Ekonomická propedeutiky
Ekonomické důsledky válek
Válka • Válka starého typu -
lokálně omezená časově omezená nájemní armády mezi oběťmi převažujíc vojáci „boj mezi státy (panovníky)“
• Moderní válka -
prakticky neomezená mezi oběťmi převažují civilisté celospolečenský fenomén rozhoduje ekonomická výkonnost (tzv. válečná ekonomika)
Velká válka (1. světová válka, 1914 – 1918) - konflikt moderního typu - válečná ekonomika ve všech zúčastěných státech - exploze vládních výdajů a zdanění - nárůst regulace vliv ekonomické síly USA
Důsledky války - ekonomické zničení - efekt západky - sociální důsledky - vznik totalitních režimů - versailleský systém - marginalizace postavení Evropy
- dominance USA - změny v rozložení sil v mezinárodním obchodě - návrat k protekcionismu
Válečné hospodářství - mobilizace veškerého národního hospodářství, celé výroby a spotřeby, všech ekonomických zdrojů a rezerv země pro potřeby vedení války. - Vzhledem k mohutným ztrátám a opotřebování bojové techniky bylo nutné zajistit její plynulé obnovování. To si vyžádalo centrálně plánované řízení, vyšší koncentraci a monopolizaci podnikání, dále změny ve výrobě, odvětvové, investiční, surovinové, zahraničně obchodní struktuře (řízený nákup surovin a jejich distribuce podle stupně důležitosti pro válečnou výrobu), změny v rozmístnění pracovních sil a podniků. Stát výrazně reguloval hospodářství pomocí státního kapitálu a direktiv, reglementoval mzdy, nájmy a ceny. Odvětví pracující pro civilní potřeby byla omezována, odchod milionů mužů na frontu se odrazil na mimořádně vysoké zaměstnanosti žen. Válečné výdaje byly kryty vnitřními a zahraničními půjčkami, daněmi a inflační emisí papírových peněz.
• Thomas Woodrow
Wilson • 28. prez. USA (1913–21), • 1918 vystoupil s programovým prohlášením o čtrnácti bodech jako základem pro spravedlivý a trvalý mír;;
David
Lloyd George hrabě Lloyd-George of Dwyfor britský státník
min. financí (1908–15) vytvořil moderní soc. zákonodárství a především zatížil movité třídy daněmi min. zbrojního průmyslu (1915–16), války (1916) a premiér (1916– 22) organizoval brit. válečné hospodářství
Georges Benjamin Clemenceau fr. státník 1906 až 09 a 1917–20 premiér 1917 dovedl válkou unavenou Francii k největšímu vypětí
1. světové války se z tehdy existujících 59 států zúčastnilo 36, které měly 1 mld obyvatel, tj. 67 % všeho lidstva. Přibližně 70 mil. osob bylo povoláno do zbraně a válečné operace se odehrávaly na území o rozloze 4 mil. km2. Počet padlých dosáhl 10 mil. osob, počet raněných a zmrzačených 20 mil. Vývoz USA jen do evropských zemí se od r. 1914 do r. 1917 zvýšil z 1,49 mld USD na 4,33 mld USD v r. 1917 a aktivní saldo obchodní bilance dosáhlo za stejnou dobu zhruba 8 mld USD. Z aktivního salda vykoupily USA své vlastní cenné papíry, jež byly v držení evropských subjektů a rovněž zahraniční investice evropských subjektů (hlavně VB a Francie) po celém světě. Kromě toho poskytly USA úvěr spojeneckým zemím ve výši téměř 11 mld USD. Z bývalého dlužníka Evropy se stal za války její největší věřitel. Roku 1913 se podílela Evropa na světové průmyslové výrobě 53 %, v letech 1919/20 již jen 41 %, naopak USA 36 a 47 %.
Hospodářská krize - cyklický vývoj rysem tržní ekonomiky - odlišit příčiny a důsledky (viz 2007/2008)
- s postupujícím propojením světové ekonomiky synchronizace cyklů - 1. globální krize 1873 - postupně propojování politického a ekonomického cyklu, vliv na HP
Velká hospodářská krize - původ názvu ve Velké Británii 1873… - odlišné pohledy na příčiny (Keynes, Friedman, liberalové, marxisté)
- měnová expanze v USA ve 20. letech - 24. resp. 29. 10. 1929 krach na NY burze - Smoot – Hawleyův celní sazebník 1930 a rozšíření do Evropy
- trvání krize 1929 – 1933/1939/1947? - makroekonomické a sociální důsledky - hospodářsko – politické modely řešení krize (posílení intervencionismu)
- paralely s finanční krizí 2008
Když se světové hospodářství zotavilo z následků první světové války, otevřela se cesta pro "zlatá dvacátá léta„ = období všeobecného rozmachu = netušený hospodářský boom Nízká míra inflace, vyšší mzdy, rozvoj nových průmyslových odvětví a převratné vynálezy jako rádio, zvukový film nebo pásová velkovýroba. Dříve drahé luxusní zboží se najednou stalo dostupné pro široké vrstvy obyvatelstva. Nejznámějším příkladem byl Fordův automobil, slavná "Lízinka", která díky pásové výrobě výrazně zlevnila a stala se vpravdě lidovým vozem. "Každý den - jeden dolar, každý rok - nový Ford„ = reklamní slogan automobilky. Do roku 1927 opustilo výrobní linky přes 15 miliónů těchto vozů.
V červnu 1930 vstoupil v USA v platnost tzv. Hawleyho a Smootův sazebník, který razantně zvýšil cla na 32–40 %. Mnoho významných ekonomů kritizovalo tento krok, neboť se obávali růstu spotřebitelských cen, snížení amerického vývozu a odvetných opatření ze strany evropských obchodních partnerů. nacionální protekcionismus vyvrcholil roku 1932 v době nejhlubší krize. Hodnota měsíčního amerického vývozu poklesla ze 400 miliónů dolarů (před burzovním krachem) až na 200 miliónů dolarů (podzim 1930). Restriktivní obchodní politika vedla ve spojení s hospodářskými faktory ke zhroucení světového obchodu, který v roce 1932 poklesl proti roku 1929 o 25 %. V Německu se v tomto období snížil vývoz z 13,5 na 5,7 miliard říšských marek.
Heinrich Brüning něm. politik, * 26. 11. 1885 Münster, † 30. 3. 1970 Norwich (USA); 1924–33 poslanec říšského sněmu za Centrum;; 1930–32 říšský kancléř (prezidentská vláda);; z nedostatku parlamentární podpory bojoval proti hosp. krizi prostřednictvím nouzových nařízení, byl tolerován SPD;; 1934 emigroval do USA
V roce 1932 klesla průmyslová výroba v Německu proti roku 1928 o 40 %. Zatímco v lednu 1928 bylo 2,8 miliónů nezaměstnaných, vzrostl jejich počet do konce roku 1930 na 5 miliónů. V únoru 1932 bylo v Německu již 6 miliónů nezaměstnaných a v celé Evropě marně hledalo práci na 15 miliónů lidí. V té době bylo v Německu spácháno 260 sebevražd na jeden milión obyvatel, což byl světový primát (pro srovnání: V.Británie 85, USA 133, Francie 155).
Franklin Delano Roosevelt *1882 † 1945 32. prez. USA (1933–45), demokrat
1941 válka Německa proti Sovětskému svazu
Podzemní továrna
Stagflační krize 70. let Příčiny: - vliv poválečné keynesiánské hospodářské politiky - nárůst zadlužení - nárůst regulace - přilšné sociální výdaje - omezení růstového potenciálu
- nefunkční bretton-woodský měnový systém a devalvace USD - vzestup cen komodit (ropné šoky)
Stagflační krize 70. let Důsledky: - největší hospodářský propad od konce války resp. Velké krize - poprvé souběh recese a inflace – stagflace - některé projevy (nezaměstnanost, inflace) po celá 70. léta - vyčerpání keynesiánské poptávkové regulace - neokonzervativní obrat v HP (monetarismus, ekonomie strany nabídky)