S Martinem Prokopem přibližně-zhrub-víceméně o všem…. Autor: Zdeněk Jůrka , 4. 5. 2010 18:10
eW
R
C
.c z
Čas letí někdy neuvěřitelně rychle. Ještě včera jsme srkali svařák, dnes se blíží máj, všichni frajeři za sebou vláčejí nějakou kočičku parkem, slibují jí hory doly, ona dělá, že tomu věří, jen já mám rande s Martinem Prokopem, abych ho vyzpovídal, pohovořil a zkusil vypáčit nějaký ten názor. Asi opravdu stárnu… Naposledy se Martin ještě naparoval, jsa čerstvě vyhlášen juniorským mistrem světa, dnes je nová sezóna v plném proudu, z titulu zápis v historických tabulkách a v bojích na světových tratích asi nikdo neříká „až po Vás, pane Mistře“.
Letos je Tě, Martine, poměrně často možné potkat na závodech českého mistrovství, což souvisí s tím, že se staráte i o Fiestu S2000 posádky Tarabus-Trunkát. Jaké jsou zatím Tvoje dojmy? Mám pocit, že se zatím jede docela palice! To teda! Sice 4 auta, ale oproti předchozím letům, kdy jsem jen tu a tam něco viděl, jedou kluci opravdu hodně! Roman Kresta jede neuvěřitelně a myslím, že je možná na hranici možností svého auta, Valda jede překvapivě čistě a nesmírně rychle, Míra se sžívá s novým autem, hledá si svůj styl a postupně kilometr od kilometru zrychluje. Ale čistě subjektivně – to, co jsem párkrát viděl předvádět Václava s myšákem, bylo neuvěřitelné! Na tom se určitě shodneme! Všichni mají rádi věštění z křišťálové koule. Takže, jak to v českém mistrovství podle Tebe nakonec všechno dopadne? Nějaký nezaujatý tip ode mě snad ani čekat nemůžeš - pochopitelně doufám, že to dopadne co nejlépe pro náš tým a Míru Tarabuse s Danem Trunkátem. Pro vývoj mistrovství by ale bylo nejlepší, kdyby se to bodově začalo co nejvíce zamotávat a to drama, které bylo na obou soutěžích, se
přeneslo i do celkových výsledků. Takže náledující scénář: do posledního závodu všichni bodově nastejno, před poslední vložkou první čtyři v sekundě, na jejím startu pošeptáš Mírovi nějakou tajnou radu, on všechny obloží o deset vteřin a stává se mistrem!? Dočista tak! Ještě bych doplnil, že se o tomto manažerském zázraku dozvídá Malcolm Wilson, okamžitě pro mě posílá speciál… …který nespadne!
.c z
…a jako výraz uznání mi nabízí svou funkci šéfa týmu, předává mi klíče a techničák od týmové helikoptéry a sám se chystá k odchodu na zasloužený odpočinek. S díky odmítám a beru zavděk pozicí prostého továrního jezdce. Třese mi rukou a s vlhkýma očima říká „Vítej, chlapče!“ A happy end je tu! Nad anglickým venkovem zapadá slunce, běží titulky a v pozadí se Latvala s báglem přes rameno šourá na stopa…
eW
R
C
Marná sláva, na vymýšlení kravin jsme kabrňáci!
To rozhodně! Když se ale vrátíme zpátky na zem, co je vlastně ve Vašem týmu, kromě vlastního závodního nářadí, nového? Nějací noví sponzoři, partneři, mecenáši? Vzhledem k programu tým poněkud zeštíhlil, vše se koncentruje na Fiestu, kromě jedné C2S1600 jsme všechny ostatní závodní vozy prodali. S výjimkou změn technických partnerů je vše při starém. Například jsme změnili technického partnera na oleje a maziva. Do anglické mašiny holt lijeme anglické oleje. Je to složité rozhodnutí, změnit po letech ověřenou značku? To bylo nějaké doporučení Fordu nebo jen Váš příkladný smysl pro detail?
Ne, rozhodnutí je naše, ale lehké rozhodně nebylo! Naším technickým partnerem jsou nyní oleje Millers. Nejprve jsme si provedli poměrně zevrubné testy a teprve na základě jejich výsledků přešli k použití v závodním autě. Zatím se zdá, že naši technici vedle nešlápli. Zítra odlétáš na Nový Zéland. Závodění hlavou dolů Ti v posledních letech vždycky šlo. S čím tam jedeš? Takticky sbírat body nebo závodit ?
eW
R
C
.c z
Já myslím, že jsme si i ty dřívější výsledky, jak na Zélandu tak v Austrálii, museli pokaždé dost vyzávodit. Vždycky to byly velké závody, my museli jet rychle a přenést se přes myšlenky na náklady, které jsou při těchto startech enormní. Takže jedu závodit !
A když budeš před posledním dnem ztrácet na prvního 20 vteřin? Jak moc je to jiné, než když člověk závodí „za chalupou“? Jak těžké je to rozhodování? Dost! Ale buď budu cítit, že na to mám a jdu do toho nebo ne a pak si rád hrabivě a takticky přihrnu bodíky. Přiznám, že třeba v Mexiku mě v závěru ta odpovědnost malinko přemohla – auto muselo být v pořádku, v podstatě hned odjíždělo na Zéland a nějaká rána by život týmu obrovsky zkomplikovala. To jsou věci, které při sledování časů na počítači člověk nevnímá, ale je to tak. Pochopitelně jedeš na druhou stranu zeměkoule a ta veliká vzdálenost případnou chybu zvětšuje jako lupa. O zbytečně vyhozených penězích spojených s dopravou týmu ani nemluvě. Ona je to pak v tom letadle asi hodně dlouhá cesta zpátky, když s tím někde zbytečně praštíš? No, myslím, že když se na to zeptáme Romana Kresty, tak cesta ze Zélandu nebude na jeho hitparádě šťastných dnů zrovna moc vysoko. Pro mě je sezóna ještě na začátku a do závodů, kde se bude lámat chleba a kde pojedeme skoro všichni, kdo máme vysoké ambice, chci jít s nějakými body. Což vůbec neznamená, že se tam letím nějak flákat. A budeš ještě vědět, jak se do toho auta leze? Vždyť v tom letos sedíš oproti jiným rokům hrozně málo?
To máš pravdu. A lhal bych, kdybych tvrdil, že z toho nejsem malinko nesvůj. Vždyť já včera při balení ani nemohl najít svoje závodnický boty! Navíc je pro mě Fiona pořád autem, které vlastně neznám, u kterého teprve hledám limit a ten nejúčelnější styl. Citroen jsem už skoro nevnímal jako závoďáka, tak často jsem v něm seděl. Teď jsem odjel Švédsko, malý test v Mexiku, závod a šmytec. Ale na druhou stranu se třeba teď na závod ohromně těším. Sice vůbec nedokážu odhadnout, jak mi to půjde, jestli mi to vůbec půjde, ale i tuhle nejistotu a trému, kterou už jsem loni necítil, si teď užívám! Takže Tě ani tak nepřekvapují tratě nebo soupeři, jako spíš Ty sám sebe?
.c z
Já vím, že to vypadá srandovně, ale je to fakt. S tím novým autem najednou kolikrát překvapíš sám sebe, jak se dá něco jet rychle. Po letech, kdy jsem to věděl a už jen piloval detaily, najednou zkoumáš něco nového a umíš se občas zlepšit skokově. To je senzační! Bohužel teď je pro nás ta fáze sezóny, kdy je auto měsíce zavřené v kontejneru a Marťa sedí doma na zadku! Ty a doma na zadku. Ausgerechnet Ty ! Ty zrovna nejsi ten, pro koho by cestování bylo jen nutné zlo, kdo by nejradši plel záhony, kutil a zíral po večerech doma na bednu. Schválně, jak Ti ve firmě říkají ? Prst.
C
Ne ne, já myslím tu novější přezdívku, která vychází z Tvé ochoty vyrazit na výlet kdykoli kamkoli.
eW
R
Mr. Holiday? No jo, ale to je přece součást tréninkového drilu - alespoň pak daleko líp snáším cestování, nejsem z něj tolik unavený a snáz se aklimatizuju v jiných časových pásmech! To víš, je to řehole! Ale vážně – asi mě ten život ve sbalené tašce pořád neomrzel a k tomu rád poznávám jiné země, rád se podívám třeba na nějaký špičkový sport. Docela mě bylo líto, že mi nevyšla cesta na zimní olympiádu, to musela být paráda. Ale vynahradil jsem si to tenisovým turnajem v Miami, kde to navíc Čechům ohromně šlo a byl to senzační zážitek!
Jak závodně, tak soukromě máš tu zeměkouli už docela obstojně provandrovanou. Ze světadílů mi schází Antarktida. A každé jaro, když začne moje alergická sezóna, mi to připadá jako extrémně lákavá destinace. Třeba to někdy zrealizuju. A mužeš si to zdůvodnit jako připravu na Švédsko! Bodejť! Andersona trefí, až bude klepat kosu a já se budu v těch -25 stupních před vložkou rozcvičovat jen ve spoďárech a rochnit se ve sněhu! Ušetříme za péřovky, teplé kombinézy, ty topítka do bot a zimní čepice! Stejně mi říkáš, že v kulichu vypadám jako mentál….
.c z
Příprava špičkového jezdce rally to ale není jen létání po světě a otužování na Antarktidě. Co fyzická příprava? Jak vypadá ta Tvoje letošní? Trošku jsem ji změnil oproti loňské, kdy jsem poměrně dost boxoval a z pohledu silového rozvoje mi to i hodně dalo. Letos je to ve spolupráci s fyzioterapeutem znovu více zaměřeno na vytrvalost a specifické svalové partie, které při závodě nejvíc dostávají zabrat. Takže hodně běhám, plavu, cvičím podle připraveného plánu a před Švédském jsem absolvoval týdenní galeje na soustředění na běžkách. Kondiční soustředění, které mám každý půlrok vždycky vybuduje určitý základ, který se pak v průběhu roku snažím rozvinout nebo alespoň neztratit. Teď ale bohužel kvůli alergii moc sportu nezvládám. A to mám za úkol něco shodit…
C
Ty? Kolik? Ještě 2 kila.
R
Tak to by bylo kvůli motivaci nejlepší připojit se k nějaké sázce, to prý dobře funguje! Jestli narážíš na tu, do které jsme navezli Jirku Volfa a Michala Ernsta, tak do toho fakt nejdu!
eW
Něco jsem zaslechnul.
Chtějí zhubnout, tak jsme využili jejich chvilkového zaváhání a vyhecovali sázku, ve které ten, kdo za dané období zhubne míň a prohraje, bude muset 2 týdny, kdykoli bude řídit, vézt na sedadle spolujezdce plně nafouknutou populární, věčně udivenou, tříotvorovou pannu, která je v nabídce každého sexshopu. Ta představa rodinky namačkané při nedělním výletě na zadní sedačce je k nezaplacení…. Ale do toho bych já jít nemohl, určitě by byly nějaké závody a Jenda Tománek by to nesl těžce.
.c z C
R
Tohle téma mě taky zajímá. Spolujezdci, kopiloti, navigátoři, mitfárové. Co vlastně jezdec jako Ty od spolujezdce očekává? Je ve Vašem pojetí čas na nějakou komunikaci, vyjma té ryze profesionální? Jak moc jiné je to ve světě, kdy spolu strávíte opravdu hrozně moc času?
eW
Toho času je opravdu hodně. Nejen cestování, ale takové seznamovačky jsou opravdu dlouhé a někdy ubíjející. Nebo přejezdy při závodě. Dvouhodinové nejsou vůbec výjimkou. A to pak je nutná schopnost podat nejlepší výkon tady a teď a stejně tak se hned po něm přepnout do nějakého úsporně-přejezdového režimu. Nemůžeš se v tom závodě pořád rýpat, jestli mi rozumíš. Oba musíme být schopni se zapnout a stejně tak vypnout. Musíme umět občas vedle sebe fungovat každý ve svém vlastním světě a dopřát jeden druhému jeho vlastní způsob koncentrace. V čem je Jenda tak dobrý? A nebojíš se, že teď zpychne, když se stal nejlepším sportovcem Otrokovic, kdy v nervy drásajícím hlasování porazil cvičenku aerobiku a veslaře? To víš, že se teď v Otrokovicích určitě naparuje, ale snad za Kroměříží zase splaskne… S Jendou už máme takový ten vztah, ve kterém se dá i mlčet, aniž by to znamenalo nějaké napětí. Jenda je flegmatik, který se nenervuje něčím, co stejně nejde vyřešit, umí oddělit podstatné od nepodstatného a nevnáší do auta a závodu zbytečné emoce. Já mám co dělat s těmi svými a i když to možná nezní hezky, nechci řešit nějaké další. Ohromně rozumí autu a spoustu věcí, které já umím rozbít, on zvládne zase spravit. Má nějaké chyby? Jako u každého flegmatika ten jeho „nadvěcařský“ přístup 9x oceníš a podesáté tě vytočí. Ale je takový a nikdy z něj nebude spolujezdec typu „pan účetní“, jak těm megaprecízním puntíčkářům sám říká. Je výborný svým vlastním způsobem. My už třeba víme, že povídání o vlastním závodě redukujeme po každé etapě na čas u jednoho pravidelného piva a tím to hasne. Na rozbory s elektronickou tužkou nás moc neužije. Chceš občas nějak popohnat, pochválit?
Kdepak, to já se zvládnu pochválit sám, to mi problém nedělá! A takové to zdravé sportovní hecování?
R
C
.c z
To jo, to jsme si zkusili. V Řecku jsme si na startu první vložky plácli jako rodilí Amíci, na splitech jsme vedli a před cílem jsem to zapíchnul tak, že nás hodinu tahali. Tudy pro nás cesta nevede…
eW
Vy toho v průběhu vlastní RZ mimo rozpis vůbec moc nenakecáte. Ale o to větší pecky jsou pak Jendovy suché poznámky. Jako v Irsku, kde jste v rychlém letěli na stromy, nějakým zázrakem je minuli a Jenda na té trati, po které v podstatě tekla řeka, se svou typickou intonací ohlásil „Asi tam byla nějaká voda“! A nebo mě vždycky odrovná, když je nějaká krize, já mám ruce do vánočky a ve sluchátkách se ozve „Bude něco?“… Jak by to vlastně dopadlo, kdyby se jelo bez spolujezdce? Dá se to odhadnout? Nedá. Je to pochopitelně závod od závodu, záleží na typu soutěže, charakteru tratí, zkušeností s konkrétním úsekem. Korsika, kdy je to ze zatáčky do zatáčky nebo třeba Finsko s množstvím nepřehledných horizontů – to jsou příklady závodů, kde je role spolujezdce nesmírně důležitá. Na druhou stranu by byl člověk možná překvapený, jak rychle by jel v přehledné krajině na čitelné trati. Asi neobjevuju Ameriku, když řeknu, že čím techničtější trať, delší zkoušky a méně zkušeností, tím větší role spolujezdce je. Z tohoto pohledu mě teď samotného překvapilo, když jsem Mírovi projížděl tratě Valašky a Šumavy, jak strašně moc jsem si pamatoval, ačkoli jsem na nich závodil naposledy před lety. Skoro bych řekl, že všechno. Dokonce bych si troufnul tvrdit, že v Čechách by ti nejzkušenější jezdci byli sami možná místy rychlejší. Tak to jsi teď mezi námi spolujezdci získal spoustu nových přátel! Ale neblbni, to je koneckonců součást takového toho věčného sporu o pojetí rally jako takové. U nás se v podstatě leta letoucí jedou stejné úseky. Nehodnotím důvody, je to prostě tak. Všichni je znají a
všichni na nich jedou rychle. Rozhoduje se pak v relativně několika zatáčkách, které se podrží nebo nepodrží. Jel jsem loni Barumku, kde to přesně takhle je a ačkoli jsem postupně zrychloval, tak nemůžu říct, že jsem se v tomhle pojetí závodění úplně vyžíval. Mistrovství světa vnímám jako postavené trochu jinak, dejme tomu blíže ke kořenům rally. Nerozhoduje se v několika úsecích, je to o schopnosti podat koncentrovaný, vyrovnaný výkon po celou dobu soutěže. A tím myslím i seznamovačky, které jsou často úmorné, ale jedna chyba může všechno zničit, protože význam rozpisu je vzhledem k délce soutěže a množství faktorů řádově jinde. Tratě jsou roztahané, počasí proměnlivé, přejezdy nekonečné, pereš se s tratí a tím, jak se mění, s autem, které dostává obrovský zabrat, se svou vlastní únavou. A musíš si přes to všechno zachovat rychlost. Po celou soutěž. Jak bude vůbec Tvoje letošní sezóna vypadat s ohledem na české fandy? Už se vykrystalizovaly plány na Tvé starty doma nebo v blízkém okolí?
Moc rád. A spíš Bohemka nebo Barumka?
C
A Česko? Bohemka, Barumka ?
.c z
Začnu od trochu vzdálenějšího, ale sympatického okolí. Vypadá reálně možnost našeho startu na Sardínii, kde bych rád zase po roce nakouknul do IRC. Vždycky to byla oblíbená destinace českých fandů, letos je termín ještě o něco blíž létu a může to být moc pěkná rallyová dovolená. Zatím náš start není stoprocentní, ale vůle tu je.
eW
R
Určitě Bohemka. Je před Německem a já budu potřebovat kilometry na asfaltu jako sůl. Na asfaltu jsem s Fiestou zatím vůbec nejel. Barumku bych jel moc rád kvůli atmosféře. Snad to vyjde a budu se našim fanouškům moct ukázat co nejčastěji. A nejlíp!
Nakousnul jsi Německo. Tam Ti to zatím většinou taky šlo, ale bude na něm maximální konkurence. Bude to taková Bitva o Německo.
To nejspíš ano.A čekáme, že si to čeští diváci nenechají ujít a znovu všem předvedou, jaký kotel umí na rally vytvořit ! Tentokrát tomu chceme v servisní zóně alespoň trošku pomoct. Jak? Všechno je ve stádiu zrodu a záleží na tom, jak moc nás budou pořadatelé svazovat. Takže v servisu Czech Ford National Teamu bude velký rallyový mejdan, DJ bude do lidí pálit jednu pecku za druhou, polonahé tanečnice se budou svíjet u tyčí týmového stanu, hostesky krev a mlíko roznášet jitrnice, české pivo poteče proudem a Loeb bude loudit, aby směl taky dovnitř?
eW
R
C
.c z
To by bylo hezký, skoro jsi vystihnul ideální stav, ale zatím nic neslibujeme. Aby to pak nebyly ty pověstné jitrnice, jaké svět neviděl. Já jen doufám, že nám snad lidi budou držet palce i bez nich. Budeme to už příští týden potřebovat!
