Čtrnáctideník Rotary Clubu Opava International Číslo 22. Ročník II. Vyšlo dne 15. 10. 2012 SLUŽBA NAD VLASTNÍ ZÁJMY
ZÁJMY
DEVADESÁT LET OD NÁZVU ROTARY INTERNATIONAL
Od února 1905 si začíná myšlenka rotariánského hnutí razit cestu i do dalších států a světadílů. V roce 1910 Kanada, 1911 Irsko, 1916 Kuba, 1920 Indie. V roce 1921 byly kluby Rotary již na šesti kontinentech. V roce 1922, tedy před devadesáti lety, byl přijat název ROTARY INTERNATIONAL. Za dalších osmdesát let od této významné události vznikl v roce 2002 v Ostravě RC Ostrava International. Jeho členové a příznivci si tento týden v pátek na slavnostním setkání připomenou toto významné desetileté výročí vzniku. My členové RC Opava International, jejichž klub přišel na svět také díky podpoře a pomoci našich ostravských kolegů (a kolegů kravařských) jim srdečně blahopřejeme k tomuto výročí. ROTARY CLUB OSTRAVA INTERNATIONAL byl založen v roce 2011, Charta RI byla udělena 26. května 2002, když patronátním klubem byl Rotary Club Ostrava. Rotary Club Ostrava International sídlí v centru města Ostravy v hotelu IMPERIAL.
Během jeho desetileté historie se v prezidentských funkcích vystřídali znamenití rotariáni, kteří ani dnes neskládají ruce v klín, ba naopak. Byli to Antonín Laš (2001/2003); Gerhard Herudek (2003/2005); Josef Melecký (2005/2006); Vítězslav Mačuda (2006/2007); Jaromír Pavlíček (2007/2008); Aleš Buksa (2008/2009); Zdeňka Friedelová (2009/2010) a Tadeáš Ochodek (2010/2011). V současné době je prezidentem Ing. Dr. KlausDieter Beck. Oslavy budou zahájeny 19. 10. v 16:00 v Rotschild Palace v Ostravě-Vítkovicích, Mírové náměstí 160/2.
PŘIPOMÍNKA NAŠICH SPOLEČNÝCH AKCÍ, kterých bylo pochopitelně mnohem více
Rotary International Distrikt 2240 Česká republika a Slovenská republika Alexander Turkovič, guvernér distriktu Motto RI 2012/2013: Peace Through Service Službou k harmonii světa Službou k harmónii sveta Distriktní motto 2012/2013: Podporujme dialog generací Podporujme dialog generácií
TŘETÍ DOPIS GUVERNÉRŮV Vážení rotariánští přátelé, měsíc září je věnován mladé generaci. Rotary International a Rotary kluby věnovaly službě mladým vždy významnou část svých programů. Zařazení páté služby, New Generation, je logickým vývojem zájmu RI o mladé. Pokud se nebudeme zajímat o naše nástupce, jak v praktickém životě, tak v Rotary, nemůžeme čekat uspokojivý vývoj ve společnosti. Bývalo zvykem přijímat do klubu čtyřicetileté, jako nejnižší věkovou skupinu. Sám jsem v tomto věku do svého klubu přišel. Ve Washingtonu D. C., kde jsme byli s GSE teamem v roce 2010, vedla klub prezidentka, které bylo 32 let. Dnes máme v distriktu více než 140 rotariánů ve věku do čtyřiceti let. Je to desetkrát více, než obvykle nezasvěcení hádají. Sešli se již po dvakráte na setkání na brněnské přehradě. I když jich bylo vždy jen okolo dvaceti, je skvělé pozorovat jejich zájem a dynamiku. Je v nich budoucnost Rotary a bylo by dobré si to připomínat. Nejen ale uvědomovat, především pro to něco udělat, jak v distriktu, tak v klubech. Vzhledem k charakteru Rotary jsou v klubech ve výrazné menšině, ale není dobré s nimi takto zacházet. Prospěje všem, když se jim bude více naslouchat. Jsem přesvědčen, že názor mají a že potřebují více prostoru. Dejme jim ho a oni přivedou další své vrstevníky. Z řady důvodů, jako je nekoncepčnost, malý zájem a neznalost problematiky, mnohé kluby ztrácí potenciální kandidáty z řad Rotaractu. Jejich omezený zájem o vstup do Rotary si z velké části zaviňujeme sami. Neočekávejme, že se členové Rotaractu budou intenzivně zajímat o vstup do klubu, který se málo zajímal o jejich projekty a klubový život vůbec. Ve službě mládeži je náš distrikt velmi úspěšný a to především díky dlouhodobé výměně studentů. Přijímáme přibližně padesát studentů ročně a vysíláme stejný počet. To je množství, kterému se nepřiblíží ani mnohem silnější distrikty. Aby se tento trend udržel, je třeba systém vylepšovat, ale také ho respektovat. Není náročnější práce, než s touto skupinou mladých, aktivních lidí, z různých zemí, různých kultur, různých jazyků. Odpovědnost za to, že se jim nic zlého nepřihodí, je značná. Rodiče studentů očekávají, že se jejich děti vrátí v pořádku a že jejich roční pobyt zde bude úspěšný. Kombinace neposedných mladých studentů a zajištění potřebných dokumentů a pobytových víz je to, co činí tento systém náročným. Občasná nekázeň a nedůslednost klubových funkcionářů velmi ztěžuje tuto obtížnou práci a může také ohrožovat postavení distriktu v této mezinárodní službě. Při návštěvách klubů a při dalších příležitostech slyším řadu kritických připomínek. Někdy
z neznalosti, někdy ze znalosti, často oprávněných. Také k této naší činnosti je řada kritických poznámek, jak k zavedenému systému, tak k zainteresovaným osobám. Bylo by však dobré si připomenout, že výměna celkem stovky studentů je velmi náročná práce, která nemá v distriktu obdobu. Proto je třeba respektovat zavedená pravidla, jinak hrozí nebezpečí rozkolísání a zhroucení systému. Je to jiný problém, než jednotlivá akce, která někdy snese odklady, posuny termínů a občasnou nekázeň. Kritické připomínky směřují také k určité přísnosti a byrokracii celého systému. Systém jistě není dokonalý, ale dokud funguje, měla by se jeho pravidla respektovat. Dobrovolníkem se člověk stává na základě svého vlastního, dobrovolného rozhodnutí. Od té chvíle by měl respektovat zavedená pravidla. Chceme-li v programu výměny mládeže úspěšně pokračovat, zvláště v tomto rozsahu, je třeba si občas připomenout některé zásady. Jeden z diskutovaných problémů je zastupitelnost. Je-li v klubu aktivní funkcionář služby mládeže, zdá se být vše v pořádku. Stačí ale pracovní cesta nebo dovolená a již je ohroženo školení, tím i služba v příštím období, ale i kontakt na přijatého studenta. Termín setkání či školení se nemusí hodit každému, kdo pracuje ve službě, ale měl by být v klubu někým zastoupen, třebas i jednorázově. Také informace o studentovi, který byl klubu svěřen, by mělo mít více členů, než jeden jediný. Kdybychom udělali kontrolu předepsaných dokladů pro výměnu mládeže, zřejmě bychom nedopadli všude nejlépe. Dokud se nic nestane, nebývá to problém. Tato kontrola bude v budoucnu provedena v několika klubech, abychom získali přehled o praktickém provádění. Přihodily se případy, které se svým charakterem vymykají obvyklým a známým parametrům. Zde je třeba, aby obě strany, tedy jak kluby, tak členové komise, hledali cestu k řešení. Je také nutné čas od času pravidla upravit, aby reagovala na skutečné potřeby. Výsledkem celého snažení by totiž nemělo být rozčarování a zklamaní rotariánů, ať již to je kterákoliv ze zúčastněných stran. Provedená služba by měla přinést také radost těm, kteří v ní pracují. Významným programem v této oblasti je RYLA. Perfektní provedení naší distriktní akce v Kopřivnici je již zaběhaným standardem a mnohým se tak zdá, že není třeba řešit žádné problémy. Tento skvělý program by si ale zasloužil větší pozornost klubů. Neobsazení tří míst ze dvaceti nabízených je veliká škoda. Náklady jsou prakticky stejné a tři mladí lidé by měli perfektní zážitek, pokud by kluby této akci věnovaly patřičnou pozornost. Máme sice stále co vylepšovat, ale při pohledu na výsledky za celá léta práce s programy pro mladé je nutno konstatovat, že bylo uděláno velmi mnoho. Dovolte mi, abych poděkoval všem, kteří byli či jsou do této služby zapojeni. Je to úctyhodné množství hodin, které byly obětovány a přeměněny v tyto výsledky. Přeji Vám hodně sil v další práci a těším se, na shledání při různých příležitostech.
Alexander Turkovič, DG
ZPRÁVY Z RATIBOŘSKÉ 37 HOTEL KATHAREIN
SÍDLO RC OPAVA INTERNATIONAL Každou středu v 17.00
CO JSME ŘEŠILI A ROZHODLI NA NAŠICH POSLEDNÍCH SETKÁNÍCH V každém případě šlo o poslední setkání z hlediska časového, nikoli významového. Na schůzce 10. října nám Bob Křempek přiblížil atmosféru letošní olympiády v Londýně. Celá jejich rodina se vypravila na delší cestu nejprve přes Německo, protože syn Vojta si domluvil návštěvu se svými novými přáteli, s nimiž se poznal na prázdninovém rotariánském setkání mládeže. Ty hostil francouzský distrikt 1780 (viz Opavský rotarián dvojčíslo 18 – 19). Všude byli vřele přijati a o atmosféře v Londýně vyprávěl Bob nadšeně a trochu toho nadšení přenesl i na nás vtipnými fotografiemi. Což jsme také odměnili řádným potleskem. Měli jsme také milé hosty. Zbyszka Rogowského z RC Katovice, V úvodu si s naší prezidentkou Mirkou Meleckou vyměnili klubové vlajky. U té polské neopomněl Zbyszek poznamenat, že stejnou používal původní předválečný RC v Katovicích. Přišli mezi nás také manželé Dudovi z Kravař. Mají zájem vyslat dceru na roční výměnný pobyt, takže přišli, aby se celá rodina seznámila s tím, kdo jsme, a kam kráčíme. Přijdou pochopitelně jistě ještě vícekrát. Také jsme rozhodli o to, co dáme jako dáreček našim přátelům z RC Ostrava k jejich desátému výročí. Ale nesmí se o tom zatím psát. Již víme, kdy budeme mít ples. VC hotelu Koruna v Opavě dne 2. února 2012. Všechno by bylo, schází nám pouze jedna hudba. Kdybyste někdo o někom věděli, honem volejte… Naše studentka Natálie Gordon nám vyprávěla o tom, jak se jí líbilo představení opery La Traviata a také nám sdělila, že bude mít článek v Regionu. Ona ho bude mít i v tomto časopise, ale do neděle do večera to nestihla. Takže příště.
Když jsme u toho příště, na jaké přednášky se můžeme v nejbližších týdnech těšit? Teď ve středu 17.10: Pekárna na Olomoucké 117 v Opavě, Martin Knappe 24. 10. Jan Kubiš na Opavsku-70.výročí operace Anthropoid, Ing. Jaromír Breuer 31. 10. Olympiáda Moskva 1980, Jiří Sýkora 7. 11. Cesta lodí „Lubor Tokoš“ z Prahy do Kožle, Olda Kodeda
NÁŠ ČLOVĚK VE VOŇAVÉM PŘÍSTAVU (1) Člověk míní…. V posledním záříjovém čísle jsme napsali, že člen RC Opava International Ing. Pavel Vinohradník je nejen úspěšným podnikatelem, ale zastával také řadu vysokých státních funkcí. Na jaře 2008, kdy pracoval jako ředitel jedné z divizí CzechInvestu, navštívil také Hongong, čínsky香港. Jelikož jde o lokalitu velice atraktivní a nám málo známou, budeme od příštího čísla, které vyjde až 1. října, otiskovat Pavlovy drobné, leč zajímavé heslovité zápisky a postřehy z tohoto „voňavého přístavu“ (Hèung-gáwng) jak se Hongkong v čínském nářečí, kantonštině, nazývá. Omlouváme se, o jedno číslo jsme se zpozdili. Ale jinak o nic nepřijdete. Takže telegrafická reportáž číslo jedna:
Jak jsem slíbil, posílám nějaké své poznámky z této služební cesty. Nejdříve ale prosím pár organizačních věcí. Jsem na mailu, telefonu i na mobilu - vždy ale počítejte s tím, že je tady +7 hodin a kancelář se zavírá lehce po v 17:00 místního času a to je v Čechách 10:00. Beru si obvykle počítač s sebou (v hotelu je zdarma wi-fi v lobby baru - jen si člověk musí dát pivo , takže mohu pracovat i večer, ale raději mi vždy dejte vědět, že mi něco budete posílat, abych si jej vzal případně sebou, pokud byste mi ale něco posílali po 14:00 hod Pražského času, tak se tím budu zabývat až (z mého pohledu) druhý den - teď píši mail a tady je 12:30, zatím co v Praze je 5:30.
Takže k samotnému Hong Kongu Cesta je velmi dlouhá (nikomu nedoporučuji Lufthanzu, sice ušetříte cca 1 hodinu letu oproti BA nebo KLM, ale nemají televizi pro každého člověka a vůbec jsou tak nějak nato). Protože letiště je na zčásti uměle vybudovaném ostrově, tak máte pocit, že tak trochu přistáváte do moře, ale je to O.K. Letiště je velmi moderní (kam se hrabe Praha), je na úrovni Frankfurtu nebo Paříže. Překonání jet-legu mám úspěšně za sebou - dal jsem na radu lékaře a včera jsem si koupil něco k jídlu + 2 plechovky piva - spal jsem pak jako budulínek od 19:00 do 7:00 místního času. Je tady docela teplo - asi tak jako v Praze tak na přelomu května a června, po ránu sice ještě chodí lidé v lehoučkých bundách, ale odpoledne zcela postačí tričko (v Praze teď prý také asi tak na 30 vteřin. Je to tady směsice národů, jen na rozdíl od Evropy a Ameriky tady nejsou arabové a je tady minimum černochů. O to více je tady Indů a bělochů, na rozdíl od samotné Číny se jezdí vlevo a i elektrická síť je dle britských standardů - prostě ty bláznivé 3 kolíkové zásuvky (pozůstatky kolonialismu. Město samotné se částečně rozkládá na ostrovech a na pevnině - je to zvláštní, když jedete přes most a pod vámi proplouvá zaoceánská loď, plná kontejnerů až po výhled z kapitánského můstku - kdo někdy byl v Hamburku, San Francisku nebo Vancouveru tak ví, o čem hovořím, Hong Kong je takové směs Asie, Evropy a Ameriky - ze všeho něco. Je tady neuvěřitelné množství mrakodrapů (já teď sedím ve 22 patře a to jsem v dolní polovině mrakodrapu, a koukám na cca 15-20 dalších výškových budov, které jsou min. stejně velké, ne-li větší), takže se nedá hovořit o nějakém down townu jako v amerických městech [mrakodrapy jsou prostě všude - dokonce i byty lidí (alespoň ty modernější) jsou jakousi obdobou mrakodrapů - vypadají jako tužky - vyfotím a pošlu]. Styl mrakodrapů je ale hodně podobný západnímu pobřeží USA nebo Kanady. Obecně mi přijde, že si lidé v Hong Kongu vybrali to nejlepší ze všeho. Jsem až překvapen, kolik věcí je zde evropských - očekával jsem, že tady bude více věcí svým charakterem čínských nebo amerických, ale zase jich tak moc není. Dokonce i skleničky v restauracích jsou "made in France". Obecně lze říci, že potraviny a elektronika jsou čínské, a o zbytek se nějak podělila Evropa s Japonskem (americké jsou snad jen ty mrakodrapy a tak trochu životní styl) - viděl jsem tu německé jeřáby (jak stavební, tak lodní), japonské výtahy (kam se hrabe KONE nebo SCHINDLER - tyhle jezdí neuvěřitelně měkce a rychle), téměř všichni používají finské Nokie, pracují tady japonské stavební stroje - prostě také velmi zajímavá směska. Jezdí tu zejména evropská a japonská auta (americké jsem ještě neviděl). Evropská auta jsou spíše luxusnější osobní vozy (Mercedes, Audi, BMW, ale viděl jsem i Oply, Peugeoty či Alfy Romeo - a teď jsem z okna viděl Lamborghini) - je jich tady ale mraky, min. 1/2 vozového parku. Japonská auta jsou spíše obyčejnější (hodně taxi vozů), busy nebo náklaďáky, jezdí tady srandovní 2 patrová tramvaj - taky vyfotím a pošlu, tramvajový double decker jsem fakt ještě neviděl. Autobusy městské dopravy jsou jen double deckery. Co je ale zajímavé, tak každý hotel má službu, kdy od něj jezdí každou 1/2 hodinu nebo hodinu zdarma autobus, který rozváží hosty hotelu po business centrech (kde mají schůzky nebo pracují) a pak je zase naváží zpět na hotel - taky s tím jezdím. Flóra je tady tak někde na rozhraní subtropů a tropů - spíše ale subtropy. Můj pocit z ní je asi jako když jedete v létě na dovolenou do Chorvatska, severní Itálie nebo Provance palmy, evidentně teplomilné stromy, ale i dost stromů z jižního okraje mírného pásma. Tak, už píši dost dlouho, tak když se budete chtít na něco zeptat, tak se nestyďte. Doufám, že dnes a zítra něco nafotím a pošlu mailem. Pavel
POZVÁNKA NA PRAŽSKOU MÍLI Všichni víte, že náš člen Oldřich Kodeda je muž velice originální. Tu přijde na nějakou akci s flašinetem, tu cestuje po evropských řekách s parníkem, tu zase přijede na vysokém kole. Takže když nám napsal následující řádky, nebylo možné je neotisknout: Ctění kolegové, přátelé a příznivci nejen cyklistiky! Dovolujeme si Vám poslat pozvánku na již 19. ročník naší jízdy. Prosíme Vás o případné její rozeslání i mezi vaše přátele, kteří třeba ani nemají tuchy, o jakou krásu každý rok přicházejí! Budou vítáni i se svými dětmi a ostatními rodinnými příslušníky. Přijďte se na chvíli pobavit ve chmurných dnech listopadových. Zvou Vás členové nejstaršího sportovního klubu v naší zemi. Za Český klub velocipedistů – 1880 Oldřich
Jezdci v doprovodu svých ctěných rodin, přátel a příznivců se sejdou v sobotu 3. listopadu 2012 na tradičním místě uprostřed Letenské pláně za kyvadlem.
Program Pražské míle 2012: 10.00 reje pánů velocipedistů 10.20 ostrý start jízdy po trati míle 10.30 dojezd do cíle 11.00 závod vysokých kol v jízdě na pomalost “Letenský šnek“ 11.30 fotografování jezdců Český klub velocipedistů-1880 jest klubem tradičním, a proto přísně v duchu stanov našich bude jízda umožněna pouze pánům na vysokých kolech ve vhodném oblečení! Nízká kola a šaškovská oblečení buďtež ponechána doma a nebudiž jimi hyzděna trať míle. Každý účastník Pražské míle 2012 si je vědom, že zapravením startovného Kč 100,- a přihlášením se k jízdě vědomě se zříká případných všech nároků na pořadatele jízdy a jeho start i činnost po trati jest již pouze na jeho vlastní nebezpečí.
Po skončení jízdy zveme všechny jezdce, jejich rodiny, přátele i obecenstvo do klubové hospůdky „Na Závěrce“ (Šlikova ulice 3, Praha 6 – Břevnov). Zde budou o 14. hodině odměněni účastníci jízdy. Případné dotazy na telefonním čísle 602 425 160.
OPAVSKÝ ROTARIÁN – čtrnáctideník RC Opava International. II. ročník. Vychází každé druhé pondělí v nakladatelství a vydavatelství MORAVSKÁ EXPEDICE®. Odpovědný redaktor: Petr Andrle. Adresa vydavatele: Růžová 14, 746 01 Opava (
[email protected] ). Adresa redakce: Petr Andrle, Čeladná 711, 739 12 Čeladná. Tel.: +420 558 431 835; mobil: +420 724 100 646; e-mail:
[email protected] Toto číslo 22/2012 vyšlo dne 15. října 2012.
