MOJMÍR DÝMA 100 LET OD NAROZENÍ

ZPRÁVY

MOJMÍR DÝMA – 100 LET OD NAROZENÍ Jiří Semrád V závěru roku 2012 uplynulo 100 let od narození významného českého pedagoga, dlouholetého vědeckého pracovníka Pedagogického ústavu Jana Amose Komenského Československé akademie věd (ČSAV) a vysokoškolského učitele PhDr. Mojmíra Dýmy, CSc. Narodil se 22. prosince 1912 v Uherském Hradišti. Pocházel z velmi vzdělané, kulturně a sociálně angažované rodiny první republiky. Otec Josef Dýma byl známým novinářem, beletristou, přívržencem pokrokových hnutí. Od roku 1905 byl redaktorem Moravských listů. V roce 1915 organizoval v Taškentu československé legie a posléze působil jako novinář v legionářském tisku na Rusi a po válce v Čechách. Dědeček se psal ještě s krátkým „y“. Jak je patrné ze jména, původ rodina odvozovala od starého francouzského rodu Dumasů, z něhož pocházeli i oba romanopisci. Mojmír Dýma se na svou celoživotní pedagogickou dráhu připravoval jednak studiem na gymnáziu a jednak studiem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Svoji pedagogickou dráhu zahájil na základních a středních školách. V roce 1953 přichází jako učitel filozofie na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V Pedagogickém ústavu J. A. Komenského ČSAV (PÚ JAK) pracoval od jeho vzniku v roce 1958. Specializoval se na obecnou pedagogiku a dějiny pedagogiky. Až do odchodu do důchodu vedl v tomto ústavu Oddělení obecné pedagogiky a teorie výchovy. V době působení v PÚ JAK externě přednášel pro katedru pedagogiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a katedru pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Byl autorem více než stovky odborných statí a studií. Z jeho monografií zaujaly nejvíce studie o K. S. Amerlingovi, P. P. Blonském a N. K. Krupské. K. S. Amerlinga představil jako vlasteneckého učitele, významného vydavatele a zejména tvůrce vzdělávacího a osvětového zařízení zvaného Budeč. Připomenul i jeho učitelskou činnost na první české hlavní škole v Panské ulici v Praze a v Ústavu idiotů Jednoty paní sv. Anny v Praze (později známém pod názvem Ernestinum). Hodnotil Amerlingovu pedagogickou a buditelskou činnost před rokem 1848 jako pokrokovou, nezastíral však, že jeho pozdější činnost byla poznamenána konzervatismem. V knize o P. P. Blonském přiblížil českým čtenářům osobnost významného pokrokového ruského autora. Ukázal čtenářům podrobně a kriticky jeho počáteční pedagogické názory i jejich další vývoj. Seznámil čtenáře zvláště s jeho pojetím pracovní školy, s názory na pedologii v celé jejich komplikovanosti. Hodnotil

ZPRÁVY

Blonského jako složitou osobnost v přechodné době, v níž se střetly dva světy (po VŘSR), nejlepší výsledky buržoazní vědy a marxistické pedagogiky. Z dalších ruských pedagogů věnoval pozornost N. K. Krupské, mj. i z hlediska americké pragmatické pedagogiky představované J. Deweyem. Orientace dr. Dýmy na ruskou pedagogiku byla dána bezprostředním kontaktem jeho otce s ruskou kulturou. Ve svých pracích usiloval Mojmír Dýma o objektivní hodnocení tzv. buržoazních pedagogických teorií, ale i marxisticky orientované pedagogiky tím, že vždy hledal odpověď na aktuální nastolené otázky a problémy studiem kořenů kulturního dědictví. Velice si v tomto smyslu vážil pedagogického a humanistického odkazu J. A. Komenského, jeho pojetí celoživotního vzdělávání. Sám byl zastáncem neautoritativních výchovných koncepcí a neautoritativně pracoval i s mladou generací a řídil jemu svěřený vědecký tým. Dr. Dýma se podílel i na celé řadě syntetických prací, z nichž připomínáme např. podíl na práci R. Richty Civilizace na rozcestí. Z jeho časopiseckých statí zaujme studie K otázce hodnocení pojetí vzdělání (Pedagogika) či studie K problému zjišťování požadavků společnosti na výchovu člověka (rovněž v časopise Pedagogika). S kolektivem pracovníků Oddělení obecné pedagogiky a teorie výchovy PÚ JAK se jako jeden z prvních v Československu zabýval problémy cílů výchovy, v návaznosti na Bloomovu teorii cílů výchovy. Obdobně jako Bloom konstatoval, že prozatím nelze provést konkretizaci cílů v tzv. afektivní oblasti. Pokoušel se i o řešení relativního rozporu pedagogické teorie na jedné straně hlásající neautoritativnost výchovně-vzdělávacího působení a na druhé straně bytostně vlastní normativitu pedagogické vědy. Podnětné byly i jeho studie k problematice hodnot ve vztahu k výchově. Jeho bytostný nonkonformismus ho nakonec přiměl k odchodu do důchodu v období počáteční normalizace, v roce 1973. Dr. Dýma však nepublikoval pouze v oblasti pedagogických věd. Jako aktivní protifašistický bojovník za 2. světové války zpracoval „Dějiny odboje proti nacismu na Kralupsku“ (společně s V. Vávrou). Pozoruhodná desetidílná práce objektivizuje na regionální úrovni mýty a odsudky úsilí řady občanů v boji s německými okupanty. Kromě pedagogické činnosti na vysokých školách se velmi významně podílel i na výchově nových vědeckých pracovníků. Z jeho úspěšných žáků připomínáme alespoň Ivu Švarcovou a Marii Hradečnou. Dr. Dýma nezahálel, ani když odešel do důchodu. Aktivně sledoval výchovně-vzdělávací problémy našeho školství, aktivně se jako externista podílel na řešení vědecko-výzkumných úkolů, hodnotnými podkladovými studiemi a cennými radami pomáhal svým žákům při řešení úkolů ve Státním plánu základního výzkumu.

ZPRÁVY

Po rehabilitaci po roce 1989 do pedagogického života již nevstupoval. Věnoval se zejména již zmíněnému zachycení historie odboje proti fašismu na Kralupsku. Sám byl aktivním bojovníkem proti fašismu v době 2. světové války. Pracoval v jedné z protifašistických buněk ve Středočeském kraji. Mimo jiné pomohl dvěma francouzským uprchlíkům na cestě z lágru, když se nedopatřením dostali na naše území, a zasloužil se o jejich přežití. Francouzská strana si jeho statečnosti velmi cenila a opakovaně ho zvala k pobytům ve Francii. Dr. Mojmír Dýma byl neokázalým vědeckým pracovníkem. Rozsahem zanechaného díla náležel k „drobným“ dělníkům vědy, bez nichž ale věda nemůže existovat a právě bez nich často troskotá. Patřil ke vzdělaným a pokrokovým pedagogům, kteří přispěli k procesu sebeuvědomování naší pedagogické vědy a k její kultivaci v období 60. až 80. let minulého století.

Autor Doc. PhDr. Jiří Semrád, CSc., České vysoké učení technické v Praze, Masarykův ústav vyšších studií; Univerzita Hradec Králové, Pedagogická fakulta, Kolejní 2a, 160 00 Praha 6, e-mail: [email protected]

ZPRÁVY

POZVÁNKA NA KONFERENCI ICOLLE 2013

Institut celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně si vás dovoluje pozvat na 5. ročník mezinárodní vědecké konference celoživotního vzdělávání ICOLLE 2013 (International Conference of Lifelong Learning). Konference se uskuteční ve dnech 17. 9.–18. 9. 2013 v Kongresovém centru Mendelovy univerzity v Brně, které se nachází nedaleko Brna ve Křtinách. Cílem konference je zhodnotit aktuální trendy rozvoje celoživotního učení v prostředí středních odborných škol a v univerzitních podmínkách. Na konferenci budou diskutována zejména témata z problematiky vzdělávání pedagogických pracovníků, profesního vzdělávání a vzdělávání seniorů. Pozornost bude věnována také aktuálním otázkám projektového řízení ve vzdělávání. Konference je určena vysokoškolským pedagogům, vědeckým pracovníkům, učitelům středních škol, ale i doktorandům a širší odborné veřejnosti zabývající se předmětnou problematikou. Jednacími jazyky konference budou čeština, slovenština a angličtina. Výstupem konference bude recenzovaný sborník příspěvků. Z vybraných příspěvků bude vydána monografie. Hlavním tématem konference je Celoživotní učení v podmínkách středních a vysokých škol. Jednání bude probíhat ve čtyřech odborných sekcích: Vzdělávání pedagogických pracovníků, Profesní vzdělávání, Vzdělávání seniorů a Projektové řízení ve vzdělávání. Aktivní účast je možná formou ústní prezentace, nebo formou posteru. Konferenční poplatek ani poplatek za ubytování nebude požadován. Přihlášení na mezinárodní vědeckou konferenci ICOLLE 2013 je možné provést prostřednictvím závazného registračního formuláře, který je k dispozici na internetové adrese http://www.icolle.cz. Konference je realizována v rámci řešení projektu Inovace pregraduálního vzdělávání učitelů středních škol v kombinované formě studia (č. projektu:

ZPRÁVY

CZ.1.07/2.2.00/18.0017) a projektu MENDELU NETWORKING (č. projektu: CZ.1.07/2.4.00/17.0027), realizovaného v rámci OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost za finanční podpory MŠMT a EU.

ZPRÁVY

CENTRUM CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÉ FAKULTY UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI ZÍSKALO MEZINÁRODNÍ CERTIFIKÁT KVALITY ISO 9001 Veronika Machowská, Hana Marešová

Snahou každé instituce je uspět v náročných tržních podmínkách. Stále více se skloňuje slovo „kvalita“ a zájem o kvalitní služby a produkty roste. Tento trend se ještě umocnil vstupem České republiky do Evropské unie. Právě kvalita se stala konkurenčním nástrojem i v oblasti poskytování vzdělání. Normy ISO 9001 jsou celosvětově uznávaným standardem v oblasti služeb a se vzrůstající snahou vzdělávacích institucí o úspěšné vedení, fungování a řízení jasným a systematickým způsobem pronikly postupem času i do této sféry. Vedení Centra celoživotního vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PdF UP) hledalo cestu, jak své služby ještě zlepšit, a proto se rozhodlo pro implementaci požadavků na kvalitní systém řízení v podobě normy ČSN EN ISO 9001:2009. Zavedení normy ČSN EN ISO 9001:2009 představovalo pro Centrum celoživotního vzdělávání PdF UP v Olomouci přínos především v tom, že byly podrobně zmapovány jednotlivé procesy, byl popsán systém managementu kvality včetně zdokumentování vzájemně působících vzdělávacích a podpůrných procesů. Samotný proces certifikace je stvrzením, že daná organizace má zavedený systém managementu kvality v souladu s mezinárodně uznávanými normami pro kvalitní řízení, je schopna garantovat kvalitu svých služeb, plnit požadavky svých zákazníků, právních a dalších předpisů. Centrum celoživotního vzdělávání PdF UP v Olomouci se na certifikaci podle normy ČSN EN ISO 9001:2009 připravovalo od poloviny roku 2012 a úspěšně jí prošlo v lednu 2013. Certifikát byl získán po auditu u prestižního certifikačního orgánu TÜV SÜD Czech, s. r. o., která je součástí mezinárodní skupiny TÜV SÜD Group. Tato organizace, která byla založena v Mnichově před 140 lety a která má dnes více než 600 poboček po celém světě, je celosvětovým vedoucím subjektem v oblastech inspekce, certifikace a testování

ZPRÁVY

systémů, procesů, výrobků a služeb. Získaný certifikát je dokladem o úspěšném absolvování celého certifikačního procesu. Deklaruje, že jeho držitel umí udržet své služby na potřebné úrovni, s garancí realizace v maximální kvalitě, s vysokou spolehlivostí a velkou mírou komplexnosti. Předmětem certifikace Centra celoživotního vzdělávání PdF UP v Olomouci jsou: vzdělávání, poskytování vzdělávání (vzdělávací programy, kurzy, rekvalifikace, workshopy, semináře, e-learning) a poradenská činnost. Certifikace systému managementu kvality podle ČSN EN ISO 9001:2009 je potvrzení vysoké úrovně služeb, které Centrum celoživotního vzdělávání PdF UP dlouhodobě nabízí, a je důležitým předpokladem pro jeho další úspěšnou činnost. Hlavní přínos v implementaci normy je spatřován v transparentnosti procesů, kladení důrazu na neustálé zlepšování, zvýšení spokojenosti účastníků vzdělávání a participujících organizací, zvýšení prestiže na trhu a posílení důvěryhodnosti. Výhody, které vidíme ze získání certifikace ČSN EN ISO 9001:2009: • garantuje stálost vzdělávacího procesu, a tím i stabilní a vysokou kvalitu poskytovaného vzdělávání; • posiluje důvěryhodnost; • umožňuje pružně reagovat na změny požadavků a potřeb účastníků vzdělávání; • umožňuje uspokojit nejrůznější požadavky účastníků vzdělávání; • vede ke zvyšování spokojenosti účastníků vzdělávání; • představuje závazek k plnění zákonných požadavků a dalšímu zlepšování efektivnosti systému kvality, a tím i systému řízení; • zvýhodňuje certifikovanou organizaci v konkurenci na vzdělávacím trhu. Další informace a dokumenty ke stažení jsou k dispozici na http://www. ccv.upol.cz.

Autorky Ing. Veronika Machowská, Centrum celoživotního vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Žižkovo nám. 5, 771 40 Olomouc, e-mail: [email protected] PhDr. Hana Marešová, Ph.D., proděkanka pro studijní záležitosti a celoživotní vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Žižkovo nám. 5, 771 40 Olomouc, e-mail: [email protected]