Diagnostika morfologicko-syntaktické roviny jazyka u dětí s narušeným vývojem řeči

MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky

Diagnostika morfologicko-syntaktické roviny jazyka u dětí s narušeným vývojem řeči

Diplomová práce Brno 2011

Vedoucí práce:

Vypracovala:

doc. PaedDr. Jiřina Klenková, Ph.D.

Bc. Dagmar Červinková

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem závěrečnou diplomovou práci vypracovala samostatně, s vyuţitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

V Brně dne 3. dubna 2011

-----------------------------------------Bc. Dagmar Červinková

2

Poděkování Děkuji doc. PaedDr. Jiřině Klenkové, Ph.D. za odborné vedení mé diplomové práce, kolegiální přístup, cenné rady, podněty a připomínky . Současně také děkuji Mgr. Evě Juráskové, ředitelce MŠ, která mi umoţnila vlastní výzkum realizovat.

3

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 5 1. Teoretická východiska řešené problematiky……………………………………….6 1.1 Vývoj intaktního dítěte předškolního věku ............................................................. 6 1.2 Psychomotorický vývoj .......................................................................................... 8 1.3 Vývoj komunikační schopnosti dítěte .................................................................. 10 1.4 Narušený vývoj řeči ............................................................................................................... 13 2. Specificky narušený vývoj řeči…………………………………………………….16 2.1 Vymezení pojmu z oblasti narušeného vývoje řeči............................................... 16 2.2 Diagnostika a diferenciální diagnostika dítěte se specificky narušeným vývojem řeči…18 2.3 Symptomatologie a vliv vývojové dysfázie na osobnost dítěte ............................ 20 2.4 Logopedická intervence u dítěte s vývojovou dysfázií ............................................... 22 3. Morfologicko-syntaktická rovina jazyka………………………………………….25 3.1 Vymezení pojmu .................................................................................................. 25 3.2 Vývoj morfologicko-syntaktické roviny jazyka ................................................... 26 3.3 Diagnostika úrovně morfologicko-syntaktické roviny jazyka .............................. 28 3.4 Moţnosti stimulace morfologicko-syntaktické roviny u dítěte předškolního věku……..29 4. Aplikace subtestů k diagnostice morfologicko-syntaktické roviny jazyka...........32 4.1 Cíl výzkumného šetření, pouţité techniky a metody ............................................ 32 4.2 Charakteristika zařízení, popis výzkumného vzorku ............................................ 33 4.3 Vlastní výzkumné šetření ...................................................................................... 32 4.3.1 Děti zařazené do logopedické třídy MŠ...………………………………...34 4.3.2 Děti zařazené do běţné třídy MŠ………………………………………….56 4.4 Závěry výzkumného šetření a návrhy pro praxi .................................................... 78 Závěr .............................................................................................................................. 83 Shrnutí............................................................................................................................ 84 Summary ........................................................................................................................ 85 Použitá literatura .......................................................................................................... 86 Seznam tabulek a grafů ................................................................................................ 90 Seznam příloh ................................................................................................................ 94 Přílohy ............................................................................................................................ 94

4

Úvod Problematika specificky narušeného vývoje řeči nazývaného jako vývojová dysfázie je velmi obsáhlé a v současnosti často diskutované téma. Svým rozsahem a závaţností překračuje toto narušení komunikační schopnosti rámec fatické poruchy a negativně ovlivňuje vývoj celé osobnosti dítěte. Děti s vývojovou dysfázií vyţadují včasnou, odpovídající a dlouhodobou logopedickou intervenci. Téma diplomové práce jsem zvolila na základě své odborné profese. Jako učitelka mateřské školy se podílím na vzdělávání dětí s narušenou komunikační schopností, skupinově integrovaných v logopedické třídě mateřské školy. Ve své pedagogické praxi jsem tedy denně v kontaktu s dětmi u kterých je vývoj řeči narušen a jejich předškolní vzdělávání doplněno intenzivní skupinovou i individuální logopedickou intervencí v rámci vzdělávacích specifik těchto dětí. Cílem diplomové práce je analyzovat úroveň komunikačních dovedností u dětí ve věku 5 – 7 let v oblasti slovní zásoby a jazykové roviny morfologicko-syntaktické. K dosaţení výzkumného záměru bylo zvoleno kvantitativní výzkumné šetření, doplněné kvalitativním. Diplomová práce je rozčleněna na část teoretickou, ve které jsou zpracována teoretická východiska, získaná analýzou odborné literatury a část empirickou, obsahující vlastní výzkumný projekt. První kapitola je zaměřena na vývojová specifika předškolního období a problematiku narušeného vývoje řeči. Druhá část ze zabývá specificky narušeným vývojem řeči. Vymezuje

pojem a symptomatologii vývojové dysfázie a analyzuje

problematiku diagnostiky a terapie v této oblasti. Třetí oddíl popisuje morfologickosyntaktickou rovinu jazyka, její ontogenetický vývoj, moţnosti její diagnostiky a stimulace u dítěte předškolního věku. Praktická část práce je rozpracována ve čtvrté kapitole. Uvádím zde cíl výzkumu s dílčími výzkumnými tezemi, charakteristiku vzdělávacího zařízení a popis výzkumného vzorku. Ve vlastním šetření jsou zpracovány odpovědi dvaceti respondentŧ. Závěr kapitoly uvádí výsledky získané kvantitativním šetřením a následná doporučení pro praxi. Pro výzkumné šetření byla zvolena technika rozhovoru, analýza odborné literatury, nestandardizovaný test, analýza výsledkŧ činnosti a analýza dokumentŧ. 5

1

Teoretická východiska řešené problematiky

1.1

Vývoj intaktního dítěte předškolního věku Pojem vývoj znamená proces, při kterém se určitý systém mění v prŧběhu času

(Čáp, J., Mareš, J., 2001). Probíhá podle vnitřních zákonitostí, avšak současně je ovlivňován vzájemnou interakcí systému s prostředím. Ve vývoji osobnosti pŧsobí aspekty zrání i vzájemné ovlivňování jedince a prostředí, které jsou spolu propojeny. Vývoj osobnosti není tedy pouze proudem změn, ale má svou strukturu, kterou charakterizují dále popsané znaky. Jedná se o změnu nevratnou a zákonitou. Tato změna je determinována zvenčí i zevnitř. Jde o proces od méně dokonalého k dokonalejšímu, která spočívá nejen v kvantitativním rŧstu, ale i v kvalitativních změnách (Říčan, P., Krejčířová, D., a kol., 2006). Základním východiskem při sledování vývoje osobnosti dítěte je dle M. Havlínové, (2000) respektování skutečnosti holistického pojetí. Zdraví dle autorky vychází z celistvé struktury lidské bytosti a jejího prostředí. Tyto mají svou dynamiku a navzájem na sebe pŧsobí. Z. Helus (2004) připomíná skutečnost, ţe vývoj je postupně ovlivňován narŧstajícím významem odlišných činitelŧ jako je zrání, učení, socializace, edukace a seberozvojové úsilí. Dítě odmalička poznává okolní svět a zpŧsob tohoto poznávání a chápání věcí a jevŧ bývá velmi specifický. Souběţně se prostupují vývoj tělesný

s vývojem

psychickým,

k tomu

přistupuje

vývoj

sociálního

cítění,

emocionálního proţívání a morálních postojŧ (Čáp, J., Mareš, J., 2001). Vývoj jedince lze členit na vývojové fáze - stadia. Kaţdé stadium má své zvláštnosti. Prŧběh předchozích stadií ovlivňuje stadia následná. Periodizace vývoje, jak je tato skutečnost nazývána, má u kaţdého jedince svá individuální specifika (Helus, Z., 2004). M. Vágnerová (2000) uvádí v období dětství následující vývojové periodizace: prenatální období, novorozenecké období, kojenecký věk, batolecí věk, předškolní věk, nástup do školy, školní věk, období dospívání a adolescence. Předškolní období trvá přibliţně od třetího do šestého roku věku dítěte, popřípadě do nástupu školní docházky. D. Přinosilová (2007) zdŧrazňuje výrazný pokrok ve srovnání s předchozím obdobím batolecím. Jeho hlavní potřebou je aktivita a

6

sebeprosazení dítěte. V prŧběhu tohoto vývojového období se výrazněji projevují individuální a vrozené rozdíly mezi dětmi. J. Kuric (1986) vyzdvihuje dŧleţitost etapy předškolního věku pro rozvoj inteligence z hlediska předpokladu existence senzitivních fází. Aby mohlo dojít k vývojovému efektu, musí se zvýšená pohotovost organismu setkat ve vhodnou dobu s vnějšími podněty, jestliţe se toto časové spojení promešká, další vývoj se zpomalí a opoţdění se jiţ nedá kompenzovat. Erikson vystihl hlavní moment předškolního období termínem iniciativa (Čáp, J., Mareš, J., 2001). Zdravé dítě je převáţně aktivní a svou aktivitu mŧţe rozvíjet v mnoha aspektech, formách, v hrách, v komunikaci s okolím. V předškolním věku také pokračuje proces diferenciace chlapeckých a dívčích rolí a s tím spojený rozdíl obou pohlaví (Vágnerová, M., 2000). Významnou modalitou potřebnou pro vývoj dítěte se v předškolním věku se stává hra. V. Mertin, I. Gillernová (2003) poukazují na její souvislost s rozvojem motoriky, kognitivních struktur a motivačně volními vývojovými faktory. Hra napomáhá dítěti odlišit realitu od vlastní fantazie a během ní dochází také k naplňování sociálních vztahŧ. Hra ve všech rŧzných formách je pro celkový rozvoj dítěte naprosto nezbytná a dává dítěti příleţitost k osobnímu proţitku, uplatnění zájmŧ a zkušeností a k vyjádření vlastní představy o světě. Na podporu rozvoje osobnosti dítěte je zaměřeno předškolní vzdělávání (Bytešníková, I., 2007). Doplňuje rodinnou výchovu, vytváří podmínky pro zdravý citový, rozumový a tělesný rozvoj a podílí se na osvojení základních pravidel chování, mezilidských vztahŧ a základních ţivotních hodnot. Respektuje osobně proţívané zkušenosti a poznání dítěte, jeho individualitu i hranice moţností (Kolláriková, Z., Pupala, B., 2001). Cíle a záměry předškolní výchovy jsou v českém školském systému definovány Rámcovým programem pro předškolní vzdělávání (2004). Jeho hlavní principy stanovují přijmout vývojová specifika dětí předškolního věku a s tím související respektování individuálních moţností dítěte. Zaměřit se na zkvalitňování schopností dětí a vytvoření základŧ klíčových kompetencí v tomto věku (Koťátková, S., 2008). Klíčové kompetence směřují k učení, řešení problémŧ, ke komunikaci, ke kvalitě vzájemných vztahŧ, k seberealizaci a přijímání základních občanských pravidel. Předškolní vzdělávání se realizuje většinou v mateřských školách. Podporuje spontánnost a neorientuje děti předčasně na výkon, vyuţívá odpovídající formy a 7

metody práce. Vzdělávání a výchova se tak stávají otevřeným systémem a představují první stupeň pŧsobení, v němţ se princip individualizace v podmínkách skupiny mŧţe v plné šíři uplatnit (Havlínová, M., 2000).

1.2

Psychomotorický vývoj Ve věku od tří do šesti let se u dítěte mění jeho tělesná konstituce. Pokračuje také

osifikace kostí, které však ještě nejsou dostatečně pevné. Koncem předškolního období probíhá perioda rŧstu nazývaná „období první vytáhlosti“. Ke konci šestého roku se završuje osifikace zápěstních kŧstek a tento proces umoţňuje rozvoj jemné motoriky (Kuric, J., 1986). Vývoj nervové soustavy se oproti předchozímu období relativně zpomaluje, zdokonaluje se však její stavba i funkce. M. Sovák (1984) popisuje subjektivní stránku nervové činnosti, nebo-li stránku vnitřního proţívání, která je spjata se stránkou obsahovou. Tato subjektivní a obsahová stránka je dále autorem definována jako psychika. Její vývoj ovlivňuje tělesné zrání (Mertin, V., Gillernová, I., 2003). Dŧsledkem intenzivního rozvoje mozkové kŧry a psychického vývoje se mění i pohybové funkce. Roste kvalita pohybové koordinace. Pohyby dítěte jsou přesnější, účelnější a plynulejší a jsou postupně vědomě kontrolovány. Rozvíjí se koordinace drobného prstového svalstva, zdokonaluje se koordinace ruky a oka a tím se u dítěte rozvíjí manuální zručnost. Vnímání tvaru i prostoru je patrné i v kresbě, která zobrazuje rŧst dětského chápání světa. (Langmeier, J., Krejčířová, D., 1998). Výtvarné projevy dítěte jsou značně kreativní. Kognitivní vývoj je charakterizován podle Piageta názorným intuitivním myšlením (Čáp, J., Mareš, J., 2001). Dítě je ve svých úsudcích stále ještě vázáno na názor. Je schopno usuzovat, vyvozovat závěry, slovem vyjádřit pojmy, ale v závislosti na vnímání, především zrakovém. Myšlení je řízeno názorným poznáním, autoři hovoří o „předoperačním myšlení“. Je stále úzce vázáno na činnost dítěte, proto jej mŧţeme označit jako egocentrické. D. Přinosilová (2006)1 popisuje ulpívavost a magičnost myšlení tohoto věkového období. Typický znak myšlení dítěte v předškolním období je 1

Přinosilová D. Charakteristika dětského věku. In: Opatřilová, D. (ed.). Pedagogicko – psychologické poradenství a intervence v ranném a předškolním věku u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. 2006.

8

absence komplexního přístupu. Myšlení je zúţené na jednu oblast, jeví se jako útrţkovité a nepropojené, chybějí mu vzájemné souvislosti a vztahy. Fantazie není dosud korigována kritickým myšlením a její vliv převládá nad respektováním logických skutečností (Vágnerová, M., 2000). Pro dítě v tomto období má harmonizující význam, zejména pro jeho citovou a rozumovou rovnováhu. V předškolním věku vzrŧstá citlivost analyzátorŧ, zejména sluchového a zrakového. Vnímání je globální, je orientováno subjektivně a ovládáno dětským egocentrismem. O. Čačka (1994) popisuje tři stadia vnímání dítěte v tomto období. Jedná se o stadium předmětŧ, stadium činností a stadium vztahŧ. S tímto souvisí i druhý věk otázek. Dosud slabé nervové buňky nedovolují dlouhodobější zaměření pozornosti. Prostředkem k jejímu posilování jsou především dětské konstruktivní hry, ve kterých dítě cvičí i svou motorickou zručnost (Langmeier, J., Krejčířová, D., 1998). Představy v tomto věku jsou nutné, neboť přizpŧsobují dítěti realitu okolí. Vyznačují se bohatostí a barvitostí. V. Mertin, I. Gillernová (2003) popisují tzv. dětskou konfabulaci. Jedná se o smyšlenky, o jejichţ pravdivosti jsou děti přesvědčeny. Paměť předškolního dítěte je nespolehlivá. Ovlivňují ji subjektivní proţitky a přání dětí, které mají vliv na vštěpování a vybavování (Čačka, O., 1994). Dítě se učí zejména bezděčně a mechanicky. Je vázána na konkrétní události. S motivačně volní sloţkou je spojena potřeba dítěte být aktivní, která se projevuje v rovině verbální i lokomotorické. Stejně silné jsou i potřeby stabilního zázemí a bezpečí, které souvisejí s potřebou sociálního kontaktu, identity a seberealizaci. (Mertin, V., Gillernová, I., 2003). Autoři se dále zabývají socializací dítěte v předškolním věku, která se projevuje ve třech rovinách. Zkvalitňuje se vývoj sociální reaktivity, formou vztahŧ s okolím, kdy má dítě moţnost sociální aktivity diferencovat a zvyšovat jejich úroveň. Dále nastává vývoj sociálních kontrol, tedy přijímání norem ţádoucího chování. Třetí rovinou je osvojování sociálních rolí, které se děje uvnitř rodiny i mimo rodinu, většinou v mateřské škole. Vývoj verbálních dovedností je popsán podrobněji v následující kapitole. Dle M. Vágnerové (2000) zde nezastupitelnou úlohu zastává nápodoba, která má selektivní charakter. Vývoj řeči umoţňuje dítěti rŧst poznatkŧ o sobě a okolním světě. Významnou sloţku řečového vývoje tvoří egocentrická řeč. Ta bývá spojena s myšlením a později přechází na úroveň vnitřní řeči. V prŧběhu vývoje dítěte se rŧzné řečové funkce diferencují a později v souvislosti s jejich zaměřením dochází ke změnám i v jejich struktuře. Egocentrická řeč je těsně spjata s volními procesy (Čáp, J., 9

Mareš, J., 2001) a mŧţe mít funkci regulační, expresivní a stává se prostředkem myšlení. Psychomotorický vývoj ovlivňuje i sebepojetí dítěte. V předškolním věku dochází k chápání sebe sama jako subjektu a vzniku vědomí vlastní identity (Mertin, V., Gillernová, I., 2003)

1.3

Vývoj komunikační schopnosti dítěte Vývoj komunikačních schopností patří k nejpozoruhodnějším procesŧm v celém

ţivotě člověka (Lechta, V., 1990). Autoři E. Škodová, I. Jedlička a kol. (2003) rozlišují hledisko fylogenetické a ontogenetické. Z hlediska fylogenetického je systém budování řeči podmíněn sociálním chováním lidského rodu. Ontogenetické hledisko je sloţitý proces, který je ovlivněn řadou endogenních i exogenních faktorŧ. Je nutné jej sledovat v souladu s celkovým psychickým vývojem jedince i s ohledem na podmínky, které jsou vytvářeny dynamikou zevního prostředí (Bytešníková, I., 2007). Vztahem myšlení a řeči se zabývá L. S. Vygotskij (2004). Upozorňuje na odlišné linie vývoje obou procesŧ, které probíhají nezávisle do určitého věku dítěte. Kolem druhého roku věku dítěte se tyto linie protnou. Myšlení se stává verbálním a řeč nabývá funkci intelektuální. Vývoj řeči lze rozčlenit na

stadia přípravná a stadia vlastního vývoje řeči

(Klenková, J., 2006). Stadia se navzájem prostupují a prŧběh vývoje řeči je u kaţdého dítěte individuální. Přípravná stadia mŧţeme časově zařadit do období jednoho roku věku dítěte. Předverbální projevy spojené s aktivitou plodu lze sledovat jiţ v intrauterinním období. V. Lechta (1990) zdŧrazňuje primární funkci sání a ţvýkání, kterou je příjem potravy. Tato funkce však představuje dŧleţitou úlohu i z hlediska vývoje řeči, jedná se přípravu artikulačních orgánŧ k řečovým aktivitám (Klenková, J., 2006). Období novorozeneckého křiku zahrnuje první bezprostřední řečový projev dítěte po narození (Škodová, E., Jedlička, I. a kol., 2003). Kolem osmého aţ desátého týdne věku dítěte nastává období broukání, které přechází do období pudového ţvatlání, které lze charakterizovat jako hru dítěte s mluvidly (Bytešníková, I., 2007).

10

Největším mezníkem v přípravném období je stadium napodobujícího ţvatlání, přibliţně v šestém aţ osmém měsíci ţivota dítěte. D. Kutálková (1996) jej popisuje jako zapojování vědomé sluchové a zrakové kontroly. Objevují se náznaky vyšší nervové činnosti, dítě si začíná všímat pohybu úst, začíná napodobovat hlásky mateřského jazyka. Tyto pokusy o napodobování se nazývají fyziologickou echolálií (Lechta, V., 1990). V období okolo desátého měsíce ţivota nastává stadium rozumění řeči. Dítě ještě nechápe obsah slyšených slov, ale reaguje na globální zvukový obraz slyšeného. Tyto zvuky asociuje s vjemem či představou často se opakující konkrétní situace. Významné jsou optické informace, které zlepšují pochopení sdíleného (Lejska, M., 2003). Nastává motorická reakce nazývaná komunikace gesty. U jednoročního intaktního dítěte existuje tedy moţnost určitého výchovného pŧsobení pomocí komunikace. Tato skutečnost má z pedagogicko-psychologického i logopedického hlediska nesmírný význam pro jeho další rozvoj (Lechta, V., 1990). Vlastní vývoj řeči nastupuje kolem prvního roku ţivota dítěte a charakterizují jej na sebe navazující stadia (Bytešniková, I., 2007). Stadium emocionálně-volní ve kterém dítě verbálním projevem formou jednoslovných vět vyjadřuje svá přání, prosby, city. V období mezi jedním a pŧl aţ dvěma roky ve stadiu egocentrickém dítě napodobuje dospělé a objevuje mluvení jako činnost (Klenková, J., 2006). V následujících stadiích nastává prudké kvalitativní i kvantitativní zdokonalování komunikačních schopností. Ve stadiu asociačně reprodukčním řeč zŧstává ještě na prvosignální úrovni, ale slova jiţ nabývají funkci poznávací. Mezi druhým a třetím rokem, kdy dítě komunikuje s dospělými stále častěji, sledujeme stadium rozvoje komunikační řeči. Okolo třetího roku věku dítěte ve stadiu logických pojmů, nastává přechod myšlenkových operací z první do druhé signální soustavy (Sovák, M.,1984). Slova dosud spjatá s konkrétními jevy se pomocí abstrakce stávají všeobecnými pojmy. Z logopedického aspektu je dŧleţitá moţnost vzniku vývojových obtíţí v řeči u dětí, právě v tomto období (Klenková, J., 2006). V období počátku čtvrtého roku věku začíná stadium intelektualizace řeči, ve kterém probíhá zpřesňování obsahu slov, gramatických forem a celkové zkvalitňování komunikačních dovedností. Toto stadium pokračuje aţ do dospělosti. Při ontogenezi řečového vývoje nelze opomenout hledisko jazykových rovin, které jsou dílčími systémy jazyka.

11

Jiţ po narození dítěte mŧţeme sledovat rovinu foneticko-fonologickou, která zahrnuje zvukovou stránku řeči. Klíčovým momentem je přechod od pudového na napodobivé ţvatlání v šestém aţ devátém měsíci věku. V. Lechta (1990) i J. Klenková ( 2006) zdŧrazňují, ţe od tohoto období lze hovořit o vývoji výslovnosti v pravém slova smyslu. Vývoj výslovnosti se řídí pravidlem nejmenší námahy. Dítě nejprve ve své řeči fixuje samohlásky a po ustálení jejich artikulace diftongy. Při realizaci souhlásek uvádí K. Ohnesorg (1985) následující pořadí fixačního procesu. Jako první se fixují hlásky závěrové, dále úţinové jednoduché, polozávěrové a jako poslední hlásky úţinové se zvláštním zpŧsobem tvoření. V současném trendu by měl být vývoj zvukové stránky řeči ukončen do pátého roku věku dítěte, poté je třeba zváţit zahájení logopedické intervence. Lexikálně-semantická jazyková rovina se zabývá pasivní a aktivní slovní zásobou. Počátky rozvoje pasivní slovní zásoby lze sledovat kolem desátého měsíce věku dítěte (Lechta, V., 1990). Rozvoj aktivní slovní zásoby začíná kolem prvního roku, kdy dítě začíná uţívat svá první slova. Tato slova však chápe všeobecně, hovoříme o hypergeneralizaci. Po rozšíření slovní zásoby nastává opačná tendence hyperdiferenciace, kdy dítě povaţuje slova za názvy jen jediné konkrétní věci nebo osoby. Do vývoje této roviny mŧţeme zahrnout i první věk otázek „Co je to?“, „Kdo je to?“, typický kolem jednoho a pŧl roku věku dítěte a druhý věk otázek kolem tří a pŧl roku „Proč?“, „Kdy?“. Nejprudší rŧst slovní zásoby dle J. Kurice (1986) mŧţeme sledovat do třetího roku ţivota dítěte, kdy dítě má rozsah přibliţně 1000 slov. Ve věku šesti let činí slovní zásoba dítěte 2500 aţ 3000 slov. Celková úroveň duševního vývoje dítěte se odráţí v jazykové rovině morfologicko-syntaktické. Zde lze sledovat vývoj základních gramatických struktur a uplatňování gramatických pravidel v mluvním projevu dítěte Tato rovina je podrobně popsána ve třetí části práce. Pragmatickou rovinu povaţuje V. Lechta (1990) za sociální aplikaci komunikační schopnosti, která není jen souhrnem jednotlivých jazykových rovin, ale kvalitativně vyšším procesem. Dochází zde k propojení komunikačního záměru jedince. Dítě ve věku dvou aţ tří let dokáţe pochopit svou roli komunikačního partnera, po třetím roce projevuje snahu komunikovat, ve čtyřech letech dokáţe komunikovat v dané situaci. Řeč získává regulační funkci v rámci určité společenské interakce (Klenková, J., 2006).

12

1.4

Narušený vývoj řeči Narušený vývoj řeči definuje M. Mikulajová (2003)2 jako rozsáhlou kategorii,

která zahrnuje velké mnoţství etiologických faktorŧ a rŧznorodé symptomy s vlivem na psychický vývoj dítěte. Jedná se o strukturní a systémové narušení jedné, více a nebo všech oblastí vývoje řeči a přihlédnutím k chronologickému věku dítěte. Narušení se mŧţe promítnout do jazykových rovin foneticko-fonologické, lexikálně-semantické, morfologicko-syntaktické i pragmatické. Vzhledem k rozsáhlosti kategorie narušeného vývoje řeči je stanovení etiologické příčiny velmi sloţité. V. Lechta (1990) vymezuje výčet příčin a vlivŧ na narušení vývoje řeči, které pŧsobí bez ohledu zda je narušení dominantní či symptomatologické. I. Bytešniková (2007) prezentuje rovněţ názor multidimenzionálního charakteru patogeneze narušeného vývoje řeči, ve kterém dochází k interakcím velkého počtu činitelŧ a vlivŧ. M. Mikulajová, S. Kapalková (2005)3 uvádějí dle Rossettiho dvě kategorie rizikových dětí od narození do tří let u nichţ se vyskytuje riziko vývojového opoţdění. Do první skupiny jsou zařazeny děti s následujícím výčtem patologií: genetické poruchy a chromozomální anomálie, neurologická onemocnění, vrozené poruchy metabolismu, vrozené malformace. Dále děti u nichţ jsou diagnostikovány atypické vývojové poruchy, senzorické deficity, děti chronicky nemocné, s váţným infekčním onemocněním a děti vystavené toxickým vlivŧm. Druhou skupinu potenciálně rizikových tvoří děti, u kterých rodiče mají obavy z hlediska jejich vývoje, dále děti rodičŧ duševně nemocných, závislých na drogách či alkoholu, děti z rodin, kde je prokázán výskyt váţného genetického onemocnění či těţké chronické nemoci rodičŧ. Dále děti s nízkou porodní váhou a předčasně narozené, děti s chronickým zánětem středního ucha a s poruchami emocionality a chování. K tomuto výčtu lze přiřadit i děti z extrémně špatných socioekonomických podmínek. I. Bytešníková (2007) uvádí současné pojetí narušeného vývoje řeči, rozšířené vlivem tří základních okolností. V první oblasti stále stoupá mnoţství dětí s tzv. lehkými odchylkami od normálního vývoje. U těchto dětí se často vyskytují specifické

2

Mikulajová, M. Diagnostika narušeného vývoje řeči. In: Lechta, V. a kolektiv. Diagnostika narušené komunikační schopnosti. 2003. 3 Mikulajová, M., Kapalková, S. Terapie narušeného vývoje řeči. In: Lechta, V. a kolektiv. Terapie narušené komunikační schopnosti. 2005.

13

vývojové dysfunkce, projevující se v osvojování mluvené řeči, čtení a psaní. Druhou okolností je posun a rozšíření výzkumu v oblasti normálního vývoje řeči, na kterém má velký podíl i diagnostika. Třetí skutečností jsou změny v chápání rozdílu mezi teoretickým a klinickým stanovením diagnózy. Narušený vývoj řeči lze klasifikovat z několika hledisek. V. Lechta (1990) i J. Klenková (2006) uvádí nejčastější Sovákovu typologii narušeného vývoje řeči z hlediska prŧběhu. Z tohoto pohledu se jedná o vývoj řeči opoţděný, omezený, přerušený a odchylný s rŧznými kombinacemi odchylek od normy. Z věkového hlediska diferencují autoři E. Škodová, I. Jedlička a kol. (2003) tři druhy vývojové nemluvnosti. Fyziologická nemluvnost trvá nejčastěji do konce prvního roku ţivota, během kterého dítě prochází předverbálními stadii vývoje řeči. Do třetího roku ţivota hovoříme o prodlouţené fyziologické nemluvnosti u intaktního dítěte. Vývojová nemluvnost, patologická zahrnuje skutečné narušení řečového vývoje. Je třeba diferenciální diagnostikou odlišit vývojovou nemluvnost od nemluvnosti získané na bázi neurotického či organického poškození mozku. Dle etiologických symptomŧ mŧţe být narušení vývoje řeči dominujícím příznakem v klinickém obraze a nebo je jeho výskyt součástí jiných vývojových poruch a deficitŧ a není samostatnou nozologickou jednotkou. Hledisko stupně zahrnuje narušení vývoje řeči od úplné nemluvnosti aţ po lehké odchylky od normy (Klenková, J. 2006). Neurokognitivní síť, kterou tvoří řada korových i podkorových oblastí obou hemisfér je velmi rozsáhlá a závisí na ní rozvoj komunikačních schopností. Narušení či porucha koordinace a integrace těchto funkcí se mŧţe projevit poruchou ve vývoji řečových či jazykových dovedností (Svoboda, M., Krejčířová, D.,Vágnerová, M., 2001). Na kategorii narušeného vývoje řeči se vztahují všeobecné postupy logopedické intervence. Diagnostika v této oblasti je přímo úměrná intaktnímu prŧběhu vývoje řeči a hodnotí jazykové schopnosti v oblasti sémantiky, gramatiky, pragmatiky a metalingvistiky (Mikulajová, M., 2003)4. Ke změření úrovně výše uvedených sloţek řeči a jazykových schopností jsou pouţívány slovníkové zkoušky, které bývají součástí testŧ inteligence, např.

4

Mikulajová, M. Diagnostika narušeného vývoje řeči. In: Lechta, V. a kolektiv. Diagnostika narušené komunikační schopnosti. 2003.

14

Wechslerův test, Stanford-Binetův test. Z dalších metod jmenuje D. Přinosilová (2007) obrázkově slovníkovou zkoušku autora O. Kondráše, vhodnou pro děti 5 – 7 leté. Pro děti ve věku od 4 do 9 let je určen Heidelberský test řečového vývoje (HSET), který lze charakterizovat jako vývojový test jazykových schopností se zaměřením na řečově-lingvistickou sloţku a řečově- pragmatické kompetence. Při terapii narušeného vývoje řeči jsou sledovány všeobecné cíle logopedické terapie, coţ znamená eliminovat, zmírnit či alespoň překonat narušenou komunikační schopnost popsané V. Lechtou a kol. (2005). K tomu však přistupují i cíle specifické pro děti s narušeným vývojem řeči, které uvádí. M. Mikulajová a S. Kapalková (2005)5. S vyuţitím stimulujících a korekčních metod je cílem změnit či eliminovat příčinu narušeného vývoje řeči, modifikovat poruchu a učit dítě pouţívat kompenzační strategie. Dŧleţitým aspektem je zaměření terapie na dítě, jeho rodinu a nejbliţší okolí. Opoţdění či narušení ontogeneze řeči v ranném i předškolním věku mŧţe mít negativní vliv na další vývoj jedince. I. Bytešníková (2007) zdŧrazňuje nutnost vzájemné vyrovnanosti vnějších i vnitřních faktorŧ, které korespondují s jednotlivými vývojovými etapami komunikace. Nezastupitelnou úlohu zastává včasná logopedická intervence. S tím souvisí nutnost týmové spolupráce odborníkŧ z lékařských i nelékařských oborŧ, pedagogŧ a rodiny dítěte.

Předškolní období lze vymezit od třetího do šestého roku věku jedince. Nastávající rozvoj ovlivňuje dovednosti dítěte v oblasti fyzické, psychické, emoční i společenské. Zkvalitňování senzomotorické koordinace spolu s dalšími faktory působí na ontogenezi komunikačních schopností. Narušení vývoje řeči můţe mít systémový dosah na celou osobnost dítěte. Je proto nutné začít u těchto dětí s včasnou komplexní logopedickou intervencí.

5

Mikulajová, M., Kapalková, S. Terapie narušeného vývoje řeči. In: Lechta, V. a kolektiv. Terapie narušené komunikační schopnosti. 2005.

15

2.

Specificky narušený vývoj řeči

2.1

Vymezení pojmu z oblasti narušeného vývoje řeči Pojem specificky narušený vývoj řeči - vývojová dysfázie nelze jednoznačně

vymezit. Definování tohoto pojmu je ovlivněno rozdílnými pohledy na danou problematiku v návaznosti na vývoj diagnostických moţností (Bytešníková, I., 2007). J. Klenková (2006) uvádí terminologii uţívanou ve starších odborných pramenech, kde je vývojová dysfázie pojmenována jako alálie, sluchoněmota, anemie či dětská vývojová nemluvnost. M. Sovák (1978) uţívá pojem dysfázie a povaţuje ji za hlavní a vedoucí symptom se specifickými příčinami. Mezinárodní klasifikace nemocí (1992) zařadila specificky narušený vývoj řeči jako nozologickou jednotku pod kódem F80, který označuje Specifické vývojové poruchy řeči a jazyka s následujícím dělením: F80. 1 Expresivní porucha řeči – jedná se o specifické vývojové narušení schopnosti dítěte uţívat expresivně mluvenou řeč zřetelně pod úrovní stávajícího mentálního věku, ale chápání jazyka je v normě. Poruchy artikulace mohou ale i nemusí vyskytovat. F80. 2 Receptivní porucha řeči – specifické vývojové narušení chápání řeči dítětem se nachází pod úrovní stávajícího mentálního věku. Téměř vţdy je narušena i expresivní stránka řeči a často přítomny jsou poruchy tvorby slova a zvuku. Od tohoto klasického dělení se v současné praxi dle J. Dvořáka (2003) jiţ upouští. Autor pojímá vývojovou dysfázii jako systémovou poruchu jazyka, která zasahuje v rŧzném stupni a širokém spektru senzorickou, centrální i motorickou oblast ve všech jazykových rovinách. Tento patologicky odchylný vývoj jazyka se projevuje narušením schopnosti naučit se komunikovat pomocí artikulované řeči, přičemţ okolní podmínky pro rozvoj řeči i jazyka jsou v normě. Česká klinická logopedie (Škodová, E., I. Jedlička a kol., 2007) uvádí obdobné vymezení vývojové dysfázie. Definuje ji jako specificky narušený vývoj řeči, který se projevuje ztíţenou schopností či neschopností naučit se verbálně komunikovat, při přiměřených podmínkách pro rozvoj řeči. Z foniatrického pohledu M. Lejska (2003) i O. Dlouhá (2003) vymezují vývojovou dysfázii jako poruchu centrálního zpracování řečového signálu, přičemţ 16

dítě řeč slyší, ale nedokáţe jí rozumět. Špatné rozumění má negativní dopad na tvorbu a reprodukci vlastní řeči. V současné době je prezentováno zahraniční pojetí vývojových poruch komunikace termínem specifické narušení jazykových schopností Specific Language Impairment, SLI . (Love, J. Russell, Webb, G. Wanda, 2009). Toto narušení je vymezeno závaţným porušením expresivní či receptivní stránky jazyka. Dovednosti z jiných oblastí, zejména neverbální inteligence jsou intaktní a u dětí se neobjevují zjevné neurologické symptomy. Narušení komunikační schopnosti při SLI nesmí být sekundárním

postiţením.

SLI

je

pro

velké

mnoţství

kauzálních

faktorŧ

charakterizováno jako heterogenní porucha jak v typech tak i v závaţnosti postiţení, které zasahují symbolické reprezentační schopnosti, percepční zpracování řečových zvukŧ, sluchovou paměť i kognitivní procesy. Výše uvedená vymezení pojmu vývojové dysfázie lze zastřešit definicí autorek M. Mikulajové a I.Rafajdusové (1993), které na základě současných teoretických poznatkŧ a vlastní výzkumné práce povaţují vývojovou dysfázii za specificky narušený vývoj řeči v důsledku ranného poškození mozku. Toto poškození má různou etiologii a postihuje tzv. řečové zóny vyvíjejícího se mozku. Dysfatické děti nemají známky neurologického či psychiatrického onemocnění, poruchy sluchu a nevyrůstají v podmínkách, které by mohly vysvětlovat charakter jejich těţkostí. Porucha má systémový charakter, zasahuje v rŧzné intenzitě expresivní i impresivní sloţku řeči s projevy ve všech jazykových rovinách. Negativní dopady mají vliv na vývoj intelektu i vytváření vnitřní řeči. Narušení překračuje rámec fatické poruchy. I v oblasti stanovení příčin vzniku vývojové dysfázie dochází u odborníkŧ k vývoji poznatkŧ i názorŧ. M. Mikulajová a I. Rafajdusová (1993) hovoří o etiologii multifaktoriálního charakteru, ve které pŧsobí větší počet navzájem se ovlivňujících činitelŧ. Z výše uvedené definice autorek vyplývá vliv prenatálního, perinatálního a postnatálního poškození vývoje mozku, které postihuje řečové zóny levé hemisféry. A Novák (1999) upozorňuje na rizika podávání ototoxických lékŧ či kortikosteroidŧ v prenatálním období. Dále na virová onemocnění matky i dítěte, úrazy hlavy u kojencŧ a batolat před rozvinutím řeči. Dle posledních výzkumŧ se u vývojové dysfázie projevují málo výrazná, ale velmi četná poškození mozkové kŧry obou hemisfér tzv. bilaterální poškození (Klenková, J., 2006).

17

O. Dlouhá (2003) do oblasti etiologie vývojové dysfázie zahrnuje i vliv genetických predispozic s předpokládaným genem, označovaným jako SPCHI a tímto související vrozenou řečovou slabost. Výčet etiologických faktorŧ doplňuje foniatrický pohled E. Škodové a I. Jedličky a kol. (2007), kteří za uţší vymezení příčiny vzniku vývojové dysfázie povaţují následek poruchy centrálního zpracování řečového signálu s lokalizací do centrální sluchové oblasti řečových center. Autoři vycházejí z předpokladu difuzního postiţení centrální nervové soustavy, které zasahuje centrální korovou oblast. Váţnost tohoto postiţení se projevuje rŧznou intenzitou příznakŧ. Poukazují také na predilekci u chlapcŧ v poměru 4 : 1. Dle předchozího výčtu je opodstatněné dělení faktorŧ, které uvádí J. Klenková (2006) na genetické, vrozené a získané a jejich vzájemné kombinace. Vliv patologie prostředí jako primární příčiny vzniku vývojové dysfázie není v současnosti potvrzen.

2.2

Diagnostika a diferenciální diagnostika dítěte se specificky narušeným vývojem řeči Diagnostický proces u dítěte se specificky narušeným vývojem řeči (vývojovou

dysfázií) lze označit jako komplexní, dlouhodobou záleţitost, na které se podílí tým odborníkŧ. E. Škodová a I. Jedlička a kol. (2007) zdŧrazňují nutnost včasné a správné diagnostiky, neboť deficity z narušených oblastí negativné ovlivňují ostatní oblasti vývoje dítěte. V časných vývojových obdobích je však diagnostika vývojové dysfázie obtíţná, protoţe individuální variabilita vývoje řeči v normě je značná (Říčan, P., Krejčířová, D., 2006). Jiţ M. Sovák (1978) poukazoval na potřebu diferenciální diagnostiky s cílem odlišení vývojové dysfázie od jiných poruch, za něţ mŧţe být pro široké spektrum symptomŧ porucha zaměňována. Proces diferenciální diagnostiky u vývojové dysfázie je zaměřen na odlišení: prostého opoţděného vývoje řeči, těţké dyslalie, sluchové vady, mentální retardace, mutismu, autismu, syndromu Landau – Kleffnera (Dvořák, J., 2003, Lejska, M., 2003, Klenková, J., 2006, Mikulajová, M., Rafajdusová, I., 1993, Novák, A., 1999). 18

M. Mikulajová a I. Rafajdusová (1993) uvádí tři klíčové oblasti diagnostiky vývojové dysfázie, na které je třeba se zaměřit. První oblastí je získání údajŧ pro osobní a rodinnou anamnézu a to z oblastí výskytu poruch řeči v rodině, prŧběhu těhotenství, porodu a poporodního období, ranného vývoje psychomotorických a řečových dovedností. Za dŧleţitý faktor je povaţováno, zda se dítě nacházelo či nachází v péči odborného lékaře a dosavadní poskytnutí logopedické intervence. Pro úplnost anamnézy je vhodné zjištění úrovně sociokulturního prostředí dítěte, jehoţ realizace mŧţe být problematická. Druhou klíčovou oblast diagnostiky vývojové dysfázie tvoří odborná lékařská vyšetření. Foniatrické vyšetření moţno označit za základní vyšetření kvality receptivní a expresivní sloţky řeči a vyšetření sluchu. M. Lejska (2003) uvádí audiometrické testy BERA, slovní audiometrii, OAE které je nutno doplnit Testem fonematického sluchu dle Škodové. Foniatrické vyšetření je provázáno s logopedickou a speciálně pedagogickou diagnostikou. Neurologická vyšetření jsou v kompetenci neurologa. Nález na EEG mŧţe být zcela negativní, ale také mohou být přítomny příznaky blízké epilepsii (Lejska, M., 2003), coţ odpovídá dle E. Škodové a I. Jedličky a kol. (2007) charakteru difuzního postiţení CNS. Třetí klíčovou oblast tvoří vyšetření řeči. Specifikum tohoto vyšetření spočívá v dovednosti logopeda vyprovokovat dítě k dostatečně aktivní komunikaci., proto většinou probíhá na etapy. Problém logopedické diagnostiky je dle M. Mikulajové a I. Rafajdusové (1993) v relativně omezených moţnostech vyuţití diagnostických nástrojŧ. Autorky uvádějí baterie úloh, které sestavily cíleně pro vyšetření dysfatických dětí. Jedná se o vyšetření artikulace, fonematické diferenciace, uvědomění si hláskové struktury slova, jazykový cit, opakování vět, popis tematického obrázku a souvislé vyjadřování. U dětí druhého ročníku ZŠ je zařazeno vyšetření úrovně čtení a reprodukce textu. Z diagnostických metod pro oblast vyšetření řeči uvádí M. Mikulajová (2003)6 Heidelberský test vývoje řeči (H-S-E-T) autorŧ Grimmová, Scholer (1991), který vychází z moderního chápání jazykových struktur a je zaměřen na řečově-lingvistický a řečově- pragmatický aspekt. Je určen pro děti ve věku od čtyř do devíti let a na základě výkonŧ umoţní získat tzv. vývojový profil dítěte. V České republice vyšel bez norem v roce 1997 a není dosud standardizován. Obsahuje také výrazy, které z hlediska 6

Mikulajová, M. Diagnostika narušeného vývoje řeči. In: Lechta, V. a kolektiv. Diagnostika narušené komunikační schopnosti. 2003.

19

jazykového citu nevyjadřují přesně podstatu informace a získané výsledky tak mohou být ovlivněny. J. Klenková (2006) i E. Škodová a I. Jedlička a kol. (2007) pojímají výše uvedené vyšetření řeči jako součást speciálněpedagogické logopedické diagnostiky, která je zaměřena na deficity typické pro vývojovou dysfázii. Zjišťuje se úroveň a výkony dítěte v

následujících oblastech: motorické funkce, lateralita, orientace

v prostoru a čase, zraková a sluchová percepce, vnímání a porozumění řeči, řečová produkce, grafomotorika, paměť, aktivita, koncentrace pozornosti a čtení, psaní počítání. Součástí komplexní diagnostiky vývojové dysfázie je diagnostika psychologická, která je v kompetenci psychologa. M. Mikulajová (2003)7 poukazuje na fakt, ţe pro zjišťování úrovně intelektových schopností jsou k dispozici standardizované testy a testové baterie. Pro děti od dvou let do konce předškolního věku je určena zkouška Termana a Merrillové T –M. Ke zhodnocení verbální a názorové rozumové schopnosti dítěte, s normami pro děti od 5 do 15 let je určena Wechslerova baterie. Ravenův test progresivních matic slouţí k diagnostice neverbálních rozumových schopností pro děti od pěti let. Do psychologické diagnostiky lze zahrnout i neuropsychologické vyšetření, protoţe u dětí s vývojovou dysfázií bývají přítomny kognitivní deficity (Říčan, P., Krejčířová, D. a kol., 2006). E. Škodová a I. Jedlička a kol. (2007) upozorňují dŧrazně na skutečnost, ţe vývoj dítěte s vývojovou dysfázíí je nerovnoměrný s projevy specifického rozptylu výkonŧ. Součástí klinického obrazu tedy v ţádném případě není dle autorŧ porucha intelektu. Závěry komplexního týmového diagnostického procesu jsou předpokladem pro vytvoření terapeutického plánu a efektivity zvolených terapeutických postupŧ.

2.3

Symptomatologie a vliv vývojové dysfázie na osobnost dítěte I. Bytešníková (2007) popisuje vývojovou dysfázii jako dynamický typ poruchy,

který postihuje nejen komunikační dovednosti ale celou osobnost dítěte. Symptomy se projevují nejen v samotné řeči, ale v dŧsledku vývojové vady i v celkové osobnosti dítěte, v jeho chování i v postoji ke komunikaci s okolím (M. Sovák, 1978). 7

Mikulajová, M. Diagnostika narušeného vývoje řeči. In: Lechta, V. a kolektiv. Diagnostika narušené komunikační schopnosti. 2003.

20

Z foniatrického pohledu M. Lejska (2003) uvádí symptomy, vzniklé na základě špatného rozumění řeči, dle kterého je narušena i samotná tvorba vlastní řeči. Symptomy narušení se projevují zejména v oblasti fonologie a segmentace řeči. Jedná se poruchu fonetické i fonologické realizace hlásek, fonematické percepce a distinktivních rysŧ, syntaktického spojování slov do větných celkŧ, narušení pořadí řazení slabik, agramatismy. Dále dítě nedokáţe udrţet dějovou linii, kombinovat symboly, nerozezná klíčová slova k pochopení smyslu věty, má malou slovní zásobu. Je narušena krátkodobá paměť, mohou se vyskytovat poruchy učení a kresby. Vázne zraková a hmatová percepce. Deficity se projevují v rytmizaci, jemné motorice a lateralitě. J. Klenková (2006) upozorňuje na zřetelný nepoměr mezi řečovými schopnostmi, jejichţ úroveň je mnohem niţší oproti neřečovým schopnostem, které jsou obvykle v normě. Současně je narušeno dle M. Sováka (1978) vytváření vnitřní řeči, coţ ovlivňuje úroveň duševní činnosti v oblasti myšlení. O. Dlouhá (2003) upozorňuje, ţe symptomatologii vývojové dysfázie ovlivňuje dvojí patofyziologie. Je specifickou centrální poruchou a všeobecnou nespecifickou korovou poruchou. Nejdŧleţitější je pro další řečový vývoj dítěte porucha kognitivních funkcí. Je charakterizována specifickým řečovým vývojem, který je časově opoţděný a aberantní. Symptomatologické příznaky z hlediska narušení povrchové a

hloubkové

struktury řeči popisují E. Škodová a I. Jedlička a kol. (2007) a shodně uvádějí charakter opoţděného i aberantního vývoje řeči. V oblasti klinické psychologie jsou u vývojové dysfázie popsány následující symptomy: poruchy percepce, poruchy pozornosti a paměti, poruchy exekutivních funkcí, motorická neobratnost celková či v jemné motorice, lehčí vizuoprostorové obtíţe (Krejčířová, D., 2006). Obecnější poruchy symbolizace a abstrakce mohou být jak příčinou tak i dŧsledkem poruchy řeči. Autorka poukazuje rovněţ na kvalitativní odchylky mezi jednotlivými sloţkami řečového vývoje, které korespondují s výše uvedenými symptomy M. Lejsky. J. Dvořák (2003) dělí projevy

vývojové dysfázie do oblastí expresivní a

receptivní. V oblasti expresivní je zřetelně sníţena schopnost dítěte uţívat expresivní jazyk, ale chápání řeči je v normě. Vzhledem k věku se projevují deficity v tvorbě slov,

21

vět, omezená slovní zásoba, nesprávné pojmenování, telegrafická řeč, obtíţe v morfologii a syntaxu, obtíţe s rŧstem slovní zásoby a slovním významem. V oblasti receptivní je chápání řeči pod úrovní jeho mentálního věku. Dítě nereaguje na běţná slova, neporozumí jednoduchým instrukcím a gramatickým strukturám,objevuje se echolálie, nesrozumitelná řeč, dítě se projevuje jako sluchově postiţené, samo si opakuje otázku, je opoţděn vývoj expresivní sloţky řeči, v mluvené produkci se objevují abnormality, memorování, obtíţe v opakování. K tomuto výčtu autor dále řadí hyperaktivitu, poruchy pozornosti, socio-emocionálně-behaviorální poruchu. Neverbální komunikace je jen mírně narušena. Takto dělenou symptomatologii v oblasti dětské psychologie a psychiatrie uţívá i J. Kocourková (2000)8 a P.Říčan, D. Krejčířová a kol. (2006). Uvedený výčet symptomŧ shrnuje I. Bytešníková (2007), která jej charakterizuje jako strukturní narušení s dŧsledky v oblastech psycholingvistické, psychokognitivní, metalingvistické a pragmatické. M. Mikulajová a I. Rafajdusová (1993) se zabývají dŧsledky vývojové dysfázie na osobnostní vývoj dítěte. Vlivem výše popsaných symptomŧ je dítě ve svém vývoji dvojnásobně znevýhodněno a okolní svět a souvislosti vnímá částečně zkresleně. Uţíváním nevhodných výchovných postupŧ vzniká začarovaný kruh ve kterém se dítěti nedostávají potřebné podněty k uspokojení jeho potřeb citových i společenských. Na základě toho mŧţe vzniknout citová labilita, psychická deprivace, narušení sociálních vztahŧ a ve školním věku infantilismus, kdy u dítěte přetrvává závislost na rodičích a pasivita v sociální interakci.

2.4

Logopedická intervence u dítěte s vývojovou dysfázií Logopedická intervence u dítěte s vývojovou dysfázií vychází ze závěrŧ

dlouhodobého komplexního diagnostického procesu. Tyto závěry jsou předpokladem pro vytvoření terapeutického plánu a zvolených terapeutických postupŧ (Klenková, J. 2006). I. Bytešníková (2007) poukazuje na týmový přístup, který musí prolínat celým procesem logopedické intervence za spolupráce odborníkŧ, pedagogŧ i rodiny dítěte. 8

Kocourková, J. Vývojové poruchy. In: Hort, V., Hrdlička, M., Kocourková, J., Malá, E. a kolektiv. Dětská a adolescentní psychiatrie. 2000.

22

U dětí s vývojovou dysfázií je nutno zajistit včasnou logopedickou intervenci, na kterou navazuje dlouhodobá intenzivní a komplexní péče v předškolním a často i ve školním věku. Terapie dítěte musí respektovat individuální specifičnost poruchy, jejíţ hloubka a závaţnost narušení komunikační schopnosti se odvíjí od rozsahu nevyzrálosti aţ poškození centrální nervové soustavy (Klenková, J., 2006). . Léčebnou terapii je nutno zaměřit komplexně na rozvoj celé osobnosti dítěte ve spojení obecně pedagogických zásad s dostatkem smyslových podnětŧ, které podpoří rychlejší vyzrávání mozku (Lejska, M., 2003, Škodová, E. a Jedlička, I. a kol., 2007). Logopedická intervence zahrnuje stimulaci následujících oblasti: zrakového a sluchového vnímání, myšlení, paměti a pozornosti, schopnosti orientace, motoriky, grafomotoriky a řeči. U dítěte s vývojovou dysfázií je potřeba počítat dle A. Nováka (1997) s krátkou dobu soustředění i nadměrným motorickým neklidem a moţným výskytem specifických poruch učení dyslexie či dysgrafie. Jiţ M. Sovák (1978) zdŧrazňoval při terapii nutnost opírat se o principy ontogenetického vývoje řeči, postup od niţší vývojové etapy k etapě vyšší, od jednoduchého ke sloţitému a to vše při respektování individuálního přístupu k dítěti. M. Mikulajová a S. Kapalková (2005)9 vidí současné pojetí vývojového principu nebo-li imitace normálního vývoje řeči nejprve v rozvoji pragmatických funkcí a ranných sémantických kategorií, na které navazují ranné syntaktické formy a závěr procesu tvoří vyvozování správné výslovnosti hlásek. Základní obecné metody pro reedukační postup při logopedické intervenci u dítěte s vývojovou dysfázií uvádí D. Kutálková (2002). Vychází z respektování stupně vývoje řeči, náměty volí dle zájmŧ dítěte. K motivaci uţívá pochvalu. Autorka spojuje zákonitosti biologického principu učení a napodobovacího reflexu s podporou mluvního apetitu dítěte bez ohledu na výslovnost. Osvojení nového výrazu probíhá ve třech etapách: seznámení dítěte s novým prvkem, kontrola porozumění a zařazení do pasivní slovní zásoby a ověření aktivního pouţití. Tyto etapy se prolínají v rŧzných podobách celou reedukací a rozkládají se na malé úkoly. Správné zapamatování usnadňují modelové situace či stereotypy. Vyuţívá se i neverbální komunikace např. mimiky a gestikulace.

9

Mikulajová, M., Kapalková, S. Terapie narušeného vývoje řeči. In: Lechta, V. a kolektiv. Terapie narušené komunikační schopnosti. 2005.

23

Vývoj komunikačních dovedností dítěte s vývojovou dysfázií je velmi nerovnoměrný a individuální, je proto dŧleţité všechny edukační a reedukační terapeutické postupy kombinovat s vyuţítím stávajících či jiţ osvojených dovedností dítěte (Škodová, E. a Jedlička, I. a kol., 2007). I. Bytešníková (2007) poukazuje na vliv rodinného a sociálního faktoru, který do značné míry ovlivňuje výsledek terapeutického pŧsobení. Autorka zdŧrazňuje nutnost kvalitní spolupráce rodiny a pedagogŧ i moţnost zařazení dítěte do správně zvoleného adekvátního školního zařízení. Ţáci s vývojovou dysfázií se vzdělávají v základních školách logopedických, je moţná i integrace do běţných základních škol a dále je moţnost intervence v rámci ambulantní péče v logopedických poradnách (Klenková, J., 2007).

Specificky narušený vývoj řeči je dynamickým typem poruchy, který postihuje celou osobnost dítěte včetně jeho komunikačních kompetencí. Problematika této oblasti je velmi obsáhlá, její vymezení není jednotné a je ovlivněno vývojem diagnostických moţností. Logopedická intervence dítěte s vývojovou dysfázií je dlouhodobou záleţitostí, navazuje na závěry komplexního týmového diagnostického procesu a je zaměřena na komplexní rozvoj osobnosti dítěte.

24

3

Morfologicko-syntaktická rovina jazyka

3.1

Vymezení pojmu Jazykovou rovinu mŧţeme dle J. Dvořáka (2001) vymezit jako dílčí systém

jazyka, charakterizovaný specificky základními jednotkami. Z logopedického aspektu rozlišujeme čtyři jazykové roviny. Jedná se o foneticko-fonologickou rovinu se základními jednotkami fonémy, morfologicko-syntaktickou rovinu, kterou tvoří morfémy a slova, lexikálně-sémantickou rovinu zahrnující slovní zásobu a rovinu pragmatickou, zahrnující schopnosti vyjádřit komunikační záměr. Název morfologicko-syntaktické roviny vychází z pojmŧ morfologie a syntax. A. Novák (1999) popisuje morfologii jako jazykovědnou vědu, zkoumající vytváření jednotlivých morfémŧ a jejich řazení k sobě. Morfém lze charakterizovat jako nejmenší skladebnou jednotku, která mŧţe stát sama o sobě, ale mŧţe a nemusí být samostatné slovo např. les či les - ní.. Dle toho dělí autor morfém na volný a vázaný. Vyšší jednotkou je slovo, které lze vymezit jako nejmenší samostatnou významovou jednotku. V širším slova smyslu se morfologie týká tvoření slov a tvoření pojmenování. Součástí morfologie je i flexe, nebo-li ohýbání, která slouţí k vyjádření gramatických či syntaktických vztahŧ na slově a to pomocí koncovek. Syntax nebo-li jazykovou skladbu definuje J. Dvořák (2001) jako nauku o mluvnické stavbě vět a souvětí. F. Čermák (2001) popisuje syntax jako oblast pravidel, zpŧsobŧ a modelŧ kombinace slov, slouţících k tvorbě vět či textŧ. Gramatikou charakterizujeme organizovaný úhrn pravidel jazykového systému, který lze chápat jako principy tvorby a organizace vět, promluv, textŧ. Morfologickosyntaktická rovina zahrnuje uplatňování těchto gramatických pravidel v mluvním projevu jedince (Bytešníková, I., 2007). Jedná se tedy o gramatickou správnost slov, vět, slovosedu, rodu, čísla, pádu a dalších komplexních jednotek jazyka. Proto bývá rovina morfologicko-syntaktická také souběţně nazývána rovinou gramatickou (Klenková, J., 2006). M. Lejska (2003) popisuje tuto rovinu jako tvorbu řečových řetězcŧ (syntaxe a gramatiky). Znamená schopnost řazení prvkŧ řeči do logických spojení. Toto spojování není nahodilé, ale dodrţuje zákonitosti i gramatická pravidla konkrétního jazyka.

25

Z hlediska gramatiky je třeba uvést termíny jazyková kompetence a jazyková performace, které zavedl do jazykovědy Chromsky a popisuje A. Novák (1999). Jazyková kompetence zahrnuje soubor pravidel, která ovládáme, aniţ bychom si je uvědomovali. Úroveň jazykové kompetence zkoumá jazyková performace, která studuje pouţívání procesŧ jazykové kompetence ve všech směrech. Zabývají se jí především psychologové. Vývoj gramatiky vychází z transferu, který definuje J. Dvořák (2001) jako přenos mluvního vzorce na mluvu v podobné situaci a je podrobněji popsán v následující kapitole. Realizace všech výše uvedených postupŧ vyţaduje dokonalou funkci CNS. V současnosti je dle J. Dvořáka (2003) oblast Wernickeova centra chápána jako gramatický a syntaktický procesor. Morfologicko-syntaktická jazyková rovina nám poměrně přesně odráţí duševní vývoj dítěte (Lechta, V., 1990). Diferenciace v osvojování gramatiky mateřského jazyka jsou mezi intaktním a mentálně postiţeným dítětem nápadné jiţ při prvním poslechu. Narušení této oblasti vede ke značnému omezení komunikačních moţností jedince.

3.2

Vývoj morfologicko-syntaktické roviny jazyka Rozvoj řeči závisí na vrozených dispozicích i kvalitě verbální stimulace.

V jazykové

rovině

morfologicko-syntaktické

je

sledován

vývoj

základních

gramatických struktur a uplatňování gramatických pravidel v mluvním projevu dítěte (Klenková, J., Kolbábková, H., 2002). Tento vývoj lze zkoumat aţ okolo prvního roku věku dítěte, kdy začíná vlastní vývoj řeči (Klenková, J., 2006). Základ je však připraven z doby, kdy dítě nemluvilo, ale rozumělo mluveným projevŧm svého okolí (Kutálková, D.,1996). Vývoj správného gramatického projevu vychází z transferu nebo-li přenosu mluvního vzorce na komunikaci v podobné situaci. Spočívá v postupném osvojování gramatiky mateřského jazyka nápodobou gramatického vzoru a současně pamatováním slyšeného. Transferem - přenosem dítě samo realizuje vlastní mluvní záměr. Transfer je přesný a nebere zřetel na gramatické výjimky (Bytešníková, I., 2007). 26

Zkoumáním morfologického vývoje se dle J.Dvořáka (2003) zabývají spíše fonologové a lingvisté. Ze zahraničních pramenŧ autor uvádí poznatky vztahující se k narŧstání počtu morfémŧ ve slovech v souvislosti s rozvojem jazyka. Zjištěné skutečnosti slouţí ke srovnání stávajícího řečového vývoje dítěte s normou, k diferenciální diagnostice vývojové dysfázie, popřípadě dalších poruch. Z hlediska morfologie se v řeči dítěte s narŧstajícím věkem mění zastoupení jednotlivých slovních druhŧ. Slova neohebná, se mění na slova respektující pravidla gramatiky. V. Lechta (1990) uvádí mezi prvními pouţívanými slovy onomatopoická citoslovce, podstatná jména v 1. pádě a slovesa převáţně v infinitivu. Od 1,5 roku aţ dvou let začíná dítě pouţívat dvouslovné věty. V období mezi druhým aţ třetím rokem nastává v této rovině velký pokrok. Dítě více začíná pouţívat přídavná jména i osobní zájmena. Nejpozději se začínají pouţívat číslovky, předloţky a spojky. Z hlediska flexe začíná dítě mezi 2. a 3. rokem skloňovat a časovat. Dítě jako první diferencuje kategorii rodu, potom čísla a pádu. Vzájemné vztahy slov ve větě lze vystihnout v pořadí „agent – akce - objekt“. Slovo, které má pro dítě emocionální význam, je kladeno ve větě na první místo (Klenková, J., 2007). Gramatické struktury si dítě osvojuje analogicky se zvláštním citem pro podobné gramatické situace, dokáţe skloňovat i časovat slova, která slyší poprvé, čímţ vznikají nesprávné gramatické tvary (Kutálková, D., 1996). Počátek tvorby souvětí nastává mezi třetím aţ čtvrtým rokem věku. Prvním typem jsou souvětí slučovací, později souvětí podřadná. S věkem klesá v dětském řečovém projevu počet nerozvitých vět a stále častěji dítě tvoří souvětí. Do čtyř let věku dítěte je přirozeným procesem při řečovém projevu neúplné a nepřesné uţívání gramatických pravidel tzv. fyziologický dysgramatismus (Dvořák, J., 2001). Pokud tento jev však dále přetrvává, mŧţe jít o signál závaţnější poruchy vývoje řeči. Vývoj gramatické stránky řečového projevu je zpravidla ukončen po čtvrtém roce ţivota dítěte. (Klenková, J., 2006). Zvládnutí morfologicko-syntaktické roviny je v celkovém psychickém vývoji dítěte nesmírně sloţitou záleţitostí. Dítě nabývá schopnost chápat souvislosti a vzájemné vztahy ve svém okolí, tyto jevy dokáţe verbálně komentovat při současném uplatňování gramatických pravidel.

27

Při narušeném vývoji řeči z aspektu morfologického převládá v řečovém projevu dítěte uţívání podstatných jmen nad ostatními slovními druhy, coţ dává mluvnímu projevu statický charakter (Lechta, V., 1990). Z hlediska syntaxe se je mluvní projev řízen akutností subjektivního sdělení bez ohledu na správnost slovosledu.

3.3

Diagnostika úrovně morfologicko-syntaktické roviny jazyka Úroveň jazykových kompetencí v aktivní komunikaci i v porozumění řeči lze

posuzovat z hlediska sloţek sémantické, fonologické, pragmatické a syntaktické. V syntaktické sloţce je zahrnuta schopnost chápat gramatická pravidla, správný zpŧsob jejich pouţívání a dodrţování správnosti větné skladby. Syntaktické uvaţování je současně podmíněno dle M. Vágnerové (2001)10 aktivizací rozsáhlých oblastí mozku ve spojení s funkcí řečových center. Jakékoli narušení těchto funkcí se mŧţe projevit v rozvoji komunikačních dovedností. V. Lechta (1990) povaţuje morfologicko-syntaktickou jazykovou rovinu za jeden z nejpřesnějších indikátorŧ vývoje řeči. Tuto rovinu lze hodnotit v jakémkoli souvislém mluvním projevu dítěte. Sledujeme, zda dítě rozumí gramatickým strukturám a dokáţe uplatnit gramatická pravidla ve svém řečovém projevu. Je však nutno mít na zřeteli věkové hledisko, neboť pochopení jednotlivých otázek vyţaduje určitou úroveň kognitivní zralosti. M. Mikulajová (2003)11 uvádí oblasti hodnocení jazykových schopností podle Bernsteinové a Tiegermanové. Gramatická oblast je rozčleněna na morfologii a syntax. Z hlediska morfologie je hodnoceno pouţívání slovních druhŧ, jejich skloňování a časování a stupňování přídavných jmen a příslovcí. Oddíl syntaxu zahrnuje členění věty na syntagmata, strukturu podmětové i přísudkové části věty, slovosled, otázku a zápor a uţívání souřadného i podřadného souvětí. V diagnostice morfologicko-syntaktické roviny V. Lechta (1990) rozlišuje následující stupně dysgramatismu. Při nejtěţším stupni se projevují v mluvním projevu oddělená slova a nesouvislé spojování bez dodrţování zásad gramatické struktury. Střední stupeň se projevuje v uţívání převáţně holých vět a nesprávným skloňováním a 10

Vágnerová, M.Testy speciálních schopností, znalostí a dovedností. In Svoboda, M. (ed.), Krejčířová, D., Vágnerová, M. Psychodiagnostika dětí a dospívajících. 2001. 11 Mikulajová, M. Diagnostika narušeného vývoje řeči. In: Lechta, V. a kolektiv. Diagnostika narušené komunikační schopnosti. 2003.

28

časováním slov. Při lehkém stupni dysgramatismu se objevují gramatické chyby zejména ve sloţených větách, popřípadě v uţívání předloţek, či skloňování a časování. Syntaktická

sloţka

řeči

bývá

nedílnou

součástí

diagnostických

testŧ

komunikačních schopností. M. Vágnerová (2001) uvádí např. Slovníkové zkoušky, které jsou součástí verbálních testŧ inteligence a Obrázkově slovníkovou zkoušku O. Kontráše. Gramatickou správnost řeči lze také hodnotit Ţlabovou zkouškou jazykového citu, která je v českém jazyce standardizovaná (Mikulajová, M., 2003)12. Při diagnostice morfologicko-syntaktické jazykové roviny nelze opomenout dle M. Vágnerové (2001) Heidelberský test řečového vývoje (HSET), který vytvořila H. Grimmová a H. Scholer. Test vychází z poţadavku měřit pouze úroveň vývoje řeči a to z hlediska řečově – lingvistické sloţky a řečově pragmatické kompetence, pomocí dílčích subtestŧ. Je určen pro děti ve věku od čtyř do devíti let. V České republice není dosud tento test standardizován. Pro pedagogy a rodičovskou veřejnost sestavily autorky J. Klenková a H. Kolbábková (2002) publikaci Diagnostika předškoláka, ve které jsou uvedeny materiály k diagnostice a stimulaci řečového vývoje dítěte předškolního věku. Součástí knihy je i oddíl, který se zabývá morfologicko-syntaktickou jazykovou rovinou a jazykovým citem. Předností knihy je snadná orientace v materiálech a metodických postupech při práci s dítětem, vyhodnocení výkonu dítěte s náměty na ovlivňování nedostatkŧ rodiči a pedagogy mateřských škol, čímţ je podpořen efektivní rozvoj komunikačních dovedností.

3.4

Možnosti stimulace morfologicko-syntaktické roviny u dítěte předškolního věku Rozvoj gramatických struktur je nedílně spjat s rozvojem obsahové stránky řeči a

nelze je od sebe oddělovat, neboť při stimulaci gramatických struktur jsou zcela přirozeně vyuţívány i dovednosti v oblasti z roviny lexikálně-sémantické. M. Sovák (1978) zdŧrazňuje úlohu mluvních podnětŧ, podloţených přiměřenou motivací. Doporučuje vycházet ze zájmŧ dítěte, čímţ je podporována jeho ochota k

12

Mikulajová, M. Diagnostika narušeného vývoje řeči. In:Lechta, V. a kolektiv. Diagnostika narušené komunikační schopnosti. 2003.

29

napodobování i mluvní apetit. Okolí by mělo poskytovat dítěti kvalitní mluvní vzor. Řečové projevy dítěte přijímat s pochopením a snahu o komunikaci ocenit. D. Kutálková (2002) povaţuje za základní hledisko při výběru námětŧ pro stimulaci této roviny moţnost nápodoby přírodních zvukŧ a jejich vyuţitelnost v běţném ţivotě. Tímto dochází současně k rozšiřování slovní zásoby. V rámci výstavby řeči v oblasti morfologicko-syntaktické roviny doporučuje V. Lechta (1990) psycholingvistický přístup ( vztahy mezi strukturami jazyka a myšleí), který zohledňuje poţadavek vycházet zásadně z dosaţeného stupně vývoje dítěte. Při rozvoji stavby věty a syntaxu lze dle D. Kutálkové (2002) vyuţít metodu stínění nebo-li spolumluvení, která dítěti usnadňuje zapamatování správné varianty a odstraňuje jeho strach ze selhání. Současně je zcela přirozeně stimulován i nácvik gramatických struktur. Autorka doporučuje začít jednoslovnou větou jako výchozí etapou, dále přidáváním otázek: „ Kdo? Co? – Co dělá?“. Větu postupně rozvíjíme: „Jaký? Kde?“. V závěru obměňujeme jen jednu poloţku v modelové větě. Při stimulaci dáváme přednost tomu modelu věty, který je vývojově a reedukačně aktuální. M. Sovák (1978) doporučuje poţívání stereotypních mluvních vzorcŧ, které jsou podpořené názorem pro lepší přiblíţení a zapamatování. V publikaci Diagnostika předškoláka J. Klenková a H. Kolbábková (2002) popisují oblasti stimulace morfologicko-syntaktické jazykové roviny, kde se u dítěte předškolního věku zaměřujeme na vytváření a upevňování následujících komunikačních dovedností: -

pouţívání předloţek

-

pouţívání předloţek, sloves a skloňování podstatných jmen, slovosled (

-

vytváření mnoţného a jednotného čísla

-

tvoření gramaticky správného tvaru podstatných jmen

-

tvoření a chápání gramaticky správné věty

-

porovnávání věcí podle velikosti, zdrobněliny

-

porovnávání a stupňování přídavných jmen

-

název pracovníka a pracoviště.

Autorky v závěru zdŧrazňují nutnost dostatečných podnětŧ k mluvním situacím. Při korekci dysgramatismŧ lze vyuţívat správně tvořená modelová spojení, poté modelové věty, kterými upozorňujeme na gramatické analogie. Dále formulace s chybami, kdy dítě reaguje, zda je formulace správná či špatná. Strukturu se snaţíme

30

fixovat. Střídáme dvě struktury, které spolu souvisejí např. klad a zápor (Kutálková, D., 2002). V souvislosti se stimulací gramatických dovedností poukazoval jiţ M. Sovák (1978) na význam uţívání pomŧcek, hraček, knih a obrazového materiálu. V současnosti jsou ze široké nabídky pomŧcek a materiálŧ k dané problematice vhodné např. logopedické kostky, soubory Jazyk a řeč nebo knihy typu Malované čtení. Při stimulaci morfologicko-syntaktické roviny jazyka dochází současně k rozvoji zvukové, obsahové i pragmatické stránky řeči, nelze ji tedy pojmout izolovaně. V RVP pro předškolní vzdělávání (2004) je stimulace morfologicko-syntaktické roviny obsaţena v podoblasti Jazyk a řeč, která je součástí vzdělávací oblasti Dítě a jeho psychika. Jejím cílem je dosaţení komunikativních kompetencí u dítěte ukončujícího předškolní vzdělávání.

Morfologicko-syntaktická jazyková rovina je ukazatelem duševní úrovně vývoje dítěte. Zahrnuje vývoj základních gramatických struktur a uplatňování gramatických pravidel v mluvním projevu dítěte. Do čtyř let věku je přirozeným jevem fyziologický dysgramatismus. Po tomto období je vývoj gramatické stránky řečového projevu zpravidla ukončen. K efektivní stimulaci v této oblasti slouţí motivační i názorné pomůcky. Rozvíjení gramatických dovedností nelze oddělit od ostatních sloţek řeči.

31

4

Aplikace subtestů k diagnostice morfologickosyntaktické roviny jazyka

4.1

Cíl výzkumného šetření, použité techniky a metody Cílem výzkumného projektu bylo analyzovat úroveň komunikačních dovedností

u dětí ve věku 5 – 7 let v oblasti slovní zásoby a jazykové roviny morfologickosyntaktické. K dosaţení cíle výzkumného projektu byly stanoveny tři výzkumné teze: Výzkumná teze č. 1: Děti zařazené do logopedické třídy MŠ i děti intaktní mají stejnou schopnost rozpoznat v dané větě slovo, které významově nesouvisí se sdělením věty. Výzkumná teze č. 2: Děti zařazené do logopedické třídy obtíţněji uplatňují gramatická pravidla při tvoření věty ze slov základním tvaru. Výzkumná teze č. 3: U dětí zařazených do logopedické třídy MŠ je v porovnání s dětmi intaktními sníţena komunikační dovednost vytvářet logické vztahy přiřazování a nadřazování a tyto vztahy vyjádřit pojmy. Praktická část diplomové práce obsahuje kvantitativní výzkum doplněný kvalitativním, který byl proveden technikou rozhovoru a diagnostickými metodami: -

nestandardizovaný test

-

přímé pozorování

-

analýza výsledkŧ činnosti

-

analýza dokumentŧ.

Diplomová práce byla zpracována v následujícím časovém harmonogramu: -

říjen 2010 – leden 2011 zpracování teoretické části práce

-

leden 2011 – únor 2011 realizace vlastního výzkumného projektu

-

březen 2011 – zpracování výzkumu a závěrŧ výzkumného šetření.

32

4.2

Charakteristika zařízení, popis výzkumného vzorku Výzkumný projekt byl realizován v Mateřské škole Zvídálek, příspěvkové

organizaci, v regionu okresu Vyškov. Ve školním roce 2010 – 2011 je k předškolnímu vzdělávání v tomto zařízení přijato celkem 191 dětí. Součástí školy jsou dvě odloučená pracoviště. Vzdělávání dětí je realizováno celkem v osmi třídách. Pět tříd je věkově heterogenních, z toho jedna třída je s křesťanským zaměřením. Děti ve věku od 5 – 6 let a děti s odkladem školní docházky jsou vzdělávány ve věkově homogenních třídách. Děti s narušenou komunikační schopností jsou zařazeny do vzdělávání v logopedické třídě, ve které je věkové sloţení od pěti do sedmi let. S dětmi pracuje 17 kvalifikovaných učitelek MŠ a jedna asistentka pedagoga. Provozní záleţitosti zabezpečuje 10 provozních zaměstnancŧ. Materiální vybavení školy je nadstandardní. Vzdělávacím záměrem Mateřské školy Zvídálek je všestranné rozvíjení osobnosti dítěte s cílem zapojení se do ţivota okolní komunity a přípravy na další ţivotní i vzdělávací cestu. Výchovně vzdělávací pŧsobení je zaměřeno na osvojování vědomostí, dovedností a návykŧ, které odpovídají věkovým a individuálním moţnostem dítěte. Vzdělávací záměr je realizován Školním vzdělávacím programem „Jsem Mateřáček, zvídavý ţáček“, který je vypracován v souladu s RVP PV. Vzdělávací program je doplněn sedmi dílčími projekty z rŧzných výchovně vzdělávacích oblastí a vytváří tak pestrou vzdělávací nabídku. Výzkumný vzorek byl sestaven z dvaceti dětí ve věku od pěti let do sedmi let, které jsou v tomto školním roce na konci etapy předškolního vzdělávání. Deset dětí je vzděláváno v běţné třídě s kapacitou 28 intaktních dětí ve věku od pěti do sedmi let. S dětmi pracují dvě kvalifikované učitelky MŠ s dlouholetou praxí, obě absolventky vzdělávacího kurzu logopedické prevence, akreditovaného MŠMT. Ve třídě je pravidelně prováděna kolektivní logopedická intervence. Druhou polovinu respondentŧ tvoří děti s narušeným vývojem řeči ve věku od pěti do sedmi let, které jsou vzdělávány v logopedické třídě mateřské školy s kapacitou 11 dětí. S dětmi pracují současně dvě učitelky mateřské školy s odpovídající odbornou kvalifikací. První absolvovala magisterské studium speciální pedagogiky, obor logopedie – surdopedie zakončeného státní závěrečnou zkouškou. Druhá je absolventkou bakalářského studia speciální pedagogiky se státní závěrečnou zkouškou oboru logopedie – surdopedie a v současnosti dokončuje magisterské studium stejného 33

oboru. Odbornou supervizi zajišťují speciální pedagogové ze speciálního pedagogického centra pro děti s vadami řeči.

4.3

Vlastní výzkumné šetření Výzkumné šetření zpracovává informace, které byly získány z odpovědí 5 -7

letých dětí prostřednictvím metody nestandardizovaného testu. Test byl zaměřen na zjišťování úrovně komunikačních dovedností v oblasti slovní zásoby a jazykové roviny morfologicko-syntaktické. Obsah testových otázek byl shodný s obsahem čtyř subtestŧ, které jsou součástí Heidelberského testu vývoje řeči. Získané údaje byly zaznamenány do

vlastního

záznamového

listu

s hodnotící

bodovou

stupnicí.

Zadávání

a

vyhodnocování subtestŧ je popsáno v příloze č. 1.

4.3.1

Děti zařazené do logopedické třídy MŠ

1. Adéla, dívka, věk 5, 9 let (nar. 2005) Předškolní vzdělávání: Dívka byla přijata do MŠ od 1. 9. 2009, logopedická intervence zahájena v říjnu 2009. Od 1. 9. 2010 zařazení do logopedické třídy MŠ s výchozí diagnózou stanovenou SPC: dyslalie gravis. V současnosti je u dívky navrţen odklad školní docházky. Z rozhovoru při výzkumném šetření: Dívka při rozhovoru bez problémŧ navázala kontakt, spolupracovala na zadávaných úkolech, dokázala se soustředit. Mluvila však velmi rychle, často na vdechovém proudu. Vázlo udrţení očního kontaktu. Reedukace v rovině foneticko-fonologické je v současné době zaměřena na fixaci hlásek C, S, Z, R, Ř. Dívka je často nemocná a z toho dŧvodu nemŧţe probíhat intenzivní logopedická intervence.

I. Oprava významově nesprávných vět (KS): úkolem dítěte je rozpoznat a opravit nesmyslná syntagmatická spojení Celkem získáno bodů : 11 Zadání: Maminka poloţila vázu z květinami pod stŧl. 1. Odpověď: Maminka poloţila vázu z květinami na okno. 1

34

Zadání: Kdyţ jdeme nakupovat do obchodu, vyděláváme peníze. 2. Odpověď: Protoţe si něco koupíme. Zadání: Veselý šašek provádí hodně otázek. 3. Odpověď: Veselý šašek provádí hodně ţonglování. Zadání: Tímto dárkem jsme mamince udělali velkou lásku. 4. Odpověď: Tímto dárkem jsme mamince udělali velkou radost. Zadání: Ze samých trápení a starostí se maminka směje. 5. Odpověď: Ze samých trápení a starostí se maminka zlobí. Zadání: Učitelka zadává dětem hodně radosti. 6. Odpověď: Učitelka zadává dětem hodně práce. Zadání: Kdyţ je člověk nemocný, potřebuje hlavně zábavu. 7. Odpověď: Kdyţ je člověk nemocný, potřebuje hlavně léky. Zadání: V loterii je moţné pouţít auto. 8. Odpověď: V loterii je moţné pouţívat los. Zadání: Protoţe jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. 9. Odpověď: Protoţe jsme veselí, zpíváme a tancujeme při rádiu. Tab. č. 1: Adéla - Oprava významově nesprávných vět

1 2 2 1 1 2 0 1

II. Klasifikace pojmů (BK): úkolem dítěte je vybrat k danému nadřazenému pojmu konkrétní obrázky, které se hodí do dané kategorie. Pojem Výběr dítěte Celkem získáno bodů : 27 1. Ţivočichové ryba, pes, slepice, kůň, ţelva 5 2. Potraviny chlebíček, zmrzlina, zákusek, mléko, kečup, banán, ředkvička, zelí 8 3.

Oblečení

rukavice, klobouk, sako, šaty, boty

5

4.

Hračky

míč, medvěd, oslík, panenka, autodráha, šaty

0

5.

Dopravní prostředky

kolo, letadlo, nákladní auto, osobní auto, loď, autodráha

5

6. Rostliny květina, strom, zelí, ředkvičky Tab. č. 2: Adéla - Klasifikace pojmŧ

4

III. Tvoření vět (SB) – úkolem dítěte je vytvářet smysluplné věty ze zadávaných slov Zadání Odpověď dítěte Celkem získáno bodů : 17 1. maminka – pracovat – zahrada Maminka šla pracovat do zahrady. 2 2. jablko – ukousnout Pepinka ukousla jablíčko. 2 3. chlapec – spěchat – škola Chlapeček spěchal do školy. 2 4. dvŧr – leţet – pes Na dvorku leţel pes. 2 5. radovat se – otec – dárek Otec se radoval z dárku. 2 6. křeslo – lékař – sedět Lékař seděl na křesle. 1 7. cukr – sladký Cukr je sladký. 2 8. plakat – smutný Rozárka plakala a byla smutná. 1 9. písek – potit se Kdyţ svítí sluníčko, Pepinka se potí na písku. 2 10. slunko – studený Sluníčko je horké, měsíc je studený. 1 Tab. č. 3: Adéla - Tvoření vět IV. Hledání slov (WF): úkolem dítěte je ke třem daným slovům vymyslet čtvrté, které má s nimi logický společný význam Zadání Odpověď Celkem získáno bodů : 18 1. modrá, ţlutá, červená fialová 2 2. lev, tygr, slon ţirafa 2 3. kmen, kořen, list kytička 1 4. kostel, chata, vila dům 1 5. skákat, jít, utíkat chodit 1 6. nohy, ocas, peří křídla 1 7. volat, šeptat, mluvit křičet 2 8. teď, později, předtím zítra 2 9. košík, taška, kbelík kabela 1

35

10. potok, řeka, pramen 11. slepice, krŧta, kačena 12. veliký, vysoký, hluboký 13. řezat, přitloukat, natírat 14. kámen, voda, hlína Tab. č. 4: Adéla - Hledání slov

rybník kohout nízký neurčila bláto

2 1 1 0 1

Celkové bodové vyhodnocení Subtest Maximální počet bodů I. Oprava významově nesprávných vět (KS) 18 II. Klasifikace pojmů (BK) 33 III. Tvoření vět (SB) 20 IV. Hledání slov (WF) 28 Tab. č. 5: Adéla - Celkové bodové vyhodnocení

Získáno bodů 11 27 17 18

% 61 82 85 64

35 30 25 20 15 10 5 0

Oprava významově Klasifikace pojmů (BK) nesprávných vět (KS)

Tvoření vět (SB)

Hledání slov (WF)

Graf č. 1: Adéla – Celkové bodové vyhodnocení

Závěrečné zhodnocení: Dívka má pěkný mluvní apetit, její výsledky jsou lehce nadprŧměrné. V oblasti tvoření vět (č.III) dosáhla dívka nejvíce bodŧ z celé skupiny dětí z logopedické třídy. 2. Simona, dívka, věk 6,10 let (nar. 2004) Předškolní vzdělávání: Dívka nastoupila do MŠ od 1. 9. 2008. Od 1. 9. 2009 byla zařazena ke vzdělávání do logopedické třídy MŠ s výchozí diagnózou stanovenou SPC: opožděný vývoj řeči. Dívka pochází z bilingválního prostředí, v současné době má odklad školní docházky. Od 1. 9. 2011 nastupuje do běţné ZŠ. Z rozhovoru při výzkumném šetření: Dívka spolupracovala na zadávaných úkolech. Dokázala se soustředit, hlas měla tichý. Mluvila přiměřeně rychle, dýchala nosem. Při řeči však polykala koncovky slov a

36

pouţívala hovorové výrazy. Udrţovala oční kontakt. Reedukace výslovnosti je zaměřena na pouţívání předloţek a fixaci hlásek C, S, Z, R, Ř. I. Oprava významově nesprávných vět (KS): úkolem dítěte je rozpoznat a opravit nesmyslná syntagmatická spojení Celkem získáno bodů : Zadání: Maminka poloţila vázu z květinami pod stŧl. 1. Odpověď: Maminka dala vázy s květinami na okno. Zadání: Kdyţ jdeme nakupovat do obchodu, vyděláváme peníze. 2. Odpověď: Kdyţ jdeme nakupovat do obchodu, tak platíme. Zadání: Veselý šašek provádí hodně otázek. 3. Odpověď: Veselý šašek dělá srandu. Zadání: Tímto dárkem jsme mamince udělali velkou lásku. 4. Odpověď: Tímto dárkem jsme udělali velkou radost. Zadání: Ze samých trápení a starostí se maminka směje. 5. Odpověď: Ze samých trápení a starostí se maminka mračí. Zadání: Učitelka zadává dětem hodně radosti. 6. Odpověď: Paní učitelka ve školce dává dětem úkol. Zadání: Kdyţ je člověk nemocný, potřebuje hlavně zábavu. 7. Odpověď: Kdyţ je člověk nemocný, tak musí mět léky. Zadání: V tombole je moţné pouţít auto. 8. Odpověď: V tombole vyhraji dárek. Zadání: Protoţe jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. 9. Odpověď: Kdyţ máme radost, tak se smějeme. Tab. č. 6: Simona - Oprava významově nesprávných vět

15 1 1 2 2 2 1 2 2 2

II. Klasifikace pojmů (BK): úkolem dítěte je vybrat k danému nadřazenému pojmu konkrétní obrázky, které se hodí do dané kategorie. Pojem Výběr dítěte Celkem získáno bodů : 27 1. Ţivočichové ryba, pes, slepice, kůň, ţelva 5 chlebíček, zmrzlina, zákusek, mléko, kečup, banán, ředkvička, 2. Potraviny zelí 8 3.

Oblečení

rukavice, klobouk, sako, šaty, boty

5

4.

Hračky

míč, medvěd, oslík, panenka, autodráha, šaty

0

5.

Dopravní prostředky

kolo, letadlo, nákladní auto, osobní auto, loď, autodráha

5

6. Rostliny květina, strom, zelí, ředkvičky Tab. č. 7: Simona - Klasifikace pojmŧ

4

III. Tvoření vět (SB) – úkolem dítěte je vytvářet smysluplné věty ze zadávaných slov Zadání Odpověď dítěte Celkem získáno bodů : 13 1. maminka – pracovat – zahrada Maminka pracuje na zahradě. 2 2. jablko – ukousnout Jablko můţeš ukousnout. 2 3. chlapec – spěchat – škola 2 Chlapec spěchá do školy. 4. dvŧr – leţet – pes Na dvoře leţí pes 2 5. radovat se – otec – dárek Radovat se, táta má narozky. 0 6. křeslo – lékař – sedět Na křesle lékař sedí. 1 7. cukr – sladký Cukr je sladký. 2 8. plakat – smutný 1 Simonka plaká a je smutná. 9. písek – potit se Na písku se potí 0 10. slunko – studený Slunko je teplý, lednička je studená. 1 Tab. č. 8: Simona - Tvoření vět IV. Hledání slov (WF): úkolem dítěte je ke třem daným slovům vymyslet čtvrté, které má s nimi logický společný význam Zadání Odpověď Celkem získáno bodů : 20 1. modrá, ţlutá, červená zelená 2

37

2. lev, tygr, slon 3. kmen, kořen, list 4. kostel, chata, vila 5. skákat, jít, utíkat 6. nohy, ocas, peří 7. volat, šeptat, mluvit 8. teď, později, předtím 9. košík, taška, kbelík 10. potok, řeka, pramen 11. slepice, krŧta, kačena 12. veliký, vysoký, hluboký 13. řezat, přitloukat, natírat 14. kámen, voda, hlína Tab. č. 9: Simona - Hledání slov

klokan větva dům jít pozpátku ruky pískat potom kufr vodopád kohout tlustý umývat písek

1 2 1 0 0 2 2 2 2 1 2 1 2

Celkové bodové vyhodnocení Subtest Maximální počet bodů I. Oprava významově nesprávných vět (KS) 18 II. Klasifikace pojmů (BK) 33 III. Tvoření vět (SB) 20 IV. Hledání slov (WF) 28 Tab. č. 10: Simona - Celkové bodové vyhodnocení

Získáno bodů 15 27 13 20

% 83 82 65 71

35 30 25 20 15 10 5 0

Oprava významově Klasifikace pojmů (BK) nesprávných vět (KS)

Tvoření vět (SB)

Hledání slov (WF)

Graf č. 2: Simona – Celkové bodové vyhodnocení

Závěrečné zhodnocení: Dívka během rozhovoru potřebovala ujištění, ve svých výkonech byla nejistá i kdyţ odpovědi byli správné. Nejlepšího vyhodnocení dosáhla v subtestech oprava významově nesprávných vět (č. I) a klasifikace pojmŧ(č.II). 3. Věra, dívka, věk 5,6 let (nar. 2005) Předškolní vzdělávání: Dívka byla přijata do MŠ od 1. 9. 2009, logopedická intervence zahájena v říjnu 2009. Od 1. 9. 2010 zařazena ke vzdělávání do logopedické třídy MŠ s výchozí diagnózou stanovenou SPC: opožděný vývoj řeči. U dívky navrţen odklad školní docházky. 38

Z rozhovoru při výzkumném šetření: Dívka ihned navázala kontakt a bez problémŧ spolupracovala. Tempo řeči, intonace i dýchání bylo v pořádku. Dívka má problém s ozvučováním znělých hlásek. Plynulá řeč je méně srozumitelná. U ostrých sykavek dívka jen s obtíţemi napodobí zvuk, u hlásky R je mogilalie, u Ř paralálie tupými sykavkami. V současnosti je reedukace v rovině foneticko-fonologické zaměřena na ozvučování a fixaci hlásek L, Č, Š,Ţ. I. Oprava významově nesprávných vět (KS): úkolem dítěte je rozpoznat a opravit nesmyslná syntagmatická spojení Celkem získáno bodů : Zadání: Maminka poloţila vázu z květinami pod stŧl. 1. Odpověď: Nepoloţila. Dala ji na stůl. Zadání: Kdyţ jdeme nakupovat do obchodu, vyděláváme peníze. 2. Odpověď: Paní prodavačce dáváme peníze. Zadání: Veselý šašek provádí hodně otázek. 3. Odpověď: Šašek hraje něco legračního. Zadání: Tímto dárkem jsme mamince udělali velkou lásku. 4. Odpověď: Mamince jsme dali pusinku. Zadání: Ze samých trápení a starostí se maminka směje. 5. Odpověď: Maminka se směje, kdyţ vidí něco srandovního. Zadání: Učitelka zadává dětem hodně radosti. 6. Odpověď: nedokázala odpovědět Zadání: Kdyţ je člověk nemocný, potřebuje hlavně zábavu. 7. Odpověď: Kdyţ je člověk nemocný, potřebuje hlavně medecínu. Zadání: V tombole je moţné pouţít auto. 8. Odpověď: nedokázala odpovědět Zadání: Protoţe jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. 9. Odpověď: nedokázala odpovědět Tab. č. 11: Věra - Oprava významově nesprávných vět

7 2 1 1 0 1 0 2 0 0

II. Klasifikace pojmů (BK): úkolem dítěte je vybrat k danému nadřazenému pojmu konkrétní obrázky, které se hodí do dané kategorie. Pojem Výběr dítěte Celkem získáno bodů : 27 1. Ţivočichové ryba, pes, slepice, kůň, ţelva 5 2. Potraviny chlebíček, zmrzlina, zákusek, mléko, kečup, banán, ředkvička, zelí 8 3.

Oblečení

rukavice, klobouk, sako, šaty, boty

5

4.

Hračky

míč, medvěd, oslík, panenka, autodráha

5

5.

Dopravní prostředky

kolo, nákladní auto, osobní auto

3

6. Rostliny květina Tab. č. 12: Věra - Klasifikace pojmŧ

1

III. Tvoření vět (SB) – úkolem dítěte je vytvářet smysluplné věty ze zadávaných slov Zadání Odpověď dítěte Celkem získáno bodů : 13 1. maminka – pracovat – zahrada Maminka pracuje ve zahradě. 2 2. jablko – ukousnout Jablko ukousni. 1 3. chlapec – spěchat – škola Chlapec spěchá do školy. 2 4. dvŧr – leţet – pes Pes leţí na dvorku. 2 5. radovat se – otec – dárek Otec se raduje z dárku. 2 6. křeslo – lékař – sedět Lékař sedí na křesle. 2 7. cukr – sladký Cukr je slaďoučký. 2 8. plakat – smutný Plakat smutně. 0

39

9. písek – potit se 10. slunko – studený Tab. č. 13: Věra - Tvoření vět

Písek se potí. Slunko studí.

0 0

IV. Hledání slov (WF): úkolem dítěte je ke třem daným slovům vymyslet čtvrté, které má s nimi logický společný význam Zadání Odpověď Celkem získáno bodů : 16 1. modrá, ţlutá, červená zelená, bílá, černá 2 2. lev, tygr, slon nosoroţec, ţirafa 2 3. kmen, kořen, list strom 2 4. kostel, chata, vila dům 1 5. skákat, jít, utíkat jezdit na kole 2 6. nohy, ocas, peří zobáček 2 7. volat, šeptat, mluvit 0 8. teď, později, předtím dopoledne, odpoledne 2 9. košík, taška, kbelík 0 10. potok, řeka, pramen 0 11. slepice, krŧta, kačena kachna 0 12. veliký, vysoký, hluboký malý 1 13. řezat, přitloukat, natírat ťukat 2 14. kámen, voda, hlína listy, travička 0 Tab. č. 14: Věra - Hledání slov

Celkové bodové vyhodnocení Subtest Maximální počet bodů I. Oprava významově nesprávných vět (KS) 18 II. Klasifikace pojmů (BK) 33 III. Tvoření vět (SB) 20 IV. Hledání slov (WF) 28 Tab. č. 15: Věra - Celkové bodové vyhodnocení

Získáno bodů 7 27 13 16

% 39 82 65 57

35 30 25 20 15 10 5 0

Oprava významově Klasifikace pojmů (BK) nesprávných vět (KS)

Tvoření vět (SB)

Hledání slov (WF)

Graf č. 3: Věra – Celkové bodové vyhodnocení

Závěrečné zhodnocení: Zjištěné výsledky poukazují na deficity v testy sledovaných oblastech Na některé otázky dívka nedokázala utvořit odpověď. V jejím výkonu se projevila i větší unavitelnost. V subtestu oprava významově nesprávných vět (č.I) dosáhla dívka velmi nízkého ohodnocení. 40

4. Marek, chlapec, věk 5, 6 let (nar. 2005) Předškolní vzdělávání: Chlapec byl přijat do MŠ od 1. 9. 2009, logopedická intervence zahájena v lednu 2010. Od 1. 9. 2010 byl zařazen ke vzdělávání do logopedické třídy MŠ s výchozí diagnózou stanovenou SPC: opožděný vývoj řeči. Ve výslovnosti je zjevný velký pokrok, ale vzhledem k nerovnoměrným dovednostem v jiných oblastech je u chlapce navrţen odklad školní docházky. Z rozhovoru při výzkumném šetření: Chlapec byl při rozhovoru soustředěný a se zájmem odpovídal na zadávané otázky. Potřeboval delší čas a ujištění za strany dospělého, ţe vše plní správně. Reedukace výslovnosti je zaměřena na automatizaci hlásek L a R, fixaci C,S,Z. Ve výslovnosti Ř paralálie, u Č,Š,Ţ nedokáţe napodobit ani zvuky. I. Oprava významově nesprávných vět (KS): úkolem dítěte je rozpoznat a opravit nesmyslná syntagmatická spojení Celkem získáno bodů : Zadání: Maminka poloţila vázu z květinami pod stŧl. 1. Odpověď: Maminka poloţila vázu z květinkami na stůl. Zadání: Kdyţ jdeme nakupovat do obchodu, vyděláváme peníze. 2. Odpověď: souhlasil Zadání: Veselý šašek provádí hodně otázek. 3. Odpověď: nedokázal odpovědět Zadání: Tímto dárkem jsme mamince udělali velkou lásku. 4. Odpověď: souhlasil Zadání: Ze samých trápení a starostí se maminka směje. 5. Odpověď: Nesměje se. Zadání: Učitelka zadává dětem hodně radosti. 6. Odpověď: souhlasil Zadání: Kdyţ je člověk nemocný, potřebuje hlavně zábavu. 7. Odpověď: Kdyţ je člověk nemocný, potřebuje hlavně leţet. Zadání: V loterii je moţné pouţít auto. 8. Odpověď: V loterii je moţné pouţít kolo. Zadání: Protoţe jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. 9. Odpověď: Protoţe jsme veselí, zpíváme a tancujeme. Tab. č. 16: Marek - Oprava významově nesprávných vět

6 2 0 0 0 1 0 1 0 2

II. Klasifikace pojmů (BK): úkolem dítěte je vybrat k danému nadřazenému pojmu konkrétní obrázky, které se hodí do dané kategorie. Pojem Výběr dítěte Celkem získáno bodů : 24 1. Ţivočichové ryba, pes, slepice, kůň, ţelva, medvěd 5 2. Potraviny banán, ředkvička, zelí, chlebíček, zmrzlina, zákusek, kečup 7 3.

Oblečení

rukavice, klobouk, sako, boty

4

4.

Hračky

míč, autodráha

2

5.

Dopravní prostředky

letadlo, nákladní auto, osobní auto, loď

4

6. Rostliny květina, strom Tab. č. 17: Marek - Klasifikace pojmŧ

2

41

III. Tvoření vět (SB) – úkolem dítěte je vytvářet smysluplné věty ze zadávaných slov Zadání Odpověď dítěte Celkem získáno bodů : 14 1. maminka – pracovat – zahrada Maminka pracuje zahradu. 1 2. jablko – ukousnout Jablko je ukouslý. 1 3. chlapec – spěchat – škola Chlapec spěchá do školy. 2 4. dvŧr – leţet – pes Na dvoře leţí pes. 2 5. radovat se – otec – dárek Otec se raduje, ţe mu dali dárek. 2 6. křeslo – lékař – sedět Na křesle lékař sedí. 1 7. cukr – sladký Cukr je sladký. 2 8. plakat – smutný Pláče, ţe je smutný. 2 9. písek – potit se Písek se potí mokrý. 0 10. slunko – studený Slunko je teplý,vítr je studenej. 1 Tab. č. 18: Marek - Tvoření vět IV. Hledání slov (WF): úkolem dítěte je ke třem daným slovům vymyslet čtvrté, které má s nimi logický společný význam Zadání Odpověď Celkem získáno bodů : 14 1. modrá, ţlutá, červená barvy 2 2. lev, tygr, slon v kleci 0 3. kmen, kořen, list na stromě 2 4. kostel, chata, vila lesácká vila 0 5. skákat, jít, utíkat běhá 2 6. nohy, ocas, peří pták 2 7. volat, šeptat, mluvit křičí 2 8. teď, později, předtím zítra 2 9. košík, taška, kbelík pracuje 0 10. potok, řeka, pramen teče 2 11. slepice, krŧta, kačena plave 0 12. veliký, vysoký, hluboký kope 0 13. řezat, přitloukat, natírat cihle 0 14. kámen, voda, hlína kameny 0 Tab. č. 19: Marek - Hledání slov Celkové bodové vyhodnocení Subtest Maximální počet bodů I. Oprava významově nesprávných vět (KS) 18 II. Klasifikace pojmů (BK) 33 III. Tvoření vět (SB) 20 IV. Hledání slov (WF) 28 Tab. č. 20: Marek - Celkové bodové vyhodnocení

Získáno bodů 6 24 14 14

35 30 25 20 15 10 5 0

Oprava významově Klasifikace pojmů (BK) nesprávných vět (KS)

Tvoření vět (SB)

Graf č. 4: Marek – Celkové bodové vyhodnocení

42

Hledání slov (WF)

% 33 73 70 50

Závěrečné zhodnocení: Ve svém verbálním projevu chlapec pouţívá agramatismy a nářečí. Chybí sebedŧvěra ve vlastní výkon. Zjištěné výsledky poukazují na nerovnoměrný vývoj ve sledovaných oblastech. 5. Martin, chlapec, věk 6,11 let (nar. 2004) Předškolní vzdělávání: Chlapec byl přijat do MŠ od 1. 9. 2008. Od 1. 9. 2009 byl zařazen ke vzdělávání do logopedické třídy MŠ s výchozí diagnózou stanovenou SPC: opožděný vývoj řeči. Chlapec má odklad školní docházky, od 1. 9. je přijat k základnímu vzdělávání. Z rozhovoru při výzkumném šetření: Chlapec navázal kontakt a spolupracoval. Tempo řeči, intonace i dýchání bylo přiměřené. Projevovaly se však výkyvy v koncentraci a krátkodobé paměti. Byl patrný motorický neklid a potíţe s udrţením očního kontaktu. V současnosti probíhá výměna dentice. Výslovnost většiny hlásek je zvládnuta. Reedukace v rovině fonetickofonologické je zaměřena na fixaci R. Hláska Ř se začíná tvořit. I. Oprava významově nesprávných vět (KS): úkolem dítěte je rozpoznat a opravit nesmyslná syntagmatická spojení Celkem získáno bodů : Zadání: Maminka poloţila vázu z květinami pod stŧl. 1. Odpověď: Maminka poloţila vázu z květinami na stůl. Zadání: Kdyţ jdeme nakupovat do obchodu, vyděláváme peníze. 2. Odpověď: Kdyţ jdeme nakupovat do obchodu, utrácíme peníze. Zadání: Veselý šašek provádí hodně otázek. 3. Odpověď: Veselý šašek provádí hodně šaškáren. Zadání: Tímto dárkem jsme mamince udělali velkou lásku. 4. Odpověď: Tímto dárkem jsme mamince udělali velkou radost. Zadání: Ze samých trápení a starostí se maminka směje. 5. Odpověď: Ze samých trápení a starostí se maminka zlobí. Zadání: Učitelka zadává dětem hodně radosti. 6. Odpověď: Učitelka zadává dětem hodně známek. Zadání: Kdyţ je člověk nemocný, potřebuje hlavně zábavu. 7. Odpověď: Kdyţ je člověk nemocný, potřebuje hlavně leţet a medecínu. Zadání: V tombole je moţné pouţít auto. 8. Odpověď: V tombole je moţné pouţít peníze. Zadání: Protoţe jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. 9. Odpověď: Protoţe jsme veselí, zpíváme a hrajeme si. Tab. č. 21: Martin - Oprava významově nesprávných vět . II. Klasifikace pojmů (BK): úkolem dítěte je vybrat k danému nadřazenému pojmu konkrétní obrázky, které se hodí do dané kategorie. Pojem Výběr dítěte Celkem získáno bodů : 1. Ţivočichové ryba, pes, slepice, kůň, ţelva

43

13 2 2 2 2 1 0 2 0 2

29 5

2.

Potraviny

ředkvička, zelí, chlebíček, zmrzlina, zákusek, kečup, banán,

7

3.

Oblečení

rukavice, klobouk, sako, šaty, boty

5

4.

Hračky

míč, medvěd, oslík, panenka, autodráha

5

5.

Dopravní prostředky

kolo, nákladní auto, osobní auto, loď, letadlo

5

6. Rostliny květina, strom Tab. č. 22: Martin - Klasifikace pojmŧ

2

III. Tvoření vět (SB) – úkolem dítěte je vytvářet smysluplné věty ze zadávaných slov Zadání Odpověď dítěte Celkem získáno bodů : 14 1. maminka – pracovat – zahrada Maminka pracuje na zahradě. 2 2. jablko – ukousnout Do jablíčka si kousnou. 2 3. chlapec – spěchat – škola Chlapec spěchá do školy. 2 4. dvŧr – leţet – pes Na dvoře leţí pes. 2 5. radovat se – otec – dárek Raduje se otec z dárku. 1 6. křeslo – lékař – sedět nedokázal odpovědět 0 7. cukr – sladký Cukr je sladký. 2 8. plakat – smutný Pláče, je smutný. 1 9. písek – potit se Potíme se na písku. 2 10. slunko – studený Slunko bylo studený. 0 Tab. č. 23: Martin - Tvoření vět IV. Hledání slov (WF): úkolem dítěte je ke třem daným slovům vymyslet čtvrté, které má s nimi logický společný význam Zadání Odpověď Celkem získáno bodů : 15 1. modrá, ţlutá, červená černá 2 2. lev, tygr, slon opice 2 3. kmen, kořen, list tráva 1 4. kostel, chata, vila dům 1 5. skákat, jít, utíkat sedět 0 6. nohy, ocas, peří ruka 0 7. volat, šeptat, mluvit křičet 2 8. teď, později, předtím zítra 2 9. košík, taška, kbelík kyblík 0 10. potok, řeka, pramen Litavka (název řeky v obci) 1 11. slepice, krŧta, kačena kohout 1 12. veliký, vysoký, hluboký malý 1 13. řezat, přitloukat, natírat ťukat 2 14. kámen, voda, hlína strom 0 Tab. č. 24: Martin - Hledání slov

Celkové bodové vyhodnocení Subtest Maximální počet bodů I. Oprava významově nesprávných vět (KS) 18 II. Klasifikace pojmů (BK) 33 III. Tvoření vět (SB) 20 IV. Hledání slov (WF) 28 Tab. č. 25: Martin - Celkové bodové vyhodnocení

44

Získáno bodů 13 29 14 15

% 72 88 70 54

35 30 25 20 15 10 5 0

Oprava významově Klasifikace pojmů (BK) nesprávných vět (KS)

Tvoření vět (SB)

Hledání slov (WF)

Graf č. 5: Martin – Celkové bodové vyhodnocení

Závěrečné zhodnocení: Zjištěné výsledky jsou vyrovnané. Niţší bodové ohodnocení získal chlapec v oblasti hledání slov (č.IV). Vzhledem k výkonŧm dětí z logopedické třídy jsou chlapcovi výsledky nadprŧměrné. 6. Tadeáš, chlapec, věk 5,2 let (nar. 2005) Předškolní vzdělávání: Chlapec byl přijat do MŠ od 1. 9. 2009. Od 1. 9. 2010 byl zařazen ke vzdělávání do logopedické třídy MŠ s výchozí diagnózou stanovenou SPC: dyslalie gravis. V současnosti je u chlapce navrţen odklad školní docházky. Z rozhovoru při výzkumném šetření: Chlapec ihned navázal kontakt. Práceschopnost byla menší, potřeboval delší čas ke splnění úkolŧ. Projevovaly se výkyvy v koncentraci a motorický neklid. Vázlo udrţení očního kontaktu. Reedukace v rovině foneticko-fonologické je zaměřena na automatizaci hlásek Ď,Ť,Ň a L, dále na fixaci Č,Š,Ţ. Začíná se tvořit R. Paralálie tupými sykavkami je u C,S,Z a Ř. V řečovém projevu chlapec uţíval více zdrobnělin. I. Oprava významově nesprávných vět (KS): úkolem dítěte je rozpoznat a opravit nesmyslná syntagmatická spojení Celkem získáno bodů : Zadání: Maminka poloţila vázu z květinami pod stŧl. 1. Odpověď: Maminka poloţila kytičky na stůl. Zadání: Kdyţ jdeme nakupovat do obchodu, vyděláváme peníze. 2. Odpověď: Kdyţ přijdeme do obchodu, utrácíme peníze. Zadání: Veselý šašek provádí hodně otázek. 3. Odpověď: Veselý šašek má dělat veselé triky. Zadání: Tímto dárkem jsme mamince udělali velkou lásku. 4. Odpověď: souhlasil

45

14 2 2 2 0

Zadání: Ze samých trápení a starostí se maminka směje. 5. Odpověď: Ze samých trápení a starostí se hodně zlobí. Zadání: Učitelka zadává dětem hodně radosti. 6. Odpověď: Učitelka zadává dětem hodně učení. Zadání: Kdyţ je člověk nemocný, potřebuje hlavně zábavu. 7. Odpověď: Kdyţ je člověk nemocný, potřebuje hlavně léky. Zadání: V soutěţi je moţné pouţít auto. 8. Odpověď: Soutěţíme abychom něco vyhráli. Zadání: Protoţe jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. 9. Odpověď: Veselí zpívají a ti druzí tancují. Tab. č. 26: Tadeáš - Oprava významově nesprávných vět

1 1 2 2 2

II. Klasifikace pojmů (BK): úkolem dítěte je vybrat k danému nadřazenému pojmu konkrétní obrázky, které se hodí do dané kategorie. Pojem Výběr dítěte Celkem získáno bodů : 26 1. Ţivočichové ryba, pes, slepice, ţelva 4 2. Potraviny ředkvička, chlebíček, zmrzlina, zelí, zákusek, banán 6 3.

Oblečení

rukavice, klobouk, sako, šaty

4

4.

Hračky

míč, medvěd, oslík, panenka, autodráha

5

5.

Dopravní prostředky

kolo, nákladní auto, osobní auto, loď, letadlo

5

6. Rostliny květina, strom Tab. č. 27: Tadeáš - Klasifikace pojmŧ

2

III. Tvoření vět (SB) – úkolem dítěte je vytvářet smysluplné věty ze zadávaných slov Zadání Odpověď dítěte Celkem získáno bodů : 9 1. maminka – pracovat – zahrada Maminka pracovala v zahrádce. 2 2. jablko – ukousnout Jablíčko si kousnout. 0 3. chlapec – spěchat – škola Chlapeček spěchá do školy. 2 4. dvŧr – leţet – pes Na dvoře leţí pejsek. 2 5. radovat se – otec – dárek nedokázal odpovědět 0 6. křeslo – lékař – sedět Lékař sedí na ţidli. 0 7. cukr – sladký Cukřík je sladký. 2 8. plakat – smutný Adam plaká a je smutnej. 1 9. písek – potit se nedokázal odpovědět 0 10. slunko – studený nedokázal odpovědět 0 Tab. č. 28: Tadeáš - Tvoření vět IV. Hledání slov (WF): úkolem dítěte je ke třem daným slovům vymyslet čtvrté, které má s nimi logický společný význam Zadání Odpověď Celkem získáno bodů : 15 1. modrá, ţlutá, červená zelená 2 2. lev, tygr, slon ţirafa 2 3. kmen, kořen, list stromeček 2 4. kostel, chata, vila domeček 1 5. skákat, jít, utíkat poskakovat 2 6. nohy, ocas, peří holub 1 7. volat, šeptat, mluvit 0 8. teď, později, předtím večer 2 9. košík, taška, kbelík 0 10. potok, řeka, pramen déšť 2 11. slepice, krŧta, kačena kohout 1 12. veliký, vysoký, hluboký skála 0 13. řezat, přitloukat, natírat 0 14. kámen, voda, hlína kytička 0

46

Tab. č. 29: Tadeáš - Hledání slov

Celkové bodové vyhodnocení Subtest Maximální počet bodů I. Oprava významově nesprávných vět (KS) 18 II. Klasifikace pojmů (BK) 33 III. Tvoření vět (SB) 20 IV. Hledání slov (WF) 28 Tab. č. 30: Tadeáš - Celkové bodové vyhodnocení

Získáno bodů 14 26 9 15

% 78 79 45 54

35 30 25 20 15 10 5 0

Oprava významově Klasifikace pojmů (BK) nesprávných vět (KS)

Tvoření vět (SB)

Hledání slov (WF)

Graf č. 6: Tadeáš – Celkové bodové vyhodnocení

Závěrečné zhodnocení: Ve svém řečovém projevu chlapec zaměňoval slova, potřeboval delší dobu ke splnění úkolu. Obtíţe mu činily úkoly z oblasti tvoření vět (č.III) a hledání slov (č.IV). 7.Arnošt, chlapec, věk 6,6 let (nar. 2004) Předškolní vzdělávání: Přijetí do MŠ od 1. 9. 2008. Od 1. 9. 2009 zařazen ke vzdělávání do logopedické třídy MŠ s výchozí diagnózou stanovenou SPC: opožděný vývoj řeči. Chlapec má odklad školní docházky, od 1. 9. nastupuje do běţné ZŠ. Z rozhovoru při výzkumném šetření: Po navázání kontaktu chlapec ihned spolupracoval a úkoly plnil samostatně. Udrţoval oční kontakt, byl klidný a pozorný. Tempo řeči, intonace i dýchání bylo přiměřené. V současnosti je výslovnost většiny hlásek zvládnuta. Reedukace v rovině fonetickofonologické je zaměřena na fixaci R a asimilaci sykavek. Hláska Ř se začíná tvořit. I. Oprava významově nesprávných vět (KS): úkolem dítěte je rozpoznat a opravit nesmyslná syntagmatická spojení Celkem získáno bodů : 13 Zadání: Maminka poloţila vázu z květinami pod stŧl. 1. Odpověď: Maminka poloţila vázu z květinami na stůl. 2

47

Zadání: Kdyţ jdeme nakupovat do obchodu, vyděláváme peníze. 2. Odpověď: Kdyţ jdeme nakupovat do obchodu, vyděláme peníze a dáme je pánovi. Zadání: Veselý šašek provádí hodně otázek. 3. Odpověď: Veselý šašek provádí hodně šaškáren. Zadání: Tímto dárkem jsme mamince udělali velkou lásku. 4. Odpověď: Tímto dárkem jsme mamince udělali velkou radost. Zadání: Ze samých trápení a starostí se maminka směje. 5. Odpověď: Ze samých trápení a starostí je maminka smutná. Zadání: Učitelka zadává dětem hodně radosti. 6. Odpověď: Učitelka zadává dětem hodně učení. Zadání: Kdyţ je člověk nemocný, potřebuje hlavně zábavu. 7. Odpověď: Kdyţ je člověk nemocný, potřebuje hlavně léky. Zadání: V tombole je moţné pouţít auto. 8. Odpověď: V tombole je moţné vyhrát peníze. Zadání: Protoţe jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. 9. Odpověď: souhlasil Tab. č. 31: Arnošt - Oprava významově nesprávných vět

0 2 2 2 1 2 2 0

II. Klasifikace pojmů (BK): úkolem dítěte je vybrat k danému nadřazenému pojmu konkrétní obrázky, které se hodí do dané kategorie. Pojem Výběr dítěte Celkem získáno bodů : 32 1. Ţivočichové ryba, pes, slepice, kůň, ţelva, medvěd, oslík 5 2. Potraviny ředkvička, zelí, chlebíček, zmrzlina, zákusek, kečup, banán, mléko 8 3.

Oblečení

rukavice, klobouk, sako, šaty, boty

5

4.

Hračky

míč, medvěd, oslík, panenka, autodráha

5

5.

Dopravní prostředky

kolo, nákladní auto, osobní auto, loď, letadlo

5

6. Rostliny květina, strom, zelí, ředkvička Tab. č. 32: Arnošt - Klasifikace pojmŧ

4

III. Tvoření vět (SB) – úkolem dítěte je vytvářet smysluplné věty ze zadávaných slov Zadání Odpověď dítěte Celkem získáno bodů : 14 1. maminka – pracovat – zahrada Maminka pracuje na zahradě. 2 2. jablko – ukousnout Jáchym ukousl jablíčko. 2 3. chlapec – spěchat – škola Chlapec spěchá do školy. 2 4. dvŧr – leţet – pes Na dvoře leţí pes. 2 5. radovat se – otec – dárek nedokázal odpovědět 0 6. křeslo – lékař – sedět Na křesle lékař sedí. 1 7. cukr – sladký Cukr je sladký. 2 8. plakat – smutný Tomáš pláče a je smutný. 1 9. písek – potit se Na písku se potí Filip. 2 10. slunko – studený Je zima a slunko svítí. 0 Tab. č. 33: Arnošt - Tvoření vět IV. Hledání slov (WF): úkolem dítěte je ke třem daným slovům vymyslet čtvrté, které má s nimi logický společný význam Zadání Odpověď Celkem získáno bodů : 18 1. modrá, ţlutá, červená černá 2 2. lev, tygr, slon oslík 1 3. kmen, kořen, list růţe 1 4. kostel, chata, vila dům 1 5. skákat, jít, utíkat stát 1 6. nohy, ocas, peří husa 1 7. volat, šeptat, mluvit řvát 2 8. teď, později, předtím potom 2 9. košík, taška, kbelík kabela 2

48

10. potok, řeka, pramen 11. slepice, krŧta, kačena 12. veliký, vysoký, hluboký 13. řezat, přitloukat, natírat 14. kámen, voda, hlína Tab. č. 34: Arnošt - Hledání slov

láva krocan tlustý bouchat bláto

0 0 2 2 1

Celkové bodové vyhodnocení Subtest Maximální počet bodů I. Oprava významově nesprávných vět (KS) 18 II. Klasifikace pojmů (BK) 33 III. Tvoření vět (SB) 20 IV. Hledání slov (WF) 28 Tab. č. 35: Arnošt - Celkové bodové vyhodnocení

Získáno bodů 13 32 14 18

% 72 97 70 64

35 30 25 20 15 10 5 0

Oprava významově Klasifikace pojmů (BK) nesprávných vět (KS)

Tvoření vět (SB)

Hledání slov (WF)

Graf č. 7: Arnošt – Celkové bodové vyhodnocení

Závěrečné zhodnocení: Výsledky chlapce jsou vyrovnané a odpovídají intaktnímu vývoji. Při motivaci k činnostem je u chlapce dŧleţitý citlivý individuální přístup. 8. Jan, chlapec,věk 6,10 let (nar. 2004) Předškolní vzdělávání: Chlapec byl přijat do MŠ od 1. 9. 2007. Pro sociální nezralost byla docházka po měsíci ukončena. Do MŠ znovu nastoupil 1. 9. 2008. Od 1. 9. 2009 zařazen ke vzdělávání do logopedické třídy MŠ s výchozí diagnózou stanovenou SPC: vývojová dysfázie. Chlapec má odklad školní docházky, od 1. 9. 2011 nastupuje do běţné ZŠ. Z rozhovoru při výzkumném šetření: Po navázání kontaktu chlapec zpočátku spolupracoval, úkoly plnil samostatně, udrţoval oční kontakt. Po chvíli byl chlapec unaven. Řeč byla pomalejší s pomlkami ve slovech (skandování). Intonace i dýchání bylo přiměřené. Reedukace výslovnosti je zaměřena na automatizaci hlásky L, fixaci R. Hláska Ř se začíná tvořit. 49

I. Oprava významově nesprávných vět (KS): úkolem dítěte je rozpoznat a opravit nesmyslná syntagmatická spojení Celkem získáno bodů : Zadání: Maminka poloţila vázu z květinami pod stŧl. 1. Odpověď: Maminka poloţila vázu z květinami nad stůl. Zadání: Kdyţ jdeme nakupovat do obchodu, vyděláváme peníze. 2. Odpověď: nedokázal odpovědět Zadání: Veselý šašek provádí hodně otázek. 3. Odpověď: Veselý šašek provádí hodně karet. Zadání: Tímto dárkem jsme mamince udělali velkou lásku. 4. Odpověď: Tímto dárkem jsme mamince udělali velkou radost. Zadání: Ze samých trápení a starostí se maminka směje. 5. Odpověď: Maminka se starala. Zadání: Učitelka zadává dětem hodně radosti. 6. Odpověď: Učitelka zadává dětem hodně práce. Zadání: Kdyţ je člověk nemocný, potřebuje hlavně zábavu. 7. Odpověď: Kdyţ je člověk nemocný, potřebuje hlavně pomoci. Zadání: V soutěţi je moţné pouţít auto. 8. Odpověď: V soutěţi je moţné pouţít kostým. Zadání: Protoţe jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. 9. Odpověď: souhlasil Tab. č. 36: Jan - Oprava významově nesprávných vět

5 0 0 0 2 0 1 2 0 0

II. Klasifikace pojmů (BK): úkolem dítěte je vybrat k danému nadřazenému pojmu konkrétní obrázky, které se hodí do dané kategorie. Pojem Výběr dítěte Celkem získáno bodů : 31 1. Ţivočichové ryba, pes, slepice, kůň, ţelva 5 2. Potraviny chlebíček, zmrzlina, zákusek, kečup, banán, mléko 6 3.

Oblečení

rukavice, klobouk, sako, šaty, boty

5

4.

Hračky

míč, medvěd, oslík, panenka, autodráha

5

5.

Dopravní prostředky

kolo, nákladní auto, osobní auto, loď, letadlo

5

6. Rostliny banán, květina, strom, zelí, ředkvička Tab. č. 37: Jan - Klasifikace pojmŧ

5

III. Tvoření vět (SB) – úkolem dítěte je vytvářet smysluplné věty ze zadávaných slov Zadání Odpověď dítěte Celkem získáno bodů : 0 1. maminka – pracovat – zahrada Metla. 0 2. jablko – ukousnout Jablíčko sníst. 0 3. chlapec – spěchat – škola Utíkat. 0 4. dvŧr – leţet – pes Ptáček 0 5. radovat se – otec – dárek Zdravě. 0 6. křeslo – lékař – sedět Zdravě. 0 7. cukr – sladký Do mouky rosypaný. 0 8. plakat – smutný Pohlazení. 0 9. písek – potit se 0 10. slunko – studený Teplý. 0 Tab. č. 38: Jan - Tvoření vět IV. Hledání slov (WF): úkolem dítěte je ke třem daným slovům vymyslet čtvrté, které má s nimi logický společný význam Zadání Odpověď Celkem získáno bodů : 18 1. modrá, ţlutá, červená oranţová 2 2. lev, tygr, slon divoké prase 2 3. kmen, kořen, list morušovník 2 4. kostel, chata, vila 0

50

5. skákat, jít, utíkat 6. nohy, ocas, peří 7. volat, šeptat, mluvit 8. teď, později, předtím 9. košík, taška, kbelík 10. potok, řeka, pramen 11. slepice, krŧta, kačena 12. veliký, vysoký, hluboký 13. řezat, přitloukat, natírat 14. kámen, voda, hlína Tab. č. 39: Jan - Hledání slov

plavat ptáček recitovat kyblík houser hubený ťukat hřebíky bláto

2 2 2 0 0 0 1 2 2 1

Celkové bodové vyhodnocení Subtest Maximální počet bodů I. Oprava významově nesprávných vět (KS) 18 II. Klasifikace pojmů (BK) 33 III. Tvoření vět (SB) 20 IV. Hledání slov (WF) 28 Tab. č. 40: Jan - Celkové bodové vyhodnocení

Získáno bodů 5 31 0 18

% 27 94 0 64

35 30 25 20 15 10 5 0

Oprava významově Klasifikace pojmů (BK) nesprávných vět (KS)

Tvoření vět (SB)

Hledání slov (WF)

Graf č. 8: Jan– Celkové bodové vyhodnocení

Závěrečné zhodnocení: U chlapce se v testech zřetelně projevil nerovnoměrný výkon. Při klasifikaci pojmŧ (č. II) byl motivován obrázky a bodové hodnocení je vysoké. Naopak při tvoření vět (č. III) nedokázal Jan vytvořit ani jedno spojení. Čekal na pomoc dospělého, která mu v rámci objektivity nebyla poskytnuta. 9. Leoš, chlapec, věk 5,8 (nar. 2005) Předškolní vzdělávání: Do MŠ byl chlapec přijat od 1. 9. 2008. Ke vzdělávání do logopedické třídy MŠ zařazen od 1. 9. 2010. Výchozí diagnóza stanovena SPC: opožděný vývoj řeči. U chlapce je navrţen odklad školní docházky.

51

Z rozhovoru při výzkumném šetření: Po navázání kontaktu chlapec začal spolupracovat. Práceschopnost byla menší, potřeboval delší čas ke splnění úkolŧ. Vázlo udrţení očního kontaktu i chuť k plnění úkolŧ. Projevovaly se výkyvy v koncentraci a motorický neklid. Reedukace v rovině foneticko-fonologické je zaměřena na automatizaci hlásek L a ČŠŢ, dále na fixaci R. Hlásky C,S,Z chlapec tvoří interdentálně a Ř není vyvozeno. I. Oprava významově nesprávných vět (KS): úkolem dítěte je rozpoznat a opravit nesmyslná syntagmatická spojení Celkem získáno bodů : Zadání: Maminka poloţila vázu z květinami pod stŧl. 1. Odpověď: Maminka poloţila vázu z květinami na stůl. Zadání: Kdyţ jdeme nakupovat do obchodu, vyděláváme peníze. 2. Odpověď: V obchodě se, peníze vydělávají z peněţenky.. Zadání: Veselý šašek provádí hodně otázek. 3. Odpověď: Veselý šašek dělá vtípky. Zadání: Tímto dárkem jsme mamince udělali velkou lásku. 4. Odpověď: nedokázal odpovědět Zadání: Ze samých trápení a starostí se maminka směje. 5. Odpověď: . nedokázal odpovědět Zadání: Učitelka zadává dětem hodně radosti. 6. Odpověď: Učitelka zadává dětem hodně ukolů. Zadání: Kdyţ je člověk nemocný, potřebuje hlavně zábavu. 7. Odpověď: Kdyţ je člověk nemocný, potřebuje hlavně prášky. Zadání: V tombole je moţné pouţít auto. 8. Odpověď: nedokázal odpovědět. Zadání: Protoţe jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. 9. Odpověď: souhlasil Tab. č. 41: Leoš - Oprava významově nesprávných vět

8 2 1 1 0 0 2 2 0 0

II. Klasifikace pojmů (BK): úkolem dítěte je vybrat k danému nadřazenému pojmu konkrétní obrázky, které se hodí do dané kategorie. Pojem Výběr dítěte Celkem získáno bodů : 28 1. Ţivočichové ryba, pes, slepice, kůň, ţelva, medvěd, oslík 5 2. Potraviny ředkvička, zelí, chlebíček, zmrzlina, zákusek, banán, 6 3.

Oblečení

rukavice, klobouk, sako, šaty, boty

5

4.

Hračky

míč, panenka, autodráha

3

5.

Dopravní prostředky

kolo, nákladní auto, osobní auto, loď, letadlo

5

6. Rostliny květina, strom, zelí, ředkvička Tab. č. 42: Leoš - Klasifikace pojmŧ

4

III. Tvoření vět (SB) – úkolem dítěte je vytvářet smysluplné věty ze zadávaných slov Zadání Odpověď dítěte Celkem získáno bodů : 8 1. maminka – pracovat – zahrada Maminka zalévá zahradu. 1 2. jablko – ukousnout nedokázal odpovědět 0 3. chlapec – spěchat – škola Chlapec spěchá do školy. 2 4. dvŧr – leţet – pes Pes leţí na dvoře v boudě.. 2 5. radovat se – otec – dárek Radovat se, dát otci dárek. 0 6. křeslo – lékař – sedět Na křesle lékař sedí. 1 7. cukr – sladký Cukr je sladký. 2 8. plakat – smutný nedokázal odpovědět 0

52

9. písek – potit se 10. slunko – studený Tab. č. 43: Leoš - Tvoření vět

Písek, potit se. Slunko studené.

0 0

IV. Hledání slov (WF): úkolem dítěte je ke třem daným slovům vymyslet čtvrté, které má s nimi logický společný význam Zadání Odpověď Celkem získáno bodů : 6 1. modrá, ţlutá, červená oranţová 2 2. lev, tygr, slon ryba 0 3. kmen, kořen, list 0 4. kostel, chata, vila 0 5. skákat, jít, utíkat hrát sit 1 6. nohy, ocas, peří 0 7. volat, šeptat, mluvit běhat 0 8. teď, později, předtím 0 9. košík, taška, kbelík voda 0 10. potok, řeka, pramen voda 2 11. slepice, krŧta, kačena ovce 0 12. veliký, vysoký, hluboký malý 1 13. řezat, přitloukat, natírat -t 0 14. kámen, voda, hlína 0 Tab. č. 44: Leoš - Hledání slov

Celkové bodové vyhodnocení Subtest Maximální počet bodů I. Oprava významově nesprávných vět (KS) 18 II. Klasifikace pojmů (BK) 33 III. Tvoření vět (SB) 20 IV. Hledání slov (WF) 28 Tab. č. 45: Leoš - Celkové bodové vyhodnocení

Získáno bodů 8 28 8 6

% 44 85 40 21

35 30 25 20 15 10 5 0

Oprava významově Klasifikace pojmů (BK) nesprávných vět (KS)

Tvoření vět (SB)

Hledání slov (WF)

Graf č. 9: Leoš – Celkové bodové vyhodnocení

Závěrečné zhodnocení: Chlapcŧv výkon byl vzhledem k ostatním dětem z logopedické třídy velmi podprŧměrný. V testu hledání slov (č. IV) na šest úkolŧ nedokázal odpovědět a jeho bodové ohodnocení této oblasti bylo nejniţší ze všech dětí.

53

10. Mirek, chlapec, věk 5,6 let (nar. 2005) Předškolní vzdělávání: Přijetí do MŠ od 1. 9. 2008. Od 1. 9. 2010 chlapec zařazen ke vzdělávání do logopedické třídy MŠ s výchozí diagnózou stanovenou SPC: opožděný vývoj řeči. Chlapec je velmi často nemocný. U chlapce je navrţen odklad školní docházky. Z rozhovoru při výzkumném šetření: Po navázání kontaktu chlapec spolupracoval, projevovaly se výkyvy v koncentraci a vázlo udrţování očního kontaktu. Tempo řeči i dýchání bylo přiměřené. U chlapce je logopedická intervence zaměřena na fixaci hlásky L. Při výslovnosti Č,Š,Ţ chlapec stahuje horní ret. Hlásky R a Ř se tvoří, výslovnost C,S,Z je vadná (interdentální). U chlapce jsou velké deficity i ve fonematickém sluchovém vnímání. Časté absence sniţují efektivitu logopedické intervence. I. Oprava významově nesprávných vět (KS): úkolem dítěte je rozpoznat a opravit nesmyslná syntagmatická spojení Celkem získáno bodů : Zadání: Maminka poloţila vázu z květinami pod stŧl. 1. Odpověď: Maminka poloţila vázu z květinami na stůl. Zadání: Kdyţ jdeme nakupovat do obchodu, vyděláváme peníze. 2. Odpověď: Kdyţ jdeme nakupovat do obchodu, koupíme taky jídlo. Zadání: Veselý šašek provádí hodně otázek. 3. Odpověď: Veselý šašek provádí srandy. Zadání: Tímto dárkem jsme mamince udělali velkou lásku. 4. Odpověď: Aby byla maminka hodná. Zadání: Ze samých trápení a starostí se maminka směje. 5. Odpověď: Ze samých trápení a starostí se maminka zlobí. Zadání: Učitelka zadává dětem hodně radosti. 6. Odpověď: Učitelka zadává dětem jídlo. Zadání: Kdyţ je člověk nemocný, potřebuje hlavně zábavu. 7. Odpověď: Kdyţ je člověk nemocný, potřebuje hlavně lék. Zadání: V soutěţi je moţné pouţít auto. 8. Odpověď: nedokázal odpovědět Zadání: Protoţe jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. 9. Odpověď: Protoţe jsme veselí, ţe hezky zpíváme. Tab. č. 46: Mirek - Oprava významově nesprávných vět

7 2 1 1 0 1 0 2 0 0

II. Klasifikace pojmů (BK): úkolem dítěte je vybrat k danému nadřazenému pojmu konkrétní obrázky, které se hodí do dané kategorie. Pojem Výběr dítěte Celkem získáno bodů : 23 1. Ţivočichové ryba, pes, slepice, kůň, ţelva, medvěd, oslík 5 2. Potraviny ředkvička, zelí, chlebíček, zákusek, kečup 5 3.

Oblečení

klobouk, sako, šaty, panenka

3

4.

Hračky

medvěd, oslík, panenka

3

5.

Dopravní prostředky

kolo, nákladní auto, osobní auto, loď, letadlo, autodráha

5

6. Rostliny strom, zelí Tab. č. 47: Mirek - Klasifikace pojmŧ

2

54

III. Tvoření vět (SB) – úkolem dítěte je vytvářet smysluplné věty ze zadávaných slov Zadání Odpověď dítěte Celkem získáno bodů : 9 1. maminka – pracovat – zahrada Maminka pracuje na zahradě. 2 2. jablko – ukousnout Jablko ukousl. 0 3. chlapec – spěchat – škola Chlapeček běţí do školy. 1 4. dvŧr – leţet – pes Pes leţí v boudě na dvoře. 2 5. radovat se – otec – dárek Radovat se otec dárek. 0 6. křeslo – lékař – sedět Lékař sedí na křesle. 2 7. cukr – sladký Cukr je sladký. 2 8. plakat – smutný Plakat smutný. 0 9. písek – potit se Písek se potí. 0 10. slunko – studený Slunko horký. 0 Tab. č. 48: Mirek - Tvoření vět IV. Hledání slov (WF): úkolem dítěte je ke třem daným slovům vymyslet čtvrté, které má s nimi logický společný význam Zadání Odpověď Celkem získáno bodů : 8 1. modrá, ţlutá, červená zelená 2 2. lev, tygr, slon ţirafa 2 3. kmen, kořen, list mrkev 0 4. kostel, chata, vila voda 0 5. skákat, jít, utíkat klokan 0 6. nohy, ocas, peří slepice 1 7. volat, šeptat, mluvit hezky mluvit 0 8. teď, později, předtím večer 2 9. košík, taška, kbelík voda, do kbelíku dávají vodu 0 10. potok, řeka, pramen ryba 0 11. slepice, krŧta, kačena vejce 1 12. veliký, vysoký, hluboký díra 0 13. řezat, přitloukat, natírat natírat zem 0 14. kámen, voda, hlína mrkev 0 Tab. č. 49: Mirek - Hledání slov

Celkové bodové vyhodnocení Subtest Maximální počet bodů I. Oprava významově nesprávných vět (KS) 18 II. Klasifikace pojmů (BK) 33 III. Tvoření vět (SB) 20 IV. Hledání slov (WF) 28 Tab. č. 50: Mirek - Celkové bodové vyhodnocení

Získáno bodů 7 23 9 8

35 30 25 20 15 10 5 0

Oprava významově Klasifikace pojmů (BK) nesprávných vět (KS)

Tvoření vět (SB)

Graf č. 10: Mirek – Celkové bodové vyhodnocení

55

Hledání slov (WF)

% 39 70 45 29

Závěrečné zhodnocení: Chlapec byl při odpovědích byl velmi nejistý a potřeboval delší dobu k přemýšlení. Jeho bodové ohodnocení patří k nejniţším ze všech sledovaných dětí.

4.3.2

Děti zařazené do běžné třídy MŠ

1. Vanda, dívka, věk 5,10 let (nar. 2005) Předškolní vzdělávání: Dívka byla přijata do MŠ od 1. 9. 2008 do věkově smíšené třídy. Od 1. 9. 2010 byla zařazena do věkově homogenní třídy předškolních dětí ve věku od 5 – 7 let. Dívka nastoupí od září k základnímu vzdělávání. Z rozhovoru při výzkumném šetření: Po navázání kontaktu dívka ihned se zájmem spolupracovala a úkoly plnila samostatně. Udrţovala oční kontakt. Byla klidná a pozorná. Dokázala se soustředit na odpovědi Tempo řeči, intonace i dýchání bylo přiměřené. V současnosti je výslovnost hlásek správná. I. Oprava významově nesprávných vět (KS): úkolem dítěte je rozpoznat a opravit nesmyslná syntagmatická spojení Celkem získáno bodů : Zadání: Maminka poloţila vázu z květinami pod stŧl. 1. Odpověď: Maminka poloţila vázu z květinami na stůl. Zadání: Kdyţ jdeme nakupovat do obchodu, vyděláváme peníze. 2. Odpověď: Jdeme do práce tam vyděláváme peníze. Zadání: Veselý šašek provádí hodně otázek. 3. Odpověď: Veselý šašek provádí hodně tanců. Zadání: Tímto dárkem jsme mamince udělali velkou lásku. 4. Odpověď: Tímto dárkem jsme mamince udělali velkou radost. Zadání: Ze samých trápení a starostí se maminka směje. 5. Odpověď: Ze samých trápení a starostí se maminka mračí. Zadání: Učitelka zadává dětem hodně radosti. 6. Odpověď: Učitelka zadává dětem hodně zábavy. Zadání: Kdyţ je člověk nemocný, potřebuje hlavně zábavu. 7. Odpověď: Kdyţ je člověk nemocný, potřebuje hlavně léky. Zadání: V tombole je moţné pouţít auto. 8. Odpověď: V tombole je moţné pouţít bílý papírek.. Zadání: Protoţe jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. 9. Odpověď: souhlasila Tab. č. 51: Vanda - Oprava významově nesprávných vět

56

11 2 1 1 2 1 1 2 1 0

II. Klasifikace pojmů (BK): úkolem dítěte je vybrat k danému nadřazenému pojmu konkrétní obrázky, které se hodí do dané kategorie. Pojem Výběr dítěte Celkem získáno bodů : 29 1. Ţivočichové ryba, pes, slepice, kůň, ţelva 5 2. Potraviny ředkvička, zelí, chlebíček, zmrzlina, zákusek, kečup, banán 7 3.

Oblečení

rukavice, klobouk, sako, šaty, boty

5

4.

Hračky

medvěd, oslík, panenka

3

5.

Dopravní prostředky

kolo, nákladní auto, osobní auto, loď, letadlo

5

6. Rostliny květina, zelí, ředkvička, banán Tab. č. 52: Vanda - Klasifikace pojmŧ

4

III. Tvoření vět (SB) – úkolem dítěte je vytvářet smysluplné věty ze zadávaných slov Zadání Odpověď dítěte Celkem získáno bodů : 14 1. maminka – pracovat – zahrada Maminka pracuje na zahradě. 2 2. jablko – ukousnout Ukousnu si jablko. 2 3. chlapec – spěchat – škola Chlapec jde do školy. 2 4. dvŧr – leţet – pes Pes leţí na dvoře. 2 5. radovat se – otec – dárek Otec se raduje z dárku. 2 6. křeslo – lékař – sedět Lékař sedí na křesle. 2 7. cukr – sladký Cukr je sladkej. 2 8. plakat – smutný nedokázala odpovědět 0 9. písek – potit se Horký písek. 0 10. slunko – studený Studí slunko. 0 Tab. č. 53: Vanda - Tvoření vět IV. Hledání slov (WF): úkolem dítěte je ke třem daným slovům vymyslet čtvrté, které má s nimi logický společný význam Zadání Odpověď Celkem získáno bodů : 23 1. modrá, ţlutá, červená barvy 2 2. lev, tygr, slon zvířata 1 3. kmen, kořen, list strom 2 4. kostel, chata, vila dům 1 5. skákat, jít, utíkat chodit 2 6. nohy, ocas, peří pták 2 7. volat, šeptat, mluvit křičet 2 8. teď, později, předtím hned 2 9. košík, taška, kbelík igelitka 1 10. potok, řeka, pramen voda 2 11. slepice, krŧta, kačena kohout 1 12. veliký, vysoký, hluboký tlustý 2 13. řezat, přitloukat, natírat psát 1 14. kámen, voda, hlína písek 2 Tab. č. 54: Vanda - Hledání slov

Celkové bodové vyhodnocení Subtest Maximální počet bodů I. Oprava významově nesprávných vět (KS) 18 II. Klasifikace pojmů (BK) 33 III. Tvoření vět (SB) 20 IV. Hledání slov (WF) 28 Tab. č. 55: Vanda - Celkové bodové vyhodnocení

57

Získáno bodů 11 29 14 23

% 61 88 70 82

35 30 25 20 15 10 5 0

Oprava významově Klasifikace pojmů (BK) nesprávných vět (KS)

Tvoření vět (SB)

Hledání slov (WF)

Graf č. 11: Vanda – Celkové bodové vyhodnocení

Závěrečné zhodnocení: U dívky jsou sledované oblasti vzhledem k chronologickému věku v normě. Výborného výsledku dosáhla v subtestu se zaměřením na hledání slov (č.IV). 2. Nikola, dívka, věk 5,8 let (nar. 2005) Předškolní vzdělávání: Přijetí do MŠ od 1. 9. 2008 do věkově smíšené třídy. Od 1. 9. 2010 byla dívka zařazena do věkově homogenní třídy předškolních dětí ve věku od 5 – 7 let. Dívka je od 1. 9. 2011 přijata k základnímu vzdělávání. Z rozhovoru při výzkumném šetření: Po navázání kontaktu se dívka ihned se zájmem zapojila do plnění úkolŧ. Projevila samostatnost, dokázala udrţet pozornost i oční kontakt. Mluvila souvisle v celých větách. Byla klidná, tempo řeči, intonace i dýchání bylo přiměřené. V současnosti je výslovnost hlásek v normě. I. Oprava významově nesprávných vět (KS): úkolem dítěte je rozpoznat a opravit nesmyslná syntagmatická spojení Celkem získáno bodů : Zadání: Maminka poloţila vázu z květinami pod stŧl. 1. Odpověď: Maminka poloţila vázu z květinami na stůl. Zadání: Kdyţ jdeme nakupovat do obchodu, vyděláváme peníze. 2. Odpověď: Kdyţ jdeme nakupovat do obchodu, dáváme peníze. Zadání: Veselý šašek provádí hodně otázek. 3. Odpověď: Veselý šašek rozveseluje lidi. Zadání: Tímto dárkem jsme mamince udělali velkou lásku. 4. Odpověď: Tímto dárkem jsme mamince udělali velkou radost. Zadání: Ze samých trápení a starostí se maminka směje. 5. Odpověď: Ze samých trápení a starostí je maminka smutná. Zadání: Učitelka zadává dětem hodně radosti. 6. Odpověď: Učitelka zadává dětem hodně úkolů.

58

12 2 1 1 2 2 2

Zadání: Kdyţ je člověk nemocný, potřebuje hlavně zábavu. 7. Odpověď: Kdyţ je člověk nemocný, potřebuje hlavně ticho a pokoj. Zadání: V loterii (tombole, soutěţi) je moţné pouţít auto. 8. Odpověď: nedokázala pochopit otázku Zadání: Protoţe jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. 9. Odpověď: Protoţe jsme veselí, jsme moc rádi. Tab. č. 56: Nikola - Oprava významově nesprávných vět

2 0 0

II. Klasifikace pojmů (BK): úkolem dítěte je vybrat k danému nadřazenému pojmu konkrétní obrázky, které se hodí do dané kategorie. Pojem Výběr dítěte Celkem získáno bodů : 31 1. Ţivočichové ryba, pes, slepice, kůň, ţelva, medvěd, oslík 5 2. Potraviny ředkvička, zelí, chlebíček, zmrzlina, zákusek, kečup, banán, mléko 8 3.

Oblečení

rukavice, klobouk, sako, šaty, boty

5

4.

Hračky

autodráha, medvěd, oslík, panenka

4

5.

Dopravní prostředky

kolo, nákladní auto, osobní auto, loď, letadlo

5

6. Rostliny květina, zelí, ředkvička, strom Tab. č. 57: Nikola - Klasifikace pojmŧ

4

III. Tvoření vět (SB) – úkolem dítěte je vytvářet smysluplné věty ze zadávaných slov Zadání Odpověď dítěte Celkem získáno bodů : 18 1. maminka – pracovat – zahrada Maminka pracuje na zahradě. 2 2. jablko – ukousnout Vezmeš jablíčko a ukousneš ho. 2 3. chlapec – spěchat – škola Chlapec spěchá do školy. 2 4. dvŧr – leţet – pes Na dvoře leţí pes. 2 5. radovat se – otec – dárek Raduje se otec, ţe má dárek. 2 6. křeslo – lékař – sedět Na křesle sedí lékař. 2 7. cukr – sladký Cukr je sladký. 2 8. plakat – smutný Holčička třeba spadla a potom brečí a je smutná. 1 9. písek – potit se Na písek jde kluk a potí se. 2 10. slunko – studený Sluníčko vůbec není studený. 1 Tab. č. 58: Nikola - Tvoření vět IV. Hledání slov (WF): úkolem dítěte je ke třem daným slovům vymyslet čtvrté, které má s nimi logický společný význam Zadání Odpověď Celkem získáno bodů : 17 1. modrá, ţlutá, červená fialová 2 2. lev, tygr, slon ţirafa 2 3. kmen, kořen, list větev 2 4. kostel, chata, vila dovolená 1 5. skákat, jít, utíkat poskakovat 2 6. nohy, ocas, peří tělo 0 7. volat, šeptat, mluvit dívat se 0 8. teď, později, předtím zatím 2 9. košík, taška, kbelík kabela 2 10. potok, řeka, pramen lekníny 0 11. slepice, krŧta, kačena husa 2 12. veliký, vysoký, hluboký malý 1 13. řezat, přitloukat, natírat zeď 0 14. kámen, voda, hlína písek 2 Tab. č. 59: Nikola - Hledání slov

59

Celkové bodové vyhodnocení Subtest Maximální počet bodů I. Oprava významově nesprávných vět (KS) 18 II. Klasifikace pojmů (BK) 33 III. Tvoření vět (SB) 20 IV. Hledání slov (WF) 28 Tab. č.60: Nikola - Celkové bodové vyhodnocení

Získáno bodů 12 31 18 17

% 67 94 90 61

35 30 25 20 15 10 5 0

Oprava významově Klasifikace pojmů (BK) nesprávných vět (KS)

Tvoření vět (SB)

Hledání slov (WF)

Graf č. 12: Nikola – Celkové bodové vyhodnocení

Závěrečné zhodnocení: Dívka dosáhla nadprŧměrných výsledkŧ V testu se zaměřením na tvoření vět (č. III) získala nejvíce bodŧ ze všech sledovaných dětí. 3. Andrea, dívka, věk 5,8 let (nar. 2005) Předškolní vzdělávání: Přijetí do MŠ od 1. 1. 2008 do věkově smíšené třídy. Od 1. 9. 2010 byla dívka zařazena do věkově homogenní třídy předškolních dětí ve věku od 5 – 7 let. Dívka je přijata od 1. 9. 2011 k základnímu vzdělávání. Z rozhovoru při výzkumném šetření: Po navázání kontaktu byla dívka nejprve nejistá, ale po chvilce se zapojila do plnění úkolŧ. Dokázala udrţet pozornost i oční kontakt, pracovala samostatně. Byla klidná, tempo řeči, intonace i dýchání bylo přiměřené. U dívky byla po intenzivní spolupráci s matkou reedukována výslovnost hlásek R a Ř, které dívka tvořila velárně. V současnosti je výslovnost všech hlásek v normě. I. Oprava významově nesprávných vět (KS): úkolem dítěte je rozpoznat a opravit nesmyslná syntagmatická spojení Celkem získáno bodů : 9 1. Zadání:

Maminka poloţila vázu z květinami pod stŧl.

60

2

Odpověď: Maminka poloţila vázu z květinami na stůl. Zadání: Kdyţ jdeme nakupovat do obchodu, vyděláváme peníze. 2. Odpověď: Kdyţ jdeme nakupovat do obchodu, dáváme paní prodavačce penízky. Zadání: Veselý šašek provádí hodně otázek. 3. Odpověď: Veselý šašek dělá blbiny. Zadání: Tímto dárkem jsme mamince udělali velkou lásku. 4. Odpověď: souhlasila Zadání: Ze samých trápení a starostí se maminka směje. 5. Odpověď: Ze samých trápení a starostí se maminka zlobí. Zadání: Učitelka zadává dětem hodně radosti. 6. Odpověď: Učitelka dává dětem úkoly. Zadání: Kdyţ je člověk nemocný, potřebuje hlavně zábavu. 7. Odpověď: Kdyţ je člověk nemocný, potřebuje hlavně léky. Zadání: V soutěţi je moţné pouţít auto. 8. Odpověď: V soutěţi se tančí. Zadání: Protoţe jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. 9. Odpověď: souhlasila Tab. č. 61: Andrea - Oprava významově nesprávných vět

2 1 0 1 1 2 0 0

II. Klasifikace pojmů (BK): úkolem dítěte je vybrat k danému nadřazenému pojmu konkrétní obrázky, které se hodí do dané kategorie. Pojem Výběr dítěte Celkem získáno bodů : 28 1. Ţivočichové ryba, pes, kůň, ţelva, 4 2. Potraviny ředkvička, zelí, chlebíček, zmrzlina, zákusek, banán, mléko 7 3.

Oblečení

rukavice, klobouk, sako, šaty, boty

5

4.

Hračky

míč, autodráha, medvěd, oslík, panenka

5

5.

Dopravní prostředky

kolo, nákladní auto, osobní auto, loď, letadlo

5

6. Rostliny květina, strom Tab. č. 62: Andrea - Klasifikace pojmŧ

2

III. Tvoření vět (SB) – úkolem dítěte je vytvářet smysluplné věty ze zadávaných slov Zadání Odpověď dítěte Celkem získáno bodů : 13 1. maminka – pracovat – zahrada Maminka pracuje na zahradě. 2 2. jablko – ukousnout Do jablka kousnout. 0 3. chlapec – spěchat – škola Chlapec spěchá do školy. 2 4. dvŧr – leţet – pes Na dvoře leţí pes. 2 5. radovat se – otec – dárek Tatínek dává dárek. 0 6. křeslo – lékař – sedět Lékař sedí na křesle. 2 7. cukr – sladký Cukr je sladký. 2 8. plakat – smutný Chlapec je smutný a pláče. 2 9. písek – potit se Na písku se potíš. 1 10. slunko – studený V zimě svítí sluníčko. 0 Tab. č. 63: Andrea - Tvoření vět IV. Hledání slov (WF): úkolem dítěte je ke třem daným slovům vymyslet čtvrté, které má s nimi logický společný význam Zadání Odpověď Celkem získáno bodů : 21 1. modrá, ţlutá, červená zelená 2 2. lev, tygr, slon ţirafa 2 3. kmen, kořen, list strom 2 4. kostel, chata, vila dům 1 5. skákat, jít, utíkat cvičit 2 6. nohy, ocas, peří ruky 0 7. volat, šeptat, mluvit poslouchat 1 8. teď, později, předtím potom 2

61

9. košík, taška, kbelík 10. potok, řeka, pramen 11. slepice, krŧta, kačena 12. veliký, vysoký, hluboký 13. řezat, přitloukat, natírat 14. kámen, voda, hlína Tab. č. 64: Andrea - Hledání slov

květináč moře krocan široký pracovat skála

2 2 0 2 1 2

Celkové bodové vyhodnocení Subtest Maximální počet bodů I. Oprava významově nesprávných vět (KS) 18 II. Klasifikace pojmů (BK) 33 III. Tvoření vět (SB) 20 IV. Hledání slov (WF) 28 Tab. č. 65: Andrea - Celkové bodové vyhodnocení

Získáno bodů 9 28 13 21

% 50 85 65 75

35 30 25 20 15 10 5 0

Oprava významově Klasifikace pojmů (BK) nesprávných vět (KS)

Tvoření vět (SB)

Hledání slov (WF)

Graf č. 13: Andrea– Celkové bodové vyhodnocení

Závěrečné zhodnocení: Nejvíce problému činila dívce oprava významově nesprávných vět (č.I). V ostatních sledovaných oblastech získala dívka vyrovnané bodové ohodnocení a její výkon odpovídá chronologickému věku. 4. Klára, dívka, věk 6,3 let (nar. 2004) Předškolní vzdělávání: Přijetí do MŠ od 1. 1. 2007 do věkově smíšené třídy. Od 1. 9. 2009 byla dívka zařazena do věkově homogenní třídy předškolních dětí ve věku od 5 – 7 let. Od září 2011 dívka nastupuje k základnímu vzdělávání. Z rozhovoru při výzkumném šetření: Po navázání kontaktu se dívka se zájmem zapojila do plnění úkolŧ. Pracovala samostatně, chvílemi byla nejistá. Udrţovala pozornost i oční kontakt. Byla klidná,

62

odpovídala tišším hlasem, uţívala přiměřeně tempo i intonaci. V současnosti probíhá výměna dentice. Výslovnost všech hlásek je správná. I. Oprava významově nesprávných vět (KS): úkolem dítěte je rozpoznat a opravit nesmyslná syntagmatická spojení Celkem získáno bodů : Zadání: Maminka poloţila vázu z květinami pod stŧl. 1. Odpověď: Maminka poloţila vázu z květinami na stůl. Zadání: Kdyţ jdeme nakupovat do obchodu, vyděláváme peníze. 2. Odpověď: Kdyţ jdeme nakupovat do obchodu, musíme je dát pánovi. Zadání: Veselý šašek provádí hodně otázek. 3. Odpověď: Veselý šašek dělá hodně legrace. Zadání: Tímto dárkem jsme mamince udělali velkou lásku. 4. Odpověď: nedokázala odpovědět Zadání: Ze samých trápení a starostí se maminka směje. 5. Odpověď: Ze samých trápení a starostí se maminka mračí. Zadání: Učitelka zadává dětem hodně radosti. 6. Odpověď: Učitelka dává dětem velký učení. Zadání: Kdyţ je člověk nemocný, potřebuje hlavně zábavu. 7. Odpověď: Kdyţ je člověk nemocný, potřebuje hlavně léky. Zadání: V soutěţi je moţné pouţít auto. 8. Odpověď: Nejezdí se autem pořád dokola. Zadání: Protoţe jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. 9. Odpověď: souhlasila Tab. č. 66: Klára - Oprava významově nesprávných vět

9 2 1 2 0 1 1 2 0 0

II. Klasifikace pojmů (BK): úkolem dítěte je vybrat k danému nadřazenému pojmu konkrétní obrázky, které se hodí do dané kategorie. Pojem Výběr dítěte Celkem získáno bodů : 29 1. Ţivočichové ryba, pes, slepice, kůň, ţelva, medvěd, oslík 5 2. Potraviny ředkvička, zelí, chlebíček, zmrzlina, banán, mléko 6 3.

Oblečení

rukavice, klobouk, sako, šaty, boty

5

4.

Hračky

míč, autodráha, medvěd, oslík, panenka

5

5.

Dopravní prostředky

nákladní auto, osobní auto, loď, letadlo

4

6. Rostliny květina, strom, banán, zelí Tab. č. 67: Klára - Klasifikace pojmŧ

4

III. Tvoření vět (SB) – úkolem dítěte je vytvářet smysluplné věty ze zadávaných slov Zadání Odpověď dítěte Celkem získáno bodů : 16 1. maminka – pracovat – zahrada Maminka pracuje na zahradě. 2 2. jablko – ukousnout Maminka ukousne jablko. 2 3. chlapec – spěchat – škola Chlapec spěchá do školy. 2 4. dvŧr – leţet – pes Na dvoře leţí pes. 2 5. radovat se – otec – dárek Otec se raduje, ţe dostal dárek. 2 6. křeslo – lékař – sedět Lékař sedí na křesle. 2 7. cukr – sladký Cukr je hodně sladký. 2 8. plakat – smutný Chce se mu plakat a je smutný. 2 9. písek – potit se Potí se na písku. 0 10. slunko – studený Slunko je teplý. 0 Tab. č. 68: Klára - Tvoření vět

63

IV. Hledání slov (WF): úkolem dítěte je ke třem daným slovům vymyslet čtvrté, které má s nimi logický společný význam Zadání Odpověď Celkem získáno bodů : 24 1. modrá, ţlutá, červená růţová 2 2. lev, tygr, slon ţirafa 2 3. kmen, kořen, list větev 2 4. kostel, chata, vila bytovka 2 5. skákat, jít, utíkat jezdit na kole 2 6. nohy, ocas, peří tělo 0 7. volat, šeptat, mluvit křičet 2 8. teď, později, předtím potom 2 9. košík, taška, kbelík kabela 2 10. potok, řeka, pramen bazén 2 11. slepice, krŧta, kačena kuře 1 12. veliký, vysoký, hluboký malý 1 13. řezat, přitloukat, natírat klepat 2 14. kámen, voda, hlína písek 2 Tab. č. 69: Klára - Hledání slov

Celkové bodové vyhodnocení Subtest Maximální počet bodů I. Oprava významově nesprávných vět (KS) 18 II. Klasifikace pojmů (BK) 33 III. Tvoření vět (SB) 20 IV. Hledání slov (WF) 28 Tab. č. 70: Klára - Celkové bodové vyhodnocení

Získáno bodů 9 29 16 24

% 50 88 80 73

35 30 25 20 15 10 5 0

Oprava významově Klasifikace pojmů (BK) nesprávných vět (KS)

Tvoření vět (SB)

Hledání slov (WF)

Graf č. 14: Klára– Celkové bodové vyhodnocení

Závěrečné zhodnocení: Nejniţší bodové ohodnocení se projevilo v testu č. I. oprava významově nesprávných vět. Naopak v oblasti tvoření vět (č. III) získala dívka nejvíce bodŧ ze všech sledovaných dětí. Ve zbylých dvou sledovaných oblastech bylo u dívky vyrovnané bodové ohodnocení.

64

5. Patrik, chlapec, věk 6,6 let (nar. 2004) Předškolní vzdělávání: Chlapec byl přijat do MŠ od 1. 9. 2007 do věkově smíšené třídy. Od 1. 9. 2009 byl chlapec zařazen do věkově homogenní třídy předškolních dětí ve věku od 5 – 7 let. Chlapec má odklad školní docházky, od září 2011 nastupuje k základnímu vzdělávání. Z rozhovoru při výzkumném šetření: Chlapec se zapojil do plnění úkolŧ samostatně a se zájmem. Zpočátku dokázal udrţet pozornost i oční kontakt. Po chvíli byl unavený a přestal se soustředit. Rozhovor proběhl ve dvou částech. Chlapec odpovídal v pomalejším tempu, nadechoval se nosem, intonace byla přiměřená. I přes spolupráci učitelek s matkou při logopedické intervenci přetrvává vadná (interdentální) výslovnost hlásek C,S,Z. I. Oprava významově nesprávných vět (KS): úkolem dítěte je rozpoznat a opravit nesmyslná syntagmatická spojení Celkem získáno bodů : Zadání: Maminka poloţila vázu z květinami pod stŧl. 1. Odpověď: Maminka poloţila vázu z květinami na stůl. Zadání: Kdyţ jdeme nakupovat do obchodu, vyděláváme peníze. 2. Odpověď: Kdyţ jdeme nakupovat do obchodu, nakupujeme. Zadání: Veselý šašek provádí hodně otázek. 3. Odpověď: Veselý šašek dělá hodně pokusů. Zadání: Tímto dárkem jsme mamince udělali velkou lásku. 4. Odpověď: Tímto dárkem jsme mamince udělali velkou radost. Zadání: Ze samých trápení a starostí se maminka směje. 5. Odpověď: Ze samých trápení a starostí se maminka mračí. Zadání: Učitelka zadává dětem hodně radosti. 6. Odpověď: Učitelka dává dětem hodně pracovních listů. Zadání: Kdyţ je člověk nemocný, potřebuje hlavně zábavu. 7. Odpověď: Kdyţ je člověk nemocný, potřebuje nějaké léky. Zadání: V soutěţi je moţné pouţít auto. 8. Odpověď: V soutěţi je moţné pouţít nějaké kostky. Zadání: Protoţe jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. 9. Odpověď: souhlasil Tab. č. 71: Patrik - Oprava významově nesprávných vět

10 2 0 0 2 1 2 2 1 0

II. Klasifikace pojmů (BK): úkolem dítěte je vybrat k danému nadřazenému pojmu konkrétní obrázky, které se hodí do dané kategorie. Pojem Výběr dítěte Celkem získáno bodů : 28 1. Ţivočichové ryba, pes, slepice, kůň, ţelva, medvěd, oslík 5 2. Potraviny ředkvička, zelí, chlebíček, zmrzlina, banán, mléko, zákusek, kečup 8 3.

Oblečení

rukavice, klobouk, sako, šaty, boty

5

4.

Hračky

míč, autodráha, medvěd, oslík, panenka

5

5.

Dopravní prostředky

kolo, nákladní auto, osobní auto, loď, letadlo, autodráha

5

6. Rostliny květina, strom, banán, zelí, ředkvička, kečup Tab. č. 72: Patrik - Klasifikace pojmŧ

65

0

III. Tvoření vět (SB) – úkolem dítěte je vytvářet smysluplné věty ze zadávaných slov Zadání Odpověď dítěte Celkem získáno bodů : 12 1. maminka – pracovat – zahrada Maminka pracuje na zahradě. 2 2. jablko – ukousnout Jablko ukousnou děti. 1 3. chlapec – spěchat – škola Chlapec spěchá do školy. 2 4. dvŧr – leţet – pes Na dvorku leţí pes. 2 5. radovat se – otec – dárek Radoval se otec z dárku. 1 6. křeslo – lékař – sedět Ve křesle sedí lékař. 1 7. cukr – sladký Cukr je sladký. 2 8. plakat – smutný S pláči je smutný. 0 9. písek – potit se nedokázal odpovědět 0 10. slunko – studený Slunko pálí, studený je třeba led. 1 Tab. č. 73: Patrik - Tvoření vět IV. Hledání slov (WF): úkolem dítěte je ke třem daným slovům vymyslet čtvrté, které má s nimi logický společný význam Zadání Odpověď Celkem získáno bodů : 9 1. modrá, ţlutá, červená barvy 2 2. lev, tygr, slon zvířátka 1 3. kmen, kořen, list strom 2 4. kostel, chata, vila 0 5. skákat, jít, utíkat 0 6. nohy, ocas, peří pták 2 7. volat, šeptat, mluvit 0 8. teď, později, předtím 0 9. košík, taška, kbelík umýváme 0 10. potok, řeka, pramen teče voda 2 11. slepice, krŧta, kačena 0 12. veliký, vysoký, hluboký 0 13. řezat, přitloukat, natírat 0 14. kámen, voda, hlína 0 Tab. č. 74: Patrik - Hledání slov

Celkové bodové vyhodnocení Subtest Maximální počet bodů I. Oprava významově nesprávných vět (KS) 18 II. Klasifikace pojmů (BK) 33 III. Tvoření vět (SB) 20 IV. Hledání slov (WF) 28 Tab. č. 75: Patrik - Celkové bodové vyhodnocení

Získáno bodů 10 28 12 9

35 30 25 20 15 10 5 0

Oprava významově Klasifikace pojmů (BK) nesprávných vět (KS)

Tvoření vět (SB)

Graf č. 15: Patrik– Celkové bodové vyhodnocení

66

Hledání slov (WF)

% 56 85 60 32

Závěrečné zhodnocení: Deficity v udrţení pozornosti a krátkodobé paměti se nejvíce projevily v testu hledání slov (č.IV), ve kterém chlapec získal vzhledem k ostatním dětem velmi nízké bodové ohodnocení. Výkony v ostatních oblastech byly prŧměrné. 6. Radek, chlapec, věk 5,9 let (nar. 2005) Předškolní vzdělávání: Přijetí do MŠ od 1. 9. 2008 do věkově smíšené třídy. Od 1. 9. 2010 byl chlapec zařazen do věkově homogenní třídy předškolních dětí ve věku od 5 – 7 let. Od 1. 9. nastupuje chlapec do základní školy. Z rozhovoru při výzkumném šetření: Chlapec se ihned samostatně a se zájmem zapojil do plnění úkolŧ. Po celou dobu udrţoval pozornost i oční kontakt. Test zvládl ve dvou částech. Odpovídal v přiměřeném tempu i intonaci, nadechoval se nosem. Výslovnost hlásek je v pořádku. I. Oprava významově nesprávných vět (KS): úkolem dítěte je rozpoznat a opravit nesmyslná syntagmatická spojení Celkem získáno bodů : Zadání: Maminka poloţila vázu z květinami pod stŧl. 1. Odpověď: Maminka poloţila vázu z květinami na stůl. Zadání: Kdyţ jdeme nakupovat do obchodu, vyděláváme peníze. 2. Odpověď: Kdyţ jdeme nakupovat do obchodu, vyděláváme si kabelu. Zadání: Veselý šašek provádí hodně otázek. 3. Odpověď: Veselý šašek dělá šaškárny. Zadání: Tímto dárkem jsme mamince udělali velkou lásku. 4. Odpověď: Tímto dárkem jsme mamince udělali velkou radost. Zadání: Ze samých trápení a starostí se maminka směje. 5. Odpověď: Ze samých trápení a starostí se maminka zlobí. Zadání: Učitelka zadává dětem hodně radosti. 6. Odpověď: Učitelka dává dětem hodně jedniček. Zadání: Kdyţ je člověk nemocný, potřebuje hlavně zábavu. 7. Odpověď: Kdyţ je člověk nemocný, potřebuje léky. Zadání: V soutěţi je moţné pouţít auto. 8. Odpověď: V soutěţi je moţné pouţít běh. Zadání: Protoţe jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. 9. Odpověď: Protoţe jsme veselí, zpíváme a tancujeme. Tab. č. 76: Radek - Oprava významově nesprávných vět

11 2 1 1 2 1 0 2 0 2

II. Klasifikace pojmů (BK): úkolem dítěte je vybrat k danému nadřazenému pojmu konkrétní obrázky, které se hodí do dané kategorie. Pojem Výběr dítěte Celkem získáno bodů : 32 1. Ţivočichové ryba, pes, slepice, kůň, ţelva, medvěd, oslík 5 2. Potraviny ředkvička, zelí, chlebíček, zmrzlina, banán, mléko, zákusek, kečup 8 3.

Oblečení

rukavice, klobouk, sako, šaty, boty

5

4.

Hračky

míč, autodráha, medvěd, oslík, panenka

5

67

5.

Dopravní prostředky

kolo, nákladní auto, osobní auto, loď, letadlo,

5

6. Rostliny květina, strom, banán, ředkvička Tab. č. 77: Radek - Klasifikace pojmŧ

4

III. Tvoření vět (SB) – úkolem dítěte je vytvářet smysluplné věty ze zadávaných slov Zadání Odpověď dítěte Celkem získáno bodů : 12 1. maminka – pracovat – zahrada Maminka pracuje na zahradě. 2 2. jablko – ukousnout Jablko si ukousneš. 1 3. chlapec – spěchat – škola Chlapec spěchá do školy. 2 4. dvŧr – leţet – pes Na dvoře leţí pes. 2 5. radovat se – otec – dárek Raduje se otec z dárku. 1 6. křeslo – lékař – sedět Sedí lékař na křesle. 1 7. cukr – sladký Cukr je sladký. 2 8. plakat – smutný Davídek plaká a je smutný. 0 9. písek – potit se Potí se písek. 0 10. slunko – studený Slunko je teplý, voda je studená. 1 Tab. č. 78: Radek - Tvoření vět IV. Hledání slov (WF): úkolem dítěte je ke třem daným slovům vymyslet čtvrté, které má s nimi logický společný význam Zadání Odpověď Celkem získáno bodů : 24 1. modrá, ţlutá, červená zelená 2 2. lev, tygr, slon ţirafa 2 3. kmen, kořen, list strom 2 4. kostel, chata, vila obchod 1 5. skákat, jít, utíkat jet na kole 2 6. nohy, ocas, peří křídla 2 7. volat, šeptat, mluvit křičet 2 8. teď, později, předtím za chvílu 2 9. košík, taška, kbelík hrnek 2 10. potok, řeka, pramen moře 2 11. slepice, krŧta, kačena kohout 1 12. veliký, vysoký, hluboký nízký 1 13. řezat, přitloukat, natírat malovat 1 14. kámen, voda, hlína balvan 2 Tab. č. 79: Radek - Hledání slov

Celkové bodové vyhodnocení Subtest Maximální počet bodů I. Oprava významově nesprávných vět (KS) 18 II. Klasifikace pojmů (BK) 33 III. Tvoření vět (SB) 20 IV. Hledání slov (WF) 28 Tab. č. 80: Radek - Celkové bodové vyhodnocení

68

Získáno bodů 11 32 12 24

% 56 85 60 73

35 30 25 20 15 10 5 0

Oprava významově Klasifikace pojmů (BK) nesprávných vět (KS)

Tvoření vět (SB)

Hledání slov (WF)

Graf č. 16: Radek – Celkové bodové vyhodnocení

Závěrečné zhodnocení: Chlapec dokázal utvořit odpovědi na všechny otázky. Jeho výsledky jsou vyrovnané a přiměřené věku. 7. Dana, dívka, věk 5,8 let (nar. 2005) Předškolní vzdělávání: Přijetí do MŠ od 1. 9. 2008 do věkově smíšené třídy. Od 1. 9. 2010 byla dívka zařazena do věkově homogenní třídy předškolních dětí ve věku od 5 – 7 let. Od září 2011 nastupuje dívka k základnímu vzdělávání. Z rozhovoru při výzkumném šetření: Dívka ihned projevila zájem a zapojila do plnění úkolŧ. Po celou dobu pracovala samostatně, udrţovala pozornost i oční kontakt. Při odpovědích déle přemýšlela a u některých otázek byla nejistá. Odpovídala v přiměřeném tempu i intonaci, nadechovala se nosem. Výslovnost hlásek je v pořádku. I. Oprava významově nesprávných vět (KS): úkolem dítěte je rozpoznat a opravit nesmyslná syntagmatická spojení Celkem získáno bodů : Zadání: Maminka poloţila vázu z květinami pod stŧl. 1. Odpověď: Maminka vázu poloţila na stůl. Zadání: Kdyţ jdeme nakupovat do obchodu, vyděláváme peníze. 2. Odpověď: Vypracovávat peníze od lidí. Zadání: Veselý šašek provádí hodně otázek. 3. Odpověď: Veselý šašek dělá lidem, aby je poveselil. Zadání: Tímto dárkem jsme mamince udělali velkou lásku. 4. Odpověď: Tímto dárkem jsme mamince udělali velkou radost. Zadání: Ze samých trápení a starostí se maminka směje. 5. Odpověď: Ze samých trápení a starostí se maminka mračí. Zadání: Učitelka zadává dětem hodně radosti. 6. Odpověď: Učitelka dává jim úkoly.

69

9 2 0 0 2 1 1

Zadání: Kdyţ je člověk nemocný, potřebuje hlavně zábavu. 7. Odpověď: Kdyţ je člověk nemocný, potřebuje hlavně leţet. Zadání: V loterii je moţné pouţít auto. 8. Odpověď: nedokázala odpovědět Zadání: Protoţe jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. 9. Odpověď: Hudba nám hraje a my tancujeme. Tab. č. 81: Dana - Oprava významově nesprávných vět

2 0 1

II. Klasifikace pojmů (BK): úkolem dítěte je vybrat k danému nadřazenému pojmu konkrétní obrázky, které se hodí do dané kategorie. Pojem Výběr dítěte Celkem získáno bodů : 32 1. Ţivočichové ryba, pes, slepice, kůň, ţelva, medvěd 5 2. Potraviny ředkvička, zelí, chlebíček, zmrzlina, banán, mléko, zákusek, kečup 8 3.

Oblečení

rukavice, klobouk, sako, šaty, boty

5

4.

Hračky

míč, autodráha, medvěd, oslík, panenka

5

5.

Dopravní prostředky

kolo, nákladní auto, osobní auto, loď, letadlo,

5

6. Rostliny květina, zelí, banán, ředkvička Tab. č. 82: Dana - Klasifikace pojmŧ

4

III. Tvoření vět (SB) – úkolem dítěte je vytvářet smysluplné věty ze zadávaných slov Zadání Odpověď dítěte Celkem získáno bodů : 12 1. maminka – pracovat – zahrada Maminka pracuje na zahradě. 2 2. jablko – ukousnout Lidé musí jablko umýt. 0 3. chlapec – spěchat – škola Chlapec musí spěchat do škole. 2 4. dvŧr – leţet – pes Na dvoře leţí pes. 2 5. radovat se – otec – dárek Radoval se otec z dárku. 1 6. křeslo – lékař – sedět Lékař sedí na křesle. 2 7. cukr – sladký Cukr je hrozně sladký. 2 8. plakat – smutný Pláče, protoţe spadl a teče mu krev a jsi hrozně smutný. 1 9. písek – potit se Písek pálí. 0 10. slunko – studený Slunko hřeje. 0 Tab. č. 83: Dana - Tvoření vět IV. Hledání slov (WF): úkolem dítěte je ke třem daným slovům vymyslet čtvrté, které má s nimi logický společný význam Zadání Odpověď Celkem získáno bodů : 22 1. modrá, ţlutá, červená fialová 2 2. lev, tygr, slon ţirafa 2 3. kmen, kořen, list strom 2 4. kostel, chata, vila dům 1 5. skákat, jít, utíkat chodit 2 6. nohy, ocas, peří křídla 2 7. volat, šeptat, mluvit dýchat 1 8. teď, později, předtím za chvíli 2 9. košík, taška, kbelík kabela 2 10. potok, řeka, pramen voda 2 11. slepice, krŧta, kačena husa 2 12. veliký, vysoký, hluboký bystrozraký 1 13. řezat, přitloukat, natírat barvit 1 14. kámen, voda, hlína semínko 0 Tab. č. 84: Dana - Hledání slov

70

Celkové bodové vyhodnocení Subtest Maximální počet bodů I. Oprava významově nesprávných vět (KS) 18 II. Klasifikace pojmů (BK) 33 III. Tvoření vět (SB) 20 IV. Hledání slov (WF) 28 Tab. č. 85: Dana - Celkové bodové vyhodnocení

Získáno bodů 9 32 12 22

% 50 97 70 79

35 30 25 20 15 10 5 0

Oprava významově Klasifikace pojmů (BK) nesprávných vět (KS)

Tvoření vět (SB)

Hledání slov (WF)

Graf č. 17: Dana – Celkové bodové vyhodnocení

Závěrečné zhodnocení: Výkony dívky byly vyrovnané a přiměřené věku. Nejniţší bodové ohodnocení získala v testu oprava významově nesprávných vět (č.I). 8. Eva, dívka, věk 5,10 let (nar. 2005) Předškolní vzdělávání: Dívka přijata do MŠ od 1. 9. 2008 do věkově smíšené třídy. Od 1. 9. 2010 byla zařazena do věkově homogenní třídy předškolních dětí ve věku od 5 – 7 let. V současné době matka dívky uvaţuje o odkladu školní docházky. Z rozhovoru při výzkumném šetření: Dívka se se zájmem zapojila do plnění úkolŧ. Po celou dobu pracovala samostatně, udrţovala pozornost i oční kontakt. Odpovídala ihned, v přiměřeném tempu i intonaci, nadechovala se nosem. Výslovnost hlásek je u dívky v pořádku. I. Oprava významově nesprávných vět (KS): úkolem dítěte je rozpoznat a opravit nesmyslná syntagmatická spojení Celkem získáno bodů : Zadání: Maminka poloţila vázu z květinami pod stŧl. 1. Odpověď: Maminka poloţila vázu z květinami na stůl. Zadání: Kdyţ jdeme nakupovat do obchodu, vyděláváme peníze. 2. Odpověď: Kdyţ jdeme nakupovat do obchodu, kupujeme jídlo. Zadání: Veselý šašek provádí hodně otázek. 3. Odpověď: Veselý šašek dovádí.

71

12 2 1 1

Zadání: Tímto dárkem jsme mamince udělali velkou lásku. 4. Odpověď: Tímto dárkem jsme mamince udělali velkou radost. Zadání: Ze samých trápení a starostí se maminka směje. 5. Odpověď: Ze samých trápení a starostí se maminka mračí. Zadání: Učitelka zadává dětem hodně radosti. 6. Odpověď: Učitelka dává dětem hodně úkolů. Zadání: Kdyţ je člověk nemocný, potřebuje hlavně zábavu. 7. Odpověď: Kdyţ je člověk nemocný, potřebuje hlavně léky. Zadání: V loterii je moţné pouţít auto. 8. Odpověď: V loterii je moţné vylosovat něco. Zadání: Protoţe jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. 9. Odpověď: Protoţe jsme veselí hrajeme si a tancujeme. Tab. č. 86: Eva - Oprava významově nesprávných vět

2 1 1 2 1 1

II. Klasifikace pojmů (BK): úkolem dítěte je vybrat k danému nadřazenému pojmu konkrétní obrázky, které se hodí do dané kategorie. Pojem Výběr dítěte Celkem získáno bodů : 33 1. Ţivočichové ryba, pes, slepice, kůň, ţelva, medvěd, oslík 5 2. Potraviny ředkvička, zelí, chlebíček, zmrzlina, banán, mléko, zákusek, kečup 8 3.

Oblečení

rukavice, klobouk, sako, šaty, boty

5

4.

Hračky

autodráha, medvěd, oslík, panenka, míč

5

5.

Dopravní prostředky

kolo, nákladní auto, osobní auto, loď, letadlo, autodráha

5

6. Rostliny květina, zelí, banán, ředkvička, strom Tab. č. 87: Eva - Klasifikace pojmŧ

5

III. Tvoření vět (SB) – úkolem dítěte je vytvářet smysluplné věty ze zadávaných slov Zadání Odpověď dítěte Celkem získáno bodů : 14 1. maminka – pracovat – zahrada Maminka pracuje na zahradě. 2 2. jablko – ukousnout Maminka ukousla jablíčko. 2 3. chlapec – spěchat – škola Chlapec chodí do školy. 1 4. dvŧr – leţet – pes Pes leţí na dvoře. 2 5. radovat se – otec – dárek Tatínek se dívá do dárku. 1 6. křeslo – lékař – sedět Lékař sedí na křesle. 2 7. cukr – sladký Cukr se líţe, protoţe je sladký. 2 8. plakat – smutný Smutný pláče. 0 9. písek – potit se nedokázala odpovědět 0 10. slunko – studený Slunko je teplý, déšť je studený. 2 Tab. č. 88: Eva - Tvoření vět IV. Hledání slov (WF): úkolem dítěte je ke třem daným slovům vymyslet čtvrté, které má s nimi logický společný význam Zadání Odpověď Celkem získáno bodů : 17 1. modrá, ţlutá, červená barvičky 2 2. lev, tygr, slon zvířátka v ZOO 2 3. kmen, kořen, list strom 2 4. kostel, chata, vila 0 5. skákat, jít, utíkat běhat 2 6. nohy, ocas, peří husa 1 7. volat, šeptat, mluvit křičet 2 8. teď, později, předtím za chvíli 2 9. košík, taška, kbelík věci 0 10. potok, řeka, pramen voda 2 11. slepice, krŧta, kačena zvíře 0 12. veliký, vysoký, hluboký skála 0

72

13. řezat, přitloukat, natírat 14. kámen, voda, hlína Tab. č. 89: Eva - Hledání slov

dům písek

0 2

Celkové bodové vyhodnocení Subtest Maximální počet bodů I. Oprava významově nesprávných vět (KS) 18 II. Klasifikace pojmů (BK) 33 III. Tvoření vět (SB) 20 IV. Hledání slov (WF) 28 Tab. č. 90: Eva - Celkové bodové vyhodnocení

Získáno bodů 12 33 14 17

% 67 100 70 61

35 30 25 20 15 10 5 0

Oprava významově Klasifikace pojmů (BK) nesprávných vět (KS)

Tvoření vět (SB)

Hledání slov (WF)

Graf č. 18: Eva – Celkové bodové vyhodnocení

Závěrečné zhodnocení: Výsledky dívky byly nadprŧměrné, v klasifikaci pojmŧ (č.II) dosáhla maximálního počtu bodŧ. 9. Karolína, dívka, věk 5,6 let (nar. 2005) Předškolní vzdělávání: Přijetí dívky do MŠ od 1. 9. 2008 do věkově smíšené třídy. Od 1. 9. 2010 byla dívka zařazena do věkově homogenní třídy předškolních dětí ve věku od 5 – 7 let. Od září 2011 nastupuje dívka k základnímu vzdělávání Z rozhovoru při výzkumném šetření: Po navázání kontaktu dívka přistoupila se zájmem k plnění úkolŧ. Po celou dobu pracovala samostatně. Dokázala udrţet pozornost i oční kontakt. Odpovídala ihned, v přiměřeném tempu i intonaci, nadechovala se nosem. Výslovnost hlásek je u dívky v pořádku.

73

I. Oprava významově nesprávných vět (KS): úkolem dítěte je rozpoznat a opravit nesmyslná syntagmatická spojení Celkem získáno bodů : Zadání: Maminka poloţila vázu z květinami pod stŧl. 1. Odpověď: Maminka poloţila vázu s květinami na stůl. Zadání: Kdyţ jdeme nakupovat do obchodu, vyděláváme peníze. 2. Odpověď: Kdyţ jdeme nakupovat do obchodu, dáváme peníze paní. Zadání: Veselý šašek provádí hodně otázek. 3. Odpověď: Veselý šašek pěkně tancuje. Zadání: Tímto dárkem jsme mamince udělali velkou lásku. 4. Odpověď: Tímto dárkem jsme mamince udělali velkou radost. Zadání: Ze samých trápení a starostí se maminka směje. 5. Odpověď: Ze samých trápení a starostí se maminka mračí. Zadání: Učitelka zadává dětem hodně radosti. 6. Odpověď: Učitelka dává dětem hodně úkolů. Zadání: Kdyţ je člověk nemocný, potřebuje hlavně zábavu. 7. Odpověď: Kdyţ je člověk nemocný, potřebuje hlavně leţet. Zadání: V tombole je moţné pouţít auto. 8. Odpověď: V tombole je moţné vyhrávat dárky. Zadání: Protoţe jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. 9. Odpověď: Protoţe jsme veselí zpíváme. Tab. č. 91: Karolína - Oprava významově nesprávných vět

11 2 1 1 2 1 1 2 1 0

II. Klasifikace pojmů (BK): úkolem dítěte je vybrat k danému nadřazenému pojmu konkrétní obrázky, které se hodí do dané kategorie. Pojem Výběr dítěte Celkem získáno bodů : 30 1. Ţivočichové ryba, pes, slepice, kůň, ţelva 5 2. Potraviny ředkvička, zelí, chlebíček, zmrzlina, banán, zákusek, kečup 7 3.

Oblečení

rukavice, klobouk, sako, šaty, boty

5

4.

Hračky

autodráha, medvěd, oslík, panenka, míč

5

5.

Dopravní prostředky

kolo, nákladní auto, osobní auto, loď, letadlo, autodráha

5

6. Rostliny květina, ředkvička, strom Tab. č. 92: Karolína - Klasifikace pojmŧ

3

III. Tvoření vět (SB) – úkolem dítěte je vytvářet smysluplné věty ze zadávaných slov Zadání Odpověď dítěte Celkem získáno bodů : 15 1. maminka – pracovat – zahrada Maminka pracuje na zahradě. 2 2. jablko – ukousnout Dědeček ukousl jablko. 2 3. chlapec – spěchat – škola Chlapec spíchá do školy. 2 4. dvŧr – leţet – pes Pejsek leţí na dvoře. 2 5. radovat se – otec – dárek Tatínek se raduje z dárku. 2 6. křeslo – lékař – sedět Lékař sedí na křesle. 2 7. cukr – sladký Cukr se dává do kafe. 0 8. plakat – smutný Maminka pláče, dědeček je smutný. 1 9. písek – potit se Maminka se potí na písku. 2 10. slunko – studený Slunko je teplý. 0 Tab. č. 93: Karolína - Tvoření vět IV. Hledání slov (WF): úkolem dítěte je ke třem daným slovům vymyslet čtvrté, které má s nimi logický společný význam Zadání Odpověď Celkem získáno bodů : 22 1. modrá, ţlutá, červená fialová 2 2. lev, tygr, slon ţirafa 2 3. kmen, kořen, list strom 2 4. kostel, chata, vila dům 2

74

5. skákat, jít, utíkat 6. nohy, ocas, peří 7. volat, šeptat, mluvit 8. teď, později, předtím 9. košík, taška, kbelík 10. potok, řeka, pramen 11. slepice, krŧta, kačena 12. veliký, vysoký, hluboký 13. řezat, přitloukat, natírat 14. kámen, voda, hlína Tab. č. 94: Karolína - Hledání slov

běţet kačer křičet později hruška voda kohout dlouhý mít rukavice písek

2 1 2 2 0 2 1 2 0 2

Celkové bodové vyhodnocení Subtest Maximální počet bodů I. Oprava významově nesprávných vět (KS) 18 II. Klasifikace pojmů (BK) 33 III. Tvoření vět (SB) 20 IV. Hledání slov (WF) 28 Tab. č. 95: Karolína - Celkové bodové vyhodnocení

Získáno bodů 11 30 15 22

% 61 91 75 79

35 30 25 20 15 10 5 0

Oprava významově Klasifikace pojmů (BK) nesprávných vět (KS)

Tvoření vět (SB)

Hledání slov (WF)

Graf č. 19: Karolína – Celkové bodové vyhodnocení

Závěrečné zhodnocení: Dívka dosáhla nadprŧměrného výsledku ve všech sledovaných oblastech. Její komunikační dovednosti odpovídají chronologickému věku. 10. Václav, chlapec, věk 6,7 let (nar. 2004) Předškolní vzdělávání: Chlapec byl přijat do MŠ od 1. 9. 2007 do věkově smíšené třídy. Od 1. 9. 2009 byl zařazen do věkově homogenní třídy předškolních dětí ve věku od 5 do 7 let. Chlapec má odklad školní docházky. Od září 2011 nastupuje k základnímu vzdělávání. Z rozhovoru při výzkumném šetření: Chlapce zaujalo plnění úkolŧ. Po celou dobu pracoval s chutí a samostatně. Udrţoval pozornost i oční kontakt. Odpovídal ihned, celý test zvládl bez přestávky. Komunikoval 75

v přiměřeném tempu i intonaci, nadechoval se nosem. Výslovnost hlásek byla u chlapce v loňském roce reedukována. I. Oprava významově nesprávných vět (KS): úkolem dítěte je rozpoznat a opravit nesmyslná syntagmatická spojení Celkem získáno bodů : Zadání: Maminka poloţila vázu z květinami pod stŧl. 1. Odpověď: Maminka poloţila vázu s květinami na stůl. Zadání: Kdyţ jdeme nakupovat do obchodu, vyděláváme peníze. 2. Odpověď: Nevyděláváme peníze, chodíme tam nakupovat.. Zadání: Veselý šašek provádí hodně otázek. 3. Odpověď: Veselý šašek šaškuje. Zadání: Tímto dárkem jsme mamince udělali velkou lásku. 4. Odpověď: Tímto dárkem jsme mamince udělali velkou radost. Zadání: Ze samých trápení a starostí se maminka směje. 5. Odpověď: Ze samých trápení a starostí se maminka zlobí. Zadání: Učitelka zadává dětem hodně radosti. 6. Odpověď: souhlasil Zadání: Kdyţ je člověk nemocný, potřebuje hlavně zábavu. 7. Odpověď: Kdyţ je člověk nemocný, potřebuje hlavně odpočinek. Zadání: V soutěţi je moţné pouţít auto. 8. Odpověď: V soutěţi je moţné si zasoutěţit. Zadání: Protoţe jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. 9. Odpověď: souhlasil Tab. č. 96: Václav - Oprava významově nesprávných vět

9 2 0 1 2 1 0 2 1 0

II. Klasifikace pojmů (BK): úkolem dítěte je vybrat k danému nadřazenému pojmu konkrétní obrázky, které se hodí do dané kategorie. Pojem Výběr dítěte Celkem získáno bodů : 33 1. Ţivočichové ryba, pes, slepice, kůň, ţelva 5 2. Potraviny ředkvička, zelí, chlebíček, zmrzlina, banán, zákusek, kečup, mléko 8 3.

Oblečení

rukavice, klobouk, sako, šaty, boty

5

4.

Hračky

autodráha, medvěd, oslík, panenka, míč

5

5.

Dopravní prostředky

kolo, nákladní auto, osobní auto, loď, letadlo, autodráha

5

6. Rostliny květina, ředkvička, strom, zelí, banán Tab. č. 97: Václav - Klasifikace pojmŧ

5

III. Tvoření vět (SB) – úkolem dítěte je vytvářet smysluplné věty ze zadávaných slov Zadání Odpověď dítěte Celkem získáno bodů : 14 1. maminka – pracovat – zahrada Maminka pracovala v zahradě. 2 2. jablko – ukousnout Jablko kousat. 0 3. chlapec – spěchat – škola Chlapec spěchá do školy. 2 4. dvŧr – leţet – pes Na dvoře leţí pes. 2 5. radovat se – otec – dárek Dali jsme tatínkovi dárek. 2 6. křeslo – lékař – sedět Na křesle lékař sedí. 1 7. cukr – sladký Cukr je sladký. 2 8. plakat – smutný Pláčeš, jako ţe jsi smutný. 1 9. písek – potit se Písek se potí na zahradě. 0 10. slunko – studený Slunce je teplý, studenej je vítr.. 2 Tab. č. 98: Václav - Tvoření vět

76

IV. Hledání slov (WF): úkolem dítěte je ke třem daným slovům vymyslet čtvrté, které má s nimi logický společný význam Zadání Odpověď Celkem získáno bodů : 17 1. modrá, ţlutá, červená růţová 2 2. lev, tygr, slon medvěd 2 3. kmen, kořen, list strom 2 4. kostel, chata, vila dům 2 5. skákat, jít, utíkat stát 1 6. nohy, ocas, peří hlava 0 7. volat, šeptat, mluvit křičet 2 8. teď, později, předtím uprostřed 0 9. košík, taška, kbelík nákup 0 10. potok, řeka, pramen vodopád 2 11. slepice, krŧta, kačena králík 0 12. veliký, vysoký, hluboký nízký 2 13. řezat, přitloukat, natírat stříkat 2 14. kámen, voda, hlína květiny 0 Tab. č. 99: Václav - Hledání slov

Celkové bodové vyhodnocení Subtest Maximální počet bodů I. Oprava významově nesprávných vět (KS) 18 II. Klasifikace pojmů (BK) 33 III. Tvoření vět (SB) 20 IV. Hledání slov (WF) 28 Tab. č. 100: Václav- Celkové bodové vyhodnocení

Získáno bodů 9 33 14 17

% 39 100 75 61

35 30 25 20 15 10 5 0

Oprava významově Klasifikace pojmů (BK) nesprávných vět (KS)

Tvoření vět (SB)

Hledání slov (WF)

Graf č. 20: Václav – Celkové bodové vyhodnocení

Závěrečné zhodnocení: Deficity se projevily u chlapce v opravě významově nesprávných vět (č.I), kde získal nízké ohodnocení. V klasifikaci pojmŧ (č. II) získal chlapec maximální počet bodŧ. Zbylé dva zadané testy zvládl přiměřeně svému věku.

77

4.4

Závěry výzkumného šetření a návrhy pro praxi Výzkumné šetření, které bylo uskutečněno v logopedické třídě a v běţné třídě

mateřské školy, mělo za cíl analyzovat úroveň komunikačních dovedností v oblasti slovní zásoby a jazykové roviny morfologicko-syntaktické u dětí ve 5 – 7 let. Vlastní výzkumné šetření dospělo k následujícím výsledkŧm: Výsledky dětí zařazených do logopedické třídy mateřské školy: I. Oprava významově nesprávných vět

II. Klasifikace pojmů

III. Tvoření vět

IV. Hledání slov

Jméno Body max. Body max. Body max. Body max. dítěte 18 33 20 28 Adéla 11 27 17 18 Simona 15 27 13 20 Věra 7 27 13 16 Marek 6 24 14 14 Martin 13 29 14 15 Tadeáš 14 26 9 15 Arnošt 13 32 14 18 Jan 5 31 0 18 Leoš 8 28 8 6 Mirek 7 23 9 8 Průměr 9,9 27,4 11,1 14,8 Tab. č. 101: Výsledky a prŧměr testŧ u dětí v logopedické třídě MŠ

Nejvyšší úspěšnosti dosáhly děti z logopedické třídy MŠ v testu klasifikace pojmŧ (č.II). V testech oprava významově nesprávných vět (č.I) a tvoření vět (č.III) dosáhly děti v poměru k maximálnímu počtu bodŧ shodné ohodnocení. Nejvíce deficitŧ bylo zaznamenáno v oddíle hledání slov (č.IV), ve kterém děti získaly nejniţší počet bodŧ ze všech aplikovaných subtestŧ. Výsledky dětí zařazených do běžné třídy mateřské školy: I. Oprava významově nesprávných vět

Jméno dítěte Vanda

II. Klasifikace pojmů

III. Tvoření vět

IV. Hledání slov

Body max. Body max. Body max. Body max. 18 33 20 28 11 29 14 23 78

Nikola Andrea Klára Patrik Radek Dana Eva Karolína Václav Průměr

12 9 9 10 11 9 12 11 9 10,3

31 28 29 28 32 32 33 30 33 30,5

18 13 16 12 12 12 14 15 14 14

17 21 24 9 24 22 17 22 17 19,6

Tab. č. 102: Výsledky a prŧměr testŧ u dětí v běţné třídě MŠ

Nejvyšší počet bodŧ dosáhly děti z běţné třídy MŠ v testu klasifikace pojmŧ (č.II), kde získaly i nejvyšší ohodnocení ze všech aplikovaných subtestŧ. V oblastech tvorby vět (č.III) a hledání slov (č.IV) dosáhly děti vzhledem k poměru maximálního počtu bodŧ shodného výsledku. Nejvíce deficitŧ zaznamenal oddíl oprava významově nesprávných vět (č.I), ve kterém děti získaly nejniţší bodové ohodnocení a byly téměř na stejné úrovni se skupinou dětí z logopedické třídy. Výsledky dětí v jednotlivých subtestech byly vyhodnoceny prŧměrem a srovnány v následujícím grafu: 35 30 25 20

Logopedická třída Běžná třída

15 10 5 0 Oprava významově nesprávných vět (KS)

Klasifikace pojmů (BK)

Tvoření vět (SB)

Hledání slov (WF)

Graf č. 21: Srovnání dosaţených výsledkŧ dětí logopedické a běţné třídy MŠ

V grafu je prokázána vyšší úroveň zjišťovaných komunikačních dovedností u dětí zařazených do běţné třídy MŠ. Lze konstatovat, ţe stanovené výzkumné předpoklady se potvrdily.

79

Výzkumná teze č. 1: Děti zařazené do logopedické třídy mateřské školy i děti intaktní mají stejnou schopnost rozpoznat v dané větě slovo, které významově nesouvisí se sdělením věty. Výzkumná teze byla potvrzena. Mezi dětmi z obou sledovaných skupin nebyly zjištěny výraznější rozdíly. Všechny děti však dosáhly niţšího bodového hodnocení oproti jiným subtestŧm. Dŧvod vidím v obsahově neadekvátních otázkách vzhledem k věku a zkušenostem dětí. Výzkumná teze č. 2: Děti zařazené do logopedické třídy mateřské školy obtížněji uplatňují gramatická pravidla při tvoření věty ze slov základním tvaru. Výzkumná teze byla potvrzena. Děti zařazené do logopedické třídy častěji chybovaly v morfologii i syntaxu věty, uţívaly slova v základním tvaru. Jeden chlapec nedokázal vŧbec aplikovat gramatická pravidla ve slyšených slovech. Výzkumná teze č. 3: U dětí zařazených do logopedické třídy mateřské školy je v porovnání s dětmi intaktními snížena komunikační dovednost vyjadřovat pojmy logické vztahy přiřazování a nadřazování. Výzkumná teze byla potvrzena. Rozdíl v uţívání pojmŧ se výrazněji projevil v subtestu hledání slov (č.IV). Vţdy poslední zadané slovo v dětech vyvolávalo asociaci a vyjádřený pojem se nevztahoval k dané skupině. V subtestu klasifikace pojmŧ (č.II) byly rozdíly menší a děti obou skupin dosáhly vysokého bodového hodnocení oproti jiným testŧm. Do tohoto testu bylo zapojeno i zrakové vnímání a motivace obrázky, coţ podporuje poţadavky multisenzoriálního přístupu v předškolním vzdělávání. Pořadí subtestů dle úspěšnosti dětí: 1. subtest č. II. Klasifikace pojmŧ (BK) – nejvyšší úspěšnost 2. subtest č. III. Tvoření vět (SB) 3. subtest č. IV. Hledání slov (WF) 4. subtest č. I. Oprava významově nesprávných vět (KS) – nejniţší úspěšnost Pořadí subtestů podle toho, jak děti úkoly zaujaly (subjektivní názor) 1. subtest č. II. Klasifikace pojmŧ (BK) – nejvyšší úspěšnost 2. subtest č. IV. Hledání slov (WF) 3. subtest č. III. Tvoření vět (SB 4. subtest č. I. Oprava významově nesprávných vět (KS) – nejniţší úspěšnost 80

Na základě výsledků výzkumného šetření lze vyvodit následující doporučení pro praxi: -

před prací dítě vhodně motivovat

-

připravit se na skutečnost, ţe doba zadávání testŧ mŧţe být delší a s přestávkami (u dětí intaktních trvalo šetření minimálně 15 minut, u dětí z logopedické třídy od 20 minut a déle)

-

respektovat postupně zkracující se dobu soustředění a sniţování pozornosti dítěte, která ovlivňuje jeho výkony, dítě mŧţe také ulpívat na předchozích úkolech

-

obsah otázek formulovat přiměřeně dětskému chápání skutečnosti, tam kde děti situace dobře znaly, téměř nechybovaly (např. Kdyţ je člověk nemocný…, Dvůr- leţet- pes)

Doporučení k subtestu č. I. Oprava významově nesprávných vět (KS) Test jsem motivovala hrou „Na Popletu“ – já jsem byla v roli Poplety a děti mé výroky opravovaly. Jako nejvíce problémové se jevily věty: č. 2) Kdyţ jdeme nakupovat do obchodu, vyděláváme peníze (děti v tomto věku nechápou činnost vydělávat peníze v zaměstnání, peníze se mohou vydělávat i z peněţenky) č. 4) Tímto dárkem jsme mamince udělali velkou lásku (děti mnohdy souhlasily, mají maminku rády) č. 5) Učitelka zadává dětem hodně radosti (pro děti z mateřské školy nevhodná formulace, navíc se odvíjí od toho, jak učitelka zadávané úkoly pojmenovává např. hry, pracovní listy…) č.6) V loterii je moţné pouţít auto (nejvíce problematická věta, naprosto nevhodná, i kdyţ nahradíme slovo loterie výrazy tombola, soutěţ) č.7) Protoţe jsme veselí, zpíváme ani tancujeme (většinou děti souhlasily, v nářečí je uţívaný slučovací význam spojky ani). Doporučení k subtestu č. II. Klasifikace pojmů (BK) Test jsem motivovala obrázky, vţdy po kaţdém úkolu jsem obrázky znovu dávala dohromady, aby děti vybírali opět z plného souboru. Navrhuji doplnit vyhodnocování o další přípustné hypergeneralizace – obrázky šaty, auto uznat i jako hračky, kečup s obrázkem rajského jablka uznat i mezi rostliny. 81

Doporučení k subtestu č. III. Tvoření vět (SB) Dětem jsem úkol přiblíţila na vlastním příkladu: poloţila jsem na

stŧl tuţku a

komentovala jsem své jednání: „Tuţka – stůl - leţet, ale tak se to neříká, zkusíme si to povědět správně: Na stole leţí tuţka“. Doporučuji pro další pouţití v praxi: -

slovo otec nahradit slovem tatínek

-

zváţit zařazení alespoň jednoho obrázku k daným spojením, aby děti lépe pochopily úkol

-

pro děti byla v testu obtíţná následující spojení: jablko - ukousnout, písek – potit se, slunko –studený (v tomto spojení děti poznaly nelogičnost ale nedokázaly jiţ zformulovat větu s vyuţitím slova studený.

Doporučení k subtestu č. IV. Hledání slov (WF) Zadávaný poţadavek jsem dětem přiblíţila následující formou: „Budu ti říkat slovíčka a ty zkus přemýšlet, co k nim ještě patří, co by se k nim hodilo“. U tohoto testu některé děti potřebovaly delší dobu k odpovědi, ale zadávané úkoly je bavily. Problémová spojení : kostel- chata- vila, řezat – přitloukat – natírat V tomto subtestu si děti nejvíce vytvářely asociace na poslední slyšené slovo

82

Závěr Diplomová práce se zabývala problematikou narušeného vývoje řeči a specificky narušeného vývoje řeči nazývaného vývojová dysfázie. Jedná se o dynamický typ poruchy, který negativně postihuje a ovlivňuje celou osobnost dítěte včetně jeho komunikačních kompetencí. Problematika této oblasti je velmi obsáhlá, její vymezení není jednotné a je ovlivněno vývojem diagnostických moţností. V současné době není v České republice vytvořen standardizovaný testový manuál k diagnostice narušeného i specificky narušeného vývoje řeči. Včasná logopedická intervence dítěte s vývojovou dysfázií je dlouhodobou záleţitostí, vyuţívá závěrŧ týmového diagnostického procesu a je zaměřena na komplexní rozvoj osobnosti dítěte. Cílem diplomové práce bylo analyzovat úroveň komunikačních dovedností u dětí ve věku 5 – 7 let v oblasti slovní zásoby a jazykové roviny morfologicko-syntaktické. K dosaţení výzkumného záměru bylo zvoleno kvantitativní výzkumné šetření, doplněné kvalitativním. Práce obsahuje čtyři díly a je rozčleněna na část teoretickou, ve které jsou zpracována teoretická východiska, získaná analýzou odborné literatury a část empirickou, obsahující vlastní výzkumný projekt. Lze konstatovat, ţe cíl práce byl splněn. Výzkumné šetření potvrdilo stanovené výzkumné teze. U dětí zařazených ke vzdělávání v logopedické třídě je sníţena komunikační dovednost v oblasti slovní zásoby i ve zvládnutí jazykové roviny morfologicko-syntaktické. V rozpoznávání významově nesouvisejících slov ve větě měli všechny sledované děti podobné výsledky. Výzkumné šetření prokázalo vysokou úroveň komunikačních dovedností sledovaných dětí, která přímo souvisí s kvalitou jejich předškolního vzdělávání. Na této skutečnosti se podílí učitelky v běţné a logopedické třídě mateřské školy Zvídálek spolu s vedením školy. Dále příslušné poradenské pracoviště a rodiče dětí. Realizace vlastního výzkumu znamenala velký přínos pro mou další pedagogickou práci, zejména z oblasti moţností a aplikace diagnostiky narušeného vývoje řeči u dětí předškolního věku.

83

Shrnutí Diplomová práce se zabývala oblastí narušeného vývoje řeči a specificky narušeného vývoje řeči u dětí předškolního věku. Problematika této oblasti má obsáhlé nejednotné vymezení, které je ovlivňováno současným vývojem diagnostických moţností. Cílem práce bylo analyzovat komunikační dovednosti u dětí ve věku od pěti do sedmi let v oblasti slovní zásoby a jazykové roviny morfologicko-syntaktické. Teoretická část popisuje zákonitosti vývoje dítěte předškolního věku, problematiku specificky narušeného vývoje řeči a vymezuje pojmy z oblasti jazykové roviny morfologicko-syntaktické. Ve výzkumné části práce byla vyhodnocována aplikace subtestŧ k diagnostice morfologicko-syntaktické roviny jazyka u dětí ve věku od pěti do sedmi let. Získané závěry výzkumného šetření potvrdily dŧleţitost rozvoje komunikačních dovedností v oblasti slovní zásoby a jazykové roviny morfologicko-syntaktické u všech dětí zařazených do rŧzných forem předškolního vzdělávání.

84

Summary The diploma thesis is focused on the defect development of speech and on the specific language impairment of pre-school age children. The dilemma of this field is not uniformly delimited due to a contemporary progress of diagnostic possibilities. A goal of the thesis is to analyse communication skills of children between the ages of five and seven in their vocabulary as well as in the morphological-syntactic level of speech. The theoretical part describes patterns of a pre-school child development, problems of the specific language impairment and defines terms of the morphologicalsyntactic level of speech. The practical part of this thesis is focused on an evaluation of diagnostic subtests of the morphological-syntactic level of speech of children between the ages of five and seven. The obtained results of this research project have confirmed the importance of a communications skills development in the vocabulary as well as in the morphologicalsyntactic level of speech of all children included in various types of a pre-school education.

85

Použitá literatura BEDNÁŘOVÁ, Jiřina, ŠMARDOVÁ,Vlasta, ŠMARDA Richard. Diagnostika dítěte předškolního věku : co by dítě mělo umět ve věku od 3 do 6 let. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2007. 212 s. ISBN 978-80-251-1829-0. BYTEŠNÍKOVÁ, Ilona. Rozvoj komunikačních kompetencí u dětí předškolního věku. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2007. 200 s. ISBN 978-80-210-4454-8. BYTEŠNÍKOVÁ, Ilona., HORÁKOVÁ, Radka., KLENKOVÁ, Jiřina. Logopedie, surdopedie. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno : Paido, 2007. 118 s. ISBN 978-807315-136-2. ČAČKA, Otto. Psychologie dítěte. 1.vyd. Tišnov : SURSUM, 1994. 112 s. ISBN 8085799-03-0. ČÁP, Jan, MAREŠ, Jiří. Psychologie pro učitele. 1. vyd. Praha : Portál, 2001. 655 s. ISBN 80-7178-463-X. ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda. 3. vyd. Praha : Karolinum, 2001. 341 s. ISBN 80-246-0154-0. DLOUHÁ, Olga. Vývojové poruchy řeči : [vztah centrálních poruch řeči a sluchu]. Praha: Alexej Novák, 2003. 142 s. ISBN 80-239-1832-X. DVOŘÁK, Josef. Vývojová fonologická porucha. 1. vyd. Ţďár nad Sázavou : Logopaedia clinica, 2003. 148 s. ISBN 80-902536-4-4. DVOŘÁK, Josef. Vývojová verbální dyspraxie. 1. vyd. Ţďár nad Sázavou : Logopaedia clinica, 2003. 144 s. ISBN 80-902536-5-2. DVOŘÁK, Josef. Logopedický slovník : [terminologický a výkladový]. 2. vyd. Ţďár nad Sázavou : Logopaedia clinica, 2001. 223 s. ISBN 80-902536-2-8. GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000. 207 s. ISBN 80-85931-79- 6. HAVLÍNOVÁ, Miluše. Kurikulum podpora zdraví v mateřské škole : rozšířený a aktualizovaný modelový program (dokument a metodika). 1. vyd. Praha : Portál, 2000. 220 s. ISBN 80-7178-383-8. HELUS, Zdeněk. Dítě v osobnostním pojetí : obrat k dítěti jako výzva a úkol pro učitele i rodiče. 1. vyd. Praha : Portál, 2004. 228 s. ISBN 80-7178-888-0.

86

HORT, Vladimír, HRDLIČKA, Michal, KOCOURKOVÁ, Jana, MALÁ, Eva a kol. Dětská a adolescentní psychiatrie. 1. vyd. Praha : Portál, 2000. 496 s. ISBN 80-7178472-9. KLENKOVÁ, Jiřina. Logopedie. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2006. 228 s. ISBN 80-247-1110-9. KLENKOVÁ, Jiřina, KOLBÁBKOVÁ, Helena. Diagnostika předškoláka : správný vývoj řeči dítěte. Brno : MC, 2002. 125 s. KLENKOVÁ, Jiřina. Kapitoly z logopedie I. 2. vyd. Brno : Paido, 2000. 94s. ISBN 80-85931-88-5. KLENKOVÁ, Jiřina. Moţnosti stimulace preverbálních a verbálních schopností vývojově postiţených dětí. Brno : Paido, 2000. 121 s. ISBN 80-85931-91-5. KLENKOVÁ, Jiřina. Kapitoly z logopedie II. a III. Brno : Paido. 1998. 93 s. ISBN 8085931-62-1. KOLLÁRIKOVÁ, Zuzana, PUPALA, Branislav. Předškolní a primární pedagogika. 1. vyd. Praha : Portál, 2001. 455 s. ISBN 80-7178-585-7. KOŤÁTKOVÁ, Soňa. Dítě a mateřská škola. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 193 s. ISBN 978-80-247-1568-1. KURIC, Josef. Ontogenetická psychologie. 1.vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1986. 264 s. KUTÁLKOVÁ, Dana. Opoţděný vývoj řeči. Dysfázie : [Metodika reedukace]. 1. vyd. Praha : Septima, s.r.o., 2002. 104 s. ISBN 80-7216-177-6. KUTÁLKOVÁ, Dana. Logopedická prevence : průvodce vývojem dětské řeči. 1. vyd. Praha : Portál, 1996. 216 s. ISBN 80-7178-115-0. LANGMEIER, Josef., KREJČÍŘOVÁ, Dana. Vývojová psychologie. 3. vyd. Praha : Grada Publishing, 1998. 343 s. ISBN 80-7169-195-X. LECHTA,Viktor a kol. Terapie narušené komunikační schopnosti. 1. vyd. Praha : Portál, 2005. 392 s. ISBN 80-7178-961-5. LECHTA, Viktor a kol. Diagnostika narušené komunikační schopnosti. 1. vyd. Praha : Portál, 2003. 360 s. ISBN 80-7178-801-5. LECHTA, Viktor. Symptomatické poruchy řeči u dětí. 1. vyd. Praha : Portál, 2002. 192 s. ISBN 80-7178-572-5. LECHTA, Viktor. Logopedické repetitórium. 1. vyd. Bratislava : SPN, 1990. 278 s. ISBN 80-08-00447-9. 87

LEJSKA, Mojmír. Poruchy verbální komunikace a foniatrie. Brno : Paido, 2003. 156 s. ISBN 80-7315-038-7. LOVE, J. Russell, WEBB, G. Wanda. Mozek a řeč : neurologie nejen pro logopedy. 1. vyd. Praha : Portál, 2009. 372 s. ISBN 978-80-7367-464-9. MATĚJÍČEK, Zdeněk. Prvních šest let ve vývoji a výchově dítěte. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2005. 184 s. ISBN 80-247-0870-1. MERTIN, Václav, GILLERNOVÁ, Ilona (eds.). Psychologie pro učitelky mateřské školy. 1. vyd. Praha : Portál, 2003. 232 s. ISBN 80-7178-799-X. MIKULAJOVÁ, Marína, RAFAJDUSOVÁ, Iris. Vývinová dysfázia : špecificky narušený vývin reči. 1. vyd. Bratislava, 1993. 288 s. ISBN 80-900445-0-6. NOVÁK, Alexej. Vývoj dětské řeči : [fyziologie, jeho poruchy, diagnostika a léčba]. Praha : 1999. 178 s. OHNESORG, Karel. Fonetika pro logopedy. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1985. OPATŘILOVÁ, Dagmar. Pedagogicko – psychologické poradenství a intervence v ranném a předškolním věku u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2006. 292 s. ISBN 80-210-3977-9. PIPEKOVÁ, Jarmila. Kapitoly ze speciální pedagogiky. 2. rozš. a přeprac vyd. Brno : Paido, 2006. 404 s. ISBN 80 -7315-120-0. PRŦCHA, Jan, WALTEROVÁ, Eliška, MAREŠ Jiří. Pedagogický slovník. 1.vyd. Praha : Portál, 1995. 292 s. ISBN 80-7178-029-4. PŘINOSILOVÁ, D. Diagnostika ve speciální pedagogice. 2. vyd. Brno: Paido, 2007. 178 s. ISBN 978-80-7315-157-7. ŘÍČAN, Pavel, KREJČÍŘOVÁ, Dana a kol. Dětská klinická psychologie. 4. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. 603 s.ISBN 80-247-1049-8. SOVÁK, Miloš. Logopedie předškolního věku. 3. vyd. Praha : SNP, 1984. 216 s. ŠKODOVÁ, Eva, JEDLIČKA, Ivan a kol. Klinická logopedie. 2. vyd. Praha : Portál, 2007. 616 s. ISBN 80-7178-546-6. SVOBODA,

Mojmír

(ed.),

KREJČÍŘOVÁ,

Dana,

VÁGNEROVÁ,

Marie.

Psychodiagnostika dětí a dospívajících. 1. vyd. Praha : Portál, 2001. 792 s. ISBN 807178-545-8. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie : dětství, dospělost, stáří. 1. vyd. Praha : Portál, 2000. 522 s. ISBN 80-7178-308-0.

88

VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese : variabilita a patologie lidské psychiky. 1. vyd. Praha : Portál, 1999. 448 s. ISBN 80-7178-214-9. VÍTKOVÁ, Marie (ed.) Integrativní speciální pedagogika : integrace školní a sociální. 2. vyd. Brno : Paido, 2004. 436 s. ISBN 80-7315071-9. VYGOTSKIJ, Lev, Semjonovič. Psychologie myšlení a řeči. 1. vyd. Praha : Portál, 2004. 136 s. ISBN 80-7178-943-7. ZELINKOVÁ, Olga. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program : [nástroje pro prevenci, nápravu a integraci. 1. vyd. Praha : Portál, 2001. 207 s. ISBN 80-7178-544-X. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání 2004. Praha : VÚP, 2005. 45 s. ISBN 80-87000-00-5.

89

Seznam tabulek a grafů Tab. č. 1: Adéla - Oprava významově nesprávných vět Tab. č. 2: Adéla - Klasifikace pojmŧ Tab. č. 3: Adéla - Tvoření vět Tab. č. 4: Adéla - Hledání slov Tab. č. 5: Adéla - Celkové bodové vyhodnocení Tab. č. 6: Simona - Oprava významově nesprávných vět Tab. č. 7: Simona - Klasifikace pojmŧ Tab. č. 8: Simona - Tvoření vět Tab. č. 9: Simona - Hledání slov Tab. č. 10: Simona - Celkové bodové vyhodnocení Tab. č. 11: Věra - Oprava významově nesprávných vět Tab. č. 12: Věra - Klasifikace pojmŧ Tab. č. 13: Věra - Tvoření vět Tab. č. 14: Věra - Hledání slov Tab. č. 15: Věra - Celkové bodové vyhodnocení Tab. č. 16: Marek - Oprava významově nesprávných vět Tab. č. 17: Marek - Klasifikace pojmŧ Tab. č. 18: Marek - Tvoření vět Tab. č. 19: Marek - Hledání slov Tab. č. 20: Marek - Celkové bodové vyhodnocení Tab. č. 21: Martin - Oprava významově nesprávných vět Tab. č. 22: Martin - Klasifikace pojmŧ Tab. č. 23: Martin - Tvoření vět Tab. č. 24: Martin - Hledání slov Tab. č. 25: Martin - Celkové bodové vyhodnocení Tab. č. 26: Tadeáš - Oprava významově nesprávných vět Tab. č. 27: Tadeáš - Klasifikace pojmŧ Tab. č. 28: Tadeáš - Tvoření vět Tab. č. 29: Tadeáš - Hledání slov Tab. č. 30: Tadeáš - Celkové bodové vyhodnocení Tab. č. 31: Arnošt - Oprava významově nesprávných vět 90

Tab. č. 32: Arnošt - Klasifikace pojmŧ Tab. č. 33: Arnošt - Tvoření vět Tab. č. 34: Arnošt - Hledání slov Tab. č. 35: Arnošt - Celkové bodové vyhodnocení Tab. č. 36: Jan - Oprava významově nesprávných vět Tab. č. 37: Jan - Klasifikace pojmŧ Tab. č. 38: Jan - Tvoření vět Tab. č. 39: Jan - Hledání slov Tab. č. 40: Jan - Celkové bodové vyhodnocení Tab. č. 41: Leoš - Oprava významově nesprávných vět Tab. č. 42: Leoš - Klasifikace pojmŧ Tab. č. 43: Leoš - Tvoření vět Tab. č. 44: Leoš - Hledání slov Tab. č. 45: Leoš - Celkové bodové vyhodnocení Tab. č. 46: Mirek - Oprava významově nesprávných vět Tab. č. 47: Mirek - Klasifikace pojmŧ Tab. č. 48: Mirek - Tvoření vět Tab. č. 49: Mirek - Hledání slov Tab. č. 50: Mirek - Celkové bodové vyhodnocení Tab. č. 51: Vanda - Oprava významově nesprávných vět Tab. č. 52: Vanda - Klasifikace pojmŧ Tab. č. 53: Vanda - Tvoření vět Tab. č. 54: Vanda - Hledání slov Tab. č. 55: Vanda - Celkové bodové vyhodnocení Tab. č. 56: Nikola - Oprava významově nesprávných vět Tab. č. 57: Nikola - Klasifikace pojmŧ Tab. č. 58: Nikola - Tvoření vět Tab. č. 59: Nikola - Hledání slov Tab. č.60: Nikola - Celkové bodové vyhodnocení Tab. č. 61: Andrea - Oprava významově nesprávných vět Tab. č. 62: Andrea - Klasifikace pojmŧ Tab. č. 63: Andrea - Tvoření vět Tab. č. 64: Andrea - Hledání slov Tab. č. 65: Andrea - Celkové bodové vyhodnocení 91

Tab. č. 66: Klára - Oprava významově nesprávných vět Tab. č. 67: Klára - Klasifikace pojmŧ Tab. č. 68: Klára - Tvoření vět Tab. č. 69: Klára - Hledání slov Tab. č. 70: Klára - Celkové bodové vyhodnocení Tab. č. 71: Patrik - Oprava významově nesprávných vět Tab. č. 72: Patrik - Klasifikace pojmŧ Tab. č. 73: Patrik - Tvoření vět Tab. č. 74: Patrik - Hledání slov Tab. č. 75: Patrik - Celkové bodové vyhodnocení Tab. č. 76: Radek - Oprava významově nesprávných vět Tab. č. 77: Radek - Klasifikace pojmŧ Tab. č. 78: Radek - Tvoření vět Tab. č. 79: Radek - Hledání slov Tab. č. 80: Radek - Celkové bodové vyhodnocení Tab. č. 81: Dana - Oprava významově nesprávných vět Tab. č. 82: Dana - Klasifikace pojmŧ Tab. č. 83: Dana - Tvoření vět Tab. č. 84: Dana - Hledání slov Tab. č. 85: Dana - Celkové bodové vyhodnocení Tab. č. 86: Eva - Oprava významově nesprávných vět Tab. č. 87: Eva - Klasifikace pojmŧ Tab. č. 88: Eva - Tvoření vět Tab. č. 89: Eva - Hledání slov Tab. č. 90: Eva - Celkové bodové vyhodnocení Tab. č. 91: Karolína - Oprava významově nesprávných vět Tab. č. 92: Karolína - Klasifikace pojmŧ Tab. č. 93: Karolína - Tvoření vět Tab. č. 94: Karolína - Hledání slov Tab. č. 95: Karolína - Celkové bodové vyhodnocení Tab. č. 96: Václav - Oprava významově nesprávných vět Tab. č. 97: Václav - Klasifikace pojmŧ Tab. č. 98: Václav - Tvoření vět Tab. č. 99: Václav - Hledání slov 92

Tab. č. 100: Eva - Celkové bodové vyhodnocení Tab. č. 101: Výsledky a prŧměr testŧ u dětí v logopedické třídě MŠ Tab. č. 102: Výsledky a prŧměr testŧ u dětí v běţné třídě MŠ

Graf č. 1: Adéla – Celkové bodové vyhodnocení Graf č. 2: Simona – Celkové bodové vyhodnocení Graf č. 3: Věra – Celkové bodové vyhodnocení Graf č. 4: Marek – Celkové bodové vyhodnocení Graf č. 5: Martin – Celkové bodové vyhodnocení Graf č. 6: Tadeáš – Celkové bodové vyhodnocení Graf č. 7: Arnošt – Celkové bodové vyhodnocení Graf č. 8: Jan– Celkové bodové vyhodnocení Graf č. 9: Leoš – Celkové bodové vyhodnocení Graf č. 10: Mirek – Celkové bodové vyhodnocení Graf č. 11: Vanda – Celkové bodové vyhodnocení Graf č. 12: Nikola – Celkové bodové vyhodnocení Graf č. 13: Andrea – Celkové bodové vyhodnocení Graf č. 14: Klára – Celkové bodové vyhodnocení Graf č. 15: Patrik – Celkové bodové vyhodnocení Graf č. 16: Radek – Celkové bodové vyhodnocení Graf č. 17: Dana – Celkové bodové vyhodnocení Graf č. 18: Eva– Celkové bodové vyhodnocení Graf č. 19: Karolína – Celkové bodové vyhodnocení Graf č. 20: Václav – Celkové bodové vyhodnocení Graf č. 21: Srovnání dosaţených výsledkŧ dětí logopedické a běţné třídy MŠ

93

Seznam příloh Příloha č. 1: Zadávání a vyhodnocování subtestŧ

Přílohy Příloha č. 1: Zadávání a vyhodnocování subtestů I. Oprava významově nesprávných vět (KS) – větný význam - byla zjišťována schopnost dítěte rozpoznat a opravit nesmyslná syntagmatická spojení - dítěti bylo zadáváno 9 významově nesprávných vět - maximální počet získaných bodŧ: 18 - k vyhodnocování subtestu byla pouţita stupnice 0 - 2 body: 2 body - v souladu s instrukcemi dítě změnilo ve větě jen jedno klíčové slovo 1 bod - a) dítě rozpoznalo významovou neshodu, ale úkol vyřešilo tak, ţe změnilo celou větu nebo její podstatnou část b) nové slovo neodpovídalo věcnému obsahu věty 0 bodů - všechny odpovědi, které se nedají ohodnotit jedním bodem. II. Klasifikace pojmů (BK) - slovní význam - byla zjišťována schopnost dítěte vybrat k danému nadřazenému pojmu konkrétní obrázky příslušné pro danou významovou kategorii - výsledky zobrazily přehled o šířce pojmŧ a sémanticko-kognitivní úrovni dítěte - dítěti bylo zadáváno 6 významových kategorií - maximální počet získaných bodŧ: 33 - k vyhodnocování subtestu byla pouţita stupnice 0 - 1 body 1 bod - kaţdý správně zařazený obrázek 0 bodů - pokud byl do dané kategorie zařazen nesprávný obrázek z jiné oblasti. - zadávané významové kategorie s maximálním počtem bodŧ: ţivočichové: 5 bodů (ryba, pes, slepice, kůň, ţelva + nebodováno medvěd, oslík) potraviny: 8 bodů (banán, ředkvička, zelí, chlebíček, zmrzlina, zákusek, mléko, kečup, + nebodováno ryba, slepice, ţelva) oblečení: 5 bodů (rukavice, klobouk, sako, šaty, boty + nebodováno panenka) hračky: 5 bodů (míč, autodráha, medvěd, oslík, panenka + nebodováno ţelva, kolo, 94

letadlo) dopravní prostředky: 5 bodů (kolo, nákladní auto, osobní auto, loď, letadlo + nebodováno kůň, autodráha) rostliny: 5 bodů (květina, zelí, banán, ředkvička, strom + nebodováno ryba, kůň). III. Tvorba vět (SB) – větný význam - byla zjišťována schopnost dítěte vytvářet smysluplné věty za dvou aţ tří daných slov s dŧrazem na syntaktickou správnost logického vztahu mezi slovy - dítěti bylo zadáváno 10 úkolŧ - maximální počet získaných bodŧ: 20 - k vyhodnocování subtestu byla pouţita stupnice 0 - 2 body: 2 body - všechna zadaná slova jsou spojena do smysluplné a gramaticky správné věty nebo souvětí, více vět není povoleno 1 bod - všechna slova musí být spojena do věty, která mŧţe vykazovat menší semantické či syntaktické odchylky, ne však fráze 0 bodů - dítě nepouţilo ve větě všechna zadaná slova, vytvořené věty jsou neúplné, dítě vytvořilo více vět. IV. Hledání slov - slovní význam - byla zjišťována sémantická organizace subjektivního slovníku dítěte - dítě mělo za úkol ke třem daným slovŧm vymyslet čtvrté, výsledek ukázal schopnost dítěte odhalovat společný význam a vytvářet logické vztahy přiřazování a nadřazování - dítěti bylo zadáváno 14 úkolŧ, vţdy se skupinou tří významově podobných slov - maximální počet získaných bodŧ: 28 - k vyhodnocování subtestu byla pouţita stupnice 0 - 2 body: 2 body - slovo, které dítě doplnilo mělo logický vztah k daným slovŧm, tento vztah byl nadřazený nebo rovnocenný 1 bod - dítě u zadávaných pojmŧ nalezlo částečný vztah, utvořilo podřízený vztah, nalezlo funkční vztah, nezohlednilo jeden kriteriální znak 0 bodů - dítě neporozumělo úkolu, nenalezlo přípustný funkční či částečný vztah, uţilo pseudopojmy.

95