časopis skupiny Skanska v ČR a SR, 1/2009, roč. 17
Partner Dobrý anjel s Veľkým srdcom Originalita pražských mostů Rekonštrukcia začala presádzaním stromov
Editorial
Obsah Stojí za…
3
Na vrcholu
Dobrý anjel s Veľkým srdcom
4
Perspektivy
Společensky odpovědná firma snáze obstojí na trhu
6
Po stopách architektury
Renesance dřevostavění?
Město
Zelené projekty pro města a lidi
12
8
Šumné památky
Originalita pražských mostů
14
Výlet
Európske skvosty na vode pod holým nebom
16
Člověk
Tančící architekt Frank Gehry
17
Postavili jsme
Rehabilitačno-diagnostické stredisko vrcholového športu v Petržalke, Bratislava
18
rok uplynul jako voda a stojíme na prahu dalšího. Co dobrého nám rok s osmičkou na konci přinesl?
Dálnice D47, stavba 4704 Lipník nad Bečvou–Bělotín
20
Nové spojení, Praha hl. n., Masarykovo n.–Libeň, Vysočany, Holešovice
22
Předně se podařilo dokončit řadu pěkných staveb. Tak pěkných, že dvě se staly stavbami roku a získaly i ceny regionální. První z nich je zavěšený most přes Odru a Antošovické jezero, tou druhou je zdařilá přestavba bývalého královéhradeckého pivovaru na moderní centrum kraje.
Brno Campus Square
24
Expert
V mládí se mi nechtělo z domu, tak jsem se stal stavařem
26
Stavba roku
Stavby Skanska byly oceněny
30
Za hranicemi
I most může být zdravý
32
Zelené novinky
33
Milí čtenáři,
Mosty jsou spojnice – spojují břehy, místa a potažmo i nás, lidi… O mostech umí hezky vyprávět František Mašek, pod jehož vedením severomoravský zavěšený most vznikl, ale umí to i architekt Zdeněk Lukeš, který se věnoval naopak mostům starým a pražským.
Živé stavby Okolí
34 Rekonštrukcia začala presádzaním stromov
36
Ze společnosti
38
Kaleidoskop
42
Nebyl by to dobrý rok, kdyby se nic nedělo v oblasti ekologie, společenské odpovědnosti i pomoci ostatním. „Dobrý anjel“ má velké srdce a létá k těm, kteří to nejvíc potřebují. Projekt je zajímavý už jen tím, jak vznikl, a doufejme, že křídla Anjela se jen tak neunaví, že bude ještě dlouho létat. Stejně neúnavný byl i mezinárodní tým Green Construction, který shromáždil dobrá „zelená“, tedy ekologicky šetrná řešení a příklady projektů a dal je ke sdílení všem obchodním jednotkám. Přeji hezké čtení a dobrý rok 2009. S úctou Eva Vítková
PARTNER, časopis skupiny Skanska v ČR a SR Vydavatel: Skanska CS a.s.; šéfredaktor: Ing. Eva Vítková; předseda redakční rady: Mgr. Oto Linhart; spolupracovníci tohoto čísla: Ing. Beáta Voskárová, Ing. Tomáš Princ, Mgr. Leoš Verner, Martina Gerková (Živé stavby), Marcela Mádrová (Za hranicemi, Město); obrazový materiál: není-li uveden jiný zdroj, pochází z archivu Skanska CS a.s.; adresa redakce: Kubánské nám. 11, 100 05 Praha 10; tel.: 267 095 441, fax: 267 310 644, e-mail:
[email protected]; registrační značka: MK ČR E 12503; ISSN 1802-419X; design: Petr Štěpán (Studio Najbrt); sazba: Miroslav Leixner; tisk: Tiskap, Na Louži 2a, 101 00 Praha 10-Vršovice, tel.: 267 216 800, 271 724 259, fax: 271 721 264. Foto na titulní straně: Štefan Špic; foto na této straně: Tomáš Kubeš Vychází 4x ročně. Toto číslo předáno do výroby: 19. ledna 2009
Stojí za…
…návštěvu Foto: F. Šlapal
…bydlení
Zdařilá rekonstrukce starého pivovaru v Hradci Králové pro potřeby veřejné správy je příkladem, jak lze oživit vysloužilé průmyslové areály a vrátit je k využití veřejnosti. V rámci pivovarského komplexu vzniklo nové náměstí, které lidem zkracuje cestu ke sportovnímu areálu nebo k budově univerzity. Nový hlavní vstup do hradeckého administrativního centra, odkud se lze dostat do všech kancelářských částí a k archeologickým vykopávkám nejstarších částí areálu, trefně podtrhuje jeho výtvarné pojetí a kompozičně celek uzavírá.
…vstupenku
…projití
Proslulý egyptský faraón Tutanchamon láká návštěvníky Brna do své hrobky. Od 16. října 2008 se totiž brněnská Titanic Hall proměnila ve věrnou kopii hrobky nejslavnějšího staroegyptského panovníka. Jedinečný výstavní soubor připutoval do moravské metropole ze Švýcarska. Rozsáhlá expozice se skládá především z autentických artefaktů. Tutanchamon se narodil v roce 1341 př. n. l. a zemřel ani ne deset let poté, co usedl ve svých osmi či deseti letech na trůn.
Na pomezí Velké Chuchle a Slivence se nachází zajímavá technická pamětihodnost světového formátu – Pacoldova vápenka. Vyrostla ve třetí čtvrtině 19. století podle převratného patentu profesora pražské techniky Jiřího Pacolda. Objekt se skládá z dvojáků tzv. Pacoldovek – tedy vedle sebe stojících dvojitých šachtových pecí. Ty byly vápencem plněny shora (po zaniklé dřevěné lávce). Objekt sloužil svému účelu naposledy v r. 1938, poté byl využíván především filmaři. Aktivní Ústav pro výzkum rud ji dokonce zamýšlel zbořit. R. 1966 (občas bývá uváděn i rok 1958) vápenka získala status technické památky. Chátrala však nadále. Z havarijního stavu ji vytrhl jeden z potomků původního majitele, který v roce 2004 zahájil její rekonstrukci.
Foto: T. Kubeš
Dům připomínající boudu, který vznikl v ateliéru Vyšehrad, je navržen tak, aby svým vzhledem zapadl do svého okolí – rekreační osady nedaleko Prahy. Konstrukčně je dům navržen jako lehký objekt na principu dřevostavby typu two-by-four s difuzně otevřenými konstrukcemi. Vlastní nosná kostra domu je sestavena z lepeného řeziva. Dům perfektně využívá kontrastu tmavého exteriéru a světlého interiéru. Veškeré použité materiály velmi rychle získávají přirozenou patinu. Příkladné je také využití nevelkého rovinatého pozemku se dvěma přístupy tak, aby se obyvatelé mohli těšit ze soukromí jižní zahrady.
Partner 4/2008 03
Dobrý anjel s Veľkým srdcom Ing. Igor Brossmann Narodil sa 30. júna 1966 v Bojniciach. V roku 1990 založil spolu s priateľmi reklamnú agentúru Wiktor Leo Burnett a do roku 2003 pôsobil ako jej generálny riaditeľ. Okrem iného bol aj prezidentom Klubu reklamných agentúr Slovenska. V roku 2004 odpredal svoje podiely vo Wiktor Leo Burnett Group, kde teraz pracuje ako marketingový a reklamný stratég. S priateľom Andrejom Kiskom začiatkom roku 2006 založil DOBRÉHO ANJELA.
Partner 4/2008 04
Na vrcholu „Veľmi pekne Vám ďakujem, že myslíte na tých, ktorí Vašu pomoc potrebujú. Už len ten pocit, že nie sme sami, pre nás veľmi veľa znamená.“ (Peter Kollárik) „Je to zázrak, že existujete. Ďakujeme.“ (Renáta Hrtuková)
Nielen tieto, ale i ďalšie slová, vypovedané úprimne a zo srdca, nájdete na stránke organizácie Dobrý anjel. Napísali ich ľudia, ktorým do života vstúpila zákerná choroba. O tom, že každý z nás nielen že potrebuje svojho anjela, ale môže sa ním i stať, sme sa rozprávali s Igorom Brossmannom, jedným zo zakladateľov projektu, čo nenechá ľudí samých v ich nešťastí. Čo bolo podnetom, tým cinknutím oriešku do nosa, aby vznikol Dobrý anjel? Po trinástich hektických rokoch v reklame som si zobral rok voľna a túlal sa s mojou partnerkou po zemeguli. Neplánovane sme väčšinu času strávili na rôznych čudesných ostrovoch v južnom Tichomorí. Tam sa to aj stalo. Leteli sme v noci poloprázdnym lietadlom z Veľkonočného ostrova na Tahiti. Všetci spali, ja som sa pozeral z okna do tmy, keď zrazu som pocítil obrovské teplo a uvidel usmiatu tvár mojej mamy, ktorá pred dvomi rokmi zomrela. Úplne jasne mi povedala: „Odkedy mám rakovinu, oveľa viac sa teším, že žijem!“ Obliala ma energia dobra a šťastia, ktoré priamo vyplývalo z niečoho tak hrozného, ako je rakovina. Hneď po pristáti som zavolal môjmu kamarátovi Andrejovi Kiskovi. Už dávno sme totiž rozmýšľali nad tým, že ľudia, ktorí majú v živote šťastie, by sa oň mali podeliť s tými, ktorí ho toľko v živote nemajú. Obaja sme cítili, že je to jasný signál, že nastal čas, aby sme niečo urobili. Koľko času ubehlo od slov k činom? O pár týždňov od môjho telefonátu sme sa stretli a dohodli sa, že vystúpime z aktívneho biznisu a ďalšie obdobie života venujeme pomoci ľudom, ktorí to potrebujú. V priebehu nasledujúcich mesiacov sme rozpracovali niekoľko charitatívnych konceptov. Nakoniec sme spustili systém finančnej pomoci pre rodiny s deťmi, kde je niekto chorý na rakovinu. Prečo práve Dobrý anjel? Keď sme s mojim kreatívnym bratom Raffom Tatarkom rozmýšľali práve nad názvom, vo dverách sa zjavil náš kolega v tričku s nápisom „Každý je niekoho anjel“. Odtiaľ bol už len krok k Dobrému anjelovi. Potom Raffo toho krásneho anjela s veľkým srdcom nakreslil a som šťastný, že ho pozná skoro celé Sloven-
sko. DOBRÝ ANJEL „lieta“ podľa týchto pravidiel: každý mesiac pomáha rodinám s deťmi vo finančnej tiesni, kde dieťa, mama alebo otec bojuje s rakovinou alebo dieťa trpí na inú zákernú chorobu. V decembri je na Slovensku už viac ako 45 tisíc Dobrých anjelov, darcov, ktorí pomáhajú takmer 1 600 rodinám chorých vo finančnej tiesni. Každá rodina vďaka tomu dostáva mesačne približne 4 tisíc korún. Navyše, čo je dôležité, DOBRÝ ANJEL je transparentný a maximálne adresný. Každý darca, Dobrý anjel, má na webovej stránke (www.dobryanjel. sk) zriadený Osobný účet Dobrého anjela, kde vidí mená, adresy a životné príbehy rodín, ktorým každý mesiac pomáha. Rodiny príjemcov pomoci vyberá 650 onkológov a ďalších odborníkov z celého Slovenska. Som hrdý na to, že za dva roky a tri mesiace činnosti prispeli darcovia na účet Dobrého anjela sumou viac ako 100 miliónov korún.
ciu, viackrát otravu krvi. Jej mama si nevedela predstaviť, že v noci odíde a nechá malú Ninku na onkológii samú. To obdobie ich rodinu finančne takmer položilo. Vďaka pravidelnej finančnej pomoci Dobrých anjelov Ninka liečbu znášala o kúsok ľahšie. Svoju radosť, že sú s mamičkou opäť doma, počuť aj v pesničke, ktorú naspievala pre Dobrých anjelov. Vďaka láskavosti slovenských médií sa Ninkin šťastný spev mohol cez obrazovky dostať aj k tisícom rodín na Slovensku. Mamička Zdenka popísala svoje pocity na stránke Dobrého anjela veľmi jednoducho, no presne – „Aj napriek tomu, že máme za sebou veľa zlého, ťažkého a bolestného, snažíme sa na to nemyslieť … najdôležitejšie je, že sa náš život začína podobať normálu. Práve Dobrí anjeli nám v najťažších chvíľach dali pocítiť, že ešte existuje nezištná pomoc, pochopenie a láskavé ľudské srdce.“
Dobrý anjel sa prihovára ľuďom veľmi emotívne a úprimne… Presne tak. V reklamnej kampani sme sa snažili, aby v nej bol aspoň kúsok tej chuti do života, ktorú mi dala mama vtedy v lietadle. Aj preto je spojená aj s malou Ninkou, ktorá úspešne zvláda boj s rakovinou a veľmi sa zo života teší. Je to šťastné a veselé dievčatko, o ktorom by nikto nepovedal, čo všetko už musela prežiť. Z jej úsmevov sa raduje celá rodina a tento pocit sa snažíme sprostredkovať aj ostatným. Dnes je už Ninka z najhoršieho vonku a keďže sa jej rodinke trochu zlepšila aj finančná situácia, sami sa stali Dobrými anjelmi.
Zmenil Dobrý anjel vaše vnímanie charity a reklamy, prípadne ich spojenia? Reklamu mám rád, a to nielen pre to, že ma živí. Dobrá reklama dokáže totiž v niekoľkých sekundách povedať to, čo ľudia niekedy nevedia zo seba dostať celé hodiny. Občas trochu nadnesene hovorievam, že si počkám, kedy napr. naša najrozšírenejšia cirkev zaklope na dvere reklamnej agentúry a objedná si do televízie spoty propagujúce ich Desatoro. A vysielať sa budú na obrazovkách medzi regálmi v hypermarketoch. Celkom rád by som si také zadanie vyskúšal. Lebo dobrá reklama pomáha nielen predávať výrobky, ale dokáže aj podporovať dobré myšlienky.
Porozprávajte jej príbeh… Ninka má len 3 roky, no takmer jeden rok prežila s maminkou na detskej onkológii v Bratislave. Zvládla v nemocnici veľmi náročnú liečbu. Brala chemoterapie, mala ťažkú infek-
Skupina Skanska na Slovensku je aktívnym partnerom Dobrého anjela od mája 2008. Za toto obdobie pomohla finančnými príspevkami 84 rodinám, ktorým do životov vstúpila zákerná choroba.
PARTNER Partner1/2005 4/20081505
Společensky odpovědná firma snáze obstojí na trhu Moderní doba si žádá moderní výrazy. Pokud možno cizí, aby to „znělo“. Jedním z takových spojení, a vlastně i témat, je Corporate Social Responsibility, tedy CSR, v překladu společenská odpovědnost firem. Co to ale je, ta společensky odpovědná firma? O co se jedná? Proč je to pro firmy tak důležité téma? Podle Tomáše Nejedla, ředitele organizace Business Leaders Forum, firmy musejí být společensky odpovědné proto, aby obstály na trhu. Dobrovolný závazek přinášející prospěch všem Každý podnikatel se zdravým rozumem si spočítá, že jeho podnikání (v jakékoli oblasti) bude prosperovat, pokud okolní společnost bude zdravá a pokud nálada společnosti vůči němu bude dobrá nebo bude dokonce stoupat. Je docela jedno, jde-li o monstrózní podnik s tisíci zaměstnanci či o malou firmu, kde je kromě majitele maximálně účetní a závozník. Firma, která je vůči okolní společnosti odpovědná, se rozhodne dělat i to, co jí není zákonem stanoveno, ale co ji v očích zákazníků činí důvěryhodnou. Přestože se zdá, že disciplína „společenská odpovědnost firem“ je u nás záležitostí poslední desítky let, není tomu tak. Prvním jejím průkopníkem, který velmi dobře pochopil, jak je důležité budování dobré reputace firmy, byl za první republiky už Tomáš Baťa. Ve Spojených státech se s koncepcí dobročinnosti a potažmo společensky odpovědných firem začalo už v 50. letech minulého století a podle T. Nejedla tato problematika dnes doslova hýbe Asií. „Za poslední rok u nás došlo ke kvalitativnímu skoku v této oblasti. Dnes firmy neřeší jen problémy spojené s životním prostředím, ale i otázky společenské, jaké se řeší v zemích, jež jsou v této oblasti dále. Praxe ukazuje, že být společensky odpovědnou firmou je v zájmu podniku samotného – odpovědné chování zvyšuje produktivitu práce a loajalitu zaměstnanců a přináší podniku dlouhodobě udržitelnou konkurenční výhodu. Je to vlastně ochrana před veřejným tlakem a způsob řízení firmy vedoucí k udržitelnému rozvoji.“Do problematiky CSR patří třeba i inovace, dobrovolnictví a uspokojování potřeb zaměstnanců. I když
Partner 4/2008 06
se to může zdát jako zanedbatelné, patří sem třeba i respektování pracovní doby – tedy že se stanoví, že veškeré mítinky končí v rozumnou dobu,“ vysvětluje ředitel T. Nejedlo. Podle něj je v této oblasti na špici třeba regionální lídr Kovohutě Příbram; podnik mimo jiné vykupuje staré baterie a separuje z nich olovo, stará se dobře o své zaměstnace a navzdory charakteru svého podnikaní má čistý a udržovaný areál. „Nebo nadnárodní
Perspektivy
společnost Telefónica O2, která začala být velmi aktivní co se CSR týče: shromažďují vyřazené telefony, snaží se minimalizovat dopad vysílačů na okolní prostředí, spolupracují s Klubem českých turistů“ vypočítává ředitel. Charakteristickým rysem CSR jsou tři základní pilíře – ekonomický, sociální a environmentální. Společensky odpovědná firma se tedy musí umět chovat ekonomicky, ohleduplně vůči zaměstnancům a lidem v okolí svého podnikání a současně být šetrná vůči životnímu prostředí. „Společenská odpovědnost firem je manažerský nástroj k tomu, aby byla firma úspěšná. Jde o ekonomiku. Když si firma nevydělá na svoji činnost, nemůže vytvářet další aktivity. Vezměme si příklad ze včel. Jsou tu od toho, aby přinesly včelaři med, který on zpeněží. Když včela med sbírá a produkuje, uskutečňuje další prospěšné činnosti jako opylování. Stejně je tomu u CSR, firma vytváří zisk, benefit majitelům a zároveň aktivity, ze kterých profituje společnost,“ shrnuje problematiku Tomáš Nejedlo. Proč je jasné, otázkou je jak Rozvoj filantropie v České republice již více než deset let podporuje občanské sdružení Fórum dárců (Czech Donors Forum). Jak říká vedoucí oddělení vnějších vztahů Fóra dárců Klára Šplíchalová: „Přestože se zdá po čtyřiceti letech budování socialismu firemní filantropie jako novinka, máme na co navazovat. Mecenášství a podpora veřejně prospěšných aktivit byly v českých zemích před tímto obdobím velmi rozšířené. Vzpomeňme si na nejstarší českou nadaci Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, která byla dr. Josefem Hlávkou, předsedou České akademie věd, založena 25. ledna 1904 a která i po sto letech úspěšně funguje.“ Zajímat se o společenskou odpovědnost firem, brát například ochranu životního prostředí vážně, vytvářet zdravé a hezké prostředí a motivovat širokou veřejnost se stalo pro mnoho lidí posláním. Vznikl tak třeba program Strom života Nadace Partnerství, jehož generálním partnerem je společnost Skanska. Výzkum ukazuje, že Češi už společenskou odpovědnost firem a firemní dárcovství očekávají. Jak spokojeně konstatuje Klára Šplíchalová: „Před deseti lety se nás firmy, které se o problematiku firemního dárcovství zajímaly, ptaly: ‚Proč bychom měli investovat?‘ Dnes se ptají: ‚Jak bychom měli investovat?‘ Dokonce je běžné, že žadatelé o zaměstnání, zejména z řad absolventů vysokých škol, dávají přednost firmě, která se v CSR angažuje. Zaměstnanec je totiž na vedení takové firmy pyšný.“ Business Leaders Forum je unikátní sdružení mezinárodních a českých společností a firem prosazující naplňování spole-
čenské odpovědnosti firem. Bylo založeno v Praze v roce 1992 z iniciativy českých firem a mezinárodní organizace The Prince of Wales International Business Leaders Forum. Je také jedním z 22 národních partnerů bruselské organizace CSR Europe, jejímž posláním je propagace a prosazování odpovědného podnikání na úrovni Evropské unie. Fórum dárců (Czech Donors Forum) na základě spolupráce s celosvětově uznávanými organizacemi v oblasti CSR zavádí programy a metody, které napomáhají dárcům účelně a efektivně podporovat veřejně prospěšné projekty. Mezi jeho členy jsou významné nadace, nadační fondy a řada společností. Společnost Skanska spolupracuje s oběma organizacemi. Fórum pořádá už pátým rokem soutěž pro firemní dárce TOP Firemní Filantrop, která vychází ze zahraničního modelu a umožňuje i mezinárodní srovnání.
Partner 4/2008 07
Text: Věra Kešnerová, Foto: Archiv architektury NTM v Praze
Člověk uměl už od pravěku používat dřevo ke stavbě přístřeší, a jak dokládají archeologické nálezy a další historické prameny, dosáhl v této činnosti pozoruhodné řemeslné zručnosti a stavitelských dovedností.
Partner 4/2008 08
architekturou (foto Linda Jelínková)
sazené tesařské konstrukce krovu, inspirované českou lidovou
Jan Koula: Vlastní vila v Praze-Bubenči, 1895–1896 – detail před-
Renesance dřevostavění?
Po stopách architektury
Vývoj dřevěných konstrukcí obytných budov má za sebou čtyři tisíce let starou historii. Až do poloviny 19. století měly dřevostavby jen dvě základní konstrukční varianty – roubené stěny a těžký skelet, obě s pracnými a náročnými tesařskými spoji. Ve středoevropském regionu je doložena existence roubené konstrukce z roku 739 př. Kr. (šlo o třináct dlouhých obytných domů v polském Biskupíně) a třeba v Diderotově Encyklopedii najdeme vyobrazení stavby z těžkého skeletu. U nás to dokládají například odkryté stopy roubených chat z období lužické kultury (1200–750 př. Kr.) v Opatovicích nad Labem nebo srubové domy v nejstarším sídle Přemyslovců v Levém Hradci (8.–10. stol.). Jejich vývoj je patrný na postupném zdokonalování konstrukce roubené stěny. V období gotiky jde o stěnu zhotovenou z tesaných trámů v rohu spojených pomocí tzv. rybinového spoje, se spárami vyplněnými mazaninou z jílu a plev, které se vyhladily a přetřely vápnem. Oba typy historických konstrukcí mají své moderní pokračování, i když s podstatnými inovacemi zvláště v řešení styků a v technologii výroby prvků. Dřevěné domy Dřevo si v mnohém ohledu mohlo ponechat své původní konstrukční formy, zároveň však díky svým fyzikálně technologickým vlastnostem bylo transformováno do materiálů a výrobků, které z něj v řadě aplikací dělají důležitou alternativu pro stavební konstrukce 21. století. Víme, že stavění ze dřeva prakticky vylučuje mokré procesy, i když není závislé na klimatických podmínkách, vyžaduje
dodržení určitých zásad a ochranu konstrukcí před napadením škůdci a jinou degradací. Vedle přírodního (hlavně jehličnatého) dřeva jsou stavebními prvky deskové materiály na bázi dřeva a další komponenty (izolace) podle toho, o jaký typ objektu se jedná. I když se dřevo jako konstrukční materiál používá i v dalších segmentech stavební činnosti, nikde se dřevěné konstrukce neprosadily tak výrazně jako u rodinných domů. Je doloženo, že životnost takových staveb se mohla pohybovat v rozmezí od 150 do 200 let, ale také až 250 let, což znamená, že dřevostavba při potřebné péči není stavbou krátkodobou či provizorní a je srovnatelná se stavbou zděnou nebo i kamennou. Zavinila to Marie Terezie? Dřevěné stavby se u nás až do první poloviny 18. století běžně stavěly v místech s dostatkem kvalitní suroviny. Pak ale dochází k historickému zlomu, který tradici dřevostaveb v Čechách nejméně na sto let přerušil. Obava z toho, co z dřevěných domů zůstane po rozsáhlých požárech celých měst a vesnic, vedla od postupného omezování až k zákazu jejich stavění. Úřední nařízení přikazovala omítnout staré dřevěnice hliněnými omítkami. Mezi první taková nařízení patří patent Marie Terezie „Řád pro hašení ohně pro země Koruny české“ z r. 1755, který trestal stavění dřevěných domů ve městech, a Požární řád Josefa II. z r. 1785, přikazující mj. vyzdívání a zaklenutí chlévů a další podobná opatření zabraňující vzniku požáru. Nejzávažnější byl asi dekret z r. 1816 zakazující stavět dřevěné stavby, na který
v přímé vazbě navazoval další z r. 1819 o povolení poddaným vyrábět cihly. To mělo vliv i na tzv. hrázděné domy s dřevěnou příhradovou kostrou a zděnou výplní z cihel, kamene nebo lepenice (jednotlivá podlaží jsou zpravidla konstruována samostatně), které se od konce 18. století začaly postupně nahrazovat zděnými stavbami. Pozdější předpisy z r. 1833 naopak za určitých podmínek povolovaly stavět dřevěné stavby v horských oblastech. Ani dnes, ani tenkrát však nebyly stanovené podmínky uplatňovány jednotně. V 19. století tím ale došlo k radikální změně nazírání na dřevěné domy jako na stavby nižší užitné hodnoty. Zvláště pokud jde o životnost a požární odolnost dřevostaveb, jsou informace uživatelské, ale i části odborné veřejnosti dodnes zkreslené a nedostatečné. Současný stav znalostí, zkušeností a existujících prostředků ochrany dokáže přírodní vlastnosti dřeva (hořlavost, napadání biologickými škůdci) regulovat a ovládat, tím i eliminovat nedůvěru ke dřevu jako stavebnímu materiálu. Živým důkazem dlouhověkosti dřevěných staveb může být např. existující ulice třípodlažních domů ze 16. století v německém Einbecku. Podobných lokalit i celých měst je zvláště v Německu a Anglii (regionálně i u nás) celá řada. Dřevo se nedalo a přežilo Nejen existující skanzeny dokládají životaschopnost dřevěných staveb (domů, sakrálních i hospodářských staveb) po několik staletí, a to jejich stavitelé neměli k dispozici současné technické prostředky. V pozdějším „úpadku“ dřevostaveb městského typu
Partner 4/2008 09
Po stopách architektury
sehrála své i nastupující masivní výstavba domů panelového typu a četné uplatnění dřevěných konstrukcí u rekreačních objektů v chatových oblastech a vesnických chalup na venkově. Jedno- až třípodlažní roubené domy byly a jsou u nás od 18. století rozšířeny ve všech podhorských a horských oblastech (např. dvoupodlažní roubený dům v Kravařích, 1797). Snad největším roubeným domem u nás je Slezský dům v Karlově Studánce. Americké zkušenosti V první polovině 19. století (krátce po zavedení strojové výroby hřebíků a rapidním poklesu jejich ceny) došlo k významné události, která podstatně ovlivnila další vývoj dřevostaveb – prý to byl tesař A. Taylor, který v roce 1833 poprvé použil lehký skelet Baloon Frame System na stavbu jednoduchého kostelíka sv. Marie v Chicagu. Pracné tesařské spoje nahradil hřebíkovými, těžké dřevěné trámy dvěma lehkými fošnovými profily pro sloupky a krokve i profily pro stropy a vytvořil z nich tuhou nosnou konstrukci, kterou v krátkém čase postaví jen dva tesaři. Systém se sloupky přes jedno podlaží nazvaný Platform Frame System (PFS) se rychle rozšířil po USA a Kanadě a podle jeho principů vyrostla celá nová města, mj. Chicago a San Francisco. Evropa se s tímto konstrukčním systémem – lehkým dřevěným skeletem – seznámila až v r. 1867 na Světové výstavě v Paříži, ale jen seznámila. Až o padesát let později ho začali ve svých projektech uplatňovat architekti jako K. Wachsmann, W. Gropius či R. Neutra a další stavitelé. A až ve druhé polovině 20. století se PFS v různých modifikacích stal celosvětově dominující konstrukční
Partner 4/2008 10
variantou v dřevěné bytové i občanské výstavbě, a to v několika technologických formách – prvkové, staveništní (s převažujícím podílem řemeslné a tesařsko-montážní práce, ale s prakticky neomezeným projektovým řešením), průmyslové (dílenské) s výrobou panelů (stěnových, stropních, střešních vazníků…) optimálně kompletizovaných a s předpokladem řešení typových objektů, nejčastěji rodinných domů, a ve formě průmyslově (dílensky) vyráběných prostorových buněk (jednotek) se specifickými montážními styky, rozšířené zvláště v 70. letech minulého století s užitím pro jednodušší a dočasné objekty. Součástí lehkých dřevěných skeletů jsou stropní příhradové vazníky, hambalkový či dřevěný krov s vaznicemi, které se v hojné míře uplatňují jako střešní konstrukce i na dalších, materiálově odlišných objektech. Novověk dřevostaveb Na severoamerickém kontinentu byly a stále jsou vícepodlažní (tří- až pětipodlažní) dřevěné bytové domy a sídliště běžnou a osvědčenou formou výstavby. Přestože v západní Evropě, především v Británii, byla výstavba bytových domů na bázi dřeva prováděna již v polovině dvacátého století, u nás se za počátek jejich stavění dá pokládat až rok 1978, kdy podnik Rudné doly Jeseník vyrobil a postavil prvních 14 dřevostaveb bytových domů pro Mostecko, další pak v rámci celé republiky hlavně pro státní statky. Jednalo se výhradně o jedno- a dvoupodlažní typové objekty konstrukčního systému OKAL (panely z dřevotřískových desek), populárního v té době hlavně pro stavby dvoupodlažních rodinných domů s lodžií a pultovou střechou. Tyto rodinné domy,
rozšířené po celé republice, byly v té době vlastně jedinou alternativou standardních „těžkých“ zděných domků a panelového bytu, z jehož dispozice také typologické řešení rodinného domu OKAL vycházelo. Od poloviny 20. století dochází také k návratu těžkých dřevěných skeletů (prostorový nosný systém tvořený ze svislých a vodorovných nosných prvků kompletovaných nenosnými obvodovými plášti a příčkami), a to díky novým kompozitním materiálům na bázi dřeva. Ve střední Evropě jsou v posledních letech dřevostavby vícepodlažních obytných domů a skupinová výstavba dřevěných rodinných domů předmětem velkého zájmu. Právem, protože historie a tradice dřevěných staveb je stejně dlouhá jako lidstvo samo. Mnohé z nich dokázaly, že nejen z hlediska životnosti jsou plně srovnatelné se stavbami z jiných materiálů. Kvalitně a správně postavený dřevěný dům k trvalému bydlení, jak roubený, tak i montovaný z dřevěných panelů, je energeticky vysoce úsporný a jeho vnitřní klima je často příznivější než u mnoha domů z jiných materiálů. Také proto má budoucnost.
František Knobloch: Bezručova chata na Lysé hoře, 1933–1934 (vyhořela v březnu 1978) Josef Gočár: Výstavní pavilon Republiky československé na veletrhu v Lyonu, 1919–1920 – vstupní průčelí Josef Gočár: Kostel sv. Václava v PrazeVršovicích, 1927–1930 – kostelní věž skryta pod dřevěným lešením Josef Gočár: Výstavní pavilon Republiky československé na veletrhu v Lyonu, 1919–1920 – interiér Jan Kotěra: Trmalova vila v Praze-Strašnicích, 1902–1903 – dřevěný přístavek pro domácí zvířata Karel Caivas: Letní chata z poloviny 30. let (místo neurčeno)
Partner 4/2008 11
One Kingdom Street, Londýn
Zelené projekty pro města a lidi Green Building je dobrovolný program Evropské komise, který vznikl začátkem roku 2005 s cílem zlepšit využití potenciálních úspor energie v nerezidenčních budovách. Certifikovaná budova musí splňovat podmínku minimálně 25% úspory spotřeby energie oproti energetickým normám v dané zemi.
Partner 4/2008 12
Město
Co je to „zelené stavění“? Jak vypadají „zelené projekty a řešení“? Tým Green Construction ve Skanska AB má vytyčen zcela jasný cíl: poskytnout svým zákazníkům ekonomicky atraktivní a ekologicky ohleduplná řešení. Necelý rok po svém vzniku spouští takzvaný Green Toolbox.
Nedílnou součástí této intranetové aplikace jsou tzv. Green Solutions (Zelená řešení), což jsou produkty a služby, které mají pozitivní dopad na životní prostředí, a které byly s úspěchem použity na projektech Skanska. Výhodou je, že je mohou sdílet všechny obchodní jednotky koncernu Skanska. Švédská úspornost Skanska Commercial Development Nordic nabízí zákazníkům jedinečnou službu – Energy Smart Design (energeticky inteligentní návrh) – znalost v oblasti energetické účinnosti objektů. Její součástí jsou hodnocení životního cyklu a modelování nákladů v průběhu životního cyklu budovy. Budovu pak lze lépe „vybavit“, aby měla nižší spotřebu energie. K charakteristikám návrhu energeticky úsporných budov patří účinné nízkorychlostní ventilační systémy, účinná rekuperace odváděného tepla, efektivní a úsporný topný a chladicí systém, účinně izolovaná okna, využívání zázemí garáží pro topení v zimě a úsporné výtahy a osvětlení s čidly na denní světlo a přítomnost osob. Začlenění těchto prvků může značně snížit spotřebu energie budovy. V budovách je také zajištěno zdravé pracovní prostředí s využitím denního světla, vysoce kvalitní ventilace a netoxických materiálů. Budovy, které jsou postaveny podle energeticky inteligentního návrhu, překračují standardní evropské a příslušné národní normy; tím, že podporují energeticky úsporná technologická řešení, a ve výsledku minimalizují vliv provozu komerčních budov na životní prostředí.
Stavba může topit i chladit už v základech Přesuňme se do Velké Británie. Skanska Cementation se zde stala průkopníkem ve využívání Energy Pile (energetických pilot) kombinujících nejnovější konstrukční a geotermální technologie. Během stavby jsou do monolitických pilot nebo prvků podzemních stěn umístěny uzavřené zemní smyčky. Ty jsou naplněny roztokem glykolu a vody a jsou propojeny s tepelnými čerpadly, jež využívají rozdíl mezi teplotou pod zemí a na povrchu. V závislosti na ročním období je tato síť schopna ochlazovat budovu při teplém počasí odvedením tepla do země, případně topit při chladném počasí čerpáním tepla ze země. Teplotní spád 5 až 6 stupňů Celsia, produkovaný zemní smyčkou, splňuje termoregulační požadavky budovy. Monolitické piloty tedy slouží pro založení stavby a zároveň zajišťují dlouhodobé vytápění a chlazení prostoru. Vícenáklady spojené s instalací tohoto systému (tepelná čerpadla, smyčky) se investorovi vracejí během 3–6 let, přičemž životnost systému je odhadována na více než 200 let. Jedním z projektů, kde byly tyto energetické piloty použity, je One Kingdom Street – moderní kancelářský komplex v centru Londýna, který systém energetických pilot využívá k produkci zhruba 210 kW tepla a 85 kW chladu ve společných prostorách budovy. V rámci dalších projektů (hotely, policejní stanice, umělecké galerie, vysoké školy a kancelářské budovy) nainstalovala společnost Skanska přes 2 300 těchto energetických pilot. Za řešení Energy Pile získala Skanska v roce 2008 ocenění Quality in Construction a v roce
2007 ocenění UK Green Subcontractor of the Year. Česko není pozadu: Ostravská Nordica má „zelený certifikát“ Koncem loňského roku získala dokončovaná kancelářská budova Nordica Ostrava, opět z dílny Skanska, jako první budova v České republice od Evropské komise certifikaci programu Green Building. Certifikace byla budově udělena především za její energetickou účinnost a citlivý přístup k životnímu prostředí od počátečního návrhu projektu až po samotný provoz a správu budovy. Projekt je unikátní také v tom, že zde Skanska využívá své developerské zkušenosti spolu se stavebními. Zatímco developerem projektu je Skanska Property Czech Republic, dodávku stavby má na starosti Skanska CZ. Vyvážený poměr prosklených a pevných částí fasády přispívá k úspoře nákladů na energie a nezbytností je i rekuperace odváděného tepla. Samozřejmostí pro budovy realizované společností Skanska Property je i efektivní a úsporný chladicí a ventilační systém a řízení technologií budovy speciálně vyvinutým softwarem. „Jsme velmi rádi, že v České republice získala tuto certifikaci od Evropské komise právě naše budova Nordica Ostrava, a jsem přesvědčen, že její energetickou úspornost, snížené emise CO2 a šetrnost k životnímu prostředí ocení zejména její nájemci,“ uvedl ředitel Skanska Property Czech Republic Rikard Henriksson. Administrativní budova Nordica Ostrava má na základě výpočtu o 30 % nižší spotřebu energie, než stanovují české normy.
Partner 4/2008 13
Originalita pražských mostů Text: Zdeněk Lukeš, Foto: Ester Havlová
Partner 4/2008 14
Šumné památky
Mám rád pražské mosty – jejich koncept, architekturu, konstrukci, detaily, z nichž mnohých si na první pohled ani nevšimneme. Tak, jak je pestrá architektura centra naší metropole, kde se střídají a doslova prorůstají slohy v často nezvyklých kombinacích, jsou stylově odlišné i mosty přes Vltavu. Most Palackého spojuje Smíchov s Novým Městem. Stylově reprezentuje historismus a jeho autor architekt Bedřich Münzberger proslul také jako propagátor železných konstrukcí – navrhl také Průmyslový palác a Strojovnu pro pražské Výstaviště. Most je kamenný a autor použil záměrně tři různobarevné typy kamenů. Na mýtných budkách byly umístěny čtyři alegorické plastiky J. V. Myslbeka. Ty jsou dnes v parku na Vyšehradě, ale měly by být vráceny zpět na předmostí, neboť byly nedílnou součástí stavby a navíc vytvářely jakési vstupní brány na most. Ještě si prosím povšimněte, jak decentně byla mostovka později rozšířena vykonzolováním na obou stranách, které je však téměř neznatelné. Následující Jiráskův most je příkladem funkcionalismu. I on spojuje Smíchov s Novým Městem. Konstrukce je betonová a betonové – s perforacemi – je i zábradlí. Autorem byl architekt a scénograf (a někdejší reprezetant kubismu) Vlastislav Hofman. Ten pracoval v mostním oddělení Stavebního úřadu, a tak není divu, že mu byly svěřeny i další mosty, resp. můstky: Štefánikův, postavený až po válce, ale pojatý obdobně jako Jiráskův, a elegantní lávky na Dětský (Židovský) a Slovanský ostrov. Most Legií (dříve Františka I.) známého architekta Antonína Balšánka byl komponován k neorenesanční architektuře Zítkovy budovy Národního divadla a nahradil starší Schnirchův řetězový most. Vede z Malé Strany na Nové Město a je zdoben reliéfy. Mánesův most reprezentuje architektonickou modernu, ale obsahuje i decentní náznaky tehdy vrcholícího kubismu (např. na obou kašnách sochaře Hallmana na staroměstském břehu). Jde o kombinaci kamenné a betonové konstrukce. Projektantem byl šéf Stavebního úřadu Mečislav Petrů. Most nahradil řetězovou Rudolfovu lávku pro pěší, vedoucí na malostranský Klárov. Tu připomíná i název navazující ulice. Za nejkrásnější moderní most přes Vltavu bývá označován Čechův most, spojující Holešovice se Starým Městem a Josefovem. Unikátní je železná konstrukce v kombinaci s kamennými pilíři.
Most je nejkratší a je na něm dobře patrný i výškový rozdíl obou nábřeží. Projektoval ho Jan Koula v secesním stylu a hodlal na jeho osu navázat tzv. Letenským průkopem (alternativně tunelem). O bohatou výzdobu se postarala řada výtvarníků. O Štefánikově mostě, který nahradil řetězový most Františka Josefa I., už jsme hovořili, takže pojďme k dalšímu – Hlávkovu. Část z Holešovic na ostrov Štvanici projektoval Pavel Janák ve stylu kotěrovské moderny. Chtěl dokázat, že i beton je důstojný materiál, a navrhl zde pozoruhodné dílo, zdobené Štursovými, Mařatkovými a Gutfreundovými reliéfy. Holešovickou „bránu do Prahy“ tvořila Štursova sousoší, později odstraněná (a poté zase navrácená – bohužel už nikoli do původních lokalit, neboť most byl necitlivě rozšířen). Navazující železný most ze Štvanice na Nové Město projektoval původně Mečislav Petrů, ale později byl nahrazen betonovým. Janák byl také autorem posledního zachovaného mostu, který patří do vymezeného období. Libeňský (pův. Baxův) most reprezentuje konstruktivismus. Konstrukce je betonová a samozřejmě bez dekorací, jak velela tehdejší éra avantgardy. Při rozšiřování mostovky bohužel zmizely původní lampy. Z dalšího mostu z tohoto období – Trójského (později Barikádníků) zbyly jen pilíře. Ten původní, betonový, byl dílem známého kubistického architekta Josefa Chochola, ale stylově byl rovněž konstruktivistický. Nová mostovka je ze 70. let. Most vede z Holešovic do Libně. Jak je patrné, patří pražské mosty, postavené od sklonku 19. století do druhé světové války, ke skvělým reprezentantům nejrůznějších stylů od historismu až k funkcionalismu a architektonické řešení bylo vždy dílem špičkových projektantů. Škoda, že téměř žádný z těch dalších už výtvarné úrovně svých předchůdců nedosáhl a navíc porušil nepsaná pravidla (mostovka kolmo k ose řeky, důsledné užití mostních oblouků). Vznikly tak spíše dálnice přes Vltavu, což je škoda.
Partner 4/2008 15
Výlet
Európske skvosty na vode pod holým nebom Text: K. Poláčková gát z prelomu 19. a 20. storočia, pripomínajúci malú lokomotívu, ktorý údajne patrí medzi prvé mechanizmy na svete, vďaka ktorým vyrábali stroje rybárske siete. Mlyn má pevnú konštrukciu, aby vydržal nápor jarných ľadov i storočnú vodu. Vedie k nemu 86 m dlhý most, ktorý sa považuje za najdlhší most s drevenou konštrukciou v Európe. Mlyn sa nachádza na obľúbenej vodáckej trase Malým Dunajom. Rameno Malého Dunaja je tu však zahatané z oboch strán, takže k mlynu sa po vode nedá dostať. Mlyn je súčasťou areálu s viacerými technickými pamiatkami a možnosťou oddychu a občerstvenia v tradičnej „Krčme u Mlyna“, ktorá okrem iného upúta aj ojedinelou ponukou bylinkových likérov. Počas celej letnej sezóny sa v areáli koná množstvo rôznych kultúrnych i gastronomických podujatí, tiež sa tu organizujú ekotábory pre školy.
Ak máte chuť naozaj efektívne stráviť voľný čas, urobiť niečo pre svoje zdravie a dozvedieť sa nemálo zaujímavého o našej histórii cez rodokmeň krásnych technických pamiatok, rozhodne si na mape nájdite Kolárovo. Na juhu Slovenska, pár kilometrov od Nitry, sa nachádza miesto, kde sa voda sype a piesok sa leje … jednoducho rozprávka! Reč je o areáli, kde sa nachádza Lodný mlyn – posledný exemplár plávajúceho mlyna a jediný lodný mlyn na Slovensku. V mlyne sídli Múzeum vodného mlynárstva. Vodný mlyn je umiestnený na mŕtvom ramene Dunaja.
Partner 4/2008 16
Postavený je na dvoch rovnobežných člnoch a ukotvený o breh rieky. Loďky sú väčšie, ako boli na pôvodných plávajúcich mlynoch. Je to rekonštruovaná podoba vyrobená v Slovenských lodeniciach v Komárne v roku 1982 podľa vzoru bývalého lodného mlyna v Radvani nad Dunajom. Mlyn je dnes teoreticky funkčný, v skutočnosti však nefunguje, čoho dôvodom je stojatá voda ramena. V objekte sa nachádza niekoľko komponentov z pôvodného mlyna a využitý je ako malá historická expozícia. Zaujímavosťou je napríklad benzínový agre-
Romantické duše zasiahnuté Amorovým šípom tu nájdu tiež priestor pre svoje „ÁNO“. Krásu mladomanželského páru určite dokreslí nádherná scenéria vodného mlyna spestrená konským povozom a prevozom mladomanželov na člne. Pre milovníkov zimných športov sú pri ideálnom zimnom počasí k dispozícii obrovské prírodné ľadové plochy (mŕtve rameno Malého Dunaja a priľahlé jazerá) a pre lyžiarov bežecké trasy. Areál je pre návštevníkov k dispozícii celoročne. Celý areál je zabezpečený novovybudovaným informačným systémom – veľkoplošnými, štvorjazyčnými informačnými tabuľami.
Člověk
Tančící architekt Frank Gehry Text: Blanka Stehlíková, Foto: E. Havlová
Přesvědčení, že „architektura je umění“, bylo součástí osobnosti Franka Owena Gehryho od nepaměti. Tento světově proslulý architekt, sice občas kontroverzní, ale vždy otevřený k experimentu, získal v roce 1989 „nobelovku architektů“ – Pritzkerovu cenu za architekturu. Kanadský rodák z polské židovské rodiny žijící ve Spojených státech dokončil studia v roce 1954, kdy začal spolupracovat s různými architekty. Samostatnosti dosáhl až v „letech Kristových“, v roce 1962 si otevřel samostatný ateliér v Kalifornii. Jeho první díla ovlivnila místní kalifornská architektura a tvorba architektů Neutry a Wrighta. Od sedmdesátých let sílí Gehryho tendence k rušení kompozičních a skladebných konvencí, a to především v navrhovaných stavbách obytných budov. Jeho vlastní dům v Santa Monice, který dokončil v roce 1979, se stal programovým dílem dekonstruktivismu. Práce devadesátých let nabývají stále iracionálnějších plastičtějších tvarů až do té míry, že odmítají tradiční perspektivní vjemové hodnoty. Frank Gehry je u nás znám především jako jeden z autorů, který spolu s Vlado Miluničem navrhl v Praze na Jiráskově náměstí tzv. Tančící dům, patřící k nejpozoruhodnějším projektům, které po roce 1989 vyrostly v našem hlavním městě. Tento dům – socha, který připomíná v tanci se vznášející dvojici, proto bývá též nazýván Ginger a Fred – se přes počáteční rozpaky veřejnosti stal neodmyslitelnou součástí vltavského nábřeží. Velký podíl na tom, že dům mohl být postaven, má software; Gehry se totiž na počátku 90. let rozhodl používat pro realizaci svých tvarově složitých návrhů špičkový software pro 3D modelaci, který je používán v leteckém a automobilovém průmyslu. Metoda umožnila nejen vyprojektování a postavení dynamické skleněné věže Tančí-
cího domu, ale i dalších výjimečných staveb. Mezi Gehryho projekty figurují na předním místě kulturní stánky, jako jsou muzea, koncertní síně – například fascinující koncertní síň Walt Disney Concert Hall v kalifornském Los Angeles, sídlo losangeleské filharmonie, dokončené v roce 2003, Experimentální hudební muzeum (Experience Music Project Seattle, Washington) – nebo galerie umění, jako je Corcoran Gallery of Art ve Washingtonu. Jeho nejznámějším evropským počinem je bezesporu Guggenheim Museum ve španělském, respektive baskickém Bilbau (viz foto). Bylo postaveno v letech 1993–1997 jako v pořadí čtvrté Guggenheimovo muzeum na světě. Sochařsky modelovaná architektura z titanu, skla a pískovce je s užitnou plochou 24 920 m2 největším současným evropským muzeem moderního umění.
Také za vznikem této tvarově velmi složité, dalo by se říci výstřední budovy stálo počítačové modelování, které si Gehry vyzkoušel v Praze. Muzejní komplex tvoří centrální ochoz, z něhož na několika rovinách vyčnívají různé výběžky, jednotlivé „věže“ se k sobě choulí v dadaistickém propletenci a jestliže v Gehryho pražské realizaci lze spatřovat k sobě se tisknoucí roztančený pár, muzeum v Bilbau by mohlo při troše fantazie evokovat nadupaný parket někdy lehce po půlnoci. „Frank Gehry přetvořil moderní architekturu,“ shodují se teoretici architektury po celém světě. Osvobodil ji z hranic „krabice“ a z omezení běžné stavební praxe. Gehryho architektura, která je experimentální právě tak jako umělecká praxe, která ji inspirovala, je skutečně moderním vzorem pro architekturu, která je více než stavitelství.
Partner 4/2008 17
Partner 4/2008 18
Postavili jsme
Charakteristika stavby
Zaujímavosť stavby
Budova Rehabilitačného a diagnostického strediska vrcholového športu vyrástla priamo na brehu jazera Veľký Draždiak v bratislavskej mestskej časti Petržalka. Dominantou stavby je centrálna štvorpodlažná lôžková časť, na ktorú priamo nadväzuje diagnostický a ambulantný trakt. Administratívna budova, ktorá tvorí súčasť zdravotníckeho areálu, je so strediskom prepojená spoločným suterénom určeným predovšetkým na parkovanie. Celý areál slúži na prevenciu a skoré diagnostikovanie chorôb, porúch pohybu, ako aj na liečenie a rehabilitáciu, a to nielen vrcholových športovcov. Okrem vysokej účelnosti areál poskytuje aj ojedinelý výhľad na jazero.
Rehabilitačno-diagnostické stredisko vrcholového športu je okrem svojho jedinečného zdravotníckeho vybavenia zaujímavé predovšetkým stvárnením fasády. V absolútnom kontraste s kazetovým obkladom Rheinzing je červeno-žltá štrukturovaná dekoratívna omietka DECO ART, ktorej výsledná podoba bola dosiahnutá ručným nanášaním štrukturálnej omietky a náterovými hmotami Tekkurila vo viacerých vrstvách.
Základné údaje o stavbe Názov
Rehabilitačno-diagnostické stredisko vrcholového športu v Petržalke, Bratislava
Generálny projektant
Ing. arch. Jaroslav Meheš
Zahájenie
December 2006
Ukončenie
Október 2008
Investor
SI Real, s.r.o.
Dodávateľ
Skanska PS a.s.
Subdodávatelia
SISEP-PVP s.r.o., ALUGROUP, spol. s r.o., Siemens IT Solutions and Services, s.r.o., LADCE Betón, s.r.o.
Realizačný tím
PT 1900, Ing. Jozef Sabo – projektový manažér, Ing. Ján Hricko – stavbyvedúci, Ing. Matúš Hornok – hlavný výrobný prípravár
Partner 4/2008 19
Partner 4/2008 20
Postavili jsme Charakteristika stavby
Ing. Aleš Novák Ve firmě pracuje téměř 25 let. Po dokončení Vysoké školy dopravy a spojů v Žilině roce 1984 nastoupil do Dopravních staveb Olomouc, nejdříve do laboratoře a následně pak na pozici asistenta stavbyvedoucího. Postupně se vypracoval až na projektového manažera, který řídil stavby především na Olomoucku a zasloužil se tak o rozvoj dálniční sítě na Moravě. Mezi největší projekty, které měl na starost, patřily například stavby rychlostní silnice R3509 obchvat Olomouce, R3510 I.a II. etapa Přáslavice–Velký Újezd či sousední úsek R3511 směr Lipník a právě dokončený úsek dálnice D4704 Lipník nad Bečovou–Bělotín. A. Novák je ženatý, má dvě dospělé děti, bydlí Velkém Újezdu. Mezi jeho záliby patří především cyklistika, lyžování a fotografování.
Stavba 4704 je první ze staveb tahu D47. V budoucnu stavba naváže na dálnici D1 ze směru Brno, Kroměříž, Přerov a na již provozovanou rychlostní silnici R35 ve směru na Olomouc a Hradec Králové. Úsek mimoúrovňové křižovatky, ve kterém dálnice D1 a rychlostní silnice R35 splynou v tah D47, je navržen jako šestipruh. Stavba zahrnuje tři dálniční mimoúrovňové křižovatky (MÚK) Lipník nad Bečvou, Hranice a Bělotín a také cca 2,5 km dlouhý přivaděč Bělotín, kterým je D47 napojena na rychlostní silnici R48 od Českého Těšína.
Zajímavost stavby Délka úseku je 15,4 km a v celé délce je dálnice navržena a realizována jako šestipruh, což je v České republice poprvé. Na trase je celkem 200 stavebních objektů, z toho 3 mimoúrovňová křížení, 25 mostů a 7 protihlukových stěn v délce přes 6 kilometrů. Vozovka hlavní trasy je cementobetonová tloušťky 300 mm. Nejvýznamnějšími inženýrskými objekty jsou dvě mostní estakády o délce 308,4 m a 481,5 m a zahloubený přesypaný dálniční podjezd u obce Hrabůvka, který převádí přes dálnici Uhřínovský potok a místní silnici III. třídy.
Základní údaje o stavbě Název
Dálnice D47, stavba 4704 Lipník nad Bečvou–Bělotín
Projektant
SHB, pobočka Praha, SUDOP Praha; SHP
Zahájení
zahájení přípravných prací – 11/2004, zahájení výstavby – 11/2005
Dokončení
zprovoznění – 11/2008, dokončení výstavby – 12/2009
Investor
Ředitelství silnic a dálnic ČR
Dodavatel
Sdružení D 4704 Lipník nad Bečvou–Bělotín, vedoucí člen sdružení Skanska DS a.s., členové Dálniční stavby Praha, a.s., STRABAG a.s.
Subdodavatelé
Alpine CZ; SMP CZ; Metrostav; Berger Bohemia
Realizační tým
Ing. Aleš Novák – manažer projektu Ing. Marcela Němčíková – příprava RDS a přejímek SO Ing.Tomáš Nejezchleba – HMG, rozpočty a fakturace Ing. Vlastimil Kravák – MQ Ivana Smičková – QES
Partner 4/2008 21
Partner 4/2008 1/2008 22 24
Postavili jsme Charakteristika stavby
Ing. Karel Štěrba Vystudoval Vysokou školu dopravní v Žilině. V roce 1967 nastoupil do společnosti SUDOP Praha jako projektant mostů. V roce 1970 přešel do Štětí na stavbu mostu přes Labe, kde působil ve funkci stavebního dozoru. V letech 1973 až 1993 pracoval v oblasti investic v podniku ČSD, měl na starosti předelektrizační úpravy, elektrizaci a autoblok trati Praha–Ústí nad Labem a také 15 let trvající přestavbu železničního uzlu v Kralupech nad Vltavou. V roce 1993 se stal zaměstnancem Železničního stavitelství Praha, které se postupně stalo součástí Skanska DS. Jako ředitel stavby se podílel na několika projektech: na I. železničním koridoru (úseky Hněvice–Hrobce, Lovosice–Ústí nad Labem, Hrobce–Lovosice) či na stavbě „Zahloubení trati v Mladé Boleslavi“.
Nové spojení optimalizuje provoz mezi stanicemi Praha hl. n. a Praha Masarykovo nádraží na straně jedné a stanicemi Libeň, Vysočany a Holešovice na straně druhé. Délka úseku, který obsahuje 3 dvojkolejné tratě a dvě traťové spojky, činí 4,6 km. Celková délka kolejí dosahuje bezmála 28,5 km. Stavba je uváděna do provozu o 2 roky dříve, přičemž zkušební provoz byl postupně zahajován od 1. do 30. září 2008. Předcházela mu rekonstrukce kolejí a trakčního vedení I. Vinohradského tunelu. Modernizací prošly autoblok mezi Libní a Holešovicemi a také část stanice Praha hl. n., která získala nové kolejiště a nástupiště s podchody. Rozsáhlou rekonstrukci kolejí a výhybek včetně odvodnění a trakčního vedení v Masarykově nádraží museli vloni stavbaři stihnout v časově náročných výlukách během čtyř měsíců.
Zajímavost stavby Součástí stavby jsou dva dvoukolejné tunely, dlouhé 1,34 kilometru, dále 25 mostních objektů. Za zmínku rozhodně stojí čtyřkolejná železniční estakáda přes Masarykovo nádraží (437 m), železniční estakáda Sluncová (322,4 m), tunelový most (130 m), silniční estakáda Krejcárek (286,3 m) a železniční most Balabenka (43,8 m). Délka protihlukových stěn je bezmála 3 km, celková délka natažených optických kabelů na této stavbě činí 43 km, traťové kabely pak dosahují 29 km. Hlavní i Masarykovo nádraží a dále všechny trati Nového spojení jsou vybaveny novým trakčním vedením.
Základní údaje o stavbě Název
Nové spojení, Praha hl. n., Masarykovo n.–Libeň, Vysočany, Holešovice
Projektant
SUDOP Praha a.s.
Zahájení
Červenec 2004
Zprovoznění
Prosinec 2008
Dokončení
Prosinec 2010
Investor
Správa železniční dopravní cesty, s.o. „Stavební správa Praha“ a České dráhy a.s.
Dodavatel
Sdružení „Pražské spojení“ - Skanska DS a.s. (vedoucí člen), Stavby silnic a železnic, a.s., Metrostav a.s., Subterra a.s. (členové)
Subdodavatelé
OHL ŽS, a.s., AŽD Praha s.r.o., Elektrizace železnic Praha a.s., GJW Praha s.r.o, Strabag a.s.
Realizační tým
Ing. Karel Štěrba – ředitel výstavby
Partner 4/2008 23
Partner 4/2008 24
Foto: J. Boček
Postavili jsme Charakteristika stavby Obchodní centrum se skládá z jednoho podzemního a jednoho nadzemního podlaží, jeho celková obchodní plocha je 39,5 tisíce metrů čtverečních, z toho 8 tisíc metrů připadá na hypermarket a zbytek na 52 obchodů a zařízení sloužících univerzitnímu kampusu. V podzemí je 423 a v okolí objektu pak 261 venkovních parkovacích míst. Plocha vnitřních a venkovních parkovišť činí asi 9 tisíc metrů čtverečních.
Martin Krumnikl Vystudoval střední průmyslovou školu stavební. Ve společnosti Skanska pracuje od července 1995. Začínal na pozici mistra, od ledna 2004 pracoval jako stavbyvedoucí a od července 2006 na pozici projektového manažera. „Práce ve stavební formě je zajímavá – téměř žádná stavba, na které jsem pracoval, nebyla stejná. Pořád je co objevovat – nové věci, nové technologie,“ říká projektový manažer, který před příchodem do Skanska působil ve společnostech Báňská stavební společnost a Strabag spol. s r. o. Martin Krumnikl (40) je ženatý a má jednoho syna. Ve volném čase (pokud nějaký má) rád lyžuje a jezdí na horském kole.
Zajímavost stavby Kromě zajímavé architektury to je především rekordně krátká doba výstavby – celý komplex, od stavebního povolení až po kolaudaci, byl vybudován za 362 dní.
Základní údaje o stavbě Název
Brno Campus Square
Projektant
A plus s.r.o.
Zahájení
Prosinec 2007
Dokončení
Listopad 2008
Investor
AIG/LINCOLN NEW PROJECT s.r.o.
Dodavatel
Skanska CZ a.s., závod Morava
Subdodavatelé
Skanska Prefa a.s., AZW, a.s., Rema Prostějov a.s.
Realizační tým
Martin Krumnikl – projektový manažer, Ing. Marian Martynek – koordinátor, Ing. Miroslav Novák, Oldřich Svoboda, Radim Kulhánek, Radek Zelený a Pavol Šimko – stavbyvedoucí
Partner 4/2008 25
V mládí se mi nechtělo z domu, tak jsem se stal stavařem Text: Eva Vítková, Foto: Jiří Sláma
Partner 4/2008 26
Expert
Více než půl kilometru dlouhý most má už čtyři ocenění. Vy, projektový manažer stavby, z toho určitě máte radost, že sbírá tolik bodů… Je to esteticky i technicky dobře ztvárněné dílo. Most je výjimečný v tom, že jedno pole překlenuje vzdálenost 105 metrů, což běžné konstrukce nedělají. Běžná délka mostního
pomocí prefabrikátů by byla podle mého názoru složitější, časově a ekonomicky náročnější, protože okolo mostu by musely být další podpěrné konstrukce. A tady na Ostravsku je podloží neúnosné, museli bychom investovat do hlubinného zakládání podpěrných konstrukcí. Navíc je tento způsob výstavby už trochu přežitý, v současnosti se
To říká František Mašek, obchodně technický náměstek závodu Mosty společnosti Skanska DS. A je to dobře, protože mosty staví skutečně skvělé. Ten jeho poslední, více než půl kilometru dlouhý most zavěšený na bezmála padesátimetrovém pylonu, most přes Odru a Antošovické jezero na dálnici D47, se stal Stavbou roku 2008. Povídali jsme si jak se stavějí mosty a jak se dá vydržet 23 let v oboru. pole je kolem 40 metrů. Je zavěšen na lanech a věřte, že z těch 48 metrů nad zemí je pěkný rozhled. K úspěchu zřejmě přispělo i to, že se nám podařilo splnit požadavky investora. Kromě téměř šibeničního termínu to byl požadavek, že v korytě řeky nesmějí být pilíře. Měli jste jako zhotovitelé možnost podílet se na projektu konstrukce mostu? Respektive v jaké fázi jste do projektu vstoupili? Když jsme zakázku vyhráli, byl projekt mostu v hrubém stavu. Příprava se už dělala za pochodu. Co je ale podstatné – most byl navržen jako prefabrikovaný, což nám jako zhotovitelům příliš nevyhovovalo. Proto jsme projekt nechali přepracovat tak, aby to vyhovovalo našim potřebám. Čili jsme nosnou konstrukci a způsob výstavby mostu spolu s projektantem změnili. A proč, kvůli čemu? Chtěli jsme požadované vizáže a vlastností mostu dosáhnout jiným způsobem, než bylo původně navrhováno. Technologie výstavby
více používá technologie monolitické konstrukce. Byla výhodnější i pro nás, přestože jsme kvůli tomu museli zakoupit další horní skruž. Naštěstí ji firma dodala už na míry tohoto mostu. Říkal jste, že stavění pomocí prefabrikace by bylo náročnější. Proč? Cílem bylo dodržet termín zprovoznění a cenu, měli jsme obavy, že pokud bychom zůstali u původního návrhu výstavby mostu, bylo by to nereálné. Byly by před námi problémy s výrobou segmentů, přepravou a jejich montáží třeba nad Antošovickým jezerem. Termín byl velmi šibeniční – na celou výstavbu, tedy včetně přípravy, bylo 36 měsíců. Po celou dobu bylo hlavním bodem kontrolních dnů plnění termínu výstavby; třeba i desetidenní zpoždění se muselo vysvětlovat. Stále panovala jistá skepse, zda to zvládneme a zda je ten termín, který byl stanoven, vůbec reálný. Museli jsme nakonec nasadit i druhou skruž, která se nám v průběhu výstavby uvolnila, což je zcela netypické. Zhruba čtyři měsíce před dokončením investor uvěřil, že to zvládneme.
Vzpomenete si na nejobtížnější moment výstavby? Určitě to bylo vybudování pylonu, na nějž se zavěšují lana, která most drží. Byl z několika dílů, přičemž vnitřek pylonu tvořila ocelová vložka o hmotnosti 200 tun, která je zapuštěna v základu. Poté, co byl pylon obetonován, začalo postupné zavěšování, které provedla naše subdodavatelská firma. Šířka zavěšené části je zhruba 30 metrů. Zavěšování mostu proběhlo bez problémů? V podstatě ano. Ta část mostu, která je zavěšená, je propojená v jeden kus, jinak je most tvořen dvěma samostatnými konstrukcemi. Nejprve se vybudoval pravý most, pak levý, potom pylon. Měli jsme hotová tři 38metrová pole, která byla zespodu, tedy z řeky, provizorně podepřena, a vybudované úseky se postupně zavěšovaly. Lana jsou symetrická na obě strany. A mimochodem, z pylonu je krásný rozhled po regionu i pěkný pohled na Ostravu. Osobně jsem si to vyzkoušel. Předepnutí mostu dělala firma Skanska, zavěšení provedla specializovaná firma. Byla to krátká, ale klíčová záležitost, kdy všichni očekávali, zda se splní předpoklady projektanta. To myslíte vážně? Ano, to je normální stav. Jde o splnění očekávaných technických parametrů – zda bude niveleta mostu dokonale rovná, nezačne se vlnit a zda bude most odpovídat předpokladům a výpočtům projektanta. Jinými slovy, zda nebude příliš tvrdý či měkký, zda bude optimální. V žádném případě se nejedná o to, zda je most únosný, to je samozřejmé a mimo jakoukoliv diskusi! Pro zajímavost, víte, kolik most váží, jakou hmotnost ta lana drží? Jedno lano má nosnost 20 tun, část mostu je zavěšena na 28 kabelech, které tvoří svazek cca 55 až 91 ocelových lan. Musel bych to spočítat. Čím ještě je most unikátní? Tím, že se takový, tedy monolitický a s těmito parametry, tady ještě nestavěl. Takové mosty se v Česku zatím dělaly jako prefabrikované, čili z předem vyhotovených dílů. Most přes Odru má dva komorové nosníky – zvlášť pro levý a pravý most, které jsou v zavěšené části spojeny příčnými prefabrikovanými vzpěrami a horní mezideskou. Oba mosty lze považovat v podélném směru za samostatné
Partner 4/2008 27
Expert
Máte svůj oblíbený most? Ani ne. Mám raději menší, staré mosty… Mají něco do sebe. Okouzluje mne um dřívějších stavitelů, kteří své dílo vymysleli, nakreslili a postavili, protože v minulosti se stavělo převážně ručně. A je pravda, že mostařina je dodnes částečně rukodělnou prací. Každý kus mostu musí lidem projít rukama. I dnes platí, že výsledek stavby je závislý na tom, jak šikovné tesaře, betonáře a ostatní řemeslníky máte. Mosty jsou vizitkou profesního umu. Výšky vám určitě problém nedělají, když pracujete na mostech. A co jiná zavěšená lana? Vyzkoušel jste si třeba bungee jumping, nebo vás to vůbec neláká? Neláká, ani trochu. Na to nemám odvahu ani chuť. Mám dost adrenalinu v práci… Jste v oboru už 23 let. Proč jste se rozhodl studovat obor mosty? Ta problematika se mi líbila. Je to srdeční záležitost. A také za vámi něco hodně viditelného zůstává. Vybral jsem si ten obor už na škole a od té doby jsem mu věrný.
konstrukce. Kombinace výstavby dvojice komorových nosníků po polích na výsuvných skružích s dodatečným zmonolitněním a zavěšením v centrální rovině na pylon dle vyjádření od zástupců projekční firmy nebyla ve světě dříve aplikována. Jak se o stavbu zajímali profesní kolegové? Velmi, v rámci stavby probíhaly technické dny, o které byl značný zájem, na stavbu jezdily exkurze. Odborníci vědí, že most se dá postavit různými metodami, proto jsme se nesetkali s nedůvěrou či skepsí ke zvolenému postupu. Ale vždy zůstává otázka, zda zvolenou technologií dosáhnete požadovaného efektu, tedy aby most dobře vypadal a sloužil, jak má. Co vás napadne, když dnes po „svém“ mostě jedete? No… Vybavují se mi ty tři roky, po které jsme most stavěli, všechny problémy a úskalí výstavby. Bezproblémová stavba v hlavě neutkví. Já měl štěstí v tom, že jsem si mohl vytvořit tým, jaký jsem chtěl, měl jsem volnou ruku ve výběru lidí. A to se ukázalo jako výhra. Paradoxně jsem si vybral nejmladšího stavbyvedoucího v našem závodě, Martina Šálka. To byla dobrá volba, byl nejen nejmladší, ale
Partner 4/2008 28
i technicky velmi zdatný. Druhý nejdůležitější člověk na stavbě, přípravář Peter Pitoňák, byl také relativně mladý a nezkušený. A s tímto mladým týmem jsme se pustili do mého zatím nejnáročnějšího díla… Oba kolegové se té výzvy chopili, dokázali řešit problémy za chodu a stavba šlapala. Most dnes sbírá ceny a ti dva jsou jedněmi z nejzkušenějších lidí závodu Mosty. Kdo měl největší zásluhu na technickém řešení mostu? Můj předchůdce pan Jaroslav Jordán, který jako technický náměstek s projektantem řešil přeprojektování mostu. Vlastně jsme slíbili, že most bude stejný, jen ho uděláme jinou technologií. V té době jste byl vedoucím střediska. Kolik staveb jste měl na starosti? Celkem 9 staveb s 38 mosty, rozesetých po celém regionu severní Moravy a východních Čech. Měsíčně jsem najezdil tak pět šest tisíc kilometrů. Stavba zavěšeného mostu, to byla jedna třetina mé práce. Býval jsem tam tak dvakrát do týdne, podstatnou část tvořilo jednání s projektanty a investory o problémech stavby. Byl jsem v pravidelném kontaktu se stavbyvedoucím, i já jsem tou stavbou žil.
Kolik mostů jste za tu dobu postavil? Nevím, nepočítal jsem to. Za prvních 10 až 12 let, kdy jsem dělal stavbyvedoucího a ty mosty jsem skutečně fyzicky stavěl, jich mohla být tak šedesátka, odhaduji. Čím může most stavbaře překvapit? Založením, to je vždy oříšek a téměř vždy tam dochází ke změnám. Jak se most založí, pak už jde stavba dobře a jste z nejhoršího venku. Dalším obtížnějším bodem je budování pilířů a občas nosná konstrukce mostu. Pak už vás může překvapit jen něco nenadálého… Třeba u mostu přes Odru nás překvapily povodně. Povodně? Ano, v roce 2006, dvakrát jsme několik týdnů stáli. Odra se vylila z břehů, propojila se s okolními jezery a my jsme nebyli schopni se tam ani dostat. Řeka zvedla hladinu až o čtyři metry, v podstatě jsme na poslední chvíli zachraňovali materiál, aby nám neuplaval. A nejkrásnější okamžik stavby? Když se kolektiv sdružení firem, který celou stavbu stavěl, sešel v předvečer otevření stavby. To byl krásný a úlevný okamžik, plný emocí, na který se nedá zapomenout.
Říkal jste, že mostařina je částečně rukodělná, přesto se technologie určitě posunuly… O tom není pochyb. Když jsem začínal, dělaly se jen prefabrikované mosty. Technologie měla své klady, jako např. rychlost výstavby, a používá se dodnes, ale má i své zápory. Jednou z nevýhod je třeba vyšší cena, která je způsobena přepravou prefabrikovaných dílců z výrobny na stavbu. Je dnes o obor zájem? Je, ale problém je v tom, že málokdo chce být v terénu… Život stavaře je tak trochu kočovný, ne každý mu dokáže přivyknout. Vy jdete za stavbou, ne ona za vámi. A než se stanete odborníkem, chvíli to trvá. Zkušenější si musejí odborníky a své nástupce vychovat. A mostaři od firmy Skanska jsou pojem. Ti, kteří z jakéhokoliv důvodu odejdou, jsou žádaní, je o ně zájem.
vyklý most, chvilku bych váhal a pak bych asi řekl ano, jdu do toho. Kterou svou vlastnost považujete za klad? Asi pokoru. Nejsem typ, co se žene za kariérou hlava nehlava, já se k profesnímu postupu dopracovávám pokorně, pomalu, krok za krokem. Myslím, že je to tak správně, že každý dobrý manažer musí vyrůst od základů. Když zná a rozumí i práci dělníků a řemeslníků, pomáhá mu to ve vlastní práci i v tom, že ho jeho lidé pak respektují. Získává tím na autoritě, a to je hodně důležité.
Kdybyste nebyl stavařem, čím byste asi byl? Pilotem, po tom jsem v mládí toužil. Jenže škola byla až v Košicích a mně se kvůli tomu nechtělo opouštět domov, byl jsem tehdy pohodlný. Stavební průmyslovka byla v Lipníku nad Bečvou. To bylo zásadní a já se tak stal stavařem. Máte syna a dceru, co kdyby se vás zeptali: tati, mám jít na stavařinu? Řekl bych: ano, jdi. Je to dobrá práce a o dobré stavaře bude zájem vždycky.
Máte při své práci ještě čas na koníčky? Musím si ho najít. Hodně času věnuji rodině, snažíme se s manželkou pro děti dělat maximum. Hrají závodně tenis, a tak o víkendech s nimi jezdíme po turnajích. Vy sám tenis hrajete? Ano, ale jen rekreačně. Rád také lyžuji a jezdím na kole. Víte, každý stavař si musí najít zimní sporty, protože zima je období, kdy si stavaři mohou brát dovolenou. Nyní jste obchodně technickým náměstkem. Proč jste změnil funkci? Tu změnu přinesl život – došlo ke generačním výměnám. Musím přiznat, že mi stavba a ten její rytmus schází. Celý život jsem byl na stavbě, zvykl si na stres, řešení věcí za pochodu, vzrušení… Má nynější práce je trochu od výroby odtržená, ale na druhé straně zase mohu ovlivnit některé věci. Které například? Podle mne je důležitý kontakt přípravy se stavbou. Chtěl bych, aby moji přípraváři co nejčastěji jezdili na stavbu, protože je to důležité, musejí s ní žít. Když jsem byl ve výrobě, vždy jsem po tom volal. Teď mám možnost to naplnit. Dále mohu spolurozhodovat o rozvoji závodu. Máte nějaký profesní sen? Jasnou představu nemám. Rád stavím mosty a nevadí mi, ani pokud to je malý most, i ten se dá zkazit anebo udělat pěkně a zajímavě. A kdyby přišla nabídka postavit nějaký neob-
Ing. František Mašek (*1961) Vystudoval Stavební fakultu Vysokého učení technického v Brně, obor Konstrukce a dopravní stavby. Po ukončení studia nastoupil do společnosti Dopravní stavby Olomouc. K jeho významným dílům patří most Milenium v Plzni, most u TESCO v Hradci Králové (nejlepší subdodávka IPS 2000), estakáda na R35 (nejlepší subdodávka Skanska 2003), na D11 most Žiželice a ekodukt „Zelený most“, estakáda na R47 obchvatu Bělotína, most přes Odru (Skanska – Stavba roku 2007 v kategorii dopravní a inženýrské stavby). F. Mašek je ženatý, má syna a dceru a žije v Lipníku nad Bečvou.
Partner 4/2008 1/2008 29
Partner 4/2008 30
Zavěšený most přes Odru
Stavba roku
Regiocentrum Nový pivovar
Stavby Skanska byly oceněny
Přestavba brownfieldu na novou čtvrť s veřejnými institucemi a technicky unikátní zavěšený most jsou dva projekty z dílny Skanska, které získaly ocenění poroty v soutěži Stavba roku 2008. Regiocentrum Nový pivovar vznikl modernizací a dostavbou bývalého městského pivovaru v Hradci Králové, která trvala od dubna 2005 do října 2007. Více než půl kilometru dlouhý most přes Odru dokončila Skanska vloni v listopadu. Dodejme, že soutěž pořádá Nadace ABF.
Ocenění pro most přes Odru a Antošovické jezero na D47: • TOP INVEST 2007 – Nejlepší investice roku 2007 – vypsaná ministerstvem průmyslu a obchodu a ministerstvem pro místní rozvoj • Hlavní cena Moravskoslezského kraje pro rok 2007 v kategorii dopravní, inženýrské a vodohospodářské stavby • Dopravní stavba roku 2007 vypsaná ministerstvem dopravy a SFDI • ABF – Stavba roku 2008 • Skanska – Stavba roku 2007 v kategorii dopravní a inženýrské stavby
Ocenění pro regiocentrum Nový Pivovar Hradec Králové: • Stavba roku 2008 • Stavba roku 2008 Královéhradeckého kraje
Partner 4/2008 31
Zdroj: Worldwide, Skanska AB
I most může být zdravý
Partner 4/2008 32
Za hranicemi
Ekologie nejsou žádné čáry. K tomu, abychom se chovali šetrně k životnímu prostředí, často stačí zdravý selský rozum – nebo změna myšlení.
Důkazem toho je most svatého Larse ve švédském Linköpingu. Změnou myšlení, designu a celkových podmínek projektu se Skanska Švédsko podařilo změnit „obyčejný“ most v most ekologický. Výsledkem byla značná úspora betonu a energie, snížení nákladů na dopravu a tím i celkových nákladů na výstavbu mostu. Původní návrh počítal se svedením toku říčky Tinnerbäcken do nového betonového koryta. Skanska navrhla ponechat Tinnerbäcken v původním korytě a vybudovat nové základy pro most. Klient s touto změnou souhlasil, a tak Skanska Teknik vyvinula nový design – první most o více polích s integrovanými pilíři. Podle slov projektového manažera Skanska Švédsko Petera Polly je tento nový design nejen atraktivní, ale zároveň i ekonomický a ekologický. Důkazem toho jsou i následující čísla. Přínosem pro zdravé životní prostředí bylo zejména snížení emisí oxidu uhličitého nejméně o 50 tun, dále byl snížen dovoz ocelových výztuh z Polska o 16 tun, spotřeba betonu o 275 kubických metrů, drti o 7 200 tun a asfaltu o 100 tun. Díky opětnému použití žulových bloků k zesílení ochrany proti erozi nebylo nutné dovážet žulu z Číny.
Zelené novinky Zelená je zdravá – nejen pro oči Hlavní sídlo Skanska v Alley 24 v Seattlu oceněné zlatým certifikátem LEED® zaručuje zaměstnancům zdravé pracovní prostředí a zároveň jim pomáhá získávat klienty. Nová budova byla dokončena před dvěma lety. Předtím sídlila Skanska ve staré průmyslové budově. Od té doby, co sídlí v nových prostorách, se zdvojnásobil počet zaměstnanců, nemocnost přitom poklesla na polovinu. Prostorné místnosti jsou zalité přirozeným světlem a „chytrý“ systém reguluje přívod čerstvého vzduchu i teplotu v budově. Cílem je, aby všichni zdejší zaměstnanci získali akreditaci LEED. Probíhá bezplatné interní školení, navíc už jen pobyt v této budově sám o sobě je inspirací pro všechny, kteří zde pracují. Budova je názornou ukázkou pro všechny klienty, kteří chtějí stavět ekologicky. Jak říká ředitel Mechanical Services Bill Fouty, je to skvělé pracoviště. Je motivující spolupracovat s klienty, kteří se zajímají o trvale udržitelné stavění, a nová budova pomáhá nabízet trvale udržitelný rozvoj i těm, kteří se ještě nerozhodli. Vítr změn Energetickým sektorem vane svěží vítr. V chilských Andách zanedlouho zahájí provoz 23 větrných elektráren. Skanska před časem spojila své síly s norskou firmou SN Power s cílem vybudovat na severu Chile větrný park. Země má nedostačující domácí zdroje energie a nový větrný park přispěje k jejich výraznému rozšíření. Očekává se, že projekt zahrnující inženýrské práce, dodávku BOP (Balance of Plant) a výstavbu a montáž rozvodny a přenosového vedení bude dokončen během 18 měsíců. Celkem bude 23 větrných turbín vyrábět 46 MW elektřiny. Paradoxně jed-
ním z největších problémů, kterým bude třeba během realizace projektu čelit, bude pravděpodobně vítr. Zdejší oblast je totiž známa tím, že větry, které zde vanou, jsou mimořádně silné. Přestavba mola 86 Skanska uzavřela se společností Hudson River Park Trust kontrakt na přestavbu newyorského mola 86 na řece Hudsonu v New Yorku, kde bylo nedávno znovu otevřeno Interpid Sea, Air and Space Museum (Námořní, letecké a vesmírné muzeum na lodi Interpid). Podle projektového manažera Stephena Freida Skanska nejprve musela odstranit původní zchátralé molo a pak vybudovat nové, spočívající na 360 ocelových pilotách zapuštěných do říčního dna. Pro tento ekologicky náročný projekt Skanska sestavila speciální tým z nejrůznějších odborníků. Práce vyžadovaly mimořádná bezpečnostní opatření, protože mělo zůstat zachováno zhruba 1000 dřevěných pilot z původního mola. Nové molo je 238 metrů dlouhé a 46 metrů široké. K jeho dominantám patří 20 m vysoká prosklená věž, v níž jsou umístěny výtahy dopravující návštěvníky do hangáru muzea a na vzletové paluby, a další tři schodišťové věže. Populární muzeum, v němž se konají nejrůznější akce, vzniklo přeměnou 50 let staré letadlové lodi amerického válečného námořnictva Interpid. Od roku 2006, kdy byla odtažena ze svého kotviště u mola 86, prodělala tato loď rozsáhlou údržbu. Muzeum, v němž je vystavena kromě letadlové lodi Interpid také ponorka Growler a nadzvukový průzkumný letoun Lockheed A-12, bylo opět otevřeno 8. listopadu 2008. Očekává se, že přiláká více než jeden milion návštěvníků ročně.
Partner 4/2008 33
Živé stavby Na trati Stříbro–Planá „řádí“ stroje
Břeclavské železnice se radují
Komplex Západního Města dostává obrysy
Základní údaje o stavbě
Základní údaje o stavbě
Základní údaje o stavbě
Název
Optimalizace trati Stříbro–Planá u Mariánských Lázní
Název
Rekonstrukce železničního uzlu Břeclav, 1. stavba
Název stavby
Lokalita
jižní a západní Čechy
Lokalita
Břeclav, Jižní Morava
Dodávka hrubé stavby objektů B2, B3 a P+R stavby Západní Město – City administrativa
Investor
Správa železniční dopravní cesty, s.o.
Investor
Správa železniční dopravní cesty, s.o.
Lokalita
Praha 5-Stodůlky
Investor
N. J. B. REAL a.s.
Sdružení Stříbro (Skanska DS a.s. – lídr, OHL ŽS, a.s., Stavby silnic a železnic, a.s.)
Zhotovitel
Zhotovitel
Skanska CZ a.s., závod Čechy
Subdodavatel
Skanska CZ a.s., závod Monolitické konstrukce
Projektant
AHK architekti, s.r.o., Building, s.r.o.
Projektový tým (manager)
Ernest Túró, stavbyvedoucí
Doba realizace subdodávky
květen 2008– leden 2009
Zhotovitel
Projektant
SUDOP PRAHA a.s.
Projektový manager
Ing. Milan Svatoň, ředitel výstavby
Doba realizace
červen 2008– květen 2011
Od poloviny roku 2008 probíhá modernizace úseku Stříbro–Planá u Mariánských Lázní, který je částí západní větve III. tranzitního železničního koridoru a navazuje na již probíhající optimalizaci úseků Plzeň–Stříbro a Planá u Mariánských Lázní–Cheb. Po dokončení stavby bude trať odpovídat evropským parametrům, a to zejména z hlediska bezpečnosti. Úpravy na trati zrychlí průjezd vlaků, které tudy budou moci jezdit rychlostí až 120 km/h. Cestující pak určitě ocení nová nástupiště s prvky pro snadnější orientaci nevidomých. Okolní obydlené oblasti dostanou zase nové protihlukové stěny. Celková délka úseku Stříbro–Planá je 30,6 km, technicky tu bude řešeno celkem 64 mostních a inženýrských objektů. Mimo jiné dojde k sanaci a úpravě Svojšínského (152 m), Ošelínského (52 m) a Pavlovického tunelu (291 m), bude rekonstruováno 6 úrovňových přejezdů a vybudován jeden nový mimoúrovňový podjezd ve Svojšíně. Kompletní rekonstrukcí projde kolejiště v železniční stanici Stříbro. Velké změny čekají také nádraží v Plané u Mariánských Lázní.
Partner 4/2008 34
Sdružení „Břeclavský uzel“: OHL ŽS, a.s. – lídr, Skanska DS a.s., Stavby silnic a železnic, a.s. – členové
Projektant
SUDOP Brno a.s.
Projektový manager
Ing. Ivan Dimitrov, ředitel stavby
Doba realizace
říjen 2007– duben 2010
Právě rekonstruovaný břeclavský železniční uzel je důležitou dopravní křižovatkou, kde se sbíhají I. a II. tranzitní koridor. Současně je Břeclav příhraniční přechodovou stanicí do Rakouska a na Slovensko. Po dokončení projektu budou s Rakouskem propojeny již modernizované tratě Břeclav–státní hranice, Břeclav–Vranovice a Břeclav–Hodonín; také mezinárodní vlaky budou moci úsekem projíždět rychleji než doposud. Celkem zde bude vyměněno 21,7 km kolejí, zastaralých výhybek a téměř 40 km trakčního vedení. Podél trasy budou vybudovány protihlukové stěny. Součástí stavby je rekonstrukce železniční stanice – cestující dostanou nové podchody, výtahy a bezpečnější nástupiště, jejichž hrana bude zvýšena z 8 na 12 cm. Dále přibude nové 4. ostrovní nástupiště a 1. nástupiště se rozšíří pro potřeby Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Rekonstrukce se dotkne také pětikolejného mostu přes Dyji, jižního zhlaví a výpravní budovy. V rámci stavby modernizací projdou zabezpečovací zařízení a vyhřívací systémy výhybek.
V jihozápadní části metropole se buduje rozsáhlý administrativní, obchodní a rezidenční komplex – Západní Město. Koncem ledna bude dokončena hrubá stavba posledního ze tří budovaných objektů první části projektu nazvané City administrativa. První z objektů má tři podzemní a pět nadzemních podlaží a obdélníkový půdorys. Jeho suterén je z obvodových stěn a komunikačních jader, v nadzemních patrech je sloupový skelet. Druhá z budov má jedno podzemní a dvě nadzemní patra. Zajímavostí je strop v přízemí, který je půl metru silný, protože bude muset unést 2 až 3 m násypu; na stropní ploše má být park. „Poslední z objektů je dvanáctipatrový. Dominantou objektu jsou šikmé sloupy; na patře je jich 31, jsou vysoké 11,5 m a podpírají 800 mm silnou stropní desku. Výstavba není zcela běžná,“ vysvětluje Ernest Túró, stavbyvedoucí ze závodu Monolitické konstrukce společnosti Skanska CZ, jež zde subdodávku hrubé stavby provádí. Po dobudování, v roce 2010, se v těchto objektech má usadit mimo jiné i nadnárodní společnost Siemens.
Živé stavby Městský palác bude ohromující
Rekonštrukcia Dessewffyho paláca sa pomaly chýli k záveru
Na Považí sa stavia jeden z najťažších úsekov D1
Základní údaje o stavbě
Základné údaje o stavbe
Základné údaje o stavbe
Název stavby
Palác Zdar
Názov stavby
Názov stavby
Lokalita
Ústí nad Labem
Rekonštrukcia Dessewffyho paláca
Diaľnica D1 Sverepec– Vrtižer, 1. úsek
Investor
AZ Sanace
Investor
BOLTON s.r.o., Nové Mesto nad Váhom
Lokalita
Sverepec–P. Bystrica, Trenčiansky kraj
Zhotovitel
subdodávka Skanska CZ a.s. pro dodavatele SKD Průmstav
Zhotoviteľ
Skanska Technológie a.s.
Investor
Národná diaľničná spoločnosť, a.s.
Projektant
Jan Hudek
Hlavný inžinier projektu
Ing. arch. Senecký
Projektant
Dopravoprojekt, a.s.
Projektový tým (manager)
Martin Lukeš
Zhotoviteľ
Projektový tím
Ing. Martin Prokša, projektový manažér
Združenie Sverepec – Vrtižer, Doprastav, a.s. (líder), Skanska BS a.s.
Doba realizace
2008–2009
Doba realizácie
apríl 2008–apríl 2009
Projektový tím
Ing. Jozef Jasnický, projektový manažér
Doba realizácie
júl 2008–apríl 2010
Na začátku roku 2009 bude v Ústí n. Labem otevřen nový moderní „městský palác“. Polyfunkční objekt v atraktivní lokalitě v centru města byl postaven podle projektu architektonické kanceláře Jana Jehlíka, který spolupracoval s berlínskými architekty Thomasem Müllerem a Ivanem Reimannem. Kompletní dodávku fasádního pláště provedl závod Lehké obvodové pláště společnosti Skanska CZ, a to včetně zpracování projektové dokumentace vlastními projektanty a výroby v domácí dílně na nejmodernějších obráběcích strojích. Fasádní plášť se skládá z hliníkových okenních výplní, rastrových fasád a obkladu bílým sklem. Na plášti objektu je použito mnoho atypických architektonických prvků a detailů, z nichž je možno zmínit oblouková skla a okna na všech rozích budovy, zakázkové profily oken, speciálně na Palác Zdar vyvinutý systém uchycení bílých skel a v neposlední řadě i originální řešení „omega“oken v druhém patře se zabudovanými roletami.
Jeden z posledných neopravených palácov v Bratislave, Dessewffyho palác na Námestí Ľudovíta Štúra, sa opäť zaskvie v celej svojej kráse. V týchto dňoch sa už v tomto krásnom historickom objekte vykonávajú rozsiahle rekonštrukčné práce. Skanska Technológie sa na tejto rekonštrukcii podieľa realizáciou chladenia, ústredného vykurovania, vzduchotechniky a merania a regulácie. Rekonštrukčné práce sa začali inštaláciou rozvodov VZT, chladenia a kúrenia, v súčasnosti je už väčšina rozvodov namontovaných. Zaujímavosťou tejto stavby je použitie tepelného čerpadla voda–voda. Keďže sa jedná o nadštandardné priestory, súčasťou rekonštrukcie je aj inštalácia chladiacích stropov na 3. a 4. poschodí. „Zostáva nám ešte inštalácia chladiacich zariadení, spustenie a doregulovanie systému a následne technologické skúšky celého systému,“ uviedol Martin Prokša, projektový manažér zo spoločnosti Skanska Technológie. Časť priestorov bude slúžiť na reprezentačné účely, ďalšia časť ako kancelárske priestory na bežnú formu prenájmu. Taktiež sa tam budú nachádzať kaviarne a vináreň.
Cez leto 2008 sa začalo s výstavbou prvého, 4,9 kilometra dlhého úseku diaľnice D1 Sverepec–Vrtižer, ktorý pomôže vyriešiť dlhoročný problém dopravy cez Považskú Bystricu. Stavba mesto odbremení od tranzitnej dopravy a odľahčí komunikačnému systému. Ide o jeden z najťažších a najdôležitejších úsekov, keďže zahŕňa aj estakádu priamo cez mesto. Prvá časť nadväzuje na predchádzajúcu stavbu D1 Ladce–Sverepec a okrem mestskej estakády v rámci tohto úseku D1 budú postavené 4 mosty, 2 nadjazdy nad diaľnicou na poľných cestách, oporný múr v dĺžke 390 m, 10 protihlukových stien s dĺžkou viac ako 4 km a jedno veľké ľavostranné odpočívadlo. Podľa generálneho riaditeľa Skanska BS Miroslava Beku bude výzvou pre našich špecialistov najmä premostenie časti Považskej Bystrice, taký projekt sa náročnosťou podobá najsmelším cestným stavbám v Európe. Navrhovaná stavba v úseku Sverepec–Vrtižer je súčasťou základného diaľničného ťahu D1 v SR v smere západ–východ. Po dobudovaní bude zároveň aj súčasťou európskej cesty E50, ktorá prechádza na území Slovenska v trase Trenčín–Žilina–Poprad–Košice–Užhorod.
Partner 4/2008 35
Rekonštrukcia začala presádzaním stromov Partner 4/2008 36
Okolí
Aby sa mohli začať práce na rekonštrukcii jedného z hlavných zásobných potrubí bratislavského vodovodu v dĺžke takmer 2,5 km, zmenilo pätnásť zdravých krásnych stromov v bratislavskom Ružinove na Tomášikovej ulici svoje miesto. „Spoločne s arboristami sme prešli trasu rekonštrukcie a zistili sme, ktoré zdravé stromy sú priamo vo výkopovej trase a nemožno ich zachrániť inak, ako presadením. Našli sme im náhradné miesto hneď za farským úradom, ostatné stromy umiestnime na ďalšej našej stavbe Soravia,“ vysvetlila Magdaléna Dobišová zo spoločnosti Skanska. Na spolupráci pri presadení stromov sa so spoločnosťou Skanska dohodol ako investor rekonštrukcie vodovodu Bratislavská vodárenská spoločnosť, tak i miestny a farský úrad v Ružinove. „Veľmi sme privítali aktivitu Skanska. Výsledkom vzájomnej pružnej komunikácie je záchrana krásnych zdravých stromov, a navyše – za farským úradom pribudne 11 nových ihličnanov. Sme radi, že práve takýto zodpovedne podnikajúci investor a zhotoviteľ realizujú stavbu v našej miestnej časti,“ povedala pochvalná slová na adresu našej spoločnosti Zuzana Pallaghyová z MÚ Bratislava Ružinov. Stromy presádza špeciálny stroj Optimal 2500, to znamená, že priemer vybraného koreňového balu je 2,5 metra. Tento spôsob presádzania drevín neporuší korene stromov a bezpečne ich premiestni na určené miesto.
Partner 4/2008 37
Partner 4/2008 38
Ze společnosti
Advent se zastavil v Brně Vánoce by měly být obdobím klidu a rozjímání. Malé předvánoční zastavení, které společnost Skanska DS pro své obchodní partnery každoročně pořádá v období adventu, je vždy mimořádným kulturním zážitkem. Letos se tradiční adventní zastavení přesunulo z velehradské baziliky do moravské metropole, do areálu augustiniánského opatství a přilehlé baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. Cimbálová muzika Hradišťan, která připravila i malé překvapení v podobě dětských sólistů z pěveckého sboru Kantiléna, vnesla vánoční atmosféru do chladných kostelních lavic a zahřála především u srdíčka. Po koncertě se hosté přesunuli do sousedního opatství, kde se uspokojení dočkaly další smysly, především chuť. Kromě pestrého občerstvení na ně čekala ochutnávka vín Aliance vinařů V8 a cimbálová muzika J. Čecha, s níž si nejeden z návštěvníků rád zazpíval. A kdo měl kultury málo, mohl navštívit unikátní výstavu o českém biologovi a genetikovi J. G. Mendelovi v přilehlém muzeu Masarykovy univerzity. Tak takové to bylo na Moravě ve čtvrtek 2. prosince.
Je čas na výstavbu vzťahov a rekonštrukcií duší To bolo hlavné motto adventného koncertu, na ktorý pozvala svojich obchodných partnerov spoločnosť Skanska na Slovensku. Koncert sa konal 11. 12. 2008 v evanjelickom kostole na Panenskej ulici v Bratislave. Vianočné diela G. F. Haendla, J. S. Bacha, A. Vivaldiho, i Césara
Francka umocnené silným sopránom Adriany Kučerovej, husľovým majstrovstvom 15-ročného Karola Daniša i orchestrom Viva Musica pod vedením francúzskeho dirigenta Didiera Talpaina umožnili všetkým hosťom krátke vianočné pozastavenie a ponorenie do vlastnej duše. Z detských úst plynúca Tichá noc v podaní Detského speváckeho zboru niesla jasné posolstvo – nech sú Vianoce pokojné a šťastné, nech je radostný i celý nový rok.
V Skanska zneli tóny hudby
Dňa 12. 12. sa priestory spoločnosti Skanska v Bratislave zmenili na výstavnú i koncertnú sieň zároveň. Spomienky na Kultúrne leto a Hradné slávnosti 2008 boli hlavnou témou neformálneho stretnutia primátora Bratislavy Andreja Ďurkovského a riaditeľa BKiS Vladimíra Greža s predstaviteľmi spoločnosti Skanska. V príjemnej predvianočnej atmosfére sa nieslo poďakovanie za pomoc v tomto projekte, v spoločnej diskusii sa načrtli i možnosti budúcej spolupráce v rámci rozvoja kultúry v Bratislave i na Slovensku.
Partner 4/2008 39
Partner 4/2008 40
Ze společnosti
Lípa, Jablkoň a javor – spojení, které ladí Nevím jak vy, ale já mám stromy ráda. V zeleni se lépe dýchá, skvěle odpočívá a příjemně žije. Proto stromy vysazujeme, chráníme je, ale i obdivujeme. A také je oceňujeme. Možná i proto byly tak netrpělivě očekávány výsledky ankety Strom roku 2008, ankety, která běží už osmým rokem, která je stále populárnější a která prostě lidi táhne. A když se k tomu přidá dobrá muzika, výsledek obvykle nemá chybu. Pak to prostě ladí. Přesně tak to bylo v brněnském klubu Semilasso, kde se v půli října 2008 sešlo téměř pět set příznivců stromů. Návštěvníkům, ale především stromům hrála skupina Jablkoň s Jaroslavem Svěceným. Kapela v této sestavě již delší dobu nevystoupila a natěšené publikum je odměnilo nadšeným aplausem. A jak dopadla anketa? Přestože kandidátů na vítězství bylo hned několik, vítězný titul si nakonec odnesl starosta jihočeského Římova Vladimír Koupal pro Lípu Jana Gurreho (33 967 hlasů). Na druhém místě skončila Josefovská oskeruše (18 091 hlasů). Třetí se v těsném závěsu umístil Dub z Branického Mezivrší (16 555 hlasů). Anketa Strom roku je součástí grantového programu Strom života Nadace Partnerství, kterou společnost Skanska partnersky podporuje od roku 2005.
Stromom roka je javor horský z Drietomy Slávnostné vyhlásenie výsledkov ankety Strom roka 2008, ktorá je súčasťou grantového programu Ľudia pre stromy, sa uskutočnilo 21. 10. 2008 v Bratislave. Slovenským Stromom roka 2008 sa stal 180-ročný javor horský z Drietomy, ktorý získal 2 708 hlasov. Rozhodli o tom hlasujúci, ktorí vyberali spomedzi 12 stromov – finalistov. Na 2. mieste sa umiestnil sekvojovec mamutí z Dolnej Krupej (1 870 hlasov) a tretia skončila lipa malolistá z Budmeríc (1 860 hlasov).
Partner 4/2008 41
Kaleidoskop Obchvat ulevil centru Holic
sdružení zhotovitelů pod vedením Skanska DS. Na cestující i železničáře kladla stavba velké nároky. Kvůli blízkosti chráněné oblasti Litovelské Pomoraví bylo nutné použít speciální technologie, navíc se opravovalo za provozu. Na trati v délce 24,4 km vyměnili stavbaři celé železniční těleso, rekonstruovali trakční vedení, 22 mostů, v každé stanici postavili ostrovní nástupiště s podchodem a výtahy s bezbariérovým přístupem pro imobilní cestující. Trať má nové zabezpečovací zařízení a sdělovací síť. Pružné upevnění kolejnic k pražcům snížilo vibrace a hlučnost, přesto podél dráhy vyrostly téměř čtyři kilometry protihlukových stěn. Tato trať je poslední z pěti staveb na velmi vytížené trati z Přerova do České Třebové, která propojuje první a druhý tranzitní železniční koridor v České republice.
Skanska Reality má nového ředitele
Obyvatelé Holic na Pardubicku si mohou od počátku prosince konečně oddechnout: těžká tranzitní doprava opustila přetížené centrum a začala využívat nově zprovozněný jihozápadní obchvat. Současně s obchvatem přibyly i čtyři nové mosty v celkové délce 266 metrů a více než kilometr protihlukových stěn, které dosahují výšky až čtyř metrů. Kvůli obchvatu se budovaly i přeložky elektrické sítě, vodovodního a plynového potrubí. Nový obchvat, který odvádí provoz silnice I/35 mezi Hradcem Králové a Vysokým Mýtem zcela mimo město, připojuje navíc silnici I/36 od Pardubic. Ta bude v budoucnu sloužit jako spojnice mezi obchvatem a projektovanou rychlostní silnicí R35. Více než čtyřkilometrovou novou silnici včetně mostů a křižovatek postavila Skanska DS během dvou let. Investorem projektu bylo Ředitelství silnic a dálnic ČR.
Rychlé koleje mezi Červenkou a Zábřehem
Novým předsedou představenstva a generálním ředitelem Skanska Reality se od 1. ledna 2009 stal Björn Mattsson. Do české obchodní jednotky mezinárodního koncernu přichází z obdobné funkce ve Skanska Residential Development Nordic. Björn Mattsson vystudoval stavební fakultu Kalmarské technické univerzity ve Švédsku a v barvách společnosti Skanska působí od roku 1996, přičemž se specializoval na oblast rezidenčního i komerčního developmentu. Mezi jeho koníčky patří kromě rodiny především hra na kontrabas v jazzových kapelách.
Nejdelší skluzavka v Polsku
Zrychlení osobních vlaků až na 160 kilometrů v hodině a větší bezpečnost cestujících ve stanicích Červenka, Mohelnice, Moravičany a Lukavice. To je hlavní přínos modernizace trati mezi Červenkou a Zábřehem, kterou koncem října dokončilo
Partner 4/2008 42
Sportovně rekreační centrum v polském městě Zielona Góra bude mít brzy novou atrakci. Bude jí nejdelší vodní skluzavka v Polsku, dlouhá 210 metrů. Z pověření městského úřadu pro sport a rekreaci ji staví firma Skanska, která patří k největším stavebním společnostem v Polsku. Nové sportovně rekreační centrum se stane atrakcí pro mladé i starší návštěvníky. Jeho součástí budou sportoviště o celkové rozloze 8 200 metrů čtverečních a plavecký areál o rozloze 11 240 metrů čtverečních. Předpokládá se, že jeho výstavba bude dokončena v polovině roku 2010.
Summary What is happening and where? What is worth seeing or visiting? We have prepared some tips for you on cultural events and places that are worth a visit. More in the It’s Worth a… column on page 3. What’s life like for former CEO, now marketing and advertising strategist Igor Brossman? When he founded the Wiktor Leo Burnett agency in 1990, he had no idea that a couple of years later his life would take another direction entirely - that he would be mediating help to those who need it. Find out exactly what the “Dobrý anjel” [Guardian Angel] project is and who it is helping in the interview on page 4 (the At the Top column) Wood is older than mankind itself, yet this construction material is still retained today. Wooden housing has a history stretching back 4,000 years, and this pleasant material is still used today. You can read about the evolution and fate of wooden constructions on page 8 (the In the Steps of Architecture column) What exactly is green construction? What do “green solutions” look like? The Green Construction team at Skanska AB has a very clear goal: to provide customers with economically attractive and ecologically conscious solutions. It is launching the “Green Toolbox” less than a year after it was established. More on page 12 in the City column. Buildings meet all sorts of fates. The same applies for bridges too. You can find interesting historical facts and the fates of Prague bridges as well as their builders in the Attractive Monuments column on page 14. Frank Owen Gehry was convinced that “architecture is art”. Although this world famous architect was occasionally controversial, he was always open to experimentation and in 1989 was awarded the “Nobel prize for architects” – the Pritzker Architecture Prize. Read more about the life and work of this Canadian native who lived in the USA in the People column on page 17. Skanska knows how to build wonderful constructions, with several of these being either completed or put into operation at the end of last year. You can find them in the We Built column on pages 18 to 25. In addition to this, for its construction work Skanska has been awarded several prizes, including one of the most important – Construction of the Year. How do they build bridges? How do you survive 23 years in the same field? Just what is bridge building all about? You can find answers to these questions and more interesting information from this field in an interview with František Mašek, deputy manufacturing technician at Mosty. More on page 26 in the Expert column.
1. certifikované nízkoenergetické bydlení www.skanska.cz/reality
Milíčovský háj jih ulice Novomeského, Praha 11-Háje • průkaz energetické náročnosti budovy – třída EN-B (dle zákona 406/2006 Sb. a vyhl. 148/2007 Sb.) • budovy ve standardu komfort EKO splňují požadavky na nízkoenergetický dům podle ČSN 730540, energetický štítek obálky B – úsporná budova • byty 1+kk až 5+kk • cena od 49 500 Kč/m2 včetně DPH a sklepa • 10 minut chůze od stanice metra C – Háje • v těsné blízkosti přírodní památka Milíčovský les • v okolí je plná občanská vybavenost
ušetříte až 50 % nákladů na vytápění
Aktuální informace: www.skanska.cz/reality
