Společnost katolického domu v Blansku
www.katolickydum.bk.cz
Vydala Společnost katolického domu, Komenského 15, 678 01 Blansko v roce 2010 Zpracoval Jiří Palcr Počítačová sazba Jan Forbelský tisk Reprocentrum Blansko 28
100 let od založení 20 let od znovuobnovení Jubilejní sborník - vydáno L. P. 2010
Výstava Zlaté české ručičky pořádaná Kolpingovou rodinou Divadelní soubor jednoty Orla z 20. let
Z divadelního představení v roce 1942
Koncert blanenské scholy ke 40. výročí založení v roce 2009 2
27
středky na kulturní činnost, Jihomoravskému kraji za poskytnuté finance na opravy domu. Uplynulých dvacet let představovalo mnoho zdařilých akcí, ale zejména nikdy nekončící práci na udrţení provozu Katolického domu. A za to patří veliké poděkování všem členům, příznivcům, sponzorům, zejména však skupině nadšených dobrovolných pracovníků. Ti, kdo vedli a vedou Společnost katolického domu, se mohou s dobrým svědomím za sebou ohlédnout. Věřme, ţe se i nadále bude naplňovat přání zakladatele Společnosti katolického domu v Blansku P. Františka Grydila:
Společnost katolického domu v Blansku
„Dejž Bůh, aby spolek prospíval a dobře působil“
Z pouţitých pramenů zpracoval: Jiří Palcr
100 let od založení Použité prameny: Mgr. Jan Čurda: Český politický spolek v Brně 1872-1911, Brno 2006 Jan Štarha: Kronika Katolického domu v Blansku 1910 - 1991, Blansko 1993 Jan Štarha: Kronika Katolického domu v Blansku 1990 - 1994, Blansko 1995 Josef Zábrodský, Richard Polanský: Moravský kras a divadlo, Brno, Blansko 1985 Šebela, Palcr: Sborník SKD Blansko-90 let od zaloţení, Blansko 2000 Zápisy z rady Města Blanska 1946-1952 Záznamy Pamětní knihy Města Blanska od roku 1927 a z kroniky Města Blanska.
20 let od znovuobnovení
Poděkování za pomoc patří pracovníkům Okresního státního archivu Blansko, Muzea Blansko, Městské knihovny Blansko a paní Mileně Melenovské. Za cenné připomínky patří díky Ing. Josefu Šebelovi a Miroslavu Martínkovi a za počítačovou sazbu Janu Forbelskému.
Jubilejní sborník
26
3
L.P. 2010
V čele obnovené Společnosti katolického domu stál po dvanáct roků od roku 1990 do roku 2002 František Dyčka, od roku 2003 do roku 2004 Bohumil Hlavička a od roku 2005 je předsedou Ing. Josef Šebela.
Dějiny jsou svědky času, světlem pravdy, živou pamětí, učitelkou života, poslem minulosti. Marcus Tullius Cicero
František Dyčka 1990—2002
Bohumil Hlavička 2003—2004
Ing. Josef Šebela 2005—dosud
8. Na závěr Smyslem tohoto jubilejního sborníku je stručné shrnutí podstatných událostí za období sto let, které uplynulo od zaloţení Společnosti katolického domu v Blansku. Navazuje na jubilejní zpravodaj vydaný u příleţitosti 90 let od zaloţení v roce 2000. Ţádný z pamětníků počátečních let spolku uţ samozřejmě neţije. Jakékoliv získané informace jsou proto velmi cenné. Díky ochotě pracovníků Okresního státního archivu v Blansku, Muzea Blansko i Městské knihovny Blansko se podařilo získat některé dokumenty a fotografie pro nás dosud neznámé. Překvapivé bylo zejména zjištění, ţe spolek mohl fungovat i kdyţ s obtíţemi během války. Hned v roce 1948 jiţ však musel čelit sjednocujícím snahám a odolávat značnému tlaku, neţ byl v roce 1952 výnosem ONV Blansko zrušen a rozpuštěn. Jubilejní sborník dává také nahlédnout na mnoţství vykonané práce po obnovení spolku v roce 1990. Práce a činnosti jsou z převáţné většiny vykonávány dobrovolně a bezplatně. Dobře navázat na činnost předků je totiţ také odpovědné a zavazující. Spolek si v dřívějších dobách ani v nedávné minulosti neosoboval významněji ovlivňovat kulturní a společenské dění v Blansku. Vţdy však usiloval o to být jakýmsi rozšířením nabídky pro občany města i blanenského regionu, kteří mají zájem o dobrou a slušnou kulturu, společenské dění i vzdělávání. Mnoţství vydařených akcí za dobu po obnovení spolku nás o tom zcela jistě přesvědčuje. Po dvaceti letech obnovené činnosti je také cenné zjištění, ţe se nemůţeme spoléhat na dotace, ale musíme příjmy získávat především z našich vlastních akcí, pronájmů a sponzorských darů. Naše poděkování patří Městu Blansko za přidělované finanční pro4
25
Nejvýznamnější akce posledního období: Dětské karnevaly pod záštitou Kolpingovy rodiny. Divadelní přehlídky mládeţnických souborů Slunovrat, pořádané farností. Martinské hody a besedy u cimbálu. Výstavy technické tvořivosti Zlaté české ručičky pořádané Kolpingovou rodinou. Celoroční seriály přednášek na zajímavá témata. Mikulášské besídky a vánoční dílny pro děti. Pravidelné akce zdravotně postiţených dětí. Oslavy Silvestra Klubu důchodců. Kurzy Rodinného centra Blansko. Významné opravy a úpravy: Výměna koksového kotle za plynový, výměna ţlabů, nátěr střechy, oprava fasády, instalace nových světel a nové obloţení stěn na sále, rekonstrukce ústředního topení. Byly téţ vybaveny místnosti a pořízen nový nábytek, rekonstruovány WC v přízemí i prvním patře, opravena elektroinstalace na jevišti i v budově, pořízeny nové elektrorozvaděče. Na jeviště zakoupena nová opona včetně elektrického ovládání a pořízeny nové ţidle do sálu. Po zakoupení sousedního domu byly zajištěny úpravy, zejména byl vybudován malý sál a přípravna jídel a opravena střecha nad malým sálem. Úprava prostor nad malým sálem dosud pokračuje. Nedávno byla na průčelí budovy zrekonstruovaná omítka, pořízeny nové kotle ústředního topení, výměny vchodové dveře za nové a vymalován sál. S kým spolupracujeme: Pobočka městské knihovny je zaměřená na náboţenskou literaturu, eviduje asi 120 čtenářů. Oblastní charita Blansko má v prostorách domu pronajaté kanceláře na některé projekty. Skautský oddíl Cesta, měl od roku 1990 v zadních prostorách domu svoji klubovnu Jednota Orel Blansko začínala cvičením v sále, nyní působí ve vlastních prostorách. Kolpingova rodina Blansko začínala ve sklepních prostorách Katolického domu, nyní působí v sousedním domečku. Hodinářství Jakubec je provozováno v prvním poschodí téměř od začátku, je zaměřeno na opravy starších hodin a hodinek. Zakázková obuv, opravy a brašnářství pana Blahoslava Kubíka má svoji provozovnu v přízemí a našla si mnoho spokojených zákazníků. Kosmetické studio paní Petry Huškové umístěné v prvním patře vyuţívá řada ţen. Rodinné centrum Blansko manţelů Vykydalových provozuje kurzy a rodinné poradenství. 24
Jsem ráda, ţe Vás mohu touto cestou pozdravit u příleţitosti 100. výročí trvání Vaší Společnosti katolického domu. Ta prošla za uplynulých 100 let cestou, která vedla obrazně řečeno krásnými úseky, ale i trasami plnými výmolů. Dnes však opět ţije bohatým a smysluplným ţivotem. A to je moc dobře! Prostory SKD jsou vyuţívány pro nejrůznější druhy zájmové i vzdělávací činnosti. Do spolkového ţivota se zapojují lidé nejen dobrovolně, ale i rádi. Chtějí trávit čas s lidmi naladěnými na stejnou strunu, věnovat se společně svým zájmům, zálibám, vzdělávat se. Na SKD je velmi sympatické, ţe poskytuje prostor lidem všech věkových kategorií. Z přístupu členů je patrný elán a nadšení, se kterým se pouštějí do všech aktivit. Velké poděkování patří především organizátorům, protoţe na nich spočívá hlavní tíha veškeré odpovědnosti za práci pro SKD a další směřování této společnosti a stále platí, ţe "kdo chce zapalovat, musí sám hořet". Přeji Společnosti katolického domu hodně nadšených členů i bohatou náplň činnosti. Ať se vám daří v dalších letech. PhDr. Jaroslava Králová starostka Města Blanska Spolkové aktivity patří v moderní době k neodmyslitelnému společenskému koloritu nejen u nás, ale i v Evropě. Spolky vznikaly z nejrůznějších důvodů: k uchování a rozvoji vlasteneckého cítění (například vzdělávací vlastenecký spolek Rastislav) nebo stylem, „kdyţ oni, tak i my― (proti Sokolu Orel, proti Dělnickým domům domy Katolické). Hlavním impulsem však byla vţdy zkušenost, ţe dobré myšlenky a aktivity se spolku nebo společnosti uskutečňují daleko lépe, neţ jednotlivcům. Z tohoto důvodu je spolková činnost, rozvíjející dobré lidské i občanské hodnoty navýsost aktuální i dnes. Vítr a déšť doby snad uţ obrousil kdysi ostré hrany mezi „tamti― a „my―. Situace ve společnosti je dnes tak naléhavá, ţe všechny lidi dobré vůle musí zajímat jeden jediný cíl: jak v současné generaci uchovat a rozvíjet ty nejlepší lidské vlastnosti, kdyţ nás neviditelná ruka trhu pomalu a jistě přetváří v osamělé roboty, fungující stále víc jen na peníze. Společnost katolického domu v Blansku se o zmíněný cíl snaţí upřímně a poctivě uţ stým rokem. A to díky svým současným i dávným členům! Ať do dalších let ono „katolický― v názvu znamená uţ jen jediné: garantem skutečných hodnot na světě a v ţivotě je jedině Bůh Otec. Velkoryse nás však zve, abychom se společně přidali k jejich rozvíjení. P. Jiří Kaňa, farář 5
umoţnila bezbariérový přístup do sálu, dobrý příjezd pro zásobování ale hlavně rozšíření prostor o malý sál a zázemí kuchyně. S pomocí štědrých dárců se nám brzy podařilo splatit peníze na koupi vypůjčené. V roce 1999 byla v Blansku zaloţena jednota Orla, od roku 2000 začala působit Kolpingova rodina. Obě organizace našly svoje sídlo v Katolickém domě. V roce 2000 uplynulo devadesát let od zaloţení a deset od znovuobnovení spolku. Tuto událost jsme si připomenuli několika slavnostními akcemi, z nich byla nejvýznamnější uspořádaná výstava z historie Katolického domu a recitál blanenské rodačky a operní pěvkyně Evy Dřízgové - Jirušové. K tomuto výročí byl také zprovozněn malý sál a kuchyňské zázemí, vybudované v prostorách sousedního zakoupeného domu. Bylo to moţné jenom díky nezměrné obětavé práci mnoha dobrovolníků. V roce 2002 bylo na zahradě vybudováno hřiště jednoty Orla a ve sklepních prostorách klubové prostory Kolpingovy rodiny. K významnějším akcím lze také zařadit výstavu blanenských občanských sdruţení uspořádanou v roce 2005 u příleţitosti 100. výročí povýšení Blanska na město. 7. Malá statistika akcí uskutečněných od znovuobnovení Katolického domu Na úpravách, opravách a novém budování bylo odpracováno více neţ 13 tisíc hodin, z toho větší část bezplatně, na sluţbách a úklidu asi 4 tisíce hodin. Odehrálo se 54 divadelních představení. Bylo uspořádáno 41 koncertů a 19 výstav. Proběhlo 127 přednášek, besed a diskusních večerů. Konalo se 173 tanečních zábav, plesů a tanečních hodin. Bylo uspořádáno 122 rodinných setkání a oslav. Uskutečnilo se 29 celostátních setkání Schönstattského hnutí a jiných setkání. Dosud se zde 16 krát konaly volby. Uskutečnilo se 20 dětských karnevalů, 27 Mikulášských besídek a dalších 38 akcí a besídek pro děti a mládeţ. Byly 10 krát uspořádány oslavy Svátku matek. Konalo se 89 firemních večerů a akcí. Uskutečnilo se 129 schůzí a konferencí. Proběhlo 26 prodejních a akvizičních akcí. Konalo se 43 sportovních akcí a turnajů (stolní tenis, florbal…). Uspořádáno bylo 73 odborných školení a seminářů. Mimo to probíhala v letech 1997 aţ 2005 pravidelná výuka autoškoly, v letech 1998 aţ 2003 pravidelné taneční hodiny manţelů Míšenských, po několik roků odvody branců a výuka němčiny, kaţdoročně je skauty pořádána soutěţ na autodráze, jiţ po mnoho roků se konají Kurzy aktivního rodičovství manţelů Vykydalových, mezi tradiční akce jiţ patří pravidelné setkávání Mariánské druţiny, přípravy na 1. sv. přijímání a na biřmování. 6
23
Svátku matek, Mikulášské a vánoční besídky, dětské karnevaly, pravidelně byla zajišťována volební místnost. Jiţ v roce 1992 byly opraveny okapové ţlaby, natřena plechová střecha a opravena fasáda na průčelí domu. V roce 1993 byl nově vymalován sál a zakoupena nová opona. Jednou z významných akcí, konaných v Katolickém domě byla výstava betlémů, konaná v prosinci 1992, kterou navštívilo 1700 osob a která byla opakovaná v roce následujícím. S úspěchem se setkalo asi dalších dvacet výstav s jinou tématikou. V roce 1994 se uskutečnila beseda s P. Václavem Malým, nynějším praţským světícím biskupem. Účast 460 osob v sále patří dosud k největším. Od roku 1993 se v Katolickém domě konalo kaţdoročně dvoudenní celostátní setkání Schönstattského hnutí za účasti více neţ stovky ţen. V roce 1994 zde byla otevřena pobočka Městské knihovny Blansko, která úspěšně slouţí dosud. Téměř kaţdoročně zde hrával svoje představení ochotnický divadelní soubor z Rájce–Jestřebí. V roce 1994 se v sále uskutečnilo celostátní setkání provozovatelů Katolických domů a Orloven ČR za účasti zástupců 15 spolků. Dne 1. prosince 1994 se zde konalo zasedání zastupitelstva s volbou starosty města. Sál je také často pronajímán dalším organizacím na firemní akce nebo slavnosti. Jednou z prvních byla firma STEKO, dále Česká spořitelna, Komerční banka, firma APOS, firma VRBA, Zásobování teplem, bytové druţstvo, fotbalový oddíl Metry Blansko, nebo aktiv montérů ČKD. Častý bývá také pronájem členům spolku i dalším osobám na rodinné oslavy. V roce 1993 vyšlo první číslo Zpravodaje katolického domu. Od té doby dodnes bylo vydáno 19 čísel většinou s přehledem dění v uplynulém roce. V letech 1996 a 1998 jsme vyuţili neopakovatelné příleţitosti a zakoupili jsme sousední dům se zahradou. Nemovitost byla sice ve špatném stavu, ale koupě nám
Výstavu občanských sdružení v roce 2005 zahájil hejtman Stanislav Juránek 22
1. Spolková činnost na přelomu století Jiţ v první polovině 19. století existovalo na Moravě mnoho spolků, především čtenářských. Nejstarší spolky navazovaly na různá bratrstva, kongregace, literátské sbory nebo střelecké společnosti. Podle údajů místodrţitelství bylo roku 1856 na Moravě 203 spolků. Z toho 70 náboţenských, 57 čtenářských, 17 spolků pro podporu nemocných, 17 pohřebních, 7 dobročinných, 7 řemeslnických, 5 ošetřoven, 4 spolky tovaryšů, 4 umělecké spolky a ještě mnoho dalších. Od šedesátých let devatenáctého století začalo spolků v zemích rakouské monarchie přibývat. Také na Moravě vznikala síť spolků, které se stávaly základním prvkem při vytváření občanské společnosti. Společenský i politický ţivot se soustřeďoval do různých řemeslných, kulturních i vzdělávacích spolků. Všechny však podléhaly dozoru státní správy, která schvalovala stanovy a sledovala jejich činnost, aby nepřekračovala udělené povolení. Pro rakouskou monarchii se zdály být daleko nebezpečnější některé národní spolky české, pomocí nichţ se rostoucí český ţivel domáhal větší účasti na hospodářském a politickém ţivotě. Proto byly od roku 1864 některé české spolky pod zvláštním dozorem místodrţitelství. Je jistě zajímavé, ţe mezi ně patřil Čtenářský spolek v Blansku i Čtenářský spolek Velen v Boskovicích. V roce 1867 byl schválený spolkový zákon, který zůstal v platnosti i po zřízení československého státu v roce 1918. V roce 1860 mělo Blansko 292 domovních čísel a asi 2800 obyvatel. V té době zde jiţ více neţ deset roků procházela ţeleznice, coţ umoţnilo rozšiřování průmyslové výroby. Spolkový a kulturní ţivot zde v té době představovaly tyto spolky: v roce 1862 Čtenářský spolek v Blansku, od roku 1864 s názvem Čtenářsko-pěvecký spolek Rastislav. Roku 1866 byl zaloţen podpůrný a spotřební spolek OUL. V roce 1868 vznikla Občanská záloţna, od roku 1872 byl činný Spolek vojenských veteránů a v roce 1881 vznikl dělnický spolek Bratrství. Od roku 1882 je v Blansku doloţena činnost Sboru dobrovolných hasičů. V roce 1862 vznikla v Praze tělocvičná organizace Sokol, v Blansku však byl Sokol úředně zaloţen v září 1892. Od roku 1903 je registrován Klub českých turistů a od roku 1905 Jednota soukromých úředníků. V roce 1905 byl vytvořen prozatímní výbor spolku Dělnický dům, který byl dobudován v roce 1908. Do této rodiny blanenských spolků se v roce 1909 přidruţil první katolický spolek Budoucnost, který se v roce 1910 přeměnil na Společnost katolického domu. V následujících letech první republiky jsou mimo uvedené spolky okresním státním archivem v Blansku evidovány ještě další spolky, mezi které patří Včelařský spolek, Jednota čs. obce legionářské, Jednota Orla československého (zaloţen 1909, v Blansku 1921), Atletický fotbalový klub, Pěvecký sbor AFK, Moravský kras a Rybářský spolek. 2. Založení Společnosti katolického domu Zápis ve farní kronice uvádí, ţe v prosinci roku 1908 svolal blanenský farář František Grydil poradu k zaloţení katolického spolku. Jeho ustavující schůze se konala 7
6. dubna 1909, spolek přijal název Budoucnost a přihlásilo se do něj 42 členů. Předsedou spolku byl zvolen pan Ladislav Kretz, měšťan a majitel realit v Blansku. Zápis z března roku 1910 sděluje, ţe blanenský farář koupil dům se zahradou č. 341 proti kostelu od manželů Skácelových za cenu 23 000 K, aby dům mohl být útulkem „Katolického spolku Budoucnost“ a jiných spřízněných spolků. Farář neměl sice více než čtvrtinu kupní ceny svých peněz, dostal však úvěr a doufá, dá-li Pán Bůh zdraví, že za nějaký rok bude moci dům odevzdati tvořícímu se „Družstvu Katolického domu v Blansku, kteréžto družstvo má na převzetí a udržování domu dary a příspěvky sbírati. Obavy o zdraví blanenského faráře Grydila se naplnily, po těţké nemoci v roce 1910 zemřel. V témţe roce byla zaloţena Společnost katolického domu, se kterou spolek Budoucnost splynul. Společnost převzala dům zakoupený farářem Grydilem za cenu 19 000 K.
MěNV protokolem budovu spolku do uţívání. V prosinci se sešla zakládající schůze společnosti a byl zvolen výbor ve sloţení: František Dyčka, předseda, Aleš Synek, Jiří Palcr, Jaroslav Nesrovnal, Pavel Starý a Helena Kupčíková.
Zasedání městského zastupitelstva v roce 1994 při volbě starosty
Dopisem ze dne 22. 5. 1910 uloţeným v státním okresním archívu Blansko byly c.k. hejtmanství v Boskovicích zaslány stanovy Společnosti katolického domu. Jsou na nich podepsáni jako dočasní představitelé předseda Leopold Kolísek, jednatel Vincenc Nejezchleb a pokladník Jan Staněk. Ve farní kronice je v roce 1911 uvedeno, ţe předsedou společnosti byl P. František Zřídkaveselý, kaplan, jednatelem Jan Tureček, kaplan a pokladníkem Jan Staněk, katecheta v Blansku. Původní stanovy spolku obsahují 23 paragrafů. Pro zajímavost jsou uvedeny dva, které stanovují účel a prostředky: Účelem spolku jest opatřiti a udržovati v Blansku pro případ i v nejbližším okolí pro sdružování českých katolíků místnosti a jiné potřeby; pěstovati zásady katolické jakož i dynastický a vlastenecký cit; vzdělávati je ve vědění pro život potřebném v duchu katolickém; sjednati zásadám katolickým náležité platnosti v životě soukromém i veřejném.
Urychleně započaly práce na opravách a úpravě interiéru domu, především vymalování, nátěry, drátkování parket, vybavení nábytkem, doplnění hasicích přístrojů apod. A s obrovským nadšením začal v Katolickém domě nový ţivot. V lednu 1991 se uskutečnil za podpory mnoha pomocníků první spolkový ples, který byl velmi úspěšný nejen účastí 150 návštěvníků. Následovaly hned další akce jako ples Junáka, ostatková zábava ČSL. V únoru se uskutečnila okresní konference ČSL za účasti předsedy Josefa Luxe. A rozběhla se řada dalších akcí jako diskusní klub, přednášky, burza, jarní veselice, divadelní představení. Dne 23. dubna 1991 se v sále konala schůze městského zastupitelstva, které schválilo bezplatný převod majetku Katolický dům na Společnost katolického domu. Následně byla dne 1. října 1991 uzavřena o tomto převodu písemná smlouva. Do konce roku proběhlo mnoho dalších akcí jako Jiřinková zábava, vinobraní, Martinské hody, čaje, vánoční setkání mládeţe, předsilvestrovská zábava, turnaj ve stolním tenisu a řada jiných. Druhá valná hromada rozhodla o rekonstrukci kotelny na koks na topení plynové a k úhradě nákladů doporučila uspořádat sbírku. V Katolickém domě začal běţný ţivot, stále provázený radostí z nového. Pravidelná divadelní představení zahájil profesionální herec Miroslav Částek. Stejně tak se rozproudily besedy se zajímavými osobnostmi nebo na zajímavá témata. Došlo k uzavření smlouvy o pronájmu nevyuţitých místností s Charitou, s hodinářem Jakubcem a pro výuku němčiny. Konaly se pravidelné taneční zábavy, vinobraní, Martinské hody, oslavy
8
21
Podpisy prvních představitelů spolku pod stanovami z roku 1910
V letech po zabrání Katolického domu se v jeho prostorách konaly také nejrůznější akce jako volby, různé odborářské konference, několikrát se zde uskutečnilo také veřejné soudní přelíčení. 6. Znovuobnovení Brzy po roce 1989 obnovily svoji činnost stovky různých spolků, mající vztah ke sportu, kultuře, technice, zvířatům, zábavě, pomoci jiným lidem, nebo dalším oborům lidské činnosti. Znovu se ustavila také necelá stovka spolků s tradičním názvem katolický či lidový dům, nebo beseda. Jedním z nich byla Společnost katolického domu v Blansku. Tyto spolky včetně našeho se snaţí spoluvytvářet občanskou společnost. Všechny spolky, včetně katolických přispívají k tomu, aby se z člověka stal odpovědný občan. To ţe navázaly na tradiční názvy a částečně také činnost svých předků je se svými předchůdci spojuje. Významnou roli zde můţe hrát také spojení s katolickou církví, protoţe tyto spolky mohou často hrát roli jakéhosi mostu pro ty, kterým třeba nemusí být společenství církve přitaţlivé. První událostí, která se v roce 1990 v Katolickém domě udála, byla oslava svátku matek druhou květnovou neděli. Sál i dům byl ještě vypůjčený od tehdejšího drţitele SSM. Asi třicet nadšenců sál uklidilo a připravilo na nedělní oslavu. V průběhu roku 1990 započaly přípravy na znovuobnovení Společnosti katolického domu. V září byl ustaven přípravný výbor, který poţádal o registraci stanov Ministerstvo vnitra ČR a následně byl zaregistrován. Správa účelových zařízení SSM předala budovu Katolického domu zpět do uţívání MěNV Blansko. V listopadu 1990 byla uzavřena dohoda o dočasném uţívání budovy Společností katolického domu a 5. listopadu předal
První ples SKD v roce 1991 20
K dosažení účelu spolkovému sloužiti budou příspěvky členů, podíly, dary a odkazy; odebírání a čtení knih a časopisů duchem katolickým se nesoucích nebo nábožensky nezávadných; přednášky a rozpravy o věcech časových, náboženských, sociálních a jiných; pořádání slušných zábav, dovolených her, vycházek a divadelních představení a veřejných koncertů; zřízení spolkové knihovny a půjčování knih; Spolek k dosažení účelu může zříditi odbor přednáškový, zábavní, tělocvičný, divadelní, pěvecko-hudební. Stanovy spolku se zásadním způsobem v době jeho trvání neměnily. Došlo však k jejich mírným úpravám a novému schvalování v letech 1915, 1927 a 1939. Vše však muselo být řádně úředně vypořádáno. Slavnému c.k. místodrţitelství v Brně v roce 1915, tak i zemské politické správě v Brně v roce 1927 muselo být „za příčinou změny stanov“ zasíláno vţdy 5 výtisků stanov nových i původních. 3. Předválečné období Úpravy zakoupeného domu byly dokončeny zřejmě aţ v roce 1913. Některé rysy původního domu se zachovaly dodnes. Provoz domu musel být ekonomicky soběstačný, proto v něm byla restaurace, záloţna i pronajatý byt. Provozována zde byla také knihovna. Za předsálím byl velký sál s galerií a jevištěm, které mělo jiţ tenkrát propadliště a šatnu pro herce. Sál byl vytápěn dvěma vysokými litinovými kamny s ozdobnými reliéfy, vyrobenými v dílně umělecké litiny slévárny ČKD Blansko. Stejná kamna se nacházela v předsálí, topilo se v nich koksem. Sál byl osvětlen stropními lustry a světly na bočních stěnách. Na hlavní oponě znázorněna část Blanska s Jeţkovou továrnou. Ze sálu
Pohled na původní sál Katolického domu 9
vedly dveře do uličky, ze které se sestupovalo podél vysoké terasy se sklepem do zahrady osázené kaštany. Uprostřed byla betonová plocha pro tanec. Na pravé straně zahrady stála dřevěná kuţelna. Venkovní taneční parket s kaštany a kuţelnou byl typickou a nezbytnou součástí restaurací na počátku 20. století. Zápis z Valné hromady konané v roce 1927 uvádí 28 přítomných členů z 68 členů spolku náleţejících. Předsedou spolku byl většinou blanenský farář. Postupně tak funkci předsedy zastával P. Leopold Kolísek, P. František Zřídkaveselý, P. Leopold Bureš. Mezi dlouholeté a obětavé členy výboru patřil Augustin Habeš st., Vincenc Nejezchleb, Augustin Vojanec, Josef Pokorný, Josef Pela, Josef Kučera a mnozí další. V Katolickém domě našly uplatnění i útulek další organizace, jejichţ činnost svým způsobem souvisela se záměry Společnosti katolického domu. Vlastní činnost spolku i dalších organizací v domě působících byla vzájemně provázána, vzájemná spolupráce byla velmi úzká a účinná. Mezi tyto organizace patřily: Jednota čsl. Orla byla Blansku zaloţena v roce 1921 a stala se nejaktivnější organizací v Katolickém domě. Mezi její vůdčí osobnosti patřil P. Arnošt Králík. Od roku 1931 převzala jednota Orla Katolický dům do nájmu. V roce 1941 však byla činnost Orla i dalších sportovních organizací zakázána. Členové Orla však vyvíjeli činnost především sportovní a divadelní pod hlavičkou Společnosti katolického domu. Československá strana lidová byla v Blansku zaloţena v roce 1921 a měla za první republiky v Katolickém domě svůj sekretariát. Úzce spolupracovala se Společností katolického domu i jednotou Orla. Za německé okupace byla její činnost zakázána. Svaz katolických ţen a dívek zaloţený v polovině dvacátých let, se svojí činností zaměřoval na výchovné působení v křesťanském duchu zejména na mládeţ a děti. S pomocí členek Svazu i členek Orla byly zabezpečovány různé oslavy, pohoštění a besídky. Činnost svazu byla ukončena v době nacistické okupace. V Katolickém domě měla po dlouhé roky svoje místo knihovna, která byla zrušena aţ během války. Jiţ od dvacátých let zde sídlila Raiffeisenova záloţna, zrušena byla v roce 1942. Ještě před první světovou válkou zde byla také provozována restaurace, která byla pronajímána. Její provoz skončil aţ v roce 1948. Velké oblibě se těšila divadla, ať činohry nebo operety. Od roku 1923 do roku 1947 bylo v Katolickém domě provedeno 76 různých her, přičemţ mnohé byly i několikrát reprízovány. Na příklad hra U veselého kamzíka šestkrát, Modlitba za vlast i představení Bouchačka čtyřikrát. Některé hry se několikrát opakovaly, třeba vţdy o Dušičkách Mlynář a jeho dítě apod. Seznam her, uvedený v kronice Katolického domu zřejmě není pro velký časový odstup úplný. Někdy zde vystupovali jako hosté herci a zpěváci z jiných souborů např. Sokola.
umístěno městské kino. V dalších letech 1980 aţ 1984 zde našlo svoje sídlo Kulturní středisko města Blanska vedené Ottou Nečasem. Do kulturního střediska byly téţ včleněny osvětové besedy integrovaných částí Blanska – Klepačova a Laţánek. KSMB mělo pět zaměstnanců a došlo zde k významným počinům i v historii města. Z tohoto období se datuje vznik Městské galerie, kterou vedl Antonín Juračka, od roku 1980 byly pořádány Jazzové dny a začal tu také působit Komorní orchestr města Blanska. Vznikl zde také soubor Divadla poezie vedený Liborem Pololáníkem. Koncem roku 1984 se KSMB odstěhovalo do nových prostor na sídlišti Sever. Po přestěhování KSMB byla od roku 1987 budova předána hospodářskou smlouvou jako přebytečný majetek do uţívání Českému ústřednímu výboru Socialistického svazu mládeţe, který zde zřídil Okresní klub mládeţe. O jeho působení se nepodařilo bliţší informace zjistit. SSM ukončil pobyt v Katolickém domě aţ v roce 1990, avšak jeho vnitřní zařízení zanechal v ţalostném stavu. Hmatatelný byl výsledek jeho činnosti, kdyţ vrátil budovu v roce 1990 městu a město ji předalo původnímu vlastníku Společnosti katolického domu. Stav byl velmi neutěšený, vybavení a nábytek odvezen včetně záclon a opony, dokonce byly odmontovány i některé elektrické zásuvky. Na pravé straně sálu však zůstal zachován mohutný figurální basreliéf symbolizující zřejmě budovatelské úsilí našeho pracujícího lidu.
10
19
Učitelky se svými žačkami před budovou tehdejší LŠU
Během druhé světové války byl předsedou spolku Augustin Habeš, po válce byl do října 1947 předsedou P. Bohumil Mikuláš, v roce 1948 byl předsedou Augustin Vojanec a místopředsedou Augustin Habeš ml. V září 1948 zvolen předsedou P. Jindřich Hladík, místopředsedou František Pokorný. 5. Využití Katolického domu po jeho zrušení Výměrem Okresního národního výboru v Blansku ze dne 10. dubna 1952, který byl adresován do rukou tehdejšího předsedy spolku faráře P. Františka Hladíka, rozpustil ONV Společnost katolického domu v Blansku. Majetek spolku, zejména dům a zahrada tak, jak byly zapsané v pozemkové knize, připadl Městskému národnímu výboru v Blansku. Ve zdůvodnění se praví: "Činnost spolku, který má nepatrný počet členů, se omezuje pouze na to, že vybírá poplatky (nájemné) z bytu, sálu, přilehlých místností a hostince. Tato činnost nezapadá do budovatelské linie lidově demokratického státu a nijak nepřispívá k výstavbě socialismu u nás. Tím, že majetek spolku připadne MNV v Blansku, stane se majetkem národním a tudíž ku prospěchu všech občanů a MNV má také větší možnosti starati se o údržbu domu." Předseda spolku P. Hladík se marně snaţil udrţet v zabraném a předávaném domě jednu světničku pro zkoušky sboru, marná byla snaha brněnské konzistoře s ţádostí o vysvětlení, proč neplatí ustanovení stanov, ţe majetek při rozpuštění spolku přechází na spolek obdobný. Městská rada rozhodla o přidělení Katolického domu Hudební škole i přes snahy podniku ČKD zachovat ubytování svých zaměstnanců. Rozhodnutí to bylo v této pohnuté době zřejmě nejlepší. Ubytování zaměstnanců ČKD však pokračovalo v sále rozděleném na ubikace aţ do roku 1956. Lze předpokládat, ţe drobné stavební úpravy byly zajišťovány průběţně. Od počátku školního roku 1953/54 byly v přízemí přiděleny 4 místnosti Hudební škole, později celé poschodí, potom předsálí a sál. V této době bylo v Katolickém domě instalováno ústřední topení a následně vyměněna střešní krytina. V roce 1960 měla škola 432 ţáků a došlo ke změně názvu na Lidovou školu umění. Do roku 1960 byla ředitelkou Milena Melenovská, v roce 1960 se stal ředitelem Vlastislav Hemzal. V budově sídlil současně Osvětový dům i kino. Od školního roku 1969-70 jiţ patřila budova do vlastnictví školy. Ta vyvíjela velmi kvalitní a zásluţnou činnost nejen ve výuce ţáků, ale zejména v řadě absolventských koncertů i koncertů pro veřejnost. Budova však brzy přestala pro všechny obory vyhovovat a docházelo k postupnému stěhování do budovy v Zámku. V letech 1976/77 došlo k rekonstrukci ústředního topení. LŠU zde sídlila do konce roku 1979. V roce 1980 byla škola přestěhována do nových prostor, v té době měla Lidová škola umění 960 ţáků. V letech 1957/58 byl po dobu rekonstrukce městského kina a také v letech 1967/68 při nové přestavbě kina na širokoúhlé promítání bylo v sále a předsálí Katolického domu 18
V Katolickém domě byly pořádány nejen činohry a operety, ale také besedy, besídky pro děti, pohádkové hry, loutková divadla, plesy, koncerty, akademie, taneční zábavy, karnevaly, ostatky, doţínky, vinobraní, taneční hodiny, přednášky, oslavy svátků, pohoštění po prvním svatém přijímání, svatební hostiny, oslavy narozenin, mikulášské besídky, svátky matek, pohoštění smutečních hostů a řada dalších akcí.
Divadelní představení Slovácká princeska v roce 1941 Mezi nejiniciativnější organizátory patřil v počátcích Katolického domu P. Leopold Kolísek, který také zaloţil blanenský tamburaš a byl jeho dirigentem. Soubor tamburaš pokračoval ve své činnosti i po odchodu P. Kolíska z Blanska v roce 1922. Velikou iniciativou se do historie Katolického domu zapsal také P. Arnošt Králík, který do Blanska nastoupil jako kaplan v roce 1922. Svojí obrovskou aktivitou ovlivňoval dění v jednotě Orel i v Katolickém domě. Kulturní, společenská, výchovná i tělovýchovná činnost měla v Katolickém domě ve své době velmi dobrou úroveň. Přispívala významně k povznesení kultury, k ušlechtilé zábavě, účelnému vyuţívání času a upevňování vzájemných vztahů občanů Blanska i okolí. 4. Válka a doba do ukončení činnosti Od prosince 1938 do března 1939 po zabrání pohraničí Němci byly ve velkém sále Katolického domu, ale také v Dělnickém domě a Sokolovně ubytovány oddíly vojáků československé armády. Přesto, ţe vojáci uţívali sál a spolková činnost musela být na krátkou dobu přerušena, ke škodám na majetku nedošlo. Z dnešního pohledu se zdá zajímavé, ţe spolek během druhé světové války nepřerušil činnost, tato však byla dost utlumena. Jiţ v květnu 1939 se musel spolek jako spo11
lek nepolitický ohlásit okresnímu úřadu v Boskovicích. V následujícím roce sdělil okresnímu úřadu, ţe bude svoje schůze konat v pravidelných termínech. Zpětně však obdrţel poučení, ţe je nutno o kaţdou schůzi zvlášť ţádat 14 dní předem s uvedením programu schůze. Podle pokladního deníku např. v roce 1941 v Katolickém domě působila jednota Orla (následně téhoţ roku rozpuštěna), Svaz katolických ţen a dívek, charitní farní odbor Ludmila, měla zde sídlo knihovna, Raiffeisenova záloţna, hostinec a byly pronajímány dva byty: panu Valáškovi a Špičákovi. V letech 1940 aţ 45 se kaţdoročně hrála v sále Katolického domu divadelní představení, v některých letech i několik, případně byla představení opakována. Jen v roce 1940 se uskutečnilo osm her, v roce 1941 jich bylo dokonce devět. Jistě to byly ve vypjaté době svým způsobem projevy vlastenectví. Po zrušení jednoty Orla v roce 1941 ustala také divadelní činnost této organizace. Herci sice hráli pod hlavičkou Společnosti katolického domu, ale přehled o tom nebyl z opatrnosti veden. Činnost se však po osvobození značně zvýšila a znovu svoji činnost obnovila zakázaná organizace Orel i Československá strana lidová a nově zahájil činnost Junák. Tato skautská organizace byla zaloţena po osvobození v roce 1945 kaplanem P. Aloisem Pekárkem. Oddíl měl v Katolickém domě klubovnu a vyuţíval téţ ostatní zařízení. Byl velmi aktivní. Mimo klubovou činnost sehrál několik divadel a besídek. Sjednocená tělovýchova však činnost Junáka ukončila. Pro lepší skloubení slibně se rozvíjející činnosti byl v Katolickém domě 23. 6. 1946 ustanoven pořadatelský odbor, který koordinoval a podporoval činnost jednotlivých organizací. Ukončil činnost na počátku roku 1948. V letech 1946 aţ 1948 se uskutečnila v Katolickém domě řada zajímavých akcí. V roce 1946 to byl ples jednoty Orla, Cyrilometodějská akademie, divadlo charity Nový Dr. Faust, divadlo skautů Noční lov, divadlo katolických ţen Vavřinec, divadelní
Před válkou i po ní byl používán název Lidový dům 12
představení Skřivánek zpívá, členská beseda, doţínky, Svatováclavská akademie, zástěrková zábava, Martinské hody, Mikulášská nadílka, vánoční hra Svatá noc. V roce 1947 Orelský ples, ples ČSL, ostatková maškarní merenda, hasičský kurs, představení U veselého kamzíka (4x opakované), orelská taneční zábava, divadelní hra Modlitba za vlast (2x), kácení máje, kabaretní večírek, taneční zábava, zahradní zábava, slavnostní schůze ČSL, debatní večery, čaje o páté, vinobraní pořádané hasiči, Svatovojtěšská akademie, opereta Bouchačka (4x), drama Pěst (2x), Martinské hody, Mikulášská nadílka, dětské divadlo. V roce 1948 v lednu ples Orla, ples ČSL, ostatková taneční zábava, v únoru dvě představení operety (název se nezachoval) a koncert pěveckého sboru Moravan. V říjnu představení Viděla jsem Boha (3x), hodová taneční zábava a Svatováclavská akademie. Zápisy ze schůzí výboru i pokladní deník svědčí o významném útlumu činnosti. Příznačný pro tuto dobu je zápis z blanenské kroniky: Na návrh akčního výboru NF se sešli 16. listopadu 1948 zástupci blanenských divadelních odborů, aby jednali o jejich sloučení. Za dramatický odbor Katolického domu se dostavil P. Sláma a Augustin Habeš. Zástupci Katolického domu se vyslovili rozhodně proti sloučení divadelních odborů v jednotné městské divadlo. Jejich členstvo se vzdá prý každé činnosti, nebude li moci hrát v Katolickém domě. Zástupci Dělnického domu a Sokola hlasovali pro sloučení a tak došlo k ustavení městského divadla Sokol Blansko. V roce 1949 hovoří záznamy jen o uskutečnění plesu, ostatkové zábavy a Martinského posvícení. V roce 1950 se výbor Společnosti katolického domu podvolil výzvě ONV Blansko, aby pronajal sál a k němu přilehlé místnosti na tři roky ČKD pro ubytování dělnictva. Sál byl přeměněn na obytné světnice, záchody na umývárnu, úpravy provedla ČKD. V roce 1951 valná hromada ve svém zápise ze 7. ledna pouze konstatuje pronájem sálu a péči o zbývající budovu. O této době vypovídá ţádost ONV v Blansku z 24. ledna 1951 o prověření zvolených členů výboru Společnosti katolického domu, zaslaná velitelství SNB v Blansku. Velitelství po prověrce zaslalo zpět pozoruhodné hlášení: „Po vyšetření oznamuji, že v daném případě se jedná vesměs o bývalé členy a čelní funkcionáře bývalé lidové strany, která od února 1948 v Blansku neexistuje…. Jde vesměs o bývalé lidovce, kteří nejsou nynějšímu Lidově demokratickému zřízení nikterak příznivě nakloněni, a možno je považovat za osoby politicky a státně nespolehlivé, i když jsou mezi nimi dělníci. Taktéž řím. kat. faráře Hladíka a katechetu Kotouna nelze považovati za osoby politicky a státně spolehlivé i když proti lidově demokratickému zřízení nijak zjevně nevystupují. V daném případě nutno předpokládati, že jmenovaní funkcionáři by mohli svých schůzí využíti k protistátní činnosti anebo k organizování takové činnosti. podepsán: velitel stanice vrch. strážm. Brumovský 17
Recitál Evy Dřízgové - Jirušové v roce 2000
Katolický dům po opravě omítky v roce 2007 16
Kopie první strany stanov Společnosti katolického domu z roku 1910 13
Martinské hody v polovině dvacátých let
Tradice Martinských hodů se v Katolickém domě udržela
Dětská besídka v Katolickém domě počátkem třicátých let
Dětské karnevaly úspěšně pokračují
14
15
