Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů
Devizové obchody a zajištění proti kurzovému riziku ve společnosti Kirchmann s. r. o. Bakalářská práce
Autor:
Jana Lišková, DiS. bankovní management
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Martin Kohel
květen 2010
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.
V Přimdě dne 28. 05. 2010
Jana Lišková
Poděkování Děkuji Ing. Martinu Kohelovi za vedení při psaní této práce a za jeho připomínky a náměty, které mi pomohly při jejím zpracování. Dále děkuji Ing. Davidu Beňovi, jednateli společnosti Kirchmann s. r. o., za poskytnuté interní informace.
Anotace Předmětem bakalářské práce „Devizové obchody a zajištění proti kurzovému riziku ve firmě Kirchmann s. r. o.“ je charakteristika obchodů na devizovém trhu s cílem navrhnout řešení k eliminaci kurzového rizika pro společnost obchodující se zahraničím. První a druhá část práce analyzuje devizový trh a jednotlivé typy devizových obchodů. Ve třetí části je popsán vznik kurzového rizika a způsoby jeho zajištění. Čtvrtá část je prakticky zaměřena na konkrétní firmu s doporučením minimalizace měnového rizika pomocí vhodného produktu.
Annotation The subject of the Bachelor thesis “Exchange dealings and exchange rate hedging in Kirchmann s. r. o. company.” is a characteristic of transactions in the foreign-exchange market with the aim of suggesting solutions to eliminate exchange rate risk for a company dealing with foreign countries. The first and second part of the thesis analyse the foreignexchange market and individual types of foreign exchange transactions. The third part provides a description of the occurrence of an exchange rate risk and methods how to hedge against it. The fourth part is practically focused on the particular firm with a recommendation of minimisation of the currency risk by means of a suitable product.
Obsah Úvod…………………………………………………………………………………….... 6 1. Devizový trh………………………………………………………………………….... 8 1.1. Historie……………………………………………………………………..... 8 1.2. Charakteristika devizového trhu……………………………………………... 9 1.3. Subjekty devizového trhu……………………………………………………. 10 1.4. Kotace kurzů………………………………………………………………..... 11 1.5. Devizová pozice……………………………………………………………....12 2. Devizové obchody……………………………………………………………………... 13 2.1. Promptní obchody……………………………………………………………. 14 2.2. Termínové devizové obchody………………………………………………...15 2.2.1. Forward…………………………………………………………….. 16 2.2.2. Futures…………………………………………………………....... 18 2.2.3. Opce……………………………………………………………....... 19 2.2.4. Swap………………………………………………………………... 21 2.3. Dev. obchody z hlediska účelu jejich provádění............................................. 22 3. Kurzové riziko………………………………………………………………………..... 23 3.1. Vznik kurzového rizika…………………………………………………….....23 3.2. Opatření proti kurzovému riziku…………………………………………….. 24 4. Zajištění proti kurzovému riziku ve firmě Kirchmann s. r. o………………………….. 26 4.1. Informace o firmě …………………………………………………………… 26 4.2. Vznik kurzových rizik……………………………………………………….. 30 4.3. Zajišťování kurz. rizik ve firmě ……………………………………………... 32 4.3.1. Nezajištěné devizové obchody……………………………………... 32 4.3.2. Promptní devizová transakce………………………………………. 35 4.3.3. Hedging pomocí forwardu…………………………………………. 37 4.3.4. Hedging pomocí futures…………………………………………..... 40 4.3.5. Hedging pomocí swapu……………………………………………..40 4.3.6. Hedging pomocí opce……………………………………………… 42 4.3.7. Interní metody hedgingu………………………………………….... 43 4.4. Dílčí závěry a doporučení…………………………………………………..... 44 Závěr…………………………………………………………………………………….... 46 Seznam použité literatury……………………………………………………………….... 48 Seznam tabulek a grafů…………………………………………………………………... 50 5
Úvod Cílem bakalářské práce je popis typů obchodů na devizovém trhu a navržení řešení eliminace kurzového rizika ve vybrané firmě obchodující se zahraničím. Počátky obchodování s cizími měnami sahají už do středověku. Devizový trh, jaký známe dnes, utvářely ovšem významné změny ve 20. století. Hlavní světovou měnou byla v první polovině tohoto století britská libra, která nahradila původní obchodování se zlatem. Druhá světová válka oslabila britskou ekonomiku natolik, že se hlavní obchodní měnou stal americký dolar. Od poloviny 70. let se jednotlivé měny začaly obchodovat při volně plovoucích kurzech, protože centrální měnové instituce neudržely stanovené fixní měnové kurzy. Trh s devizami se tvoří od této doby pouze na základě devizové nabídky a poptávky. V roce 1998 ustanovila Evropská Unie jednotnou měnu euro, která neustále zvyšuje svůj význam na devizovém trhu. Právě zde probíhá největší počet finančních obchodů. Obsahem první kapitoly této práce je seznámení se s devizovým trhem, jeho historií, charakteristikou a rozdělením. Druhá část práce je zaměřena na popis devizových obchodů a to jak promptních, tak termínových transakcí. Lze pomocí nich zajistit transakce se zahraničím tak, aby bylo co nejvíce minimalizováno kurzové riziko. To je možné ošetřit pomocí různých doložek v obchodních smlouvách a přenést je na zahraniční partnery. Další možností je využít služeb finančních institucí, které nabízejí celou řadu produktů, mezi které patří především zajištění pomocí finančních derivátů, jako jsou forwardy, futures, opce a swapy. Ve třetí části práce se zabývám možností vzniku kurzového rizika při obchodování se zahraničím. Vývoj kurzu koruny v loňském roce činil problémy českým exportérům, a proto se obrana proti kurzovému riziku stala jednou z nutných potřeb firem, aby předešly hospodářským ztrátám a existenčním problémům. Rizika spojená s výkyvy měny se týkají i podniků zaměřených importně, ovšem v případě loňského posilování koruny je zajištění významnější pro firmy exportní.
6
Ve čtvrté kapitole aplikuji použití jednotlivých zajišťovacích instrumentů na konkrétní firmu Kirchmann s. r. o.. Tuto společnost jsem si vybrala z toho důvodu, že mezi její hlavní předmět podnikání patří obchodování se státy Evropské Unie, příležitostně i se třetími zeměmi. Od roku 2008 její množství produkce určené pro vývoz významně narůstá a s vyšším podílem exportu na hospodářské činnosti společnosti se zvyšuje i význam kurzového rizika vyplývajícího z transakcí se zahraničními odběrateli. Vycházela jsem z dostupných interních informací o této firmě, které mi poskytl jednatel společnosti. Seznámil mě podrobně s dosavadními opatřeními, která jsou doposud ve firmě proti kurzovému riziku realizována. V současné době, kdy jsou finanční deriváty dostupné i menším podnikům, by měla možnost i tato firma jejich prostřednictvím zajistit své obchody. Těmto operacím se podrobně věnuji v praktické části práce, kde aplikuji dosažitelnost těchto produktů na konkrétní situace. V závěru práce shrnuji vývoj na devizovém trhu, kdy v důsledku kolísavosti měn dochází k měnovému riziku v hospodaření firem. Z důvodu významného podílu exportu na HDP a především kvůli předcházení ztrátám ve firmách by mělo být cílem každého podniku se proti kurzovému riziku zajistit a účinně se mu bránit.
7
1. DEVIZOVÝ TRH 1.1.
Historie
Obchodování s cizí měnou má dlouholetou historii. Lidé pomocí ní už ve středověku platili za zboží nebo služby, ale také ji získávali při jejich prodeji. Různé měnové systémy byly používány už v dávných dobách. Nejznámější z nich je tzv. zlatý měnový standard z let 1871 – 1914. Měna byla vždy fixována k určitému množství zlata a měla za sebou pevný směnný kurz. Každá nová emise peněz musela být podložena zlatem. Cílem bylo předejít inflačnímu zvyšování peněz v oběhu. V historii byly uplatněny dvě varianty zlatého standardu: standard zlaté mince – ze zlata byly raženy mince, které se poté používaly při placení, a standard zlatého slitku, kdy musely být vyšší částky peněz směněny za zlato v podobě prutů. Významný boom na devizovém trhu nastal ve 20. století. V první polovině tohoto století dominovala na trhu britská libra. Centrem měnových obchodů se stal Londýn. Po druhé světové válce byla ovšem britská ekonomika natolik oslabena, že libra ztratila svoji pozici na trhu a hlavní obchodní a rezervní měnou se stal americký dolar.1 Dohoda zástupců USA, Francie a Velké Británie z r. 1944 ve městě Bretton Woods ve Spojených státech rozhodla o tom, že všechny ostatní světové měny budou odvozeny od dolaru, jehož hodnota byla založena na zlatě. Kurz měn byl zafixován a nesměl kolísat o více než jedno procento v obou směrech. Pokud tuto hranici překročil, vstoupila na trh příslušná centrální banka a intervencemi vrátila kurz zpět. Byl zde položen základ systému pevných směnných kurzů. V roce 1944 zároveň vzniká Mezinárodní měnový fond. Důležitým cílem této organizace byla stabilizace nákupu a prodeje cizích měn včetně plynulosti měnových transakcí. První finanční operace Fond zahájil v roce 1947. Centrální banky ovšem neudržely stanovené fixní měnové kurzy a v roce 1971 skončila platnost dohody z Bretton Woodu. Byl vytvořen nový systém, tzv. floating /volně plovoucí 1
Pozn.: dále v textu uváděn pouze jako dolar
8
měnové kurzy/, kdy hodnotu kurzu dané měny tvoří nabídka a poptávka po devizách. Na konci 70. let dochází k obrovskému rozmachu devizového trhu a jeho význam narůstá. Probíhá na něm největší počet finančních obchodů. V roce 1998 byla ustanovena jednotná měna Evropské Unie – euro. Od počátku se euro stalo důležitou světovou měnou a dnes zaujímá druhé místo za dolarem. Počty obchodů na devizovém trhu – Forexu od konce 70. let prudce vzrostly z několika miliard dolarů denního obratu k jednotkám bilionů dolarů.
1.2.
Charakteristika devizového trhu
Devizový trh je trh, na kterém se soustřeďuje nabídka a poptávka po devizách. 2 Také ho můžeme charakterizovat jako trh, na kterém dochází k bezhotovostní konverzi jedné měny za jinou a to za cenu, kterou nazýváme devizový kurz. Lze ho členit podle různých hledisek, např. dle formy na: -
neorganizovaný
-
organizovaný
Neorganizovaný trh označujeme jako OTC trh /over-the-counter/ - přes přepážku. Kupující a prodávající mezi sebou uzavřou smlouvu, ve které si sjednají podmínky obchodu. Hlavním pozitivem těchto kontraktů je to, že si lze libovolně dohodnout jak výši, tak splatnost obchodu. Organizovaný trh je takový, kdy obchod probíhá na burze. Zde je nutné dodržet principy burzovního obchodování, jako jsou místo, čas, účastníci obchodu, jeho předmět, stanovení ceny. Kritéria obchodování na burze jsou taxativně vymezena v burzovních pravidlech a burzovním řádu každé burzy. Členění dle objemu obchodovaných částek na :
2
-
maloobchodní
-
velkoobchodní
J. KODERA, J. MARKOVÁ: Devizové obchody, str. 30
9
Maloobchodní trh je charakteristický tím, že se zde obchoduje v malých částkách o různých nominálních hodnotách při kurzech kotovaných bankou, nebo jednotlivci. Velkoobchodní trh provádí transakce v minimálně desetitisícových částkách a kurz je kotován tzv. tvůrcem trhu – market maker, jímž může být banka, velká firma, vláda, nebo centrální banka. Současně mohou tyto subjekty být i příjemcem a pak je označujeme jako tzv. market taker. Důležitou součástí velkoobchodního trhu je mezibankovní trh, který obchoduje nepřetržitě 24 hodin denně. Je tedy neustále v kontaktu s devizovým trhem, aby riziko pohybu kurzů měn bylo minimalizováno. Členění podle techniky prováděných obchodů na: -
promptní /spotový/
-
termínový
Promtní trh je takový, kdy jsou kontrakty mezi subjekty vyrovnány do dvou pracovních dnů od jejich uzavření. Termínový trh realizuje obchody k určitému datu, které si účastníci transakce dohodnou při jejím uzavření. Zároveň si sjednají všechny podmínky obchodu. Mezi termínové obchody patří forward, futures, opce a swap.
1.3.
Subjekty devizového trhu
Mezi hlavní účastníky devizového trhu patří: -
obchodní banky
-
centrální banky
-
nebankovní finanční instituce /pojišťovny, investiční fondy atd./ a firmy
Obchodní banky nakupují a prodávají cizí měnu pro své klienty a účastní se devizových obchodů s cílem dosáhnout zisk z úrokových a kurzových rozdílů. Pro tyto účely mají zřízené dealingy /specializovaná pracoviště/, kde dealeři uzavírají obchody mezi sebou, anebo přes brokery /ti obchodují svým jménem/, aby zůstali v anonymitě. Dealer vydělává především na kurzovém rozpětí, tzv. spreadu, což je rozdíl mezi nákupním /bid/ a prodejním /ask/ kurzem a na poplatcích za provedené konverze. Velikost
10
spreadu záleží především na velikosti transakce, konkurenci na trhu, ale také na riziku měny, kdy se u méně obvyklých a rizikových měn obchoduje s vyšším spreadem. Broker obchoduje pouze na účet klienta, sám tedy nenese měnové riziko. Svým klientům účtuje poplatky, jeho spread bývá většinou nižší, než dealerův. V současnosti se můžeme setkat s tzv. elektronickými brokery, což jsou elektronické terminály v podobě počítačových informačních systémů, které zpracovávají příkazy automaticky. Centrální banka intervenuje do devizových obchodů s cílem zajistit stabilitu domácí měny a udržet kurz na stanovené úrovni. Nebankovní instituce a firmy vyrovnávají na devizovém trhu své mezinárodní závazky a pohledávky, provádí zajištění svých obchodů pomocí finančních derivátů.
1.4.
Kotace kurzů
Na devizovém trhu probíhají obchody tak, že určitou měnu klient nakupuje za určitou jinou měnu /např. nákup dolaru za euro/. Pokud tento obchod proběhne, hovoříme o prodeji měnového páru, v tomto případě zkratka tohoto bude EUR/USD. Měna, která je uvedena jako první, je měnou základní neboli bazickou. Měna, která je uvededna jako druhá, je označována jako denominační. V tomto případě zkratka říká, kolik jednotek dolaru zaplatíme za jednotku eura. Měnový kurz /= cena obchodu/ se vyjadřuje tzv. kotací. Ta vypadá např. EUR/USD 1,5432 – 1,5435. Investor základní měnu nakupuje vždy za druhý vyšší ask kurz, nebo ji prodává za první nižší bid kurz. Zápisu kurzů bid/ask říkáme dvoucestná kotace. Dealeři stanovují kurzy nákup a prodej a tím ovlivňují tvorbu devizových kurzů. Vždy musí být schopni zajistit likviditu trhu, jestliže tedy dostanou dotaz od klienta, musí kotovat oba kurzy. Obvykle to probíhá tak, že se neuvádějí celé kurzy, ale pouze poslední dvě desetinná místa. Aritmetický průměr mezi kurzem nákupu a prodeje představuje kurz střed /viz příklad v tabulce č. 1/.
11
Tabulka č. 1: Příklad kurzovního lístku Stát: EMU EURO Měna: euro
Jednotka: Kč / 1 EUR Dělení měny: 100 centů
Devizy
Banky a směnárny
Valuty
Nákup Prodej
Střed Nákup Prodej
Střed
Počáteční seřazení
Banco Popolare Česká spořitelna ČSOB Evropsko-ruská banka GE Money Bank Komerční banka mBank Poštovní spořitelna Raiffeisenbank UniCredit Bank Volksbank CZ Deviza.cz-Divišek Exchange Exchange VIP
v v v v v v v v v v v v v v
25.090 25.041 24.965 25.281 25.052 25.024 24.816 24.965 25.054 25.054 25.043 25.200 25.350
25.754 25.959 25.881 25.791 26.048 25.936 26.089 25.881 25.946 25.946 25.935 25.700 25.510
24.605 26.240 25.500 24.860 26.140 25.423 24.910 25.930 24.898 26.174 25.550 24.890 26.210 25.480 24.870 26.090 25.453 25.423 24.910 25.930 24.608 26.265 25.500 24.429 26.265 25.489 24.720 26.250
25.500 25.420
25.420 25.500 25.490
25.000 25.650 25.300 25.550
Zdroj: http://www.kurzy.cz/kurzy-men/nejlepsi-kurzy/nr/EUR-euro/D-30.4.2010-Ordb--Ord--Z--s-/
Většina obchodů na mezibankovních trzích bývá realizována v dolarech, dolar je nejobchodovanější měnou. Z tohoto důvodu se kurz stanovuje jako počet jednotek národní měny za jeden dolar.3 Vzájemné kurzy všech dalších měn odvozujeme pomocí křížového pravidla. To znamená, že jestliže chceme např. směnit české koruny
4
za britskou libru,
nejprve prodáme koruny za dolary, a poté dolary za britskou libru. Během krátkého časového intervalu může na trhu dojít ke značné změně kurzu. Příčinou může být jak ekonomická situace států, tak změny v politickém vývoji, živelné pohromy, změny úrokových sazeb atd. Na tyto nečekané události trh reaguje kolísavostí kurzu.
1.5.
Devizová pozice
Devizová pozice je vztah mezi devizovými aktivy a pasivy, a to z hlediska měny, množství, úročení a doby splatnosti. Jestliže se tato shodují ve všech znacích, hovoříme o tzv. uzavřené devizové pozici. V případě, že se v některém měřítku liší, zůstává devizová 3
Pozn.: výjimku tvoří pouze anglická libra, kde kurz vyjadřujeme jako tzv. nepřímou kotaci, tj. hodnota libry v dolarech. 4 Pozn.: dále v textu uváděny pouze jako koruny
12
pozice otevřená. Ta může být dlouhá /long/ - aktiva převyšují pasiva, nebo krátká /short/ aktiva jsou nižší než pasiva. Otevřenou devizovou pozici preferují většinou banky, protože jejich hlavním cílem je zisk z obchodů. Naopak firmy svoji devizovou pozici uzavírají, protože chtějí mít své obchody zajištěné a nerizikové.
2. Devizové obchody Devizovými obchody se nazývají nákupy a prodeje zahraničních měn na devizovém trhu. Pokud dojde k vypořádání těchto obchodů do dvou pracovních dnů od jejich uzavření, pak mluvíme o promptních obchodech, které jsou realizovány při promptních kurzech. Dojde-li k vypořádání devizových obchodů v pozdějším termínu, který je dohodnut v okamžiku jejich uzavírání, jde o obchody termínové, které jsou realizovány za termínové kurzy dohodnuté při uzavření obchodu.5 Před tím, než banka podepíše s klientem rámcovou smlouvu o devizových obchodech, je povinna klasifikovat je v jedné z kategorií stanovených zákonem o podnikání na kapitálovém trhu dle směrnice MiFID.6 Jednotlivé kategorie jsou specifikovány takto: 1) standardní /neprofesionální/ klient:
5
-
nesplňuje uvedené podmínky stanovené zákonem o podnikání na kap. trhu
-
požívá nejvyšší míru ochrany při investování
J. KODERA, J. MARKOVÁ: Devizové obchody, str. 39
6
MiFID (The Markets in Financial Instruments Directive - Směrnice o trzích finančních instrumentů) je směrnice, která zavádí společný tržní a regulatorní režim pro poskytování investičních služeb ve všech 30 členských státech Evropského hospodářského prostoru.
13
2) profesionální klient: -
banky a instituce elektronických peněz, spořitelní a úvěrní družstvo, obchodník s cennými papíry, pojišťovna, zajišťovna, investiční společnost, investiční fond, penzijní fond, osoba obchodující na vlastní účet s investičními nástroji, stát, Česká národní banka, Mezinárodní měnový fond a další
-
právnická osoba založená za účelem podnikání, která podle poslední účetní závěrky splňuje alespoň 2 ze 3 kritérií, kterými jsou celková výše aktiv ve výši min. 20 mil. EUR, dále čistý roční obrat min. 40 mil. EUR a základní kapitál min. 2 mil. EUR
-
profesionální klient na žádost je osoba, která banku požádá, aby s ní jako s profesionálním klientem zacházela a splňuje alespoň 2 ze 3 kritérií a to že za každé z posledních čtyř po sobě jdoucích čtvrtletí provedla na regulovaném trhu obchody ve významném objemu a v průměrném počtu min. 10 obchodů za čtvrtletí, dále musí velikost jejího majetku odpovídat min. 500 tis. EUR a po dobu nejméně jednoho roku vykonávala funkci v oblasti finančního trhu činnost, která vyžaduje znalost obchodů, jichž se žádost týká.
Banka provede před sepsáním smlouvy tzv. test vhodnosti. Jedná se o vyplnění investičního dotazníku, který se týká investičních cílů, současné finanční situace a znalostí a zkušeností s investičními nástroji.
2.1.
Promptní obchody
Promptní neboli spotové obchody jsou takové, k jejichž plnění dochází nejdéle do dvou pracovních dnů od uzavření obchodu. Tyto kontrakty se obchodují za tzv. spotové kurzy /spot rate/. Spotový kurz může být kotován buď přímo, nebo nepřímo. Přímá kotace vyjadřuje kurz jako počet jednotek domácí měny za jednu jednotku zahraniční měny. vyjádření spot. kurzu v přímé kotaci:
SR (CZK/USD)
příklad:
19,58 CZK/USD
čti:
(19,58 českých korun za 1 americký dolar)
14
Nepřímá kotace vyjadřuje kurz jako počet jednotek zahraniční měny za jednu jednotku domácí měny. vyjádření spot. kurzu v nepřímé kotaci:
SR (USD/CZK)
příklad:
0,051 USD/CZK
čti:
(0,051 amerických dolarů za 1 českou korunu)
Finanční instituce obchodující s devizami kotují zvlášť kurz deviz a zvlášť kurz valut. Tím, že vystupují na trhu jako jeho tvůrci – tzv. market maker – kotují kurz pro nákup /bid price/ označený B (CZK/USD) a kurz pro prodej /ask price/ označený A (CZK/USD). Průměr nákupního a prodejního kurzu nazýváme střední devizový kurz. vyjádření stř. dev. kurzu:
S (CZK/USD) = A (CZK/USD) + B (CZK/USD) / 2
příklad:
A (CZK/USD) = 18,95 B (CZK/USD) = 18,70 S (CZK/USD) = (18,95 + 18,70) / 2 = 18,825
Rozdíl mezi kurzem nákup x prodej vyjadřuje tzv. rozpětí /spread/, čili rozpětí nákup/prodej. vyjádření rozpětí:
D (CZK/USD) = A (CZK/USD) – B (CZK/USD)
příklad:
D (CZK/USD) = 18,95 – 18,70 = 0,25
2.2.
Termínové devizové obchody
Termínové devizové obchody vznikly na trhu z toho důvodu, že firmy obchodující se zahraničím potřebovaly minimalizovat rizika, která vyplývala z rozdílů kurzu měny v průběhu času. Každý podnik je povinnen účtovat o transakci v době vzniku účetního případu, tzn. že jestliže je faktura vystavena k určitému datu plnění v cizí měně, ovšem k platbě za tento obchod dojde až později, vzniká v důsledku změn kurzu buď kurzová
15
ztráta /u exportéra v případě, že koruna posiluje/, nebo kurzový zisk /v případě, že koruna oslabuje/. U importních firem je tomu naopak. Tyto finanční kontrakty jinak nazýváme jako tzv. finanční deriváty. V jednodušším pojetí je lze charakterizovat jako obchody, při kterých je předem pevně dohodnutá hodnota, měna a kurz transakce, k jejich vypořádání ale dochází v budoucnu v předem stanovené době. Mezi tyto zajišťovací instrumenty patří obchody typu forward, futures, swap a opce. Tabulka č. 2: Příklad cen zajištění proti kurzovému riziku Banka Komerční banka
Min. výše kontr.
Přibližné náklady
Nutnost b. účtu
20 000 EUR
0,25 %
Ano
Českosl. obch. banka 20 000 EUR
0,25 %
Ano
Česká spořitelna
20 000 EUR
0,2 – 0,3 %
Ano
UniCredit Bank
50 000 USD
0,2 %
Volksbank
1 000 000 Kč
nepublikováno
Ano
Raiffeisenbank
10 000 EUR
0,2 %
Ano
nutné složit depositum
Pozn.: náklady jsou vyjádřeny procentem z hodnoty kontraktu v případě, že je jeho výše sjednána na jeho min. možné úrovni v dané bance. Podmínky se mohou značně lišit podle klienta, jsou pouze orientační.
Zdroj: www.mesec.cz
2.2.1. Forward Forward je obchod, z něhož pro kupujícího vyplývá závazek převzít a pro prodávajícího závazek dodat předem dohodnuté množství zahraniční měny ve stanovené lhůtě a kurzu dohodnutém při uzavírání transakce. Forwardový kurz je kurz, ve kterém bude obchod ve stanovené lhůtě vypořádán.7 Tento typ devizového obchodu je výhodný zejména pro menší firmy, které nechtějí na změně kurzu profitovat, ale potřebují si zejména zajistit své pohledávky nebo závazky. Využívají ho ale také banky, aby omezily rizika, ovšem i další subjekty, které disponují zahraniční měnou. Vznikají zde vztahy mezi bankou a jiným nebankovním subjektem, ale i mezi dvěma finančními institucemi. 7
J. KODERA, J. MARKOVÁ: Devizové obchody, str. 44, 45
16
Forwardy patří mezi tzv. OTC obchody, to znamená, že se neobchodují na burze a jsou uzavírány na základě dohody prodávajícího a kupujícího. Ti si společně dohodnou množství, druh měny, kurz a splatnost obchodu, který je vypořádán za forwardový kurz. Výhodou těchto obchodů je to, že daný subjekt může hodnotu pohledávky, nebo závazku zahrnout do svého finančního plánu, protože zná jeho přesnou hodnotu. Nevýhodou je naopak to, že tyto typy obchodů nejsou nijak a ničím garantovány. Jestliže tedy jedna ze stran nebude schopna provést plnění transakce k datu vypořádání, nemusí k němu vůbec dojít. Tím, že je obchod uzavřen přesně dle požadavků stran, je zároveň nepravděpodobné, že by v takovém případě převzal tento závazek třetí subjekt. Mezi další podstatnou nevýhodu forwardového obchodu patří u exportních firem to, že je obchodován za forwardový kurz. Jestliže je v době jeho splatnosti spotový kurz vyšší, nemůže exportér inkasovat vyšší částku, ale pouze tu, které byla sjednána ve smlouvě a která je ekvivalentem forwardového kurzu. Lhůta splatnosti forwardů se běžně pohybuje v čase od jednoho měsíce do jednoho roku. Kotace forwardového kurzu a) přímá /outright/: je vyznačena hodnota nákupního a prodejního kurzu a lhůta /1, 3, 6 měsíců, 1 rok atd./ podobně jako u spotového kurzu. Běžně dealeři používají zkrácený zápis a to tak, že uvedou pouze dvě, nebo tři poslední desetinná místa – např. 45/53, protože ostatní hodnoty se nemění tak často a jsou všem dealerům známé. Čím vyšší je doba splatnosti, tím je vyšší i rozpětí mezi nákupním a prodejním kurzem. To je způsobeno riziky, které vyplývá z uzavření forwardu pro obě strany. Banka tedy uzavírá kontrakt s opačným plněním, aby riziko snížila. b) kotace v bodech: jestliže provedeme rozdíl mezi forwardovým a promptním kurzem, získáme tímto odečtem tzv. swapové body. V případě, že je tento rozdíl kladný, vzniká
forwardová prémie – na termínovém trhu získáváme nebo
zaplatíme za zahraniční měnu více než na spotovém trhu. V případě, že je tento rozdíl záporný, je situace opačná a vzniká forwardový diskont.
17
c) kotace v procentech: zde vycházíme ze změny forwardového kurzu vůči spotovému kurzu v procentech. Pokud je tato relativní změna kladná, vzniká forwardová prémie, pokud záporná, vzniká forwardový diskont.
2.2.2. Futures Kontrakty typu futures lze sjednat pouze na termínové burze. Vždy se jedná o obchod, ve kterém je standardizovaná měna, její množství a též standardizované datum splatnosti. Tato standardizovaná množství stanovuje termínová burza a jsou individuální pro každou měnu. Totéž platí i pro termíny, které jsou určeny obvykle několikrát do roka. Cena obchodu se nazývá futures price. Kupujícímu vzniká závazek nákupu stanoveného množství měny ve lhůtě splatnosti, prodávajícímu vzniká závazek toto množství prodat. Vypořádání obchodů typu futures musí být do dvou dnů po dni splatnosti. Výhodou těchto typů devizových obchodů oproti forwardovým obchodům je to, že účastníci kontraktu mohou kdykoliv ukončit své pozice, aniž by výrazně ztráceli. Každý zákazník, který chce obchodovat na burze s futures, obchoduje přes brokerské firmy tzv. komisionáře. Ten mu vede účet, na který musí složit zálohu – margin. Je to pouze část z objemu uzavřeného obchodu, ta je ovšem předmětem rizika. Toto nazýváme pákovým efektem. Mezi prodávajícím a kupujícím, kteří spolu uzavřou futures obchod, musí denně být zúčtovány výnosy a ztráty. Lhůta do doby splatnosti může být totiž delší, a proto se v určitém okamžiku do uplynutí této lhůty cena platná v daném okamžiku může výrazně lišit od ceny v době splatnosti. To by mohlo účastníkům obchodu způsobovat potíže s plněním jejich závazků. Denním zúčtováním se předchází případným problémům. Jestliže má účastník denní ztrátu, je hrazena z deponované zálohy, která musí být okamžitě doplňována do výše původně stanovené zálohy. Jestliže je naopak v zisku, může si ho z účtu vybrat. Jestliže účastník obchodu futures vypořádá kontrakt k datu jeho splatnosti, je jeho pozice ukončena. Většina těchto kontraktů ovšem končí zaujetím tzv. protipozice. Ta probíhá tak, že když chce účastník svoji pozici v daném okamžiku ukončit a prodal daný počet
18
kontraktů, které budou splatné v čase v budoucnu, musí opačně daný počet kontraktů nakoupit v čase, ve kterém chce svoji pozici ukončit. Může se stát, že některý z účastníků nesplní svůj závazek. Proto je zřízen u clearingové ústředny, která vypořádává obchody, garanční fond a ten zaručuje realizaci obchodu na burze.
2.2.3. Opce Devizové obchody s opcemi mohou probíhat jak na burze, tak mimoburzovně jako obchody OTC. Majitel opce získává přednostní právo na budoucí nákup nebo prodej zahraniční měny v daném množství a termínu za tzv. strike price, což je vlastně kupní cena opce. Lze uplatnit kupní opci /call option/, která majiteli dává právo nakoupit cizí měnu, anebo prodejní opci /put option/, která mu umožňuje ji prodat. Výhodou opcí je nesporně to, že majitel své právo uplatnit může, ale v případě, že nemá zájem opci využít, uplatnit ji nemusí. Majitele opce nazýváme holder, subjekt, který ji vypisuje, se nazývá writer – ten má povinnost dodat měnu dle sjednaných podmínek v případě vypsání call opce, při vypsání put opce musí stanovené množství odebrat. Jestliže writer vypíše opci např. na měnu euro, tato měna se stává tzv. podkladovou. Protože holder získává oproti writerovi výhodu v tom, že má na rozdíl od něho právo, nikoliv povinnost, opci uplatnit, musí při jejím nákupu uhradit opční prémii stanovenou na jednu jednotku podkladové měny. Výše opční prémie se určí dle vnitřní hodnoty opce. Ta je rozdílem realizační ceny a spotovým kurzem měny, na kterou je opce vypsána. Platí zde přímá úměrnost – čím je vyšší vnitřní hodnota opce, tím je vyšší i opční prémie. Na devizovém trhu existují dva druhy opcí – evropské a americké. U evropských opcí musí majitel opci uplatnit přesně v den její splatnosti, u amerických ji lze realizovat kdykoliv od data nákupu do data splatnosti. Zisky a ztráty writera a holdera u call a put opce jsou závislé na vývoji spotového kurzu a realizační ceně opce. Tuto závislost charakterizujeme jako výplatní funkci opce.
19
Platí zde tyto vztahy: b) call opce: -
ztráta holdera je maximálně ve výši zaplacené opční prémie
-
zisk holdera je tím vyšší, čím je vyšší spotový kurz
-
ztráta writera je tím vyšší, čím je vyšší spotový kurz
-
zisk writera je maximálně ve výši opční prémie
c) put opce: -
ztráta holdera je maximálně ve výši zaplacené opční prémie
-
zisk holdera je tím vyšší, čím je nižší spotový kurz
-
ztráta writera je tím vyšší, čím je menší spotový kurz
-
zisk writera je maximálně ve výši opční prémie
Existuje několik faktorů, které mají vliv na výši opční prémie. Prvním z nich je volatilita, tedy kolísavost spotového kurzu. Při jeho pohybu je writer ohrožen neomezenou ztrátou na rozdíl od holdera, který zaplatí maximálně opční prémie, tyto možné ztráty tedy kompenzuje zvýšením opční prémie. Druhým faktorem je čas. Jestliže je totiž doba do splatnosti opce delší, zvyšuje se pravděpodobnost pohybu spotového kurzu. Holder může zaplatit maximálně opční prémii, za tuto výhodu tedy platí tím vyšší cenu, čím je delší doba splatnosti. Posledním faktorem je tzv. úrokový diferenciál. Je to rozdíl úrokové míry na domácí měnu a úrokové míry na zahraniční měnu. U call opce se zvyšuje opční prémie tehdy, pokud vzrůstá úrokový diferenciál ve prospěch domácí měny. Pokud vzrůstá ve prospěch zahraniční měny, pak je opční prémie nižší. U put opce je opční prémie vyšší, jestliže je vyšší úrokový diferenciál ve prospěch zahraniční měny. V případě růstu ve prospěch domácí měny se výše opční prémie snižuje. Protože majitel americké opce může tuto uplatnit kdykoli do doby splatnosti, je i zde vyšší opční prémie oproti evropské opci. Jak již bylo řečeno v úvodu kapitoly o opcích, lze je obchodovat na burze, anebo jako OTC obchod. Problematika burzovních devizových opcí je složitější a pro menší firmu obchodující se zahraničím těžko využitelná, proto nejsou předmětem této práce. V případě bankovních opcí, které banky obchodují s klienty, se tyto upravují na přání zákazníka. Ten si s bankou sjedná jak množství podkladové měny, tak i dobu splatnosti. Neobchoduje se 20
zde tedy se standardizovaným množstvím. Obvykle si každá komerční banka stanoví minimální hranici, se kterou lze obchodovat /většinou v řádech milionů korun českých a jejich ekvivalentech v cizí měně/.
2.2.4. Swap Swap je takový OTC devizový obchod, kdy se kombinuje spotová a termínová transakce. Klient se dohodne s bankou na spotovém kurzu, za který klient prodá nebo koupí zahraniční měnu a zároveň se dohodnou na zpětném nákupu nebo prodeji za forwardový kurz. Uplatnit tento typ obchodu lze tehdy, jestliže klient má na jedné straně přebytek likvidity jedné měny a současně nedostatek likvidity jiné měny. Nelze spekulovat na zisku z rozdílných úrokových sazeb měn, protože klient musí počítat s náklady na zajištění kurzového rizika. Výhodou swapu je i to, že jestliže zákazník uzavře s bankou termínový obchod a jeho zahraniční pohledávku dlužník neuhradí včas, může nedostatek finančních prostředků v cizí měně překlenout do doby, než mu budou připsány na jeho účet, uzavřením swapu, tzn. že od banky cizí měnu nakoupí a poté ji opět prodá zpět, nemusí tedy od termínového kontraktu odstupovat. Tomuto typu swapového obchodu říkáme devizový swap. Druhým typem swapu je tzv. měnový swap. Ten je uzavírán obvykle na půl roku, nebo na jeden rok. Obchod probíhá tak, že dva subjekty, které spolu uzavřou swap, si vymění dvě různé měny za stanovený spotový kurz a zároveň si dohodnou úrokovou sazbu na obě měny např. na půl roku. Po uplynutí této doby si zpětně obě měny smění včetně úročení. Důležité je, že v tomto případě na rozdíl od devizového swapu proběhne zpětná výměna opět ve spotovém kurzu a ne ve forwardovém. Úkolem této práce je navrhnout pro danou firmu možnosti zajištění se proti kurzovému riziku. Uzavření swapové transakce s bankou je také jednou z možností. Banka může působit buď jako čistý zprostředkovatel, potom nenese žádné riziko za nesplnění závazku jednoho z partnerů, pouze oba partnery vyhledá a propojí. Nebo banka působí jako
21
zprostředkující partner. V případě nesplnění závazku vyplývajícího ze smlouvy přebírá banka povinnost plnění. S každým partnerem swapu uzavře samostatnou smlouvu. Rizika vyplývající ze swapového obchodu lze ošetřit ve smlouvě mezi partnery. Ta mohou vyplynout např. z důvodu platební neschopnosti jednoho z nich, nebo ze změny měnového kurzu, či úrokové sazby. Uzavřít swapovou pozici může účastník transakce tím, že uzavře swap s jiným partnerem a zaujme opačnou pozici, čímž neutralizuje svoji pozici s prvním partnerem. Dále ji může uzavřít tím, že prodá swap na sekundárním trhu. K tomuto kroku ovšem musí získat souhlas od původního partnera. Poslední možností je swap zrušit. Toto je možné pouze za určitých podmínek, které jsou vymezeny ve smlouvě.
2.3.
Devizové obchody z hlediska účelu jejich provádění
Motivy vstupu jednotlivých investorů na devizový trh mohou být různé. Každý z nich chce ale určitě zhodnotit své prostředky při co nejmenším riziku. Některý investor chce nakoupit, či prodat měnu, jiný se potřebuje zajistit proti výkyvu kurzu, další chce vydělat na jeho pohybu. Mezi tři základní investiční strategie patří spekulace, zajištění a arbitráž. a) Spekulace Spekulace je takový proces, kdy investor nezná budoucí výsledek obchodu. Cena se může pohybovat směrem nahoru, nebo dolů, investor „spekulant“ pouze spekuluje na její vývoj. Jedná se o určitou sázku na průběh ceny podkladového aktiva. Základním předpokladem úspěšného investora je tedy mít pravdu. b) Zajištění Zajištění svého devizového obchodu investor využije tehdy, jestliže se obává nepříznivého vývoje kurzu měny. Svým způsobem tedy také spekuluje, že by se hodnota jeho portfolia mohla snížit. Svůj obchod si zajišťuje pomocí některého z termínových obchodů, aby riziko omezil. V případě, kdy se kurz vyvíjí opačným směrem, než investor předpokládal, vyloučí svůj případný zisk.
22
c) Arbitráž Arbitráž lze charakterizovat jako obchod, při kterém investor i při otevření své devizové pozice ví, že dosáhne zisk. Jeho velikost je schopen stanovit ještě před realizováním obchodu. Tuto situaci vyhledávají hlavně velké instituce, pro drobného investora bývají arbitráže nedosažitelné z důvodu vysokých nákladů na obchodování. Problematika arbitrážních obchodů je obsáhlá a není předmětem této práce, nebudu ji tedy dále specifikovat.
3. Kurzové riziko 3.1.
Vznik kurzového rizika
Každá firma, která obchoduje se zahraničním partnerem v cizí měně, je vystavena kurzovému riziku. Toto riziko vzniká z toho důvodu, že ke skutečnému vzniku pohledávky nebo závazku dochází v jiném časovém období, než k jejich realizaci, tedy platbě. Míra rizika je závislá na otevřené devizové pozici subjektu a na míře odchýlení kurzu od očekávaného vývoje. Obrana proti kurzovému riziku je jedinou šancí, jak se ubránit ztrátám, které mohou vést až k existenčním problémům firmy. V České republice jsou ohroženi především exportéři, protože koruna vůči euru v poslední době spíše posiluje, ale v žádném případě nemohou riziko ztrát vyloučit ani importéři. V období apreciace koruny vykazují kurzové ztráty exportní firmy a importní firmy oproti tomu vykazují kurzové zisky, v období depreciace je to naopak. Příklad: Český podnik, který vyveze své zboží do zahraničí, vystaví fakturu v eurech, které poté smění na koruny. Jestliže kurz koruny vůči euru oslabuje, bude tato firma inkasovat větší částku v době skutečné platby, než by dostala v době vystavení faktury. Samozřejmě v případě posilování české měny bude situace opačná a pro firmu velmi nevýhodná, protože za své zboží obdrží méně. Situace může v případě dlouhodobějšího nepříznivého vývoje vyústit ve zvyšování cen za toto zboží u dané firmy, ovšem ta se poté stane méně konkurenceschopnou na trhu. 23
Výkyvy kurzů neohrožují jenom vývozce a dovozce zboží a služeb, ale mohou potrápit i investory, kteří mají své finanční prostředky uložené například v zahraničních cenných papírech, podílových listech a dalších aktivech. Jestliže cenný papír posílí například o 2 %, ale koruna ve stejném období posílí o 3 %, pak je investor celkově ve ztrátě 1 %. Nikdo s jistotou nemůže vědět, zda bude měna v budoucnosti posilovat, či oslabovat. Kurz je ovlivňován neustále vnějšími faktory, jako například různými ekonomickými, či politickými
vlivy,
poptávkou
a
nabídkou
po
dané
měně,
pohyby
kapitálu,
makroekonomickými veličinami a dalšími. Proto je žádoucí, aby každá firma s kurzovým rizikem počítala a byla na něj připravena. Buď ho lze odstranit zcela, anebo alespoň částečně eliminovat, druhou možností je negativní důsledky tohoto rizika snížit.
3.2.
Opatření proti kurzovému riziku
Hlavním cílem této práce je navrhnout konkrétní firmě, jak eliminovat kurzové riziko v zahraničním obchodě, čili tzv. hedging, neboli zajištění. Provedením hedgeového obchodu subjekt neutralizuje svoji otevřenou devizovou pozici a to tak, že provede opačný obchod na spotovém nebo termínovém trhu, aby kurzové riziko eliminoval. Otevřenou devizovou pozici může subjekt uzavřít tak, že provede některou z termínových operací – tj. forward, futures, swap, opce, nebo může využít některou z úvěrových, či depozitních operací – tj. využití rozdílů ve výši úroků u domácí a zahraniční měny. Mezi opatření snižující kurzové riziko patří například to, že si firma může se zahraničním partnerem dohodnout přenesení tohoto rizika právě na něj smluvně. Většina z těchto zákazníků by ale při dlouhodobějším obchodování z takovéto nevýhody odstoupila a neakceptovala by obchody dále. Další možností je výběr subdodavatelů z oblasti, do které podnik vyváží. Když se stane, že koruna posílí, tak firma sice bude ztrátová na daném obchodě, ale zároveň bude mít nižší náklady, protože nakupuje od svých dodavatelů v cizině levněji. Ne všechny náklady souvisí ovšem s pořízením materiálu, patří sem spoustu dalších, které už se do celkového zúčtování nepromítnou kladně. Mezi další efektivní možnosti lze zařadit i zřízení devizového účtu, nebo fakturaci v domácí měně. Mezi vhodné produkty, které dokáží kurzové riziko eliminovat, či vyloučit, patří tzv. finanční deriváty. Jejich princip využití spočívá v tom, že se k určitému datu dohodnou
24
podmínky obchodu včetně ceny, ale skutečný obchod proběhne až v budoucnu. Výhodou je, že tyto transakce jsou už dostupné i s menšími kapitálovými požadavky. Dříve byl přístup k finančním derivátům pro malé firmy ztížen, dnes jsou v nabídce téměř každé banky, či jiné finanční instituce, která se těmito obchody retailově zabývá.
25
4. Zajištění proti kurzovému riziku ve firmě Kirchmann s. r. o. 4.1.
Informace o firmě Kirchmann s.r.o.
Společnost Kirchmann s. r. o. vznikla dne 22. 12. 2004. Na českém trhu se pohybuje ovšem už od roku 1994, kdy zde majitel obchodoval jako fyzická osoba. Z důvodu vysokého nárůstu výroby se rozhodl založit společnost s ručením omezeným. Logo společnosti Kirchmann s. r. o.
Předmětem podnikání této firmy je výroba plastových a pryžových výrobků a velkoobchod s nimi. Statutární orgán tvoří tři jednatelé, z nichž každý může za společnost jednat samostatně. Společníci jsou dva, oba s trvalým bydlištěm ve Spolkové republice Německo, jejich obchodní podíl je 60 a 40 %. Základní kapitál je splacen ve výši 2 mil. Kč. Firma Kirchmann s. r. o. má pouze sedm zaměstnanců. Je to z toho důvodu, že úzce spolupracuje s jinou českou společností s ručením omezeným, která ji zajišťuje jak zaměstnance pro výrobu v počtu cca 30 lidí, tak jí pronajímá výrobní budovy a administrativní prostory. Každý měsíc firmě Kirchmann s. r. o. přefakturuje práci ve mzdě, včetně nájmů a režijních nákladů. Skladové prostory na nakoupený a zpracovaný materiál má firma ve svém vlastnictví.
26
Ve firmě se rozlišuje materiál nakoupený a materiál k zušlechtění. Materiál nakupuje z cca 80 % v České republice, zbytek dováží ze států Evropské Unie. Velmi podstatnou část výroby tvoří materiál, který je určený ke zušlechtění. Firma Kirchmann s. r. o. má uzavřeny smlouvy se svými zákazníky v Německu, pro které zpracovává – tzv. zušlechťuje jejich vlastní materiál a poté jim účtuje cenu za tuto službu. Zušlechťovací styk znamená v tomto případě úpravu plastů v primární formě, např. jejich obohacení o aditiva, barvu, plnidla, semletí na plastovou drť atd.. Dále firma materiál prodává a to jak do zemí Společenství, tak do ČR. Pro plynulý chod výroby potřebuje neustále zajišťovat opravu různých strojů na zpracování, proto nakupuje náhradní díly, anebo přímo nové stroje a to téměř výhradně v Německu. Protože si firma zajišťuje cca z 50 % rozvoz výrobků svými nákladními automobily, platí i opravy za servis vozidel prováděný v Německu. Českým dodavatelům platí v korunách za různé služby, materiál a věci technické povahy. Společnosti Kirchmann s. r. o. vznikají tedy jak závazky v korunách i v eurech, tak pohledávky převážně v eurech. Měsíčně musí firma uhradit faktury českým dodavatelům zboží a služeb v průměrné výši cca 5 mil. Kč. Zároveň každý měsíc obdrží na svůj účet cca 300 tis. euro. Společnost má zřízený devizový účet u české banky, který přestala využívat v r. 2007 z důvodů poplatků, které musela hradit za přijaté a odeslané platby. Pro transakce v eurech disponuje účtem zřízeným ve Spolkové republice Německo. Na tento účet si nechává zasílat všechny úhrady od odběratelů platících v eurech a poté si z něho převádí eura prostřednictvím spotových transakcí s finanční firmou AKCENTA CZ, a. s. na svůj korunový účet vedený v české bance. Důležité je poznamenat, že společníci firmy vlastní kromě firmy Kirchmann s. r. o. ještě jednu firmu s ručením omezeným sídlící v Německu, a to firmu Kirchmann GmbH. V této firmě je určena zaměstnankyně, která má přístup k účtu společnosti Kirchmann s. r. o. v německé bance a na pokyny jednatele české firmy provádí převody plateb v měně euro prostřednictvím internetbankingu. V následující tabulce č. 3 jsou uvedeny vybrané finanční ukazatele společnosti. Dle porovnání nákladového účtu kurzových ztrát a výnosového účtu kurzových zisků lze zjisit, že firma během pěti let své existence nevyužívala žádné zajištění při svých zahraničních eurových transakcích. Tím, že své obchody nezajistila proti riziku kolísání kurzu koruny, dosáhly kurzové ztráty za toto období 5.935 tis. Kč a kurzové zisky 3.741 tis. Kč. 27
Firma tak přišla v důsledku změn kurzu za pět let o 2.194 tis. Kč. Jestliže uvážíme, že roční tržby činí téměř 60 mil. Kč, tak se průměrná roční ztráta pohybuje okolo 0,75 % z celkových tržeb za rok. Největší rozdíl se projevil v r. 2008 – příčinou byly značné výkyvy kurzu koruny oběma směry v důsledku počínající celosvětové finanční krize.
Tabulka č. 3: Vybrané finanční ukazatele společnosti Kirchmann s. r. o. v tis. Kč
vybrané ukazatele
2005
aktiva celkem 9.538 DHM 2.167 dlouh. fin. majetek 784 zásoby 943 materiál 943 krátk. pohledávky 5.197 krátk. fin. majetek 1.228 pasiva celkem 9.538 vlastní kapitál 497 cizí zdroje 9.041 dlouh. závazky 5.624 krátk. závazky 3.417 tržby za vl. výrobky 4.552 tržby z prodeje služeb 7.954 tržby za prodej majetku 3.730 kurzové zisky 496 výkonová spotřeba 10.960 osobní náklady 909 daně a poplatky 38 odpisy 121 kurzové ztráty 570 ost. finanční náklady 604 ost. finanční výnosy 495 HV za úč. období
297
2006
2007
2008
2009
11.707 5.718 784 981 981 4.521 477 11.707 857 10.850 4.453 6.397 9.729 20.738 1.860 495 26.356 2.219 331 433 1.188 1.250 495
22.918 8.115 784 1.885 1.885 11.675 1.235 22.918 3.978 18.940 4.312 14.628 30.188 20.761 726 1.073 43.027 2.384 411 1.444 870 942 1.072
15.449 10.373 784 1.536 1.536 5.500 -1.972 15.449 5.819 9.630 4.732 4.498 38.483 18.465 467 994 49.891 2.696 466 1.996 2.455 2.547 1.000
20.467 15.557 784 933 933 4.773 -1.580 13.891 5.515 8.376 4.715 3.661 40.796 16.764 551 683 48.581 2.548 592 2.143 852
360
3.121
41
*2688
* jedná se o HV před zdaněním údaje z r. 2009 jsou pouze předběžné a nekompletní Zdroj: vlastní konstrukce dle účetních výkazů společnosti Kirchmann s. r. o.
28
V další tabulce č. 4 jsou porovnány zahraniční a tuzemské tržby. V r. 2005 v počátcích existence firmy mírně převažovaly dodávky na český trh. Od r. 2006 už firma stabilizovala své portfolio odběratelů a expandovala na německý trh. V souvislosti s vývozem výrobků a služeb /v tomto případě je za službu považováno zušlechtění materiálu/ významně vzrostlo riziko ztrát z prodeje v důsledku kolísavosti kurzu měny.
Tabulka č. 4: Porovnání výše tuzemských a zahraničních tržeb společnosti Kirchmann s. r. o. v tis. Kč
tržby za vl. výrobky tržby z prodeje služeb tržby za prodej materiálu Celkem
tržby za vl. výrobky tržby z prodeje služeb tržby za prodej materiálu Celkem
ZAHRANIČÍ 2006 2007 2008
2005
2009*
4 552
9 729
30 188
39 483
40 589
3 359
20 718
20 745
18 140
16 649
0
0
3
80
0
7 911
30 447
50 936
57 703
TUZEMSKO 2006 2007 2008
2005
57 238 204 235
2009*
0
0
0
0
0
4 596
20
16
326
115
3 730
1 859
723
387
551
8 326
1 879
739
713
666
* údaje z r. 2009 jsou pouze předběžné a nekompletní Zdroj: vlastní konstrukce dle účetních výkazů firmy Kirchmann s. r. o.
29
12 323
4.2.
Vznik kurzových rizik
Hlavním důvodem vystavení Kirchmann s. r. o. kurzovým dopadům je to, že firma inkasuje své pohledávky v eurech, své závazky ale musí hradit převážně v korunách. Několikrát za měsíc si eura vyměňuje na promptním trhu ve větších objemech. Jestliže vezmeme v úvahu splatnost vystavených faktur třicet dní od uskutečnění zdanitelného plnění, pak je nutné již při samotném jednání o ceně obchodu kalkulovat s možnými výkyvy kurzu koruny vůči euru a zahrnout tuto skutečnost do ceny. V opačném případě se může lehce stát, že firma nakonec na celém obchodu nerealizuje zisk, nebo dokonce prodělá. Pohyblivost kurzu koruny komplikuje firmě v postavení exportéra uzavírání dlouhodobých kontraktů /viz graf č. 1/. Naplánování objemu výroby a uzavírání obchodů je ovšem nezbytné ve strategickém konceptu každé firmy. Pro plánování je vždy výhodnější, když je kurz stabilní. Rok 2009 byl ekonomicky složitý pro většinu firem. Hospodářská krize z roku 2008, která narušila ekonomiku a toky financí napříč všemi kontinenty, měla pokračující tendenci i v loňském roce a podepsala se na krachu mnoha společností. I v roce 2010 není krize u konce a jen málokdo si odváží předvídat budoucnost. Graf č. 1: Kurzy měn CZK/EUR dle ČNB v období 1 roku
Zdroj: http://www.kurzy.cz/kurzy-men/grafy/EUR-CZK/T-0/
30
Osud koruny je v rukou eurozóny – je pravděpodobné, že když se bude dařit euru, bude i koruna posilovat. A naopak. Česká republika je se zeměmi Evropské Unie příliš spjata, než aby byla vůči otřesům v ní imunní, protože do šestnácti zemí platících eurem směřuje cca 65 % našeho exportu. Negativa dotýkající se eurozemí se pak u nás násobí. Střední Evropa je totiž vnímána investory jako rizikovější než země eurozóny. Zatímco pro euro a potažmo korunu bude klíčový vývoj na světových trzích, růst české ekonomiky může měnu jen lehce podpořit. Česká národní banka v té souvislosti počítá s tím, že bude v příštích dvou letech pozvolna zhodnocovat až lehce pod 25 korun za euro. Příčinou posilování koruny by mělo být zvýšení chuti riskovat na trzích a pozitivní čísla z domácí ekonomiky. 8 V současné době analytici předpovídají, že euro nebude v České republice přijato dříve než v roce 2017. Jestliže bude koruna oslabovat, získá firma Kirchmann s. r. o. jako exportér lepší
konkurenceschopnost
v
zahraničí
a
i
její
obchody
nebudou
ohrožené.
Pravděpodobnější variantou se jeví předpovědi České národní banky, že koruna mírně posílí /viz graf č. 2/. Proto by se firma měla zajistit proti výkyvům kurzu a pojistit tak svoji stabilitu. V další části této práce se budu zabývat možnostmi, jak kurzová rizika ve firmě Kirchmann s. r. o. ošetřit.
8
Zdroj: http://ekonomika.idnes.cz/problemy-eura-stahuji-i-korunu-posili-az-se-trhy-uklidni-pez/ekonomika.asp?c=A100510_204615_ekonomika_vel
31
Graf č. 2: Prognóza kurzu CZK/EUR dle ČNB
ukazatel
rok
ve výši
2010
25,3
2011
24,9
kurz CZK/EUR
Vějířový graf zachycuje nejistotu budoucího vývoje kurzu. Nejtmavší pásmo kolem středu prognózy odpovídá vývoji, který nastane s 30% pravděpodobností. Rozšiřující se pásma zobrazují postupně vývoj s pravděpodobností 50 %, 70 % a 90 %.
Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/prognoza/index.html#kurz
4.3.
Zajišťování kurz. rizik ve firmě Kirchmann s. r. o.
4.3.1. Nezajištěné devizové obchody Každá firma, která uvažuje o zajištění svých devizových transakcí, vždy vztahuje své úvahy o budoucích obchodech k aktuálnímu kurzu na trhu. Záleží tedy na tom, jak volatilní bude koruna. Je ale také nutné přihlédnout k riziku, že pokud firma počítá s určitým objemem obchodů, tyto se vůbec nemusí uskutečnit v souvislosti s poklesem zakázek. Proto je velmi těžké se rozhodnout, zda své obchody hedgeovat, nebo nikoliv.
32
Příklad: Firma Kirchmann s. r. o. uskuteční obchod s německým odběratelem ve výši 40 000 EUR. Hodnota transakce je stanovena na základě aktuálního kurzu, který je 26,38 CZK/EUR. Obě strany si dohodnou vzájemnou splatnost dva měsíce, protože se jedná o větší zakázku a dodavatel má zajištěny pravidelné kontrakty do budoucna. V době realizace zakázky tedy firma prodává své výrobky za 1 055 200 CZK. Předpokládáme-li, že odběratelská firma zaplatí za odběr až k datu splatnosti, koruna za dobu dvou měsíců může výrazně změnit svoji hodnotu vůči euru. Jestliže bychom aplikovali tento příklad na skutečnost z roku 2010, tak v polovině měsíce března se pohyboval kurz okolo hodnoty 25,28 CZK/EUR. Ale co kdyby odběratel nezaplatil včas a platba by na účet dodavatele přišla až o měsíc později? Tehdy se kurz pohyboval dokonce na hodnotách okolo 25,05 CZK/EUR . V obou případech došlo k apreciaci koruny o více než 1 CZK /viz graf č. 3/. Rozdíl mezi předpokládanou částkou za transakci a skutečně inkasovanou částkou je v době splatnosti 44 000 CZK v neprospěch firmy Kirchmann s. r. o.. Společnost by tuto ztrátu zaúčtovala na účet kurzových ztrát. Jestliže by se situace vyvíjela opačně a koruna by depreciovala, firma by z tohoto oslabování získala finanční prostředky navíc a ty by zúčtovala na účet kurzových zisků. Firma Kirchmann s. r. o. své výrobky a služby pravidelně exportuje, a proto je její riziko ztrát z obchodů přímo úměrné počtu vývozů – čím vyšší je objem vývozu, tím je i větší riziko. A protože předpokládá další navýšení výroby, měla by se rozhodně proti kolísavosti koruny zajistit. Minimálně u kontraktů s delší dobou splatnosti. Možností je několik, lze využít služeb bank, nebo finančních společností, které hedging nabízejí.
33
Graf č. 3: Pohyb kurzu CZK/EUR v r. 2010 dle ČNB
Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/graf.jsp?rok=2010&mena=EUR
34
4.3.2. Promptní devizová transakce Firma Kirchmann s. r. o. má uzavřenou Rámcovou smlouvu o provádění promptních devizových transakcí a o poskytování peněžních, popřípadě dalších služeb s firmou AKCENTA CZ, a. s.. Tato finanční společnost působí na českém trhu již více než 10 let. K realizaci devizových obchodů – spotových a termínovaných transakcí – opravňuje tuto společnost devizová licence udělená Českou národní bankou. Pro své zákazníky realizuje v oblasti devizových služeb tyto činnosti: -
zprostředkovává nákup nebo prodej zahraniční měny
-
realizuje platební styk pro zákazníky platící své faktury v cizí měně
-
nabízí zajištění před nepříznivým vývojem kurzu sjednáním forwardového obchodu
-
má ve svém portfoliu tzv. produkt Podúčty, který lze využít při inkasování plateb od odběratelů v cizí měně a současné platbě závazků také v cizí měně /výhodou je úspora při oboustranném zahraničním platebním styku/
-
nabízí řešení v případě, že zákazník nemá čas sledovat situaci na devizovém trhu a pohyby kurzu a to prostřednictvím tzv. Objednávky hlídání kurzu, kdy upozorní klienta ihned, jakmile kurz dosáhne požadované hodnoty
-
možnost flexibilního obchodování přes internet pomocí aplikace On-line Broker, nebo telefonicky
Firma Kirchmann s. r. o. začala využívat služeb firmy AKCENTA CZ, a. s.9 v r. 2007, kdy se objemy devizových transakcí zvýšili a nyní se pohybují v řádech stotisíců eur měsíčně. Postup obchodování s Akcentou při výměně deviz probíhá následovně: -
zákazník si zjistí kurz pro směnu ve své bance
-
zavolá na Akcentu na centrálu devizových služeb
-
uvede název společnosti, případně číslo rámcové smlouvy a IČ
-
vysvětlí obchodníkovi, co požaduje – v tomto případě směnu devizy EUR na koruny a výši směňované částky
9
Pozn.: dále v textu uváděna jako Akcenta
35
-
obchodník sdělí nabízený kurz – jestliže je nevýhodný, klient sdělí, že nebude obchodovat a záležitost pro něj končí, dále bude směňovat podle svého uvážení. Jestliže je kurz přijatelný, dále spolupracuje s obchodníkem na telefonu.
-
obchodník se zeptá, z kterého účtu a z jaké banky bude klient zasílat finanční prostředky, na jaký účet si přeje konvertované prostředky zaslat zpět, nebo je odeslat svému dodavateli
-
v případě odeslání dodavateli pošle vyplněný příkaz k úhradě před zasláním konfirmace, nebo až s potvrzenou konfirmací
-
obchodník do 5 minut zašle faxem nebo e-mailem konfirmaci, kterou musí osoba zmocněná k podpisu odeslat zpět pouze v případě nesrovnalostí, v opačném případě se konfirmace považuje za odsouhlasenou
-
klient ze svého účtu odešle dohodnuté prostředky na účet a banku pod sjednaným variabilním symbolem
-
druhý, max. třetí den zašle obchodník doklad o vypořádání obchodu
Firma Kirchmann s. r. o. se rozhodla využívat služeb Akcenty pravidelně, protože nabízí výhodnější kurzy oproti bance. Je to především z toho důvodu, že se tato společnost zaměřuje speciálně na službu devizových obchodů na rozdíl od bank, jejichž portfolio služeb je podstatně širší. Akcenta deklaruje levnější kurzy oproti kurzovním lístkům bank o cca 1 %. Dle potvrzení zástupce firmy Kirchmann s. r. o. jsou skutečně nabízené kurzy nižší než bankovní. Akcenta nemá tradiční kurzovní lístek, ale stanovuje každému klientovi individuální nabídku kurzu pro danou chvíli. Další možností zajištění u společnosti Akcenta je uzavření termínovaného obchodu typu forward a to na dobu do 1 roku. Akcenta nemá žádná množstevní omezení. Úspora ve výši cca 1 % oproti bankám je průměrná, záleží na aktuální situaci na devizovém trhu.
Firma Kirchmann s. r. o. prozatím nevyužívá žádné další zajištění – hedging – svých devizových obchodů. V loňském roce jednatelé firmy uvažovali o hedgeování transakcí pomocí zajišťovacích instrumentů v podobě termínových obchodů.
36
Uzavřeli Rámcovou smlouvu o devizových obchodech s Československou obchodní bankou, a. s.10. Mohou tedy kromě promptních transakcí uzavírat obchody typu forward, swap a obchody s opcemi a dále provádět tzv. transakce s bariérou. Tyto bariérové transakce jsou takové, jejichž podmínky se mění při dosažení bariéry v bariérovém období. Podmínky si banka s klientem dohodnou při sjednávání transakce a potvrdí konfirmací. Jednatelé oprávnění k obchodování zatím žádný z termínových obchodů neuzavřeli. V další části této práce se pokusím zmapovat možnosti hedgingu proti kurzovému riziku.
4.3.3. Hedging pomocí forwardu Společnost Kirchmann s. r. o. se opakovaně ocitá v pozici exportéra, kdy provádí pravidelně konverzi eur na české koruny, a proto se obává posilování koruny a následné ztráty inkasovaných částek. Příklad: Zaměstnanec zajišťující sjednávání obchodů stanoví cenu realizované zakázky do zahraničí v korunách. Tu poté přepočte aktuálním devizovým kurzem 26,00 CZK/EUR. Vychází při tom z celkových nákladů na výrobu, ke kterým přičte 5% zisk. Pro ukázku výpočtu stanovím cenu 45 000 EUR. Platba je dohodnuta do jednoho měsíce od data dodávky zboží. Změny kurzů na devizovém trhu se mění každý den. V současné hospodářské situaci, která panuje v Evropě, lze těžko odhadnout, jaká bude hodnota kurzu eura vůči koruně za několik málo dní. V řádech měsíců je nevyzpytatelné se proti výkyvu nezajistit. V případě, že by kurz zůstal na stejné hodnotě jako v době uzavření kontraktu, by společnost inkasovala v době úhrady faktury od odběratele 1 170 000 Kč. Jestliže koruna posílí během jednoho měsíce na 25,50 CZK/EUR, poté přijde firmě na účet 1 147 500 Kč. Tím vznikne kurzová ztráta 22 500 Kč. Důležité je si uvědomit, že tato ztráta je vyčíslením pouze jednoho uskutečněného obchodu. Firma ale provádí takových obchodů několik desítek do měsíce, proto by se v situaci, kdy koruna posílí, její ztráty násobily. Ztráta 10
Pozn.: dále v textu uváděna jako ČSOB
37
v řádu např. půl milionu korun měsíčně je pro takto nevelkou firmu zatěžující a ohrožuje její hospodářský výsledek. Pro společnost by bylo bezpochyby výhodnější, kdyby koruna oslabila. Jestliže by kurz v době splatnosti pohledávky byl na úrovni 26,50 CZK/EUR, firma si připíše na účet 1 192 500 Kč. Takto by naopak 22 500 Kč vykázala jako kurzový zisk. Uzavřením forwardu by si cestu k získání prostředků navíc znemožnila. Jestliže mezi sebou banka a firma uzavřou forwardový kontrakt, dohodnou se na odkoupení 45 000 EUR v době splatnosti za forwardový kurz, který je uvedený v konfirmaci. Často je to kurz, který se liší jen nepatrně od kurzu aktuálního, mohou si ovšem sjednat kurz vyšší, nebo nižší. Výpočet banky se odvíjí od výpočtu tzv. forwardových bodů. Banka získá peníze z kontraktu a ty uloží na jeden měsíc za aktuální sazbu např. 1 %. Současně si na jeden měsíc vypůjčí eura za sazbu např. 1,20 %. výpočet forwardových bodů:
[(CZK – i EUR) x t x e] / y x 100
iCZK = aktuální tržní úroková sazba CZK na 1 měsíc iEUR = aktuální tržní úroková sazba EUR na 1 měsíc t = počet dnů trvání kontraktu od uzavření do vypořádání e = hodnota aktuálního spotového kurzu CZK/EUR y = počet dnů v roce, obvykle 360 tedy:
[(1,00 – 1,20) x 30 x 26,00] / 360 x 100 = -0,004
Banka tedy nabídne vypořádání obchodu za jeden měsíc se spotovým kurzem upraveným o forwardové body, tj.:
26,00 + (-0,004) = 25,996
Jakmile by firma Kirchmann s. r. o. uzavřela s bankou forwardový obchod, v každém případě musí v době splatnosti dojít k jeho realizaci. Při změně kurzu tato skutečnost nijak neovlivní celkovou výhodnost obchodu a právě proto firma s bankou kontrakt uzavírala. Ať se změní kurz jakkoliv, výsledek bude pořád stejný.
38
V uvedeném příkladu jsem nebrala v úvahu poplatky, které by si banka naúčtovala. Ty se pohybují nejčastěji ve výši do 0,25 % hodnoty kontraktu, někdy si je ovšem banky zakalkulují do výsledného kurzu /nabídnou klientovi kurz o něco horší/. Dále banky většinou požadují zřízení účtu právě u nich. S těmito náklady je tedy třeba počítat v době uzavírání kontraktu. Forward s variabilní splatností Jedním z ekvivalentů forwardových obchodů je tzv. forward s variabilní splatností. Tento typ obchodu se vyskytuje v nabídce bank i dalších finančních institucí. Princip transakce je totožný s klasickým forwardem, rozdíl je pouze v tom, že klient se smluvně nezaváže směnit měnu k pevně danému datu, ale s bankou si dohodne období, ve kterém může konverze být provedena v kterýkoliv den tohoto období /nejpozději ovšem v poslední den období/. Banka ČSOB požaduje u forwardu s variabilní splatností minimální částku pro konverzi 50 000 EUR nebo její ekvivalent. Average Rate Forward V nabídce bank se také objevuje další produkt založený na principu forwardového obchodu a to tzv. average rate forward. Tento typ obchodu je určený klientům, kteří budou potřebovat v budoucnu vyměnit jednu měnu za jinou, ale neznají dopředu objem transakcí, a ani přesný termín, kdy budou tuto transakci požadovat provést. Nevýhodou tohoto typu forwardu je to, že částka pro konverzi je stanovena u ČSOB ve výši 250 000 EUR nebo jejího ekvivalentu. Firma Kirchmann s. r. o. by si tedy musela být jistá, že bude tuto částku schopna směnit, tzn. že jí bude během daného období, které si dohodne s bankou, mít připravenou ke konverzi. Transakce probíhá tak, že si klient dohodne při sjednání obchodu s bankou délku období, celkový objem transakcí a zajištěný kurz. Během dohodnutého období se ovšem obchoduje za aktuální kurz, vyrovnání poté probíhá na konci období. V průběhu celé sjednané doby se kurz denně mění. Banka tedy každý pracovní den načte příslušný devizový kurz dle kurzu České národní banky. Na konci období spočítá prostý aritmetický průměr, který představuje průměrný tržní kurz, za který se v daném období obchodovalo. Rozdíl mezi zajištěným kurzem a průměrem z fixingů se vynásobí celým zajištěným rámcem a výsledek je hodnota výše vyrovnání finančních prostředků mezi klientem a bankou.
39
Zajištění pomocí tohoto forwardu se vztahuje na celkový dohodnutý objem všech transakcí za dané období, ne na jednotlivé obchody. Stejně tak se i vypořádání vztahuje na celý předem smluvený objem bez ohledu na to, jaké množství bylo během daného období skutečně konvertováno.11 Výhodou tohoto forwardu je zohlednění změn kurzu v průběhu celého sjednaného období. Pro firmu Kirchmann je tato varianta nevhodná, protože kalkuluje s velkým objemem financí a jestliže přihlédneme k výši ekvivalentu pro výměnu, tak je vyšší, než desetina ročních tržeb společnosti. Je to tedy transakce určená pro velké firmy.
4.3.4. Hedging pomocí futures Obchody typu futures jsou velmi podobné forwardovým obchodům. Liší se ale v podstatné věci a to tak, že s futures lze obchodovat pouze na burze a
vždy v lotech a ke
standardizovanému datu splatnosti. V České republice se s obchoduje s futures pouze na akcie některých velkých společností a na akciový index PX. Pro firmu Kirchmann s. r. o. je zajištění pomocí tohoto typu nevhodné. Není možné, aby sladila výše svých pohledávek a termíny splatnosti se standardy u futures. Její kontrakty ani nedosahují tak vysokých částek, které by mohly být násobky jednotlivých lotů. Dalším problémem je to, že obchodování s futures s sebou přináší další náklady – na složení marže, nebo na poplatky brokerům. Toto hedgeování tedy firmě Kirchmann s. r. o. nelze doporučit.
4.3.5. Hedging pomocí swapu Swapový obchod může firma Kirchmann s. r. o. využít v případě, že nebude disponovat v daném okamžiku potřebnou měnou a na druhé straně bude mít přebytek měny druhé. To znamená, že potřebuje překlenout nesoulad mezi likviditou. Společnost Kirchmann s. r. o. mohla tento typ obchodu využít například v době, kdy se jí naskytla možnost momentálního výhodného nákupu ojetého nákladního automobilu z Německa v hodnotě cca 100 000 EUR. Nedisponovala tehdy celým obnosem v eurech, očekávala přitom ale platby od odběratelů za export. Zároveň disponovala volnými korunami na svém účtu v české bance. Na tuto investici si tehdy vypůjčila od majitele firmy celou částku s tím, že 11
Zdroj: internetové stránky ČSOB
40
ji bude postupně splácet i s úroky. Finanční nedostatek eur mohla ale vyřešit uzavřením měnového swapu. Příklad: Firma Kirchmann s. r. o. si potřebuje vypůjčit 100 000 EUR, německá firma Kirchmann GmbH potřebuje 1 milión korun. Každá z firem má výhodu na svém domácím trhu a s bankou může tedy sjednat výhodnější úvěr ve své domácí měně s nižší úrokovou sazbou. Využijí tedy výhody jak na českém, tak na německém trhu a sjednají mezi sebou měnový swap za fixní úrokovou sazbu. Kirchmann s. r. o. si může od banky vypůjčit CZK za 5 % a EUR za 7 %. Kirchmann GmbH si může od své banky vypůjčit EUR za 5,5 % a CZK za 6 %. Česká společnost má tzv. komparativní výhodu vzít si úvěr na koruny a německá společnost má komparativní výhodu vypůjčit si eura. Nejdříve si tedy obě firmy vypůjčí ve své zemi svoji domácí měnu a prostřednictvím banky uzavřou měnový swap při kurzu 26 CZK/EUR. Pak česká firma bude německé firmě splácet eurové úroky a německá firma české firmě korunové úroky. Při splatnosti swapu si zpětně vymění počáteční hodnoty v původním kurzu 26 CZK/EUR. Při měnovém swapu se kombinuje promptní a termínový obchod za spotový a forwardový kurz. Rozdíl v úrokových sazbách je na korunovém trhu 1 % a na eurovém trhu 1,5 %. Celkově tedy komparativní výhoda činí 0,5 % /rozdíl mezi oběma sazbami/. Určitou část je nutné zaplatit bance za zprostředkování obchodu. V tomto případě není úspora tak velká, jako v případě větších objemů transakcí. Firma Kirchmann s. r. o. může využít i devizový swap. S bankou uzavře termínový obchod na prodej eur, ta mu ale jeho zahraniční partner neuhradí včas. Jejich nedostatek k dodržení termínového obchodu může vyřešit swapem. Nakoupí od banky eura a po obdržení jí je ve sjednaném termínu opět prodá zpět za dohodnutý forwardový kurz. Banka ČSOB nabízí swapovou transakci již v ekvivalentu 10 000 EUR, což je výhodná varianta pro firmu v případě, že bude potřebovat likviditu v dané měně. Může se tak výhodně vyhnout kurzovému riziku způsobenému konverzí měny. 41
4.3.6. Hedging pomocí opce Firma Kirchmann s. r. o. by jako exportní společnost mohla využívat zajištění pomocí put opce, tedy opce na prodej. Výhodou této opce je oproti kontraktům typu forward to, že při uplatnění opce lze eliminovat riziko, zároveň ovšem může firma z opce profitovat. Příklad: Společnost sjedná se zahraničním odběratelem kontrakt na 20 000 EUR, které má inkasovat za dva měsíce. S bankou se dohodne na nákupu put opce na eura za koruny, protože chce tento obchod mít zajištěný. Banka stanoví strike price na úrovni 25,50 CZK/EUR. Firma nákupem opce nemá povinnost ji realizovat, ale získává právo na její uplatnění. Jestliže bude kurz koruny vůči euru posilovat, pak své právo využije a opci uplatní – prodá inkasovaná eura za realizační kurz 25,50 CZK/EUR. Pokud by koruna oslabovala, firma získá možnost směnit eura za promptní kurz na spotovém trhu. V tomto případě by opci nechala propadnout. Na rozdíl od forwardu firma nezíská své právo na uplatnění zdarma. Banka stanoví opční prémii ve výši 0,50 CZK/EUR. V případě obchodu za celkovou sumu 20 000 EUR musí Kirchmann s. r. o. uhradit bance 10 000 CZK. Tato prémie je u banky splatná do dvou pracovních dnů po uzavření smlouvy. Kdyby ji firma nesplatila v této lhůtě, banka platbu zaurguje, a když ani po této urgenci nebude převod mezi oběma stranami proveden, banka prohlásí opci za zaniklou. Když při splatnosti bude aktuální spotový kurz 25,50 CZK/EUR a nižší, pak firma uplatní opci a za 20 000 EUR obdrží od banky 510 000 CZK. Po odečtení opční prémie ve výši 10 000 CZK, která je jediným počátečním nákladem firmy za tento kontrakt, dostane firma za tento kontrakt 500 000 CZK. Neztrácí ovšem možnost profitovat na zisku. Jestliže spotový kurz v době splatnosti bude vyšší než 25,50 CZK/EUR, pak firma opci neuplatní, ta propadne a společnost smění eura na promptním trhu za kurz, který ji zvýší korunový výnos. Od tohoto výnosu je nutné opět odečíst opční prémii, abychom získali čistý zisk. Možnost zajistit se pomocí opce je pro firmu Kirchmann s. r. o. výhodná, protože při realizaci obchodů není hodnota opční prémie tak nákladná, jako by byly ztráty při 42
významném posilování kurzu koruny. Je nutné ale počítat s tím, že banka ČSOB nabízí transakce s opcemi v objemu 100 000 EUR, opět se tedy jedná o kontrakty s vyšší částkou měny.
4.3.7. Interní metody hedgingu Firma Kirchmann s. r. o. může využít i další metody k zajištění svých podnikatelských aktivit. Na jedné straně společnost inkasuje své pohledávky v eurech, na druhé straně platí svým dodavatelům strojů a technických potřeb včetně některých služeb také v eurech. Tím automaticky uzavírá částečně své devizové pozice. Lze uplatnit následující strategie: a) strategie leading: společnost urychluje své platby a inkasa v eurech -
jestliže bude firma dlužit svému dodavateli např. za novou linku 50 000 EUR se splatností závazku dva měsíce a současně se vedení firmy bude obávat znehodnocení kurzu koruny, uhradí částku co nejdříve, aby omezila kurzové riziko
-
jestliže bude firma očekávat od svého odběratele 50 000 EUR za výrobky se splatností dva měsíce a současně se vedení firmy bude obávat posílení kurzu koruny, může zákazníkovi nabídnout slevu za včasné uhrazení pohledávky a tím sníží své kurzové riziko
b) strategie lagging: společnost oddaluje své platby a inkasa v eurech -
tato strategie je vhodná tehdy, když firma bude chtít vyplatit např. odměnu jednateli v eurech a zároveň bude očekávat posílení kurzu koruny, tak oddálení platby sníží korunovou hodnotu odměny
-
jestliže bude disponovat inkasovanými pohledávkami na svém devizovém účtu a bude očekávat znehodnocení kurzu koruny, může oddálit konverzi eur
c) strategie netting: započtení pohledávek ve stejné měně -
firma Kirchmann s. r. o. využívá této strategie při vzájemném zúčtování se svou sesterskou firmou Kirchmann GmbH v Německu – měsíčně si započtou obě firmy své vzájemné faktury a tím značně sníží své kurzové riziko
43
4.4. Dílčí závěr a doporučení Společnost Kirchmann s. r. o. dosud eliminuje kurzové riziko pouze přirozeným zajištěním. Jsou zde využívány metody vzájemného započítávání pohledávek a závazků, nebo oddalování konverzí eura na spotovém trhu. Jednatelé firmy se snaží vyrovnávat poměr mezi aktivy a pasivy v eurech i korunách. Přesto musí několikrát měsíčně konvertovat eura na koruny u firmy Akcenta. Akcenta jako obchodník s devizami je oprávněna nabízet své služby na základě rozhodnutí České národní banky o udělení devizové licence k provádění obchodů s devizovými hodnotami a k poskytování peněžních služeb. Firma Kirchmann s. r. o. dosahuje úspor při promptních transakcích z nabídky výhodnějšího kurzu oproti kurzu nabízenému bankou. Jednatelé společnosti uvažují o zajištění pomocí termínových obchodů. Mají již uzavřenou smlouvu s bankou o zprostředkování těchto obchodů. Zatím se ale neodvážili žádnou transakci v podobě derivátu uskutečnit, protože nemají žádné zkušenosti a znalosti v této oblasti. Myslím, že podobně je na tom i řada dalších malých firem, které si nemohou dovolit zaměstnávat odborníky výhradně na tuto problematiku. Na základě zpracování této práce jsem došla k závěru, že pro firmu Kirchmann, s. r. o. by byly vhodné obchody typu forward, nebo swap. Forward se hodí především u jednorázových obchodů s větším objemem financí, není ovšem vhodný při pravidelně se opakujících dodávkách v kratších časových intervalech, kdy je možné odhadnout vývoj kurzu na devizovém trhu. Dobrou variantou je forwardový obchod s variabilní splatností, který není pevně vázaný na určité datum a dá se klientům „ušít na míru“. Devizová swapová transakce je zase výhodná v době, kdy bude firma potřebovat prostředky v jedné měně, ale disponovat bude pouze financemi v měně druhé. Pomocí swapu může překlenout toto přechodné období a zajistit si tak svoji likviditu. Výhodou jak forwardů, tak swapů je i jejich finanční výše ekvivalentu, se kterou lze s bankou obchodovat. Je totiž úměrná prostředkům, které firma konvertuje na promptním trhu. V případě, že by společnost chtěla nejen zajistit své kurzové riziko, ale také na něm případně profitovat, může využít i put opci. Zde je ale potřeba vzít v úvahu vyšší částku určenou k provedení transakce.
44
Přijetí měny euro by zjednodušilo situaci všem exportním podnikům v České republice. Jejich obchody by byly realizovány ve stejné měně a tím by byla i situace pro jejich plánování transparentnější a jednodušší. Samozřejmě by přijetí eura vyžadovalo i určité náklady pro firmy, protože by bylo nutné přecenit výrobky, inovovat informační systémy, účetní programy, vydat nové propagační materiály atd. Celkově by ale situace pro podniky obchodující se zahraničím byla jednodušší. Do doby zavedení eura v naší republice zůstává ale riziko spojené s obchodováním a převodem měn i nadále a společnost Kirchmann s. r. o. by měla toto riziko co nejvíce minimalizovat.
45
Závěr Cílem této bakalářské práce bylo popsat typy obchodů na devizovém trhu a navrhnout řešení eliminace kurzového rizika ve vybrané firmě obchodující se zahraničím. Společnosti obchodující se zahraničím, ať již jako dovozci, nebo jako vývozci, jsou světem devizových obchodů pohlceni. Většinou musí své finanční prostředky konvertovat z jedné měny do druhé a tím okamžikem na ně dopadá kurzové riziko. Na některý podnik více, na jiný méně, záleží na tom, jak má management firmy ošetřenu tuto problematiku, jak mají rozložená svá aktiva a pasiva. Kolísavost kurzu každé měny je nevyzpytatelná, někteří odborníci dokonce konstatují, že je to jedna z nejhůře předpověditelných veličin na trhu. V době stále neukončené celosvětové finanční krize je tato otázka v popředí zájmu všech účastníků devizového trhu. Dle statistik z r. 2009 česká koruna silně posilovala, a to vůči dolaru o cca 16 % a vůči euru o cca 9 %. Tím byly ohroženi především exportéři, pro které silná koruna znamenala zvýšení kurzových ztrát – pokud se proti nim dobře nezajistili. V této práci jsem definovala základní charakteristiky obchodů na devizovém trhu. Jejich problematika je samozřejmě podstatně obsáhlejší, ale cílem nebylo vyčerpat veškeré dostupné informace o nich, protože ty musí znát především investoři a velcí hráči pohybující se na forexu. Cílem bylo přiblížit typy jednotlivých devizových transakcí tak, aby byly snadno pochopitelné i pro management malé firmy, která své zahraniční obchody doposud nijak nehedgeovala. V současné době lze s využitím derivátů zajistit kurzová rizika i pro částky v hodnotě několika desítek tisíc eur. Deriváty se tedy staly dostupnými i pro malé firmy. Na tuto skutečnost si ale podniky v naší republice teprve začínají zvykat. Banky a ostatní finanční instituce dnes už pomáhají cestu k těmto produktům najít i malým hráčům na devizovém trhu. Otázkou zůstává, jak se bude tato tendence vyvíjet do budoucna. Poslední zprávy z finančních trhů hovoří v souvislosti s ekonomickou krizí a pády bank v zahraničí i o zákonném omezení některých služeb bank /včetně obchodů s deriváty/. Také otázka přijetí eura v České republice není dořešena.
46
Problematika kurzového rizika u firmy Kirchmann s. r. o. zůstává nadále aktuální a jejím důležitým strategickým cílem do budoucna by mělo být i jeho důkladné ošetření.
47
Seznam použité literatury Bibliografie [1] JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2002. 624 s. ISBN 80-247-0342-4. [2] JÍLEK, Josef. Finanční trhy. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1997. 527 s. ISBN 807169-453-3. [3] KODERA, Jan; MARKOVÁ Jana. Devizové obchody. 3. vyd. Praha : BIVŠ, 2007. 212 s. ISBN 978-80-7265-110-8. Internetové zdroje [4] AKCENTA CZ a. s. [online]. 2010. [cit. 2010-05-23]. Dostupný z WWW:
. [5] ČERNOHLÁVKOVÁ, Eva; SATO, Alexej; TAUŠER, Josef a kol.. Finanční strategie v mezinárodním podnikání [online]. Wolters Kluwer, 2010. [cit. 2010-05-23]. Dostupný z WWW: . [6] ČSOB, a. s. [online]. 2010. [cit. 2010-05-23]. Dostupný z WWW: . [7] HLAVÁČ, Petr. Braňte se proti kurzovým výkyvům [online]. 2010. [cit. 2010-05-23]. Dostupný z WWW: . [8] ROHRBACHER, Jan. Nestabilní koruna způsobuje finanční ztráty, těm lze předejít [online]. 2010. [cit. 2010-05-23]. Dostupný z WWW: .
48
[9] RUML, Michal. Jak se bránit kurzovému riziku? [online]. 2010. [cit. 2010-05-23]. Dostupný z WWW: .
49
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Příklad kurzovního lístku [online]. 2010. [cit. 2010-05-23]. Dostupný z WWW: . Tabulka č. 2: Příklad cen zajištění proti kurzovému riziku [online]. 2010. [cit. 2010-05-23]. Dostupný z WWW: . Tabulka č. 3: Vybrané fin. ukazatele společnosti Kirchmann s. r. o. Tabulka č. 4: Porovnání výše tuzemských a zahraničních tržeb spol. Kirchmann s. r. o.
Seznam grafů Graf č. 1: Kurzy měn CZK/EUR dle ČNB v období 1 roku [online]. 2010. [cit. 2010-05-23]. Dostupný z WWW: Graf č. 2: Prognóza kurzu CZK/EUR dle ČNB [online]. 2010. [cit. 2010-05-23]. Dostupný z WWW: Graf č. 3: Pohyb kurzu CZK/EUR v r. 2010 dle ČNB [online]. 2010. [cit. 2010-05-23]. Dostupný z WWW:
50
