UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA ROZVOJOVÝCH STUDIÍ
Jakub Przywara
Evaluace rozvojových projektů organizace ADRA v Zambii
Bakalářská práce
Vedoucí práce: Mgr. Zdeněk Opršal Olomouc 2010
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a veškeré použité zdroje jsem uvedl v seznamu literatury.
V Olomouci 12. května 2010
................................. podpis
OBSAH Použité zkratky .....................................................................................................................6 1 Úvod ...................................................................................................................................8 2 Cíl práce .............................................................................................................................9 3 Metodologie......................................................................................................................10 4 Rozvojové příležitosti a ohrožení Zambie.......................................................................11 4.1 PRSP Zambia - limity současné strategie boje s chudobou ..........................................12 4.2 Rozvojové příležitosti .................................................................................................13 4.3 Ohrožení rozvoje ........................................................................................................14 5 Zambie jako prioritní země zahraniční rozvojové spolupráce ČR................................15 5.1 Historie spolupráce ČR a Zambie................................................................................15 5.2 Směřování rozvojové spolupráce.................................................................................18 6 Hodnocení rozvojových projektů organizace ADRA v Zambii .....................................19 6.1 Popis a způsob evaluace..............................................................................................19 6.1.1 Analýza projektové dokumentace a aktérů............................................................20 6.1.2 Evaluační kritéria .................................................................................................21 6.2 Projekt Naluyanda.......................................................................................................21 6.2.1 Technická řešení ..................................................................................................22 6.2.2 Dotazníková šetření..............................................................................................23 6.2.3 Přímá pozorování na místě a rozhovory s vybranými aktéry .................................24 6.2.4 Posouzení projektového dokumentu Adry a matice logického rámce. ...................28 6.2.5 Intervenční logika projektu...................................................................................30 6.3 Projekt Masuku...........................................................................................................31 6.3.1 Technická řešení ..................................................................................................32 6.3.2 Dotazníkové šetření..............................................................................................32 6.3.3 Přímá pozorování na místě a rozhovory s vybranými aktéry .................................33 6.3.4 Intervenční logika projektu...................................................................................38 7 Výsledky evaluace, celkové hodnocení projektů.............................................................40 7.1 Vyhodnocení projektů z hlediska relevance.................................................................40 7.2 Vyhodnocení projektů z hlediska efektivnosti .............................................................41 7.3 Vyhodnocení projektů z hlediska efektivity.................................................................43 7.4 Vyhodnocení projektů z hlediska udržitelnosti ............................................................45 7.5 Vyhodnocení dopadů projektů ....................................................................................47 7.6 Shrnutí výsledků evaluace...........................................................................................50 8 Závěr ................................................................................................................................52 9 Shrnutí, summary............................................................................................................53 10 Seznam literatury ..........................................................................................................54
Použité zkratky
ADRA
Adventist Development and Relief Agency Adventistická organizace pro pomoc a rozvoj
CC
Community Centre Komunitní centrum
DHMT
District Health Management Team Oblastní rada pro zdravotnictví
GM
Gossner Mission
HDI
Human Development Index Index lidského rozvoje
HDP
Hrubý Domácí Produkt
IMF
International Monetary Fund Mezinárodní měnový fond
MDG
Millenium Development Goals Rozvojové cíle tisíciletí
MHS
Masuku High School Střední škola v Masuku
MRHC
Masuku Rural Health Centre Venkovské zdravotní centrum v Masuku
MWEC
Masuku Water and Electricity Committee Rada pro vodu a elektřinu v Masuku
MZV ČR
Ministerstvo Zahraničních Věcí České Republiky
NIP
Naluyanda Integrated Project Sdružené naluyandské projekty
ODA
Official Development Assistance Oficiální rozvojová pomoc
OECD
Organization for Economic Co-operation and Development Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj
PPP
Purchasing Power Parity Parita kupní síly
PRSP
Poverty Reduction Strategy Papers
6
Strategie snižování chudoby PZI
Přímé Zahraniční Investice
RHC
Rural Health Centre Venkovské zdravotní centrum
UCZ
United Church of Zambia Spojená církev Zambie
UNDP
United Nations Development Program Rozvojový program spojených národů
UNIP
United National Independence Party Spojená strana národní nezávislosti
WB
World Bank Světová banka
ZRS ČR
Zahraniční Rozvojová Spolupráce České Republiky
7
1 Úvod Zahraniční rozvojová spolupráce je nedílnou součástí české zahraniční politiky. Na projekty v rozvojových zemích směřují každoročně ze státního rozpočtu ČR stovky miliónů korun. Vzhledem k tomu, že poskytovatelům pomoci chybí delší praktická zkušenost s projekty a kapacity pro nezávislé hodnocení výsledků, stále si nejsme jisti, zda jsou naše rozvojové intervence úspěšné či neúspěšné. Hodnocení efektivity a celkových přínosů je proto v problematice poskytování pomoci klíčovým tématem. Zambie patří mezi prioritní země české rozvojové spolupráce a projekty zde realizuje několik organizací. Při plánování čtyřměsíčního studijního pobytu na univerzitě v Lusace jsem oslovil některé z nich s nabídkou spolupráce. Humanitární a rozvojová organizace ADRA, o.s. projevila zájem o zhodnocení svých dvou projektů solární elektrifikace ve vesnicích Naluyanda a Masuku. Téma považuji za zajímavé a užitečné, a proto jsem uvítal možnost seznámit se s problematikou projektů na místě a získat tak cenné profesní zkušenosti.
8
2 Cíl práce Cílem této práce je zhodnotit kvalitu rozvojových projektů organizace Adra v Zambii a charakterizovat celý proces tvorby evaluace. Práce se zabývá motivacemi pro rozvojovou pomoc Zambii, přístupem České republiky k problému a konkrétním způsobem pomoci prostřednictvím solární elektrifikace venkovských sídel. První kapitola přibližuje způsob boje s chudobou v Zambii a stručně popisuje motivaci dárců k pomoci. Druhá kapitola je zaměřena na rozvojovou spolupráci ČR a Zambie, její pozadí a vývoj. Třetí kapitola představuje způsob, který jsem využil v průběhu hodnocení českých rozvojových projektů v zambijských vesnicích Naluyanda a Masuku. Snažím se zde také o vytvoření modelového příkladu pro další evaluace. Čtvrtá kapitola přináší výsledky celého výzkumu a podle stanovených kritérií shrnuje úspěšnost rozvojových intervencí.
9
3 Metodologie V první části práce jsem použil rešeršně kompilační metodu. Převážně jsem čerpal ze zpráv, statistik a dalších dokumentů vydaných příslušnými orgány OSN a českým ministerstvem zahraničních věcí. Odborné knižní zdroje byly využity zejména v teoretické části hodnocení projektů. Základní informace o konkrétních projektech jsem získal studiem projektové dokumentace a předchozích evaluačních zpráv zhotovených Adrou. Důležitým zdrojem informací byl praktický výzkum na místě realizace, složený ze semistrukturovaných rozhovorů s předem zvolenými respondenty a neformálních pozorování. Většina literatury je v angličtině. Odkazy na použité zdroje jsou umístěny přímo v textu v závorkách. Komentáře a další poznámky jsou uvedeny v poznámkách pod čarou.
10
4 Rozvojové příležitosti a ohrožení Zambie Zambijská republika patří do skupiny nejméně rozvinutých zemí světa. Dle Human Development Report 20091 patří téměř u všech indikátorů vyjadřující kvalitu života mezi země s nejhoršími výsledky. V několika posledních letech se však situace začíná měnit. Lepšící se socioekonomické ukazatele, zdravotní situace obyvatelstva i přístup ke vzdělání ukazují na současný dynamický rozvoj. Strukturální reformy a liberalizace z devadesátých let spolu s rostoucí cenou mědi na světových trzích a oddlužením přináší konečně výsledky v podobě růstu HDP. Navzdory pokračující globální ekonomické krizi rostla ekonomika výrazně podpořená zvýšenou těžbou mědi a rekordní zemědělskou úrodou v roce 2009 o 4,53 % (Economywatch.com, 2009). Zambie se zdá být na dobré cestě směrem k plnění (ne ke splnění) rozvojových cílů tisíciletí. Výzvou jsou stále venkovské oblasti, kde kvůli velké odlehlosti a špatné infrastruktuře nepokračuje proces rozvoje dostatečně rychle.
Tabulka č. 1: Vybrané ukazatele lidského rozvoje v Zambii Index lidského
HDP na osobu
Očekávaná
Index lidské
Počet
rozvoje
(PPP, USD)
délka života
chudoby
negramotných
při narození
(% v populaci)
dospělých (%)
(roky) 1. Norsko (0,971)
1. Lichtenštejnsko
1. Japonsko (82,7)
1. ČR (1,5)
1. Gruzie (0,0)
174. Lesotho
109. Libérie (35,2)
114. Madagaskar
(58 382) 163. Pobřeží slonoviny
151. Chad (1 477)
(0,484) 164. Zambie (0,481)
165. Eritrea (0,472)
(44,9)
(29,3)
152. Zambie
175. Zambie
(1 358)
(44,5)
153. Ghana (1 334)
176. Afghanistán
110. Zambie (35,5)
115. Zambie (29,4)
111. Jemen (35,7)
116. Kamerun
(43,6) 182. Niger (0,340)
(32,1)
181. DR Kongo
135. Afghanistán
(298)
(59,8)
151. Mali (73,8)
Zdroj: Human Development Report Zambia, (UNDP, 2009)
1
Zpráva o stavu klíčových oblastí lidského rozvoje vydávaná Rozvojovým programem Organizace spojených národů
11
Zambie je jedním z největších příjemců rozvojové pomoci. Bilaterální i multilaterální donoři patří ekonomicky mezi důležité hybné síly v zemi a přetvořili ji v jednu velkou rozvojovou laboratoř. Oficiální rozvojová pomoc (ODA) v roce 2007 dosáhla 1,045 miliardy dolarů, což je asi 14 %2 hrubého národního příjmu (African Economic Outlook, 2010). Rozvojová strategie donorů a směřování zahraničních rozvojových intervencí by měly vycházet z Poverty Reduction Strategy Papers (PRSP), dokumentu vypracovaném experty zambijského ministerstva financí a národního plánování ve spolupráci s investory a rozvojovými partnery. Vzhledem k tradičnímu centrálnímu plánování ekonomiky zambijská vláda nazvala tento dokument Pátý národní plán rozvoje pro léta 2006-20103. Externí granty jsou jedním ze tří pilířů financování rozvojového plánu 2006-2010 (IMF, 2007).
4.1 PRSP Zambia - limity současné strategie boje s chudobou PRSP jsou dokumenty připravené členskými zeměmi za spoluúčasti domácích účastníků i externích rozvojových partnerů včetně Světové banky a Mezinárodního měnového fondu. Popisuje makroekonomické, strukturální a sociální postupy a programy za účelem podpory růstu a snížení chudoby, stejně tak jako s tím spojené vnější financování a hlavní zdroje peněz (IMF, 2010b).
Strategie boje s chudobou definované v PRSP zahrnují všechny možné sféry zájmu státu a preferovaný způsob jejich rozvoje v budoucnu. Od zemědělství, turismu, těžby, vzdělávání přes obranu, státní správu, zahraniční vztahy až po témata jako HIV/AIDS, gender či životní prostředí. Každá samostatná kapitola uvádí problematiku výše uvedených oblastí, shrnuje dosavadní plnění plánu a nastiňuje politiku a reformy vedoucí k definovaným cílům a strategiím. Konkrétně se věnuje pouze projektům velkého rozsahu, většinou infrastrukturním. Pro rozhodování donorů a volbě možných variant řešení menších a středních projektů tento materiál není příliš vhodný, protože neinspiruje přímo rozvojové agentury, kam by měly směřovat svoji aktivitu. Dílčí témata specifikuje nejednoznačně, většinou velmi obecně a bez určené zodpovědnosti za výsledky změny. Nejčastěji jako odpověď na potřebu zlepšení
2
U ostatních rozvojových zemí jihoafrického regionu je poměr ODA/HNP mezi 0,5 % v Angole a 24 % v Mozambiku (The World Bank, 2007) 3 Fifth National Development Plan 2006-2010 (IMF, 2007)
12
přináší další státní implementační orgány či komise, které však samy o sobě nic neřeší. PRSP ve své šíři jsou vhodné k obhajobě prakticky jakéhokoliv rozvojového záměru. Je pravděpodobné, že je často projektoví manažeři využívají jen jako obhajobu svého projektu, než vodítko pro zlepšení efektivity. V roce 2009 bylo úředníky mezinárodního měnového fondu provedeno poslední průběžné hodnocení výsledků ekonomického rozvoje a k nim směřujících politik. IMF následně ve zprávě Country Report No. 10/174 aktualizuje některé parametry rozvojové strategie, i nadále se však dívá na vývoj poměrně optimisticky, což potvrdil schválením dalších finančních toků. Je však potřeba porovnávat ambiciózní plány státem konstruované pětiletky podpořené IMF a WB s realitou života obyčejných Zambijců. V tomto směru se jeví problematicky model státu, jenž je hybnou silou rozvoje. Obzvláště s přihlédnutím k tomu, že zambijský stát a jeho aparát je do značné míry zodpovědný za chudobu, která v zemi panuje.
4.2 Rozvojové příležitosti Navzdory současné situaci má Zambie obrovský potenciál pro rozvoj. Dostatek vodních zdrojů a orné půdy mohou být dobrým základem pro produktivní zemědělství. Viktoriiny vodopády, rozsáhlé národní parky a bohatá tradiční kultura jsou obrovským lákadlem pro turistický průmysl. Naproti tomu těžební průmysl stále nedokáže dostatečně využít rozsáhlých ložisek zlata, mědi, dalších kovových rud, diamantů a smaragdů. Jak uvádí Konference spojených národů pro obchod a rozvoj5, klíčové pro využití tohoto potenciálu je přilákání přímých zahraničních investic (PZI). Ty přinesou technologie a know-how a zároveň přispějí k diversifikaci ekonomiky. PZI přicházejí do země od počátku privatizací v r. 1992 v několika vlnách. Naprostá většina směřuje stále do sektoru těžebního průmyslu. Dalším velice významným lákadlem investic je sektor služeb, především pak bankovnictví, telekomunikace a turismus. V několika posledních letech roste objem PZI i v sektoru zemědělství. Investoři přicházejí nejčastěji z Velké Británie, Jižní Afriky, Číny, Zimbabwe, Austrálie a Kanady. Neodkladnou výzvou pro Zambii bude udržet a případně zvýšit přísun PZI za současnou úroveň a lépe je využít na diversifikaci, industrializaci a rozvoj (UNCTAD, 2006). 4 5
Souhrná zpráva o vývoji v jednotlivých oblastech spolupráce mezi IMF a Zambií (IMF, 2010) United Nations Conference on Trade and Development - UNCTAD
13
4.3 Ohrožení rozvoje Velké aktuální problémy Zambie odpovídají výzvám deklarovaným mezinárodním společenstvím jako Rozvojové cíle tisíciletí (MDGs)6. Poslední zpráva o pokroku v plnění MDGs shrnuje, že cíle odstranit hlad, poskytnout univerzální základní vzdělání, genderová rovnost, zdraví matek a stabilizace výskytu HIV/AIDS se pravděpodobně do roku 2015 podaří naplnit. Dále zpráva ukazuje potenciál pro dosažení cílů ve výskytu extrémní chudoby, dětské úmrtnosti, malárie, dostupnosti pitné vody a hygienických zařízení. Není pravděpodobné dosažení zajištění environmentální udržitelnosti (UNDP, 2008) . Ohrožení dynamiky rozvoje v Zambii vyplývá především z omezených možností státu a celkově špatné socioekonomické situace obyvatel. Je úkolem poskytovatelů rozvojové pomoci maximálně a vhodně podpořit iniciativy směřující ke zlepšení.
6
Milenium Development Goals (MDGs) je soubor osmi cílů, které si dalo mezinárodní společenství pro boj s chudobou a zavázalo se je splnit do roku 2015. Jsou to: odstranění extrémní chudoby a hladu, universální dostupnost základního vzdělání, genderová rovnost, snížení dětské úmrtnosti, zlepšení zdraví matek, boj s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi, zajištění udržitelnosti životního prostředí a vytvoření globálního partnerství pro rozvoj.
14
5 Zambie jako prioritní země zahraniční rozvojové spolupráce ČR Vládním usnesením č. 302 ze dne 31.3.2004 byla Zambijská republika definována jako jedna z osmi prioritních zemí České rozvojové spolupráce. Kromě socioekonomické situace a z toho vyplývající vysoké potřebnosti příjemce pomoci, jsou důvodem ke spolupráci také dlouhodobé vztahy a tradice. Podle dostupných statistik indexu lidského rozvoje patři Zambie na 164. místo ze 182 hodnocených zemí. Hodnota indexu je po poklesu v devadesátých letech opět na vzestupu. Kritická je však stále především zdravotní situace obyvatel. S očekávanou délkou života při narození pouhých 44,5 let je v žebříčku předposlední před Afghánistánem (UNDP, 2009). UNDP National report Zambia 20077 definuje jako největší výzvy pro rozvoj země 68% výskyt extrémní chudoby8, a s tím související dětskou podvýživu, nízkou gramotnost, genderovou nerovnost, dětskou a mateřskou úmrtnost, výskyt HIV/AIDS a malárie, omezený přístup k pitné vodě, příjmovou nerovnost, udržitelnost stavu životní prostředí a kvalitu vládnutí.
5.1 Historie spolupráce ČR a Zambie Dokument Program rozvojové spolupráce mezi Českou republikou a Zambií na období 2006-2010 (MZV ČR, 2005) shrnuje historii, příčiny a motivace české pomoci. Rozvojová spolupráce mezi oběma zeměmi byla zahájena krátce po získání nezávislosti na Velké Británii v roce 1964. Kvůli podpoře politicky spřízněného režimu Sjednocené strany národní nezávislosti UNIP9 se stala Zambie klíčovým partnerem v jihoafrickém regionu. Československo do země vysílalo experty z oblasti zdravotnictví, geologie, stavebnictví, plánování, muzejnictví apod. V 70. a 80. letech formalizovaly pokračující spolupráci uzavřené dohody (dohoda o vědecko-technické spolupráci, úvěrová dohoda, kulturní dohoda, obchodní dohoda, dohoda o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařských věd). V r. 1980 vznikl program hospodářské, vědecké a technické spolupráce mezi ČSSR a Zambií, zaměřený na
7
Zpráva o lidském rozvoji v Zambii, zaměřená na zvýšení kapacit domácností pro boj s HIV/AIDS (IMF, 2007) Světová banka definuje extrémní chudobu jako život s méně než 1,25 USD (PPP) na den. 9 Politická strana samostatně vládnoucí v Zambii mezi léty 1964 a 1991. Zasadila se o nezávislost. 8
15
oblasti jako je průmysl, elektrifikace, geologie a těžba, zemědělství a rovněž stipendia vysokoškolských studentů. Po roce 1989 a politických změnách v obou zemích zanikly některé tradiční vazby, ale spolupráce probíhá i nadále. Realizovány byly projekty v oblasti zdravotnictví, geologie a zemědělství. Projekty v gesci jednotlivých ministerstev realizují státní instituce, neziskové organizace i firmy různého původu. Kvůli výrazným pochybením ve výběru realizátorů, nedostatečné kontrole a chybějící zpětné vazbě, došlo mezi léty 2000 až 2006 k čerpání prostředků firmou Czech Aid s.r.o. (asi třetina z celkového objemu prostředků české ZRS alokovaných v Zambii) na nekvalitně připravené projekty s omezeným přínosem pro boj s chudobou. V důsledku těchto pochybení a po medializaci případu ve veřejnoprávní televizi došlo k poklesu důvěry české veřejnosti v rozvojovou pomoc jako takovou. V současnosti se situace stabilizovala, ale nevyjasnila. Výše celkově vynaložených finančních prostředků na dvoustrannou rozvojovou spolupráci ČR se Zambií za období 1999-2010 je více než 141 miliónů korun.
16
Tab. 2: Projekty rozvojové spolupráce ČR realizované v Zambii v období 1999-2010
Název projektu
Sektor
Doba
Alokované
realizace
prostředky
Realizátor
(tis. Kč) Zhodnocení geopotenciálu v okolí Muyombe
životní
1999-2000
7 900
prostředí Poliklinika a výukové centrum medicíny
Český geologický ústav
zdravotnictví
2000-2004
14 030
Czech Aid s.r.o.
Litologický, strukturní a geochemický
životní
2001-2003
4 700
Český geologický
průzkum mineralizace v oblasti zambijského
prostředí
prvního kontaktu
ústav
měděného pásu Zhodnocení vlivu těžby a zpracování
životní
měděno-kobaltových rud na životní prostředí
prostředí
2004-2006
5 930
Česká geologická služba,
v oblasti Copperbeltu v Zambii
Fontis s.r.o.
Projekt pro komunitu v Zambii – zajištění
MZV
elektrického a vodního zdroje
(trilaterální)
2005
1 995
Ekumenická akademie Praha, Eurosolar ČR
Masuku Empowerment
MZV
2006
1 998
(trilaterální) Zvýšení produkce hovězího masa v Západní
Adra o.s. , Eurosolar ČR
Zemědělství
2005-2007
13 000
provincii
Česká zemědělská univerzita
Street Children Chingola
zdravotnictví
2004-2008
21 750
Czech Aid s.r.o.
Mobilní porodnice
zdravotnictví
2004-2008
20 074
Czech Aid s.r.o.
Zvyšování užitných vlastností zvířat
Zemědělství
2007-2009
5 800
Česká zemědělská
v okrese Kaoma Work on promises
univerzita MZV
2007
1 995
Adra o.s.
2008
1 999
Adra o.s. , Eurosolar
(trilaterální) Power for safe motherhood
MZV (trilaterální)
Podpora kvality chirurgických zákroků
ČR
zdravotnictví
2008-2009
20 950
v provinčních a okresních nemocnicích
Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
Západní provincie Řešení dopadů vlivů těžby a zpracování rud
životní
na životní prostředí a zdraví obyvatel ve
prostředí
2008-2010
6 945
Česká geologická služba
vybraných oblastech 4 menší lokální projekty Vzdělávání porodních asistentek pro západní
zdravotnictví
provincii
2008
997
2009-2010
11 826
Česká rozvojová agentura
Zdroj: Česká rozvojová agentura. Přehled poskytnut na vyžádání zaměstnanci agentury.
17
5.2 Směřování rozvojové spolupráce Priority rozvojové spolupráce mezi ČR a Zambií na léta 2006-2010 vycházejí z dokumentu Zambijské vlády Strategie omezovány chudoby (PRSP). Sektorově je pomoc směřována především do zdravotnictví. Konkrétně se jedná o programy: podpora primární zdravotní péče na venkově s důrazem na péči o matku a dítě a podpora kvality chirurgických zákroků v provinčních a okresních nemocnicích. Důraz je kladen na témata směřující k posilování kapacit státní správy, podpory občanské společnosti, rovnoprávnosti mužů a žen a udržitelnosti životního prostředí. Zahraniční rozvojová spolupráce ČR vychází z principu partnerství, efektivnosti a transparentnosti (MZV ČR, 2005). Z důvodu geografické odlehlosti a celé řadě společenských a kulturních rozdílů jsou tyto principy stále nedostatečně naplňovány. Realizátoři projektů nabízejí vlastní produkty, spíše než aby reagovali na poptávku ze strany příjemců. Chybí dostatečná zpětná vazba v podobě monitoringu a evaluací a jednoznačné určení odpovědnosti za výsledky. Je nasnadě, že efektivnost a transparentnost jsou stále poněkud stranou zájmu. Průběžné hodnocení programu rozvojové spolupráce mezi ČR a Zambií mělo být provedeno v r. 2007. Z rozhovoru se zaměstnanci české rozvojové agentury (ČRA) vyplynulo, že se vzhledem k výše popsaným problémům se Zambií jako prioritní zemí pro následující období nepočítá. Je otázkou, zda bude v r. 2010 provedena ministerstvem zahraničních věcí závěrečná evaluace programu a s jakými výsledky. Další podoba ZRS se Zambií jako neprioritní zemí je velmi nejasná.
18
6 Hodnocení rozvojových projektů organizace ADRA v Zambii Projekty humanitární a rozvojové agentury ADRA Masuku Empowerment a Work on Promises byly realizovány ve spolupráci s o.s. Eurosolar v letech 2006 a 2007. Středně velké projekty s objemem financí z oficiální rozvojové pomoci (ODA) kolem 2 mil. korun přinášejí udržitelnou elektrifikaci venkovských klinik, střední školy a komunitního centra v zambijských vesnicích Masuku (Jižní provincie) a Naluyanda (Centrální provincie). Pomocí nezávislých fotovoltaických generátorů zajišťují zdroj elektrické energie a chod elektrického vodního čerpadla. Na obou projektech realizátor spolupracuje s místní partnerskou institucí vycházející z církevního prostředí (Adra, 2006a; Adra, 2007a). Vzhledem k zaměření česko-zambijské rozvojové spolupráce na sektor zdravotnictví a priority zambijské vlády, se projekty pokouší přispět ke zlepšení poskytovaných služeb, zdravotní péče a školního vzdělání ve venkovských oblastech. Posilují tak omezené kapacity státní správy a místních komunit. Příjemci přínosů projektů jsou hlavně pacienti, studenti, zaměstnanci klinik a školy, pracovníci komunitního centra a široká komunita ve spádové oblasti obou vesnic. Ohodnocení obou projektů může napomoci k jejich zlepšení a poskytnout realizátorovi, příjemcům pomoci a evaluátorovi cenné poznatky a informace.
6.1 Popis a způsob evaluace Evaluace je tak systematické a objektivní hodnocení, jak je to možné, běžícího nebo ukončeného projektu, programu nebo postup, jeho provedení, implementace a výsledků. Cílem je stanovit relevanci a naplnění cílů, efektivnost, efektivitu, dopad a udržitelnost. Evaluace má poskytnout informace, které jsou spolehlivé a užitečné, umožňující začlenit získané zkušenosti do rozhodovacích procesů donorů i příjemců (OECD, 1991). Evaluace poskytuje společnosti ujištění o hodnotě, ceně, zlepšení (a jak k němu došlo), odpovědnosti, a v nezbytných případech podklady pro ukončení špatných programů (Stufflebeam a Shinkfield, 2007).
19
Projekty byly navrženy pro střednědobou (2-3 roky po instalaci) sumativní, ex-post10 evaluaci realizátorem Adra, o.s., který byl zapojen do tvorby metodiky a plánu evaluace. Cílem je zhodnotit dosažení cílů tak, jak byly nastaveny v projektovém dokumentu, a zároveň zhodnotit v rámci možností sociální přínos11 celé intervence. Výsledná zpráva bude určena primárně pro realizátora projektu. Samotná evaluace probíhala v několika etapách. Po analýze projektové dokumentace a dostupné literatury následovala analýza aktérů (všech stran zainteresovaných na realizaci) a příprava evaluačních otázek. Přímá pozorování v místech realizace trvala 5 a 7 dnů. Během pobytu jsem vedl s místními lidmi semistrukturované rozhovory a pořídil fotodokumentaci. Následně jsem sesbíraná data zpracoval, vyhodnotil výsledky a napsal evaluační zprávu. Evaluace projektů jsem připravil, provedl a zpracoval bez nároku na finanční odměnu. Obě krátké evaluační mise byly součástí delšího projektu v rámci studijního pobytu na University of Zambia v Lusace.
6.1.1 Analýza projektové dokumentace a aktérů
Základním zdrojem informací je projektový dokument a evaluační zpráva, vypracovaná asistentkou projektu v rámci monitorovací a evaluační mise těsně po skončení realizace. Pro určení jednotlivých aktérů a jejich rolí byly nezbytné konzultace s koordinátorem projektu a asistentkou projektu. Jako podpůrná literatura pro usazení záměru projektu do kontextu potřeb příjemce a směřování české rozvojové spolupráce posloužily především zambijská Strategie omezování chudoby (PRSP) a Program rozvojové spolupráce mezi Českou Republikou a Zambií na období 2006-2010.
10
Sumativní evaluace se provádí na konci intervence a posuzuje míru naplnění žádoucích výsledků (Rist a Imas, 2009). Ex-post evaluace se provádí po skončení implementační fáze projektu (Cracnell, 2000) 11 Social assesment je hodnocení sociálních struktur, procesů a změn v rámci skupiny nebo komunity (Rist a Imas, 2009)
20
6.1.2 Evaluační kritéria
Evaluace obou projektů je zaměřena na zodpovězení otázek směřující ke zjištění relevance, efektivnosti, efektivity, udržitelnosti a dopadu celé rozvojové intervence. Vychází z potřeb jednotlivých aktérů, problémů identifikovaných během monitoringu a první evaluace, expertních stanovisek konsultantů a vlastního pohledu evaluátora. Odpovídá na následující otázky. Jaké má projekt přínosy pro jednotlivé aktéry? Jsou přínosy projektu v souladu s potřebami klientů? Je projekt funkční a v souladu se záměrem? Byly zdroje využity účelně? Probíhá projekt podlé plánu tak, jak byly stanoveny indikátory? Jak je zabezpečeno fungování projektu v budoucnu? Jaké dopady a vedlejší efekty (pozitivní i negativní) má projekt na komunitu?
Zdrojem informací pro
zodpovězení otázek byly první evaluační zprávy,
semistrukturované rozhovory s aktéry projektu, neformální rozhovory a pozorování během evaluační mise. Odpovědi jsou obsaženy v kapitolách 6.2, 6.3 a 7.
6.2 Projekt Naluyanda Projekt Work on Promises je situován 25 km od hlavního města Lusaky ve vesnici Naluyanda. Ta je centrem spádové oblasti tvořené asi třiceti vesnicemi s dvaceti tisíci obyvateli. Rozvojovou spolupráci místní komunity s dárci koordinuje organizace Nyluyanda Integrated Project (NIP), materiálně i personálně podporovaná v Německu sídlící Gossner Mission. Je zároveň partnerem realizátora projektu v zemi příjemce. Partnery na místě, a zároveň hlavními klienty, jsou místní nezisková organizace The Naluyanda Community Centre (CC) a státem řízená a financovaná klinika The Naluyanda Rural Health Centre (RHC). Obě spolu sousedí, a přirozeně tak tvoří centrum oblasti. Cílem projektu je posílení široké komunity kolem obou institucí skrze zajištění udržitelného zdroje elektrické energie.
21
6.2.1 Technická řešení12
Celý systém je tvořen solárními panely s příslušenstvím, větrnou turbínou, bateriemi a vodním čerpadlem s příslušenstvím. Doplňuje ho sada nářadí pro místní dílnu a laptop darovaný pro společné využití. V širokém okolí je takovéto zařízení velmi nadstandardní13. Nízké náklady provozu ve srovnání s benzínovými generátory, dlouhá životnost panelů a jednoduchost řešení předurčují solární systémy pro podobné využití, a zdají se být velice vhodným nástrojem. Problematická však může být údržba zařízení, nedostupnost kvalifikovaného servisu a omezená životnost některých komponentů. Především snížená kapacita baterií byla místními identifikována jako hrozba.
Cíle projektu -
posílit komunitu kolem Naluyandy prostřednictvím solární elektrifikace komunitního centra (CC) a kliniky (RHC).
Záměry elektrifikace komunitního centra(CC) -
zlepšení služeb poskytovaných centrem,
-
možnost využití elektrických zařízení a nářadí v dílně,
-
lepší využití času ve večerních hodinách pro setkání/školení/workshopy,
-
úspora peněz za nákup svíček a paliva.
Záměry elektrifikace kliniky (RHC) -
zlepšení služeb poskytovaných RHC,
-
lepší podmínky zdravotní péče – užití elektrických nástrojů a zařízení,
-
prodloužení zdravotní péče – noční a večerní služby,
-
vyšší kvalita tekoucí vody,
-
finanční úspory.
Dalšími záměry projektu jsou transfer zkušenosti mezi oběma projekty, využití zkušeností a informací z projektu v Masuku a spolupráce mezi oběma projekty.
12
V popisu technického řešení vycházím z informací v projektové dokumentaci Adry (Adra, 2007b). Zambijští vesničané elektřinu pro její špatnou dostupnost v zásadě nepoužívají. Pokud ji používají, rozšířenější jsou dieselové agregáty. V okolí Naluyandy je jen několik studen s ruční pumpou. 13
22
6.2.2 Dotazníková šetření
Připravené dotazníkové šetření v angličtině jsem směřoval k identifikovaným aktérům projektu. Během evaluační mise jsem jednotlivé aktéry navštěvoval osobně podle potřeby na pracovišti nebo v jejich domech. Respondenti dostali kromě dotazníku dostatečný prostor pro vyjádření svých vlastních názorů a postřehů. Kladeny byly níže uvedené otázky a zpravidla na ně navazoval další rozhovor. Byly rozděleny do sekcí dle kritérií a podle vhodnosti pro zástupce jednotlivých subjektů. S dotazovanými jsem strávil většinou 10 až 30 minut.
Kritérium relevance 1. Kdo přišel s nápadem elektrifikovat RHC/CC ? 2. Byli jste toho spoluúčastní? 3. V čem vidíte největší výzvy pro úspěšnou elektrifikaci ve vesnici? 4. Byl se zambijskými úřady konzultován záměr projektu před jeho spuštěním? 5. Je elektřina svými uživateli oceňována, proč?
Kritérium efektivnosti 1. Co přinesl tento projekt Vám osobně? 2. Jak často a jakým způsobem využíváte přínosy projektu? 3. Máte nějaké jiné alternativy k přínosům projektu – elektrifikaci? 4. Co byste na projektu doporučil/a zlepšit?
Kritérium Efektivity 1. Je o projekt dobře postaráno? 2. Máte v této souvislosti nějaký nápad, jak využít zdroje lépe? 3. Jaké modifikace jste museli udělat pro úspěšnou implementaci projektu?
Kritérium udržitelnosti 1. Je užitá metoda v souladu se zambijskou praxí elektrifikace venkova? 2. Jste schopní (RHC, CC) svépomocí zajistit správné fungování celého systému v budoucnu? 3. Jak vidíte tento projekt v horizontu 5 let? 4. Co je dle Vás největší výzvou pro budoucnost projektu?
23
Další postřehy 1. Máte nějaké další komentáře k tomuto projektu?
6.2.3 Přímá pozorování na místě a rozhovory s vybranými aktéry
Přestože jsou komunitní centrum i klinika partnery pro rozvoj a obě vznikly především svépomocí místních lidí, z pozice donora je rozdíl výrazný především kvůli faktu, že je klinika v rukou státu (včetně financování). Zatímco lidé podílející se na provozu centra se snažili s evaluátorem spolupracovat a být partnery, ze strany pracovníků kliniky byla cítit nedůvěra a neochota ke spolupráci. V průběhu mise se objevily byrokratické překážky ze strany zřizovatele kliniky a pokusy o zkreslování skutečného stavu věcí. Příčinou nebyla zlá vůle, ale spíše poměry ve státní správě a situace jejích zaměstnanců. Vedle kliniky a centra je část solárních panelů vyčleněna pro pohon elektrického čerpadla na vodu. Ta se pumpuje do rezervoáru, který slouží jako zdroj kvalitní pitné vody pro nemocnici a okolí.
Kromě neformálních hovorů a pozorování byly s aktéry projektu vedeny semistrukturované rozhovory vycházející z připraveného dotazníkového šetření. Jako hlavní aktéři a zároveň zdroj odpovědí jsem identifikoval následující subjekty. Jejich odpovědi jsem později zpracoval, výsledky uvádím u každého aktéra zvlášť.
1) Gossner Mission – jedna z nejstarších německých rozvojových organizací, která se stará o financování projektů realizovaných NIP. Jí vyslaní dobrovolníci pomáhají organizovat aktivity komunitního centra. V jejím ústředí v Lusace jsem hovořil s p. Rohrigem, vedoucím pobočky a dohližitelem projektu.
GM stála u zrodu projektu díky dlouhodobé spolupráci s místní komunitou. Je pojícím prvkem mezi oběma realizovanými projekty Adry. Jako největší výzvu pro elektrifikaci venkovských sídel vidí nedostatek zdrojů a politické vůle vzhledem k prioritám vlády. S místními úřady komunikují v rámci své činnosti pravidelně. Elektrifikaci je pro GM klíčovým prvkem pro rozvoj aktivit v Naluyandě. Navíc je pobyt pro jejich dobrovolníky díky možnosti svítit a používat elektroniku mnohem jednodušší. Skutečnou alternativu k solární energii pro konkrétní aplikaci nevidí ani v kdysi používaných generátorech.
24
Využití solární energie je z jejich zkušenosti jediným účinným nástrojem elektrifikace venkova. S funkčností jsou poměrně spokojení, s výhradami k zajištění údržby jednotlivých komponentů. Manažersky je projekt podle p. Rohriga zajištěn na základní úrovni. Rádi by viděli další elektrickou pumpu u komunitního centra. Myslí si, že při troše dobré vůle bude komunita schopná projekt udržet sama. Hrozbou pro úspěšné fungovaní projektu v budoucnu je životnost baterií. Adru považují za výborného partnera.
2) ADRA, o.s. – český realizátor projektu. Evaluace byla konzultována s koordinátorem projektu p. Tožičkou před odjezdem, později byl opět dotazován emailem. Projekt má stále svůj vývoj a v dubnu 2010 se chystá další návštěva na místě.
O elektrifikaci Naluyandy požádala Gossner Mission, partner Adry pro realizaci v zemi příjemce. Po konzultacích společně sestavili projekt. Technické řešení vycházelo z požadavků příjemců, finančních možností odborných konzultací mezi Eurodolar, o.s. (partnerem Adry a odborným garantem) a dodavatelem. Výzvou pro rozvojové organizace jsou v afrických podmínkách management projektu na místě instalace a předání „vlastnictví“ projektu po skončení realizace. Cení si však získaných zkušeností z terénní práce s poměrně unikátním řešením. S dosavadními výsledky panuje spokojenost. Projekt se podařilo předat do rukou místního partnera, který za dílo cítí zodpovědnost. Jelikož jsou programy elektrifikace venkovských sídel v Zambii prioritou s vládní podporou, věří, že se zkušeným a odpovědným místním partnerům podaří projekt v budoucnu udržet. Dokonce odmítli pomoc při výměně baterií na konci životnosti s tím, že si to zařídí sami.
3) Eurosolar CZ, o.s. - partner Adry při realizace projektů. Dodali know-how a experty. Respondentem byl p. Smrž, který je předsedou české pobočky evropského sdružení Eurosolar a byl i součástí realizačního týmu.
Myšlenka
obnovitelných
zdrojů
v rozvojové
spolupráce
vznikla
při
jednání
s koordinátorem Adry. Konkrétní projekty vyplynuly z potřeb místních komunit. Výzvu pro elektrifikaci vesnických oblastí v Zambii vidí v nemožnosti aplikovat evropský model s centrálním zdrojem. Před realizací byl informován vládní energetický expert v Lusace. Záměry projektu konzultovali s místními partnery. Místní příjemci si váží světla a zdroje proudu bez emisí a hluku, bohužel je proud v některých případech nadužíván. Na projektu si cení získaných praktických zkušeností, doplňujících teorii obnovitelných zdrojů a 25
osvětové činnosti Eurosolaru. Projekt v Naluyandě považují za zabezpečený díky vzorové spolupráci s místní komunitou. Udržitelnost projektu hodně záleží na schopnosti místních zajistit prostředky na opravy v objemu, který odpovídá nákladům zajištění elektřiny jiným způsobem. Projekt shledávají v zásadě úspěšným.
4) Nalyuanda
Integrated Project (NIP) - místní komunitní organizace, která
koordinuje projekty. Je platformou pro spolupráci mezi donory a místní správou. Koordinátorem jejích aktivit a zároveň ústřední postavou dění kolem centra je p. Daniel Banda, který byl rovněž dotazován.
Projekt elektrifikace vyšel přímo ze zájmu komunity a jejich představitelů. Hlavní výzvou jsou v místních podmínkách finanční a lidské zdroje. NIP se snaží aktivně zapojit státní úřady do rozvojových aktivit. Díky elektrifikaci mohou konečně používat mobilní telefony, počítače a další drobnou elektroniku. Solární panely jsou ze zkušeností podstatně efektivnější než benzínové generátory, ale je potřeba zlepšit kapacitu baterií. S přístupem Adry k řešení problému jsou spokojeni. Za komunitu je schopný zaručit udržitelnost projektu, v budoucnu by rád viděl rozšíření elektrifikace do dalších objektů podle potřeb komunity.
5) Rural Health Centre (RHC) – venkovská klinika, na které je umístěna část solárních panelů. Byla vybudována komunitou, uvedena do provozu v r. 1994 a posléze předána zambijské vládě. Je finančně i personálně plně závislá na ministerstvu zdravotnictví. Její služby jsou zdarma. Rozhovor byl veden společně s pí. Mbichana a p. Kalasa, odbornými zaměstnanci kliniky.
Zaměstnanci nemocnice považují za iniciátora spolupráce na elektrifikaci bývalého koordinátora NIP, šéfa nemocnice. Jako uživatelé jsou rádi, že již nemusí svítit pro svícení používat svíčky a petrolejové lampy. Mají kvalitní tekoucí vodu a celkově lepší pracovní podmínky. Narozdíl od starých generátorů má solární systém levnější provoz a nevyžaduje údržbu. Rádi by používali elektřinu i ve svých domech. S funkčností zatím neměli problém a chtějí aby
to tak zůstalo i v budoucnu. Jejich klinika se díky
elektrifikaci přibližuje úrovni zdravotnických zařízení v Lusace. Potýkají se s nízkou kapacitou baterií, takže nemohou svítit před klinikou celou noc.
26
6) Community Centre (CC) – komunitní centrum, kolem kterého se odehrávají všechny projektové aktivity. Slouží zároveň jako sídlo dobrovolníků z Gossner Mission. Za CC byla kontaktována pí. Kahuyata, která je koordinátorkou aktivit organizace. Dále byl dotazován noční hlídač p. Lwisha a údržbář zařízení p. Mulonga.
Zájem o elektrifikaci vzešel přirozeně od členů komunity. CC i RHC pro svoji činnost potřebují kvalitní zařízení. Lidé si zařízení umí vážit nejen proto, že si mohou svítit, používat počítače a telefony a pořádat večerní aktivity. Hlídač si pochvaluje zlepšení bezpečnosti v nejbližším okolí a údržbář využití elektrických nástrojů. Ve srovnání s generátory považují užitou technologii za krok dopředu. Odpadá nutnost častých oprav, nákupů a přepravy paliva. V budoucnu bude nezbytné kapacitu panelu rozšířit tak, aby mohly být elektrifikovány další prostory jako např. nově budovaný klub mladých. Rovněž by se jim hodila další elektrická pumpa hned vedle centra. Management projektu jim vyhovuje, ale mají trochu obavy z případných poruch. Jeden panel před časem praskl a od té doby si s ním kvůli nedostatečné odbornosti neví rady, tudíž ho nepoužívají. Metoda elektrifikace se zdá v jejich případě optimální. V zambijských podmínkách si chudé venkovské komunity žádné komplikovanější projekty nemohou dovolit. Nejsou však přesvědčeni, že jsou schopní se technicky o systém postarat, a případně jej opravit. Ani údržbář, přestože byl instruován, nechce do technických záležitostí zasahovat, a obává se ztráty záruky při neodborném zásahu. Členové komunity by velmi ocenili intenzivnější školení a více předaných technických zkušeností od dodavatele systému. Nicméně se budoucnosti nebojí a jsou připraveni projekt s maximálním nasazením udržet a ještě rozšířit. Znovu by rádi poděkovali za spolupráci a podporu.
7) District Health Management Team (DHMT) – Oblastní rada pro zdravotnictví se sídlem v Chibombu, hlavním městě oblasti. Funguje jako prostředník mezi ministerstvem zdravotnictví a místní klinikou, která je mu přímo podřízená. Přes osobní návštěvu padesát kilometrů vzdáleného oblastního centra jsem byl její vedoucí odmítnut. Až po osobním zažádání o povolení na zambijském ministerstvu zdravotnictví mi byla umožněna oficiální návštěva uvnitř Naluyandské kliniky a focení. Po problémech v Chibombu se hned druhý den v nemocnici objevila žárovka a elektrická lednice na vakcínu, což mělo vzbudit dojem, že už nepoužívají starou kerosenovou lednici. Místní mi později sdělili, že je telefonicky ústředí informovalo a nutilo naaranžovat věci tak, aby vypadaly co nejlépe. Problémy s komunikací 27
s DHMT má i NIP, které kliniku svépomocí vybudovalo a kvůli udržitelnosti později předalo vládě.
8) Pacienti RHC – náhodně vybraní pacienti kliniky.
Skupina pacientů posedávajících kolem kliniky sice neuměla téměř vůbec anglicky, ale za použití všech dostupných prostředků mi sdělili, že o elektrifikaci nemocnice toho moc neví. Ze zkušeností při dlouhém čekání jim je ale jasné, že kvalita tekoucí pitné vody je v okolí výjimečná. Líbí se jim možnost večerního ošetření při světle. Klinika je jediné zdravotnické zařízení v okolí, a proto by zde přišli pro zdravotní péči nezávisle na vybavení. Kvalita a čistota zařízení v nich vzbuzují důvěru.
9) Participanti aktivit CC – dva náhodně vybraní účastníci aktivit komunitního centra.
Během počítačového kroužku a promítání filmu ve společenské místnosti jsem vedl rozhovor se šestnáctiletým chlapcem a sedmnáctiletou dívkou. Možnost využívat počítače nebo shlédnout projekci filmu je pro ně natolik atraktivní, že neváhali přijít až ze 14 km vzdálené vesnice. Je to jediná šance, jak se seznámit s prací na počítači, jinak by pro ně nebylo možné odejít do města a studovat ve škole. Podobné zařízení by našli více než 20 km daleko nebo přímo v Lusace, které je v místních podmínkách nedostupné.
6.2.4 Posouzení projektového dokumentu Adry a matice logického rámce.
Vertikální i horizontální logika14 matice logického rámce je formálně v pořádku. Intervenční logika projektu do sebe zapadá, ale při evaluaci projektu jsem zjistil, že záměr projektu tak, jak je popsán v matici logického rámce, se podařilo naplnit jen z menší části. Zaměřil jsem se především na 4 základní typy analýzy: stakeholder, problem, solutions a strategy, z nichž 3 použil i autor projektu. Snažil jsem se popsat, proč došlo k chybným předpokladům a v důsledku k nenaplnění záměru. 14
Vertikální logika identifikuje co projekt zamýšlí, objasňuje příčinné vztahy a specifikuje důležité předpoklady a rizika, které nemůže manažer ovlivnit. Horizontální logika spojuje rozsah účinku a projektem využité zdroje prostřednictvím výčtu klíčových indikátorů a zdroje jejich potvrzení.
28
1. Stakeholder analysis Projektová dokumentace obsahuje analýzu zainteresovaných stran formou výčtu základní charakteristiky a popisu role v projektu. Nejasné zůstávají vztahy mezi jednotlivými „stakeholdery“, především pak závislosti jednoho na druhém a jejich vliv na projekt. Nevyjasněnost situace ohledně toho, nakolik jsou jednotliví aktéři příjemci přínosů projektu, vedla k vysoké míře nenaplnění jeho záměru (chybný odhad dopadu projektu). Na místě se ukázalo, že nejčastější příjemci přínosů, dobrovolníci Gossner Mission, nejsou v dokumentaci přímo zmíněni.
2. Problem analysis Analýza a identifikace problému jsou evidentně v projektu doplněny jen formálně. Přesto, že si v první části autor potřebu „couse-effect“ analýzy uvědomuje, později si vystačí s konstatováním a přepisem problémů tak, jak je projekt „potřebuje“ vidět, aby uspěl u donora. Tím se připravuje o důležitý nástroj k identifikaci strategie řešení problémů. HIV/AIDS, environmental protection a women training jsou nadužívaná slova, nicméně neodrážejí praxi a komunity se téměř nedotýkají. Těžko lze hledat potenciální problémy projektu bez znalosti místních souvislostí.
3. Analysis of Solutions Tento nástroj v projektové dokumentaci zmíněn není. Vyplývá to z pravděpodobného způsobu analýzy problému, za následek lze považovat problematickou analýzu strategií. Vytvoření „objectiv tree“ mohlo vést k odhalení nedostatků.
4. Strategy and objective analysis Projekt je doplňkem většího komunitního projektu, je relevantní ke schváleným strategiím donora a odpovídá potřebám cílové skupiny. Cílem je poskytnutí udržitelné energie za účelem posílení celé komunity. Záměry projektu využívat elektrická zařízení v dílně a klinice a spolupracovat s projektem v Masuku se nepodařilo naplnit. Díky špatné analýze strategií se mohla naplno projevit nereálnost očekávání autora projektu. V komunitě často není poptávka po produktech, které má projekt v záměru vytvořit. Na druhou stranu se ale často objevují zajímavé produkty15, se 15
GM dodalo do komunitního centra počítače, na kterých se zájemci mohou seznámit se základy obsluhy a použití informačních technologií.
29
kterými projekt nepočítal. Rozvinutí jiné strategie mohlo vést k větší efektivitě, efektivnosti a udržitelnosti.
6.2.5 Intervenční logika projektu
Vzhledem k typu střednědobé sumativní evaluace jsem se zabýval především posouzením cílů a záměrů projektu. Částečně jsem se dotknul i výsledků. Pro přehlednost je přiložena matice logického rámce projektu.
Tab. 3: Intervenční logika projektu „Work on promises“ Intervenční logika Cíl projektu
Cílem intervence je posílení komunity v Naluyandě prostřednictvím poskytnutí solární energie klinice a komunitnímu centru.
Záměr
Klinika (RHC) :
projektu
- užití energie pro lepší péči, porody, skutečnou 24 hodinovou pohotovost, elektrická zařízení., - tekoucí voda. Komunitní centrum : - možnost výuky a pořádání aktivit prodloužena i po západu slunce, - používání elektrických zařízení a strojů v dílně. Přenos zkušeností : - využití zkušeností a dat z projektu v Masuku, konzultace a spolupráce mezi oběma projekty
Výsledky
Připravené plány a analýzy k projektu. Elektrifikovaná klinika. Solární pumpa a instalace. Zlepšené domácí systémy v domech zaměstnanců kliniky. Elektrifikované komunitní centrum. Dílna v provozu. Školení, mediální výstupy, prezentace, evaluace
Aktivity
Připravené plány a analýzy projektu - příprava návrhu projektu, - detailní technická specifikace a nákup materiálu, - dohody s experty a poradci, - příprava a překlad návodů, - monitoring projektu, - finanční zpráva, závěrečná zpráva. Elektrifikace kliniky a komunitního centra
30
- balení a transport materiálu do Zambie, - příjezd do Zambie – instalace systému, - zátěžové testy – prováděné místní obsluhou, - monitorování systému. Posílení dovedností a kapacit pro užití udržitelné energie prostřednictvím školení a zapojení komunity - workshopy pro personál, - školení pro zaměstnance dílny, - Naluyanda – Masuku workshop. Mediální výstupy, prezentace - mediální výstupy – ČR, Zambie, - prezentace na internetu.
Zdroj: Matice logického rámce projektu „Work on Promises“, (Adra, 2007b)
Výsledky a aktivity projektu byly hodnoceny v průběhů monitorovací a evaluační mise těsně po skončení realizace. Ve zprávě zhotovené asistentkou projektu byly posouzené jako úspěšné a splněné, byť s drobnými modifikacemi. Všechny stanovené aktivity se podařilo naplnit a vedly k očekávaným výsledkům (Adra, 2007a).
6.3 Projekt Masuku Projekt Masuku Empowered je situován ve vesnici Masuku, vzdálené asi 70 km od Chomy, oblastního města v Jižní provincii Zambie. Jádrem je nemocnice Masuku Rural Health Centre (MRHC), střední škola Masuku High School (MHS) a základní škola. Zázemí zaštiťuje církev United Church of Zambia (UCZ), materiálně podporovaná v Německu sídlící Gossner Mission a dalšími donory. Realizátor chce ve spolupráci s UCZ umožnit díky elektrifikaci fotovoltaickými generátory rozvoj zdravotnických a vzdělávacích institucí a posílit tak místní komunitu. Zařízení slouží několika stům studentů, zaměstnancům a asi deseti tisícům lidí ze spádové oblasti. Projekt navazuje na elektrifikaci nemocnice a střední školy připojením dvaceti domácností personálu a instalací elektrické pumpy.
31
6.3.1 Technická řešení16
Celý systém je tvořen solárními panely s příslušenstvím, bateriemi a vodním čerpadlem s příslušenstvím. Doplňuje ho několik solárních vařičů. Zařízení je v okolí unikátní a vzhledem k extrémní odlehlosti místa se zdá být jediným smysluplným řešením problému elektrifikace. Nízké náklady provozu, dlouhá životnost a jednoduchost řešení jsou hlavními výhodami oproti využití dieselových generátorů. Na druhé straně stojí nedostupnost servisu a nedostatečné kapacity místních pro obsluhu a údržbu zařízení. Kromě dvou hlavních systémů, na které jsou připojeny školní budovy, vodní pumpa a nemocnice, bylo zřízeno asi 20 menších pro použití na domech zaměstnanců školy.
Cíle projektu: zlepšit služby nemocnice (MRHC) a střední školy (MHS) pro klienty (pacienty, studenty) a širokou komunitu okolo Masuku prostřednictvím rozšíření kapacit elektrické energie.
Záměry projektů elektrifikace v Masuku: posílit funkčnost MRHC a MHS a stabilizovat podmínky jejich činnosti; elektrifikovat domy zaměstnanců, vybudovat elektrickou vodní pumpu a představit způsob efektivnějšího využití dřeva a solární vařiče.
6.3.2 Dotazníkové šetření
Připravené dotazníkové šetření v angličtině jsem směřoval k aktérům projektu. Během evaluační mise jsem jednotlivé aktéry navštěvoval osobně podle potřeby na pracovišti nebo v jejich domech. Respondenti dostali kromě dotazníku dostatečný prostor pro vyjádření svých vlastních názorů a postřehů. S dotazovanými jsem strávil většinou 10 až 30 minut. Níže uvedené otázky byly podobné jako v případě druhého projektu v Naluyandě. Byly rozděleny do sekcí dle zaměření a kladeny podle potřeby zástupcům jednotlivých aktérů.
16
V popisu technického řešení vycházím z informací v projektové dokumentaci Adry (Adra, 2006b).
32
Kritérium relevance 1. Kdo přišel s nápadem elektrifikovat Masuku? 2. Byli jste toho součástí? 3. V čem vidíte největší výzvy pro zdejší úspěšnou elektrifikaci?
Kritérium efektivnosti 1. Co přinesl tento projekt Vám osobně? 2. Jak často a jakým způsobem využíváte přínosy projektu? 3. Máte nějaké jiné alternativy k přínosům projektu – elektrifikaci? 4. Co byste na projektu doporučil/a zlepšit?
Kritérium efektivity 1. Je o projekt dobře postaráno? 2. Máte v této souvislosti nějaký nápad, jak využít zdroje lépe?
Kritérium udržitelnosti 1. Je užitá metoda v souladu se zambijskou praxí elektrifikace venkova? 2. Jste schopni svépomocí zajistil správné fungování celého systému v budoucnu? 3. Jak vidíte tento projekt v horizontu 5 let? 4. Co je dle Vás největší výzvou pro budoucnost projektu?
Další postřehy 1. Máte nějaké další komentáře k tomuto projektu?
6.3.3 Přímá pozorování na místě a rozhovory s vybranými aktéry
Střední škola i nemocnice, jakožto hlavní příjemci přínosů, jsou státní zařízení. Leží v areálu vedle sebe a tvoří tak přirozené centrum dění v Masuku. Kromě budov nemocnice a školy zde najdeme objekty sloužící jako zázemí obou institucí a obytné domy personálu. Místo je daleko od nejbližšího města a funguje zde určitá forma místní samosprávy. Odpovědnost za elektrifikaci nese Rada pro vodu a elektřinu. Spolupráce poskytnutá
33
evaluátorovi byla ze strany místních příkladná. Členové komunity oceňují přínosy plynoucí ze spolupráce s donory a snaží se být maximálně nápomocni. Kromě rozhovorů s předem vybranými zástupci zainteresovaných stran a pozorování, byly s jednotlivci vedeny semistrukturované rozhovory s využitím dotazníkového šetření. Jako hlavní aktéry a zároveň zdroj odpovědí jsem identifikoval níže uvedené subjekty, jejichž odpovědi jsem zpracoval.
1) ADRA, o.s. - český realizátor projektu. S koordinátor projektu p. Tožičkou byla evaluace konzultována před odjezdem a později byl opět dotazován emailem. Projekt má stále svůj vývoj a v dubnu 2010 se chystá další návštěva na místě.
Projekt elektrifikace byl připraven na střední škole v Masuku. Po konzultacích společně sestavili projekt. Technické řešení vycházelo z požadavků příjemců, finančních možností a odborných konzultacích mezi Eurosolarem a dodavatelem. Výzvou pro rozvojové organizace jsou v místních podmínkách management projektu na místě a předání „vlastnictví“ projektu po skončení realizace. Z realizace si cení získaných zkušeností. S dosavadními výsledky panuje spokojenost jen částečně. V budoucnu by přehodnotili dodavatele zařízení tak, aby fungovalo správně i ve specifických afrických podmínkách. Změnili by i řešení malých systémů pro domy učitelů. Projekt se podařilo předat plánovanému garantu vlastnictví Radě pro vodu a elektřinu. Po jejím rozpadu17 je situace komplikovaná. Masuku bude muset brzy provést výměnu baterií. Tehdy se ukáže, jak jsou připraveni zvládat složitější situace. Podle nastavených pravidel by měli mít naspořeno dostatek prostředků, což bohužel zřejmě neplatí.
2) Eurosolar CZ, o.s. - partner ADRA, o.s. při realizaci projektů. Dodali know-how a experty. Respondentem za Eurosolar byl p. Smrž, který se osobně podílel na instalaci.
Po obecných konzultacích s p. Tožičkou přišla Adra s konkrétním nápadem elektrifikovat Masuku na základě poptávky od komunity. Možnosti řešení konzultovali s partnerem projektu United Church of Zambia a místní Radou pro vodu a elektřinu. Rádi by modifikovali technické řešení na jednodušší s ohledem na problémy s měniči. Taková varianta by ale byla náročnější a vzhledem k rozsahu díla i dražší. Udržitelnost projektu
17
Rada pro vodu a elektřinu není funkční. Po dokončení realizace projektu v ní proběhly personální změny.
34
v Masuku je ohrožena nefunkčností Rady pro vodu a elektřinu. I přesto věří, že se ho podaří udržet a stále považuje projekt za v zásadě úspěšný.
3) Masuku Rural Health Centre (MRHC) – nemocnice, na kterou připadá největší část instalovaných panelů z první fáze elektrifikace Masuku. Kromě nemocniční budovy využívají energii vedoucí zdravotničtí pracovníci ve svém domě. Po rozhovorech s p. Sichonem (Rada pro elektrifikaci) a prvních dnech pozorování na místě, jsem od dotazování personálu upustil. Celý systém již více než půl roku nefungoval, nikdo nevěděl přesně, jak dlouho, a nikdo se ve skutečnosti ani nepokusil něco udělat18. Nemocnice přešla bez výraznějších komplikací zpět na tradiční provoz bez elektřiny, i za cenu svícení svíčkami. Alespoň mohou využívat čistou vodu z elektrické pumpy napájenou jinou sadou panelů. Problém jsem se snažil v rámci možnosti zaznamenat fotoaparátem.
4) Masuku High School (MHS) – střední škola v Masuku. Byla elektrifikována v první fázi projektu a posléze na ni navázala práce na připojení ve 20 domácnostech učitelů. Asi 400 studentů využívá elektrickou energii k prodlouženému studiu (2h) po západu slunce a velmi krátce pro přípravu na spaní v ubytovnách. Učitelé mají elektrifikované domy. Rozhovor jsem vedl s několika učiteli a ostatním personálem ve škole i v jejich domech v okolí. Později jsem navštívil již ke zdroji připojené ubytovny dívek a nepřipojenou ubytovnu chlapců, kde jsem vyslechl i jejich názory.
Na dotazník mi odpovídali jednotlivě p. Mubita (ředitel školy), p. Mumpande (náměstek ředitele), p. Hambayi (učitel přírodních věd), p. Muluke (učitel angličtiny a náboženské výchovy), p. Siakutonka (obchodní studia), p. M´Soni (učitel matematiky a fyziky). Projekt, dle jejich názoru, vznikl na základě poptávky komunity hlavně z řad učitelů. S konkrétním nápadem přišel biskup Kageya se zahraničními dárci. Počátky projektu, u kterých byli jen někteří, si spojují jak s německými, tak českými dárci spojených s United Church of Zambia skrze Gossner Mission. Možnosti využívat elektrickou energii si velmi váží, byl to jeden z motivačních faktorů, který je zde přes odlehlost místa přivedl. Nejčastěji ji využívají pro svícení, sledování televize, poslech rádia, přípravu na hodiny,
18
Dle sdělení realizátora byla při předání projektu dohodnuta odpovědnost za kontaktování českého implementačního týmu v případě vážnějších poruch. Ve větších městech jako Lusaka, Choma nebo Livingstone působí firmy schopné solární panely opravit.
35
tisk, kopírování a dokonce i svařování. Samozřejmostí je pro ně pitná voda, elektricky pumpovaná do centrálního zásobníku. Celkově elektrifikace zlepšila jejich podmínky pro život i práci, navíc ušetří za svíčky a palivo do generátoru. Vláda slíbila připojit Masuku do centrální sítě do r. 2030. Solární panely se zatím zdají nejlepším způsobem výroby energie pro vesnici, přestože v zimním období množství vyrobené energie kvůli menšímu svitu slunce nedostačuje. Kapacita baterií (často již na polovině původní hodnoty) a poruchové měniče způsobují výpadky hlavně v domech učitelů a stále je potřeba mít v záloze palivové generátory. Kapacitu baterií a vadné měniče zmínilo jako výrazný problém 5 ze 6 respondentů. Hlavně ve spojitosti s těmito negativy by rádi viděli realizátora co nejdříve zpět. Ředitel si uvědomuje, že selhala komunikace s donorem, závazky komunity vůči donorovi stran k udržitelnosti také nebyly naplněny. Je třeba zvážit, jak zajistit udržitelnost projektu v budoucnu za aktivní spolupráce obou stran. Očekávají lepší baterie a měniče a jsou připraveni obnovit finanční příspěvky na provoz zařízení. Solární panely jsou podle všech učitelů moderním řešením pro venkovské odlehlé komunity a zasluhují pozornost. Znají dokonce místa s podobnou technologií. Rádi by v elektrifikaci pokračovali, ale bohužel nejsou schopni projekt sami bez další asistence udržet. K opravám potřebují vyškolený personál, protože odborné služby jsou pro ně drahé a nedostupné. Celkově nevidí budoucnost projektu bez zásahu zvenčí pozitivně. Na závěr se někteří zmínili o potřebě zapojit do celého projektu širší okolí Masuku.
5) Rada pro vodu a elektřinu (MWEC) – komunitou vytvořená platforma pro záležitosti vody a elektrické energie. Velká část panelů je určena k pohonu elektrického čerpadla pumpujícího pitnou vodu do velkého rezervoáru. Z toho je rozvedena do několika distribučních míst. Rada má být odpovědná za celý systém vybudovaný realizátorem včetně školy a nemocnice. Organizace bohužel nefunguje zcela optimálně, proběhly zde personální změny. Kvůli tomu neplní svou roli dostatečně. Byli dotazováni p. Sichone (učitel a zástupce předsedy MWEC) a technický poradce p. Munamweemba, který byl evidentně nejvíce povolaný a zainteresovaný v problematice.
S nápadem elektrifikovat přišli dle respondentů lidé z komunity kolem střední školy a kliniky. Oba zde byli od samých začátků. Oceňují přechod od generátorů na solární panely. Zaměstnanci mohou lépe využívat čas a zároveň se bavit a relaxovat. Kvalitní 36
pitná voda ze zásobníku s elektrickou pumpou je pro ně samozřejmostí. Uvědomují si výhody solární energie oproti klasickému způsobu výroby, především pak její nízké náklady a šetrnost k prostředí. Oba vědí o plánu vlády na připojení k centrální síti, ale moc tomu nevěří. Rádi by používali baterie s větší kapacitou, bezporuchové měniče a celkově využili robustnější systém tak, aby se vyvarovali problémům, hlavně v zimní sezóně, kdy méně svítí slunce. Doporučují lépe zaškolit odborníky v komunitě tak, aby si pomohli sami bez vnější pomoci. Zároveň se obávají ztráty záruky v případě neodborného zásahu. Věří, že s podporou vlády je elektrifikace venkova pomocí solárních panelů nejlepší cesta. Nedaleko od Masuku jsou další školy s větším solárním systémem. Uvědomují si, že jako partner pro zajištění udržitelnosti selhali, a bez vnější pomoci, lepšího školení a komponentů se projekt neudrží. Věří, že se jim podaří nastavit systém finančních příspěvků19 na údržbu od uživatelů energie. V budoucnu chtějí tvrdě pracovat na nápravě a rozšíření systému. Očekávají přiměřenou podporu.
6) Pacienti MRHC – náhodně vybraní pacienti nemocnice. Jelikož elektřina v nemocnici nefunguje, rozhovory s pacienty nebyly uskutečněny.
7) Studenti MHS – náhodně vybraní studenti střední školy. Jelikož chlapci a dívky bydlí odděleně a mají rozdílné podmínky, byli dotazováni zvlášť.
Studující dívky bydlí ve dvou na zdroj připojených společných ubytovnách stojících stranou školy. Elektřinu využívají velmi omezeně, a to ve škole během večerních vyučování a dvě hodiny vyhrazené pro večerní přípravu na studium ve školní budově. Velmi krátce (20 - 30 min) je jim svíceno na krátkou přípravu ke spánku. Chlapecká ubytovna připojena není. Dvě náhodně vybrané studentky a tři studenti mi během rozhovoru potvrdili, že elektřinu užívají velmi omezeně. Nejvíce si cení pitné vody z pumpy. Rádi by však využívali i telefony, počítače, rádio, televizi či svítili v knihovně, na toaletách a v umývárně. Vzhledem k nedostatku financí, velmi přísnému režimu (je zákaz užívání mobilů) a charakteru školy jako zařízení stranou škodlivých vlivů měst, se zřejmě soukromého využití elektřiny brzy nedočkají.
19
Realizátor plánoval zřídit fond pro zajištění funkčnosti systému. Učitelé do něj mají přispívat částkou asi 4 USD měsíčně. Fond v době evaluace nefungoval.
37
6.3.4 Intervenční logika projektu
Sumativní evaluace se soustředí především na posouzení cílů a záměrů projektu. Pro přehlednost je přiložena intervenční logika projektu.
Tab. 4. Intervenční logika projektu „Masuku Empowered“ Intervenční logika
Cíl
Cílem projektu je posílení komunity v Masuku prostřednictvím zlepšení životních podmínek v nemocnici a střední školy po jejich elektrifikaci.
Záměry
Možnost užití udržitelné energie posílí vzdělávací a zdravotnické instituce v Masuku a
projektu
schopnosti a možnosti jejich personálu, což bude mít zásadní dopad na celou komunitu využívající jejich služby.
Výsledky
1. Správa a administrace. 2. Nezávislá elektrifikace patnácti domů, chlapecké ubytovny, nových tříd, pumpy. 3. Posílení dovedností a kapacit pro užití udržitelné energie prostřednictvím školení a zapojení komunity. 4. Mediální výstupy, prezentace, evaluace.
Aktivity
1.Správa a administrace - příprava návrhu projektu., - detailní technická specifikace a nákup a balení materiálu, - příprava a překlad návodů, - monitoring projektu, - finanční zpráva, závěreční zpráva. 2. Nezávislá elektrifikace patnácti domů, chlapecké ubytovny, nových tříd, pumpy - balení a transport materiálu do Zambie – Lusaky/Chomy/Masuku, - příjezd do Zambie – instalace systému, - zátěžové testy funkčnosti – provedené místními, - monitoring systému, - předání díla v Masuku. 3. Posílení dovedností a kapacit komunity prostřednictvím školení a zapojení komunity - workshopy pro zaměstnance, - školení na využití palivového dříví a solárních vařičů. 4. Mediální výstupy, prezentace, evaluace - mediální výstupy– ČR, Zambie, - elektrifikace v zambijské buši – workshop, - evaluační zpráva.
Zdroj: Matice logického rámce projektu „Masuku Empowered“, (Adra, 2006b)
38
Výsledky a aktivity projektu byly hodnoceny v průběhů monitorovací a evaluační mise těsně po skončení realizace. Přes některé komplikace a zpoždění celé realizace se podařilo aktivity naplnit a dosáhnout stanovených výsledků (Adra, 2006a).
39
7 Výsledky evaluace, celkové hodnocení projektů
7.1 Vyhodnocení projektů z hlediska relevance Relevance je míra, s jakou jsou cíle rozvojové intervence konsistentní s potřebami cílových skupin a země příjemce, s globálními prioritami a metodami partnerských a rozvojových agentur. Vyjadřuje hodnotu projektu pro společnost (Rist a Imas, 2009).
Investice do elektrifikace venkovských oblastí patří mezi dlouhodobé priority zambijské vlády a jsou součástí její Strategie boje s chudobou.20 Obnovitelné zdroje považuje zambijská vláda za alternativu pro odlehlé komunity vzhledem k nedostatku zdrojů pro rozšíření centrální sítě (IMF, 2007). Dle dostupných statistických informací mělo přístup k elektrické energii v roce 2006 49,3 % zambijských domácností, avšak na venkově je to pouze 3,2 % domácností (Central Statistical Office Zambia, 2007). Pro rozvoj venkova je otázka elektrifikace naprosto zásadní. V tomto smyslu hodnotím záměry projektů jako velmi relevantní. Abych zjistil relevanci projektu pro příjemce a místní komunitu, směřoval jsem své dotazy k jeho počátkům. Kdo přišel s nápadem elektrifikovat? Byli respondenti součástí fáze identifikace? Vnímá realizátor potřeby místních? Během celého pobytu v Naluyandě a Masuku jsem se nesetkal s nikým, kdo by nepovažoval využití elektrické energie za potřebnou a nechtěl ji využívat. Naopak si místní elektrifikaci považovali za něco, na co mohou být hrdi. Rádi zmiňují, že to byla iniciativa jejich komunity a jejich aktivita, která ke zdárné realizaci přispěla. Projekt vnímají jako vysoce relevantní ke svým potřebám a prioritám. Obzvláště byla cítit potřebnost projektu mezi učiteli střední školy v Masuku. Většina z nich se shodla na nezbytnosti elektrifikace jako předpokladu pro jejich budoucí působení na místě. Pro vedení školy je poměrně obtížné získat učitele do tak odlehlého místa. Stabilizace stavu odborného personálu patří mezi jejich největší priority. V obou vesnicích je zásadní kvalita pitné vody po instalaci elektrického čerpadla poháněného solární energií. Optické i chuťové testy ukázaly obrovský rozdíl v kvalitě. Je
20
Poverty Reduction Stratedy Paper. IMF, 2007
40
velmi chvályhodné, že se realizátor soustředil na problém vody jakožto základního předpokladu pro zlepšení kvality života a zdraví obyvatel. Celkově hodnotím oba projekty jako vysoce relevantní ze všech sledovaných hledisek. Projekt se snaží přinést udržitelný způsob elektrifikace do venkovských oblastí, kde jsou možnosti vlády i místních komunit velice omezené. Respondenti souhlasí s vysokou potřebou přístupu k elektrické energii a přínosů s tím spojených. U případných dalších podobných projektů bych doporučil více zapojit místní do fáze identifikace jejich potřeb a očekávaní s projektem spojených.
7.2 Vyhodnocení projektů z hlediska efektivnosti Efektivnost hodnotí míru, do jaké bylo dosažení cílů důsledkem aktivit pomoci (Rist a Imas, 2009).
Naluyanda
Elektrifikace komunitního centra a kliniky a instalace elektrické vodní pumpy v Naluyandě Realizátor zdárně připravil projekt, elektrifikoval komunitní centrum a nemocnici a nainstaloval elektrické vodní čerpadlo.
Zřízení funkční dílny Po ukončení instalací byly komunitnímu centru předány nástroje a zbylý materiál za účelem zřízení dílny. Proběhlo krátké školení. Nadstandardně vybavená dílna měla rozšířit možnosti oprav a uvažovalo se o zřízení truhlárny.
Školení komunity pro užití obnovitelných zdrojů energie a obsluhu systému Po skončení prací proběhla školení místních pro obsluhu celého systému a využití nástrojů v dílně. Byly snahy propojit aktivity v Masuku a Naluyandě.
Efektivnost projektu v Naluyandě hodnotím celkově jako střední. Elektrifikovaná klinika i komunitní centrum mají lepší možnosti pro poskytování zdravotní péče a pořádání
41
nejrůznějších aktivit. Dílna je funkční, ale nedostatečně využitá. S nezájmem se setkalo školení ohledně udržitelných praktik a neprobíhá spolupráce s projektem v Masuku. Tyto výstupy jsou však spíše podružné a projekt doplňují.
Masuku
Elektrifikace nemocnice, střední školy, domů učitelů a instalace elektrické vodní pumpy v Masuku Nemocnice a střední škola byly elektrifikovány sadou solárních panelů. Později na ně navázala elektrifikace 20 domácností pomocí 16 menších systémů a další sada panelů pro pohon elektrické vodní pumpy. Instalace a předání proběhlo dle první evaluační zprávy s dvoutýdenním zpožděním kvůli dopravě a celnímu řízení. Byli vyškoleni místní odborníci za účelem údržby systému a poté bylo zařízení odzkoušeno a předáno místním.
Školení a workshopy Zástupci Rady pro vodu a elektřinu byli proškoleni v obsluze a údržbě systému. S instrukcemi byly předány rovněž solární vařiče. Proběhlo školení pro efektivní využití dřeva a vody.
Efektivnost projektu v Masuku hodnotím jako střední. Elektrifikace nemocnice, školy, domů učitelů a použití vodní pumpy přináší zlepšení kvality života komunity. Bez předání potřebných znalostí pro obsluhu a „vlastnictví“ projektu odpovědnému partnerovi schopnému se o zařízení postarat jsou cíle projektu nesplnitelné. Realizátor by se měl více soustředit na aktivity spojené s předáním hotového díla, namísto výchovy místních k udržitelnému způsobu života a snaze zavést praktiky, které nejsou pro příjemce atraktivní.
42
7.3 Vyhodnocení projektů z hlediska efektivity Efektivita je poměř výstupů (kvalitativních i kvantitativních) vzhledem ke vstupům (Rist a Imas, 2009). Vyjadřuje hospodárnost využití pomoci ve vztahu k dosažení žádoucích výsledků.
ADRA, o.s. je církví adventistů založená, globálně působící rozvojová a humanitární organizace s vynikající pověstí. Spojení s podobně hodnotově orientovanými partnery na místě dodávají do jisté míry garanci odpovědného přístupu ke svěřeným prostředkům. Idea elektrifikace pomocí solární energie je v souladu s principy hospodárnosti. Technické řešení navržené Eurosolarem je podle zástupce realizátora koncipováno jako maximálně efektivní vzhledem k možnostem projektu.
Nyluyanda Instalace a doprovodné aktivity provedl tříčlenný tým odborníků. Zvolený typ materiálu odpovídal potřebám na efektivní řešení. Jediná výtka směřuje na kapacitu baterií a jejich životnost. Spolupráce s místními byla dle první evaluační zprávy vynikající a ušetřila spoustu nákladů. Bohužel se kvůli nedostatečnému školení a nezájmu komunity nepodařilo lépe využít potenciál nástrojů a předaného materiálu ve vzniklé dílně. Z pozorování a rozhovorů vyplynulo, že se s nezájmem setkal i plánovaný program výsadby stromů. Oba nedostatky však považuji za spíše marginální, vzhledem k objemu vynaložených prostředků. Naopak oceňuji funkčnost předaného notebooku a dataprojektoru, jež jsou často využívány pro nejrůznější aktivity komunitního centra. Ohrožení efektivity by mohlo vyplynout z použité technologie, která je v místních podmínkách těžko dostupná a opravitelná. Místní mají strach na zařízení sahat z obav o ztrátu záruční lhůty21. V případě větší technické závady je obava z dlouhého výpadku funkčnosti. Za zvážení stojí spolupráce při realizaci s místními firmami. Kromě úspor na opravách a zajištění servisu by mohlo být řešení levnější a odpovídat více místní praxi. Nelze opomenout přínos takovýchto spojení pro místní ekonomiku. Projekt v Naluyandě hodnotím jako vysoce efektivní. Z dostupných zdrojů i rozhovorů na místě vyplývá snaha realizátora maximalizovat hospodárnost a být flexibilní. Za
21
Zařízení bylo zakoupeno od renomovaných evropských firem a má globálně platnou záruku (Adra, 2007b)
43
zmínku stojí schopnost poučit se z chyb z projektu v Masuku. Jako příkladnou hodnotím spolupráci realizátora s partnery na místě.
Masuku Při obou
fázích elektrifikace byly použité metody a materiály pořízeny podle
nejlepších předpokladů a možností. Spolupráce s místními partnery probíhala dobře. V průběhu času se ovšem projevily problémy s bateriemi a hlavně měniči na malých domácích systémech. Respondenti poukazují na velmi krátkou životnost baterií a velmi časté poruchy na měničích (zpravidla způsobené blesky při bouřkách), které si vyžadovaly jejich výměnu. Zástupce Eurosolaru i Adry se vyjádřili, že bude třeba použít jiný materiál, který bude pro uvedené aplikace vhodnější. Efektivita zvoleného řešení je v tomto světle problematická. Velký problém představuje dlouhodobý výpadek systému panelů pro nemocnici. To naprosto znehodnocuje vložené prostředky a poukazuje na nesprávné mechanismy managementu potenciálních problému. Na jedné straně je potřeba vidět objektivní příčiny vycházející z nefunkčnosti Komise pro vodu a elektřinu, která se měla o instalace starat, a přenesení její odpovědnosti na školu. I v tomto by mělo být zabezpečení komunikace poruch a jejich oprav mnohem pružnější. Zřízený fond oprav se také nepodařilo dlouhodobě udržet. Podle názoru místních i realizátora bude potřeba přijít brzy s radikálním řešením, které pomůže obnovit funkčnost. Opět jsem se setkal s nezájmem komunity o výsledky kurzů efektivního využití dřeva, solární vařiče a jen velmi sporadickým využitím dílny.
Efektivitu projektu v Masuku hodnotím jako střední. Především v první fázi elektrifikace doplatil realizátor na nedostatek zkušeností s těžkými mísními podmínkami. Jelikož neprobíhá žádná návazná spolupráce, některé dosažené výsledky postupně mizí. V případě podobných těžce dostupných lokalit a nefungující spolupráce s partnery doporučuji přizvat v budoucnu ke spolupráci na řešení odborné zambijské firmy.
44
7.4 Vyhodnocení projektů z hlediska udržitelnosti Udržitelnost vyjadřuje odolnost vůči riziku, že čisté přínosy projektu po čase vymizí (Rist a Imas, 2009).
Na problematiku udržitelnosti obou projektů mají zásadní vliv zejména zvolená technická řešení a kvalita použitého materiálu, schopnost partnerů se o předané dílo postarat a zabezpečit jeho funkčnost a management udržitelnosti a nastavené mechanismy zabezpečující včasné odstranění problémů. Z rozhovoru a projektové dokumentace vyplývá, že se realizátor snažil použít nejlepší možné, přiměřeně nákladné technické řešení. V rámci použitých opatření pro zajištění kvality a udržitelnosti byl celý systém před odesláním vyzkoušen. Většina materiálu a nástrojů byla zakoupena v ČR s globálně platnou zárukou. Implementační tým získával zkušenosti během všech tří výjezdů a postřehy postupně zapracoval. Správu obou systému převzaly po patřičném proškolení místní komunity. Jejich zástupci byli dle možností zapojení do iniciační i implementační fáze tak, aby si osvojili „vlastnictví“ projektů. Bohužel se projevil nedostatek odborných znalostí a technický personál nebyl schopen žádných složitějších oprav. Z rozhovorů s odbornými pracovníky proškolenými k údržbě systémů a zodpovědnými za ně vyplynula obava do věcí zasahovat, aby nebyla ztracena záruka. Součástí dodávky obou systémů byly manuály pro obsluhu. Komunity rovněž zavedly systém poplatků za využití energie tak, aby se podařilo na konci životnosti baterií za uspořené peníze zakoupit nové. Z fondu se měly kromě baterií financovat i drobné opravy. Dle zástupce Adry byl s odpovědnými zástupci příjemce dohodnut postup při odstranění poruch i případný způsob komunikace s realizátorem.
Naluyanda V případě projektu Work on promises byli kromě kapacity baterií respondenti spokojeni s technickým stavem zařízení. Všichni oslovení věří, že je komunita schopná se o projekt postarat, včetně finančního zajištění oprav a výměny baterií. Obavy vyplývají především ze vztahů s vedením kliniky a schopností vůbec na klinice do dění zasahovat. Zástupce NIP mne ubezpečil, že na vzniklém problému budou pracovat.
45
Udržitelnost projektu v Naluyandě hodnotím jako vysokou. Přes drobné nedostatky se projevila důležitost správného výběru partnera na místě. V budoucnu by měla být komunikace mezi realizátorem a jeho klienty častější.
Masuku V Masuku jsem zaznamenal velmi vážné nedostatky týkající se udržitelnosti projektu. Systém panelů pro nemocnici je dlouhodobě nefunkční. Zařízení je poškozeno pravděpodobně po zásahu kamenem nebo neodbornou manipulací. Malé domácí systémy jsou většinou v provozu, ale často s nepůvodními měniči tak, jak si je uživatelé svépomocí mění. Školní systém funguje, ale s poloviční kapacitou baterií oproti původnímu stavu. Relativně nejlépe je na tom část panelů pro vodní čerpadlo. Komise pro vodu a elektřinu jako garant udržitelnosti selhala. Nepodařilo se předat „vlastnictví“ projektu do rukou místních. Z rozhovorů a pozorování usuzuji, že bez zásahu zvenčí se nepodaří projekt udržet. Přestože není systém na nemocnici funkční, neproběhla žádná konzultace s realizátorem. Brzy bude potřeba měnit baterie, dohodnutý fond na opravy a obnovu však nefunguje.
Udržitelnost projektu v Masuku proto hodnotím jako střední, ale s výhradami. Neprobíhá komunikace s partnerem na místě. Realizátor dokonce vůbec nevěděl o výpadku systému v nemocnici. Garant „vlastnictví“ Rady pro vodu a elektřinu nefunguje. Předem připravený plán finanční udržitelnosti založený na poplatcích za využití energie selhal. Dokonce někteří respondenti v rozhovorech vyjádřili pochybnosti a budoucím fungování celého systému. I přesto je vidět snaha realizátora o nápravu. V případě, že se podaří najít více pochopení a odpovědnosti za dílo u vedení střední školy, věřím, že přínosy projektu nevymizí. V co nejkratší době by měly být započaty konzultace přímo s vedením střední školy.
46
7.5 Vyhodnocení dopadů projektů Dopady projektu jsou pozitivní či negativní změny vyvolané rozvojovou intervencí přímo či nepřímo, úmyslně či neúmyslně (Rist a Imas, 2009).
Při hodnocení dopadů projektů jsem vycházel z předpokladu dopadů definovaných v první evaluační zprávě vypracované projektovou asistentkou Adry. Otázkou zůstává, nakolik jsou předpoklady naplňovány jako důsledky elektrifikace a nakolik je ovlivňuje přirozený rozvoj aktivit komunity. Přestože jsou k předpokládaným dopadům přiřazeny stanovené indikátory, zůstává značná nejistota ohledně statistik a sběru dat v místních podmínkách. Některé poskytnuté údaje (z evidenčních dokumentů) byly po konfrontaci s pozorováním a provedeném šetření zhodnoceny jako nevěrohodné. V průběhu šetření se ukázala přílišná ambicióznost některých očekávaní realizátora, ale na druhou stranu se objevily některé další, neočekávané a přesto velmi cenné přínosy. Z těchto důvodů jsem se rozhodl hodnotit dopady projektů pouze slovně, a to podle informací od příslušných respondentů a vlastních postřehů z pozorování.
Naluyanda
Komunitní centrum (CC): očekávané zvýšení počtu účastníků aktivit centra v roce 2008, (v roce 2007 jich bylo více než 1500). Organizátorka komunitních aktivit zaznamenala zvýšený počet účastníků. Ne všechny plánované aktivity již byly zahájeny, a proto byl pravděpodobně nárůst menší, než se předpokládalo. Jisté však je, že se dá spojit zvýšený zájem o aktivity centra s novými možnostmi vyplývajícími z elektrifikace. Zvýšení stavu personálu v roce 2008, (v roce 2007 bylo celkem 9 zaměstnanců). V roce 2008 proběhly některé organizační změny, což nemělo vliv na počet zaměstnaných v centru. Zvýšil se však počet učitelů v přilehlé školce ze 7 na 10. Očekávané zvýšení počtu aktivit centra, (v roce 2007 jich bylo 6). V důsledku elektrifikace jsou možné večerní aktivity. Nově přibylo „promítání filmů“, ale zatím nezačalo plánované „večerní vzdělávání dospělých“. Zlepšení kvality vybavení centra (nástroje v dílně, notebook, dataprojektor, kopírka). Zřízená dílna bohužel zatím nefunguje podle předpokladů. Místní neumí nástroje v dílně využívat a chybí hlubší zájem. Notebook, projektor a kopírka využity jsou a rozhodně
47
zlepšily možnosti zaměstnanců centra. Slouží převážně pro promítání filmů a dobrovolníkům z Gossner Mission v administrativě. Očekávané zvýšení bezpečnosti a pořádku po instalaci veřejného osvětlení před centrem. Světlo slouží po setmění jako orientační bod. Noční hlídač si instalaci osvětlení pochvaluje, bohužel však kvůli kapacitě baterií často nevydrží svítit celou noc. Zvýšení důvěryhodnosti CC (centrum slouží v Naluyandě jako střed komunitního života). O elektrifikaci centra se ví a hovoří v širokém okolí, jak jsem měl možnost se přesvědčit. Většina domorodců, s kterými jsem se setkal, přímo služby centra nevyužívá, ale považuje ho za přirozený střed jejich oblasti. Obvykle jsou na možnost používat elektrickou energii i hrdí. Zřízení nadstandardně vybavené dílny. Po instalaci předala Adra místní dílně některé použité nástroje a materiál. Údržbář je však používá jen občas. Chybí mu dostatečné školení a motivace.
Klinika (RHC): očekávané zvýšení počtu pacientů, (v r. 2007 to bylo 10 292 pacientů). Zaměstnanci kliniky uvedli, že v r. 2008 měli 21 344 pacientů. Služby kliniky jsou zdarma. Kvalitní pitná voda a možnost svítit či chladit vakcíny zlepšuje poskytované služby. Vzhledem k pochybnostem o statistických údajích v místních podmínkách bych stále považoval za významnější zlepšení kvality služeb, než růst počtu pacientů. Nárůst počtů zaměstnanců, (v r. 2007 byli 2 odborní a 2 pomocní zaměstnanci). Kromě zdravotníka a zdravotní sestry přibyla do týmu odborných zaměstnanců jedna zdravotnice. Z pomocného personálu zůstává noční hlídač a pomocný pracovník. Zvýšený počet pacientů přicházejících v noci. Statistiky o pacientech v noci nebyly k dispozici. Pouze bylo zaznamenáno snížení počtu nočních porodů ze 68 na 65. Zřízení pohotovosti s nepřetržitým provozem. Ústně jsem byl ubezpečen, že pohotovost funguje. Zlepšená kvalita zdravotnického zařízení na klinice, (možnost používat lednici, mikroskop, sterilizátor a další elektrická zařízení). Některá nadstandardní zařízení sice zaměstnanci využívat mohou, nicméně pro nedostatek zkušeností a motivace se to neděje. I elektrická lednice, která je k dispozici, se objevila až v den plánovaného rozhovoru. Z pozorování a rozhovorů vyplynulo, že je pro místní mnohem zajímavější televize či rádio. Očekávané zvýšení bezpečnosti a pořádku po instalaci veřejného osvětlení před klinikou. Světlo před klinikou v noci nesvítí. Údajně z důvodu nedostatečné kapacity baterií.
48
Domnívám se, že zaměstnancům kliniky ani na osvětlení nezáleží, jelikož zářivku přinesli a našroubovali až v den plánovaného rozhovoru. Zřízení elektrické vodní pumpy. Hned vedle kliniky je systém panelů s elektrickou pumpou a zásobníkem vody. Kohoutek s tekoucí vodou je přístupný veřejnosti. Kvalita pitné vody a časová úspora oproti ručnímu pumpování je dle rozhovorů nejvíce oceňovaným přínosem pro místní lidi. Kvalitní voda předchází riziku přenosu nemocí a posiluje tak funkci kliniky.
Masuku
Nemocnice (MRHC): jelikož solární panely pro nemocnici již delší dobu nejsou v provozu, hodnocení dopadů projektu je irelevantní.
Střední škola (MHS): zvýšení počtu studentů o 25 %, (v r. 2005 jich bylo 312). Vysoká fluktuace studentů a rozdílné udané počty jednotlivými pracovníky školy naznačují, že se nedá zvýšený počet studentů jednoznačně přiřadit k dopadům projektu. V době evaluace studovalo střední školu okolo 380 studentů. Pro rozhodovaní rodičů může být elektrifikace školy motivací k umístění dětí. Zvýšení počtu zaměstnanců školy a stabilizace jejich počtu, (v roce 2004 bylo v Masuku 14 učitelů a v r. 2005 pouze 10). V době evaluace zde pracovalo 15 učitelů (přestože byli zrovna ve stávce za zvýšení mezd). Pro ředitele byla cenná především vůle většiny z nich v Masuku zůstat. Díky elektrifikaci svých domů mohli učitelé alespoň částečně udržet komfort, na který byli zvyklí z měst, kde se vzdělávali. Někteří vysloveně podmiňovali svoje působení dostupností elektrické energie. Zlepšení výsledků studentů a zvýšení počtu učitelů, kteří si rozšiřují vzdělání. Podle školních záznamů jsou v delším časovém horizontu výsledky studentů zhruba stejné. V době evaluace aktivně pokračovalo ve vzdělávání na státních školách 6 učitelů. Zřízení nadstandardně vybavené dílny (možnost odborné výuky v dílnách). Dílna a předané nástroje nejsou pro výuku využity kvůli chybějícímu učiteli odborných předmětů. Zřízení elektrické vodní pumpy. Díky elektrické vodní pumpě mohou místní několikrát denně nabrat kvalitní tekoucí vodu. Omezená kapacita zásobníku umožňuje pouze omezené využití potenciálu pumpy, přesto je to významný pokrok oproti pumpám ručním. Z větší části proto odpadá únavná a časově náročná práce, kterou dělají především děti.
49
7.6 Shrnutí výsledků evaluace Projekty jsou celkově hodnoceny podle níže uvedeného Schématu rozhodovacího procesu při celkovém hodnocení rozvojových intervencí popsaném v Manuálu projektového cyklu ZRS ČR (Rozvojové středisko ÚMV, 2006).
Naluyanda Relevanci, efektivitu a udržitelnost projektu v Naluyandě jsem hodnotil jako vysokou a efektivnost jako střední. V celkovém výsledku byl tedy shledán velmi uspokojivým.
Masuku Přes vysokou relevanci jsem hodnotil efektivnost a efektivitu projekt v Masuku jako střední a udržitelnost střední s výhradami. Proto byl shledán celkově méně uspokojivým.
50
Tab. 5. Schéma rozhodovacího procesu při celkovém hodnocení rozvojových intervencí
Relevance
Efektivnost
Efektivita
Udržitelnost
Celkové hodnocení
Udržitelnost
Velmi uspokojivé
Udržitelnost
Uspokojivé
Udržitelnost
Méně uspokojivé
Efektivita Relevance Ano
Efektivnost
Ne
Efektivita
Neuspokojivé
Vysvětlení symbolů: ........................................ vysoká ....................................... střední ........................................ nízká Zdroj: Rozvojové středisko, 2006
51
8 Závěr Výsledky evaluací rozvojových projektů organizace Adra v Zambii ukazují, že hladká realizace, byť toho nejlepšího záměru, nemusí automaticky znamenat jeho kvalitu. Dva podobné projekty byly v důsledku několika zdánlivých maličkostí celkově hodnoceny velmi rozdílně. Objevuje se spousta vlivů, jako je úroveň předání vlastnictví, nebo kvalita nastavené komunikace, které mohou rozhodnout o úspěchu či neúspěchu celé intervence. Evaluace jsou nejlepším nástrojem pro identifikaci těchto vlivů a volbu vhodné reakce. Je mnoho způsobů, jak hodnocení provést. I velmi jednoduché metody s nízkými náklady mohou přinést zásadní výsledky. Důležité je představit evaluace jako nezbytnou součást projektového cyklu a rozšířit tuto praxi na co největší počet projektů. V systému ZRS ČR stále chybí dostatek kapacit i vůle následovat příklad zkušenějších donorů ze zemí s delší tradicí rozvojové spolupráce. Zdá se, že právě tato nezkušenost přispěla k přehodnocení dalších česko-zambijských vztahů a útlumu českých rozvojových aktivit v zemi. Zambie je vysoce potřebnou zemí a Česká republika jako dárce pomoci má co nabídnout. Přesto se Zambií jako prioritní zemí ZRS ČR v budoucnu nepočítá. Způsob evaluace obou evaluovaných projektů organizace Adra odpovídá jejich velikosti a zaměření. Věřím, že se dá využít i v hodnocení dalších podobných projektů. Elektrifikace za pomoci solárních panelů má pro vesnice Naluyanda a Masuku velký význam. Následující měsíce ukáží schopnosti Adry poznatky z hodnocení zapracovat a schopnost obou komunit převzít trvalou odpovědnost za celé dílo. Projekt v Naluyandě se jeví jako velmi uspokojivý a v budoucnu udržitelný. Na druhé straně projekt v Masuku prochází významnou krizí, celkově byl shledán méně uspokojivým a udržitelnost celého systému je ohrožena. Přesto je potřeba ocenit snahu a zaujetí všech zúčastněných stran.
52
9 Shrnutí, summary Bakalářská práce se zabývá problematikou evaluace rozvojových projektů organizace Adra v Zambii. Cílem je ohodnotit dva projekty elektrifikace venkovských sídel v kontextu potřeb na straně příjemců a zaměření česko zambijské rozvojové spolupráce. Hodnotící kritéria jsou relevance, efektivnost, efektivita a udržitelnost. Projekt v Naluyandě byl ohodnocen jako velmi uspokojivý. Projekt v Masuku byl především kvůli problémům s udržitelnosti ohodnocen jako méně uspokojivý.
Klíčová slova: evaluace, elektrifikace venkova, solární panely, Masuku, Naluyanda, Adra
The bachelor thesis deals with broad issue of evaluation of development project realized by ADRA in Zambia. The goal is to evaluate two projects of sustainable electrification in rural areas in the context of beneficiary needs and the sight of Czech and Zambian development cooperation. The evaluating criterions are relevance, effectiveness, efficiency and sustainability. Project in Naluyanda was evaluated as very succesful. Project in Masuku was evaluated as less succesful mainly becouse of problems with sustainability.
Key words: evaluation, rural electrification, solar panels, Masuku, Naluyanda, Adra
53
10 Seznam literatury ADRA, 2006a. Project Masuku Evaluation Report, interní dokument Adry. ADRA, 2006b. Project Masuku Approval Document, interní projektová dokumentace Adry. ADRA, 2007a. Project Naluyanda Evaluation Report, interní dokument Adry. ADRA, 2007b. Project Naluyanda Approval Document, interní projektová dokumentace Adry. AFRICAN ECONOMIC OUTLOOK, 2010. Zambia – Country Statistics. Dostupné z:
CENTRAL STATISTICAL OFFICE ZAMBIA, 2007. Poverty in Zambia 1991 – 2006, Living conditions. Dostupné z: CRACKNELL B.E., 2000. Evaluating Development Aid, Sage Publications, London. ECONOMYWATCH.COM, 2009. Zambia Economic Statistics and Indicators, Economic Statistics Database. Dostupné z: INTERNATIONAL MONETARY FUND, 2007. Zambia: Poverty Reduction Strategy Paper, IMF Publications Services, Washington, DC. INTERNATIONAL MONETARY FUND, 2010a. Zambia: 2009 Article IV Consultation, Third Review Under the Three-Year Arrangement Under the Poverty Reduction and Growth Facility, and Request for Modification of Performance Criteria, IMF Publications Services, Washigton, DC. INTERNATIONAL MONETARY FUND, 2010b. About IMF. Poverty Reduction Strategy Papers. Dostupné z: MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČR, 2005. Program rozvojové spolupráce mezi Českou republikou a Zambií na období 2006-2010. Dostupné z: OECD DEVELOPMENT ASSISTANCE COMITTEE, 1991. DAC Principles for Evaluation of Development Assistance, OECD/GD, Paris.
54
RIST, R.C., IMAS, L.M., 2009. The Road to Results: Designing and Conducting Effective Development Evaluations, The World Bank, Washington, DC. ROZVOJOVÉ STŘEDISKO ÚSTAVU MEZINÁRODNÍCH VZTAHÚ, 2006. Manuál projektového cyklu zahraniční rozvojové spolupráce České republiky, Praha. Dostupné z: STUFFLEBEAM, D., SHINKFIELD, A., 2007. Evaluation Theory, Models, & Applications, Jossey-Bass, A Willey Imprint, San Francisco. THE WORLD BANK, 2007. Net ODA received (% of GNI), Indicators. Dostupné z: < http://data.worldbank.org/indicator/DT.ODA.ODAT.GN.ZS> UNITED NATIONS CONFERENCE ON TRADE AND DEVELOPMENT, 2006. Investment Policy Review Zambia, United Nations Publication, New York a Ženeva. UNITED NATIONS DEVELOPMENT PROGRAMME, 2007. 2007 Zambia Human Development Report – enhancing houshold capacity to respond to HIV and AIDS , Zambia Country Office, Lusaka. UNITED NATIONS
DEVELOPMENT
PROGRAMME,
2008.
Zambia Milennium
Development goals, Progress report 2008, UN House, Lusaka. UNITED NATIONS DEVELOPMENT PROGRAMME, 2009. Human Development Report 2009 – Zambia, Country fact sheets, HDI – going beyond income. Dostupné z:
55
