1 ORGANIZACE VÝSTAVBY A TECHNICKÁ DOKUMENTACE

1 ORGANIZACE VÝSTAVBY A TECHNICKÁ DOKUMENTACE 1.1

Fáze pĜípravy a realizace projektu spojeného s výstavbou

PrĤbČh pĜípravy a realizace projektu spojeného s výstavbou je možné rozdČlit do fází, z nichž každá má svĤj význam. Jsou to fáze: - pĜípravná Zahrnuje období od vzniku myšlenky na realizaci konkrétního projektu až po rozhodnutí investora o realizaci. V jejím prĤbČhu se zpracovává pĜípravná dokumentace, jako podkladový materiál pro rozhodnutí investora o realizaci. V kladném pĜípadČ se bČhem jejího prĤbČhu uskuteþní územní Ĝízení o umístČní stavby k získání územního rozhodnutí o umístČní stavby. - souborného Ĝešení projektu Je fází mezi rozhodnutím o realizaci projektu a uzavĜením pĜíslušných smluv na vlastní realizaci. V jejím prĤbČhu se zpracovává dokumentace souborného Ĝešení projektu na jejímž základČ se uzavírají smlouvy - na realizaci projektu, zpracování dokumentace dalších þástí projektu. Souþástí je také poptávkové Ĝízení na dodávky jednotlivých þástí stavby a technologie, stavební Ĝízení k získání stavebního povolení. Konþí uzavĜením smluv na realizaci projektu. - zpracování realizaþní dokumentace V jejím prĤbČhu se zpracovává realizaþní dokumentace – þasto se prolíná již s fází realizace projektu. - realizace projektu Zaþíná jednorázovým nebo postupným pĜedáním realizaþní dokumentace, postupuje pĜes vlastní realizaci a konþí pĜipraveností stavby k provoznímu seĜízení, zkušebnímu provozu nebo pouze pĜipraveností k prokázání možnosti užívání v souladu s cílem projektu. MĤže probíhat po etapách – po ucelených þástech stavby – provozních souborech. Ukonþení této fáze je podmínČno: a)

- buć kolaudaþním Ĝízením a získáním kolaudaþního rozhodnutí; - nebo rozhodnutím o prozatímním užívání stavby; - nebo povolením pĜedþasného užívání.

b)

- pĜipraveností uživatele k užívání stavby, nebo její þásti; - pĜipraveností ke zkušebnímu provozu.

- vyzkoušení a prĤkazu Je závČreþnou fází. Na zaþátku je vymezena pĜipraveností stavby ke komplexnímu seĜízení, k zkušebnímu provozu, nebo pouze pĜipraveností k prokázání možnosti užívání v souladu s cílem projektu a konþí kolaudaþním Ĝízením a pĜevzetím stavby investorem. Hlavním smyslem je prokázat zda bylo þi nebylo dosaženo cílĤ projektu. Souþástí mĤže být zkušební provoz, garanþní zkoušky pĜípadnČ kolaudaþní Ĝízení, pokud bylo zatím povoleno pouze prozatímní užívání. PĜevzetím díla poþíná bČžet záruþní lhĤta – standardnČ tĜíletá, jinou lze sjednat ve smlouvČ. U nČkterých projektĤ se mohou nČkteré fáze navzájem prolínat, u menších projektĤ mohou být jednotlivé fáze navzájem slouþené.

Organizace výstavby, technická dokumentace, normy, prohlášení o shodČ

1

Obr. 1 Fáze výstavby s naznaþením základních vztahĤ.

1.2

Správní Ĝízení v prĤbČhu výstavby

V prĤbČhu pĜíprav a realizace projektu spojeného s výstavbou probíhají následující správní Ĝízení: -

územní Ĝízení; stavební Ĝízení; kolaudaþní Ĝízení; Ĝízení, která vedou k naĜízením úþastníkĤm stavby.

1.2.1 Územní Ĝízení Územní rozhodnutí je rozhodnutí správní. Urþuje se v nČm stavební pozemek, umístČní stavby na nČm, podmínky pro projektové Ĝešení stavby. Podléhají mu všechny stavby bez ohledu na jejich stavebnČ technické provedení. Z povinnosti jsou vyĖaty stavební úpravy, udržovací práce, drobné stavby, stavby v uzavĜených prostorách, a zaĜízení vojenské správy. Druhy územního rozhodnutí: rozhodnutí o umístČní stavby; rozhodnutí o využití území; rozhodnutí o chránČném území nebo pásmu; rozhodnutí o stavební uzávČĜe. Územní rozhodnutí – „Rozhodnutí o umístČní stavby“ platí dva roky ode dne vydání. V této lhĤtČ musí být podána žádost o stavební povolení.


2

1.2.2 Stavební Ĝízení Stavebnímu Ĝízení podléhají všechny stavby bez zĜetele zda slouží k bydlení, obþanskou vybavenost, skladování, výrobu, dopravu, rozvod energií, vodní hospodáĜství, rekreaci, civilní obranu. Podléhají mu i všechny zmČny stavby (nadstavby, pĜístavby a stavební úpravy). Orgány stavebního Ĝízení jsou pĜíslušné stavební úĜady. Ty také stanovují rozsah dokumentace pro stavební Ĝízení. VČtšinou tato dokumentace obsahuje tyto dokumenty: a) Souhrnnou zprávu, þlenČnou na prĤvodní a technickou þást; b) Výkresovou dokumentaci shrnující technické Ĝešení stavby tj: - stavební þást, technologickou þást, zásobování vodou a kanalizaci, vytápČní, technické plyny, vzduchotechniku, silnoproud a osvČtlení, slaboproudé rozvody, mČĜení a regulaci, odpadové hospodáĜství, statickou þást; c) Doklady (stanoviska správcĤ sítí, stanoviska vlastníkĤ, stanoviska pĜíslušných úĜadĤ z hlediska ekologie). Stavební Ĝízení je ukonþeno vydáním stavebního povolení.

1.2.3 Kolaudaþní Ĝízení Všechny stavby, postavené na základČ stavebního povolení, se mohou trvale užívat až po kolaudaci. Stavbu lze kolaudovat jako celek nebo po þástech, schopných samostatného užívání (provozní soubor). Cílem kolaudaþního Ĝízení je zjistit, zda stavba odpovídá podmínkám ve stavebním povolení. Kolaudaþní Ĝízení se zahajuje na základČ žádosti stavebníka. Výsledkem kolaudaþního Ĝízení je Povolení k trvalému užívání. Toto povolení mĤže být: a) bez závad; b) s drobnými závadami, které nebrání trvalému užívání. U každé závady musí být uveden termín k jejímu odstranČní. V pĜípadČ takových závad, které nedovolují trvalé užívání, musí být po jejích odstranČní zahájeno nové kolaudaþní Ĝízení. Po úspČšné kolaudaci následuje pĜedání díla, jehož souþástí je vždy pĜedání tzv. projektové dokumentace skuteþného stavu, tj. sady projekþní dokumentace do které jsou zaznamenány všechny zmČny a odchylky, ke kterým došlo v prĤbČhu výstavby proti projektu.

1.2.4 ěízení, která vedou k naĜízením úþastníkĤm stavby Typickým pĜíkladem je odstranČní stavby. Iniciátorem Ĝízení mĤže být stavebník, nebo stavební úĜad. Obvyklými dĤvody jsou ohrožení zdraví, nelze provést hospodárnou opravu, neodstranitelná závada, uplynutí doby povolení pro doþasnou stavbu, stavba byla postavena bez stavebního povolení, stavba brání nové stavbČ ve veĜejném zájmu.

1.3

Dokumentace

Dokumentace je obecnČ pojem který znamená souhrn dokumentĤ, které jsou zdrojem a nosiþem informací. Ve spojení s výstavbou se používá výraz dokumentace projektu.

1.3.1 Dokumentace projektu Je dokumentace potĜebná v jednotlivých fázích výstavby. Zahrnuje souþasnČ i dokumentaci potĜebnou k veĜejnoprávním Ĝízením. Vzniká projektováním a Ĝeší jak pĜedmČt projektu, tak také postup a podmínky jeho pĜípravy a realizace. NČkdy se nahrazuje pojmem - synonymem Dokumentace stavby.


3

Lze ji þlenit podle: - fází výstavby na: - dokumentaci pĜípravné fáze projektu; - dokumentaci souborného Ĝešení projektu; - dokumentaci realizaþní; - dokumentaci skuteþného provedení stavby; resp. na: - dokumentaci Basic Design; - dokumentaci Detail Design; - podle pĜíslušnosti k jednotlivým veĜejnoprávním Ĝízením na: - dokumentaci k územnímu Ĝízení o umístČní stavby; - dokumentaci ke stavebnímu Ĝízení; - dokumentaci skuteþného provedení stavby v rozsahu potĜebném pro kolaudaþní Ĝízení; - podle úþastníkĤ výstavby na: - dokumentaci zadávací; - dokumentaci pro vyhledání dodavatele stavby; - dokumentaci pro urþení koneþného provedení stavby; - dokumentaci dodavatelskou a provozní; - podle odborného zamČĜení dodavatelĤ - na výrobní, stavební a montážní; - dodavatelé výrobkĤ zpracovávají prĤvodní technickou dokumentaci; - dokumentaci zaĜízení staveništČ

1.3.2 Dokumentace pĜípravné fáze projektu Je dokumentace zpracovaná v pĜípravné fázi projektu. Slouží pĜedevším jako podklad pro rozhodnutí o realizaci projektu. Obvykle zahrnuje podnikatelský zámČr, technickoekonomickou studii, dokumentaci pro získání územního rozhodnutí o umístČní stavby a další.

1.3.3 Dokumentace souborného Ĝešení projektu Je dokumentace projektu, která rozpracovává dokumentaci pĜípravné fáze do podrobností fáze souborného Ĝešení projektu, které jsou potĜebné k uzavĜení smluv s realizátory projektu a do úrovnČ dokumentace ke stavebnímu Ĝízení. Na této úrovni dokumentace již musí být vyĜešeny všechny vnČjší a vnitĜní souvislosti a návaznosti projektu.

1.3.4 Dokumentace realizaþní Je dokumentace projektu zpracovaná adresnČ pro potĜeby daného konkrétního projektu, která slouží: - realizátorovi projektu k jeho realizaci; - uživateli díla; - stavebníkovi k navazujícím inovacím.


4

Realizaþní dokumentace obvykle zahrnuje: - dopracování dokumentace souborného Ĝešení projektu; - dokumentaci stavební a montážní; - þásti dokumentace výrobní; - prĤvodnČ technickou dokumentaci; - dokumentaci zaĜízení staveništČ; - dokumentaci provozní.

1.3.5 Dokumentace skuteþného provedení stavby Tuto dokumentací pĜedstavují þásti dokumentace projektu, do kterých jsou zaznamenány zmČny a úpravy provedené v prĤbČhu fáze realizace projektu a v prĤbČhu fáze vyzkoušení a prĤkazĤ. Pro potĜeby kolaudaþního Ĝízení, popĜ. rozhodnutí o prozatímním užívání stavby nebo povolení pĜedþasného užívání stavby musí být dohodnutým zpĤsobem opravena dokumentace ke stavebnímu Ĝízení dĜíve schválená jako podklad pro stavební povolení. StejnČ musí být opravena dokumentace provozní i dokumentace pĜedávaná investorovi.

1.3.6 Dokumentace – Basic Design Oznaþení používané zejména v souvislosti se zahraniþními dodávkami. Na úrovni této dokumentace se obvykle Ĝeší vnČjší a vnitĜní souvislosti projektu. Urþuje také základní postup pĜi realizaci stavby a poskytuje základní informace o její výsledné podobČ a jejím budoucím užívání. ÚroveĖ zpracování je srovnatelná s úrovní zpracování dokumentace souborného Ĝešení projektu.

1.3.7 Dokumentace – Detail Design Navazuje na dokumentaci – Basic Design, ze které vychází. ÚroveĖ zpracování je srovnatelná s úrovní zpracování dokumentace pro urþení koneþného provedení stavby resp. s dokumentací realizaþní.

1.3.8 Dokumentace k územnímu Ĝízení pro umístČní stavby Je dokumentace projektu potĜebná v pĜípravné fázi k získání územního rozhodnutí o umístČní stavby. PĜipojuje se k návrhu na vydání územního rozhodnutí, resp. rozhodnutí o umístČní stavby. Územní rozhodnutí je rozhodnutí správní. Urþuje se v nČm stavební pozemek, umístČní stavby na nČm, podmínky pro projektové Ĝešení stavby. Podléhají mu všechny stavby bez ohledu na jejich stavebnČ technické provedení. Územní rozhodnutí platí dva roky ode dne vydání. V této lhĤtČ musí být podána žádost o stavební povolení. ýlenČní dokumentace k územnímu Ĝízení pro umístČní stavby: a) prĤvodní þást + technická þást b) výkresová þást c) doklady


5

1.3.9 Dokumentace ke stavebnímu Ĝízení Je dokumentace projektu potĜebná ve fázi souborného Ĝešení projektu k získání stavebního povolení, je pĜílohou žádosti o stavební povolení. Pro potĜeby stavebního zákona a pĜedpisĤ navazujících se používá pojem projekt stavby pro stavební povolení, který má shodný význam. Stavebnímu Ĝízení podléhají všechny stavby bez zĜetele zda slouží k bydlení, obþanskou vybavenost, skladování, výrobu, dopravu, rozvod energií, vodní hospodáĜství, rekreaci, civilní obranu. Podléhají mu i všechny zmČny stavby (nadstavby, pĜístavby a stavební úpravy). Orgány stavebního Ĝízení jsou pĜíslušné stavební úĜady. Ty také stanovují rozsah dokumentace pro stavební Ĝízení. VČtšinou tato dokumentace obsahuje tyto dokumenty: d) Souhrnnou zprávu, þlenČnou na prĤvodní a technickou þást; e) Výkresovou dokumentaci shrnující technické Ĝešení stavby tj: - stavební þást, technologickou þást, zásobování vodou a kanalizaci, vytápČní, technické plyny, vzduchotechniku, silnoproud a osvČtlení, slaboproudé rozvody, mČĜení a regulaci, hromosvody, odpadové hospodáĜství, statickou þást; f)

Doklady (stanoviska správcĤ sítí, stanoviska vlastníkĤ, stanoviska pĜíslušných úĜadĤ z hlediska ekologie).

Stavební Ĝízení je ukonþeno vydáním stavebního povolení. Pozn.: Dokumentace k územnímu Ĝízení pro umístČní stavby a Dokumentace ke stavebnímu Ĝízení mají stejné þlenČní, liší se však svým obsahem. Dokumentace k územnímu Ĝízení pro umístČní stavby vytyþuje koncepce a zásady, umístČní a provedení budoucí stavby. Dokumentace ke stavebnímu Ĝízení pĜedkládá podrobné podklady.

1.3.10 Dokumentace skuteþného provedení stavby pro kolaudaþní Ĝízení Tuto dokumentací pĜedstavují þásti dokumentace projektu, do kterých jsou zaznamenány zmČny a úpravy provedené v prĤbČhu fáze realizace projektu a v prĤbČhu fáze vyzkoušení a prĤkazĤ. Pro potĜeby kolaudaþního Ĝízení, popĜ. rozhodnutí o prozatímním užívání stavby nebo povolení pĜedþasného užívání stavby musí být dohodnutým zpĤsobem opravena dokumentace ke stavebnímu Ĝízení dĜíve schválená jako podklad pro stavební povolení. StejnČ musí být opravena i dokumentace provozní i dokumentace pĜedávaná investorovi.

1.3.11 Dokumentace zadávací Je dokumentací, která se pĜikládá k poptávce nebo podmínkám veĜejné obchodní soutČže jako podklad nutný pro vypracování nabídky. Podle charakteru poptávky mĤže být zpracována na úrovni: - pĜípravné dokumentace projektu (vyšší dodávka na klíþ); - dokumentace souborného Ĝešení projektu (vyšší kompletovaná dodávka); - dokumentace realizaþní (nestandardní výrobky, práce, služby).

1.3.12 Dokumentace pro vyhledání dodavatele stavby Jde o dokumentaci – podklady, která slouží jako materiál pro vyhledání dodavatele stavby nebo jako podklad pro výbČrové Ĝízení na dodávku stavby, na jejímž základČ je možné objektivnČ vypracovat nabídku. Je vČcí investora jak podrobnou dokumentaci pro vyhledání dodavatele stavby nechá zpracovat. PĜesnosti zadávací dokumentace pak odpovídá pĜesnost nabídky a její míra volnosti jejího výkladu.


6

1.3.13 Dokumentace pro urþení koneþného provedení stavby Je dokumentace, která vznikne propracováním dokumentace projektu do té úrovnČ, aby potenciálnímu dodavateli stavby bylo zĜejmé, jaké jsou požadavky autora návrhu na kvalitu a charakteristické vlastnosti stavby a instalovaných zaĜízení resp. jejích þástí. Pozor nezamČĖovat s dopracováním dokumentace souborného Ĝešení projektu, kterým se dokumentace souborného Ĝešení projektu dopracuje do podrobností postaþujících, aby se stala podkladem pro výrobní pĜípravu dodavatele a k provedení stavby na staveništi. Nad rámec této dokumentace si dodavatel (zhotovitel) v pĜípadČ potĜeby zajišĢuje realizaþní (dodavatelskou) dokumentaci.

1.3.14 Dokumentace provozní Je souþástí realizaþní dokumentace, pĜípadnČ dokumentace skuteþného provedení stavby. Slouží uživateli díla, vzniklého realizací projektu, k jeho užívání. Pro její zpracování jsou obvykle nutné nČkteré další þásti dokumentace projektu a prĤvodní technická dokumentace jednotlivých výrobkĤ.

1.3.15 Dokumentace dodavatelská Zahrnuje dokumentaci projektu resp. realizaþní dokumentaci projektu, kterou zpracovává vyšší dodavatel popĜ. dodavatel pro potĜebu realizace své vyšší dodávky, popĜ. dodávky urþené pro konkrétní stavbu. ZároveĖ zahrnuje pĜedávanou dokumentaci odbČrateli, jako souþást dodávky, popĜ.samostatnČ, jako souþást realizaþní dokumentace projektu.

1.3.16 Dokumentace stavební a montážní Je dokumentace realizaþní, která je jako dokumentace projektu adresnČ zpracovaná pro potĜeby realizace stavebních a montážních prací, stavebního objektu, popĜ. stavební þásti stavby, technického zaĜízení.

1.3.17 Dokumentace zaĜízení staveništČ Realizaþní dokumentace sloužící k vybudování, udržování a likvidaci zaĜízení staveništČ vybudovaného pro pĜechodnou dobu výstavby.

1.4

Úþastníci výstavby

OrganizaþnČ se u velkých staveb rozlišují následující úþastníci výstavby: Investor – financuje stavbu, mĤže mít svĤj technický úsek, který dohlíží na prĤbČh stavby z hlediska investora. Generální projektant – zajišĢuje veškerou dokumentaci stavby. VČtšinou má své subdodavatele, kteĜí zpracovávají dílþí projekty. PĜi vlastní výstavbČ zajišĢuje stavební dozor, který Ĝeší vzniklé problémy bČhem realizace projektu. Generální dodavatel – provádí vlastní výstavbu podle projektových podkladĤ generálního projektanta. VČtšinou se rozlišuje generální dodavatel stavební þásti a generální dodavatel technologie.


7

2 OBCHODNċ-TECHNICKÁ DOKUMENTACE 2.1

Etapy obchodnČ technických jednání

V prĤbČhu obchodnČ technických jednání mezi zákazníkem a dodavatelem se dají rozlišit následující etapy jednání: 1. Poptávkové Ĝízení. Poptávku vystavuje budoucí zákazník (mĤže to být generální dodavatel, dodavatel, subdodavatel, projekþní organizace) na možného, potencionálního dodavatele (výrobce, nebo jeho obchodní zastoupení). V poptávce poptávající specifikuje svoje požadavky, u složitČjších poptávek poptávku doprovází další technicko obchodní jednání.Pro výbČr dodavatele se požaduje výbČr z nČkolika dodavatelĤ. Proto se poptává u více dodavatelĤ. 2. Nabídkové Ĝízení – nabídku vypracovává dodavatel. Nabídka musí obsahovat následující údaje: -

technickou specifikaci nabízeného zboží. ýím je specifikace podrobnČjší, tím je nabídka jasnČjší. PĜedevším u technicky složitých dodávek mĤže v budoucnu, pĜi realizaci dodávky dojít ke sporĤm co bylo resp. nebylo pĜedmČtem nabídky. V takovém pĜípadČ je podrobná technická specifikace neocenitelná.

-

cenu vþetnČ platebních podmínek (platba pĜedem, platba po etapách, platba po dodávce, akreditiv),

-

paritu ceny (INCOTERMS 2000) a pĜejímací podmínky.

-

dodací lhĤtu

-

délku záruþní lhĤty

-

dobu platnosti nabídky

3. Objednávka – ukonþuje nabídkové Ĝízení. Objednávku vypracovává zákazník. VČtšinou se odvolává na nabídku a potvrzuje s ní souhlas nebo specifikuje odchylky. U složitČjších objednávek se odchylky mezi nabídkou a objednávkou Ĝeší pĜípadným zápisem nebo další dokumentací. 4. Potvrzení objednávky – vystavuje dodavatel. Právní akt, pokud se proti pĜípadným nedostatkĤm v potvrzení zákazník neodvolá a nevyžaduje zmČnu, pak pĜípadné vícenáklady z toho plynoucí jdou na jeho vrub. Zejména u složitČjších zakázek nahrazuje potvrzení objednávky kupní smlouva (u kusových dodávek) resp. smlouva o dílo (realizace díla spojená s pracovními výkony vþetnČ dodávek materiálu). Pokud není uzavĜena smlouva ve všech nejasnostech platí Obchodní zákoník. Smyslem smluv je vždy blíže upĜesnit obecné formulace Obchodního zákoníku do konkrétních podmínek, které mohou nastat pĜi realizaci zakázky. Souþástí smlouvy, resp. potvrzení objednávky je obvykle také penále za nedodržení technických parametrĤ nebo termínĤ dodávky.

2.2

PrĤvodní technická dokumentace výrobku

Technickou dokumentaci výrobku zpracovává technický úsek výrobce. Její forma je daná jeho zvyklostmi. PĜesto jí lze dČlit podle þasového postupu jejího zpracovávání a úþelu k þemu slouží. Podle þasového postupu se rozlišuje:

2.2.1 Projekþní dokumentace (technická specifikace výrobku) Obsahuje všechny potĜebné údaje pro konstrukci, zkušebnu i zákazníka o technických vlastnostech zaĜízení vþetnČ základního technického Ĝešení, obvodového schéma, rozmČrového náþrtku a speciálních požadavkĤ zákazníka. Na základČ technické specifikace se provede objednávka subdodávek. Podle zpĤsobu organizace práce objednává buć vše projektant, nebo složitČjší dodávky (kompletace zboží) projektant a subdodávky pro výrobu konstruktér. Každá subdodávka má jinou dodací lhĤtu a proto se musí objednávat tak, aby subdodávky byly vþas k dispozici.


8

2.2.2 Konstrukþní dokumentace VýraznČ se liší podle typu výrobku. Na základČ konstrukþního Ĝešení se sestavuje materiálová rozpiska, podle které se objednává konstrukþní materiál. PatĜí sem výkresy sestavení, výkresy detailĤ, výkresy rozmístČní pĜístrojĤ nebo souþástek a kusovník (materiálová rozpiska) materiálu a dílĤ. Z kusovníku musí být jasné, jak je materiál zajištČn (þíslo objednávky, skladový materiál, vyrábČný díl).

2.2.3 Technologická dokumentace Stanovuje technologický postup a sled operací a potĜebný technologický þas, nutný na provedení dané operace. Souþástí technologické dokumentace jsou mzdové lístky nebo jiná forma stanovení finanþní odmČny.

2.2.4 Zkušební pĜedpis Zkušební pĜedpis vypracovává projektant spoleþnČ se zkušebním technikem. Zkušební pĜedpis stanovuje postup zkoušení výrobku jak v prĤbČhu výroby, tak pĜi koneþném ovČĜení funkce a kvality výrobku. NČkdy jsou na pĜání zákazníka provádČny speciální zkoušky, které jsou samostatnou položkou potvrzení objednávky. Rozlišují se proto zkoušky: - kusová zkouška – u každého výrobku - prototypová zkouška – u prvého výrobku daného typu - speciální zkoušky dle požadavkĤ zákazníka – na vyžádání

2.2.5 Zkušební protokol Zkušební protokol je dokument o provedených zkouškách. Obsahuje postup zkoušky nebo odkaz na zkušební pĜedpis, výsledky mČĜení (parametry, charakteristiky, namČĜené teploty a pod.) a zhodnocení, zda výrobek vyhovČl nebo nevyhovČl údajĤm v potvrzení objednávky.

2.2.6 Zápis o pĜejímce u dodavatele Pokud si zákazník dojednal v potvrzení objednávky pĜejímku u dodavatele, je vyzván k úþasti pĜi zkouškách a na závČr je sestaven zápis, ve kterém zákazník stvrzuje pĜevzetí zboží bez pĜipomínek nebo udává pĜipomínky k pĜejímce. ZpĤsob jejich Ĝešení se pak dojednává dalším obchodnČ technickým jednáním.

2.2.7 Zápis o uvedení do provozu U složitých zaĜízení bývá souþástí hospodáĜské smlouvy uvedení zaĜízení do provozu u zákazníka. Mnohdy bývá uvedení do provozu obsahem samostatné hospodáĜské smlouvy se specializovanou firmou. Po montáži a provedení dohodnutých zkoušek se provádí 72 – hodinová zkouška bezporuchového provozu.


9

3 3.1

TECHNICKÉ NORMY A NORMALIZACE Závaznost norem

Technické normy zachycují stav techniky v daném období. Normy jsou nezávazné vyjma norem, které jsou prohlášeny jako závazné (ochrana zdraví, životního prostĜedí a pod.). Normy jsou nezávazné proto, aby neomezovaly technický pokrok, možnosti individuálního rozvoje a další rozvoj v oblasti techniky. V pĜípadČ nedodržení technických doporuþení normy nese výrobce nebo dodavatel odpovČdnost za zajištČní bezpeþnosti sám. ýeská republika má své vlastní normy, oznaþované ýSN. Tyto normy vydává ýeský normalizaþní institut. V souþasné dobČ ustupuje význam národních norem do pozadí a pĜechází se na Evropské normy. Normy ýSN, které jsou „harmonizovány“ s Evropskými normami, jsou oznaþovány „ýSN EN XXXXX“. Harmonizace normy znamená, že národní norma obsahuje všechny požadavky a ustanovení normy EN, mĤže ale obsahovat nČkterá ustanovení navíc. V EU i v ýR má každý výrobce nebo dodavatel dvČ možnosti: Dodržet dobrovolnČ požadavky národních norem. V pĜípadČ sporu má potom silný dĤkazní prostĜedek, že jednal v souladu s právem. Použít jiné technické Ĝešení v rozporu s požadavky národních norem. V pĜípadČ sporu musí potom prokázat, že jeho výrobek odpovídal poznatkĤm vČdy a techniky, které existovaly v dobČ, kdy byl výrobek uveden na trh.

3.2

Zpracovatelé norem

Mezinárodní technické normy se zpracovávají v normalizaþních organizacích, jejichž þinnosti se mĤže zúþastnit národní normalizaþní komise kteréhokoli zemČ svČta. Zásadní zmČna v tvorbČ norem nastala v r. 1985, kdy Evropské spoleþenství vydalo zásady tzv. nového pĜístupu (new approach). Ten vychází z pĜesvČdþení, že urychlené sjednocení norem je možné jen na základČ spoleþných právních pĜedpisĤ, podporujících zavádČní jednotlivých norem. Proto Evropská komise vydává tzv. directivy – smČrnice k významným otázkám ochrany zdraví, životního prostĜedí apod. Ty jsou pro þlenské zemnČ závazné a þlenské zemnČ je musí ve stanovené dobČ transponovat do svých právních pĜedpisĤ. DĤležité je, že direktivy se omezují na stanovení základních technických požadavkĤ. Detailní Ĝešení je vČcí harmonizovaných evropských norem. Ve direktivách se podle závažnosti problematiky stanovují rĤzné zpĤsoby certifikace, kterými musí výrobce pĜed uvedením výrobku do obČhu prokázat, že výrobek odpovídá požadavkĤm pĜíslušné direktivy. Hlavní mezinárodní normalizaþní organizace s celosvČtovou pĤsobností jsou: ISO International Organization for Standartization – Mezinárodní normalizaþní organizace. Ustavena v r.1946 v LondýnČ, v souþasné dobČ má sídlo v ŽenevČ. Zpoþátku se soustĜećovala na základní normy ve strojírenství (pravidla kreslení, lícování, jednotky, znaþky), pĜedmČtové normy dĤležitých souþástí (závity šroubĤ, ložiska), normy materiálĤ (specifikace ocelí a pod.). V souþasné dobČ se vČnuje i dalším oblastem techniky (chemie, plasty, zpracování informací, atomová energie, balící technika atd.). Velice známa je Ĝada norem ISO 9000 na kvalitu výroby a její certifikaci. Nová norma nebo revize starší normy probíhá nejprve v pracovních skupinách podle schváleného plánu. Po zpracování je návrh rozeslán národním normalizaþním komisím k pĜipomínkám a po jejich projednání je norma vydána jako norma ISO. IEC International Electrotechnical Commission – Mezinárodní elektrotechnická komise. Ustavena v r.1906 v LondýnČ, od r.1947 má sídlo v ŽenevČ. RovnČž IEC pĜipravuje své dokumenty v pracovních skupinách s podobným postupem, jako ISO. Koneþný dokument IEC se nazývá Recommendation – Doporuþení. IEC se zabývá jak silnoproudou, tak i slaboproudou elektrotechnikou.


10

CEN Evropská komise pro normalizaci. Byla vytvoĜena v r.1960 v souvislosti s potĜebami EHS a její þinnost úzce navazuje na þinnost ISO. CENELEC Evropská komise pro normalizaci v elektrotechnice. Byla založena v r.1973 v souvislosti s potĜebami EHS a navázala na práci pĜedcházejících organizací CENECOM a CENEL. Úzce spolupracuje s IEC a její pracovní komise mají vČtšinou „personální unii“ s komisemi IEC. Pro elektrotechnickou oblast jsou dĤležité directivy CENELEC:

3.3

Druhy dokumentĤ CENELEC

Normy CENELEC mohou mít následující provedení podle zpĤsobu, jakým mají být pĜevedeny do soustavy národních norem: Evropské normy EN – jsou urþeny k úplnému pĜevzetí do národních norem. Národní normy, které jim odporují, musí být staženy. V pĜípadČ ýR je takto pĜevzatá norma oznaþena pĜímo þíslem normy EN. Harmonizaþní dokumenty HD – jsou urþeny k pĜevzetí jejich odborného obsahu do národních norem, jsou však dovoleny jisté národní odchylky, pokud nejsou v rozporu s normou HD. Normy odporující HD musí být staženy. V pĜípadČ ýR je taková norma oznaþena þíslem HD nebo IEC. Evropské pĜedbČžné normy ENV – norma pĜedbČžného znČní a urþená k prozatímnímu použití. Používá se v oborech, které prodČlávají prudkou inovaci. Platí 3 roky s možností prodloužení o další 2 roky. Odporující normy musí být staženy. Harmonizovaná evropská norma HEN – harmonizovanou evropskou normou se stává každá evropská norma EN nebo harmonizaþní dokument HD vyhlášením v ústĜedním vČstníku Evropských spoleþenství OJEC na podporu urþité smČrnice.

3.4

Zákon þ.22/1997 Sb.

Zákon þ.22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky a o zmČnČ a doplnČních nČkterých zákonĤ stanovuje pro výrobce i dovozce povinnost, uvádČt na trh pouze bezpeþné výrobky. Tj. takové výrobky, které splĖují požadavky technických pĜedpisĤ. Pokud takový pĜedpis neexistuje, považuje se výrobek za bezpeþný pouze pokud splĖuje požadavky ýSN nebo odpovídá stavu vČdeckých a technických poznatkĤ známých v dobČ uvedení výrobkĤ na trh. Zákon 22 rozlišuje a zavádí pojmy: Technický pĜedpis – rozumí se jím právní pĜedpis vyhlášený ve sbírce zákonĤ ýR, který obsahuje technické požadavky na výrobky, nebo s nimi spojené závazné výrobní, kontrolní, evidenþní nebo jiné administrativní postupy a metody. Technické pĜedpisy jsou vydávané jako NaĜízení vlády. Jsou ekvivalentem (pĜekladem) - smČrnic (directiv) EU. Technická norma – norma je dokument oznaþený písemným kódem ýSN, jehož vydání bylo oznámeno ve vČstníku ÚĜadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Poskytuje pro obecné a opakované používání pravidla, smČrnice nebo charakteristiky þinností nebo jejich výsledkĤ, zamČĜené na dosažení optimálního stupnČ uspoĜádání ve vymezených souvislostech. Harmonizovaná norma – harmonizovanou þeskou normou se stává každá þeská technická norma ýSN vyhlášením ve VČstníku ÚĜadu pro normalizaci, mČĜení a státní zkušebnictví ve vazbČ na pĜíslušné naĜízení vlády k zákonu þ.22 o technických požadavcích na výrobky.

3.5

ES Prohlášení o shodČ

Zákon þ.22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky stanovuje pro výrobce i dovozce povinnost, uvádČt na trh pouze bezpeþné výrobky. Tj. takové výrobky, které splĖují požadavky technických pĜedpisĤ. Pokud takový pĜedpis neexistuje, považuje se výrobek za bezpeþný pouze pokud splĖuje požadavky ýSN nebo odpovídá stavu vČdeckých a technických poznatkĤ známých v dobČ uvedení výrobkĤ na trh.


11

NaĜízeními vlády jsou souþasnČ defacto vymezené výrobky u nichž musí být pĜed uvedením výrobku na trh vždy prokazatelnČ posouzena shoda s technickými pĜedpisy. O prokázání shody musí výrobce pĜípadnČ dovozce, kteĜí jsou právnickými osobami, vydat dnes již tzv. „ ES prohlášení o shodČ“, jehož formulace a obsah jsou stanoveny v naĜízeních vlády. ES prohlášení o shodČ je právním dokumentem a je platné v rámci celé EU a pĜidružených zemí v rámci PECA protokolu. Tzn. že v ýR se uznává ES prohlášení o shodČ vystavené napĜ. ve ŠpanČlsku a naopak. Vystavením ES prohlášení o shodČ pĜi uvedení výrobku na trh vzniká výrobci právo umístit na výrobek znaþku shody CE. U vyhrazené skupiny výrobkĤ se provádí prokazování shody v souþinnosti se stanovenými notifikovanými autorizovanými osobami (nejþastČji zkušebnami), které vystavují certifikát shody, který je výchozím nikoliv však jediným podkladem pro vystavení prohlášení o shodČ viz. obsah prohlášení o shodČ.

Obsah „ES prohlášení o shodČ“: -

identifikaþní údaje o tom kdo prohlášení o shodČ vydává;

identifikaþní údaje daného zaĜízení (název, znaþka, typ, model, identifikace výrobce pokud prohlášení o shodČ nevystavuje); -

popis a urþení daného zaĜízení;

-

údaj o použitém zpĤsobu posouzení shody;

-

seznam technických pĜedpisĤ a dokumentĤ použitých pĜi posuzování shody;

pokud bylo prohlášení shody vystaveno na základČ certifikátu shody autorizované osoby – její identifikace, þíslo a datum vydání certifikátu; prohlášení osoby vystavujícího, že vlastnosti zaĜízení splĖují základní požadavky, že zaĜízení je za podmínek obvyklého resp. výrobcem urþeného použití bezpeþné a že výrobce pĜijal opatĜení že zaĜízení na které se shoduje konkrétní prohlášení o shodČ se shodují s dokumentací a jsou bezpeþná; -

datum, místo vydání prohlášení o shodČ, jméno a funkce odpovČdné osoby a její podpis.

Vydáním „ES Prohlášení o shodČ“ osvČdþuje právnická osoba: -

že výrobek splĖuje všechny harmonizované normy a pĜedpisy, které jsou platné v rámci EU;

-

že výrobek splĖuje všechny požadavky na nČj kladené;

-

že jde o zaĜízení bezpeþné;

-

že u opakovaného výrobku jsou pĜijata opatĜení pro dosažení stejné kvality;

-

že výrobek je v souladu s technickou dokumentací.

Skuteþné doklady o provedení pĜíslušných zkoušek se pĜedkládají teprve v okamžiku sporu.

Pro oblast pohonĤ mají nejvČtší význam následující naĜízení vlády: NaĜízení vlády þ. 168/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky nízkého napČtí, které odpovídá evropské smČrnici 73/23/EEC. NaĜízení vlády þ. 169/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky z pohledu vlivu elktromagnetické kompability (rušení, odolnost), které odpovídá evropské smČrnici 89/336/EEC. NaĜízení vlády þ. 170/1997 Sb., ve znČní naĜízení vlády þ. 15/1998 Sb. o technických požadavcích na strojní zaĜízení, které odpovídá evropské smČrnici 98/37/EU dĜíve 89/392/EEC.


12

NaĜízení vlády þ. 176/1997 Sb., o technických požadavcích na zaĜízení a ochranné systémy urþené pro použití v prostĜedí s nebezpeþím výbuchu, které odpovídá evropské smČrnici 94/9/ES takzvanému attexu.

Pokud u konkrétního výrobku ze zákonu þ. 22/1997 Sb. a souvisejících naĜízení nevyplývá požadavek na vystavení prohlášení o shodČ a koneþný odbČratel pĜesto požaduje vystavení ES prohlášení o shodČ tuto situaci Ĝeší harmonizovaná ýSN EN 45014, která stanovuje jeho formu a obsah. Tato norma vychází z obecného povČdomí, že zákazník má právo od dodavatele libovolného zaĜízení požadovat závazný právní dokument, že zaĜízení je v souladu s normami platnými v evropské unii a je bezpeþné. Dodavatel má dle zákona þ. 22/1997 Sb. právo uživateli místo prohlášení o shodČ pĜedat „UjištČní o vydání prohlášení o shodČ“. V praxi se však v naprosté vČtšinČ pĜípadĤ používá ES prohlášením o shodČ. Pro þinnost posuzování správného postupu pĜi prokazování shody, je stanovený jediný subjekt v ýR a tím je ýeská obchodní inspekce (ýOI). Ta posuzuje dodržení zákonu þ.22/97 Sb. vþetnČ dodržení zpĤsobu vypracování prohlášení o shodČ. V pĜípadČ nedodržení postupu a špatném zajištČní podkladĤ mĤže podat podnČt k zahájení správního Ĝízení, které mĤže skonþit až udČlením pokuty do výše dvacet miliónĤ Kþ. Je tĜeba upozornit, že z neznalosti v praxi velmi þasto vznikají chyby pĜi vystavování prohlášení o shodČ v tom smyslu, že prohlášení o shodČ napĜ. pro NN motor urþený do prostĜedí s nebezpeþím výbuchu je vystavené pouze dle NV 176/1997 Sb. PĜitom se zapomíná, že by prohlášení o shodČ mČlo zahrnovat i shodu s naĜízením vlády þ. 168/1997 Sb., 169/1997 Sb. Pokud se výrobce rozhodne nepostupovat podle harmonizovaných technických norem, neznamená to, že nemĤže uvádČt své výrobky na trh, ale znamená to, že sám nese dĤkazní bĜemeno shody výrobku se základními požadavky pĜíslušné smČrnice.

4 LITERATURA DvoĜáþek Karel, Csirik Vincent, Projektování elektrických zaĜízení, Knižnice Elektro, svazek 49, 1999 Suchánek Rostislav, Just Karel a kol., Posuzování shody výrobkĤ, Verlag Dashöfer, 2003


13

1 ORGANIZACE VÝSTAVBY A TECHNICKÁ DOKUMENTACE

Recommend Documents