona je nezodpovědný dlužník, který se ke svému finančnímu problému nestaví čelem, hledá úniky splacení závazku. Dlužníkům dovoluje právní řád obranu, ve formě návrhu na odklad exekuce. Paní Ilona uvádí jako důvod odkladu, nezaměstnanost a k návrhu přikládá doklad ze správy Úřadu práce Ostrava. Soudní exekutor se vyjádřil k odkladu do 7 dnů: nevyhověl. Exekuční spis paní Ilony automaticky postoupil k exekučnímu soudu. Soud se musí vyjádřit žadatelce do 15 dnů ode dne obdržení. Exekuční soud se vyjádřil k odkladu do 15 dnů: nevyhověl. Exekuční soud i soudní exekutor neshledal návrh na odklad paní Ilony za pozitivní z důvodu toho, že výše dlužné částky není tak vysoká, ve spojení s pravidelným příjmem manžela, aby návrhu na odklad bylo vyhověno. Manžel měsíčně pobírá slušný plat, ze kterého by mohla být exekuce uhrazena. Paní Ilona si domluvila splátkový kalendář. Paní Ilona konečně pochopila, že dluh vedený u soudního exekutora nezmizí. Zkontaktovala exekutorský úřad a se zaměstnancem pověřeného soudním exekutorem si domluvila splátkový kalendář ve výši měsíční úhrady 500,-. Po 4 letech dochází k vymožení pohledávky.

5.3 Modelový příklad_2 Pan Vladislav Z., se ocitl ve finanční tísni. Výše exekuce:  Exekuce č.000EX/_/11 Exekutorský úřad Karlovy Vary, ve výši: 180.000, Exekuce č.000EX/_/14 Exekutorský úřad Cheb, ve výši: 832.000,Celková částka exekucí činí: 1.012.000,Pan Vladislav je ženatý, nezaměstnaný, nepobírající podporu v nezaměstnanosti, má 2 děti, dceru a syna. Dcera pracuje a syn je nezaměstnaný. Dlužník žije ve společné domácnosti s manželkou, která pracuje. A matkou manželky, která je v důchodu. Pan Vladislav a jeho rodina žije v rodinném domě, na které je uvaleno břemeno dožití babičky. Rodinný dům je zastaven soudním exekutorem z Karlových Varů, ale nemůže proběhnout dražba z důvodu břemene. Ve vlastnictví rodiny je zahrada za rodinným domem, která je také zastavena soudním exekutorem - Karlovy Vary. Pan Vladislav a jeho manželka nemají žádné další nemovitosti. Na zastavenou zahradu pan Vladislav má kupce, který by byl schopen okamžité úhrady.

Praktická část

54

Na závazek z roku 2011 u soudního exekutora v Karlových Varech jsou pravidelně hrazeny měsíční splátky manželkou a dcerou povinného. Řešení vedeného řízení pana Vladislava Soudní exekutoři před zasláním doporučené zásilky provedli součinnosti třetích osob a kompletní lustraci dlužníka. Převzetí doporučené zásilky. Pan Vladislav převzal doporučenou zásilku soudního exekutora z Chebu. Doporučení V případě pana Vladislava a jeho finanční situace, bych neprodleně zkontaktovala soudního exekutora v Chebu a domluvila si pravidelné měsíční splátky, které budou s ohledem na výši dluhu vysoké. Pan Vladislav zkontaktoval příslušný úřad, pravidelné měsíční splátky mu byly vyměřeny na 13.000,-. Soudní exekutor na základě součinnosti třetích osob a lustrace zjistil, že pan Vladislav je nezaměstnaný, a z důvodu letité evidence na úřadu práce nepobírá podporu v nezaměstnanosti. Soudní exekutor také zjistil, že pan Vladislav má závazek vůči zdravotní pojišťovně ve výši 95.000,-, dluh nepostoupil a zatím mu není znám. Dlužník neuhradil měsíční splátku a soudní exekutor následně vydal příkaz na bankovní účet manželky povinného. Manželka povinného pracuje a má vedený bankovní účet, na který ji pravidelně chodí mzda. Jelikož je účet manželky jediným postižitelným zdrojem příjmů v rodině, soudní exekutor vydal příkaz. Doporučení Podobně, jako v prvním modelovém příkladu, doporučuji manželce povinného zkontaktovat zaměstnavatele a požádat přeposílání mzdy na účet dcery. Manželka pana Vladislava musí neprodleně vykonat tento úkon, protože z účtu pravidelně hradí měsíční splátky exekucí svého manžela a díky nezodpovědnému chování pana Vladislava si manželka vzala půjčku v bankovní instituci na splacení dluhu první exekuce. Účet dcery není exekučně postižitelný. Následně doporučuji panu Vladislavovi získat informace o možnostech obrany u jednotlivých exekutorských úřadů. Sloučení Spojení řízení u jednoho exekutora je od 1. ledna 2013 automatické. Zákon dovoluje spojení exekucí u odlišných exekutorů. V případě pana Vladislava je možné exekuce sloučit na základě jeho návrhu. Exekuční – okresní soud pověří jednoho z těchto dvou exekutorů, který povede řízení proti dlužníkovi. Spojení exekucí je

Praktická část

55

šetrnější a hospodárnější přístup pro dlužníka. Pokud se pan Vladislav rozhodne návrh na sloučení exekucí nepodat, doporučuji následujících kroků vedoucí ke snížení jeho závazků. U soudního exekutora z Karlových Varů bych doporučila uhradit částku a ukončit vymožení pohledávky ve výši 180.000,-, aby soudní exekutor uvolnil zástavu na rodinném domě a zahradě. Po uvolnění zástavy budou nemovitosti automaticky zablokovány soudním exekutorem z Chebu. Rodina dlužníka uhradila exekuci vedenou v Karlových Varech, dcera si vzala bankovní půjčku na úhradu tohoto závazku. Doporučení V tomto okamžiku bych doporučila návrh prodeje zahrady z volné ruky. V době vedeného exekučního řízení nesmí povinný nakládat se svým majetkem, avšak dle určitých podmínek zákon dovoluje možnost zpeněžení majetku za účelem úhrady exekuce. Podmínky návrhu, jsou následující. Exekutor, oprávněný, povinný a účastníci řízení musí udělit souhlas se zpeněžením majetku. Dále zahrada nesmí být postižená další exekucí a prodej musí být uskutečněný za cenu zjištěnou na základě znaleckého posudku. Kupní cena bude splatná při podpisu smlouvy k rukám exekutora. Aby návrh byl soudním exekutorem schválen, je potřebné, aby návrh obsahoval všechny náležitosti, které vyžaduje. Proto doporučuji zkontaktovat bezplatného právníka exekutorské komory, se záměrem poskytnutí pomoci s vyřízením návrhu a zajištěním znaleckého posudku majetku. Povinný zkontaktoval právníka a podal návrh prodeje zahrady z volné ruky Žadateli návrhu bylo vyhověno, zahrada byla oceněna ve výši 370.000,-. Prodej byl uskutečněn. V tomto okamžiku pan Vladislav snížil vedenou exekuci v Chebu na 462.000,-. Doporučení Manželka po úhradě exekuce vedené v Karlových Varech disponuje částkou, kterou lze využívat k měsíční splátce exekuce vedené v Chebu. Soudní exekutor má také pocit, že se s exekucí něco děje, ale výše měsíční splátky s ohledem na výši dluhu je nedostačující. Jelikož zastavený rodinný dům, nelze prodat, z důvodu břemene dožití babičky, s ohledem na výši dluhu a nezodpovědného chování dlužníka vůči rodině, doporučuji podat návrh na oddlužení. Návrh na oddlužení je častou možností, jak se dluhů zbavit. Pan Vladislav je nezaměstnaný, jeho dluhy jsou spláceny manželkou a pracující dcerou, dluh v Chebu není splácen podle předem dohodnutého splátkového kalendáře. Částku, kterou zaměstnanci exekutorského úřadu vyměřili, je s ohledem na tíživou situaci rodiny, příliš vysoká. Shledávám proto, návrh na insolvenci jako jeden z možných řešení

Praktická část

56

situace. Na pomoc s oddlužením bych se opět obrátila na právníka provádějící oddlužení dlužníků. Insolvence Úpadek dlužníka znamená, pokud dlužník má více věřitelů, alespoň dva a není schopen závazky plnit. Výhody oddlužení jsou, že vedená exekuční řízení budou zastavena, v případě smrti babičky a uvolnění břemene nemůže proběhnout dražba rodinného domu. Podmínky oddlužení jsou takové, že dlužník musí zhodnotit stav příjmů, protože po dobu 5 let musí hradit pravidelnou částku stanoveným insolvenčním správcem. Po tuto dobu bude uhrazena minimálně 30 % celkového dluhu a maximálně 100 %. Podmínky také dovolují, aby se za dlužníka zavázala osoba blízká, která bude dohlížet na splácení a v případě nezaplacení měsíční splátky dlužníka, musí tuto skutečnost vykonat ona. Od zahájení insolvenčního řízení se závazky neúročí a splněním oddlužení zanikají všechny závazky, i ty, které nebyly 100 % splaceny. Dlužník zkontaktoval právníka zabývající se osobním bankrotem. Pan Vladislav se dozvěděl, že návrh na oddlužení nemůže být podán z důvodu majetkové povahy. Pan Vladislav před lety pracoval pro nejmenovanou firmu, která se zabývala koupí pozemků a jejich následném kácení stromů. Povinný v této společnosti působil jako ručitel. Před lety v Havlíčkově Brodě firma odkoupila pozemek. Radnice v Havlíčkově Brodě poskytla této firmě špatné výměry pozemků a byly tedy pokáceny chráněné stromy, které nebyly označeny. Naneštěstí pana Vladislava se při kácení stromů stala nešťastná náhoda. Na dlužníka jeden z těchto chráněných stromů spadl a pan Vladislav byl hospitalizován v nemocnici i v době, kdy probíhal soud o těchto vykácených stromech. Viníkem byl soudem určen pan Vladislav a nyní je proti němu vedená exekuce. Tato skutečnost je brána jako trestný čin spáchaný proti majetku České republiky. Exekuce v Chebu nebyla uhrazena a RD je stále v zástavě. Jakmile maminka manželky povinného skoná, proběhne dražba rodinného domu. S ohledem na stáří a stav domu, bude cena stanovena na základě znaleckého posudku. Peníze z dražby pokryjí celý dluh pana Vladislava a dlužník a jeho rodina dostane druhou šanci klidného žití.

Praktická část

57

5.4 Modelový příklad_3 Paní Simona J. se ocitla ve finanční tísni a vedená exekuce proti její osobě se hmatatelně dotýká syna Petra J. Paní Simona si vzala půjčku u nebankovní instituce a neuhradila ji. Následkem této půjčky je exekuce ve výši:  peněžitá částka: 45.697,84, úroky z prodlení: 7.232,70, smluvní pokuta: 1.354,32, náklady nalézacího řízení: 19.964,43, náklady oprávněného: 14.762, náklady exekuce a odměna soudního exekutora: 11.730,Celková částka tedy činí: 106.741,29,Exekuční titulem je rozsudek. Syn netušil, v jaké situaci se matka nachází do okamžiku přijetí zásilky do vlastních rukou, v němž byl obsažen návrh na nařízení exekuce, usnesení a výzva ke splnění povinnosti soudního exekutora. Ve výzvě ke splnění povinnosti je opět uvedena možnost úhrady do 30 dnů ode dne obdržení, za předpokladu snížení nákladů exekuce. Tedy odměna soudního exekutora by činila 5.865,- a celková výše dlužné částky s ponížením nákladů exekutora je 100.876,29,Paní Simona J. je nezaměstnaná, nepobírající podporu v nezaměstnanosti, pobírá vdovský důchod, má 3 děti. Nejstarší syn žije v místě trvalého pobytu matky. Povinná se v bytě již 2 roky nezdržuje, byť zde má trvalý pobyt. Žije s přítelem v jiném městě a vede nezřízený život. Řešení vedeného řízení z pohledu Petra J. Soudní exekutor před zasláním doporučené zásilky provedl součinnosti třetích osob a kompletní lustraci dlužníka. Převzetí doporučené zásilky. Paní Simona si převzala doporučenou zásilku. Doporučení Podobně, jako u modelové příkladu_1 doporučuji paní Simoně uhradit dlužnou částku do 30 dnů ode dne obdržení doporučené zásilky. Vymáhaná částka je vysoká, v případě, že paní Simona nemá naspořené peníze k jednorázové úhradě, doporučuji zkontaktovat soudního exekutora a domluvit si splátkový kalendář.

Praktická část

58

Paní Simona nezkontaktovala a neuhradila dobrovolné plnění. Soudní exekutor tak vydal příkaz na vdovský důchod. Paní Simona pobírá vdovský důchod po manželu, který měl autonehodu. Pracoval v cizině a tomu také odpovídal plat. Proto paní Simona pobírá poměrně vysokou částku vdovského důchodu ve výši 12.330,-. Základní nezabavitelné minimum jednotlivce činí 6.189,-. Tato částka se může dále navyšovat, zda dlužník má děti nebo manžela. Za každé dítě, nebo manžela se nezabavitelné minimu navyšuje o 1.547,17,-. V případě paní Simony je výše nezabavitelného minima 9.283,34,- (6.189,-+2 nezletilé děti). Splátka exekuce bude činit 3.046,66,- (12.330-9.283,34). Splátka při tak vysoké exekuci je poměrně nízká. Doporučuji paní Simoně najít si zaměstnání, popřípadě přivýdělek, kterým by si zlepšila svoji situaci, ve které se nachází. Soudnímu exekutorovi výše splátky nepostačila, vydal exekuční příkaz na soupis movitých věcí (mobiliární exekuce). Jelikož paní Simona se nezdržuje v místě trvalého bydliště, vykonavatel soudního exekutora provedl soupis věcí syna žijícího v bytě paní Simony. Vykonavatel za nepřítomnosti pana Petra J. provedl mobiliární exekuci věcí, které jsou v jeho výlučném vlastnictví. Doporučení pro syna V tomto případě doporučuji panu Petrovi J. provést návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu movitých věcí (Příloha E). Při soupisu věcí není možné, aby vykonavatel zkoumal, kdo je skutečným vlastníkem věcí. V soupisu jsou také zahrnuty věci, třetích osob. Do návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu movitých věcí jsou sepsány věci, které jsou ve vlastnictví syna a přílohou návrhu jsou kopie všech dokladů prokazující vlastnické právo. Průkaznými doklady jsou faktury, paragony a doklady vystavené na jméno, popřípadě právní řád dovoluje svědectví třetí osoby při nákupu věcí. V případě, že pan Petr J. nemá doklady od všech věcí zahrnutých v soupisu, je možné v době vedeného řízení uzavřít s osobou blízkou, ne však z rodiny kupní smlouvu na věc, o kterou pan Petr J. nechce v žádném případě přijít. Na základě zkušenosti pana Petra J. s mobiliární exekucí, je potřebné, aby se s matkou dohodnul o změně trvalého bydliště. Trvalé bydliště si lze zapsat na městském nebo obecném úřadu. Zneužití úřední trvalé adresy umožňuje obranu třetích osob proti nezodpovědnému chování blízkých. Soud návrhu Petra J. vyhověl a došlo k vyškrtnutí věcí ze soupisu. Po zkušenostech pana Petra J. došlo k dohodě mezi matkou a synem. Syn uhradí dlužnou částku soudnímu exekutorovi a matka si změní trvalé bydliště. Syn uhradil dlužnou částku a exekuce byla vymožena.

Závěr

59

6 Závěr Problematika zabývající se zadlužením nabývá v současné době na své důležitosti a naléhavosti. Čerpání cizích zdrojů s sebou nese řadu nástrah, kterých je potřeba se vyvarovat. Domácnosti čerpají cizí zdroje mnohdy bez rozmyslu a důsledkem tohoto činu je pak vznik exekučního řízení. Exekuce ovlivňují vlastnická práva nejen dlužníků, ale také osob, kteří mají něco společného s povinným subjektem. Jsem přesvědčená, že řada čerpání peněžních prostředků je úkonem nezodpovědným, který souvisí s úrovní finanční gramotností občanů. Klíčovým úspěchem finanční stability je vzdělání, podpora v rodině a angažovanost zákonodárců. Finanční gramotnost by měla vést k přijmutí odpovědnosti za své rozhodnutí zamezující nepříjemných důsledků. Finanční osvětu by mělo být možné získat z povinného učebního programu základních a středních škol, programů a podpor, které jsou poskytovány státními i soukromými sektory. Finanční gramotnost nezahrnuje pouze informace o výši majetku, ale také o jejich zodpovědné správě a rozhodnutí, které ovlivní budoucí stabilitu domácností. Důležitou roli zadluženosti je také ochrana spotřebitele, která by mohla být regulována ze strany státu. Zákonodárci mají kompetence, které by vedly k ovlivnění řad čerpání peněz. Domnívám se, že stát neposkytuje dostatečný dohled a kontrolu nad sektorem, který poskytuje levné peněžní prostředky. Nedostatečná kontrola se současně silným tlakem marketingových kampaní vede dlužníky k vlastnímu úpadku. Ve chvíli, kdy není dlužník schopen dostát svým závazkům, dochází k situacím, které nelze předvídat. Tyto nepředvídatelné situace mohou vést k zoufalým činům. Před čerpáním finančních prostředků je potřeba zvážit, zda se získanými zdroji bude zodpovědně naloženo. Zda se nejedná pouze o klam reklamy nebádající levných peněz k nákupu zbytečností. Je potřeba rozlišit potřeby, které jsou nutné a potřeby bez kterých se v běžném životě obejdeme. V případě rozhodnutí, které povede k oslovení instituce poskytující prostředky, je potřeba opět zvážit, která instituce bude ta nejvhodnější. Na trhu je řada institucí, které šíří tlak na veřejnost. Doporučuji využít služeb bankovního sektoru. Služby a čerpání je procesem dlouhodobým, avšak mnohem zodpovědnějším. Bankovní instituce si ověřují, zda žadatel na půjčku, případně úvěr dosáhne a zda je schopen dluh bezpečně vrátit. Ovšem nebankovní sektor nabízí peníze s administrativou kratší než výběr peněz z bankomatu. U tohoto čerpání peněz převažují nevýhody. Domnívám se, že tento způsob získání peněz využívá zpravidla společnost, která má minimální finanční gramotnost nebo, která se nachází ve finančních nesnázích, ze kterých si neví rady. Ohroženou skupinou jsou dlouhodobě nezaměstnaní, lidé, kteří nemají podporu v rodině, popřípadě dětství prožili v dětských domovech, jednoduše nemají zázemí, dále matky samoživitelky, které chtějí dopřát svým dětem nemožné a další. Této skupině je potřeba poskytnout individuální poradenství v centrech pro podporu a získání zpětné finanční stability. V průběhu oslovení bankovní popřípadě nebankovní instituce doporučuji výše zmíněné a to využít služeb finančních poradců, kteří porovnají konkurenceschopnost bank, optimální podmínky a náležitosti

Závěr

60

smluv, které ovlivní další vývoj splácení a stabilitu domácnosti. Na našem trhu jsou k dispozici i bezplatné poradny, které poskytují nestranný právní a poradenský servis. Poradenský servis funguje na osobním přístupu k jednotlivému subjektu. Dluhová spirála, která je skutečná hrozba společnosti je stav, kdy dlužník není schopen dostát svým závazkům a finanční problémy řeší čerpáním nových půjček. Důvod vzniku dluhové spirály je dle mého názoru nepřesné zhodnocení splácení závazků s kombinací vícero způsobů čerpání zdrojů. V této situaci je potřeba ihned jednat. Čas je v tomto okamžiku důležitý aspekt ovlivňující budoucí situaci dlužníka. Tato kritická situace vyžaduje okamžitou komunikaci s věřitelem. Pokud je věřitel bankovní sektor, většinou jsou schopni dlužníkovi snížit splátky, popřípadě změnit podmínky, které povedou ve prospěch dlužníka. A jelikož jsem pracovala na exekutorském úřadě u soukromého exekutora, lze v tomto případě sjednat splátkový kalendář s minimální výší splátky. Nejdůležitější je, aby se dlužník postavil čelem svému finančnímu problému a tuto nesnáz začal řešit. Řešení lze nalézt u snížení výdajů, zvýšení příjmů popřípadě náš právní řád umožňuje dlužníkům zažádat o osobní bankrot. Osobní bankrot, insolvence také úpadek nese řadu výhod i nevýhod. Domnívám se, že lidé, kteří nezodpovědně čerpají cizí zdroje, si neuvědomují rizika, které s sebou nese. Řada těchto dlužníků si myslí, že pokud neuhradí splátky, automaticky využijí osobní bankrot a dluhy budou smazány. Jedná se o omyl, který si nechtějí připustit. Z výše uvedených informací vyplývá, že úroveň finanční gramotnosti je zcela zásadní. Gramotnost ovlivňuje finanční stabilitu domácnosti a celkové společnosti. Nesprávné rozhodnutí v oblasti financí může ovlivnit budoucnost nejen dlužníků, ale také subjektů okolo něj. Stanovené cíle bakalářské práce byly dostatečně naplněny. Práci shledávám jako přínosnou, nejen z pohledu poskytnutí informací o průběhu exekučního řízení, ale i samotné zadluženosti před a po čerpání cizích zdrojů. Přínosem této práce bylo i názorné předvedení tří modelových případů exekučního řízení. Jednotlivé případy byly konstruovány odlišně. Cílem prvního případu exekuce je seznámit čtenáře neuhrazení dlužné částky, která byla následně uhrazena pomocí splátkového kalendáře. Výše splátkového kalendáře byla s ohledem na výši dluhu nízká. Případný dlužník díky tomuto příkladu získá informaci o možné minimální výši splácení. Druhý modelový příklad byl komplikovanější, jelikož proti dlužníku byly vedené dvě řízení a také výše exekuce byla vysoká. V tomto případu bylo názorně předvedeno možné doporučení řešení situace dlužníka, pomocí prodeje z volné ruky a insolvence. Třetí modelový příklad má upozornit čtenáře, jakým způsobem vedené exekuční řízení ovlivňuje blízké osoby dlužníka.

Literatura

61

7 Literatura Knižní publikace [1]BREBURDA, Jan. Exekuce srážkami ze mzdy 2013. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2013. 375 s. ISBN 978-80-7263-758-4. [2]FILIP, Miloš. Osobní a rodinné bohatství: jak se dobře zajistit. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2006, xi, 273 s. Beckova edice ABC. ISBN 80-717-9466-X. [3]GROSSOVÁ, Marie. Exekuce v současné právní praxi. 1.vyd. Praha: Linde, 1996, 389 s. ISBN 80-720-1046-8. [4]GROSSOVÁ, Marie. Exekuce na peněžité plnění v současné právní praxi: podle stavu k 1. 1. 2007. 5. aktual. a dopl. vyd. Praha: Linde, 2007, 603 s. ISBN 978-807201-621-1. [5]JANATA, Lukáš. Kladivo na exekutora. 1. vyd. Praha: Nuridius, 2014, 99 s. ISBN 978-80-87822-14-2. [6]JANDA, Josef. Jak žít šťastně na dluh. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 176 s. Finance pro každého (Grada). ISBN 978-80-247-4833-7. [7]JEŽEK, Martin. Jak vyzrát na exekuce. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013, 104 s. ISBN 978-80-265-0070-4. [8]KRÁLOVÁ, Lenka. Krotitelé dluhů: průvodce vaším rodinným rozpočtem. Vyd. 1. Praha: Plot, 2009, 167 s. ISBN 978-80-7428-017-7. [9]RAŠOVSKÁ, Ilona. Jak být úspěšný v exekuci aneb základní abeceda exekutora: (praktická příručka pro exekutory). Vyd. 1. Praha: Orac, 2002, 366 s. Knihovnička Orac. ISBN 80-861-9951-7. [10]SCHELLEOVÁ, Ilona. Exekuční řízení. Vyd. 1. Praha: Eurounion, 1998, 321 s. ISBN 80-85858-66-5. [11]SCHELLEOVÁ, Ilona. Jak vymáhat dluhy právní cestou. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, viii, 100 s. ISBN 80-722-6607-1. [12]SCHELLEOVÁ, Ilona. Exekuční řízení. Vyd. 1. Praha: Eurolex Bohemia, 2005, 272 s. ISBN 80-868-6146-5. [13]SCHELLEOVÁ Ilona. Exekuce. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2008, 216 s. Právo (Key Publishing). ISBN 978-808-7255-124. [14]SOBOTKOVÁ, Veronika. Daňová exekuce podle nového daňového řádu. Daně a právo v praxi. 2010. sv. XV, č. 11, s. 33—38. ISSN 1211-7293. [15]ŠTOGR, Josef. Proč nevíme, co jsou peníze: (je nad čím přemýšlet). 1. vyd. Praha: Generation Europe, 2013, 227 s. ISBN 978-80-905308-6-7.

Literatura

62

[16]ŠUBRT, Bořivoj. Exekuční a ostatní srážky ze mzdy a z jiných příjmů: pro roky 2013 a 2014. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, 154 s. ISBN 978-807-4783-784. [17]TEPLÝ, Petr. Navigátor bezpečného úvěru. 1. vyd. V Praze: Karolinum, 2013, 198 s. ISBN 978-802-4622-873. [18]TRIPES, Antonín. Exekuce v soudní praxi. 2 vyd. Praha: C.H. Beck, 2001, xiv, 660 s., Beckovy příručky pro právní praxi. ISBN 80-717-9483-X. [19]TYL, Tomáš. 10 způsobů, jak se (ne)nechat připravit o peníze. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 222 s. Osobní a rodinné finance. ISBN 978-80-247-4467-4. [20]VRBKOVÁ, Lucie. Už nikdy dlužníkem: pro všechny, kteří si půjčili, půjčují a hodlají si půjčit peníze. 3. vyd. Praha: COFET, 2009, 97 s. ISBN 978-80904396-0-3.

Internetové zdroje [1]CENTRÁLNÍ EVIDENCE EXEKUCÍ. O projektu [online]. ©2007-2015 [cit. 201410-17] Dostupné z: https://live.ceecr.cz/main.php [2]ČESKÁ TELEVIZE. Jak mám pracovat s finančním přebytkem? [online]. ©19962015 [cit. 2014-11-20] Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10319299084-suma-sumarum/5939financni-gramotnost/ [3]ČLOVĚK V PRÁVU. Spojování (slučování) exekucí [online]. ©2013 [cit. 2014-1115] Dostupné z: http://www.clovekvpravu.cz/obcanske-soudni-rizeniaktualizovano-k-11-2012-90/vykon-rozhodnuti-a-exekuce-124/exekuceprubeh-511/spojovani-%28slucovani%29-exekuci-557 [4]EXEKUTORSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY. Co je to nalézací řízení? [online]. ©2009-2015 [cit. 2014-11-05] Dostupné z: http://www.ekcr.cz/1/exekutoriradi/799-9-co-je-to-nalezaci-rizeni?w= [5]EXEKUTORSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY. Dohled-právní úprava [online]. ©2009-2015 [cit. 2014-10-17] Dostupné z: http://ekcr.cz/1/nejcastejsidotazy/694-dohled-pravni-uprava?w= [6]EXEKUTORSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY. Exekuci nařizuje soud na návrh věřitele [online]. ©2009-2015 [cit. 2014-11-01] Dostupné z: http://www.ekcr.cz/1/exekutori-radi/807-12-exekuci-narizuje-soud-nanavrh-veritele?w= [7]EXEKUTORSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY. Falešní exekutoři [online]. ©20092015 [cit. 2014-10-17] Dostupné z: http://ekcr.cz/1/nejcastejsidotazy/272falesni-exekutori?w=

Literatura

63

[8]EXEKUTORSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY. Jednotlivé fáze exekučního řízení [online]. ©2009-2015 [cit. 2014-11-01] Dostupné z: http://www.ekcr.cz/1/exekutori-radi/808-13-jednotlive-faze-exekucnihorizeni?w= [9]EXEKUTORSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY. Návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu a vylučovací žaloba [online]. ©2009-2015 [cit. 2014-11-15] Dostupné z: http://www.ekcr.cz/1/exekutori-radi/870-36-navrh-na-vyskrtnuti-veci-zesoupisu-a-vylucovaci-zaloba?w= [10]EXEKUTORSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY. Polsko hlásí 5 milionů exekucí (04. 07. 2013) [online]. ©2009-2015 [cit. 2014-11-20] Dostupné z: http://www.ekcr.cz/1/aktuality-pro-verejnost/1222-polsko-hlasi-5-milionuexekuci-04-07-2013?w= [11]EXEKUTORSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY. Přikázání pohledávky [online]. ©2009-2015 [cit. 2014-11-17] Dostupné z: http://www.ekcr.cz/1/exekutoriradi/825-20-prikazani-pohledavky?w= [12]EXEKUTORSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY. Rozdíl mezi exekucí a soudním výkonem rozhodnutí [online]. ©2009-2015 [cit. 2014-10-09] Dostupné z: http://www.ekcr.cz/1/exekutori-radi/838-28-rozdil-mezi-exekuci-asoudnim-vykonem-rozhodnuti?w= [13]EXEKUTORSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY. Seznam soudních exekutorů [online]. ©2009-2015 [cit. 2014-10-17] Dostupné z: http://www.ekcr.cz/seznam-exekutoru [14]EXEKUTORSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY. Soupis movitého majetku [online]. ©2009-2015 [cit. 2014-11-18] Dostupné z: http://www.ekcr.cz/1/exekutori-radi/867-32-soupis-moviteho-majetku?w= [15]EXEKUTORSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY. V Německu exekutory nemají, tamní soudy ročně zahájí více než 6 miliónů výkonu rozhodnutí (18. 11. 2013) [online]. ©2009-2015 [cit. 2014-11-20] Dostupné z: http://ekcr.cz/1/aktuality-pro-media/1403-v-nemecku-exekutory-nemajitamni-soudy-rocne-zahaji-vice-nez-6-milionu-vykonu-rozhodnuti-18-112013?w= [16]HOSPODÁŘSKÉ NOVINY. K vymáhání pohledávek výkonem rozhodnutí, exekucí nebo v insolvenčním řízení [online]. ©1996-2015 [cit. 2014-10-09] Dostupné z: http://ihned.cz/109-36435440-on-exekuce-000000_d-a0 [17]INSOLVENCE-INSOLVENCE. Podmínky oddlužení (insolvence, osobního bankrotu) [online]. ©2009-2012 [cit. 2014-11-15] Dostupné z: http://www.insolvence-insolvence.cz/podminky-insolvence.html [18]IVANKO, I. Exekutorský úřad Praha 10. Dražební řád pro dražbu movitých věcí [online]. ©2007-2015 [cit. 2014-11-19] Dostupné z: http://www.exekutorskyurad.eu/drazbymovitosti/66-drazebni-rad

Literatura

64

[19]MĚŠEC. Jak se nenechat oklamat falešným exekutorem exekutorem? [online]. ©1998-2015 [cit. 2014-10-17] Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/jakse-nenechat-oklamat-falesnym-exekutorem/ [20]NEKUDOVÁ, P. Aktuální téma dluhy, dluhy…dluhy. Asociace občanských poraden [online]. 2014 [cit. 2014-11-20] Dostupné z: http://www.obcanskeporadny.cz/tiskove-zpravy/aktualni-tema-dluhydluhydluhy/ [21]REMEDIUM PRAHA. Usnesení o nařízení exekuce [online]. ©2012 [cit. 2014-1101] Dostupné z: http://www.dluhovylabyrint.cz/potrebujiinformace/dluznik/mam-dluhy/usneseni-o-narizeni-exekuce/ [22]RUDÝ, M. Exekutorský úřad Praha 8. Pro dlužníky [online]. ©2008 [cit. 201411-01] Dostupné z: http://www.eupraha8.cz/pro-dluzniky.html [23]SOCIÁLNÍ DÁVKY 2014. Na co máte nárok při exekuci – nezabavitelná částka 2014 [online]. ©2015 [cit. 2014-11-17] Dostupné z: http://socialni-davky2014.eu/na-co-mate-narok-pri-exekuci-nezabavitelna-castka-2014/ [24]SOCIÁLNÍ DÁVKY 2014. Příspěvek na bydlení 2014 [online]. ©2015 [cit. 201411-17] Dostupné z: http://socialni-davky-2014.eu/prispevek-na-bydleni2014/ [25]SOVOVÁ, E. Jak v Česku probíhá exekuční řízení. Peníze [online]. 2009 [cit. 2014-11-01] Dostupné z: http://www.penize.cz/exekuce/60814-jak-v-ceskuprobiha-exekucni-rizeni [26]VOBOŘIL, J. Obrana proti exekucím aneb Jaké jsou možnosti, když se u dveří objeví exekutor. Iure [online]. ©2011-2015 [cit. 2014-11-05] Dostupné z: http://www.iure.org/14/89/obrana-proti-exekucim-aneb-jake-jsoumoznosti-kdyz-se-u-dveri-objevi-exekutor [27]ZWIEFELHOFER, M. Exekutorský úřad Praha 3. Pro exekuční řízení zahájené od 1. 1. 2013 [online]. ©2010-2014 [cit. 2014-11-01] Dostupné z: http://www.eupha3.cz/uca-riz/219.html

Právní předpisy [1]Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. [2]Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti. [3]Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. [4]Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škody způsobené při výkonu veřejné moci rozhodnutím, nebo nesprávným postupem. [5]Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení. [6]Zákon o souběhu exekucí č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí. [7]Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.

Literatura

65

[8]Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. [9]Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách. [10]Nařízení vlády č. 595/2006, Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení. [11]Nařízení vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima. [12]Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 329/2009 Sb., o centrální evidenci exekucí. [13]Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem.

Přílohy

66

Přílohy

Exekuční titul

A Exekuční titul

67

Exekuční titul

68

Návrh na nařízení exekuce

B Návrh na nařízení exekuce

69

Usnesení

C Usnesení

70

Výzva ke splnění povinnosti

D Výzva ke splnění povinnosti

71

Výzva ke splnění povinnosti

72

Návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu

E Návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu

73