Dopady změn daňových zákonů na daňové subjekty a příjmy veřejných rozpočtů

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Dopady změn daňových zákonů na daňové subjekty a příjmy veřejných rozpočtů Diplomová práce

Vedoucí práce

Autor práce

Ing. Miloš Grásgruber, Ph.D.

Bc. Pavlína Nedvědíková

Brno 2013

Tímto prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Dopady změn daňových zákonů na daňové subjekty a příjmy veřejných rozpočtů“ zpracovala samostatně s využitím uvedené literatury a za odborného dohledu vedoucího diplomové práce. V Brně dne 20. 5. 2013

----------------------------------

Na tomto místě bych ráda poděkovala svému vedoucímu diplomové práce panu Ing. Miloši Grásgruberovi, Ph.D. za podnětné připomínky, cenné rady a vstřícný přistup v průběhu zpracování mé diplomové práce.

Abstract Nedvědíková, P. Impacts of Changes in Tax Laws on Taxpayers and Revenue of Public Budgets. Diploma thesis. Brno, 2013. This paper deals with very topical issue of the tax policy. It specializes on personal and corporate income tax, value added tax and excise duty on mineral oils. The aim of this paper is to assess changes in tax legislation with regard to impact on public budgets revenue and economic situation of the taxpayers. The paper also focuses measuring the influence of macroeconomical development on tax collection. Based on the assessment of the current situation, it also forecasts the impact of some recent changes in tax legislation and suggests recommendation for tax policy in the Czech Republic.

Abstrakt Nedvědíková, P. Dopady změn daňových zákonů na daňové subjekty a příjmy veřejných rozpočtů. Diplomová práce. Brno, 2013. Diplomová práce se zabývá vysoce aktuálním tématem daňové politiky. Specializuje se konkrétně na daň z příjmů fyzických a právnických osob, daň z přidané hodnoty a spotřební daň z minerálních olejů. Cílem práce je zhodnocení změn v daňové legislativě s ohledem na dopad na příjmy veřejných rozpočtů a ekonomickou situaci poplatníků daně. Práce se zabývá také měřením vlivu makroekonomického vývoje na inkaso jednotlivých typů daní. Na základě zhodnocení současné situace, je obsahem také predikce dopadu některých aktuálních změn v daňové legislativě a návrh doporučení pro daňovou politiku v České republice.

5

Obsah 1

Úvod a cíl ...................................................................................................................... 7 1.1 Úvod ....................................................................................................................... 7 1.2 Cíl práce ................................................................................................................. 8

2

Metodika ....................................................................................................................... 9

3

Literární rešerše ......................................................................................................... 11 3.1 Daňová teorie ...................................................................................................... 11 3.1.1 Funkce daní .................................................................................................. 11 3.1.2 Daňové principy .......................................................................................... 12 3.1.3 Daňová soustava a daňový systém ........................................................... 13 3.2 Důchodové daně ................................................................................................. 14 3.2.1 Osobní důchodové daně ............................................................................. 14 3.2.2 Korporátní důchodové daně ...................................................................... 17 3.2.3 Pohledy na rovnou a progresivní sazbu daně ......................................... 18 3.2.4 Konstrukční prvky daní z příjmů v českém daňovém systému ........... 20 3.2.5 Daně z příjmů v zemích EU ....................................................................... 22 3.3 Teorie daní ze spotřeby ...................................................................................... 25 3.3.1 Selektivní spotřební daně – akcízy ............................................................ 25 3.3.2 Všeobecné spotřební daně – daň z přidané hodnoty ............................. 26 3.3.3 Konstrukční prvky DPH v českém daňovém systému .......................... 30 3.3.4 Daň z přidané hodnoty v EU ..................................................................... 31 3.4 Analýza vývoje daňových zákonů ................................................................... 34 3.4.1 Vývoj v oblasti daní z příjmů ..................................................................... 35 3.4.2 Vývoj v oblasti daně z přidané hodnoty .................................................. 40 3.4.3 Vývoj v oblasti daně z minerálních olejů ................................................. 43

4

Vlastní práce ............................................................................................................... 45 4.1 Analýza vývoje inkasa daní .............................................................................. 45 4.1.1 Vývoj inkasa daní z příjmů ........................................................................ 46 4.1.2 Vývoj inkasa daně z přidané hodnoty ...................................................... 52 4.1.3 Vývoj inkasa spotřební daně z minerálních olejů ................................... 54

6

4.1.4 Saldo pokladního plnění dle schváleného veřejného rozpočtu a vývoj inkasa v 1. čtvrtletí 2013 .............................................................................. 57 4.2 Regresní analýza vlivu makroekonomických veličin na daňové příjmy ... 58 4.3 Analýza elasticity a korelace daňového inkasa ve vztahu k HDP .............. 62 4.3.1 Korelace časových řad daňového inkasa ve vztahu k HDP .................. 65 4.4 Dopad změn sazeb DPH na různé příjmové skupiny domácností ............. 66 4.5 Analýza dopadů změn daně z příjmů fyzických osob na poplatníky s příjmem ze závislé činnosti ............................................................................ 73 4.5.1 Dopad změn na domácnosti příjmové skupiny 1 ................................... 74 4.5.2 Dopad změn domácnosti příjmové skupiny 2 ........................................ 76 4.5.3 Dopad změn domácnosti příjmové skupiny 3 ........................................ 77 4.6 Výpočet efektivní daňové sazby daně z příjmu fyzických osob.................. 79 4.7 Incidence změny spotřební daně z nafty a benzínu ...................................... 80 5

Diskuze a závěr .......................................................................................................... 84

6

Citovaná literatura..................................................................................................... 92

Seznam grafů ................................................................................................................... 100 Seznam tabulek ............................................................................................................... 102 Seznam obrázků .............................................................................................................. 103 Přílohy .............................................................................................................................. 104

7

1 Úvod a cíl 1.1 Úvod Daňová politika jako součást fiskální politiky vlády je významnou oblastí, která má vliv na ekonomiku státu. Daně poskytují vládě daňové příjmy, které pak dle určitých pravidel a potřeb alokuje prostřednictvím veřejných výdajů zpět do ekonomiky. Na daňovém systému se mimo vlády však svým chováním při placení daní podílí také daňové subjekty, které tak nepřímo podobu daňového systému utvářejí. Daňový systém země současně přispívá k celkovému podnikatelskému prostředí a jeho atraktivitě pro domácí podnikatele i zahraniční investory. V posledních letech jsou daňové politiky na celém světě ovlivněny více než kdy dříve nepříznivým makroekonomickým vývojem. Ve zvýšené míře se projevuje snaha zmírnit negativní dopad hospodářského poklesu odstartovaného finanční krizí z konce roku 2008. Tyto negativní dopady se projevují na daňových příjmech i výdajích veřejných rozpočtů. Mnoho zemí provádí diskreční opatření ke snížení svých rozpočtových deficitů a celkovému ozdravení veřejných financí. Zároveň by však mělo být úkolem vlád podporovat (nebo alespoň netlumit) oživení ekonomik a nadměrně nezatěžovat poplatníky zvyšováním daní. Snažit se tedy najít střední cestu mezi zmírňování deficitu rozpočtu a podporou ekonomického růstu. Zvýšená ekonomická aktivita s sebou zpravidla totiž nese značné zlepšení rozpočtové situace, jelikož s růstem hospodářství dochází zpravidla ke zvýšení daňových příjmů automaticky. Situace v České republice v posledních letech kopírovala globální vývoj a s tím spojené problémy s útlumem ekonomiky a negativní rozpočtovou bilancí příjmů a výdajů. V posledním období se zdá, že hospodářský pokles je u nás ještě výraznější než v okolních státech. Podle poslední předběžných údajů Českého statistického úřadu česká ekonomika klesala začátkem tohoto roku již osmé čtvrtletí za sebou. Meziročně klesl hrubý domácí produkt o 1,9 %. Ještě v lednu přitom Ministerstvo financí předpokládala růst, i když velmi mírný, o 0,1 %. Nezaměstnanost v 1. čtvrtletí tohoto roku vzrostla meziročně o 0,3 %. Snížená ekonomická aktivita s sebou nese rozpočtové problémy, jelikož v takové situace nelze bez zásahů vlády, potažmo ministerstva financí, přepokládat růst inkasovaných prostředků z daní a naopak lze očekávat nárůst sociální transferů.

8

1.2 Cíl práce Analýza a zhodnocení toho, jak se vláda prostřednictvím změn daňové legislativy vypořádává s rozpočtovými problémy a jak se tyto změny do inkasa daní promítají, je předmětem této práce. Mimo to je však vhodné se zaměřit také na to, do jaké míry je inkaso jednotlivých typů daní ovlivňováno ekonomickými ukazateli jako je hrubý domácí produkt, nezaměstnanost a inflace. Ke zhodnocení změn je nutné se podívat také na druhou stranu daňového procesu a určit vliv daňových změn na daňové subjekty – poplatníky daně. Cílem práce je tedy vyhodnocení dopadů změn daňových zákonů v uplynulých letech na příjmy veřejných rozpočtů a na daňové subjekty. Dílčím cílem práce je také predikce dopadů některých aktuálních změn v daňové legislativě. Diplomová práce se specializuje konkrétně na změny v dani z příjmů fyzických a právnických osob, změny daně z přidané hodnoty a změny ve spotřební dani z minerálních olejů. Na základě vyhodnocení dopadů změn budou navržena doporučení pro daňovou politiku v České republice.

9

2 Metodika V práci postupuji především deduktivní metodou stanovení závěrů. Vycházím z daňové teorie, legislativní úpravy české daňové soustavy, makroekonomických dat a predikcí makroekonomického vývoje. Přístup k problematice je jak pozitivní – analýza současného stavu, současného vývoje, tak především normativní – hodnocení a doporučení, návrhy změn. Druhotně je v práci použita také metoda komparace (srovnání s parametry daňových systémů zemí EU a OECD) a predikce - předpověď budoucího vývoje. V analýze vývoje daňové legislativy sleduji vývoj zákonů upravujících jednotlivé sledované daně. Analyzuji tedy novely zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty a zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. Dále také využívám důvodové zprávy a anotace k těmto novelám. V části týkající se vývoje daňových příjmů čerpám data z internetových stránek Finanční správy ze sekce Údaje z výběru daní a Daňová statistika, které obsahují částky daňových příjmů jednotlivých daní a také výše základu daně. Využívám také data z výročních Informací o činnosti daňové správy, které obsahují detailní informace jako např. objemy čerpaných daňový bonusů či objem výdajů OSVČ stanovených jako % z příjmů. Data k inkasu akcízů čerpám na stránkách Celní správy v části Výsledky celního a daňového řízení, které obsahují údaje jak za skutečné inkaso, tak rovněž za inkaso plánované. Srovnání plánovaných a skutečných daňových výnosů ostatních daní obsahují tiskové zprávy Ministerstva financí ČR, které se týkají pokladního plnění k určitému datu. Vývoj inkasa dani konfrontuji se změnami legislativy a makroekonomickým vývojem. Často se také obracím na zdroje z Českého statistického úřadu. Mimo makroekonomických údajů jako je hrubý domácí produkt, vývoj výdajů na konečnou spotřebu, nezaměstnanost, průměrné mzdy a inflace, zde využívám také Statistiku rodinných účtů. Tato statistika obsahuje údaje o vydáních a spotřebě domácností podle čistého peněžního příjmu na osobu a rok, se kterými počítám při analýze dopadu změn sazeb DPH na různé příjmové skupiny domácností.

10

Vztah mezi vývojem daňových příjmů a makroekonomickými ukazateli zkoumám pomocí regresní analýzy. Konkrétně pomocí jednoduché lineární regresní funkce. Jako vysvětlující veličiny volím hlavní makroekonomické ukazatele: hrubý domácí produkt, míru nezaměstnanosti a cenovou hladinu. Uvádím regresní rovnice, p-hodnoty, které měří statistickou významnost vysvětlujících proměnných, a také indexy determinace měřící kvalitu regresního modelu. Vztah mezi hrubým domácím produktem a daňovými příjmy ověřím také pomocí korelace časových řad (měřící oboustrannou závislost), tak pomocí elasticity (udávající, jak se jednotková změna hrubého domácího produktu odrazí ve změně výnosu daní). Dopad změn DPFO hodnotím na modelových příkladech poplatníků s příjmem ze závislé činnosti, kteří jsou rozděleni do skupin podle výše příjmů (minimální mzda, průměrná mzda, nadprůměrná mzda 110 000 Kč/měsíčně) a podle počtu nezaopatřených dětí (bezdětní, s jedním dítětem, se dvěma dětmi). Předpokladem je, že poplatník nečerpá žádné nestandardní úlevy, jeho manžel/ka má příjmy vyšší než 68 000 Kč ročně a nečerpá tudíž na ni/něj slevu a daňové zvýhodnění uplatňuje na všechny děti v domácnosti. V oblasti spotřební daně z minerálních olejů počítám daňovou incidenci posledního zvýšení sazeb daně k 1. 1. 2010. Ceny jsou čerpány z webových stránek Finance.cz – Ceny pohonných hmot on-line, které zobrazují průměrné ceny pohonných hmot za celou ČR na denní bázi již od roku 2001. Použity jsou dvě varianty výpočtu. První počítá s průměrnými cenami za prosinec 2009 a za leden 2010. Je tedy brán měsíc před a měsíc po změně sazeb. Druhá varianta bere v úvahu průměrné ceny za říjen 2009 a za březen 2010, tedy tři měsíce před a po změně sazeb.

11

3 Literární rešerše Literární rešerše se zabývá základním teoretickým vymezením daní, jejich konstrukcí, funkcemi a principy. Dále také vymezení pojmů daňová soustava a systém a jeho schéma v České republice. Dále se tato část práce zabývá teorií důchodových a spotřebních daní, jejich konstrukčními prvky v české daňové legislativě. Nakonec se zaměřuje na vývoj daňové legislativy v posledních 6 letech a aktuálními nově přijatými opatřeními.

3.1 Daňová teorie Daň je povinná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Tato platba je neúčelová a neekvivalentní. Daně jsou placené pravidelně v určitých intervalech nebo při určitých okolnostech. Zdrojem daní jsou mzdy, důchody, zisky a renty. V některých případech je postihován nejen výnos kapitálu, ale i sám kapitál. Daň je formou redistribuce národního důchodu a je jedním z příjmů veřejných rozpočtů. (1) Neúčelovost znamená, že konkrétní daň nemá financovat konkrétní vládní projekt, ale stává se součástí celkových příjmů veřejného rozpočtu, ze kterého se financují různé potřeby. Neekvivalentnost znamená, že poplatník si nemůže nárokovat ekvivalentní protihodnotu za svoji platbu ve formě veřejných statků. (2) Daň musí být jednoznačně vymezena. Aby mohla být správně vybírána, je nutné znát daňový subjekt a předmět daně. Je třeba také stanovit základ daně a pravidla jeho úpravy. K vyčíslení daně slouží daňová sazba. K finálnímu určení výše daně je potřeba se seznámit také se slevami, které daňovou povinnost snižují. (3)

3.1.1 Funkce daní Základní daňovou funkcí je funkce fiskální, tedy zisk peněžních prostředků do veřejných rozpočtů. Z daňové teorie pak známe ještě tyto daňové funkce: Alokační – investování prostředků vybraných na daních do veřejného sektoru a tím řešení tržních selhání. Případně daňová zvýhodnění na vládou podporované aktivity. Redistribuční – daně odčerpávají část důchodů a bohatství od bohatších obyvatel a prostřednictvím transferů se tyto prostředky dostávají k chudším obyvatelům. Daně tak snižují nerovnováhu rozdělení příjmů

12

ve společnosti. Stabilizační – snaha o zmírňování cyklických výkyvů ekonomiky. (4)

3.1.2 Daňové principy Daně i daňový systém by měly splňovat určité principy, aby co nejlépe plnily své funkce. V daňové teorii se setkáváme s mnoha požadavky, jako nejdůležitější lze však vybrat následující principy: • efektivnosti • spravedlnosti • administrativní jednoduchosti a srozumitelnosti • flexibility Podle principu efektivnosti by daňový systém měl co nejméně zasahovat do tržního mechanismu a neměl by bránit efektivní tržní alokaci zdrojů. Při placení daní by rozdíl mezi ztrátou užitku daňových subjektů a výnosem do veřejných rozpočtů měl být minimalizován. V případě, že daň užitek sníží, ale zároveň nic nepřináší, jedná se o nadměrné daňové břemeno. Princip spravedlnosti požaduje, aby podíl, jakým daňový subjekt přispívá prostřednictvím daní na veřejné potřeby, odpovídal jeho užitku a zároveň také platební schopnosti. (5) Princip užitku znamená, že lidé by měli platit daně podle toho, jaký užitek získají ze služeb poskytovaných státem. Naproti tomu princip schopnosti platit hovoří o spravedlnosti, pokud jsou daně uvaleny podle toho, jak velké jsou lidé schopni nést daňové břemeno. Měli by tedy podstoupit při financování státu stejnou oběť. Princip platební schopnosti dále souvisí s koncepty vertikální (poplatníci s vyššími příjmy by měli platit více) a horizontální spravedlnosti (poplatníci s podobnou platební schopností by měli platit stejně). (6) Daňový systém by měl být dále také jednoduchý a srozumitelný, aby každý snadno mohl zjistit svoje daňové povinnosti. Komplikované daňové systémy znesnadňují orientaci v jednotlivých vztazích, ale také vytváří prostor pro vyhýbání se daňové povinnosti různým obcházením legislativy. S tím souvisí také požadavek na právní perfektnost daňových zákonů. Daňový systém by měl být také snadno provozovatelný. Princip flexibility znamená, že by systém měl pružně reagovat na měnící se ekonomické podmínky. (5) Požadavky na dobrý daňový systém jsou však ve vzájemné kolizi a není tedy možné každý perfektně splnit. Musí tedy být stanoveny priority, na které principy bude kladen větší důraz a na které méně. (3)

13

Výsledkem šetření projektu Doing Business je skutečnost, že snížení administrativní zátěže pro podniky je spojeno s hospodářským růstem silněji než snižování daňových sazeb. Vysoká úroveň administrativní náročnosti daňového systému je spojena s menším ekonomickým růstem, a to ve větší míře, než daňové náklady. Hlavními důvody jsou zejména velký počet plateb (vysoký počet daní) a dlouhý čas potřebný k vyřízení daňových záležitostí (s tím související nedostatečná možnost elektronického podání a online plateb). Autoři navrhují, aby se prioritou vlád stala právě reforma daňové správy a snižování administrativního břemene, čímž podpoří ekonomický růst. (7)

3.1.3 Daňová soustava a daňový systém Daňová soustava označuje souhrn daní vybíraných určitým státem v určitém čase. Jedná se o daně upravené daňovými zákony. Širším pojmem je daňový systém, který zahrnuje také systém institucí, které zabezpečují správu daní a systém metod, nástrojů a postupů, které tyto instituce uplatňují vůči daňovým subjektům. (4) K naplnění státní pokladny by stačila daň pouze jedna, avšak každá daň má své klady a zápory. Proto existuje systém daní, jejichž negativa se alespoň částečně ruší. Daňový systém také může zároveň plnit více funkcí. (3)

3.1.3.1 Daňový systém v České republice Daňový systém České republiky je podobný systémům většiny vyspělých zemí, zejména evropských. Skládá se z daní z příjmů, daní ze spotřeby, majetkových daní a sociálního pojištění. V této práci se dále budeme zabývat daní z příjmů fyzických a právnických osob, DPH a daní z minerálních olejů. daně

z příjmů

DPFO

DPPO

ze spotřeby

všeobecné

selektivní

DPH

DMO

Obrázek 1: Daňový systém ČR a umístění vybraných daní Zdroj: Daňový systém ČR (3)

sociální pojištění

majetkové

14

Efektivní a jednoduchý daňový systém podporuje růst ekonomiky, konkrétně umožňuje rozvoj podnikání a investic. Daňový systém v České republice však patří v evropském srovnání k těm administrativně nejnáročnějším. Průměrný čas potřebný ke splnění daňových povinností v regionu EU a EFTA je 184 hodin. Česká republika se v minulém roce umístila na předposledním místě s výsledkem 413 hodin potřebnými k podání daňového přiznání, placení daní a dalších administrativních úkonů spojených s odvodem daní (poslední je Bulharsko se 454 hod, první Lucembursko s 59 hod). Situace je však u nás díky rozšiřování elektronického daňového tvrzení nejlepší za posledních osm let. Nejvíce času českým firmám zaberou odvody ze mzdy zaměstnanců. V počtu placených daní jsme na tom relativně dobře. Firmy zde platí 8 daní, průměr EU a EFTA je 13 placených daní. (7)

3.2 Důchodové daně Důchodové daně dělíme na osobní důchodové daně (daně z příjmů fyzických osob) a korporátní důchodové daně (daně ze zisků firem). Důchodovou situaci poplatníků významně ovlivňují také platby sociálního pojištění, i když zcela charakteristiku daně nesplňují. Při současné metodice výpočtu se však podílejí na celkové výši daně.

3.2.1 Osobní důchodové daně Osobní důchodová daň je považována za nejdůležitější a také nejsložitější daň daňového systému. Složitost konstrukce vychází z potřeby zohlednit sociální postavení poplatníků a tím umožnit redistribuci příjmů od vysokopříjmových osob k osobám nízkopříjmovým. (3) Této dani je přisuzována nejvyšší míra komplexnosti, spravedlnosti a ekonomické efektivnosti. (2) Současně bývá také daní nejméně oblíbenou, jelikož její konkrétní částka je vidět na výplatní pásce či v daňovém přiznání. Poplatník je s ní přímo konfrontován a vidí, kolik ze svých příjmů odvádí státu. (4) Historicky vzato je daní poměrně mladou. Poprvé byla zavedena ve Velké Británii v roce 1799 k financování napoleonských válek. Nejprve byl zdaňován pouze zisk, dále byla rozšířena na všechny příjmy. V dalších vyspělých zemích se s ní setkáváme až koncem 19. století a začátkem 20. století. Na území českých zemích byla osobní důchodová daň zavedena v roce 1849. V současnosti tato daň

15

není zavedena pouze v několika daňových rájích (Bermudy, Bahrajn, Kajmanské ostrovy, Bahamy, Kuvajt, Omán, Saudská Arábie, Uruguay, Spojené arabské emiráty a také Island). U nás byla daň z příjmů fyzických osob zavedena reformou daní od roku 1993. (2) Zpočátku bývaly sazby několik málo procent a vztahovaly se pouze na vysoké důchody. Výrazný vzestup sazby zaznamenaly mezi válkami a hlavně po druhé světové válce. Od 80. let se objevuje tendence ke snižování přímých daní a větší důraz je kladen na daně nepřímé. (2) Daně z osobního důchodu jsou ve většině případů neúčelové. Některé daňové systémy však umožňují, aby poplatník o části daně rozhodl, na jaký účel se použije (může jít např. nadacím, kulturním institucím, církví apod.). Zde hovoříme o tzv. daňové asignaci. (4) Struktura stanovení daňové povinnosti je následující (8): 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Výčet všech druhů důchodů Vyřazení důchodů, které dani nepodléhají a sečtení zdanitelných důchodů Definice daňově účinných výdajů Stanovení hrubého základu daně = příjmy – výdaje Odečtení nezdanitelných částí základu daně a odčitatelných položek = čistý základ daně x sazba daně = hrubá daň Uplatnění slev na dani = čistá daň

Osobní důchodová daň nepostihuje pouze peněžní částky, ale také různá naturální a jiná plnění. Jedná se tedy o daň syntetickou, kdy je jednotně postihován daní součet veškerých příjmů poplatníka. Další charakteristikou daně je skutečnost, že se jedná o daň tokovou. Její konstrukce je založena na přírůstkovém principu, kdy se daní změny v příjmech poplatníka. Příjmy poplatníka mohou plynout jak ze mzdy, tak ze zisku ze živnosti či z prodeje aktiv nebo také ze zhodnocení kapitálových aktiv. (4) Mezi kladné vlastnosti osobní důchodové lze zařadit skutečnost, že odpovídají principu platební schopnosti poplatníka a jsou výnosově flexibilní. Dále mají nedistorzní povahu v cenové oblasti a jsou významným makroekonomickým stabilizátorem. (8) Dalšími pozitivy je transparentnost velikosti daňového břemene pro poplatníka. Každý má možnost snadno daň spočítat a zjistit tak, kolik státu odvádí. Pro stát tato daň představuje stabilní zdroj příjmů do rozpočtu, jelikož její poplatníci nemají problém se solventností. (2)

16

Výběr daně srážkou u zdroje je uplatňován u příjmů, které by se jinak vybíraly zbytečně složitě a neefektivně. Poplatník obdrží již pouze čistý příjem a daň za něj odvede poskytovatel příjmu. Paušální daň, která se týká především drobných živnostníků, rovněž skýtá úlevy od administrativních nákladů. (4) Ve většině zemí je uplatňována daň progresivní (s růstem důchodu míra zdanění roste). Na druhé straně existuje také koncept daně proporcionální často označované jako rovné (míra zdanění je u všech úrovní důchodu stejná). (4) Dle Mirrleese by daňové sazby měly být obecně vyšší ve společnostech, kde jsou velké rozdíly v platebních schopnostech jejích obyvatel. Daňová politika by měla mít více redistributivní charakter. (9) Částky, které zákonná úprava umožňuje odečíst od základu daně, označujeme jako daňové úlevy. Snižují daňové zatížení poplatníka a tím také snižují efektivní sazbu daně. Jsou dvojího druhu - standardní (ve většině států běžné) a nestandardní. Standardní daňové úlevy jsou stanovené pevnou částkou a nárok na ně vzniká samotnou existencí osoby, z důvodu vyživování další osob (dětí, manželů) nebo invalidity. Odečítají se jako nezdanitelné částky od základu daně. Nestandardní úlevy jsou limitovány do určité výše (je na ně stanoven strop). Důvodem jejich vzniku je obvykle snaha podpořit určité chování (podpora určitých druhů investic, pojištění, spoření). Příkladem může být odpočet části úroků z hypoték, odpočet části plateb na penzijní připojištění, podpora darů neziskovým organizacím apod. (8) Slevy na dani se odečítají až od samotné vypočtené daňové povinnosti. Vztahují se buď na všechny poplatníky, na určité skupiny osob nebo je jejich záměrem stimulace určitých aktivit. Kritici úlev ze základu daně upozorňují na to, že v případě progresivní sazby daně jsou absolutní daňové úlevy větší u poplatníků, kteří spadají do vyššího daňového pásma. Tato skutečnost je v rozporu se zohledňováním principu platební schopnosti poplatníků v případě důchodových daní. Zastánci naopak argumentují zmírňováním daňové progrese a ovlivňováním chování vysokopříjmových osob (dary apod.) (4) Diskutovaným problémem je obvyklé nedanění transferů, jež odporuje striktně tokovému principu danění příjmů. Na to odpovídá koncept negativní důchodové daně, kdy se příjem státní podpory poplatníka zahrnuje do příjmové daně. Koncept vychází z minimálního garantovaného důchodu, který musí každý poplatník obdržet. Daň pak platí pouze ten, kdo tento garantovaný

17

důchod překračuje. Na druhé straně ti, kdo mají důchod nižší, daň neplatní a jsou jim přiděleny dávky ve formě negativní daně neboli transferu. (4)

3.2.2 Korporátní důchodové daně Korporátní důchodové daně neboli daně ze zisků firem zdaňují dosažený zisk firmy zjištěný podle účetních pravidel. Tato daň je jednou z nejmladší a je v současnosti zavedena ve všech vyspělých zemích. (4) Předchůdci daní ze zisků firem byly nejrůznější výnosové daně, ukládané na některé druhy zisků fyzickým osobám (např. z pozemků, živností, domů). Patřil sem i známý třicátek nebo desátek pro církev. Pro určení základu daně se kvůli neexistenci rozvinutého účetnictví používaly zástupné znaky (počet tovaryšů, počtu komínů či oken). První skutečná daň z důchodu společnosti byla zavedena v roce 1891 v Prusku. V českých zemích byla zavedena BöhmBawerkovou reformou jako daň z podniků veřejně účtujících, přičemž sazba byla 10 %. (2) Význam korporátních daní se v posledních letech snižuje z důvodu vysoké mobility zdaňovaného kapitálu. Zvýšená snaha o jeho zdanění tak nemusí vést k vyšším daňovým výnosům, ale naopak k přesunu kapitálu za lepšími daňovými podmínkami. (3) V daňové teorii se můžeme setkat se dvěma přístupy k existenci daně ze zisků firem. Integralistický přístup vyslovuje kritiku kvůli dvojímu zdanění zisku – jednou se daní na úrovni firmy a podruhé platí poplatník daň z příjmu nebo daně z dividend. Tento přístup navrhuje zahrnutí firemní daně do slev na dani osobní. Naopak absolutistický přístup tuto daň obhajuje, jelikož firmy jsou samostatné právní jednotky s autonomním rozhodováním a vlivem na ekonomické procesy. Kompenzuje omezené ručení vlastníků a využívání veřejných služeb. (4) Zdanitelný důchod firmy, na který je uvalena daň, je vymezen jako rozdíl mezi hrubými příjmy a daňově uznatelnými výdaji. Daňový základ je odvozen z účetního zisku, který se však pro daňové účely musí upravit. Úprava spočívá v rozlišení mezi účetními a daňovými náklady a odpisy. Od základu daně se dále mohou odečíst dary, části investic či minulé ztráty. Daňová sazba zpravidla bývá lineární, jelikož účel této daně není naplňování principu spravedlnosti. (4)

18

Dle Zeeho daň z příjmu právnických osob v konvenční podobě způsobuje vážné hospodářské poruchy v tom, že vytváří rozdíl mezi mírou návratnosti investic před a po zdanění a dále také vytváří podněty k dluhovému financování. Pokud má být tato daň uplatňována efektivně, je administrativně nejsložitější, jelikož to vyžaduje správné určení zisků ve světě, ve kterém jsou nesčetné způsoby, jak mohou být zdanitelné zisky snadno maskovány, transformovány, odloženy, či vyjmuty z daňové pravomoci určitého státu. (10) Mezi další nedostatky korporátních daní řadí Kubátová skutečnost, že společnosti nemají zvláštní zdaňovací kapacitu – zisk společnosti se stejně nakonec přemění v důchod jednotlivce. Tato daň nerespektuje princip platební schopnost a oslabuje spravedlivé působení progresivní důchodové daně. Problém, který by mohl nastat při danění pouze na bázi osobního důchodu, je však např. neustálé reinvestování zisků akcionářů a výplaty zisků do zahraničí. Dalším argumentem proti korporátní dani je fakt, že společnosti mohou daň promítat do cen nebo mezd zaměstnanců a tím ji přesouvat na jiné subjekty. (2) Výhodami danění společností je naproti tomu jejich využívání v hospodářské politice, kdy odčitatelné položky často podporují určitá odvětví nebo regiony či nové a malé firmy. Ještě více než daně osobní působí jako automatický stabilizátor ekonomiky. (2) V daňové legislativě lze najít škálu daňových slev a výjimek. Může jít např. o plnou daňovou úlevu v prvním roce podnikání, daňové úlevy na investice, na nové zaměstnance, aj. Kritici stimulačního využívání daní však oponují zejména narušováním volné soutěže a vznikem složitého a neprůhledného daňového systému, který nahrává daňovým únikům. (4)

3.2.3 Pohledy na rovnou a progresivní sazbu daně Česká republika patří mezi několik zemí, kde byla zavedena rovná sazba daně. Názory na tento systém důchodové daně se liší. Má velký počet příznivců, ale také odpůrců. Je proto užitečné se blíže podívat na argumenty obou stran – těch, co preferují rovnou sazbu i zastánců systému s progresivní daní. Hlavními kladnými stránkami progresivity osobních důchodových daní jsou podle Širokého skutečnosti, že progresivita nejlépe odpovídá principu platební kapacity poplatníků, má výrazný redistribuční dopad, nezpůsobuje distorze v cenách a snižuje cyklické výkyvy ekonomiky. (4)

19

Dle Kubátové však progresivní daň více odrazuje od práce, než daň proporcionální. Tvrzení je založeno na srovnání velikosti substitučních efektů progresivní a proporcionální daně. Substituční efekt důchodové daně je zodpovědný za nahrazování práce volným časem a závisí na marginální sazbě daně. Tato sazba je právě u daně progresivní vyšší než sazba průměrná, tudíž také substituční efekt při stejném výnosu do veřejných rozpočtů a stejném důchodovém efektu je vyšší. (2) Progresivita a její použití společně se syntetickým přístupem k dani z osobního důchodu můžou být také problémem, pokud daníme jednorázové nebo ve své velikosti značně proměnlivé příjmy. Může se stát, že nebude zachován princip horizontální spravedlnosti. Progresivní daň demotivuje od dosahování vyšších výdělků a v podstatě trestá za větší píli. Také může podněcovat k hledání daňových úniků. (4) Koncept rovné daně byl poprvé uveřejněn 10. prosince 1981, kdy Robert Hall a Alvin Rabushka otiskli ve Wall Street Journal článek „Návrh jak zjednodušil náš daňový systém“. V tomto článku navrhli nahradit federální důchodovou daň jednoduchou, rovnou daní. Jednoduchost daně zároveň v článku znázorňoval návrh nového formuláře pro daňové přiznání o velikosti pohlednice. (11) Hall a Rabushka navrhují existenci jedné nízké sazby daně ve výší 19 %, kterou by příjmy byly daněny jednorázově. K tomu navrhují také nezdanitelnou část základu daně ve výši 25 000 dolarů na čtyřčlennou rodinu. (11) Dle Kubátové se rovnou daní rozumí buď daň z příjmů fyzických či právnických osob o jedné sazbě, nebo jde o stejnou sazbu u osobních i korporátních daní, případně jednu sazbu DPH. Obvykle se pohybuje v rozmezí 15-19 %. (2) Podobně k tématu uvádí také Široký, že daň ve skutečnosti není rovná, ale jedná se pouze o rovnou sazbu daně. Nejedná se tedy v absolutním vyjádření stejnou o daňovou povinnost. (4) Autoři konceptu rovné daně jsou přesvědčeni o pozitivech rovné daně. Jde především o vyšší motivaci k práci, úsporám, investicím a ochotě přijetí větších podnikatelských rizik. Což ve svém důsledku zlepšuje celkovou výkonnost ekonomiky. Rovná daň by mohla ušetřit daňovým poplatníkům stovky miliard přímých i nepřímých nákladů na dodržování komplikovaných daňových

20

předpisů a snaze daně co nejvíce snížit. Tyto prostředky pak raději investovat do produkce zboží a služeb. (11) Ekonomiky zemí s rovnou sazbou DPFO rostly během let 1982-87 významně rychleji než ekonomiky s progresivními sazbami. Rozvíjející se ekonomiky s rovnou sazbou daní rostly téměř čtyřikrát rychleji ve srovnání s průměrem. (12) Zastánci rovné daně zdůrazňují její spravedlnost, kdy všichni platí stejný podíl ze všeho. Dále efektivnost, jelikož rovná daň snižuje tendenci k daňovým únikům bohatých a daňovému vystěhovalectví. A konečně také jednoduchost, jelikož existuje pouze jedna sazba. Odpůrci naopak varují před poklesem vládních příjmů, zvýšenou nespravedlností (snížení sazby bohatým) a tím, že daně by se stejně nezjednodušily, jelikož je spíše problém ve výpočtu daňového základu. (2) Jako doklad efektivního fungování nižších daní však uvádí Kohout praxi po snížení horní sazby daně v USA a zavedení rovné daně v Rusku. Když byla v 80. letech v USA snížena horní sazba daně z příjmů fyzických osob z 50 % na 28 %, podíl daní zaplacených nejbohatším procentem populace vzrostl během 80. let z 17,9 % na 25,6 %. Zároveň vzrostl i podíl vybraných daní na cca dvojnásobek. Bohatí tedy raději zaplatili daně než, aby platili za nákladnými daňovou optimalizaci. V Rusku pak během 2001 vzrostl objem daní z příjmů fyzických osob vybraných Ruskou federací o 46 % (o 28 % po započtení vlivu inflace). Současně se do Ruska začaly vracet peníze, které předtím bohatí Rusové drželi na Kypru, v Lichtenštejnsku a v daňových rájích. (12)

3.2.4 Konstrukční prvky daní z příjmů v českém daňovém systému Důchodové daně jsou v České republice upraveny zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, jako daň z příjmu fyzických osob a daň z příjmu právnických osob.

3.2.4.1 Daň z příjmů fyzických osob V české legislativě je poplatník daně vymezen jako fyzická osoba zdržující se na území České republiky příslušnou dobu. Její příjmy, které jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny, jsou zdaňovány buď zvláštní sazbou daně u zdroje, nebo tvoří po odečtení daňově uznatelných výdajů dílčí základ daně. Předmětem daně nejsou půjčky a úvěry, osvobozeny jsou např. stipendia, dotace, dávky sociální péče a státní sociální podpory, příjmy z prodeje nemovitosti aj.

21

Příjmy, které jsou předmětem daně, se dělí na příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání, příjmy z kapitálového majetku, z pronájmu a ostatní příjmy. (13) Daňové úlevy jsou buď ve formě nezdanitelných částí základu daně, nebo položek odčitatelných od základu daně. Výslednou daňovou povinnost lze dále snížit slevami na dani (na poplatníka, na manželku/manžela, na invaliditu, pro studenty, na zdravotně postižené zaměstnance) a daňovým zvýhodněním na vyživované dítě. Daňové zvýhodnění, pokud není zcela vyčerpáno, se mění na daňový bonus. (13) Sazba daně je od roku 2008 lineární ve výši 15 %. Od 1. 1. 2013 je však účinné také tzv. solidární zvýšení daně, které činí 7 % z kladného rozdílu mezi součtem příjmů § 6 a § 7 ZDP v příslušném zdaňovacím období a stropem pro platbu pojistného (tj. 1 242 432 Kč v roce 2013). Zjednodušeně se tak solidární daň týká občanů s měsíčním příjmem nad 103 536 Kč. Platí pro roky 2013 až 2015. (14), (15)

3.2.4.2 Daň z příjmů právnických osob Poplatníkem daně v České republice jsou podle zákona o dani z příjmů osoby, které nejsou fyzickými osobami, a organizační složky státu a podílové fondy. Od daně z příjmů právnických osob je bezvýhradně osvobozena ČNB. Předmětem daně jsou výnosy z veškeré činnosti a z nakládání s veřejným majetkem. (13) Základem daně jsou příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně. Ty se sníží o výdaje (náklady) prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období. Zisk, ztráta či rozdíl mezi příjmy a výdaji se zvyšuje o částky neoprávněně zkracující příjmy a o částky, které nelze do výdajů (nákladů) zahrnout. Snižuje se o částky, o které byly nesprávně zvýšeny příjmy, a o částky nezahrnuté do výdajů (nákladů), které tam ale lze zahrnout. Od takto upraveného ZD lze dále odečíst položky snižující základ daně (dle § 34 a § 20) Jedná se např. o daňovou ztrátu či dary, které splňují podmínky zákona. Současná sazba daně je 19 %. Výjimku představuje sazba ve výši 5 % pro investiční a podílové fondy a dále sazba 15 % vztahující se na samostatný základ daně. Slevy na dani ZDP vymezuje dvojího druhu, a to na zdravotně postiženého

22

zaměstnance a pro poplatníka, kterému byl poskytnut příslib investiční pobídky. (13)

3.2.5 Daně z příjmů v zemích EU V této podkapitole se budu zabývat vývojem harmonizačního procesu daní z příjmů v Evropské unii a dále srovnáním charakteru těchto daní napříč EU. Vzhledem k tématu této práce na tomto místě uvedu pouze rámcový přehled, který poskytne srovnání daní z příjmů v České republice a ostatních zemích EU.

3.2.5.1 Harmonizace příjmových daní Spolupráce členských zemí EU probíhá na úrovni poskytování vzájemných daňových informací, zamezování dvojího zdanění a boji proti daňovým rájům ve vzájemné shodě a velké míře sladění. Samotný harmonizační proces však stagnuje. (16) Harmonizaci přímých daní je věnován samostatný článek Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství. V současné době však probíhá spíše tzv. negativní harmonizace prostřednictvím judikátů Evropského soudního dvoru. Příčinou je zaprvé rozdílnost účetních systémů, kdy hospodářský výsledek se v některých zemích (Německo, Rakousko) neliší od daňového základu a u jiných (zejména Velká Británie) se naopak musí složitě upravovat. Druhým důvodem je také neochota členských zemí daňový systém harmonizovat, jelikož to považují za významný zásah do své hospodářské politiky. (16) V oblasti daní z příjmů byly přesto přijaty čtyři významné směrnice. Jedná se o Směrnici o fúzích, Směrnici o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností, Směrnici o zdanění příjmů z úspor ve formě plateb úrokového charakteru a Směrnic o zdaňování úroků a licenčních poplatků. (17)

3.2.5.2 Srovnání příjmových daní Zdanění příjmů se napříč Evropskou unií liší, ať co se týká zohledňování sociálních aspektů poplatníka, tak také počtem daňových pásem, sazeb a progresivitou daňové sazby. (16) Nejprve se zaměříme na osobní daně z příjmu. Přehled pásem a sazeb v zemích EU poskytuje tabulka v příloze č. 1) Nejvíce daňových pásem (celkem 19) má Lucembursko. Naopak jediná sazba daně je v Bulharsku (kde je také

23

nejnižší 10% sazba), dále v Estonsku, Litvě, Lotyšsku a Rumunsku a Maďarsku. Sazba daně u nejvyšších příjmů byla v roce 2012 nejvyšší ve Švédsku, Dánsku, Nizozemí, Španělsku a Finsku, kde se pohybuje nad 50 %. Nejnižší pak především u zemí s rovnou sazbou daně – v Bulharsku, Rumunsku, Litvě a také v Maďarsku. Nominální výše sazby daně však jen málo vypovídá o skutečné míře zdanění nebo daňové progresivitě. Pro skutečně vypovídající hodnocení by bylo nutné provést hlubší analýzu nezdanitelných částí základu daně, odčitatelných položek, slev a osvobození. Větší vypovídací hodnotu, než jen pouhé srovnání sazeb, má také indikátor implicitní míry zdanění práce. Graf 1: Implicitní míra zdanění práce v EU v roce 2012 (v %) 50 40

43 43 41 41 39 39 39 39 37 37 37 35 35 33 33 32 32 32 31 30

30 %

27 27 26 26 24 23 22

20 10 0 IT BE FR AT HU FI CZ SE DE EE NL SI DK ES LV LU SK LT EL PL RO CY IE UK BG PT MT Zdroj: EUROSTAT – Taxation trends (18)

Tento indikátor se počítá jako poměr daní a příspěvků na sociální zabezpečení ze zaměstnancovy mzdy vůči jeho čistému příjmu. Je to součet všech přímých a nepřímých daní placených ze mzdy zaměstnance a také příspěvků na sociální zabezpečení placených zaměstnancem a zaměstnavatelem – zjednodušeně poměr mezi tím, kolik prostředků vydá zaměstnavatel na mzdu zaměstnance a tím, kolik zaměstnanec skutečně obdrží čisté mzdy. (19) Implicitní míra zdanění práce je nejvyšší v Itálii, Belgii, Francii a Rakousku, kde se pohybuje nad 40 %. V České republice je zdanění práce se sazbou 39 % také vysoké. Je sedmé nejvyšší v EU. Nejnižší míra zdanění práce ve výši 22 % je na Maltě. Pod 30 % je implicitní daňová sazba také např. v Portugalsku, Bulharsku, Velké Británii, Irsku, Polsku a Rumunsku. Výši implicitního zdanění práce v České republice a dalších zemích s relativně nízkou nominální sazbou daně výrazně navyšují příspěvky na sociální

24

zabezpečení. Naopak země s relativně nejvyššími mezními sazbami u vysokých příjmů mohou u nižších příjmů používat relativně nízké sazby. Při pohledu na nominální sazby korporátních daní (viz příloha č. 1) vidíme, že jsou kromě Maďarska vždy nižší nebo rovny nejvyšší mezní sazbě osobních daní. Průměrná sazba zemí EU dosahuje výše 22,7 %. Vyšší než 30 % je na Maltě, v Belgii, Francii a Itálii. Nejnižší je na Kypru a v Bulharsku, kde dosahuje pouze 10 %. Nízká je dále v Irsku, Litvě a Lotyšsku. Graf 2: Celková míra zdanění zisku standardizované firmy v EU v roce 2011 (v %) 35 30 25 20 %

15

29 23 22

21 20 19

17

16 15 15 15 14

10 5

12 12 11 11

9 8 8 8 7 6 5 5 5 4 1

0 MT IT UK NL DK DE PL SE AT FI PT SI HU IE EL RO CY FR EE CZ SK LT BE LV BG LU ES Zdroj: PWC - Paying taxes 2013 (7)

Zajímavé srovnání poskytuje ukazatel celková míra zdanění zisku firmy, který počítá míru zdanění zisku středně velké standardizované firmy1. Počítá se z čistého obchodního zisku před jakýmkoliv zdaněním, který se liší od běžně v účetní závěrce vykazovaného zisku před zdanění. Neodečítají se předem žádné placené daně. Obchodní zisk je počítán jako tržby mínus náklady na prodané zboží, mínus hrubá mzda po odečtení správních nákladů, mínus ostatní výdaje, mínus rezervy, plus kapitálové zisky (z prodeje majetku), mínus nákladové úroky a úrokové výnosy, mínus odpisy. Pro výpočet odpisů, je použita metoda s následujícími sazbami: 0 % pro pozemky, 5 % pro budovy, 10 % pro strojní zařízení, 33 % pro počítače, 20 % pro kancelářské zařízení, 20 % pro auta a 10 % na výdaje pro rozvoj podnikání. (7) V zemích EU se hodnoty pohybují od 29,2 % na Maltě po 1,2 % ve Španělsku. Průměrná hodnota je 12,5 %. Pod tímto průměrem se pohybují spíše méně vyspělé Podrobnosti k požadavkům na standardizovanou firmu v publikaci Paying taxes 2013 na straně 139. 1

25

země z východní a jižní Evropy. Výjimkou jsou Francie, Belgie a Irsko. Naopak nadprůměrné zdanění zisku firem je ve vyspělejších západoevropských zemích, ale také v Polsku, Portugalsku a nejvyšší dokonce na Maltě. V České republice je tato míra zdanění osmá nejnižší.

3.3 Teorie daní ze spotřeby Daně ze spotřeby jsou daněmi nepřímými a rozlišujeme daně všeobecné (z obratů, prodejů, přidané hodnoty) a daně selektivní (akcízy, vlastní spotřební daně). Daně ze spotřeby jsou nepřímé, jelikož daň sice odvádí výrobci či obchodníci (plátci), ale zvýšením cen statků a služeb dopadají na jejich spotřebitele (poplatníky). Z daňové teorie je však známo, že ne vždy tato mechanika funguje. Vliv na to, nakolik daň ponese poplatník a nakolik plátce závisí na elasticitě poptávky a nabídky. Spotřební daně jsou daně in rem (na věc). Nezohledňují majetkové, důchodové a sociální poměry poplatníka. (2) Spotřební daně dopadají stejně jak na domácnosti, v jejichž výdajích zaujímají velký podíl, tak na domácnosti, kde tvoří pouze malou část výdajů. Rovné zdanění výrobků a služeb působí minimálně negativně na působení tržního mechanismu, neumožňuje však redistribuci. Některé spotřební daně mohou působit dokonce regresivně, kdy více postihnou nízkopříjmové domácnosti, které větší část příjmů vydají za zboží a služby, které podléhají těmto daním. (4) Spravedlnost lze zajišťovat jedině nepřímo diferenciací sazeb a osvobozeními určitých typů zboží. Všeobecné daně postihují všechny výdaje spotřebitelů a ukládají se ad-valorem – tedy procentem z ceny. Obvykle existují dvě sazby – základní a snížená, kde se nižší sazbou zdaňují hlavně potraviny, léky a další nezbytné části spotřeby. Můžeme se také setkat s nulovými sazbami na základní potraviny. (2)

3.3.1 Selektivní spotřební daně – akcízy Selektivní spotřební daně neboli akcízy postihují pouze některé vybrané zboží (např. tabák, alkohol či paliva). (2) Tyto komodity podléhají DPH a navíc jsou zdaněny i další spotřební daní. Liší se tedy od ostatních výrobků výrazně vyšším zdaněním. (4) Základ daně je tvořen jednotkami - kusy nebo jinými fyzickými jednotkami (tuny, litry). Zřídka se vyskytují také jako ad-valorem. Ukládají se jednorázově na výrobním stupni nebo při dovozu. (2)

26

Akcízy se uvalují zejména na výrobky s nepružnou cenovou elasticitou nabídky i poptávky, což zaručuje stabilní a odhadnutelný výnos do veřejných rozpočtů. Do této kategorie by teoreticky spadaly i základní potraviny a jiné nezbytné zboží, což je však politicky a sociálně neúnosné a proto se uvalují na položky, kde to lze ospravedlnit škodlivostí spotřeby (na zdraví či životní prostředí) nebo jejich vysokou exkluzivitou a luxusností. (4) V českém daňovém systému existují tyto selektivní spotřební daně: daň z minerálních olejů, daň z lihu, daň z piva, daň z vína a meziproduktů a daň z tabákových výrobků. Charakteristiku však splňují také energetické (ekologické) daně: daň ze zemního plynu, daň z pevných paliv a daň z elektřiny. V této práci se budu dále zabývat daní z minerálních olejů – konkrétně uvalenou na naftu a benzín.

3.3.1.1 Daň z minerálních olejů Předmětem daně jsou motorové benziny, benziny jiné než motorové, letecké pohonné hmoty benzinového typu střední oleje, těžké plynové oleje, těžké ropné oleje, těžké topné oleje, odpadní oleje, zkapalněné ropné plyny a zkapalněný bioplyn a různé směsi minerálních olejů. Základem daně je množství minerálních olejů vyjádřené v 1 000 litrech při teplotě 15 °C. Pro těžké topné oleje a pro zkapalněné ropné plyny je základem daně množství vyjádřené v tunách čisté hmotnosti. (20) Sazby daně platné v tomto roce jsou pro jednotlivé typy minerálních olejů následující: • • • • • • • •

motorové benziny, ostatní benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu s obsahem olova do 0,013 g/l včetně motorové benziny, ostatní benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu s obsahem olova nad 0,013 g/l střední oleje a těžké plynové oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) ZSD těžké topné oleje podle § 45 odst. 1 písm. c) ZSD odpadní oleje zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. e) ZSD zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. f) ZSD zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. g) ZSD

12 840 Kč/1 000 l 13 710 Kč/1 000 l 10 950 Kč/1 000 l 472 Kč/t 660 Kč/1 000 l 3 933 Kč/t 500 Kč/t 1 290 Kč/t

3.3.2 Všeobecné spotřební daně – daň z přidané hodnoty Všeobecné spotřební daně se dělí na jednofázové a vícefázové. Jednofázové jsou na komoditu uvaleny jen v jedné fázi výroby a distribuce. Rozlišují se

27

na maloobchodní, velkoobchodní a výrobkové, podle toho, na kterém stupni zpracování se platí. Vícefázové jsou duplicitní a neduplicitní. Duplicitní daně se ukládají na každém stupni zpracování, kdy od základu daně nelze odečíst hodnotu inputů. (2) Tento typ daně se nazývá daní z obratu. Každý zpracovatel je povinen počítat daň z hodnoty, která již byla jednou či vícekrát zdaněna. Tento postup tak nutí k vertikální integraci ve výrobě i obchodu, protože snížení počtu transakcí snižuje velikost daně. (4) Duplicitu řeší daň z přidané hodnoty, kdy dani podléhá pouze hodnota přidaná zpracováním u daného plátce. Přidaná hodnota je přínos k hodnotě zboží či služeb. V roce 1977 mělo pouze 14 ze současných zemí OECD zavedenu DPH. Řecko, Island, Španělsko, Portugalsko, Turecko, Mexiko, Japonsko a Nový Zéland zavedly DPH v 80. letech. Chvíli poté je následovalo Švýcarsko. V zemích bývalého východního bloku bylo DPH zavedeno na přelomu 80. a 90. let. Některé z nich přešli na DPH až se vstupem do EU. V současnosti ze zemí OECD není DPH pouze ve Spojených státech. (21) Tabulka 1: Rok zavedení DPH v zemích OECD země rok země rok Dánsko 1967 Japonsko 1989 Francie 1968 Island 1989 Německo 1968 Kanada 1991 Nizozemí 1969 Slovensko 1993 Švédsko 1969 Česko 1993 Lucembursko 1970 Polsko 1993 Norsko 1970 Finsko 1994 Belgie 1971 Švýcarsko 1995 Irsko 1972 Austrálie 2000 Velká Británie 1973 Zdroj: European commission – VAT applied in member states (22)

V současné době se aplikuje tzv. nepřímá rozdílová metoda (fakturační metoda), kdy se přidaná hodnota počítá jako rozdíl mezi outputy a inputy daňového subjektu. Daň se spočítá tak, že se od daně z celkových výstupů odečte daň z celkových vstupů za určité období. Výhodou je nižší administrativní náročnost na rozdíl od přímé rozdílové metody (účetní metody), kde se daň počítá až z rozdílu mezi inputy a outputy. Tato metoda se doporučuje neužívat. (2)

28

•

Nepřímá metoda: Daň na výstupu firmy – Daň na firemním vstupu = (Výstup firmy * Daňová sazba v %) – ( Firemní výstup * Daňová sazba v %) • Přímá metoda: (Výstup firmy – Firemní vstup) * Daňová sazba v % Nyní si uveďme výhody a nevýhody DPH. Výhodou DPH je především její neutralita k volbě spotřebitelů i výrobců. Daň tedy nezpůsobuje distorze, jelikož její podíl je stejný ve všech výrobcích a službách, které spotřebitel nakupuje. Absolutní neutralitu daně však narušuje diferenciace sazeb a osvobození určitých poplatníků. Současná konstrukce daně umožňuje, aby konečný podíl daně v cenách zboží a služeb odpovídal zákonné sazbě. Odpočet daně na vstupu vylučuje duplicitní zdanění již jednou zdaněných vstupů. Pozitivní vlastností je vyšší úspěšnost při zdanění služeb, u nichž je pravděpodobnost daňových úniků obecně vyšší. Zvyšuje tak daňový výnos a umožňuje užití nižších sazeb než u použití jednorázové daně z obratu. Na rozdíl od jednorázové daně z obratu, při použití DPH je cena služby stejná pro plátce i neplátce a pro poskytovatele služby nevzniká problém rozdílu mezi konečnou a výrobní spotřebou. DPH je výhodná také pro mezinárodní obchod. Technika daně umožňuje vývoz bez daně, takže jsou tyto distorze odstraněny v nejvyšší možné míře. Další výhodou je vyšší odolnost před daňovými úniky. Systém odpočtů daně na základě evidence o zaplacené dani z inputů staví plátce do řetězce vzájemných dokladů zaplacení daně potvrzujících. Daňové autority pak mají k těmto dokladům přístup. Obecně je daň z přidané hodnoty spolehlivým zdroj financí do veřejných rozpočtů. (2) Hlavními nevýhodami daně z přidané hodnoty, kvůli nimž v některých zemích tato daň např. nebyla zavedena, jsou administrativní a politická náročnost přechodu na novou daň (registrace subjektů, školení k jejímu používání, technika započtení dříve koupených inputů) a administrativní nákladnost fungování daně (pro plátce i pro stát), která je dána velkým množstvím plátců a náročností účtování. Menší firmy proto bývají od daně často osvobozeny nebo užívají jednodušší postupy. Dále se vyskytují obavy z růstu inflace vlivem jejího zavedení, které se však empiricky nepodařilo dostatečně prokázat a jedná se spíše o psychologický efekt. (2)

29

3.3.2.1 Globální trendy v oblasti DPH V současné době převažují spíše kladné názory na daň z přidané hodnoty. Pro hovoří i fakt, že žádná ze zemí, která tuto daň zavedla, se nevrátila zpět k jiné všeobecné spotřební dani. (2) Zejména rozvojovým zemím se však doporučuje se zaváděním DPH nespěchat a využívat spíše jednofázovou obratovou daň na zpracovatelské úrovni. (4) V zemích OECD převládají všeobecné spotřební daně nad akcízy v poměru cca 2:1. V průměru činí 11% podíl na HDP. Spotřební zdanění je jedním z nejvýznamnějších zdrojů příjmů veřejných rozpočtů. Obecně větší podíl na zdanění tvoří spotřební daně v zemích s nižší úrovní důchodů a s vyšší mírou daňových úniků. (2) Příjmy ze spotřebních daní tvoří 31 % všech příjmů do rozpočtů zemí OECD. Dvě třetiny z toho pak tvoří DPH. Trendem je upřednostňování všeobecné spotřební daně před daněním vybraného zboží. (23) Graf 3: Podíl spotřebních daní na celkových daňových příjmech v zemích OECD (1965-2009) 40 30 % 20

Spotřební daně celkem Všeobecné spotřební daně

10 0

Specifické spotřební daně

Zdroj: OECD Consumption Tax Trends (23)

Rozpočtové příjmy z DPH v zemích OECD rostou. Jak vidíme na grafu č. 3, v posledních letech dosahují hodnot kolem 19 % a zaplňují tak pozici, která dříve patřila specifickým spotřebním daním. Od roku 1990 narostl podíl DPH na HDP z 5,3 na 6,5 %. Průměrná základní sazba DPH zemí OECD vzrostla z 16,7 % v roce 1990 na 17,8 % v roce 2000. To se příliš mezi lety 2000 a 2009 neměnilo. V roce 2010 průměrná sazba opět vzrostla na 18 %, s tím jak mnohé státy zvyšovaly sazby jako součást svých fiskálních

30

opatření. Jen mezi lednem 2010 a začátkem roku 2011 devět vlád zemí OECD zvýšilo nebo oznámilo plán na zvýšení základní sazby DPH.2 (21) Graf 4: Průměrný podíl DPH na celkových daňových příjmech v zemích OECD (1965 - 2009) 25 19,0 19,4 19,2 19,0 19,0 19,2

20

16,1 16,8

15

11,2

%

8,8

10 5

1,8

0 1965 1975 1985 1990 1995 2000 2005 2006 2007 2008 2009 Zdroj: OECD Consumption Tax Trends (23) (vlastní zpracování)

Trendem je zvyšování rozdílu mezi sazbami v evropských a mimoevropských zemích se stále více prohlubuje. Pro názornost viz přílohu č. 4: Vývoj sazeb DPH zemí OECD (rok 1990, 2000 a 2010) na konci této práce.

3.3.3 Konstrukční prvky DPH v českém daňovém systému Předmětem daně jsou tato zdanitelná plnění: dodání zboží, převod nemovitosti nebo přechod nemovitosti, poskytnutí služby, za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku, pořízení zboží z jiného členského státu za úplatu uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou nepovinnou k dani, pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou nepovinnou k dani a dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku. (24) Zdanitelná plnění jsou plnění, u kterých vznikla povinnost přiznat a odvést daň na výstupu. Osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. Ekonomickou činností se rozumí soustavná činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně důlní

Finsko z 22% na 23%; Řecko z 19% na 21%, Nový Zéland z 12,5% až 15%; Polsko z 22% na 23%, v Portugalsku z 21% na 23%; Slovensko z 19% na 20%, Španělsko z 16% na 18%; Švýcarsko z 7,6% na 8% a Spojené království z 17,5% na 20%. Jak vidíme v přehledu sazeb v EU, tyto sazby u některých států dále rostly. 2

31

činnosti a zemědělské výroby a soustavné činnosti vykonávané podle zvláštních právních předpisů, zejména nezávislé činnosti a využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů. Plátcem se stane osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne 1 000 000 Kč, s výjimkou osoby, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. (24) Základem daně jsou úplaty, které obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněná zdanitelná plnění, včetně částky na úhradu spotřební daně. Základ daně také zahrnuje jiné daně, cla, dávky nebo poplatky, spotřební daň, daň z elektřiny, daň ze zemního plynu a některých dalších plynů a daň z pevných paliv, dotace k ceně, vedlejší výdaje, které jsou účtovány osobě, pro kterou je uskutečňováno zdanitelné plnění, při poskytnutí služby i materiál přímo související s poskytovanou službou, při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s výstavbou, změnou dokončené stavby, nebo s opravou stavby, konstrukce, materiál, stroje a zařízení. (24) Existují dvě sazby daně: základní sazba daně ve výši 21 % a snížená sazba daně ve výši 15 %. Snížená sazba daně se uplatňuje u zboží uvedeného v příloze č. 3 ZDPH. Jedná se zejména o potraviny, nealkoholické nápoje, knihy, noviny a časopisy, zdravotnické prostředky pro postižené, dětské autosedačky, vstupenky na sportovní a kulturní akce, hromadná pravidelná doprava cestujících, zemědělské vstupy, ubytování v hotelu, sociální služby, dodávky vody a sběr komunálního odpadu. (24)

3.3.4 Daň z přidané hodnoty v EU Nyní si uveďme rámcový přehled k harmonizaci daně z přidané hodnoty v Evropské unii a dále srovnání sazeb mezi jednotlivými členskými státy.

3.3.4.1 Harmonizace Harmonizace nepřímých daní, a DPH zvláště, je nezbytná pro fungování společného trhu, který je založen na volném pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu. Na rozdíl od daní z příjmů je z tohoto důvodu oblast nepřímých daní předmětem intenzivního jednání členských států od počátku ekonomické integrace. V původní smlouvě o založení EHS jsou nepřímým daním věnovány tři

32

články, které požadují stejné nepřímé zdanění dovážených a tuzemských komodit a odstranění zvýhodňování exportovaných výrobků. (16) Daň z přidané hodnoty je od 1. 1. 1987 jedinou všeobecnou nepřímou daní ve všech členských zemích EU. (16) Cesta k implementaci jednotného systému však byla dlouhá, provázena složitým vyjednáváním. Původně v Evropě fungovaly dva systémy nepřímého zdanění. Pouze Francie uplatňovala systém daně z přidané hodnoty, ostatní země měly zaveden kumulativní kaskádový systém daně z obratu. Mimo to dále všechny země aplikovaly také akcízy. Pro harmonizaci byl po posouzení vlastností obou systému jako vhodný zvolen systém DPH (pro svou neutralitu, bezproblémové zdaňování služeb, přesné určení výše daně aj.), který zároveň také nahradil původní kaskádový systém v zemích, kde byl uplatňován. (17) V roce 1967 byla přijata tzv. první směrnice č. 67/227/EEC, která zavazovala členské země k zavedení systému DPH od 1. 1. 1970 jako nástroje k zavedení jednotného vnitřního trhu. Druhá směrnice č. 67/228/EEC pak přesně definovala předmět daně, místo plnění, plátce daně, prodej zboží a poskytování služeb. Stanovuje také, že dovážené zboží by mělo být zdaňováno stejnou sazbou jako zboží domácí. Implementací těchto dvou směrnic byla dokončena pouze strukturální harmonizace. Výsledkem nebyl jednotný systém, jelikož byla povolena spousta výjimek. Následující tři směrnice byly pouze odezvou na problémy při zavádění systému v Belgii a Itálii. Třetí směrnice č. 69/463/EEC prodlužovala Belgii lhůtu na zavedení DPH do konce roku 1972. Čtvrtá směrnice č. 71/401/EEC a pátá č. 72/250/EEC prodlužovaly limit zavedení DPH pro Itálii do konce roku 1973. (17) Za přelomovou je považována šestá směrnice č. 77/388/EHS, jejímž cílem bylo další prohloubení harmonizace, zrušení zdaňování dovozů a vracení daně při vývozu. Je to základní směrnice, jelikož určuje pravidla určení základu daně, teritoriální dosah, sazby daně a další. Její význam dokládá i jejích 32 novelizací. Nahrazena byla až novou směrnicí č. 2006/112/EC. (16) Směrnice č. 91/680/EHS dále prohloubila fungování jednotného vnitřního trhu, když zrušila daňové hranice mezi členskými státy (nákupy soukromých osob jsou zdaňovány v zemi původu a vznik intrakomunitárního plnění). Harmonizací sazeb se zabývá směrnice č. 92/77/EHS, která jako základní model zavádí systém dvou druhů sazeb – základní a snížené. Minimální hranice pro základní sazbu je

33

15 % a pro sníženou 5 %. Věcný záměr posledních dvou směrnic také převzala směrnice č. 2006/112/ES. (16)

3.3.4.2 Srovnání daně z přidané hodnoty V příloze č. 2 uvádím přehled aktuálních sazeb daně z přidané hodnoty v jednotlivých členských zemích EU. Standardně mají státy základní a sníženou sazbu daně. Španělsko, Francie, Irsko, Itálie a Lucembursko pak také super sníženou sazbu (např. na základní potraviny, knihy, časopisy, léky nebo sociální bydlení). Snížená sazba se pak uplatňuje obvykle na zboží a služby, které mají určitý sociální rozměr, jsou životně nezbytné, určeny k léčení apod. U většiny států je poměr mezi užitím základní a snížené sazby obdobný jako v České republice. Existují však větší či menší odlišnosti v položkách, na které se snížená sazba uplatňuje. Nejvíce nepřehledně působí systém sazeb ve Francii. Mimo to, že má čtyři sazby, používá také velké množství výjimek. Sazby jsou kromě vyšší snížené necelá čísla, tudíž navíc ztěžují výpočet. Podobně, ale přece lépe je na tom Irsko, které má sice sazeb pět, ale menší množství výjimek. Většina zemí má dvě snížené sazby. Na část komodit a služeb státy uplatňují nižší a na část vyšší sníženou sazbu. Např. Belgie uplatňuje 6% sazbu na základní potraviny, léky, zdravotní pomůcky pro postižené, dopravu, knihy, noviny, vstupenky, zemědělské vstupy, ubytování v hotelu, sociální služby, sociální bydlení a 12% sazbu na ostatní potraviny, platby v restauracích, zemědělské vstupy, sociální bydlení. Podobné je to také u Řecka (6,5 % sazba je na léky, knihy, noviny, vstupenky a ubytování v hotelu; 13% zdaňuje obdobné položky jako Belgie 12% sazbou). Tuto sazbu uplatňuje navíc také u jízdních kol, bot a oblečení. Ve snížené sazbě mají tyto položky také Irsko, Lucembursko, Malta, Nizozemí, Polsko, Slovinsko a Finsko. Výjimečné je Slovinsko a Lucembursko, které většinu položek řadí do snížené sazby či dokonce super snížené sazby. Slovinsko má pouze u sociálních služeb, TV poplatků a dětských autosedaček základní sazbu. Lucembursko podobně daní základní sazbou některé soc. služby, TV poplatky a vybrané léky a zdravotnické pomůcky. Jeho základní sazba 15 % je však nejnižší.

34

Naopak Maďarsko u většiny zboží a služeb užívá základní sazbu 27 %, která je nejvyšší sazbou v EU. 5% sazbou daní pouze léky, knihy, časopisy a zdravotnické pomůcky pro postižené. Potraviny a hotelové ubytování daní 18% sazbou, která je Tabulka 2: Sazby v EU uplatňované na potraviny v roce 2013

Zdroj: European commission – VAT (22)

také nejvyšší sníženou sazbou v EU. Nadprůměrně základní sazbu užívá také Litva a Lotyšsko. Bulharsko uplatňuje sníženou sazbu 9 % pouze na hotelové ubytování. Jednotnou sazbu ve výši 25 % má pouze Dánsko. Sazba je to současně druhá nejvyšší. Některé položky však daní nulovou sazbou (noviny a veřejnou dopravu). Pouze základní sazbu na potraviny uplatňuje kromě Dánska a Bulharska také Estonsko, Litva, Rumunsko. Lotyšsko má ve snížené sazbě pouze dětskou výživu. Naopak nulová sazba na potraviny je na Maltě (pouze některé cukrovinky daní 5% sazbou). Na některé základní potraviny nulovou sazbu uplatňuje také Irsko a Velká Británie. Velká Británie a Malta užívá nulovou sazbu často (např. na dodávky vody, léky, dopravu, knihy a noviny). Často je nulovou sazbou daněna také alespoň částečně veřejná doprava (mimo zmíněné Velké Británie, Malty a Dánska také v Estonsku, Slovenku a Švédsku). Průměrně je super snížená sazba 3,6 %, snížená 8,9 % (pokud počítáme pouze s její vyšší / nižší sazbou, tak vychází 6,1 % / 10,3 %) a základní 21,2 %. Nevyšší základní i snížená sazba je v Maďarsku. Nejnižší základní sazba i snížená je v Lucembursku.

3.4 Analýza vývoje daňových zákonů Aby bylo možné při analýze vlivu daňových změn na veřejné rozpočty a daňové subjekty argumentovat, proč nastal pozorovaný vývoj, je nutné provést také samotnou analýzu daňové legislativy od roku 2007 do roku 2012 a získat tak přehled o proběhnuvších změnách. Tato analýza poskytne přehled všech

35

podstatných změn, které mohly mít vliv daňové příjmy veřejných rozpočtů a situaci daňových subjektů.

3.4.1 Vývoj v oblasti daní z příjmů Daň z příjmů fyzických a právnických osob je v České republice upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Za posledních 6 let bylo přijato celkem 39 novel účinných od 1. 1. 2008 do 1. 1. 2013. Většina těchto novel má pouze technický charakter, kdy promítá do ZDP změny v jiných zákonech. Dva zákony přinesly výrazné systémové změny (zákon č. 261/2007 a zákon č. 500/2012), dalších 8 zákonů bylo přijato přímo za účelem změny parametrů ZDP. V roce 2007 byl přijat zákon č. 261/2007, o stabilizaci veřejných rozpočtů, který mimo jiné oblasti novelizoval také oblast daní z příjmů. Svým rozsahem se jedná o nejvýznamnější novelu od samého počátku účinnosti zákona o daních z příjmů. (25) Namísto progresivního způsobu zdanění se sazbami 12 až 32 % nový zákon zavedl jednotnou sazbu daně ve výši 15 % s účinností od 1. 1. 2008. Od roku 2009 se dle tohoto zákona měla sazba snížit na 12,5 %. Zvláštní sazba daně se snížila z 25 % na max. výši 15 %. Snížila se také sazba daně z příjmu právnických osob. Z 24 % se od roku 2008 snížila na 21 % (v následujících letech 2009 a 2010 se dále snižovala o 1 procentní bod na 20 a 19 %). Došlo ke změně samotného způsobu stanovení základu daně. Daň se nově začala počítat z tzv. superhrubé mzdy, což je základ daně nesnížený o pojistné na zdravotní a sociální pojištění placené zaměstnancem a naopak zvýšený o částku pojistného hrazeného zaměstnavatelem. Odvody na sociální a zdravotní pojištění se staly daňově neuznatelným nákladem či výdajem pro OSVČ, v. o. s. hradící pojistné za společníka nebo k. s. hradící pojištění za komplementáře. (26) Zavedení jednotné sazby daně samo o sobě znevýhodnilo osoby s nízkými příjmy, které doposud zdaňovaly příjmy v nejnižším daňovém pásmu sazbou 12 %. Za účelem kompenzace a zachování stávající míry zdanění pro tyto osoby se zvýšili částky, které daň snižují. Sleva na poplatníka se zvedla ze 7 200 Kč na 24 840 Kč ročně, studenti si od vypočtené daně v tomto roce nově odečetli 4 020 Kč oproti předchozí slevě, která činila 2 400 Kč. Novinkou se stala možnost uplatnit základní slevu na poplatníka i u starobních důchodců. Daňové

36

zvýhodnění na děti se zvýšilo z 6 000 na 10 680 Kč. Daňový bonus z něj vzniklý se zvýšil tedy na max. 52 200 Kč ročně. (25) Došlo dále ke zrušení tzv. minimálního základu daně a společného zdanění manželů. Živitel rodiny však může od této novely uplatnit podstatně vyšší slevu z daně na vyživovanou manželku nebo manžela. Zatímco v roce 2007 činila tato sleva 4 200 Kč/rok a vyživovaná osoba ve společné domácnosti směla mít příjem nepřesahující částku 38 040 Kč/rok, dle tohoto zákona se dá uplatnit sleva 24 840 Kč/rok. Zákon nově stanovil povinnost zvýšit výsledek hospodaření před zjištěním základu daně poplatníků, kteří vedou účetnictví, o hodnotu neuhrazených závazků zachycených v účetnictví dlužníka, které odpovídají pohledávkám, od jejichž splatnosti uplynulo 36 měsíců, či pohledávkám již promlčeným. (27) Zákon č. 482/2008 Sb. s účinností od 31. 12. 2008 zvýšil limit ročního příjmu dosaženého manželem či manželkou poplatníka, rozhodného pro uplatnění snížení daně poplatníka ve výši 24 480 Kč, a to z částky 38 040 Kč na částku 68 000 Kč. (28) Od 1. ledna 2009 se měly původně výrazně snížit slevy na dani na poplatníka, na vyživovanou manželku a na dítě, novela ZDP však plánované snížení zrušila. Zároveň však nedošlo ke snížení daně z příjmu fyzických osob na plánovaných 12,5 %. Slevy na dani i samotná daň tedy zůstaly na stejných hodnotách jako v roce 2008. (29) Jako protikrizové opatření byla přijata zákonem č. 216/2009 Sb. možnost mimořádného zrychleného odpisování na první a druhou odpisovou skupinu majetku, který byl pořízen v období od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2010. Tato metoda umožnila ještě rychlejší odpisování než standardní zrychlená metoda pro majetek uvedený do užívání v tomto období. Hmotný majetek spadající do odpisové skupiny 1 šel odepsat rovnoměrně do 100 % vstupní ceny za 12 měsíců. (30) Počínaje zdaňovacím obdobím roku 2009 se dle zákona č. 289/2009 Sb. upravily paušální výdaje, které může uplatnit poplatník s příjmy z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti. Došlo ke zvýšení paušálu u řemeslných živností (z 60 % na 80 %), u ostatních živností (z 50 % na 60 %) a u jiného podnikání a SVČ (ze 40 % na 60 %). (31) Novela ZDP č. 304/2009 Sb. zavedla od zdaňovacího období 2009 možnost uplatnění nákladů spojených s provozem silničního motorového vozidla formou

37

paušálního výdaje ve výši 5 000 Kč měsíčně na jedno silniční motorové vozidlo. V případě, že se vůz zároveň užívá k soukromým účelům, pak se tento paušál snižuje na 4000 Kč. Možnost vést knihu jízd však zůstala zachována, jelikož paušál nelze použít pro potřeby odpočtu DPH. (32) Ve zdaňovacím období 2010 bylo zvýšeno daňové zvýhodnění na vyživované dítě, a to z částky 10 680 Kč na částku 11 604 Kč. (33) Zákon č. 362/2009 Sb. opět v souvislosti s návrhem státního rozpočtu na rok 2010 snížil paušální výdaje z jiného podnikání a SVČ na 40 %. Omezil však také výčet náhrad výdajů poskytovaných představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům. (34) V důsledku přechodného snížení základní slevy na poplatníka z 24 840 Kč na 23 640 Kč (tzv. povodňová daň stanovena zákonem č. 346/2010 Sb. platila pouze pro rok 2011) došlo ke zvýšení placených daní z příjmu fyzických osob. Zvýšení daní postihlo také podnikající důchodce, jejichž roční součet příjmů dosáhl více než 840 000 Kč. Tyto příjmy od roku 2011 podléhají dani z příjmu fyzických osob, tedy včetně celého důchodu. S účinností od 1. 1. 2011 se dále zrušilo daňového osvobození úroků ze stavebního spoření. Připsané úroky ze stavebního spoření se daní 15% srážkovou daní z příjmů stejně jako bankovní výnosy. (35) Jako kompenzaci negativního dopadu zvýšení DPH na nízkopříjmové rodiny zákon č. 370/2011 Sb. zvýšil od roku 2012 částku ročního daňového zvýhodnění na dítě z 11 604 Kč na 13 404 Kč. Maximální roční daňový bonus se zvýšil na 60 300 Kč (5 025 Kč měsíčně). (36) Zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce se mzdou vyšší než 10 000 Kč za měsíc jsou od roku 2012 v daných měsících účastni nemocenského, a tím pádem i důchodového a zdravotního pojištění a odvádí tedy příslušné platby pojistného. Současně se jim zvyšuje také základ daně pro výpočet daně z příjmu. (37) Zákon č. 403/2012 s účinností od 1. 1. 2013 zvyšuje maximální částku příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění, penzijní pojištění a soukromé životní pojištění, která je u zaměstnance osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti, a to z 24 000 Kč na 30 000 Kč. (38) Výrazné změny přinesl od roku 2013 zákon č. 500/2012, o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných

38

rozpočtů. Z důvodu zvýšení příjmů do systému veřejného zdravotního pojištění je pro roky 2013 až 2015 zrušen maximální vyměřovací základ pro placení zdravotního pojištění u zaměstnanců a OSVČ. Nově je stanovena maximální výše výdajových paušálů (u 40% je to 800 tis. Kč, u 30% pak 600 tis. Kč). Pro období let 2013 až 2015 se zvyšuje daň z příjmů fyzických osob o tzv. solidární zvýšení daně ve výši 7 %, a to z kladného rozdílu mezi součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 ZDP a dílčího základu daně podle § 7 ZDP v příslušném zdaňovacím období a 48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení. Dále pak také pro příjmy ze závislé činnosti z kladného rozdílu mezi příjmy zahrnovanými do základu pro výpočet zálohy a 4násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení (pro rok 2013 je to 25 884 Kč). Pro období let 2013 až 2015 se dále u starobních důchodců ruší snížení daně na poplatníka. (15) Pro přehlednost uveďme v tabulkách přehled vývoje základních parametrů daní z příjmů v letech 2007 až 2013 a závěrečné shrnutí. V tabulce č. 3 uvádím přehled sazeb daně z příjmů právnických i fyzických osob, slev ze základu daně i daňových zvýhodnění ve sledovaných letech. Tabulka 3: Vývoj sazeb daně, slev a daňového zvýhodnění (2007 - 2013) sazba daně rok

sleva na na na manžela/manželku poplatníka studenta (ročně) (měsíčně) (měsíčně)

daňové zvýhodnění na dítě

fyzická osoba

právnická osoba

2007

12 % - 32 %

24 %

600 Kč

4200 Kč

200 Kč

500 Kč

2008

15 %

21 %

2070 Kč

24840 Kč

335 Kč

890 Kč

2009

15 %

20 %

2070 Kč

24840 Kč

335 Kč

890 Kč

2010

15 %

19 %

2070 Kč

24840 Kč

335 Kč

967 Kč

2011

15 %

19 %

1970 Kč

24840 Kč

335 Kč

967 Kč

2012

15 %

19 %

2070 Kč

24840 Kč

335 Kč

1117 Kč

19 %

2070 Kč

24840 Kč

335 Kč

1117 Kč

2013

3

15 % (+ 7 % )

Zdroj: vlastní zpracování dle novel ZDP (13)

Od roku 2008 platí rovná sazba daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 % Novinkou je zvýšení daně z hrubé mzdy nad 103 536 Kč ve výši 7 %. Sazba daně

3

Zvýšení daně z hrubé mzdy nad 103 536 Kč.

39

právnických osob výrazně klesla. Za první čtyři roky o 5 p. b., od roku 2011 je stabilně 19 %. Slevy se od 2008 výrazně neměnily, došlo pouze k přechodnému snížení slevy na poplatníka v roce 2011. Výrazně narůstalo daňové zvýhodnění na vyživované dítě a tím také maximální daňový bonus. Od roku 2007 se zvýhodnění více než zdvojnásobilo. Tabulka č. 4 zobrazuje vývoj paušálních výdajů pro podnikatele, které se výrazněji měnily hned dva roky po sobě. V roce 2009 došlo ke zvýšení u živností i ostatního podnikání. Hned v následujícím roce se paušál pro ostatní podnikání vrátil zpět na původní úroveň. Poslední roky se hodnoty již nemění. Tabulka 4: Vývoj paušálních výdajů pro jednotlivé typy příjmů (2007 - 2013) svobodná řemeslné povolání, zemědělská, rok ostatní živnosti živnosti ostatní lesní výroba podnikání 2007-2008 60 % 50 % 40 % 80 % 2009 80 % 60 % 60 % 80 % 2010-2013 80 % 60 % 40 % 80 %

pronájem

30% 30 % 30 %

Zdroj: vlastní zpracování dle novel ZDP (13)

Pro úplnost uveďme také sazby a maximální vyměřovací základ pojištění, které jsou nutné k dalším výpočtům dopadů změn daňové legislativy, jelikož ovlivňují základ daně. Tabulka 5: Sazby sociálního pojištění (2007 - 2013) rok 2007-2008 2009-2010 2011-2012 2013

zaměstnavatel 26 % 25 % 4 25 %/ 26 % 25 %/ 26 %

zaměstnanec 8% 6,5 % 6,5 % 5 6,5 % / 8,5 %

OSVČ 29,6 % 29,2 % 29,2 % 6 29,2 %/ 31,2 %

Zdroj: vlastní zpracování dle novel Zákona č. 589/1992 (39) a č. 592/1992 Sb. (40)

26 % mohou zvolit zaměstnavatelé s průměrným měsíčním počtem zaměstnanců nižším než 26, s tím, že si mohou odečíst od pojistného na sociální zabezpečení polovinu z náhrady mzdy vyplácené zaměstnanci za dobu pracovní neschopnosti. 5 Je-li osoba účastna důchodového spoření, 5 % je určeno jako platba na důchodové spoření v penzijní společnosti. 6 Je-li osoba účastna důchodového spoření, 5 % je určeno jako platba na důchodové spoření v penzijní společnosti. 4

40

Tabulka 6: Sazby zdravotního pojištění (2007 – 2013) rok zaměstnavatel zaměstnanec 2007-2013 9% 4,5 %

OSVČ 13,5 %

Zdroj: vlastní zpracování dle novel Zákona č. 589/1992 (39) a č. 592/1992 Sb. (40) Tabulka 7: Maximální roční vyměřovací základ pro platby sociálního a zdravotního pojištění (2007-2013, v Kč) rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 zdravotní 0 1 034 880 1 130 640 1 707 048 1 781 280 1 809 864 0 sociální 0 1 034 880 1 130 640 1 707 048 1 781 280 1 206 576 1 242 432 Zdroj: vlastní zpracování dle novel Zákona č. 589/1992 (39) a č. 592/1992 Sb. (40)

3.4.2 Vývoj v oblasti daně z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty se v České republice uplatňuje od 1. 1. 1993. Byla zavedena zákonem č. 588/1992 místo původní daně z obratu. V současnosti je upravena zákonem č. 235/2004 Sb., zákon o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon nahradil původní právní předpis č. 588/1992 Sb. Ke změně právní úpravy DPH došlo v souvislosti se vstupem ČR do EU, kdy podkladem pro tvorbu zákona se stala Šestá směrnice Rady č. 77/388/EHS. Zákon o DPH byl již několikrát novelizován a to zejména v souladu s harmonizací úprav v rámci členských států EU. Nejvýznamnějším účinným komunitárním předpisem je směrnice Rady č. 2006/112/ES, která nabyla účinnosti od 1. 1. 2007. (41) V roce 2007 byl přijat zákon č. 261/2007 o stabilizaci veřejných rozpočtů, který zvýšil s účinností od 1. 1. 2008 sníženou sazbu DPH z 5 % na 9 %. Do snížené sazby bylo převedeno palivové dřevo (jinak se rozsah zboží a služeb podléhajících snížené sazbě DPH neměnil) a došlo také ke stanovení podmínek pro uplatnění snížené sazby daně u bytové výstavby od 1. 1. 2008. Důvodová zpráva návrhu zákona uvádí jako důvod zvýšení snížené sazby DPH konsolidaci veřejných financí a paradoxně také snahu podpořit hospodářský růst „snížením daní“. To se ve zprávě zdůvodňuje zachováním snížené sazby DPH na základní životní potřeby, s ohledem na sociální hledisko a navržením pouze zvýšení snížené sazby DPH z 5 % na 9 % a ne na jednotných 19 %. (25) Rozsáhlá novela zákona o DPH s účinností od 1. 1. 2009 byla provedena zákonem č. 302/2008. Hlavním cílem novely bylo sladit některá ustanovení stávajícího zákona o DPH s unijní směrnicí č. 2006/112/ES či judikaturou

41

Evropského soudního dvora, protože s nimi nebyla jednoznačně v souladu. Novela obsahuje 313 novelizujících bodů a 6 odstavců přechodných ustanovení. Změny se týkaly např. definice obratu, místa plnění při poskytnutí služby, daňových dokladů, reklamních předmětů, odpočtu DPH, zaokrouhlování aj. (42) Novela č. 87/2009 přinesla např. zrušení zákazu odpočtu DPH u osobních automobilů, úpravu základu daně při použití hmotného majetku nebo poskytnutí služby pro účely nesouvisející s ekonomickou činností plátce a specifikuje osvobození od daně při dovozu zboží u turisty. Do seznamu zboží a služeb podléhajících snížené sazbě daně se zařadilo např. zpracování komunálního odpadu. (43) Zákonem č. 362/2009 Sb., byly přijaty změny v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2010. Změna přinesla zvýšení snížené a základní sazby DPH o jeden p. b. S účinností od 1. 1. 2010 došlo ke zvýšení snížené sazby daně z 9 % na 10 % a základní sazby daně z 19 % na 20 %. (44) Další novely č. 489/2009 a 47/2011 obsahují především změny vyvolané přijetím nových směrnic Rady EU a další implementací změn a harmonizací pro oblast DPH. V novele z roku 2011 došlo např. k opatření proti daňovým únikům – přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění a ručení za daň. Nově byla zavedena možnost opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení. (45) K 1. 1. 2012 byla novelou č. 370/2011 zvýšena snížená sazba z 10 % na 14 %. Současně novela obsahuje zavedení jednotné sazby ve výši 17,5 % od 1. 1. 2013. Dále došlo ke změnám v rozpočtovém určení DPH - snížení podílu na výnosu daně z přidané hodnoty pro obce i kraje7. Ve výčtu změn je také změna v rozpočtových pravidlech, která má zajistit, aby zvýšený výnos na dani z přidané hodnoty byl zohledněn při výpočtu salda důchodového účtu. (36) Změny v DPH jsou v důvodové zprávě vysvětleny jako nutné z důvodu zvýšení efektivity veřejných financí v souvislosti s penzijní reformou. Tyto změny mají být nástrojem mezigenerační solidarity. Předpokládaný vyšší výnos DPH měl být použit na kompenzaci výpadku příjmů do důchodového systému. Korekcí

Po dalších novelách zákona č. 243/2000 Sb. je aktuální rozpočtové určení, které platí pro roky 2013-2015 následující: do krajů plyne 7,86% podíl na z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a do obcí plyne 20,83% podíl na z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty.

7

42

mělo být zajištěno, aby se pozitivní fiskální dopad navrhované změny sazby daně z přidané hodnoty projevil výlučně ve státním rozpočtu. (36) V roce 2012 došlo k přejetí další novely zákona o DPH. Byl přijat zákon č. 500/2012, o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů. Pro období let 2013 až 2015 se zvyšuje snížená sazba daně ze 14 % na 15 %, základní sazba daně z 20 % na 21 %. Jednotná sazba daně ve výši 17,5 % se odsouvá na 1. 1. 2016. Do základní sazby daně se přesouvají dětské pleny. V případě zdravotnických prostředků se nově uplatní snížená sazba daně pouze u těch, které jsou obvykle určeny pro výlučnou osobní potřebu zdravotně postižených k léčení zdravotního postižení nebo ke zmírnění jeho důsledků. (46) Novela byla podepsána až 21. 12. 2012 a ve Sbírce zákonů publikována 27. 12. 2012, což značně zkomplikovalo firemní plánování na rok 2013. Velké změny přinesl také zákon č. 502/2012 Sb. který především reaguje na změny v komunitárním právu k DPH a její ustanovení vyplývají z povinnosti transpozice předpisů Evropské unie (jedná se o směrnici č. 2010/45/EU k pravidlům fakturace a směrnici č. 2008/8/ES k místu poskytnutí služby). (47) V následujícím textu jsou příklady některých změn od 1. 1. 2013. Plátcem se osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku stane stále překročením limitu 1 mil. Kč za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Nově však už od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat (tedy o měsíc dříve než podle předchozí právní úpravy). Zavádí se nový institut nespolehlivého plátce. Toto označení získá plátce daně z přidané hodnoty, který závažným způsobem neplní své daňové povinnosti. Nově odběratel ručí za odvod DPH dodavatelem i v případech, kdy provede platbu za zdanitelné plnění na účet dodavatele, který nebude registrován u správce daně. Je tedy nová povinnost ověřit si u každého dodavatele, jestli číslo účtu uvedené na daňovém dokladu odpovídá účtu, který nahlásil správci daně. (48) Graf č. 5 zobrazuje vývoj sazeb za uplynulých 20 let. Vidíme, že výše základní a snížené sazby se stále více přibližuje. V roce 1993-94 byl rozdíl 18 p. b., nyní je to už jen 6 p. b. K největší dynamice změn došlo za posledních 6 let, kdy se snížená sazba postupně zvýšila o 10 p. b., základní pak o 2 p. b.

43

Graf 5: Vývoj sazeb DPH od roku 1993 (v %) 25% 23% 22% 19%

20%

19%

20%

15% 9%

10% 5%

5%

20%

21%

14%

15%

10%

5%

základní snížená

5% 0% od 1.1.1993od 1.1.1995od 1.5.2004od 1.1.2008od 1.1.2010od 1.1.2012 od 1. 1. 2013 Zdroj: vlastní zpracování dle příslušného znění Zákona o DPH (24) a (49)

3.4.3 Vývoj v oblasti daně z minerálních olejů Daň z minerálních olejů je upravena zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, konkrétně v části II, hlavě I zvláštního ustanovení. Tento zákon nahradil původní předpis č. 587/1992 Sb. účinný v letech 1993 až 2004. V této práci se budu zabývat především zdaněním nafty a benzínu, proto také přehled daňových změn bude zaměřen na tyto dvě komodity. S účinností od 1. 1. 2007 došlo k přijetí pěti významnějších novel zákona o spotřebních daních týkajících se minerálních olejů. Novelou č. 37/2008 Sb. došlo ke zrušení nároku na vrácení spotřební daně z minerálních olejů právnickým a fyzickým osobám užívajícím tyto minerální oleje (pohonné hmoty) pro lesní školky. Současně byla do 30. 6. 2010 snížena sazba spotřební daně u směsné nafty z 9,95 Kč/l na 6,866 Kč/l. (50) Zákona č. 309/2008 Sb. rozšířil osvobození stanovených pohonných hmot používaných pro plavby po vodách na daňovém území České republiky od spotřební daně. (51) Novela č. 292/2009 přinesla technické změny zákona v souvislosti s realizací projektu technologického vývoje biopaliv. (52) Nejdůležitější změna byla provedena zákonem č. 362/2009 Sb., který zvýšil sazby u benzínu z 11,84 Kč/l na 12,84 Kč/l, u motorové nafty z 9,95 Kč/l na 10,95 Kč/l a u bionafty z 6,866 Kč/l na 7,655 Kč/l (34). Zákon č. 95/2011 Sb. pak pouze nově vymezil předmět daně. (53) V tabulce č. 8 uvádím přehled sazeb od roku 1993. Pro srovnání jsem přepočetla dřívější sazby v tunách na 1000 l. Uvažuji, že benzín = 750 g/l a nafta = 840g/l.

44

Tabulka 8: Vývoj sazeb daně z nafty a benzínu od roku 1993 (s přepočtem) sazba daně datum přepočet na 1000 l benzín nafta od 1. 1. 1993

9390 Kč/ t

8250 Kč/ t

7043 Kč/ 1000 l

6930 Kč/ 1000 l

od 1. 1. 1994

10055 Kč/ t

8250 Kč/ t

7541 Kč/ 1000 l

6930 Kč/ 1000 l

od 1. 1 1995

10160 Kč/ t

8340 Kč/ t

7620 Kč/ 1000 l

7006 Kč/ 1000 l

od 1. 1. 1996

11570 Kč/ t

8340 Kč/ t

8678 Kč/ 1000 l

7006 Kč/ 1000 l

od 1. 1. 1998

12950 Kč/ t

8700 Kč/ t

9713 Kč/ 1000 l

7308 Kč/ 1000 l

od 1. 7. 1999

10840 Kč/ 1000 l

8150 Kč/1000 l

-

-

od 1. 1. 2004

11840 Kč/ 1000 l

9950 Kč/ 1000 l

-

-

od 1. 1. 2010

12840 Kč/ 1000 l

10950 Kč/1000 l

-

-

Zdroj: vlastní zpracování dle příslušného znění Zákona o spotřebních daních (20) a (54)

Minimální spotřební daň je v EU stanovena na základě směrnice Evropské komise č. 2003/96/EC a činí 359 €/ 1 000 l u bezolovnatého benzínu a 330 €/ 1 000 l u nafty. Při kurzu 25 Kč/ € je to 8 975 Kč/ 1000 l benzínu a 8 250 Kč/1000 l nafty.(x) Na grafu č. 6 je patrné, že zpočátku byly sazby pro naftu i benzín velmi podobné a postupně docházelo k jejich větší diferenciaci.

Kč/ litr

Graf 6: Vývoj sazeb daně z nafty a benzínu od roku 1993 (v Kč/litr) 12,84 14,0 11,84 10,84 12,0 9,71 8,68 10,0 7,62 7,54 10,95 7,04 9,95 8,0 8,15 6,0 7,31 7,01 7,01 6,93 6,93 4,0

benzín nafta

2,0 0,0 od 1. 1. od 1. 1. od 1. 1 od 1. 1. od 1. 1. od 1. 7. od 1. 1. od 1. 1. 1993 1994 1995 1996 1998 1999 2004 2010 Zdroj: vlastní zpracování dle příslušného znění Zákona o spotřebních daních (20) a (54)

45

4 Vlastní práce Ve vlastní práci se budu zabývat vlivem legislativních změn a vývojem makroekonomických ukazatelů na příjmy veřejných rozpočtů. Dále budu na modelových příkladech hodnotit vliv změn v parametrech daně z příjmů fyzických osob a daně z přidané hodnoty na zvolené daňové subjekty. Zaměřím se také na incidenci změny spotřební daně z nafty a benzínu.

4.1 Analýza vývoje inkasa daní Analyzován bude vývoj inkasa daní z příjmů fyzických a právnických osob, daně z přidané hodnoty a spotřební daně z minerálních olejů v letech 2007 až 2012. V tabulce č. 9 jsou uvedeny hodnoty inkasa zvolených daní v letech 2007 až 2012. Tyto daně tvoří přibližně 95% podíl na celkovém inkasu všech daní (bez sociálního pojištění). Tabulka 9: Vývoj inkasa daně z příjmů, DPH a spotřebních daní (v mld. Kč) 2007 2008 2009 2010 2011

2012

Daň z příjmů

314,76

325,82

246,34

253,87

251,47

264,29

DPPO

155,67

173,59

110,54

114,75

109,31

120,46

DPFO dle daňového tvrzení

17,00

17,75

5,56

7,99

2,94

3,26

DPFO závislá činnost

126,39

115,18

111,04

111,84

119,37

119,79

DP zvláštní sazba

15,70

19,3

19,19

19,3

19,85

20,78

Daň z přidané hodnoty

236,38

255,19

253,46

269,58

275,19

278,23

Spotřební daně

138,90

133,10

131,00

138,20

140,70

140,60

702,09

724,35

Daně celkem 715,91 740,00 653,95 686,63 (bez sociálního pojištění) Zdroj: vlastní zpracování dle dat Finanční (55) a Celní správy (56)

V roce 2008 dosáhly daňové příjmy nejvyšší hodnoty (740 mld. Kč), poté následoval prudký pokles. Od roku 2010 daňové výnosy opět pozvolně rostou. Hodnot roku 2008 však stále nedosáhly. Výrazný pokles zaznamenaly především daně z příjmů. V roce 2007 tvořily daně z příjmů 44 % veškerých daňových příjmů. Inkaso daně z přidané hodnoty bylo o 78 mld. Kč nižší a na celkových příjmech se podílelo pouze 33 %. Od roku 2010 však vedoucí postavení zaujímá daň z přidané hodnoty, která tvoří 38-39 % veškerých daňových příjmů. Daně z příjmů klesly v posledních dvou letech na 36% podíl.

46

Na důvody tohoto vývoje se pokusím najít odpověď v následujících částech práce. Předpokládám, že vliv měly jak změny v legislativě, tak vývoj makroekonomických ukazatelů. Graf 7: Podíly vybraných daní na celkovém inkasu daní v letech 2007 až 2012 (v %) 100% 90%

96 % 19%

97 % 18%

96 %

96 %

95 %

94 %

20%

20%

20%

19%

80% 70% 60%

Spotřební daně 33%

34%

39%

39%

50%

39%

38% Daň z přidané hodnoty

40% 30% 20%

Daň z příjmů 44%

44%

2007

2008

38%

37%

36%

36%

2009

2010

2011

2012

10% 0%

Zdroj: vlastní zpracování dle dat Finanční správy (55)

4.1.1 Vývoj inkasa daní z příjmů Nejdříve se zaměřím na vývoj v oblasti daně z příjmů. Graf č. 8 zobrazuje podíl jednotlivých daní z příjmů na jejich celkovém inkasu. Z hlediska inkasa je nejvýznamnější daň z příjmů právnických osob, následovaná daní z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Nejnižší podíl na daňových příjmech má v posledních letech DPFO dle daňového tvrzení. Ještě v roce 2007 a 2008 tvořila daň z příjmů fyzických osob dle přiznání 5% podíl na celkovém inkasu daní z příjmů. V posledních dvou letech zaujímá pouhé 1 %. Naopak inkaso daně z příjmů fyzických osob od roku 2007 zvýšilo podíl o 5 p. b. Podíl daně z příjmů právnických osob mírně klesl o 3 p. b. V minulém roce však opět tato daň zaujala první pozici s 46% podílem na celkových příjmech. Roste také podíl daní vybíraných dle zvláštní sazby. Nyní se podíváme na vývoj těchto tří typů daní z příjmů podrobněji.

47

Graf 8: Podíl jednotlivých daní z příjmů na jejich celkovém inkasu (v %) 100% 90%

5% 5%

6% 5%

40%

35%

8%

8%

8%

8%

45%

44%

47%

45%

80% 70%

DP zvláštní sazba

60%

DPFO dle daňového tvrzení

50% 40% 30% 20%

49%

53%

2007

2008

DPFO závislá činnost 45%

45%

43%

46%

2009

2010

2011

2012

DPPO

10% 0%

Zdroj: vlastní zpracování dle dat Finanční správy (55)

4.1.1.1 Daň z příjmů právnických osob Na Grafu č. 9 vidíme vývoj inkasa daně z příjmů právnických osob v letech 2007 až 2012. Nejvyšší výběr daně od roku 1993 byl v roce 2008, kdy bylo vybráno přes 173 mld. Kč. Důvodem takto vysokého inkasa byly především velmi dobré ekonomické výsledky poplatníků v roce 2007, jelikož se podávalo daňové přiznání za rok 2007 a zálohy pak byly také placeny dle tohoto přiznání. Změny v daňové legislativě vliv neměly, jelikož k žádným podstatným změnám s účinností od 1. 1. 2007 nedošlo. Dle Finanční správy (dále jen „FS“) se navíc snížil požadovaný odečet daňové ztráty o 12,5 mld. Kč oproti daňovým přiznáním v roce 2007. (57) Graf 9: Inkaso DPPO v letech 2007-2012 (v mld. Kč) 200

173,59 155,67

mld. Kč

150 110,54

114,75

109,31

2009

2010

2011

120,46

100 50 0 2007

2008

Zdroj: vlastní zpracování dle dat Finanční správy (55)

2012

48

V roce následujícím došlo k největšímu propadu ve výběru daně. Inkaso pokleslo o 36 %, jelikož od konce roku 2008 ekonomiku zasáhla finanční krize, která se v následujícím roce rozvinula v recesi. Zálohy splatné v roce 2009 klesly podle dat FS o 24,1 %. Došlo také k meziročnímu poklesu celorepublikového úhrnu účetních výsledků hospodaření o 147,42 mld. Kč (z 695,16 mld. Kč na 547,74 mld. Kč). (58) To se projevilo v poklesu inkasa z daňových přiznání podávaných právě v roce 2009. Vliv mělo jistě také snížení sazby daně dle zákona č. 261/2007 Sb. z 24 na 21 %. Tento dopad činil propad ve výběru daně v hodnotě 20,98 mld. Kč8. Negativní dopad na inkaso daně mělo rovněž snižování záloh na daň, jelikož poplatníci očekávali další snižování daňové povinnosti za rok 2009 v důsledku horšící se ekonomické situace a očekávaného snížení sazby daně v roce 2010. Došlo také k osvobození podniků, které zaměstnávají maximálně pět zaměstnanců, od placení záloh. Tyto skutečnosti snížily inkaso o 37,09 mld. Kč. V roce 2010 inkaso mírně narostlo o 4,21 mld. Kč, což bylo způsobeno především výrazným poklesem vratitelných přeplatků na zálohách. Rostl také objem záloh daně. Celková daňová povinnost na DPPO z přiznání však oproti roku 2009 poklesla v důsledku snížení sazby daně na 20 % a výraznému poklesu výkonnosti české ekonomiky v roce 20099. V následujícím roce 2011 bylo vybráno 109,31 mld. Kč., což je o 5,43 mld. Kč méně než v roce 2010. Vliv na tento pokles měla doznívající hospodářská recese, pokles zisků firem a naopak nárůst ztrát a tedy také vznik vratitelných přeplatků záloh na daň. Snížila se také sazba opět o jeden procentní bod. Dle údajů MFČR celorepublikový úhrn účetních výsledků hospodaření za rok 2011 klesl o 329,5 mld. Kč. Zisky firem klesly o 34,4 mld. Kč, což se projevilo poklesem inkasa o 6,5 mld. Kč. Dopad snížení sazby činil 6,9 mld. Kč. (59) Co se týká dalšího vlivu daňové legislativy, inkaso daně v roce 2010 a 2011 opět ovlivnila možnost uplatnění mimořádných zrychlených daňových odpisů pro dlouhodobý hmotný majetek zařazený v 1. a 2. odpisové skupině, který byl zařazen do užívání od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2010. V loňském roce došlo k pozitivnímu obratu. Inkaso daně vzrostlo o 11,15 mld. Kč. 8 9

Počítáno jako 3 % z úhrnu základu DPPO ve výši 699,17 mld. Kč. Došlo k meziročnímu poklesu úhrnu účetních výsledků hospodaření o 32,8 mld. Kč.

49

4.1.1.2 Daň z příjmu fyzických osob dle daňového přiznání Fyzické osoby podávají daňové přiznání, pokud jsou osobami samostatně výdělečně činnými s příjmem nad 15 000 Kč za rok, ale také pokud mají příjem z několika zaměstnání současně, případně jsou zaměstnány a mají další roční příjem nad 6 000 Kč. Nově musí daňové přiznání podat také fyzické osoby, kterých se týká solidární zvýšení daně namísto ročního zúčtování daně. V posledních šesti letech došlo k velmi výraznému poklesu inkasa této daně. Ze 17 mld. Kč v roce 2007 se inkaso snížilo až na 2,94 mld. Kč v roce 2011. Ještě v roce 2008 daňové příjmy z přiznání fyzických osob rostly a výše inkasa byla 17,75 mld. Kč. V roce 2009 však došlo k prudkému poklesu a tato daň se stala marginální položkou celkových daňových příjmů. V posledních dvou letech nedosahuje ani 5 mld. Kč.10 Graf 10: Inkaso DPFO podle přiznání v letech 2007-2012 (v mld. Kč) 20

17,00

17,75

mld. Kč

15 10

7,99 5,56

5

2,94

3,26

2011

2012

0 2007

2008

2009

2010

Zdroj: vlastní zpracování dle dat Finanční správy (55)

Za tímto vývojem stojí několik faktorů. Od roku 2008 se projevil vliv finanční krize a s počínající recesí narůstal počet osob, které měly nižší či neměly žádné zdanitelné příjmy. Vstoupily současně v účinnost zákony, které poskytly větší slevy na dani, vyšší daňové zvýhodnění a se zavedením rovné sazby se u vyšších příjmů snížila sazba daně. V roce 2009 se poprvé projevily legislativní změny, které snížily daňovou povinnost – zvýšení slev a daňového zvýhodnění a zavedení jednotné sazby daně. Dle FS došlo k nárůstu uplatňovaných slev o 30,5 mld. Kč oproti roku 2008. Jak již bylo zmíněno v případě právnických osob, v reakci na recesi ekonomiky a Pro srovnání je vhodné uvést, že průměrný výběr v letech 1993 až 2012 byl 15 mld. Kč. Nejvyšší výběr činil 26,6 mld. Kč v roce 2005. 10

50

ekonomické problémy firem došlo ke zrušení povinnosti platit zálohy osobám s max. 5 zaměstnanci (výpadek 8 mld. Kč). Tisíce subjektů dále požádaly o stanovení zálohy jinak než podle posledního daňového přiznání (výpadek 1,4 mld. Kč). V následujícím roce 2010 se inkaso mírně zvýšilo o 2,4 mld. Kč. Přesto bylo stále výrazně nižší než v roce 2008. Negativní dopad do daňových příjmů mělo, mimo špatné hospodářské situace v roce 2009, také stimulační zavedení institutu mimořádných odpisů, které mělo podpořit nákup hmotného majetku zařazeného v prvních dvou odpisových skupinách. Dle FS došlo k nárůstu daňových odpisů v přiznání za rok 2009 o 7 % oproti roku předcházejícímu. Současně se negativně projevily zvýšené limity výdajů stanovených jako procento z příjmů. Zde došlo dokonce ke zvýšení objemu takto uplatňovaných výdajů o 68 % (viz tabulka č. 10). Tabulka 10: Objem paušálních výdajů a daňových odpisů z DPFO (v mil. Kč) Zdaňovací období Výdaje % z příjmů DPFO (jen dle § 7) Daňové odpisy podle přiznání k DPFO

2008

2009

2010

57 887 19 402

97 083 20 766

97 606 64 396

Zdroj: Finanční správa – Informace o činnosti za rok 2011 (60)

V roce 2011 výběr daně meziročně klesl o 5,05 mld. Kč na 2,94 mld. Kč, což je nejnižší inkaso od roku 1993. K tomuto výsledku přispělo zavedení výdajového paušálu na dopravu ve zdaňovacím období 2010. Stejně jako u právnických osob také mimořádné odpisy, které se oproti zdaňovacímu období 2009 více než ztrojnásobily. Snížení výdajových paušálů z 60 % na 40 % všem OSVČ mimo živnostníků inkaso daně nezvýšilo. Pomohlo však ke stabilizaci celkového objemu paušálních výdajů (viz tabulka č. 10). Negativní výsledky v podnikání vedly řadu poplatníků současně k žádosti o snížení záloh na daň.

4.1.1.3 Daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti V roce 2008, poprvé od zavedení této daně, došlo k meziročnímu poklesu v inkasu. Příjmy klesly o 11,2 mld. Kč zejména jako důsledek zavedení jednotné sazby ve výši 15 % a zavedení stropů na pojistném, které základ daně ve formě superhrubé mzdy ovlivňují. To výrazně snížilo daňovou povinnost poplatníků s vysokými příjmy. Vliv měly také slevy a daňová zvýhodnění, které se výrazně zvýšily.

51

Graf 11: Inkaso DPFO ze závislé činnosti v letech 2007-2012 (v mld. Kč) 130

126,39

mld. Kč

125 120

119,37

119,79

2011

2012

115,18

115

111,04

111,84

2009

2010

110 105 100 2007

2008

Zdroj: vlastní zpracování dle dat Finanční správy (55)

V roce 2009 došlo k růstu nezaměstnanosti a poklesu počtu zaměstnaných (viz příloha č. 6), což se projevilo v další poklesu daňových příjmů z DPFO ze závislé činnosti o 4,1 mld. Kč. Dle údajů ČDS došlo k poklesu základu daně a současnému růst objemu čerpaných daňových bonusů, čím se dále snižoval celkový výběr daně. Vývoj čerpání daňových bonusů uvádí tabulka č. 11. Tabulka 11: Výše požadovaných daňových bonusů (v mil. Kč) Rok 2008 2009 Daňové bonusy na DPFO ze závislé činnosti

1 194

3 107

2010

2011

3 471

3 643

Zdroj: Finanční správa – Informace o činnosti za rok 2011 (60)

V následujícím roce dále rostla nezaměstnanost, objem inkasované daně se však již nesnižoval, ale došlo k velmi mírnému růstu o 800 mil. Kč. Výše předepsaných záloh dokonce dosáhla úrovně roku 2008. Negativně se v celkovém inkasu neprojevilo zvýšení daňového zvýhodnění na dítě, jelikož mírně rostl objem vyplacených mezd a klesl počet vyživovaných dětí, na které zaměstnanci s vyššími příjmy v roce 2010 čerpali daňové zvýhodnění. U nízkopříjmových poplatníků naopak počet vyživovaných dětí, na které čerpali daňové zvýhodnění, či daňový bonus rostl. Výše čerpaného daňového bonus vzrostla oproti roku 2009 o 400 mil. Kč. Rok 2011 přinesl pokles nezaměstnanosti a také mírný růst počtu zaměstnaných, což se projevilo v růstu inkasa daně o 7,5 mld. Kč. Inkaso daně bylo poprvé vyšší než v roce 2008, úrovně roku 2007 však zdaleka nedosáhlo. Vliv na vyšší inkaso mělo jistě také dočasné snížení slevy na poplatníka o 100 Kč měsíčně. Původní odhad ministerstva financí byl 4 mld. Kč.

52

4.1.2 Vývoj inkasa daně z přidané hodnoty Výběr daně z přidané hodnoty vykazuje oproti daním z příjmů rostoucí trend po celou sledovanou dobu. Mírný pokles nastal pouze v roce 2009. Od roku 2009 je inkaso DPH vyšší než inkaso daní z příjmů a stává se tak dominantní položkou celkových daňových příjmů. Za tímto vývojem stojí na jedné straně snižování sazeb a základu daně u daní z příjmů, na druhé straně růst zejména snížené sazby DPH.

mld. Kč

Graf 12: Inkaso DPH v letech 2007-2012 (v mld. Kč) 290 280 270 260 250 240 230 220 210

269,58 255,19

253,46

2008

2009

275,19

278,23

2011

2012

236,38

2007

2010

Zdroj: vlastní zpracování dle dat Finanční správy (55)

V roce 2008 došlo k nejvyššímu meziročnímu nárůstu daně ve sledovaném období. Inkaso vzrostlo o 18,8 mld. Kč. Návrh rozpočtu však počítal s výběrem ještě o 7 % vyšším (274,5 mld. Kč). Změna snížené sazby daně z 5 na 9 % však nevedla k tak výraznému nárůstu, s jakým se v rozpočtu počítalo, jelikož se spotřebitelé částečně předzásobili a oproti roku 2007 byl zaznamenán nižší meziroční růst spotřeby (viz graf č. 13). V roce 2009 inkaso kleslo o necelé 2 mld. Kč, což je 91 % částky, se kterou počítal návrh státního rozpočtu. Výběr DPH zásadně ovlivnila ekonomická recese. Dle dat ČDS byl zaznamenán pokles kumulovaného základu daně u uskutečněných plnění v tuzemsku o 24 % (58). Došlo také k výraznému snížení tempa růstu výdajů na spotřebu. Od roku 2010 došlo k dalšímu zvýšení snížené sazby daně z 9 na 10 %. Zvýšila se současně základní sazba o 1 p. b. Rychleji také rostly výdaje na konečnou spotřebu. Inkaso DPH díky těmto skutečnostem vzrostlo o 16 mld. Kč. Předpoklady z návrhu rozpočtu se z 99,6 % naplnily.

53

Graf 13: Meziroční růst/pokles spotřebních výdajů v letech 2007-2012 (v %) 6,0 4,1 4,0

Výdaje na konečnou spotřebu

3,1

3,0 2,3

Výdaje na spotřebu domácností 1,3

2,0

0,9 1,0

0,7

2010

2011 -0,3

0,2

% 0,0 2007 -2,0 -4,0

2008

2009

2012

-2,8 -3,6

Zdroj: vlastní zpracování dle dat ČSÚ – Makroekonomické údaje (61)

Trend zvyšování inkasa DPH pokračoval také v roce 2011, kdy došlo k navýšení příjmů této daně o 5,8 mld. Kč. Rozpočtové předpoklady byly naplněny z 98,4 %. Celková vlastní daňová povinnost (bez vlivu odpočtů) poprvé přesáhla úroveň toku 2008. Inkaso rostlo méně než v roce 2010 zejména kvůli dalšímu snížení tempa růstu výdajů na spotřebu. V roce 2012 inkaso rostlo o další 3 mld. Kč. Předpoklad ministerstva financí byl však daleko vyšší – na DPH se díky zvýšení snížené sazby mělo vybrat ještě o 30 mld. více. Důvodem je dle mého názoru především odkládání spotřeby některých typů statků, které nejsou nezbytné (např. nákup automobilů, dražších zařízení domácnosti apod.). Celkové výdaje na konečnou spotřebu v tomto roce totiž klesy o 2,8 %, z toho výdaje domácností dokonce o 3,6 %. Zajímavý pohled představuje rovněž graf č. 14, který ukazuje vývoj objemu základu daně ve snížené a základní sazbě a celkové daňové povinnosti v letech 2009 až 2012. Výši základu daně jsem určila jako rozdíl mezi hodnotami zdanitelného plnění a nároku na odpočet daně zvlášť pro základní a sníženou sazbu. Zatímco v letech 2009 a 2011 se základ daně u obou sazeb výrazně neměnil, v roce 2012 nastal výrazný, téměř 96%, propad v základu daně pro základní sazbu. Přestože se základní sazba daně v roce 2012 neměnila, objem spotřeby statků a služeb v základní sazbě výrazně klesl. Důvodem může být nárůst snížené sazby o 4 p. b. Toto zvýšení sazby mělo jistě vliv na celkově vyšší vydání peněžních prostředků (tj. vydání vč. vyšší daně) na zboží ve snížené sazbě, jelikož u položek ve snížené sazbě nelze snadno a výrazně spotřeba omezit či odložit (např. potravin či nápoje lze těžko nekupovat). Proto také základ pro sníženou

54

sazbu daně klesl „pouze“ o 12,6 %. Namísto toho spotřebitelé museli omezit či odložit spotřebu statků v základní sazbě daně, jelikož jim již prostředky na položky v základní sazbě jednoduše nezbyly.

mld. Kč

Graf 14: Vývoj základu daně ve snížené a základní sazbě a celkové daňové povinnosti v letech 2009-2012 (v mld. Kč) 1200

380

1000

360

800

340

600

320

400

300

200

280

0

260 2009

2010

2011

snížená sazba základní sazba daňová povinnost

2012

Zdroj: vlastní výpočet dle dat Finanční správy – Daňová statistika (62)

Nejvíce klesl základ daně v oblasti a velkoobchodu/maloobchodu (-350 mld. Kč), stavebnictví (-140 mld. Kč) a zpracovatelském průmyslu (-79 mld. Kč). V roce 2012 došlo ke změně rozpočtového určení daní. Cílem tohoto opatření bylo, aby se zvýšení snížené sazby promítlo ve větší míře ve státním rozpočtu. Podíl připadající na kraje se snížil z 8,92 % na 8,29 %, podíl obcí se snížil z 21,4 % na 19,93%. V důsledku nenaplnění odhadu zvýšení inkasa DPH o 30 mld. Kč však došlo k výraznému snížení inkasa obcí o 3,5 mld. Kč. U krajů byl výpadek 0,5 mld. Kč. Tabulka 12: Inkaso DPH připadající do rozpočtů obcí a krajů (v mld. Kč) 2008 2009 2010 2011 2012 obce

54,61

54,27

57,68

58,93

55,45

kraje

22,76

22,62

24,04

24,57

23,07

Zdroj: vlastní výpočet dle dat Finanční správy (55)

4.1.3 Vývoj inkasa spotřební daně z minerálních olejů Daň z minerálních olejů tvoří přibližně 60% podíl na celkovém inkasu spotřebních daní a je tak zdaleka nejvýznamnější položkou celkových příjmů ze spotřebních daní. Příjmy za posledních 6 let se pohybují ročně kolem 80 mld. Kč, trend je však i přes zvýšení sazby v roce 2010 klesající.

55

Graf 15: Inkasa spotřební daně z minerálních olejů v letech 2007-2012 (v mld. Kč) 83

82,1

mld. Kč

82 81

81,4 80,8

80,9

79,5

80

78,8

79 78 77 2007

2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: vlastní zpracování dle dat Celní správy (56)

Tabulka č. 13 ukazuje vývoj inkasa daně z minerálních olejů a podíl na celkovém výběru spotřebních daní v letech 2007 - 2012. Tento podíl v posledních 3 letech klesá z 61 na 56 %. Tabulka 13: Vývoj inkasa daně z minerálních olejů (v mld. Kč) a podíl na celkovém výběru spotřebních daní v letech 2007 – 2012 (v %) v mld. Kč 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Daň z minerálních olejů (DMO)

80,8

82,1

79,5

81,4

80,9

78,8

Spotřební daně celkem (SD)

138,9

133,1

131

138,2

140,7

140,6

Podíl DMO na SD

58%

62%

61%

59%

57%

56%

Zdroj: vlastní výpočet dle dat Celní správy (56)

V tabulce č. 14 je uvedeno srovnání plánovaného inkasa a skutečného výběru daně z minerálních olejů. Je zřejmé, že od roku 2009 se výrazně nedaří vybrat na dani plánovaný objem finančních prostředků. Tabulka 14: Skutečné vs. plánované inkaso daně z min. olejů v mld. Kč 2007 2008 2009 2010

2011

2012

skutečné inkaso

80,8

82,1

79,5

81,4

80,9

78,8

plánované inkaso

81,1

81,9

86,6

88,6

83,1

83,1

99,6%

100,2%

91,8%

91,9%

97,4%

94,8%

naplnění plánu Zdroj: Celní správa (56)

V roce 2009 a 2010 se plán výběru daně naplnil pouze na 91,8 %. To bylo dle mého názoru způsobeno špatně predikovaným vývojem v oblasti spotřeby PHM. Především v roce 2010 bylo jistě plánováno navýšení příjmu z důvodu zvýšení sazby daně a také DPH výraznější než pouhé 2 mld. Kč.

56

Graf 16: Vývoj maloobchodních tržeb za PHM 2007-2012 (stálé ceny roku 2005, bez vlivu DPH, změna oproti min. roku) 13,1

15,0 10,0 5,5 5,0 % 0,0 2007

2008

-5,0

2009 -2,7

2010

2011 -3,4

2012 -1,0

-5,7

-10,0

Zdroj: vlastní výpočet dle dat ČSÚ - Indexy tržeb bez DPH v maloobchodě (63)

Spotřeba PHM meziročně klesá již od roku 2009. Důvodem klesajících tržeb v roce 2009 byla hlavně ekonomická recese. V roce 2010 však došlo k oživení ekonomiky a také výběr mýta vzrostl (viz graf č. 17). Spotřeba PHM však dále reálně klesala, ještě více než v roce 2009. To mě vede k názoru, že především nákladní automobily mezinárodní dopravy preferují tankování nafty levněji v zahraničí. Co se týká okolních států, je zde mimo Německa spotřební daň z nafty i benzinu nižší, což se zpravidla odráží i v nižší ceně nafty a benzínu. Graf 17: Výběr mýta v letech 2007 – 2012 (v mld. Kč) 10,0 8,13 mld. Kč

8,0 6,0

5,57

8,68

6,57

6,14

5,54

2008

2009

4,0 2,0 2007

2010

2011

2012

Zdroj: vlastní zpracování dle dat Mytocz.eu (64)

Výběr mýta z elektronického mýtného systému, které platí vozidla s povolenou hmotností nad 3,5 tuny na dálnicích, rychlostních silnicích a vybraných silnicích I. třídy, mimo rok 2009 stabilně roste. Nejvíce mezi roky 2010 a 2011.

57

Vliv na nižší výběr daně mohou mít však i daňové úniky, kdy se někteří prodejci vyhýbají placení vyšších daní nelegálním dovozem PHM, či jejich pančováním nedaněnými oleji.

4.1.4 Saldo pokladního plnění dle schváleného veřejného rozpočtu a vývoj inkasa v 1. čtvrtletí 2013 Graf č. 18 zobrazuje vývoj naplnění schváleného veřejného rozpočtu v uplynulých šesti letech. Největší rozdíl mezi skutečným a plánovaným inkasem nastal v roce 2009, kdy v plánovaném rozpočtu chybělo 155,26 mld. Kč. Naopak v roce 2007 byly příjmy o 22,53 mld. Kč vyšší, než se plánovalo. V minulém roce došlo k výraznému výpadku ve výběru DPH. Vybralo se o 30,47 mld. méně. Tato daň je v průměr rozpočtově nejvíce nadhodnocována (průměrně v tomto období chybělo 12,6 mld. Kč). Rekordně nejvyšší propad nastal v případě DPPO v roce 2009, kdy se vybralo o 67,4 mld. Kč méně oproti plánu. V průměru na této dani chybí 10,1 mld. Kč. V minulém roce se však vybralo o 5,1 mld. Kč více. Graf 18: Pokladní plnění příjmů veřejných rozpočtů dle jednotlivých daní v letech 2007 až 2012 (v mld. Kč) 20 10 0

mld. Kč

-10

2007

2008

2009

2010

2011

2012 DPH

-20

SD

-30 DPPO

-40

DPFO

-50 -60 -70 -80

22,53

-4,35

-155,26

-38,37

-30,68

-27,37

Zdroj: vlastní zpracování dle dat MFČR – Meziroční srovnání inkasa (65) a (66)

K 30. 4. 2013 je daňové inkaso zatím u většiny sledovaných daní vyšší oproti stejnému období minulého roku. Nejvíce vzrostl výběr DPH (o 3,9 %). Mírný pokles je jen v případě DPPO (o 0,7 %). Spotřební daně rostou o 1,7 % a DPFO o 1,8 %.

58

Graf 19: Příjmy veřejných rozpočtů k 30. 4. daného roku dle typu daně (v mld. Kč) 250

mld. Kč

200 150

2011

100

2012 2013

50 0 Daňové příjmy

DPH

SD

DPPO

DPFO

Zdroj: vlastní zpracování dle dat MFČR – Meziroční srovnání inkasa (67)

4.2 Regresní analýza vlivu vybraných makroekonomických veličin na daňové příjmy Již v kapitole 4.1 bylo často zmiňováno, že určitý vývoj byl zapříčiněn určitým vývojem ekonomiky, tedy, že mimo změn parametrů daňových zákonů, měl na výnosy jednotlivých daní vliv také celkový stav ekonomiky země. V této části práce se proto budu zabývat ověřením, zda existuje lineární závislost mezi hlavními makroekonomickými veličinami a příjmy jednotlivých daní. Tento vliv budu analyzovat pomocí jednoduché regresní funkce. Jako vysvětlující veličiny jsem zvolila hlavní makroekonomické ukazatele: hrubý domácí produkt, míru nezaměstnanosti a cenovou hladinu. Pro potřeby této analýzy je třeba využít hrubý domácí produkt v běžných cenách před očištěním o inflaci, aby byla data stejného charakteru jako data daňového inkasa. Navíc všechna data upravím do podoby temp růstu, které spočítám jako podíl proměnné v roce t a t-1: y୲ k୲ = y୲ିଵ Tempa růstu všech veličin jsou spočítána v tabulce č. 15. Tempo růstu cenové hladiny je počítáno ze změn průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců oproti průměru předchozích 12 měsíců. Primární data pro hrubý domácí produkt, míru nezaměstnanosti i cenovou hladinu jsem čerpala ze statistik ČSÚ.

59

Tabulka 15: Tempa růstu daňových příjmů a vybraných veličin v letech 2005 až 2012 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Daně celkem 1,16 1,01 1,13 1,03 0,88 1,05 1,02 1,03 Daň z příjmů

1,17

0,95

1,16

1,04

0,76

1,03

0,99

1,05

DPPO

1,29

0,94

1,21

1,12

0,64

1,04

0,95

1,10

DPFO

1,08

0,94

1,11

0,93

0,88

1,03

1,02

1,01

Daň z přidané hodnoty

1,13

1,04

1,09

1,08

0,99

1,06

1,02

1,01

Spotřební daně

1,29

1,08

1,16

0,96

0,99

1,05

1,02

1,00

Hrubý domácí produkt Míra nezaměstnanosti

1,06 0,95

1,08 0,90

1,09 0,75

1,05 0,83

0,98 1,52

1,01 1,09

1,01 0,92

1,00 1,03

Cenová hladina

1,02

1,03

1,03

1,06

1,01

1,02

1,02

1,03

Zdroj: vlastní výpočty, dle dat Finanční správy (55) a ČSÚ – Makroekonomické údaje (61)

Obecný tvar regresní funkce je y = ax + b. Obsahuje tedy mimo proměnných x a y, také parametry a, b. Parametr a určuje vzdálenost průsečíku regresní přímky s osou y od počátku souřadnic (tedy hodnotu regresní funkce pro x = 0). Parametr b určuje sklon, který regresní přímka svírá s osou x. Pokud je a > 0, existuje mezi x a y přímá úměra, tedy čím větší x, tím větší y. Pokud je a < 0, existuje mezi x a y nepřímá úměra, tedy čím větší x, tím menší y. V případě, že parametr b = 0, neexistuje statisticky významná závislost mezi x a y. To, zda existuje statisticky významná závislost mezi veličinou x a y tedy určuje, zda platí b = 0 nebo naopak b ≠ 0. P-hodnota parametru b menší než 0,05 značí, že b ≠ 0 a závislost mezi x a y je tak významná na hladině 95 %. Pokud je p-hodnota větší než 0,05, parametr b se na této hladině významnosti rovná 0 a závislost mezi x a y není. Lze však také zvolit hladinu významnosti 90 %, poté bude kritická hodnota p 0,1. Výsledné rovnice lineárních regresních funkcí pro jednotlivé kombinace daňových příjmů a makroekonomických veličin uvádí tabulka č. 16. Daňové příjmy jsou v pozici vysvětlované proměnné x a makroekonomické ukazatele jsou vysvětlující proměnné y. P- hodnoty parametrů b jsou v tabulce č. 17. Kvalitu regresního modelu, přesněji řečeno, kolik procent rozptylu vysvětlované proměnné (daňových příjmů) je vysvětleno modelem lineární závislosti mezi daňovými příjmy a konkrétním makroekonomickým ukazatelem, udává index determinace (viz tabulka č. 18). Čím více se blíží 100 %, tím větší část výkyvů v daňových příjmech je ovlivněno analyzovaným makroekonomickým ukazatelem.

60

Tabulka 16: Lineární regresní funkce HDP

Míra nez.

Cen. hladina

Daně celkem

y/x

y = 1,43x - 0,44

y = -0,25x + 1,29

Daň z příjmů

y = 2,05x - 1,11

y = -0,42x + 1,44

y = 0,83x + 0,19 y = 2,33x - 1,38

DPPO

y = 3,17x - 2,24

y = -0,64x + 1,67

y = 4,75x - 3,84

DPFO

y = 0,92x + 0,04

y = -0,18x + 1,18

y = -0,77x + 1,79

Daň z přidané hodnoty

y = 0,82x + 0,21

y = -0,11x + 1,16

y = 0,67x + 0,37

Spotřební daně

y = 1,64x - 0,62

y = -0,14x + 1,21

y = -2,17x + 3,30

Zdroj: vlastní výpočty Tabulka 17: P-hodnoty parametrů b vysvětlujících proměnných HDP Míra nez. Cen. hladina 0,052 0,033 0,697 Daně celkem Daň z příjmů

0,078

0,017

0,473

DPPO

0,082

0,022

0,339

DPFO

0,227

0,136

0,705

Daň z přidané hodnoty

0,035

0,121

0,561

Spotřební daně

0,107

0,449

0,431

Míra nez. 74,70

Cen. hladina

Zdroj: vlastní výpočty Tabulka 18: Indexy determinace (v %) HDP 70,20 Daně celkem Daň z příjmů

65,53

79,88

16,44 29,81

DPPO

64,92

78,11

39,03

DPFO

48,19

57,48

16,02

Daň z přidané hodnoty

74,18

59,38

24,38

Spotřební daně

61,20

31,38

32,60

Zdroj: vlastní výpočty

Nyní si shrňme výsledky regresní analýzy: HDP: Mezi proměnnou HDP a daňovými příjmy existuje ve všech případech přímá úměra. Tedy čím vyšší HDP tím vyšší daňové příjmy. Statisticky nejvýznamnější závislost na HDP je v případě DPH, kdy p- hodnota = 0,035 a je určena významnost již na hladině 95 %. Index determinace je v případě DPH také nejvyšší (74,18 %). Na hladině 90 % je významná také závislost s daní z příjmů právnických osob, na hraně se již pohybují spotřební daně. Nebyla prokázána statistická závislost s daní z příjmů fyzických osob, kdy také index determinace je nejnižší (48,19 %). Celkově je rozptyl daní vysvětlen vývojem HDP ze 70,2 %.

61

Daně celkem

Graf 20: Lineární regresní závislost inkasa daní na HDP 1,40 1,20 1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 0,00 0,95

1,00

1,05

1,10

Hrubý domácí produkt Zdroj: vlastní výpočty

Míra nezaměstnanosti: V případě vlivu míry nezaměstnanosti byla prokázána nepřímá úměrnost, tedy čím vyšší míra nezaměstnanosti, tím nižší inkaso daní. Na hladině 95 % byla prokázána závislost na míře nezaměstnanosti daňového příjmu z DPPO. Za závislé lze ještě považovat také příjmy z DPFO a DPH (na hladině přibližně 90 %). Index determinace je nejvyšší u daní z příjmů právnických osob, následovaný pak DPH. Nebyla zjištěna závislost u spotřebních daní, kdy p-hodnota je 0,449 a index determinace pouhých 31,38 %. Celkově jsou výkyvy v inkasu daní determinovány vývojem míry nezaměstnanosti ze 74,7 %.

Daně celkem

Graf 21: Lineární regresní závislost inkasa daní na míře nezaměstnanosti 1,40 1,20 1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 0,00 0,00

0,50 1,00 1,50 Míra nezaměstnanosti

2,00

Zdroj: vlastní výpočty

Cenová hladina: Regresní analýza neprokázala statisticky významnou závislost mezi daňovými příjmy a cenovou hladinou ani u jednoho typu daně. Indexy determinace se pohybují ve výši 16,44 % a 39,09 %. Relativně nejvyšší závislost s p-hodnotou 0,339 vykazuje daň z příjmů právnických osob, nejnižší pak daň z příjmů fyzických osob.

62

Graf 22: Lineární regresní závislost inkasa daní na cenové hladině

Daně celkem

1,50 1,00 0,50 0,00 1,00

1,02

1,04

1,06

1,08

Cenová hladina Zdroj: vlastní výpočty

4.3 Analýza elasticity a korelace daňového inkasa ve vztahu k HDP Mimo regresní analýzy, která hodnotí jednostrannou závislost vysvětlované a vysvětlující proměnné, existují také další metody, kterými lze hodnotit závislost mezi daňovými příjmy a vývojem ekonomiky. Takovými metodami je např. ukazatel elasticity a korelace časových řad. Měřítkem stavu ekonomiky je zpravidla ukazatel hrubého domácího produktu. Proto se v této části práce zaměřím již pouze na HDP. Podíl inkasa daně na HDP se v posledních letech pohybuje od 17,40 do 20,17 %. Od roku 2010 podíl na HDP roste. Daně jsou významnou položkou odčerpávanou od ekonomických subjektů do veřejných peněžních fondů, ze kterých jsou tyto prostředky zpětně do ekonomiky alokovány dle rozhodnutí vlády. Tabulka 19: Podíl jednotlivých daňových příjmů na HDP v letech 2005 – 2012 (v %) 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Daně celkem 20,17 18,90 19,55 19,23 17,40 18,07 18,28 (bez sociálního pojištění)

2012 18,85

Daň z příjmů

8,37

9,18

8,12

8,59

8,47

6,55

6,68

6,55

DPPO

3,64

4,41

3,84

4,25

4,51

2,94

3,02

2,85

DPFO

4,32

4,40

3,86

3,92

3,45

3,10

3,15

3,18

Daň z přidané hodnoty

6,69

6,50

6,45

6,63

6,75

7,09

7,17

7,24

Spotřební daně

2,93

3,55

3,57

3,79

3,46

3,49

3,64

3,66

Zdroj: vlastní výpočty

Největší podíl na HDP měly dříve daně z příjmů, od roku 2010 je to již daň z přidané hodnoty. Podíly jednotlivých daní ukazuje tabulka č. 19.

63

Na grafu č. 23 vidíme meziroční změnu vývoje HDP v běžných cenách a celkového daňového inkasa. Již z grafu je patrný stejný trend meziročních změn HDP a daňového inkasa. Lze se tedy domnívat, že tyto dvě položky budou na sobě závislé. Tuto hypotézu je nutné ověřit výpočty. Graf 23: Meziroční změna celkového daňového inkasa a HDP v běžných cenách 20% 15% 10% HDP

5% 0% -5%

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Daňové inkaso

2011

-10% -15% Zdroj: vlastní zpracování dle dat Finanční správy (55) a ČSÚ – Makroekonomické údaje (61)

Vliv HDP na vývoj inkasa daní ověříme pomocí ukazatele elasticity, tedy jak se jednotková změna hrubého domácího produktu odrazí ve změně výnosu daní. Elasticita (E) je definována mezi dvěma veličinami, kdy je jedna z nich považována za funkci druhé, tedy y = f (x), jako míra relativní změny y vůči relativní změně x: xଵ − x଴ ∆x x଴ x E= y −y = ଴ ଵ ଴ ∆y y଴ y଴ Čím je vypočtená hodnota vzdálenější od nuly, tím intenzivnější je reakce inkasa daně na změnu hrubého domácího produktu. Vyšší elasticita tedy znamená vyšší vliv změny hrubého domácího produktu na změnu daňového inkasa. Z hodnot hrubého domácího produktu v běžných cenách určíme nominální meziroční změny, které použijeme ve výpočtu hodnot elasticity. Tabulka 20: HDP v běžných cenách a meziroční nominální změna HDP v b. c. (mld. Kč)

3 116,1

3 352,6

3 662,6

3 848,4

3 759,0

3 799,5

3 841,4

Δ HDP nominálně (%)

6,38 %

7,59 %

9,25 %

5,07 %

-2,32 %

1,08 %

1,10 %

Zdroj: vlastní výpočty dle dat ČSÚ – Makroekonomické údaje (61)

V tabulce č. 21 jsou spočítány hodnoty elasticit jednotlivých skupin daní ve vztahu k HDP. Pro přehlednost uvádím i grafické zobrazení (grafy č. 24 a 25).

64

V průměru vykazuje celkové daňové inkaso elasticitu 2,34. Tedy reakce daňového inkasa je 2,34 krát větší než změna HDP. Nejvyšší průměrnou elasticitu 3,30 má daň z příjmů právnických osob, následovaná spotřebními daněmi, které dosahují elasticity vůči HDP 1,97. Zmíněné daně tedy vykazují nejvyšší reakci na HDP. Nejnižší citlivost na HDP 1,43 vykazuje daň z příjmů fyzických osob a DPH. Tabulka 21: Elasticita daňového inkasa daní ve vztahu k HDP v letech 2005-2011 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

průměr

Daně celkem

2,52

0,11

1,41

0,66

5,00

4,63

2,04

2,34

Daň z příjmů

2,60

-0,62

1,68

0,69

10,50

2,83

-0,86

2,40

DPPO

4,55

-0,82

2,25

2,27

15,63

3,52

-4,30

3,30

DPFO

1,31

-0,74

1,16

-1,44

5,28

2,56

1,88

1,43

Daň z přidané hodnoty

2,05

0,59

0,92

1,57

0,27

5,82

1,97

1,88

Spotřební daně

4,52

1,07

1,75

-0,84

0,63

5,08

1,60

1,97

Zdroj: vlastní výpočty

Všechny daně vykazují v průměru citlivost na HDP větší než 1, což ukazuje na elastickou reakci na HDP. V případech, kdy byla elasticita menší než 1, se v daném roce jednalo o neelastickou reakci a daň reagovala méně, než se měnilo HDP. V některých letech byla elasticita dokonce záporná (např. u DPFO v roce 2008 nebo DPPO v roce 2011). Tato situace nastala z důvodu, že HDP rostlo a daňové inkaso klesalo či naopak daně rostly a HDP klesalo. Graf 24: Elasticita inkasa daní ve vztahu k HDP v letech 2005-2011 12 10 8

DPH

6

DP

4

SD

2

Daně celkem

0 -2

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Zdroj: vlastní zpracování

Největší reakci na HDP vykázala DPPO v roce 2009, kdy DPPO klesala 15,63 krát více než HDP.

65

Graf 25: Elasticita inkasa DPFO a DPPO ve vztahu k HDP v letech 2006-2011 20 15 10 DPFO 5 DPPO 0 -5

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

-10 Zdroj: vlastní zpracování

4.3.1 Korelace časových řad daňového inkasa ve vztahu k HDP Korelace časových řad znamená vzájemný vztah mezi dvěma veličinami. Neukazuje však, která z proměnných je závislá a která je vysvětlující. V této části práce se tedy zaměříme na to, zda časové řady jednotlivých daňových příjmů a časová řada hrubého domácího produktu vykazovaly vzájemnou závislost. Hodnoty korelace se pohybují v intervalu <-1,1>. Kladná hodnota blížící se k 1 vyjadřuje přímou závislost, hodnoty mezi 0,7 až 0,8 vyjadřují silnou korelaci, hodnoty 0,6 až 0,4 vyjadřují střední korelaci a hodnoty 0,1 až 0,3 vyjadřují slabou korelaci. Záporná hodnota korelačního koeficientu znamená, že jedna veličina roste, zatímco druhá klesá. Hodnota korelačního koeficientu blížící se k -1 vyjadřuje nepřímou závislost. Hodnoty by také měly odpovídat hodnotám koeficientu determinace. Výsledky korelace časových řad HDP a daňových příjmů jsou shrnuty v následující tabulce č. 22. Potvrdila se shoda s indexem determinace počítaného regresní analýzou. Nejvíce korelované je HDP s daní z přidané hodnoty, nejméně naopak s daní z příjmů fyzických osob. Celkově daňové příjmy vykazují s HDP korelaci 0,702, což je silný stupeň korelace. Všechny daně se pohybují v pásmu střední až silné korelace s HDP.

66

Tabulka 22: Korelace HDP a daňových příjmů hodnota stupeň korelace Daně celkem

0,702

silná

Daň z příjmů

0,655

střední

DPPO

0,649

střední

DPFO

0,482

střední

Daň z přidané hodnoty

0,742

silná

Spotřební daně

0,612

střední

Zdroj: vlastní výpočty

Lze říci, že nejvíce je makroekonomickým vývojem ovlivněno inkaso daně z příjmů právnických osob a daně z přidané hodnoty. Nejméně pak spotřební daně a daň z příjmů fyzických osob. Lze tedy odvodit, že poslední jmenované daně jsou naopak více ovlivňovány v posledních osmi letech změnami v daňové legislativě.

4.4 Dopad změn sazeb daně z přidané hodnoty na různé příjmové skupiny domácností Změny sazeb daně z přidané hodnoty se mimo příjmů veřejných rozpočtů zásadně dotýkají také spotřebních výdajů domácností. V následujících výpočtech se zaměříme na dopad změn sazeb daně z přidané hodnoty na domácnosti rozdělené do decilů podle výše příjmů. Data o spotřebních vydáních domácností byla čerpána ze Statistiky rodinných účtů Českého statistického úřadu za rok 2011. Konkrétně z tabulky Domácnosti podle čistého peněžního příjmu na osobu – decily - Peněžní vydání průměry na domácnost v Kč za rok (viz příloha č. 7). Tato data byla roztříděna na výdaje na položky spadající do základní a snížené sazby a na výdaje na položky, které jsou od daně osvobozeny. Do výpočtů nebyly zařazeny ortopedické a terapeutické pomůcky, ostatní zdravotnické výrobky a tuhá paliva, jelikož nelze jednoznačně určit, jaká částka spadala do základní a jaké naopak do snížené sazby. Následně byly částky výdajů ve snížené a základní sazbě za rok 2011 očištěny o daň platnou v tomto roce a byl tak určen základ daně pro výpočty v dalších letech. Předpokladem je neměnnost spotřebitelských zvyklostí při změnách sazeb daně. V tabulce č. 23 uvádím výši spotřebních vydání na osobu a rok při sazbách 20 a 10 % a následně při zvýšení snížené sazby na 14 %.

67

Tabulka 23: Spotřební vydání při sazbách 20 a 10 % a po zvýšení snížené sazby na 14 % sazby 20 a 10 % spotřební základní v Kč na osobu a rok výdaje celkem sazba

snížená sazba

sazby 20 a 14 % spotřební základní výdaje celkem sazba

Domácnosti celkem

116 715

73 276

33 096

117 918

73 276

34 299

Nejnižších 10 %

64 025

37 499

21 830

64 819

37 499

22 624

10 - 20 %

87 081

52 911

26 358

88 039

52 911

27 317

20 - 30 %

98 389

59 562

30 273

99 489

59 562

31 374

30 - 40 %

106 362

64 536

33 610

107 584

64 536

34 832

40 - 50 %

114 743

70 769

34 882

116 011

70 769

36 150

50 - 60 %

119 513

74 762

34 763

120 777

74 762

36 027

60 - 70 %

134 980

85 016

37 708

136 351

85 016

39 079

70 - 80 %

144 080

93 175

38 048

145 463

93 175

39 431

80 - 90 %

163 939

106 066

41 148

165 435

106 066

42 644

Nejvyšších 10 %

211 624

142 679

47 547

213 353

142 679

49 276

snížená sazba

Zdroj: vlastní výpočty dle dat ČSÚ - Statistika rodinných účtů (68)

Spotřební vydání při zvýšení sazeb na 21 a 15 % a po zavedení jednotné sazby 17, 5 % ukazuje tabulka č. 24. Obě tabulky jsou rozděleny na deset příjmových skupin domácností od nejchudších 10 % po nejbohatších 10 % domácností. Spotřební výdaje jsou roční a byly počítány jako průměr na jednu osobu spadající do dané příjmové skupiny domácností. Navíc je počítán také údaj za průměrnou domácnost celkově. Ve výpočtech je abstrahováno od jakýchkoliv makroekonomických vlivů a je zde ukázán pouze vliv změn sazeb daně na základ, vycházejí ze statistiky spotřebních vydání domácnosti z roku 2011. Pro přehlednost částku za plnění osvobozená od daně neuvádíme, jelikož zůstává stále stejná. Tabulka 24: Spotřební vydání při sazbách 21 a 15 % a po zavedení jednotné sazby 17,5 % sazby 15 a 21 % sazba 17, 5 % původně původně spotřební základní snížená spotřební v Kč na osobu a rok základní snížená výdaje celkem sazba sazba výdaje celkem sazba sazba Domácnosti celkem

118 830

73 887

34 600

117 445

71 749

35 353

Nejnižších 10 %

65 330

37 811

22 823

64 732

36 718

23 319

10 - 20 %

88 720

53 352

27 556

87 776

51 809

28 155

20 - 30 %

100 261

60 058

31 649

99 212

58 321

32 337

30 - 40 %

108 427

65 074

35 137

107 309

63 192

35 901

40 - 50 %

116 918

71 359

36 467

115 647

69 295

37 260

68

50 - 60 %

121 716

75 385

36 343

120 325

73 204

37 133

60 - 70 %

137 403

85 724

39 422

135 780

83 245

40 279

70 - 80 %

146 586

93 951

39 777

144 733

91 234

40 642

80 - 90 %

166 693

106 950

43 018

164 534

103 856

43 953

Nejvyšších 10 %

214 974

143 868

49 708

211 893

139 707

50 789

Zdroj: vlastní výpočty dle dat ČSÚ - Statistika rodinných účtů (68)

Není překvapením, že výdaje s růstem příjmů rostou a člen nejbohatší domácnosti vydá na spotřebu více než třikrát tolik co člen nejchudší skupiny domácností. Když se podíváme detailněji, výdaje na položky spadající do snížení sazby daně jsou pouze 2,2 x nižší u nejnižších 10 % oproti nejvyšším 10 %. Výrazný rozdíl je však v případě výdajů na položky ze základní sazby, kdy nejbohatší domácnosti vydají 3,8 x více než nejchudší domácnosti. Z těchto údajů vyplývá, že snížená sazba je z velké části uplatňována opravdu na nezbytné složky spotřeby. Rozdíl mezi příjmovými skupinami ve výdajích na položky spadající do snížené sazby je dán např. rozdílnou kvalitou a tím také cenou těchto položek, v menší míře pak také množstvím spotřebovaného zboží. Zajímavý pohled ukazují grafy č. 26 a 27, které zobrazují, jaké procento svých spotřebních výdajů daná příjmová skupina domácností vydá za položky spadající do základní a snížené sazby. V průměru byly výdaje v roce 2011 na položky v základní sazbě 62,8 % a ve snížené 28,4 %. Zbylých 8,8 % tvořily výdaje na položky od daně osvobozené. Nejchudší domácnosti ale v základní sazbě vydaly 58,6 % a ve snížené 34,1 %. Nejbohatší domácnosti pak v základní sazbě 67,4 % a ve snížené sazbě 22,5 %. Vlivem zvýšení snížené sazby na 14 % narostlo také procento vydání na položky v základní sazbě. U všech logicky stejným poměrem. Při dalším zvýšení obou sazeb o 1 % se poměr výdajů neměnil, pouze absolutně vzrostl.

69

% spotřebních výdajů

Graf 26: Podíl spotřebních výdajů na položky v základní sazbě (rok 2011, v %) 70% 68% 66% 64% 62% 60% 58% 56% 54% 52% 50%

sazby 20 a 10 % sazby 20 a 14 % sazby 15 a 21 % sazba 17,5 %

Zdroj: vlastní zpracování dle dat ČSÚ - Statistika rodinných účtů (68)

Pokud by došlo ke sjednocení sazeb na 17,5 %, výdaje na položky původně spadající do základní sazby by klesly v průměru na 61,1% a původně ve snížené by v průměru vzrostly na 30,1 %. Poměr výdajů na spotřebu položek v základní sazbě neroste úměrně růstu příjmů, ale v třetím a čtvrtém decilu mírně klesá. V případě položek ve snížené sazbě pak v těchto decilech poměr mírně roste. V dalších decilech je již vývoj pravidelný.

% spotřebních výdajů

Graf 27: Podíl spotřebních výdajů na položky ve snížené sazbě (rok 2011, v %) 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

Zdroj: vlastní zpracování dle dat ČSÚ - Statistika rodinných účtů (68)

sazby 20 a 10 % sazby 20 a 14 % sazby 15 a 21 % sazba 17,5 %

70

Nejvíce vypovídající výsledky poskytuje přehled absolutního finančního dopadu změn sazeb DPH na jednotlivé skupiny domácností (tabulka č. 25) a také procentní změna oproti výdajům za předchozí daňové situace (graf č. 28). Nejvyšší dopad na průměrnou domácnost mělo zvýšení snížené sazby na 14 %. Roční výdaje jednoho člena průměrné domácnosti vzrostly o 1203 Kč, což je o 1,03 % celkových výdajů více než při sazbách 20 a 10 %. Graf 28: Změna výdajů oproti výdajům za předchozí daňové situace (v %) 1,24% 1,5% 1,03% 0,82% 0,76% 0,79% 0,77% 1,0% 0,5%

změna na 20 a 14 %

0,0%

změna na 21 a 15 %

-0,5%

Domácnosti celkem

-1,0% -1,5%

Nejnižších 10 %

Nejvyšších 10 %

změna na 17,5 %

-0,91% -1,17% -1,43%

-2,0% Zdroj: vlastní výpočty dle dat ČSÚ - Statistika rodinných účtů (68)

V nejnižším příjmovém pásmu byl rozdíl 794 Kč (o 1,24 % výdajů více) a v nejvyšším pásmu pak 1729 Kč (o 0,76 % výdajů více). Relativně nejvíce tedy změna postihla osoby z nejchudších domácností, nejméně pak ty z nejbohatších. Což vyplývá z poměru výdajů na položky v základní a snížené sazbě, jak již bylo uvedeno dříve. Změna sazeb na 15 a 21 % měla u všech příjmových skupin prakticky stejný dopad, rozdíl mezi první a posledním decilem domácností je pouze 0,03 %. Opět větší relativní dopad je na osoby v nejnižší příjmové skupině. Průměrný absolutní dopad byl 912 Kč na osobu a rok. Dále se zvýšilo zatížení domácností DPH. Zavedení jednotné sazby 17,5 % by podle struktury spotřebních výdajů, se kterou v této práci pracujeme, mělo pozitivní vliv na všechny příjmové skupiny. Zvýšení snížené sazby o 2,5 % by obyvateli průměrné domácnosti ukrojilo navíc 752 Kč ročně na položky ve snížené sazbě DPH. Snížení základní sazby o 3,5 % by však naopak přineslo snížení ročních výdajů o 2173 Kč na osobu. Nejvyšší procentní i absolutní snížení výdajů by nastalo u nejvyšší příjmové skupiny (-3081 Kč, což je o 1,43 % méně než při sazbách 15 a 21 %). Nejnižší snížení výdajů pak u nejnižší příjmové skupiny (-598 Kč, což je o 0,91 % méně než při 15 a 21 %).

71

Tabulka 25: Absolutní finanční dopad změn sazeb DPH na jednotlivé skupiny domácností (v Kč) změna na sazby 20 a 14 % změna na sazby 21 a 15 % změna na sazbu 17,5 % změna změna změna změna změna změna změna změna změna změna výdajů ve výdajíc ve výdajíc ve výdajíc ve výdajích ve výdajích ve spotřební ve výdajích ve spotřebníc ve spotřebníc v Kč na osobu a h h h v původní v původní ch výdajích v základní h výdajích h výdajích rok ve snížené v základní ve snížen základní snížené celkem sazbě celkem celkem sazbě sazbě é sazbě sazbě sazbě Domácnosti 1203 0 1203 912 611 301 -1385 -2137 752 celkem Nejnižších 10 %

794

0

794

511

312

198

-598

-1094

496

10 - 20 %

958

0

958

681

441

240

-944

-1543

599

20 - 30 %

1101

0

1101

772

496

275

-1049

-1737

688

30 - 40 %

1222

0

1222

843

538

306

-1118

-1882

764

40 - 50 %

1268

0

1268

907

590

317

-1271

-2064

793

50 - 60 %

1264

0

1264

939

623

316

-1391

-2181

790

60 - 70 %

1371

0

1371

1051

708

343

-1623

-2480

857

70 - 80 %

1384

0

1384

1122

776

346

-1853

-2718

865

80 - 90 %

1496

0

1496

1258

884

374

-2158

-3094

935

Nejvyšších 10 %

1729

0

1729

1621

1189

432

-3081

-4161

1081

Zdroj: vlastní výpočty dle dat ČSÚ - Statistika rodinných účtů (68)

Je však také pravděpodobné, že na rozdíl od zvýšení snížené sazby, se snížení základní sazby neprojeví v cenách vůbec, nebo pouze částečně. Tabulka č. 26 ukazuje situace, kdy se snížení základní sazby projeví ze 75 %, 50 % a 25 %. A dále také extrémní případ, kdy se snížení neprojeví vůbec. Vliv na celkové výdaje domácností tedy bude mít pouze zvýšení snížené sazby. V případě 75 % a 50 % promítnutí snížení základní sazby do cen, dojde ke snížení celkových výdajů u všech příjmových skupin. Pokud by se snížení sazby promítlo pouze z 25 % nebo vůbec, dojde ke zvýšení spotřebních výdajů. Zajímavé je, že při 25% variantě zvýšení výdajů nejvíce absolutně postihne osoby ze čtvrtého decilu domácností, nejméně nejbohatší.

72

Tabulka 26: Vliv různé míry promítnutí snížení základní sazby DPH do cen na absolutní změnu spotřebních výdajů po zavedení sazby 17,5 % (v Kč) Promítnutí snížení základní sazby DPH do cen změna výdajů v Kč na osobu a rok

ze 75 %

z 50 %

z 25 %

vůbec

Domácnosti celkem

-851

-316

218

752

Nejnižších 10 %

-324

-51

223

496

10 - 20 %

-558

-173

213

599

20 - 30 %

-615

-181

254

688

30 - 40 %

-648

-177

293

764

40 - 50 %

-755

-239

277

793

50 - 60 %

-845

-300

245

790

60 - 70 %

-1003

-383

237

857

70 - 80 %

-1173

-494

185

865

80 - 90 %

-1385

-612

162

935

Nejvyšších 10 %

-2040

-1000

40

1081

Zdroj: vlastní výpočty dle dat ČSÚ - Statistika rodinných účtů (68)

Graf č. 29 zobrazuje změnu výdajů vyjádřenou jako procento spotřebních výdajů při různé míře promítnutí snížení základní sazby. Při 100-50% variantě se relativně nejvíce sníží spotřební výdaje nejvyšší příjmové skupině a naopak při 20-0% variantě se zvýšení spotřebních výdajů této příjmové skupiny dotkne relativně nejméně. Graf 29: Vliv různé míry promítnutí snížení základní sazby DPH po zavedení sazby 17,5 % do cen (jako % změna spotřebních výdajů)

Domácnosti celkem -1,45%

-0,47%

-0,95%

0,50%

0,02%

vůbec

Nejnižší 10 %

0,34%

-0,08%

0,76%

-0,50%

z 50 %

-0,92%

ze 75 %

Nejvyšších 10 % -1,18% -2,0%

-1,5%

-0,72% -1,0%

z 25 %

0,18%

-0,27%

-0,5%

0,0%

0,5%

0,63%

1,0%

Zdroj: vlastní výpočty dle dat ČSÚ - Statistika rodinných účtů (68)

ze 100%

73

4.5 Analýza dopadů změn daně z příjmů fyzických osob na poplatníky s příjmem ze závislé činnosti V této části práce se zaměřím na analýzu a hodnocení dopadů změn legislativy v oblasti daně z příjmů fyzických osob na různé skupiny poplatníků s příjmem ze závislé činnosti, a to z hlediska jejich čistých příjmů a daňového zatížení v letech 2007 až 2012. Pro tento účel budou poplatníci rozděleni do skupin s ohledem na počet dětí a výši ročních příjmů. Předpokladem je, že poplatník nečerpá žádné nestandardní úlevy, jeho manžel/ka má příjmy vyšší než 68 000 Kč ročně a nečerpá tudíž na ni/něj slevu a daňové zvýhodnění uplatňuje na všechny děti v domácnosti. Poplatníky z hlediska počtu dětí rozdělím dle členění, které užívá Český statistický úřad ve Statistice rodinných účtů – tab. č. 12: Rodinné domácnosti podle typu a podle počtu nezaopatřených dětí. (69) V modelových příkladech budu počítat s těmito skupinami domácností (ostatní typy neuvažuji): • Skupina A: poplatníci z úplné čisté rodiny bez dětí (v roce 2011 tvořili 39,7 % všech domácností). • Skupina B: poplatníci z úplné čisté rodiny s jedním dítětem (v roce 2011 tvořili 15,2 % všech domácností). • Skupina C: poplatníci z úplné čisté rodiny se dvěma dětmi (v roce 2011 tvořili 18,3 % všech domácností). Z hlediska výše příjmů rozdělím poplatníky do následujících skupin: • Skupina 1: Poplatníci s minimální mzdou. Minimální mzda se v průběhu let 2007 až 2012 neměnila a je ve výši 8 000 Kč měsíčně (96 000 Kč ročně). • Skupina 2: Poplatníci s průměrnou hrubou mzdou dle údajů Českého statistického úřadu. Vývoj průměrné mzdy v letech 2007 až 2012 uvádím v tabulce č. 27. Tabulka 27: Průměrná měsíční mzda v letech 2007 až 2012 (v Kč) rok 2007 2008 2009 2010 2011 Průměrná mzda

20 957

22 592

23 344

23 864

24 436

2012 25 101

Zdroj: ČSÚ – Průměrná hrubá měsíční mzda (70)

•

Skupina 3: Poplatníci s hrubou mzdou ve výši 110 000 Kč tedy cca 4 až 5 násobku průměrné mzdy a 13,75 násobku minimální mzdy.

74

Modelové příklady budou počítány na roční bázi. V tabulce č. 28 uvádím roční příjmy skupin 1-4 v jednotlivých letech. Tabulka 28: Roční příjmy příjmových skupin 1-3 v letech 2007-2012 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Skupina 1

96000

96000

96000

96000

96000

96000

Skupina 2

251484

271104

280128

286368

293232

301212

Skupina 3

1 320 000 1 320 000 1 320 000 1 320 000 1 320 000 1 320 000

Zdroj: vlastní výpočty

Na změnu daňového zatížení u všech příjmových skupin domácností v modelových příkladech měly, vzhledem k předpokladům v úvodu této části práce, ve sledovaném období vliv především níže uvedené změny zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů: • změna sazby daně, • změna výše slevy na poplatníka, • změna výše daňového zvýhodnění na dítě, • zavedení principu tzv. „superhrubé mzdy“ V následujících podkapitolách určím dopad změn na jednotlivé skupiny domácností.

4.5.1 Dopad změn na domácnosti příjmové skupiny 1 Jak již bylo uvedeno, tato příjmová skupina je vymezena poplatníky s minimální mzdou, která se po celé sledované období pohybovala ve výši 96 000 Kč ročně. Dopad bude hodnocen na skupiny domácností A, B i C. Na grafu č. 30 je zaznamenána výše daňového zatížení, které jsem počítala jako poměr čistého příjmu a hrubé mzdy. Mimo daň je příjem zkrácen také o sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnancem. Skupina A: V roce 2007 se daňové zatížení poplatníků bez vyživovaných dětí pohybovalo ve výši 15,5 %, čistý příjem byl 81 120 Kč. V následujícím roce 2008, kdy došlo ke změně systému daně z příjmů fyzických osob, a začala se uplatňovat jednotná sazba daně ve výši 15 %, se daňové zatížení snížilo na 12,50 % a čistá mzda vzrostla na 84 000 Kč. Důvodem zvýšení čistého příjmu bylo zvýšení slevy na poplatníka, jelikož samotná výše daně před slevou se zvýšila z 10 080 Kč na 19 440 Kč. Příčinou

75

tohoto zvýšení daně před slevou bylo jak zvýšením sazby z 12,5 % na 15 %, tak i zvýšením základu daně o pojistné placené zaměstnavatelem. V roce 2009 došlo ke snížení sazeb sociálního pojištění, což se odrazilo v dalším snížení daňového zatížení na 11 %. Čistý roční příjem vzrostl o 1440 Kč. V letech 2009-2012 zůstaly již daňové zatížení a čistý příjem této příjmové skupiny nezměněny. Graf 30: Daňové zatížení poplatníků příjmové skupiny 1 (různé typy domácnost, v %) 20%

15,50% 12,50%

10%

11,00%

11,00%

11,00%

11,00%

6,25%

Skupina A Skupina B

0% 2007

2008

2009

2010

2011

2012

Skupina C

-10% -9,8%

-20%

-11,3%

-13,2%

-13,2% -16,9%

Zdroj: vlastní výpočty

Skupina B: Nyní se zaměříme na poplatníky s jedním vyživovaným dítětem. Z grafu č. 31 je patrné, že daňové zatížení od roku 2009 bylo záporné. Poplatníci tedy neplatili daň, ale čerpali čisté daňové bonusy. V roce 2008 se výše daňového zatížení snížila z 9,25 % na 1,38 %. Následně v roce 2009 bylo již daňové zatížení -0,12 % a čistý příjem byl vyšší než hrubá mzda o 120 Kč. Již v roce 2008 došlo ke zvýšení ročního daňového zvýhodnění na dítě z 6000 Kč na 10 680 Kč. Důvodem vzniku čistého daňového bonusu v roce 2009 byla skutečnost, která již byla zmíněna u skupiny A, a tedy to, že došlo ke snížení sazeb sociálního pojištění placeného zaměstnancem i zaměstnavatelem. V letech 2010 a 2011 byl čerpán čistý daňový bonus 1 044 Kč, jelikož se dále zvyšovalo daňové zvýhodnění na dítě. Situace se opakovala také v roce 2012, kdy byl čerpán čistý daňový bonus již 2844 Kč, a daňové zatížení kleslo na -2,96 %. Skupina C: V případě daňových poplatníků se dvěma vyživovanými dětmi byla situace podobná jako u skupiny B. K čerpání čistého daňového bonusu 9 360 Kč však došlo již v roce 2008. Oproti roku 2007 daňové zatížení kleslo ze 6,25 % na -9,7 %. V roce 2009 se daňové zatížení snížilo o další 1,6 p. b. V letech 2010 a 2011 bylo daňové zatížení -13,2 % a v roce 2012 kleslo dokonce na -16,9 % a byl čerpán čistý daňový bonus 16 248 Kč. Příčinou bylo opět zvyšování daňového

76

zvýhodnění na dítě. Vliv neměl ani přechodný pokles slevy na poplatníka v roce 2011, jelikož vliv daňového zvýhodnění byl vyšší. Graf 31: Placená daň a čerpané bonusy poplatníků ve skupině 1-B a 1-C (v Kč) 20 000 15 000 10 000 Skupina B

5 000 Kč

0

Skupina C 2007

-5 000

2008

2009

2010

2011

2012

-10 000 -15 000 Zdroj: vlastní výpočty

4.5.2 Dopad změn domácnosti příjmové skupiny 2 Do příjmové skupiny 2 jsem zařadila poplatníky s průměrnou mzdou dle výkazů Českého statistického úřadu. Průměrná mzda mezi roky 2007 a 2012 vzrostla o 4 144 Kč, lze tedy předpokládat postupný nárůst daňového zatížení, jelikož výše slev se úměrně neměnila. Graf 32: Daňové zatížení poplatníků příjmové skupiny 2 (různé typy domácností, v %) 25%

22,91%

23,59%

20% 15,35%

22,23%

15,7%

15%

22,43%

14,6%

23,04%

14,3%

22,86%

15,1%

14,0%

Skupina A Skupina B

10%

Skupina C

5% 0% 2007

2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: vlastní výpočty

Skupina A: Daňové zatížení poplatníka bez dětí s průměrnými příjmy v průběhu sledované doby nejdříve rostlo v roce 2008 z 22,91 na 23,59 %. Příčinou nárůstu je výrazné meziroční zvýšení průměrné mzdy. Pokud by se výše mzdy neměnila, daňové zatížení by se mírně snížilo na 22,88 %. V roce 2009 díky snížení sociální pojištění míra zdanění klesla na 22,23 % i přesto, že průměrná mzda dále rostla. Od roku 2010 daňové zatížení dále rostlo spolu s růstem průměrné mzdy,

77

jelikož výše slevy na poplatníka se nezvyšovala, naopak v roce 2011 se snížila o 1 200 Kč. Skupina B: Stejně jako v případě skupiny poplatníků A došlo v roce 2008 díky zvýšení průměrné mzdy k růstu daňového zatížení o cca 2 p. b. Pokud by mzda zůstala stejná, došlo by naopak k poklesu o 2 p. b. V letech 2009 a 2010 daňové zatížení klesalo díky snižování sazby pojistného a růstu výše daňového zvýhodnění na dítě. V roce 2011 kvůli snížení slevy na poplatníka došlo k nárůstu daňového zatížení na 19,08 %. V roce 2012 daňové zatížení opět i přes růst průměrné mzdy kleslo na 18,41 %, a to díky opětovnému zvýšení slevy na poplatníka a zvýhodnění na dítě. Skupina C: Situace poplatníků se dvěma dětmi se vyvíjela stejně, jako v případě poplatníku ze skupiny B. Daňové zatížení bylo však nižší a pohybovalo se kolem 15 %. Nejvíce dosahovalo 15,7 % v roce 2008. Nejnižší bylo díky zvýšení daňové zvýhodnění na dítě v roce 2012, a to 14,0 %.

4.5.3 Dopad změn domácnosti příjmové skupiny 3 Příjmová skupina 3 představuje vysokopříjmového poplatníka s hrubým ročním příjmem ve výši 1 320 000 Kč (tedy 4-5 násobku průměrné mzdy). Graf 33: Daňové zatížení poplatníků příjmové skupiny 3 (různé typy domácností, v %) 40%

36,56% 27,04%

30%

26,91%

29,22%

29,31%

28,34%

29,03%

Skupina A 20%

Skupina B

10%

Skupina C

0% 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Zdroj: vlastní výpočty

Jak vidíme na grafu č. 33, rozdíly v daňovém zatížení mezi skupinami domácností A až C jsou v této příjmové skupině jen minimální a liší se maximálně o 1 p. b. v celém sledovaném období. Vliv daňového zvýhodnění na děti je tady

78

minimální. Nemá tedy smysl popisovat skupinu A, B a C zvlášť a dále budu popisovat pouze poplatníka ze skupiny A, tedy bez dětí. V roce 2008, kdy byl zaveden systém jedné sazby daně, se daňové zatížení poplatníků z této příjmové skupiny snížilo z 36,56 % na 27,04 %. Čistý roční příjem vzrostl z 837 372 Kč na 963 135 Kč. Daň se začala počítat sice z vyššího základu, kvůli zvýšení o pojistné placené zaměstnavatelem, ale sazba se použila již pouze 15 % namísto původní 32% progresivní sazby na část základu daně nad 331 200 Kč za rok. Byl zaveden také maximální vyměřovací základ ve výši 1 034 880 Kč pro sociální a zdravotní pojištění. To snížilo tyto odvody modelového poplatníka, jelikož jeho roční hrubý příjem byl vyšší. Samotná daň před slevou na poplatníka se snížila o 72 483 Kč, po slevě o dalších 17 640 Kč. V roce 2009 došlo současně k růstu maximálního vyměřovacího základu na 1 130 640 Kč a ke snižování sazeb sociálního pojistného. To se v modelovém příkladu projevilo v růstu základu daně o 22 210 Kč (a tedy zvýšení daně o 3 332 Kč), růst zdravotního pojistného zaměstnance o 4 309 Kč, ale také ve snížení sociálního pojistného zaměstnance o 9 298 Kč. Celkový čistý příjem se tak zvýšil na 964 794 Kč. V roce 2010 a 2011 se maximální roční vyměřovací základ zvýšil na 1 707 048 Kč, resp. 1 781 280 Kč, což převýšilo hrubou mzdu poplatníka a došlo tak k růstu základu daně kvůli zvýšení pojistného zaměstnavatele a také zvýšení odvodů na pojistném zaměstnance. V roce 2010 se daň se zvýšila o 9 654 Kč a odvody na pojistném o 20 829 Kč. Celkově tedy čistý příjem klesl a daňová zátěž vzrostla na 29,22 %. V roce 2011 se daň zvýšila o dalších 1200 Kč snížením slevy na poplatníka. Graf 34: Vývoj čisté příjmu poplatníka z příjmové skupiny 3-A (v Kč) 1 000 000

963 135 964 794

950 000

934 320 933 120 945 937 936 827

900 000 Kč 850 000

837 372

800 000 750 000 2007 Zdroj: vlastní výpočty

2008

2009

2010

2011

2012

2013

79

V roce 2012 byl snížen MVZ pro platby pojistného na 1 206 576 Kč a tedy došlo ke snížení základu daně i odvodů modelového poplatníka. Daň se snížila o 5 445 Kč, odvody o 7 372 Kč. Daňové zatížení kleslo na 28,34 %. V roce 2013 byl zrušen strop na zdravotní pojištění, na sociální pojištění byl zvýšen na 1 242 432 Kč. Vzhledem ke změnám ve výpočtu daně pro poplatníka s hrubou mzdou nad MVZ dochází k navýšení daňového zatížení pro modelového poplatníka o 0,7 p. b. na 29,03 %. Placená daň mu vzroste o 6 780 Kč, čistá mzda klesne o 9 110 Kč.

4.6 Výpočet efektivní daňové sazby daně z příjmu fyzických osob Od roku 2008 platí v České republice rovná sazba daně ve výši 15 %, která nahradila předchozí progresivní systém sazeb. V roce 2013 přibyla také tzv. solidární daň pro vysoko příjmové poplatníky, kteří dosáhli stropu pro odvod sociálního pojistného 103 536 Kč. Daň z příjmů fyzických osob však není rovná 15% ani u příjmů do 103 536 Kč měsíčně. Důvodem je jednak vliv slevy na poplatníka (případně další úlevy ze ZD). Dále pak výpočet daně ze superhrubé mzdy (hrubé mzdy zvýšené o 34 % pojistného placeného zaměstnavatelem). Na příkladu poplatníka uplatňujícího pouze slevu na poplatníka se samotná daň platí až od měsíčního příjmu 10 299 Kč. Graf 35: Efektivní daňová sazba (daň a pojistné) fyzické osoby v roce 2013 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

hrubá mzda Zdroj: vlastní výpočet

Grafy č. 35 a 36 zobrazují podíl čisté mzdy na hrubých měsíčních příjmech od 8 000 do 120 000 Kč. Efektivní sazba daně (bez vlivu pojistného) se tak pohybuje od 0 do cca 18,9 % (při 120 000 Kč; pro vyšší příjmy se dále zvyšuje,

80

jelikož již neplatí strop na zdravotní pojištění). Dohromady s pojistným zaměstnance je to pak od 11 % do cca 30 % (opět při 120 000 Kč). Efektivní sazba daně (bez vlivu pojistného) se tak pohybuje od 0 do cca 18,9 % (při 120 000 Kč; pro vyšší příjmy se dále zvyšuje, jelikož již neplatí strop na zdravotní pojištění), dohromady s pojistným zaměstnance je to pak od 11 % do cca 30 % (opět při 120 000 Kč). Zdanění příjmů fyzických osob je tedy již nyní progresivní, v žádném případě nelze hovořit o rovné dani, ale pouze o jednotné sazbě daně. Graf 36: Efektivní daňová sazba (bez pojistného) fyzické osoby v roce 2013 20% 15% 10% 5% 0%

hrubá mzda Zdroj: vlastní výpočet

4.7 Incidence změny spotřební daně z nafty a benzínu Spotřební daň z minerálních olejů tvoří rozhodující podíl na inkasu spotřebních daní v České republice. Mimo státního rozpočtu plyne výnos také do Státního fondu dopravní infrastruktury. Výrazný vliv má také na celkovou výši výdajů firem a obyvatel za pohonné hmoty, jelikož tvoří přibližně polovinu z konečné ceny u čerpacích stanic. Konečná cena u čerpacích stanic je tvořena cenou ropy na burze, náklady na rafinaci a dopravu ropy k čerpacím stanicím, marží provozovatelů čerpacích stanic, spotřební daní a navíc DPH, která je placena až ze základu zvýšeného o spotřební daň. Ceny surové ropy jsou v US dolarech, vliv má tedy také kolísání kurzu koruny vůči americkému dolaru. Konečná cena PHM pro spotřebitele u jednotlivých čerpacích stanic se v rámci tuzemska liší mezi jednotlivými kraji i o 3 Kč na litr. Tato situace je

81

zapříčiněna jednak kupní sílou obyvatelstva v jednotlivých částech republiky, četností hlavních dopravních tepen a s tím související intenzitou provozu na hlavních pozemních komunikacích a zejména konkurencí provozovatelů čerpacích stanic. Zejména v místech, kde provozují čerpací stanice společnosti s nízkými maržemi, jsou nuceni i hlavní distributoři ovládající trh jít s cenou dolů, aby se vyrovnali konkurenci a naopak v místech, kde tyto společnosti nepůsobí, pak marže zvýší, aby vyrovnali rozdíl. V tabulce č. 29 je uveden modelový výpočet podílu daní na celkové ceně pohonných hmot k 8. 5. 2013. Spotřební daň dle cen z 8. 5. 2013 tvoří 54 % z ceny benzínu a 49 % z ceny nafty. Tabulka 29: Výpočet podílu daní na cenách PHM z 8. 5. 2013 spotřební cena DPH daň absolutně nafta 34,90 Kč 6,06 Kč 10,95 Kč 17,01 Kč benzín

35,42 Kč

6,15 Kč

12,84 Kč

18,99 Kč

daň % z ceny 49% 54%

Zdroj: vlastní výpočet, ceny dle dat Finance.cz - Ceny pohonných hmot on-line (71)

Zvyšování sazeb spotřební daně je vždy velmi diskutované téma, především z hlediska toho, jak moc a za jak dlouho se promítne do cen na čerpacích stanicích, ale také to, jak toto zvýšení ovlivní celkovou poptávku po PHM a příjmy rozpočtu. Graf 37: Vývoj cen PHM u českých čerpacích stanic od října 2009 do března 2010 (celostátní průměr) 35

Kč/ litr

33 31 benzín 29

nafta

27 25 1.10.2009

1.11.2009

1.12.2009

1.1.2010

1.2.2010

1.3.2010

Zdroj dat: vlastní zpracování dle dat Finance.cz - Ceny pohonných hmot on-line (71)

Skutečnost, na kolik se zvýšení daní promítne do zvýšení konečných cen a nakolik si naopak prodejci sníží své marže, měříme pomocí rozložení daňového břemene neboli incidence daně. Poslední zvýšení sazeb proběhlo k 1. 1. 2010.

82

Současně s růstem sazby spotřební daně došlo ke zvýšení DPH o 1 p. b. Na grafu č. 37 je patrné, že od 1. 1. 2010 cena u čerpacích stanic začala prudce stoupat. Při určení daňové incidence zvýšení daní na ceny PHM byly použity dvě varianty výpočtu. První (označena jako var. 1) počítá s průměrnými cenami za prosinec 2009 a za leden 2010. Je tedy brán měsíc před a měsíc po změně sazeb. Varianta 2 (označena var. 2) bere v úvahu průměrné ceny za říjen 2009 a za březen 2010, tedy tři měsíce před a po změně sazeb. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách č. 30 a 31. Tabulka 30: Daňová incidence zvýšení sazeb daní na ceny PHM - část 1 (v Kč) cena1 v Kč cena1 DPH1 SD1 DPH1 + SD1 cena2 DPH2 SD2 (DPH1 + SD1) Benzín var. 1 28,20 4,50 11,84 16,34 11,85 30,08 5,01 12,84 Nafta var. 1

26,59

4,25

9,95

Benzín var. 2

27,48

4,39

11,84

Nafta var. 2

25,72

4,11

9,95

17,85

cena2 (DPH2 + SD2) 12,23

DPH2 + SD2

12,39

28,55

4,76

10,95

15,71

12,84

16,23

11,25

31,10

5,19

12,84

18,03

13,08

14,06

11,66

29,32

4,89

10,95

15,84

13,48

14,20

Zdroj: vlastní výpočty Tabulka 31: Daňová incidence zvýšení sazeb daní na ceny PHM - část 2 (v Kč a %) Absolutní Procentní Procentní očištěný dopad dopad změna změna změna dopad dopad dopad dopad na kupující na prodejc ceny daní tržeb na kupujícího na prodejce na kupujícího na prodejce ho e Benzín var. 1 1,88 1,51 0,37 1,88 -0,37 125% -25% 100% 0% Nafta var. 1

1,95

1,51

0,44

1,95

-0,44

129%

-29%

100%

0%

Benzín var. 2

3,62

1,80

1,83

3,62

-1,83

202%

-102%

100%

0%

Nafta var. 2

3,60

1,78

1,82

3,60

-1,82

202%

-102%

100%

0%

Zdroj: vlastní výpočty

U benzínu ve variantě 1 došlo ke zvýšení ceny o 1,88 Kč, což je o 0,37 Kč více než vzrostly daně (SD o 1 Kč, DPH o 0,51 Kč). Ve variantě 2 došlo ke zvýšení ceny dokonce o 3,60 Kč, z toho zvýšení daní bylo o 1,80 Kč. V obou případech tedy ceny rostly více než samotná daň. Podobná situace byla i u nafty. Ve variantě 1 cena vzrostla o 0,44 Kč více než daň, ve variantě dva to bylo dokonce o 1,82 Kč více. Dopad na kupujícího byl u nafty i benzínu tedy více než 100%. Mohlo by se tedy zdát, že prodejci využili situaci a v důsledku zvyšování daní přistoupili k růstu svých marží. Situace ovšem nebyla takto jednoznačná. Současně s růstem daní došlo také ke zvyšování ceny ropy na komoditní burze a k poklesu kurzu koruny vůči dolaru, což ukazuje obrázek č. 2. Ve sledovaném

83

období se cena za litr ropy zvýšila z necelých 8 Kč na skoro 10 Kč, což odpovídá nárůstu ceny bez daně. Ceny by tedy rostly i bez zvyšování daní. Růst sazeb daní však zvýšení cen pro spotřebitele a firmy dále výrazně zesílil. Jak již bylo uvedeno v kapitole 7.6 Vývoj inkasa spotřební daně z minerálních olejů, spotřeba PHM v roce 2010 klesla, přestože např. tržby v dopravě i výběr mýtného rostly. Z těchto skutečností se lze domnívat, že alespoň část spotřeby PHM byla přesunuta do zahraničí. Ve všech sousedních zemích mimo Německa je výše spotřební daně z nafty i benzínu nižší, tudíž při stejné ceně suroviny a stejných maržích prodejců, je zde cena PHM nižší. To vede spotřebitele z pohraničních oblastí a hlavně mezinárodní dopravce k nákupu PHM v okolních státech.

Obrázek 2: Dlouhodobý vývoj ceny ropy Brent v Kč za litr Zdroj: Kurzy.cz – Komodity (72)

84

5 Diskuze a závěr Nejvýraznější změny v oblasti daní z příjmů přinesl zákon č. 261/2007, o stabilizaci veřejných rozpočtů. Tímto zákonem byla v České republice zavedena rovná sazba daně ve výši 15 %. Zákon dále zavedl nový systém výpočtu základu daně z hrubé mzdy zvýšené o pojistné placené zaměstnavatelem, pro což se vžil název „superhrubá mzda“. Bylo zrušeno také společné zdanění manželů a minimální základ daně. Jako kompenzace zvýšení sazby pro nejnižší příjmové skupiny obyvatel byly výrazně zvýšeny všechny slevy, které snižují základ daně, a také daňové zvýhodnění na dítě. V roce 2010 a 2012 bylo toto daňově zvýhodnění dále zvyšováno. Ke snížení položek snižující základ daně došlo pouze v roce 2011, kdy byla přechodně snížena sleva na poplatníka o 100 Kč měsíčně. Došlo také k postupnému snižování sazby daně z příjmů právnických osob. Od roku 2008 z 24 % na 21 %, v letech 2009 a 2010 došlo k dalšímu snižování o 1 procentní bod až na 19% sazbu, která platí také v současnosti. Po sledované období došlo k několika změnám ve výdajových paušálech. Nejdříve byly v roce 2009 výrazně zvýšeny pro řemeslníky i svobodná a ostatní podnikání, v následujícím roce 2010 pak zůstaly zvýšeny jen řemeslníkům a ostatním podnikatelům byly opět sníženy. Výrazné změny začaly platit od letošního roku. Zákon č. 500/2012 pro roky 2013 až 2015 ruší maximální vyměřovací základ pro platby zdravotního pojištění. Nově stanovuje také maximální částky výdajových paušálu pro OSVČ. Jednou z nejkřiklavějších změn je také tzv. solidární zvýšení daně ve výši 7 % pro poplatníky DPFO, kteří dosahují hrubé mzdy ve výši maximálního vyměřovacího základu sociálního pojištění. Daň z přidané hodnoty podléhá v posledních letech nejčastěji změnám sazeb. V uplynulých 6 letech byla dvakrát změněna základní sazba a dokonce čtyřikrát zákonodárci změnili sazbu sníženou. Snížená sazba od roku 2007 vzrostla o celých 10 p. b. Od roku 2013 dochází mimo zvýšení sazeb o 1 p. b. také např. k zavedení institutu ručení za nespolehlivého pláce jeho odběratelem, jestliže bude plnění uhrazeno bezhotovostně na účet, který nebude mít dodavatel zveřejněn na internetu. Ve vývoji inkasa daně z příjmů právnických osob nastal největší propad v roce 2009, kdy došlo k poklesu inkasa o 63 mld. Kč. Hlavním důvodem byla

85

reakce na ekonomický propad v tomto roce, kdy klesaly účetní zisky firem a poplatníci také žádali o snížení placených záloh na daň. Výrazně však také klesla sazba daně. V letech 2010 a 2011 se výrazně situace nezlepšila. Pouze v roce 2010 díky poklesu vratitelných přeplatků inkaso mírně vzrostlo. Samotná daňová povinnost splatná v tomto roce však klesla. V roce 2011 objem vybraných prostředků opět klesal kvůli snížení sazby a uplatňování ztrát z minulých let. Vliv mělo jistě také mimořádné zrychlené odpisování. V roce 2012 inkaso opět rostlo o 11,15 mld. Kč. Z výše uvedeného je tedy patrné, že hlavním faktorem, který měl vliv na klesající trend ve výběru daně z příjmů právnických osob od roku 2008, byl právě nepříznivý vývoj ekonomické situace, který se odrážel v nižších ziscích firem a tedy i nižším základu daně. To dále posílil výrazný pokles sazeb daně a další zmíněné úlevy pro firmy (snižování záloh malým podnikům, zrychlené odpisování). Tyto hypotézy potvrdila regresní analýza, kdy byla prokázána přímá závislost daní z příjmů právnických osob na hrubém domácím produktu. Index determinace dosáhl hodnoty 64,92 %, tedy téměř 65 % výkyvů v inkasu daně z příjmů právnických osob, lze vysvětlit výkyvy HDP. Ještě vyšší závislost pak vykazuje DPPO na hodnotách nezaměstnanosti, kde je index determinace dokonce 78,11 %. Samotná nezaměstnanost a HDP jsou na sobě silně závislé. Při analýze ukazatele elasticity byla zjištěna u daně z příjmů právnických osob nejintenzívnější reakce na vývoj HDP. Reakce inkasa DPPO je v průměru 3,3 krát silnější než změna v HDP. Především v již zmiňovaném roce 2009 DPPO silně reagovala na pokles výkonnosti ekonomiky. Inkaso daně z příjmů fyzických osob podávané dle přiznání za posledních 6 let výrazně klesá. Z hodnoty 17,75 mld. Kč v roce 2007 se dostalo až na téměř marginální 3 mld. Kč v posledních dvou letech. To jsou nejnižší hodnoty od zavedení této daně v roce 1993. Za tímto vývojem stálo mimo negativní ekonomické situace hlavně zavedení vyšších slev na dani, daňových zvýhodnění a také snížení sazby u vyšších příjmů na rovných 15 %. Jen v roce 2009 došlo k nárůstu uplatňovaných slev o 30,5 mld. Kč. Negativní vliv na inkaso daně mělo také zvýšení výdajových paušálů. To se v letech 2009 a 2010 projevilo téměř dvojnásobným objemem

86

výdajů uplatňovaných jako % z příjmů oproti roku 2008. Došlo také k prudkému snižování placených záloh. Co se týká DPFO ze závislé činnosti, nejvyšší propad v inkasu byl v roce 2008 (ze 126 mld. Kč na 115 mld. Kč), který se v roce 2009 dále prohloubil o 4 mld. Kč. Od roku 2010 inkaso roste, ale na původní úroveň z roku 2007 se již nedostalo. V minulém roce byl výnos necelých 120 mld. Kč. Za propadem v roce 2008 lze hledat mimo růstu počtu nezaměstnaných především snížení daňového zatížení poplatníků, jelikož došlo ke zvýšení položek snižujících základ daně, daňového zvýhodnění a pro poplatníky s vyššími příjmy se výrazně snížila sazba daně. Z modelových příkladů dopadů změn DPFO na různé příjmové skupiny poplatníků jsem zjistila, že nejvíce pozitivní dopad měly změny v roce 2008 na poplatníky s vysoce nadprůměrnou hrubou mzdou (110 000 Kč měsíčně). Jejich zdanění příjmu kleslo o přibližně 10 p. b. oproti roku 2007 (čistá mzda vzrostla o 15 %). Pokles zdanění zaznamenali také poplatníci s minimální hrubou mzdou. To jim kleslo o 3 p. b. Pokud bereme v úvahu také daňové zvýhodnění na jedno dítě, byl pokles u této skupiny 7,9 p. b., se dvěma dětmi dokonce 16 p. b. (čerpání daňových bonusů). Naopak nejméně pozitivní dopad měly uvedené změny na poplatníky s průměrnou hrubou mzdou. Daňové zatížení jim v roce 2008 vzrostlo o 1 až 2 p. b. Příčinou nárůstu bylo však výrazné meziroční zvýšení průměrné mzdy. Pokud by se výše mzdy neměnila, daňové zatížení by se velmi mírně snížilo o 0,03 p. b. U poplatníka s 1 či 2 dětmi pak o 2 až 4 p. b. U nejnižší příjmové skupiny v následujících letech daňové zatížení díky snížení sazby sociálního pojistného dále klesalo, v případě poplatníka s dětmi ještě výrazněji, jelikož rostla výše daňového zvýhodnění a v letech 2009 až 2012 čerpali pouze daňové bonusy. U průměrného poplatníka daňové zatížení mírně rostlo kvůli zvyšování průměrné hrubé mzdy a také v roce 2011 kvůli snížení slevy na poplatníka. V posledních dvou letech se u bezdětného poplatníka udržuje ve výši mírně přes 23 %. U poplatníka se dvěma dětmi pak díky zvyšování daňového zvýhodnění v roce 2012 kleslo na výši 14,0 %. Poplatníky s výrazně nadprůměrnou mzdou ovlivňovala především výše maximálního vyměřovacího základu. Od roku 2010, kdy byl MVZ zvýšen na 1 707 048 Kč/rok jejich daňové zatížení vzrostlo o více než 2 p. b., nad hranici 29 %. V roce 2012 díky výraznému

87

poklesu MVZ sociálního pojištění jejich zatížení opět kleslo o 1 p. b. i přes nárůst MVZ zdravotního pojištění, který byl však výrazně nižší. V roce 2013 vzhledem ke změnám ve výpočtu daně pro poplatníka s hrubou mzdou nad MVZ dochází k navýšení daňového zatížení pro modelového poplatníka o 0,7 p. b., na 29,03 %. Placená daň mu vzroste o 6 780 Kč. Zrušení limitu pro zdravotní pojištění se jej nedotkne, jelikož již v roce 2012 byl zvýšen nad jeho hrubou mzdu. Postihne jej tedy zvýšení MVZ sociálního pojištění a 7% zvýšení daně z rozdílu mezi hrubou mzdou a MVZ (u modelového poplatníka je tato tzv. solidární daň 453 Kč měsíčně). U ostatních sledovaných příjmových skupin k žádné změně nedochází. Výběr daně z příjmů fyzických osob je ovlivňován také vývojem míry nezaměstnanosti a HDP, i když ve sledovaném období ne tak silně, jak by se mohlo předpokládat. Z regresní analýzy bylo zjištěno, že DPFO je závislá na nezaměstnanosti (na hladině významnosti 90 %). Index determinace je pouze středně silný, a to necelých 58 %. Zbylých 42 % výkyvů je zapříčiněno jinými faktory. Vliv HDP nebyl regresní analýzou prokázán ani na hladině 90 %. Elasticita reakce na HDP je nejnižší ze sledovaných daní, v posledních letech byla pouze 1,43. Z častých legislativních změn v posledních letech lze tedy usuzovat na to, že jsou právě tyto změny, které na výběr DPFO působily výrazně. Vzhledem k podstatnému navýšení daňového zatížení vysokopříjmových poplatníků, zastropování části výdajových paušálů OSVČ a chování DPFO vzhledem k HDP a nezaměstnanosti lze očekávat, že daňové inkaso vzroste, pokud nedojde k výrazně velkému propadu ekonomiky. Schválený rozpočet na rok 2013 počítá s inkasem ve výši 134,3 mld. Kč, což by bylo o 11,25 mld. více než loňské inkaso. Dle mého názoru je v současné situaci reálný nárůst o cca 5 mld. Kč. Jak již bylo zmíněno výše, daň z přidané hodnoty v posledních 6 letech podléhala neustálému zvyšování sazeb, především té snížené. Proto také jako jediná po celé sledované období roste (mimo velmi mírného propadu v roce 2009). Stala se dominantní položkou v daňových příjmech a převzala původní místo daní z příjmů. Ke zvýšení sazeb došlo ve sledovaném období v roce 2008, 2010 i 2012. V každém tomto roce byla reakce inkasa daní pozitivní a výběr daní rostl. I když vždy méně než bylo v rozpočtu plánováno.

88

Nejvíce nereálný odhad inkasa daně byl po posledním zvýšení snížené sazby o 4 p. b. v minulém roce. Vybralo se o celých 30 mld. méně. Velmi výrazně totiž klesl základ daně zejména pro základní sazbu (téměř na polovinu), a to nejvýrazněji za maloobchod, stavebnictví a zpracovatelský průmysl. V důsledku výrazného výpadku v očekávaném příjmu a tedy špatně upraveném rozpočtovém určení výnosu daní došlo v minulém roce také ke snížení inkasa obcí o 3,5 mld. Kč a krajů o 0,5 mld. Podíl na inkasu se jim totiž snížil natolik, že i když celkové inkaso DPH mírně rostlo, tento růst nestačil vykompenzovat snížený podíl místních rozpočtů na DPH. Příčinou propadu v očekávaném inkasu je dle mého názoru neochota či nemožnost lidí více spotřebovávat. Celkové výdaje na konečnou spotřebu v minulém roce totiž klesy o 2,8 %, z toho výdaje domácností dokonce o 3,6 %. Inkaso DPH je totiž na vývoji makroekonomiky výrazně závislé (již na hladině 95 %). Index determinace je zde 74,18 % - nejvyšší ze všech zkoumaných daní. Přes 74 % výkyvů je vysvětleno vývojem HDP. Vliv vývoje nezaměstnanosti je statisticky významný až na hladině 90 %, index determinace je roven 59 %. V práci jsem se také zabývala dopadem změn sazeb DPH na různé příjmové skupiny poplatníků. Data o spotřebních vydáních domácností byla čerpána ze Statistiky rodinných účtů vydávané ČSÚ (poplatníci jsou zde rozděleni do decilových skupiny dle výše příjmů). Výdaje na položky spadající do snížení sazby daně jsou pouze 2,2 krát nižší u nejchudších 10 % poplatníků oproti nejbohatším 10 %. Výrazný rozdíl je však v případě výdajů na položky ze základní sazby, kdy nejbohatší domácnosti vydají 3,8 krát více než nejchudší domácnosti. Z těchto údajů vyplývá, že snížená sazba je z velké části uplatňována opravdu na nezbytné složky spotřeby. Nejchudší domácnosti v základní sazbě vydají 58,6 % a ve snížené 34,1 %. Nejbohatší domácnosti pak v základní sazbě spotřebují 67,4 % a ve snížené sazbě 22,5 %. Nejvyšší dopad na průměrnou domácnost mělo zvýšení snížené sazby na 14 %. Roční výdaje jednoho člena průměrné domácnosti vzrostly o 1203 Kč, což je o 1,03 % celkových výdajů více než při sazbách 20 a 10 %. V nejnižším příjmovém pásmu byl rozdíl 794 Kč (o 1,24 % výdajů více) a v nejvyšším pásmu pak 1729 Kč (o 0,76 % výdajů více). Relativně nejvíce tedy změna postihla osoby z nejchudších domácností. Zvýšení sazeb na 15 a 21 % měla u všech příjmových

89

skupin relativně stejný dopad. Průměrný absolutní dopad byl 912 Kč na osobu a rok. Zavedení jednotné sazby 17,5 % by podle struktury spotřebních výdajů, se kterou v této práci pracujeme, mělo pozitivní vliv na všechny příjmové skupiny. Nejvyšší procentní i absolutní snížení výdajů by nastalo u nejvyšší příjmové skupiny (- 3081 Kč, což je o 1,43 % méně než při sazbách 15 a 21 %). Nejnižší snížení výdajů pak u nejnižší příjmové skupiny (-598 Kč, což je o 0,91 % méně než při 15 a 21 %). Celkové výdaje poplatníka z průměrné domácnosti by byly ještě nižší než v případě sazeb 20 a 14 %, a to o 474 Kč ročně (u nejchudších domácností o 87 Kč, u nejbohatších o 1460 Kč). Oproti sazbám 20 a 10 % by byly výdaje poplatníka z průměrné domácnosti o 730 Kč vyšší. Výsledkem této analýzy je tedy zjištění, že z variant zvyšování sazeb daně z přidané hodnoty je jednotná sazba 17,5 % relativně nejvýhodnější řešením pro všechny skupiny poplatníků. S ohledem na současný vývoj HDP by snížení sazeb zpět na sazby 20 a 10 % pravděpodobně přineslo snížení celkového inkasa daně. Neustálé zvyšování sazeb daně má však na domácnosti nepochybně také psychologický efekt. Časté zprávy o zvyšování daňové zátěže, umocněny negativními zprávami o stavu hospodářství nutí spotřebitele raději své peníze šetřit. Míra úspor domácností v roce 2012 dle ČSÚ vzrostla o 3 p. b. Tato situace pak vytváří začarovaný kruh, který situaci jak rozpočtů, tak ekonomiky dále zhoršuje. Co se týká spotřební daně z nafty a benzínu, nejdůležitější legislativní změnou bylo zvýšení sazby s účinností od 1. 1. 2010. U benzínu z 11,84 Kč/l na 12,84 Kč/l a u motorové nafty z 9,95 Kč/l na 10,95 Kč/l. Inkaso spotřební daně z minerálních olejů se pohybuje kolem 80 mld. Kč. V posledních 3 letech výběr klesá. Nedaří se také plnit rozpočtový plán. Největší rozdíl mezi rozpočtem a skutečným výběrem byl v roce 2009 a 2010, kdy se vybralo o 7 mld. méně. Spotřební daň z nafty a benzínu tvoří přibližně 50 % z ceny pohonných hmot pro konečného spotřebitele. Zvyšování sazeb spotřební daně je vždy velmi diskutované téma mimo jiné z hlediska toho, jak moc se toto zvýšení promítne do cen na čerpacích stanicích. V této práci byla měřena incidence zvýšení spotřební daně z minerálních olejů k 1. 1. 2010. Dopad na konečného spotřebitele byl u nafty i benzínu více než 100 %. Současně s růstem daně však rostly také ceny ropy a klesal kurz koruny vůči americkému dolaru. Zvýšení daně z minerálních olejů a

90

současně DPH situaci pro konečného spotřebitele ještě zhoršila a ten tak omezil poptávku u český čerpacích stanic. Spotřeba PHM v roce 2010 klesla o 5,7 %, přestože např. tržby v dopravě i výběr mýtného rostly. Z těchto skutečností se lze domnívat, že alespoň část spotřeby PHM byla přesunuta do zahraničí. Má doporučení k daňové legislativě jsou následující: V oblasti daně z příjmů právnických osob navrhuji zachovat současnou výši daňové sazby a rozhodně ji v současné ekonomické situaci nezvyšovat. Zvýšení daňové sazby by dle mého názoru nevedlo ke zvýšení inkasa daně, ale spíše k větší snaze se dani vyhnout. Za vhodné považuji zrušení daně z dividend, jelikož se vyplácí již ze zdaněného zisku. Jedná se tedy o dvojí zdanění jednoho zisku. Tento krok by měl přilákat investory a tím zlepšit ekonomickou situaci a zvýšit zaměstnanost, což by přineslo také kompenzaci v podobě vyššího inkasa DPPO. V oblasti daně z příjmů fyzických osob navrhuji zrušení tzv. superhrubé mzdy, tedy základu daně jako hrubé mzdy zvýšené o pojistné placené zaměstnavatelem, a naopak zvýšení sazby daně na 19 % z hrubé mzdy. Podobný model funguje např. na Slovensku, zde se však základ daně snižuje ještě o pojistné zaměstnance. Navrhuji současně s tímto krokem zrušit také maximální vyměřovací základy pro platby pojistného. Systém bez superhrubé mzdy je dle mého transparentnější a spravedlivější. Zároveň je výpočet daně také snadnější, bez zbytečných výjimek. Snížila by se také implicitní míra zdanění práce většiny poplatníků, která je v Česku sedmá nejvyšší v EU, což by mohlo opět podpořit zaměstnanost. Při tomto systému stanovení čisté mzdy by se celkové daňové zatížení poplatníků s minimální mzdou nezměnilo, poplatníkům s průměrnou mzdou by kleslo daňové zatížení na 21,76 % a poplatníkům s hrubou mzdou 110 000 Kč by daňové zatížení kleslo na 28,12 %. Navíc by došlo k odstranění rozdílu mezi zaměstnanci a OSVČ, kteří daňový základ o pojistné logicky nezvyšují. Oceňuji také nově stanovené maximální výše výdajových paušálů (u 40% je to 800 tis. Kč, u 30% pak 600 tis. Kč) pro OSVČ. Toto opatření se dotkne pouze OSVČ s ročním příjmem nad 2 000 000 Kč. V oblasti daně z přidané hodnoty navrhuji v současné situaci zavedení jednotné sazby ve výši 17,5 %. Případně lze vzít v úvahu přesunutí některých základních potravin do snížení sazby 10 %, aby zavedení sazby 17,5 % na všechny

91

potraviny nadměrně nepostihlo nejchudší obyvatele. To by však na druhé straně mohlo vytvořit prostor pro spekulace, které potraviny jsou ty základní, a co ještě se daní sníženou sazbou a co už ne. V oblasti daní z minerálních olejů navrhuji snížení spotřební daně z nafty. Aby byly ceny na českých čerpacích stanicích ve srovnání s okolními státy pro mezinárodní autodopravce přijatelné, je nutné snížit sazbu na úroveň okolních států, nebo se jim alespoň výrazně přiblížit. V současnosti je u nás spotřební daň z nafty vzhledem k okolním státům, mimo Německa, nejvyšší. Pokud by se snížila sazba spotřební daně z nafty na 9 – 9,5 Kč/l, zvýšilo by to objem tankovaných PHM zahraničními autodopravci. Ti se v současnosti tankování v České republice vyhýbají a tankují raději za hranicemi, kde je to pro ně výhodnější. Tato skutečnost je zřejmá z rostoucího výběhu mýtného a na druhé straně relativně neměnného výnosu akcízu z minerálních olejů. Snížení daně by také zvýšilo konkurenceschopnost tuzemských firem, kterým by klesly logistické náklady. Nárůst tržeb tuzemský čerpacích stanic i firem by se také pozitivně projevil v inkasu daně z příjmů.

92

6 Citovaná literatura 1. ŠINDLEKA, Vladimír. Definice daně. Finance.cz. [Online] 25. 6. 2001. [Citace: 1. 3. 2013.] Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/17291-definicedane/. 2. KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 5. vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2010. ISBN 978-80-7357-574-8. 3. VANČUROVÁ, Alena a LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2010. 10. aktul. vydání. Praha : 1. VOX, 2010. ISBN 978-80-86324-86-9. 4. ŠIROKÝ, Jan a kol. Daňové teorie - s praktickou aplikací. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2008. ISBN 978-80-7400-005-8. 5. STIGLITZ, Joseph E. Ekonomie veřejného sektoru. Praha : Grada Publishing, 1997. 80-7169-454-1. 6. MANKIW, Gragory N. Zásady ekonomie. Praha : Grada, 1999. 978-80-7169-891-3. 7. Pricewaterhouse Coopers a The World Bank. Paying Taxes 2013. The global picture. [Online] 2013. http://www.pwc.com/gx/en/paying-taxes/assets/pwcpaying-taxes-2013-full-report.pdf. 8. STEJSKAL, Jan. Daňová teorie a politika II. díl. Pardubice : Univerzita Pardubice, 2008. 978-80-7395-146-7. 9. MIRRLEES, James A. An Exploration in the theory of optimal income taxation. místo neznámé : Review of Economic Studies. Vol. 38, No. 2., 1971. 10. ZEE, Howell H. Reforming the corporate income tax: the case for a hybrid cash-flow tax. místo neznámé : DE ECONOMIST, 2007. Sv. 155. DOI 10.1007/s10645-0079071-0. 11. HALL, Robert E. a RABUSHKA, Alvin. The Flat Tax. 2. vydání. Stanford, California : Hoover Institution Press, Stanford University, 2007. 978-0-81799311-5. 12. KOHOUT, Pavel. Rovná daň – argumenty a předsudky. In: LOUŽEK, Marek. Rovná daň – Diskuse a polemiky. Praha : Centrum pro ekonomiky a politiku, 2002. Sv. Sborník č. 17/2002. 80-86547-10-8.

93

13. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Praha : Sbírka zákonů ČR, 1992. 14. GOLA, Petr. Solidární daň v roce 2013. Finance.cz. [Online] 26. 11. 2012. [Citace: 8. 3. 2013.] Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/371902solidarni-dan-v-roce-2013/. 15. Zákon č. 500/2012 Sb., o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů. Praha : Sbírka zákonů ČR, 2012. 16. ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evripské unii. 4. aktualizované vydání. Praha : Linde, 2010. 978-80-7201-799-7. 17. NERUDOVÁ, Danuše. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 3., přepracované a rozšířené vydání . Praha : Wolters Kluwer, 2011. 978-80-7357695-0. 18. Eurostat - Satistical books. Taxation trends in the European Union. Data for the EU Member States, Iceland and Norway. [Online] 2012. http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/gen_info/ economic_analysis/tax_structures/2012/report.pdf. ISBN 978-92-79-21209-3. 19. EUROPEAN COMMISSION - Directorate-General Taxation & Customs Union. TAXATION PAPERS - Working paper n° 4/2004. Examination of the macroeconomic implicit tax rate on labour derived by the european commission. [Online] 2004. http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxrate_labour.pdf . ISSN 1725-7557. 20. Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. Hlava I:Daň z minerálních olejů. Praha : Sbírka zákonů ČR, 2003. 21. BRYS, B.,MATTHEWS S.,OWENS J. Tax Reform Trends in OECD, OECD Taxation Working Papers No. 1. místo neznámé : OECD Publishing, http://dx.doi.org/10.1787/5kg3h0xxmz8t-en, 2011. 22. European Commission. VAT applied in the Member States of the European Union. ec.europa.eu. [Online] 14. 1. 2013. http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/vat/how_ vat_works/rates/vat_rates_en.pdf. 1(2013)69198 - EN.

94

23. OECD. Consumption Tax Trends 2012: VAT/GST and Excise Rates, Trends and Administration Issues. [Online] 2012. http://www.keepeek.com/DigitalAsset-Management/oecd/taxation/consumption-tax-trends-2012_ctt-2012-en. ISBN: 978-92-64-18218-9. 24. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Praha : Sbírka zákonů ČR, 2004. 25. PSP ČR. Sněmovní tisk 222/0, část č. 3/2. Důvodová zpráva k zákonu č. 261/2007, o stabilizaci veřejných rozpočtů. [Online] 2007. [Citace: 9. 4. 2013.] http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=11044. 26. MÍSAŘOVÁ, Petra. Přehled daňových změn v roce 2008. FinExpert.cz. [Online] 5. 12. 2007. [Citace: 9. 3. 2013.] Dostupné z: http://finexpert.e15.cz/prehled-danovych-zmen-v-roce-2008. 27. Zákon č. 261/ 2007 Sb. - anotace. Sagit.cz. [Online] 2007. http://www.sagit.cz/pages/zpravodajtxtanot.asp?cd=3&typ=r&zdroj=../_anotac e/sb07261b. 28. Zákon č. 482/2008 Sb - anotace. Sagit.cz. [Online] 2008. [Citace: 11. 4. 2013.] http://www.sagit.cz/pages/zpravodajtxtanot.asp?cd=167&typ=r&zdroj=../_anot ace/sb08482a. 29. CHVÁTAL, Dalibor Z. Změny a novinky roku 2009 v kostce. Měšec.cz. [Online] 2. 1. 2009. [Citace: 9. 3. 2013.] http://www.mesec.cz/clanky/zmeny-anovinky-roku-2009-v-kostce/. 30. HOVORKA, Jiří. Novinky a důležité změny daně z příjmů. Měšec.cz. [Online] 6. 1. 2010. [Citace: 11. 3. 2013.] Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/novinky-a-zmeny-dane-z-prijmu/. 31. Zákon č. 289/2009 Sb. - anotace. Sagit.cz. [Online] 2009. [Citace: 11. 4. 2013.] http://www.sagit.cz/pages/zpravodajtxtanot.asp?cd=76&typ=r&zdroj=../_anota ce/sb09289a. 32. Zákon č. 304/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Praha : Sbírka zákonů ČR, 2009. 33. Zákon č. 326/2009 Sb, o podpoře hospodářského růstu a sociální stability. Praha : Sbírka zákonů ČR, 2009.

95

34. Zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010. Praha : Sbírka zákonů ČR, 2009. 35. GOLA, Petr. Co přinesou daňové změny 2011. FinExpert.cz. [Online] 23. 2. 2011. [Citace: 11. 3. 2013.] Dosupné z: http://finexpert.e15.cz/co-prinesoudanove-zmeny-2011. 36. PSP ČR. Sněmovní tisk 377/0, část č. 1/2. Důvodová zpráva k návrhu zákona č. 370/2011. [Online] [Citace: 10. 4. 2013.] http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=71344. 37. KUČEROVÁ, Dagmar. Dohoda o provedení práce 2012. Ohrožený podnikatel. [Online] 19. 12. 2011. [Citace: 12. 3. 2013.] Dosutpný z: http://ohrozeny.podnikatel.cz/clanky/dohoda-o-provedeni-prace-2012/. 38. Zákon č. 403/2012 Sb. - anotace. Sagit.cz. [Online] 2012. [Citace: 12. 4. 2013.] http://www.sagit.cz/pages/zpravodajtxtanot.asp?cd=167&typ=r&zdroj=../_anot ace/sb12403a. 39. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení . Praha : Sbírka zákonů, 1992. 40. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění . Praha : Sbírka zákonů, 1992. 41. RAMBOUSEK, J., MATTAUSCHOVÁ, B. Směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty. Praha : Wolters Kluwer, 2008. 97880-7357-369-0. 42. Zákon č. 302/2008 Sb.- anotace. Sagit.cz. [Online] 2009. [Citace: 10. 4. 2013.] http://www.sagit.cz/pages/zpravodajtxtanot.asp?cd=166&typ=r&zdroj=../_anot ace/sb08302a. 43. Zákon č. 87/2009 Sb. - anotace. Sagit.cz. [Online] 2009. [Citace: 10. 4. 2013.] http://www.sagit.cz/pages/zpravodajtxtanot.asp?cd=76&typ=r&zdroj=../_anota ce/sb09087a. 44. Ministerstvo financí ČR. Informace k novele zákona o DPH od 1.1.2010 – zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010 (změny sazeb DPH).

96

[Online] 11. 12. 2009. [Citace: 10. 4. 2013.] http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/dc2_dph_51714.html?year=2009. 45. Ministerstvo financí ČR. Novela zákona o DPH k 1. 4. 2011. [Online] 11. 3. 2011. [Citace: 10. 4. 2013.] http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/dane_novela_zakona_dph.html?ye ar=2011. 46. Zákon č. 500/2012 Sb. - anotace. Sagit.cz. [Online] 2012. [Citace: 10. 4. 2013.] http://www.sagit.cz/pages/zpravodajtxtanot.asp?cd=167&typ=r&zdroj=../_anot ace/sb12500a. 47. PSP ČR. Sněmovní tisk 733/0, část č. 1/6. Důvodová zpráva k návrhu zákona č.502/2012 Sb. [Online] 26. 6. 2012. [Citace: 10. 4. 2013.] http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=733&CT1=0. 48. KUČEROVÁ, Dagmar. Změny DPH roku 2013 pod lupou. Podnikatel.cz. [Online] 14. 1. 2013. [Citace: 10. 4. 2013.] http://www.podnikatel.cz/clanky/zmeny-dph-roku-2013-pod-lupou/. 49. Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty. Praha : Sbírka zákonů, 1992. 50. Zákon č. 37/2008 Sb. - anotace. Sagit.cz. [Online] 2008. [Citace: 2. 5. 2013.] http://www.sagit.cz/pages/zpravodajtxtanot.asp?cd=166&typ=r&zdroj=../_anot ace/sb08037a. 51. Zákon č. 309/2008 Sb. - anotace. Sagit.cz. [Online] 2008. [Citace: 2. 5. 2013.] http://www.sagit.cz/pages/zpravodajtxtanot.asp?cd=76&typ=r&zdroj=../_anota ce/sb08309a. 52. Zákon č. 292/2009 Sb. - anotace. Sagit.cz. [Online] 2009. [Citace: 2. 5. 2013.] http://www.sagit.cz/pages/zpravodajtxtanot.asp?cd=76&typ=r&zdroj=../_anota ce/sb09292a. 53. Zákon č. 95/2011 Sb. Praha : Sbírka zákonů ČR, 2011. 54. Zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních - Část druhá: Zvláštní ustanovení, Hlava I: Daň z uhlovodíkových paliv a maziv. Praha : Sbírka zákonů, 1992.

97

55. Finanční správa. Vývoj inkasa vybraných daní v ČR v letech 1993-2012. Údaje z výběru daní. [Online] Copyright 2006-2013. [Citace: 1. 4. 2013.] http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/cds/Inkasa_dani_1993-2012.xls. 56. Celní správa. Příjmy Celní správy ČR dle výpisu z České národní banky a porovnání celkového předpokládaného výnosu cla a spotřebních daní do státního rozpočtu se skutečným výnosem. Výsledky celního a daňového řízení. [Online] 2007-2012. [Citace: 1. 4. 2013.] http://www.celnisprava.cz/cz/statistiky/Stranky/vysledky-celniho-adanoveho-rizeni.aspx. 57. Finanční správa. Informace o činnosti daňové správy ČR za rok 2008. [Online] 2009. [Citace: 20. 4. 2013.] http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/cds/Informace_o_cinnosti08.pdf. 58. Finanční správa. Informace o činnosti daňové správy ČR za rok 2009. [Online] 2010. [Citace: 20. 4. 2013.] http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/cds/Informace_o_cinnosti09.pdf. 59. Ministerstvo financí ČR. Příjmy státního rozpočtu. Státní záverečný účet 2011. [Online] 2012. [Citace: 19. 4. 2013.] http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SZU2011_C-II.pdf. 60. Finanční správa. Informace o činnosti daňové správy ČR za rok 2011. [Online] 2011. [Citace: 5. 4. 2013.] http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/cds/INTERNET_Informace_o_cinnosti_DS_za_ rok_2011.pdf. 61. Český statistický úřad. Makroekonomické údaje. [Online] 2. 4. 2013. [Citace: 5. 4. 2013.] http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/$File/HLM AKRO.xls. 62. Finanční správa. Daňová statistika. [Online] 2009-2012. [Citace: 8. 5. 2013.] http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/21005.html?year=0. 63. Český statistický úřad. Indexy tržeb bez DPH v maloobchodě, prodeji motorových vozidel, ubytování a stravování. Obchod, pohostinství, ubytování -

98

časové řady. [Online] 12. 3. 2013. [Citace: 12. 5. 2013.] http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/i/table_2_mal/$File/malcr020713_2B.xls. 64. Elektronický mýtný systém. Tisková zpráva za březen. Mytocz.eu. [Online] 15. 4. 2013. [Citace: 5. 12. 2013.] http://www.mytocz.eu/files/files/press/2013/20130408_TZ_MYTO_CZ.pdf. 65. Ministerstvo financí ČR. Tabulka: Meziroční srovnání celostátního inkasa daní In:Tisková zpráva z 3. 1. 2013. [Online] 3. 1. 2013. [Citace: 5. 10. 2012.] http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2013/schodek-sr-semezirocne-snizil-8475. 66. Ministerstvo financí ČR. Tabulka: Meziroční srovnání celostátních daňových příjmů In: Tisková zpráva z 10. 1. 2011. [Online] 10. 1. 2011. [Citace: 12. 5. 2013.] http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2011/2011-01-10tiskova-zprava-5278-5278. 67. Ministerstvo financí ČR. Tabulka: Meziroční srovnání celostátních daňových příjmů In: Tisková zpráva z 2. 5. 2013. [Online] 2. 5. 2013. [Citace: 13. 5. 2013.] http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2013/mezirocni-zlepsenisalda-sr-o-28-mld-kc-11905. 68. Český statistický úřad. Vydání a spotřeba domácností podle čistého peněžního příjmu na osobu - decily (Skupiny peněžních vydání). Statistika rodinných účtů 2011. [Online] 8. 6. 2012. [Citace: 1. 5. 2013.] http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/13001FFA93/$File/30011253.pdf. 69. Český statistický úřad. Rodinné domácnosti podle typu a podle počtu nezaopatřených dětí. Statistika rodinných účtů 2011. [Online] 19. 6. 2012. [Citace: 9. 5. 2013.] http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/41fed56aacfa8529c1256f5100518b03 /1aec6b4a1ec371c0c1257a1b00338eb6/$FILE/30121212a.pdf. 70. Český statistický úřad. Průměrná hrubá měsíční mzda. [Online] 2013. [Citace: 9. 5. 2012.] http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/i/tab_1_pmz/$File/pmzcr031113_1.xls. 71. Ceny pohonných hmot on-line. Finance.cz. [Online] 8. 5. 2013. [Citace: 8. 5. 2013.] http://www.finance.cz/makrodata-eu/pohonne-

99

hmoty/?form1407%5BVyvoj%5D=2&form1407%5Bid_hmoty%5D=0&form1407 %5Bid_obdobi%5D=4&form1407%5Bdo_den%5D=31&form1407%5Bdo_mesic %5D=3&form1407%5Bdo_rok%5D=2004&form1407%5Bod_den%5D=1&form1 407%5Bod_mesic%5D=3&form1407%. 72. Ropa Brent - aktuální a historické ceny ropy Brent. Kurzy.cz - Komodity. [Online] 7. 5. 2013. [Citace: 8. 5. 2013.] http://www.kurzy.cz/komodity/nr_index.asp?A=5&idk=38&od=29.9.2003&cur r=CZK&unit=1 l&lg=1. 73. KPMG Global. Taxation of international executives. Research. [Online] 2013. [Citace: 8. 4. 2013.] http://www.kpmg.com/GLOBAL/EN/ISSUESANDINSIGHTS/ARTICLESPUB LICATIONS/TAXATION-INTERNATIONALEXECUTIVES/Pages/default.aspx. 74. . KPMG Global. Tax. [Online] 2013. [Citace: 8. 4. 2013.] http://www.kpmg.com/GLOBAL/EN/SERVICES/TAX/Pages/default.aspx.

100

Seznam grafů Graf 1: Implicitní míra zdanění práce v EU v roce 2012 (v %) ................................... 23 Graf 2: Celková míra zdanění zisku standardizované firmy v EU v roce 2011 ....... 24 Graf 3: Podíl spotřebních daní na celkových daňových příjmech v zemích OECD (1965-2009) ......................................................................................................................... 29 Graf 4: Průměrný podíl DPH na celkových daňových příjmech v zemích OECD (1965 - 2009) ....................................................................................................................... 30 Graf 5: Vývoj sazeb DPH od roku 1993 (v %) ............................................................... 43 Graf 6: Vývoj sazeb daně z nafty a benzínu od roku 1993 (v Kč/litr) ........................ 44 Graf 7: Podíly vybraných daní na celkovém inkasu daní v letech 2007 až 2012 ..... 46 Graf 8: Podíl jednotlivých daní z příjmů na jejich celkovém inkasu (v %)............... 47 Graf 9: Inkaso DPPO v letech 2007-2012 (v mld. Kč) ................................................... 47 Graf 10: Inkaso DPFO podle přiznání v letech 2007-2012 (v mld. Kč) ...................... 49 Graf 11: Inkaso DPFO ze závislé činnosti v letech 2007-2012 (v mld. Kč) ................ 51 Graf 12: Inkaso DPH v letech 2007-2012 (v mld. Kč) ................................................... 52 Graf 13: Meziroční růst/pokles spotřebních výdajů v letech 2007-2012 (v %) ......... 53 Graf 14: Vývoj základu daně ve snížené a základní sazbě a celkové daňové povinnosti v letech 2009-2012 (v mld. Kč) ..................................................................... 54 Graf 15: Inkasa spotřební daně z minerálních olejů v letech 2007-2012 ................... 55 Graf 16: Vývoj maloobchodních tržeb za PHM 2007-2012 (stálé ceny roku 2005, bez vlivu DPH, změna oproti min. roku) ...................................................................... 56 Graf 17: Výběr mýta v letech 2007 – 2012 (v mld. Kč) ................................................. 56 Graf 18: Pokladní plnění příjmů veřejných rozpočtů dle jednotlivých daní v letech 2007 až 2012 (v mld. Kč) ................................................................................................... 57 Graf 19: Příjmy veřejných rozpočtů k 30. 4. daného roku dle typu daně ................. 58 Graf 20: Lineární regresní závislost inkasa daní na HDP ........................................... 61 Graf 21: Lineární regresní závislost inkasa daní na míře nezaměstnanosti ............. 61 Graf 22: Lineární regresní závislost inkasa daní na cenové hladině ......................... 62 Graf 23: Meziroční změna celkového daňového inkasa a HDP v běžných cenách . 63 Graf 24: Elasticita inkasa daní ve vztahu k HDP v letech 2005-2011......................... 64 Graf 25: Elasticita inkasa DPFO a DPPO ve vztahu k HDP v letech 2006-2011....... 65 Graf 26: Podíl spotřebních výdajů na položky v základní sazbě (rok 2011, v %).... 69 Graf 27: Podíl spotřebních výdajů na položky ve snížené sazbě (rok 2011, v %).... 69 Graf 28: Změna výdajů oproti výdajům za předchozí daňové situace (v %) ........... 70

101

Graf 29: Vliv různé míry promítnutí snížení základní sazby DPH po zavedení sazby 17,5 % do cen (jako % změna spotřebních výdajů) ........................................... 72 Graf 30: Daňové zatížení poplatníků příjmové skupiny 1 .......................................... 75 Graf 31: Placená daň a čerpané bonusy poplatníků ve skupině 1-B a 1-C (v Kč) .... 76 Graf 32: Daňové zatížení poplatníků příjmové skupiny 2 ......................................... 76 Graf 33: Daňové zatížení poplatníků příjmové skupiny 3 .......................................... 77 Graf 34: Vývoj čisté příjmu poplatníka z příjmové skupiny 3-A (v Kč) ................... 78 Graf 35: Efektivní daňová sazba (daň a pojistné) fyzické osoby v roce 2013 ........... 79 Graf 36: Efektivní daňová sazba (bez pojistného) fyzické osoby v roce 2013 .......... 80 Graf 37: Vývoj cen PHM u českých čerpacích stanic ................................................... 81

102

Seznam tabulek Tabulka 1: Rok zavedení DPH v zemích OECD........................................................... 27 Tabulka 2: Sazby v EU uplatňované na potraviny v roce 2013 .................................. 34 Tabulka 3: Vývoj sazeb daně, slev a daňového zvýhodnění (2007 - 2013) ............... 38 Tabulka 4: Vývoj paušálních výdajů pro jednotlivé typy příjmů (2007 - 2013) ....... 39 Tabulka 5: Sazby sociálního pojištění (2007 - 2013) ..................................................... 39 Tabulka 6: Sazby zdravotního pojištění (2007 – 2013) ................................................. 39 Tabulka 7: Maximální roční vyměřovací základ pro platby sociálního a zdravotního pojištění........................................................................................................ 40 Tabulka 8: Vývoj sazeb daně z nafty a benzínu od roku 1993 (s přepočtem) .......... 44 Tabulka 9: Vývoj inkasa daně z příjmů, DPH a spotřebních daní (v mld. Kč) ........ 45 Tabulka 10: Objem paušálních výdajů a daňových odpisů z DPFO (v mil. Kč) ..... 50 Tabulka 11: Výše požadovaných daňových bonusů (v mil. Kč) ................................ 51 Tabulka 12: Inkaso DPH připadající do rozpočtů obcí a krajů (v mld. Kč).............. 54 Tabulka 13: Vývoj inkasa daně z minerálních olejů (v mld. Kč) a podíl na celkovém výběru spotřebních daní v letech 2007 – 2012 (v %) .................................................... 55 Tabulka 14: Skutečné vs. plánované inkaso daně z min. olejů................................... 55 Tabulka 15: Tempa růstu daňových příjmů a vybraných veličin v letech 2005 až 2012 ..................................................................................................................................... 59 Tabulka 16: Lineární regresní funkce ............................................................................. 60 Tabulka 17: P-hodnoty parametrů b vysvětlujících proměnných ............................. 60 Tabulka 18: Indexy determinace (v %)........................................................................... 60 Tabulka 19: Podíl jednotlivých daňových příjmů na HDP v letech 2005 – 2012 ..... 62 Tabulka 20: HDP v běžných cenách a meziroční nominální změna ......................... 63 Tabulka 21: Elasticita daňového inkasa daní ve vztahu k HDP ................................ 64 Tabulka 22: Korelace HDP a daňových příjmů ............................................................ 66 Tabulka 23: Spotřební vydání při sazbách 20 a 10 % a po zvýšení snížené sazby na 14 % ................................................................................................................................ 67 Tabulka 24: Spotřební vydání při sazbách 21 a 15 % a po zavedení jednotné sazby 17,5 % .................................................................................................................................. 67 Tabulka 25: Absolutní finanční dopad změn sazeb DPH na jednotlivé skupiny domácností ......................................................................................................................... 71 Tabulka 26: Vliv různé míry promítnutí snížení základní sazby DPH do cen na absolutní změnu spotřebních výdajů po zavedení sazby 17,5 % (v Kč).............. 72

103

Tabulka 27: Průměrná měsíční mzda v letech 2007 až 2012 (v Kč) ........................... 73 Tabulka 28: Roční příjmy příjmových skupin 1-3 v letech 2007-2012 ....................... 74 Tabulka 29: Výpočet podílu daní na cenách PHM z 8. 5. 2013................................... 81 Tabulka 30: Daňová incidence zvýšení sazeb daní na ceny PHM - část 1 ................ 82 Tabulka 31: Daňová incidence zvýšení sazeb daní na ceny PHM - část 2 ................ 82

Seznam obrázků Obrázek 1: Daňový systém ČR a umístění vybraných daní ....................................... 13 Obrázek 2: Dlouhodobý vývoj ceny ropy Brent v Kč za litr ....................................... 83

104

Přílohy

Příloha 1: Sazby osobní a korporátní důchodové daně v zemích EU v roce 2013 osobní daň korporátní daň země Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemí Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie

počet pásem

nejvyšší mezní sazba (%)

sazba (%)

5 1 2 3 1 5 5 2 5 5 1 1 19 1 4 4 4 2 5 6 1 8 2 4 7 3 3

50 10 11 15, (+7) 55,56 21 51,13 45 48 43 35 15 24 43 16 35 45 52 32 48 50 16 42 25 50 52 56,60 50

33,99 10 19 25 21 24,5 33,33 12,5 31,4 10 15 15 28,8 19 35 29,55 25 19 25 25 16 26 23 17 30 22 23

Zdroj: KPMG - Taxation of int. executives (73), KPMG - Tax (74) (vlastní úprava)

11

7% sazba daně z příjmu nad 103 535 Kč

Příloha 2: Sazby DPH v zemích EU v roce 2013 super snížená země snížená sazba (%) sazba (%) Belgie 6 12 Bulharsko

základní sazba (%) 21

9

20

15

21

Česká republika

-

Dánsko

-

Německo

-

7

19

Estonsko

-

9

20

Řecko

-

13

23

Španělsko

4

10

21

25

6,5

Francie

2,1

5,5

7

19,6

Irsko

4,8

9

13,5

23

Itálie

4

10

21

Kypr

-

8

18

Lotyšsko

-

12

21

Litva

-

5

9

21

Lucembursko

3

6

12

15

Maďarsko

-

5

18

27

Malta

-

5

7

18

Nizozemí

-

6

21

Rakousko

-

10

20

5

8

23

6

13

23

5

9

24

Polsko Portugalsko

-

Rumunsko

5

Slovinsko

-

8,5

20

Slovensko

-

10

20

Finsko

-

10

14

24

Švédsko

-

6

12

25

Spojené království

-

5

20

Zdroj: European commission – VAT rates (22) (vlastní úprava)

Australia Austria Belgium Canada Chile Czech Republic Denmark Estonia Finland France Germany Greece Hungary Iceland Ireland Israel Italy Japan Korea Luxembourg Mexico Netherlands New Zealand Norway Poland Portugal Slovak Republic Slovenia Spain Sweden Switzerland Turkey United Kingdom United States

Příloha 3: Podíl DPH na HDP v zemích OECD v roce 2009 (v %) 12

10 10

4 9

8

8 7 7

% 6

3 9 9

8 7 7 6 8 9 10

8 8

6 6 6 7

4 4 3

Zdroj: OECD Consumption Tax Trends (23) (vlastní zpracování) 8

7 7 7 5 6

4

3 4

2

0 0

Příloha 4: Vývoj základních sazeb DPH zemí OECD (rok 1990, 2000

Zdroj: Tax reform trends in OECD (21)

Příloha 5: Vývoj HDP ve stálých cenách 8

7

6,8

5,7

6 4

3,1

2,5

2

1,9

% 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

-2

-1,3

-4 -4,5 -6 Zdroj: vlastní zpracování dle dat ČSÚ – Makroekonomické údaje (61)

Příloha 6: Vývoj nezaměstnanosti a počtu zaměstnaných 10 8

7,9 7,3

7,1

6,7

6

7

6,7

5,3 4,4

%

4 2

1,9 1,2

1,3

1,6 0,4

0 2005

2006

2007

-2

2008

2009 -1,4

Míra nezaměstnanosti

2010 -1,0

2011

Změna v počtu zaměstnaných

Zdroj: vlastní zpracování dle dat ČSÚ – Makroekonomické údaje (61)

2012

Příloha 7: Statistika rodinných účtů Domácnosti podle čistého peněžního příjmu na osobu Domácnos Nejnižších 10 % ti celkem ČISTÁ PENĚŽNÍ VYDÁNÍ CELKEM A. SPOTŘEBNÍ VYDÁNÍ (CZ-COICOP) POTRAVINY A NEALKOHOLICKÉ NÁPOJE Potraviny

Druhých 10 %

Třetích 10 %

Čtvrtých 10 %

Pátých 10 %

Šestých 10 %

Sedmých 10 %

Osmých 10 %

Devátých Nejvyšších 10 % 10 %

132 215

68 385

92 865

104 425

114 163

131 638

130 603

156 187

161 934

187 762

277 119

117 882

64 520

87 848

99 417

107 558

116 488

120 929

136 701

145 576

165 164

212 950

22 546

15 360

18 224

20 770

23 442

24 342

24 313

25 531

25 471

27 294

30 111

20 447

13 981

16 489

18 866

21 237

22 224

22 125

23 159

23 074

24 752

27 026

3 767

2 905

3 224

3 685

3 786

4 079

3 976

4 139

3 971

4 321

4 695

5 539

3 654

4 269

5 146

5 804

6 032

6 168

6 342

6 400

6 811

7 233

581

325

432

510

621

669

638

661

724

790

761

Mléko, sýry, vejce

4 037

2 969

3 483

3 697

4 038

4 163

4 142

4 411

4 445

4 894

5 588

Oleje a tuky

1 050

715

805

980

1 171

1 206

1 216

1 220

1 164

1 190

1 260

Ovoce

1 361

798

1 056

1 094

1 496

1 463

1 436

1 640

1 627

1 768

1 992

Zelenina, brambory

1 773

1 158

1 381

1 571

1 906

1 913

1 928

2 024

2 025

2 252

2 406

1 544

931

1 209

1 457

1 585

1 768

1 798

1 829

1 745

1 813

2 035

795

527

630

725

830

931

823

893

971

914

1 056

2 099

1 380

1 735

1 904

2 206

2 117

2 189

2 372

2 398

2 542

3 085

894

537

666

786

935

965

953

1 060

1 071

1 103

1 359

1 205

842

1 069

1 119

1 270

1 152

1 236

1 312

1 327

1 440

1 726

3 383

1 520

2 246

2 843

3 203

3 138

3 795

4 635

4 320

5 085

5 593

1 718

626

1 023

1 482

1 910

1 756

2 048

2 034

2 263

2 482

3 010

Lihoviny

406

150

239

362

423

425

493

457

522

602

729

Víno

538

186

334

446

523

459

572

635

726

822

1 177

Pivo

774

289

450

673

964

873

982

941

1 015

1 058

1 104

Tabák

1 665

895

1 224

1 361

1 293

1 382

1 747

2 602

2 057

2 603

2 582

ODÍVÁNÍ A OBUV

5 654

3 041

4 744

5 202

4 813

4 817

5 009

6 161

6 937

8 496

10 791

Odívání

4 251

2 137

3 526

3 799

3 549

3 590

3 702

4 658

5 353

6 596

8 449

13

5

20

7

7

14

4

15

20

22

20

3 920

1 988

3 253

3 512

3 264

3 305

3 363

4 311

4 972

6 086

7 755

267

125

221

234

244

230

285

285

295

410

519

51

19

31

47

34

41

50

47

66

78

155

Pekárenské výrobky, obiloviny Maso Ryby

Cukr, marmeláda, med, čokoláda, cukrovinky a cukrářské výrobky Potravinářské výrobky a přípravky Nealkoholické nápoje Káva, čaj, kakao Minerální vody, nealko nápoje a šťávy ALKOHOLICKÉ NÁPOJE, TABÁK Alkoholické nápoje

Oděvní materiály Oděvy Oděvní doplňky a textilní galanterie Čištění, opravy a půjčování

oděvů Obuv (vč. oprav a půjčování) Obuv Opravy a půjčování obuvi

1 402

904

1 219

1 403

1 264

1 227

1 306

1 503

1 584

1 900

2 342

1 365

889

1 195

1 364

1 225

1 186

1 268

1 456

1 539

1 848

2 274

38

15

24

39

39

41

38

47

44

52

68

16 208

18 093

21 174

26 345

28 918

28 546

30 968

33 496

34 184

41 597

4 693

4 255

4 747

6 192

6 650

6 538

7 929

8 572

9 347

12 073

2 776

572

1 633

1 950

2 638

2 987

2 453

3 346

5 006

3 369

6 947

2 652

1 966

2 113

2 265

2 677

2 712

2 768

3 077

2 990

3 261

3 819

1 744

1 295

1 387

1 522

1 729

1 731

1 788

2 056

2 021

2 240

2 377

470

400

419

424

503

460

467

535

515

504

577

439

271

306

318

445

521

513

486

454

517

864

14 238

8 977

10 092

12 212

14 838

16 568

16 787

16 615

16 927

18 208

18 757

BYDLENÍ, VODA, ENERGIE, 26 326 PALIVA Nájemné z bytu 6 659 Běžná údržba a drobné opravy bytu Dodávka vody a jiné služby související s bydlením Vodné a stočné Sběr pevných odpadů Další služby související s bydlením Elektrická a tepelná energie, plyn, paliva Elektrická energie

6 175

4 296

4 791

5 552

5 789

6 941

7 399

6 847

7 257

7 766

7 810

Plynná paliva

4 059

2 028

2 569

3 676

4 745

4 329

4 710

4 716

5 254

6 134

5 009

Kapalná paliva

5

10

5

12

3

2

1

4

3

1

2

Tuhá paliva

729

325

491

637

715

1 211

887

1 160

924

681

711

Teplo a teplá voda

3 270

2 318

2 236

2 337

3 585

4 086

3 789

3 889

3 489

3 626

5 226

BYTOVÉ VYBAVENÍ, ZAŘÍZENÍ DOMÁCNOSTI; OPRAVY

7 294

3 171

4 628

5 299

6 055

7 786

7 625

8 220

9 776

10 849

16 304

2 491

1 046

1 510

1 560

1 815

2 366

2 505

2 580

2 866

4 229

7 199

571

221

374

417

536

604

676

642

915

803

1 018

1 520

614

791

1 241

1 017

1 835

1 532

1 910

2 122

2 175

3 494

546

200

362

412

458

577

563

619

799

885

1 089

708

201

456

369

822

831

821

825

1 257

881

1 326

1 457

889

1 135

1 300

1 406

1 574

1 526

1 644

1 817

1 877

2 177

3 231

1 205

2 078

2 810

3 441

3 757

3 644

4 083

4 156

4 455

5 242

2 272

889

1 443

2 029

2 502

2 801

2 769

2 929

2 973

2 843

3 219

770

271

427

639

706

756

663

1 011

928

1 313

1 756

Nábytek, bytové zařízení a výzdoba, koberce a ostatní podlahové krytiny Bytový textil Přístroje a spotřebiče pro domácnost Nádobí a kuchyňské potřeby Výrobky pro dům a zahradu Zboží a služby pro běžnou údržbu domácnosti ZDRAVÍ Léčiva a zdravotnické prostředky Ambulantní zdravotní péče

Ústavní zdravotní péče DOPRAVA Nákup osobních dopravních prostředků Automobily

188

44

208

142

232

200

212

143

255

300

267

12 889

5 649

9 377

10 252

9 732

10 350

11 880

14 792

15 215

19 697

33 651

3 303

586

1 775

1 938

1 831

2 032

2 841

4 271

2 772

5 398

14 798

3 055

514

1 601

1 744

1 343

1 850

2 624

3 869

2 584

4 973

14 485

Motocykly

83

24

46

87

263

57

31

218

41

79

10

Jízdní kola

165

48

129

107

225

125

187

184

147

346

303

7 794

3 707

6 306

6 620

6 251

6 784

7 705

8 713

10 268

11 741

15 415

649

219

441

534

469

612

620

798

853

1 064

1 498

5 649

3 032

4 916

4 887

4 656

4 830

5 547

6 170

7 351

8 164

10 355

996

289

603

783

744

962

1 006

1 190

1 475

1 679

2 269

Provoz osobních dopravních prostředků Náhradní díly a příslušenství pro osobní dopravní prostředky Pohonné hmoty a oleje Údržba a opravy osobních dopravních prostředků Ostatní služby týkající se prostředků osobní dopravy Dopravní služby

500

166

346

416

382

380

532

554

588

835

1 293

1 792

1 356

1 296

1 693

1 650

1 534

1 335

1 809

2 174

2 557

3 438

z toho: Kolejová osobní doprava

335

231

203

312

378

323

287

310

438

455

619

Silniční osobní doprava

775

798

652

844

637

698

562

881

880

979

889

5 255

3 396

4 347

4 597

4 789

5 100

5 324

5 920

6 588

7 259

7 792

98

33

56

81

108

106

117

129

110

151

176

200

118

170

203

195

139

145

206

357

238

326

4 957

3 245

4 122

4 312

4 486

4 855

5 062

5 585

6 121

6 869

7 291

435

157

204

353

511

657

656

620

525

505

528

3 214

2 221

2 815

2 909

2 896

3 001

3 247

3 460

3 944

4 412

4 549

1 308

867

1 102

1 049

1 079

1 197

1 158

1 505

1 653

1 953

2 215

11 588

4 898

8 499

9 583

10 196

11 094

12 094

13 888

15 528

17 017

22 167

1 574

576

1 155

1 318

1 585

1 491

1 710

1 800

2 077

2 101

3 220

135

28

91

57

120

176

169

165

162

230

317

POŠTY A TELEKOMUNIKACE Poštovní služby Telefonní a telefaxové přístroje Telefonické a telefaxové služby Služby pevných a bezdrátových telefonních a faxových zařízení Provoz mobilního telefonu Služby internetového spojení REKREACE A KULTURA Zařízení a vybavení audiovizuální, fotografická a pro zpracování dat Další výrobky dlouhodobé spotřeby pro rekreaci a kulturu Ostatní výrobky pro

rekreaci a kulturu; květiny a zahrady, domácí zvířata Rekreační a kulturní služby Rekreační a sportovní služby Kulturní služby Herny a loterie Noviny, knihy, papírenské zboží Dovolená s komplexními službami VZDĚLÁVÁNÍ Předškolní a základní vzdělávání Střední vzdělávání Pomaturitní nástavbové vzdělávání Vyšší a vysokoškolské vzdělávání Vzdělávání nedefinované podle úrovně STRAVOVÁNÍ A UBYTOVÁNÍ Stravovací služby

2 900

1 431

2 349

2 316

2 245

2 911

2 845

3 391

3 634

4 471

5 478

2 931

1 511

2 252

2 555

2 731

2 910

3 040

3 480

3 692

3 903

5 132

843

420

894

772

634

712

776

934

1 008

1 018

1 700

2 000

1 065

1 335

1 706

1 987

2 077

2 158

2 340

2 598

2 807

3 293

88

26

24

77

109

121

106

206

86

78

138

1 301

656

883

1 188

1 339

1 465

1 504

1 603

1 568

1 609

2 047

2 746

696

1 768

2 147

2 175

2 141

2 827

3 449

4 394

4 704

5 974

729

557

833

724

631

694

627

613

555

615

1 653

139

202

285

169

113

78

118

62

95

52

69

69

65

63

86

122

42

76

8

104

87

25

12

7

27

9

0

1

0

0

3

36

48

206

41

85

92

170

255

171

214

141

177

1 070

303

243

373

367

225

317

262

329

211

264

441

5 990

3 265

5 039

5 618

4 952

5 247

5 406

6 709

7 029

9 102

11 104

4 954

2 621

4 014

4 566

4 091

4 349

4 626

5 489

6 002

7 659

9 277

Restaurace, kavárny a podobná zařízení veřejného stravování Jídelny

3 484

1 182

2 316

2 785

2 753

3 074

3 373

4 169

4 537

6 143

7 880

1 470

1 439

1 698

1 782

1 337

1 276

1 253

1 320

1 465

1 516

1 397

Ubytovací služby

1 036

645

1 025

1 052

861

898

780

1 220

1 027

1 443

1 827

OSTATNÍ ZBOŽÍ A SLUŽBY

12 998

6 249

9 739

10 545

9 960

11 247

12 666

15 180

16 505

21 110

26 946

Osobní péče

3 511

1 926

2 613

3 020

3 067

3 401

3 594

3 863

4 439

5 185

6 352

1 046

300

525

751

1 040

1 125

1 149

1 197

1 393

1 822

2 313

72

24

58

86

48

43

94

62

87

113

160

2 393

1 601

2 030

2 182

1 979

2 234

2 351

2 604

2 959

3 249

3 879

809

361

648

686

668

699

770

735

1 044

1 410

1 700

102

5

119

17

103

139

15

9

335

349

12

Pojištění

7 457

3 403

5 566

6 060

5 324

5 953

7 138

8 971

9 396

12 779

16 105

z toho: Životní pojištění

5 295

2 471

3 837

4 270

3 453

3 855

4 628

6 329

6 567

9 702

12 438

553

171

346

411

518

694

744

748

696

725

993

Kadeřnické salóny a zařízení osobní péče Elektrické přístroje pro osobní péči Ostatní předměty a výrobky pro osobní péči Osobní potřeby a doplňky jinde neuvedené Sociální péče

Pojištění související s bydlením

Pojištění související s dopravou Finanční služby jinde neuvedené Ostatní služby jinde neuvedené

1 084

471

740

858

953

1 010

1 287

1 243

1 498

1 632

2 026

711

462

563

597

554

702

705

838

843

992

1 260

407

93

230

166

244

354

443

765

448

395

1 517

Zdroj: ČSÚ - Statistika rodinných účtů (68)