Adresa redakce: Silva Bohemica, Staropramenná 17, 150 00 Praha 5, tel./fax 257 327 829, mobil 721 500 495, e-mail:
[email protected], www.bohemica.cz Výhradní dovozce finské lesní techniky FARMI Forest
Navijáky ALP Lanové navijáky Štěpkovače
SB
Vyvážecí soupravy s.r.o.
Písek
„Český les“ - měsíčník o lese a zvěři
Nabízí širokou nabídku hydraulických štípačů dřeva: Německé firmy Finské firmy
Generální distributor
• Lesnictví a myslivost v Olomouckém kraji
®
Dodavatel řezacích systémů pro HARVESTORY (špičkové ceny, rychlost dodávek) Lesní a farmářskou techniku SEPPI M
ŘETĚZY - 16H (.404" 1,6mm) 18H (.404" 2,0 mm)
LIŠTY
- všechny druhy dle délky, šířky drážky, montážního upevnění
ŘETĚZKY- pro všechny typy strojů Kontaktní adresa: AGROLES, s.r.o., Pražská 446, 397 01 Písek, Tel: 382 272 104, 382 272 106, Fax: 382 272 105 e-mail:
[email protected], web: www.agroles-oregon.cz
Nabízíme lesní a zahradní techniku řady dalších značek: STIHL, LASKI, FRANSGARD, FISKARS, OREGON, BAHCO, SOLO, ... Informujte se o pomoci firem Agriimport s.r.o. a AGRIFARMI spol. s r.o. Martin při likvidaci kalamity na Slovensku:
s.r.o. Líté 60, 331 52 Dolní Bělá Provozovny: 301 00 Plzeň, tel./fax: 377 227 345, tel.: 377 221 117 331 41 Kralovice, Havlíčkova ul. 236, tel./fax 373 312 174
též Prodej tky na splá
e-mail:
[email protected] web: www.agriimport.cz
PILOUS – pásové pily spol. s r.o.
www.pilous.cz
Kšírova 118 b, 619 00 BRNO, CZ tel. 543 25 20 10, fax 543 25 20 11 e-mail:
[email protected]
• Studenti SLŠ Hranice pomohou v postižených slovenských lesích • Moderní technologie zpracování a využití palivového dříví
NEJVĚTŠÍ ČESKÝ VÝROBCE PÁSOVÝCH PIL
∅ max. 640 mm
CTR 650 S CTR 650 M
152.000 Kč
CTR 650
118.000 Kč
149.000 Kč
K 28 - 8 590,- Kč obsah: 28,3 cm3 výkon: 1,1 PS
M 47 - 13 790,- Kč obsah: 44,9 cm3 výkon: 2,2 PS
∅ max. 830 mm
∅ max. 970 mm The Power of Dreams
CTR 800
NEA 52 - 14 990,- Kč obsah: 51,7 cm3 Vrtáky: výkon: 2,6 PS 80x800 100x800 120x800 150x800 180x800 200x800
196.000 Kč
RW 35 12.800 Kč
CTR 950 Hydraulik 480.000 Kč
P Á S Y
Svařené na požadovanou délku – ceny včetně svaru
KATALOG WERCO ZAŠLEME ZDARMA
OR 50
®
25.500 Kč
PILOUS 170 Kč/m, rozměr 40×0,9 mm LENOX 160 Kč/m, rozměr 35×0,9 mm MUNKFORS 150 Kč/m, rozměr 35×0,9 mm STANWOOD 80 Kč/m, rozměr 35×1,1 mm
WS 100 2.900 Kč
Veškeré ceny jsou bez DPH 19%. Uvedené ceny odpovídají strojům v základním provedení.
Kontaktujte nás, rádi Vám zašleme nový katalog!
POZOR !
P I L O V É
Dovozce pro ČR: WERCO spol. s r. o. U Mototechny 131, 251 53 Tehovec, tel. 323 661 347 fax 323 661 348, e-mail
[email protected] www.werco.cz
ZMĚNA ADRESY !
Kultivátor 4 990,- Kč HONDA H O31 - 13 790,- Kč čtyřtaktní motor HONDA obsah: 31 cm3, výkon: 1,5 PS H 035 za 14 590,- Kč (obsah motoru: 36 cm3, výkon 1,6 PS)
3 První jarní sluneční paprsky v údolí stříbrného potoka na LS Javorník
2005 cena 24,- Kč foto Jiří Junek
Nové unikátní technologie
SPALOVÁNÍ ODPADNÍHO DŘÍVÍ byly představeny na veletrhu PRAGOLIGNA v Praze Nově vzniklá divize ATOMA ROJEK představila koncem února na výstavě Pragoligna v Praze veřejnosti dvě nejnovější moderní, unikátní, patentově chráněné technologie s možností uspořit při vytápění rodinného domku až 15 000 Kč za topnou sezónu. Palivo pro domácnosti i provozy zdarma První z těchto technologií prakticky předvedla zpracování nejlevnějšího palivového dřeva - dřevního odpadu drtičem firmy ROJEK DH 10T, s kapacitou 5 tun za hodinu. Takto vyrobené nejlevnější palivo dlouhou štěpku o délce 5 až 8 cm a průměru do 9 cm - lze na libovolně velkých hromadách skladovat neomezeně dlouho. Tato dlouhá štěpka samovolně za 3 týdny vyschne a svou výhřevností se
téměř vyrovná hnědému uhlí. Jen v lesích České republiky vzniká každý rok 12 milionů tun odpadu po těžbě, který je možné uvedenou technologií zpracovat a zásobovat tím všechny dosavadní kotle na tuhá paliva jako náhradu za uhlí. Nejvýhodnější je však spalovat dlouhou štěpku v kotlích na dřevo. Kotle s převratnými vlastnostmi Druhou moderní technologií s převratnými možnostmi využití dřeva jako paliva nabízí divize ATOMA - ROJEK ve formě nejmodernějších kotlů na spalování dřeva. Byly předvedeny v plném provozu přímo na výstavišti.
Informace o těchto nových technologiích je možné získat na adrese: ATOMA - ROJEK Sladkovského 13/15 Masarykova 16 612 00 Brno 517 50 Častolovice tel/fax: 518 625 191 tel.: 494 339 122-3 mobil: 603 957 183 e-mail:
[email protected] e-mail:
[email protected] www. rojek.cz
Co převratného tyto kotle představují ? • Předpokládaná životnost 30 let. • Záruka 8 let. • Možnost účinně spalovat i vlhké dřevo, vlhké piliny přímo od katru, kůru a biomasu. • V případě nedostatku dřeva je možné ihned s vysokou účinností spalovat uhlí nebo koks, případně i dosavadní klasickou krátkou a vlhkou štěpku. • Souběžně s výrobou tepla je možné ohřívat i užitkovou vodu a nahradit tak samostatný boiler. • V případě potřeby je možné snížit tepelný výkon kotle okamžitě až o 40 % a není tedy nutné odvádět přebytečné teplo do tzv. akumulačních nádrží. • Hmotnost kotle je podstatně nižší, jelikož spalovací prostor neobsahuje těžký šamot a dochází zde k předávání tepelné energie přímo do vody. • Cena těchto kotlů není vyšší než ceny dosavadních kotlů na dřevo. • Od 1. 6. 2005 bude možné tyto kotle doplnit o zásobník s automatickým podáváním dlouhé štěpky přímo do kotle. Tento kotel je zatím jediný, který může v automatickém provozu spalovat kusové dřevo - dlouhou štěpku.
LESMA spol. s r. o., Revoluční 55, Krnov nabízí podnikatelům v lesním hospodářství svoje služby • PORADCE V PODPOŘE Zavádění řízení kvality a spotřebitelského řetězce u lesních společností V uplynulém období i v současnosti věnují společnosti podnikající v lesním hospodářství velkou pozornost zaváděním řídících standardů a jejich certifikací. Společnost LESMA v rámci svých aktivit zaměřených na služby pro lesní společnosti zařadila do své nabídky poradenskou službu, která poskytuje podporu při tvorbě, zavádění a certifikaci systému řízení spotřebitelského řetězce dřeva dle směrnice CFCS 1004-1:2002 (C-o-C) a systému řízení kvality dle ISO 9001:2000 (QMS). Ve spolupráci s LESMOU již úspěšně absolvovalo certifikaci QMS společně s C-o-C celkem 11 společností a certifikaci C-o-C celkem 9 společností. Další jsou v současnosti ve fázi příprav a zavádění obou systémů. Ke zvýšení zájmu a tempa příprav přispělo zejména zveřejnění podmínek výběrových řízení na provádění služeb pro státní podnik Lesy České republiky. Zavedení a certifikace systému C-o-C je dokonce nutnou podmínkou pro zařazení uchazeče do výběrového řízení. I když motivace pro zavedení systému kvality dle ISO 9001 je založena zejména na zvýšení šancí uchazečů o služby ve státních nebo obecních lesích na úspěšné absolvování výběrového řízení, jsou často pozitivně vnímány ze strany pracovníků lesních společností i přínosy: Je to zejména zavedení přiměřeného systému, který přesně určuje pravomoci a povinnosti při výkonu všech činností ve společnosti, a to ve vztahu k zákazníkovi, k dodavatelům, k majetku společnosti nebo k zaměstnancům. Celkové nemalé časové i finanční investice tak mohou být velmi brzy zúročeny zvýšením obratu i úsporou nákladů. Ing. Pavel MŮČKA jednatel a majitel společnosti tel. 602 531 194
• ŠKOLÍCÍ STŘEDISKO Janáčkova 404, Frýdlant nad Ostravicí, 739 11 akreditovaná u Ministerstva školství ČR č. j. 11 679/04-25/5 z 30. 1. 2004 provádí pro organizace a soukromé osoby rekvalifikační kurzy
NABÍDKA KURZŮ PRO ROK 2005 1. Práce s motorovou pilou v těžbě dříví 2. Základní kurz pro práci s přenosnou řetězovou motorovou pilou 3. Práce s přenosnou řetězovou pilou, křovinořezem a benzínovou sekačkou 4. Obsluha křovinořezu a benzínové sekačky 5. Obsluha křovinořezu 6. Práce s lesními kolovými traktory 7. Obsluha hydraulické ruky v odvozu dříví 8. Obsluha lanovek a lanových systémů Veškeré kurzy jsou určeny pro muže starší 18 let a zdravotně způsobilé. Kurzy č. 2, 3, 4, 5 mohou absolvovat i ženy starší 18 let, zdravotně způsobilé. Středisko je vybaveno odbornou učebnou pro teoretickou výuku kurzů a zabezpečeno lesní technikou nutnou pro výuku. Nabízíme taktéž zpracování BEZPEČNÝCH TECHNOLOGICKÝCH POSTUPŮ pro práci v lese… dle Zákoníku práce § 134e a nařízení vlády č. 28/2002 Sb., § 2. Zodpovědná osoba za provedení všech kurzů – František Slepánek. Veškeré informace o kurzech, vstupních kvalifikačních předpokladech a výstupních dokladech poskytnou zájemcům: František SLEPÁNEK, tel. 602 789 260, Jaroslava SLEPÁNKOVÁ, tel./fax 558 682 296 E-mail:
[email protected] Internet: www.lesma.cz
6
7
10 OLOMOUCKÝ KRAJ: 4 • 6. díl seriálu „Lesnictví a myslivost v regionech ČR“ 4 • ZELENÉ STRÁNKY Olomouckého kraje 6 • OLOMOUCKÝ kraj - Pestrá mozaika informací (6) • Lesní hospodářství a myslivost v Olomouckém kraji 7 • O lesnictví a myslivosti v olomouckém regionu hovoří ředitel KI LČR, s. p., Ing. Vlastimil Štefl (7) 8 • Lesní majetek města Olomouce spravujeme i pro Vás 10 • Za utajenými krásami a zajímavostmi LS Javorník • Lesní správa Javorník postavila v Jeseníkách na Ramzové nový přístřešek pro turisty (10) 12 11 • V lesích Drahanské vrchoviny na LS Prostějov (11) 12 • Pozvání na Moravu, do krásného kraje Šternberského (12) 13 • Lesnické učiliště ve Šternberku žije a žít bude OLOMOUCKÝ KRAJ - JESENÍKY: 14 • Lesní správou Jeseník (14) od horských hřebenů po rašeliniště a hory přímo zlaté 15 • Rekonstrukce hřbitova obětí II. světové války v Rudohoří 16 • Na krátké návštěvě v lesích obce Žulová • Neobyčejná setkání ve Filipovicích (16) 17 • O lesnicích, borlicích a lovecké hudbě s vedoucí souboru jesenických trubačů 17 • O lesy a zvěř Oderských vrchů pečují lesníci z vojenských lesů a statků (17) 18 • Stromy olomouckého kraje 17 19 • Do hranické lesnické školy (19) vás může přivést i Gabriela ZPRACOVÁNÍ DŘEVA - ZAHRANIČÍ - VÝSTAVY - VELETRHY: 20 • Dvojvýstavu Ligna Bohemia a Řemesla v Lysé 20a nad Labem chválí vystavovatelé i návštěvníci (20a) • Tři výstavy v Praze spojilo jedno téma - dřevo (20b) • Z lesů Slovenska (20c) 21 • JAGEN UND FISCHEN - 12. mezinárodní výstava lovectví, rybářství a sportovní střelby, Mnichov-nové výstaviště, 6. - 10. dubna 2005 • LIGNA+ HANNOVER 2005 - Světový veletrh pro lesní hospodářství a dřevozpracující průmysl (2.-6. 5.) (21) 22 AKTUALITY - ČERNÁ KRONIKA, KRIMI • Myslivci v Rokycanech pořádali ples ... (22) 23 INZERCE, CENÍK INZERCE 26 PŘIPRAVOVANÉ DOMÁCÍ A ZAHRANIČNÍ AKCE
Obsah 2 0 0 5
3
22
11
14
16
19
20b 20c
21
SB
3
LESNICTVÍ A MYSLIVOST V REGIONECH ČR
15. dílný seriál „Lesnictví a myslivost v regionech ČR“ Přinášíme Vám šestou část seriálu „Lesnictví a myslivost v regionech ČR“. V každém čísle uvádíme základní informace o lesnictví a mylivosti v daném kraji. Cílem seriálu je poskytnout čtenářům ucelený soubor informací o lesnictví a myslivosti v jednotlivých regionech. Součástí každého čísla je i regionální adresář institucí a firem „Zelené stránky“. Zaměření předchozích čísel: 10/2004 Hlavní město Praha, 11/2004 Karlovarský kraj, 12/2004 Královéhradecký kraj, 1/2005 Libereckémý kraj, 2/2005 Moravskoslezský kraj. V čísle 3/2005 se věnujeme se Olomouckému kraji. V čísle 4/2005 se zaměříme na Pardubický kraj. Dále budou čísla zaměřená na následující regiony: Středočeský (5), Plzeňský (6), Ústecký (7), Vysočina (8), Jihočeský (9), Jihomoravský (10) a Zlínský (11). V čísle 12/2005 přeneseme závěrečnou rekapitulaci
11/04 6/05
padně podle zaměření a podle PSČ. Katalog obsahuje pouze adresy těch subjektů, které zaslaly vyplněný dotazník nebo jinak potvrdily údaje do adresáře v našem kalendáři. Příspěvky a objednávky inzerce do č. 4/2005, které bude zaměřeno na Pardubický kraj, posílejte do
Regionální zaměření čísel
1/05 7/05 12/04 10/04 4/05
5/05
3/05
2/05
8/05 9/05
10/05
11/05
GREEN PAGES - Olomouc region / die Grüne Seiten - Region Olomouc
21. března. Jednotlivá čísla jsou podle zaměření cíleně distribuována všem potencionální zájemcům a zákazníkům (měsíčně 10 000). Prezentace a inzerce se Vám určitě vyplatí! Pokud máte zájem o zveřejnění adresy v následujících dílech regionálního adresáře, dejte nám vědět na adresu redakce. Kromě reportáží a rozhovorů každou část seriálu doprovází množství fotografií. Pro zpestření spektra našich spolupracovníků redakce i čtenáři uvítají články a fotografie od autorů z příslušných regionů. Vedle regionální tématiky samozřejmě budeme i nadále přinášet četné informace o aktuálních tématech a zajímavostech. Těšíme se tedy na Vaše příspěvky a spolupráci. Silva Bohemica Staropramenná 17, Praha 5 tel./fax 257 327 829 mobil 721 500 495 e-mail:
[email protected]
ZELENÉ STRÁNKY OLOMOUCKÉHO KRAJE Školy, vzdělávání Schulen / Schools Střední lesnická škola Hranice Jurikova ul. 31, 753 01 Hranice T 581 601 231, F 581 602 312, školní polesí Valšovice T 581 621 154, F 581 621 270 E
[email protected] W www.slshranice.cz • vzdělávání, škola poskytuje ÚSO vzdělání, rekvalifikační kurzy - práce s JMP a křovinořezy a další odborné činnosti v lesnictví viz článek na s. 19 Střední odborné učiliště lesnické a Učiliště Šternberk, Opavská 8, 785 14 Šternberk, T/F 585 011 362 E
[email protected] W www.soul.cz viz článek na s. 12 V Olomouckém kraji působí též firma LESMA spol. s r.o. viz inzerát na straně 2 T/F 558 682 296, M 602 789 260 E
[email protected] www.lesma.cz • rekvalifikační kurzy na motorové pily, křovinořezy, LKT, UKT, HR, lanovky
Státní správa, ústředí State, headquarters / Statliche Unternehmen Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Oddělení lesnictví, Jeremenkova 40b, 779 11 Olomouc T 585 508 111, 585 508 412, F 585 508 813 E
[email protected] W www.kr-olomoucky.cz Okresy (bývalé): Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov, Šumperk
Obce s rozšířenou působností: = okresy + tyto další: Hranice, Konice, Lipník nad Bečvou, Litovel, Mohelnice, Šternberk, Uničov, Zábřeh Městský úřad Hranice, Odbor životního prostředí, Pernštejnské nám. 1, 753 37 Hranice, T 581 828 111, F 581 828 650 E
[email protected] W www.mesto-hranice.cz výměra lesů: 245 ha
Obce s pověřeným obecním úřadem: Hanušovice, Hlubočky, Javorník, Kojetín, Moravský Beroun, Němčice nad Hanou, Zlaté Hory Lesy České republiky, s. p. viz článek - s. 7 • Krajský inspektorát Šumperk Potoční 22, 787 01 Šumperk, T 583 250 125 F 583 250 128, GSM brána 724 523 662 E
[email protected] W www.lesycr.cz
4
a vazby na Evropskou unii. Regionální lesnický a myslivecký adresář vychází v podobě obdobné jako na Zelených stránkách v našem kalendáři. Základní řazení adres je provedeno do 19 rubrik (ne všechny jsou vždy využity). Uvnitř rubrik jsou adresy řazeny jednak abecedně, pří-
• Lesní správa Hanušovice Osvobození 251, 788 33 Hanušovice T/F 583 231 271, GSM brána 724 523 720 E
[email protected] • Lesní správa Javorník ve Slezsku viz s. 10 Lidická 96, 790 70 Javorník u Jeseníku T 584 440 127, F 584 440 149, GSM brána 724 523 679, E
[email protected] • Lesní správa Jeseník viz článek na s. 14 Zámecké nám. 2, 790 21 Jeseník T 584 402 119, F 584 401 197, GSM brána 724 523 694, E
[email protected] • Lesní správa Loučná nad Desnou Sportovní č. 406, 788 15 Velké Losiny T 583 248 441, F 583 248 503, GSM brána 724 523 705, E
[email protected] • Lesní správa Prostějov viz článek na s. 11 Riegrova 24/3475, 796 01 Prostějov T/F 582 331 821, GSM brána 724 523 772 E
[email protected] • Lesní správa Ruda nad Moravou ul. 9. května, 789 63, T/F 583 236 364, GSM 724 523 739, E
[email protected] • LS Ruda, detašované pracoviště Zábřeh Leštinská 4/86, 789 01 Zábřeh T 583 414 529, E
[email protected] • Lesní správa Šternberk viz článek na s. 12 Světlov 60/863 , 785 01 Šternberk T 585 014 680, F 585 014 682, GSM brána 724 523 760, E
[email protected] • Oblastní správa toků Frýdek-Místek, detašované pracoviště Šumperk Potoční 61/2811, 787 01 Šumperk T 583 216 771, W www.lesycr.cz Lovecko-lesnické muzeum Zámecká 1, 789 73 Úsov, T 583 435 111 E
[email protected] W www.usov-muzeum.cz • návštěvní doba: duben, říjen so+ne+svátek 9-12, 13-16; květen-srpen út-ne 8-12, 13-17; září út-ne 9-12, 13-16 Správa ochrany přírody W schko.ten.cz • Správa CHKO Litovelské Pomoraví Husova 651/5, 784 01 Litovel T 585 344 156, E
[email protected] • Správa CHKO Jeseníky, Šumperská 93, 790 01 Jeseník, T 584 402 228, F 584 403 050, E
[email protected] Vojenské lesy a statky, s. p. W www.vls.cz • Divize Lipník nad Bečvou, Bratrská 359, 751 31 Lipník nad Bečvou, T 581 724 111, F 581 724 257, E
[email protected] viz článek na s. 17 • Divize Plumlov, Lesnická ul. 463, 798 03 Plumlov, T 582 302 130, F 582 302 151 E
[email protected]
Lesní společnosti Forestry companies / Förstliche Unternehmungen
CE WOOD, a.s. W www.cewood.cz • OBLAST JESENÍKY, ústředí DLV Jeseníky, Palackého 5/184, 790 01 Jeseník, T 584 401 980-2, E
[email protected] • OBLAST JIŽNÍ MORAVA, SLV Prostějov, 783 23 Vilémov 24, T 585 349 127 CZ FOREST SERVICE s.r.o., Dvorská 899/15 785 01 Šternberk, T /F 585 000 477, M 736 780 950, E
[email protected] W www.forestservice.cz DESNÁ a.s., Maršíkovská 563, 788 15 Velké Losiny, T 583 248 568, F 583 248 075, GSM 604 232 546 E
[email protected] W www.desna-as.cz Hanušovická lesní, a.s. Hlavní 146, 788 33 Hanušovice T 583 231 270, 583 231 275, F 583 231 239 E
[email protected] W www.hanusovickalesni.cz LARIX Jeseník s.r.o. Domašov 126, 790 01 Jeseník T/F 584 411 152, E
[email protected] Lesní závod Hanušovice, s.r.o., Hlavní 314, 788 33 Hanušovice, T/F 583 321 280, E
[email protected] LESPOL Olomouc spol. s r.o., Rokycanova 38, 779 00 Olomouc, T 585 429 326 LESY RUDA a.s., 9. května 132, 789 63 Ruda nad Moravou, T 583 236 361, F 583 236 309, E
[email protected] W www.lesyruda.cz Litovelská Lesní s.r.o., Pavlínka 18, 784 01 Litovel, T 603 269 648, F 585 343 246 E
[email protected] W litovelskalesni.euweb.cz VPD Hranice s.r.o., Čs. armády 211, 753 01 Hranice, T 581 696 240-2, F 581 696 243 Zábřežská lesní, a.s., Leštinská 970/4, 789 01 Zábřeh na Moravě, T 583 401 933, F 583 415 317 E
[email protected] W www.leszabr.cz 04Obecní
a měst. lesy
Communal forests / Gemeindewälder
Lesy Jedlí, s.r.o., 789 01 Jedlí 65 T 583 440 661, 583 455 667-9, 583 440 631 M 737 800 555, E
[email protected] Lesy Maletín v.o.s., Maletín 21, 789 01 Zábřeh, T/F 583 448 122 E
[email protected] W www.maletin.cz
Lesy města Mohelnice, s.r.o., U Brány 928/3, 789 85 Mohelnice, T/F 583 431 125 E
[email protected] Lesy města Šumperka, s.r.o., Uničovská 46, 788 03 Šumperk, T /F 583 320 235, T 583 214 551, W www.sumperk.cz Lesy obce Vidnavy, Hrdinů 253, 790 55 Vidnava, T 584 409 035, E
[email protected] W www.address.cz/vidnava Městský úřad Hranice, Odbor životního prostředí, Pernštejnské nám. 1, 753 37 Hranice, T 581 828 111, F 581 828 650 E
[email protected] W www.mesto-hranice.cz výměra lesů: 245 ha Obec Žulová, správa lesů, Hlavní 36, 790 65 Žulová, T 584 437 129, F 584 437 231 E
[email protected] W sweb.cz/Heide výměra lesů: 107 ha viz článek na s. 16 Obecní lesy Lipová - lázně, s.r.o., 790 61 Lipová-lázně 396, T /F 584 421 271 E
[email protected] W www.lipova-lazne.cz Opatovická singulární lesní společnost, s.r.o., Hlavní 17, 753 56 Opatovice u Hranic T 581 621 209, F 581 621 208 E
[email protected] W www.opatovice.cz
Správa Lesů Fulnek, spol. s r.o. Říční č.p. 264, 742 45 Fulnek Správa lesů města Olomouce, Lomená č. 4, 779 00 Olomouc, T 585 414 726, F 585 751 150, E
[email protected] W www.lesyol.cz viz článek na s. 8 Lesy města Prostějova s. r. o., Rejskova 28 796 01 Prostějov, T 582 617 556 E
[email protected] Obecní lesy Bludov s.r.o., 8. května 906, 789 61 Bludov, T 583 238 758 E
[email protected] W lesy.bludov.cz 05
Soukromé lesy Private forests / Privatwälder
Lesní družstvo, 753 52 Skalička 140 T 581 623 558 Lesní družstvo „Háj“, Maletín č.p. 21, 789 01 Zábřeh, T/F 583 448 153, M 603 525 207, E
[email protected] výměra lesů: 270 ha Lesní družstvo v Zámrskách, Zámrsky č. 2, 753 01 p. Hranice, T 581 623 744 Lesní singulární společnost, 751 41 Křenovice Lesní správa obcí a soukromníků spol. s r.o, 783 25 Bouzov 109, T/F 585 346 433
Silva Bohemica - 3/2005
06 Myslivost, lovectví
Hunting / Jägergesellschaften
Českomoravská myslivecká jednota W www.cmmj.cz • Okresní myslivecký spolek Prostějov Pod Kosířem 16, 796 01, T 582 344 810 • Okresní myslivecký spolek Přerov U Strhance 2, 750 11, T 581 215 118 • Okresní myslivecký spolek Olomouc Wellnerova 20, 779 00, T 585 427 644 • Okresní myslivecký spolek Šumperk Nemocniční 53, 787 84, T 583 212 039, F 583 212 039, E
[email protected] COLCHI, s.r.o. 783 81 Uničov-Střelice 37, T 585 052 149, M 602 755 819 E
[email protected] W www.colchi.cz • odchov drobné zvěře, lovecká turistika hotel a restaurace se zvěřivovými jídly INTERLOV PRAHA, s.r.o., Závod Přerov 751 52 Přerov-Osmek, T 581 735 790, 581 735 820, F 581 735 832 E
[email protected] W www.interlov.cz Jesenická obchodní společnost, s.r.o. Nádražní 166, 790 70 Javorník T/F 584 440 114, E
[email protected] W www.jos.jesenik.com • výkup a prodej zvěřiny 08
Školkařství Nursery production / Baumschulen
Hanušovická lesní, a.s., Hlavní 146, 788 33 Hanušovice, T 583 231 270, F 583 231 239 E
[email protected] W www.hanusovickalesni.cz • p.p. 11,5 ha Piňos František, Krumsín 216, 798 03 Plumlov, T/F 582 393 662 Vojenské lesy a statky ČR, s.p. W www.vls.cz • Divize Lipník nad Bečvou, Bratrská 359, 751 31 T 581 724 111, F 581 724 257 E
[email protected] • prod. pl. 17 ha • Divize Plumlov, Lesnická ul. 463, 798 03 T 582 302 130, F 582 302 151 E
[email protected] Lengál Svatopluk, 783 73 Grygov 109 T 585 393 071, M 777 127 109 E
[email protected] W www.lengal.cz • produkce sazenic DUBU a JAVORU (produkční plocha 7,30 ha) SILVA - Vratislav Čunderle, 783 12 Pňovice č. 226, T/F 585 380 756, M 603 181 027 E
[email protected] W silva.hyperlink.cz Zdeněk Březina - Salix, 789 01 Chromeč 178, T 602 722 912, F 583 238 874 W www.semena-salix.cz 09
Pěstování, těžba
10
Lesní těžba Harvesting / Holzeinschlag
LESTRADE s.r.o., Plumlovská 712/55, 796 01 Prostějov, T 582 397 519 • lesnické práce, pořez a doprava dřeva Robert Langer, 788 25 Branná 88 T 583 230 132, M 777 851 333 E
[email protected] W www.sweb.cz/langer.robert TAGROS a.s., 783 83 Troubelice 24 T 585 032 077, F 585 032 037 WoodFort, s.r.o., Karlov 2392/6, 796 01 Prostějov, T 582 333 796 11
Zpracování dřeva Woodworking / Holzbearbeitung
Armila Šternberk, v.o.s., Žižkova 10, 785 01 Šternberk, T 585 411 780, T/F 585 011 777 E
[email protected] W www.armila.cz AUTO-LES s.r.o., 798 47 Horní Štěpánov 336, T 582 391 024 Dřevo Málek s.r.o., 798 48 Protivanov 375 T/F 582 399 153, E
[email protected] W www.drevo-malek.cz DŘEVOSANTO a.s., Družstevní 405, 753 01 Hranice I, Město, T /F 581 615 151, M 603 521 461, E
[email protected] EUROTIMBER, spol. s r.o., Banskobystrická 13, 787 01 Šumperk, T 604 894 434 W www.eurotimber.com Benedikt Lavrinčík, Prostějovská 202, 798 12 Kralice na Hané, T/F 508 386 487 W www.bentrans.cz Jaroslav Žilka, Bělá č. 74, 798 54 p. Kladky Javořice, a.s., Ptenský Dvorek 100, 798 43 Ptení, Okres Prostějov, T 582 319 236 E
[email protected] W www.pila-javorice.cz
Lesní statek Třemešek, v.o.s., Dřevosklad 788 03 Nový Malín, T 583 216 940 E
[email protected] Lignoproduct Hranice, s.r.o. - pila, Potštátská 611, 753 01 Hranice, T 581 603 336, F 581 601 526, M 604 782 510 E
[email protected] www.lignoproduct.cz
ODZ spol. s r.o., Olšanský dřevařský závod 798 14 Olšany u Prostějova 11, T 582 380 120, F 582 380 156, E
[email protected] PAYWOOD a.s., 788 11 Loučná nad Desnou 98, T 583 235 202, 583 235 212 E
[email protected] www.paywood.cz Pila Alba, s.r.o., Hoštejn 63, 789 01 Zábřeh T 583 443 171, F 583 443 172 E
[email protected] W www.pila.sumpersko.com SOBÁČOV PILA s.r.o., Sobáčov 85, 783 21 Lilovel, T 585 342 167, M 604 986 234 E
[email protected] Verma, s.r.o., 788 15 Vernířovice č.p. 27 T/F 583 237 059, M 732 545 517 E
[email protected] www.pilaverma.cz 12Poradenství,
taxace
Silviculture, harvesting / Waldbau, Holzeinschlag
Consulting, taxation, research / Beratungsdienst
EKO Agrostav a.s., Tovačovská 300, 751 00 Přerov, T 581 706 311, F 581 202 451
Help forest s.r.o., Slovanská 21, 787 01 Šumperk, T 583 216 738, F 583 216 738 E
[email protected] W www.helpforest.cz Sdružení taxačních kanceláří, Info centrum STK, Chválkovická 503/88A, 779 00 Olomouc, T 585 152 370-75, F 585 152 371 E
[email protected] W www.taxace.cz TAXONIA CZ, s.r.o., lesnická projekční kancelář, Chválkovická 503/88A, 779 00 Olomouc, T 585 152 370-75, F 585 152 371 E
[email protected] W www.taxonia.cz Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, pobočka Olomouc Holická 31 c, 772 00, T 585 209 931, F 585 209 950, GSM 602 594 027 E
[email protected] W www.uhul.cz/olomouc V Olomouckém kraji působí též firma LESMA spol. s r.o. viz inzerát na straně 2 W www.lesma.cz
E
[email protected] www.ekoagrostav.cz
Jiří Zahradníček, Olomoucká 115, 751 01 Tovačov, T/F 581 731 179 W mujweb.cz/www/rybarstvi.tovacov Lengál Svatopluk, 783 73 Grygov 109 T 585 393 071, M 777 127 109 E
[email protected] W www.lengal.cz • správa lesa (450 ha), OLH LESOTEX, spol. s r. o., J. z Poděbrad 92/11, 787 01 Šumperk, T 583 212 118 M.F.A. KONŠEL s.r.o., Křenůvky 78, 798 04 582 357 163, Krumsín - spárovky: T 582 393 626, W www.almara.cz/konsel SEKVOY spol. s r.o., č. 71, 783 16 Dolany T 585 396 018, F 585 396 017 E
[email protected] SILVA - Vratislav Čunderle, 783 12 Pňovice č. 226, T/F 585 380 756, M 603 181 028 E
[email protected] W silva.hyperlink.cz SB
13
Stroje, zařízení
Machines, equipment / Maschinen, Geräte BKX a.s., Železniční 512/7, 779 00 Olomouc T 585 311 417, W www.bkx.cz • HR ENTRACON s.r.o., Hrabová 50, 789 71 T /F 583 411 226, M 736 644 335 E
[email protected] W www.entracon.cz • výroba, prodej a servis lesní techniky EverLift spol. s r.o., Polská 944/5, 779 00 Olomouc, T 585 222 318, W www.everlift.cz
• montáže HR; prodej stavebních strojů; výroba a montáž manipulační a nákladové techniky v dopravě FOREGA s.r.o., Nezvalova 2A, 772 00 Olomouc, T 585 223 778, F 585 243 643 E
[email protected] • Husqvarna Frenštátská lesní, a.s., prodejna pil Potštátská 657, 753 01 Hranice na Moravě T 581 601 987, F 581 606 850 E
[email protected] H CENTRUM s.r.o., Kozlovská 4, 750 02 Přerov, T 581 201 502, E
[email protected] • Husqvarna Ing. Kamil Daniš, Náměstí Dr. M. Tyrše 101/8 , 751 17 Horní Moštěnice T/F 581 224 102, W www.davaztechnik.cz INTERFORST, spol. s r. o., Železniční 7, 772 00 Olomouc, T 582 361 200, W www.interforst.cz JELÍNEK, Drozdovice 20, 796 01 Prostějov T 582 330 554, 517 353 036 E
[email protected] KUČERA František, Žižkova 838, 790 01 Jeseník, T 607 233 252 E
[email protected] KUMI-KUREČKA s.r.o., Jesenická 235, 790 01 Jeseník - Česká Ves , T 584 401 595 E
[email protected] • Husqvarna MODISO v.o.s., Moravský dřevařský institut strojů a obchodu, Světlov 6, 785 01 Šternberk, T/F 585 011 532, www.modiso.cz PELI, s.r.o., V podlesí 314, 783 73 Grygov T 585 393 360, W www.peli.cz PROFI - KAREL OTRUBA, Tyršovo nám. 346, 798 03 Plumlov, T 582 393 425 W www.iweb.cz/otruba • STIHL Seal-navijáky s.r.o., U panelárny 539/6, 779 00 Olomouc, T 585 311 539, F 585 311 541, W www.seal-navijaky.cz SEMAR plus s.r.o., Žižkovo nám. 8, 796 01 Prostějov, T/F 582 342 962 W www.sweb.cz/semarplus Šindelka František, Tršice - Hostkovice 29, 783 57 Olomouc, W www.volny.cz/stihl.ol/ Strojírna Bedřichov, spol. s r.o., Bedřichov 4 788 01 Oskava, T 583 255 005, E
[email protected]
TRIGA servis, Přerovská 621, 779 00 Olomouc, T 585 152 080, www.trigaservis.cz Vladimír Koudelka, Heyrovského 422/37, 779 00 Olomouc, T 585 393 360, W www.vlkproject.cz lanovky, navijáky Vojenské lesy a statky ČR, s.p., Bratrská 360 751 31 Lipník nad Bečvou, T 581 724 261 W www.lipnik.vls.cz • lesnické potřeby VOKURKA, Nový Rumburk, 788 32 Stříbrnice T 583 239 086, E
[email protected] • Husqvarna
Zábřežská lesní, a.s. W www.leszabr.cz • provoz dvou prodejen s lesnickými a zahradnickými potřebami (Zábřeh - Leštinská 4, T 583 411 284, F 583 213 155, E
[email protected] Šumperk - Uničovská 52, T/F 583 213 155, E
[email protected]) 14
Zbraně střelivo, ... Arms / Waffen
DeS, ZBRANĚ-STŘELIVO, Plíhal Karel Temenická 44/2317, 787 01 Šumperk T/F 583 212 682, E
[email protected] E.I.C. SYSTEM, a.s., prodejna Olomouc Litovelská 77/7, 779 00, T 585 421 186, E
[email protected] www.eic.cz Factory Arms Olomouc s.r.o., Na Šibeníku 3, 779 00, T 585 412 905, W www.volny.cz/f.a.o.
Geso, s.r.o., Blahoslavova 170/6, 796 01 Prostějov, T 582 342 820, W www.geso.cz GROHMAN Karel, Hlavní náměstí 94/6, 785 01 Šternberk, T 585 013 442 • zbraně LESANKA - LIT, s.r.o., Palackého 882/3, 784 01 Litovel, T 585 344 004 Lukáč Josef, Vícov 128, 798 03 Plumlov T 582 378 464 • broušení, výroba nožů Malinka Jindřich, Smetanova 6, 772 00 Olomouc, T/F 585 244 470 • prodej zbraní Martin Pospíchal, Pod Lesem 460, 788 33 Hanušovice, T 724 265 466 www.pospichal.wz.cz
MEOPTA, a.s., Kabelíkova ul. 1, 750 58 Přerov, T 581 241 111, W www.meopta.cz OD Timpo s.r.o., Tř. Svornosti 57/1177, 779 00 Olomouc, T/F 585 416 893, W timpo.wz.cz SPORT LOV, Horní nám. 4/4, 750 00 Přerov T 581 738 287 TECHNOEX spol. s r.o. (pobočka Přerov) Škodova 5/771, 750 02, T 581 202 361 W www.technoex.cz prodej zbraní Urbánek, Náměstí svobody 9, 750 00 Přerov, T 581 210 603, W www.lovecke-potreby.com
Výstavy, akce 17 Show, advertisement / Ausstellungen, Werbung Omnis Olomouc a.s., Kosmonautů 8, 772 54 Olomouc, T 587 433 155 E
[email protected] W www.omnis.cz • pořadatel regionálních výstav, stavba veletržních stánků, akce na klíč. Výstava STAVO & TEPLO JESENÍKY ve dvech 5.-7. dubna 2005 v Šumperku, v Domě kultury Výstaviště Flora Olomouc a.s., Wolkerova 37/17, 771 11 Olomouc , T 585 726 111 E
[email protected] W www.flora-ol.cz • pořádání veletrhů a výstav, správa olomouckých historických parků, sbírkových skleníků a botanické zahrady 19
Různé Others / Verschiedenes
EKOPROGRES HRANICE, a. s. tř. 1. máje 1013, 753 01 Hranice I - Město T 581 603 314, T/F 581 603 010 E
[email protected] W www.ekoprogresas.cz • obchodní činnost - Obchodní dům Progrescentrum se sortimentem myslivost, laserová střelnice, elektro, svítidla, elinstal. materiál, železářství, centrum zdraví Hnutí Duha Olomouc, Dolní náměstí 38, 772 00 Olomouc, T 585 228 584 W www.hnutiduhaolomouc.ecn.cz • lesy INTERNATIONAL ZEFOX s.r.o., Heroltice 77, 789 91 Štíty, T/F 583 440 178 • činění kůží, výkup paroží Jesenické informační centrum, IC Země děda Praděda, 793 36 Malá Morávka 238 T 554 273 241, www.pradedovazeme.cz Lesostavby Šumperk, a.s., Uničovská 19/370, 787 01 Šumperk, T 583 212 202-4, W www.lesostavbysumperk.cz Moravský ornitologický spolek, Bezručova 10, 751 52 Přerov 1, T/F 581 203 150 E
[email protected] W www.iweb.cz/mos Vlastivědné muzeum Olomouc, Arboretum 783 26 Bílá Lhota T 585 340 075, 585 340 081 E
[email protected] W www.vmo.cz YAMACO SOFTWARE, Ing. Karel Janeček, Prostějovičky 79, 798 03 Plumlov T +420 602 706 652, T/F 582 393 605 E
[email protected] W www.yamaco.cz • software pro mysliveckou evidenci Zdeněk Mráček, tř. Kosmonautů 1065/22, 779 00 Olomouc, T 585 244 609 E
[email protected] • poradní služby v ochraně lesa ZETASPOL, s.r.o., 789 21 Bedihoš 18 T 582 368 479, M 602 510 475 E
[email protected] W www.pvtnet.cz/www/zetaspol/ • obchod s agrochemikáliemi
ZELENÉ STRÁNKY Olomouckého KRAJE
Lesní statek Šubířov, 798 52 Šubířov 187 T 582 396 153, 582 617 556, F 582 621 931 Lesní statek Třemešek, v.o.s., Třemešek 50 788 01 Oskava, T/F 583 233 571, F 583 233 531, W www.lstremesek.cz Středomoravské lesní družstvo, Niva 47, 798 61 Drahany, T 582 395 034
5
OLOMOUCKÝ KRAJ
Pestrá mozaika informací Olomoucký kraj se rozkládá ve střední části Moravy a zasahuje do její severní části. Na severu má 104 km dlouhou mezistátní hranici s Polskem, na východě sousedí s Moravskoslezským krajem, na jihu s krajem Zlínským a Jihomoravským a na západě s krajem Pardubickým. Člení se na pět okresů: Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk. Celková výměra kraje je 5 158,75 km2, což představuje 6,5 % rozlohy České republiky. V okresech Jeseník a Šumperk převažuje nezemědělská půda s vysokým zastoupením lesních pozemků (52,1 %), naproti tomu v okresech Prostějov, Přerov a Olomouc se půda využívá hlavně zemědělsky a převažuje v nich orná půda (62,8 %). Obyvatelé Olomouckého kraje žijí v 394 obcích, z nichž 26 má přiznaný statut města. V těchto městech bydlí 57,9 % obyvatel. Statutárním městem je krajské město Olomouc, které mělo k 31. 12. 2002 101 624 obyvatel. K témuž datu měl celý kraj 636 750 obyvatel, tj. 6,2 % z celkového počtu obyvatel České republiky. Severní část kraje je hornatá, tvoří ji Jeseníky s nejvyšší horou Praděd (1492 m n. m.). Jižní část vyplňuje rovinatá Haná. Územím kraje protéká řeka Morava. Na její hladině u Kojetína v okrese Přerov je nejníže položený bod kraje (190 m n. m.). Jižní a centrální část kraje patří mezi oblasti s nejúrodnější půdou. Průměrné výnosy ječmene, pšenice, řepky a cukrovky zde dosahují nejvyšších hodnot v celé ČR. V Olomouckém kraji působí řada tradičních průmyslových podniků. Na zemědělskou výrobu navazuje množství potravinářských podniků, z dalších odvětví je tu rozvinutý textilní a oděvní průmysl, výroba strojů a zařízení, průmysl optiky a řada dalších.
OLOMOUCKÝ KRAJ MAPA Olomouckého kraje zdroj: PJsoft
Dopravní dostupnost zajišuje 744 km železničních tratí a 3 461 km silnic, z nichž pouze 11,6 % představují silnice I. třídy. Olomouc a nedaleký Přerov jsou významným želez-
ničním uzlem, železniční sí je vedena rovnoměrně celým územím kraje a její hustota 0,14 km/ km2 je vyšší než v celé ČR (0,12 km/ km2). Naproti tomu hustota silnic je menší než
průměrná hustota silnic v ČR. Na tvorbě hrubého domácího produktu v České republice se Olomoucký kraj podílel v roce 2001 pouze 4,8 %. V přepočtu na jednoho obyvatele dosahoval jen 77,3 % republikového průměru, což je nejnižší hodnota mezi kraji ČR. Olomoucký kraj patří společně s Ústeckým a Moravskoslezským krajem mezi kraje s nejvyšší nezaměstnaností v republice. Míra nezaměstnanosti zde k 31. 12. 2002 dosáhla 12,2 %. Také průměrná měsíční mzda je zde nejnižší v celé ČR. Životní prostředí je v relativně dobrém stavu, nepříliš poškozené. Průmyslové emise nedosahují průměrných hodnot za ČR, horské a podhorské oblasti mají vynikající kvalitu ovzduší a jsou významným zdrojem pitné vody. Většina obcí (83,0 %) má zavedený plyn, 88,1 % obcí je napojeno na veřejný vodovod, třetina obcí (32,0 %) má vybudovanou kanalizaci s napojením na čističku odpadních vod. Dosud nedořešeným problémem je ochrana proti povodním, aby nedocházelo k opakování situace z roku 1997, kdy Moravu zasáhly ničivé záplavy. Po území kraje je rozmístěna řada lázeňských zařízení, známé jsou lázně v Jeseníku, Velkých Losinách, Teplicích nad Bečvou, Slatinicích a ve Skalce. Region nabízí řadu příležitostí pro turistické vyžití. Hojně jsou navštěvovány Jeseníky s rozlehlým rašeliništěm Rejvíz, pětačtyřicetimetrovým Vysokým vodopádem, vodní nádrží a elektrárnou Dlouhé Stráně a dalšími zajímavostmi. Pozoruhodné jsou i lužní lesy v Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví s mnoha ohroženými druhy rostlin i živočichů. V Olomouckém kraji se vyskytuje i řada jeskyní - Javořičské, Mladečské a Zbrašovské aragonitové. red
LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ A MYSLIVOST OLOMOUCKÉHO KRAJE
6
LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Z ekonomického hlediska je Olomoucký kraj průmyslovou oblastí s rozvinutými službami. Ekonomika hanáckých okresů je poměrně stabilní a dostatečně rozmanitá, okres Jeseník a severní část okresu Šumperk bohužel následkem polohy, horší dopravní dostupnosti i narušení sociálního a hospodářského života po druhé světové válce (vysídlení německého obyvatelstva) patří k ekonomicky slabším regionům. Z hlediska lesního hospodářství jsou podmínky na území Olomouckého kraje velmi různorodé. Jsou tu zastoupeny všechny lesní vegetační stupně, od luhů v nejnižších polohách (oblast Litovelského Pomoraví) až po horská stanoviště Hrubého Jeseníku. Olomoucký kraj zasahuje do jedenácti přírodních lesních oblastí. Jedná se o přírodní lesní oblasti 25 - Orlické hory, 27 - Hrubý Jeseník, 28 - Předhoří Hrubého Jeseníku, 29 - Nízký Jeseník, 30 - Drahanská vrchovina, 31 - Českomoravské středohoří, 32 Slezská nížina, 34 - Hornomoravský úval, 36 - Středomoravské Karpaty, 37 - Kelečská pahorkatina a 39 Podbeskydská pahorkatina. Minimální výměrou zasahují do kraje přírodní lesní oblasti Orlické hory, Slezská
nížina a Podbeskydská pahorkatina. Pro každou přírodní lesní oblast je vypracován oblastní plán rozvoje lesů. S výjimkou Hornomoravského úvalu převládají na území Olomouckého kraje výrazně jehličnaté dřeviny, zejména smrk. Tato dřevina vykazuje nadprůměrné produkční schopnosti zejména v oblasti Oderských vrchů. Jedle se vyskytuje v ojedinělých případech ve starších porostech; její výskyt indikuje nízké znečištění ovzduší. Na exponovaných stanovištích v nižších polohách dominují borové porosty. V oblasti Nízkého Jeseníku je cennou dřevinou modřín. Zastoupení smrku ztepilého v lesích Olomouckého kraje činí přibližně 60 %. Z listnatých dřevin je v největší míře zastoupen buk lesní (12 %). Produkční podmínky jsou na území Olomouckého kraje velmi dobré, o čemž svědčí průměrná zásoba na 1 ha porostní půdy - 269 m3 bez kůry, což je mírně nad průměrem v České republice. V Olomouckém kraji se nacházejí dvě chráněné krajinné oblasti, a to CHKO Jeseníky, která částečně zasahuje i do Moravskoslezského kraje, a CHKO Litovelské Pomoraví. Celková výměra těchto zvláště chráně-
ných území je 83 600 ha. CHKO Jeseníky se rozkládá na území okresů Bruntál, Šumperk a Jeseník. Zasahuje do dvou přírodních lesních oblastí - Hrubý Jeseník a Předhoří Hrubého Jeseníku. Plošně zde převažovaly bučiny, v nižších polohách a na půdách s velkým množstvím živin i květnaté bučiny, na chudších horninách kyselé bučiny a se stoupající nadmořskou výškou klenové horské bučiny. V ještě vyšších partiích převažovaly horské smrčiny a v nejvyšších polohách bezlesé hole. Borovice kleč zde byla vysazena v 19. století, je dřevinou nepůvodní. Hlavním přírodním fenoménem v CHKO Litovelské Pomoraví jsou rozsáhlé lužní lesy a zachovalý tok řeky Moravy. Přirozené lesní porosty, nivní louky, mokřady a četné tůně jsou jedinečnými biotopy fauny, zejména ptactva. Uvedená území rovněž skýtají možnosti pro ochranu mizející a chráněné flóry. Prostor devonských vápenců v okolí Třesínského prahu je významnou krasovou oblastí a rezervoárem kvalitních podzemních vod. Na území CHKO se nachází 23 maloplošných zvláště chráněných území (národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, národních přírodních památek a přírodních památek). Mimo obvod CHKO je na
území kraje dalších 113 maloplošných zvláště chráněných území. Z hlediska ochrany přírody patří k nejvýznamnějším lokalitám Olomouckého kraje Národní přírodní rezervace Kralický Sněžník. Rozprostírá se na ploše 1 694,67 ha. Jejím posláním je ochrana přirozených a přírodě blízkých společenstev, vázaných na geologický podklad a reliéf horského masívu Králického Sněžníku. Jsou zde zastoupena subalpínská společenstva vrcholových holí, v hřebenových polohách pod horní hranicí lesa se zachovaly fragmenty původních lesních porostů s místním ekotypem smrku a vrchovištní rašeliny. Vyskytují se zde některé vzácné druhy rostlin, např. oměj šalamounek, kamzičník rakouský, ovsíř dvouřízný a zvonek vousatý. Ze vzácnějších druhů hub zde byl nalezen květnatec Archerův a holubinka Quéletova. Z chráněných druhů živočichů žijí v rezervaci např. myšivka horská, jeřábek lesní a linduška horská. Neméně významnou NPR je Praděd. Dlouhodobým úkolem lesního hospodářství v Olomouckém kraji je zvyšování podílu melioračních a zpevňujících dřevin, zejména v oblastech s vysokým zastoupením smrkových monokultur.
Silva Bohemica - 3/2005
MYSLIVOST V Olomouckém kraji je uznáno 358 honiteb s celkovou výměrou honebních pozemků cca 400 tis.ha, takže průměrná honitba přesahuje tisíc hektarů. U 106 honiteb je držitelem honitby jeden vlastník honebních pozemků, u dalších 252 honiteb je držitelem honební společenstvo vlastníků. Právo myslivosti vykonává ve 44 honitbách jejich držitel sám, 314 honiteb je pronajatých. Mimo to je v Olomouckém kraji 16 obor a 10 bažantnic. Byly také vyhlášeny oblasti chovu pro kamzíka horského v Hrubém Jeseníku a pro daňka skvrnitého na Klopinsku.
Cíle a výsledky mysliveckého hospodaření se zvěří jako obnovitelným přírodním bohatstvím jsou předmětem každoročního statistického zjišování. Mysliveckému hospodaření se věnuje okolo 6 000 myslivců, držitelů loveckého lístku, kterým pomáhá 1 800 lovecky upotřebitelných psů. Základními údaji o zvěři jsou normovaný stav jako její cílový maximální početní stav, jarní stav jako skutečnost po provedeném lovu, a skutečně dosažený lov zvěře, který by se měl početně blížit ročnímu přírůstku mlá at. Na celém území kraje je normováno cca 800 kusů zvěře jelení, 480 kusů daňčí, 200 kusů mufloní a 17 000 kusů srnčí, téměř 600
kusů prasat divokých, 36 kusů jelení sika, 127 kusů kamzičí, 33 000 zajíců a 24 000 bažantů. Lov činí cca 1 100 kusů jelení zvěře, 470 kusů daňčí, 250 kusů mufloní, 7 200 kusů srnčí a 2 700 kusů černé zvěře, 200 kusů siky, 19 kusů kamzičí, 4 000 kusů zaječí a 29 000 kusů bažantí zvěře, 15 000 kachen divokých, 28 hus, 3 000 lišek, 100 jezevců a 1000 kun. Dále se v kraji vyskytuje cca 100 bobrů, 8 rysů, 13 vyder, 450 jeřábků lesních, 1 500 kormoránů, 4 000 koroptví, 1 900 krkavců, 1 100 sluk lesních, 6 sokolů, 4 tetřevi, 10 tetřívků a 300 výrů velkých. Z nepůvodních druhů bylo uloveno např. v roce 2003 celkem 13 mývalů severních,
80 psíků mývalovitých a 9 norků amerických. Cílem mysliveckého hospodaření není jenom úprava početních stavů, ale také uplatňování chovatelských zásad. Z chovu jsou vyřazováni přednostně jedinci podprůměrně slabí co do tělesné kondice, u rohaté a parohaté zvěře je dobrým vodítkem trofej. V chovu se naopak ponechává co nejdéle zvěř kvalitnější, která je pro další chov přínosem. Mezi myslivci se udržuje dobrá tradice každoročních jarních přehlídek trofejí, kde se může i veřejnost seznámit s tím, jak se myslivcům jejich snažení daří. Ing. Jan Musil Krajský úřad Olomouckého kraje
Krajský inspektorát Šumperk, jako detašované pracoviště ředitelství LČR, vznikl k 1. 7. 1992 a v současné době má ve své působnosti 7 lesních správ (LS): Javorník, Jeseník, Loučná nad Desnou, Hanušovice, Ruda nad Moravou, Šternberk a Prostějov. Lesní správy se dále organizačně dělí na 80 revírů, Ve vztahu ke správnímu uspořádání spadá převážná část KI Šumperk do Olomouckého kraje. KI Šumperk tvoří na severu hranici s Polskem, na západě sousedí s KI Choceň, v jižní části sousedí s KI Brno a na východě a severovýchodě probíhá jeho hranice s KI Frýdek Místek. V rámci KI Šumperk provádí na smluvním základě těžební a pěstební práce na 25 smluvních územních jednotkách celkem 15 dodavatelů. Obhospodařování lesa ve státním vlastnictví a výkon funkce odborného lesního hospodáře pro jiné vlastníky lesů zajišuje v rámci KI Šumperk celkem 157 technicko-hospodářských pracovníků. KI Šumperk zajišuje obhospodařování 123 743 ha lesa na katastrální výměře 448 723 ha. Pro jiné vlastníky lesa dále zajišuje výkon funkce odborného hospodáře v celkovém rozsahu 12 292 ha. V oblasti působnosti KI Šumperk jsou zastoupeny lesy všech lesních vegetačních stupňů (LVS) od lužních lesů (1. LVS) podél řeky Moravy (cca 200 m n. m.) až po horské hole (9. LVS) Králického Sněžníku a Hrubého Jeseníku (nejvyšší kóta - Praděd 1491 m n. m.). Lesní správy KI Šumperk tedy hospodaří v značně diferencovaných přírodních podmínkách, od lužních lesů Hornomoravského úvalu přes vrchoviny tvořící předhůří Hrubého Jeseníku až k jeho nejvyšším polohám. Západní část LS Hanušovice spadá do masivu Králického Sněžníku (1424 m n. m.). K severu pak terén opět klesá přes Rychlebské hory (nejvyšší vrchol Smrk 1125 m n. m.) k Vidnavské nížině (230 m n. m.). Lesní porosty LS Loučná nad Desnou, značná část území LS Jeseník, LS Hanušovice a na LS Javorník masiv Šeráku se nachází v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jeseníky (31 962 ha). V rámci LS Šternberk se SB
nachází CHKO Litovelské Pomoraví (3656 ha). LS Hanušovice spravuje též lesy v plošně rozsáhlé Národní přírodní rezervaci Králický Sněžník. Nejcennější území z pohledu ochrany přírody jsou vyhlášena jako Národní přírodní rezervace (NPR). Zachování a obnova genofondu lesních dřevin a zvýšení druhové diverzity lesů je jednou z významných priorit trvale udržitelného lesního hospodářství. Za účelem zachování genofondu původních cenných populací listnatých a jehličnatých lesních dřevin byla v oblasti KI Šumperk vyhlášena řada genových základen (GZ), tj. zvláště geneticky cenných porostů využívaných zejména pro sběr osiva. Obnova lesa v těchto GZ je prováděna zejména podrostním způsobem s využitím přirozeného zmlazení dřevin. Proti lesu hospodářskému je v GZ les mýcen v pozdějším věku, tak, aby byla možnost porosty plynule obnovit s využitím přirozené obnovy a aby se prodloužila možnost sběru kvalitního osiva. Genové základny (GZ) porostů původních listnatých a jehličnatých dřevin na KI Šumperk jsou vyhlášeny na ploše 5 799 ha. Ochrana genových zdrojů a zajištění kvalitního osiva lesních dřevin je dále zajištěna výběrem porostů pro sběr reprodukčního materiálu (tzv. „uznané porosty pro sběr osiva“), výběrem nejkvalitnějších jedinců (tzv. „uznané stromy“) a zakládáním tzv. semenných sadů. Základní strategií lesnického hospodaření podniku je trvale udržitelné obhospodařování lesů. Proto podnik vyvíjí maximální úsilí na zabezpečení nepřetržitého a vyváženého plnění produkčních i mimoprodukčních funkcí lesa. Cílem je zvyšovat podíl stabilního, kvalitního, druhově a věkově skupinovitě smíšeného lesa. Tato strategie zahrnuje zejména snahu o: zvyšování podílu přirozené obnovy, zvyšování stability porostů včasnými výchovnými zásahy a s tím spojené snižování nahodilých těžeb, snižování nezdarů zalesňování, zvyšování zastoupení listnáčů a jedle (zvýšení celkové biodiverzity lesních ekosystémů), zabezpečení důsledné ochrany lesa proti
škůdcům a dosažení rovnováhy mezi zvěří a lesem. Ke specifickým problémům lesnického hospodaření KI patří především zdravotní stav porostů nejvyšších horských poloh pod horní hranicí lesa a problémy spojené s jejich obnovou (jedná se zhruba o 3 500 ha lesa). Porosty pod horní hranicí stromové vegetace a v pásmu kosodřeviny jsou silně proředěné a s vysokým zastoupením neživých stromů. To je důsledkem stáří, extrémních klimatických podmínek, vlivu exhalátů a toho, že stromy zde vysázené koncem 19. století neodpovídaly původnímu genofondu lokality a pocházely z klimaticky, půdně a geograficky odlišného prostředí. Další problémovou oblastí, jejíž význam bude pravděpodobně do budoucna narůstat, je vysoký podíl porostů (zejména smrkových monokultur), v minulosti silně poškozených loupáním a ohryzem spárkaté zvěře. I když dosud nedochází ve významné míře k rozvrácení těchto porostů, napadených hnilobami, jsou tyto lokality potenciálně vysoce ohroženy z hlediska stability. Dalším důsledkem poškození těchto porostů je ztížené provádění výchovných zásahů a ve starších porostech i výrazně horší zpeněžení vytěžené dřevní hmoty. Hospodaření v rámci I. a II. zóny CHKO Jeseníky a CHKO Litovelské Pomoraví, na území NPR a ostatních chráněných maloplošných územích má rovněž svá specifika a je prováděno v souladu s platnými „Plány péče“ o tato území, schválenými MŽP. Výrazným spojencem jednoho z největších lesních škůdců, kůrovce, se dnes stávají pravidelné snahy některých ekologistických občanských sdružení o nepovolení zpracování kůrovcového dříví v chráněných územích a zajištění nezbytně nutných obranných opatření proti kůrovcům. Tyto iracionální požadavky se však naštěstí ekologistům nedaří ve většině případů prosazovat. Lesníci pak mohou důsledně uplatňovat opatření, která brání přemnožení škůdců. V zachování kontinuity provádění asanačních těžeb kůrovcového dříví v NPR vidí lesníci jedinou možnost vedoucí k záchraně a zlepše-
ní stavu nejcennějších lesních ekosystémů, zejména pak zbytků původních smrkových horských porostů. Jednou z předností hospodaření LČR je vyrovnané finanční hospodaření, financování své činnosti z vlastních zdrojů a nezávislost na státním rozpočtu. Na KI Šumperk je vysoký podíl ekonomicky ztrátových lesů: horské lesy Hrubého Jeseníku a Kralického Sněžníku v 8. a 9. LVS a vyšší části 7. LVS s obtížnou a nákladnou obnovou rozpadajících se porostů s nekvalitním dřívím a lužní lesy a části lesů nižších poloh s vysokým podílem listnatých dřevin (nízké realizační ceny listnatého dříví, silný podrost buřeně, hustý spon při zalesnění). Hospodaření v těchto lesích musí být dotováno ziskem z výnosových lesů středních a vyšších poloh. Veřejnost se často obává, že se v lesích těží více, než přiroste. Průměrně v lesích spravovaných LS v rámci KI Šumperk činí hodnota běžného přírůstu 8,5 m3 dřeva na 1 ha za rok a těží se zhruba 6,1 m3 na 1 ha za rok. To znamená, že se na KI těží cca 71 % toho, co v lese za rok naroste. Vybrané provozní ukazatele KI Šumperk: V obvodu KI Šumperk a jeho lesních správ činní celková roční těžba cca 740 000 m3 (skutečnost 2004: 747 312 m3). Nahodilá těžba v roce 2004 činila cca 195 000 m3, z toho živelná 110 000 m3, nahodilá hmyzová cca 26 000 m3, lapáky 25 000 m3, exhalační cca 11 000 m3. Roční úkol celkové obnovy lesa se pohybuje kolem 1 100 ha (v roce 2004 činila umělá obnova první cca 705 ha, umělá obnova opakovaná cca 115 ha; vykázáno bylo 350 ha obnovy přirozené.)Výchovné zásahy v porostech do 40 let věku jsou prováděny na více než 2 500 ha lesa ročně. Roční úkol prořezávek činí cca 2 400 ha. Na ochranu lesa proti zvěři
OLOMOUCKÝ KRAJ - LČR
O lesnictví a myslivosti v olomouckém regionu hovoří ředitel KI LČR, s. p., Ing. Vlastimil Štefl
7
NOVÁ ČÁST KI Šumperk
OLOMOUCKÝ KRAJ
je ročně vynakládáno cca 18 mil. Kč (z toho na ochranu mladých lesních porostů cca 10 mil Kč a na stavbu a opravy oplocenek cca 7,5 mil. Kč). Náklady na ochranu lesa proti buřeni činí ročně celkem cca 25 mil. Kč. Myslivost na KI Šumperk V oblasti krajského inspektorátu Šumperk volně žije zvěř jelení, daňčí, mufloní, srnčí a černá. V masivu Hrubého Jeseníku přežívá v počtech cca 200 kusů nepůvodní zvěř kamzičí (introdukována od roku 1913). Její výskyt lze zaregistrovat na lesní správě Loučná nad Desnou; Hanušovice, Jeseník a v masivu Šeráku na LS Javorník. Zvěř jelení se vyskytuje převážně v horských a podhorských oblastech výše uvedených LS a také na několika místech LS Ruda nad Moravou a LS Šternberk. Oborní chov jelení zvěře je realizován v oboře „Rudná“ (LS Loučná nad Desnou) s výměrou cca 950 ha. Na LS Šternberk je v okolí Mírova a Loštic rozšířen i jelen sika. Zvěř daňčí se ve volné přírodě
občas objeví i mývalovec kuní (psík mývalovitý) a v horských oblastech i rys ostrovid. Vzácný je výskyt jeřábka lesního, tetřívka lesního a tetřeva hlušce (LS Hanušovice, LS Jeseník, LS Loučná). Bobr evropský se vyskytuje zejména v povodí řeky Moravy v CHKO Litovelské Pomoraví. Z drobné zvěře se vyskytuje zajíc polní, bažant obecný, koroptev polní a křepelka polní, jejichž stav lze charakterizovat jako neuspokojivý (znečištění životního prostředí, změna zemědělských plodin, chemizace, mechanizace, následky povodní 1997 atd.). V roce 2003 bylo provedeno výběrové řízení na pronájem vlastních honiteb LČR pro období let 2003-2013. V souladu se zákonem o myslivosti (zákon č. 449/2001 Sb.) bylo v rámci KI Šumperk vytvořeno celkem 85 vlastních honiteb. Na 72 honitbách z nich bylo provedeno výběrové řízení. Zbývajících 13 honiteb je tzv. režijních. Zde náleží výkon práva myslivosti LČR, s. p. Režijní honitby slouží mimo jiné k zajištění referenční funkce. LS a KI jejich prostřednictvím získávají přímou možnost sledovat a ovlivnit stavy zvěře tak, aby byly zabezpečeny její optimální stavy a minimalizovány následné škody na lesních porostech v dané oblasti, ke kterým by mohlo dojít v případě jejího přemnožení. Výběrové řízení na honitby probíhalo v souladu a platnou legislativou ve dvou fázích. První fáze se
účastnili původní nájemci honiteb (1993-2003), pokud o honitbu projevili zájem a splnili stanovené podmínky (platební kázeň vůči LČR; plnění odlovu, dosažení stanovených normovaných stavů zvěře a doložení úplné nabídky k VŘ). Druhá fáze pak probíhala jako klasické výběrové řízení za účasti více uchazečů. Škody způsobené zvěří jsou závislé na počtu a druzích zvěře v honitbách a na přírodních podmínkách v zimním období - zejména výši sněhové pokrývky a úživnosti honitby. Zvěř je národní bohatství a do lesa neodmyslitelně patří. Je pochopitelné, že způsobuje škody na lesních porostech. Lesníci se škodami, které zvěř způsobuje, počítají a snaží se najít optimální poměr mezi množstvím zvěře a stavem lesa, ve kterém se vyskytuje. I přes postupně klesající stavy spárkaté zvěře jsou však škody jí působené neúměrně vysoké. Cílem LČR je dosažení tzv. normovaných stavů zvěře, které již umožní efektivní uplatňování přirozené i umělé obnovy lesa bez vynakládání obrovských částek na jeho ochranu a minimalizují neúměrné škody na lesních porostech. Od pana ředitele jsme dostali ještě řadu informací o ochraně lesa, investičních akcích a plnění Programu 2000. Děkujeme za ně. Bohužel několikanásobně překračují rozsahové možnosti této rubriky. Tyto informace nezapadnou, využijeme je v některém z příštích vydání SB. zaznamenal J. Junek
Lesní majetek města Olomouce spravujeme i pro Vás
Zleva ŘEDITEL ML s revírníkem sledují přirozenou obnovu buku PŘIROZENÁ OBNOVA SMRKU s příměsí buku a modřínu
8
vyskytuje v několika izolovaných populacích, a to zejména na LS Šternberk (Úsovsko), LS Ruda nad Moravou (okolí Brníčka a Dubicka) a na LS Javorník (Černá Voda). Oborní chov daňčí zvěře v oblasti Nových Zámků (LS Šternberk) byl nedávno zrušen z důvodu střetu zájmu s požadavky ochrany přírody v CHKO Litovelské Pomoraví. Daňčí zvěř je nyní chována i v menších obůrkách nájemci v pronajatých honitbách (LS Javorník). Zvěř mufloní se rovněž vyskytuje v oddělených populacích na několika lokalitách. Zvěř srnčí je plošně rozšířena na celém území KI Šumperk; v letním období se vyskytuje i ve vysokých horských polohách. Černá zvěř je plošně rozšířena na celém území. Černá zvěř na rozdíl od ostatní spárkaté zvěře lesu neškodí, ale významně napomáhá přirozené obnově lesa „přípravou půdy“. Značné škody však černá zvěř působí na okolních zemědělských kulturách. Přemnožení černé zvěře je problém v celé ČR a dosažení únosných stavů bude problematické. Z predátorů jsou plošně rozšířeny a přemnoženy lišky. V lesích KI Šumperk je možné spatřit výra,vzácně sokola, jestřába, krahujce, káni lesní i rousnou, poštolku, vránu šedivku, havrana, kavku, straku, sojku, racka, volavku popelavou, kunu lesní i skalní, tchoře tmavého i světlého, lasice, jezevce i ondatry. Ročně se zvyšují i počty krkavců. Zajímavé je, že se
Nejprve mi dovolte trochu historie. Olomouc byla městem královským, tedy i zdrojem králových příjmů, městských daní, tzv. „lozunků“. Aby na ně město mělo, daroval mu král Přemysl Otakar II. kolem roku 1267 část zeměpanského majetku, půdu a poddané obyvatele vesnic Hněvotína, Nemilan, Blatce a části Křelova. Na darované půdě pak olomoučtí měšané založili další vsi – Bystrovany, Holici, Grygov a Nové Sady – a později město svůj pozemkový majetek různými cestami ještě rozšiřovalo. V případě Holice a Grygova mělo olomoucké panství po prvé co dělat také s lesem. Ještě v listině z roku 1275 se Holice označuje jako les (silva), a zdá se pravděpodobné, že ves vznikla na mýtině (holině, holici) vykáceného lesa. Jak jsme zpraveni v listině krále Václava III. z roku 1306 (tento poslední Přemyslovec byl v Olomouci zavražděn 4. srpna 1306), vesnici na „porostlinách řečených Horka vedle polí holických“ se Olomouckým podařilo založit až někdy v letech 1352 – 1393, po letitém sporu s Unkou z Majetína, který měl své pozemkové zájmy někde v sousedství. Vleklý spor („Krieg“) dal pozdější vsi původně zvané „Aw“ (Niva) jméno Kriegaw = Grygov. Město v této „válce“ získalo i rozlehlý les „markrabský“, dodnes známý jako „Království“. Ten se tak stal počátkem a základem rozsáhlého lesního majetku městského panství. Svůj venkovský majetek město
v následujících staletích permanentně rozšiřovalo. Dávno už ne o dary z milosti krále, ale zejména výhodnými nákupy. Zájem byl především o ornou půdu (a výnosy z polí), ale při některých akvizicích přišla velice vhod i půda lesní. Intenzivní těžba v městských lesích, ale stále ještě tu a tam jejich mýcení ve prospěch orné půdy, vedly na počátku 17. století ke snaze získat lesy další a ještě vydatnější. Příležitost k tomu nabídl olomoucký biskup kardinál Dietrichstein, jenž – patrně z náboženských důvodů – vykoupil v roce 1606 od protestantských pánů ze Sovince městečko Německá Huzová s Paseckým Žlebem (a zaniklou, městem pak obnovenou kolonií Mutkov) a obratem tuto bohatě zalesněnou državu prodal za 13 tisíc mor. zlatých věrnému městu Olomouci. Tím město již definitivně zvětšilo své vlastnictví 23 osad „dolního“ panství v rovině kolem Olomouce o dvě další v horské enklávě svého dominia. Přes všechny zásady a předsevzetí lesní půdy přece jen ubývalo. Někdy (když prudce klesaly ceny dřeva) byla snaha přeměnit části lesa na výnosnější ornou půdu. Rozloha městských lesů byla ještě na počátku sedmdesátých let 19. století 2752 ha, ale hojným kácením, zejména v Horce a u Grygova, se tato výměra zmenšila o bezmála 350 ha, a roku 1883 si město dokonce vymohlo od ministerstva orby ve Vídni povolení vykácet ještě dalších 3000 měřic (575 ha) v lese Království. K tomu však již
nedošlo. Zvětšená poptávka po dřevě nejen další kácení zastavila, ale novou výsadbou (i drobnými nákupy) výměra lesů opět stoupla, takže město Olomouc vstoupilo do nových poměrů v roce 1918 s majetkem 2563 ha a 70 arů lesů, rozdělených do šesti revírů: Grygov, Horka, Březové, Huzová, Mutkov a Cholina, s větším dílem lužního lesa s převahou listnatého porostu (1390 ha); zbytek – v revírech Huzová, Mutkov a Cholina – byly lesy jehličnaté. Po složitých vyjednáváních se městu podařilo z Lichtenštejnského majetku získat k 30. 5. 1936 – koupí za 1,976.901 Kč (2000 Kč za hektar) – 527 ha lesa z revíru Krahulčí v katastrálních územích Dětřichova, Dálova, Německé (Horní) Loděnice a Krahulčí; z revíru Střeň 40 ha v kú. Hynkov (Panenský les) a lesní pozemky v kú. Střeň o výměře 83 ha (Nové Kladničí a U dubu) a nejvíce ceněných 338 ha v katastru Lošova z revíru Svatý Kopeček. S přidáním několika hektarů koupených „z volné ruky“ tak vzrostl lesní majetek města na 3600 ha 70 arů a 50 m2 v hodnotě 7,458.590 tehdejších korun. Když uvážíme, že město vydělalo na svých lesích v letech 1919 až 1935 přes 16 milionů Kč čistého zisku, nebudeme se divit ani jistému zklamání, že se nepodařilo získat nic z dalších vyhlédnutých lesů – na velkostatku Bouzov (od řádu německých rytířů) či z majetku vratislavského biskupství ve Velkých Losinách a u Vízmberka (Loučná n. D.)
Silva Bohemica - 3/2005
SB
ha, z toho 3642 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa. Organizace sídlí v Olomouci a její organizační struktura má dva stupně. První stupeň tvoří ředitelství, druhý tvoří dvě lesní správy. Vedení firmy: Ing. Roman Šimek, ředitel společnosti, Ing. Radek Malínek, zástupce ředitele, pověřený prodejem dřevní hmoty, Ing. Miroslav Neoral, vedoucí Lesní správy Březová a Ing. Ivo Koláček, vedoucí Lesní správy Huzová. Organizace má celkem 62 zaměstnanců (vč. sezónních dělníků), z toho 14,5 THP. Lesní majetek statutárního města Olomouce se nyní rozkládá na ploše 4 006,30 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa (z toho 3 879,90 ha porostní půdy). Svým rozsahem patří lesní majetek města na čtvrté místo v pomyslném žebříčku největších obecních majetků v ČR. Vyznačuje se však značnou územní roztříštěností a různorodou porostní skladbou. Zasahuje do 33 katastrálních území. Lesní majetek statutárního města Olomouce přísluší ke třem přírodním lesním oblastem: 56,15 % plochy patří k PLO č. 29 – Nízký Jeseník, 39,00 % plochy k PLO č. 34 – Hornomoravský úval a 4,85 % plochy k PLO 30 – Drahanská vrchovina. Nejvyšší kóta lesního majetku města dosahuje 707 m n. m. (vrchol Pomezí u obce Huzová), nejníže položená část s nadmořskou výškou 202 m n.m. leží v lese Království u Grygova. Lesní majetek zasahuje do 1. až 5. lesního vegetačního stupně. Kategorizace lesů v majetku statutárního města Olomouce: lesy hospodářské 3 553 ha, lesy zvláštního určení zaujímají plochu 453 ha. Lesy zvláštního určení jsou tvořeny lesy v prvním pásmu hygienické ochrany vodních zdrojů (6 ha), lesy příměstskými se zvýšenou funkcí rekreační (33 ha) a lesy zvláštního určení vyhlášenými z důvodu ochrany přírody (414 ha). Celkem je však v zájmu ochrany přírody významně ovlivněno lesnické využití lesních porostů o výměře 1 236 ha (31 % výměry lesního majetku města). Na základě taxačních údajů lesních hospodářských plánů a dodatečných požadavků orgánů ochrany přírody je při zajištění trvale udržitelného hospodaření možné provádět na lesním majetku města ročně v lesích obnovní těžby ve výši 16 837 m3 a výchovné těžby 8 053 m3 Ekonomické možnosti lesních majetků jsou určovány především druhovým a věkovým složením lesních porostů a objektivně stanovenou úrovní těžby dříví. V celostátním měřítku se úroveň těžby v posledních letech pohybuje kolem hodnoty 5,5 m3 na 1 ha lesní půdy. Z tohoto hlediska jsou ekonomické předpoklady lesního majetku města s těžbou 6,2 m3 na 1 ha lesní půdy mírně nadprůměrné. Podstatně méně příznivý je však ukazatel poměru v plošném zastoupení jehličnatých a listnatých dřevin, nebo zpeněžení listnatého dřeva je v porovnání s jehličnatým výrazně nižší, a to při vyšších nákladech na pěstební i těžební činnost. Celostátní průměr činí 77 % jehličnanů a 23 % listnáčů. Lesní majetek města Olomouce však vykazuje zastoupení listnáčů 45,8 % (tj. dvojnásobek celostátního průmě-
ru) a pouze 54,2 % jehličnanů. Obdobná situace je i u složení těžeb. Celostátní průměr činil v roce 2002 89,5 % jehličnatých těžeb a 10,5 % listnatých těžeb. Lesní majetek města však vykazuje zastoupení listnatých těžeb 27,9 % (tj. dvaapůlnásobek celostátního průměru) a pouze 72,1 % jehličnatých. Z hlediska faktorů, ovlivňujících sortimentní skladbu dodávek dříví, jsou podmínky pro tržní realizaci dříví méně příznivé i z důvodu vysokého podílu nahodilých těžeb (od doby převzetí majetku do roku 2001 sestupná tendence) a těžeb výchovných. Celostátní průměr poměru výchovných těžeb k celkové těžbě činil v roce 2002 19 %, lesní majetek města však vykázal zastoupení výchovných těžeb 32 %, což výrazně překračuje celostátní průměr. Náklady na ochranu kultur proti buřeni ovlivňuje výskyt živných stanoviš, jejichž zastoupení je na majetku města 95 %, zatímco jejich průměrné zastoupení v rámci ČR je pouze 49 %. K dlouhodobým hospodářským cílům SLMO náleží: • vytvoření optimálního vztahu mezi plněním všech funkcí lesů obhospodařovaných Správou lesů města Olomouce a tržním ekonomickým prostředím. Zajistit přitom trvalou produkci kvalitní dřevní hmoty při respektování a rozvíjení všech funkcí lesa; • cílevědomá přeměna monokulturního, velkoplošného hospodaření na hospodaření diferencované, maloplošné, s důrazem na podrostní, přírodě blízké formy; • zásadní diferenciace hospodaření v návaznosti na diferenciaci typologických stanovištních podmínek a stávajících porostních poměrů (původnost, stabilita, zdravotní stav porostů); • přednostní uplatňování přirozené obnovy u všech geneticky vhodných dřevin s cílem maximálního využití přirozené potence porostů, s využitím vyššího obmýtí a prodloužené obnovní doby, zvláště v listnatých porostech, kde jsou pěstovány cenné sortimenty, a také tam, kde se použijí stinné dřeviny; • geneticky nevhodné porosty koncepčně převádět na porosty věkově, druhově a prostorově diferencované, využít různé formy a způsoby obnovy včetně případného urychlení obnovy při využití nižšího obmýtí a kratší obnovní doby, např. u porostů silně poškozených hnilobou; • rozpracování kompaktních homogenních porostů s důrazem na podrostní a maloplošné (kotlík, násek) hospodářské způsoby; • přednostní uplatňování melioračních a zpevňujících dřevin na předsunutých obnovních prvcích a v podsadbách; • při zakládání nových porostů zvláště dbát na vytvoření porostního okraje jednotlivých izolovaných částí lesního majetku ze zpevňujících dřevin, hlavně listnáčů, a do porostního pláště přimísit i plodonosné dřeviny (včetně keřů); • přiblížit se k přirozené skladbě lesních porostů zvyšováním druhové diverzity lesních dřevin, přiměřeně uplatňovat produkčně vhodné druhy
JEDLE z přirozené obnovy
MĚSTSKÉ LESY nad obcí Lošov s využitím co největšího množství druhů přimíšených melioračních a zpevňujících dřevin; • zásadní diferenciace výchovných zásahů dle dřeviny (smrkové, borové, listnaté), původu porostu (uměle založené, z přirozené obnovy) a jeho vývojového stadia, s cílem snížit výchovné zásahy v podúrovni se zřetelem na žádoucí vertikální prostorovou diferenciaci porostů. Při výchově zásadně podporovat meliorační a zpevňující dřeviny i další vtroušené dřeviny. Lesy města Olomouce z hlediska plnění mimoprodukčních funkcí Jak je uvedeno v odstavci věnovaném kategorizaci olomouckých lesů, zaujímají v nich příměstské lesy se zvýšenou rekreační funkcí plochu 33 ha. Patří k nim především lesní porosty podél řeky Bystřičky, v lokalitě bývalé cihelny ve Slavoníně, v lokalitách Neředín, Chválkovice a Černovír a v areálu ZOO Svatý Kopeček. Charakter příměstského lesa má i komplex mezi Lošovem a Velkou Bystřicí. Hlavním posláním této skupiny je vytvořit vhodné prostředí pro aktivní pohyb občanů města Olomouce. Předpokládáme zde rozvoj cyklostezek, turistiky a dalších forem trávení volného času veřejností, zejména mládeží. Z opatření zaměřených na posílení rekreační funkce lesů, která zde již byla realizována, lze jmenovat výstavbu a údržbu dětských lesních hřiš u ZOO na Svatém Kopečku, na Bělidlech a v Řepčíně. Rozvoj rekreační funkce bude mít ovšem také negativní stránky, jako je problematika likvidace vzniklých odpadků. Ochrana vodních zdrojů se týká lokality Černovírského lesa. Zde předpokládáme opětovné zprovoznění pramene Černovírské kyselky. Ochrana přírody se týká především lokalit zahrnutých CHKO Litovelské Pomoraví a PR Království, PP Sovinecko a PR Litovelské luhy. Péče o les na těchto lokalitách je významným způsobem ovlivněna požadavky ze strany orgánů ochrany přírody.
OLOMOUCKÝ KRAJ - ML OLOMOUC
– ani další díl Lichtenštejnských lesů u Dolan a Lašan. Dle lesního hospodářského plánu se na lesním majetku města hospodaří od roku 1795, kdy první zařízení lesních porostů provedl vrchní lovčí Jan Zárost, a to soustavou pasečného rozdělení. V roce 1831 vypracoval vynikající lesní odborník Antonín Prokop Schwarz moderní hospodářský plán, ze kterého lesní hospodáři vycházejí vlastně dodneška. Například pro lokalitu lesa „Království“ o ploše 615 ha sdruženého lesa navrhl etát pro výstavky 550 m3 a pro pařezinu 2.765 m3. Další plán byl sestaven v roce 1869 a v roce 1880 následovala jeho revize. V roce 1896 byl lesmistr Ludwig autorem dalšího plánu, v němž pro pařezinu navrhl obmýtí 35 let. V roce 1932 vypracoval další plán městský lesmistr Zdeněk Zatloukal, poslední plán městské držby vypracovala v roce 1941 zařizovací kancelář Ing. Čeňka Fraňka z Hranic. Používané zařizovací způsoby: Jan Záwost – tabulka o rozdělení a odhadu lesů, Schwarz – staová soustava hmotová, Ludwig – staová soustava plošná. Ve prospěch lesního hospodářství byla vybudována sí lesních cest, jejichž stavba byla dokončena za okupace. Lesy zůstaly v majetku města (s určitými výjimkami) i za okupace a jejich poškození válečnými událostmi roku 1945 nebylo velké. Po válce se jejich správa vrátila do předválečných kolejí. Přídělem z konfiskací majetku „nepřátel a zrádců“ v katastrálních územích Arnoltic, Dětřichova nad Bystřicí, Dalova, Huzové a Mutkova se dokonce jejich výměra zvětšila na bezmála 4 tisíce hektarů (3.984,7 ha), ale to už jen nakrátko. V únoru roku 1951 musela správa města v duchu dobových znárodňovacích pravidel předat veškerý svůj lesní a s ním související majetek Čs. státním lesům, n. p. Na rovných čtyřicet let. V roce 1945 měla Lesní správa hlavního města Olomouce výměru 3.609,68 ha lesní půdy a 165,21 ha rolí a luk. Organizačně byla rozčleněna na 8 polesí a dále na 15 hájemství. Rozloha polesí byla od 334,88 hektarů do 616,7 hektarů, rozloha hájemství od 140,66 ha do 334,88 ha. K uvedenému datu měla Lesní správa 10 lesních úředníků, 18 zřízenců a 5 zaměstnanců v důchodu. Zápisem ze dne 8. 2. 1951 byl lesní majetek Města Olomouce o výměře 3.984,7299 ha převeden na Československé státní lesy, národní podnik, včetně budov, dřevních zásob, inventáře a motorových vozidel. Organizačně byl majetek města spravován různými lesními závody: LZ Olomouc, LZ Litovel, LZ Bruntál, LZ Šternberk a LZ Prostějov. Město Olomouc získalo svůj lesní majetek zpět dne 24. 6. 1991, kdy nabyl účinnosti zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví města Olomouce. Správa lesů města Olomouce byla zřízena jako příspěvková organizace statutárním městem Olomoucí k 1. 1. 1993. V průběhu toho roku se Správě lesů města Olomouce ve spolupráci s majetkoprávním odborem města Olomouce podařilo zajistit potřebné doklady a převzít od LČR pozemky v celkovém rozsahu 3668
Ing. Roman Šimek
9
OLOMOUCKÝ KRAJ - RAMZOVÁ
Za utajenými krásami a zajímavostmi LS JAVORNÍK Rychlík z Brna zastavil na nejvýše položené rychlíkové zastávce u nás - na Ramzové. Všude kolem bylo nasněženo více jak metr sněhu, který se třpytil v křišálovém povětří. Prohrnuté cesty lemovaly dvoumetrové bariéry, za kterými je království zimních sportů. Dlouhý zástup lyžařů pospíchal na upravené lyžařské svahy a k lanovce na Šerák. Zleva lesní správce Ing. Pavel Ramzovské sedlo lze s malou nadsázkou HÁJEK s lesníkem Chrudošem nazvat vstupní branou do Jeseníků, Jako TVRDÝM a pracovníkem LS na přivítání návštěvníků zde lesníci vybuJakubem MATUŠKOU dovali srub, kde za nepříznivého počasí mohou přijmout přístřeší. Rychlík potom sjížděl k Horní Lipové. Po obou stranách trati se již od Ramzové rozkládají lesy, které obhospodařuje Lesní správa LČR, s. p., Javorník, kterou vede lesní správce Ing. Pavel Hájek. Zde se lesy zvedají vpravo po úbočí Šeráku, vlevo Smrku. V údolí mezi nimi, jen asi půl kilometru pod Ramzovským sedlem, je lesníkům i milovníkům jesenické přírody k dispozici komfortně vybavená rekreační chata, kterou obhospodařuje LS Javorník. Podrobnosti o možnostech LESNÍ PŘÍSTŘEŠEK v údolí pobytu najdete na internetových stránkách Stříbrného potoka www.jeseniky.net v sekci ubytování. Te jsme na chvíli pobyli ve světě hor, projeli jsme lesy revírů Šerák a Smrk. Nad Lázněmi Lipová, za sedlem Na Pomezí, které je již v Rychlebských horách, se ocitnete v trochu jiném světě. Ten vám aspoň trochu přiblíží naše fotoreportáž. Lesní hospodářský celek Javorník náleží převážně do lesní oblasti 28a - Předhoří Hrubého Jeseníku - severní část, jižní LESNICKÁ chata na Ramzové část území - revíry Smrk a Šerák - spadá do LO 27 Hrubý Jeseník. Lesní správa Javorník se nachází ve Slezském výběžku. Její hranice vede na jih po hřebeni Miroslav-Šerák-Mračná-Černava, pokračuje na západ po trase lanovky Černava Ramzová a přes Klín na vrchol Smrku. Odtud kopíruje státní hranici s Polskem po hřebeni Rychlebských hor. Na severu hranice lesní správy prochází Vidnavskou nížinou také po státní hranici s Polskem. LESY u lyžařského areálu Na západ jde hranice po hřebeni Kamenna Ramzové ný vrch - Divočák - Liščí vrch - Klen Sokolí vrch - Medvědí kámen - sedlo Na Pomezí a odtud na Miroslav. Organizačně se LS Javorník dělí na 11 revírů - Bílá Voda, Hoštice, Jánský vrch, Račí údolí, Nýznerov, Vápenná, Podlesí, Červená CENA Voda, Černá voda, Smrk a Šerák.Porostní pro vítěze půda zaujímá výměru 18 199 ha. trubačské Převážná část území LHC patří do soutěže masivu Rychlebských hor s nejvyšší z Javorníku kótou Smrk (1125 m n. m.), druhým nejvyšším vrcholem je Lví hora. Nejvyšší bod LHC - Šerák (1351 m n. m.) leží v masivu Hrubého Jeseníku. Nejníže položené části jsou v okolí Malé Kraše a Vidnavy - 230 m n. m. Jako snad jediná lesní správa u nás má na svém území všechny lesní vegetační stupně, od 1. až po 9. lvs. Území LS Javorník náleží do povodí řeky Odry, úmoří Baltického moře. PřePodzimní VÝLOV Velkého rybníka vážná část patří do podpovodí říčky
Vidnávky. Meteorologická měření v oblasti LHC se provádějí ve stanicích ve Vidnavě (239 m n. m.), Travné-Zálesí (632 m n. m.) a na Ramzové (740 m n. m. Sledované údaje jsou pro velkou výškovou rozdílnost značně odlišné. Hlavní masiv Rychlebských hor je především na rule. Od sedla Na Pomezí se severozápadním a jihozápadním. směrem táhnou vrstvy krystalických vápenců. Část Hrubého Jeseníku v jižní části LHC je vytvořena keprnickými dvojslídnými rulami. V Javornicko-vidnavské nížině převládají morény a spraše. Hospodářský les se rozkládá na výměře 17 633 ha a les ochanný na 566 ha, z toho na mimořádně nepříznivých horských stanovištích na 425 ha. Z dřevin je nejvíce zastoupen smrk - 56 %, buk 26 %, modřín 4 %, ostatní dřeviny pod 3 %. Na území LS Javorník se na 162 ha rozkládá NPR Šerák - Keprník, PR Račí údolí (62 ha), Přírodní památka Vodopády Stříbrného potoka a několik dalších chráněných území. Celková těžba je na decénium plánována na 1 161 600 m3, zalesnění na 2346 ha. Lesní správa vykazuje dobré výsledky v obnově lesa přirozeným zmlazením. U smrku klesl podíl exhalačních souší, zvyšuje se však počet smrků poškozených tracheomykózou a václavkou. Vlivem kůrovcové kalamity v polovině devadesátých let byly některé části porostů do 500 m n. m. proředěny a zvýšenou péčí podsadbami a využitím přirozeného zmlazení - se tam podařilo založit nové porosty. Snížil se rozsah škod zvěří okusem na smrkových kulturách. Lesní správa Javorník se na revíru Černá voda zabývá i rybničním hospodářstvím na některých z 23 rybníků. Z nich největší je Velký rybník s 15 ha. K tomuto způsobu hospodaření je kvalifikováno vedení správy a revírník. V rybnících se chovají kapři, líni, tolstolobici, amuři a štiky. Každoročně poslední sobotu v říjnu se koná výlov. Vyloveno bývá průměrně 100 q ryb. K výlovu je zvána i veřejnost, pro kterou je připraven prodej ryb, a je i možnost chutného občerstvení. Kromě odborných činností se lesní správa věnuje vytváření vhodných podmínek pro všechny návštěvníky lesa prostřednictvím Programu 2000 - budováním přístřešků, odpočívadel, lesních studánek a informačních tabulí. LS Javorník reprezentuje i známý soubor trubačů ve složení Jindřich Výmola, Ing. Jan Haška a jeho syn Patrik Haška. V loňském roce soubor zvítězil v Polsku v nadlesnictví Landek Zdrój na soutěži při příležitosti 80 lat Lasów Paňstwowych a získal „Krystalový roh“. S polskými kolegy mají lesníci LS Javorník dlouholeté vynikající kontakty, nejen odborné, ale i společenské. Přátelská setkání se konají střídavě na území obou sousedů. Rovněž pravidelná jsou setkání pracovníků lesní správy s lesníky „na odpočinku“. Jiří Junek
SÍDLO LS Javorník Zajímavá historie budovy LS Javorník Budova č. p. 42, ve které nyní sídlí LS Javorník, byla postavena pravděpodobně tehdejším majitelem Josefem Steidlerem již někdy v 80. letech 18. století, jako pozdně barokní dům. V roce 1841 koupil nemovitost světoznámý léčitel Vincenz Priessnitz, který již vlastnil v Javorníku statek na Hanberku. Budovu lesní správy vlastnil rod Priessnitzů až do roku 1879 a po celou dobu sloužila jako zázemí pro výchovu nezletilých dětí a pro zajištění jejich budoucnosti. Po smrti V. Priessnitze v roce 1951 začal dům chátrat, a proto došlo v roce 1879 k prodeji. Nový významný majitel, velkopodnikatel a majitel vápenných lomů, Anton Latzel z Vápenné, nechal dům v letech 1879-1881 stavitelem Karlem Schwarzerem radikálně přebudovat do dnešní novorenesanční podoby. V roce 1904 byl dům dědici po Antonu Latzelovi prodán vratislavskému biskupství, které do něj přemístilo ředitelství svých statků a byt ředitele. Po následných opravách začala budova sloužit výhradně pro potřeby samotného ředitelství biskupských statků. První poschodí bylo vyčleněno kancelářím úředníků, uprostřed byl vybudován velký konferenční sál a přízemí bylo adaptováno na byt ředitele. Nebylo zapomenuto ani na hostinské pokoje, ani na tehdy přepychové sociální zařízení a kuchyně. Součástí hospodářských budov byl i vyhřívaný skleník, stáje pro koně, garáže, prádelna a služební místnosti. Část okolního pozemku tvořila rozlehlá zahrada s kašnami a okrasný park. V posledních dnech II. světové války byl dům těžce poškozen a následně po pozemkové reformě došlo v letech 1949 1950 ke konfiskaci biskupského majetku. Biskupské lesy včetně budovy č. p. 42 byly převzaty podnikem Československé státní lesy a statky 1. září 1948. Dne 3. ledna 1955 se jeho jediným majitelem stal Jesenický lesní průmysl, n. p. Jeseník, dále pak státní podnik Severomoravské státní lesy Krnov a jeho pokračovatel Lesy ČR, s. p., lesní správa Javorník, jej vlastní a užívá dodnes. Že je dobrým hospodářem, dokazuje i postupná oprava fasády a interiéru této historické budovy.
Lesní správa Javorník postavila v Jeseníkách na Ramzové nový přístřešek pro turisty Jako každoročně i v roce 2004 našla Lesní správa Javorník vhodné využití pro přidělené finanční prostředky v rámci realizace „Programu 2000“. Z limitu KI Šumperk obdržela celkem 450 tisíc Kč. Tato částka byla tentokrát vložena celá do investic na realizaci jedné stavby:
10
Turistického přístřešku RAMZOVÁ. Vše začalo hodnocením realizovaných akcí z Programu 2000 na lesní správě Javorník. V uplynulých letech byla provedena spousta práce takřka na celém území LS. Bylo však zapomenuto jedno místo, kterým byla oblast Ramzovského sedla. Zrodil se tedy nápad vytvořit na tomto místě „něco“, co by zároveň sloužilo pro turisty, vypadalo zajímavě, stálo na dobrém místě a hlavně důstojně reprezentovalo Lesy České republiky, s. p. Jako nejlepší se zdálo postavit přístřešek, který by byl jiný, než které se dosud podařilo postavit, a také, aby byl něčím zajímavý. Měl by sloužit jak v létě, tak i v zimním období. Proto byly osloveny čtyři projekč-
ní firmy, aby se pokusily navrhnout přístřešek dle vlastních i našich představ. Oslovené firmy se ujaly tohoto dobrovolného úkolu s nasazením, a tak vznikly návrhy, ze kterých se vycházelo pro vytvoření konečné verze přístřešku. Zajímavostí na tomto přístřešku měla být skutečnost, že Ramzovské sedlo rozděluje vodu do dvou světových moří. Proto bylo rozhodnuto, že v přístřešku bude postavena malá kašna se dvěma výtoky a odtoky, tak aby znázorňovala úmoří Baltského a Černého moře. Pro lepší představu byla na kašnu připevněna mosazná tabulka s potřebnými informacemi. Stavba byla dokončena 31. 7. 2004 a kolaudační rozhodnutí bylo vydáno dne
11. 8. 2004. Vznikl tak přístřešek, který vytváří podmínky pro odpočinek a osvěžení turistů jak v letním období, tak i zázemí proti větru a sněhu v zimním období. Dostavbou přístřešku ale naše snaha nekončí, nebo jedna věc je přístřešek postavit a druhá je také se o něj starat. Čas a užívání turistů ukáže, co je potřeba dodělat, popřípadě vylepšit. To, že je Ramzovské sedlo rozdělovníkem dvou úmoří, je zatím jen jedna z mála informací, které by se měli turisté v přístřešku dozvědět. V budoucnu přibude uvnitř přístřešku informační tabule s údaji jak o dané lokalitě, tak také o Programu 2000 a o státním podniku Lesy České republiky samotném. Ing. Pavel Hájek
Silva Bohemica - 3/2005
V lesích Drahanské vrchoviny
na Lesní správě Prostějov nad 50 ha. Území, na kterém působí LS Prostějov má lesnatost 16%, z toho 7%
k 1. 1. 1999 (12 279 ha) byla stanovena celková maximální výše těžby pro LHC
stějov, 3 % jsou drobných vlastníků lesa do 50 ha a 6 % je vlastníků lesa nad 50 ha (jedná se především o lesní majetky obcí a měst,dále je zde několik větších majetků fyzických osob a singulární lesy). Území LS Prostějov se nachází celkem v pěti přírodních lesních oblastech (PLO). Přibližně 73,6 % půdy porostní LS náleží k PLO č. 30 Drahanská vrchovina. V prostoru LS Prostějov je tato oblast zastoupena svou jihovýchodní částí, tak zvanou Konickou vrchovinou, která je výrazně odlišena proti úvalům Moravy. Konická vrchovina je tvořena zalesněnými kopci a místy zaříznutými údolími podél větších či menších vodních toků. Z průměrných nadmořských výšek střední části 350 až 400 m stoupá tato část Konické vrchoviny až do náhorní plošiny okolo 600 m nad mořem. Nejvyšší kopec Drahanské vrchoviny Skalky, s nadmořskou výškou 735 m je mimo LHC Prostějov ve vzdálenosti 1 km od hranic LS Prostějov. Nejvyšším kopcem na LS je zde Paprč u obce Kořenec s nadmořskou výškou 721 m (revír Buková). Geologickým podložím jsou kulmské horniny. Fytocenologická charakteristika oblasti vyplývá z rozložení především od 3. do 5. LVS. V současných lesních porostech zaujímají jehličnaté dřeviny 77 %. Jedle je vázána na chladnější polohy, celkově převládají lesní porosty smrkové (zčásti postižené hnilobou), borové porosty převažují v plošně málo významných cílových hospodářských souborech (CHS) 21 a 23, modřín zde není původní dřevinou, ale tvoří produkční cenou příměs lesních porostů, duby se vyskytují převážně ve 2. LVS, buk je většinou zastoupen samostatnými porosty bez významnějších příměsí a je dobré kvality. Zajímavostí této oblasti je výskyt douglasky dokonce i jedinci s hmotou hroubí 11 m3 a v posledních letech i agresivní přirozená obnova této dřeviny (revír Úsobrno). V kyselé řadě se zde dobře zmlazuje smrk a část smrkových porostů dosahuje nadprůměrné produkce. Nejrozšířenějšími cílovými hospodářskými soubory jsou CHS 43 a 45 a jsou základem diferenciace hospodaření. PLO č. 29 Nízký Jeseník zaujímá 10,9 % porostní půdy LS a je zastoupena na LS úpatím Oderských vrchů, které je ostře omezeno Hornomoravským úvalem a Moravskou bránou. Nejvyšším vrcholem je kopec Chlum s nadmořskou výškou 344 m. Geologickým podložím jsou kulmské horniny, kterými zde končí Český masiv. Klima úpatí Oderských vrchů je ovlivněno podnebím sousedních teplých nížinných oblastí, jež navazují ze západu od Olomouce a z jihu od Přerova. Fytocenologická charakteristika oblasti vyplývá z rozložení okolo 2. a 3. lesního vegetačního stupně (LVS). V současné dřevinné skladbě lesních porostů převažují smrkové porosty na živných a vodou ovlivněných stanovištích. Přirozená obnova není hojná. Jedle tvoří jednotlivou příměs ve starších porostech. Borové porosty jsou průměrné kvality a hlavně v nižších polohách. Cenné listnáče jsou vázány jen na obohacená stanoviště. Vykytují se zde i olšiny se směsí s jasanem na podmáčených stanovištích. Oblast byla několikrát postižena větrnými kalamitami a v letech 1994, 1995 a 1996 se zde na smrkových porostech výrazně projevila kůrovcová kalamita. Přibližně 14 % lesní půdy LS Prostějov zaujímá PLO č. 29 Hornomoravský úval. PLO č. 36 Středomoravské Karpaty zaujímá 1,5 % a PLO č. 37 Kelečská pahorkatina 0,2 % půdy porostní LS. Na původní plochu porostní půdy
hr.b.k. Z důvodu úbytku porostní půdy (vydávání lesních majetků oprávněným osobám) je současná roční těžba 70 000 m3. Po změně LHP činí vypočítaná celková maximální výše těžeb pro LHC Prostějov 700 000 m3 hr.b.k. Umělá obnova lesa se ustálila na 95 ha, z toho 17 ha jako opakovaná. Přirozená obnova dosahuje průměrně ročně výše 13 ha. Podíl obnovy melioračními a zpevňujícími dřevinami se pohybuje z celkové umělé obnovy průměrně ve výši 30 % a bude se ke konci platnosti LHP mírně snižovat. Rok 2005 je šestým rokem decenia a časové plnění naléhavých a ostatních výchovných zásahů (v probírkách a prořezávkách) nebylo ničím narušeno a zdárně probíhá. Naším základním hospodářským cílem je obnovení a udržení stabilních lesních ekosystémů v rámci přírodě blízkého hospodaření. Vedle hlavního poslání tj.obhospodařování lesů ve vlastnictví státu, LS Prostějov z dalšího hmotného majetku spravuje 19 obytných budov, 176 km odvozních cest a 457 km svážnic v celkové pořizovací hodnotě 92 mil. Kč. V posledních letech byla například postavena obytná budova s kanceláří včetně hospodářství s názvem „Revír Tršice“ v hodnotě 6,5 mil.Kč. V roce 2002 byla dokončena oprava lesních odvozních cest „Drahnovská I, II, III“ v celkové délce 6,7 km v celkové hodnotě 5,5 mil.Kč. V letech 2003 až 2004 byla provedena celková rekonstrukce hájenky Pohora s bytem pro revírníka včetně kanceláře v celkové hodnotě 5,5 mil. Kč, modernizace a oprava hájenky Přestavlky 34 včetně hospodářství v hodnotě 0,8 mil. Kč a bylo započato s rekonstrukcí lesovny Krakovec 4, kde budou kanceláře pro dva revírníky. V roce 2004 byla provedena celková rekonstrukce rybníka Šebetov v celkové hodnotě 2,1 mil. Kč. Hlavním účelem této vodní nádrže je akumulace vod a zpomalení odtoku z povodí. Z lesních cest byla provedena soustředěná údržba a modernizace lesní cesty Hliněná – délka 3,1 km v hodnotě 2,9 mil. a soustředěná údržba LC Loučská – délka 1 km v hodnotě 1,2 mil. Kč. Za období let 1999 až 2004 bylo na náklady LČR, s. p. v rámci naší LS vybudováno nebo obnoveno: 9 lesních altánů v hodnotě 351 361 Kč, lesní parkoviště (50 976 Kč), 5 lesních studánek (251 756 Kč), informační systém pro veřejnost za 20 543 Kč a v rámci oprav a údržeb již stávajících objektů bylo vynaloženo celkem 162 147 Kč. Celkový objem vynaložených nákladů byl 836 783 Kč. Na základě programu ochrany biodiverzity lesních vodních toků a nádrží je již zpracován projekt a v roce 2002 se začalo s přípravnými pracemi na rekonstrukci vodní nádrže „Obora“ a tůní v bezprostředním okolí s výskytem čolka obecného a horského, rosničky zelené a skokana hnědého. Je již zpracováno několik dalších projektů na revitalizaci říčních systémů, které budou realizovány v následujících letech. Jako kuriozitou se můžeme pochlubit výskytem bobrů v revíru „Troubky“, kteří se k nám zřejmě dostali po řece Moravě z CHKO Litovelské Pomoraví. V rámci ochrany dravců a sov máme vypracován program na ochranu poštolek a puštíka obecného. V oblasti lužního lesa podél toku řeky Moravy jsme instalovali 40 ks budek pro puštíka obecného, včetně zajištění kontrol a následného čištění. Obsazenost budek dosáhla v roce 2002 neobvyklých 55 %. V následujících letech
Opravené SÍDLO revíru na Pohoře spravují LČR, s. p., Lesní správa Pro- Prostějov (na decenium) 798 000 m3
SB
HRAZENÍ potoka z přírodního materiálu
ODPOČINKOVÉ zákoutí
V lesích DRAHANSKÉ VYSOČINY
SOVNÍK v porostu s přirozenou obnovou smrku po dobrých zkušenostech jsme rozšířili oblast vyvěšování budek pro puštíka obecného i na další revíry. V současné době máme instalováno 100 ks budek. V rámci ochrany ostatních ptáků v lesích provádíme každoročně vyvěšování budek pro pěvce, tzv. „sýkorníků“ (již od roku 1996) ve spolupráci s místními ochránci přírody, kteří se podílejí i na kontrole obsazenosti budek s pravidelným vyhodnocováním. V roce 2004 se naši revírníci zapojili do celostátního sčítání čápů černých, kteří pravidelně u nás hnízdí. V rámci LS Prostějov byly celkem vyhlášeny dvě Národní přírodní rezervace (84 ha), devět Přírodních rezervací (213 ha), jedna Národní přírodní památka (1 ha), osm Přírodních památek (54 ha). To je celkem 352 ha PUFL, která je součástí ZCHÚ. V mnoha případech tvoří lesní majetek státu ČR jen část ZCHÚ a zbytek ZCHÚ je na území jiných vlastníků. Napříč jednotlivými LHC (LHC Prostějov a LHC jiných vlastníků než LČR, s. p.) v oblasti působnosti LS Prostějov byly nařízeními okresních úřadů vyhlášeny tři Přírodní parky: Přírodní park Velký Kosíř (1260 ha), Přírodní park Kladecko (3554 ha) a Přírodní park Řehořkovo Kořenecko, který zasahuje na LS Prostějov jen částečně v západní části LS. Lesní správa Prostějov vytvořila na lesním majetku státu ČR celkem 9 vlastních honiteb LČR, s. p., a z toho dvě využívá jako honitbu režijní. Zbylých sedm vlastních honiteb je pronajato k výkonu práva myslivosti. Dá se konstatovat, že škody zvěří na lesních porostech jsou v oblasti LS Prostějov únosné a v posledních letech nedošlo mezi lesníky a myslivci k žádným vážnějším nedorozuměním. Z podkladů poskytnutých lesním správcem Ing. Oldřichem Bártou připravil –jnk-
OLOMOUCKÝ KRAJ - PROSTĚJOV
Lesy LS Prostějov se rozkládají v pěti lesních přírodních oblastech. Všechny je navštívit není v silách toho nejzuřivějšího reportéra. Proto jsem přijal pozvání lesního správce Ing. Oldřicha Bárty, jeho zástupce Jiřího Kočí a revírníka Petra Bárty jen do jedné jejich velmi zajímavé části, do lesů Drahanské vrchoviny. Odtud je i naše fotoreportáž. Nyní nabízíme informace o LS Prostějov. Lesní správa Prostějov organizačně spadá pod Krajský inspektorát (KI) Šumperk. Oblast LS Prostějov tvoří Lesní hospodářský celek (LHC) Prostějov s platností Lesního hospodářského plánu (LHP) na období od 1. 1. 1999 do 31. 12. 2008. Organizačně je LS Prostějov rozdělena na 9 revírů. Na severní hranici sousedí LHC Prostějov s LS Svitavy, LS Šternberk a Vojenskými lesy a statky Lipník nad Bečvou, na východní hranici sousedí LHC Prostějov s LS Frenštát pod Radhoštěm, na jižní hranici sousedí LHC Prostějov s LS Bystřice pod Hostýnem, LS Bučovice a Vojenskými lesy a statky Plumlov, na západní hranici sousedí LHC Prostějov s LS Tišnov a lesním majetkem pana Mensdorffa-Pouilly (bývalý velkostatek Boskovice). Převážná část LS Prostějov náleží do Olomouckého kraje a to v okresech Prostějov, částí okresu Olomouc a částí okresu Přerov, část LS Prostějov náleží do Brněnského a Zlínského kraje. Z významnějších lidských sídel, která patří do oblasti LS Prostějov je možno jmenovat obce Kojetín, Konice, Plumlov, Náměš na Hané, města Prostějov a Přerov a část města Olomouce. Významné vodní toky jsou v oblasti LS Prostějov řeka Morava, která protéká napříč LS Prostějov ze severu na jih a v podstatě dělí LS na bývalou část Prostějovskou a Litovelskou. Řeka Bečva se stéká s řekou Moravou mezi obcemi Tovačov a Troubky nad Bečvou a dělí oblast na východ od řeky Moravy ve směru z Přerova na Lipník nad Bečvou. Současná LS Prostějov navazuje organizačně na bývalý Lesní závod Prostějov (LZ) a část bývalého LZ Litovel. Toto spojení bývalého LHC Prostějov a bývalého LHC Litovel vzniklo k 1. 1. 1997 zánikem LS Litovel. Ta byla přerozdělena částí k LS Šternberk a částí k LS Prostějov (polesí bývalého LHC Litovel Grygov a Troubky nad Bečvou). Průběh restitučního procesu ustálil k dnešnímu dni plochu spravované půdy porostní v majetku státu ČR podnikem LČR, s. p., LS Prostějov na současných 10 900 ha. Z uvedené informace vyplývá poměrně náročná etapa minulých let při vydávání lesních majetků oprávněným fyzickým nebo právnickým osobám. Z vydaného lesního majetku v průběhu restitučního procesu v oblasti LS Prostějov je část a to výši 3845 ha předmětem výkonu funkce Odborného lesního hospodáře ( OLH) ze zákona a na 262 ha provádí LS Prostějov výkon OLH na smluvním základě (bývalý velkostatek Konice) revírníky LS Prostějov. Poměrná roztříštěnost lesních majetků nás vedla k přiřazení funkce OLH na každý revír. Oblast působnosti LHC Prostějov má katastrální plochu 161 073 ha a je na ní celkem 25 900 ha PUPFL (půdy určené k plnění funkcí lesa). Z toho Lesy ČR, s. p., LS Prostějov spravují 11 090 ha PUPFL, cca 4 300 ha tvoří PUPFL drobných vlastníků lesa do 50 ha a zbytek to je cca 10 510 ha tvoří PUPFL vlastníků lesa
HARVESTOR v lesích LS Prostějov
11
Pozvání na Moravu, do krásného kraje Šternberského
OLOMOUCKÝ KRAJ - ŠTERNBERK
SÍDLO LS Šternberk
12
Lesní správa Šternberk se nachází na střední Moravě, převážně v Olomouckém kraji v prostoru mezi Olomoucí, Městem Libavou, Moravským Berounem, Dětřichovem nad Bystřicí, Uničovem, Úsovem, Mohelnicí a dále na Mírov, Bouzov, Javoříčko přes Litovel dále na Olomouc. Vznikla z původních Severomoravských státních lesů Krnov, lesního závodu Šternberk transformací k 1. 7. 1992. Reorganizací u podniku Lesy ČR k 1. 1. 1997 byla zrušena lesní správa Litovel a k lesní správě Šternberk byla připojena její delimitovaná část, čímž se výměra lesní správy Šternberk zdvojnásobila. Od 1. 1. 2000 má LS Šternberk nový LHP a dle nového zařízení je její celková výměra 20 290 ha se dvěma lesními hospodářskými celky. Převážnou část území tvoří LHC Šternberk se současnou výměrou 16 436 ha a LHC Pomoraví pro svoji výraznou stanovištní odlišnost se současnou výměrou 3 854 ha. Celá oblast LHC Pomoraví je ve střední části území lesní správy a je tvořena komplexem lužního lesa a doubrav. Je chráněným krajinným územím Litovelské Pomoraví. Z celkové výměry 29 272 ha lesů všech vlastníků na území LS zaujímají lesy s právem hospodařit pro LČR,s.p. celkovou výměru 20 290 ha na ploše s katastrální výměrou 95 483 ha. Zbývající výměru lesů tvoří lesy měst, obcí a fyzických osob. Nejvýznamnější jsou majetky města Olomouce, Šternberka, Litovle, Loštic, Mohelnice. Geograficky zaujímá LS Šternberk oblast předhůří Nízkého Jeseníku, která se v JZ části svažuje do roviny Hornomoravského úvalu. V SZ části je ohraničena Drahanskou vrchovinou, která severněji přechází v Českomoravské mezihoří s Úsovskou pahorkatinou, Střední část tvoří lužní lesy podél řeky Moravy. Charakteristickým rysem je výrazný přechod z plochých náhorních plošin v nadmořské výšce 700 760 m n.m. příkrými, výrazně členitými příčnými i podélnými úžlabinami do roviny Hané v nadmořské výšce 220 m n. m. Klimaticky spadá území do oblasti mírně teplé s podoblastmi B2, B3, B5, SV část Dětřichovska do podoblasti B8 - mírně teplá, vrchovinná, vlhká. J okraj podél řeky
Moravy s lužními lesy do oblasti teplé, podoblasti A5. Průměrná roční teplota je 6-7 ˚C, v SV části jen 5 ˚C, v teplé lužní části 8 ˚C. Průměrné roční srážky dosahují 600 - 650 mm, v posledních letech jen 450 - 500 mm. Převládající větry jsou ve směru SZ -Z - JZ. Na území LS se vyskytují přírodní lesní oblasti 28, 29, 30, 31, 34 s největším plošným podílem PLO Nízký Jeseník - 13 250 ha. V zastoupení lesních vegetačních stupňů na LHC Šternberk má významné zastoupení LVS dubobukový na 55% výměry a bukový na 28 % výměry. Na LHC Pomoraví má nejvyšší zastoupení LVS bukodubový na 61 % výměry LHC a dále dubový na 35 % výměry LHC. Lesy s právem hospodařit pro LČR, s.p. jsou obhospodařovány na 15 revírech. Do 31. 12. 2004 byly vyčleněny další dva revírníci pro výkon OLH na výměře 2 560 ha. Od 1. 1. 2005 byl výkon OLH převeden na revírníky a vznikly tak revíry se smíšenou držbou s průměrnou velikostí revíru 1 523 ha. Území lesní správy je rozděleno na 4 smluvní územní jednotky, kde na 13 revírech vykonává plánované lesnické činnosti smluvní dodavatel fa CE WOOD, a. s. a na dvou revírech malé lesnické firmy Armila Šternberk a LESOOPTIMA Opava. Dle typu Obchodních smluv je smluvním dodavatelů zadávám objem činností v rozsahu 8090 % z ročních objemů, zbytek ročních objemů je realizován formou Dílčích výběrových řízení a referenčních těžeb. Průměrné roční těžby se pohybují v rozmezí 138 000-149 000 m3, z toho 56-60% jsou realizované obnovní těžby, cca 18 % - výchovné těžby a 18-25 % těžby nahodilé. Minimální plošný rozsah výchovy (závazná ustanovení) je 490 ha, průměrná výše výchovy do 40-ti let je v rozmezí 600-750 ha ročně, probírky nad 40let dalších 500 - 700 ha. Pokud vyhodnotíme současný stav lesa, potom na LHC Šternberk z plochy zastoupení věkových stupňů k počátku platnosti LHP je nutné konstatovat, že v minulém deceniu dosáhla obnovovaná plocha výměry 1215,13 ha, což představuje jen 79 % normální rozlohy 1.věkového stupně. 2. a 3. věkový stupeň je mírně podnormální (92 %), 4. věkový stupeň je ideálně normální (101 %), 5. a 6. věkový stupeň jsou výrazně podnormální (70 a 86%), 7. a 8. věkový stupeň jsou normální (98 a 100 %). Všechny porosty počínaje 9. VS jsou vysoce nadbytkové a dosahují 130300 % normálu. Lesní správa Šternberk má pro svoji polohou velice pestré přírodní podmínky, které přímo ovlivňují způsob hospodaření a ekonomiku lesnických činností. Na jedné straně (LHC Pomoraví) jsou to lužní lesy s výskytem velmi kvalitních dubových porostů s jasanem a javorem na bohatých stanovištích charakteru přírodě
blízkého ekosystému lužního lesa se soustavou periodicky zvodňovaných říčních ramen. Jde zejména o společenstva tvrdého luhu, typická pro vodou obohacená stanoviště. Porosty jsou dvou i více etážové, na prolomených místech jsou skupinovité nárosty lp, js, hb, kl, 1-3 věk. stup. Lužní lesy plynule přechází v prostoru Nových Mlýnů a Úsova s bohatou dřevinnou skladbou v doubravy. Na druhé straně jsou to téměř čisté smrkové porosty a porosty s jednotlivou příměsí buku, modřínu, jedle, případně dalších dřevin, dále čisté bučiny s příměsí dřevin. Ostatní jsou smíšené s různým zastoupení všech dřevin. Porosty se nacházejí ve velmi různorodých a členitých terénech od náhorních plošin v nadmořské výšce 700-760 m n. m. až po krátké strmé svahy v lanovkových terénech ve výškovém rozpětí 250-760 m n.m. s převahou živných a obohacených stanoviš To má značný význam pro rozhodování o způsobech hospodaření s dopadem do ekonomiky, obnovních postupech, způsobu a technologii obnovy, která je výrazně diferencovaná v závislosti na terénních a stanovištních podmínkách dané lokality. Základním cílem obhospodařování lesů je přeměna stejnověkých porostů v porosty skupinovitě různověké s optimálním zastoupením dřevin s prioritou obnovy cestou přirozené obnovy. Tomuto cíli je podřízeno veškeré rozhodování o způsobech obnovy. Je nutné ale konstatovat, že tento způsob hospodaření v minulých obdobích se nedařilo realizovat. Způsob hospodaření a absence semenných roků v minulých desetiletích nedávaly předpoklady pro práci s přirozenou obnovou ve větším rozsahu. Pokud se přirozená obnova v některých případech dostavila, nebyla výsledkem cílevědomé činnosti lesníka, ale šlo jen o nahodilosti, které sice byly využity, ale po stránce kvality nárostů byl stav spíše neuspokojivý, protože byly odtěžovány nekompletované a prořídlé partie, z kterých vznikly mlaziny nevhodné kvality.Tato situace se ale v polovině devadesátých let významně změnila ve prospěch nástupu přirozené obnovy. V několika minulých desetiletích byla šternberská oblast do značné míry postihována opakovanými kalamitami, které měly vliv na další hospodaření. Z důvodů kalamit byly pozastavovány mýtní úmyslné těžby, byla časově omezena výchova porostů, nebyla prováděna příprava porostů pro obnovu. V posledních dvou decenií ani předpis LHP nepřipouštěl výchovné těžby v mýtních porostech jako přípravu porostů pro obnovu. I přesto v rámci těžebních možností se tyto přípravné seče v mnoha případech provedly a právě v těchto porostech se v pozdějších letech dostavila přirozená obnova mnohem dříve než v ostatních porostech. K zásadnímu zlomu došlo v roce 1995 po soušových a kůrovcových
VÁVROVA STUDÁNKA u Horního Žlebu
LETECKÝ SNÍMEK a historická POROSTNÍ MAPA lesů v okolí Horního Žlebu
kalamitách, kdy došlo na velké ploše k jednotlivému až skupinovitému rozvolnění zápoje v porostech středních a starších věkových tříd, což nahradilo nedostatek v přípravě porostů pro obnovu a vytvořily se tak příznivé světlostní a půdní podmínky vhodné pro úspěšné vyklíčení a odrůstání semenáčů. Současně s tímto rozvolněním plně osluněné koruny stromů regenerovaly a daly tak předpoklad k plné fruktifikaci. Po skončení kalamitní situace bylo prioritou výchova porostů a především účinná příprava porostů pro přirozenou obnovu. Zásadní příznivou událostí byl fakt, že po dlouhodobém vláhovém deficitu došlo v následujících letech k vyššímu ročnímu úhrnu srážek, což umožnilo přežití vyklíčených semenáčků přes letní období a plně zakořeněné semenáčky mohly beze ztrát v dalších letech odrůstat. Do takto rozvolněných porostů se intenzivně dostavovala přirozená obnova a dala tak základ pro další cílevědomé hospodaření s využitím přirozené obnovy. V letech 1997, 1999 byla provedena plošná inventarizace přirozené obnovy, jako podklad pro další hospodaření a stanovení cílů v obnově lesa, který pak byl využit jako podklad pro obnovu LHP. Tato inventarizace se stále aktualizuje a získávají se tak cenné informace o stavu plošného rozšíření PO, které slouží pro další rozhodování o postupu a způsobu obnovy. Výsledek tohoto krátkého období sice byl velmi překvapivý v intenzitě plošné přirozené obnovy a její dynamiky odrůstání, ale do budoucna nežádoucí v tom, že v tomto období došlo k masivnímu zmlazení buku, případně dalších listnáčů, a vznikly tak monokulturní bloky nárostů a mlazin čistého buku, což nelze pokládat za optimální stav. V tomto období chyběly semenné roky smrku, které by v případě bohatého semenného roku smrku v kombinaci s bukem vytvořily příznivější porost-
Silva Bohemica - 3/2005
Lesní správce Ing. Jiří HANUŠ se svojí chloubou - pěkným zmlazením jedle ní směsi. V každém případě to ale byla šance, která je v souladu se záměrem hospodaření, a to přeměna smrkových porostů ve smíšené s významným podílem zastoupení především buku a javoru. Přitom je reálný předpoklad, že se dostaví i bohaté semenné roky smrku a dalších dřevin, které tento stav vyváží. Po deseti letech lze konstatovat, že na mnoha lokalitách je úspěšnost v přirozené obnově natolik významná, že lze s úspěchem obnovovat
V rámci programu 2000 lesní správa realizovala nespočet odpočívadel na turistických trasách, z nichž nejatraktivnější je altánek a vyhlídková terasa pod bukovou horou na revíru Horní Žleb. Prioritou ale je obnova zničených a zchátralých studánek a výstavba objektů prameniš. To má značný ohlas u veřejnosti a jsou často navštěvována. Takovými jsou Vávrova studánka, Pilátův pramen, pojmenované jako památka po panu fořtovi a jeho rádci - technikovi polesí Horní Žleb, kde neškodná škodolibost, lesnická a myslivecká latina byla hned po práci denním chlebem k obveselení lesáků ještě kdysi v dobrých dobách. Dalšími jsou Modrá studánka, Jozefčina studánka, studánka Běžinka a celá řada dalších. Lesy v prostoru Svatého Kopečka jsou prohlášeny za lesy zvláštního určení s rekreační funkcí - Příměstský les Svatý Kopeček s vysokou návštěvností z olomoucké aglomerace, ale i cizích návštěvníků do ZOO Sv. Kopeček. I v tomto prostoru věnuje LS ve spolupráci s Městem Olomouc nemalé prostředky na vybavenost příměstského lesa. V roce 2004 zde byly založeny dva lesní palouky se zpevněnými pěšinkami a lavečkami, kde postupně přilehlé porosty budou přetvářeny v parkový les, jako zázemí a rekreační zóna pro návštěvníky okolních lesů a sousední ZOO Sv. Kopeček. Šternbersko je krásný kraj. Má rovinatou Hanou s lužními lesy podél řeky Moravy a výrazně členitý lesnatý terén s mnoha hlubokými terénními úžlabinami a rozsáhlými lesními komplexy. Je zde mnoho kulturních a historických památek. Hrad Šternbek, hrad Sovinec, hrad Bouzov, zřícenina strážního hradu Tepenec a Kartuziánského kláštera. Dále
DĚTSKÉ HŘIŠTĚ „Mufloní roh“ u olomoucké ZOO zámek Úsov s lesnickým a mysliveckým muzeem, chrám na Sv. Kopečku a neposlední řadě město Olomouc s mnoha cennými historickými památkami. To vše stojí za viděnou, stavte se, až pojedete kolem. Ing. Jiří Hanuš, lesní správce Lesní správa Šternberk
PŘIROZENÉ ZMLAZENÍ buku na svazích nad Horním Žlebem
NOVÝ MOST přes Sitku
OLOMOUCKÝ KRAJ - ŠTERNBERK
SÍDLO revíru Sv. Kopeček
porosty s převahou PO, kde umělá sadba je jen doplňkem pro kompletaci obnovního cíle. Tak bylo možné v posledních letech vykazovat ročně 30-50 ha přirozené obnovy hlavních dřevin s dostatečným plošným zázemím rozpracovaných porostů, kde lze postupně existující nárosty uvolňovat v následujících letech. Na lesní správě Šternberk jsou i cenné lokality s úspěšnou přirozenou obnovou jedle bělokoré. Takovou významnou lokalitou je část revíru Lašany v místní části Svatý Kopeček - Dolany. Tato lokalita je zajímavá i tím, že výskyt jedle a její současná PO je na 3. LVS na nejnižší výškové poloze jejího výskytu a lze říci, že jde o místní ekotyp. Porosty zde tvoří převážně skupinovitě smíšený les s výskytem jehličnatých porostů ve směsích smrk, jedle, modřín, borovice, ale i jednotlivě až skupinovitě smíšené porosty s výskytem buku, dubu zimního, lípy a habru, vtroušeně javor. Významné zastoupení má zde jedle bělokorá v relativně vysokém zastoupení po celé ploše lokality. Proto je celý komplex lokality genovou základnou pro jedli a jsou zde proto zastoupeny všechny věkové třídy s plošnou převahou kmenovin. Plošná regenerace jedle a její schopnost se přirozeně zmlazovat se stala předmětem zájmu lesního personálu a navrácení jedle do porostů přirozenou cestou je programem lesní správy. Pro tento účel byla v roce 1997 provedena plošná inventarizace porostů s přirozenou obnovou jedle a těmto porostům je věnována veškerá péče na vytváření příznivých podmínek k prosazení jedle. Do tohoto programu patří i program semeniš a miniškolek, zřízených v lokalitách sběru pro přenos materiálu v místě pěstování.
Lesnické učiliště ve Šternberku žije a žít bude Povídání o Středním odborném učilišti lesnickém a Učilišti ve Šternberku si dovolím začít od lesa. Od vzpomínek na konec 60. let na pár let strávených na Ochranném obvodu TANAPu ve Ždiaru, na úpatí horských hřebenů Belianských Tater a Spišské Magury. Tehdy ve Ždiaru postavili moderní školu, jejíž osud byl však hned od počátku složitý. Chyběly byty pro učitele, neměl tedy kdo učit. Proto pomáhal kdo mohl. Kdo měl aspoň trochu odpovídající vzdělání a dobrý přístup k dětem. Proč by tedy lesník nemohl učit přírodopis a zeměpis? Nad školou byla louka, na které se tyto předměty vyučovaly jedna báseň. Dopoledne se tedy v lese likvidovala s polskými dřevorubci z Jurgova a slovenskými z Lendaku lesní kalamita, odpoledne se s o pár let mladšími žáčky řádilo ve škole. Na tuto dobu dávno bohužel uplynulou jsem si vzpomněl, když jsem si udělal radost a usedl jsem ve šternberském lesnickém učilišti i se svým průvodcem Šternberskem Ing. Jiřím Hanušem do školních lavic a sledoval jsem audiovizuální program o tomto učilišti, který nám předvedl jeho dosavadní ředitel Ing. Vladimír Marchovský. SB
Slovo „dosavadní“ používám záměrně, protože od 30. 6. t. r. lesnické učiliště ztrácí samostatnost a přechází pod učiliště strojnické. Ale i pod jeho vedením jeho zaměření zůstává nezměněno. I nadále bude chlapcům po absolvování základní školy nabízet tříleté denní studium oboru Mechanizátor lesní výroby a dívkám a chlapcům rovněž tříleté denní studium Krajinář, krajinářka. Žáci učiliště zdarma povinně získávají řidičské oprávnění skupiny T a nepovinně na vlastní náklady mohou získat řidičská oprávnění na skupinu A, B a C. Pro práci v lese je žákům zdarma poskytováno pracovní oblečení, žáci mají možnost výdělku na produktivní práci. Ve volném čase mohou zdarma využívat posilovnu, tělocvičnu a počítačovou učebnu. Žáci obou oborů mohou vykonat mysliveckou praxi ve školní honitbě a před školní zkušební komisí vykonat myslivecké zkoušky. Prostřednictvím firmy SOULES, s. r. o., učiliště zajišuje doškolování a rekvalifikace dospělých. Ing. Marchovský rozhodnutí
o přičlenění lesnického učiliště pod strojnické učiliště přijímá s pokorou. Ředitel-neředitel, hlavně, že bude učiliště nějakým způsobem existovat. Provázel nás učebnami, perfektně vybavenými učebními pomůckami a výukovou a počítačovou technikou. A ta právě je velkým koníčkem pana ředitele. Výpočetní technika je také oborem, který vyučuje. Svoje bohaté znalosti předává žákům. Ne trochu, ale hodně jsem jim záviděl. Kdysi mně ve škole ve Ždiaru stačilo k výuce ukazovátko a gajdy. Tak se v tom kraji říkalo housličkám. Ve Šternberku mají žáci i učitelé k dispozici techniku, o které se mně tehdy ani nezdálo. Učiliště tedy bude žít, i když v jiné formě, dále. Ale při zamyšlení nad budoucím osudem našeho nejen lesnického školství mne mrazí. Navíc právě lesnické školství má na rozdíl od mnoha jiných oborů staleté tradice a je v mnohém specifické. Nepřipadá mně logické ani účelné jeho spojování s jinými obory. Vždy přece se kdysi osamostatnilo například od oboru báňského! Napadá mne troufa-
ŘEDITEL Ing. Vladimír Marchovský lá otázka: Nejde i v tomto případě nejprve slučováním a potom omezováním o jistou formu postupné, ale systematické likvidace českého a nejen lesnického školství a vzdělanosti? I jako nevyléčitelný životní optimista nepředpokládám, že bude někdo schopen mně tyto obavy vyvrátit. A může k tomu používat třeba i lepých předností a květnatých slov s výrazně znělým „r“. Jiří Junek Podrobné informace o studiu i o učilišti mohou zájemci získat na www.soul.cz, e-mail:
[email protected] a tel. 585 011 362, 3
13
Pohledy do našich lesů z turistických stezek
Lesní správou Jeseník od horských hřebenů po rašeliniště a hory přímo zlaté
OLOMOUCKÝ KRAJ - JESENÍKY
Historická MAPA lesů v okolí Jeseníku
Staré lesnické a dřevorubecké NÁŘADÍ ze sbírky pana lesního správce
POHLED na hřeben Jeseníků
Přírodní rezervace BOREK
hnutého písmene „U“, otevřeného směrem severovýchodním do Polska. Jižní část je tvořena masivem hlavního hřbetu Hrubého Jeseníku (Šerák, Keprník, Červená hora, Malý Děd), který je významným předělem mezi obecně slunnými a stinnými svahy tohoto masivu a má velký význam pro mezo a mikroklimatické poměry. Z Šeráku hranice LS prudce klesá severovýchodním směrem do širokého údolí pod Ramzovským sedlem. Po zvlněném hřbetu od sedla Na Pomezí pokračuje přes Kopřivnou, Kamenný kopec až k polské hranici. Východní část je ohraničena hřbetem táhnoucím se severním směrem (Lysý vrch, Orlík, Rejvíz, Větrná, Biskupská hora), z něhož pak klesá do údolí Zlatého potoka. Nejnižší místo LS Jeseník je lokalita „Dolní díly“ s nadmořskou výškou 310 m. Nachází se na revíru Mikulovice při státní hranici s Polskou republikou. Nejvyšším místem LS je Keprník 1423 m n. m., který se nachází na revíru Mlýnky. Celkové převýšení je tedy 1113 m. Expozice na lesní správě převládá severní, ale mezo a mikroreliéf se vyznačuje zastoupením všech expozic. Základem geologické výstavby území LS je rulová klenba keprnická a chloritická rula klenby dessenské. Dále se na území LS Jeseník nachází droby a drobové břidlice (Zlaté Hory), štěrky a písky (SV okrajová část). Ve střední části (Rejvíz) je geologickým podkladem různě mocná vrstva rašeliny. Z hlediska tvorby půdy je geologické podloží lesní správy s obsahem živin středním až chudším, zvětrávání je pozvolné a vznik jílovitých zrn malý. Dle mapy „Klimatické oblasti ČSR“ náleží území LS do následujících klimatických oblastí: MT7 oblast mírně teplá, vlhká s mírnou zimou, pahorkatinná a rovinná - okrajová severní část podél říčky Bělé, CH6 a CH7 - oblast chladná - převážná část LS, CH4 - oblast horská - nejvyšší polohy lesní správy. Průměrná roční teplota činí 8,02,0 oC, roční úhrn srážek: 800-1400 mm, počet dnů se sněhovou pokrývkou: 60-160, průměrné maximum sněhové pokrývky 30-150 cm. Území LS leží v podpovodí říčky Bělé,
v povodí řeky Odry a náleží do pomoří Baltického moře. Na území LS se nejvíce vyskytují následující půdní typy: kambizemě (hnědé půdy nižších poloh) 50 %, kryptopodzoly (horské hnědé půdy) 22 % a podzoly 20 %. Rašeliny vyznačují se mocnými vrstvami rašeliny, minimálně 0,5 m, představují 1 %. Kategorie lesa (PUPFL): les hospodářský 15516 ha tj. 87 %, les ochranný 781 ha tj. 4 % a les zvláštního určení 1470 ha tj. 9 %. I když má Lesní správa Jeseník horský charakter, 36 % porostní plochy nepřesahuje sklon terénu 25 %, 43 % porostní plochy patří do terénu o sklonitosti 26-40 % a pouze 14 % porostní plochy zaujímají svahy se sklonem nad 40 %. Terén neúnosný (zamokřené a zabahněné půdy) je na 4 % porostní půdy a terén s překážkami (sutě, skály, jámy atd.) zaujímá rozlohu 3 % porostní plochy. Maximální celková výše těžeb činí: 1 293 70 m3, minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin (MZD) dle jednotlivých HS činí 25 %, skutečnost 32 % MZD v obnově lesa. Ročně cca 6 ha LS zalesňuje jedlí. Přirozená obnova činí 36,56 ha. Minimální plošný rozsah výchovných zásahů v porostech do 40 let věku 5,717 ha za decenium, roční podíl je 518 ha, LS provádí výchovné zásahy do 40 let na ploše cca 1.000 ha ročně. Pro zjednodušený přehled o růstových podmínkách může sloužit ekologická sí souborů lesních typů. Je patrné, že na LS Jeseník je zhruba 65 % porostní půdy v řadě živné (od svěží až po obohacenou humusem), 21 % v řadě kyselé, 13 % v řadě ovlivňované vodou, 1 % v řadě extrémní. Z hlediska výškové stupňovitosti (vyjádřené LVS) je rozhodující 5. jedlobukový stupeň (40 %) a 6. smrkobukový (33 %). Dále jsou zde zastoupeny lesní vegetační stupně: 7. bukosmrkový (15 %), 8. smrkový (6 %), 2. bukodubový + 3. dubobukový + 4. bukový (6 %) a 9. klečový (necelé 1 %). Jak je patrné z názvů LVS, původními hlavními přirozeně rozšířenými dřevinami byl buk, jedle a smrk. Z uvedeného vyplývá, že tyto dřeviny se zde přirozeně obnovovaly a mají v převážné rozloze LS velmi
příhodné přírodní podmínky a tím i možnost vynikající produkce. V současné době je zastoupení dřevin zcela změněné. Výrazně převládá smrk, malé zastoupení si udržel buk, nepatrně klen. Jedle se vyskytuje pouze ojediněle. Na území lesní správy se nacházejí tři přírodní lesní oblasti. V přírodní lesní oblasti 27 - Hrubý Jeseník je cca 60 % porostní půdy, v přírodní lesní oblasti 28a - Předhoří Hrubého Jeseníku je 38 % porostní půdy a 2 % porostní půdy připadají na přírodní lesní oblast 32 - Slezská nížina. Ze semenářských oblastí na LS Jeseník zasahuje pro dřevinu smrk oblast východosudetská (VII.), pro borovici oblast východosudetská (VIII.) a pro modřín oblast I. - jesenická. Na revíru Orlík se nachází genová základna Rejvíz. Tato GZ je v PLO 27 - Hrubý Jeseník, LVS: 0, 6, 7, 8. Byla založena pro dřeviny smrk a borovici blatku, její výměra činí 319,00 ha. Dále se na LS nachází ještě jedna genová základna - ta je na revíru Šumný, GZ Jeseník (164 - 1), která také spadá do PLO 27 - Hrubý Jeseník, LVS: 5, 6. Byla založena pro dřeviny buk a smrk, její výměra činí 491,60 ha. Chráněná krajinná oblast Jeseníky zaujímá na LS Jeseník výměru 14.000 ha. Jsou zde NPR Šerák-Keprník, Praděd a Rejvíz, NPP Na Špičáku, Sněžná kotlina, Sumárník, Vysoký vodopád a Borek u Domašova a řada dalších chráněných území a útvarů. Severní, pohraniční oblast lesní správy Jeseník „Zlatohorsko“ je oblastí s dosahující lesnatostí 70 %. Území vykazuje značnou výškovou členitost, od cca 410 m n. m. v severní části, až po cca 1200 m n. m. v hornatém jihozápadním okraji, kde se rovněž nacházejí nejvyšší masivy Medvědí vrch (1216 m n. m), Orlík (1204), Žár (1151), Slídový vrch (1058) a Stará hora (1040. Centrem této podoblasti jsou Zlaté Hory. Založeny byly ve 13. století německými horníky, kteří sem byli povoláni dolovat zlato. Těžba zlata dosáhla svého vrcholu v 17. století, kdy se zde kromě zlata těžily i měděné kyzy a vyráběla kyselina sírová. Novodobá historie zlatohorského revíru začala v roce 1952 intenzivním geologickým průzkumem a následným zřízením s.p. Rudné doly. Převážně byly těženy měděné rudy, po jejich dotěžení v 80. letech se pozornost obrátila k polymetalickým rudám (Pb-Zn). V roce 1993 skončila těžba úplně, důlní díla byla zajištěna proti vniknutí a veškerá technika byla zakonzervována. Pozůstatky důlní činnosti, propadliny, odkaliště apod. značně ovlivňovaly jednak používání technologií v těžbě a přibližování, navíc výrazně ovlivňovaly i zdravotní stav přilehlých lesních porostů. V současnosti jsou haldy a odkaliště rekultivovány a po následném zajištění výsadeb budou tyto plochy vráceny zpět lesním pozemkům. Dominantou této zlatohorské oblasti je rozhledna na Biskupské hoře, zříceniny hradu Kobrštejna a Edelštejna a obnovené poutní místo P. Marie Pomocné. Ve Zlatých Horách byla zřízena celnice, na Biskupské hoře je zaveden přechod v rámci malého pohraničního styku. Celá oblast se svým zázemím, vysokým procentem lesnatostí, stále ještě kvalitními porosty, kulturní a hornickou historií, stále více stává turistickou oblastí. A zde sehrávají svoji roli i Lesy České republiky, s. p., které byly například jedněmi ze zakládajících členů Geologicko- montanistické nadace jejímž hlavním posláním je udržení a zachování významných historických důlních děl jako kulturních a technických památek. Připravil -jnk-
„PROSBA LESA“ pod tíhou sněhové čepice
CHVÍLE KLIDU mezi přibližováním dřeva
„Znám křišálovou studánku, kde v BORKU pěkný les ... “
NEBEZPEČNÁ ledová krása
V červnu minulého roku byl slavnostně znovuotevřen a předán veřejnosti Hřbitov obětí II. světové války v Rudohoří na území lesů LS Jeseník. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnilo cca 50 osob z řad LČR, s. p., OÚ Bělá, MěÚ Jeseník, německých spolků a občanů Bělé pod Pradědem. V rámci akce proběhlo seznámení s průběhem rekonstrukce hřbitova, stručně byla MVDr. Jaroslavem Knozem připomenuta historie válečné a poválečné doby Bělé a okolí. Slavnostní atmosféru navodili hudebním doprovodem trubači Lesní správy Jeseník. Lesní hřbitov v Rudohoří prošel v roce 2003 celkovou úpravou. Hlavní myšlenkou a později mottem, které doprovázelo celou rekonstrukci se stalo „Usmíření a sjednocení národů“. Tato myšlenka je naplněna ve třech základních rysech uplatněných při úpravách hřbitova: rozšíření hřbitova o část pozemků s hroby a náhrobky německých občanů, které do doby rekonstrukce byly umístěny z vnější strany stávajícího prostoru hřbitova, rozšíření hřbitova tak, aby se součástí areálu staly dvě památné lípy a sjednocení náhrobních desek obětí obou národností do stejného formátu. Celkové náklady na rekonstrukci hřbitova dosáhly 570 tis. Kč. V plné výši byly poskytnuty z vlastního zdroje státního podniku Lesy České republiky, v rámci Programu 2000, programu na zajištění cílů veřejného zájmu u LČR. Rekonstrukce hřbitova si vyžádala celkovou dispoziční změnu stávajícího stavu. Kromě základních prvků se formát hřbitova (12x18 m) přeměnil z pětiúhelníkového v obdélníkový tvar se zaoblenými rohy. Drátěný plot byl zaměněn za oplocení v kombinaci dřevo-kámen. Obslužné chodníky jsou vydlážděny ze zlomkové žulové dlažby. Ostatní plochy jsou zatravněny. Centrální monoblok (obelisk) pomníku je pootočen o 90o a osazen excentricky k osám hřbitova. Po obou stranách monobloku byly umístěny doplňkové solitéry s lampou a vázou. Vpravo od centrálního pomníku jsou umístěny pomníčky občanů sovětské národnosti, vlevo 9 pomníčků občanů národnosti německé. Vlastní úprava pomníčků, sovětských i německých občanů, byla sjednocena na žulové desky osazené na žulovém soklu a opatřené litými kovovými jmenovkami s datem úmrtí. Prostor hřbitova byl doplněn třemi odpočinkovými lavečkami. Přístupová cesta z asfaltové komunikace byla zpevněna kaleným kamenivem. Lesní správa Jeseník eviduje na pozemcích, na kterých má právo hospodařit, celkem tři lesní hřbitovy trvale připomínající období konce II. světové války. První z těchto pietních míst je na Revízu, druhý je v Borku a třetí leží v Rudohoří. Všechny jmenované objekty jsou vyhlášeny kulturními památkami České republiky. Ing. Roman Bajza Lesní správa Jeseník
Interiér NOSKOVY chaty na Rejvízu
Krajina v BĚLÉ
Romantické HORNÍ ÚDOLÍ se stalo střediskem zimních sportů
LESU ZDAR - sídlo revíru Rejvíz
Zde sídlí jesenický lesník a spisovatel Joanidis SOTIRIS
Zimní idyla na REJVÍZU LESNÍ HŘBITOV v Rudohoří
Sídlo revíru VODOPÁDY
Lázeňský dům PRIESSNITZ, v pozadí Praděd
Přirozené zmlazení na revíru BOREK
14
Rekonstrukce hřbitova obětí II. světové války v Rudohoří
OLOMOUCKÝ KRAJ - JESENÍKY
Lesní správa JESENÍK
Vždy, když sjíždím rychlíkem od Horní Lipové k Jeseníku a před sebou v dálce vidím hřeben Zlatého Chlumu s rozhlednou na vrcholu, mám pocit, jako bych jel domů. Sice do domova trochu vzdáleného, ale neobyčejně půvabného. Za nic bych nedal výhledy z luk nad jesenickými lázněmi nebo právě ze zmíněného chlumu. To vše vidíte na fotoreportáži. Te se ale věnujme zajímavostem o Lesní správě Jeseník, která bude na chvíli našimi hostiteli. Lesní hospodářský celek Jeseník se rozkládá na katastrálních územích: Adolfovice, Bukovice u Jeseníku, Česká Ves, Dolní Lipová, Dolní Údolí, Domašov u Jeseníku, Heřmanovice, Horní Lipová, Horní Údolí, Hradec u Jeseníku, Jeseník, Kolnovice, Mikulovice u Jeseníku, Nová Červená Voda, Nová Ves u Jeseníku, Ondřejovice v Jeseníkách, Petrovice ve Slezsku, Písečná u Jeseníku, Rejvíz, Seč u Jeseníku, Studený Zejf, Supíkovice, Široký Brod, Vápenná, Zlaté Hory v Jeseníkách a Železná pod Pradědem. Území Lesní správy Jeseník je tvořeno jedním LHC Jeseník pro nějž, je zpracován LHP s platností od 1. 1. 1997 do 31. 12. 2006. Celková katastrální výměra LHC Jeseník k 1. 1. 2005 činí 30 516 ha, výměra pozemků určených k plnění funkcí lesa LS Jeseník = 17.767 ha. Výkon odborného lesního hospodáře vykonává lesní správa na výměře 548 ha. Z pohledu organizačního členění v rámci podniku Lesy České republiky s.p., Hradec Králové patří Lesní správa Jeseník do působnosti KI Šumperk. Lesním správcem je Ing. Jaromír Latner, CSc., který byl také mým ochotným a obětavým průvodcem. Lesní správa je rozčleněna na 11 revírů: Česká Ves, Mlýnky, Sedlo, Vodopády, Kříž, Šumná, Chlum, Orlík, Kobrštejn, Příčná a Mikulovice. K 1. 1. 2005 došlo ke zrušení revíru Javorná a jeho rozdělení na okolní revíry. Lesnatost je na LS Jeseník 66 %, což je dvojnásobek lesnatosti v České republice. Zastoupení dřevin je následující: SM 77 %, BK 13 %, OL 2 %, MD 1 %, BR 1 %, KL 1 %, DB, JS, BO, atd. do 1 %. Území lesní správy má tvar od jihu k severu a k severovýchodu pro-
Silva Bohemica - 3/2005
SB
15
Lesník Chrudoš TVRDÝ pohlíží do kraje Javornicka
Na krátké návštěvě v lesích obce Žulová
Jeden z výhledů z BOŽÍ HORY na Rychleby
OLOMOUCKÝ KRAJ - ŽULOVÁ
KOSTELÍK a křížová cesta v lese nad Žulovou
16
Z Jeseníku vede údolím říčky Bělé silnice mimo jiné i na Červenohorské sedlo. Nad obcí Bělá se zvedá do hor a v osadě Filipovice tvoří okolo známé restaurace Úsvit - nyní s názvem Stará pošta první z několika ostrých serpentin. Osada působí dojmem, že ji tvoří pouze rekreační chalupy a chaty. Lesní správce Ing. Jaromír Latner, CSc., mne však zavezl až na samý konec osady, kde na louce pod lesem stojí poslední stavení. V něm bydlí se svojí ženou lesník a místní lesnický pamětník, bývalý domášovský polesný Cyril Rýznar. Oba nás srdečně přivítali, i když jsme nebyli předem ohlášeni. Na horách se mezi přáteli, jakými jsou bývalý polesný a současný lesní správce, takové oficiální věci myslím ani moc „nenosí“. Naše návštěva vzešla z nápadu, jak zajímavě a příjemně s prima lidmi zakončit krásný slunečný den v jesenických lesích a Rýznarovi nás přijali velmi mile. A myslím, že spolu se zajímavými lesnickými „exkursemi“ a nabídkami focení jedinečných záběrů od Zlatého Chlumu přes hřebeny Jeseníků až po Červenohorské sedlo mně v tomto kraji víc už ani nemohl nabídnout. A veškerá přání plnil skoro než byla vyslovena. A to bývá obvyklé na všech lesních správách, kam za reportážemi zavítám. V domku Rýznarových to vypadá jako na staré fořtovně. Na stěnách trofeje, obrazy ptáků zčásti malované, zčásti polovycpaniny, které uměl udělat bratr pana Rýznara, obrazy krajin a zvěře. Stylový nábytek, mezi kterým se čiperně otáčela sluníčková paní Rýznarová. Společně jsme seděli u dřevěného stolu pod lampou a pan Rýznar vzpomínal. Na to, jak se v roce 1946 stal ve Filipovicích hajným, jak se v okolí sáňkovalo dříví asi až do roku1960. Bývávalo více sněhu. Nejdříve se k budoucím trasám připravilo převážně metrové dříví, které se označilo dlouhou
Nad obcí Žulová na Javornicku ve Slezském výběžku se vypíná vrch, který je v tomto kraji známý jako Boží hora. Lesy na jeho úbočí jsou majetkem blízké obce. A protože v našem časopise se snažíme přinášet informace o hospodaření v lesích různých vlastníků, požádali jsme zdejšího odborného lesního hospodáře, lesníka s celoživotní praxí v lesnictví pan Chrudoše Tvrdého o několik informací. Lesy Obce Žulová jsou majetkem obce od roku 2000, obec je získala v rámci restitucí. Nejsou organizací samostatně registrovanou v obchodním rejstříku a jsou nedílnou součástí Obecního úřadu Žulová. Zabývají se kompletní správou lesa ve vlastnictví obce, a to fyzického provádění prací v těžební a pěstební činnosti včetně ochrany lesa, dopravou a prodejem dřevní hmoty, většinou s pomocí drobných dodavatelů prací a s využitím zaměstnanců obce. Dále provádí úpravu a údržbu lesních cest, zřizuje přístřešky, odpočívadla a různé další veřejně prospěšné práce. LHC Žulová, pro nějž je vyhotoven LHP s platností od 1. 1. 2003 do 31. 12. 2017, zaujímá plochu lesních pozemků 107 ha v několika izolovaných menších lesních komplexech. Samotný lesní provoz je plně řízen odborným lesním hospodářem. V jeho kompetenci je uzavírání smluv na dodávku dílčích prací, prodej dříví, a to velkoodběratelům i v drobném. Statutárním zástupcem určujícím chování firmy v tržních a společenských podmínkách je starosta obce. Zásadní rozhodnutí je však povi-
nen předložit ke schválení zastupitelstvu obce. Z orografického hlediska se území LHC Žulová rozkládá v oblasti geomorfoligického celku Žulovská pahorkatina. Je budována granitoidy žulovského plutonu, tzv. slezskou žulou. Severozápadní část LHC náleží do Tomíkovické pahorkatiny s nejvyšším bodem Kaní hora (Hutberk) 476 m. Jihovýchodní část pak náleží do Černovodské pahorkatiny s nejvyšší kótou Boží hora 525 m. Nejnižší nadmořská výška na území LHC je v údolí říčky Vidnávky, která tvoří přirozenou hranici mezi oběma pahorkatinami a dosahuje 300 m. Oblast LHC náleží k úmoří Baltského moře. Vody z oblasti odvádí především říčka Vidnávka, která pramení v sedle mezi Studničním vrchem a Medvědím kamenem v jižním masívu Rychlebských hor. Vidnávka je přítokem Kladské Nisy. Oblast Kaní hory je odvodňována Vojtovickým potokem, který je taktéž přítokem Kladské Nisy. Území LHC zaujímá oblast mírně teplá, která je charakteristická normálně dlouhým, mírným, mírně suchým létem, přechodné období je krátké, s mírným jarem a mírně teplým podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Na území LHC Žulová převažuje řada živná s plošně rozsáhlou kategorií středně bohatou svěží (S) ve 3. vegetačním stupni. Výrazného zastoupení dosahuje i řada kyselá. V druhové skladbě dominuje lípa
Neobyčejná setkání ve Filipovicích tyčí, aby je v zimě dřevaři našli. Na sáně Česká Ves, Rejvíz, Adolfovice, Petrovise naložil metr a za ně se uvázaly někdy ce, Nýznerov, Domašov a Dětřichov až dva metry, které sloužily jako brzda. měl na starosti lesní rada Vařejka. Sáňkovalo se ale také čtyřmetrové dříví. Tehdy byla centrální část Jeseníků jedna Při tomto povídání si vzpomněl na svoje Velká Pradědská obora s jelení a kamziučňovská lesnická čí zvěří. Aby zvěř léta v lesích na Bílé nepáchala škody v Beskydech Ing. na políčkách obyLatner, který tam na vatel, byly obce vlastní kůži také a osady ochráněny sáňkování zažil. oborním plotem. Na úbočí Klínu Pokud však přesto se dříví spouštělo došlo ke škodám smykem. Slovensky zvěří, domkář to se tomuto zařízení nahlásil starostovi říká rizňa. Při povía lesní správa mu dání o tomto způsoškodu nahradila bu přibližování dřív hotovosti. V leví nám pan Rýznar sích byly škody prozradil i původ poměrně velké, ale svého příjmení. Jecena paliva byla ho předkové odcházhruba na úrovni zeli za prací až na vlákniny, tak se Zleva Cyril RÝZNAR tímto způsobem Slovensko na Čierny Balog, kde spouštěli a Ing. Jaromír LATNER, CSc. škody finančně srovnaly. Téměř needříví rizněmi - rizňoxistovaly mýtní těžby, převážně se těživali dříví, odtud tedy příjmení Rýznar. Polesný Cyril Rýznar se narodil lo dříví z probírek. Po 10. září se v lesích nepracovalo, neměli do nich v roce 1927 v Horních Studénkách. Jeho děda byl hajný, z jeho příbu- přístup ani borůvkáři, nastal čas jelení zných má zajímavé povolání a současně říje a lovů. Hlavními říjišti byl Malý koníček jeho sestra, která ve Vizovicích Děd a Keprník. Měli jste někdy v rukou téměř sto vytváří půvabné figurky a drobná dílka z vizovického pečiva. Pan Rýznar let starý lesnický časopis? Pan Rýznar vystudoval dálkově Lesnickou mistro- nás nechal listovat ve třetím ročníku vskou školu při Střední lesnické tech- Rozmarova Lesnického týdenníku nické škole v Hranicích. Jako lesník z roku 1908. Kdybyste se do něj trochu začínal v arcibiskupských lesích začetli, zjistili byste, že mnohé „nováu Komorního ředitelství arcibiskup- torské“ metody pěstování lesa byly již ských statků a lesů v Javorníku. Patřilo dávno objeveny a popsány. Inu staří arcibiskupství Wroclav, arcibiskupem páni fořti nás mohou mnohému naučit. byl tehdy Monsiňor Bertram. Lesnický Na stránkách tohoto časopisu mne provoz na 32 tis. ha na devíti lesních mimo jiné zaujala informace o obrazu správách - Zlaté Hory, Mikulovice, jelena šestašedesáteráka, kterého na
(31 % plochy), významně jsou pak zastoupeny smrk (14 %) Obnovovaná plocha v minulém decenniu dosáhla plochy 7,68 ha, což představuje 76 % normální rozlohy prvního věkového stupně. Venkovním šetřením byla zjištěna plocha holin z těžby 0,37 ha. Všechny holiny byly OLH bilancovány a byly zalesněny. Při obnově je do budoucna třeba navýšit podíl JD, BK a DB. Při obnově porostu se využívá převážně hospodářský způsob podrostní, násečný, holosečný maloplošný a jejich kombinace, na některých stanovištích i hospodářský způsob výběrný. Lesní kultury jsou ale extrémně vystaveny tlaku zvěře a nadměrnému turistickému ruchu. Velký důraz je kladen na práci s přirozenou obnovou geneticky vhodných lesních dřevin všude, kde je to s ohledem na budoucí cílovou skladbu porostu možné a kde to podmínky a okolnosti dovolují. Umělá obnova se uplatňuje všude tam, kde přirozenou obnovu nelze využít nebo tam, kde přirozená obnova nebyla úspěšná. Lesy obce Žulová jsou velmi zajímavé i po turistické stránce, vedou tudy cyklotrasy, jsou zde i historicky zajímavé lokality, jako například kostelík na Boží hoře s krásnými výhledy na celé Javornicko. Připravil Jiří Junek rytině zachytil malíř Jan Eliáš Ridinger (1698-1767). Hovořili jsme také o každoročních nadílkách sněhu ve Filipovicích. Ještě donedávna se pan Rýznar věnoval i sledování počasí a meteorologickým hlášením. Často byla zajímavá. Například v loňském roce byl souhrnný sloupec napadaného sněhu 540 cm! Na horské stráně přichází sníh někdy již před 15. listopadem. Polesí Domašov, kde pan Rýznar sloužil do roku 1987 jako polesný, mělo 5 tis. ha. Sloužilo na něm 7 hajných a 3 technici. Nyní tam působí dva revíry LS Jeseník Vodopády a Sedlo. Život je samá náhoda. Když jsme se večer s Rýznarovými rozloučili, zastavili jsme se ještě u paní Ing. Jarmily Horčičkové, revírnice na revíru Šumný. Shodou okolností má také nejen ona, ale celá její rodina mnoho společného se zmíněným Čierným Balogem. Již od dob studií na lesnické fakultě v Brně tam spolu s manželem jezdí několikrát do roka za přáteli - lesníky, nejvíce se přátelí s rodinou lesníka Mira Pažického z lesní správy Dobroč. Právě tam směřovalo i několik zájezdů českých lesníků, které jsem před několika lety pořádal do Dobročského pralesa a na Čiernohronskou lesní železničku. Inu - svět je malý. A pan Rýznar s původem příjmení od balockých rizní se se svojí paní kamarádí s rodinou Horčičkových ze sousedství, kteří mají přátele lesníky z Balogu. Je Horčičkovým velkým kamarádem, rádcem a dětem je dědečkem a paní Rýznarová babičkou. Pan Rýznar si mne získal ještě jednou věcí. Než jsme se rozloučili, ukázal mně starý průkaz a odznak člena Horské služby. Také jsem podobný kdysi nosil. Ale tento - původní - jsem na vlastní oči viděl poprvé. Jiří Junek
Silva Bohemica - 3/2005
O lesnicích, borlicích a lovecké hudbě s vedoucí souboru jesenických trubačů • Na jaké nástroje vlastně hrajete a jaký je v nich rozdíl? „Hrajeme na dva druhy lesnic, které jsou větší, než například na honech častější borlice. Lesnice nemají klapky. Menší typ lesnice, výrobek firmy Lídl Brno, má ladění B. Větší typ borlice má sice totéž ladění, ale mechanicky je ji možno přeladit do tóniny Es, čímž se zvýší ladění o čtyři tóny. Vytváří se tak jasnější a barvitější zvuk, pravá lovecká hudba je v tónině Es. Na borlice se hraje na honech, ale i na mysliveckých plesích, mají jasný, pronikavý zvuk Zatím na ně nehrajeme.“ • Jakou hudbu soubor hraje nejraději? „Nedostižným autorem lovecké hudby z doby nedávné je profesor Dyk. Z jeho fanfár máme nejraději fanfáru Muflon. Ale rádi hrajeme i fanfáry a skladby Josefa Selementa,
Petra Vacka, ze staré hudby převážně z 18. století například skladby Leopolda Koželuha, Ondřeje Antona a Jiřího Ignáce Linka.“ • Při jakých příležitostech vystupujete? „Hrajeme nejen na mysliveckých akcích, ale i na akcích společenských, od Hubertských dnů a mší přes lesnické semináře po vernisáže výstav. Bylo nám ctí, že jsme v roce 2003 vystupovali v romantickém prostředí lázeňské kolonády v Priessnitzových lázních v Jeseníku při setkání prezidentů Václava Klause a Andrzeje Kwasnievského.“ • Kde zkoušíte? „Nejčastěji doma.“ • Čeká Váš soubor v dohledné době nějaké zajímavé vystoupení nebo soutěž? „Připravujeme se na vystoupení při zahájení lázeňské sezony v Jesení-
Paní Renáta JEŘÁBKOVÁ s velkou a malou lesnicí ku, ale hlavně na mezinárodní soutěž ve slovinském Celje, která se bude konat 13.-15. května. Zúčastníme se jí spolu s javornickým souborem pod hlavičkou LČR, s. p., Hradec Králové.“ • Redakce a čtenáři časopisu Vám budou určitě fandit. Přejeme hodně úspěchů. A na závěr, jaké je „trubačské“ přání souboru? „Lesnické fakulty i střední školy mají své soubory trubačů. Absolventi škol a tedy i oni se rozejdou do provozu, byli bychom rádi, kdyby některý z nich přišel posílit jesenické lesníky a trubače.“ Rozhovor připravil Jiří Junek
O lesy a zvěř Oderských vrchů pečují lesníci z vojenských lesů a statků
Ředitel VLS, s. p., divize Lipník nad Bečvou, Ing. Jiří JANDA Chcete-li aspoň trochu nahlédnout do lesů Vojenských lesů a statků ČR, s. p., divize Lipník nad Bečvou, doporučuji vystoupit na hrad Helfštýn nad Lipníkem. Odtud máte jihovýchodní svahy Oderských vrchů, ve kterých se zmíněné lesy rozprostírají, jako na dlani. „Vojenští lesníci“ tam obhospodařují lesy vojenského výcvikového prostoru, který je většině mužské části čtenářů známý jako Libavá. Zajímavé informace mně poskytli ředitel VLS, s. p., divize Lipník nad Bečvou, Ing. Jiří Janda, vedoucí výrobního útvaru Ing. Pavel Polák a vedoucí lesnického oddělení Ing. Jan Jeniš, který mne provázel v terénu. Divize Lipník nad Bečvou obhospodařuje 22 951 ha na území zhruba rozsahu bývalého Severomoravského kraje, na pěti lesních hospodářských celcích: Libavá, Potštát, Velký Újezd, Hlubočky a Bruntál. LHC Bruntál je tvořen odloučenými lesnickými úseky v okresech Bruntál, Nový Jičín, Frýdek-Místek a Karviná, v místech, kde má Armáda ČR účelová zařízení. Ostatní čtyři LHC se nacházejí ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá. Tento prostor se geograficky rozkládá v jižní části Nízkého Jeseníku na území Oderských vrchů. Jižní, západní SB
a jihovýchodní část území je ohraničena prudkými, krátkými svahy, jejichž úpatí leží v nadmořské výšce od 270 do 350 m n. m. Na jihozápadě prudce spadají do údolí Bystřičky, na jihu hraničí s oblastí Moravské brány a Hornomoravského úvalu. Svahy jsou dosti prudké a proto v poměrně krátké horizontální vzdálenosti dosahují výšek přes 600 m n. m. Na severu přecházejí tyto svahové terény v hlavní část prostoru VLS Lipník nad Bečvou do zvlněné náhorní plošiny Oderských vrchů. Většina tohoto území leží v nadmořské výšce okolo 600 m. Nevyšším vrcholem v severní části je Chlum u Libavé 705 m n. m., v jižní části Fidlův kopec 680 m n. m. Nejnižší místo se nachází v jihozápadní části v údolí Bystřice 270 m. n. m. Geologicky je území poměrně jednoduché. Jedná se převážně o jílovité břidlice a kulmské droby. Podstatné rozdíly jsou ve vlhkosti půdy od snadno vysychavých půd jižně exponovaných svahů až po půdy v oblasti náhorního zvlněného terénu, které jsou ovlivňovány vysokou hladinou spodní vody. Lesní hospodářské celky se prakticky kryjí s výměrami lesních správ. Průměrná rozloha každé z pěti lesních správ je 4 600 ha lesní půdy. Nejrozšířenějšími hospodářskými soubory jsou HS 541 - Smrkové hospodářství živných stanoviš vyšších poloh na náhorní plošině Oderských vrchů v 5 vegetačním stupni a nadmořské výšce 600-800 m. Hospodářský soubor 441 - Smrkové nebo bukové hospodářství živných stanoviš středních poloh na úpatí svahů, mírných svazích, zvlněných náhorních plošinách a neexponovaných terénech v nadmořských výškách od 300 po 600 m ve 3.-4. vegetačním stupni. V současnosti se jedná o porosty smrkové, jednotlivě bukové a smíšené. Hospodářský soubor 406 bukové hospodářství (se smrkem)
exponovaných stanoviš středních poloh na středně prudkých až příkrých svazích ve 3.-4. vegetačním stupni. Celkové zastoupení dřevin představuje 80 % smrku, 15 % buku, o zbylých 5 % se dělí postupně modřín, dub a ostatní převážně listnaté dřeviny. Vlivem kalamit ve dvou uplynulých letech (v roce 2003 vytěženo celkem 316 tis. m3, v loňském roce 210 m3) dochází letos k poklesu těžeb z plánovaných 145 tis. na 125 tis. m3. V těžbě převažuje jehličnatá hmota, listnatá představuje asi 35 tis. m3. Z důvodu zpracování kalamit zůstaly poněkud pozadu probírky. Obnova lesa byla realizována v r. 2004 na 260 ha, z toho umělá 210 ha, letos je plánována na 180 ha, z toho umělá na 170 ha. V letech před uvedenými kalamitami se zalesňovalo jen kolem 100 ha, přirozená obnova se uplatnila až na 50 ha. Vojenské lesy a statky, s. p., divize Lipník nad Bečvou hospodaří kromě lesů také na 2 617 ha zemědělské půdy, z toho je 262 ha orné půdy. Na 110 ha orné půdy je pěstován šovík Uteuša jako energetická plodina. U této zajímavé činnosti doporučuji se na chvíli zastavit. V loňském roce šovík zaseli a letos v červenci ještě před vysemeněním jej budou sklízet. Je to vytrvalá rostlina, která vydrží 10-15 let. V době vegetace ji s oblibou spásá zvěř, rostlině to neuškodí, znovu obroste. Sklízí se běžnou zemědělskou technikou. Balíky suchého šovíku se dodávají odběratelům, kromě elektráren a tepláren začínají o něj jako palivo projevovat zájem i obce. Například jím topí obec Bouzov, VLS divize Lipník n. B. již zahájila jednání s obcí Potštát, kde není z technických důvodů možná plynofikace. Hospodaření na zemědělské půdě má na starosti zemědělská správa Heroltovice, kterou tvoří tři střediska.
Ředitelství divize VLS Lipník n. B. Živočišná výroba je zaměřena na chov masného skotu plemene Hereford a Simentál. Na středisku Luboměř je chováno stádo 187 dojnic. Mléko odebírá mlékárna v Bystřici pod Hostýnem, která z něj vyrábí sýry. Celkový počet skotu je asi 950 ks. U VLS divize Lipník n. B. je hlavní zvěří zvěř jelení, která byla v Oderských vrších zvěří původní. Po druhé světové válce zde však byla „sečtena“ pouze laň s kolouchem. Proto zde byla vysazena jelení zvěř z Drahanské vrchoviny, Ralské pahorkatiny a zejména ze slovenských lesů - z Levočských vrchů. Padesát let se zde prováděl kvalifikovaný průběrný odstřel, výsledky chovu se projevují v současnosti. V loňském roce 21. září byl v Oderských vrších v lesním komplexu nedaleko pramene Odry uloven nejsilnější jelen z volného chovu nejen České republiky, ale i bývalého Československa, jehož trofej byla ohodnocena 241,78 body CIC. Chovatelské úspěchy se dostavují i díky plnění Programu chovu jelení zvěře. Na ostatních plochách (kterých je ve vojenském prostoru více než 10 000 ha a jsou porostlé měkkými listnáči) jsou vybudovány krmné linky, stávaniště a přezimovací obůrky - vše mimo les. V maximální míře je zde využíváno to životní prostředí pro zvěř, které zde příroda pro kvalitní způsob mysliveckého hospodaření vytvořila. Na jižních stráních Oderských vrchů se vyskytuje mufloní zvěř, rovněž velice kvalitní. V letošním roce zde byl uloven muflon, jehož trofej
OLOMOUCKÝ KRAJ - VLS
Ještě předloni působil na Jesenicku a Javornicku jeden soubor lesnických a mysliveckých trubačů, který působil pod hlavičkou LČR, s. p., Lesní správy Javorník. Na podzim roku 2003 ale v tomto regionu vznikl z části z bývalých a z části z nových členů další tříčlenný soubor trubačů při Lesní správě Jeseník. Vedoucí souboru je bývalá členka javornického souboru, absolventka konzervatoře a učitelka na Základní umělecké škole ve Vidnavě Renáta Jeřábková. Členy souboru jsou Ing. Radek Procházka a Vladimír Kohoutek. Vedoucí souboru Renáty Jeřábkové jsem se zeptal nejprve na to, jak se projevuje patronát Lesní správy Jeseník nad jejich souborem: „Lesní správa Jeseník nás vybavila nástroji a opatřila nám stejnokroje, doporučuje nám možnosti vystupování, podle svých možností nás podporuje.“
17
ÚDOLÍ řeky Odry
OLOMOUCKÝ KRAJ - VÝZNAMNÉ STROMY
PRAMEN Odry
18
Postupné uvolňování přirozené obnovy U KOZLOVA Možná každý z nás má „svůj“ strom, který si přesně vybavuje, nebo okolo něho často chodí a vždy ho vnímá. Řada obcí má ve svém znaku stromy nebo listy či plody, např.: Dobrá Voda u Horní Stropnice šest listnáčů, Hejnice smrk, Luhačovice listnáč, Peruc dub, Plasy lipový list, Ledeč nad Sázavou lipové listy, Lednice žaludy atd. Některé znaky obcí jsou tzv. mluvící: Jablonec nad Nisou má jabloň, Plaňany pláně jablůňky, Jívová jívu. Každý kraj, okres a třeba území obce s rozšířenou působností by mohly mít svůj nejkrásnější nebo největší či nejpamátnější strom jako svůj symbol. Jako erbovní strom. Dovolte mi, abych pro 13 správních území Olomouckého kraje navrhl následující velikány: Podle pověřených obcí od severu k jihu (údaje u stromu: obvod v cm/výška v m/věk): JESENICKO - jedle v Adolfovicích „V Mlýnkách“ (370/42/150) - roste nad prameništěm přítoku Javořického potoka, v porostu pod cestou (cyklotrasou) ve směru na Obří skály. Kmen je přímý, válcovitý, plnodřevný, koruna úzká. Zájem vzbudí i monumentální jilm ve Velké Kraši (620/20/300). ŠTENBERSKO - zerav obrovský (355/28/200) - roste u lesovny
bylo oceněna 236,3 body CIC. V severní části prostoru, kde lesy VLS sousedí s LS Vítkov, se vyskytuje zvěř daňčí. V celém prostoru je i zvěř srnčí a černá. Stavy černé rostou, srnčí klesají. Je evidentní, že černá srnčí zvěři škodí. I proto se zde lesníci snaží o soustavné snižování stavů černé zvěře. Mnohé čtenáře bude zajímat, jestli mohou lesy Oderských vrchů navštívit. Většina plochy vojenského Újezdu s velkými střelnicemi mezi Městem Libavá a hlavní komunikací, vedoucí z Potštátu na Velký Újezd, je pochopitelně nepřístupná, ale v jihovýchodní části na cca. 6 000 ha výměry je umožněna pěší turistika po značených cestách. Jedna z nich, červeně značená, vychází od nádraží v Lipníku n.B. a zavede vás k prameni řeky Odry, která pramení v lese nedaleko obce Kozlov ve výšce 633 m n. m..Ing. Jeniš mi vyprávěl zajímavou historku o tomto prameni. Počátkem 20. století měl pramen německý název Oderquelle a vyvěral v lese v majetku rodu Liechtensteinů - Potstatských. Nedaleko pramene
byla však hranice s arcibiskupskými lesy, které byly samozřejmě rozsáhlejší a majetek větší. Církevní vrchnost těžce nesla, že „menší“ Liechtensteinové by měli mít na svém území jediný pramen Odry, zřídili proto ještě pramen tzv. Oderquelle 1. Avšak ten pramen, který vám ukazujeme na fotografii, je oficiálním pramenem Odry. V Oderských vrších můžete ještě navštívit Město Libavá a z Budišova nad Budišovkou se dostanete k poutnímu kostelu Sv. Anny ve Staré Vodě u Libavé. Jednou za rok, na 1. máje, umožní armáda v rámci jakéhosi dne otevřených dveří i cykloturistický závod Bílý Kámen. A komu se nepoštěstí dostat se na výlet aspoň do zmíněné části Oderských vrchů, doporučujeme knihy „O lese a myslivcích“ a „Paměti zeleného kříže“ lesníka a myslivce-kynologa, předchůdce Ing. Poláka u libavských vojenských lesů a jejich velkého obdivovatele Ing. Luboše Klementa z Lipníku. Určitě vás budou inspirovat k návštěvě. Jiří Junek
Velitelské stanoviště ve VVP Libavá
Nejsilnější jelení TROFEJ z volného chovu pochází z Oderských vrchů foto: Ing. Pavel Polák
amátný strom - lípa velkolistá Stromy olomouckého kraje P (Tilia platyphyllos) v Hranicích, na „Poněvadž,“ praví bůh „mou chotí nemůžeš býti, alespoň mým stromem budeš…“ Ovidius - Proměny, římský básník, 43 př. n. l. až 18 n. l. v Horním Žlebu, není vyhlášen jako památný. Patří mezi tři největší exempláře svého druhu v ČR. Je v dobrém zdravotním stavu. Lesní správa našla a popsala ve svých lesích další výjimečné stromy: smrk u Chabičova (362/47/200), jedli u Lošova (365/44/170) a další. ŠUMPERSKO - Popravčí dub, Velké Losiny (787/21/400) - roste proti zámku mezi silnicí a železnicí v porostu školky okrasných dřevin. U dubu byli sati v roce 1662 tři vůdci selského povstání. V letech 1678-92 v zámku zasedal inkviziční tribunál, který k upálení odsoudil 104 lidi (připomíná film Kladivo na čarodějnice). ZÁBŘEŽSKO - dub v Zábřehu (480/24/300) - roste u silnice k Růžovému údolí. MOHELNICKO - lípa v Pavlově u kostela (550/27/300) UNIČOVSKO - lípy v Benkově jsou obtížně přístupné, na soukromém pozemku. Dvě největší mají 890/18/400 a 790/12/400. LITOVELSKO - lípa u hájovny v Mladči (634/26/300) - roste v CHKO Litovelské Pomoraví a je nádherná. KONICKO - lípa ve Skřípově (560/25/350) - roste na kraji obce ve směru k Hornímu Štěpanovu, je zdaleka viditelná. Pěkná lípa s boulovitým kmenem, od tří metrů dvoják, v koruně ovázáním oštěřena proti rozlomení. OLOMOUCKO - lípa u kostela v Mladějovicích (905/20/400) - je pozoruhodná věkem a také tím, že ve spleti větví a kmínků můžeme spatřit při troše obrazotvornosti ležící ženský akt. Kořenové náběhy stromu jsou mohutné, živé jsou dvě šikmo rostoucí kmenové větve. PROSTĚJOVSKO - lípa v Domamyslicích (510/22/500) - je ve své
věkové kategorii ve velmi dobrém zdravotním stavu, má bohatě členěnou korunu a zaujme více než větší lípa u Dobrochova (620/26/300). HRANICKO - lípa Jana Jiskry z Brandýsa v Rouském (650/23/320) - roste v obci u školy. Pozoruhodný strom s rozložitou korunou a velkými kořenovými náběhy. U lípy je dřevěná plastika se svatým obrázkem. Ve vedlejší obci Malhosticích je Robotní lípa (813/26/440). LIPNICKO - hrušeň „Šídlo“ v Nových Dvorech (400/13/220) patří mezi největší v ČR, místu by prospěla lavička a případné připojení na sí turistických cest. PŘEROVSKO - Sušická lípa (610/20/300) - roste v sadě na pravém břehu Libušky severozápadně od obce Sušice. Dovolte mi osobní vzpomínku z tohoto kraje: můj otec učil po roce 1940 na lesnické škole v Hranicích, ale německá armáda budovu potřebovala, a tak byla škola přestěhována a připojena k rolnické škole v Přerově. Bydleli jsme v ulici Na Šířavě. A v Přerově jsem jako předškolák a prvňáček chodíval s tatínkem na procházky do krásného městského parku Michalov a zde se učil znát a mít rád stromy. Zůstalo mi to po celý život. Vzpomínám si, že těsně před vstupem do parku Michalov byla po pravé straně budova gestapa, dnes je tam myslím mateřská škola, a tak jsme raději chodili po druhém chodníku. Samozřejmě by svůj erbovní strom mohl mít celý Olomoucký kraj. Možná, že by to byl některý z uvedených stromů. Co o tom soudí KÚ-ŽP, AOPK, ČSOP, LČR a další? Ing. Pavel Kyzlík, Dobřichovice tajemník České lesnické společnosti
ZERAV obrovský u lesovny v Horním Žlebu, foto J. Junek
Galašově ulici, na břehu říčky Velič-
Galašova lípa v Hranicích ky, je strom kuriózního vzhledu s významnou sadovnickou hodnotou. Tvar koruny je netypický, koruna má větší šířku než výšku, tento tvar byl vytvořen pravidelným ořezáváním, kdy byly odstraňovány tenké větve a ponechány pouze horizontálně rostoucí silnější větve. Tomu nasvědčují četné jizvy po řezech, klikatý tvar a značná délka větví. Parametry: stáří cca 150 let, výška stromu 15 m, obvod kmene ve výšce 1,3 m - 369 cm. Jméno, Galašova lípa dostala podle Josefa Heřmana Agapita Gallaše (1756 -1840 ), který byl vrchním vojenským lékařem za války rakousko - turecké. Do dějin se, mimo jiné, zapsal jako buditel, překladatel a lékař, který založil 1. Nemocnici v Hranicích. Mgr. Kateřina Cyžová
GALAŠOVA LÍPA v Hranicích brzy na jaře a v květnu
Silva Bohemica - 3/2005
Do HRANICKÉ LESNICKÉ ŠKOLY vás může přivést i Gabrielka
ŘEDITEL SLŠ Hranice Ing. Miroslav Kutý
V
šimli jste si při cestě Moravskou bránou z Lipníka nad Bečvou do Hranic na Moravě na pravé straně dlouhého pásma lesů, které se táhne od hradu Helfštýna až k Teplicím nad Bečvou? Když nejsou stromy na lesnatých stráních v listu, je na jejich úbočí dobře patrná téměř vrstevnicová cesta - Gabrielka. Před mnoha desetiletími po ní chodila z Týna nad Bečvou do teplických lázní mladá, ale těžce nemocná dívka se svým otcem. Tímto zarmouceným tátou byl náš hudební genius Bedřich Smetana, jeho dcera se jmenovala - Gabriela. A lesy, kterými se procházeli, užívá jako školní polesí Střední lesnická škola v Hranicích. Te už ale slibuji, že po zmínce o Gabriele přijdou jen samé povzbudivé věty. Učitelé a studenti školy si to zaslouží. Zůstaňme ale u Školního polesí SLŠ Valšovice. Má výměru 1000 ha a rokem vzniku 1921 je nejstarším školním polesím v České republice. Odkoupením těchto lesů od šlechtického rodu Althanů z Lipníka docílil tehdejší ředitel školy František Matějka, že tyto lesy na malé výjimky nepodléhaly restitucím. Vzorné lesní hospodářství v lesích školního polesí, upravená místa s altány a studánkami každého určitě přivedou na jiné myšlenky. Moji průvodci polesím ředitel školy Ing. Miroslav Kutý a jeho zástupce pro Školní polesí Ing. Arnošt Malenovský mi ukázali kromě skupiny devíti studentek a studentů druhého ročníku při praktické výuce taxačních prací, příkladného pěstování lesa, podpory přirozené obnovy a kvalitních bukových porostů i památník prvního českého ředitele školy Františka Matějky a studánSB
Beňuš. Od generálního ředitele Lesů Slovenské republiky, s. p., Ing. Karla Vinše přišla obratem odpově, z níž zveřejňujeme podstatnou část: „Sme potešení záujmom Vašich žiakov podiea sa na spracovaní veternej smršte. Podobne jako Vy, aj my chápeme snahu žiakov lesníckych škol jako vysoko profesionálny a zároveň morálny závazok pomoc v prvom rade samotnej prírode a lesu. Vzhadom na to, že aj v rámci Slovenska sa ozvali stredné lesnícke školy s podobnou ponukou, Lesy SR, š. p., Banská Bystrica doporučil postihnutým odštepným závodom, aby v rámci svojich možností, v snahe priblíži výchovu a vzdelávanie budúcich lesníkov čo najviac skutočnosti, aby ponúkané služby využili. Je len samozrejmé, že výpomoc sa bude dotýka najma prác spojených s poažbovou úpravou ploch, umelej obnovy lesa prípadne prác spojených s úpravou odvozných miest, približovacích liniek apod. Čo sa týka Vašej konkrétnej ponuky budeme v rámci Vášho dopisu informova vedenie OZ Beňuš tak, aby ponúknutá výpomoc bola plne akceptovaná k obojstrannej spokojnosti tak žiakov Vašej školy, ich odborného rastu, jako aj samotnej výpomoci najviac posihnutému lesnému závodu. …“ Přiznám se, že tentokrát, 18. února, mne k návštěvě hranické lesnické školy inspirovalo slavnostní přijímání tří dívek a osmdesáti sedmi chlapců z prvního ročníku do stavu lesnického a mysliveckého. Ale než bylo toto slavnostní odpoledne zahájeno, přijal jsem pozvání správce školního arboreta a autora publikace „Průvodce arboretem“ Ing. Vladimíra Šmída k malé zimní procházce mezi těmito vzácnými i našim lesníkům dobře známými stromy. Ve spodní části arboreta dožívá ještě původní březová alej, pojmenovaná po řediteli, který ji nechal v roce 1921 vysadit - Matějkova. V současné době se v arboretu pěstuje na 200 druhů dřevin - 65 druhů jehličnanů a 135 listnáčů, o celkovém počtu 650 exemplářů stromů. Nechybí mezi nimi například ani jinan dvoulaločný ani liliovník tulipánokvětý. Arboretum však chce navštívit na jaře nebo na podzim, kdy vynikne v plné kráse. Po prohlídce arboreta už přišla slavnostní chvíle žáků prvního ročníku hranické lesnické školy. Soubor trubačů zahrál na lesnice fanfáru, po působivých proslovech studenti postupně poklekali k vzácné pamětní knize školy k pasování do cechu lesnického a mysliveckého loveckým tesákem a z rukou ředitele školy Ing. Miroslava Kutého a místostarosty města Hranic Mgr. Miroslava Wildnera přebírali pasovací listy. Ve tvářích studentů i jejich rodičů a blízkých se zračilo velké pohnutí z dojmů z těchto okamžiků, jedinečných v životě budoucích lesníků. Jiří Junek
Přírodní rezervace BUKOVEČEK
STUDENTI druhého ročníku na praxi
PAMÁTNÍK prvnímu českému řediteli školy Františkovi Matějkovi
Přirozená obnova na Maleníku
OLOMOUCKÝ KRAJ - SLŠ HRANICE
Historická BUDOVA SLŠ Hranice
ky pojmenované po prvním řediteli školy Hermanu Reussovi. Navštívili jsme sídlo polesí ve Valšovicích se střediskem přidružené dřevařské výroby a technickým zázemím i myslivecká zařízení, cvičnou střelnici a místo praktické výchovy Květoňka. Školní polesí slouží kromě praktické výuky studentů i veřejnosti k rekreaci, vedou přes ně turistické trasy i cyklostezky. Zanedlouho bude veřejnosti i lesní pedagogice, které se učitelé a studenti stále více věnují a získali pro ni kvalifikaci, sloužit lesnická naučná stezka o dvanácti zastaveních. Na školním polesí je úspěšně vyvíjena i lesnická hospodářská činnost. Kromě zmíněného zástupce ředitele na něm pracují tři technici se dvěma lesníky, všichni se věnují i výuce. Kromě nich jsou tam zaměstnáni dva dělníci v těžební a tři dělnice v pěstební činnosti. K dispozici mají dopravní i těžební techniku od LKT po lanovku LARIX. V roce 2004 představovala mýtní těžba 7 630 m3, ve které mírně převažovala jehličnatá hmota, nahodilá těžba představuje 2 350 m3 dříví. Z lesa jsme přijeli po sedmi kilometrech do sídla Střední lesnické školy v Hranicích, jejíž kořeny sahají do roku 1852, kdy na zámku v Úsově (dnes sídle známého lesnického a mysliveckého muzea) byla založena první Spolková lesnická škola v historických zemích. Pro praktická cvičení nabídl škole kníže Liechtenstein úsovské polesí. V roce 1867 bylo rozhodnuto o přeložení školy do hradu Sovince. Starobylý hrad však nevyhovoval potřebám školy, a tak se v roce 1894 začalo jednat o jejím přeložení. Z uvažovaných alternativ - Šternberk, Šumperk a Hranice - získalo přednost město Hranice. Rozhodla o tom poloha na hlavní železniční trati, blízkost okolních lesů a zejména nejlepší podmínky, které poskytli hraniční radní pro ubytování učitelů a žáků. Mimochodem - tato podpora školy městem a nyní i Olomouckým krajem, který škole fandí, trvá stále. Město tehdy nabídlo 3 ha pozemků k založení školního arboreta. Za dva roky od rozhodnutí, v říjnu 1896, se již mohlo začít vyučovat v nové školní budově ve dvou formách studia - na Vyšším lesnickém ústavu a na Nižší škole lesnické. Od té doby škola prošla mnoha proměnami. V roce 1993 byla dána do užívání přístavba školy, která umožňuje čtyřleté studium lesnického oboru s maturitou třem třídám v ročníku. Veškeré informace o studiu, ubytování a stravování studentů a jejich mimoškolním vyžití jsou v perfektní podobě zájemcům k dispozici na internetových stránkách. Od ředitele školy jsem se navíc dozvěděl tuto informaci: V lednu letošního roku se žáci 2. ročníku obrátili na vedení školy s iniciativou nabídnutí pomoci při odstraňování následků kalamity ve slovenských lesích, konkrétně na Odštěpném závodě LSR, s. p.,
ALTÁN na křižovatce lesních cest na Maleníku (475 m n. m.) Slavnostní zahájení PASOVÁNÍ studentů prvního ročníku na lesníky a myslivce
19
Dvojvýstavu Ligna Bohemia a Řemesla v Lysé nad Labem chválí vystavovatelé i návštěvníci
Ze zahájení výstavy - zleva ředitelka výstaviště Helena SVOBODOVÁ
Expozice houslařského učiliště LUBY
Na výstavišti v Lysé nad Labem probíhala od čtvrtka 3. do neděle 6. února t. r. dvojvýstava Ligna Bohemia a Řemesla. Výstava Řemesla se v Lysé uskutečnila již po desáté. Za dobu své existence si vydobyla velmi dobré renomé, a to jak u odborníků, tak u veřejnosti. V posledních letech organizátoři zaregistrovali zvýšený zájem vystavovatelů i návštěvníků o dřevozpracující obory. Zrodila se myšlenka vyčlenit tuto komoditu z Řemesel a souběžně s výstavou Řemesla uspořádat specializovanou výstavu Ligna Bohemia. Pro její loňský první ročník se podařilo získat opravdové špičky mezi výrobci dřevozpracujících technologií, a návštěvníci - a to jak odborníci (podnikatelé v oboru, zástupci firem i drobní řemeslníci), tak široká veřejnost - výstavu hodnotili jako úspěšnou. V roce 2005 byla Ligna Bohemia ještě bohatší, a to jak počtem skvělých vystavovatelů, tak řadou novinek. Například firma Rojek přišla s novinkou na světovém trhu - kotlem
na spalování mokrého dřeva (viz strana 2 obálky) - a Firma Panas představila technologie kombinovaného zpracování dřeva. Vedle výrobců a prodejců dřevoobráběcích strojů a zařízení se přihlásily rovněž firmy s doplňujícím sortimentem: nástroji, materiály, tmely a barvami, spojovacím materiálem. V samostatné expozici v druhé výstavní hale se představily odborné školy a učiliště zaměřená na dřevoobrábění. Výstava Řemesla byla letos při zachování všech řemeslných oborů zvláště zaměřena na sklo. Rovněž zde se objevily velmi zajímavé technologie - například firma TGK ukázala nové způsoby ve zpracování plochého skla. Výstava Řemesla je důkazem toho, že zlaté české ruce jsou stále živým pojmem. Je to výstava zdařilá, co se týče sortimentu a konkurence zajímavá, přišlo i dost návštěvníků. Největší zájem byl o menší stroje, které vzbuzují pozornost drobných živnostníků a kutilů.
Komplexní linka ATOMA-ROJEK Stalo se již dobrou tradicí, že na odborně zaměřených výstavách se představuje vedle zavedených profesionálních firem také učňovské školství. Při výstavách Řemesla a Ligna Bohemia měla návštěvnická veřejnost možnost seznámit se s expozicemi osmnácti škol a učiliš. Reprezentovaly výrobu hudebních nástrojů, elektroobory, polygrafii, gastronomické obory, keramickou výrobu, sklářskou výrobu, oděvní výrobu, černá řemesla, zlatnictví a výrobu bižuterie, práci optiků, truhlářskou výrobu, kamenictví, kožedělné obory, kosmetické a kadeřnické služby, případně obory zaměřené na zemědělství. V rámci doprovodného programu se uskutečnila po slavnostním zahájeni výstavy přehlídka mladé módy. -jnk-
SLOVENSKO - ZPRACOVÁNÍ DŘEVA
Tři výstavy v Praze spojilo jedno téma - dřevo Dřevo měly jako společného jmenovatele tři specializované výstavy Pragoligna, Tooltec-Hardware a Okna-dveře-schody, které se konaly ve dnech 24. až 26. února na Výstavišti v Praze - Holešovicích a které organizovala společnost Incheba. „Pragoligna“ byla přehlídkou nejnovějších trendů v oboru dřevoobrábění, „Tooltec-Hardware“ nabídla nářadí a nástroje pro stavební profese i další řemesla. A výstava „Okna-
dveře-schody“ představila novinky z oboru dřevěných a plastových oken, dveří a vrat. Komplex výstav byl velkou mezinárodní kontraktační a prodejní výstavou strojů, zařízení a materiálů pro dřevozpracující průmysl, a také velkou nabídkou oken, dveří, schodů a schodiš, zahradnické techniky a jejich doplňků. Prostřednictvím stovky vystavovatelů se návštěvníkům představilo na 220 výrobců. -jnk-
v Nízkych Tatrách leží na zemi bezmála milión kubíkov kalamitného dreva, ktoré zatia pred podkôrnym hmyzom Starofínskymi dievčenskými mena- chráni mráz a sneh. „V súčasnosti mi Nyyrikky a Tuulikky sa pýšia dva máme na likvidáciu kalamity celkovo výnimočné lesnícke stroje, ktoré v tých- nasadených 8 harvestorov, ktoré sú preto dňoch pomáhajú slovenským lesní- najaté od dodávate ov z Českej republikom v Nízkych Tatrách. Harvestor ky. Do konca roka chceme kalamitu zlidokáže stromy nielen stína, ale ich aj kvidova a čo najskôr zača so zalesňoodvetvova a píli na požadované dĺžky vaním“, hovorí Ing. Ján Štefánik, roza forwarder si sám drevo nakladá vojovo - technický riadite š. p. Lesy a vyváža ho z lesa. Na Slovensku bude- SR. „Harvestor dostáva poriadne zabra me ma vlastný harvestor a forwarder napríklad na Lesnej správe Telgárt, kde už čoskoro. Odstraňovanie následkov je skoro meter snehu. Pracuje na dve veternej kalamity z 19. novembra minu- smeny a denne je v prevádzke 20 lého roku si vyžiadalo masívne nasade- hodín.“, hovorí výrobno - technický nie špeciálnej lesnej techniky, ktorej je námestník Ing. Milan Oravkin na Slovensku zatia málo. Situácia sa z Odštepného závočoskoro zmení, pretože Lesy SR budú du Beňuš. „Skúsema vlastný harvestor a forwarder. Lesy nosti získané od SR majú spracovanú stratégiu a vyčle- českých kolegov sa nám zídu pri nasanené investície a do 10. februára očaká- dení nášho vlastného harvestora. Je to vajú ponuky od obchodných zástupcov technika, hodná tretieho tisícročia.“ firiem, ktoré harvestory a forwardery vyrábajú. V krátkej dobe vyberú ten CERTIFIKÁCIA LESOV najvhodnejší typ, na ktorý čaká poriad- krok k vyššej kvalite na hromada práce, pretože len
dôkaz o trvalo udržate nom obhospodarovaní lesov“, povedal na margo certifikácie lesov vedúci Odboru lesníckej politiky a certifikácie lesov Ing. František Štulajter, CSc. „Tým v praxi preukazujeme naše stotožnenie sa s krédom nášho slávneho predchodcu, lesníka Jozefa Dekreta - Matejovie: Zachovajme lesy potomstvu“. V rámci certifikácie boli posudzované zásady hospodárenia súkromných, mestských a štátnych lesníkov v regióne Zvolena a Banskej Bystrice. Na základe vystaveného osvedčenia budú môc lesníci označova drevo, vyažené v tejto lokalite ako surovinu, certifikovanú pod a slovenského systému certifikácie lesov. Okrem štátnych lesohospodárskych subjektov (Odštepné závody Lesov SR Slovenská upča a Kriváň) prevzali osvedčenie zástupcovia Mestských lesov Banská Bystrica, Lesného podniku mesta Zvolen, obecných lesov Očová, Poniky, ubietová, Podkonice a alší. Celkovo bolo certifikovaných 81 000 hektárov lesa.
Tuulikky a Nyyrikky likvidujú kalamitu
Z lesů Slovenska
obhospodarovania
20
Na generálnom riadite stva Lesov Karol Vinš: SR prevzali 9. februára zástupcovia „S lesníckou uniformou urbárov, mestských a štátnych lesov sa nesmie spája z rúk rozvojovo - technického riadite a ani náznak korupcie.“ Ing. Jána Štefánika osvedčenia o účasti v certifikácii lesov. „Pilotný projekt Od 1. februára vstúpil do platnosti certifikácie je naším prihlásením sa nový Etický kódex zamestnancov k celosvetovému trendu získava pro- štátneho podniku Lesy SR. „Vnímame stredníctvom nezávislého audítora tento dokument ako nástroj nastavenia
HARVESTOR v akci
kvality vzahov a komunikácie vo vnútri podniku i smerom navonok. Preto sme pripravili slávnostnú prezentáciu, na ktorú sme okrem vrcholných predstavite ov rezortu pozvali našich najvýznamnejších obchodných partnerov a klientov, predstavite ov samosprávy, lesníckeho školstva, mimovládnych organizácií a médií. Chceme da všetkým jednoznačný signál, že s lesníckou uniformou sa nikdy viac nesmie spája ani náznak korupcie. Budeme v nárokoch na našich zamestnancov nekompromisní a to isté očakávame od všetkých firiem, ktoré s nami spolupracujú“, povedal na margo nového Etického kódexu Lesov SR generálny riadite Ing. Karol Vinš. „Spôsob, akým etický kódex vznikal, bol zdĺhavý, ale umožnil zapracova názory a pripomienky zamestnancov, čo pokladám za obzvláš cenné. Mnohé, najmä zahraničné spoločnosti sa snažia nastavi vzahy vo firme pod a svojich predstáv, čo vnáša cudzorodé prvky. My sme sa snažili to pozitívne, lesnícke a zdravo konzervatívne zachova,“ hovorí RNDr. Ivan Rusko, vedúci Odboru riadenia udských zdrojov. „Alkohol a morálne poklesky nesmieme tolerova. Zriadili sme horúcu linku, ktorá dáva šancu všetkým neanonymným zamestnancom, ktorí sa cítia by poškodení a zároveň etickú radu, ktorá bude oznámené problémy rieši“, dodáva. Peter Gogola
Silva Bohemica - 3/2005
JAGEN UND FISCHEN 12. mezinárodní výstava lovectví, rybářství a sportovní střelby Mnichov-nové výstaviště, 6. - 10. dubna 2005 na ochranu ptáků apod.), ukázky života divoké zvěře v horském lese, stavba posedů a módní přehlídky loveckého oblečení. Dále budou k vidění prezentace rybolovu formou uměle vybudovaných potůčků a říček, soutěže v rybolovu a módní přehlídky rybářského oblečení. Na žádném jiném veletrhu nenalezne návštěvník takovou přehlídku loveckých psů jako v Mnichově. Kromě přehlídek uvidí návštěvník také parkúr loveckých psů, k dispozici budou zajímavé informace o drezuře a rasách psů, o jejich výživě, transportu i o oblečení pro psy. Velmi atraktivním programem bude tzv. Offroad, který se již v minulosti setkal s velkým ohlasem.
Aby se atraktivita veletrhu pro návštěvníky ještě zvýšila, nabízí organizátor absolutní tahák v oblasti restaurací: denně čerstvá kuchyně z rybích specialit a divočiny. Profesionální kuchaři zde budou návštěvníkům předvádět živě svoji kuchyni a dávat jim tipy na pokrmy z ryb a zvěřiny. Velmi zajímavou ukázkou bude „Lov v době ledové“. Návštěvníkům bude předváděno, jak žili lidé před 10.000 lety - v době kamenné, jak si zhotovovali první nářadí, zbraně a oblečení a jak si stavěli první chýše. Veletrh je určen zejména pro myslivce a pracovníky lesního hospodářství; vedle všeho, o čem byla před chvilkou řeč, na něm uvidíte
zbraně, trofeje a nejrůznější myslivecké potřeby; oblečení, klobouky, nástroje, posedy, výrobky ze dřeva a rohoviny, potřeby pro psy a koně, umělecké výrobky, myslivecké šperky, kožené výrobky, kožešiny, dýmky, poháry, odznaky, erby, výrobky z porcelánu, zařízení pro revíry, stroje a přístroje na jejich obhospodařování, hodiny, zařízení na ochranu ptactva, krmivo pro divokou zvěř, přístroje na krmení divoké zvěře, chladící zařízení pro divokou zvěř, zařízení pro bažantnice a lesní školky, odbornou literaturu a další. DŮLEŽITÉ INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY: Otevírací doba: denně 9.30-18 hodin Předpodej vstupenek, katalogů za Kč, zajištění individuálního ubytování, zájezdy: V Brně: EXPO-Consult+Service, s.r.o., Příkop 4, 604 45 Brno Tel.: 54517 6158, Fax: 54517 6159 www.expocs.cz Všechny vstupenky opravňují k bezplatnému použití mnichovské městské hromadné dopravy!
Z A H R A N I Č Í - V Ý S T A V Y - VELETRHY
Mezinárodní veletrh Jagen a Fischen je Mekkou pro všechny lovce, rybáře a milovníky přírody. Ve dnech 6. až 10. dubna 2005 (od středy do neděle) se bude konat na mnichovském výstavišti již po dvanácté. Rozsáhlou nabídku veletrhu podtrhují četné ukázky a zvláštní přehlídky. Novými tématy veletrhu budou letos lov v zahraničí a rybaření z povolání. Během pěti veletržních dnů budou mít návštěvníci možnost zhlédnout rozsáhlou nabídku zboží, a to ve třech pavilonech mnichovského výstaviště (B4, B5 a B6). Veletrh se bude konat za účasti 400 vystavovatelů z pěti kontinentů, na výstavní ploše 33 000 m2. Návštěvníci budou mít možnost přímého nákupu.Výstava je určena také lesníkům a všem milovníkům „Country-Lifestyle“. Veletrh bude doprovázen atraktivními akčními ukázkami pro myslivce a rybáře: denně budou probíhat živá vystoupení dechových skupin, předvádění různých ras psů, dravých ptáků, ukázky řemeslných prací spojených s lovem (práce s noži, s brky, výroba plstí, loveckých holí, nářadí
Světový veletrh pro lesní hospodářství a dřevozpracující průmysl (2. - 6. května)
SB
LIGNA + HANNOVER 2005 Z České republiky se k účasti na veletrhu LIGNA+ přihlásilo do 7. února 2005 celkem 16 vystavovatelů. Sedm z nich bude vystavovat v oboru dřevařské řemeslo (HOUFEK Výroba strojů Golčův Jeníkov, IGM Bohemia Tuchoměřice, Josef MIKULKA A SPOL. Šternberk, Petr ADAMÍK Třinec, PILANA TOOLS Hulín, ROJEK Častolovice a RWT Rychnov nad Kněžnou) a pět v oboru zpracování masivního dřeva (ACWORD Třinec, HB KRAKO Hrušky, KATRES Praha, NEVA Kardašova Řečice a TOS Svitavy); Firmy Petr HEJTMÁNEK Veselí nad Moravou a PILOUS PÁSOVÉ PILY Brno budou vystavovat v oboru lesnická technika, firma DŘEVOSTROJ Čkyně v oboru pilařská technika a firma WOODEN PUZZLES Tábor v oboru zvláštní prezentace. Expozice českých firem zaujmou v úhrnu 966 m2 výstavní plochy, největší expozice budou mít firmy PILOUS a ROJEK (po 154 m2). Nabídka veletrhu LIGNA+ HANNOVER bude letos stejně jako v předcházejících letech doplněna řadou mimořádných prezentací, semináři, odbornými zasedáními a mezinárodními burzami kontaktů. S řadou takových akcí se počítá i pro lesní hospodářství. Budou k nim patřit zejména akce, týkající se energie ze dřeva: Ve spolupráci se Zemědělskou komorou Hannover bude opět uspořádána přehlídka „Energie ze dřeva“. Na kompletně vybudovaných výrobních linkách v jižní části volného prostranství výstaviště budou prakticky ukázány různé technické postupy při zpracování dřeva na palivo. Uskuteční se Evropské odborné zasedání
o energetickém využívání dřeva. Při něm budou představeny různé politicko-právní a ekonomické aspekty, situace na trhu a perspektivy energetického využívání dřeva. Postupy při získávání energie ze dřeva, pohonné biohmoty ze dřeva apod. budou patřit i k hlavním oblastem, na něž budou zaměřeny prezentace podniků z Cluster Forst & Holz NRW. Tyto podniky představí své produkty a služby v pavilónu pod střechou Expo. Z hlediska lesního hospodářství bude pravděpodobně inspirující akcí prezentace „Optimalizace nákladů s navigací GPS v lese“, kterou uspořádá KWF (Kuratorium pro lesní práci a lesnickou mechanizaci se sídlem v Groß-Umstadtu)“. Využití GPS v lesním hospodářství slibuje výrazné úspory při dopravě dřeva. Pracovní sdružení podnikatelů v lesnictví Dolní Sasko (AFL) zorganizuje prezentaci Profily požadavků na procesové řetězce z pohledu lesních podniků. Podniky služeb pro lesní a dřevařské hospodářství jsou spojovacím článkem mezi lesním majetkem a průmyslem. Členské podniky AFL nabízejí všechny významné provozní a inženýrské lesnické služby. Těžiště je přitom ve vysoce mechanizované těžbě dřeva. Vyvíjeny a úspěšně nabízeny jsou celé procesní řetězce – tedy dodávání suroviny od těžby až po bránu závodu. Dosahuje se tak výrazného snížení nákladů. Při přísných rámcových podmínkách v Německu a velmi vysokých požadavcích na ochranu životního prostředí to není žádnou samozřejmostí. Snahy podniků jsou podtrženy certifikací dolnosaských lesů. Mnohé návštěvníky jistě zaujme
také akce na hranici mezi tvorbou hmotných statků a sportem 6. Dolnosaské mistrovství forwarderů. Na výstavišti budou letos mezi sebou soutěžit nejlepší řidiči vyvážecích traktorů z Dolního Saska a poprvé také ze Saska-Anhaltska. Podle tiskových informací Deutsche Messe AG
LIGNA+
Očekává se, že letošní ročník veletrhu LIGNA+ HANNOVER, který se uskuteční 2. - 6. května, znovu prokáže jeho vedoucí postavení mezi veletrhy lesního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu ve světě. Nabídka bude zahrnovat nejnovější dřevoobráběcí stroje, nejmodernější lesní technologie a perspektivní inovace dřevěných materiálů a dřevěných staveb. Významné místo v ní letos budou zaujímat prezentace truhlářů, tesařů, montážních podniků, architektů a projektantů. Organizátoři veletrhu počítají v letošním roce přibližně s 1 600 vystavovateli ze 40 zemí a výstavní plochou (netto) 130 000 m2. Dosavadní vývoj přihlášek ukazuje, že na nadcházející akci přijede okolo 50 % vystavovatelů ze zahraničí. Co se počtu vystavovatelů týče, je mezi předními deseti zeměmi, které budou na veletrhu vystavovat, na prvním místě Německo. Po něm následuje Itálie, Rakousko, Tchaj-wan, Španělsko, Švýcarsko, Dánsko, Švédsko, Francie a USA. Veletrh LIGNA+ potvrzuje svoji pověst vedoucího mezinárodního veletrhu také vysokým počtem návštěvníků ze zahraničí. V roce 2003 bylo ze zahraničí přes 40 % návštěvníků (z celkového počtu asi 100 000). Největší skupinu vystavovatelů budou na veletrhu LIGNA+ HANNOVER 2005 představovat řemesla zpracovávající dřevo. Jejich prezentace budou doplněny pestrou nabídkou přednášek s předváděním výrobních podniků. Pro výrobce dřevoobráběcích strojů přichází veletrh LIGNA+ HANNOVER 2005 ve správný okamžik. Jednak proto, že trvale stoupá zájem konečných spotřebitelů o dřevo jako surovinu, a za druhé proto, že odborné prognózy dávají naději na ekonomické klima příznivé pro investice.
21
Lesy ČR nechtějí parcelovat
Jednatelka OMS Rokycany Světlana VLNOVÁ zahájila ples
AKTUALITY - KRIMI
Myslivci v Rokycanech pořádali ples, představili trofeje a společně s ochránci přikrmují zvěř Okresní myslivecký spolek v Rokycanech a Myslivecké sdružení Stráně Rokycany byli pořadateli 1. reprezentačního mysliveckého plesu, který se uskutečnil 4. února 2005 v rokycanské Sokolovně. Jednalo se vůbec o první společný ples myslivců sdružených na Rokycansku po delší době, ale zvána byla samozřejmě i nejširší veřejnost. Zahajovalo se stylově úderem 20-té hodiny loveckými fanfárami v podání Přátel z Rokycan, kteří v několika vstupech představili mysliveckou a loveckou hudbu. V průběhu večera vyhrávala k tanci i poslechu populární hudební skupina SALDO BAND z Kraslic. Kromě kvalitní hudební produkce všech žánrů byla připravena skutečně bohatá myslivecká tombola, která zatím na Rokycansku neměla obdoby. Pro účastníky bylo připraveno 70 kusů bažantí zvěře, stejný počet kachen, orebice a perličky ze zvěře drobné. V tombole bylo však možno najít i zvěř velkou - jelena, muflona, srnčí zvěř a několik divočáků. Okresní myslivecký spolek v Rokycanech představil 18.-20. 2. na své tradiční, precizně připravené výstavě pořádané v areálu Středního odborného učiliště lesnického a zemědělského v Rokycanech téměř pět set nejrůznějších trofejí ulovených na Rokycansku za rok 2004 (viz foto dole). Zájemci tak mohli obdivovat 320 srnčích, 64 jeleních, 42 mufloních, 27 dančích a 8 trofejí sičí zvěře. Dalšími 26 trofejemi byla zastoupena zvěř černá, která se i na Rokycansku vyskytuje v nadměrném množství. Na Rokycansku se tato výstava konala podeváté a představila celou řadu zajímavostí a rarit. Letošní výstava trofejí v Rokycanech se konala netradičně již v únoru, nebo se v termínu 27. května až 4. června 2005 koná výstava NATURA VIVA v Lysé nad Labem, která bude právě v tomto roce opět po pěti letech mezinárodní. Přislíbena je účast minimálně 12 zahraničních mysliveckých svazů, které chtějí představit myslivost ve své zemi. Máte-li zájem jste srdečně zváni. Rokycanští ochránci přírody budou zřejmě na tuto výstavu pořádat v sobotu 28. května autobusový zájezd. Bližší informace na tel. 603 239 922. Mráz a sněhová pokrývka, která již několik týdnů pokrývá naši zem zužuje nejen silničáře, ale významně škodí i živočichům ve volné přírodě. Na svých přírodovědných vycházkách se o tom přesvědčují rokycanští ochránci přírody. Díky pravidelnému pobytu v přírodě tak občas zabrání nejhoršímu - smrti. V této obětavé činnosti však významně pomáhají i lidé, kteří jsou při svých toulkách přírodou všímaví. Přesto však někdy pomoc přijde pozdě, nebo díky nepřízni počasí se lidé do přírody příliš nehrnou. Zvýšená sněhová pokrývka a déletrvající mrazy jsou velkou prověrkou
VÝSTAVA přilákala řadu zájemců, především z řad myslivců
22
DRAVCI popálení na sloupech vysokého napětí všech živočichů v přírodě. Proto ochránci přírody pravidelně přikrmují volně žijící živočichy. Velkými pomocníky pro zdárné překonání tohoto nepříznivého období jsou myslivci. Z hlediska přikrmování je nejdůležitější období končící zimy a příchodu jara, nebo v této době dochází v těle samic spárkaté zvěře k vývoji nového života a u samců ke tvorbě paroží. Zajíci se honcují a vrhají svá první letošní mlá ata a na snůšku se připravují i koroptve a bažanti. V přírodě v této době trpí dravci, sovy a volavky. Přirozenou potravu - hraboše chrání vrstva zmrzlého sněhu a tak je někdy vidíme bezradně sedět v blízkosti silnic, jak se snaží na obnažených zákopech ulovit hraboše. Občas jsou vidět i na sloupech vysokého napětí, které je lákají svým výhledem do okolí, ale bohužel na nich nacházejí často i smrt. Volavky občas pozorujeme na polích jak nehnutě číhají na kořist. Častěji je však máme šanci vidět v blízkosti nezamrzajících vod. I přes nepřízeň počasí, které kolem nás panuje začíná v přírodě nový život. Jsme svědky námluv dravců, sov i krkavců. Pavel Moulis
Státní lesy by mohly být akciovou společností Změnu státního podniku Lesy ČR na akciovou společnost vlastněnou státem navrhuje jihlavský poslanec ČSSD Jaromír Schling. Podle něj by se tak do budoucna předešlo opakování situace, do níž se státní podnik dostal nyní, a také zlepšilo jeho hospodaření. „Státní podnik je velmi samostatný a ministerstvo nemůže příliš zasahovat do rozhodování jeho manažerů. Ti přitom mají jen minimální odpovědnost. Slabá je i pozice dozorčí rady ve státním podniku. Akciová společnost by naopak byla plně podřízena režimu obchodního zákoníku a manažeři by odpovídali celým svým majetkem,“ vysvětluje Schling. V současnosti má přitom vedení lesů odpovědnost maximálně do výše čtyřnásobku svého platu. Postup bývalého vedení státních lesů vnímá Schling jako dlouhodobě špatný: „Viděl to jasně už před lety poslanec Čestmír Hofhanzl z Vysočiny, který nazýval vedení Lesů ČR lesokaznou lobby.“ Proti vzniku akciovky není ani předseda dozorčí rady Lesů ČR a další poslanec ČSSD Petr Zgarba: „Principiálně je to správné. Dozorčí rada už nyní řeší otázku, jak výrazně zainteresovat vedení Lesů ČR na zlepšení hospodářských výsledků.“ Současně ovšem Zgarba upozornil na to, že jde o dlouhodobou záležitost, která musí být oponována z několika úhlů. Schling, který byl ministrem dopravy, poukazuje na kladné zkušenosti z tohoto resortu. „Podařilo se vytvořit akciovku z Českých drah a prospělo jim to. ČSA jsou velmi úspěšnou akciovkou a odolávají velmi silné konkurenci. „Právě České dráhy by mohly být pro státní lesy příkladem. U nich zůstaly státu v přímém vlastnictví koleje a na akciovou společnost se změnil i podnik. U Lesů ČR by si stát podle Schlinga mohl ponechat ve vlastnictví samotné lesy a do akciovky by přešel další majetek jako budovy a podobně.
Lesy ČR musí zůstat jako jeden subjekt. Alternativu rozparcelování státních lesů pod kraje nepovažuji za správnou. Současná situace spěje ke kumulaci kapitálu a i v okolních státech je trend stejný. Uvedl to čerstvý předseda dozorčí rady s. p. Lesy ČR, poslanec ČSSD Petr Zgarba. Ministerstvo zemědělství by se mělo podle něho zabývat tím, jak hmotně zainteresovat management státního podniku Lesy ČR na výsledcích podniku. Navzdory dosavadní praxi, v níž státní podnik Lesy ČR prodával dřevo výhradně na stojato, chce nyní prodávat 40 procent kulatiny ve vlastní režii.
Palas: Státní lesy vydělávají méně než ostatní Výtěžek ze státních lesů je výrazně nižší, než je tomu v lesích obecních, městských a soukromých. Uvedl to ministr zemědělství Jaroslav Palas v pořadu Sedmička televize Nova. Loňská výtěžnost státního podniku Lesy ČR činila 500 korun z hektaru lesa. Naopak v ostatních lesích, které státu nepatří, to bylo podle něj 1000 až 2800 korun. Situace se podle Palase lepší. Letos má stát mírně navýšit těžbu z loňských 7,5 milionu kubíků, ministr však neupřesnil o kolik.Zhruba 96 procent dříví přitom stát prodává nastojato, což je nevýhodné. To už dříve zjistil Nejvyšší kontrolní úřad.
Jeseníky byly vyhlášeny takzvanou ptačí oblastí V Jeseníkách žije několik vzácných druhů ptáků a jeden druh celosvětově ohrožený. V prosinci proto byly Jeseníky vyhlášeny takzvanou ptačí oblastí. Ptačí oblast Jeseníky je součástí soustavy chráněných území Natura 2000. Povinnost zajistit tato území plyne z legislativy Evropské unie. Ptačí lokalitou bývá vyhlášeno území na němž se například vyskytují druhy ptáků uvedeny v příloze směrnice Evropské unie. Z tohoto seznamu v Jeseníkách žije mimo jiné i čáp černý, tetřívek obecný, jeřábek lesní, lejsek malý, sýc rousný, datel černý, chřástal polní a další. Právě kvůli výskytu chřástala polního, jehož ochranáři v Jeseníkách napočítali více jak sto párů a šedesát párů jeřábka lesního, byla ptačí oblast vyhlášena. Pro návštěvníky hor ani ochranáře novinka žádná přísnější opatření nepřinese, naopak se mohou Jeseníky stát kvůli ptačí oblasti lákavější pro turisty z celé Evropy.
Tesař Jiří Halouzka dokončuje obří sochu tajemného pána Jeseníků Impozantní, téměř jedenáct metrů vysoká socha pána Jeseníků Praděda vzniká pod rukama, dláty a sekerami truhláře Jiřího Halouzky z Jiříkova na Rýmařovsku. Plastiku tajemného vládce syrových hor chce Jiří Halouzka dodělat do jara a v létě by se měl tento zhruba dvacet tun těžký kolos stát hlavním „tahákem“ jeho rozsáhlé galerie, kde budou velké dřevěné plastiky zvířat a biblických motivů.
Petice má zachránit učiliště ve Flájích Rodiče učňů, kteří v tuto chvíli studují na Středním odborném učilišti lesnickém ve Flájích, se sešli v litvínovské Schole Humanitas, aby podepsali petici pro zachování lesnického oboru na Mostecku. O tom, kde bude učiliště fungovat, by mělo rozhodnout zastupitelstvo Ústeckého kraje. Uvažuje se o třech variantách budoucí existence, kterou podpoří, se však stále ještě neví.
Letošní první ZAJÍČCI foto Pavel Moulis
Vandalové zničili téměř dva hektary lesa Dřevorubce-hyenu hledá policie, možné je i jeho obvinění z obecného ohrožení. Šokující obrázek ochromil v minulých dnech ctitele přírody na Jihlavsku. Kdosi motorovou pilou podřezal téměř všechny stromy v kusu mladého lesa o výměře cca 100x500 metrů v blízkosti hradu Rokštejn. Kromě nevyčíslitelné škody pro přírodu se zatím neznámý pachatel zřejmě vystavil i možnosti obvinění z trestného činu obecného ohrožení. Podřezané stromy totiž ohrožují každého, kdo do lesa vstoupí. Těžbu nikdo nepovolil.
Podnikatel nechává les pustošit kůrovcem Lesy nedaleko Vlašimi postihla ekologická katastrofa. Kůrovec zde za dva roky „sežral“ na pět tisíc stromů. Přitom stačilo málo a lesy mohly být zdravé: odklidit pár desítek kmenů, které před dvěma lety neodolaly prudké vichřici. Po dvou letech se z malého ohniska rozšířil brouk na deset hektarů lesa. A na jaře bude ve své cestě pokračovat, pokud se mu lesáci včas nepostaví. Viníkem této kůrovcové kalamity je podle úřadů podnikatel Jan Horský, majitel lesních pozemků u Vlašimi, který proti škůdci nezasáhl a navíc se už měsíce úspěšně vyhýbá tomu, aby za osud svých i okolních lesů přebral odpovědnost. I kvůli podnikateli Horskému chtějí ministerstva zemědělství a životního prostředí upravit lesní zákon, aby úřady mohly na takové pozemky uvalit náhradní správu a proti kůrovci rychle zakročit.
Policisté na Přerovsku přistihli pytláky i s úlovkem Tři pytláky i s mrtvými zvířaty v kufru auta přistihli policisté na Přerovsku. Z místa činu prchali s mrtvým zajícem a srnou, kterou zastřelili nelegálně drženou zbraní. Za trestný čin pytláctví jim hrozí až dva roky vězení.
V oboře řádí pytlák V klentnické oboře na Břeclavsku, na místě zvaném „Kamenitá“, řádil pytlák. Za dva měsíce je to už druhý případ. V prosinci našli myslivci ve stejné oboře tělo muflona bez hlavy, te si někdo odnesl daňka, což myslivci rozpoznali podle stop.
Dopadení „lesního muže“ Pachatele několika desítek trestných činů zadrželi policisté v jižních Čechách. Sami ho doslova označují za lesního muže. Podle nich v posledních letech žil v lesích a živil se pytláctvím a krádežemi. Podcenil ale čerstvé sněžení. Stopy dovedly hlídku až k jeho zamaskovanému úkrytu. Původně nemusel být obyvatelům chat a návštěvníkům lesa přímo nebezpečný. Jeho agresivita se ale zvyšovala. Při výslechu prý přiznal, že pátral po střelné zbrani.
Zloděj, který kradl dřevo, byl policisty už obviněn Případy nepovolených těžeb v lesích nebo krádeže dřeva se v posledních letech nevyhýbají ani Českolipsku. Například z lesního porostu katastru Naděje na Cvikovsku kdosi odcizil přibližně deset kubických metrů smrkové pilařské kulatiny. Majitel dřeva vyčíslil vzniklou škodu na osmnáct tisíc korun. Objemný lup nebylo snadné přemístit a celá akce si podle policie jistě vyžádala asistenci více osob.
Ukradl motorovou pilu O motorovou pilu za 26 tisíc Kč přišla firma Oderská dřevařská v Odrách. Neznámý zloděj se dostal do objektu přes větrací okénko. Odtud zamířil do místnosti příručního skladu, kde se pila nacházela.
redakce
Silva Bohemica - 3/2005
Stroje a auta, pily
KOUPÍM ŽELEZNÝ KŮŇ - LPV - 20, tel.: 602 877 090 Prodám ruční vlečku na vlečení nejen zvěře, do 270 kg váhy, za 140,- Kč + poštovné. Tel.: 603 907 940 Lesní společnost Opočno, a. s. prodá APOS. Tel.: 777 240 528 Zemědělskou a lesnickou mechanizaci nabízí firma Milisterfer Jiří - AGROM,
Volyňská ul. 97, 386 01 Strakonice, tel.: 383 324 405-6, fax 383 321 103, mobil 777 993 399, e-mail:
[email protected]
Semena, sazenice, stromky Prodám sazenice Picea omorica. Výška 75-100 cm. Ing. Brabec, Velehrad. Tel. 603 872 916.
Lesní školka Hostivice ARNIKA, Ing. Zdeněk Poslušný Sazenice SM, BO, JD, MD, BK, DB, JV, OL, odrostky, alejáky. Tel./fax: 257 960 260, mobil: 606 689 898, e-mail:
[email protected]
Podřípské lesní školky - produkce a prodej sazenic lesních a okrasných dřevin. Ing. Vlastimil Zimák Esovitá 1249, 383 01 Prachatice. Tel./fax: 388 313 725, mobil 737 236 380, 737 236 388 e-mail:
[email protected] www: web.quick.cz/podripske.lesni.skolky
ČEKO AGRO s. r. o. Chlum 41, 338 08 Zbiroh, nabízí sazenice SM, BO, DB, BK. Tel.: 371 796 003, mobil 736 485 572
Nabízíme osiva směsek pro biopásy, zvěřní políčka a květnaté i produkční louky Futerová-Myslivecký servis, Tenisová 955/18, 102 00 Praha 10 Hostivař, tel./fax: 274 869 324, mobil: 605 264 633, 777 722 560, e-mail:
[email protected] Forsythia spol. s r. o. nabízí prostokořené sazenice, poloodrostky, odrostky a stromky listnatých a jehličnatých dřevin. Kostelík 16, 270 41 Slabce tel: 603 893 372, tel./fax 318 588 373 www.forsythia.zde.cz e-mail:
[email protected]
Nabízíme osiva směsek pro
biopásy, zvěřní políčka a květnaté i produkční louky Futerová-Myslivecký servis Tenisová 955/18 102 00 Praha 10 - Hostivař tel./fax: 274 869 324 mobil: 605 264 633, 777 722 560 e-mail:
[email protected]
INZERCE
01
Sazenice dřevin pro les i krajinu. V nabídce jsou rostliny v širokém sortimentu: prostokořenné, obalované, poloodrostky, odrostky, keřoviny, exoty. Sortiment doplňují okrasné dřeviny. Zajišujeme dopravu k zákazníkovi. Kontakt: Školky-Montano, s.r.o. 289 16 Přerov nad Labem tel./fax 325 565 271, mobil 602 478 569 e-mail:
[email protected] web: www.skolky-montano.cz
ODPOVĚDI označené číslem, případně značkou, zasílejte na adresu: Silva Bohemica, Staropramenná 17, 150 00 Praha 5 tel./fax +420 257 327 829 mobil +420 721 500 495 Adresy inzerentů nesdělujeme.
KUPÓN pro podání inzerátu do měsíčníku Silva Bohemica inzerát nebo předplatné můžete objednat i bez tohoto kupónu, příp. na tel./fax: 257 327 829, mobil: 721 500 495, e-mail:
[email protected]
Označte inzertní rubriku: 1. Stroje a auta 2. Oděvy a doplňky 3. Semena, sazenice, stromky 4. Lovečtí psi, kynologie 5. Zbraně, optika, doplňky 6. Shozy a trofeje 7. Preparace, činění kůží 8. Umělecké předměty, šperky 9. Knihy, časopisy 10. Zaměstnání, práce, brigády 11. Akce, výstavy, hony 12. Kontakty, seznámení 13. Vzkazy, blahopřání, jubilea 14. Dřevo, výrobky ze dřeva 15. Lesní produkty 16. Různé
Žádám o zveřejnění inzerátu v časopisu:
plošný barevný o velikosti: . . . . . (1 cm2 = 80 Kč, 1. strana +20 %, zadní +10 %) plošný černobílý o velikosti: . . . . . (1 cm2 = 50 Kč) komerční řádkový (1 řádek /cca 40 znaků/ = 50 Kč, pro předplatitele 40 Kč) soukromý (nekomerční prodej, koupě, výměna, první dva řádky zdarma, další řádky 40/50 Kč)
počet zveřejnění: ...... (při opakování 2 až 3krát sleva 10%, 4 - 6krát 20%, celoroční 30%) počet reklamních výtisků: ...... (na každých cca 300 Kč vložených do inzerce možno zaslat 1 výtisk zdarma) Standardní grafické zpracování inzerátu je zdarma, za náročnou grafickou úpravu je příplatek do 10 %. Rovněž za 2. barvu (zelená) je příplatek 10 %.
TEXT (pište čitelně, s rozlišením velkých a malých písmen):
Předplatné: (složenku či fakturu zašleme)
na jeden rok (384 Kč; včetně poštovného a stolního kalendáře)
pouze na ...... měsíců (měsíc = 24 Kč + 8 Kč poštovné)
pouze kalendáře - ks:
Zveřejnit adresu v inzerátu: ano ne (pouze značku) ne (pouze telefon) Datum:
Adresa (včetně čitelného jména):
Podpis (razítko):
(80 Kč + 16 Kč poštovné) SB
23
CENÍK REKLAMNÍ INZERCE V MĚSÍČNÍKU SILVA BOHEMICA Ceny inzerce v měsíčníku Silva Bohemica Černobílá Barevná Reklamní řádková Soukromá řádková
inzerce: inzerce: inzerce: inzerce:
50 Kč/1 cm2 80 Kč/1 cm2 50 Kč/1 řádek první dva řádky ZDARMA
Možné slevy: při opakování inzerátu (10-30 %), při platbě předem (10 %), za reklamní články a rozhovory (50 %) a pro předplatitele sleva na komerční řádkovou inzerci (20 %).
1/1 20 x 30 cm (600 cm2) čb. 30.000,bar. 48.000,-
1/2 20 x 15 cm (300 cm2)
1/3 20 x 10 cm
čb. 15.000,bar. 24.000,-
čb. 10.000,bar. 16.000,-
(200 cm2)
1/4 10 x 15 cm (150 cm2) čb. 7.500,bar. 12.000,-
Standardní grafické zpracování inzerátu je zdarma, za náročnou grafickou úpravu (např. složité tabulky nebo grafické efekty dle přání zákazníka) je příplatek do 10 %. Černobílé i barevné fotografie či pérovky se započítávají do plochy inzerátu (cena tedy zůstává stejná). Příplatky: titulní strana 50 %, zadní strana obálky 25 %. Ceny inzerce jsou uváděny bez DPH (+19 %). Na každých cca 300 Kč vložených do inzerce můžeme na přání zákazníka zaslat jeden výtisk zdarma, případně rozeslat dle dodaného adresáře. Za zprostředkování plošné inzerce platíme 15% provizi, stačí připojit k objednávce adresu zprostředkovatele, na kterou zašleme peníze.
Technické údaje: Rozměry (zrcadlo): 200 x 295 mm (s okraji 10 mm), tj. 590 cm2 220 x 315 mm (na spadávku po ořezu) tj. 693 cm2 Podklady je možné posílat poštou (na papíru, na disketě nebo na CD-ROM), nebo elektronickou poštou (velikost naší schránky je dostatečná). Barevné snímky zasílejte v grafickém souboru (tif, jpg, eps, ai, pdf ...) nebo na inverzním filmu (24 x36 nebo 60 x 60 mm). Pro reprodukci je možné použít i kvalitní barevnou fotografii, obtížně všat již vytištěné fotografie (např. vystřižené z barevných prospektů).
Časopis Silva Bohemica (Český les) vychází od roku 1991 (15. ročník), ISSN 1211-3239. Roční předplatné je 384 Kč (včetně poštovného a stolního kalendáře), za jednotlivý měsíc 24 Kč (+ 8 Kč poštovné). Při odběru více výtisků poskytujeme slevu 10 % a prodejcům rabat 25 %. Studenti mají slevu 33 %. V časopisu Silva Bohemica je kladen důraz na aktuality, obchodní informace, reklamu a inzerci. Je distribuován převážně poštou přímo k adresátům, systematicky ke všem lesnickým, mysliveckým a partnerským firmám. Hlavním cílem je informování všech potencionálních partnerů, kterých je cca 60 000. Měsíčně je obesláno průměrně 10 000 adresátů. Ti, kteří využívají naše služby aktivně, volí
roční předplatné, nebo získají 20 % slevu na řádkovou komerční inzerci, dostávají zdarma stolní kalendář spojený s katalogem firem. Vydavatel podle zákona není zodpovědný za obsah, kvalitu a pravdivost inzerátů. Písemné podklady nejsou archivovány ani zasílány zpět. Vydavatel si vyhrazuje právo neotisknout takové inzeráty či příspěvky, které nejsou míněny vážně nebo jsou v rozporu se zákonem, nebo by mohly poškodit jméno našeho časopisu. Vydává Bohemica, s.r.o., ISSN 1211-3239, reg. č. MK ČR 7877, ředitel vydavatelství Fr. Vohralík, šéfredaktor Jiří Junek (mobil 723 259 010), redaktor Ing. Jiří Machek (mobil 721 500 495).
SILVA BOHEMICA Adresa redakce: Staropramenná 17, 150 00 Praha 5 - Smíchov Poštovní adresa: Josefská 4 - P. O. Box 1, 118 00 Praha 1 tel./fax +420 257 327 829, tel./fayn +420 234 697 539 mobil +420 721 500 495 e-mail:
[email protected] web: www.bohemica.cz
Číslo 3/2005 vyšlo 1. 3. 2005.
CENÍK INZERCE
Termín uzávěrky do čísla 4/2005: 15. 3. (objednávky), 21. 3. (podklady) Další uzávěrky: vždy 15. den předchozího měsíce pro zaslání objednávek a 20. den předchozího měsíce pro zaslání podkladů.
SILVA BOHEMICA časopis o lese a zvěři Staropramenná 17 150 00 Praha 5
SB
24
Silva Bohemica - 3/2005
08
Štěňata německého dlouhosrstého OHAŘE prodá J. Říha, tel.: 352 672 219, mobil: 607 635 520. Prodám štěňata českých FOUSKŮ a ma arských ohařů krátkosrstých. Po výborných rodičích. Tel.: 602 488 671 BRAKÝŘ jezevčíkovitý, štěňata (feny) po lovecky vedených rodičích. Telefon: 607 167 890 Prodám něm. krátkosrstého OHAŘE, 4 roky, PZ, angl. setra - 8 let, štěňata angl. setra. Tel.: 607 891 087.¨ JEZEVČÍK drsn. trp. - král., štěňata s PP, rodiče CACIB, lovecké zkoušky. Tel: 603 398 878.
5
Odznaky, nášivky, medaile, plakety, vyznamenání - lesnické a myslivecké. Platí stále. Hlavně starší a staré, naše i cizí. Možná je i výměna. Antonín Smolka, Přílepy 223 769 01 Holešov, tel. 605 223 483
Koupím vojenské PUŠKOHLEDY a i jinou vejenskou optiku a montáže na ně, i poškozené. Tel.: 606 279 819.
Preparace, činění
Odborná dermoplastická PREPARACE ZVÍŘAT, osteologická a tekutinová, oprava a desinsekce sbírek, činění kůží, řezby, návrhy a realizace loveckých interiérů a prodej. Provádí fa: MULAČ Tlucná 24, 331 52 Dolní Bělá e-mail:
[email protected] web: www.sweb.cz/preparovani tel.: 603 996 332, 373 394 480 Koupím parohovinu. Tel.: 516 442 755
14
Knihy,
Dřevo, výrobky ze dřeva
Vyrábím myslivecká zařízení ze stavebního dříví (krmelce, zásypy a další) okr. BK, tel.: 602 884 570. 19
Různé
9 časopisy
Prodám knihy: Forst - Ochrana lesů, Mezera - Rostliny našich lesů, Vyskoč Praktická rukově lesnická, Balcar Nauka o lese. Tel. 606 785 133 Prodám knihy: Javůrek - Halali, Kokeš - Myslivecká péče o zvěř, Hromas - Lovecké trofeje českých zemí, Faktor Rukově lov. střelectví. Tel. 606 785 133 Prodám knihy: Fric - Větevnice, Mikula - Lov zvěře odstřelem a odchytem, Čekistka - Až zazní volání, Hubálek Obrázky z lesů a polí. Tel. 606 785 133
Zbraně, optika, doplňky
07
Umělecké předměty
10 Zaměstnání, práce Vyučený dřevorubec, mechanizátor lesní výroby, hledá práci v lese nebo v příbuzném oboru. Olomouc a okolí. Mám zájem i o brigádu (soboty, neděle). Kvalifikace: přibližování traktorem, koně, hydraulika. Řidičské oprávnění A, B, C, T a E. Telefon 775 901 949.
Dodáváme KALIBROVANÁ MĚŘIDLA pro lesnický provoz: • samonavíjecí lesnické pásmo OREGON 15, 20 a 25 m • hliníkové průměrky KINEX 50, 80 a 100 cm • posuvná dílenská měřítka KINEX Uvedená měřidla jsou včetně kalibračních listů a označení dle mezinárodních norem ISO. Krátké dodací lhůty. Při objednávce uvádějte požadovaná evidenční čísla. AGROLES, s.r.o., Pražská 446, 397 01 Písek, tel.: 382 272 104, fax: 382 272 105, e-mail:
[email protected]
Zašlu katalogy na práci na živnost. Zašlete poštovní známku a obálku. Ihned zašlu zpět. Vlastimil Sus, Dolní Chřibská č.p. 74, 407 44 Chřibská. Různé ODZNAKY a VYZNAMENÁNÍ koupím. Tel.: 605 745 922.
PLETIVA
INZERCE
Lovečtí psi, kynologie
za skvělé ceny, zdarma dovezeme
Lesník (s rodinou), 15 let praxe, hledá zaměstnání. Bydlení a myslivost podmínkou. Tel.: 606 375 337.
160 cm uzlíkové - od 16,4 Kč, 200 cm uzlíkové - od 20,5 Kč Objednávky a dotazy na tel.: 494 544 123, 603 236 042 WIRE METAL, L. Velísek, Tyršova 331, 517 54 Vamberk VYŽÁDEJTE SI NÁŠ KATALOG PRO ROK 2005
XI. ROČNÍK MEZINÁRODNÍ LESNICKÉ VÝSTAVY
EUROFOREST 2005 NEJVĚTŠÍ VÝSTAVA S VŮNÍ LESA
14. - 16. 9. 2005 Prachatice Poprvé v lesních porostech a na přilehlých nezalesněných plochách EUROFOREST CZ spol. s r. o., V nových domcích 2/401, 102 00 Praha 10 tel./fax 2 7270 4256, mobil 603 526 038, e-mail:
[email protected], web: www.euroforest.cz SB
25
Domácí akce 9. 3. 2005 Praha, Dům ČS VTS
26. 5. 2005 Srní (845 m n. m.)
VIII. sněm lesníků: Šumava - zelená střecha Evropy?
Trvale udržitelné hospodaření v lesích a krajině - od koncepce k realizaci
ČLS1), odborný garant: Ing. Š Kalina, Ing. V. Krečmer, Ing. J. Svoboda
ČLS1), odb. garant: Doc. Ing. J. Kulhavý, CSc., MZLU
27. 5. - 4. 6. 2005 Lysá nad Labem - Výstaviště
9. - 12. 3. 2005 Praha - Výstaviště PVA Letňany
111 21 Praha 1, tel. 222 891 133-5, fax 222 891 198-9 e-mail:
[email protected] web: www.abf.cz
11. národní výstava všeho pro myslivce, rybáře a včelaře VLL - Výstaviště Lysá nad Labem spol. s r. o., Masarykova ul. 1727 289 22 Lysá nad Labem tel. 325 552 158, 325 552 051 325 552 162, fax 325 552 050 e-mail:
[email protected] web: www.vll.cz
12. - 13. 3. 2005 Brno, Nová radnice
1. - 2. 6. 2005 Bedřichov, Jablonec nad Nisou
FOR HABITAT - ECO CITY PRAGAFLOREA 12. veletrh bydlení, realit, renovací a rekonstrukcí, veletrh životního prostředí a úspor energií, 6. ročník prezentační a prodejní výstavy; Zahrada - Dílna - Chalupa ABF, a. s. Veletržní správa, Václavské náměstí 31,
NŮŽ BRNO SUPER 2005 13. mezinárodní prodejní výstava nožů Kontakt: Lubomír Maarič, Žitná 23 621 08 Brno, tel./fax 541 225 849 mobil 603 265 449, e-mail:
[email protected] web: www.knives.cz web: nuz.cz/BMAC
NATURA VIVA 2005
Legislativa lesnická I - Lesní zákon, příprava novely
2005
Turistika, sporty v lesních majetcích a hospodaření v nich ČLS1), odborný garant: Ing. J. Čacká, Mgr. I. Kubátová 4. - 5. 6. 2005 Praha 5 - Divadlo AKCENT PVN 2005 pražská výstava nožů a nožířských výrobků web: www.nozirstvi.com www.kizlyar.cz
22. 4. 2005 Praha, Dům ČS VTS Valná hromada ČLS ČLS1) 23. 4. 2005 ve všech krajích
14. - 15. 6. 2005 VZ Bedřichov, Špindl. Mlýn
Den v lese (akce pro veřejnost)
Přezimovací obůrky a oblasti chovu
ČLS1), odborný garant: Členové RV a RK předsedové poboček
ČLS1), odborný garant: Ing. J. Janota, Ing. J. Novák
PŘIPRAVOVANÉ AKCE
23. - 24. 4. 2005 Liberec - výstaviště
Výstava loveckých trofejí Svod loveckých psů (23. 4. 2005) LVT, a. s., Masarykova 24, 460 58 Liberec tel. 482 710 511, fax 482 710 293 e-mail:
[email protected] web: www.lvt.cz
23. - 24. 4. 2005 České Budějovice - Výstaviště
Mezinárodní výstava psů Českobudějovický kynologický klub, Klostermannova 7, 370 21 České Budějovice, tel./fax: 387 330 454 e-mail: vystava.psu-cb@seznam web: www.intercanis.cz
9. 6. 2005 Brno - MZLU, ústav HÚL
Metodika stanovení managementu území se zvláštním statutem ochrany instruktáž ČLS1), odborný garant: Prof. Ing. J. Simon 10. - 12. 6. 2005 Brno, Kociánka 25
Grand Prix Brno 2005 47. ročník mezinárodní soutěže ve střelbě na asfaltové terče - trap a skeet Sekretariát GP Brno, Všetičkova 5, 602 00 Brno, tel./fax 543 321 274, mobil 721 628 816 - J. Mahovský, e-mail:
[email protected] web: www.hubert.cz 21. 6. 2005 Kaplice
28. 4. 2005 Křtiny
Pro Silva Bohemica - 10 let od holosečného hospodářství ČLS1), odborný garant: PSB, Prof. V. Tesař 30. 4. - 1. 5. 2005 Praha
Hospodaření v pohraničním prostoru 40 let nepřístupném, Pochůzka po historické trase v Novohradských horách ČLS1), odborný garant: Ing. P. Kordač
Mezinárodní výstava psů
24. 6. 2005 (předběžný termín) Hluboká n. Vlt. Lovecký zámek Ohrada
10. 5. 2005 Hranice
4. národní myslivecké slavnosti, národní soutěž ve vábení jelenů
Obnova lesa se zaměřením na přirozené způsoby obnovy; Exkurze Libavá ČLS1), odborný garant: Ing. J. Kubačka, Ing. M. Kutý, Ing. P. Polák 17. 5. 2005 Hradec Králové
Problematika zpracování a využití slabého jehličnatého dřeva 1)
ČLS , odborný garant: Ing. L. Brouček, Ing. P. Draštík 17. - 18. 5. 2005 Praha - Suchdol
Informační systémy v zemědělství a lesnictví XI. ročník mezinárodní konference 2005 Ing. Pavel Šimek, Katedra informačních technologií PEF ČZU v Praze, tel. 224 382 270, 80, fax 224 382 276, e-mail:
[email protected]
18. - 22. 5. 2005 České Budějovice - výstaviště
HOBBY - jaro 2005
výstava pro dům, dílnu, zahradu, ...
19. 5. 2005 Kostelec n. Č. l.
Použití chemických metod školkaři
tel. 387 965 340 pí Slepičková e-mail:
[email protected] web: www.cmmj.cz
24. - 25. 6. 2005 Žehušice
XXIII. Slavnost lesního rohu hudební festival HORNFORUM - česká hornová společnost J.V. Sticha Punto, Alois Sojka, ZŠ 285 75 Žehušice 190, tel. 327 399 135, 327 399 128, mobil 605 054 241 e-mail:
[email protected] web: www.zehusice.cz 25. 6. 2005 Pelhřimovsko (exkurze)
Program 2000 u LČR, s. p. Vyhlášení lípy Barborka ČLS1), odborný garant: Ing. P. Kyzlík, RNDr. J. Stonawski
ČLS1), odborný garant: Ing. Foltánek
26. 8. 2005 Písek
21.- 22. 5. 2005 Litoměřice
Pochůzka po Píseckých lesích k 120. výročí školy
Mezinárodní výstava psů 1)
26
GIS ve veřejné správě 17. mezinárodní konference Česká asociace pro geoinformace Mgr. Lenka Písařová tel. 466 401 416, 603 230 031, e-mail:
[email protected] web: www.megasphera.cz/gis.sec
ČLS1), odborný garant: Mgr. Dvořák
ČLS - Česká lesnická společnost, Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1, tel. 221 082 384, fax 222 222 155 tajemník ČLS: Ing. Pavel Kyzlík, mobil: 603 163 409 e-mail:
[email protected] web: www.cesles.cz
3. - 6. 3. 2005 Ma arsko - Budapeš FeHoVa 2005 12. mezinárodní veletrh zbraní, rybaření a lovu Hungexpo Ltd., H-1441, Budapest, Pf. 44 tel. (0036-1)263-6040 263-6047, fax (0036-1)263-6042 e-mail:
[email protected] web: www.fehova.hu Zástupce Messe München pro ČR: EXPO-Consult+Service, spol. s r.o. Ing. Jaroslav Vondruška, Příkop 4, 604 45 BRNO, tel. 545 176 158 fax 545 176 159, e-mail:
[email protected] web: www.expocs.cz
8. - 10. 6. 2005 Seč u Chrudimi - JuniorCentrum 22. 3. 2005 Praha, Dům ČS VTS
Zahraniční akce
12. - 13. 3. 2005 Slovensko - Nitra - Agrokomplex NitraCanis CAC-SR 9. výstava psov, CAC-SR Nitracanis, P.O.Box 56 F, 949 01 Nitra, tel. +421-37 7734967 web: www.skj.sk www.agrokomplex.sk
18. - 21. 3. 2005 SRN - Nürnberg IWA 2005 32. mezinárodní veletrh loveckých a sportovních zbraní a příslušenství NürnbergMesse GmbH, Messezentrum, D-90471 Nürnberg, SRN tel. +49-911/86 06-0, fax +49-911/86 06-82 28 e-mail:
[email protected] web: www.nuernbergmesse.de 31. 3. - 3. 4. 2005 Francie Paříž
Mondial Bioenergie 2005 mezinárodní veletrh a konference pro využití bioenergie ze dřeva web: www.itebe-expo.com
6. - 10. 4. 2005 SRN - Mnichov
JAGEN UND FISCHEN 2005 12. mezinárodní veletrh pro lov a sportovní rybářství Messe München GmbH Messegelände D-81823 München tel. (+49-89)949-20640, fax (+49-89)949-20649 e-mail:
[email protected] web: www.jagenundfischen.de Zástupce Messe München pro ČR: EXPO-Consult+Service, spol. s r.o. Ing. Jaroslav Vondruška, Příkop 4, 604 45 BRNO, tel. 545 176 158-60 fax 545 176 159, e-mail:
[email protected] web: www.expocs.cz
21. - 24. 4. 2005, Slovensko - Nitra ENVIRO 10. medzinárodná výstava techniky a technológií ochrany a tvorby životného prostredia Agrokomplex Nitra, tel. 0421-37/657 21 21-5, fax 00421-37/653 53 30, http://www.agrokomplex.sk 2. - 6. 5. 2005 SRN
2– 6 May 2005
LIGNA+ 2005
Světový veletrh HANNOVER • GERMANY pro lesní hospodářství a dřevozpracující průmysl ing. Eva Václavíková, výhradní zastoupení Deutsche Messe AG, Hannover v ČR, Myslbekova 7, 169 00 Praha 6, tel./fax 220 510 057, 220 517 837, 220 516 218 e-mail:
[email protected] web: www.hf-czechrepublic.com www.ligna.de
28. - 29. 5. 2005 Slovensko - Nitra CACIB, NITRA 2005 22. mezinárodní výstava psů všech plemen FCI Medzinárodná výstava psov, Dlhá 90 949 01 Nitra, tel. +421-37 733 63 68 web: www.agrokomplex.sk 1. - 4. 6. 2005 Švédsko - Jönköping
Elmia Wood 2005 mezinárodní lesnický veletrh a seminář
Elmia AB, Box 6066, S-550 06 Jönköping tel. +46-36-152000, fax +46-36-164692 e-mail:
[email protected] web: www.wood.elmia.se
23. - 25. 6. 2005 Španělsko
Asturforesta 2005 5. mezinárodní lesnický veletrh e-mail:
[email protected] web: www.asturforesta.com 18. - 22. 8. 2005 Švýcarsko - Luzern Forstmeese 2005 18. švýcarský mezinárodní lesnický veletrh ZT Fachmessen AG, Postfach 56 CH-5413 Birmensdorf tel. +41 562 252 383, fax +41 562 252 373 e-mail:
[email protected] www.fachmessen.ch
ČLS1), odborný garant: Ing. V. Vlček
Cena inzerce akcí na této straně se stanovuje dle ceníku plošné inzerce (viz strana 24) Silva Bohemica Další akce jsou uvedeny v našem kalendáři.
3/2005
Nové výstaviště Mnichov
6.-10.4.2005
Trendy
v hledáčku! 12. mezinárodní výstava a veletrh lovu, rybaření a sportovní střelby Tento veletrh prostě nabízí více: • Široká nabídka loveckých zbraní • Sokolničtí dravci • Oblečení, doplňky • Soutěž o ceny • Kožešinová lovecká móda • Prezentace loveckých psů a mnohé další Zlevněné vstupenky za Kč, zájezdy a ubytování, informace pro návštěvníky: Expo-Consult+Service, spol. s r.o. Příkop 4, 604 45, Brno , Tel. 545 176 158-60 • Fax 545 176 159
[email protected] • www.expocs.cz
w w w. j a g e n u n d f i s c h e n . d e