Obsah 1. Úvod.............................................................................................................................. 1 2. Cíle ................................................................................................................................ 2 3. Literární přehled ........................................................................................................... 3 4. Materiál ......................................................................................................................... 6 4.1. Lesní pedagogika ................................................................................................... 6 4.1.1. Pojem lesní pedagogika .................................................................................. 6 4.1.2. Principy a cíle lesní pedagogiky ..................................................................... 7 4.1.3. Lesní pedagogika a environmentální výchova................................................ 9 4.1.4. Historie lesní pedagogiky ............................................................................. 10 4.2. Představení MLHK .............................................................................................. 11 4.3. Historie LP u MLHK ........................................................................................... 13 4.4. Formy a nástroje lesní pedagogiky MLHK ......................................................... 15 4.4.1. Formy lesní pedagogiky MLHK ................................................................... 15 4.4.1.1. Lesní vycházka ...................................................................................... 15 4.4.1.2. Hromadná akce pro veřejnost ................................................................ 17 4.4.1.3. Hromadná akce soukromá ..................................................................... 19 4.4.2. Nástroje lesní pedagogiky MLHK ................................................................ 19 4.4.2.1. Nástroje lesní vycházky ......................................................................... 20 4.4.2.2. Nástroje hromadné akce......................................................................... 22 4.5. Potenciál poptávky po LP MLHK v městě a okrese Hradec Králové ................. 22 5. Metodika práce ........................................................................................................... 24 5.1. Popis situace ........................................................................................................ 24 5.2. Výzkum ................................................................................................................ 24 5.3. Metody výzkumu ................................................................................................. 24 5.3.1. Nestrukturované rozhovory s informátorem ................................................. 24 5.3.2. Analýza interních dokumentů ....................................................................... 24 5.3.3. Dotazníkové šetření – pedagogové ............................................................... 25 5.3.4. Dotazníkové šetření – lesníci ........................................................................ 26 5.3.5. Realizační výstup .......................................................................................... 27 6.1. Nestrukturované rozhovory s informátorem ........................................................ 28 6.2. Analýza interních dokumentů .............................................................................. 28 6.2.1. Zjišťované parametry .................................................................................... 29 6.2.2. Další parametry ............................................................................................. 30 6.2.3. Výsledky ....................................................................................................... 30 6.2.3.1. Lesní vycházka ...................................................................................... 30 6.2.3.2. Hromadné akce ...................................................................................... 36 6.3. Dotazníkové šetření – pedagogové ...................................................................... 36 6.3.1. Sběr dat ......................................................................................................... 36 6.3.2. Výsledky ....................................................................................................... 37 6.4. Dotazníkové šetření – lesníci ............................................................................... 47 6.4.1. Sběr dat ......................................................................................................... 47 6.4.2. Výsledky ....................................................................................................... 47 7. Realizační výstup ........................................................................................................ 56 7.1. Návrh opatření ..................................................................................................... 57 7.1.1. Formy ............................................................................................................ 57 7.1.2. Nástroje ......................................................................................................... 57 7.1.3. Rozvoj myšlenek LP ..................................................................................... 59
7.1.4. Organizace .................................................................................................... 60 7.1.5. Financování ................................................................................................... 60 7.1.6. Dokumentace a evaluace .............................................................................. 61 8. Diskuze ....................................................................................................................... 62 9. Závěr ........................................................................................................................... 63 10. Summary ................................................................................................................... 64 11. Seznam citované literatury a zdrojů.......................................................................... 66 12. Seznam použitých zkratek ........................................................................................ 72 13. Přílohy....................................................................................................................... 73
1. Úvod Věnovat svou diplomovou práci tématu lesní pedagogiky (dále také jako LP) jsem se rozhodl na základě svého dlouhodobého zájmu o tuto atraktivní problematiku. Významný kladný vliv lesa na formování mé vlastní osobnosti mě přivedl k touze umožnit osobní setkání s ním většímu počtu lidí, zvláště dětem z velkých měst. Kurz lesní pedagogiky SLŠ Hranice, který jsem absolvoval ze zájmu – tehdy především jako vedoucí dětských letních táborů – mě inspiroval k přímému propojení mé záliby s lesnickou odborností. Začal jsem se o lesní pedagogiku zajímat i na akademické rovině a uvažovat o využití tématu v závěrečné práci. Po prostudování dostupné literatury, které dosud není mnoho, jsem se rozhodl zaměřit ve své práci na analýzu činnosti konkrétního subjektu. Jako optimální partner se projevila firma Městské lesy Hradec Králové a. s. (dále jen MLHK). Rozvoj lesní pedagogiky iniciovali v jejím případě sami řadoví zaměstnanci, kteří jsou tak na své dílo přiměřeně hrdí a nebrání se sdílení informací ani osobních dojmů. Již v průběhu přípravy práce došlo k nečekané události – program Lesní školy MLHK byl pozastaven kvůli rozsáhlé větrné kalamitě a z ní plynoucím změnám priorit firmy. Vzniklo tedy náročné dilema, zda má smysl se lesní pedagogice subjektu nadále věnovat, i když už je její rozkvět v podstatě historií. Nový rozměr dalo mému rozhodování samo vedení firmy, které uveřejnilo záměr získat pro provoz Lesní školy finance z účelových dotací a najmout na její organizaci externího zaměstnance. Šance propojit svůj zájem, odbornost a možný budoucí zdroj obživy do jednoho smysluplného celku se mi stala vizí, s níž jsem vypracoval tuto práci.
1
2. Cíle Základním cílem práce je zhodnotit názory, spokojenost a přínos výuky lesní pedagogiky zajišťované pracovníky MLHK od jejího zavedení do současnosti (2013). Klíčovým obdobím jsou pak roky 2007-2012, kdy probíhala výuka lesní pedagogiky v plném rozsahu (vycházky, soukromé akce, veřejné akce). Od července roku 2012 byla klíčová forma lesní pedagogiky – lesní vycházka – omezena na minimum z důvodu pracovní vytíženosti pracovníků způsobené větrnou kalamitou (Vlčková, 2012). Kromě tohoto základního cíle lze vymezit další, vedlejší cíle: prokázání přínosu pro MLHK a zjištění postoje lesníků (lesních pedagogů). Naplnění těchto cílů umožní formulaci realistických návrhů na obnovení plného rozsahu lesní pedagogiky u MLHK, viz Návrh opatření (kapitola Realizační výstup, str. 57).
2
3. Literární přehled Při psaní diplomové práce byly použity sborníky z konferencí, bakalářské a diplomové práce, příručky k realizaci lesní pedagogiky, webové stránky a další publikované dokumenty. U nás dosud nebyla publikována žádná úplná monografie shrnující téma lesní pedagogiky. Byly proto využity i vybrané zahraniční (mezinárodní) zdroje. Nejobsáhlejší přehled nabízí učebnice Coursebook PAWS1 (2007), která vznikla v rámci mezinárodního projektu „Pedagogické aktivity v lese - koncepce semináře pro lesníky“. Výhodou této publikace je, že se na jejím vzniku podíleli také autoři znalí specifik české lesní pedagogiky (např. A. Bučková, L. Prylová). Z prací podobného zaměření (hodnocení lesní pedagogiky) lze zmínit výzkum mezi dětmi, které se účastnily akce lesní pedagogiky, prováděný Ústavem pro hospodářskou úpravu lesa v roce 2012 (Matoušková-Prylová, Skupieňová, Janovská, 2013) či výzkum prováděný totožnou organizací a portálem www.mezistromy.cz (Matoušková-Prylová, Jankovská, 2012). Alternativou základní přehledové publikace je rozsáhlá diplomová práce Marinové (2008): Ideológia lesnej pedagogiky, vývoj a adaptácia lesnej pedagogiky v ČR. Tato práce poskytla jiný pohled na vybrané odborné otázky, zejména na definici a podstatu lesní pedagogiky. Z dalších akademických prací je možno jmenovat např. bakalářské práce Bučkové (2009) Lesní pedagogika jako nástroj marketingové propagace, Hermannové (2009) Les jako prostředí pro výchovu žáků 1. stupně základní školy, Randové (2011) Lesní pedagogika a Bolfové (2012) Lesní pedagogika a její zařazení do environmentální výchovy v mateřské škole. Zajímavé je, že všechny výše uvedené studentské práce vznikly v nedávné době, respektive jich pomalu přibývá. Dalším významným zdrojem informací byly sborníky a příručky určené lesním pedagogům. Především pak sborník referátů Lesní pedagogika, aneb o lese se učit v lese (2009) ze semináře organizovaného MLHK a SVOL v Hradci Králové, z kterého byly čerpány také významné informace o lesní pedagogice MLHK. Využívány byly i obdobné soubory textů, např. sborník referátů Lesní pedagogika v ČR (2008), vydaný ČLS a SLŠ v Hranicích a sborník ze semináře Lesní pedagogika v praxi (2010) vydaný Sdružením přátel arboreta Sofronka, o.s. Z dalších je třeba upozornit na učebnici Úvod do ekologie lesa a lesní pedagogiky (2009), jejíž druhá (kratší) část se lesní pedagogice věnuje. Významným zdrojem zvláště pro praktické využití jsou příručky vydané 1
Pädagogische Arbeit im Wald
3
účelově jako návody pro práci lesních pedagogů, respektive nabídka aktivit vhodných pro lesní pedagogiku. Mezi nejvlivnější lze zařadit rozsáhlé dílo Pojďme na to od lesa (2003), které vzniklo za spolupráce NP Šumava, NP Bavorský les a Střediska ekologické výchovy a etiky Rýchory – SEVER (uváděno též pod názvem Příručka ekologické výchovy a lesní pedagogiky). V roce 2012 vznikla v rámci evropského projektu publikace s názvem Environmentální výchova v České republice a v EU, systém environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (2012), jež shrnuje poznatky o organizaci EVVO2 v ČR, a v níž je také zařazena kapitola věnující se lesní pedagogice. Také v mnohých dokumentech sestavovaných v počátečních fázích organizace EVVO v ČR je téma lesní pedagogiky přímo nebo nepřímo zmiňováno. Zásadní roli sehrává strategický vládní dokument Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v České republice (2000) a na něj navazující akční plán3. Na základě tohoto textu následně MZe ČR vypracovalo Akční plán Ministerstva zemědělství k problematice environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty na roky 2007 – 2009 (2006). Téma lesní pedagogiky je okrajově zmíněno také v Národním lesnickém programu II (2008), konkrétně v klíčové akci 15, v části Zlepšení informovanosti veřejnosti o skutečném stavu lesů a potřeb lesního hospodářství. Prvním centrálním dokumentem řešícím lesní pedagogiku komplexněji je Jednotný postup pro realizaci LP u lesnických subjektů ČR z roku 2010, který vznikl jako výsledek pracovní skupiny vedené MZe. Tento dokument byl v roce 2012 znovu potvrzen zúčastněnými subjekty (Akční plán k Jednotnému postupu pro realizaci lesní pedagogiky u lesnických subjektů v ČR na období 2012-2014). Jako neocenitelný informační kanál se ukazují on-line zdroje. Jejich kvalita je však velmi rozdílná. Výhodou tohoto média je možnost rychlé aktualizace, kterou však značná část autorů nevyužívá. Časté jsou také kvalitní články, které ale neposkytují dostatečné metainformace k tomu, aby mohly být řádně citovány. Vždy proto byla pečlivě ověřována jejich věrohodnost a zvažována možnost nahrazení spolehlivějším zdrojem. Velkou rozmanitost článků věnovaných přímo i okrajově lesní pedagogice nabízí internetová verze časopisu Lesnická práce (www.silvarium.cz/lesprace). Za mimořádný informační počin zvláště ve vztahu k dětem a mládeži se dá považovat lesnicko2
Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO) vede k myšlení a jednání, které je v souladu s životním prostředím tak, aby se udržela jeho kvalita i pro budoucí generace. (CENIA, 2013) 3 Akční plán Státního programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v České republice na léta 2010-2012 s výhledem do roku 2015 (2009)
4
dřevařský vzdělávací portál www.mezistromy.cz. Množství dat bylo čerpáno z webové prezentace MLHK (http://mestske-lesy.cz/) a Střední lesnické školy v Hranicích (www.slshranice.cz/lesnipedagogika/galerie/index.htm). Ze zahraničních webových prezentací lze zmínit portál Sítě lesních pedagogů v Evropě www.forestpedagogics.eu, případně portály lesních pedagogů jednotlivých států (např. www.waldpaedagogik.at; www.lesnapedagogika.sk; www.waldpaedagogik.eu). Jejich hodnota spočívá především v možnosti srovnání aktuálních trendů v aktivitách EVVO příbuzných české lesní pedagogice – zejména v důrazu na udržitelnost (sustainability) ve všech jejích souvislostech. K realizaci průzkumu a vyhodnocení dat byla použita publikace Výzkumné metody v pedagogice: příručka pro studenty, učitele a výzkumné pracovníky (1996). V neposlední řadě byly zdrojem informací osobní rozhovory (případně e-mailová korespondence) se zainteresovanými osobami viz Nestrukturované rozhovory s informátorem (kapitola Metodika práce, str. 24).
5
4. Materiál 4.1. Lesní pedagogika 4.1.1. Pojem lesní pedagogika Úvod kapitoly je věnován pojmu lesní pedagogika4. Jak uvádí např. Hermannová (2009, str. 11), ustálená definice tohoto termínu zatím neexistuje. Různé organizace a jazykové okruhy používají různé formulace5. Z uznávaných českých odborníků například Palacká (2009, str. 6) uvádí tuto definici: „Lesní pedagogika je environmentální vzdělávání o lese, vztazích a procesech probíhajících v něm, které je založeno na prožitku účastníků nejlépe přímo v prostředí lesa. Je to cesta lesníků, jak přiblížit široké veřejnosti prostředí lesa se všemi funkcemi. Vždyť kdo jiný by měl les představovat ostatním než ti, kteří v něm tráví celý svůj pracovní a většinou i valnou část svého volného času, znají jej, cítí a mají za něj odpovědnost.“ Pro srovnání dle Wojtylové (2009, str. 87), je lesní pedagogika definována takto: „Lesní pedagogika je jedna z metod lesnické a environmentální osvěty zabývající se předáváním pravdivých informací o lese a hospodaření v něm zábavnou formou prostřednictvím lesního pedagoga. Důraz je kladen na tzv. zážitkové poznávání lesa, kdy se účastníci aktivit lesní pedagogiky učí vnímat les všemi smysly, čímž u nich dochází k přirozenému vnímání a snadnému zapamatování.“ Kromě těchto dvou obsáhlejších definic existuje řada dalších (např.: Marinová (2008, str. 21), Marušáková a kol. (2010, str. 8)). Většina z nich, stejně jako výše uvedené, počítají s tím, že funkci lesního pedagoga vykonává osoba, která dennodenně přichází do styku s lesem. Některé definice uvádějí potřebu lesnického středoškolského nebo vysokoškolského vzdělání, případně certifikátu lesního pedagoga, např. Marinová (2008, str. 21), aniž vytvářejí podmínku souběžné lesnické praxe. V této práci budou jako lesní pedagogové vždy figurovat lesníci – pracovníci MLHK.
4
Přestože v některých souvislostech by bylo možné za přesnější pojem považovat výraz „lesnická pedagogika“ (tedy jakékoliv pedagogické působení lesníka), rozhodl se autor vzhledem k rozšířenosti pojmu „lesní pedagogika“ používat výhradně tohoto označení. 5 Jak uvádí Marinová (2008, str. 74) pro jasné vytyčení pojmů není možné termíny „forest education“, „Waldpädagogik“ a „lesní pedagogika“ vnímat jako ekvivalentní.
6
4.1.2. Principy a cíle lesní pedagogiky V průběhu akcí se lesníci snaží představit posluchačům všech věkových skupin les jako celek se všemi jeho aspekty (uplatňovat holistický přístup). Ukázat ho jako funkční ekosystém, jehož je člověk nedílnou součástí a s nímž se lidé snaží rozumně trvale hospodařit. Jak uvádí např. Harkabus, Marušáková (2007 str. 65), právě trvale udržitelný rozvoj (trvale udržitelné hospodářství) patří mezi základní myšlenky lesní pedagogiky. Základním přínosem pro společnost přitom není informování, nýbrž poskytování přímé zkušenosti, která je základem pro funkční vztahový svět člověka. Marušáková (2010, str. 27) píše, že lesní pedagogika u dětí a mládeže vytváří a formuje jejich základní vztahy na úrovních: - budovanie vzťahu človek – les - budovanie múdrého vzťahu človek – človek - budovanie sebadôvery ľudí Proto je pro lesní pedagogiku specifický důraz na vlastní prožitek spojený s prožíváním emocí a intenzivní vícesmyslové vnímání, jimiž dovede pronikat hluboko do vnitřního světa jedince. Marinová (2008, str. 57) s odkazem na Sdružení lesních pedagogů uvádí: „Proces LP je založen na principu, aby byla oslovena hlava, srdce a ruce. Část hlava: poznat les jako přírodní prostředí; přírodovědné vědomí, pozorování, pátrání; část srdce: poznat les jako duševní prostor, vnitřní prožitky; část ruce: poznat les jako pracovní svět lesníků (jednací prostor).“6 Základní principy lesní pedagogiky shrnuje Pracovní podskupina FCN7 (Dirk, 2013) takto: - LP je kvalifikovaná s lesem spojená environmentální výchova - LP se věnuje sociálním, environmentálním i ekonomickým aspektům udržitelnosti - LP podporuje porozumění, interakci a vztahy (vztahovost) v lidskoenvironmentálních kontaktech (v kontextu trvale udržitelného rozvoje) - LP je založena na znalostech o lesních ekosystémech a zkušenostech s udržitelným lesnictvím
6
Tento princip (Vzdělání hlavou, rukou a srdcem.) je připisován švýcarskému pedagogu Johannu Heinrichu Pestalozzimu. (Wikipedia, 2013) 7 Forest Communicators’ Network – jedná se o pracovní skupinu na evropské úrovni zabývající se LP
7
- LP prosazuje porozumění, užití a využití konceptu udržitelného rozvoje skrze příklad udržitelného lesního hospodaření - LP vyžaduje holistický přístup a uvažování v globálních souvislostech - LP přispívá ke vzdělávání k udržitelnému rozvoji a spolupracuje s ostatními subjekty zapojenými do EVVO - LP vyžaduje aktivní a kooperativní vzdělávací metody a přístupy - LP oceňuje, propaguje a nabízí les jako zdravou a výjimečnou studovnu pro venkovní vzdělávání (překlad autora) V podmínkách České republiky jsou zpravidla iniciátorem lesní pedagogiky větší lesní podniky. Z toho vyplývají další charakteristiky lesní pedagogiky naplňující jejich specifické potřeby: - LP jako součást PR firmy (budování image) (viz Bučková, 2009) - LP jako vedlejší činnost běžných zaměstnanců (posílení firemní identity) - využití LP k obhajobě aktuálního stavu lesa a důležitosti konkrétních prováděných zásahů (vyvrácení negativních představ veřejnosti) - snižování negativních dopadů návštěvnosti Celková vize je pak rozpracovávána do přímo plnitelných cílů. Z nich již mohou sami lesní pedagogové čerpat konkrétní myšlenkovou náplň a také přínosnost jejich práce může být v těchto ohledech evaluována. - Vzbudit radost a zájem o les - Učit se úžasu - Odevzdat vědomosti - Přiblížit práci lesníka - Představit trvale udržitelné hospodaření v lese jako model - Zprostředkovat hodnoty - Motivovat ke změně chování - Získat přátele pro les - Pozvat k návštěvě lesa (Harkabus, Marušáková, 2007 str. 65) Autoři publikace Pojďme na to od lesa (Kučerová, 2003 str. 18) ke jmenovaným cílům přidávají cíl: - Rozšiřovat vědomí a poznatky
8
Marušáková (2010, str. 28) rozlišuje tři hlavní skupiny cílů: - sociálne/environmentálne - výchovno-vzdelávacie - ciele pre trvalo udržateľné lesné hospodárstvo, ciele z hľadiska záujmov lesníctva K cílům dle Marušákové lze pro úplnost zařadit právě cíle firemní – marketingové zmíněné výše (budování image, posílení firemní identity, zlepšení přístupu veřejnosti). Otázkou pro další diskusi je osamostatnění cílů emocionálních a prožitkových. Dosud jsou tyto vnímány převážně jako nástroje pro zefektivnění interakce s účastníky. Z hlediska návštěvníků však může být sám zážitek primárním cílem účasti na LP. Podobně také pro lesníky může být zpestření jejich činnosti zásadní součástí motivace k vlastnímu zapojení do LP.
4.1.3. Lesní pedagogika a environmentální výchova V dostupné literatuře (viz kapitola Literární přehled, str. 3) bývá lesní pedagogika definována jako podmnožina EVVO. Vzhledem k tomu, jak se v posledních letech etablovaly samostatné subjekty zabývající se ekologickou výchovou, vzniká mezi lesníky směr, jehož cílem je lesní pedagogiku od podobných aktivit v očích veřejnosti jasně odlišit. Z tohoto hlediska je tedy lépe pojímat lesní pedagogiku jako alternativní formu EVVO, nikoli jako podmnožinu environmentálně-vzdělávacích aktivit. Současná podoba lesní pedagogiky v České republice jako taková je poměrně novou záležitostí (viz další kapitola Historie lesní pedagogiky, str. 10). Nelze však popřít, že čerpá z pevně zakotvené staleté myslivecko-lesnické tradice a osvěty8. Směřuje především k pochopení (prožití) fungování hospodářského lesa při naplňování všech jeho produkčních i mimoprodukčních (ekosystémových) funkcí. Ekologická výchova se zatím spíše zajímá o přírodu jako takovou, přičemž vychází z ochranářskoaktivistických kořenů (např. ČSOP od roku 1979). V práci bude proto klasická environmentálně-ekologická výchova vnímána jako samostatný zdroj inspirace a srovnání. V lesní pedagogice je z principu les v centru zájmu, může se však lišit role, jaká je mu ve vzdělávacím procesu připisována. Les může být objektem vzdělávání („o lese“), dále systémem, který ze vzdělávacího procesu profituje („pro les“) a nakonec také samotným 8
Lesnická osvěta dle Lesnického naučného slovníku: „záměrné působení na širokou veřejnost, využívající všech dostupných informačních prostředků a realizované většinou mimo profesionální školské instituce; cílem osvěty je rychlé šíření nových poznatků vědních oborů, závažných pro lidskou společnost“
9
kultivačním činitelem (výchova „lesem“). Optimální je, jsou-li všechny složky v rovnováze. Dalším vzdělávacím přístupem, který by se dal v těchto kategoriích pojmenovat, je výchova ve prospěch lesníků, popřípadě lesních podniků. Naštěstí zpravidla není výchova „pro les“ a výchova „pro lesníka“ v našich hospodářských lesích v rozporu a může bez problémů probíhat současně. Konflikt mezi environmentálně-výchovným a lesně-pedagogickým pojetím totiž nastává nejčastěji v oblastech, kde dochází ke střetu zájmů lesníků a organizací ochrany přírody (viz například konflikt v TANAP – Stejskal, 2007).
4.1.4. Historie lesní pedagogiky Uvádí se, že idea lesní pedagogiky vznikla již v 60. letech 20. století (Nadace dřevo pro život, 2007). Od té doby se její forma vyvíjela až do dnešní podoby. Podle Marinové (2008, str. 87) se současná podoba lesní pedagogiky v České republice značně liší od konceptu původního. Rozdíl je patrný zejména v přístupu ke světu (přírodě), kdy zakladatel americké tradice lesní pedagogiky Joseph E. Cornell zamýšlel výchovu jako neantropocentrickou (Marinová, 2008, str. 78), kdežto současný přístup svědčí spíše o antropocentrickém směřování (zvláště hospodářský les je utvářen lidmi pro potřeby lidí). Joseph E. Cornell se zapsal do historie LP také jako propagátor tzv. „Flow Learning™“9, v českém prostředí někdy překládaného jako „učení plynutím“ (Činčera, 2012). Z něj česká lesní pedagogika čerpá emočně-prožitkový a smyslový přístup k výchově. Po rozšíření v USA se lesní pedagogika dostala i do Evropy, zvláště do Švýcarska a poté dále do Rakouska a Německa. Z rakouského modelu vychází i podoba současné lesní pedagogiky v ČR (Prýlová, 2005). V České republice se mezi prvními lesní pedagogice začala věnovat ISŠL Vimperk, jejíž pedagogové byli na konci 90. let vyškoleni v Rakousku. V letech 2002 – 2003, pořádala škola kurzy pro lesní pedagogy (50 vyškolených). Od roku 2004 pořádá kurzy pro lesní pedagogy Sdružení lesních pedagogů ČR, které bylo založeno při SLŠ v Hranicích. (Prylová, 2007 str. 97,98) Lesní pedagogice se u nás věnují převážně větší lesnické subjekty v čele se státním podnikem Lesy ČR (od roku 1999) a ÚHÚL (od roku 2002). K trendu se postupně přidávají další subjekty – zejména již zmiňované soukromé lesní podniky, které
9
Čtyři fáze Flow LearningTM: 1. Vzbudit nadšení, 2. Zaměřit pozornost, 3. Přímá zkušenost, 4. Sdílet inspiraci [překlad autor] (Cornell, 1998)
10
z různých důvodů zvýšeně dbají na budování vztahů s veřejností (public relations, dále jen PR). Městské lesy jsou jejich typickými zástupci.
4.2. Představení MLHK Historie městských lesů Hradce Králové se začala v roce 1307, kdy město lesy získalo jako dar od římského krále Albrechta I. Habsburského, následně se jejich rozloha dále zvětšovala různými transakcemi. Během historie město o své lesy třikrát přišlo. (Zpracováno dle Divíška, 2010.) Hospodaření v lesích města ovlivnili mnozí známí lesníci. Za zmínku stojí zejména Josef Groeger, František Rotter, Rudolf Hacker a další. Zvláštní pozornost si zaslouží Ing. Josef Strachota (1863-1935), který zde sloužil jako vrchní lesní rada a Ing. Josef Lázňovský (1890-1985). Všichni tito lesníci, první již před 150 lety, budovali podobu a věhlas Hradeckých městských lesů, na které má současné vedení a zaměstnanci společnosti možnost navázat. (Zpracováno dle Kyzlíka, 2010.) Po navrácení do majetku města v roce 1991 vznikla příspěvková organizace, která byla v roce 2001 transformována na akciovou společnost. Od založení dodnes (2013) je výhradním vlastníkem město Hradec Králové. Protože byly lesy po změně režimu převzaty ve značně zdevastovaném stavu po vichřici z roku 1988, byla vymezena základní funkce firmy Městské lesy Hradec Králové a.s. jako: „Zlepšení ekologických a rekreačních možností a stavu lesa“ (zpracováno dle Divíška, 2010, str. 5-8 a Petříka, 2010, str. 12-14). Význam rekreační funkce byl postupně zohledněn i v převedení větší části území z hospodářského lesa na les zvláštního určení (Jůza, 2010, str. 12). V současné době MLHK a.s. hospodaří na cca 3 817 ha lesních porostů. Jak uvádí výroční zpráva k roku 2011: „Společnost byla založena za účelem správy a rozvoje majetku Statutárního města Hradec Králové, podnikání s ním, plnění veřejně prospěšných služeb a má zejména obecně prospěšné poslání. Tento účel spočívá v udržování a zlepšování stavu městských lesů, v trvalém zajištění vyrovnanosti lesní produkce se zaměřením na přírodě blízké hospodaření, v trvalém zajišťování rozvoje obnovitelných produktů lesa a jiných užitků z hospodaření pro současné i budoucí generace.“ (MLHK, 2012) Firma se zabývá také údržbou a využíváním rybniční sítě (12 rybníků, cca 40 ha plochy) a těžbou písku. Mezi hlavní ziskové činnosti akciové společnosti patří: prodej dříví, prodej štěrkopísku, prodej ryb, prodej vánočních stromků, ubytování a pronájem zasedacích místností. (MLHK, 2012) 11
Obr. č. 1 - Logo MLHK. (Zdroj: Magistrát města Hradec Králové, 2011)
Kromě těchto činností se společnost po celou dobu své existence zaměřuje na práci s veřejností v různých formách. Jedná se zvláště o budování a správu rekreačního inventáře (cesty, posezení, naučné stezky, tabule) a přímou komunikaci s návštěvníky lesa (Lesní škola, hromadné akce – např. Den lesní techniky). Podstatnou změnou v práci s veřejností byla změna vizuální identity (nový jednotný vizuální styl), ke kterému společnost přistoupila v roce 2011 (Zerzán, 2012 str. 9). Nově jsou zavedeny místní značky Hradecký kapr, Hradecká zvěřina a Hradecký med (viz např. www.mestske-lesy.cz/prodej-ryb). Pro zlepšení komunikace s dětmi byl uveden nový maskot Šiškulka.
Obr. č. 2 - Maskot MLHK - Šiškulka. (Zdroj: MLHK, 2013 )
12
4.3. Historie LP u MLHK Počátek moderní lesní pedagogiky u MLHK a.s. se dá datovat k roku 2006. Před tímto ustavením měli návštěvníci (základní školy a školky) možnost navštívit les buď samostatně nebo v rámci hromadných akcí (např. u příležitosti Dne země, Dne dětí apod.). Jeden z lesníků vedl soukromě dětský přírodovědný kroužek (Jankovský, 2013). V roce 2006 vznikl s pomocí SLŠ v Hranicích vlastní projekt Lesní školy (vytvoření vlastní značky), který byl schválen představenstvem společnosti (MLHK, 2006). Na začátku roku 2007 absolvovali první dva zaměstnanci společnosti kurz lesní pedagogiky pořádaný SLŠ v Hranicích, a stali se certifikovanými lesními pedagogy. Od března téhož roku pak započala vlastní činnost Lesní školy. Jednotlivé programy se odehrávaly přímo v lese, bylo vytvořeno několik tras lesních vycházek a programy byly strukturovány pro jednotlivé věkové skupiny. Lesní pedagogové byli také vybaveni základními pomůckami pro realizaci programů (lano, karimatky na sezení, lupy, sáčky s přírodninami atd.) (MLHK, 2007 - 2012). Pro nejmenší děti byla zhotovena omalovánka s pěti základními otázkami ochrany lesa vztahující mi se k lesnímu zákonu, pro děti školního věku byl vytvořen pracovní sešit (viz příloha č. 1). Za absolvování Lesní školy děti dostávají Lesní vysvědčení s razítkem Lesní školy (viz příloha č. 2). Na přípravě se podíleli především samotní zaměstnanci MLHK: Hrdinová, Jůza, Jankovský (Jankovský, 2013). Postupně byly osloveny hradecké základní a mateřské školy a pro velký zájem byli v červnu 2007 a únoru 2008 vyškoleni další čtyři zaměstnanci. V dalších letech došlo z prostředků grantu Královéhradeckého kraje k dovybavení lesních pedagogů učebními pomůckami (zbudování naučné stezky, vytvoření kalendáře na rok 2009 určeného pro použití ve školních třídách) a odbornými publikacemi pro rozvoj dalších činností (atlasy rostlin a živočichů). Kromě vycházek se třídami škol a školek, byla Lesní škola prezentována i na hromadných akcích pořádaných společností (Den lesní techniky, Den vody atd.). Činnost Lesní školy probíhala až do července roku 2012, kdy majetek města Hradec Králové zasáhla větrná kalamita. Vzhledem ke značnému počtu spadaných a poškozených stromů byl dne 6. července vyhlášen zákaz vstupu do lesů.
13
Obr. č. 3 - Kalamita v Hradeckých lesích. (Zdroj: MLHK, 2012 )
K obnovení programů Lesní školy pak nedošlo ani po zpřístupnění hlavních cest – především vlivem vysokého pracovního vytížení zaměstnanců. Podle oficiálního vyjádření firmy z roku 2013 (MLHK, 2013) se nyní společnost zaměří na práci s veřejností na svých prezentačních akcích (cca 2× do roka). Práce se školskými subjekty bude omezena do získání grantu na zaměstnání externího pracovníka, který bude tuto práci vykonávat. (Jankovský, 2013; MLHK, 2007 – 2012) Za několik let působení Lesní školy prošly hradeckými lesy desítky tříd základních i mateřských škol a s mnohými byla navázána vzájemná spolupráce. Vedle škol a školek navštívily Lesní školu i další subjekty, zvláště letní dětské tábory, zájmové přírodovědné kroužky a handicapovaní občané (více viz Analýza interních dokumentů, kapitola Řešení, str. 28). Všechny sledované aktivity realizované v rámci lesní pedagogiky MLHK byly a jsou prováděny bez finanční spoluúčasti návštěvníků a vysílajících subjektů. V roce 2008 získala firma na provozování LP účelovou dotaci Královéhradeckého kraje v hodnotě 65 000 Kč. V rámci dotace byla zbudována zážitková naučná stezka u rybníka Kříž a došlo k dovybavení dalšími pomůckami. V následujícím roce 2009 se podařilo uzavřít smlouvu s Krkonošskou poradenskou a informační, o. p. s. a na provoz Lesní školy (zajištění vzdělávání) získat celkem 21 007 Kč. (MLHK, 2007 - 2012)
14
4.4. Formy a nástroje lesní pedagogiky MLHK I když je lesní pedagogika u MLHK převážně zaměřena na děti (mateřské a základní školy) opakovaně se prokázalo, že má potenciál i k oslovení dalších cílových skupin. Úspěšně se například podařilo zapojit žáky speciálních škol i handicapované občany. Lesníci v průběhu Lesní školy pracovali také se studenty středních a vysokých škol. Velice specifickými návštěvníky jsou dospělí účastnící se dětských programů (učitelé, rodiče, dozor). Těmto sice nejsou programy primárně určeny, ale žádaný úspěch u dětí je značně ovlivňován jejich postoji (resp. jejich osobním vztahem k lesu a k prováděnému programu). Rozvojem moderní lesní pedagogiky je v MLHK významně ovlivňováno celé spektrum práce s veřejností. Je prakticky nemožné nalézt v portfoliu společnosti akci, která by myšlenek a postupů lesní pedagogiky nevyužívala.
4.4.1. Formy lesní pedagogiky MLHK Dle cílové skupiny, počtu účastníků a příležitosti volí zaměstnanci MLHK rozdílné způsoby interpretace a prezentace. Liší se nejen lokací, délkou trasy a časovým rozsahem, ale také charakterem interakce mezi lesníkem a návštěvníkem lesa. Z toho plynou také značné rozdíly v potřebném vybavení a materiálu. V celém rozsahu aktivit spojených s lesní pedagogikou provozovaných v letech 2007 – 2012 byly rozlišeny tři základní formy akcí. Vzhledem k tomu, že tyto formy byly přesně popsány až pro účely této práce, docházelo v reálném provozu k jejich občasnému mísení nebo překryvu (např. v rámci jedné akce proběhly aktivity charakteristické pro více forem, případně aktivita určená primárně pro malou skupinu byla provedena s větším počtem účastníků).
4.4.1.1. Lesní vycházka Jedná se zpravidla o akci 2 - 4 hodiny dlouhou, určenou pro skupinu dětí přibližně o velikosti školní třídy (tj. přibližně 10-30 osob). Pokud se návštěvy účastní větší skupina – více tříd zároveň nebo děti i s rodiči – volí se většinou rozdělení skupiny mezi více lesníků tak, aby byla zachována žádoucí atmosféra (osobní kontakt). Typickými účastníky lesní vycházky jsou žáci mateřských a základních škol v doprovodu svých učitelů. Obdobný koncept je nicméně využíván i pro návštěvy lesa se středními školami, dětskými tábory nebo zájmovými skupinami (vč. kolektivů s účastí handicapovaných občanů) (Jankovský, 2013).
15
Skupinu návštěvníků vede lesem osobně lesník, který je nejen faktickým průvodcem, ale
také
významným
symbolem
–
„pánem
lesa“
a
jeho
nejpovolanějším
obhospodařovatelem. Jeho role se tak zásadně liší od úlohy učitele nebo vychovatele, který vždy zůstává součástí skupiny návštěvníků a les představuje jako prostředí, které je mu známé, ale nikoli vlastní. Koncept lesní vycházky přímo využívá klasických prvků lesní pedagogiky, jedná se o její nejčistší formu. Umožňuje především přímou práci s autentickými prožitky a emocemi, které vytvářejí nejlepší základ pro zdravý vztah lesa a jeho návštěvníka. „Zařazování vhodných aktivit do programu lesní vycházky napomáhá prožívání a pochopení etických hodnot hlavně prostřednictvím vnímání situací, přírody, sebe a jiných lidí. Ulehčuje porozumění a vnitřní přijetí souvisejících hodnot a norem. Umožňuje nácvik odpovídajícího chování dětí i dospělých v přírodě a také přenos získaných zkušeností do každodenního života.“ (Heinzová, Harkabus, 2007) Mezi nevýhody formy lesní vycházky patří především náročnost na časovou koordinaci dětského kolektivu a lesníka (popř. lesníků). Průběh lesní vycházky Program lesních vycházek je dopředu plánován lesníkem (případně ve spolupráci s pedagogem), viz obrázek č. 4. Trasa vycházky se volí v návaznosti na dopravní možnosti účastníků (MHD, kola). Využívají se vybudované naučné stezky (např. pohádková naučná stezka). Po domluvě lze celou vycházku konkrétně tematicky zaměřit (např. živočichové, dřeviny,…). Lesní vycházka obvykle začíná úvodním kruhem – seznámením lesníka s dětmi. Jsou rozdány jmenovky pro lepší komunikaci ve skupině. V programu jsou proloženy krátké intenzivní aktivity (10 – 15 minut; viz obrázek č. 4) s přesuny skupiny po trase vycházky. Je vyhrazena přestávka na svačinu. Střídání nástrojů umožňuje vyvážení programu a jeho přizpůsobování aktuálním podmínkám. Délka vycházky záleží na požadavku pedagoga, věku dětí, aktuálních podmínkách (počasí). Ukončení vycházky probíhá zpravidla opět ve společném kruhu, kdy je vycházka reflektována a hodnocena. Součástí bývá „poděkování lesu“. Účastníkům jsou rozdány upomínkové předměty (omalovánky, kalendář pro třídu).
16
Obr. č. 4 – Ukázka přípravy vycházky. (Zdroj: MLHK 2007 – 2012)
4.4.1.2. Hromadná akce pro veřejnost Veřejné prezentační akce společnosti MLHK se tradičně těší velkému zájmu návštěvníků i přízni vedení firmy. Jedná se zpravidla o jednodenní nebo víkendovou společenskou událost realizovanou přímo ve vybraných lokalitách hradeckých lesů. Lze rozlišit akce pravidelné (např. Den vody nebo Den lesní techniky) a akce příležitostné (např. otevření naučné stezky, oslava výročí). Někdy se MLHK svým programem připojují také k velkým akcím pořádaným zřizovatelem – statutárním městem Hradec Králové. Přirozenou veřejnou prezentací jsou také výlovy rybníků a prodej ryb. Program hromadné akce pro veřejnost se zpravidla sestává ze stanovišť s atraktivitami různého druhu. Vedle tradičních lákadel jako jsou prezentační a prodejní stánky MLHK a jejich partnerů, nabízí akce tematické ukázky činností spojených s lesem, přírodou, hospodařením a myslivostí. Moderní lesní pedagogika na těchto stanovištích nahrazuje díky vyškolení lesníků dřívější prvky intuitivní lesnicko-myslivecké osvěty. Od prvotního úmyslu děti na akcích pro dospělé nějak zabavit se situace postupně vyvinula až v současný stav, kdy jsou děti brány jako jedna z hlavních cílových skupin. Akce personálně zajišťují rovněž zaměstnanci MLHK, většinou jde opět o aktivní lesníky. Díky tomu, že si prezentace a hry sami vybírají a připravují, mohou dětem představovat právě ty oblasti, které jsou jim osobně blízké. Mezi oblíbené aktivity, zvláště mladších dětí, patří poznávání lesních zvířat, dřevin a bylin, malování obrázků či vytváření jiných výtvarných děl. Pro starší děti jsou připravena stanoviště střelby ze 17
vzduchovky, řezání medailí z kuláčů apod., které jsou provozované přímo lesníky, a dále například zážitkově-vzdělávací ukázky dravců a psů zprostředkované partnerskými subjekty (podrobněji viz Nástroje lesní pedagogiky MLHK, kapitola Materiál, str. 19). Technicky je na těchto akcích třeba vyřešit především dopravu. Nejčastějším dějištěm je prostor kolem objektu Mazurovy chalupy, který se nachází cca 5 km od Lesního hřbitova (parkoviště). Dopravu na tyto akce buď řeší návštěvníci samostatně (jako příležitost ke sportovnímu vyžití) nebo využívají mimořádné kyvadlové autobusové dopravy, jejíž zajištění je však poměrně nákladné. Pouze výjimečně je využívána možnost povolení vjezdu do lesa soukromými automobily (zejména u výlovů rybníků a větších prodejních akcí). Zásadní výhodou této formy lesní pedagogiky je především oslovení velkých skupin (100 – 2 000 lidí), které si samy vyhledají místo setkání v čase vyhovujícím lesníkům. Především díky absenci složité koordinace byly hromadné akce pro veřejnost výslovně jmenovány hlavní formou lesní pedagogiky MLHK od roku 2013 do doby získání grantu a zaměstnání externího pracovníka (MLHK, 2013). Nevýhody přirozeně plynou především z náročnosti odhadu počtu a věkového složení návštěvníků. Účast se může lišit i řádově – v závislosti na počasí, zdařilosti propagace, souhře s jinými událostmi nebo vlivem subjektivního hodnocení předchozích akcí. Je pochopitelně velice obtížné připravit aktivizační činnosti vhodné pro 20 i 2000 lidí. Také působením kyvadlové autobusové dopravy bývají stanoviště vystavována jednorázovým náporům velkých počtů zájemců, při nichž lze jen těžko nabídnout interakci osobního charakteru (ať už s lesem nebo s lesníkem) vhodnou pro všechny zúčastněné věkové skupiny. Díky zkušenostem lesních pedagogů se tyto problémy většinou daří operativně řešit přímo na místě. Někdy se přizpůsobením kvalita prezentace zvyšuje (např. je-li stanoviště personálně posíleno dalším lesníkem), jindy je adaptace pro větší počet návštěvníků na úkor prožitku (zvláště pokud je původně plánovaná vlastní aktivita návštěvníků zredukována na pouhou pasivně sledovanou ukázku). Protože hromadné akce většinou trvají déle než lesní vycházky, zpravidla přes poledne, bývá pro účastníky připraveno občerstvení. U Mazurových chalup funguje v letní sezóně malé očerstvení, využívané zvláště cykloturisty a při hromadných akcích MLHK. Připraveno je též občerstvení z místních produktů (většinou v režii MLHK) grilovaný Hradecký kapr či guláš z Hradecké zvěřiny. I když se většinou na občerstvení
18
hledí jako na konzumní záležitost, lze v případě Hradeckého kapra a Hradecké zvěřiny chápat toto zpestření jako další smyslový prožitek lesní pedagogiky.
4.4.1.3. Hromadná akce soukromá Tato forma je v jistém smyslu kombinaci obou výše popsaných. Jde zpravidla o akci, která se svým rozměrem (zvláště počtem účastníků) vymyká lesní vycházce. Pro účely rozlišení jednotlivých forem byla zvolena hranice 70 účastníků. Tento počet již nelze efektivně rozdělit na dostatečně malé skupinky, které by mohly absolvovat klasickou lesní vycházku zahrnující osobní interakci s lesníkem. Nejčastěji si podobné akce objednávají nikoli už jednotlivé třídy nebo skupiny, ale celé subjekty (mateřské a základní školy, mateřská centra, speciální školy). Propagace akce pak probíhá v rámci subjektu, nikoli veřejnými informačními kanály. Podobně jako veřejná hromadná akce se i ta soukromá koná nejčastěji o víkendu. Účastní se jí děti i dospělí a časté je také využití systému stanovišť s ukázkami a aktivizačními úkoly. Významnou výhodou ovšem je, že je předem poměrně přesně znám počet účastníků i jejich přibližná věková struktura. Program tak může být připraven přímo na míru a lze k němu vytvořit funkční harmonogram, který omezí návaly zájemců u jednotlivých aktivit. Realizaci však mají na starosti jen sami lesníci, neboť součinnost s dalšími partnerskými subjekty se u těchto akcí využívá jen zřídka (je zdůrazňována bilaterální spolupráce mezi MLHK a navštěvujícím subjektem). Přesto, že tyto akce dosud představovaly nejmenší díl činnosti lesní pedagogiky, mají značný potenciál v možnosti zavedení finanční spoluúčasti návštěvníků (příp. jejich organizace). Díky účasti dospělých existuje také možnost zlepšit ekonomickou bilanci akce prodejem občerstvení a tematických produktů, jak se daří u veřejných akcí.
4.4.2. Nástroje lesní pedagogiky MLHK Nástrojem (technikou) lesní pedagogiky se rozumí konkrétní způsob interakce s cílovou skupinou. Ty se liší podle formy (mohou však být společné i pro více forem). Lesní pedagogika si na rozdíl od osvěty nevystačí s pouhým výkladem (ukázkou). Jak píše Marušáková (2010, str. 33): „Ak je cieľom vytvoriť u mladých ľudí trvalý pozitívny vzťah k prírode, potom je potrebné uviesť do vyučovacieho procesu veselé a hravé momenty. Ak dieťa objaví nejakú skúsenosť samo, pri vlastnej činnosti, zažije pritom
19
emocionálnu skúsenosť a je si s výsledkom tohto objavu a poznania omnoho istejšie. To pôsobí priaznivo na stabilizovanie dlhodobého zachovania a vzťahu k naučenému.“ Kromě volby vhodných nástrojů je úkolem lesních pedagogů také přizpůsobení aktivit i komunikace úrovni (věku) návštěvníků.
4.4.2.1. Nástroje lesní vycházky Protože se většinou jedná o malou skupinu dětí (10-30), pracuje lesník zpravidla s celou skupinou zároveň. Alternativou je další rozdělení na pracovní skupinky, které se děje dle nároků konkrétní činnosti. Charakteristická je příležitost osobně oslovit jednotlivé účastníky, k čemuž jsou voleny specifické nástroje. Při vycházkách prováděných pracovníky MLHK se uplatňují tyto jednotlivé nástroje: Hra. Prostřednictvím herních aktivit je možno ilustrovat mnoho dějů probíhajících v přírodě a zároveň děti účinně motivovat k jejich poznávání. Hra však musí být vhodně uvedena, řízena a komentována tak, aby se maximálně využil její potenciál. Při snaze identifikovat činnosti prezentující přírodní ekosystémy a aktivity uplatňující hospodářské hledisko lze rozlišit hry čistě inspirované přírodou (Srnec a rys, Veverky v zimě, Liška a myška, Můra a netopýr, Kdo jsem?) a hry, které ukazují práci lesníka (Na prořezávku, Na lapač). Často jsou využívány nejjednodušší herní principy, které jsou pro děti snadno pochopitelné (honička, schovávaná). Výhodou je také, pokud ke hře není potřeba náročné vybavení a děti si ji tak mohou opakovat ve svém volném čase. Soutěž. V lesní pedagogice není zpravidla cílem najít za pomoci soutěže vítěze. Využívána je především pro vzbuzení soutěživosti dětí – také jako doplňková motivace k méně poutavým aktivitám (např. manuálním činnostem, pracovním projektům). Do této kategorie se dá zařadit také tradiční Kimova hra (s přírodninami) a řidčeji se vyskytující aktivity testující fyzickou zdatnost (aktivní pohyb v lese). Práce. Aktivity této skupiny asi nejlépe naplňuje úsloví „jednou zažít je lepší než stokrát slyšet“. Účastníci se vlastníma rukama dotýkají přírodnin a pracovních nástrojů a zároveň prožívají dobrý pocit z vlastního přínosu. Pro značnou část dětí jde o ojedinělý zážitek, neboť nejsou k náročnějším manuálním pracem vedeny. Velké oblibě mezi dětmi se těší například řezání medailí z kuláčků (ruční pilou). Zároveň děti získávají unikátní suvenýr. Mezi další práce prováděné s dětmi patří úklid lesa, výsadba dřevin, přikrmování zvěře a věšení ptačích budek.
20
Výtvarná činnost. Specifickou příležitostí pro rozvoj výtvarného cítění v rámci lesní pedagogiky je možnost využití rozmanité a většinou neomezené zásoby živých a neživých přírodnin. Děti mohou pomocí výtvarných aktivit zaznamenávat své zážitky a nezřídka si také odnášejí své výtvory na památku. Důležitá je též práce ve skupinách, kdy si děti přirozeně zdokonalují schopnost týmové spolupráce. V průběhu lesních vycházek vznikají také lesní obrazy (z aktuálně dostupných přírodnin). Mezi neoblíbenější patří domečky lesních skřítků, které děti navíc motivují k opakované návštěvě (ukázat výtvor rodičům, oprava, vylepšení). Zajímavou činností je frotáž10 kůry lesních dřevin. Pozorování. Podstatou tohoto nástroje je co nejintenzivnější zapojení lidských smyslů. Přirozenou preferenci zraku lze vyvažovat chvilkovým omezením (zavázáním očí) a posílením méně používaných smyslů. Účastníci tak mohou hmatem poznávat přírodniny a kůru stromů (Najdi svůj strom), zrakem vnímat přírodní děje či pozorovat lesní práce (např. kácení souše motorovou pilou). Sluch zapojují při vnímání hlasů zvířat a dalších zvuků lesa. Vlastní bádání. Zvláštností tohoto nástroje je nutnost osobního zapojení každého účastníka. Dětem je dána přiměřená volnost v místě, způsobu nebo objektu zkoumání. Vyžadovány jsou vlastní unikátní výsledky. I zde je obvyklá práce v týmu, často s asistencí lesního pedagoga nebo učitele. Pro vlastní bádání navíc děti dostávají k dispozici různé pomůcky (např. lupu). Oblíbenými objekty bádání jsou pařezy s letokruhy, pobytová znamení zvěře, život lesního mikrosvěta, poškození dřevin a mrtvé dřevo. Kombinací pozorování, vlastního bádání a práce jsou praktické školní projekty, používané zejména u starších dětí a mládeže. Jedná se například o počítání stromů, jejich popis a měření. Rozhovor (vyprávění). Řeč jako komunikační prostředek je využívána k vysvětlení skutečností a navázání dialogu s dětmi. Častěji je využívána k průběžné interakci, než jako samostatná aktivita. Kvalita sdělení přitom záleží nejen na obsahu, ale také na neverbálních stránkách projevu – zvláště melodii a barvě hlasu – které se významně podílejí na navození žádoucí atmosféry. Při rozhovoru jsou děti podněcovány k součinnosti snadno zodpověditelnými otázkami (kdo už byl v lese, co máme doma ze dřeva, co po nás znamená les) a aktivním přijímáním odpovědí. Ty buď potvrzujeme
10
Výtvarná činnost – přenos reliéfu kůry na papír pomocí tužky.
21
nebo korigujeme, abychom dětem zdůraznili, co je správné a co ne. Pro lesníky je často náročné přizpůsobit komunikaci – zvláště odbornější části výkladu – dětskému posluchači. Je proto velice vhodné, podaří-li se vytvořit atmosféru, v níž se děti (a jejich dospělý doprovod) nebojí na nejasnosti dotazovat. Didaktičnost výkladu a sílu vyprávění podpoří také, podaří-li se jej situovat do místa s problematikou přímo spojeného (např. mluvit o přikrmování u krmelce). Typickým příkladem komunikace při lesní vycházce je technika „kruhu“, kdy probíhá přivítání a rozloučení s lesníkem a s lesem.
4.4.2.2. Nástroje hromadné akce Lesní pedagogika je u této formy realizována na jednom nebo více stanovištích, kam postupně docházejí jednotliví účastníci a věnují se připravenému programu. Aktivity jsou zpravidla tematicky seskupeny. - poznávaní zvířat (omalovánky) - poznávání dřevin - myslivost (trofeje, stopy) - živí dravci - střelba ze vzduchovky - řezání medailí z kuláčku - ukázky lesní techniky - ukázky partnerských subjektů Dochází ke kombinaci a prolínání nástrojů uvedených výše u lesní vycházky.
4.5. Potenciál poptávky po LP MLHK v městě a okrese Hradec Králové Vzhledem k tomu, že fakticky není z účasti na lesní pedagogice nikdo vyloučen, šlo by teoreticky určit velikost cílové skupiny čistě na geografickém (spádovém) základě. Dle posledních ověřených dat (z roku 2011) mělo město Hradec Králové 94 314 obyvatel (ČSÚ, 2013), okres Hradec Králové k roku 2012 obývalo 162 661 obyvatel (ČSÚ, 2013). Lze však předpokládat, že vzhledem k zaměření aktivit LP jsou hlavními oslovenými děti předškolního a školního věku, případně mládež navštěvující středoškolská zařízení. Sledována je přitom především poptávka po lesních vycházkách, které se účastní anonymně (ze statistického hlediska) a jsou vykazováni pouze jako svěřenci školky či školy. 22
V Hradci Králové je celkem 30 mateřských škol (Internet Top, 2013), z toho 10 je zřízeno městem Hradec Králové. Dalších 14 mateřských škol je součástí škol základních. (Hronešová, 2013). Celkem mateřské školy ve školním roce 2010/2011 navštěvovalo 2 864 dětí (ČSÚ, 2011). Základních škol je v krajském městě celkem 24 (P.F.ART, 2013a), z toho 17 je zřízeno statutárním městem Hradec Králové a některá zařízení zahrnují i mateřskou školku. (Hronešová, 2012a). Během pololetí 2010/2011 navštěvovalo základní školy 7 597 žáků (ČSÚ, 2011). V rámci středoškolského vzdělávání jsou v Hradci Králové 4 gymnázia a dalších 19 středních škol (P.F.ART, 2013b). Z veřejných vysokých škol jsou zastoupeny 3 subjekty (P.F.ART, 2013c). Speciální školy zaměřené na výchovu od malých dětí až po studenty (mateřská škola, základní škola, praktická škola) sídlí v krajském městě 2 (Hronešová, 2012b). Z dalších subjektů jsou dle dostupných zdrojů v Hradci Králové 4 mateřská centra (Síť mateřských center, 2009). Tab. č. 1 - Počty škol a žáků v Hradci Králové. (odkazy na zdroje jsou umístěny v textu)
počet subjektů
počet dětí 2010/2011
mateřské školy
30
2 864
základní školy
24
7 597
střední školy
23
x
vysoké školy
3
x
Dle Českého statistického úřadu bylo ve školním roce 2011/2012 v okrese Hradec Králové celkem v provozu 71 mateřských škol (předškolní vzdělávání) a 58 základních škol (základní vzdělávání) (ČSÚ, 2012a). Středních škol bylo ke stejnému školnímu roku 28 (ČSÚ, 2012b). Tab. č. 2 - Počty škol a žáků v okrese Hradec Králové. (odkazy na zdroje jsou umístěny v textu)
počet subjektů
počet dětí 2010/2011
mateřské školy
71
5 335
základní školy
58
12 428
Přes to, že nezanedbatelnou část poptávky po LP tvoří děti účastnící se hromadných akcí, předpokládá se, že jde zpravidla o téže děti, které navštěvují předškolní a školní zařízení.
23
5. Metodika práce 5.1. Popis situace Metoda popisu (deskripce) byla využita především v kapitole Materiál (viz str. 6 ). Nejdříve
byla
nastíněna
obecná
situace
lesní
pedagogiky
v ČR
(definice,
charakteristika, historie) a dále konkretizována situace u MLHK. Byla představena společnost MLHK, podrobně popsána historie lesní pedagogiky tohoto subjektu a představeny současné konkrétní formy a nástroje lesní pedagogiky. Nastíněna byla také strana poptávky – především z oblasti školství.
5.2. Výzkum Východiskem prováděných výzkumů jsou nestrukturované rozhovory s informátorem – vůdčí osobností lesní pedagogiky MLHK lesníkem Tomášem Jankovským. Na základě výstupů tohoto kvalitativně-výzkumného prvku jsou zvoleny další výzkumné metody. Po získání interních pracovních dokumentů je provedena jejich analýza. Nabyté informace mají rozhodující vliv na charakter a rozsah dotazníkových šetření a další postup práce.
5.3. Metody výzkumu 5.3.1. Nestrukturované rozhovory s informátorem Tento zdroj lze považovat za zásadní proces sběru a verifikace informací. Jednotlivé rozhovory (více rozhovorů s jedním informátorem) jsou prováděny podle potřeby v průběhu zpracování práce. Tazatel využívá předem připravených otázek vycházejících z aktuální potřeby informací. Odpovědi jsou operativně využity v práci i dalších krocích výzkumu. S informátorem jsou také konzultovány průběžné závěry.
5.3.2. Analýza interních dokumentů Dalším důležitým krokem pro výzkum je získání interních dokumentů MLHK, vztahujících se k lesní pedagogice. Jedná se o výkazy provedených akcí lesní pedagogiky, setříděné po pololetích od roku 2007 do počátku roku 2012. Cílem analýzy je zjistit tehdejší situaci některých ukazatelů lesní pedagogiky u MLHK (počet akci, počet účastníků), případně odhadnout vývoj zájmu. Jednotlivé složky mapující činnost za určité pololetí obsahují: - přehled (statistika) výuky – přehledná tabulka s datem, školou, počtem dětí, dospělých, počtem lesních pedagogů, počtem hodin a případně s programem, stručné 24
slovní hodnocení uplynulého pololetí, případně počet „odučených“ hodin jednotlivých lesníků - jednotlivé vyplněné listy formuláře přípravy a hodnocení akce lesní pedagogiky (formulář převzat z publikace Pojďme na to od lesa – Kučerová, 2003) viz přílohy č. 3a, 3b - v některých pololetích vyplněný formulář „Váš názor je pro nás důležitý“ (formulář převzat z publikace Pojďme na to od lesa – Kučerová, 2003) viz přílohy č. 4a, 4b - v některých pololetích měsíční „docházkový list“ se základními údaji - další dokumenty: vlastní přípravy programu, seznamy pořízeného majetku, zprávy pro vedení MLHK, atd.
V rámci analýzy budou využity především údaje z pololetních přehledů výuky (statistiky). Na základě souhrnných dat budou zpracovány přehledné grafy.
5.3.3. Dotazníkové šetření – pedagogové Skupina učitelů mateřských a základních škol byla za respondenty vybrána s cílem zjistit ze spolehlivého zdroje, jak na děti lesní pedagogika MLHK (ve formě lesní vycházky) působila. Od dotazování samotných dětí bylo upuštěno vzhledem k nízkému věku, rychlé obměně a relativně dlouhé době, která od hodnocených akcí uplynula. Výzkum předpokládá, že se učitelé programů lesní pedagogiky aktivně zúčastňují a pozorují svěřené děti, vnímají jejich reakce a pocity. Vzhledem ke své odbornosti mohou také fundovaně zhodnotit lesníkův pedagogický projev a didaktický dopad nástrojů lesní pedagogiky. Cílová skupina se proto omezuje na pedagogy mateřských, základních a speciálních škol, kteří se v letech 2007 – 2012 zúčastnili lesní pedagogiky MLHK realizované formou lesní vycházky. Osloveno je 11 mateřských škol, 12 základních škol a 2 speciální školy – celkem tedy 25 subjektů. Většina (22) oslovených subjektů sídlí v Hradci Králové. Zbylé tři se nachází do 30 km od města. Maximální odhadovaná velikost základního souboru je 100 osob (190 vycházek se ZŠ, MŠ a speciálními školami při předpokládaném přibližně 45% podílu opětovných návštěv). Cílem šetření je zjistit, jak posuzovali učitelé schopnost lesních pedagogů děti oslovit a zaujmout a jaký efekt na účastníky lesní vycházka měla. V případě, že se respondenti zúčastnili více vycházek, byly tyto hodnoceny souhrnně, nikoli jako jednotlivé akce.
25
Takto vytyčená problematika je rozdělena do pěti okruhů. V rámci těchto témat jsou pak strukturovány jednotlivé položky dotazníku (viz přílohy č. 5a, 5b): A) Obvyklý (výchozí) stav vztahu dětí k lesu, lesnictví a lesníkovi (Zjišťováno v otázkách č. 1, 2, 3, 4, 5, 6) B) Zaměření a průběh lesní vycházky (Zjišťováno v otázkách č. 7, 12, 13, 14) C) Přínos lesní vycházky (Zjišťováno v otázkách č. 8, 10, 15, 17) D) Následné využití a opakování (Zjišťováno v otázkách č. 9, 11, 16, 18) E) Návrhy na zlepšení (Zjišťováno v otázce č. 19 a za využití doplňujících komentářů) Dvoustránkový dotazník se skládá z 19 otázek. Vzhledem k očekávanému vyššímu počtu
respondentů
jsou
voleny spíše
otázky uzavřené
nebo
polouzavřené,
minimalizovány jsou otázky otevřené. Jedna otázka vyžaduje seřazení uzavřeného seznamu položek. Dotazník je optimalizován s pomocí nezávislých odborných hodnotitelů (ředitel MŠ, školitel lesních pedagogů), kteří nejsou součástí vzorku. Zástupci subjektů jsou kontaktováni prostřednictvím e-mailu, popřípadě telefonicky. V případě souhlasu s účastí na výzkumu je jim zaslán dotazník v tisknutelném dokumentu. Alternativně lze dotazník po zaslání odkazu zodpovědět na internetovém portálu www.vyplnto.cz.
5.3.4. Dotazníkové šetření – lesníci V rámci dotazníkového šetření jsou osloveni lesníci, kteří vykonávají nebo vykonávali funkci lesního pedagoga. Všichni dotazovaní lesníci absolvovali Kurz lesní pedagogiky pořádaný SLŠ v Hranicích. Ze šesti osob, které splňují tyto podmínky, je pět stále zaměstnaných u MLHK – předpokládaná velikost vzorku je tedy 5 respondentů. Cílem šetření je zjistit, jak lesníci chápou svou roli v rámci lesní pedagogiky a jak hodnotí svou schopnost oslovit a zaujmout účastníky. Dotazy jsou většinou vztahovány na zkušenosti z lesních vycházek z let 2007-2012. Problematika je vymezena těmito výzkumnými otázkami (viz příslušné otázky v dotazníkovém znění v příloze č. 6a, 6b): A) Jaké mají lesníci zkušenostmi s dětmi - co od dětí očekávají? (Zjišťováno v otázkách č. 1, 3 a 9.)
26
B) Jaká je motivace lesníků k lesní pedagogice – jak vnímají společenskou roli lesního pedagoga? (Zjišťováno v otázkách č. 2, 12 a 16.) C) Jak posuzují lesníci postavení lesní pedagogiky ve společnosti a její efekt na společnost? (Zjišťováno v otázkách č. 6, 11, 13 a 14.) D) Jaký charakter lesní pedagogiky je lesníkům nejbližší a z čeho čerpají? (Zjišťováno v otázkách č. 4, 8, 15.) E) Jak přistupují lesníci k pedagogickým aspektům své činnosti? (Zjišťováno v otázkách č. 5, 7 a 10.) Konstrukce dotazníku pro lesníky je obdobná jako u dotazníku pro pedagogy. Dotazník je dvoustránkový se 17 položkami, které jsou z většiny uzavřené nebo polouzavřené. U jedné otázky má respondent odpovědi seřadit a tři otázky jsou otevřené (zvoleno z důvodu menšího počtu respondentů, tudíž jednoduššího zpracování). Distribuce jednotlivým zaměstnancům MLHK probíhá v papírové formě s pomocí vedoucího pracovníka Lesní školy.
5.3.5. Realizační výstup Jednotlivé výzkumy jsou shrnuty do přehledného hodnocení (v bodech – tezích). Dílčí interpretace výsledků provedená v rámci výzkumů je v hodnocení propojena v celek popisující dosavadní úspěšnost – spokojenost a přínos výuky lesní pedagogiky zajišťované pracovníky MLHK. Pozornost je věnována také vybraným vedlejším cílům, tj. prokázání přínosu pro MLHK a zjištění postoje lesníků (lesních pedagogů). Na popis zjištěných faktů přímo navazuje návrh opatření – konkrétních kroků nutných k obnovení komplexního systému lesní pedagogiky. Součástí jsou dílčí doporučení pro průběh zavedených forem akcí i návrhy nových aktivit LP.
27
6. Řešení 6.1. Nestrukturované rozhovory s informátorem Celkem proběhly tři osobní rozhovory s lesníkem Tomášem Jankovským, kterého lze považovat za vůdčí osobnost lesní pedagogiky u MLHK. Při prvních dvou rozhovorech šlo především o sběr základních informací a dat, která byla nutná pro pochopení aktuálního stavu lesní pedagogiky MLHK a zahájení samotného výzkumu. Informátor se většinou sám rozpovídal k daném tématu a ochotně odpovídal na aktuální dotazy. Rozhovory trvaly do půl hodiny a probíhaly v lese (na hromadné akci lesní pedagogiky) a u informátora doma. Zjištěná data byla bezprostředně po rozhovoru zaznamenána (použita v textu). Konkrétně šlo informace ohledně financování LP, místě výuky LP, počtu hromadných akcí, programu lesní vycházky a soukromých akcí. Při třetím rozhovoru měl autor připraveny aktuální otázky, které vyvstaly při vlastním zpracovávání práce. Na položené otázky informátor odpovídal a dále rozváděl. Odpovědi byly zaznamenávány. Rozhovor trval cca jednu hodinu a odehrával se u informátora doma. Další formou komunikace s informátorem byla emailová korespondence. Šlo však jen o několik doplnění a upřesnění (verifikaci poznatků). Většina komunikace probíhala osobně podle přání informátora.
6.2. Analýza interních dokumentů V rámci analýzy interních dokumentů byly podle metodiky využity zvláště pololetní přehledy výuky. V případě nepřesností nebo pro doplnění byly využity i podrobnější formuláře, vztahující se k jednotlivým vycházkám. V programu MS Excel byla vytvořena tabulka se všemi akcemi, které byly obsaženy v přehledech. V tabulce byla každá položka (akce) specifikována těmito parametry: rok, pololetí, měsíc, počet dětí, počet dospělých, počet účastníků, počet lesních pedagogů, počet hodin, subjekt, název subjektu (viz níže). Data byla převzata z přehledů a byly provedeny výpočty k získání potřebných informací. V získané databázi byly zaznamenány také některé hromadné akce (s počtem účastníků vyšším než osmdesát osob). Pro analýzu lesních vycházek byly vybrány pouze akce splňující definici lesní vycházky (počet všech účastníků je menší než 80), kterými je
28
toto období (2007-2012) charakteristické (předmětem analýzy byl soubor 224 vycházek). Ostatní akce byly klasifikovány jako hromadné a analyzovány zvlášť.
6.2.1. Zjišťované parametry rok – Jednotlivé roky, kdy probíhala výuka lesní pedagogiky, tedy od roku 2007 do poloviny roku 2012. pololetí – Zařazení do pololetí, ve kterém akce lesní pedagogiky probíhala. V případě, že akce proběhla v prázdninových měsících, byla přiřazena k pololetí následovně: akce konané v červenci
I. pololetí, akce konané v srpnu
II. pololetí
měsíc – Měsíc, ve kterém vycházka proběhla. Bližší časová parametrizace neměla význam. Zmínit lze, že drtivá většina lesních vycházek se uskutečnila ve všedních dnech. Pouze několik vycházek bylo uspořádáno o víkendu, viz níže. počet dětí – Počet dětí, které se akce zúčastnily, bez dalšího rozlišení (věku, pohlaví). počet dospělých - Počet dospělých, kteří se akce zúčastnili (mimo lesní pedagogy). Většinou se jedná o učitelský, případně rodičovský doprovod (MŠ Klíček)11. V několika případech se akce zúčastnily jen dospělé osoby (nebo většina dospělých). Jednalo se o specifické skupiny osob, jako jsou zdravotně postižení či studenti vysokých škol. počet účastníků – Kategorie byla vytvořena součtem kategorií „počet dětí“ a „počet dospělých“. Tato operace v počátku analýzy mimo jiné pomohla odfiltrovat hromadné akce. počet lesních pedagogů – Počet lesních pedagogů, kteří se akce zúčastnili (bez jmenného seznamu). počet hodin – Délka akce v hodinách se zaokrouhlením na půlhodiny. Ve dvou případech se údaj nepodařilo získat. subjekt – Tato kategorie byla vytvořena za účelem roztřídění jednotlivých subjektů. Rozlišuje mateřské školy, základní školy, střední školy, vysoké školy, mateřská centra, tábory a jiné. Do skupiny „tábory“ jsou zařazeny akce konané v době letních prázdnin (červenec a srpen). Všechny tyto akce (skupiny „tábor“) proběhly v roce 2011 a z velké většiny byly uspořádány pro LPT12 Kapradinka. Skupina „jiné“ obsahuje nezařaditelné subjekty nebo ty, u kterých nemělo vytváření dalších skupin význam (jednotlivé návštěvy). Šlo například o skupiny nevidomých či jinak postižených.
11 12
Pro MŠ Klíček byly pořádány i „soukromé lesní vycházky“, zpravidla o víkendech a s účastí rodičů LPT = lesní příměstský tábor
29
6.2.2. Další parametry Počet vycházek na lesníka – parametr je znám z přehledů za jednotlivá pololetí, případně dohledán a dopočítán z formulářů. Počet hodin na lesníka.
6.2.3. Výsledky
6.2.3.1. Lesní vycházka Základní data Tab. č. 3 - Základní charakteristiky. (Zdroj: MLHK 2007-2012)
Celkový počet vycházek
224
Celkový počet dětí
4 775
Celkový počet dospělých
717
Celkem návštěvníků
5 492
Celkem hodin
630
Celkem práce lesníků (hodiny)
931
Za hodnocené období 2007 – 2012 (po odfiltrování hromadných akcí) bylo realizováno celkem 224 lesních vycházek (celkem 630 odučených hodin) při kterých les navštívilo celkem 5 492 účastníků (4 775 dětí a 717 dospělých). Čistá práce lesníků (počítáno bez přípravy) si vyžádala celkem 931 hodin (více lesníků na jedné akci). Lesních vycházek se za sledované období celkem zúčastnilo 14 mateřských škol (1 789 dětí) a 11 škol základních (2009 dětí)13. Jak bylo popsáno v kapitole Materiál – Potenciál poptávky po LP MLHK v městě a okrese Hradec Králové, mateřských škol funguje v současnosti (2013) v Hradci Králové 30 a ve školním roce 2010/2011 je navštěvovalo 2 864 dětí. Základních škol je ve městě celkem 24 a během školního roku 2010/2011 bylo jejich žáky 7 597 dětí. Celkem tedy MLHK navázaly kontakt s téměř polovinou školních a předškolních zařízení. Ročně však stačili Lesní školou oslovit jen asi 11 % svěřenců MŠ a 4 % žáků základních škol. Obslouženost středních škol je pak prakticky zanedbatelná. Průměrná data Tab. č. 4 – Další charakteristiky. (Zdroj: MLHK 2007 - 2012)
Děti na vycházku
13
průměr
medián
modus
max.
min.
21,31
20
20
60
0
Údaje se vztahují subjektům na území města Hradec Králové.
30
Účastníci na vycházku
24,51
22
22
63
7
Děti na lesního pedagoga
14,82
x
x
56
0
Délka vycházky
2,83
3
2
7
1
Vycházky za pololetí
20,36
21
16
x
x
Počet hodin (zátěž) na jednoho lesníka/rok
28,22
x
x
x
x
V tabulce jsou základní statistické charakteristiky polohy jednotlivých souborů (průměr, medián, modus). Zkoumané soubory nevykazují velké podíly extrémních hodnot (malý rozdíl mezi průměrem a mediánem). Souborem s největším zastoupením extrémních hodnot je soubor Účastníci na vycházku (vykazuje největší výkyvy v počtu účastníků na vycházku). Soubory Děti na vycházku a Účastníci na vycházku mají větší průměr než medián, to znamená, že se v nich vyskytují extrémní hodnoty v horním kvartilu. Naopak soubory Délka vycházky a Vycházky za pololetí mají průměr menší než medián. Lze předpokládat extrémy dolního kvartilu. Grafické výstupy Grafické výstupy byly zpracovány pomocí podkladů interních dokumentů MLHK za roky 2007 – 2012. Data byla přepsána do tabulkového programu a poté vytvořeny jednotlivé grafy.
Obr. č. 5 – Zdroj: MLHK 2007 – 2012
31
Graf zobrazující počet lesních vycházek za jednotlivá pololetí. V druhé části je zřejmá rozkolísanost způsobená menším počtem vycházek v druhých pololetích. Měsíc červenec byl přiřazen k prvnímu pololetí, měsíc srpen k pololetí druhému.
Obr. č. 6 – Zdroj: MLHK 2007 – 2012
Graf počtu a rozlišení účastníků akcí lesní pedagogiky. Jako v předchozím grafu je vidět propad počtu vycházek v druhých pololetích v druhé části grafu. Jistá nestejnorodost je vidět v prvním pololetí roku 2007 a v druhém pololetí roku 2011, kdy za relativně malého počtu vycházek navštívilo akce LP relativně hodně účastníků.
32
Obr. č. 7 – Zdroj: MLHK 2007 – 2012
Na tomto zobrazení je vidět, který subjekt je na akcích LP MLHK nejvíce zastoupen. Téměř polovinu návštěvníků lesní pedagogiky tvoří základní školy. V kategorii Jiné jsou zahrnuty domovy mládeže, organizace postižených, speciální školy, ekologické organizace a církevní subjekty.
Obr. č. 8 – Zdroj: MLHK 2007 – 2012
33
Z grafu je názorně pozorovat procentuální zastoupení subjektů v jednotlivých rocích. Obsah kategorie Jiné je stejný jako výše. Viditelný je nárůst subjektu Tábory v roce 2011, kdy začala spolupráce s těmito uskupeními.
Obr. č. 9 – Zdroj: MLHK 2007 – 2012
Graf vyjadřuje měsíční četnost vycházek za sledované období. Aby nedošlo ke zkreslení výsledků, je z vyobrazení vynechán rok 2012 (data byla k dispozici pouze za první pololetí).
34
Obr. č. 10 – Zdroj: MLHK 2007 – 2012
Ze zobrazení je patrné, jak se kteří lesníci věnovali výuce lesní pedagogiky v rozmezí let 2007 – 2012.
Obr. č. 11 – Zdroj: MLHK 2007 – 2012
Graf ilustruje procentuální účast lesních pedagogů na lesních vycházkách v jednotlivých rocích.
35
6.2.3.2. Hromadné akce Odfiltrováním dat, která odpovídají lesní vycházce, zůstalo celkem 14 hromadných akcí. Jedná se o relativně nehomogenní akce, lišící se zvláště počtem účastníků. Do hromadných akcí (z důvodu vyššího počtu návštěvníků) bylo zařazeno i 5 akcí uspořádaných pro MŠ (soukromé akce). Základní přehled je uveden formou tabulky. Tab. č. 5 - Základní charakteristiky hromadných akcí. (Zdroj: MLHK 2007 - 2012)
rok pololetí měsíc
počet
počet
dětí
dospělých
počet
počet
účastníků
lesních
celkem
pedagogů
počet hodin
subjekt
2007
II
září
219
150
369
2
3,5
MC
2008
I
květen
120
120
240
2
8
2008
I
červen
72
80
152
1
3,5
MŠ
2009
I
duben
92
45
137
1
3
MŠ
2010
II
říjen
113
180
293
2
9
2010
I
květen
94
100
194
2
5
2010
I
květen
70
30
100
1
4
2011
II
říjen
1000
2000
3000
1
18
2011
I
květen
90
50
140
1
4
2012
I
květen
300
500
800
4
2012
I
květen
600
0
600
2
4
2012
I
duben
130
70
200
1
5
2012
I
květen
80
4
84
1
MŠ
MŠ
MŠ
6.3. Dotazníkové šetření – pedagogové 6.3.1. Sběr dat Výzkum proběhl za pomoci tištěných a elektronických dotazníků (viz přílohy č. 5a, 5b) ve dnech 11. – 22. března 2013 a zúčastnilo se jej 33 respondentů. Přímou návratnost dotazníků nelze vzhledem k elektronickému šíření vypočítat přímo (resp. vzhledem k oslovení pouhých 25 zástupců subjektů byla by vyšší než 100 %). V otázce č. 16 se však potvrdil předpoklad, že je minimálně 45 % vycházek opakovaných, tj. velikost základního souboru je maximálně 100 osob (více viz kapitola Metodika práce, str. 24). Získaný vzorek tedy představuje nejméně 33 % všech možných respondentů. 36
6.3.2. Výsledky
ad A) Obvyklý (výchozí) stav vztahu dětí k lesu, lesnictví a lesníkovi Vztah k lesu (otázky č. 1, 2, 4) Otázka č. 1: „Chodí většina Vám svěřených dětí ráda do lesa?“
Obr. č. 12 – Graf otázky č. 1. (Zdroj: vlastní šetření)
Na otázku č. 2: „Bojí se některé děti v lese/lesa během jeho návštěvy?“ odpovědělo 100 % respondentů záporně – 26 „ne“ a 7 „spíše ne“. Otázka č. 4: „Byly si děti před lesní vycházkou vědomy, jak se mají chovat v lese?“
Obr. č. 13 – Graf otázky č. 4. (Zdroj: vlastní šetření)
37
Pedagogové se v podstatě shodují na tom, že děti chodí do lesa rády a v lese se nebojí. Téměř tři čtvrtiny dětí se pak podle nich umějí v lese správně chovat. Podle pěti učitelů se jejich děti nechovaly v lese dobře, ač jsou si minimálně základních zásad vědomy. Tři respondenti zvolili u otázky č. 4 jinou odpověď – dva vyjádřili názor, že v rámci třídy byly velké rozdíly v chování dětí. Jeden konstatoval, že se spontánní schopnost dětí chovat se v lese podle svých dosavadních znalostí neprojevila, neboť byly lesním pedagogem přímo před vycházkou o správném chování vhodně poučeny. Děti jsou tedy v zásadě připraveny na vstup do lesního prostředí a jsou otevřeny budování pozitivního vztahu k lesu. Přitom jsou vstupní informace (upřesnění žádoucího chování) aktivně přijímány. Vztah k lesníkovi (otázky č. 6, 3) Otázka č. 6: „Je pro dnešní děti atraktivní forma lesní vycházky – osobní setkání s lesníkem?“
Obr. č. 14 – Graf otázky č. 6. (Zdroj: vlastní šetření)
38
Otázka č. 3: „Jaký měly děti vztah k lesnímu pedagogovi? Lesní pedagog je pro ně jako:“
Obr. č. 15 – Graf otázky č. 3. (Zdroj: vlastní šetření)
Formu lesní vycházky s osobním setkáním s lesníkem hodnotí až na jednoho respondenta všichni pedagogové jako atraktivní. Současné děti jsou tedy nakloněny nejen poznávání lesa jako takového, ale také jeho interpretaci zasvěcenou osobností. Ve vztahu dětí k lesnímu pedagogovi se projevila značná rozmanitost související zřejmě s osobnostními rozdíly mezi jednotlivými lesníky. Přibližně třetina z nich působí na děti autoritativně, druhá třetina spíše kamarádsky. Podle sedmi respondentů je vztah srovnatelný s přístupem k učiteli. Tři z nich přitom specifikovali, že děti vnímají lesníky jako „kamarádské učitele“. Jednou se objevil názor, že je lesník pro děti cizím člověkem – vzbuzuje spíše ostražitost a nedůvěru. Velice inspirativní je pak vlastní vyjádření dalšího z respondentů, že lesník na děti působil jako postava hajného z pohádek. Potvrdil se jím předpoklad, že průvodce lesní vycházky plní nejen roli praktickou, ale také symbolickou (viz Formy lesní pedagogiky – Lesní vycházka, kapitola Materiál, str. 15). Od lesníka samotného to přitom nevyžaduje prakticky žádnou stylizaci – pouze udržení pozice zasvěcené autority a specificky lesnické odívání – což podle informací a vlastních zkušeností autora většina lesních pedagogů MLHK uplatňuje. Pro současného člověka může být sice poněkud kuriózní stávat se v zaměstnání vědomě pohádkovou postavou, bylo by však velkou ztrátou vzdát se této možnosti na přiblížení se dětem a poskytnutí autentického zážitku setkání s „pánem lesa“. Působivost samotné osobnosti lesníka potvrzují také otevřené
39
odpovědi na otázku č. 10 („Jakou změnu vztahu dětí k lesu a lesnictví jste zaznamenali po lesní vycházce?“, viz dále). Vztah k lesnictví (otázka č. 5) Otázka č. 5: „Věděly děti před lesní vycházkou, že les péči lesníka nutně potřebuje?“
Obr. č. 16 – Graf otázky č. 5. (Zdroj: vlastní šetření)
V otázce vztahu dětí k lesnictví panuje přes značnou shodu na kladné odpovědi spíše nejistota. Při srovnání s otázkou č. 1 z dotazníkového šestření mezi lesníky lze tento výsledek interpretovat tak, že děti sice vědí, že je lesní hospodaření významné, netuší však, co je jeho obsahem.
B) Zaměření a průběh lesní vycházky Zaměření lesní vycházky a provázanost témat (otázky č. 13, 14) Na otázku č. 13: „Program lesní vycházky byl více zaměřen na: -
les jako ekosystém,
-
les jako hospodářský systém,
-
oba pohledy byly vyváženy,“
odpovědělo 9 respondentů „les jako ekosystém“ a 24 respondentů „oba pohledy byly vyváženy“.
40
Otázka č. 14: „Hledisko ekosystémové a hospodářské bylo:“
Obr. č. 17 – Graf otázky č. 14. (Zdroj: vlastní šetření)
V převážné většině případů jsou oba základní aspekty (hospodářský a ekosystémový) prezentovány vyváženě a provázaně. Někdy slabě převažuje hledisko ekosystémové, což nahrává předpokladu, že se lesní pedagogika MLHK stává spíše součástí EVVO, než nosným prvkem PR – obhajobou firmy. (Srovnej s otázkami č. 4, č. 14 a č. 11... dotazníkového šetření mezi lesníky.) Tři respondenti zaznamenali oddělování ekosystémového a hospodářského hlediska. Jeden pak prezentaci lesního hospodaření vůbec nezaznamenal. Hodnocení programu – aktivit (otázky č. 7, 12) Otázka č. 7: „Která aktivita byla na lesní vycházce pro děti nejvíce atraktivní?“
Obr. č. 18 – Graf otázky č. 7. (Zdroj: vlastní šetření)
41
Na otázku č. 12: „Byla lesní vycházka vhodně přizpůsobená věku dětí?“ odpovědělo 32 respondentů „ano“, jeden se zdržel hodnocení. Jako nejatraktivnější hodnotili pedagogové ve shodě s lesníky (viz otázku č. 9 dotazníkového šetření mezi lesními pedagogy) techniku hry. Zde však shoda končí, neboť druhé dvě významně atraktivní činnosti – práci a vlastní bádání – měli lesní pedagogové za spíše neoblíbené. Průměrnému zájmu se pak podle učitelů těší soutěže. Výtvarnou činnost a pozorování označili jako marginální. Téměř úplná shoda nastala při hodnocení přizpůsobování aktivit věku dětí. (Lze srovnat s otázkou č. 5 z šetření mezi lesníky, kde 100 % respondentů uvedlo, že se snaží program dětem operativně přizpůsobovat.) Pedagogové speciální školy se navíc u otevřené otázky č. 19 (viz dále) kladně vyjadřují také k přizpůsobení aktivit a programu dětem s handicapem (vč. mentálně postižených).
C) Přínos lesní vycházky Přínosnost jednotlivých nástrojů (otázka č. 8) Otázka č. 8: „Která aktivita během lesní vycházky podle Vás děti nejvíce formuje?“ Tab. č. 6 – Tabulka k otázce č. 8. (Zdroj: vlastní šetření)
výsledné pořadí
aktivita
součet přepočtených bodů
1.
hra
146
2.
vlastní bádání
133
3.
práce
126
4.
pozorování
116
5.
soutěž
106
6.
výtvarná činnost
70
Největší formující vliv mají podle pedagogů aktivity, které jsou pro děti nejatraktivnější (srovnej s otázkou č. 7). Významný posun lze sledovat pouze u pozorování, které sice není považováno za atraktivní, ale jeho formující vliv je spíše průměrný. Sílu vlivu charakteristických nástrojů lesní pedagogiky – vlastního bádání a práce – podtrhují také mnohé odpovědi na otevřenou otázku č. 19 a na vlastní varianty v otázce č. 7. Přímé důsledky lesní vycházky (otázky č. 10 a 15) 42
Otázka č. 10: „Jakou změnu vztahu dětí k lesu a lesnictví jste zaznamenali po lesní vycházce?“ Přesto, že šlo o otázku otevřenou, opakovaně se vyskytovalo především pět typických odpovědí. Jednalo se o tyto změny: • Zvýšil se zájem dětí o les/přírodu (sledováno zejména jako zvýšená všímavost a citlivost k přírodnímu prostředí). • Zlepšilo se chování dětí v lese (též jako „zodpovědnější přístup k lesu“). • Děti byly motivovány k častější návštěvě lesa. (Viz též otázku č. 9.) • Zlepšil se nejen vztah k lesu, ale také k lesníkovi, popřípadě lesnictví („pokora k přírodě a větší úcta k lidem, kteří se starají o les a lesní zvěř“). • Projevila se snaha o ochranu přírody a péči o ni (jmenováno buď obecně, nebo jako přímá činnost – např. zimní přikrmování zvěře) Šestou nejčastější odpovědí bylo, že změna vztahu dětí k lesu a lesnictví nebyla zaznamenána (případně respondenti ponechali otázku nezodpovězenou). Opakovaně bylo zmiňováno zvýšení informovanosti a znalostí spojené s větší ochotou s tématem pracovat – dále se vzdělávat. Velká část odpovědí odkazovala také na konkrétní silné zážitky, které měly formující charakter už samy o sobě. Dvakrát bylo samo navázání bezprostředního kontaktu s lesem jmenováno jako výsledek. Jeden respondent považoval za nejvýraznější výsledek vycházky únavu dětí, které nejsou zvyklé chodit.
43
Otázka č. 15: „Které kompetence dětí lesní vycházka posílila?“
Obr. č. 19 – Graf otázky č. 15. (Zdroj: vlastní šetření)
Jako vzdělávací program je lesní vycházka MLHK hodnocena jako velice vyvážená. Nejvíce byl oceňován rozvoj v kompetencích k učení, k řešení problémů a pracovních. Naopak relativně nejméně rozvíjené byly kompetence občanské, sociální a personální. Jeden respondent vytvořil vlastní kategorii kompetencí „environmentálních“. Největší rezervy lze tedy identifikovat v rozvoji osobnosti a jejích přímých vztahů k prostředí, které jinak mnozí autoři považují za samotný základ přínosu lesní pedagogiky (viz Principy a cíle lesní pedagogiky, kapitola Materiál, str. 7). Srovnání lesní vycházky MLHK s jinými programy EVVO (otázka č. 17) Na otázku č. 17: „Jak byste srovnal/a úroveň programu lesní vycházky zajišťované Městskými lesy Hradec Králové s akcemi pořádanými jinými organizacemi zabývajícími se environmentálním vzděláváním, výchovou a osvětou?“ odpovědělo 19 respondentů, že jim lesní vycházky MLHK připadají lepší, dále 5 respondentů považovalo jejich úroveň za srovnatelnou a devět respondentů nemělo s čím srovnávat, neboť se jiných akcí nezúčastnili. Jednoznačnost kladného výsledku mohla být nicméně ovlivněna přímostí dotazu a mylným spojením tazatele se zástupcem MLHK, jehož prostřednictvím by respondenti chtěli vyjádřit svůj vděk.
44
D) Následné využití a opakování Další využití (otázka č. 11) Na otázku č. 11: „Byla lesní vycházka nějakým způsobem dále využita v programu ve škole/školce?“ odpovědělo 100 % respondentů kladně. 30 pedagogů pracovalo se získaným materiálem ve výuce a 22 ve výtvarné činnosti. 17 učitelů využilo výstupů z lesní vycházky v diskusi s dětmi a při hrách. Jeden respondent rozšířil svou odpověď o variantu, že zkušenosti z vycházky využili při výuce ve školním arboretu. Problematiky dalšího využití výstupů se dotýkají i některá doporučení uvedená v otázce č. 19. Motivace k návštěvě a opakování (otázky č. 9, 16 a 18) Otázka č. 18: „Program Městských lesů Hradec Králové jsme navštívili na základě:“
Obr. č. 20 – Graf otázky č. 18. (Zdroj: vlastní šetření)
Na otázku č. 9: „Přály si děti vycházku do lesa opakovat?“ odpovědělo 100 % respondentů kladně – 24 zvolilo odpověď „ano“, 9 odpověď „spíše ano“.
45
Otázka č. 16: „Program lesní vycházky jste navštívil/a:“
Obr. č. 21 – Graf otázky č. 16. (Zdroj: vlastní šetření)
Z odpovědí pedagogů vyplývá, že nejčastějším podnětem k návštěvě je nabídka MLHK a motivací dobrá zkušenost z dřívějších spoluprací. Řídce se vyskytuje návštěva na doporučení. Samotné děti si přitom zpravidla přejí další návštěvu lesa a vyučující tak povzbuzují k opakování. Více než tři čtvrtiny respondentů se tak k zařazení programu do výuky vracely.
E) Návrhy na zlepšení Otázka č. 19: „Jaké máte návrhy na zlepšení lesní vycházky?“ Téměř polovina respondentů se k otázce nevyjádřila nebo pouze konstatovala spokojenost. Oceňován byl zejména přístup lesníků, včetně přizpůsobení programu dětem a handicapovaným. Nejčastějším vysloveným požadavkem bylo pokračování Lesní školy s možností pravidelných návštěv (5 respondentů). Podobně si dva respondenti přáli větší časovou flexibilitu programů a více lesních pedagogů. Čtyři pedagogové doporučili časté zařazování atraktivních pracovních činností (zejména řezání pilou a soutěživý sběr přírodnin). Další doplnili návrhy na častější ukázky zvířat a sledování nejběžnějších organismů v lese (v ekosystémovém kontextu). Z didaktického hlediska by měl jeden učitel zájem o pracovní list jako podklad pro další práci s tématem. Jako žádoucí bylo označeno osobní zapojování dětí ve smyslu svěřování odpovědnosti za jednotlivé úkony prospěšné lesu. Navržena byla také
46
kontrola kvality přípravy a výkonu lesních pedagogů – na základě jednotlivé negativní zkušenosti. Diskutována byla také otázka uskutečňování lesních vycházek za každého počasí.
6.4. Dotazníkové šetření – lesníci 6.4.1. Sběr dat Výzkum proběhl za pomoci tištěných dotazníků (viz přílohy č. 6a, 6b) ve dnech 11. – 17. března 2013 a zúčastnilo se jej všech pět metodikou očekávaných respondentů. Návratnost dotazníků byla tedy 100 %, vzorek představoval 83% základního souboru.
6.4.2. Výsledky
ad A) Jaké mají lesníci zkušenostmi s dětmi - co od dětí očekávají? Hodnocení obvyklých vstupních znalostí dětí (otázka č. 1) Tab. č. 7 – Tabulka k otázce č. 1. (Zdroj: vlastní šetření)
Okruhy znalostí přírodovědné znalosti
průměrná známka (hodnocení 1-5, 1 nejlepší) 3
znalosti o hospodaření v lese
4,8
znalosti o chování v lese
2,2
Podle lesníků se děti poměrně dobře orientují, jak se mají chovat v lese. Pouze jako průměrné jsou pak hodnoceny znalosti dětí z oblasti přírodovědy. Podle zkušenosti lesníků se děti prakticky vůbec nevyznají v problematice lesního hospodářství. Relativně špatné hodnocení dětí v některých okruzích může být pro rozvoj lesní pedagogiky výhodou. Díky tomu, že lesníci nemají přehnaná očekávání, nehrozí, že by od dětí vyžadovali předpoklady na vyšší úrovni, než jakou děti skutečně mají. Pokud naopak lesník vstupní znalosti dětí podcení a přitom je schopen aktivity v průběhu akce pružně přizpůsobovat (viz otázka č. 5 tohoto šetření a otázka č. 12 z dotazníkového šetření mezi pedagogy), jde o korekci oboustranně přínosnou – lesník je příjemně překvapen neočekávanou znalostí ze svého oboru a dětem je poskytována pozitivní zpětná vazba. Další výhodou, kterou představa o nedostatečných znalostech dětí přináší, je zvýšení motivace lesního pedagoga v oblasti chápání vlastní důležitosti. Pokud se převážná většina respondentů domnívá, že děti nemají kde jinde získat pojem o úkolech
47
lesního hospodáře, budou na svůj přínos v tomto ohledu obzvláště hrdí (srovnej s otázkou č. 16). Na základě získaných výsledků lze tedy předpokládat, že lesníci budou zaměřovat svou pozornost na témata, jejichž vstupní znalosti hodnotí jako nejhorší. I kdyby teoreticky připisovali stejný význam prezentaci správného chování v lese i vytváření správné představy o charakteru a významu lesního hospodaření, budou přirozeně lépe motivováni k aktivitám s hospodářskou tematikou (srovnej s otázkou č. 4). Zkušenosti s aktivitou dětí a atraktivitou jednotlivých částí programu (otázky č. 3 a 9) Na otázku č. 3: „Účastní se děti programu při lesní vycházce aktivně?“ odpovědělo 100 % respondentů „spíše ano“. Tab. č. 8 – Tabulka k otázce č. 9. (Zdroj: vlastní šetření)
pořadí
aktivita
hodnocení jednotlivými respondenty (přepočet na body)
součet bodů
1.
hra
5
5
6
6
6
28
2.
pozorování
4
4
1
4
6
19
3.
soutěž
6
0
2
6
0
14
3
0
4
5
0
12
1
6
5
0
0
12
2
0
3
4
0
9
vlastní 4.-5. 4.-5.
bádání práce výtvarná
6.
činnost
Lesníci se shodují na tom, že se děti většinou aktivně účastní programu. Nepřímo tím kladně ohodnotili také vlastní schopnost zaujmout děti pomocí zvolených aktivit. Značně se pak rozcházejí v hodnocení atraktivity jednotlivých činností. Vysoké hodnocení má u všech respondentů pouze oblast her. Vesměs jako průměrnou až podprůměrnou vnímají lesníci přitažlivost vlastního bádání a výtvarné činnosti. Překvapivé jsou pak především značné rozdíly v hodnocení atraktivity pozorování, soutěže a práce. Tento výsledek lze interpretovat tak, že se liší již samotná schopnost jednotlivých lesních pedagogů děti vlastním pojetím daných aktivit zaujmout (srovnej s otázkou č. 7 z dotazníkového šetření mezi pedagogy).
48
Pokud by se potvrdil tento předpoklad, bylo by možné vzniklé sebehodnocení lesních pedagogů využít v jejich dalším profesním růstu. Především výjimečné výkony ve schopnosti zaujmout jinak záporně hodnocenou aktivitou (např. prací) by se mohly stát inspirací pro ostatní lesníky. Jednoznačně lze ale na základě výsledků doporučit takové formy lesní pedagogiky, kdy si lesníci mohou skládat program podle svého uvážení a zařadit do něj právě takové aktivity, které jsou schopni atraktivně podat.
ad B) Jaká je motivace lesníků k lesní pedagogice – jak vnímají společenskou roli lesního pedagoga? Postoj lesníků k LP formou lesní vycházky (otázka č. 2) Na otázku č. 2: „Je (podle Vás) lesní vycházka vhodnou formou pro to, co je třeba dětem předat?“ odpovědělo 100 % respondentů „ano“. Vzhledem k tomu, že jsou lesníci do jednoho přesvědčeni, že lesní vycházky slouží svému účelu, lze konstatovat, že se jedná o formu pozitivně motivující lesní pedagogy ke sdílení s dětmi. (Srovnej s otázkou č. 6 z dotazníkového šetření mezi pedagogy.) Rozsah použitého dotazníku bohužel neumožnil srovnání s dalšími formami lesní pedagogiky (bylo by nutné lesníky nejdříve seznámit s jejich definičním vymezením používaným v práci). Zde tedy bude možné na šetření v budoucnu navázat. Role lesního pedagoga a přiměřená odměna za její vykonávání (otázky č. 12 a 16) Formulací 12. otázky: „Co vnímáte jako přiměřenou odměnu lesníka? (rozlište prosím finanční a nefinanční stránku)“ se bohužel nepodařilo přimět respondenty, aby se vyjádřili zvlášť k materiálním potřebám a zvlášť k nemateriálním benefitům. Jeden respondent se vyjádřil výhradně k finanční odměně a materiálnímu zabezpečení, zatímco zbývající čtyři respondenti řešili pouze morální zisky. Zdánlivě by z takového rozložení bylo možné dedukovat, že pro velkou většinu lesních pedagogů je dostatečnou motivací pro činnost dobrý pocit. Nicméně ze srovnání s otázkou č. 13, kde ani jeden z respondentů nepředpokládá realizaci LP bez nároku na finanční odměnu lesníka, lze usuzovat spíše na variantu, že se lesníci k finanční stránce odměny nevyjádřili, protože jsou spokojeni s dosavadním stavem. (Tj. čas věnovaný lesní pedagogice je vykazován v rámci pracovní doby).
49
Jmenované nemateriální zisky pak přestavují v podstatě vzorek toho, čeho se snaží jednotliví lesní pedagogové svou činností dosáhnout. Jmenováno bylo například: • získání zájmu dětí • navázání komunikace, přímá interakce • zlepšení vnímání práce lesníků (lesního hospodaření) • dlouhodobý efekt (touha nebýt nepovšimnut a zapomenut) Zajímavé je pak srovnat tuto nepřímou interpretaci otázky č. 12 s přímým dotazem na klíčovou část společenské role lesního pedagoga v otázce č. 16: „Co dětem nikdo jiný než lesník nepředá?“. Někdy se odpovědi na obě otázky prakticky shodovaly. Například pro jednoho z lesníků bylo odměnou „lepší vnímání práce lesníků a nutného hospodářství“ a lesního pedagoga považoval za nenahraditelného v předávání „vnímání lesa a práce v lese, jako nutného využití lesních ekosystémů“. Také respondent, který se v otázce na přiměřenou odměnu
vyjádřil
pouze k ekonomické stránce věci,
zůstal
při
vymezování
nejvýznamnějšího úkolu lesního pedagoga praktický. Lesník má podle něj děti poučit, že „les je obnovitelným zdrojem dřeva (suroviny i zdroje energie),“ a přiblížit jim „význam práce lesníka a lesnictví“. Podobně respondent, který nejvíce oceňuje komunikaci a přímou interakci lesníka a návštěvníků, připisuje lesnímu pedagogovi roli vypravěče – zprostředkovatele „zkušeností, zážitků a příběhů“. Naopak lesníci, kterým byly dostatečným oceněním už zájem a nesmazatelné vzpomínky dětí, kladou před lesního pedagoga velmi náročné cíle. Jejich metou je přiblížit dětem svůj „vztah k lesu a přírodě, vyplývající z každodenního kontaktu a práce v přírodě“ a zprostředkovat „vnitřní napojení na tep lesního života“.
ad C) Jak posuzují lesníci postavení lesní pedagogiky ve společnosti a její efekt na společnost? LP jako součást EVVO (otázka č. 14) Na otázku č. 14: „Vnímáte lesní pedagogiku jako součást environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty?“ odpovědělo 100 % respondentů kladně – dva zvolili odpověď „ano“ a tři „spíše ano“.
50
Podle informátora MLHK nespolupracují s dalšími subjekty EVVO (Jankovský, 2013) – jak potvrzuje také Mgr. Bc. Tereza Hejtmánková ze Střediska environmentální výchovy Rýchory (Hejtmánková, 2013), které je krajským koordinátorem EVVO. Značná míra ztotožnění se systémem EVVO je proto u lesníků poměrně překvapivým zjištěním. Částečně se tím také vyvrací teorie prezentovaná v části (viz Lesní pedagogika a environmentální výchova, kapitola Materiál str. 9), že se lesníci snaží od ostatních poskytovatelů EVVO v očích veřejnosti důrazně odlišit. (Čímž ovšem není vyloučeno,
že
mohou
lesníci
s některými
konkrétními
subjekty
nebo
jimi
prezentovanými ideami nesouhlasit.) Užitek z lesní pedagogiky a zdroje financování (otázky č. 6, 11 a 13) Tab. č. 9 – Tabulka k otázce č. 11 a č. 6. (Zdroj: vlastní šetření)
zainteresované
součet
hodnocení jednotlivými respondenty
skupiny
bodů
společnost
1
1
1
1
1
5
děti
1
0
1
0
1
3
rodiče
1
0
1
0
1
3
les
1
1
0
0
1
3
MLHK
0,5
0
1
0
1
2,5
lesníci
0,5
1
0
0
1
2,5
učitelé
0,5
0
0
0
1
1,5
zlepšení chování, snížení poškozování lesa
zvýšení zájmu, zlepšení chování
zvýšení zájmu, zvýšení informovanosti o hospodaření v lese a o významu práce lesníka
není
zvýšení znalostí
Pozorovaný příznivý výsledek LP (otázka č. 6)
51
Tab. č. 10 – Tabulka k otázce č. 14. (Zdroj: vlastní šetření)
finanční zdroj z peněz státu
hodnocení jednotlivými respondenty
součet bodů
1
1
1
1
1
5
z peněz účastníků
0
1
0
1
0
2
z peněz EU
0
1
0
0
0
1
z peněz MLHK
0
0
0
0
0
0
bez nároku na
0
0
0
0
0
0
(podpora EVVO)
(podpora EVVO)
odměnu lesníka Lesníci se shodují na tom, že největší prospěch má z lesní pedagogiky společnost a že by ji tedy měl financovat stát. Mělo by přitom jít o přímou podporu EVVO, nikoli o financování prostřednictvím MLHK (které jako akciová společnost vlastněná městem – organizační složkou státu – v podstatě také platí své zaměstnance ze státního). Lesníci svým hodnocením dokonce v podstatě přímo vyvracejí přesvědčení, že lesní pedagogika primárně funguje jako PR firmy (viz další otázky a kapitola Materiál, str. 6). Podle nich je totiž přínos pro MLHK a samotné lesníky spíše druhotný. Jeden respondent očekává dále finanční spoluúčast prostřednictvím nadstátní podpory EVVO – z fondů Evropské unie. Při pohledu na LP jako na poskytování služby jsou další v řadě profitujících její přímí konzumenti – děti, případně jejich rodiče. Dva ze tří respondentů, kteří odpověděli, že LP je přínosem pro děti a rodiče, spojují tuto skutečnost s potřebou finanční spoluúčasti účastníků. Až na jednoho, sledovali všichni lesníci pozitivní efekt lesní pedagogiky. Nejčastěji šlo o zlepšení chování, zvýšení informovanosti a zájmu (srovnej s otázkou č. 10 z dotazníkového šetření mezi pedagogy). Popsaný přínos většinou korespondoval se sledovaným užitkem pro jednotlivé skupiny. Pouze jeden respondent nepovažoval zvýšení zájmu a zlepšení chování zároveň za užitek pro děti a rodiče.
ad D) Jaký charakter lesní pedagogiky je lesníkům nejbližší a z čeho čerpají?
52
Charakter lesní pedagogiky (otázky č. 4 a 15)
Obr. č. 22 – Graf otázky č. 4. (Zdroj: vlastní šetření)
Na otázku č. 15: „Který z těchto principů oslovení dětí je Vám nejbližší?“ odpověděli čtyři respondenti „oslovení „srdcem“ – zapojení smyslů a emocí“ a jeden respondent „oslovení „hlavou“ – předávání vědomostí“. Z výsledků je tedy zřejmé, že přes teoretiky často zdůrazňovanou snahu o propojení interpretace
lesa
do
jednoho
celku
přetrvává
rozdělení
ekosystémového
a
hospodářského pojetí. Podobně vyznívá i vlastní zkušenost autora z hromadných akcí pro veřejnost, kde jsou zpravidla stanoviště věnující se přírodnímu prostředí a hospodaření oddělena. Na druhé straně odpovědi na otázky č. 13 a 14 z dotazníkového šetření mezi pedagogy vypovídají o dostatečném vyvážení a provázání témat pro účely lesní vycházky s MŠ a ZŠ. Dva respondenti se rozhodli pro vlastní odpověď („jiné“). Jeden se svou charakteristikou „vzájemné spojení různých ekosystémů a zároveň využití lesa pro lidi (hospodaření)“ v podstatě vystihl výše zmíněné (žádoucí) pojetí jednoty lesa a lesnictví. Druhý, který své pojetí charakterizoval jako „ode všeho něco“, je ale tentýž, který dále (otázka č. 17) charakterizuje úkoly lesníka jako předání informace, že „les je obnovitelným zdrojem dříví“ a vysvětlení „významu práce lesníka a lesnictví“, což by jej řadilo spíše do skupiny lesníků stranících hospodářskému pojetí. Tento také jako jediný volí raději oslovení „hlavou“, tj. vědomostní pojetí LP. Ostatní respondenti upřednostňují oslovení „srdcem“, tedy za pomoci smyslů a emocí, které je pro lesní pedagogiku charakteristické.
53
Využívané informační zdroje (otázka č. 8) Tab. č. 11 – Tabulka k otázce č. 8. (Zdroj: vlastní šetření)
zdroj
hodnocení jednotlivými
součet
respondenty
bodů
učebnice / příručka lesní pedagogiky
1
1
0
1
1
4
vlastní nápady
1
1
1
1
1
5
od kolegů
0
1
1
1
1
4
jiné
0
0
0
0
E.T. Seton
1
Respondenti připravovali program lesních vycházek za pomoci více zdrojů. Všichni přitom uplatnili vlastní nápady, čímž dosahovali žádoucí unikátnosti jednotlivých návštěv lesa. Většina respondentů dále využívala učebnic nebo příruček lesní pedagogiky a nechávala se inspirovat ostatními lesními pedagogy a lesníky. Pouze jeden respondent uvedl jako svůj zdroj osobnost známou i mimo rámec lesní pedagogiky – zakladatele hnutí woodcraft a spisovatele Ernesta Thompsona Setona.
ad E) Jak přistupují lesníci k pedagogickým aspektům své činnosti? Ideální počet dětí pro lesní vycházku (otázka č. 10) Na otázku č. 10: „Jaký je podle Vás ideální počet dětí pro lesní vycházku? (s jedním lesním pedagogem)“ odpověděli všichni respondenti hodnotou nebo intervalem spadajícím do rozmezí 10 – 15. Dosavadní průměrný počet dětí na jednoho lesního pedagoga je na samotné horní hranici – dle analýzy interních dokumentů šlo o 14,82 dětí na jednoho lesníka. V extrémních případech ale počet vystoupal až na 38 dětí.
54
Volba a přizpůsobení aktivit (otázky č. 7 a 5) Tab. č. 12 – Tabulka k otázce č. 7. (Zdroj: vlastní šetření)
srv. pořadí aktivity
hodnocení jednotlivými
součet
hodnocení
respondenty (přepočet na body)
bodů
oblíbenosti (otázka č. 9)
hry
4
4
3
4
3
18
1.
pozorování
3
1
4
3
4
15
2.
práce
1
3
0
0
2
6
5.
výtvarná činnost
2
0
0
2
0
4
6.
vyprávění
0
2
0
0
0
2
-
soutěž
0
0
0
0
0
0
3.
vlastní bádání
0
0
0
0
0
0
4.
Na otázku č. 5: „Přizpůsobujete jednotlivé aktivity momentálním reakcím dětí?“ odpovědělo 100% respondentů kladně – čtyři variantou „ano“, jeden „spíše ano“. Jako nejpoužívanější skupiny aktivit se ukázaly hry a pozorování – ve shodě s otázkou č. 9, kde byly tyto dvě hodnoceny také jako nejoblíbenější u dětí. Přibližně polovina lesních pedagogů pak doplňuje program pracovními a výtvarnými činnostmi (manuálními pracemi). Kategorie soutěží a vlastního bádání, které uspěly v otázce č. 9, neuvedl ani jeden respondent. Objevila se ale jedna aktivita, která ve srovnávané otázce nebyla nabídnuta, šlo o vlastní vyprávění.
55
7. Realizační výstup V rámci výzkumu proběhly rozhovory s dotčenými osobami, analýza interních dokumentů týkající se LP a dotazníková šetření se zaměřením na lesní pedagogy a pedagogy školských subjektů. Z výsledků vyplývá že: • Průběžná dokumentace LP v MLHK je vedena v dostatečné podrobnosti i kvalitě. • Lesníci v letech 2007-2012 věnovali 630 hodin času 4 775 dětem a 717 dospělým při 224 lesních vycházkách. • 14 hromadných akcí zdokumentovaných v letech 2007-2012 navštívilo celkem 2 980 dětí a 3 329 dospělých. • Lesním pedagogům se dařilo v letech 2007-2012 oslovit a zaujmout účastníky Lesní školy (lesní pedagogiky provozované formou lesních vycházek). Hromadné akce se těší přízni široké veřejnosti. • Počet návštěvníků akcí LP rostl (z 1 278 v roce 2007 na 4 294 v roce 2011). • Nejčastěji se lesních vycházek účastnily základní školy (celkem 15 škol / 112 vycházek). • Nejoblíbenějším obdobím pro lesní vycházky je začátek a konec školního roku, zájem je ale celoroční – s výjimkou prosince a ledna a s výrazným útlumem v době letních prázdnin. • Děti mají kladný vztah k lesu, lesníkovi a lesnictví a jsou tedy otevřené novým poznatkům. Nízká úroveň vědomostí o lesním hospodaření je pro lesní pedagogy výzvou. • Program je pro děti záživný, po vzdělávací stránce vyvážený. Děti také žádoucím způsobem formuje. • Jednotlivé subjekty se do lesa za aktivitami LP vracely a mají o ně nadále zájem. • Lesní vycházka je vhodná forma pro oslovení dětí. Lesník je nejen ideálním prezentátorem, ale také atraktivním symbolem hospodářského lesa. • LP je vnímána jako integrální součást EVVO. • LP Městských lesů Hradec Králové patří mezi průkopníky české LP a inspirativní příklad pro další vlastníky a správce lesních majetků.
56
7.1. Návrh opatření 7.1.1. Formy Doporučuji nadále rozvíjet všechny zavedené formy LP (lesní vycházky a hromadné akce), nebát se však ani experimentů s novými formami (a obměnami těch stávajících). Značný potenciál mají zejména hromadné akce soukromé, které do značné míry eliminují nejvýraznější nevýhody obou zbývajících forem (tj. náročnou koordinaci lesníků s malými skupinami i problém zahlcenosti/nevytíženosti stanovišť hromadných akcí). Zachovávají si ale velkou šanci na osobní setkání s lesníkem a lesem i výhodu oslovení větších skupin najednou. Optimem je tedy akce delšího časového rámce (např. celodenní), kde bude program realizován převážně formou stanovišť nebo krátkých úseků ve společnosti lesního pedagoga. Účastníci (např. několik tříd jedné školy) jsou rozděleni do skupin vedených min. jedním dospělým a je jim připraven přibližný harmonogram minimalizující riziko zahlcení stanovišť. Ideálním završením takové akce by bylo společné odpoledne se soutěžemi, táborákem a občerstvením (buď z produkce MLHK nebo opékání buřtů). Ve oblasti rozvoje lesních vycházek je možné především respektovat opakovaný požadavek pedagogů na pravidelnost návštěv lesa. Například pro předškolní děti by bylo možné připravit ucelený program „čtvero ročních dob“, který by jim představil proměny
lesa
v průběhu
roku
a
také
rozdílnost
činností,
které
jsou
s
jednotlivými ročními obdobími spojeny. Další cílovou skupinou, kterou by bylo možné oslovit jsou aktivní zájemci o les z řad rodin s dětmi. Jednou až dvakrát do roka by mohli mít příležitost zúčastnit se akce vedené formou lesní vycházky, na něž se jinak rodiče dostanou jen zřídka. Doporučil bych však, aby byla účast spojena nejen s úhradou nákladů, ale také s povinností přihlásit se na akci předem. Bez osobního závazku účastníků totiž hrozí, že podobné iniciativy začnou být brány jako samozřejmá povinnost lesníků a přijdou tak o potřebnou společenskou prestiž.
7.1.2. Nástroje Jako nejlépe hodnocený nástroj (u dětí nejoblíbenější a nejvíce formující) používaný lesními pedagogy MLHK se dle výsledků šetření jeví hra. Doporučuji proto zvláště tento nástroj dále rozvíjet – hledáním nových her a herních principů. Náročný úkol výběru (adaptace) vhodné hry pro oslovovanou věkovou kategorii zvládají dle výzkumů
57
lesníci výborně. V případě rozšiřování cílových skupin (o smíšené skupiny dětí a dospělých a o studenty středních, popř. vysokých škol) by mělo být reflektováno např. zařazením strategických her nebo herního principu založeného na systému herních rolí (RPG14 – LARP15). Typickou a vcelku oblíbenou činností je i práce, proto by do budoucna bylo vhodné tuto aktivitu dále podporovat a kromě dosavadních činností (výsadba dřevin, řezání medailí, sbírání odpadků) ji rozšířit i o další (sběr žaludů pro zvěř, přikrmování zvěře v zimě). Zatraktivnění opomíjených drobných manuálních činností lze realizovat například výrobou (sběrem, výběrem) předmětů využitelných k další společné aktivitě (sběr dřeva na závěrečný oheň; výroba společenské hry hratelné i po skončení akce – např. šiškový petanque). Výtvarná činnost spojená s lesem nemusí být provozována jen v lese při lesní vycházce. Vycházku samotnou lze využít jako podklad pro další tvořivé činnosti. Například lze po dohodě s pedagogem děti vyzvat ke sběru určitých přírodnin, které později využijí při kreativních činnostech ve škole a školce. Rozvíjet lze i významně formující aktivity pozorování a vlastního bádání. Pomocí příručních lup lze pozorovat lesní mikrosvět (živý hmyz, rozkládající se dřevo, lesní půdu, vodu z rybníků a mnoho dalšího). Dle pedagogů by též řada dětí uvítala ukázku živého živočicha na programu lesní pedagogiky (dravci, spárkatá zvěř, lesní šelmy). Přitom nutně nemusí jít o volně žijící lesní živočichy, k ukázce lze užít i cvičeného loveckého psa. Potenciál soutěžních a podobných aktivit lze plně uplatnit zvláště u starších dětských návštěvníků lesa (druhé stupně základních škol, střední školy), kdy je možno v rámci lesní vycházky děti rozdělit do skupin a svěřit jim určitý úkol, který musí splnit co nejlépe a co nejlepším čase. Při tvorbě těchto programů je možné spolupracovat s jednotlivými pedagogy a aktivity tak aktuálně přizpůsobit (zvl. znalostem dětí a probírané látce). Pro menší účastníky lze soutěže využít v rámci lesní olympiády (práce na čas, sběr přírodnin, netradiční fyzická aktivita atd.) či pro ně připravit krátkou opičí (lesní) dráhu s napodobováním pohybů vybraných obyvatel lesa.
14
Role-playing game, tj. hra v níž mají hráči přidělené role (např. jednotlivých škůdců, jejich predátorů, lesníků). 15 Live action role playing, tj. hra, v níž hráči přidělené role hrají přímo v terénu (v lese).
58
7.1.3. Rozvoj myšlenek LP Na základě teoretických prací lze doporučit větší zaměření na prvky ryze specifické pro LP. Lesní pedagogika by měla představovat nejen příspěvek k EVVO, ale také důstojnou prezentaci firmy, a také lesnictví jako takového. Lesník je dle výsledků výzkumu dětmi vnímán jako výjimečná osobnost, která má moc nejen zjednat pořádek ve skupině a předat informace, ale také na děti přímo emočně a prožitkově působit. Žádoucí je proto zachovávat jisté dekorum – lesnickou image – která má v naší kultuře takřka archetypální postavení. Přes to, že mnoho lesníků stojí o to, aby veřejnost rozlišovala úlohu lesníka a myslivce, je pro tento účel vhodnější držet se v personální rovině zažitých (kladných) představ hajného jako univerzálního pána lesa. Stejně tak by mělo být dbáno na společnou prezentaci přírodních a hospodářských problémů, které zdůrazní neoddělitelnost hospodářského lesa a lesníka. Především jde o oponenturu představě, že lesním ekosystémům by bylo bez péče lesníka lépe. Úspěch jednotlivé aktivity by proto neměl být měřen primárně její oblíbeností u dětí, ale především výsledným efektem, který na smýšlení dětí o lese a lesnictví má. Při rozvíjení nových forem a nástrojů lesní pedagogiky by měla být také stále vědomě propagována emoční a smyslově-prožitková činnost před vědomostními disciplínami. Je pochopitelné, že se lesník snaží za krátký čas akce předat dětem maximum. Lesní pedagog by však měl být schopen odolat pokušení nahradit maximum hlubokých prožitků maximem informací. Značný potenciál představuje aktivní zapojení dětí do péče o les. Není pochopitelně důležité, aby děti lesu svou krátkou účastí nějak významně prospěly – cílem je vyvolat u nich přesvědčení, že je les potřebuje. Najde-li lesník v dětech aktivní spojence, nemohl pro les udělat více. Nemalým úkolem, který má lesní pedagogika stále před sebou je prosazení vize trvale udržitelného hospodaření jako jediné alternativy pro naše hospodářské lesy. Tento koncept však bohužel v mnohých případech ještě nezdomácněl ani mezi lesníky (kteří se drží intuitivního „dobrého hospodaření“). Implementace této myšlenky však nahrává pochopení současných potřeb lidstva a jeho životního prostoru už v dětském věku. Doporučuji také podrobněji rozpracovávat cíle lesních vycházek (a stanovišť hromadných akcí) např. dle metodiky PAWS, která využívá tzv. Bloomovu taxonomii cílů (hierarchicky uspořádané kategorie cílů). Ta člení cíle do několika úrovní: 1. 59
Zapamatování, 2. Porozumění. 3. Aplikace, 4. Analýza, 5. Hodnocení, 6. Syntéza. Je to pomůcka pro lesního pedagoga, „podle které může posoudit a rozhodnout se, jaká poznávací úroveň se sleduje učebními úkoly, které naplánoval v rámci činnosti účastníků aktivity v lese.“ (Harkabus, Marušáková; 2007, str. 72)
7.1.4. Organizace Jak vyplývá z interních materiálů a webových stránek MLHK (resp. jejich verze ze začátku roku 2013), je si vedení společnosti vědomo, že současná kapacita jejích zaměstnanců nedostačuje k plnému rozvoji lesní pedagogiky v hradeckých lesích. Do budoucna je proto počítáno se zapojením externího pracovníka, který by aktivity LP pod dohledem společnosti vedl. Je přitom nutné pracovníka nejen zaplatit (získat pro jeho činnost finanční podporu od města či kraje), ale také jej funkčně navázat na organizační struktury MLHK. Určit je třeba především pravidla pro spolupráci s lesníky a systém kontroly kvantity i kvality odvedené práce. Již v kapitole Materiál – Pojem lesní pedagogika bylo odvozeno, že lesním pedagogem by měl být lesník. Hlavní kvalifikací totiž je dokonalá znalost „svého“ lesa a schopnost dětem autenticky vyprávět o své práci. Doporučuji, aby v úkolem externího pracovníka byla v první řadě vnější komunikace, koordinace a organizace. Je rozhodně žádoucí, aby bylo nadále lesníkům umožněno s návštěvníky přicházet do kontaktu a získávat od nich zpětnou vazbu. Nicméně v případě, že bude koordinátor zároveň samostatně působit na pozici lesního pedagoga, zůstává podmínkou jeho úspěchu bezprostřední kontakt s ostatními pracovníky MLHK, nejlépe osobní zapojení do pomocných prací THP16 umožňující věrné předávání lesnického pohledu na svět. Pokud
se
týká
organizace
jednotlivé
vycházky,
pak
nadále
doporučuji
podporovat komunikaci o optimálním programu s učiteli (popř. rodiči, vedoucími). Žádoucí je také uvažovat o možnostech další práce s nově objevenými tématy ve třídách i v rodinách. To je možné provádět buď přímo – za pomoci „domácího úkolu“ nebo pracovního listu – nebo nepřímo – tím, že se děti naučí aktivity, které lze opakovat při dalších návštěvách lesa bez asistence lesního pedagoga.
7.1.5. Financování Podle získaných informací byla lesní pedagogika dosud financována ze zdrojů MLHK, případně ze získaných grantů. Doporučuji zapojit do financování LP také účastníky (cca 20-50 Kč/osoba), jak to praktikují ostatní organizace zabývající se terénní výukou 16
Technicko-hospodářský pracovník.
60
EVVO (např. Ekoncentrum Violka, o.s.: http://www.ekocentrumviolka.estranky.cz/clanky/3_---9_-rocnik-zs.html ). Platba za mimoškolní (nadstandardní) aktivitu je v dnešní době zcela běžná. Z takto vybraných peněz lze po dobu původního financování LP pořizovat další nové pomůcky, ideálně pak po skončení grantu zaplatit použitý materiál a práci lesního pedagoga. Další možnost získání financí na provoz lesní pedagogiky je spolupráce s krajským koordinačním centrem EVVO, přes které je na jednotlivé programy možno čerpat prostředky z Královéhradeckého kraje a dalších institucí. (Královéhradecký kraj, 2013)
7.1.6. Dokumentace a evaluace Stav průběžné dokumentace z let 2007-2012 (příprava a hodnocení lesní vycházky, souhrny za měsíc, souhrny za pololetí) se při analýze projevil jako dostačující. Doporučuji ale rozšířit dokumentaci evaluační. Zvláště standardizovat šetření mezi účastníky (bezprostředně před, po akci a hodnocení efektu LP po delším čase). V pravidelných (pětiletých) intervalech je třeba celkového hodnocení vývoje LP subjektu. Vzhledem k tomu, že se metodický postup uvedený v této práci osvědčil, doporučuji jeho optimalizaci pro další využití: •
Zařadit evaluaci všech forem LP.
•
Přizpůsobit dosavadní dotazníky pro účastníky, tak aby byly srovnatelné s výsledky šetření mezi pedagogy a lesníky.
•
Při šetření mezi pedagogy rozlišovat typ subjektu (minimálně ZŠ/MŠ/jiné).
•
Na dotazníkové šetření navázat cíleným dotazováním, upřesňováním odpovědí např. pomocí e-mailu.
•
Zjišťovat konkrétní úspěšné nástroje (zvláště pedagogové měli opakovaně potřebu blíže specifikovat, co děti nejvíce bavilo/obohatilo, případně co bylo pro ně samotné nezapomenutelným zážitkem).
•
Dořešit problém různorodých skupin – mnohokrát se respondenti pokoušeli odpovědět „jak kdo“ / „jak kdy“ (například za pomoci percentuálního vyjádření – „Jak velká část dětí před vycházkou věděla, jak se správně chovat v lese?“).
61
8. Diskuze Mezi nejzásadnější omezení, která limitovala hodnocení LP MLHK patřila skutečnost, že v době zpracovávání práce nefungovala LP v plném rozsahu. Potřebné informace proto musely být čerpány nepřímo – od informátora, z interních dokumentů. Stejný důvod také aktuálně brání přímé aplikaci výsledků (návrhů) směřovaných MLHK. Využitelná je však prací ozkoušená metodika hodnocení LP menšího subjektu, kterou tak mohou realizovat i další lesnické a školské organizace a dosažené výsledky mezi sebou srovnávat. Jako technicky náročná se ukázala konstrukce dotazníků vedoucí respondenty k požadované odpovědi. Opakovaně se vyskytl problém s nerespektováním pokynů tazatele (např. výběr více odpovědí, než bylo povoleno). Možným řešením je úplný přechod na elektronickou formu dotazníku, která by ale v současné situaci pravděpodobně odradila větší část respondentů zvyklou na tradiční formu dotazníků (na papíře). Velice různorodá je pak ochota oslovených subjektů účastnit se výzkumů. Z ní může vyplynout dílčí zkreslení, především pokud neochota pramení z nespokojenosti se službou. Mezi další předpokládaná zkreslení patří spojování tazatele se zkoumaným subjektem, kdy se respondenti zdržují přímé kritiky. Přestože že se zprvu jevila problematika jako nedostatečně popsaná, díky ochotě praktiků a odborníků ze všech dotčených oblastí (lesnictví, školství, EVVO) se podařilo shromáždit dostatečné množství relevantních podkladů. Pokud se prokáže rostoucí zájem o téma mezi odbornou veřejností, lze v pracech podobného zaměření dále pokračovat.
62
9. Závěr Komunikace s veřejností se stává pro lesnické firmy velkou výzvou. Dosud se nepodařilo vyřešit problémy s pochopením významu obhospodařovávání lesa, doceněním lesa a vybudováním úcty k práci lesníka. Lesní pedagogika otevírá možnost oslovit velkou část společnosti ve věku, kdy je jedinec otevřený, učenlivý a jeho pohled na svět tvárný. Nalézá pro to navíc unikátní techniky, které mají potenciál oslovit skrze emoce a tvorbu (resp. fixaci) trvalého osobního vztahu. Této velice propracované taktice na změnu náhledu na lesní hospodaření stojí v cestě dva základní protivníci: čas, který uplyne, než se změna vnímání projeví celospolečensky a nevíra lesníků v přímý přínos lesní pedagogiky, tj. nejen zlepšení image jejich osoby a jejich firmy, ale obecně posílení společenské pozice lesnictví. V práci se sice podařilo ověřit, že lesní pedagogika MLHK je přitažlivá a účastníci jsou s ní spokojení, zjistilo se však také, že je samotnými lesními pedagogy vnímána primárně jako služba společnosti – dětem, rodičům, pedagogům – nikoli jako výchova lesem pro les. Do seznamu konkrétních návrhů na optimalizaci LP v MLHK tedy zbývá doplnit přání, aby si lesníci uvědomili, že polovinu služby prokazují lesu v hospodářských činnostech a druhou polovinu v jejich prezentaci veřejnosti, která určuje finální ohodnocení jejich životního díla.
63
10. Summary The thesis is aimed at the assessment of ideas, satisfaction and benefits brought by the forest pedagogy performed by the employees of Městské lesy Hradec Králové a.s. (MLHK a. s.) in the years 2007-2012. The basic sources of information are academic works, anthologies and handbooks describing the situation of the forest pedagogy in Czech and Slovak environment. The data about the specific realization in the forests of Hradec Králové were obtained from the private documents of MLHK a. s. and from a chosen informant (the employee of the company who is most engaged in the forest pedagogy). The opening chapter describes the idea of forest pedagogy, its relation to environmental education and the situation of the company. Then the basic forms and techniques used in the forest teaching of MLHK a. s. are identified. The end of the chapter is focused on the identification of demand for the forest pedagogy in Hradec Králové. The methods used are described in the Methodology chapter. These are: description, unstructured interview, document analysis and questionnaire survey (among teachers and foresters). The findings are divided by the method: The unstructured interviews answered the basic questions that were not answered by the literature and documents. The informant also provided most of the documents used in the document analysis and later verified the early findings. The obtained documents covered the forms describing the individual events and half year overviews. There were also some calculations and invoices representing the financial site of the program included. The analysis had a quantitative and a qualitative outcome. The quantitative part is represented by the tables and graphs describing the number of events and participants, the time spent by the foresters and year-round statistics. The qualitative characteristics were used in the descriptive parts of the thesis. Two small-sample questionnaire surveys were carried out. The teachers who attended the forest pedagogy class with their children (kindergarten/basic school) were questioned in the first. It was found that the attendants had been satisfied with the program and it had helped them to understand the forest and the idea of sustainable forest management. The respondents suggested regular visits to the forest, frequent usage of manual work and other activities strengthening the personal relation to the forest.
64
The second survey was carried out among the foresters who participated at the forest pedagogy as instructors. They described this work as attractive and helpful. On the other hand they did not find it useful for the forest industry – only for the society (children and their parents). The findings were gathered and used for the project of the renewal of the forest pedagogy in the MLHK a. s. Another possible application of the thesis is the usage of methodology in further forest pedagogy evaluations.
65
11. Seznam citované literatury a zdrojů BOLFOVÁ, M., 2012. Lesní pedagogika a její zařazení do environmentální výchovy v mateřské školce. Bakalářská práce. Olomouc, UPOL, Fakulta pedagogická, Katedra technické a informační výchovy, 106 s. BUČKOVÁ, B., 2009. Lesní pedagogika jako nástroj marketingové propagace. Bakalářská práce. Brno, MU, Ekonomicko-správní fakulta, Katedra podnikového hospodářství, 41 s. CENIA, O environmentálním vzdělávání, výchově a osvětě [online] citováno 2. února 2013. Dostupné na: http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/MZPMSFGSJ1VT CORNELL, J., 1998. Sharing Nature With Children. Nevada City, Dawn Publications, 176 s. ČINČERA J., Vliv výukového programu na rozvíjení environmentální senzitivity žáků [online] c2012, citováno 24. března 2013. Dostupný na: http://www.envigogika.cuni.cz/index.php/cz/recenzovane-clanky/2012/envigogika2012-vii-2/685-vliv-vyukoveho-programu-na-rozvijeni-environmentalni-senzitivityzaku?highlight=WyJjb3JuZWxsIl0= ČLS, 2008. Lesní pedagogika v ČR. Sborník referátů, Hranice, 24 s. ČSÚ, Předškolní a základní vzdělávání podle okresů ve školním roce 2011/2012 [online] c2012a, citováno 20. března 2013. Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/D0003FCE8A/$File/521011122002.xls ČSÚ, Školy podle typu [online] c2011, citováno 20. března 2013. Dostupné na: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?vo=null&childsel0=5&cislotab=VZD4010UC& kapitola_id=17&voa=tabulka&go_zobraz=1&aktualizuj=Aktualizovat&childsel0=5&pr o_4_50=569810 ČSÚ, Vzdělávání ve středních školách podle okresů ve školním roce 2011/2012 [online] c2012b, citováno 20. března 2013. Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/D0003FCEC0/$File/521011122003.xls ČSÚ, Základní informace o vybraných územních celcích podle SLDB 2011 - ČR, kraje, okresy, správní obvody ORP a obce (včetně městských částí územně členěných statutárních měst) [online] citováno 19. března 2013. Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/12000-13 DIRK, S., Principles – Forest pedagogy [online] citováno 26. března 2013 Dostupné na: http://forestpedagogics.eu/index.php/forest-pedagogics DIVÍŠEK, O., Historie hospodaření v lesích města Hradec Králové od roku 1307. In Sborník referátů – Exkurze po Městských lesích Hradec Králové po 100 letech (Přírodě blízké hospodaření v borových lesích), Hradec Králové, Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR, 5-8, [online] c2010, citováno 24. března 2013. Dostupné na: http://www.svol.cz/data/seminare-2010/pozv-HK-07-10-10.pdf EKONCENTRUM VIOLKA, O.S., Nabídka EVP [online] citováno 2. dubna 2013. Dostupné na: http://www.ekocentrumviolka.estranky.cz/clanky/3_---9_-rocnik-zs.html
66
GAVORA, P., 1996. Výzkumné metody v pedagogice : příručka pro studenty, učitele a výzkumné pracovníky. Brno, Paido, 130 s. HEINZOVÁ Z., HARKABUS Š., 2007. Základy vývojové psychologie – psychologické minimum. In Učebnice PAWS [online] citováno 25. března 2013. Dostupné na: http://www.paws-europe.org/downloads/docu_cz.zip HEJTMÁNKOVÁ, T., Dotaz k EVVO, soukromá e-mailová korespondence ze dne 29.1. 2013, citováno 4. dubna 2013 HERMANNOVÁ, N., 2009. Les jako prostředí pro výchovu žáků 1. stupně základní školy. Bakalářská práce. Brno, MU, Pedagogická fakulta, Katedra pedagogiky, 60 s. HRONEŠOVÁ, K., Magistrát města Hradec Králové, Mateřské školy [online] c2013, citováno 20. března 2013. Dostupné na: http://www.hradeckralove.org/urad/samostatnematerske-skoly HRONEŠOVÁ, K., Magistrát města Hradec Králové, Školy a školská zařízení jiných zřizovatelů [online] c2012b, citováno 20. března 2013. Dostupné na: http://www.hradeckralove.org/urad/skoly-jinych-zrizovatelu HRONEŠOVÁ, K., Magistrát města Hradec Králové, Základní školy [online] c2012a, citováno 20. března 2013. Dostupné na: http://www.hradeckralove.org/urad/zakladniskoly-a-materske-skoly INTERNET TOP, Mateřské školy pro město Hradec Králové [online] citováno 20. března 2013. Dostupné na: http://www.materskeskolky.cz/obec.php?okres=Hradec%20Kr%E1lov%E9&city=Hrad ec%20Kr%E1lov%E9&kraje=Kr%E1lovehradeck%FD Internetová verze časopisu Lesnická práce [online] citováno 24. března 2013. Dostupné na: http://www.silvarium.cz/lesprace/ JANKOVSKÝ, T. – ústní sdělení (zaměstnanec MLHK) dne 21. února 2013 JŮZA, R., Zpracování lesního hospodářského plánu 2005 – 2014. In Sborník referátů – Exkurze po Městských lesích Hradec Králové po 100 letech (Přírodě blízké hospodaření v borových lesích), Hradec Králové, Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR, 12-14, [online] c2010, citováno 24. března 2013. Dostupné na: http://www.svol.cz/data/seminare-2010/pozv-HK-07-10-10.pdf KOLEKTIV AUTORŮ, Učebnice PAWS [online] c2007 citováno 1. dubna 2013 Dostupné na: http://www.paws-europe.org/downloads/docu_cz.zip KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ, Akční plán environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v Královéhradeckém kraji na léta 2013 – 2015 [online] citováno 2. dubna 2013 Dostupné na: http://www.kr-kralovehradecky.cz/assets/rozvoj-kraje/rozvojovedokumenty/schvalene-koncepce/Akcni-plan-EVVO-2013-2015.pdf KUČEROVÁ M., 2003. Pojďme na to od lesa: příručka ekologické výchovy a lesní pedagogiky. Správa NP a CHKO Šumava, 700 s. KYZLÍK, P., Lesnické osobnosti v Městských lesích Hradec Králové. In Sborník referátů – Exkurze po Městských lesích Hradec Králové po 100 letech (Přírodě blízké hospodaření v borových lesích), Hradec Králové, Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR, 12-14, [online] c2010, citováno 24. března 2013. Dostupné na: http://www.svol.cz/data/seminare-2010/pozv-HK-07-10-10.pdf 67
LESKOVCOVÁ, M., MATOUŠKOVÁ PRYLOVÁ, L., PALACKÁ, A., 2012. Environmentální výchova v České republice a v EU, systém environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. České Budějovice, Vysoká škola evropských a regionálních studií, 108 s. MAGISTRÁT MĚSTA HRADEC KRÁLOVÉ, Logo MLHK [online] c2011, citováno 24. března 2013. Dostupné na: http://www.hradeckralove.org/uploads/Tiskove/Aktuality/loga/logo_lesy.jpg MACHAR, I., 2009. Úvod do ekologie lesa a lesní pedagogiky: pro učitele přírodopisu a environmentální výchovy. Olomouc, UPOL, Pedagogická fakulta, 104 s. MARINOVÁ, P., 2008. Ideológia lesnej pedagogiky, vývoj a adaptácia lesnej pedagogiky v ČR. Diplomová práce. Brno, MU, Fakulta sociálních studií, Katedra environmentálních studií, 102 s. MARUŠÁKOVÁ L. A KOL., 2010, Lesná pedagogika ako súčasť environmentalnej výchovy na Slovensku. Zvolen, Národné lesnícke centrum, 65 s. MARUŠÁKOVÁ, Ľ., HARKABUS Š., 2007. Principy lesní pedagogiky. In Učebnice PAWS [online] citováno 26. března 2013. Dostupné na: http://www.pawseurope.org/downloads/docu_cz.zip MATOUŠKOVÁ-PRYLOVÁ L., JANKOVSKÁ Z., Znají děti naše lesy? internetová verze časopisu Lesnická práce [online] c2012 citováno 31. března 2013 Dostupné na: http://www.silvarium.cz/lesnicka-prace-c-2-12/znaji-deti-nase-lesy MATOUŠKOVÁ-PRYLOVÁ L., SKUPIEŇOVÁ K., JANOVSKÁ Z., Co vědí děti o lesích? [online] citováno 31. března 2013 Dostupné na: http://www.mezistromy.cz/cz/vzdelani/lesni-pedagogika/ucitel/co-vedi-deti-o-lesich MĚSTSKÉ LESY HRADEC KRÁLOVÉ, Lesní pedagogika [online] citováno 5. února 2013. Dostupné na: http://mestske-lesy.cz/prace-s-verejnosti/lesni-pedagogika.html MEZIRESORTNÍ PRACOVNÍ SKUPINA PŘI MINISTERSTVU ŽIVOTNÍJHO PROSTŘEDÍ, Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v České republice [online] c2007, citováno 20. března 2013. Dostupné na: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/strategicke_dokumenty_evvo_cr/$FILE/O EV-OVO_SP%20EVVO-20081105.pdf MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY, Akční plán Ministerstva zemědělství k problematice environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty na roky 2007 – 2009 [online] c2006, citováno 20. března 2013. Dostupné na: http://eagri.cz/public/web/file/6617/AP_MZe_k_EVVO_2007___2009_3.doc MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY, Akční plán Státního programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v České republice na léta 2010-2012 s výhledem do roku 2015 [online] c2009, citováno 20. března 2013. Dostupné na: http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/MZPMSFHZA1MF/$FILE/AP_EVVO_IV.doc MLHK, 2007 – 2012, Interní dokumenty firmy vztahující se k lesní pedagogice, Hradec Králové, MLHK MLHK, Kalamita v Městských lesích Hradec Králové [online] c2012, citováno 25. března 2013. Dostupné na: http://mestske-lesy.cz/images/img-2122.jpg
68
MLHK, Maskot MLHK – Šiškulka [online] c2013, citováno 24. března 2013. Dostupné na: http://mestske-lesy.cz/photos/galerie2/f/0/64.jpg MLHK, Práce s veřejností [online] c2013, citováno 25. března 2013. Dostupné na: http://mestske-lesy.cz/prace-s-verejnosti/ MLHK, Profil společnosti. In Výroční zpráva 2011 [online] c2012, citováno 24. března 2013. Dostupné na: http://mestske-lesy.cz/docs/galerie2/0/14/mlhk_vz_nahled_web.pdf MLHK, Zpráva o činnosti správních orgánů akciové společnosti Městské lesy Hradec Králové a.s. v roce 2006 [online] c2007, citováno 25. března 2013. Dostupné na: https://or.justice.cz/ias/ui/vypissl.pdf?subjektId=isor%3a478957&dokumentId=B+2220%2fSL16%40KSHK&klic=eiw 0mw NADACE DŘEVO PRO ŽIVOT, Lesní pedagogika [online] c2007, citováno 24. března 2013. Dostupný na: http://www.mezistromy.cz/cz/vzdelani/lesni-pedagogika NADACE DŘEVO PRO ŽIVOT, www.mezistromy.cz, lesnicko-dřevařský vzdělávací portál [online] c2007, citováno 20. března 2013. Dostupné na: http://www.mezistromy.cz/ P.F.ART, Seznam základních škol v ČR [online] c2013a, citováno 19. března 2013. Dostupné na: http://www.atlasskolstvi.cz/zakladni-skoly?district=hradeckralove&type=zakladni-skola&city=hradec%20kr%E1lov%E9&p=3 P.F.ART, Střední školy-seznam středních škol v ČR-hradec králové-Veřejná, Soukromá, Církevní [online] c2013b, citováno 19. března 2013. Dostupné na: http://www.atlasskolstvi.cz/stredni-skoly?district=hradeckralove&city=hradec%20kr%E1lov%E9&equipmenttype=18,4,1 P.F.ART, Vysoké školy-seznam vysokých škol v celé ČR-Hradec Králové-Soukromá, Státní, veřejná [online] c2013c, citováno 19. března 2013. Dostupné na: http://www.atlasskolstvi.cz/vysoke-skoly?city=hradec-kralove&equipmenttype=4,5,12 PALACKÁ, A., 2009. Lesní pedagogika v ČR, Lesní pedagogika a aktivní komunikace mezi lesními pedagogy a školami. In Sborník ze semináře „Lesní pedagogika aneb o lese učit v lese“, Hradec Králové, SVOL PETŘÍK, Z., Činnost společnosti Městské lesy Hradec Králové. In Sborník referátů – Exkurze po Městských lesích Hradec Králové po 100 letech (Přírodě blízké hospodaření v borových lesích), Hradec Králové, Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR, 12-14, [online] c2010, citováno 24. března 2013. Dostupné na: http://www.svol.cz/data/seminare-2010/pozv-HK-07-10-10.pdf POLENO Z. A KOL., 1994, Lesnický naučný slovník: A-O, Díl 1., Praha, Ministerstvo zemědělství, 743 s. PRACOVNÍ SKUPINA PRO REALIZACÍ LESNÍ PEDAGOGIKY, Akční plán k Jednotnému postupu pro realizaci lesní pedagogiky u lesnických subjektů v ČR na období 2012-2014. [online] c2012, citováno 20. března 2013. Dostupné na: http://www.mezistromy.cz/userdata/fotografie/lesni_pedagogika/akcni-plan-lp-2012.pdf PRACOVNÍ SKUPINA PRO REALIZACÍ LESNÍ PEDAGOGIKY, Jednotný postup pro realizaci LP u lesnických subjektů ČR [online] c2010, citováno 20. března 2013. Dostupné na: http://www.mezistromy.cz/userdata/download/lesnipedagog/koncepce.pdf 69
PRÝLOVÁ, L., 2005 Budování vztahu lesnictví a veřejnosti. Lesnická práce. [online] citováno 5. února 2013. Dostupné na: http://www.silvarium.cz/lesnicka-prace-c-1205/budovani-vztahu-lesnictvi-a-verejnosti PRÝLOVÁ, L., 2007. Historie lesní pedagogiky z mezinárodního hlediska. In Učebnice PAWS. [online] citováno 5. února 2013. Dostupné na: http://www.pawseurope.org/downloads/docu_cz.zip RANDOVÁ, A., 2011. Lesní pedagogika. Bakalářská práce. České Budějovice, JCU, Pedagogická fakulta, Katedra pedagogiky a psychologie, 88 s. SDRUŽENÍ PŘÁTEL ARBORETA SOFRONKA, O.S., 2010. Lesní pedagogika v praxi. Sborník ze semináře, Plzeň, 13 s. SCHMECHEL DIRK, forestpedagogics.eu [online] citováno 23. března 2013 Dostupné na: http://www.forestpedagogics.eu/ SÍŤ MATEŘSKÝCH CENTER, Kraj Královéhradecký – Seznam členských MC [online] c2009, citováno 20. března 2013. Dostupné na: http://www.materskacentra.cz/clenove/seznam-clenu/&page=0&country=5 STEJSKAL J., Spor o těžbu v Tatrách přerostl v dosud nejostřejší konflikt slovenské ochrany přírody [online] c2007, citováno 24. března 2013. Dostupný na: http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/spor-o-tezbu-v-tatrach-prerostl-v-dosudnejostrejsi-konflikt-slovenske-ochranyprirody?sel_ids=1&ids[x66e8685e01453c7663d319a507705d6d]=1 SVOL, 2009. Lesní pedagogika, aneb o lese se učit v lese. Sborník referátů, Hradec Králové, 24 s. ÚHÚL, Národní lesnický program pro období do roku 2013 [online] c2008, citováno 22. března 2013. Dostupné na: http://www.vulhm.cz/sites/File/lesnicka_politika/lesnicka_politika/NLP_II_final_CZ.pd f VLČKOVÁ M., Tisková zpráva: Noční bouře uzavřela královéhradecké příměstské lesy [online] c2012, citováno 24. března 2013. Dostupné na: http://mestskelesy.cz/aktuality/tiskova-zprava-nocni-boure-uzavrela-kralovehradecke-primestskelesy.html Webová prezentace lesní pedagogiky na Slovensku [online] citováno 24. března 2013. Dostupné na: www.lesnapedagogika.sk Webová prezentace lesní pedagogiky v Evropě [online] citováno 24. března 2013. Dostupné na: www.forestpedagogics.eu Webová prezentace lesní pedagogiky v Německu [online] citováno 24. března 2013. Dostupné na: www.waldpaedagogik.eu Webová prezentace lesní pedagogiky v Rakousku [online] citováno 24. března 2013. Dostupné na: www.waldpaedagogik.at Webová prezentace Městských lesů Hradec Králové a.s. [online] citováno 24. března 2013. Dostupné na: http://mestske-lesy.cz/ Webová prezentace Sdružení lesních pedagogů ČR [online] citováno 24. března 2013. Dostupné na: http://www.slshranice.cz/lesnipedagogika/galerie/index.htm
70
WIKIPEDIE: OTEVŘENÁ ENCYKLOPEDIE, Johann Heinrich Pestalozzi [online] c2013, citováno 24. března 2013. Dostupný na: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Johann_Heinrich_Pestalozzi&oldid=9979771 WOJTYLOVÁ, L., 2009. Naplňování EVVO v oblasti lesního hospodářství na příkladu státního podniku Lesy České republiky. In MACHAR I. a kol. Úvod do ekologie lesa a lesní pedagogiky. Olomouc, UPOL, Pedagogická fakulta ZERZÁN, M., Úvodní slovo ředitele společnosti. In Výroční zpráva 2011 [online] c2012, citováno 24. března 2013. Dostupné na: http://mestskelesy.cz/docs/galerie2/0/14/mlhk_vz_nahled_web.pdf
71
12. Seznam použitých zkratek CENIA – Česká informační agentura životního prostředí ČLS – Česká lesnická společnost ČSOP – Český svaz ochránců přírody EVVO – environmentální vzdělávání, výchova a osvěta ISŠL – Integrovaná střední škola lesnická JCU – Jihočeská univerzita LP – lesní pedagogika LPT – lesní příměstský tábor MHD – městská hromadná doprava MLHK – Městské lesy Hradec Králové a.s. MŠ – mateřská škola MU – Masarykova univerzita MZe ČR – Ministerstvo zemědělství České republiky PAWS – Pädagogische Arbeit im Wald PR – public relations SLŠ – Střední lesnická škola SVOL – Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR TANAP – Tatranský národní park TUH – trvale udržitelné hospodaření TUR – trvale udržitelný rozvoj ÚHÚL – Ústav pro hospodářskou úpravu lesa UPOL – Univerzita Palackého v Olomouci ZŠ – základní škola
72
13. Přílohy Příloha č. 1 – Pracovní sešit Lesní školy - ukázka (MLHK, 2007 – 2012). Příloha č. 2 – Lesní vysvědčení Lesní školy (MLHK, 2007 – 2012). Příloha č. 3a – Formulář pro lesní vycházky – před vycházkou (Kučerová, 2003). Příloha č. 3b – Formulář pro lesní vycházky – po vycházce (Kučerová, 2003). Příloha č. 4a – Hodnotící dotazník – studenti (Kučerová, 2003). Příloha č. 4b – Hodnotící dotazník – pedagogové (Kučerová, 2003). Příloha č. 5a – Dotazník pro pedagogy – první část. Příloha č. 5b – Dotazník pro pedagogy – druhá část. Příloha č. 6a – Dotazník pro lesníky – první část. Příloha č. 6b – Dotazník pro lesníky – druhá část.
73
