2014 Život ve městě V první části roku jsme se společně radovali z úspěchů biatlonistů na zimní olympiádě a připomněli si 500 let Rotneka–Červené. Podzimní komunální volby jiţ potřetí vyhrálo Sdruţení pro Letohradsko, vedené starostou Petrem Fialou. výročí
500 let Rotnek První zmínka o vsi Rotnek (ke kterému později patřily i Jankovice a Pustiny) se objevuje v souvislosti se zástavní listinou z 10. 10. 1513 tehdejšího majitele panství Jana mladšího ze Ţampachu a Potštejna, který zastával funkci královského mincmistra a zadluţil se u Burjana Trčky z Lípy. Tato listina byla vloţena do Zemských desek 1. 2. 1514. Bohuţel zjistit cokoli bliţšího o nejstarší historii obce je nemoţné. Církevní záznamy z důvodu neexistence kostela či fary v Rotneku nebo okolí nejsou a panství se předávala či prodávala jako celek. Kaţdopádně ves zde nebyla dříve neţ v druhé polovině 13. století, kdy probíhaly kolonizace levého a pravého břehu Orlice. Ani novějších záznamů mnoho není a tak první ucelený soubor informací o Rotneku je aţ v knize Rotnek / Červená – pět set let zpráv o obci z pera Stanislava Adamce, vydané u příleţitosti výročí v r. 2013. V roce 1949 byl přejmenován na Červenou a v r. 1950 sloučen s Kyšperkem, Orlicí a Kunčicemi v Letohrad. 28. června se uskutečnily oslavy 500 let obce. V 10 hodin byla mše svatá v kapli Nejsvětější trojice doprovázená sborem Familia Cantorum. Od 14 hodin byl kulturní program na hřišti u hasičárny, který díky pěknému počasí a dobré náladě vydrţel do pozdních hodin. S proslovem vystoupili: hejtman Martin Netolický, senátor Petr Šilar, starosta Petr Fiala a předseda osadního výboru Václav Horák. K výročí byla uspořádaná výstava fotografií Rotnek v obrazech. 100 let od začátku Velké války 28. 6. 1914 spáchal Gavrilo Princip v Sarajevu atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este a jeho choť Ţofii, načeţ následně 28. 7. vyhlásil císař František Josef válku Srbsku, čímţ otevřel Pandořinu skříňku. Velkou válkou skončily staré časy. Milionové vraţdění zabilo monarchie a zrodilo nové republiky, emancipovalo ţeny, které po čtyři roky musely nahrazovat muţe. Do zbraně bylo z dnešního Letohradu, který před sto lety čítal okolo 4000 obyvatel, povoláno přes 670 muţů. Nejprve odvodní ročníky, ale ke konci války i ročníky 1866 aţ 1901. Bohuţel 120 se jich domů jiţ nikdy nevrátilo a 86 jich vyměnilo rakouskou uniformu a přísahalo nově vzniklým dobrovolnickým sborům v Srbsku, Rusku, Francii a Itálii. Kyšperk – rukovalo: 364, padlo: 52, nezvěstných: 3, legionářů: 33 Kunčice – rukovalo: 178, padlo: 28, legionářů: 28 Orlice – rukovalo: 74, padlo: 27, legionářů: 18 Rotnek – rukovalo: 56, padlo: 7, nezvěstných: 3, legionářů: 7 Údaje pro Orlici a Rotnek bohuţel nejsou kompletní a asi se je jiţ ani nepodaří dohledat z důvodu skartace vojenského archivu. Útrapy války se nevyhnuly ani zůstavším doma, kteří měli alespoň to štěstí, ţe zde nebylo bojiště ani zde nesídlila posádka. I tak byla zátěţ a utrpení obyvatelstva tak obrovská, ţe ani Druhá válka, která vypukla o 20 let později, se s tím nedala srovnat. Válka skončila příměřím 11. listopadu 1918, ale to uţ jsme 2 týdny měli Československou republiku. 70 let letohradských zahrádkářů ZO ČSZ o víkendu 31. 5. / 1. 6. oslavila výstavou ve Venclově zahradnictví 70 let svého trvání. Počátky zahrádkářů jsou v přednášce včelařů, na kterou byli 20. 1. 1940 pozvaní ovocnáři z Prahy. V r. 1943 jiţ vyřizují zaloţení organizace a 29. 5. 1944 1/7
v hostinci Na Zavadilce se koná ustavující schůze. Prvním předsedou byl zvolen Karel Výprachtický. Jedním z úspěchů, mimo vzdělávání a osvěty v oboru, je otevření moštárny ve staré cementárně na Petříkově. 65 let od smrti Petra Jilemnického *18. 3. 1901 v čp. 77, † 19. 5. 1949 v Moskvě, kde působil jako kulturní atašé. Nejprve učil ve Verměřovicích (1921), během vojenské sluţby na Slovensku se seznámil s Klementem Gottwaldem a vstoupil do KSČ. V letech 1926 – 28 jel s programem Interhelpo budovat Rusko. Poté se vrátil na Slovensko – Kysucko, kde působil aţ do vypuknutí války jako učitel. Zde čerpal náměty pro knihy, které psal slovensky a je povaţován za zakladatele slovenského sociálního realismu. Od 3. 7. do 3. 10. proběhla v muzeu – dříve památníku Petra Jilemnického výstava Rodák Petr Jilemnický – vyzdvihovaný, zatracovaný. 25. výročí Sametové revoluce. Historická změna začala jiţ v srpnu 1988 během výročí invaze 1968. Pokračovala v lednu 1989 během „Palachova týdne“ a vygradovala při povolené demonstraci 50. výročí Jana Opletala v pátek 17. listopadu 1989, kdy komunistická moc na Národní třídě zmasakrovala studenty. V neděli večer jiţ celý národ věděl, co se stalo a to uţ nešlo umlčet. Vzpomínkové setkání proběhlo v Novém Dvoře, kdy asi 140 lidí nejprve zapálilo svíčky u studny Listopadky na památku obětem komunismu. Byly promítnuty filmy z událostí v Praze a z generální stávky 27. 11. v Letohradě, coţ doprovázely písničky Karla Kryla v podání Tomáše Krejči. Jako doplnění byl promítnut i dokument z návštěvy Václava Klause v květnu 1992. 19. listopadu v DK vystoupil písničkář Jaroslav Hutka – jedna z postav Listopadu. 25. Mezinárodní hudební festival (MHF) letos uplynulo první ¼ století festivalu, který hostí kvalitní interprety v oboru váţné hudby. Avšak provedení i dramaturgie je podána populární formou, která ţánr přibliţuje běţnému posluchači. Za organizací MHF stojí rodák František Vaníček, docent hudební fakulty UHK – varhaní a chrámová hudba. Festival se tradičně koná na několika místech Letohradu a v kostelech v Jablonném n/Orl., Výprachticích, Dolní Dobrouči, Horní Čermné a Lukavici. Letošní ročník byl mezinárodní i účastí hostů: bývalý starosta Hausen am Albis, hosté z polské Niemczy, Barda, chorvatského Daruvaru včetně chorvatského konzula a starosty německého Gladenbachu. Záštitu nad festivalem, který doplnily obnovené Kaskády výtvarného umění, převzala místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. 25 let Pochodníků – na začátku roku 1989 si několik důchodců řeklo, ţe bylo pěkné podnikat výlety do okolí a poznávat krásy zdejšího kraje. A tak se jich 20 vydalo 11. dubna vlakem do Lanšperka na prohlídku zříceniny hradu a kaple. Výlet se setkal s kladným ohlasem a od té doby chodí kaţdé dva týdny v počtu 10 aţ 35 lidí, někdy i 50. Parta se obměňuje, někteří odcházejí a mladší zase přicházejí. Za 25 let uskutečnili 691 výletů včetně 20 týdenních pobytů. Hlavními organizátory a kronikáři jsou Milada a Zdeněk Morávkovi. 10. setkání KALF V září se na Orlické Tvrzi uskutečnilo 29. setkání Klubu autorů literatury faktu – desáté v Letohradě spojené s předáváním cen E. E. Kische a Petra Jilemnického. Mezinárodní cenu E. E. Kische za celoţivotní dílo z rukou bývalého prezidenta Václava Klause převzal etnograf a cestovatel Miloslav Stingl. Při této příleţitosti bylo vzpomenuto na první návštěvu Václava Klause, co by ministra financí, kdy byl 1. 5. 1992 zastaven na náměstí na cestě z Ústí n/O a hodinu diskutoval s občany.
2/7
5 let Běháme pro … Mezi lety 1998 a 2007 to byl Běh Terryho Foxe, poté 2 roky Běh naděje, nyní Běháme pro… Jméno se mění, ale myšlenka zůstává. Cena města Letohrad za rok 2013 Petru Buryškovi - za přínos letohradské společnosti v oblasti dopravní obsluţnosti a dlouholeté práci v kultuře. Jiřímu Mikyskovi - za přínos letohradské společnosti - propagace města formou filmového zachycení ţivota Letohradu. Anně Peřinové - za přínos letohradské společnosti - 47 let aktivní práce knihovnice v Červené. Stanislav Adamec
Regionální cenu E. E. Kische za celoţivotní dílo obdrţel Stanislav Adamec. Doposud napsal 14 knih o historii Letohradu a okolních obcí a stále pracuje na dalších.
M. Hock, B. Krejsa
Policistům zdejšího oddělení Bořivoji Krejsovi a Michalu Hockovi udělil policejní prezident Medaili za statečnost, kterou prokázali při záchraně ţivota.
Zdeněk Tomka
Na 62. Světovém šampionátu ptactva v italském Bari obsadil chovatel červených kanárů Zdeněk Tomka ml. 5. místo.
Úspěch studentů LSG
Kdyţ v r. 2011 Aleš Stejskal z Kunčic vyhrál 1. místo i hlavní cenu na mezinárodní soutěţi I-SWEEEP v Houstonu se svým projektem v oblasti nanotechnologií, na kterém pracuje v dolnodobroučské farmaceutické firmě Contipro v rámci jejich programu FyBiCh, bylo to něco naprosto nečekaného. Ovšem ne náhodného, v r. 2012 se mu podařilo nominovat do Los Angeles na nejprestiţnější středoškolskou soutěţ Intel ISEF. O rok později ho následoval Václav Kotyza z Mladkova s biochemickým projektem o chování kyseliny hyaluronové (vyuţití např. v léčení diabetické nohy), se kterým byl na I-SWEEEP čtvrtý. Letos v březnu byl reprezentovat Pekingu, kde vyhrál a poté se ještě zúčastnil v květnu Intel ISEF. Třetím, kdo se letos vydal do Houstonu, byl Ondřej Hubálek z Lukavice, umístnil se na 4. místě = čestné uznání za projekt „Biosorpce iontů mědi submerzním myceliem klanolísky obecné“. Zde je třeba zmínit, ţe s vědeckými projekty v Contipru na I-SWEEEP a Intel ISEF uspěli ještě v letech 2012 – 14 další studenti, kteří sem dojíţdějí z gymnázií celého Pardubického kraje.
J. Peřina, A. Vojtíšek
V krajském kole festivalu vědy a techniky AMAVET uspěli deváťáci ze ZŠ Komenského Adam Vojtíšek (Vyuţití kinetické energie větru u výškových staveb) a Jakub Peřina (Vyuţití odpadního tepla v domácnosti), kteří byli za své projekty oceněni týdenním studijním pobytem ve Francii, a o jejich práce projevila zájem Elektrotechnická fakulta ČVUT v Praze.
biatlon
První velký úspěch letohradského biatlonu byl titul MS Romana Dostála ve vytrvalostním závodě (20 km) z r. 2005. Dalšími, kdo zviditelnili místní klub, byli Michal Šlesingr a Ondřej Moravec, kteří bodují ve Světovém poháru. Stále se však jednalo o menšinový sport, coţ ale změnil v r. 2013 úspěch na MS v Novém Městě na Moravě a vrcholem se staly letošní ZOH, odkud biatlonisté přivezli víc medailí, neţ vţdy celá česká reprezentace dohromady – Ondřej Moravec 2x stříbro a 1x bronz. Za úspěchem českého biatlonu stojí však víc Letohraďáků, kteří jsou součástí realizačního teamu. 27. února proběhlo na náměstí přivítání medailisty Ondřeje Moravce, které se pro nabitý program zbylých reprezentantů zopakovalo ještě 11. 4. Dvakrát byla i výstava o začátcích letohradského biatlonu „Z lomu na Olymp“, kdy na jarní byly vystaveny i medaile. Po dobu konání ZOH byla u zámku vyvěšena olympijská vlajka jako připomínka tří letohradských účastníků: biatlonistů Michala Šlesingra (sprint – 31., vytrvalostní 3/7
závod 57.), Ondřeje Moravce a Kláry Moravcové (běh na lyţích: 10km – 48., 15km – 58. a 4x5km – 10.). ZOH se účastnili ještě další 2 odchovanci zdejšího klubu: Michal Krčmář (20km – 61., štafeta – 11.) a Lea Johanidesová (náhradnice biatlon). Geodetický pětiboj
11. – 13. dubna hostila zdejší průmyslová škola 9. ročník mezinárodního Geodetického pětiboje, který se prvně konal v ČR. Účastnilo se ho 31 týmů z 19 škol Čech, Slovenska a Maďarska. Letohradští postavili na třináctikilometrovou trať z Kunčic na Lanšperk 3 tříčlenná druţstva, která nakonec obsadila 4., 6. a 9. místo. Zahájení soutěţe bylo spojeno s přivítáním biatlonistů na náměstí.
SDH Orlice
Druţstvo starších ţáků SDH Orlice vybojovalo na začátku července 2. místo na mistrovství ČR v Brně v soutěţi poţární všestrannosti „Plamen“, který se skládá ze 7 disciplín.
Hokejbal
Mladší ţáci SK Hokejbal Letohrad se stali mistry ČR.
buk na nádvoří
V prosinci musela být skácena dominanta zámeckého nádvoří – buk lesní červenolistý, vysazený roku 1824. Bohuţel byl napaden dřevomorem kořenovým.
Burza filantropie
2. dubna proběhla první Burza filantropie – propojení soukromého sektoru, státní správy a neziskových a nevládních organizací, které se zúčastnili: Antikor, BB Com, Golem Group, M&K Partners a Škýz, zástupci města a Pardubického kraje. Na druhé straně byli: Oblastní Charita, Lesní klub, Deep Skillz Crew, Letohradský ţelezniční klub, Myslivecké sdruţení Letohrad-Lukavice a o.s. Budos mezi které bylo rozděleno 152.000 Kč.
Tříkrálová sbírka
Jiţ 14. sbírka Charity startuje tradičně nový rok. Ve více neţ 80 obcích okresu se vybralo 2.143.718 Kč a z toho v Letohradě 184.908 Kč. 65% z výtěţku zůstává na projekty a činnost zdejší Charity.
územní plán
10. září byl schválen (ZM 429/2014) nový územní plán města, který definuje moţný rozvoj města, vyuţití jeho zón a záplavové plochy.
rozpočet
12. března zastupitelstvo schválilo (ZM 383/2014) rozpočet města na rok 2014 takto, příjmy: 110.008.300 Kč výdaje: 110.161.160 Kč schodek: 152.780 Kč financování: 152.780 Kč – finanční prostředky přijaté z předchozího roku z dofinancovaných úvěrů.
Výstavba a rekonstrukce Mariánský sloup Na začátku června začaly restaurátorské práce na Mariánském sloupu, které potrvají asi tři roky. Předběţně je vyčíslená částka na 3,54 mil. Kč a letošní dotace státu činí 1,12 mil. Kč. Restaurovat se budou muset nejen všechny sochy včetně zlacení, ale i základ a balustráda. V minulosti byl sloup z roku 1721 opravován v letech: 1994, 1976, 1937, 1908, 1891, 1877 a 1847. kanalizace Kunčice
V červnu byla dokončena a předána do uţívání nová kanalizace na horních Kunčicích sestávající z 2,9 km gravitačního a 0,9 km výtlačného řadu, na kterou je nově připojeno 43 rodinných domů. Stavba se začala připravovat jiţ v r. 2008 v součinnosti s VAK Jablonné n/O, který plánoval intenzifikaci stávající ČOV a posílení vlastních sítí na Orlici (98,7 mil., 71,3 mil. dotace SFŢP). Stavební práce probíhaly 04/2013 – 04/2014, náklady činily 31,5 miliónů Kč bez DPH, které 20,9 milióny dotoval SFŢP. Poté byly opraveny dotčené cesty, coţ bylo uţ dávno potřeba. 4/7
Nad Baţantnicí
Započala příprava nových stavebních parcel v lokalitě Nad Baţantnicí. Zatím to je v rovině přípravy projektu a shánění zájemců. Proběhla i polemika o ekonomii projektu či zátěţi lokality Sádka a Baţantnice.
komunikace
Proběhly opravy dalších komunikací podle jiţ dříve schváleného generelu oprav, kdy byly zároveň zhotoveny nové chodníky a veřejné osvětlení. V Červené byla předpoloţena kanalizace, aby PU kraj mohl opravit příjezdovou silnici a Letohrad „náměstíčko“ tak, aby bylo do červnových oslav hotovo.
školka U Dvora
Tři měsíce přes letní prázdniny probíhala rekonstrukce topení, sociálního zařízení, šaten a hlavně zateplení pláště mateřské školy U Dvora, která slouţí jiţ od září 1977. Celá investice byla 10,3 miliónu (s DPH) včetně 2,17 mil. dotace SFŢP na zateplení.
hřbitovy
Na letohradském hřbitově byly mimo jiné opraveny pískovcové schody ke kapli, osazené kovaným zábradlím od zdejšího kováře Lubomíra Hamříka.
Firmy Quanto
Čerpací stanice
V pondělí 6. 10. na celý den Celní správa zavřela obchod řetězce Quanto a na několik dní mu obstavila i účet. Jednalo se o akci na cca 30 místech celé republiky kvůli daňovým únikům při obchodování s alkoholem a tabákem. Zde se posléze ukázalo, ţe v letohradské pobočce bylo vše v pořádku. Od října je v Letohradě na Ústecké ulici druhá, samoobsluţná, čerpací stanice provozovaná spotřebním druţstvem Jednota Ústí nad Orlicí a stala se tak vítanou konkurencí státnímu řetězci EuroOil / ČEPRO, a.s., u Nového Dvora.
Živly 12. dubna odpoledne byla vichřice, která polámala stromy okolo nového kunčického hřbitova. Popadané stromy poničily plot a několik hrobů. S opravou proběhl prořez smrků a tújí. Hasiči
Jak je patrno z minulých zápisů, hasiči (SDH Letohrad) zasahují převáţně u dopravních nehod, při technické pomoci, ţivlech a aţ pak je samotný oheň. Těţké, velké zásahy provádí profesionální sbory z Integrovaného záchranného systému a zásahové jednotky SDH jim zajišťují podporu. Samostatně zasahují jen u menších výjezdů. Zbylé 3 ZJ SDH mohou zasahovat pouze na svém katastru a věnují se poţárnímu sportu, práci s mládeţí a kulturnímu ţivotu obce. Statistika výjezdů ZJ SDH Letohrad na Letohradsku, čísla v závorce jsou zásahy na katastru Letohradu. 2012 2013 2014 výjezdů celkem 27 23 37 poţáry 13 (1) 13 (6) 16 (3) dopravní nehody 2 (2) 3 (1) 12 (6) technická pomoc 9 (5) 5 (4) 8 (3) cvičení 3 2 1
Počasí Opět další klimaticky divný rok, kdy není jasné, jestli je stále podzim nebo uţ začalo jaro. Léto mělo normální průběh, extrémní sucha nebo záplavy se nám zatím vyhýbají. Zima se sněhem začala úplně na konec roku před Silvestrem.
5/7
Volby 23. a 24. května
Komunální volby
se konaly jiţ třetí volby do Evropského parlamentu, které jsou lidmi povaţovány za nejméně důleţité, coţ se opět projevilo minimální účastí 18,2%, v Letohradě 21,64%. ANO 2011 16,13 % (Letohrad 13,2 %) – 4 mandáty TOP 09 – STAN 15,95 % (Letohrad 16,15 %) – 4 mandáty ČSSD 14,17 % (Letohrad 9,32 %) – 4 mandáty KSČM 10,98 % (Letohrad 7,47 %) – 3 mandáty KDU-ČSL 9,95 % (Letohrad 22,25 %) – 3 mandáty ODS 7,67 % (Letohrad 6,74 %) – 2 mandáty Svobodní 5,24 % (Letohrad 4,52 %) – 1 mandát Česká pirátská strana 4,78 % (Letohrad 6,46 %) ČR do Evropské komise nominovala ministryni pro místní rozvoj Mgr. Evu Jourovou (ANO 2011), která se 1. 11. stala komisařkou pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví. 10. a 11. října se uskutečnily komunální volby. V Letohradě bylo celkem 5 kandidátek po 21 moţných členech. Účast byla opět na poměry v republice vysoká – 58,29 % oproti republikovému průměru 44,46% Zelená pro Letohrad Nezávislí pro Letohradsko Sdruţení pro Letohradsko Letohrad 2014 – ODS KDU – ČSL
5,49 % 11,8 % 55,7 % 10,53 % 16,49 %
1 mandát 2 mandáty 13 mandátů 2 mandáty 3 mandáty
zvolení zastupitelé: Petr Fiala (SPL) starosta, radní Martin Hatka (SPL) 1. místostarosta, radní Bc. Jiří Chalupník (NPL) 2. místostarosta, radní Ing. Stanislav Beneš (SPL) radní Iva Janoušková (SPL) radní Mgr. Hana Kotlářová (SPL) radní Zdeněk Tomka ml. (ZPL) radní Pavel Černohous (SPL) Bohumil Doskočil (SPL) Bc. Marta Ehrenbergerová (SPL) Jiří Fogl (KDU-ČSL) Ing. Jozef Hanák (SPL) Petr Hoffmann (KDU-ČSL) Jaromír Hrubý (SPL) Bc. Daniel Kubelka (L2014) Karel Moravec (SPL) Jiří Novotný (SPL) Mgr. Tomáš Pačínek (L2014) Bc. Jana Skalická (KDU-ČSL) Mgr. Pavla Skácelíková (SPL) Jana Václavková (NPL)
Česká republika 29. 1. byla po 95 dnech jmenována nová tříkoaliční vláda vedená Bohuslavem Sobotkou z ČSSD s partnery z ANO 2011 a KDU-ČSL. Nejen podle ekonomických ukazatelů, ale i podle nálady ve společnosti to vypadá, ţe se nám opět daří a jdeme nahoru. 6/7
oslabení koruny
Světové události XXII. ZOH
V prvních 4 měsících roku přistoupila ČNB k intervenci proti posilující koruně z obav před deflací, a aby podpořila domácí spotřebu. Kurz se posunul z 25 na 27 – 28 Kč za euro. Toto se samozřejmě promítlo i do kurzu dolaru. Naštěstí díky „cenové válce“ těţařů se během roku prudce propadly ceny ropy ze 120$ na 45$ za barel, coţ se projevilo na benzinu, který zlevnil z 35 aţ na 29 Kč. A kam ještě mohly klesnout, nebýt intervence?
Od 7. do 23. února se v ruské Soči konaly Zimní olympijské hry, na kterých čeští sportovci vybojovali 8 medailí, coţ je počet, kterého nedosáhlo ani Československo. Rychlobruslařka Martina Sáblíková – zlato (5km) a stříbro (3km), Eva Samková (snowboardcross) – zlato, biatlonisté: Ondřej Moravec – stříbro a bronz, Gabriela Soukalová – stříbro, Jaroslav Soukup – bronz, smíšená štafeta – stříbro. A kdyby neupadla snowboardistka Šárka Pančochová ve finále, tak i ona mohla přivést zlato za slopestyle.
Ukrajina
Krize na Ukrajině vygradovala v listopadu 2013 poté, co prezident Viktor Janukovič odmítl ratifikovat asociační dohodu s EU a přiklonil se k Rusku. To nepřekonatelně rozdělilo zemi na „Západ“ a „Východ“, který chce nezávislost na Kyjevu nebo přímo připojení k Rusku. 16. března proběhlo na Krymu referendum o nezávislosti, 17. 3. byla vyhlášena Krymská republika a ještě ten den poţádala o připojení k Rusku, které ho 18. března změnou ústavy přijalo do federace. Poté se konflikt přesunul na východní hranici, kde separatisté s podporou z Ruska vyhlásili 2 lidové republiky, coţ odstartovalo regulérní občanskou válku s pouţitím těţkých zbraní. Mimo obětí a škod zúčastněných bylo zřejmě separatisty nejspíše omylem 17. 7. sestřeleno civilní malajské letadlo Boeing B-777 s 298 lidmi na palubě. Konflikt se nedaří vyřešit ani jednáním ani sankcemi vůči agresorům.
Blízký východ
V mocenském vakuu Sýrie, Iráku a Libye se jedna buňka teroristické skupiny AlKáida transformovala v tzv. Islámský stát (ISIL), který si začal brutálně vymezovat prostor a vyhlásil chalífát. Jistým posunem od r. 2001 je, ţe nyní problém v regionu řeší společně místní autority a Západ jim zajišťuje jen leteckou podporu.
Přistání na kometě
To o čem psal Jules Verne roku 1877, se stalo skutečností. Po deseti letech a 510 miliónech kilometrů letu přistál evropský kosmický modul Philae na povrchu komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko, kde provedl měření a odeslal data zpět na Zemi.
Obyvatelstvo Letohrad má ke konci roku 2014 město Orlice Kunčice Červená Jankovice narozených zemřelých sňatků
6.172 obyvatel 3.877 obv. 1.096 obv. 994 obv. 131 obv. 74 75 54 27 Kamil Moravec kronikář
7/7
