EVANGELIUM PODLE MATOUŠE
EVANGELIUM PODLE MATOUŠE Kapitola 1 Pùvod Ježíše Krista 1,1-17 1:Listina rodu Ježíše Krista, syna Davidova, syna Abrahamova. 2:Abraham mìl syna Izáka, Izák Jákoba, Jákob Judu a jeho bratry, 3:Juda Farese a Záru z Támary, Fares mìl syna Chesróma, Chesróm Arama. 4:Aram mìl syna Amínadaba, Amínadab Naasona, Naason Salmóna, 5:Salmón mìl syna Boaze z Rachaby, Boaz Obéda z Rút, Obéd Isaje 6:a Isaj Davida krále. David mìl syna Šalomouna z ženy Uriášovy, 7:Šalomoun Roboáma, Roboám Abiu, Abia Asafa, 8:Asaf Jóšafata, Jóšafat Jórama, Jóram Uziáše. 9:Uziáš mìl syna Jótama, Jótam Achaza, Achaz Ezechiáše, 10:Ezechiáš Manase, Manase mìl syna Amose Amos Joziáše, 11:Joziáš Jechoniáše a jeho bratry za babylónského zajetí. 12:Po babylónském zajetí Jechoniáš mìl syna Salatiela, Salatiel Zorobabela, 13:Zorobabel Abiuda, Abiud Eljakima, Eljakim Azóra 14:Azór Sádoka, Sádok Achima. Achim mìl syna Eliuda, 15:Eliud Eleazara, Eleazar Mattana, Mattan Jákoba, 16:Jákob pak mìl syna Josefa, muže Marie, z níž se narodil Ježíš øeèený Kristus. 17:Všech pokolení od Abrahama do Davida bylo tedy ètrnáct, od Davida po babylónské zajetí ètrnáct a od babylónského zajetí až po Krista ètrnáct. =Narození Ježíše Krista 1,18-25= 18:Narození Ježíšovo událo se takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena Josefovi, ale døíve, než se sešli, shledalo se, že poèala z Ducha svatého. 19:Její muž Josef byl spravedlivý a nechtìl ji vystavit hanbì; proto se rozhodl propustit ji potají. 20:Ale když pojal ten úmysl, hle, andìl Pánì se mu zjevil ve snu a øekl: "Josefe, syny Davidùv, neboj se pøijmout Marii, svou manželku; nebo co v ní bylo poèato, je z Ducha svatého. 21:Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; nebo on vysvobodí svùj lid z jeho høíchù." 22:To všechno se stalo, aby se splnilo, co øekl Hospodin ústy proroka: 23:'Hle, panna poène a porodí syna a dají mu jméno Immanuel', to jest pøeloženo 'Bùh s námi'. 24:Když se Josef probudil ze spánku, uèinil, jak mu pøikázal andìl Hospodinùv, a pøijal svou manželku k sobì. 25:Ale nežili spolu, dokud neporodila syna, a dal mu jméno Ježíš. Kapitola 2 Klanìní mudrcù 2,1-12 1:Když se narodil Ježíš v Judském Betlémì za dnù krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémì a ptali se: 2:"Kde je ten právì narozený král Židù? Vidìli jsme na východì jeho hvìzdu a pøišli jsme se mu poklonit." 3:Když to uslyšel Herodes, znepokojil se a s ním celý Jeruzalém; 4:svolal proto všechny veleknìze a zákoníky lidu a vyptával se jich, kde se má Mesiáš narodit. 5:Oni mu odpovìdìli: "V judském Betlémì; nebo tak je psáno u proroka: 6:,A ty Betléme v zemi judské, zdaleka nejsi nejmenší mezi knížaty judskými, nebo z tebe vyjde vévoda, který bude pastýøem mého lidu, Izraele.'" 7:Tedy Herodes tajnì povolal mudrce a podrobnì se jich vyptal na èas, kdy se hvìzda ukázala. Potom je poslal do Betléma a øekl: 8:"Jdìte a pátrejte dùkladnì po tom dítìti; a jakmile je naleznete, oznamte mi, abych se mu i já šel poklonit." 9:Oni krále vyslechli a dali se na cestu. A hle, hvìzda, kterou vidìli na východì, šla pøed nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítì. 10:Když spatøili hvìzdu, zaradovali se velikou radostí. 11:Vešli do domu a uvidìli dítì s Marií, jeho matkou; padli na zem, klanìli se mu a obìtovali mu pøinesené dary - zlato, kadidlo a myrhu. 12:Potom, na pokyn ve snu, aby se nevraceli k Herodovi, jinudy odcestovali do své zemì.
=Útìk do Egypta 2,13-23= 13:Když odešli, hle, andìl Hospodinùv se ukázal Josefovi ve snu a øekl: "Vstaò, vezmi dítì i jeho matku, uprchni do Egypta a buï tam, dokud ti neøeknu; nebo Herodes bude hledat dítì, aby je zahubil." 14:On tedy vstal, vzal v noci dítì i jeho matku, odešel do Egypta 15:a byl tam až do smrti Herodovy. Tak se splnilo, co øekl Pán ústy proroka: 'Z Egypta jsem povolal svého syna.' 16:Když Herodes poznal, že ho mudrci oklamali, rozlítil se a dal povraždit všechny chlapce v Betlémì a v celém okolí ve stáøí do dvou let, podle èasu, který vyzvìdìl od mudrcù. 17:Tehdy se splnilo, co je øeèeno ústy proroka Jeremiáše: 18:'Hlas v Ráma je slyšet, pláè a veliký náøek; Ráchel oplakává své dìti a nedá se utešit, protože jich není.' 19:Ale když Herodes umøel, hle, andìl Hospodinùv se ukázal Josefovi v Egyptì 20:a øekl: "Vstaò, vezmi dítì i jeho matku a jdi do zemì izraelské; nebo již zemøeli ti, kteøí ukládali dítìti o život." 21:On tedy vstal, vzal dítì i jeho matku a vrátil se do izraelské zemì. 22:Když však uslyšel, že Archelaos kraluje v Judsku po svém otci Herodovi, bál se tam jít; ale na pokyn ve snu se obrátil do konèin galilejských 23:a usadil se v mìstì zvaném Nazaret - aby se splnilo, co je øeèeno ústy prorokù, že bude nazván Nazaretský. Kapitola 3 Jan Køtitel 3,1-12 1:Za tìch dnù vystoupil Jan Køtitel a kázal v Judské poušti: 2:"Èiòte pokání, nebo se pøiblížilo království nebeské." 3:To je ten, o nìmž je øeèeno ústy proroka Izaiáše: 'Hlas volajícího na poušti: Pøipravte cestu Pánì, vyrovnejte mu stezky!' 4:Jan mìl na sobì šat z velbloudí srsti, kožený pás kolem bokù a potravou mu byly kobylky a med divokých vèel. 5:Tehdy vycházel k nìmu celý Jeruzalém i Judsko a celé okolí Jordánu, 6:vyznávali své høíchy a dávali se od nìho v øece Jordánu køtít. 7:Ale když spatøil, že mnoho farizeù a saduceù pøichází ke køtu, øekl jim: "Plemeno zmijí, kdo vám ukázal, že mùžete utéci pøed nadcházejícím hnìvem? 8:Neste tedy ovoce, které ukazuje, že èiníte pokání. 9:Nemyslete si, že mùžete øíkat: 'Náš otec je Abraham!' Pravím vám, že Bùh mùže Abrahamovi stvoøit dìti z tohoto kamení. 10:Sekera je už na koøeni stromù; a každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyat a hozen do ohnì. 11:Já vás køtím vodou k pokání; ale ten, který pøichází za mnou, je silnìjší než já - nejsem hoden ani toho, abych mu zouval obuv; on vás bude køtít Duchem svatým a ohnìm. 12:Lopata je v jeho ruce; a proèistí svùj mlat, svou pšenici shromáždí do sýpky, ale plevy spálí neuhasitelným ohnìm." =Ježíšùv køest 3,13-17= 13:Tu pøišel Ježíš z Galileje k Jordánu za Janem, aby se dal od nìho pokøtít. 14:Ale on mu bránil a øíkal: "Já bych mìl být pokøtìn od tebe, a ty jdeš ke mnì?" 15:Ježíš mu odpovìdìl: "Pøipus to nyní; nebo tak je tøeba, abychom naplnili všechno, co Bùh žádá." Tu mu již Jan nebránil. 16:Když byl Ježíš pokøtìn, hned vystoupil z vody, a hle, otevøela se nebesa a spatøil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a pøichází na nìho. 17:A z nebe promluvil hlas: "Toto je mùj milovaný Syn, jehož jsem si vyvolil." Kapitola 4 Pokušení na poušti 4,1-11 1:Tehdy byl Ježíš Duchem vyveden na pouš, aby byl pokoušen od ïábla. 2:Postil se ètyøicet dní a ètyøicet nocí, až nakonec vyhladovìl. 3:Tu pøistoupil pokušitel a øekl mu: "Jsi-li Syn Boží, øekni, a z tìchto kamenù jsou chleby."
4:On však odpovìdìl: "Je psáno: 'Ne jenom chlebem bude èlovìk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.'" 5:Tu ho vezme ïábel na do svatého mìsta, postaví ho na vrcholek chrámu 6:a øekne mu: "Jsi-li Syn Boží, vrhni se dolù; vždy je psáno: 'Svým andìlùm dá pøíkaz a na ruce tì vezmou, abys nenarazil nohou na kámen'!" 7:Ježíš mu pravil: "Je také psáno: 'Nebudeš pokoušet Hospodina, Boha svého.'" 8:Pak ho ïábel vezme na velmi vysokou horu, ukáže mu všechna království svìta i jejich slávu 9:a øekne mu: "Toto všechno ti dám, padneš-li pøede mnou a budeš se mi klanìt." 10:Tu mu Ježíš odpoví: "Jdi z cesty, satane; nebo je psáno: 'Hospodinu, Bohu svému, se budeš klanìt a jeho jediného uctívat.' 11:V té chvíli ho ïábel opustil, a hle, andìlé pøistoupili a obsluhovali ho. =Poèátek Ježíšovy èinnosti 4,12-17= 12:Když Ježíš uslyšel, že Jan je uvìznìn, odebral se do Galileje. 13:Opustil Nazaret a usadil se v Kafarnaum pøi moøi, v území Zabulón a Neftalím, 14:aby se splnilo, co je øeèeno ústy proroka Izaiáše: 15:'Zemì Zabulón a Neftalím, smìrem k moøi za Jordánem, Galilea pohanù 16:lid bydlící v temnotách uvidí veliké svìtlo; svìtlo vzejde tìm, kdo sedìli v krajinì stínu smrti.' 17:Od té chvíle zaèal Ježíš kázat: "Èiòte pokání, nebo se pøiblížilo království nebeské." =Povolání uèedníkù 4,18-22= 18:Když procházel podél Galilejského moøe, uvidìl dva bratry, Šimona zvaného Petr a jeho bratra Ondøeje, jak vrhají sí do moøe; byli totiž rybáøi. 19:Øekl jim: "Pojïte za mnou a uèiním z vás rybáøe lidí." 20:Oni hned nechali sítì a šli za ním. 21:O nìco dále uvidìl jiné dva bratry, Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana, jak na lodi se svým otcem Zebedeem spravují sítì; a povolal je. 22:Ihned opustili loï i svého otce a šli za ním. =Zástupy kolem Ježíše 4,23-25= 23:Ježíš chodil po celé Galileji, uèil v jejich synagógách, kázal evangelium království Božího a uzdravoval každou nemoc a každou chorobu v lidu. 24:Povìst o nìm se roznesla po celé Sýrii; pøinášeli k nìmu všechny nemocné, postižené rozliènými neduhy a trápením, posedlé, námìsíèné, ochrnuté, a uzdravoval je. 25:A velké zástupy z Galileje, Desetimìstí, z Jeruzaléma, Judska i ze Zajordání ho následovaly. Kapitola 5 Blahoslavenství 5,1-12 1:Když spatøil zástupy, vystoupil na horu; a když se posadil, pøistoupili k nìmu jeho uèedníci. 2:Tu otevøel ústa a uèil je: 3:"Blaze chudým v duchu, nebo jejich je království nebeské. 4:Blaze tìm, kdo pláèou, nebo oni budou potìšeni. 5:Blaze tichým, nebo oni dostanou zemi za dìdictví. 6:Blaze tìm, kdo hladovìjí a žízní po spravedlnosti, nebo oni budou nasyceni. 7:Blaze milosrdným, nebo oni dojdou milosrdenství. 8:Blaze tìm, kdo mají èisté srdce, nebo oni uzøí Boha. 9:Blaze tìm, kdo pùsobí pokoj, nebo oni budou nazváni syny Božími. 10:Blaze tìm, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, nebo jejich je království nebeské. 11:Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživì mluvit proti vám všecko zlé kvùli mnì. 12:Radujte se a jásejte, protože máte hojnou odmìnu v nebesích; stejnì pronásledovali i proroky, kteøí byli pøed vámi. =Výrok o soli a svìtle 5,13-16= 13:Vy jste sùl zemì; jestliže však sùl pozbude chuti, èím bude osolena? K nièemu již není, než aby se vyhodila ven a lidé po ní šlapali. 14:Vy jste svìtlo svìta. Nemùže zùstat skryto mìsto ležící na hoøe.
15:A když rozsvítí lampu, nestaví ji pod nádobu, ale na svícen; a svítí všem v domì. 16:Tak a svítí svìtlo vaše pøed lidmi, aby vidìli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích. =Dovršení Zákona a Prorokù 5,17-20= 17:Nedomnívejte se, že jsem pøišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepøišel jsem zrušit, nýbrž naplnit. 18:Amen, pravím vám,: Dokud nepomine nebe a zemì, nepomine ani jediné písmenko ani jediná èárka ze Zákona, dokud se všechno nestane. 19:Kdo by tedy zrušil jediné z tìchto nejmenších pøikázání a tak uèil lidi, bude v království nebeském vyhlášen za nejmenšího; kdo by však zachovával a uèil, bude v království nebeském vyhlášen velkým. 20:Nebo pravím vám: Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho pøesahovat spravedlnost zákoníkù a farizeù, jistì nevejdete do království nebeského. =O zabití 5,21-26= 21:Slyšeli jste, že bylo øeèeno otcùm: Nezabiješ! Kdo by zabil, bude vydán soudu. 22:Já však pravím, že již ten, kdo se hnìvá na svého bratra, bude vydán soudu; kdo snižuje svého bratra, bude vydán radì; kdo svého bratra zatracuje, propadne ohnivému peklu. 23:Pøinášíš-li tedy svùj dar na oltáø a tam se rozpomeneš, že tvùj bratr má nìco proti tobì, 24:nech svùj dar pøed oltáøem a jdi se nejprve smíøit se svým bratrem; potom teprve pøijï a pøines svùj dar. 25:Dohodni se svým protivníkem vèas, dokud jsi na cestì k soudu, aby tì neodevzdal soudci a soudce žaláøníkovi a byl bys uvržen do vìzení. 26:Amen, pravím ti, že odtud nevyjdeš, dokud nezaplatíš do posledního haléøe. =O cizoložství 5,27-30= 27:Slyšeli jste, že bylo øeèeno: 'Nezcizoložíš.' 28:Já však vám pravím, že každý, kdo hledí na ženu chtivì, již s ní zcizoložil ve svém srdci. 29:Jestliže tì svádí tvé pravé oko, vyrvi je a odhoï pryè, nebo je pro tebe lépe, aby zahynul jeden ze tvých údù, než aby celé tvé tìlo bylo uvrženo do pekla. 30:A jestliže tì svádí tvá pravá ruka, utni ji a odhoï pryè, nebo je pro tebe lépe aby zahynul jeden ze tvých údù, než aby celé tvé tìlo bylo uvrženo do pekla. =O rozluce 5,31-32= 31:Také bylo øeèeno: 'Kdo propustí svou manželku, a jí dá rozlukový lístek!' 32:Já však vám pravím, že každý, kdo propouští svou manželku mimo pøípad smilstva, uvádí ji do cizoložství; a kdo by se s propuštìnou ženou oženil, cizoloží. =O pøísaze 5,33-37= 33:Dále jste slyšeli, že øeèeno bylo otcùm: 'Nebudeš pøísahat køivì, ale splníš Hospodinu pøísahy své.' 34:Já však vám praví, abyste nepøísahali vùbec; ani pøi nebi, protože nebe je trùn Boží; 35:ani pøi zemi, protože zemì je podnož jeho nohou; ani pøi Jeruzalému, protože je to mìsto velikého krále; 36:ani pøi své hlavì nepøísahej, protože nemùžeš zpùsobit, aby ti jediný vlas zbìlel nebo zèernal. 37:Vaše slovo buï 'ano, ano - ne, ne'; co je nad to, je ze zlého. =O odplatì 5,38-42= 38:Slyšeli jste, že bylo øeèeno: 'Oko za oko, zub za zub'. 39:Já však vám pravím, abyste se zlým nejednali jako on s vámi; ale kdo tì uhodí do pravé tváøe, nastav mu i druhou; 40:a tomu, kdo by se chtìl s tebou soudit o košili, nech i svùj pláš. 41:Kdo tì donutí k službì na jednu míli, jdi s ním dvì. 42:Kdo tì prosí, tomu dej, a kdo si chce od tebe vypùjèit, od toho se neodvracej. =O lásce k nepøátelùm 5,43-48= 43:Slyšeli jste, že bylo øeèeno: 'Milovati budeš bližního svého a nenávidìt nepøítele svého.' 44:Já však pravím: Milujte své nepøátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují, 45:abyste byli syny nebeského Otce; protože on dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déš posílá na spravedlivé i nespravedlivé.
46:Budete-li milovat ty, kdo milují vás, jaká vás èeká odmìna? Což i celníci neèiní totéž? 47:A jestliže zdravíte jenom své bratry, co èiníte zvláštního? Což i pohané neèiní totéž? 48:Buïte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec. Kapitola 6 =Jak prokazovat dobrodiní 6,1-4= 1:Varujte se konat skutky spravedlnosti pøed lidmi, jim na odiv; jinak nemáte odmìnu u svého Otce v nebesích. 2:Když prokazuješ dobrodiní, nechtìj budit pozornost, jako èiní pokrytci v synagógách a na ulicích, aby došli slávy u lidí; amen pravím vám, už mají svou odmìnu. 3:Když ty prokazuješ dobrodiní, a neví tvá levice, co èiní pravice, 4:aby tvé dobrodiní zùstalo skryto, a tvùj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí. =Jak se modlit 6,5-8= 5:A když se modlíte, nebuïte jako pokrytci: ti se s oblibou modlí v synagógách a na nárožích, aby byli lidem na oèích; amen pravím vám, už mají svou odmìnu. 6:Když se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavøi za sebou dveøe a modli se k svému Otci, který zùstává skryt; a tvùj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí. 7:Pøi modlitbì pak nemluvte naprázdno jako pohané; oni si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov. 8:Nebuïte jako oni; vždy váš Otec ví, co potøebujete, døíve než ho prosíte. =Modlitba Pánì 6,9-15= 9:Vy se modlete takto: Otèe náš, jenž jsi na nebesích, buï posvìceno tvé jméno. 10:Pøijï tvé království. Staò se tvá vùle jako v nebi, tak i na zemi. 11:Náš denní chléb dej nám dnes. 12:A odpus nám naše viny, jako i my jsme odpustili tìm, kdo se provinili proti nám. 13:A nevydej nás v pokušení, ale vysvoboï nás od zlého. 14:Nebo jestliže odpustíte lidem jejich pøestoupení, i vám odpustí váš nebeský Otec; 15:jestliže však neodpustíte lidem, ani váš Otec vám neodpustí vaše pøestoupení. =Jak se postit 6,16-18= 16:A když se postíte, netvaøte se utrápenì jako pokrytci; ti zanedbávají svùj vzhled, aby lidem ukazovali, že se postí; amen, pravím vám, už mají svou odmìnu. 17:Když se postíš, potøi svou hlavu olejem a tváø svou umyj, 18:abys neukazoval lidem, že se postíš, ale svému Otci, který zùstává skryt; a tvùj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí. =O zabezpeèení života 6,19-34= 19:Neukládejte si poklady na zemi, kde je nièí mol a rez a kde je zlodìji vykopávají a kradou. 20:Ukládejte si poklady v nebi, kde je nenièí mol ani rez a kde je zlodìji nevykopávají a nekradou. 21:Nebo kde je tvùj poklad, tam bude i tvé srdce. 22:Svìtlem tìla je oko. Je-li tedy tvé oko èisté, celé tvé tìlo bude mít svìtlo. 23:Je-li však tvé oko špatné, celé tvé tìlo bude ve tmì. Jestliže i svìtlo v tobì je temné, jak velká bude potom tma? 24:Nikdo nemùže sloužit dvìma pánùm. Nebo jednoho bude nenávidìt a druhého milovat, k jednomu se pøidá a druhým potom pohrdne. Nemùžete sloužit Bohu i majetku. 25:Proto vám pravím: Nemìjte starost o svùj život, co budete jíst, ani o tìlo, co budete mít na sebe. Což není život víc než pokrm a tìlo víc než odìv? 26:Pohleïte na nebeské ptactvo: neseje, nežne, nesklízí do stodol, a pøece je váš nebeský Otec živí. Což vy nejste o mnoho cennìjší? 27:Kdo z vás mùže o jedinou píï prodloužit svùj život, bude-li se znepokojovat? 28:A o odìv proè si dìláte starosti? Podívejte se na polní lilie, jak rostou: nepracují, nepøedou 29:a pravím vám, že ani Šalomoun v celé své nádheøe nebyl tak odìn, jako jedna z nich. 30:Jestliže tedy Bùh tak obléká polní trávu, která tu dnes je a zítra bude hozena do pece, neobleèe tím spíše vás, malovìrní? 31:Nemìjte starost a neøíkejte: co budeme jíst? Co budeme pít? Co si budeme oblékat?
32:Po tom všem se shánìjí pohané. Váš nebeský Otec pøece ví, že to všechno potøebujete. 33:Hledejte pøedevším jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude pøidáno. 34:Nedìlejte si tedy starosti o zítøek; zítøek bude mít své starosti. Každý den má dost na svém trápení. Kapitola 7 =O posuzování druhých 7,1-6= 1:Nesuïte, abyste nebyli souzeni. 2:Nebo jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, a jakou mìrou mìøíte, takovou Bùh namìøí vám. 3:Jak to, že vidíš tøísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ? 4:Anebo jak to, že øíkáš svému bratru: 'Dovol, a ti vyjmu tøísku z oka' - a hle, trám ve tvém vlastním oku! 5:Pokrytèe, nejprve vyjmi ze svého oka trám, a pak teprve prohlédneš, abys mohl vyjmout tøísku z oka svého bratra. 6:Nedávejte psùm, co je svaté. Neházejte perly pøed svinì, nebo je nohama zašlapou, otoèí se a roztrhají vás. =O vyslyšení proseb 7,7-12= 7:Proste, a bude vám dáno; hledejte a naleznete; tluète a bude vám otevøeno. 8:Nebo každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluèe, tomu bude otevøeno. 9:Což by nìkdo z vás dal svému synu kámen, když ho prosí o chléb? 10:Nebo by mu dal hada, když ho prosí o rybu? 11:Jestliže tedy vy, aè jste zlí, umíte svým dìtem dávat dobré dary, tím spíše váš Otec v nebesích dá dobré tìm, kdo ho prosí! 12:Jak byste chtìli, aby lidé jednali s vámi, tak vy jednejte s nimi; v tom je celý Zákon, i Proroci. =Výrok o dvou cestách 7,13-14= 13:Vejdìte tìsnou branou; prostorná je brána a široká cesta, která vede do záhuby; a mnoho je tìch, kdo tudy vcházejí. 14:Tìsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málokdo ji nalézá. =Výrok o stromu a ovoci 7,15-20= 15:Støezte se lživých prorokù, kteøí k vám pøicházejí v rouchu ovèím, ale uvnitø jsou draví vlci. 16:Po jejich ovoci je poznáte. Což sklízejí z trní hrozny nebo z bodláèí fíky? 17:Tak každý dobrý strom dává dobré ovoce, ale špatný strom dává špatné ovoce. 18:Dobrý strom nemùže nést špatné ovoce a špatný strom nemùže nést dobré ovoce. 19:Každý strom, který nedává dobré ovoce, bude vyat a hozen do ohnì. 20:A tak je poznáte po jejich ovoci. =O pravém uèedníku 7,21-23= 21:Ne každý, kdo mi øíká 'Pane, Pane', vejde do království nebeského; ale ten, kdo èiní vùli mého Otce v nebesích. 22:Mnozí mi øeknou v onen den: 'Pane, Pane, což jsme ve tvém jménu neprorokovali a ve tvém jménu nevymítali zlé duchy a ve tvém jménu neuèinili mnoho mocných èinù?' 23:A tehdy já prohlásím: 'Nikdy jsem vás neznal; jdìte ode mne, kdo se dopouštíte nepravosti.' =Podobenství o dvou stavitelích 7,24-29= 24:A tak každý, kdo slyší tato má slova a plní je, bude podoben rozvážnému muži, který postavil svùj dùm na skále. 25:Tu spadl pøíval, pøihnaly se vody, zvedla se vichøice, a vrhly se na ten dùm; ale nespadl, nebo mìl základy na skále. 26:Ale každý, kdo slyší tato má slova a neplní je, bude podoben muži bláznivému, který postavil svùj dùm na písku. 27:A spadl pøíval, pøihnaly se vody, zvedla se vichøice, a oboøily se na ten dùm; a padl, a jeho pád byl veliký." 28:Když Ježíš dokonèil tato slova, zástupy žasly nad jeho uèením; 29:nebo je uèil jako ten, kdo má moc, a ne jako jejich zákoníci.
Kapitola 8 =Uzdravení malomocného 8,1-4= 1:Když sestoupil z hory, šly za ním velké zástupy. 2:Tu k nìmu pøistoupil malomocný, padl pøed ním na zem a øekl: "Pane, chceš-li, mùžeš mì oèistit." 3:On vztáhl ruku, dotkl se ho a øekl: "Chci, buï èist." A hned byl oèištìn od svého malomocenství. 4:Tu mu Ježíš pravil: "Ne abys o tom nìkomu øíkal! Ale jdi, ukaž se knìzi a obìtuj dar, který Mojžíš pøikázal - jim na svìdectví." =Uzdravení setníkova sluhy 8,5-13= 5:Tu když pøišel do Kafarnaum, pøistoupil k nìmu jeden setník a prosil ho: 6:"Pane, mùj sluha leží doma ochrnutý a hroznì trpí." 7:Øekl mu: "Já pøijdu a uzdravím ho." 8:Setník však odpovìdìl: "Pane, nejsem hoden, abys vstoupil pod mou støechu; ale øekni jen slovo, a mùj sluha bude uzdraven. 9:Vždy i já podléhám rozkazùm a vojákùm rozkazuji; øeknu-li nìkterému 'jdi', pak jde; jinému 'pojï sem', pak pøijde; a svému otroku 'udìlej to', pak to udìlá." 10:Když to Ježíš uslyšel, podivil se, a øekl tìm, kdo ho následovali: "Amen, pravím vám, tak velikou víru jsem v Izraeli nenalezl u nikoho. 11:Pravím vám, že mnozí od východu i západu pøijdou a budou stolovat s Abrahamem, Izákem a Jákobem v království nebeském; 12:ale synové království budou vyvrženi ven do tmy; tam bude pláè a skøípìní zubù." 13:Potom øekl Ježíš setníkovi: "Jdi, a jak jsi uvìøil, tak se ti staò." A v tu chvíli se sluha uzdravil. =Èinnost v Kafarnaum 8,14-17= 14:Když Ježíš vstoupil do domu Petrova, spatøil, že jeho tchynì leží v horeèce. 15:Dotkl se její ruky a horeèka ji opustila; i vstala a obsluhovala ho. 16:Když nastal veèer, pøinesli k nìmu mnoho posedlých; i vyhnal duchy svým slovem a všechny nemocné uzdravil, 17:aby se naplnilo, co je øeèeno ústy proroka Izaiáše: 'On slabosti naše na sebe vzal a nemoci nesl.' =O bezvýhradném následování Ježíše 8,18-22= 18:Když Ježíš vidìl kolem sebe zástup, rozkázal odjet na druhý bøeh. 19:Jeden zákoník pøišel a øekl mu: "Mistøe, budu tì následovat, kamkoli pùjdeš." 20:Ale Ježíš mu odpovìdìl: "Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn èlovìka nemá, kde by hlavu složil." 21:Jiný z uèedníkù mu øekl: "Pane, dovol mi napøed odejít a pochovat svého otce." 22:Ale Ježíš mu øekl: "Následuj mì a nech mrtvé, a pochovávají své mrtvé." =Utišení bouøe 8,23-27= 23:Vstoupil na loï a uèedníci ho následovali. 24:V tom se strhla na moøi veliká bouøe, takže loï už mizela ve vlnách; ale on spal. 25:I pøistoupili a probudili ho se slovy: "Pane, zachraò nás, nebo zahyneme!" 26:Øekl jim: "Proè jste tak ustrašeni, malovìrní?" Vstal, pohrozil vìtrùm i moøi; a nastalo veliké ticho. 27:Lidé užasli a øíkali: "Kdo to jen je, že ho poslouchají vìtry i moøe?" =Uzdravení posedlých v Gadaøe 8,28-34= 28:Když pøijel na druhý bøeh moøe do gadarenské krajiny, vyšli proti nìmu dva posedlí, kteøí vystoupili z hrobù; byli velmi nebezpeèní, takže se nikdo neodvážil tudy chodit. 29:A dali se do køiku: "Co je ti po nás, Synu Boží? Pøišel jsi nás trápit døíve, než nastal èas?" 30:Opodál se páslo veliké stádo vepøù. 31:A zlí duchové ho prosili: "Když už nás vyháníš, pošli nás do toho stáda vepøù!" 32:On jim øekl: "Jdìte!" Tu vyšli a vešli do vepøù; a hle, celé stádo se hnalo støemhlav po srázu do moøe a zahynulo ve vodách. 33:Pasáci utekli, pøišli do mìsta a vyprávìli všechno, i o tìch posedlých. 34:A celé mìsto vyšlo naproti Ježíšovi, a když ho spatøili, prosili ho, aby se vzdálil z jejich konèin.
Kapitola 9 =Uzdravení ochrnutého 9,1-8= 1:Ježíš vstoupil na loï a pøeplavil se na druhou stranu a pøišel do svého mìsta. 2:A hle, pøinesli k nìmu ochrnutého, ležícího na lùžku. Když Ježíš vidìl jejich víru, øekl ochrnutému: "Buï dobré mysli, synu, odpouštìjí se ti høíchy." 3:Ale nìkteøí ze zákoníkù si øekli: "Ten èlovìk se rouhá!" 4:Ježíš však poznal jejich myšlenky a øekl: "Proè o tom smýšlíte tak zle? 5:Je snadnìjší øíci 'odpouštìjí se ti høíchy', nebo øíci 'vstaò a choï'? 6:Abyste však vìdìli, že Syn èlovìka má moc na zemi odpouštìt høíchy" - tu øekne ochrnutému: "Vstaò, vezmi své lože a jdi domù!" 7:On vstal a odešel domù. 8:Když to vidìly zástupy, zmocnila se jich bázeò a chválili Boha, že dal takovou moc lidem. =Povolání celníka 9,9-13= 9:Když šel Ježíš odtud dál, vidìl v celnici sedìt èlovìka jménem Matouš a øekl mu: "Pojï za mnou!" On vstal a šel za ním. 10:Když potom sedìl u stolu v domì, hle, mnoho celníkù a jiných høíšníkù stolovalo s Ježíšem a jeho uèedníky. 11:Farizeové to uvidìli a øekli jeho uèedníkùm: "Jak to, že váš Mistr jí s celníky a høíšníky?" 12:On to uslyšel a øekl: "Lékaøe nepotøebují zdraví, ale nemocní. Jdìte a uète se, co to je: 'Milosrdenství chci, a ne obì'. Nepøišel jsem pozvat spravedlivé, ale høíšníky." =Spor o pùst 9,14-17= 14:Tehdy k nìmu pøišli Janovi uèedníci a ptali se ho: "Jak to, že my a farizeové se postíme, ale tvoji uèedníci se nepostí?" 15:Ježíš jim øekl: "Mohou hosté na svatbì truchlit, dokud je ženich s nimi? Pøijdou však dny, kdy od nich bude ženich vzat; potom se budou postit. 16:Nikdo nezalátá starý šat záplatou z neseprané látky; nebo se ten pøišitý kus ze šatu vytrhne a díra bude ještì vìtší. 17:A mladé víno se nedává do starých mìchù, jinak se mìchy roztrhnou, víno vyteèe a mìchy pøijdou nazmar. Nové víno se dává do nových mìchù, a tak se uchová obojí." =Vzkøíšení dcery Jairovy 9,18-26= 18:Zatímco k nim takto mluvil, pøišel jeden z pøedstavených, klanìl se pøed ním a øekl: "Má dcera právì skonala; ale pojï, vlož na ni svou ruku, a bude žít!" 19:Ježíš vstal a šel s ním i se svými uèedníky. 20:A hle, žena trpící už dvanáct let krvácením pøišla zezadu a dotkla se jeho šatu. 21:Øíkala si totiž: "Dotknu-li se aspoò jeho šatu, budu zachránìna!" 22:Ježíš se obrátil a spatøiv ji, øekl: "Buï dobré mysli, dcero, tvá víra tì zachránila." A od té hodiny byla ta žena zdráva. 23:Když Ježíš vstoupil do domu toho pøedstaveného a uvidìl hudebníky a hluèící zástup, 24:øekl: "Jdìte odtud! Ta dívka neumøela, ale spí." Oni se mu posmívali. 25:A když byl zástup vyhnán, vešel Ježíš dovnitø, vzal dívku za ruku a ona vstala. 26:Povìst o tom se rozšíøila po celé té krajinì. =Uzdravení dvou slepcù 9,27-31= 27:Když šel Ježíš odtamtud dál, šli za ním dva slepci a køièeli: "Smiluj se nad námi, Synu Davidùv!" 28:A když vešel do domu, pøistoupili ti slepci k nìmu. Ježíš jim øekl: "Vìøíte, že to mohu uèinit?" Odpovìdìli mu: "Ano, Pane." 29:Tu se dotkl jejich oèí a øekl: "Podle vaší víry se vám staò." 30:A otevøely se jim oèi. Ježíš jim pohrozil: "Ne, aby se to nìkdo dovìdìl!" 31:Oni však šli a rozhlásili ho po celé té krajinì. =Uzdravení nìmého 9,32-34= 32:Když odcházeli, pøivedli k nìmu nìmého èlovìka, posedlého zlým duchem. 33:A zlý duch byl vyhnán a nìmý mluvil. Zástupy v údivu øíkaly: "Nìco takového nebylo v Izraeli nikdy vídáno."
34:Ale farizeové øíkali: "Ve jménu knížete démonù vyhání démony." =Lítost nad zástupy 9,35-38= 35:Ježíš obcházel všechna mìsta i vesnice, uèil v jejich synagógách, kázal evangelium království a uzdravoval každou nemoc a každou chorobu. 36:Když vidìl zástupy, bylo mu jich líto, protože byli vysílení a skleslí jako ovce bez pastýøe. 37:Tehdy øekl svým uèedníkùm: "Žeò je velká, dìlníkù málo." 38:Proste proto Pána žnì a vyšle dìlníky na svou žeò!" Kapitola 10 =O vyvolení Dvanácti 10,1-4= 1:Zavolal svých dvanáct uèedníkù a dal jim moc nad neèistými duchy, aby je vymítali a uzdravovali každou nemoc a každou chorobu. 2:Jména tìch dvanácti jsou: první Šimon zvaný Petr, jeho bratr Ondøej, Jakub Zebedeùv, jeho bratr Jan, 3:Filip, Bartolomìj, Tomáš, celník Matouš, Jakub Alfeùv, Tadeáš, 4:Šimon Kananejský a Iškariotský Jidáš, který ho pak zradil. =Vyslání Dvanácti 10,5-15= 5:Tìchto dvanáct Ježíš vyslal a pøikázal jim: "Na cestu k pohanùm nevstupujte, do samaøské obce nechoïte; 6:jdìte radìji ke ztraceným ovcím z lidu izraelského. 7:Jdìte a kažte, že se pøiblížilo království nebeské. 8:Nemocné uzdravujte, mrtvé probouzejte k životu, malomocné oèišujte, démony vymítejte; zadarmo jste dostali, zadarmo dejte. 9:Neberte od nikoho zlato, støíbro ani mìïáky do opasku; 10:neberte si na cestu mošnu ani dvoje šaty ani obuv ani hùl, nebo 'hoden je dìlník své mzdy'. 11:Když pøijdete do nìkterého mìsta nebo vesnice, vyptejte se, kdo z nich je toho hoden; u nìho zùstaòte, dokud nebudete odcházet. 12:Když vstoupíte do domu, øeknìte: 'Pokoj vám.' 13:A budou-li toho hodni, a na nì pøijde váš pokoj. Nebudou-li toho hodni, a se váš pokoj vrátí k vám. 14:A když vás nìkdo nepøijme a nebude chtít slyšet vaše slova, vyjdìte ven z toho domu nebo mìsta a setøeste prach svých nohou. 15:Amen, pravím vám, lehèeji bude zemi sodomské a gomorské v den soudu, než tomu mìstu. =Údìl Ježíšových uèedníkù 10,16-25= 16:Hle, já vás posílám jako ovce mezi vlky; buïte tedy obezøetní jako hadi a bezelstní jako holubice. 17:Mìjte se na pozoru pøed lidmi; nebo vás budou vydávat soudùm, ve svých synagógách vás budou bièovat, 18:budou vás vodit pøed vládce a krále kvùli mnì, abyste vydali svìdectví jim i národùm. 19:A když vás obžalují, nedìlejte si starosti, jak a co budete mluvit; nebo v tu hodinu vám bude dáno, co máte mluvit. 20:Nejste to vy, kdo mluvíte, ale mluví ve vás Duch vašeho Otce. 21:Vydá na smrt bratr bratra a otec dítì, povstanou dìti proti rodièùm a pøipraví je o život. 22:Budou vás všichni nenávidìt pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen. 23:Když vás budou pronásledovat v jednom mìstì, prchnìte do jiného; amen, pravím vám, že nebudete hotovi se všemi izraelskými mìsty, než pøijde Syn èlovìka. 24:Žák není nad uèitele ani sluha nad svého pána. 25:Staèí, aby žák byl jako jeho uèitel a sluha jako jeho pán. Když hospodáøe nazvali Belzebulem, èím spíše jeho èeleï! =Povzbuzení ke stateènému vyznání 10,26-33= 26:Nebojte se jich tedy; nebo není nic zahaleného, co nebude jednou odhaleno, a nic skrytého, co nebude poznáno. 27:Co vám øíkám ve tmì, povìzte na svìtle; a co slyšíte v soukromí, hlásejte se støech. 28:A nebojte se tìch, kdo zabíjejí tìlo, ale duši zabít nemohou; bojte se toho, který mùže duši i
tìlo zahubit v pekle. 29:Neprodávají se dva vrabci za haléø? A ani jeden z nich nepadne na zem bez dopuštìní vašeho Otce. 30:U vás pak jsou spoèteny i všechny vlasy na hlavì. 31:Nebojte se tedy; máte vìtší cenu než mnoho vrabcù. 32:Každý, kdo se ke mnì pøizná pøed lidmi, k tomu se i já pøiznám pøed svým Otcem v nebi; 33:kdo mnì však zapøe pøed lidmi, toho i já zapøu pøed svým Otcem v nebi. =Èlovìk proti èlovìku pro Ježíše 10,34-39= 34:Nemyslete si, že jsem pøišel na zem uvést pokoj; nepøišel jsem uvést pokoj, ale meè. 35:Nebo jsem pøišel postavit syna proti otci, dceru proti matce, snachu proti tchyni; 36:a 'nepøítelem èlovìka bude jeho vlastní rodina'. 37:Kdo miluje otce a matku více nežli mne, není mne hoden. 38:Kdo nenese svùj køíž a nenásleduje mne, není mne hoden. 39:Kdo nalezne svùj život, ztratí jej; kdo ztratí svùj život pro mne, nalezne jej. =O dùstojnosti uèedníkù 10,40-42= 40:Kdo vás pøijímá, pøijímá mne; a kdo pøijímá mne, pøijímá toho, který mne poslal. 41:Kdo pøijme proroka, protože je to prorok, obdrží odmìnu proroka; kdo pøijme spravedlivého, protože je to spravedlivý, obdrží odmìnu spravedlivého. 42:A kdo by napojil tøebas jen èíší studené vody jednoho z tìchto nepatrných, protože je to uèedník, amen, pravím vám, nepøijde o svou odmìnu." Kapitola 11 =O Janu Køtiteli 11,1-19= 1:Když Ježíš dokonèil tyto pøíkazy svým dvanácti uèedníkùm, šel odtud uèit a kázat v tamìjších mìstech. 2:Jan uslyšel ve vìzení o èinech Kristových; poslal k nìmu vzkaz po svých služebnících: 3:"Jsi ten, který má pøijít, nebo máme èekat jiného?" 4:Ježíš jim odpovìdìl: "Jdìte, zvìstujte Janovi, co vidíte a slyšíte: 5:Slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou oèišováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se zvìstuje evangelium. 6:A blaze tomu, kdo se nade mnou neuráží." 7:Když Janovi uèedníci odcházeli, zaèal Ježíš mluvit k zástupùm o Janovi: "Na co jste se vyšli na pouš podívat? Na rákos, kterým kývá vítr? 8:Nebo co jste vyšli shlédnout? Èlovìka obleèeného do drahých šatù? Ti, kdo nosí drahé šaty, jsou v domech královských. 9:Nebo proè jste vyšli? Vidìt proroka? Ano, pravím vám, a víc než proroka. 10:To je ten, o nìmž je psáno: 'Hle, já posílám posla pøed svou tváøí, aby ti pøipravil cestu.' 11:Amen, pravím vám, mezi tìmi, kdo se narodili z ženy, nevystoupil nikdo vìtší, než Jan Køtitel; avšak i ten nejmenší v království nebeském je vìtší nežli on. 12:Ode dnù Jana Køtitele až podnes království nebeské trpí násilí a násilníci po nìm sahají. 13:Nebo všichni proroci i Zákon prorokovali až po Jana. 14:A chcete-li to pøijmout, on je Eliáš, který má pøijít. 15:Kdo má uši, slyš. 16:Èemu pøipodobním toto pokolení? Je jako dìti, které sedí na tržišti a pokøikují na své druhy: 17:'Hráli jsme vám, a vy jste netancovali; naøíkali jsme, a vy jste nelomili rukama.' 18:Pøišel Jan, nejedl, nepil - a øíkají: 'Je posedlý.' 19:Pøišel Syn èlovìka, jí a pije - a øíkají: 'Hle, milovník hodù a pitek, pøítel celníkù a høíšníkù!' Ale moudrost je ospravedlnìna svými skutky." =Bìda nevìøícím mìstùm 11,20-24= 20:Tehdy poèal kárat mìsta, ve kterých se stalo nejvíc jeho mocných skutkù, že neèinila pokání: 21:"Bìda ti, Chorazin, bìda ti, Betsaido! Kdyby se byly v Týru a Sidónu dály takové mocné skutky jako u vás, dávno by byli oblékli žínìný šat, sypali se popelem a èinili pokání. 22:Ale pravím vám: Týru a Sidónu bude lehèeji v den soudu, nežli vám. 23:A ty, Kafarnaum, budeš snad vyvýšeno až do nebe? Až do propasti klesneš! Nebo kdyby se byly v Sodomì odehrály takové mocné skutky, jako u vás, stála by podnes. 24:Ale pravím vám: zemi Sodomské bude lehèeji v den soudu, nežli tobì."
=Chvála vykoupení v Synu 11,25-30= 25:V ten èas øekl Ježíš: "Velebím, tì Otèe, Pane nebes i zemì, že jsi ty vìci skryl pøed moudrými a rozumnými a zjevil jsi je malièkým. 26:Ano, Otèe, tak se ti zalíbilo. 27:Všechno je mi dáno od Otce; a nikdo nezná Syna než Otec, ani Otce nezná nikdo než Syn - a ten, komu by to Syn chtìl zjevit. 28:Pojïte ke mnì všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi bøemeny, a já vám dám odpoèinout. 29:Vezmìte na sebe mé jho a uète se ode mne, nebo jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpoèinutí svým duším. 30:Vždy mé jho netlaèí a bøemeno netíží." Kapitola 12 =Spor o sobotu 12,1-8= 1:V ten èas šel Ježíš v sobotu obilím. Jeho uèedníci dostali hlad a zaèali mnout zrní z klasù a jíst. 2:Když to vidìli farizeové, øekli mu: "Hle, tvoji uèedníci dìlají, co se nesmí dìlat v sobotu!" 3:On jim však øekl: "Neèetli jste, co udìlal David, když mìl hlad, on a ti kdo byli s ním? 4:Jak vešel do domu Božího a jedli posvátné chleby, aèkoli to nebylo dovoleno jemu ani tìm, kdo ho doprovázeli, nýbrž knìžím? 5:A neèetli jste v Zákonì, že knìží službou v chrámu porušují sobotu, a pøesto jsou bez viny? 6:Pravím vám, že zde je víc než chrám. 7:Kdybyste vìdìli, co znamená, 'milosrdenství chci, a ne obì', neodsuzovali byste nevinné. 8:Vždy Syn èlovìka je pánem nad sobotou." =Uzdravení v sobotu 12,9-14= 9:Odtud šel dál a pøišel do jejich synagógy. 10:A byl tam èlovìk s odumøelou rukou. Otázali se Ježíše: "Je dovoleno v sobotu uzdravovat?" Chtìli ho totiž obžalovat. 11:On jim øekl: "Kdyby nìkdo z vás mìl jedinou oveèku, a ona by mu v sobotu spadla do jámy, neuchopil by ji a nevytáhl? 12:A oè je èlovìk cennìjší než ovce! Proto je dovoleno v sobotu èinit dobøe." 13:Potom øekl tomu èlovìku: "Zvedni tu ruku!" Zvedl jim, a byla zase zdravá jako ta druhá. 14:Farizeové vyšli a smluvili se proti nìmu, že ho zahubí. =Splnìné proroctví o Božím služebníku 12,15-21= 15:Ježíš to poznal a odešel odtamtud. Mnozí šli za ním a on všechny nemocné uzdravil; 16:ale pøikázal jim, aby ho nikomu neprozrazovali 17:aby se splnilo, co je øeèeno ústy proroka Izaiáše: 18:'Hle, služebník mùj, kterého jsem vyvolil, milovaný mùj, kterého si oblíbila duše má. Vložím na nìho svého Ducha. A vyhlásí soud národùm. 19:Nebude se pøít ani rozkøikovat, na ulicích nikdo neuslyší jeho hlas. 20:Nalomenou tøtinu nedolomí a doutnající knot neuhasí, až dovede právo k vítìzství. 21:A v jeho jménu bude nadìje národù.' =Ježíš a Belzebul 12,22-32= 22:Tehdy k nìmu pøivedli posedlého, který byl slepý a nìmý; a uzdravil ho, takže ten nìmý mluvil i vidìl. 23:Zástupy žasly a øíkaly: "Není to Syn Davidùv?" 24:Když to slyšeli farizeové, øekli: "On nevyhání démony jinak, než ve jménu Belzebula, knížete démonù." 25:Protože znal jejich smýšlení, øekl jim: "Každé království vnitønì rozdìlené pustne a žádná obec ani dùm vnitønì rozdìlený nemùže obstát. 26:A vyhání-li satan satana, pak je v sobì rozdvojen; jak tedy bude moci obstát jeho království? 27:Jestliže já vyháním démony ve jménu Belzebula, ve jménu koho je vyhánìjí vaši žáci? Proto oni budou vašimi soudci. 28:Jestliže však vyháním démony Duchem Božím, pak už vás zastihlo Boží království. 29:Což mùže nìkdo vejít do domu silného muže a uloupit jeho vìci, jestliže døíve toho siláka nespoutá? Pak teprve vyloupí jeho dùm. 30:Kdo není se mnou, je proti mnì; a kdo se mnou neshromažïuje, rozptyluje.
31:Proto pravím vám, že každý høích i rouhání bude lidem odpuštìno, ale rouhání proti Duchu svatému nebude odpuštìno. 32:I tomu, kdo by øekl slovo proti Synu èlovìka, bude odpuštìno; ale kdo by øekl slovo proti Duchu svatému, tomu nebude odpuštìno v tomto vìku ani v budoucím. =O závažnosti slov 12,33-37= 33:Zasaïte dobrý strom, i jeho ovoce bude dobré. Zasaïte špatný strom, i jeho ovoce bude špatné. Strom se pozná po ovoci. 34:Plemeno zmijí: Jak mùže být vaše øeè dobrá, když jste zlí? Èím srdce pøetéká, to ústa mluví. 35:Dobrý èlovìk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré; zlý èlovìk ze zlého pokladu vynáší zlé. 36:Pravím vám, že z každého planého slova, jež lidé promluví, budou skládat úèty v den soudu. 37:Nebo podle svých slov budeš ospravedlnìn a podle svých slov odsouzen." =Znamení proroka Jonáše 12,38-42= 38:Tehdy mu na to øekli nìkteøí ze zákoníkù a farizeù: "Mistøe, chceme od tebe vidìt znamení." 39:On jim však odpovìdìl: "Pokolení zlé a zpronevìøilé si hledá znamení; ale znamení mu nebude dáno, leè znamení proroka Jonáše. 40:Jako byl Jonáš v bøiše moøské obludy tøi dny a tøi noci, tak bude Syn èlovìka tøi dny a tøi noci v srdci zemì. 41:Mužové z Ninive povstanou na soudu s tímto pokolením a usvìdèí je, nebo oni se obrátili po Jonášovì kázání - a hle, zde je víc než Jonáš. 42:Královna jihu povstane na soudu s tímto pokolením a usvìdèí je, protože ona pøišla z nejzazších konèin zemì, aby slyšela moudrost Šalomounovu - a hle, zde je víc než Šalomoun. =O návratu neèistého ducha 12,43-45= 43:Když neèistý duch vyjde z èlovìka, bloudí po pustých místech a hledá odpoèinutí, ale nenalézá. 44:Tu øekne: 'Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.' Pøijde a nalezne jej prázdný, vyèištìný a uklizený. 45:Tu jde a pøivede s sebou sedm jiných duchù, horších, než je sám, a vejdou a bydlí tam; a konce toho èlovìka jsou horší, než zaèátky. Tak bude i s tímto zlým pokolením." =Ježíšova rodina 12,46-50= 46:Ještì když mluvil k zástupùm, hle, jeho matka a bratøi stáli venku a chtìli s ním mluvit. 47:Nìkdo mu øekl: "Hle, tvá matka a tvoji bratøi stojí venku a chtìjí s tebou mluvit." 48:On však odpovìdìl tomu, kdo mu to øekl: "Kdo je má matka a kdo jsou moji bratøi?" 49:Ukázal na své uèedníky a øekl: "Hle, moje matka a moji bratøi. 50:Nebo kdo èiní vùli mého Otce v nebesích, to je mùj bratr, má sestra i matka." Kapitola 13 =Podobenství o rozsévaèi 13,1-9= 1:Toho dne vyšel Ježíš z domu a posadil se u moøe. 2:Shromáždil se k nìmu tak veliký zástup, že musel vstoupit na loï; posadil se v ní a celý zástup stál na bøehu. 3:I mluvil k nim mnoho v podobenstvích: "Vyšel rozsévaè rozsívat. 4:Když rozsíval, padla nìkterá zrna podél cesty, a pøilétli ptáci a sezobali je. 5:Jiná padla na skalnatou pùdu, kde nemìla dost zemì, a hned vzešla, protože nebyla hluboko v zemi. 6:Ale když vyšlo slunce, spálilo je; a protože nemìla koøen, uschla. 7:Jiná zas padla mezi trní; trní vzrostlo a udusilo je. 8:A jiná zrna padla do dobré zemì a dala užitek, nìkteré sto zrn, jiné šedesát a jiné tøicet. 9:Kdo má uši, slyš!" =Dùvod øeèi v podobenstvích 13,10-17= 10:Uèedníci k nìmu pøistoupili a øekli: "Proè k nim mluvíš v podobenstvích?" 11:On jim odpovìdìl: "Protože vám je dáno znáti tajemství království nebeského, jim však není dáno. 12:Kdo má, tomu bude dáno a bude mít ještì víc; ale kdo nemá, tomu bude odòato i to, co má. 13:Proto k nim mluvím v podobenstvích, že hledíce nevidí a slyšíce neslyší a nechápou.
14:A plní se na nich proroctví Izaiášovo: 'Budete stále poslouchat, a nepochopíte, ustaviènì budete hledìt a neuvidíte. 15:Nebo obrostlo tukem srdce tohoto lidu, ušima nedoslýchají a oèi zavøeli, takže nevidí oèima a ušima neslyší, srdcem nepochopí a neobrátí se - a já je neuzdravím.' 16:Blažené vaše oèi, že vidí, i vaše uši, že slyší. 17:Amen, pravím vám, že mnozí proroci a spravedliví toužili vidìt, na co vy hledíte, ale nevidìli, a slyšet, co vy slyšíte, a neslyšeli. =Výklad podobenství o rozsévaèi 13,18-23= 18:Vy tedy slyšte výklad podobenství o rozsévaèi. 19:Pokaždé, když nìkdo slyší slovo o království a nechápe, pøichází ten zlý a vyrve, co bylo zaseto do jeho srdce; to je ten, u koho se zaselo podél cesty. 20:U koho bylo zaseto na skalnatou pùdu, to je ten, kdo slyší slovo a hned je s radostí pøijímá; 21:ale nezakoøenilo v nìm a je nestálý: když pøijde tíseò nebo pronásledování pro to slovo, hned odpadá. 22:U koho bylo zaseto do trní, to je ten, kdo slyší slovo, ale èasné starosti a vábivost majetku slovo udusí, a zùstane bez úrody. 23:U koho bylo zaseto do dobré zemì, to je ten, kdo slovo slyší i chápe a pøináší úrodu, jeden stonásobnou, druhý šedesátinásobnou, tøetí tøicetinásobnou." =Podobenství o pleveli mezi pšenicí 13,24-30= 24:Pøedložil jim jiné podobenství: "S královstvím nebeským je to tak, jako když jeden èlovìk zasel dobré semeno na svém poli. 25:Když však lidé spali, pøišel nepøítel, nasel plevel do pšenice a odešel. 26:Když vyrostlo stéblo a nasadilo klas, tu ukázal se i plevel. 27:Pøišli sluhové toho hospodáøe a øekli mu: 'Pane, cožpak jsi nezasel na svém poli dobré semeno? Kde se vzal ten plevel?' 28:On jim odpovìdìl: 'To udìlal nepøítel.' Sluhové mu øeknou: 'Máme jít a plevel vytrhat?' 29:On však odpoví: 'Ne, protože pøi trhání plevele byste vyrvali z koøenù i pšenici. 30:Nechte, a spolu roste obojí až do žnì; a v èas žnì øeknu žencùm: Seberte nejprve plevel a svažte jej do otýpek k spálení, ale pšenici shromáždìte do mé stodoly.'" =Podobenství o hoøèièném zrnu 13,31-32= 31:Ještì jiné podobenství jim pøedložil: "Království nebeské je jako hoøèièné zrno, které èlovìk zaseje na svém poli; 32:je sice menší, než všecka semena, ale když vyroste, je vìtší, než ostatní byliny a je z nìho strom, takže pøilétají ptáci a hnízdí v jeho vìtvích." =Podobenství o kvasu 13,33-35= 33:Povìdìl jim i toto podobenství: "Království nebeské je jako kvas, který žena vmísí do tøí mìøic mouky, až se všecko prokvasí." 34:Toto vše mluvil Ježíš k zástupùm v podobenstvích; bez podobenství k nim vùbec nemluvil, 35:aby se splnilo, co bylo øeèeno ústy proroka: 'Otevøu v podobenstvích ústa svá, vyslovím, co je skryto od založení svìta.' =Výklad podobenství o pleveli 13,36-43= 36:Potom opustil zástupy a vešel do domu. Uèedníci za ním pøišli a øekli mu: "Vylož nám to podobenství o plevelu na poli!" 37:On jim odpovìdìl: "Rozsévaè, který rozsívá dobré semeno, je Syn èlovìka 38:a pole je tento svìt. Dobré semeno, to jsou synové království, plevel jsou synové toho zlého; 39:nepøítel, který jej nasel, je ïábel. Žeò je skonání vìku a ženci jsou andìlé. 40:Tak jako se tedy sbírá plevel a pálí ohnìm, tak bude i pøi skonání vìku. 41:Syn èlovìka pošle své andìly, ti vyberou z jeho království každé pohoršení a každého, kdo se dopouští nepravosti, 42:a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláè a skøípìní zubù. 43:Tehdy spravedliví zazáøí jako slunce v království svého Otce. Kdo má uši, slyš!" =Podobenství o pokladu v poli 13,44= 44:"Království nebeské je jako poklad ukrytý v poli, který nìkdo najde a skryje; z radosti nad tím jde, prodá všecko, co má, a koupí to pole.
=Podobenství o perle 13,45-46= 45:Anebo je království nebeské jako když obchodník, který kupuje krásné perly, 46:objeví jednu drahocennou perlu; jde, prodá všecko, co má, a koupí ji. =Podobenství o rybáøské síti 13,47-50= 47:Anebo je království nebeské jako sí, která se spustí do moøe a zahrne všecko možné; 48:když je plná, vytáhnou ji na bøeh, sednou, a co je dobré, vybírají do nádob, co je špatné, vyhazují ven. 49:Tak bude i pøi skonání vìku: vyjdou andìlé, oddìlí zlé od spravedlivých 50:a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláè a skøípìní zubù." =O nových a starých pokladech 13,51-52= 51:"Pochopili jste to všecko?" Odpovìdìli: "Ano." 52:A on jim øekl: "Proto každý zákoník, který se stal uèedníkem království nebeského, je jako hospodáø, který vynáší ze svého pokladu nové i staré." =Kázání v Nazaretì 13,53-58= 53:Když Ježíš dokonèil tato podobenství, odebral se odtud. 54:Pøišel do svého domova a uèil v jejich synagóze, takže v úžasu øíkali: "Odkud se u toho èlovìka vzala taková moudrost a mocné èiny? 55:Což to není syn tesaøe? Což se jeho matka nejmenuje Maria a jeho bratøi Jakub, Josef, Šimon a Juda? 56:A nejsou všechny jeho sestry u nás? Odkud to tedy ten èlovìk všecko má?" 57:A byl jim kamenem úrazu. Ale Ježíš jim øekl: "Prorok není beze cti, leda ve své vlasti a ve svém domì." 58:A neuèinil tam mnoho mocných èinù pro jejich nevìru. Kapitola 14 =Herodes a Jan Køtitel 14,1-12= 1:V ten èas se tetrarcha Herodes doslechl o Ježíšovi 2:a øekl svým sluhùm: "To je Jan Køtitel, který vstal z mrtvých; proto v nìm pùsobí mocné síly." 3:Tento Herodes totiž zatkl Jana a dal ho v poutech vsadit do žaláøe kvùli Herodiadì, manželce svého bratra Filipa, 4:nebo Jan mu øíkal: "Není dovoleno, abys ji mìl za ženu." 5:Byl by ho rád zbavil života, ale bál se lidu, protože mìli Jana za proroka. 6:Na Herodovy narozeniny však dcera té Herodiady tanèila uprostøed hostù. Zalíbila se Herodovi, 7:a on jí pøísahou slíbil dát, o cokoli požádá. 8:A ona, navedena svou matkou, øekla: "Dej mi sem pøinést na míse hlavu Jana Køtitele." 9:Král se zarmoutil, ale pro pøísahu pøed spolustolovníky poruèil, aby jí vyhovìli, 10:a dal Jana v žaláøi stít. 11:Tak pøinesli jeho hlavu na míse, dali ji dívce a ona ji donesla své matce. 12:Janovi uèedníci potom pøišli, odnesli jeho tìlo a pohøbili je; pak šli a oznámili to Ježíšovi. =Nasycení pìti tisícù 14,13-21= 13:Když to Ježíš uslyšel, odplul lodí na pusté místo, aby byl sám; ale zástupy o tom uslyšely a pìšky šly z mìst za ním. 14:Když vystoupil, uvidìl velký zástup a bylo mu jich líto. I uzdravoval jejich nemocné. 15:Když nastal veèer, pøistoupili k nìmu uèedníci a øekli: "Toto místo je pusté a je už pozdní hodina. Propus zástupy, a jdou do vesnic kopit si jídlo." 16:Ale Ježíš jim øekl: "Nemusejí odcházet, dejte vy jim jíst!" 17:Oni odpovìdìli: "Máme tu jen pìt chlebù a dvì ryby." 18:On však øekl: "Pøineste je sem!" 19:Poruèil, aby se zástupy rozsadily po trávì. Potom vzal tìch pìt chlebù a dvì ryby, vzhlédl k nebi, vzdal díky, lámal chleby a dával uèedníkùm a uèedníci zástupùm. 20:I jedli všichni a nasytili se; a sebrali nalámaných chlebù, které zbyly, dvanáct plných košù. 21:A jedlo tam na pìt tisíc mužù kromì žen a dìtí.
=Ježíš kráèí po moøi 14,22-33= 22:Hned nato pøimìl Ježíš uèedníky, aby vstoupili na loï a jeli pøed ním na druhý bøeh, než propustí zástupy. 23:Když je propustil, vystoupil na horu, aby se o samotì modlil. Když nastal veèer, byl tam sám. 24:Loï byla daleko od zemì a vlny ji zmáhaly, protože vítr vál proti ní. 25:K ránu šel k nim, kráèeje po moøi. 26:Když ho uèedníci vidìli kráèet po moøi, vydìsili se, že je to pøízrak, a køièeli strachem. 27:Ježíš na nì hned promluvil a øekl jim: "Vzchopte se, já jsem to, nebojte se!" 28:Petr mu odpovìdìl: "Pane, jsi-li to ty, poruè mi, a pøijdu k tobì po vodách!" 29:A on øekl: "Pojï!" Petr vystoupil z lodi, vykroèil na vodu a šel k Ježíšovi. 30:Ale když vidìl, jaký je vítr, pøepadl ho strach, zaèal tonout a vykøikl: "Pane, zachraò mne!" 31:Ježíš hned vztáhl ruku, uchopil ho a øekl mu: "Ty malovìrný, proè jsi pochyboval?" 32:Když vstoupil na loï, vítr se utišil. 33:Ti, kdo byli na lodi, klanìli se mu a øíkali: "Jistì jsi Boží Syn." =Uzdravování v Genezaretu 14,34-36= 34:Když se dostali na druhý bøeh, pøistáli u Genezaretu. 35:Lidé z toho místa ho poznali a vzkázali do celého okolí. Pøinášeli mu všechny nemocné 36:a prosili ho, aby se smìli aspoò dotknout tøásní jeho roucha. A kdo se dotkli, byli uzdraveni. Kapitola 15 =Èisté a neèisté 15,1-20= 1:Tehdy pøišli k Ježíšovi z Jeruzaléma farizeové a zákoníci a øekli: 2:"Proè tvoji uèedníci porušují tradici otcù? Vždy si pøed jídlem neomývají ruce!" 3:On jim odpovìdìl: "A proè vy pøestupujete pøikázání Boží kvùli své tradici? 4:Vždy Bùh øekl: 'Cti otce i matku' a 'kdo zloøeèí otci nebo matce, a je potrestán smrtí.' 5:Vy však uèíte: Kdo øekne otci nebo matce: 'To, èím bych ti mìl pomoci, je obìtní dar', 6:ten již to nemusí dát svému otci nebo matce. A tak jste svou tradicí zrušili slovo Boží. 7:Pokrytci, dobøe prorokoval o vás Izaiáš, když øekl: 8:'Lid tento ctí mì rty, ale srdce jejich je daleko ode mne; 9:marnì mì uctívají, nebo uèí naukám, jež jsou jen pøíkazy lidskými.'" 10:Svolal zástupy a øekl: "Slyšte a rozumìjte: 11:Ne co vchází do úst, znesvìcuje èlovìka, ale co z úst vychází, to èlovìka znesvìcuje." 12:Tu pøišli uèedníci a øekli mu: "Víš, že se farizeové urazili, když slyšeli to slovo?" 13:Ale on jim odpovìdìl: "Každá rostlina, kterou nezasadil mùj nebeský Otec, bude vykoøenìna. 14:Nechte je: slepí vedou slepé. A když vede slepý slepého, oba spadnou do jámy." 15:Petr mu na to øekl: "Vysvìtli nám to podobenství!" 16:On odpovìdìl: "I vy jste ještì nechápaví? 17:Nerozumíte, že to, co vchází do úst, pøijde do bøicha a jde do hnoje? 18:Však to, co z úst vychází, jde ze srdce, a to èlovìka znesvìcuje. 19:Nebo ze srdce vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilství, loupeže, køivá svìdectví, urážky. 20:To jsou vìci, které èlovìka znesvìcují; ale jíst neomytýma rukama èlovìka neznesvìcuje." =Víra kananejské ženy 15,21-28= 21:Ježíš odtud odešel až do okolí Týru a Sidónu. 22:A hle, jedna kananejská žena z tìch konèin vyšla a volala: "Smiluj se nade mnou, Synu Davidùv! Má dcera je zle posedlá." 23:Ale on jí neodpovìdìl ani slovo. Jeho uèedníci pøistoupili a žádali ho: "Zbav se jí, vždy za námi køièí!" 24:On odpovìdìl: "Jsem poslán ke ztraceným ovcím z lidu izraelského." 25:Ale ona pøistoupila, klanìla se mu a øekla: "Pane, pomoz mi!" 26:On jí odpovìdìl: "Nesluší se vzít chleba dìtem a hodit jej psùm." 27:Ona øekla: "Ovšem, Pane, jenže i psi se živí z drobtù, které spadnou ze stolu jejich pánù." 28:Tu jí Ježíš øekl: "Ženo, tvá víra je veliká; staò se ti tak, jak chceš." A od té hodiny byla její dcera zdráva. =Uzdravování u Galilejského moøe 15,29-31=
29:Odtud Ježíš pøešel zase ke Galilejskému moøi; vystoupil na horu a posadil se tam. 30:Tu se k nìmu sešly celé zástupy a mìly s sebou chromé, mrzáky, slepé, hluchonìmé a mnohé jiné. Kladli je k jeho nohám a on je uzdravil, 31:takže se zástupy divily, když vidìly, že nìmí mluví, mrzáci jsou zdraví, chromí chodí a slepí vidí; i velebili Boha izraelského. =Nasycení ètyø tisícù 15,32-39= 32:Ježíš si zavolal své uèedníky a øekl: "Je mi líto zástupu, nebo již tøi dny jsou se mnou a nemají co jíst. Poslat je domù hladové nechci, aby nezemdleli na cestì." 33:Uèedníci mu namítli: "Kde vezmeme na poušti tolik chleba, abychom nasytili takový zástup?" 34:Ježíš jim øekl: "Kolik máte chlebù?" Odpovìdìli: "Sedm a nìkolik rybièek." 35:I naøídil zástupu usednout na zem; 36:potom vzal tìch sedm chlebù i ryby, vzdal díky, lámal a dával uèedníkùm a uèedníci zástupùm. 37:I jedli všichni a nasytili se; a zbylých nalámaných chlebù sebrali ještì sedm plných košù. 38:Tìch, kteøí jedli, bylo ètyøi tisíce mužù kromì žen a dìtí. 39:potom propustil zástupy, vstoupil na loï a pøiplul na území Magadan. Kapitola 16 =Spor o znamení 16,1-4= 1:Pøišli saduceové a farizeové a pokoušeli ho; žádali na nìm, aby jim ukázal znamení z nebe. 2:On však jim odpovìdìl: "Veèer øíkáte: 'Bude krásnì, je pìkný západ.' 3:A ráno: 'Dnes bude neèas, slunce vychází do mrakù.' Vzhled oblohy umíte posoudit a znamení èasù nemùžete? 4:Pokolení zlé a zpronevìøilé hledá znamení; ale nebude mu dáno znamení, leè znamení Jonášovo." Opustil je a odešel. =Varování pøed kvasem farizeù 16,5-12= 5:Když byli uèedníci na druhém bøehu, shledali, že si zapomnìli vzít chleby. 6:Ježíš jim øekl: "Hleïte se mít na pozoru pøed kvasem saduceù a farizeù!" 7:Oni však u sebe uvažovali: "Nevzali jsme chleba." 8:Když to Ježíš zpozoroval, øekl: "Proè mluvíte o tom, malovìrní, že nemáte chleba? 9:Ještì mi nerozumíte ani se nepamatujete na tìch pìt chlebù pro pìt tisíc, a kolik košù jste sebrali? 10:Ani tìch sedm chlebù pro ètyøi tisíce, a kolik košù jste sebrali? 11:Což nerozumíte, že jsem k vám nemluvil o chlebech? Mìjte se na pozoru pøed kvasem saduceù a farizeù!" 12:Tehdy pochopili, že jim neøekl, aby se mìli na pozoru pøed kvasem, nýbrž pøed uèením farizeù a saduceù. =Petrovo vyznání u Cesareje Filipovy 16,13-20= 13:Když Ježíš pøišel do konèin Cesareje Filipovy, ptal se svých uèedníkù: "Za koho lidé pokládají Syna èlovìka?" 14:Oni øekli: "Jedni za Jana Køtitele, druzí za Eliáše, jiní za Jeremiáše nebo za jednoho z prorokù." 15:Øekl jim: "A za koho mne pokládáte vy?" 16:Šimon Petr odpovìdìl: "Ty jsi Mesiáš, Syn Boha živého." 17:Ježíš mu odpovìdìl: "Blaze tobì, Šimone Jonášùv, protože ti to nezjevilo tìlo a krev, ale mùj Otec v nebesích. 18:A já ti pravím, že ty jsi Petr; a na té skále zbuduji svou církev a brány pekel ji nepøemohou. 19:Dám ti klíèe království nebeského, a co odmítneš na zemi, bude odmítnuto v nebi, a co pøijmeš na zemi, bude pøijato v nebi." 20:Tehdy naøídil uèedníkùm, aby nikomu neøíkali, že je Mesiáš. =První pøedpovìï utrpení 16,21-23= 21:Od té doby zaèal Ježíš ukazovat svým uèedníkùm, že musí jít do Jeruzaléma a mnoho trpìt od starších, veleknìží a zákoníkù, být zabit a tøetího dne vzkøíšen.
22:Petr si ho vzal stranou a zaèal ho kárat: "Buï toho uchránìn, Pane, to se ti nemùže stát!" 23:Ale on se obrátil a øekl Petrovi: "Jdi mi z cesty, satane! Jsi mi kamenem úrazu, protože tvé smýšlení není z Boha, ale z èlovìka!" =O následování 16,24-28= 24:Tehdy øekl Ježíš svým uèedníkùm: "Kdo chce jít za mnou, zapøi sám sebe, vezmi svùj køíž a následuj mne. 25:Nebo kdo by chtìl zachránit svùj život, ten o nìj pøijde; kdo však ztratí svùj život pro mne, nalezne jej. 26:Jaký prospìch bude mít èlovìk, získá-li celý svìt, ale svùj život ztratí? A zaè získá èlovìk svùj život zpìt? 27:Syn èlovìka pøijde v slávì svého Otce se svými svatými andìly, a tehdy odplatí každému podle jeho jednání. 28:Amen, pravím vám, že nìkteøí z tìch, kteøí tu stojí, neokusí smrti, dokud nespatøí Syna èlovìka pøicházejícího se svým královstvím." Kapitola 17 =Promìnìní na hoøe 17,1-13= 1:Po šesti dnech vzal s sebou Ježíš Petra a Jakuba a jeho bratra Jana 2:A byl promìnìn pøed jejich oèima; jeho tváø záøila jako slunce a jeho šat byl oslnivì bílý. 3:A hle, zjevil se jim Mojžíš a Eliáš, jak s ním rozmlouvají. 4:Nato promluvil Petr a øekl Ježíšovi: "Pane, je dobré, že jsme zde; chceš-li, udìlám tu tøi stany, jeden tobì, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi." 5:Ještì nedomluvil, a hle, svìtlý oblak je zastínil a z oblaku promluvil hlas: "Toto jest mùj milovaný Syn, kterého jsem si vyvolil; toho poslouchejte." 6:Když to uèedníci uslyšeli, padli tváøí k zemi a velmi se báli. 7:Ale Ježíš k nim pøistoupil, dotkl se jich a øekl: "Vstaòte a nebojte se." 8:Oni pozvedli oèi a nevidìli už nikoho jiného, než Ježíše samotného. 9:Když sestupovali s hory, pøikázal jim Ježíš: "Nikomu o tom vidìní neøíkejte, dokud Syn èlovìka nebude vzkøíšen z mrtvých." 10:Uèedníci se ho ptali: "Jak to, že øíkají zákoníci, že napøed musí pøijít Eliáš?" 11:On jim odpovìdìl: "Ano, Eliáš pøijde a obnoví všecko. 12:Avšak pravím vám, že Eliáš již pøišel, ale nepoznali ho a udìlali s ním, co se jim zlíbilo; tak i syn èlovìka bude od nich trpìt." 13:Tehdy uèedníci pochopili, že mluvil o Janu Køtiteli. =Uzdravení posedlého chlapce 17,14-21= 14:Když pøišli k zástupu, pøistoupil k nìmu jeden èlovìk a na kolenou prosil: 15:"Pane, smiluj se nad mým synem, nebo je námìsíèný a je na tom zle: èasto padá do ohnì a èasto do vody. 16:A pøivedl jsem ho k tvým uèedníkùm a nemohli ho uzdravit." 17:Ježíš odpovìdìl: "Pokolení nevìøící a zvrácené, jak dlouho ještì budu s vámi? Jak dlouho vás ještì mám snášet? Pøiveïte mi ho sem!" 18:Ježíš mu pohrozil, a zlý duch z nìho vyšel; od té chvíle byl chlapec zdráv. 19:Když byli uèedníci s Ježíšem sami, pøistoupili k nìmu a øekli: "Proè jsme ho nemohli vyhnat my?" 20:On jim øekl: "Pro vaši malovìrnost! Amen, pravím vám, budete-li mít víru jako zrnko hoøèice, øeknete této hoøe: 'Pøejdi odtud tam', a pøejde; a nic vám nebude nemožné." 21:Takový duch nevyjde jinak než modlitbou a postem. =Druhá pøedpovìï utrpení 17,22-23= 22:Když byli spolu v Galileji, øekl jim Ježíš: "Syn èlovìka bude vydán do rukou lidí; 23:zabijí ho, a tøetí den bude vzkøíšen." Velice se zarmoutili. =Chrámová daò 17,24-27= 24:Když pøišli do Kafarnaum, pøistoupili k Petrovi výbìrèí chrámové danì a øekli: "Váš Mistr neplatí chrámovou daò?" 25:On øekl: "Platí!" Když pøišel domù, ještì než promluvil, øekl mu Ježíš: "Co myslíš, Šimone, od
koho vybírají pozemští králové poplatky a danì? Od svých synù nebo od cizích lidí?" 26:Když odpovìdìl: "Od cizích", pravil mu Ježíš: "Synové jsou tedy svobodni. 27:Ale abychom je nepohoršili, jdi k moøi, hoï udici; vytáhni rybu, která se první chytí, otevøi jí ústa a najdeš peníz; ten vezmi a dej jim za mne i za sebe." Kapitola 18 =Spor o prvenství 18,1-5= 1:V tu hodinu pøišli uèedníci k Ježíšovi s otázkou: "Kdo je vlastnì nejvìtší v království nebeském?" 2:Ježíš zavolal dítì, postavil je doprostøed 3:a øekl: "Amen, pravím vám, jestliže se neobrátíte a nebudete jako dìti, nevejdete do království nebeského. 4:Kdo se pokoøí a bude jako toto dítì, ten je nejvìtší v království nebeském. 5:A kdo pøijme jediné takové dítì ve jménu mém, pøijímá mne. =Varování pøed svody 18,6-9= 6:Kdo by svedl k høíchu jednoho z tìchto nepatrných, kteøí ve mne vìøí, pro toho by bylo lépe, aby mu povìsili na krk mlýnský kámen a potopili ho do moøské hlubiny. 7:Bìda svìtu, že svádí k høíchu! Svody sice nutnì pøicházejí, ale bìda tomu, skrze koho pøijdou. 8:Jestliže tì tvá ruka nebo noha svádí k høíchu, utni ji a odhoï pryè; lépe je pro tebe, vejdeš-li do života zmrzaèený nebo chromý, než abys byl s obìma rukama èi nohama uvržen do vìèného ohnì. 9:Jestliže tì tvé oko svádí k høíchu, vyrvi je a odhoï pryè; lépe je pro tebe, vejdeš-li do života jednooký, než abys byl s obìma oèima uvržen do ohnivého pekla. =Podobenství o ztracené ovci 18,10-14= 10:Mìjte se na pozoru, abyste nepohrdali ani jedním z tìchto malièkých. Pravím vám, že jejich andìlé v nebi jsou neustále v blízkosti mého nebeského Otce. 11:Vždy Syn èlovìka pøišel spasit, co zahynulo. 12:Co myslíte? Má-li nìkdo sto ovcí a jedna z nich mu zabloudí, nenechá tìch devadesát devìt na horách a nejde hledat tu, která zabloudila? 13:A podaøí-li se mu ji nalézt, amen, pravím vám, bude se z ní radovat víc než z tìch devadesáti devíti, které nezabloudily. 14:Právì tak je vùle vašeho nebeského Otce, aby nezahynul ani jediný z tìchto malièkých. =O bratrském napomínání 18,15-17= 15:Když tvùj bratr zhøeší, jdi a pokárej ho mezi ètyøma oèima; dá-li si øíci, získal jsi svého bratra. 16:Nedá-li si øíci, pøiber k sobì ještì jednoho nebo dva, aby 'ústy dvou nebo tøí svìdkù byla potvrzena každá výpovìï'. 17:Jestliže ani potom neuposlechne, oznam to církvi; jestliže však neuposlechne ani církev, a je ti jako pohan nebo celník. =O moci církve 18,18-20= 18:Amen, pravím vám, cokoli odmítnete na zemi, bude odmítnuto v nebi, a cokoli pøijmete na zemi, bude pøijato v nebi. 19:Opìt vám pravím, shodnou-li se dva z vás na zemi v prosbì o jakoukoli vìc, mùj nebeský Otec jim to uèiní. 20:Nebo kde jsou dva nebo tøi shromáždìni ve jménu mém, tam jsem já uprostøed nich." =O odpouštìní 18,21-22= 21:Tehdy pøistoupil Petr k Ježíšovi a øekl mu: "Pane, kolikrát mám odpustit svému bratru, když proti mnì zhøeší? Snad až sedmkrát?" 22:Ježíš mu na to odpovìdìl: "Pravím ti, ne sedmkrát, ale až sedmdesát sedmkrát." =Podobenství o nemilosrdném služebníku 18,23-35= 23:"S královstvím nebeským je to tak, jako když se jeden král rozhodl vyžádat úèty od svých služebníkù. 24:Když zaèal úètovat, pøivedli mu jednoho, který byl dlužen mnoho tisíc høiven. 25:Protože mu je nemohl vrátit, rozkázal ho pán prodat i s ženou a dìtmi a se vším, co mìl, a
nahradit ztrátu. 26:Tu mu ten služebník padl k nohám a na kolenou prosil: 'Mìj se mnou strpení a všechno ti vrátím!' 27:Pán se ustrnul na oním služebníkem, propustil ho a dluh mu odpustil. 28:Sotva však ten služebník vyšel, potkal jednoho ze svých spoluslužebníkù, který mu byl dlužen sto denárù; chytil ho za krk a køièel: 'Zapla mi, co jsi dlužen!' 29:Jeho spoluslužebník mu padl k nohám a prosil ho: 'Mìj se mnou strpení, a zaplatím ti to!' 30:On však nechtìl, ale šel a dal ho do vìzení, dokud nezaplatí dluh. 31:Když jeho spoluslužebníci vidìli, co se pøihodilo, velice se zarmoutili; šli a oznámili svému pánu všecko, co se stalo. 32:Tu ho pán zavolal a øekl mu: 'Služebníku zlý, celý tvùj dluh jsem ti odpustil, když jsi mì prosil; 33:nemìl ses také ty smilovat nad svým spoluslužebníkem, jako jsem se já smiloval nad tebou?' 34:A rozhnìval se jeho pán a dal ho do vìzení, dokud nezaplatí celý dluh. 35:Tak bude jednat s vámi mùj nebeský Otec, jestliže ze srdce neodpustíte každý svému bratru." Kapitola 19 =O rozluce 19,1-12= 1:Když Ježíš dokonèil tato slova, odebral se z Galileje do krajin judských za Jordán. 2:Velké zástupy šly za ním, a on je tam uzdravil. 3:Tu k nìmu pøišli farizeové a pokoušeli ho: "Je dovoleno propustit manželku z jakékoli pøíèiny?" 4:Odpovìdìl jim: "Neèetli jste, že Stvoøitel od poèátku 'muže a ženu uèinil je'? 5:A øekl: 'Proto opustí muž otce i matku a pøipojí se ke své manželce, a budou ti dva jedno tìlo'; 6:takže již nejsou dva, ale jeden. A proto co Bùh spojil, èlovìk nerozluèuj!" 7:Namítnou mu: "Proè tedy Mojžíš ustanovil, že muž smí propustit svou manželku tím, že jí dá rozlukový lístek?" 8:Odpoví jim: "Pro tvrdost vašeho srdce vám Mojžíš dovolil propustit manželku. Od poèátku to však nebylo. 9:Pravím vám, kdo propustí svou manželku z jiného dùvodu než pro smilstvo a vezme si jinou, cizoloží." 10:Uèedníci mu øekli: "Jestliže je to s mužem a ženou takové, pak je lépe se neženit." 11:On jim odpovìdìl: "Ne všichni pochopí to slovo; jen ti, kterým je dáno. 12:Nìkteøí nežijí v manželství, protože jsou k tomu od narození nezpùsobilí; jiní nežijí v manželství, protože je nezpùsobilými uèinili lidé; a nìkteøí nežijí v manželství, protože se ho zøekli pro království nebeské. Kdo to mùže pochopit, pochop. =Ježíš a dìti 19,13-15= 13:Tehdy k nìmu pøinášeli dìti, aby na nì vložil ruce a pomodlil se; ale uèedníci jim to zakazovali. 14:Ježíš však øekl: "Nechte dìti a nebraòte jim jít ke mnì; nebo takovým patøí království nebeské." 15:Požehnal jim a šel dál. =Bohatý mladík 19,16-22= 16:A hle, kdosi k nìmu pøišel a zeptal se ho: "Mistøe, co dobrého mám udìlat, abych získal vìèný život?" 17:On mu øekl: "Proè se mì ptáš na dobré? Jediný je dobrý! A chceš-li vejít do života, zachovávej pøikázání!" 18:Otázal se ho: "Která?" Ježíš odpovìdìl: "Nebudeš zabíjet, cizoložit, krást, køivì svìdèit, 19:cti otce a matku, miluj svého bližního jako sám sebe." 20:Mladík mu øekl: "To jsem všechno dodržoval! Co mi ještì schází?" 21:Ježíš mu odpovìdìl: "Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej, co ti patøí, rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi; pak pøijï a následuj mne." 22:Když mladík uslyšel to slovo, smuten odešel, nebo mìl mnoho majetku. =O majetku 19,23-30= 23:Ježíš øekl svým uèedníkùm: "Amen, pravím vám, že bohatý tìžko vejde do království nebeského. 24:Znovu vám øíkám, snáze projde velbloud uchem jehly než bohatý do Božího království." 25:Když to uèedníci slyšeli, velice se zhrozili a øekli: "Kdo potom mùže být spasen?"
26:Ježíš na nì pohledìl a øekl: "U lidí je to nemožné, ale u Boha je možné všecko." 27:Na to mu øekl Petr: "Hle, my jsme opustili všecko a šli jsme za tebou! Co tedy budeme mít?" 28:Ježíš jim øekl: "Amen, pravím vám, až se Syn èlovìka pøi obnovení všeho posadí na trùn své slávy, tehdy i vy, kteøí jste mì následovali, usednete na dvanáct trùnù a budete soudit dvanáct pokolení Izraele. 29:A každý, kdo opustil domy nebo bratry nebo sestry nebo otce nebo matku nebo dìti nebo pole pro mé jméno, stokrát víc dostane a bude mít podíl na vìèném životì. 30:Mnozí první budou poslední a poslední první." Kapitola 20 =Podobenství o dìlnících na vinici 20,1-16= 1:"Nebo s královstvím nebeským je to tak, jako když jeden hospodáø hned ráno vyšel najmout dìlníky na svou vinici. 2:Smluvil s dìlníky denár na den a poslal je na vinici. 3:Když znovu vyšel o deváté hodinì, vidìl, jak jiní stojí neèinnì na trhu, 4:a øekl jim: 'Jdìte i vy na mou vinici, a já vám dám, co bude spravedlivé.' 5:Oni šli. Vyšel opìt kolem poledne i kolem tøetí hodiny odpoledne a uèinil právì tak. 6:Když vyšel kolem páté hodiny odpoledne, našel tam další, jak tam stojí, a øekl jim: 'Co tu stojíte celý den neèinnì?' 7:Odpovìdìli mu: 'Nikdo nás nenajal.' On jim øekne: 'Jdìte i vy na mou vinici.' 8:Když byl veèer, øekl pán vinice svému správci: 'Zavolej dìlníky a vypla jim mzdu, a to od posledních k prvním!' 9:Tak pøišli ti, kteøí pracovali od pìti odpoledne, a každý dostal denár. 10:Když pøišli ti první, mìli za to, že dostanou víc; ale i oni dostali po denáru. 11:Vzali ho a reptali proti hospodáøi: 12:'Tihle poslední dìlali jedinou hodinu, a tys jim dal stejnì jako nám, kteøí jsme nesli tíhu dne a vedro!' 13:On však odpovìdìl jednomu z nich: 'Pøíteli, nekøivdím ti! Nesmluvil jsi se mnou denár za den? 14:Vezmi si, co ti patøí a jdi! Já chci tomu poslednímu dát jako tobì; 15:nemohu si se svým majetkem udìlat, co chci? Nebo snad tvé oko závidí, že jsem dobrý?' 16:Tak budou poslední první a první poslední." =Tøetí pøedpovìï utrpení 20,17-19= 17:Když Ježíš šel do Jeruzaléma, vzal si stranou dvanáct uèedníkù a cestou jim øekl: 18:"Hle, jdeme do Jeruzaléma a Syn èlovìka bude vydán veleknìžím a zákoníkùm; odsoudí ho na smrt 19:a vydají pohanùm, aby se mu posmívali, zbièovali ho a ukøižovali; a tøetího dne bude vzkøíšen." =Žádost synù Zebedeových 20,20-28= 20:Tehdy k nìmu pøistoupila matka synù Zebedeových se svými syny, klanìla se mu a chtìla ho o nìco požádat. 21:On jí øekl: "Co chceš?" Øekla: "Ustanov, aby tito dva synové mìli místo jeden po tvé pravici a jeden po tvé levici ve tvém království." 22:Ježíš však odpovìdìl: "Nevíte, oè žádáte. Mùžete pít kalich, který já mám pít?" Øekli mu: "Mùžeme." 23:Praví jim: "Mùj kalich budete pít, ale udìlovat místa po mé pravici èi levici není má vìc; ta místa patøí tìm, jimž je pøipravil mùj Otec." 24:Když to uslyšelo ostatních deset, rozmrzeli se na oba bratry. 25:Ale Ježíš si je zavolal a øekl: "Víte, že vládcové panují nad národy a velicí je utlaèují. 26:Ne tak bude mezi vámi: kdo se mezi vámi chce stát velkým, buï vaším služebníkem; 27:a kdo chce být mezi vámi první, buï vaším otrokem. 28:Tak, jako Syn èlovìka nepøišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svùj život jako výkupné za mnohé." =Uzdravení slepých u Jericha 20,29-34= 29:Když vycházeli z Jericha, následoval ho velký zástup. 30:A hle, dva slepí sedìli u cesty; když uslyšeli, že jde kolem Ježíš, zaèali køièet: "Smiluj se nad námi, Pane, Synu Davidùv!"
31:Zástup je napomínal, aby mlèeli, ale oni køièeli ještì víc: "Smiluj se nad námi, Pane, Synu Davidùv!" 32:Ježíš se zastavil, zavolal je a øekl jim: "Co chcete, abych pro vás uèinil?" 33:Odpovìdìli mu: "Pane, a se otevøou naše oèi!" 34:Ježíš pohnut soucitem, dotkl se jejich oèí, a hned prohlédli; a šli za ním. Kapitola 21 =Vjezd do Jeruzaléma 21,1-9= 1:Když se pøiblížili k Jeruzalému a pøišli do Betfage na Olivové hoøe, poslal Ježíš dva uèedníky 2:a øekl jim: "Jdìte do vesnice, která je pøed vámi, a hned naleznete pøivázanou oslici a u ní oslátko. Odvažte je a pøiveïte ke mnì. 3:A kdyby vám nìkdo nìco øíkal, odpovìzte: 'Pán je potøebuje.' A ten èlovìk je hned pošle." 4:To se stalo, aby se splnilo, co je øeèeno ústy proroka: 5:'Povìzte dceøi siónské: Hle, král tvùj pøichází k tobì, tichý a sedící na oslici, na oslátku té, která je podrobena jhu.' 6:Uèedníci šli a uèinili, co jim Ježíš pøikázal. 7:Pøivedli oslici i oslátko, položili na nì pláštì a on se na nì posadil. 8:A mohutný zástup prostíral na cestu své pláštì, jiní odsekával ratolesti stromù a stlali je na cestu. 9:Zástupy, které šly pøed ním i za ním, volaly: "Hosanna Synu Davidovu! Požehnaný, který pøichází ve jménu Hospodinovì! Hosanna na výsostech!" =Oèištìní chrámu 21,10-17= 10:Když vjel Ježíš do Jeruzaléma, po celém mìstì nastal rozruch; ptali se: "Kdo to je?" 11:Zástupy odpovídaly: "To je ten prorok Ježíš z Nazareta v Galileji." 12:Ježíš vešel do chrámu a vyhnal prodavaèe a kupující v nádvoøí, zpøevracel stoly smìnárníkù i stánky prodavaèù holubù; 13:øekl jim: "Je psáno: 'Mùj dùm bude zván domem modlitby', ale vy z nìho dìláte doupì lupièù." 14:I pøistoupili k nìmu v chrámì slepí a chromí a on je uzdravil. 15:Když veleknìží a zákoníci vidìli jeho udivující èiny i dìti volající v chrámì "Hosanna Synu Davidovu", rozhnìvali se 16:a øekli mu: "Slyšíš, co to øíkají?" Ježíš jim odpovìdìl: "Ovšem! Nikdy jste neèetli: 'Z úst nemluvòátek a kojencù pøipravil sis chválu'?" 17:Opustil je a vyšel ven z mìsta do Betanie; tam pøenocoval. =Prokletí fíkovníku 21,18-22= 18:Když se ráno vracel do mìsta, dostal hlad. 19:Spatøil u cesty fíkovník a šel k nìmu; ale nic na nìm nenalezl, jen listí. I øekl mu: "A se na tobì na vìky neurodí ovoce!" A ten fíkovník najednou uschl. 20:Když to uèedníci vidìli, podivli se: "Jak najednou ten fíkovník uschl!" 21:Ježíš jim odpovìdìl: "Amen, pravím vám, budete-li mít víru a nebudete pochybovat, uèiníte nejen to, co se stalo s fíkovníkem; ale i kdybyste této hoøe øekli: 'Zdvihni se a vrhni se do moøe' stane se to. 22:A vìøíte-li, dostanete všecko, oè budete v modlitbì prosit." =Spor o Ježíšovu pravomoc 21,23-27= 23:Když Ježíš pøišel do chrámu a uèil, pøistoupili k nìmu veleknìží a starší lidu a øekli: "Jakou mocí to èiníš? A kdo ti tu moc dal?" 24:Ježíš jim odpovìdìl: "Já vám také položím otázku; jestliže ji zodpovíte, i já vám povím, jakou mocí to èiním. 25:Odkud mìl Jan povìøení køtít? Z nebe, èi od lidí?" Oni se mezi sebou dohadovali: "Øeknemeli, 'z nebe', namítne nám: 'Proè jste mu tedy neuvìøili?' 26:Øekneme-li však 'z lidí', máme obavy ze zástupu; vždy všichni mají Jana za proroka." 27:Odpovìdìli tedy Ježíšovi: "Nevíme." Tu jim øekl i on: "Ani já vám nepovím, jakou mocí to èiním." =Podobenství o dvou synech 21,28-32= 28:"Co myslíte? Jeden èlovìk mìl dva syny. Pøišel a øekl prvnímu: 'Synu, jdi dnes pracovat na
vinici!' 29:On odpovìdìl: 'Nechce se mi.' Ale potom toho litoval a šel. 30:Otec pøišel k druhému a øekl mu totéž. Ten odpovìdìl: 'Ano, pane.' Ale nešel. 31:Kdo z tìch dvou splnil vùli svého otce?" Odpovìdìli: "Ten první!" Ježíš jim øekl: "Amen, pravím vám, že celníci a nevìstky pøedcházejí vás do Božího království. 32:Pøišel k vám Jan po cestì spravedlnosti, a vy jste mu neuvìøili. Ale celníci a nevìstky mu uvìøili. Vy jste to vidìli, ale ani potom jste toho nelitovali a neuvìøili mu. =Podobenství o zlých vinaøích 21,33-46= 33:Poslyšte jiné podobenství: Jeden hospodáø vysadil vinici, obehnal ji zdí, vykopal v ní lis a vystavìl strážní vìž; potom vinici pronajal vinaøùm a odcestoval. 34:Když se pøiblížil èas vinobraní, poslal své služebníky k vinaøùm, aby pøevzali jeho díl úrody. 35:Ale vinaøi jeho služebníky chytili, jednoho zbili, druhého zabili, dalšího ukamenovali. 36:Znovu poslal další služebníky, a to více než pøed tím, ale naložili s nimi právì tak. 37:Nakonec k nim poslal svého syna; øekl si: 'Na mého syna budou mít pøece ohled!' 38:Když však vinaøi shlédli syna, øekli si mezi sebou: 'To je dìdic. Pojïme, zabijme ho, a dìdictví pøipadne nám!' 39:Chytili ho, vyvlekli ven z vinice a zabili. 40:Když nyní pøijde pán vinice, co udìlá tìm vinaøùm?" 41:Øekli mu: "Zlé bez milosti zahubí a vinici pronajme jiným vinaøùm, kteøí mu budou odvádìt výnos v urèený èas." 42:Ježíš jim øekl: "Což jste nikdy neèetli v Písmech: 'Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kamenem úhelným; Hospodin to uèinil a je to podivuhodné v našich oèích'? 43:Proto vám pravím, že vám Boží království bude odòato a bude dáno národu, který ponese jeho ovoce. 44:Kdo padne na ten kámen, roztøíští se, a na koho on padne, toho rozdrtí." 45:Když slyšeli veleknìží a farizeové tato podobenství, poznali, že mluví o nich. 46:Hledìli se ho zmocnit, ale báli se zástupù, protože ty ho mìly za proroka. Kapitola 22 =Podobenství o hostinì 22,1-10= 1:A Ježíš k nim znovu mluvil v podobenstvích: 2:"S královstvím Božím je to tak, jako když jeden král vystrojil svatbu svému synu. 3:Poslal služebníky, aby pøivedli pozvané na svatbu, ale oni nechtìli jít. 4:Poslal znovu jiné služebníky se slovy: 'Øeknìte pozvaným: Hle, hostinu jsem uchystal, býèci a krmný dobytek je poražen, všechno je pøipraveno; pojïte na svatbu!' 5:Ale oni nedbali a odešli, jeden na své pole, druhý za svým obchodem. 6:Ostatní chytili jeho služebníky, potupnì je ztýrali a zabili je. 7:Tu se král rozhnìval, poslal svá vojska, vrahy zahubil a jejich mìsto vypálil. 8:Potom øekl svým služebníkùm: 'Svatba je pøipravena, ale pozvaní nebyli jí hodni; 9:jdìte tedy na rozcestí a koho najdete, pozvìte na svatbu.' 10:Služebníci vyšli na cesty a shromáždili všechny, které nalezli, zlé i dobré; a svatební síò se naplnila stolovníky. =Podobenství o svatebním šatì 22,11-14= 11:Když král vstoupil mezi stolovníky, spatøil tam èlovìka, který nebyl obleèen na svatbu. 12:Øekl mu: 'Pøíteli, jak ses sem dostal, když nejsi obleèen na svatbu?' On se nezmohl ani na slovo. 13:Tu øekl král sloužícím: 'Svažte mu ruce i nohy a uvrhnìte ho ven do temnot; tam bude pláè a skøípìní zubù.' 14:Nebo mnozí jsou pozváni, ale málokdo bude vybrán." =Spor o daò císaøi 22,15-22= 15:Tehdy farizeové šli a radili se, jak by Ježíšovi nìjakým slovem nastražili léèku. 16:Poslali za ním své uèedníky s herodiány, aby øekli: "Mistøe, víme, že jsi pravdivý a uèíš cestì Boží podle pravdy; na nikoho se neohlížíš a nebereš ohled na postavení èlovìka. 17:Povìz nám tedy, co myslíš: Je dovoleno dávat daò císaøi, nebo ne?" 18:Ale Ježíš poznal jejich zlý úmysl a øekl: "Co mì pokoušíte, pokrytci? 19:"Ukažte mi peníz danì!" Podali mu denár.
20:On jim øekl: "Èí je tento obraz a nápis?" 21:Odpovìdìli: "Císaøùv." Tu jim øekl: "Odevzdejte tedy, co je císaøovo, císaøi, co je Boží, dejte Bohu." 22:Když to slyšeli, podivili se, nechali ho a odešli. =Spor o vzkøíšení 22,23-33= 23:V ten den pøišli za ním saduceové, kteøí øíkají, že není vzkøíšení, a pøedložili mu dotaz: 24:"Mistøe, Mojžíš øekl: 'Zemøe-li nìkdo bez dìtí, a se s jeho manželkou podle øádu švagrovství ožení jeho bratr a zplodí svému bratru potomka.' 25:U nás bylo sedm bratøí. První po svatbì zemøel, a protože nemìl potomka, zanechal svou ženu svému bratru. 26:Stejnì i druhý, tøetí a nakonec všech sedm. 27:Naposledy ze všech zemøela ta žena. 28:Až bude vzkøíšení, komu z tìch sedmi bude patøit? Vždy ji mìli všichni!" 29:Ježíš jim odpovìdìl: "Mýlíte se, neznáte Písma ani moc Boží. 30:Po vzkøíšení se lidé nežení ani nevdávají, ale jsou jako nebeští andìlé. 31:A pokud jde o vzkøíšení mrtvých, neèetli jste, co vám Bùh pravil: 32:'Já jsem Bùh Abrahamùv, Bùh Izákùv a Bùh Jákobùv?' On pøece není Bohem mrtvých, nýbrž živých." 33:Když to slyšely zástupy, žasly nad jeho uèením. =Nejvìtší pøikázání 22,34-40= 34:Když se farizeové doslechli, že umlèel saduceje, smluvili se 35:a jeden jejich zákoník se ho otázal, aby ho pokoušel: 36:"Mistøe, které pøikázání v zákonì je nejvìtší?" 37:On mu øekl: "'Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.' 38:To je nejvìtší a první pøikázání. 39:Druhé je mu podobné: 'Miluj svého bližního jako sám sebe.' 40:Na tìch dvou pøikázáních spoèívá celý Zákon i Proroci." =Mesiáš, Syn Davidùv 22,41-46= 41:Když se farizeové sešli, zeptal se jich Ježíš: 42:"Co si myslíte o Mesiášovi? Èí je syn?" Odpovìdìli mu: "Davidùv." 43:Øekl jim: "Jak to tedy, že ho David v Duchu svatém nazývá Pánem, když praví: 44:'Øekl Hospodin mému Pánu: Usedni po mé pravici, dokud ti nepoložím nepøátele pod nohy.' 45:Jestliže tedy David nazývá Mesiáše Pánem, jak mùže být jeho synem?" 46:A nikdo nebyl s to odpovìdìt mu ani slovo; od toho dne se ho již nikdo neodvážil tázat. Kapitola 23 =Varování pøed zákoníky 23,1-12= 1:Tehdy Ježíš mluvil k zástupùm i k svým uèedníkùm: 2:"Na stolici Mojžíšovì zasedli zákoníci a farizeové. 3:Proto èiòte a zachovávejte všechno, co vám øeknou; ale podle jejich skutkù nejednejte: nebo oni mluví a neèiní. 4:Svazují tìžká bøemena a nakládají je lidem na ramena, ale sami se jich nechtìjí dotknout ani prstem. 5:Všechny své skutky konají tak, aby je lidé vidìli: rozšiøují si modlitební øemínky a prodlužují tøásnì, 6:mají rádi pøední místa na hostinách a pøední sedadla v synagógách, 7:líbí se jim, když je lidé na ulici zdraví a øíkají jim 'Mistøe'. 8:Vy však si nedávejte øíkat 'Mistøe': jediný je váš Mistr, vy všichni jste bratøí. 9:A nikomu na zemi nedávejte jméno 'Otec': jediný je váš Otec, ten nebeský. 10:Ani si nedávejte øíkat 'Uèiteli': váš uèitel je jeden, Kristus. 11:Kdo je z vás nejvìtší, bude váš služebník. 12:Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen. =Bìda zákoníkùm a farizeùm 23,13-36=
13:Bìda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Zavíráte lidem království nebeské, sami nevcházíte a zabraòujete tìm, kdo chtìjí vejít. 14:Bìda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Vyjídáte domy vdov pod záminkou dlouhých modliteb; proto vás postihne tím pøísnìjší soud. 15:Bìda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Obcházíte moøe i zemi, abyste získali jednoho novovìrce; a když ho získáte, uèiníte z nìho syna pekla, dvakrát horšího, než jste sami. 16:Bìda vám, slepí vùdcové! Øíkáte: 'Kdo by pøísahal u chrámu, nic to neznamená; ale kdo by pøísahal pøi chrámovém zlatu, je vázán. 17:Blázni a slepci, co je vìtší: zlato, nebo chrám, který to zlato posvìcuje? 18:Nebo: 'Kdo by pøísahal pøi oltáøi, nic to neznamená; ale kdo by pøísahal pøi obìti na nìm, je vázán.' 19:Slepci, co je vìtší: obì nebo oltáø, který tu obì posvìcuje? 20:Kdo tedy pøísahá pøi oltáøi, pøísahá pøi nìm a pøi všem, co na nìm leží. 21:A kdo pøísahá pøi chrámu, pøísahá pøi nìm a pøi tom, kdo v nìm pøebývá. 22:Kdo pøísahá pøi nebi, pøísahá pøi trùnu Božím a pøi tom, který na nìm sedí. 23:Bìda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Odevzdáváte desátky z máty, kopru a kmínu, a nedbáte na to, co je v Zákonì dùležitìjší: právo, milosrdenství a vìrnost. Toto bylo tøeba èinit a to ostatní nezanedbávat. 24:Slepí vùdcové, cedíte komára, ale velblouda spolknete! 25:Bìda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Oèišujete èíše a talíøe zvenèí, ale uvnitø jsou plné hrabivosti a chtivosti. 26:Slepý farizeji, vyèis pøedevším vnitøek èíše, a bude èistý i vnìjšek. 27:Bìda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Podobáte se obíleným hrobùm, které zvenèí vypadají pìknì, ale uvnitø jsou plné lidských kostí a všelijaké neèistoty. 28:Tak i vy se navenek zdáte lidem spravedliví, ale uvnitø jste samé pokrytectví a nepravost. 29:Bìda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Stavíte náhrobky prorokùm, zdobíte pomníky spravedlivých 30:a øíkáte: 'Kdybychom my byli na místì svých otcù, nemìli bychom podíl na smrti prorokù.' 31:Tak svìdèíte sami proti sobì, že jste synové tìch, kteøí zabíjeli proroky. 32:Dovršte tedy èiny svých otcù! 33:Hadi, plemeno zmijí, jak uniknete pekelnému trestu? 34:Hle, proto vám posílám proroky a uèitele moudrosti i zákoníky; a vy je budete zabíjet a køižovat, budete je bièovat ve svých synagógách a pronásledovat z místa na místo, 35:aby na vás padla všechna spravedlivá krev prolitá na zemi, od krve spravedlivého Ábela až po krev Zachariáše syna Bachariášova, kterého jste zabili mezi chrámem a oltáøem. 36:Amen, pravím vám, to vše padne na toto pokolení. =Náøek nad Jeruzalémem 23,37-39= 37:Jeruzaléme, Jeruzaléme, který zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kdo byli k tobì posláni; kolikrát jsem chtìl shromáždit tvé dìti, tak jako kvoèna shromažïuje kuøátka pod svá køídla, a nechtìli jste! 38:Hle, váš dùm se vám ponechává pustý. 39:Nebo vám pravím, že mì neuzøíte od nynìjška až do chvíle, kdy øeknete: 'Požehnaný, který pøichází ve jménu Hospodinovì.'" Kapitola 24 =Pøedpovìï zkázy chrámu 24,1-2= 1:Když Ježíš vyšel z chrámu a odcházel odtud, pøistoupili k nìmu uèedníci a ukazovali mu chrámové stavby. 2:On však jim øekl: "Vidíte toto všechno? Amen, pravím vám, že tu nezùstane kámen na kameni, všecko bude rozmetáno." =Poèátek bìd 24,3-14= 3:Když sedìl na Olivové hoøe a byli sami, pøistoupili k nìmu uèedníci a øekli: "Povìz nám, kdy to nastane a jaké bude znamení tvého pøíchodu a skonání vìku!" 4:Ježíš jim odpovìdìl: "Mìjte se na pozoru, aby vás nìkdo nesvedl. 5:Nebo mnozí pøijdou v mém jménu a budou øíkat 'já jsem Mesiáš' a svedou mnohé. 6:Budete slyšet váleèný ryk a zvìsti o válkách; hleïte, abyste se nelekali. Musí to být, ale to ještì není konec.
7:Povstane národ proti národu a království proti království, bude hlad a zemìtøesení na mnoha místech. 8:Ale to vše bude teprve zaèátek bolestí. 9:Tehdy vás budou vydávat v soužení i na smrt a všechny národy vás budou nenávidìt pro mé jméno. 10:A tehdy mnozí odpadnou a navzájem se budou zrazovat a jedni druhé nenávidìt; 11:povstanou lživí proroci a mnohé svedou 12:a protože se rozmùže nepravost, vychladne láska mnohých. 13:Ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen. 14:A toto evangelium o království bude kázáno po celém svìtì na svìdectví všem národùm, a teprve potom pøijde konec. =Velké soužení 24,15-28= 15:Když pak uvidíte 'znesvìcující ohavnost', o níž je øeè u proroka Daniele, jak stojí na místì svatém - kdo èteš, rozumìj 16:tehdy ti, kdo jsou v Judsku, a uprchnou do hor; 17:kdo je na støeše, a nesestupuje, aby si vzal nìco z domu; 18:a kdo je na poli, a se nevrací, aby si vzal pláš. 19:Bìda tìhotným a kojícím v onìch dnech! 20:Modlete se, abyste se nemuseli dát na útìk v zimì nebo v sobotu. 21:Nebo tehdy nastane hrozné soužení, jaké nebylo od poèátku svìta až do nynìjška a nikdy již nebude. 22:A kdyby nebyly ty dny zkráceny, nebyl by spasen žádný èlovìk; ale kvùli vyvoleným budou tyto dny zkráceny. 23:Tehdy, øekne-li vám nìkdo: 'Hle, tu je Mesiáš nebo tam', nevìøte! 24:Nebo vyvstanou lžimesiášové a lžiproroci a budou pøedvádìt veliká znamení a zázraky, že by svedli i vyvolené, kdyby to bylo možné. 25:Hle, øekl jsem vám to už pøedem. 26:Když vám øeknou: 'Hle, je na poušti', nevycházejte! 'Hle, v tajných úkrytech', nevìøte tomu! 27:Nebo jako blesk ozáøí oblohu od východu až na západ, takový bude pøíchod Syna èlovìka. 28:Kde je mrtvola, slétnou se i supi. =Pøíchod Syna èlovìka 24,29-31= 29:Hned po soužení tìch dnù se zatmí slunce, mìsíc ztratí svou záø, hvìzdy budou padat z nebe a mocnosti nebeské se zachvìjí. 30:Tehdy se ukáže znamení Syna èlovìka na nebi; a tu budou lomit rukama všechny èeledi zemì a uzøí Syna èlovìka pøicházet na oblacích nebeských s velkou mocí a slávou. 31:On vyšle své andìly s mohutným zvukem polnice a ti shromáždí jeho vyvolené do ètyø úhlù svìta, od jednìch koncù nebe ke druhým. =Pouèení od fíkovníku 24,32-35= 32:Od fíkovníku si vezmìte pouèení: Když už jeho vìtev raší a vyráží listí, víte, že je léto blízko. 33:Tak i vy, až toto všecko uvidíte, vìzte, že ten èas je blízko, pøede dveømi. 34:Amen, pravím vám, že nepomine toto pokolení, než se to všechno stane. 35:Nebe a zemì pominou, ale má slova nepominou. =Výzva k bdìlosti 24,36-44= 36:O onom dni a hodinì však neví nikdo, ani andìlé v nebi, ani Syn; jenom Otec sám. 37:Až pøijde Syn èlovìka, bude to jako za dnù Noé: 38:Jako tehdy pøed potopou hodovali a pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noé vešel do korábu, 39:a nic nepoznali, až pøišla potopa a zachvátila všecky - takový bude i pøíchod Syna èlovìka. 40:Tehdy budou dva na poli, jeden bude pøijat a druhý zanechán. 41:Dvì budou mlít obilí, jedna bude pøijata a druhá zanechána. 42:Bdìte tedy, protože nevíte, v který den váš Pán pøijde. 43:Uvažte pøece: Kdyby hospodáø vìdìl, v kterou noèní hodinu pøijde zlodìj, bdìl by a zabránil by mu vloupat se do domu. 44:Proto i vy buïte pøipraveni, nebo Syn èlovìka pøijde v hodinu, kdy se nenadìjete. =Podobenství o vìrnosti služebníkù 24,45-51=
45:Když pán ustanovuje nad svou èeledí služebníka, aby jim vèas podával pokrm, který služebník je vìrný a rozumný? 46:Blaze tomu služebníku, kterého pán pøi svém pøíchodu nalezne, že tak èiní. 47:Amen, pravím vám, že ho ustanoví nade vším, co mu patøí. 48:Když si však špatný služebník øekne: 'Mùj pán nejde', 49:a zaène bít své spoluslužebníky, hodovat a pít s opilci, 50:tu pán toho služebníka pøijde v den, kdy to neèeká, a v hodinu, kterou netuší, 51:vyžene ho a vykáže mu údìl mezi pokrytci; tam bude pláè a skøípìní zubù. Kapitola 25 =Podobenství o deseti družièkách 25,1-13= 1:Tehdy bude království nebeské, jako když deset družièek vzalo lampy a vyšlo naproti ženichovi. 2:Pìt z nich bylo pošetilých a pìt rozumných. 3:Pošetilé vzaly lampy, ale nevzaly si s sebou olej. 4:Rozumné si vzaly s lampami i olej v nádobkách. 5:Když ženich nepøicházel, na všechny pøišla ospalost a usnuly. 6:Uprostøed noci se rozlehl køik: 'Ženich je tu, jdìte mu naproti!' 7:Všechny družièky procitly a dávaly do poøádku své lampy. 8:Tu øekly pošetilé rozumným: 'Dejte nám trochu oleje, naše lampy dohasínají!' 9:Ale rozumné odpovìdìly: 'Nemùžeme, nedostávalo by se nám ani vám. Jdìte radìji ke kupcùm a kupte si!' 10:Ale zatímco šly kupovat, pøišel ženich, a které byly pøipraveny, vešly s ním na svatbu; a dveøe byly zavøeny. 11:Potom pøišly i ty ostatní družièky a prosily: 'Pane, pane, otevøi nám!' 12:Ale on odpovìdìl: 'Amen, pravím vám, neznám vás.' 13:Bdìte tedy, protože neznáte den ani hodinu. =Podobenství o høivnách 25,14-30= 14:Bude tomu, jako když èlovìk, který se chystal na cestu, zavolal své služebníky a svìøil jim svùj majetek; 15:jednomu dal pìt høiven, druhému dvì a tøetímu jednu, každému podle jeho schopností, a odcestoval. 16:Ten, který pøijal pìt høiven, ihned se s nimi dal do podnikání a vyzískal jiných pìt. 17:Tak i ten, který mìl dvì, vyzískal jiné dvì. 18:Ten, který pøijal jednu, šel, vykopal jámu a ukryl peníze svého pána. 19:Po dlouhé dobì se pán tìch služebníkù vrátil a zaèal úètovat. 20:Pøistoupil tedy ten, který pøijal pìt høiven, pøinesl jiných pìt a øekl: 'Pane, svìøil jsi mi pìt høiven; hle, jiných pìt jsem jimi získal.' 21:Jeho pán mu odpovìdìl: 'Správnì, služebníku dobrý a vìrný, nad málem jsi byl vìrný, ustanovím tì nad mnohým; vejdi a raduj se u svého pána.' 22:Pøistoupil ten se dvìma høivnami a øekl: 'Pane, svìøil jsi mi dvì høivny; hle, jiné dvì jsem získal.' 23:Jeho pán mu odpovìdìl: 'Správnì, služebníku dobrý a vìrný, nad málem jsi byl vìrný, ustanovím tì nad mnohým; vejdi a raduj se u svého pána.' 24:Pøistoupil i ten, který pøijal jednu høivnu, a øekl: 'Pane, poznal jsem tì, že jsi tvrdý èlovìk a sklízíš, kde jsi nesel, a sbíráš, kde jsi nerozsypal. 25:Bál jsem se, a proto jsem šel a ukryl tvou høivnu v zemi. Hle, zde máš, co ti patøí.' 26:Jeho pán mu odpovìdìl: 'Služebníku špatný a líný, vìdìl jsi, že žnu, kde jsem nezasel, a sbírám, kde jsem nerozsypal. 27:Mìl jsi tedy dát mé peníze penìžníkùm, abych pøišel a to, co mi patøí, si vybral s úrokem. 28:Vezmìte mu tu høivnu a dejte tomu, který má deset høiven! 29:Nebo každému, kdo má, bude dáno a pøidáno; kdo nemá, tomu bude odòato i to, co má. 30:A toho neužiteèného služebníka uvrhnìte ven do temnot; tam bude pláè a skøípìní zubù.' =O posledním soudu 25,31-46= 31:Až pøijde Syn èlovìka ve své slávì a všichni andìlé s ním, posadí se na trùnu své slávy; 32:a budou pøed nìho shromáždìny všechny národy. I oddìlí jeden od druhých, jako pastýø oddìluje ovce od kozlù, 33:ovce postaví po pravici a kozly po levici.
34:Tehdy øekne král tìm po pravici: 'Pojïte, požehnaní mého Otce, ujmìte se království, které je vám pøipraveno od založení svìta. 35:Nebo jsem hladovìl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne, 36:byl jsem nahý, a oblékli jste mì, byl jsem nemocen, a navštívili jste mì, byl jsem ve vìzení, a pøišli jste za mnou.' 37:Tu mu ti spravedliví odpoví: 'Pane, kdy jsme tì vidìli hladového, a nasytili jsme tì, nebo žíznivého, a dali jsme ti pít? 38:Kdy jsme tì vidìli jako pocestného, a ujali jsme se tì, nebo nahého, a oblékli jsme tì? 39:Kdy jsme tì vidìli nemocného nebo ve vìzení, a pøišli jsme za tebou?' 40:Král jim odpoví a øekne jim: 'Amen, pravím vám, cokoliv jste uèinili jednomu z tìchto mých nepatrných bratøí, mnì jste uèinili.' 41:Potom øekne tìm na levici: 'Jdìte ode mne, prokletí, do vìèného ohnì, pøipraveného ïáblu a jeho andìlùm! 42:Hladovìl jsem, a nedali jste mi jíst, žíznil jsem, a nedali jste mi pít, 43:byl jsem na cestách, a neujali jste se mne, byl jsem nahý, a neoblékli jste mì, byl jsem nemocen a ve vìzení, a nenavštívili jste mì.' 44:Tehdy odpoví i oni: 'Pane, kdy jsme tì vidìli hladového, žíznivého, pocestného, nahého, nemocného nebo ve vìzení, a neposloužili jsme ti?' 45:On jim odpoví: 'Amen, pravím vám, cokoliv jste neuèinili jednomu z tìchto nepatrných, ani mnì jste neuèinili.' 46:A pùjdou do vìèných muk, ale spravedliví do vìèného života." Kapitola 26 =Rozhodnutí veleknìží 26,1-5= 1:Když Ježíš dokonèil všechna tato slova, øekl svým uèedníkùm: 2:"Víte, že za dva dny jsou velikonoce, a Syn èlovìka bude vydán, aby byl ukøižován." 3:Tehdy se sešli veleknìží a starší lidu ve dvoøe veleknìze, který se jmenoval Kaifáš, 4:a uradili se, že se Ježíš zmocní lstí a že ho zabijí. 5:Øíkali: "Jen ne pøi sváteèním shromáždìní, aby se lid nebouøil." =Pomazání v Betanii 26,6-13= 6:Když byl Ježíš v Betanii v domì Šimona Malomocného, 7:pøišla za ním žena, která mìla alabastrovou nádobku drahocenného oleje, a vylila ji na jeho hlavu, jak sedìl u stolu. 8:Když to vidìli uèedníci, hnìvali se: "Naè taková ztráta? 9:Mohlo se to prodat za mnoho penìz a ty dát chudým!" 10:Ježíš to zpozoroval a øekl jim: "Proè trápíte tu ženu? Vykonala dobrý skutek. 11:Vždy chudé máte stále kolem sebe, mne však nemáte stále. 12:Když vylila ten olej na mé tìlo, uèinila to k mému pohøbu. 13:Amen, pravím vám, všude, po celém svìtì, kde bude kázáno toto evangelium, bude se mluvit na její památku o tom, co ona uèinila." =Úmluva Jidáše a veleknìží 26,14-16= 14:Tehdy šel jeden z dvanácti, jménem Jidáš Iškariotský, k veleknìžím 15:a øekl: "Co mi dáte? Já vám ho zradím." Oni mu urèili tøicet støíbrných. 16:Od té chvíle hledal vhodnou pøíležitost, aby ho zradil. =Pøíprava velikonoèní veèeøe 26,17-19= 17:Prvního dne o svátcích nekvašených chlebù pøišli uèedníci za Ježíšem a øekli: "Kde chceš, abychom ti pøipravili velikonoèní veèeøi?" 18:On je poslal do mìsta k jistému èlovìku, aby mu øekli: "Mistr vzkazuje: Mùj èas je blízko, u tebe budu jíst se svými uèedníky velikonoèního beránka." 19:Uèedníci uèinili, jak jim Ježíš naøídil, a pøipravili velikonoèního beránka. =Oznaèení zrádce 26,20-25= 20:Naveèer usedl s Dvanácti ke stolu, 21:a když jedli, øekl jim: "Amen, pravím vám, že jeden z vás mne zradí."
22:Velice je to zarmoutilo a zaèali se ho jeden po druhém ptát: "Snad to nejsem já, Pane?" 23:On odpovìdìl: "Kdo se mnou omoèil ruku v míse, ten mì zradí. 24:Syn èlovìka sice odchází, jak je o nìm psáno; ale bìda tomu, který Syna èlovìka zrazuje. Pro toho by bylo lépe, kdyby se byl vùbec nenarodil!" 25:Na to øekl Jidáš, který ho zrazoval: "Jsem to snad já, Mistøe?" Øekl mu: "Ty sám jsi to øekl." =Ustanovení veèeøe Pánì 26,26-29= 26:Když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal, lámal a dával uèedníkùm se slovy: "Vezmìte, jezte, toto jest mé tìlo." 27:Pak vzal i kalich, vzdal díky a podal jim ho se slovy: "Pijte z nìho všichni. 28:Nebo toto jest má krev, která zpeèeuje smlouvu a prolévá se za mnohé na odpuštìní høíchù. 29:Pravím vám, že již nebudu pít z tohoto plodu vinné révy až do toho dne, kdy budu s vámi pít kalich nový v království svého Otce." =Rozhovor cestou do Getsemane 26,30-35= 30:Potom zazpívali chvalozpìv a vyšli na Olivovou horu. 31:Tu jim Ježíš øekl: "Vy všichni ode mne této noci odpadnete, nebo jest psáno: 'Budu bít pastýøe a rozprchnou se ovce stáda.' 32:Po svém vzkøíšení však vás pøedejdu do Galileje." 33:Na to mu øekl Petr: "Kdyby všichni od tebe odpadli, já nikdy ne!" 34:Ježíš mu odpovìdìl: "Amen, pravím ti, že ještì této noci, døív než kohout zakokrhá, tøikrát mì zapøeš." 35:Petr prohlásil: "I kdybych mìl s tebou umøít, nezapøu tì." Podobnì mluvili všichni uèedníci. =Modlitba v Getsemane 26,36-46= 36:Tu s nimi Ježíš pøišel na místo zvané Getsemane a øekl uèedníkùm: "Poèkejte zatím zde, já pùjdu dál, abych se modlil." 37:Vzal s sebou Petra a oba syny Zebedeovy; tu na nìho padl zármutek a úzkost. 38:Tehdy jim øekl: "Má duše je smutná až k smrti. Zùstaòte zde a bdìte se mnou!" 39:Poodešel od nich, padl tváøí k zemi a modlil se: "Otèe mùj, je-li možné, a mne mine tento kalich; avšak ne jak já chci, ale jak ty chceš." 40:Potom pøišel k uèedníkùm a zastihl je v spánku. Øekl Petrovi: "To jste nemohli jedinou hodinu bdít se mnou? 41:Bdìte a modlete se, abyste neupadli do pokušení. Váš duch je odhodlán, ale tìlo slabé." 42:Odešel podruhé a modlil se: "Otèe mùj, není-li možné, aby mne tento kalich minul, a musím-li jej pít, staò se tvá vùle." 43:A když se vrátil, zastihl je opìt spící; nemohli oèi udržet. 44:Nechal je, zase odešel a potøetí se modlil stejnými slovy. 45:Potom pøišel k uèedníkùm a øekl jim: "Ještì spíte a odpoèíváte? Hle, pøiblížila se hodina, a Syn èlovìka je vydáván do rukou høíšníkù. 46:Vstaòte, pojïme! Hle, pøiblížil se ten, který mì zrazuje!" =Zatèení Ježíšovo 26,47-56= 47:Ještì ani nedomluvil a pøišel Jidáš, jeden z dvanácti. Veleknìží a starší s ním poslali zástup, ozbrojený meèi a holemi. 48:Jeho zrádce s nimi domluvil znamení: "Koho políbím, ten to je; toho zatknìte." 49:A hned pøistoupil k Ježíšovi a øekl: "Buï zdráv, Mistøe", a políbil ho. 50:Ježíš mu odpovìdìl: "Pøíteli, konej svùj úkol!" Tu pøistoupili k Ježíšovi, vztáhli na nìho ruce a zmocnili se ho. 51:Jeden z tìch, kdo byli s ním, sáhl po meèi, napadl veleknìzova sluhu a ual mu ucho. 52:Ježíš mu øekl: "Vra svùj meè na jeho místo; všichni, kdo se chápou meèe, meèem zajdou. 53:Èi myslíš, že bych nemohl poprosit svého Otce, a poslal by mi ihned víc než dvanáct legií andìlù? 54:Ale jak by se potom splnila Písma, že to tak musí být?" 55:V té hodinì øekl Ježíš zástupùm: "Vyšli jste na mne jako na povstalce s meèi a holemi, abyste mì zajali. Dennì jsem sedával v chrámì a uèil, a nezmocnili jste se mne. 56:Toto všechno se však stalo, aby se splnilo, co psali proroci." A tu ho všichni uèedníci opustili a utekli. =Ježíš pøed radou 26,57-68=
57:Ti, kteøí Ježíše zatkli, odvedli ho k veleknìzi Kaifášovi, kde se shromáždili zákoníci a starší. 58:Petr šel za ním zpovzdálí až do veleknìzova dvora; vstoupil dovnitø a posadil se mezi sluhy, aby vidìl konec. 59:Veleknìží a celá rada hledali køivé svìdectví proti Ježíšovi, aby ho mohli odsoudit k smrti. 60:Ale nenalezli, aèkoli pøedstupovalo mnoho køivých svìdkù. Koneènì pøišli dva 61:a vypovídali: "On øekl: Mohu zboøit chrám a ve tøech dnech jej vystavìt." 62:Tu veleknìz vstal a øekl mu: "Nic neodpovídáš na to, co tihle proti tobì svìdèí?" 63:Ale Ježíš mlèel. A veleknìz mu øekl: "Zapøísahám tì pøi Bohu živém, abys nám øekl, jsi-li Mesiáš, Syn Boží!" 64:Ježíš odpovìdìl: "Ty sám jsi to øekl. Ale pravím vám, od nynìjška uzøíte Syna èlovìka sedìt po pravici Všemohoucího a pøicházet s oblaky nebeskými." 65:Tu veleknìz roztrhl svá roucha a øekl: "Rouhal se! Naè ještì potøebujeme svìdky? Hle, teï jste slyšeli rouhání! 66:Co o tom soudíte?" Jejich výrok znìl: "Je hoden smrti." 67:Pak mu plivali do oblièeje, bili ho po hlavì, nìkteøí ho tloukli do tváøe 68:a øíkali: "Hádej, Mesiáši, kdo tì udeøil!" =Petrovo zapøení 26,69-75= 69:Petr sedìl venku v nádvoøí. Tu k nìmu pøistoupila jedna služka a øekla: "I ty jsi byl s tím Galilejským Ježíšem!" 70:A on pøede všemi zapøel: "Nevím, co mluvíš." 71:Vyšel k bránì, ale uvidìla ho jiná a øekla tìm, kdo tam byli: "Tenhle byl s tím Nazaretským Ježíšem." 72:On znovu zapøel s pøísahou: "Neznám toho èlovìka." 73:Ale zakrátko pøistoupili ti, kdo tam stáli, a øekli Petrovi: "Jistì i ty jsi jeden z nich, vždy i tvé náøeèí tì prozrazuje!" 74:Tu se zaèal zaklínat a zapøísahat: "Neznám toho èlovìka." V tom zakokrhal kohout; 75:tu se Petr rozpomnìl na slova, která mu Ježíš øekl: 'Døíve než kohout zakokrhá, tøikrát mì zapøeš.' Vyšel ven a hoøce se rozplakal. Kapitola 27 =Jidášùv konec 27,1-10= 1:Když bylo ráno, uradili se všichni veleknìží a starší lidu proti Ježíšovi, že ho pøipraví o život. 2:Spoutali ho, odvedli a vydali vladaøi Pilátovi. 3:Když Jidáš, který ho zradil, vidìl, že Ježíše odsoudili, pocítil výèitky, vrátil tøicet støíbrných veleknìžím a starším 4:a øekl: "Zhøešil jsem, zradil jsem nevinnou krev!" Ale oni mu odpovìdìli: "Co je nám po tom? To je tvoje vìc!" 5:A on odhodil peníze v chrámì a utekl; šel a obìsil se. 6:Veleknìží sebrali peníze a øekli: "Není dovoleno dát je do chrámové pokladny, je to odmìna za krev." 7:Uradili se tedy a koupili za nì pole hrnèíøovo k pohøbívání cizincù. 8:Proto se to pole jmenuje 'Pole krve' až dodnes. 9:Tak se splnilo, co je øeèeno ústy proroka Jeremiáše: 'Vzali tøicet støíbrných, cenu èlovìka, na kterou ho ocenili synové Izraele; 10:a dali ji za pole hrnèíøovo, jak jim pøikázal Hospodin.' =Ježíš pøed Pilátem 27,11-26= 11:A Ježíš byl postaven pøed vladaøe. Vladaø mu položil otázku: "Ty jsi král Židù?" Ježíš odpovìdìl: "Ty sám to øíkáš." 12:Na žaloby veleknìží a starších nic neodpovídal. 13:Tu mu øekl Pilát: "Neslyšíš, co všechno proti tobì svìdèí?" 14:On mu však neodpovìdìl ani na jedinou vìc, takže se vladaø velice divil. 15:O svátcích mìl vladaø ve zvyku propouštìt zástupu jednoho vìznì, kterého si pøáli. 16:Tehdy tam mìli povìstného vìznì jménem Barabáš. 17:Když se zástupy shromáždily, øekl jim Pilát: "Koho vám mám propustit, Barabáše, nebo Ježíše zvaného Mesiáš?" 18:Vìdìl totiž, že mu ho vydali ze zášti.
19:Když sedìl na soudné stolici, poslala k nìmu jeho žena se vzkazem: "Nezaèínej si nic s tím spravedlivým! Dnes mì kvùli nìmu pronásledovaly zlé sny." 20:Veleknìží a starší však pøimìli zástup, aby si vyžádali Barabáše, a Ježíše zahubili. 21:Vladaø jim øekl: "Koho vám z tìch dvou mám propustit?" Oni volali: "Barabáše!" 22:Pilát jim øekl: "Co tedy mám uèinit s Ježíšem zvaným Mesiáš?" Všichni volali: "Ukøižovat!" 23:Namítl jim: "Èeho se vlastnì dopustil?" Ale oni ještì více køièeli: "Ukøižovat!" 24:Když pak Pilát vidìl, že nic nepoøídí, ale že pozdvižení je èím dál vìtší, omyl si ruce pøed oèima zástupu a pravil: "Já nejsem vinen krví tohoto èlovìka; je to vaše vìc." 25:A všechen lid mu odpovìdìl: "Krev jeho na nás a naše dìti!" 26:Tu jim propustil Barabáše, Ježíše dal zbièovat a vydal ho, aby byl ukøižován. =Výsmìch vojákù 27,27-31= 27:Vladaøovi vojáci dovedli Ježíše do místodržitelství a svolali na nìj celou setninu. 28:Svlékli ho a oblékli mu nachový pláš, 29:upletli korunu z trní a posadili mu ji na hlavu, do pravé ruky mu dali hùl, klekali pøed ním a posmívali se mu: "Buï zdráv, židovský králi!" 30:Plivali na nìj, brali tu hùl a bili ho po hlavì. 31:Když se mu dost naposmívali, svlékli mu pláš a oblékli ho zase do jeho šatù. A odvedli ho k ukøižování. =Ukøižování 27,32-44= 32:Cestou potkali jednoho èlovìka z Kyrény, jménem Šimona; toho pøinutili, aby nesl jeho køíž. 33:Když pøišli na místo zvané Golgota, to znamená 'Lebka', 34:dali mu napít vína smíchaného se žluèí; ale když je okusil, nechtìl pít. 35:Ukøižovali ho a losem si rozdìlili jeho šaty; 36:pak tam stáli a støežili ho. 37:Nad hlavu mu dali nápis o provinìní: "To je Ježíš, král Židù." 38:S ním byli ukøižováni dva povstalci, jeden po pravici a druhý po levici. 39:Kolemjdoucí ho uráželi; potøásali hlavou 40:a øíkali: "Když chceš zboøit chrám a ve tøech dnech jej znovu postavit, zachraò sám sebe; jsi-li Syn Boží, sestup z køíže!" 41:Podobnì se mu posmívali i veleknìží spolu se zákoníky a staršími. Øíkali: 42::Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemùže. Je král izraelský - a nyní sestoupí s køíže a uvìøíme v nìho! 43:Spolehl se na Boha, a ho vysvobodí, stojí-li o nìj. Vždy øekl: 'Jsem Boží Syn!'" 44:Stejnì ho tupili i povstalci spolu s ním ukøižovaní. =Ježíšova smrt 27,45-56= 45:V poledne nastala tma po celé zemi až do tøí hodin. 46:Kolem tøetí hodiny zvolal Ježíš mocným hlasem: "Eli, Eli, lema sabachthani?", to jest: 'Bože mùj, Bože mùj, proè jsi mne opustil?' 47:Když to uslyšeli, øíkali nìkteøí z tìch, kdo tu stáli: "On volá Eliáše." 48:Jeden z nich hned odbìhl, vzal houbu, naplnil ji octem, nabodl na tyè a dával mu pít. 49:Ostatní však øíkali: "Nech ho, a uvidíme, jestli pøijde Eliáš a zachrání ho!" 50:Ale Ježíš znovu vykøikl mocným hlasem a skonal. 51:A hle, chrámová opona se roztrhla v pùli odshora až dolù, zemì se zatøásla, skály pukaly, 52:hroby se otevøely a mnohá tìla zesnulých svatých byla vzkøíšena; 53:vyšli z hrobù a po jeho vzkøíšení vstoupili do svatého mìsta a mnohým se zjevili. 54:Setník a ti, kdo s ním støežili Ježíše, když vidìli zemìtøesení a všechno, co se dálo, velmi se zdìsili a øekli: "On byl opravdu Boží Syn!" 55:Zpovzdálí pøihlíželo mnoho žen, které provázely Ježíše z Galileje, aby se o nìj staraly; 56:mezi nimi Marie z Magdaly, Marie, matka Jakubova i Josefova, a matka synù Zebedeových. =Pohøeb Ježíšùv 27,57-66= 57:Když nastal veèer, pøišel zámožný èlovìk z Arimatie, jménem Josef, který také patøil k Ježíšovým uèedníkùm. 58:Ten pøišel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tìlo. Pilát pøikázal, aby mu je dali. 59:Josef tìlo pøijal, zavinul je do èistého plátna 60:a položil je do svého nového hrobu, který mìl vytesaný ve skále; ke vchodu hrobu pøivalil veliký kámen a odešel. 61:Byla tam Marie z Magdaly a jiná Marie, které sedìly naproti hrobu.
62:Nazítøí, po pátku, shromáždili se veleknìží a farizeové u Piláta 63:a øekli: "Pane, vzpomnìli jsme si, že ten podvodník øekl ještì za svého života: 'Po tøech dnech budu vzkøíšen.' 64:Dej proto rozkaz, a je po tøi dny hlídán jeho hrob, aby nepøišli jeho uèedníci, neukradli ho a neøekli lidu, že byl vzkøíšen z mrtvých; to by pak byl poslední podvod horší než první." 65:Pilát jim odpovìdìl: "Zde máte stráž, dejte hrob hlídat, jak uznáte za dobré." 66:Oni odešli, zapeèetili kámen a postavili k hrobu stráž. Kapitola 28 =Prázdný hrob 28,1-15= 1:Když uplynula sobota a zaèínal první den týdne, pøišly Marie z Magdaly a jiná Marie, aby se podívaly k hrobu. 2:A hle, nastalo velké zemìtøesení, nebo andìl Pánì sestoupil s nebe, odvalil kámen a usedl na nìm. 3:Jeho vzezøení bylo jako blesk a jeho roucho bílé jako sníh. 4:Strážci byli strachem bez sebe a strnuli jako mrtví. 5:Andìl øekl ženám: "Vy se nebojte. Vím, že hledáte Ježíše, který byl ukøižován. 6:Není zde; byl vzkøíšen, jak øekl. Pojïte se podívat na místo, kde ležel. 7:Jdìte rychle povìdìt jeho uèedníkùm, že byl vzkøíšen z mrtvých; jde pøed nimi do Galileje, tam ho spatøí. Hle, øekl jsem vám to." 8:Tu rychle opustily hrob a se strachem i s velikou radostí bìžely to oznámit jeho uèedníkùm. 9:A hle, Ježíš je potkal a øekl: "Buïte pozdraveny." Ženy pøistoupily, objímaly jeho nohy a klanìly se mu. 10:Tu jim Ježíš øekl: "Nebojte se. Jdìte a oznamte mým bratøím, aby šli do Galileje; tam mì uvidí." 11:Když se ženy vzdálily, nìkteøí ze stráže pøišli do mìsta a oznámili veleknìžím, co se všechno stalo. 12:Ti se sešli se staršími, poradili se a dali vojákùm znaèné peníze 13:s pokynem: "Øeknìte, že jeho uèedníci pøišli v noci a ukradli ho, když jste spali. 14:A doslechne-li se to vladaø, my to urovnáme a postaráme se, abyste nemìli tìžkosti." 15:Vojáci vzali peníze a udìlali to tak, jak se jim øeklo. A ten výklad je rozšíøen mezi židy až podnes. =Zjevení v Galileji 28,16-20= 16:Jedenáct apoštolù se pak odebralo do Galileje, na horu, kterou jim Ježíš urèil. 17:Spatøili ho a klanìli se mu; ale nìkteøí pochybovali. 18:Ježíš pøistoupil a øekl jim: "Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. 19:Jdìte ke všem národùm a získávejte mi uèedníky, køtìte ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého 20:a uète je, aby zachovávali všecko, co jsem vám pøikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto vìku.
