DAVID RATH
V¯ZNAMNÍ ãe‰tí pravicoví POLITICI MUDr. David Rath ● lékafi internista hejtman Stfiedoãeského kraje ● místopfiedseda Poslaneckého klubu âSSD ãlen V˘boru pro zdravotnictví Poslanecké snûmovny Parlamentu âR ● zastupitel mûsta Hostivice ●
●
David Rath (1965) vystudoval na Fakultû v‰eobecného lékafiství Univerzity Karlovy v Praze, poté postupnû pÛsobil jako lékafi, soukrom˘ ambulantní internista, primáfi záchranné sluÏby a uãitel na lékafiské fakultû. V roce 1995 zaloÏil Lékafisk˘ odborov˘ klub a v roce 1998 byl zvolen prezidentem âeské lékafiské komory.V roce 2005 byl jmenován ministrem zdravotnictví âR. Hejtmanem Stfiedoãeského kraje byl zvolen dne 24. listopadu 2008.
ISBN 978-80-904600-0-3
V¯ZNAMNÍ ãe‰tí pravicoví POLITICI
© David Rath, 2010 Additional materials © DMB Group s.r.o., 2010 Typo & Design © DMB Group s.r.o., 2010
ísto úvodu bych rád milé ãtenáfice – ãtenáfii pfiedloÏil pohled na sebe sama prostfiednictvím proÏit˘ch pfiíbûhÛ, které jsou souãástí této politické encyklopedie. Berte ji prosím i trochu jako nadsázku, pokus o sarkastick˘ ãi ãern˘ humor, a to i v pfiípadech, kdy se zde popsané pfiíbûhy a fakta zakládají na pravdû a ne jen na drbech ãi pomluvách. Knihu jsem nechtûl napsat jako politik, ale jako vnûj‰í pozorovatel vefiejného dûní, kter˘ má tu velkou v˘hodu, Ïe aktéry zná osobnû a po mnoho let. Jde o vlastní postfiehy, tudíÏ pohled ryze subjektivní, navíc opírající se v˘hradnû o moji pamûÈ. Jak v‰ichni víme, pamûÈ je vûc stra‰nû o‰idná a leckdy nás svede k omylu. Pokud tedy narazíte na nûjakou nepfiesnost ãi omyl, pak si prosím pomyslete nûco nelichotivého o autorovi tohoto textu, u‰tûdfiete mu sarkastickou poznámku a berte to za spisovatelem zam˘‰lenou souãást ãetby. Osobním úvodem chci také ãásteãnû ãelit námitkám, Ïe druhé kritizuji, zatímco
sebe jen chválím.V dne‰ním virtuálním svûtû médií sice platí, Ïe pokud se nepochválíte sám, tak to nikdo neudûlá, ale chci se pokusit i o jisté zhodnocení vlastních chyb a nedostatkÛ, kter˘ch je bezpochyby více neÏ dost. Nakonec se tím snaÏím i ãásteãnû zlehãit fiadu ostr˘ch slov, která z m˘ch úst zaznívají na politické protivníky. Politika je svého druhu soubojem. Soubojem vizí, my‰lenek, plánÛ a cílÛ. Místo meãÛ, kordÛ ãi pistolí se v‰ak ‰ermuje slovy. Je pak ãistû jen na posluchaãi, divákovi, tedy voliãi, aby vyfikl svÛj ortel, kdo je vítûzem a kdo poraÏen˘m. Na rozdíl od soubojÛ o ãest Ïeny ãi ‰lechtice se politici mají bít o budoucí v˘voj spoleãnosti, tedy o osudy nás v‰ech. V˘sledky politick˘ch soubojÛ nelze pfieceÀovat, politika ve svobodné zemi zdaleka nerozhoduje o v‰em, ale zase není na místû pasivita a nezájem, neboÈ i ve svobodné spoleãnosti je moc politiky stále dost veliká, aby dokázala napáchat znaãné ‰kody, které následnû musí zhojit v‰ichni obãané. Ov‰em ne
●4●
●5●
M
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
v‰ichni, ktefií se momentálnû Ïiví politikou, jsou ‰ermífii slov a my‰lenek. Mnoho z nich naopak politiku vnímá jako bûÏné zamûstnání provádûné za úãelem vlastní slu‰né obÏivy.Tito lidé neriskují stfiety s politick˘mi odpÛrci. V tichosti si odsedí stovky hodin rÛzn˘ch schÛzí a jednání, aniÏ by kohokoli obtûÏovali nûjakou my‰lenkou. Mnohdy ani Ïádnou nemají a nechápou, proã by ji mûli mít. Poctivû si hodiny odsedí a tû‰í se na svaãinu, obûd, svÛj plat ãi nûjaké pfiilep‰eníãko. Jejich jména nikdo nezná a pokud náhodou ano, pak se ãasto tû‰í nepochopitelné oblibû v prÛzkumech vefiejného mínûní. Oni se totiÏ s nik˘m nehádají, stále se usmívají a pokud uÏ musí, tak fieknou nûjakou v‰eobecnû uznávanou frázi. Tato taktika jim zaruãuje dlouhé pfieÏívání v rÛzn˘ch politick˘ch patrech. Pfiem˘‰liv˘ voliã by si v‰ak mûl pokládat základní a logickou otázku: „Co oãekávám od lidí, které volím a ktefií Ïijí z na‰ich daní?“ Správná odpovûì je na kaÏdém z nás…
●6●
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
neÏ zkritizuji druhé:
david rath socansk˘ bitkafi Jak to, Ïe levicov˘ politik je v encyklopedii praviãákÛ? Levicov˘ ãi pravicov˘ pohled na svût nemusí b˘t celoÏivotní pfiedurãení. Je fiada pfiíkladÛ z historie, tfieba W. Churchil a jeho pfiestupy mezi stranami z rÛzn˘ch míst politického spektra. Milo‰ Zeman se také na zaãátku devadesát˘ch let fiadil k jiné ãásti politického spektra, neÏ ve které se tradiãnû nalézá sociální demokracie. Koneãnû Václav Klaus se sice vytrvale fiadil doprava, ale tfieba jeho reálná daÀová politika let devadesát˘ch – zavedení systému progresivních daní – byla témûfi ukázkovû sociálnû demokratická. Lidé se prostû vyvíjejí a vyvíjí se i jejich názory na svût. Já se také vyvíjel, otázkou je, zda k lep‰ímu… Nejsem kámen, abych sto let zÛstal beze zmûny. V západním svûtû ãasto platí, Ïe kdo není v mládí leviãák, je bez srdce, a kdo není ve stáfií praviãák, je bez rozumu. Mládí volá po spravedlnosti a rovnosti – solidaritû, zatímco ve stáfií „uondáni“ Ïivotními zku‰enostmi o zkaÏenosti svûta si leckdo chce egoisticky uchránit nabyté individuální v˘sady a bojí se zmûn. VyrÛstal jsem v na‰í zemi, která byla desetiletí fiízena komunistickou stranou, a která mûla pocit, Ïe do v‰ech lidí musí pfii kaÏdé pfiíleÏitosti cpát hesla o ‰kodlivosti soukromého vlastnictví, ‰kodlivosti podnikání a kapitalismu, prospû‰nosti maximální solidarity. Padalo to na nás neustále z rádia, televize, ‰kolních uãebnic, a to tak naivnû a pitomû, Ïe jsem na to získal alergii. Urãitû se na tom podílela i negace, která je obvyklá pro dospívající, ktefií hledají svÛj pohled na svût, leckdy schválnû rozdíln˘ od generace rodiãÛ. Pfiál jsem si prostû zmûnu a tou byla negace tehdej‰ího reÏimu, kter˘ si fiíkal socialismus. Se západním typem socialismu mûl v‰ak spoleãné jen to jméno. Tehdy jsem o tom v‰ak nevûdûl skoro nic, a tak ztûlesnûním vysnûného Západu pro mû ●7●
NEÎ
ZKRITIZUJI DRUHÉ:
D AV I D R AT H – S O C A N S K ¯
BITKA¤
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
byl Reagan a Thatcherová, ktefií byli komunistick˘mi médii prezentováni jako nejvût‰í nepfiátelé socialismu. Ideálem pro mû byla první republika, kterou jsem znal z úsmûvn˘ch filmÛ pro pamûtníky a nostalgického vyprávûní mé „burÏoazní“ babiãky. Prostû, kdo tehdy z mlad‰í generace nebyl praviãák, byl bez srdce. Spoleãnost nám pfiipadala nespravedlivá, zatuchlá, zakonzervovaná ve sv˘ch stereotypních a smû‰n˘ch frázích. V‰e co se k nám dostalo ze Západu bylo hezãí, barevnûj‰í, zábavnûj‰í a naivní komunistická propaganda nás jen utvrzovala v názoru na hloupost tehdej‰ího reÏimu tím, Ïe tyto produkty pravicového Západu prezentovala jako hor‰í neÏ to, co bûÏnû vyprodukovává v˘chodní blok.Tak ze mne komunisté cílenû a jednoznaãnû vychovávali praviãáka.Tedy toho, kdo obdivuje v‰e západní a pohrdá v‰ím, co je v˘chodní, rozumûj socialistické provenience vãetnû tehdej‰í politické scény. Západní bylo v oficiální propagandû vÏdy pravicové a v˘chodní socialistické a levicové. Na fakultû jsme komunistÛm nefiekli jinak neÏ „ti bol‰áni“ a povaÏovali jsme je za smû‰nou a ménûcennou partu. Byli jsme takoví salonní rebelové, dûcka z dobr˘ch rodin, tatínkové ãasto komunisti, ale vlaÏní v pfiesvûdãení, zatímco my jsme fiídili svût nad pivem v hospodû na rohu Lipové ulice, kde jsme se cpali karbanátkem s bramborov˘m salátem. O co víc média a oficiální místa velebila názory Marxe, Engelse a Lenina, o to víc jsme na povinn˘ch hodinách marxismu–leninismu hledali jeho rozpory, chyby a vûnovali nemalé argumentaãní úsilí k zahánûní uãitelÛ do kouta a bavili se tím, jak se potí ãi rozãilují. Pak jsme se tomu smáli v holãiãích postelích s fla‰kou pravého vizoura svûtácky v jedné ruce a druhou tam, kde je hanba psát. V listopadu 1989 jsem byl tedy v˘vojem okouzlen a okamÏitû jsem se zapojil do v‰ech stávkov˘ch aktivit. Stál jsem na Národní tfiídû ve strachem zmítaném davu a necítil jsem Ïádné obavy, naopak ta vypjatá atmosféra mû fascinovala a pfiitahovala, jako bych se díval na napínav˘ film. Pomáhali jsme Obãanskému fóru ve volbách, objíÏdûli republiku, vû‰eli plakáty a chodili do kin vyprávût lidem, jaké to bylo na Národní tfiídû. Otec mi dal peníze a jeho polsk˘ FIAT, se kter˘m jsem najel stov-
ky kilometrÛ tak trochu na zpÛsob revoluãního agitátora. Doba to byla zajímavá, hektická a radostná. Obãas se v‰ak stávalo nûco, co mÛj optimismus kazilo.Takovou vûcí byl pfiístup k nûkter˘m schopn˘m lidem na lékafiské fakultû. Studoval jsem na I. Interní klinice vedené prof. Kordaãem. Internu jsme se uãili z uãebnic nesoucích jeho jméno. Ke studentÛm se choval vÏdy velmi vybranû a pfiátelsky, rádi jsme chodili na jeho pfiedná‰ky. Vûdûli jsme, Ïe je komunistick˘m funkcionáfiem, ale nikdy se tak nechoval. Byl charismatick˘ a elegantní. VÛbec nesplÀoval na‰i pfiedstavu o „bol‰ánech“. Hned záhy po listopadu byl násilnû odstaven z vedení kliniky. Na jeho místo nastoupil prof. Klener, jeden z polistopadov˘ch ministrÛ zdravotnictví. Navíc Kordaãe vy‰oupli z nemocnice a ‰el se Ïivit jako praktick˘ lékafi. Následnû jsem se od jedné naprosto hloupé a nevzdûlané pravicové praktické lékafiky dozvûdûl, Ïe kdyÏ jej zkou‰ela na atestaci z praktického lékafiství, tak to moc dobfie neumûl. Mûl jsem chuÈ té huse dát facku. Zanedlouho vy‰la prakticky totoÏná uãebnice i se stejn˘mi obrázky, jen jméno prof. Kordaãe bylo nahrazeno jménem prof. Klenera. Otrávilo mû to.Tu knihu urãitû prof. Kordaã osobnû nepsal, tím se nám chlubili nûktefií asistenti z jeho kliniky, ale nové vydání jen se zmûnou jména nám pfiipadalo uÏ skuteãnû hodnû.V tûchto okamÏicích ãlovûk pfiem˘‰lí, kolik takov˘ch zbyteãn˘ch chyb se musí udûlat, aby se správná vûc zdiskreditovala a jak zabránit nûkter˘m nesoudn˘m jedincÛm, aby takové pfie‰lapy dûlali. V okamÏiku, kdy Václav Klaus udûlal z Obãanského fóra ODS, jsem ani na minutu nepfiem˘‰lel a vrhl se do zakládání ODS. Tehdy ‰lo koneãnû V. Klausovi málo co vyãíst. Hovofiil o vybudování standardní západoevropské spoleãnosti po vzoru Rakouska ãi Nûmecka a obdivoval ·v˘carsko. Miloval Thatcherovou, tu jsem obdivoval za její rozhodnost a ráznost i já. Ostatní politici proti nûmu pÛsobili váhavû a ufÀukanû. Pofiád pfie‰lapovali, sly‰eli trávu rÛst, nedokázali ãelit nárÛstu slovenského nacionalismu. Klaus mûl vÏdy po ruce fie‰ení, které navíc vypadalo logicky a správnû. Prostû jsem ho obdivoval.To trvalo tak do roku 1994.
●8●
●9●
NEÎ
ZKRITIZUJI DRUHÉ:
D AV I D R AT H – S O C A N S K ¯
BITKA¤
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
To uÏ jsem pÛsobil jako lékafi v Motolské nemocnici. Pfiedtím jsem staãil projít praxí v IKEM a civilní sluÏbou ve fakultní nemocnici na Karlovû námûstí, kde jsem mimo jiné dûlal osobního asistenta fiediteli nemocnice a mûl jsem na starosti zavádûní systému zdravotního poji‰tûní v této nemocnici. Zhruba v té dobû proÏíval mÛj otec období tûÏkého rozhodování. Byl profesorem interního lékafiství, pfiednostou interní kliniky v Thomayerovû nemocnici a pfiednostou katedry interního lékafiství v Institutu pro do‰kolování lékafiÛ. Prakticky v‰ichni internisté za posledních deset let pro‰li jeho rukama. Byl velmi obávan˘m examinátorem. Atestace od profesora Ratha se velmi cenila a kdo uspûl napoprvé a dobfie, tak se tím chlubil. Dne‰ní fieditel Thomayerovy nemocnice Karel Filip od atestace napoprvé vylétl a shodou okolností mû dostal na starost, kdyÏ jsem nastoupil po fakultû do IKEM. Netváfiil se na mû dvakrát pfiátelsky, ale nakonec to pfiekousl a choval se docela mile a to v situaci, kdy mû jako ãerstvého absolventa mohl snadno zkoupat na kdeãem. Otec byl uznáván jako vynikající diagnostik, kvalitní pfiedná‰ející a velmi vzdûlan˘ a zku‰en˘ lékafi. Navíc byl nesmírnû pracovit˘ a trávil na své klinice 14 hodin dennû. BûÏnû chodíval domÛ v jedenáct veãer a ráno mizel po ‰esté. KdyÏ jsem dûlal v IKEM, chodíval jsem ho docela ãasto nav‰tûvovat i veãer. Sedûl ve své pracovnû a ãetl v‰echny dÛleÏité západní lékafiské ãasopisy. Mûl archiv tvofien˘ tisícovkami ãlánkÛ. Marnû mezi dne‰ními ‰éfy klinik hledám nûkoho takového, jenÏ medicínû obûtoval úplnû v‰e. Skoro v‰ichni pfiednostové klinik na lékafisk˘ch fakultách byli ãleny KSâ. Nejinak tomu bylo i u mého otce. Obãas jsme mûli díky tomu i doma dost ostré spory. Na jednu stranu jsem mu to vyãítal jako slabost a kolaboraci, na druhou stranu mû imponovalo jeho postavení a chápal jsem, Ïe toho nelze dosáhnout jen pouhou pílí a schopnostmi. Kdo nebyl v komunistické stranû, mûl jasn˘ kariérní strop a pfiednostou kliniky se nikdy stát nemohl. Otec byl uznávan˘ odborník na v˘Ïivu, a proto k nûmu na kliniku pfievezli z vûznice Stanislava Devátého, kter˘ drÏel hladovku na protest proti politické perzekuci. Cel˘ pfiípad pana
Devátého byl ‰iroce probírán v rádiu Svobodná Evropa a Hlas Ameriky, a tak jsem o tom s otcem mluvil. Byl dost na‰tvan˘, Ïe je nûkdo ve vûzení za své názory a pfiem˘‰lel, jak Devátému nûjak pomoci. Byl jsem dost radikální a na adresu reÏimu jsem ne‰etfiil ‰Èavnat˘mi v˘razy proto, Ïe nûkoho zavírají „za to“, Ïe hájí své názory. Po na‰ich nûkolika debatách nakonec otec dospûl k názoru, Ïe to tak nenechá a obrátí se pfiímo na tehdej‰ího pfiedsedu vlády s tím, Ïe odmítá brát za Devátého jakoukoli zodpovûdnost, Ïe je jeho Ïivot v ohroÏení a mûl by b˘t propu‰tûn domÛ. Pak mi fiekl, Ïe opravdu nûkolik rozhovorÛ v tomto duchu absolvoval. Devát˘ byl pak skuteãnû propu‰tûn a následnû zmizel. Posléze se ukázalo, Ïe se ukr˘val v Polsku a vrátil se aÏ po listopadu 89. OtcÛv velmi oblíben˘ kolega dr. Kotík mûl také prÛ‰vih, neboÈ podepsal prohlá‰ení kritizující reÏim, „Nûkolik vût“. Otec byl vystaven nátlaku, aby jej vyhodil z kliniky. Byl z toho velmi rozãílen a fiekl mi, Ïe Kotíka by museli vyhodit jen tak, Ïe by nejprve vy-
● 10 ●
● 11 ●
Jak vidno, nikdo nemládneme – a jak vidno, jsou problémy, které stálo za to fie‰it v roce 1995, ze kdy je tento snímek, stejnû jako dnes.
NEÎ
ZKRITIZUJI DRUHÉ:
D AV I D R AT H – S O C A N S K ¯
BITKA¤
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
hodili jeho osobnû. MUDr. Kotíkovi se nic nestalo. Otec s reÏimem vycházel, ale mûl jasné hranice, za které nebyl ochoten jít. Nebál se zariskovat, kdyÏ to povaÏoval za nezbytné. Hned v prvních dnech po 17. listopadu 89 vystoupil ze strany a bylo na nûm vidût, Ïe z nûj spadl balvan povinnosti, kterou nedûlal rád. Vedl kliniku je‰tû nûkolik let po listopadu 89, ale zhruba v roce 1992 byl na jeho místo vypsán konkurz a jemu bylo jasnû naznaãeno, Ïe jako b˘val˘ komunista nemá ‰anci. Místo pfiednosty této kliniky získal ãlovûk, kter˘ byl komunistou do roku 1968 a vût‰ina lékafiÛ z IKEM a Thomayerovy nemocnice nemûla o jeho znalostech valného mínûní. Pfiezdívalo se mu „kalcián“, protoÏe vedle podrobn˘ch znalostí o metabolismu vápníku jsme o nûm vûdûli, Ïe niãemu jinému nerozumí. Za nûkolik let mû zkou‰el u atestace. Choval se slu‰nû a byl hodn˘, ale z debaty bûhem zkou‰ky jsem s hrÛzou z jeho slov zjistil, Ïe nemá ani základní znalosti o metodice léãby hyperglykemického diabetického komatu. Po konkurzu otce z kliniky vysídlili do jakéhosi sklepního vyhnanství.Ten, co tam byl pfied ním, se na rourách u stropu obûsil a otec mûl utkvûl˘ pocit, Ïe za to mohla ta depresivní cimra. Bral to jako politickou kfiivdu a ‰ikanu. Pfiihlásil se do konkurzu v zahraniãí a uspûl. Stal se na nûkolik let konzultantem v nemocnici v Doze-Katar s královsk˘m platem, o kterém se u nás tehdy nesnilo ani prezidentu republiky, a se sluÏební vilou. Pocit kfiivdy vystfiídal záÏitek, kter˘ by nikdy neproÏil, kdyby nebyl z kliniky násilnû vy‰oupnut. Já jsem za toto období vdûãn˘. Strávil jsem tam u nûho docela dlouhou dobu. Bylo to neskuteãnû inspirující. V tamní nemocnici pracovali odborníci z celého svûta a poznat její chod a zpÛsob práce mû hodnû nauãilo. Spolu s otcem tam bylo i nûkolik dal‰ích ãesk˘ch odborníkÛ a nûktefií mûli i docela podobn˘ osud. Bylo zajímavé sledovat, jak lidé, ktefií byli u nás odsunuti, byli zde uznávaní a vysoce cenûní. Pro mû dal‰í námût k pfiem˘‰lení. Jsme na schopné lidi tak bohatá zemû, abychom si dovolili jimi pl˘tvat ãi je vyhánût do zahraniãí? Jedno, jestli z politick˘ch pfiíãin ãi ekonomick˘ch dÛvodÛ.Vidûl jsem, jak mnohonásobnû bohat‰í zemû si schopné a zku‰ené mozky a ruce naku-
puje po celém svûtû a váÏí si jich. O tom v‰em jsem pfiem˘‰lel, sedíce na ohromn˘ch píseãn˘ch dunách uprostfied pou‰tû a zíraje do nekoneãn˘ch prostor zalit˘ch sluncem. KdyÏ jsem se vrátil domÛ do ãeského zdravotnictví, tak jsem jen smutnû pozoroval, jak hloupû to dûláme. Radikálnost mû i proto pfiíli‰ neopou‰tûla, a jak ‰ly roky, rostlo ve mnû i napûtí.Vadil mi rozpor mezi tím, co ODS mediálnû hlásala, a co ve skuteãnosti v reálném Ïivotû dûlala.Vadily mi vekslácké typy, jak˘mi byli tfieba dnes jiÏ zapomenutí místopfiedseda ODS âermák, ãi Macek, nebo rÛzní KoÏení a podobná zbohatlická individua, která jen spoleãnost provokovala pochybnû nabyt˘mi penûzi. Provokovali i mû, doktora s osmi sluÏbami mûsíãnû a se ãtyfimi tisíci hrubého.Vadilo mi, Ïe k tûmto vûcem spoleãnost vût‰inovû mlãí a pfiipadalo mi, Ïe média buì pfiihlíÏí, ãi jen servilnû pfiitakávají. Kolegové doktofii jen nadávali na lékafisk˘ch pokojích, a tak mnû pfii‰lo, Ïe se vracíme zase do dob komunismu jen s tím rozdílem, Ïe KSâ nahradila ODS, která byla prohnanûj‰í a propagandu dûlala mnohem profesionálnûji neÏ komunisté a navíc ovládla ve‰keré legální i nelegální finanãní a majetkové toky ve státû. Z na‰tvanosti jsem s partou kamarádÛ dospûl k názoru, Ïe se musíme o nûco pokusit. Zmûnit spoleãnost! Tak, jak jsme ji chtûli zmûnit v listopadu 1989.Tedy mít tady pravidla a pomûry odpovídající tfieba Rakousku a ne veksláckou republiku divokého kapitalismu, kde vítûzí ten silnûj‰í a neomalenûj‰í. Za tûch 5 let jsme se uÏ nauãili docela dobfie medicínu, ale byli jsme hodnû naivní. Nejjednodu‰‰í bylo zaloÏit lékafiské odbory. Pfies nû jsme chtûli do svûta poslat na‰e poselství, Ïe chceme spoleãnost, kde se kvalitní vzdûlání a nároãná práce skuteãnû vyplácí. Chtûli jsme spoleãnost vyburcovat a fiíci jí: ne veksláci – rádoby podnikatelé, ale lékafii, vûdci, uãitelé, umûlci… mají b˘t vítûzové a mají stát na ekonomickém v˘sluní. A tak jsem já, vÏdy ohrnující nos a pohrdající odboráfii z nûjakého ROH, dospûl k poznání, Ïe nejlep‰í cestou ke zmûnû je stát se odboráfiem. A protoÏe jsme byli mladí a radikální, tak jsme hned pfii‰li s mediální bombou – stávkou lékafiÛ! Nûco nevídaného! Prostû sráÏka s etick˘mi normami, které tady byly desetiletí budovány ko-
● 12 ●
● 13 ●
NEÎ
ZKRITIZUJI DRUHÉ:
D AV I D R AT H – S O C A N S K ¯
BITKA¤
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
munistickou spoleãností a které velice ‰ikovnû pfievzala ODS a umnû s nimi mediálnû pracovala. Lékafii prostû nepracují za peníze, ale je to jejich Ïivotní poslání. Jsou to sice na‰i bozi v bílém, ale nejí, nepijí, nebaví se. Jejich celoÏivotní náplní je obûtavû svÛj Ïivot vynaloÏit ku prospûchu druh˘ch. Skoro celá spoleãnost v ãele s vedoucí stranou ODS se proti na‰emu nehoráznému ultimátu vzepjala jako tsunami. Více HippokratÛ a ménû RathÛ, více JeÏí‰Û a ménû CaesarÛ, hlásal tehdej‰í prezident v‰ech lékafiÛ Svoboda a ‰títivû na mû ukazoval prstem oãekávaje, Ïe zalezu do nejhlub‰í díry jako spráskan˘ pes. Svoboda se scházel s Klausem a uji‰Èoval jej, Ïe drtivá vût‰ina lékafiÛ jsou slu‰ní lidé, co s Rathem nechtûjí mít nic spoleãného. A proã jsem se vlastnû neomluvil a pokornû nezalezl, jak chtûla ODS, v‰echna média a lékafisk˘ establishment? ProtoÏe jsem dennû cítil aktivní podporu tisícÛ lékafiek a lékafiÛ z celé zemû a tisícÛ zdravotních sester. Psali mi stovky dopisÛ, dennû jsem mûl desítky telefonátÛ. Chodily za mnou lékafiské kapacity s tím, Ïe jsem vyjádfiil vefiejnû názor i za nû s tím, aÈ vydrÏím, stojí za mnou a mohu se spolehnout na jejich podporu. O co víc média hysterãila, o to víc sílila podpora m˘ch kolegyÀ a kolegÛ. ObjíÏdûl jsem sv˘m autem a za své celou republiku, nemocnici po nemocnici, kde se shromáÏdily stovky zdravotníkÛ, aby si se mnou mohly promluvit. Byli odhodláni jít i do tvrdé stávky, protoÏe se cítili spoleãností podvedeni a zrazeni. O co silnûji média volala po sebeobûtujících se Hippokratech s vírou ve své poslání, o to více zdravotníci podporovali nûjakého bláznivého Ratha, kter˘ se snaÏil vysvûtlit, Ïe i zdravotníci jsou jen lidé, mají své rodiny a Ïivoty a chtûjí jen stejné zacházení v rámci na‰ich pomûrÛ, jaké mají jejich kolegynû a kolegové v Rakousku ãi Nûmecku. Pro na‰e pacienty je pfiece lep‰í, kdyÏ jsou na‰i doktofii spokojení, neÏ kdyÏ je sÏírá únava a frustrace a pfiem˘‰lí, kde nechal tesafi díru, aby si na‰li obÏivu v zahraniãí. To jsem v‰ude roztruboval a zbohatlí lehkoÏivkové, nalepení na ODS, mohli ze‰ílet z mojí troufalosti. ODS nemohla strávit na‰i tvrdo‰íjnost, se kterou jsme do svûta hlásali, Ïe ne zbohatlick˘ pseudopodnikatel, ale zdravotník, vûdec a uãitel mají b˘t „hrdiny
doby“. ·íleli i „rádobyhippokraté“ s kapsami pln˘mi úplatkÛ od pacientÛ, ktefií vefiejnû stavûli na odiv svoji povznesenost nad otázkami penûz. Kolegové, co je dobfie znali, mi pak posílali popisy toho, o jaké pokrytce a kreatury ve skuteãnosti jde. Svût v‰ak chce b˘t klamán, a tak je média prezentovala jako ty správné lékafie a ne rathovské hamiÏníky. Dnes fiada tûchto zapomenut˘ch jmen kfiiãí o uÏiteãnosti regulaãních poplatkÛ.Tak jsem víc ãasu trávil po nocích v bufetech motorestÛ neÏ doma a snaÏil se vûci osobnû vysvûtlovat. Bylo to takové romantické, dobrodruÏné a krásné. Najednou jsem byl i pfiitaÏliv˘ hoch pro sleãny, které mají rády rebely a bláznivé snílky, co chtûjí mûnit svût. Prostû mi to obrátilo Ïivot naruby. Dopoledne o první lékafiské stávce jsem leÏel doma v posteli, kam mi volali novináfii, abych jim fiekl, co o stávce dûlám. Odpovídal jsem, Ïe o stávce se nedûlá nic, proto je to stávka. Stávka byl úspûch, neboÈ se k ní pfiipojilo ohromné mnoÏství zdravotníkÛ a následná demonstrace pfied Ministerstvem zdravotnictví byla nejvût‰í od listopadu 89. Pak pfii‰la druhá, tfietí a ohromná demonstrace na Václavském námûstí, kam pfii‰lo asi deset tisíc protestujících zdravotníkÛ. Spoleãnost pochopila, Ïe stávka zdravotníkÛ zase tak stra‰ná není a k demokratické spoleãnosti i toto patfií. Men‰í politické strany pochopily, Ïe by to mohla b˘t pro nû dobrá pfiíleÏitost, jak zaútoãit na monopol moci ODS. Tak zaãal stoupat zájem rÛzn˘ch politick˘ch subjektÛ o na‰e osoby. První byla pravicová DEU s vydavatelem Annonce panem Kudláãkem za zády.Annonce tehdy patfiila mezi nejúspû‰nûj‰í tiskoviny. Pan Kudláãek vydával i politické noviny – âesk˘ deník, ten úspû‰n˘ nebyl. Na DEU byla sympatická snaha pomoci emancipaci stfiední tfiídy v na‰í zemi, ale pro nás byla pfiíli‰ pravicovû vyhranûna hlavnû aÏ Ïivoãi‰n˘m odporem ke komunistÛm, kter˘ nám uÏ v té dobû pfiipadal pfiehnan˘. Musím pfiiznat, Ïe mimo to byly s paní Hromádkovou a panem Kudláãkem velice zajímavé debaty a pana Kudláãka jsem si váÏil jako skuteãného podnikatele, kter˘ realizuje velmi úspû‰n˘ vydavatelsk˘ projekt. Dal‰í nabídku v pofiadí uãinila LSNS – Liberální strana národnû sociální, tedy pfiím˘ potomek Národních socialistÛ
● 14 ●
● 15 ●
NEÎ
ZKRITIZUJI DRUHÉ:
D AV I D R AT H – S O C A N S K ¯
BITKA¤
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
z první republiky a âeskoslovenské strany socialistické z dob komunismu. Prakticky ve stejnou dobu nám pomocnou ruku nabídli i Svobodní demokraté Jifiího Dienstbiera. Obû strany byly stfiedov˘mi politick˘mi formacemi, coÏ nám docela politicky vyhovovalo, neboÈ lékafii za námi stáli v odborov˘ch poÏadavcích, ale logicky byl kaÏd˘ jednotlivec politicky nûkde úplnû jinde. Tehdej‰í prezident lékafiské komory Svoboda s oblibou Klausovi a v médiích fiíkal, Ïe lékafii jsou pravicového sm˘‰lení s vysokou mírou sociálního cítûní. Nûjakou dobu jsem si to myslel i já, neÏ jsem poznal, Ïe hodnû lidí u nás netu‰í, co to vlastnû znamená b˘t pravicov˘m ãi levicov˘m.Vãetnû mé osoby.Tehdy patfiilo k bontonu „lep‰í“ spoleãnosti b˘t pravicov˘ a v‰ude se s tím chlubit. Koneãnû i já tomuto bontonu zaãátku devadesát˘ch let propadl a nechal se jím uná‰et. Pfii‰ly dvû nabídky k tiché pomoci od dvou stfiedov˘ch stran. Bûhem administrativní stávky lékafiÛ, kdy jsme na protest odesílali neschopenky a úmrtní listy pfiímo na Ministerstvo zdravotnictví, nám Jifií Dienstbier domluvil audienci u prezidenta Havla s cílem, Ïe na jeho Ïádost tuto stávku ukonãíme.Trvala uÏ asi druh˘ t˘den a v atmosféfie represí ze strany zamûstnavatelÛ pomalu klesal poãet odeslan˘ch tiskopisÛ, neboÈ lékafii po jednom kapitulovali pod rÛzn˘mi v˘hrÛÏkami. Václav Klaus tehdy v televizi podráÏdûnû fiekl, Ïe nám Václav Havel pomohl a zachránil nás od debaklu.Aã nerad, pfiiznávám, mûl pravdu. Koneãnû on byl tehdy hlavním vojevÛdcem v boji s nespokojen˘mi doktory. Pfiedseda LSNS pan Bodenlos nám zase poskytl zdarma kanceláfi na Námûstí republiky v nádherném domû.Tento dÛm byl od první republiky sídlem tehdy mocné, silné a bohaté strany. Fascinovaly mû pÛvodní prostory vybavené staroÏitn˘m nábytkem se spoustou nádhern˘ch obrazÛ. Oproti jin˘m stranám byla LSNS tehdy velmi bohatá, ale mûla minimální politick˘ vliv.Ten jí zajistili pouze poslanci – pfiebûhlíci, ze kter˘ch si vybudovala klub ve snûmovnû, neboÈ ve volbách úplnû propadla. Neumûla b˘t vÛbec vidût, neumûla b˘t kontroverzní a pfiitáhnout pozornost vefiejnosti.Václav Klaus opanoval vût‰inu mediálního prostoru. Soutû-
Ïit s ním zdatnû zaãal Milo‰ Zeman a Sládek, ktefií byli natolik provokativní, Ïe dokázali prolomit mediální blokádu, kterou ODS fiadu let bravurnû zvládala. Pro tiché politiky s mírn˘mi názory nebylo místo.To byl koneãnû i osud Svobodn˘ch demokratÛ Jifiího Dienstbiera. Populární disident, kamarád Václava Havla, oblíben˘ první ministr zahraniãí stfiíhající drátûn˘ plot na hranicích – tedy symbol pádu Ïelezné opony, úplnû propadl v souboji s ostr˘m a rázn˘m Klausem. Jak SD tak LSNS si fiíkaly, Ïe jim téma velké doktorské nespokojenosti a z ní plynoucího konfliktu s Klausem mohou pfiinést kontroverzi a pfiitáhnout pozornost médií. Pro mû bylo nesmírnû pfiitaÏlivé, mít moÏnost se seznámit s tím, jak fungují politické strany. Politika mû uÏ nûkolik let fascinovala a lákala. Na druhou stranu jsem mûl obavy, Ïe pfiíli‰né spojení s jednou stranou mÛÏe po‰kodit „aÏ zniãit“ na‰i nezávislost v rámci lékafiského odborového hnutí – LOK (Lékafisk˘ odborov˘ klub). Proto mû fiada kolegyÀ a kolegÛ zrazovala od úmyslu nûkam vstupovat. Tak jsem se snaÏil korektní a pfiátelské vztahy udrÏovat se v‰emi, co se k nám chovali pfiátelsky a rÛznû nám pomáhali. Nakonec se SD a LSNS spojily do jedné strany SD-LSNS se spolupfiedsedy Dienstbierem a Bodenlosem. Záhy nato ne‰Èastníka Bodenlose ugrilovala média tím, Ïe ho obvinila z útoku sekerou na souseda. První místopfiedseda SD Bursík díky tomu sloÏil funkci a ode‰el ze SD k Luxov˘m lidovcÛm. Ve skuteãnosti Bodenlos asi nic tak hrozného neudûlal. Dlouhodobû mûl spory se sousedem a spravoval zahradní branku pomocí sekerky, kdyÏ soused ‰el kolem a zaãala hádka. Bodenlos vypûnil a zahrozil sekerkou. Soused nelenil a rozhlásil to médiím. Smû‰né, zvlá‰tû v kontextu s tím, Ïe v té dobû se tunelovaly banky a nejvût‰í ãeské podniky a zmizely stovky miliard. O tom jsme se tehdy nedoãetli, ale sekera v ruce Bodenlosovû udûlala konec s jeho politickou kariérou. Stejnû by asi oslnivá nebyla, neboÈ ve volbách opût propadli.Tehdy jsem se snaÏil Bursíka uklidnit a Bodenlose jsem se spí‰e zastával. Nemám rád hysterické vlny, co se zvednou ve spravedlivém hnûvu vÏdy v okamÏiku, kdy má nûkdo nûco spáchat. Ono se vût‰inou po ãase ukáÏe, Ïe to bylo úplnû jinak, ale dotyãn˘ je uÏ semlet
● 16 ●
● 17 ●
NEÎ
ZKRITIZUJI DRUHÉ:
D AV I D R AT H – S O C A N S K ¯
BITKA¤
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
a odstranûn.V parlamentních volbách mi SD-LSNS nabídla, abych kandidoval jako jedniãka v Hradeckém kraji. Neodolal jsem a objíÏdûl pÛl roku Hradecko. Poznal jsem spoustu míst, fiadu skvûl˘ch lidí, hodnû rÛzn˘ch exotÛ, proÏil mnoÏství debat ve vískách, kde v nevytopen˘ch, zaprá‰en˘ch sálech sedûlo pût náhodnû zbloudil˘ch obãanÛ. Vozila mû ãerná Tatra 613 s fiidiãem, která LSNS zbyla z dob, kdy jako souãást Národní fronty spolu s lidovci dûlali kfioví KSâ a za to dostali pár kfiesel v zákonodárn˘ch sborech tehdej‰í âSSR. Cítil jsem se náramnû dÛleÏitû v této prostorné, ply‰ované limuzínû. Pfies den jsem dûlal doktora a o veãerech a nocích ambicióznû objíÏdûl republiku a vûfiil, Ïe uspûjeme. Pfiece tu stra‰nou ODS nemohou lidi neustále volit! My to myslíme mnohem lépe! ·patn˘ odhad. Ale snad nakonec nበpolitick˘ souboj s ODS malinko pomohl razantnímu nástupu âSSD pod vedením Milo‰e Zemana.AlespoÀ tomu chci vûfiit, nechci si pfiiznat chybu v úsudku a zbyteãnû ztracen˘ ãas. Po volbách, ve kter˘ch SD-LSNS propadla, nastal v tomto „soustraní“ samozfiejmû velk˘ kvas. ObviÀování, kdo za co mÛÏe a proã, se tolik za volby utratilo. Bylo pouãné to chvilku sledovat, ale posléze v‰em do‰la trpûlivost sná‰et hádky a roze‰li se. Tak ode‰el TomበSokol, Jifií Dienstbier a mnozí dal‰í. Já jsem se soustfiedil na to, v ãem jsem zatím dosahoval nev‰edních úspûchÛ, tedy na prostfiedí lékafiského stavu. Stáhl jsem se z jakékoli pfiímé spolupráce s politick˘mi stranami a vûnoval se LOK a pfiípravû na volby v lékafiské komofie. Pfies den doktorem, o veãerech kandidátem na prezidenta lékafiské komory.A zase jsem objíÏdûl republiku, tentokrát sám, bez fiidiãe a vlastním Fordem. Îádné naparování v ãerné Tatfie. Drtivá vût‰ina doktorÛ pochopila, Ïe pokud mají mít ‰anci v nûãem proti vládû uspût, tak jim nesmí lékafiská komora podráÏet nohy tím, Ïe pÛjde na ruku vládû místo toho, aby pravdivû tlumoãila názory stavu.Tak se stalo, Ïe „rádobycaesar“ porazil „rádobyhippokrata“. Získal jsem siln˘ mandát a pfievzal kormidlo komory v dobû, kdy koneãnû padl V. Klaus. Vládla To‰ovského úfiednická vláda a volby vyhrála Zemanova âSSD. Musím fiíci, Ïe mû Milo‰ Zeman imponoval. Byl vzdûlan˘, vtipn˘, nûkdy hodnû
drsn˘ aÏ sprost˘. Hlavnû drtil Klause a jeho monopol moci. Média Zemana nenávidûla je‰tû mnohem více neÏ kdy mû. âím více ho prezentovali jako oÏralu, hulváta, umolousance, tím víc jsem mu drÏel palce a snaÏil se âSSD pomáhat. Bylo úplnû jedno, Ïe obãas pfiestfielil.Tfieba tehdy, kdyÏ fiekl, Ïe po volbách nechá vázat legitimace ãlenÛ âSSD do kÛÏe ãlenÛ ODS. ZtûlesÀoval pro mû nadûji, Ïe po mnoha letech bude poraÏen pov˘‰eneck˘, primitivní, zbohatlick˘ klientelismus ODS pohrdající v‰ím a v‰emi, ktefií aktivnû nespolupracují na tomto bizarním systému rozkrádání zemû. Ani s ministry zdravotnictví za âSSD jsme to nemûli lehké a bezproblémové. První ministr zdravotnictví z âSSD Ivan David je dost komplikovaná osobnost. Dostal resort v nedobrém stavu, nemûl manaÏerské zku‰enosti a ze dne na den se z fiadového lékafie stal ministr v nepfiátelsky nastaveném ministerstvu. V˘bûr spolupracovníkÛ se mu také mnoho nepovedl a já v ãele lékafiské komory mu ãas na rozkoukání také nedal. Dílem proto, Ïe jsem
● 18 ●
● 19 ●
V televizním studiu s ministrem zdravotnictví Janem Strásk˘m za pfiihlíÏení prezidenta âLK Bohuslava Svobody, 1997.
NEÎ
ZKRITIZUJI DRUHÉ:
D AV I D R AT H – S O C A N S K ¯
BITKA¤
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
s politiky moc soucitu nemûl a dílem i tím, Ïe i já byl pod tlakem kfiídla ODS v lékafiské komofie, které se nemohlo doãkat, aÏ budou âSSD vracet to, co zaÏívala ze strany lékafiÛ v posledních letech ODS. A tak jsem manévroval. Zásadní rozdíl mezi ODS a âSSD jsem spatfioval v tom, Ïe se k nám sociální demokraté chovali slu‰nû a jako k váÏen˘m partnerÛm. Byla to pfiíjemná zmûna. Z otevfiené letité války jsme pfie‰li do vûcn˘ch debat i ostr˘ch sporÛ, ale vût‰inou vÏdy celkem korektních. KdyÏ hrozil v˘buch nespokojenosti, pfiijal mû Milo‰ Zeman a pomohl najít kompromisní fie‰ení. Nakonec Ivana Davida odvolal a jmenoval ministrem prof. Fischera. To byly nejklidnûj‰í dva roky v resortu. Prof. Fischer sdílel i moji teorii, Ïe moderní zdravotnictví je dost drahé a potfiebuje peníze. Jako lékafi a univerzitní profesor vûdûl, Ïe lékafii, pfiedev‰ím ti nemocniãní, jsou ‰patnû placeni. TudíÏ dva roky jsme trávili ve velmi tûsné spolupráci, jejímÏ v˘sledkem byl v˘razn˘ nárÛst platÛ zdravotníkÛ v nemocnicích a nárÛst prostfiedkÛ jdoucích do zdravotnictví.V tomto procesu sehrál velmi pozitivní a nenahraditelnou roli i jeho první námûstek Michal Pohanka.Vût‰ina na‰ich ãast˘ch rozhovorÛ s prof. Fischerem konãila totiÏ jeho prohlá‰ením: „Michale zafiiì to tady s panem prezidentem, jak jsme se teì dohodli.“ ·lo o zcela bezkonfliktní období mezi lékafiskou komorou a Ministerstvem zdravotnictví. Najednou jsme mûli ãas se vûnovat i takov˘m vûcem, jako zkusit domluvit úzkou spolupráci s americkou Pittsburskou universitou, coÏ se bohuÏel uÏ nestaãilo dokonãit. Po dvou letech byly volby, vyhrála âSSD, ale prof. Fischer uÏ dál nepokraãoval a nepokraãoval na ministerstvu i jeho první námûstek. Dostali jsme Marii Souãkovou. Mnohem hor‰í varianta Ivana Davida. Z fiadové lékafiky s ordinací v severoãeské vsi se ze dne na den stala ministrynû v BMW. Co prof. Fischer bral s non‰alancí univerzitního profesora, nad tím Marie Souãková ‰ílela. Funkce ji úplnû zbavila soudnosti a zdravého úsudku. Propadla pocitu vlastní neomylnosti a velikosti. Nedalo se s ní prakticky vÛbec normálnû mluvit. Bylo velkou úlevou, Ïe ji nakonec a bohuÏel aÏ pfiíli‰ pozdû odvolal Vladimír
·pidla. Opakovanû jsem za ním byl se seznamy argumentÛ, proã je zmûna nutná a co by se mûlo udûlat. Nakonec to sama Marie Souãková dost odnesla. Aã k jejímu ministrování mám fiadu zásadních v˘hrad, tak její soud za Diag Human je opût v˘smûchem a ukázkou, jak dovede b˘t na‰e spravedlnost „slepou bábou“. Za to, Ïe jsme s Diagem prohráli stamiliony a hrozí nám i miliardy, totiÏ mÛÏeme podûkovat ministru Stráskému z ODS, kter˘ za své ‰patné rozhodnutí vy‰etfiován, natoÏ souzen nikdy nebyl. Odnesla to popletená Souãková za to, Ïe si mûla na tento spor najmout moc drahého právníka za nûkolik milionÛ. Po Souãkové na chvíli nastoupil MUDr. Kubinyi. Nesmírnû slu‰n˘ ãlovûk, ale naprosto neodhadl nestabilnost politické situace a místo toho, aby zÛstal chvilku v klidu, zaãal vefiejnost zásobovat sv˘mi pfiedstavami o koncepci zdravotnictví, pfiiãemÏ fiada z nich vyvolala i kritiku v âSSD a jiné zase i v lékafiské vefiejnosti, a tak s nov˘m pfiedsedou vlády Grossem skonãil. Nebylo to dobfie, ale Gross ani Kubinyi vÛbec nedali na má doporuãení. Samozfiejmû mû to v mé nezmûrné je‰itnosti dost ‰tvalo.To se mi za profesora Fischera nestávalo. Premiér Gross si vybral doc. Miladu Emmerovou. PovaÏoval jsem to za dobrou volbu, i kdyÏ jsem si skuteãnû myslel, Ïe by Kubinyi mûl dostat del‰í ãasovou ‰anci ukázat, co dokáÏe. S Miladou Emmerovou se po prof. Fischerovi spolupracovalo nejlépe ze v‰ech ministrÛ zdravotnictví, co jsem od roku 1994 zaÏil. Nicménû nemûla dost síly, rozhodnosti a moÏná i odvahy jít do války s nejmocnûj‰ím ãlovûkem ãeského zdravotnictví – s fieditelkou VZP Musílkovou.Ta fiídila cel˘ resort do jasného ekonomického krachu. Byla do funkce vysazena ODS, pfieÏila v‰echny vlády âSSD. Zaji‰Èovala stamiliony smûrem k ODS, hlavnû k její praÏské ãásti pfies pana Janou‰ka a jím vydávaného ãasopisu VZP. Dále pfies poslance ODS Ouzkého a Cabrnocha. Bojoval jsem s tím fiadu let a naprosto marnû upozorÀoval, Ïe tam plyne nûjak˘ch 70 mil. roãnû navíc jako dárek pro lidi blízké urãit˘m kruhÛm v ODS. Musílková smûrovala VZP do mnohamiliardové ztráty, pfiiãemÏ maximum dopadu by bylo patrné pár mûsícÛ pfied parlamentními volbami. Co by to zpÛsobilo, bylo kaÏdému jasné. Roz-
● 20 ●
● 21 ●
NEÎ
ZKRITIZUJI DRUHÉ:
D AV I D R AT H – S O C A N S K ¯
BITKA¤
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
vrat systému s mohutn˘mi demonstracemi a stávkami zdravotníkÛ. Pfiemlouval jsem ministryni Emmerovou i Stanislava Grosse, aby vyhlásili nucenou správu nad VZP a vymûnili fieditelku. Neodhodlali se k tomu. Po pádu Grosse pfii‰el velmi rázn˘ premiér Jifií Paroubek. Na toho jsem se obrátil s tímtéÏ, tedy s jasn˘m vzkazem, Ïe pokud vláda nedostane pod kontrolu VZP, pak hrozí obrovské potíÏe pfied volbami a âSSD nemá ‰anci uspût. Jifií Paroubek mi po nûkolika rozhovorech nabídl místo prvního námûstka na Ministerstvu zdravotnictví. Bylo to pro mû docela velké dilema. Opustit lékafiskou komoru, kterou jsem roky budoval. Jít do naprosté nejistoty. Za pár mûsícÛ byly volby a vyhlídky âSSD nebyly nikterak záfiivé. Situace ve zdravotnictví byla velmi zjitfiená. VZP platila s velk˘mi prodlevami, zdravotníci nemûli peníze a probíhaly i demonstrace praktick˘ch lékafiÛ proti ministerstvu. Vedení praktick˘ch lékafiÛ bylo vÏdy na stranû ODS a velmi zadobfie s Musílkovou. Za problémy, které zpÛsobila Musílková, byla tûmito sdruÏeními kritizována Emmerová, pod jejímiÏ okny demonstrovali. KdyÏ jsem se ‰el na tuto demonstraci osobnû podívat a svoji pfiítomností poÏadavky praktikÛ podpofiit, tak na mû ostfie útoãili jako na pfiítele âSSD. Zfanatizovan˘ dav mû obklopil a fival na mû uráÏky. Mohlo to zvenãí vypadat docela dramaticky. Pan ·matlák s Jelínkem – vedení sdruÏení praktikÛ, se na pódiu doslova zalykali nenávistí vÛãi vládû âSSD a mé osobû. Koneãnû se jim nedivím, kdyÏ nûkomu opakovanû naznaãíte, Ïe jeho mozkové pochody vám pfiipomínají úprk slimáka, tak ani já neãekám, Ïe reakcí budou celoÏivotní sympatie a obdiv.V této situaci jsem se mûl rozhodnout, zda skoãím do rozboufiené fieky, nebo radûji zÛstanu v relativním klidu lékafiské komory. Probíral jsem to i s Richardem Dolej‰em, se kter˘m jsme roky spolupracovali a bránili jsme Petru Bendlovi z ODS zprivatizovat stfiedoãeské nemocnice, coÏ se nám bohuÏel nakonec nezdafiilo.Ten mi fiekl, aÈ to zkusím.Tak jsem na nabídku k˘vl s mrazením v zádech a s podmínkou, Ïe si pozici ‰éfa komory na dobu v˘konu funkce námûstka jen pfieru‰ím. âáru pfies mÛj vychytral˘ plán mi udûlala Milada Emmerová a následnû Václav Klaus. Milada Emmerová fiek-
la, Ïe za takové situace radûji rezignuje, tudíÏ aÈ jsem ministrem já a Václav Klaus si dal podmínku, Ïe musím nejprve rezignovat na pozici prezidenta âLK, jinak mû nejmenuje ministrem. Byla to z jeho strany jasná pomsta za stovky m˘ch útokÛ proti jeho osobû a politice. Nedivil jsem se mu, asi bych postupoval stejnû vÛãi sv˘m kritikÛm, které miluji jako my‰ zapeãenou v bábovce, co jsem si ji právû ukousl. ·el sice aÏ za hranu zákona, ale ve stfietu „kontroverzního Ratha“ s panem prezidentem byla média na jeho stranû a musel jsem si vybrat. SloÏil jsem mandát prezidenta komory a ãekal, zda Klaus splní svoji povinnost a jmenuje mû ministrem. âeská ústava má díru. Prezidentovo jmenování je sice bráno jako formalita, ale kdyÏ si postaví hlavu, tak s tím nikdo nic neudûlá, nejsou tam Ïádné lhÛty, a proto jsem teoreticky mohl nûkolik mûsícÛ fiídit Ministerstvo zdravotnictví pouze z pozice námûstka. Jak jsem poznal mé pfiedchÛdce ministry, kaÏd˘ se nûjakou dobu z úfiadu radoval a Ïasl nad vlastní úspû‰ností. Ministra Luìka Rubá‰e jsem poznal, jak se naparuje a toãí na koÏeném kfiesílku za ohromn˘m stolem. Ministr Strásk˘ zase Ïil v pfiedstavû, Ïe i kdyÏ nemûl se zdravotnictvím nic spoleãného, tak mu nesmírnû rozumí a v‰e vyfie‰í. Ministrynû Roithová na mû trochu pÛsobila jako fieditelka zemûkoule, taková men‰í Marie Terezie. Ivanovi Davidovi fiíkala jeho poboãnice SoÀa PivoÀková – „Ivane, ty mÛÏe‰ v‰echno, jsi ministr.“ Souãková se nadouvala, kdyÏ se jí fieditelé fakultních nemocnic klanûli. Já zase Ïiji v bludu vlastní letité v˘jimeãnosti, ãímÏ fiadu lidí ‰tvu, ale alespoÀ nepodléhám chvilkov˘m v˘kyvÛm záchvatÛ je‰itnosti, neb jsem je‰itn˘ setrvale. Pfiesto pfii nástupu do kfiesla ministra jsem mûl pocit pilota, kter˘ sedí v letadle, co se stfiemhlav fiítí k zemi a i kdyÏ ví, co má dûlat s fiízením, aby se nerozplácl, tak si není jist, zda se stroj uÏ nedostal za hranici ovladatelnosti. KdyÏ jsem zaloÏil LOK, tak mi hodnû kolegÛ lékafiÛ fiíkalo, Ïe jsem blázen, Ïe si dovoluji tolik, Ïe mû Klaus ãi lidé okolo nûho nechají nûjak neutralizovat, buì prostfiednictvím policie, ãi jinak. Nevûfiil jsem tûmto stra‰pytlÛm, ktefií dûsí sami sebe a místo stínu vidí hned monstrum. Nedal jsem na jejich rady, abych kaÏd˘ den spal nûkde jinde. Nyní
● 22 ●
● 23 ●
NEÎ
ZKRITIZUJI DRUHÉ:
D AV I D R AT H – S O C A N S K ¯
BITKA¤
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
jsem s nucenou správou VZP zaÏíval nûco obdobného. Nejprve pfiátelská schÛzka vlivn˘ch lidí ve francouzské restauraci Obecního domu s nabídkou, Ïe pokud Musílkovou nechám na pokoji, tak se o mû velkoryse postarají. Jsem v‰ak zvykl˘ se o sebe starat sám. Následovaly rozhovory s Musílkovou, která si je potajmu nejspí‰e nahrávala, neb si vÏdy pfied sebe na stÛl nenápadnû poloÏila kabelku. Po vyhlá‰ení nucené správy pfii‰ly v˘hrÛÏky fyzickou likvidací kontrolorÛ, které jsme do VZP poslali. Musím ocenit, Ïe jsem mûl námûstka Vladimíra Drymla. Nûkdy pÛsobí jako nefiízená stfiela, ale pro tuto vypjatou situaci byla jeho stateãnost k nezaplacení. Neuhnul tlakÛm, v˘hrÛÏkám ani intervencím. Stateãnû se choval i nucen˘ správce Peãenka. Musílková si dovedla zavázat spoustu vlivn˘ch lidí. Koneãnû pod smlouvou na Janou‰kÛv ãasopis za 120 milionÛ byl podepsán pan Radek John z TV Nova. Nemûl jsem jistou ani plnou podporu na‰ich poslancÛ, neboÈ i mnohé z nich si dokázala Musílková zavázat. Byl to boj o to, kdo bude ãeské zdravotnictví zásadnû ovlivÀovat, zda vláda, nebo fieditel VZP propojen˘ ekonomicko-politickou sítí mimo oficiální struktury státu. Vyrostla tady skuteãná chobotnice, kdy nemalé peníze z VZP mizely mimo zdravotnictví v nejrÛznûj‰ích podnikatelsk˘ch aktivitách provázan˘ch s politiky. ODS ‰ílela, neboÈ vût‰ina v‰ech v˘znamn˘ch finanãních tokÛ smûfiovala k ní, aÈ k IZIP pánÛ poslancÛ Cabrnocha a Ouzkého, ãasopisu pana Janou‰ka ãi zapojení paní Talmanové ve správní radû VZP. To byla jen ‰piãka ledovce. BohuÏel za nûkolik mûsícÛ do voleb jsme dokázali tyto vazby pouze zmrazit a ãásteãnû omezit. Jakmile vyhrála ODS, tak peníze zaãaly proudit vesele dál. Byly to tûÏké mûsíce. Volby za pár t˘dnÛ, kdy atmosféra ve spoleãnosti byla více na stranû v˘mûny âSSD za ODS.VZP tonoucí v dluzích, kdy jsme museli bûhem nûkolika t˘dnÛ najít miliardy na její záchranu. Státní rozpoãet sice pomohl, ale kolegové ministfii chtûli také nûjaká úsporná opatfiení i uvnitfi resortu. Na lehká úsporná opatfiení v oblasti spotfieby lékÛ a lékárenské marÏe okamÏitû vystartovala farmaceutická a lékárenská lobby se srdceryvn˘mi pfiíbûhy neléãen˘ch lidí. Demonstrace lékárníkÛ a praktick˘ch doktorÛ na ná-
mûstích, v‰e po konzultacích s Julínkem. Otevfiené nepfiátelství ze strany zdravotních poji‰Èoven, jejichÏ managementy se jiÏ nemohly doãkat nástupu ODS, která se netajila tím, Ïe je chce zprivatizovat a páni fieditelé se uÏ nemohli doãkat toho, jak jim miliardy padnou zdarma do klína. Mocná lobby, která pfiipravovala privatizaci nemocnic, tedy spí‰e rozkradení nemocnic a které k smrti vadil mÛj zákon o vefiejn˘ch neziskov˘ch nemocnicích. Tûch nûkolik mûsícÛ jsem mûl skoro aÏ romanticky nedospûl˘ pocit, Ïe resort fiídím zpÛsobem, jak˘m se vede válka. Skoro kaÏd˘ den nûjak˘ konflikt, kter˘ hrozil, Ïe nás smete. Vypadalo to mnohem dramatiãtûji, neÏ nakonec ukázal volební v˘sledek.Velmi tûsná prohra âSSD, pfiiãemÏ osobnû jsem dostal hodnû preferenãních hlasÛ a to v samé ba‰tû ODS v Praze. KdyÏ jsem mûsíce zápolil s tou hysterií médií a nûkter˘ch skupin, poãítal jsem s mnohem hor‰ím koncem. Navíc vedle útokÛ souvisejících se zdravotnictvím jsem byl terãem aféry s nádechem korupce. Nebylo to poprvé. KdyÏ jsem jako prezident lékafiské komory tuto dostal do správy, podûdil jsem lékafisk˘ ãasopis pro v‰echny ãleny. âtyfiicetitisícov˘ náklad stál komoru kaÏdoroãnû asi 3 miliony a pfiitom byl pln˘ reklam farmaceutick˘ch firem.Vypsali jsme v˘bûrové fiízení s cílem nûco u‰etfiit. Do v˘bûrového fiízení se pfiihlásily tfii firmy, pfiiãemÏ nejv˘hodnûj‰í nabídku dala firma lékafiky Klimoviãové.Ta jediná garantovala vydávat a rozeslat ãasopis v‰em lékafiÛm pro komoru bezplatnû.TudíÏ jsme u‰etfiili 3 miliony roãnû. Samozfiejmû za to, Ïe bude prodávat reklamní plochy v ãasopise, ale to se ãinilo i doposud a nabízeli to i ostatní uchazeãi. Z nûãeho se vydání zaplatit musí. Klimoviãová dokonce nabídla podíl komory na zisku a také kaÏd˘ rok nûjak˘ zisk dosáhla. Komofie v‰e dokladovala a prostfiedky poskytla. Tak komora na ãasopisu i vydûlávala. âekal jsem chválu i ovace a pak jsem koukal jako zaskoãené telátko. Politick˘ boj má totiÏ ãasto i zastfienou podobu. Nûkolik let po mém nástupu do ãela komory se zmocnila vedení revizní komise dr. Holanová, psychiatr z Brna, spolu s dr. Suchardou z Dûãína. Oba vÏdy inklinující k ODS. Oba dva tfieba za ministra Julínka zaloÏili servilní sdruÏení – Lékafii
● 24 ●
● 25 ●
NEÎ
ZKRITIZUJI DRUHÉ:
D AV I D R AT H – S O C A N S K ¯
BITKA¤
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
pro reformu; rozumûjte Julínkovu reformu.Toto sdruÏení Julínka hlasitû podporovalo a poÏadovalo vy‰‰í regulaãní poplatky. Tato dvojice rozjela proti mnû a následnû i dr. Klimoviãové sérii útokÛ. Podávali trestní oznámení na vydávání ãasopisu, na blíÏe nespecifikované machinace. KdyÏ policie v‰e odloÏila jako nesmysly, pfii‰li zase s tím, Ïe jsem si nechal udûlit neoprávnûnû licenci, neboÈ jsem si do praxe nechal zapoãítat praxi ve v‰eobecné nemocnici, kde jsem v rámci civilní sluÏby dûlal i na ARO. Musel jsem nechat v archivech vyhledat i operaãní knihy z té doby, kde jsem jmenovitû uveden a podepsán jako lékafi poskytující anestezii. Pak zase tvrdili, Ïe jsem sice doktora dûlal, ale nemûl jsem si to zapoãítat. Prostû obludné v˘mysly s cílem oãernit a odstranit. Vadily jim mé dobré vztahy s âSSD. PfiítrÏ tomuto hysterickému bûsnûní fúrie nejspí‰ chorobnû milující ODS udûlal aÏ sjezd komory, kde delegáti po probrání v‰ech dÛkazÛ a faktÛ tuto osobu odvolali a vyjádfiili jí nedÛvûru. Tím jsem vûc povaÏoval za vyfiízenou. Asi tak rok pfiedtím, neÏ jsem se stal ministrem, jsem nûkde zaslechl, Ïe koluje jakási nahrávka, kde si má nûkdo z mého okolí fiíkat o úplatek. Pustil jsem to z hlavy, neboÈ obdobné hlouposti a hry mû nechávají klidn˘m a kaÏdou chvíli sly‰ím nûco podobného. Den pfied praÏskou krajskou konferencí âSSD se veãer v hlavních zprávách objevil záznam ze schÛzky dr. Klimoviãové, ze kterého mûlo plynout, Ïe si fiíká o úplatek. Tak to interpretovala média. Vlastní záznam byl o tom, Ïe si ve firmû Pfizer domlouvá roãní kontrakt na inzerci v ãasopise, coÏ byla její práce. Souãástí nahrávky v‰ak byl dotaz pracovníka Pfizeru, na jaké inzerci mám mít já zájem a jak se mohou ke mnû dostat na jednání. Na první odpovûdûla Klimoviãová, Ïe je mi to jedno a na druh˘, aÈ se obrátí na mÛj sekretariát, Ïe zájemcÛ o schÛzky je hodnû a ne na kaÏdého se dostane. Tedy vlastnû vÛbec nic, ale prezentované jako jasn˘ dÛkaz korupce. Po anal˘ze nahrávky se navíc zjistilo, Ïe v tûch asi 10 sekundách je fiada stfiihÛ a tedy celá nahrávka je vlastnû úãelovû vytvofien˘ podvrh. Nic z toho nebránilo médiím, aby na mû spustily útoky o rozkrádání a nevím o ãem je‰tû. Dr. Klimoviãová byla okamÏitû policií stíhána, pfii do-
movní prohlídce jí bylo zabaveno celé úãetnictví, následnû zcela zlikvidována její firma. Byla podrobována psychickému nátlaku, aby fiekla, Ïe jsem v‰e fiídil já a ona byla jen vykonavatelem. Na otázky co jsem mûl fiídit, v‰ak odpovûì nedostala. Na celé vûci byl nejzajímavûj‰í fakt, Ïe nahrávka vznikla v kanceláfii blízkého spolupracovníka Marka ·najdra, kter˘ tehdy ve Pfizeru pracoval.Tím spolupracovníkem byl dr. Prokopenko, kter˘ pak zázraãnû v Praze získal smlouvu na soukromou gynekologickou ordinaci. Samozfiejmû v dobû, kdy byl pan ·najdr prvním námûstkem a pfiedsedou správní rady VZP. V okamÏiku, kdy VZP v Praze nedává Ïádné nové smlouvy, neboÈ tvrdí, Ïe zde má lékafiÛ ohromn˘ nadbytek. Po letech mediálních obvinûní byla dr. Klimoviãová zcela oãi‰tûna, nahrávka prohlá‰ena soudem za neprÛkaznou a zmanipulovanou. Navíc tam nebyl Ïádn˘ motiv, neboÈ standardnû prodávala reklamní stránky v ãasopise tak, jak je prodávají stovky jin˘ch novin a ãasopisÛ na celém svûtû.Tento pfiíbûh uvádím jen proto, abych demonstroval na pfiíkladu, Ïe kdyÏ chcete b˘t politikem, kter˘ se siln˘ch soupefiÛ nebojí a znamená pro nû hrozbu, musíte poãítat s ãímkoli, tfieba i s vykonstruovan˘m obvinûním z trestné ãinnosti. Léty zku‰eností pak dojdete k závûru, Ïe nad spoustou vûcí jen mávnete rukou a jdete dál. Obhajobû stejnû málokdo uvûfií.V‰ichni jsou spí‰ náchylní vûfiit, Ïe stejnû v‰ichni politici jsou mizerové.Tak v této atmosféfie Kubiceho zpráv a obdobn˘ch nafiãení jsme volby prohráli velmi tûsnû. Pro mû tûÏko uvûfiiteln˘ fakt, stejnû tak jako to, co nastalo po té. ODS místo vyjednávání zvolila nákup potfiebn˘ch hlasÛ prostfiednictvím pfiebûhlíkÛ.Atmosféra podezfiívání a fám o tom, jaké údery chystá zase policie s cílem zniãit âSSD, se na té dobû hodnû podepsala. SnaÏil jsem se kolegy uklidÀovat a vést k uváÏlivosti.V atmosféfie mediálních hysterií to nebylo snadné. Média produkovala údajné nájemní vraÏdy a já nevím kde co je‰tû. V‰e následnû vy‰umûlo do ztracena, v‰e vymy‰lené a vykonstruované.V takové atmosféfie se tûÏko hájí nadhled a chladná hlava. Nakonec jsme skonãili v opozici. ODS dokonce nechtûla v mém pfiípadû respektovat dohody mezi stranami o obsazení pfiedsedÛ parlamentních v˘borÛ.
● 26 ●
● 27 ●
NEÎ
ZKRITIZUJI DRUHÉ:
D AV I D R AT H – S O C A N S K ¯
BITKA¤
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
Tak mû nesná‰í, Ïe se snaÏili moji volbu zablokovat. Nepodafiilo se jim to. Stanul jsem v ãele zdravotního v˘boru poslanecké snûmovny. Zaãátek nov˘ch soubojÛ. Tentokrát s Topolánkem, Julínkem, ·najdrem, Kalouskem, Langerem a dal‰ími. Poznal jsem, Ïe mû role opoziãního politika moc baví. SnaÏit se rozkr˘t chyby a lumpárny politického soupefie. Pfiitáhnout zájem vefiejnosti k nebezpeãn˘m a pochybn˘m cílÛm vlády. Normální média by mûla mírnû stranit opozici. Na‰e média toho u âSSD schopna prostû nejsou.Topolánek na poslance vztyãí prostfiedník, vyplázne jazyk, fiekne mi, Ïe jsem hovado, a kdyÏ mu na to opáãím, Ïe je nekorunovan˘m králem hulvátÛ, tak to média pfiedûlají do podoby, Ïe jsme se zase ve snûmovnû vulgárnû hádali. Nebo kdyÏ zcela opil˘ Kalousek ve svém vystoupení vulgárnû urazí fiadu lidí a pak se odpotácí ze snûmovny. Já ho zkritizuji, Ïe léta dûlá totéÏ, fiekne rádoby moudré pouãky, vulgárnû zpouráÏí kdekoho a pak odejde hledat inspiraci do nûjaké místní nálevny. Ale média pfiíbûh zaãnou od toho, jak toto fiíkám Kalouskovi a následnû z nûho dûlají skoro hrdinu, kdyÏ naprosto neoriginálnû pouÏije W. Churchila s tím, Ïe se chovám jako debil, ale na rozdíl od jeho opice se z toho nevyspím. Podle toho, odkud pfiíbûh média podají, v jaké souvislosti se stal a kdo jak reagoval, se v lidech samozfiejmû vytvofií názor. KdyÏ nejprve pustím, jak nûkdo druhého pra‰tí, aniÏ bych pfiedtím fiekl, Ïe tamten ho bezdÛvodnû nejprve napadl, tak jako agresor pfied národem vypadá ten, co se bránil. To je svinstvo, kterého se bûÏnû média dopou‰tûjí. Nevûfiím, Ïe nechtûnû. Média byla na stranû opozice jen v dobû, kdy jsme vládli a opozicí byla ODS. Média by mûla opozici bedlivû sledovat a kaÏd˘ její kritick˘ hlas zkoumat, zda na nûm není nûco pravdy. Na‰e média to prezentují spí‰ jako nûjak˘ cirkus, kde se poslanci jen vzájemnû napadají, lhostejno kdo zaãal a ãím. V lidech tím vzbuzují jen dojem, Ïe celá snûmovna je pro koãku a mimo osobních hádek a napadání se tam nic nedûje. Pfiitom i ty osobní hádky a napadání v sobû ãasto obsahují dÛleÏité informace, pokud je nûkdo neredukuje na holé vulgarismy, ale i to leccos napoví o autorovi. Minimálnû to, Ïe se neumí kon-
trolovat, nemá psychickou odolnost, není pohotov˘ a neumí b˘t nad vûcí. A jsme zase u otázky. Jaké politiky chceme v ãele. Ty chladnokrevné se sebekontrolou, nebo uzlíãky nervÛ zmítané momentální emocí? Ktefií z nich asi lépe obstojí ve vypjat˘ch situacích, do nichÏ se zemû mÛÏe dostat? Samozfiejmû ve snûmovnû není vÛbec snadné udrÏet ãasto nervy na uzdû. Je to emoãnû vypjaté jednání. Vût‰inû novináfiÛ tyto základní vûci snad ani nedochází. Nespatfiují Ïádné souvislosti mezi reakcemi ve snûmovnû a schopnostmi fiídit, organizovat a vést. Neustále spící Karel Schwarzenberg je jimi obdivován. Nûkdy pfiemítám o tom, zda jsou skuteãnû novináfii tak jednodu‰í, Ïe velebí politika, kter˘ místo práce a hledání optimálního fie‰ení dÛleÏité situace si bude spokojenû pochrupávat a je‰tû si z toho udûlá heslo na billboard. To uÏ nepovaÏuji za legraci, ale za v˘smûch. Díky tomu, Ïe se sv˘mi nûkdy ponûkud v˘stfiedními názory netajím, mû fiada lidí nemÛÏe vystát. Rád si dûlám legraci z druh˘ch, coÏ neb˘vá hodnoceno pozitivnû, i kdyÏ to s radostí dûlá skoro kaÏd˘ z nás. SnaÏím se, aby mi nevadilo, kdyÏ si dûlá nûkdo srandu ze mne. Pokud je zábavná, tak proã ne. Nemám zájem b˘t pfieborníkem v Ïebfiíãcích popularity, nejsem popová hvûzda. SnaÏím se, aby mûli lidé respekt k m˘m názorÛm, znalostem a v˘sledkÛm práce. Co jsem v Ïivotû dûlal, jsem se snaÏil dûlat vÏdy s maximálním nasazením a s pfiedstavou co nejrychleji dosáhnout vytãeného cíle. Pokud mají lidé pocit, Ïe jejich cíle jsou shodné s m˘mi, pak mají moÏnost mû podporovat a za to jim dávám záruku, Ïe cíle splním.
● 28 ●
● 29 ●
Pokusil jsem se pfiedstavit na ãásti sv˘ch Ïivotních osudÛ a pohledÛ na svût a druhé lidi. Bylo to moÏná o nûco del‰í, neÏ jsem zprvu zam˘‰lel, a je to urãitû del‰í neÏ následující popisy dal‰ích exempláfiÛ mé humorné encyklopedie. Je to proto, Ïe sám se sebou toho ãlovûk zaÏil urãitû víc, neÏ s k˘mkoli jin˘m a tyto záÏitky jsou tak determinující, Ïe se tûÏko pomíjejí. Jinak neÏ pohledem na svÛj Ïivot se asi popsat totiÏ neumím.
P AV E L B É M – L E V N Á O P E N C A R D
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
PraÏsk˘ primátor PAVEL BÉM (od roku 2002) se vyznamenal zejména sloganem: „Dejte mi pût minut, dám vám ãtyfii roky.“ CoÏ je jiÏ ãasovû dávno pfiekonan˘ limit, a Bémovo dílo zdaleka nedosáhlo antického v˘roku: dejte mi pevn˘ bod a pohnu svûtem. Bém nepohnul ani snûhovou nadílkou roku 2010. Na Vinohradské tfiídû se vytvofiila snûhová hora, patrnû jediná, kterou horolezec Bém nezdolal. Vypofiádal se v‰ak s Mount
Everestem a uprostfied snûÏení v âechách zdolal vrchol Antarktidy. Dosáhl rovnûÏ nominace na Ropáka roku 2009 za mrakodrapy na Pankráci a za dálniãní okruh pfies Suchdol. V souãasné chvíli zápasí s hledáním postav, které vydûlávají na programu ãipov˘ch karet Opencard. Îe nejde o maliãkost, dokládá drobn˘ detail, Ïe jde o sporn˘ projekt za sedm, osm stovek milionÛ korun. K v˘ãtu úspûchÛ je tfieba zapoãíst i podrÏení smíchovského starosty, notnû „profláknutého“ spolustraníka Milana Janãíka, o nûmÏ se nejspí‰e budou jednou psát soudniãky. Bém se narodil roku 1963, vystudoval medicínu a na baltimorské univerzitû se postgraduálnû vûnoval problému drogové závislosti (ov‰emÏe teoreticky). Odsud vedly roku 1995 jeho kroky na Úfiad vlády, a kdyÏ se o tfii roky pozdûji sblíÏil s Václavem Klausem, zahájil modrou politickou kariéru.V té dobû se stal starostou Prahy 6 a posléze byl zvolen primátorem. Architektura Prahy utrpûla zejména tím, Ïe praωtí památkáfii podléhají magistrátu, kter˘ ãasem prokázal Klausovo heslo, Ïe o peníze jde aÏ v první fiadû. Postaral se o odloÏení a následnû úplné zru‰ení stavby nové budovy Národní knihovny na Letenské pláni. Bûhem Bémova pÛsobení v primátorské funkci se také podafiilo prodat hotel Praha spoleãnosti Falcon Capital, napojené, jak se soudí, na gruzínskou mafii. Nelze v‰ak pfiehlédnout, Ïe Pavel Bém, horolezec, kter˘ ‰plhal na v‰ech kontinentech, neuspûl s prosazováním Olympijsk˘ch her pro rok 2016 v Praze.V souãasné ekonomické situaci bychom sotva na‰li prostfiedky na realizaci tak nároãného projektu, a to v historickém mûstû stûÏí vhodném pro akci podobn˘ch rozmûrÛ. Ov‰em firmy, které by se projektÛ zúãastnily, pfii‰ly o bohaté „v‰imné“ stavebních spoleãností a mazan˘ch chytrákÛ... O Bémov˘ch úspû‰ích v ochodní sféfie svûdãí fakt, Ïe dostal tfii a pÛl milionu korun od spolumajitele mostecké tûÏební spoleãnosti za to, Ïe se vzdal bytu s regulovan˘m nájemn˘m. Tedy za obydlí, které mu vlastnû nepatfiilo, a s nímÏ má vût‰ina nájemníkÛ neskonalé existenãní problémy.
● 30 ●
● 31 ●
Pavel bém: levná opencard
P AV E L B É M – L E V N Á O P E N C A R D
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
perly pavla béma ●
„Nejbliωí volba, o které vím, je Miss âR a tam vidím ‰ance pana Gandaloviãe jako velmi malé.“ (T˘den, 24. 10. 2009)
●
„Mám mimofiádnou radost. UÏ dlouho jsem si fiíkal, jak je moÏné, Ïe na mû porotci této vûhlasné ceny zapomínají.“ (k udûlení Ropáka za mrakodrapy na Pankráci, 24. 4. 2009)
●
„Patfiím mezi pár lidí v republice, ktefií zlezli vrcholy v‰ech kontinentÛ. Ale o svou radost se chci dûlit jen se sv˘mi blízk˘mi.“ (19. 1. 2010)
●
„Já snad jenom dodám, Ïe urãitû se nikoli pozitivnû promítla do volebních preferencí forma odchodu Mirka Topolánka ze snûmovny pfii projednávání nejhor‰ího schodkového rozpoãtu v novodob˘ch dûjinách âR, toskánské aféfie, ale pochopitelnû i problémy kolem opencard.“ (20. 1. 2010)
●
„NelÏi, ãlovûãe!“ (k Cyrilu Svobodovi, kter˘ poukazoval na nesrovnalosti kolem Opencard, T˘den, 24. 4. 2009)
● 32 ●
Pavel Bém se smûje na sklonku roku 2008 vtipu Mirka Topolánka. Pokud by podobn˘ snímek vznikl dnes, nesl by patrnû název„Pavel Bém po Toplánkovû fyzické inzultaci“. ● 33 ●
P AV E L B É M – L E V N Á O P E N C A R D
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
david rath:
média o pavlu bémovi BÉM NA SEDM T¯DNÒ ZMIZÍ. POLEZE NA MOUNT EVEREST PraÏská radnice zÛstane bez ‰éfa. Primátor a horolezec, jak se Pavel Bém charakterizoval v pfiedvolební kampani, chce totiÏ spoleãnû s dal‰ími horolezci zdolat Mount Everest. První muÏ Prahy bude v Himaláji sedm t˘dnÛ.V ãele mûsta ho doãasnû nahradí radní Rudolf BlaÏek. iDnes.cz, 9. února 2007 ●
BÉM LOBBUJE ZA âERNOU STAVBU V PARDUBICÍCH, KVÒLI KAMARÁDOVI Kauza nepovolené v˘stavby spediãního centra firmy D+D Park v Pardubicích má novou zápletku. Ukázalo se, Ïe zájem na udûlení dodateãného stavebního povolení nejvût‰í ãerné stavbû v zemi má praÏsk˘ primátor Pavel Bém. Loboval za ni u primátora Pardubic Jaroslava Demla. To ale praÏsk˘ primátor popírá. iDnes.cz, 21. fiíjna 2009
●
PRIMÁTOR BÉM JE ZPùT Z ANTARKTIDY. NECHCE ¤ÍCT, KOLIK HO TO STÁLO PraÏsk˘ primátor Pavel Bém je zpátky z dovolené. PfiestoÏe úzkostlivû tajil, kam na zhruba tfii t˘dny prakticky beze stopy z metropole zmizel, vy‰lo najevo, Ïe se vydal do Antarktidy. iDnes.cz, 15. ledna 2010 ●
● 34 ●
exempláfi pavel bém Pavel Bém je bezesporu inteligentní ãlovûk. Koneãnû je to mÛj o dva roky star‰í spoluÏák z praÏské lékafiské fakulty a tu nevystudoval „Ïádn˘ blbec“. Nûjakou dobu se Ïivil jako lékafi, i kdyÏ psychiatr. Zde se za toto konstatování omlouvám kolegÛm psychiatrÛm, jejichÏ práce si nesmírnû váÏím, ale neodolal jsem poku‰ení o ironii. Obecnû mám osobnû vÏdy lep‰í pocit z politika, kter˘ alespoÀ ãást Ïivota strávil bûÏnou profesí a ví, o ãem je Ïivot.Ti, co hned po ‰kole nebo dokonce uÏ pfii studiu vplují do kariérní politiky, se ãasto stávají obûtí skleníkového prostfiedí a doplácejí na to, Ïe nemají ani tuchy, o ãem je normální Ïivot. Politik stejnû jako lékafi by mûl b˘t empatick˘, tedy mít schopnost se vcítit do situace jin˘ch lidí.To pfiíli‰ nelze bez toho, abyste si takov˘ Ïivot zkusili na vlastní kÛÏi.Vyprávûní ãi noviny vám to tûÏko nahradí. Pavel Bém bûÏn˘m Ïivotem pro‰el, i kdyÏ ne zase tak dlouho. Brzy koordinoval vládní protidrogovou politiku, zhlédl se ve Václavu Klausovi a následnû obsadil místo starosty na Praze 6. Do povûdomí lidí vstoupil nejprve celkem sympaticky, jako mlad˘ odborník na protidrogovou problematiku. Z doby starostování na nûho nezb˘vá v mé pamûti jiná vzpomínka neÏ ta, Ïe byl chycen policií, jak fiídí opil˘. Napil se na veãírku ODS a následnû naznaãoval, Ïe byl udán nûk˘m ze sv˘ch „soudruhÛ“ v rámci konkurenãního vnitrostranického boje. AÈ tomu bylo jakkoli, média si docela zgustla na faktu, Ïe expert na drogy jezdí opil˘. Hladinu alkoholu v krvi nemûl zase tak vysokou, aby nûkoho ohrozil, ale na‰e zákony jsou v této vûci dost drakonické, a tak mûl smÛlu. Nakonec to jen s trochou ostudy pfieÏil a dnes si na tuto epizodu vzpomenou jen fajn‰mekfii. Vystupováním, grimasováním mi vÏdy pfiipomínal napodobeninu Václava Klause. Jeho fascinace Klausem vyústila buì v zámûr● 35 ●
P AV E L B É M – L E V N Á O P E N C A R D
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
né ãi nevûdomé napodobování svého velkého vzoru. Podobn˘ je i akcent, ale na rozdíl od Klause nepouÏívá zdrobnûliny, ani za sebou neopakuje slova. Osobnû mohu potvrdit, Ïe je nesmírnû nedochviln˘. Snad ani na jednu schÛzku, co jsme spolu bûhem mnoha let mûli, nepfii‰el vãas. Zajímavé mi také pfiipadá, Ïe se v Praze osobnû neidentifikoval ani s jedním hmatateln˘m tématem. Pokud uãinil náznak, tak následnû potichu vymizel. Pfiíkladem je boj s nepoctiv˘mi taxikáfii. Zaãal ho mistrn˘m pfievlekem za cizince, kdy taxikáfie usvûdãil z podvodu, a tak se na vlastní oãi pfiesvûdãil o tom, co ví v‰ichni PraÏané a podstatná ãást turistÛ, tedy, Ïe v Praze je hodnû nepoctiv˘ch taxikáfiÛ. Magistrát sice s taxikáfii skuteãnû více ãi ménû intenzivnû válãí, ale problém vyfie‰en není a Bém se uÏ do ãela bojovníkÛ s nepoctivci nestaví. Druh˘m pfiíbûhem je praÏská olympiáda. Divím se, co v‰e u nás projde. Politik pfiijde s naprost˘m nesmyslem – olympiáda v Praze. Média by mûla okamÏitû nesmyslnost nápadu odkr˘t. Místo toho se zaãne váÏná polemika, i kdyÏ kaÏd˘ informovan˘ ví, Ïe jde v lep‰ím pfiípadû jen o mediální bublinu tzv. imigovku, v hor‰ím pfiípadû o promy‰lenou lumpárnu, v praxi o obojí. Bém vytvofiil téma, kde se mohl prezentovat s populárními olympioniky a r˘sovat smûlé plány, jak z Prahy bude slavné mûsto sportu. Mezitím se utratily stovky milionÛ za nejrÛznûj‰í studie dokazující, Ïe by to ‰lo, kde by to ‰lo, kolik by to stálo a jak na to. Pak se slavnû zápas o olympijskou Prahu v zahraniãí prohraje.Vyplatí se desítky milionÛ za studie a na to navázané provize, podpora voleb a dal‰í vûci.A pak se stovky nesmysly popsan˘ch stran studií hodí my‰ím do archivu. Pavel Bém byl génius mystifikace. Dlouho mu to procházelo. Média mu ‰la hodnû na ruku a díky sympatickému
vzhledu není divu, Ïe byl dlouho oblíben˘m politikem. Opozici na magistrátu si ochoãil tak, Ïe neexistuje.V Praze nevládne roky velká koalice, v Praze vládne skuteãná Národní fronta, jejíÏ souãástí je i KSâM. Buì jste souãástí této Bémovy Národní fronty a Ïije se vám dost dobfie, nebo máte vlastní názor a zametou s vámi v‰ichni napfiíã politick˘m spektrem. Nejprve vás nakopne Bém s ODS, pak následuje KSâM, âSSD a pfiípadnû dal‰í. Je hodnû politikÛ na praÏském magistrátu, ktefií nechápou, proã by se takto poklidnû nedalo vládnout celé zemi. Nevím, zda tento systém vymyslel a stvofiil Pavel Bém, ale dovedl jej k dokonalosti. Koneãnû volební v˘sledky v Praze mu to pohodlnû i umoÏnily. PraÏané udûlali z vlády nad Prahou naprostou idylu. Toãí se miliardy a nikdo se neptá, jak, proã a k ãemu. KaÏd˘ kdo chce a porozumí, se zde najde. MÛÏe pfiiloÏit ruku ke spoleãnému dílu a nelituje. Na politiku si tu nehrají. Zájmem je co nejlépe rozdûlit
● 36 ●
● 37 ●
Mlad‰í generace ãerpá moudrost od star‰í, aneb Pavel Bém s praÏsk˘m radním Milanem Richterem bûhem briefingu o projektu Opencard.
P AV E L B É M – L E V N Á O P E N C A R D
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
obrovské peníze. Roky tento stroj bez problémÛ fungoval. Jen v zákulisí se vyprávûlo o Bémovû zruãném strojníkovi, kter˘ bezproblémov˘ chod obstarává. Je to pan Roman Janou‰ek, proslul˘ rÛÏov˘mi botkami a pistáciov˘mi kalhotami, samozfiejmû tûch nejdraωích znaãek. Jako v‰e je to ponûkud pfiehnané a zjednodu‰ené, ale faktem je, Ïe tento pán pohádkovû zbohatl a z vefiejn˘ch informací plyne, Ïe zásadním zdrojem jeho zázraku jsou mûstské zakázky. Pavel Bém si pfiitom roky hraje na skromného. Do úzk˘ch ho dostaly noviny aÏ tím, Ïe mu spoãítaly ãástky utracené za jeho exotické horolezecké v˘pravy a zachytily na jeho pfiedloktí extrémnû drahé hodinky. Pomlouvaãi fiíkají, Ïe to navíc nebyly ty jeho nejdraωí. I jeho pronájem vily v Praze 6 budil rÛzná podezfiení. Koneãnû jen málokdo vûfií, Ïe mu nepatfií, stejnû tak jako málokdo vûfií, Ïe vila v Toskánsku nepatfií Dalíkovi s Topolánkem. Aféra se zadrÏen˘m ‰v˘carsk˘m kontem pana Janou‰ka, kde mají b˘t stovky milionÛ, na povûsti „poctivce aÏ do morku kosti“ pfiíli‰ primátorovi neprospûla. Na druhou stranu se o tûchto a podobn˘ch vûcech hovofií dlouhé roky a to i mezi novináfii. Ale v médiích se to objevilo aÏ v okamÏiku, kdy se Pavel Bém postavil Mirkovi Toplánkovi. Na náhody vûfiím v tûchto vûcech asi tak jako na zázraky. Zdá se, Ïe Míra TopolánkÛ aÏ zas tak rovn˘ a ãestn˘ chlap není a dokáÏe rozdávat i podpásovky. Pavel Bém si zachoval svÛj tûsn˘ vztah k Václavu Klausovi, a tak i proto nemÛÏe Topolánka vystát. Emotivnû pfiepjaté scény, kdy si s Topolem kamarádsky tisknou ruce a ubezpeãují se, Ïe nemají vût‰ího pfiítele, stfiídají ostré v˘roky obou dvou na vlastní adresy. Tak se dozvídáme od Topolánka, jak se na praÏském magistrátu krade, a kdyÏ je konfrontován s tím, Ïe je to jeho ODS, tak tvrdí,
Ïe to ODS není, ale jde o Béma, jakoby ten roky nebyl prvním místopfiedsedou.V posledních mûsících se Bém z miláãka médií stal otloukánkem médií a projevuje se to na jeho oblíbenosti u vefiejnosti. Je pfiitom naprosto naivní doufat, Ïe systém krásnû fungující na praÏském magistrátu skonãí s Bémem.V jeho okolí a pozadí uÏ stojí frontu uhlazení metrosexuálové, jinak nová generace a nová krev praÏské ODS. Po Klausovsku pánové VodráÏkové a Richterové, tedy slovy Mirka Toplánka „blbové z horní dolní“. Pavel Bém projevil alespoÀ nadprÛmûrn˘ talent pro politiku.Tyto ho‰íky politika nezajímá, jde pfiece jen o byznys. Bude nesmírnû zajímavé sledovat, jak se vûci pohnou dál.Ale zpût k Pavlu Bémovi. Srazil jsem se s ním v dobû, kdy jsem vyhlásil nad VZP nucenou správu. Pro VZP vydával ãasopis za 120 milionÛ roãnû pan Janou‰ek. Smlouvu v‰ak podepsal pan Radek John. Ano, ten John, kter˘ na Novû tolik tepal do rÛzn˘ch afér. Z nûkolika konkurenãních nabídek bylo jasné, Ïe se totéÏ dá pofiídit zhruba za polovinu. Pustil jsem se s pány do kfiíÏku a dûly se vûci, které se ani po tûch nûkolika letech nedají popsat. Platby ãasopisu byly zastaveny a jednalo se o ukonãení spolupráce. Po nástupu pana Julínka se vûci zase vrátily témûfi do stejn˘ch kolejí a ãasopis je VZP vydáván dodnes. Je‰tû jedna pfiíhoda. Byl jsem pozván do televizního pofiadu s Pavlem Bémem. Jeho tisková mluvãí ho v maskérnû avizovala slovy „pfiichází Alain Delon ãeské politiky“. KdyÏ pfii pudrování sedûl vedle mû, fiekl mi, Ïe bychom si nemûli ve studiu tykat. Tykáme si totiÏ jako spoluÏáci z fakulty. Já jsem to odmítl a tykal mu a Pavel se stra‰nû pfiitom potil. Pak vynadal maskérce, Ïe ho nebûhala pfiepudrovat. Pfies v‰echny mediální skandály, pfies pfiátelství s problematick˘m Janou‰kem, pfiesto, Ïe je trochu kopií Klause, pfiesto, Ïe je zavil˘m odeesákem, jsem pfiesvûdãen, Ïe je „to“ nejlep‰í, ãím praÏsk˘ magistrát personálnû disponuje. Je alespoÀ politikem a není jen obchodníkem s razítky a penûzi, kter˘mi je praÏsk˘ magistrát po stfiechu naplnûn. Dûlal na mû vÏdy dojem, Ïe sice Ïádné jasné vize nemá, ale baví ho politika sama o sobû a ne jen proto, Ïe o‰etfiuje vefiejné zakázky.
● 38 ●
● 39 ●
P E T R B E N D L – P R O D AVA â
NEMOCNIC
petr bendl: Prodavaã nemocnic Mûli jste nûkdy chuÈ maãkat drát? Pokud ne, PETR BENDL vám to ve svém albu písniãek, zvaném Hodiny, doporuãí proti nespavosti: „Mnû se nechce spát, mám chuÈ maãkat drát…“ RovnûÏ nelze Petru Bendlovi upfiít autorství jin˘ch ver‰Û, které Ïelí zkázy ãesk˘ch památek: „T˘fiove, T˘fiove, památko národní, kdo Ïe tû ohlídá, kolik ti zb˘vá dní… ● 40 ●
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
Písniãkáfi Petr Bendl se narodil roku 1966 a jako místopfiedseda ODS a hejtman Stfiedoãeského kraje proÏil pestr˘ Ïivot, z nûjÏ si odnesl, jak se doãítáme, nejednu „dajli mi medaili“. Jsou to vyznamenání skautská, státní, vojenská ãi hasiãská. V‰estrannû nadan˘ Bendl byl totiÏ v‰ude, hasiãsk˘ sbor nevyjímaje. Jinak pochází z Kladna, a v Kladnû a v Lidicích, jak je uvádûno v Ïivotopisech, má své domy. V Kladnû téÏ zasedal v zastupitelstvu mûstského úfiadu, stal se starostou a pÛsobil v devadesát˘ch letech také na okresním úfiadu. Odbornû jde o znalce textilního strojírenství, neboÈ vystudoval v Liberci vysokou ‰kolu strojní a textilní. Patfií tedy do mnoÏiny (abychom zÛstali u písÀové tvorby), zvané „‰tudovaní inÏen˘fii“… Díky tomu, Ïe se orientuje v textilním prÛmyslu, bude moci jednou sepisovat kroniku o za‰lé slávû ãeského textilu a textilní techniky. S pfielomem tisíciletí (1998 - 2001) se stal poslancem, v letech 2001 - 2008 pak hejtmanem Stfiedoãeského kraje. Na nûkolik mûsícÛ se stal i ministrem dopravy (2009). Z hejtmanského postu ho sesadil v krajském volebním soutûÏení MUDr. David Rath, kter˘ po shlédnutí pfiedchozího díla poloÏil Bendlovi deset otázek. Ty byly stejnû zajímavé jako odpovûdi. Tak se dovídáme, Ïe napfiíklad nemocnice se v kraji neprivatizovaly, ale pfievádûly na akciové spoleãnosti... S likvidací Poldi Kladno orgány vefiejné správy nemûly nic spoleãného. Onkologické zafiízení na Ple‰i sice prodaly za pouh˘ch padesát milionÛ, ale jen proto, aby nemusely proplácet vysoké platy sester a lékafiÛ. Nakonec (aã si na bulvár tuze nepotrpíme), stojí za zmínku, Ïe Blesk uvedl zprávy o tom, Ïe pan hejtman bije manÏelku, tedy dopou‰tí se domácího násilí. Bendl sám odpovídal a logicky vysvûtlil, Ïe „ona napadla mû, kdyÏ jsem jí pfiivezl syna. – Sundával jsem synovi boty a ona na mû bezdÛvodnû zaútoãila.“ To je zfiejmû tedy onen dÛvod, proã má Petr Bendl... chuÈ maãkat drát.
● 41 ●
P E T R B E N D L – P R O D AVA â
NEMOCNIC
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
perly petra bendla ●
„Je zapotfiebí vûdût, odkud ten nacismus pfii‰el. Îe pfii‰el ze sociálnûdemokratick˘ch struktur tehdej‰ího Nûmecka.“ (30. 10. 2004)
●
„A je zapotfiebí v‰ímat si vûcí, jako je omezování samosprávy, a to jak té parlamentní, tak obecní a krajské.V‰ímat si, Ïe do vysok˘ch funkcí se vracejí rÛzní Pfiibylové (tj. Pavel Pfiibyl, vedoucí Úfiadu vlády, za minulého reÏimu ãlen KSâ). Îe lidé jsou bez dÛkazÛ a teatrálnû zavíráni. Îe stoupá poãet odposlechÛ. JestliÏe policejní prezident prohlásí nûco v tom duchu, Ïe lidé, ktefií nic neprovedli, se nemají ãeho bát, pak to prostû zavání vracením se zpátky pfied rok 1989, spí‰e pfied rok 1948.“ (30.10. 2004)
●
„Vystavení generálního pardonu policejním prezidentem by nevedlo k niãemu jinému neÏ ke sníÏení obav z poÏití alkoholu pfied jízdou, a tedy k absolutnímu nárÛstu poãtu fiidiãÛ pod vlivem alkoholu.“ (8. 1. 2010)
Petr Bendl s fiádem Za zásluhy od francouzského velvyslance. Snímek lze nalézt v archivu âTK v kategorii „Îivotní styl a voln˘ ãas“. ● 42 ●
● 43 ●
P E T R B E N D L – P R O D AVA â
NEMOCNIC
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
david rath:
média o petru bendlovi MÁM CHUË MAâKAT DRÁT, ZPÍVÁ HEJTMAN PETR BENDL KdyÏ se dá politik do sluÏeb Múz, je obvykle jen o málo hor‰í, neÏ kdyÏ se umûlec pokou‰í promlouvat do politiky - v˘jimkám budiÏ ãest a sláva. Album písniãek stfiedoãeského hejtmana Petra Bendla s názvem Hodiny ov‰em takovou v˘jimkou není. iDnes.cz, 30. ãervna 2008 ●
BENDL SE POZNAL NA VIDEU Z VEâÍRKU S OBVINùN¯M. PAK SI TO ROZMYSLEL Místopfiedseda ODS Petr Bendl se hájí, Ïe na veãírku podnikatele Filipa Bu‰iny, obvinûného z obfiího daÀového podvodu, nebyl. MF DNES minul˘ t˘den zvefiejnila video, které ukazuje, Ïe se Bu‰inova veãírku v roce 2008 úãastnily ‰piãky ODS, mezi nimi i Bendl. Minul˘ t˘den Bendl tvrdil, Ïe na veãírku nebyl, pak ale fiekl, Ïe se na zábûrech poznává. iDnes.cz, 7. února 2010 ●
BENDL: TAKÉ JÁ JSEM PROTI TOPOLÁNKOVI Místopfiedseda ODS Petr Bendl se ozval redakci Blesk.cz s tím, Ïe jiÏ nepatfií mezi ty, ktefií stojí po boku ‰éfa ODS. Topolánkovi tak zÛstali uÏ jen Ivan Langer a ‰éf poslancÛ ODS Petr Tluchofi. Blesk.cz, 25. 03. 2010 ●
● 44 ●
exempláfi petr bendl Nûkdo by ho mohl ukazovat jako americk˘ pfiíbûh zázraãného úspûchu v âechách. Syn bezdomovce vystoupal aÏ k místopfiedsedovi ODS – snad budoucímu pfiedsedovi ODS.Americké pfiíbûhy jsou v‰ak pfiíbûhy s ponauãením, a to u Bendla tûÏko hledat. Po vystudování textilky v Liberci zaãal u hasiãÛ v Kladnû, celkem záhy od práce pfiesedlal k úfiedniãinû na kladenské radnici a stal se bezpeãákem. Nechci Ïádnou práci zlehãovat. Jak se fiíká, nûkdo to dûlat musí, ale díky tomu, Ïe máme ‰tûstí a Ïijeme v bezpeãn˘ch konãinách svûta, není taková pozice na mûstském úfiadû místem tvrdé dfiiny. Úfiedník Petr Bendl mûl tak dost ãasu zaãít svoji politickou kariéru. ODS ho postavila ve volbách, a tak se z Bendla stal starosta Kladna. Pfiesto, Ïe jako hasiã, bezpeãák a starosta zázraãnû nevydûlává, postavil si v Kladnû moc hezkou vilu, o které si povídali v‰ichni kladen‰tí a také o tom, jak se k ní stavûla silnice. Nikoho jinde to moc nezajímalo a ani KladeÀáky to zjevnû z míry nevyvádûlo, neboÈ zde ODS kaÏdé komunální volby vyhrávala. Na svûtlo velké politiky ho vynesly aÏ krajské volby. Stal se hejtmanem kraje. První, ãím se mi zapsal do pamûti, byla aféra s ãernou Audi A8. Tehdy jsem byl primáfiem na záchrance v Kralupech nad Vltavou a zemi stihla povodeÀ. âást Stfiedoãeského kraje byla hodnû zasaÏená. Museli jsme záchranku evakuovat na kopec Hostibejk a pak jsme jen pozorovali, jak se mûsto mûní v neuvûfiitelnou vodní hladinu. V dobû, kdy jsme chodili v holinách a zachraÀovali lidi, hejtman Bendl si koupil luxusní sluÏební limuzínu A8. Média se na nûho sesypala a on bez uzardûní tvrdil, Ïe ji koupil pro potfieby hasiãského sboru kraje. Asi ji z ãerné pfiestfiíkali následnû na ãervenou. Ve víru dal‰ích událostí se na celou vûc zapomnûlo. Po nûjakém ãase média rozvífiilo trestní oznámení jeho tehdej‰í Ïeny, Ïe ji doma zbil. Dodnes si ● 45 ●
P E T R B E N D L – P R O D AVA â
NEMOCNIC
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
vybavuji nucen˘ úsmûv Petra Bendla v televizním zpravodajství jak fiíká, Ïe mají tak trochu italské manÏelství. Jeho paní váÏnûji zranûna nebyla a nakonec sama stáhla trestní oznámení a bylo ticho. KdyÏ chlap bije Ïenu, je to hodnû nechutné, ale vzhledem k tomu, Ïe se vûc nikdy ne‰etfiila, tak tûÏko fiíci, kdo mûl pravdu a kdo byl lháfi. Oba dva to zahráli do autu. Koneãnû paní Bendlová pÛsobila jako fieditelka kladenského divadla, a aÈ to bylo, jak to bylo, odnesli by to nakonec oba dva a tak pochopili, Ïe je lep‰í se domluvit. Pan Bendl se následnû oÏenil s paní Tamarou. PÛvabná dáma s rusk˘m jménem a s mírnû slovanskou vizáÏí dala za pfiíãinu pomluvám, Ïe si vzal Rusku. Paní Tamara není Ruskou, ale v Rusku nûjakou dobu pfied manÏelstvím s Bendlem pÛsobila a podle jejích slov tam i zbohatla. Bendl si tedy ekonomicky polep‰il a pfii fiadû pfiíleÏitostí se neváhal pochlubit, Ïe jeho nová paní je nejen krásná, ale navíc i hodnû bohatá, mnohem bohat‰í neÏ on sám. Koneãnû svoji pûknou vilu v Kladnû nechal své první Ïenû, tudíÏ on musel zÛstat chud˘ jako holé pozadí. Paní Tamara má krásné obchody na PafiíÏské tfiídû v Praze, kde mimo jiné prodává hodnû drahé hodinky svûtov˘ch znaãek a Bendl brzy na‰el zálibu ve sbûru miliónov˘ch chronometrÛ, kter˘mi je jeho zápûstí vÏdy vkusnû ozdobeno. Otázky na majetkové pomûry vÏdy odb˘val tím, Ïe bohatá je jeho Ïena a jeho hejtmansk˘ plat jim tak pokryje sotva veãefie v restauracích. Na stránkách Bendla jste mohli najít romantické fotky ze spoleãn˘ch exotick˘ch dovolen˘ch. Svatbu si uspofiádali na Mauritiu. Proã ne, kdyÏ se dafií, aÈ si uÏívají. Pak nûkde chytli Bendla v novém Porsche a po ãase paní Tamara nûjakému instylingovému magazínu vyprávûla, Ïe si ‰la koupit Porsche Chejen, Petr ji doprovázel a jeho dûtsk˘m
snem bylo mít sportovní Porsche.Tak si ho nechala pfiibalit k tomu Chejenu, neboÈ stálo hned vedle. Petr mûl urãitû velkou radost, kdyÏ mu splnila jeho sen, ale pr˘ ho docela rychle zase prodali. Není moÏné do nûho dát kufry, pfiedpokládám, Ïe od Louise Vuittona.Ty mám také rád a také by mû ‰tvalo, Ïe je nemohu hodit do ãerveného Porsche. Bendl v‰ude fiíkal, jak se obchodÛm s hodinkami v PafiíÏské dafií, kdyÏ ãlovûk ‰el okolo, tak tam bylo prázdno a pomlouvaãi tvrdili, Ïe je to praãka krajsk˘ch zakázek. Lidi v‰ak pfiehánûjí a poctivû musím pfiiznat, Ïe mi nikdo toto tvrzení, byÈ neoficiálnû, nepotvrdil.Vlastnû mû teì zarazilo, kolik ãasu vûnuji osobnímu Ïivotu pana Bendla, kdyÏ má b˘t fieã o politice. Bude to urãitû i tím, Ïe jsem trochu drbna, ale také tím, Ïe Bendl se stal v˘raznou osobností právû pfies svÛj, modernû fieãeno, zbohatlick˘ lifestyle. V médiích ukazovali svoji pfiepychovou
● 46 ●
● 47 ●
Hejtman Petr Bendl vrací v létû roku 2005 obyvatelÛm Stfiedoãeského kraje Elvise.
P E T R B E N D L – P R O D AVA â
NEMOCNIC
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
vilu v Lánech, supervybavenou znaãkov˘m zboÏím. Fotili se na nadupané motorce a paní Tamara uspofiádala veãírek zlaté smetánky pfiímo v památníku na Vítkovû, kde je souãasnû pohfiebi‰tû, proto se psalo, Ïe tanãili na hrobech.Tehdy tam nechybûl Topolánek ani Miroslav Macek, znám˘ vymetaã v‰ech obdobn˘ch akcí.Ale nebudu uÏ dál drbat osobní Ïivot pana Bendla, koneãnû já ho také nemám vÛbec vzorn˘. Politicky pan Bendl zazáfiil aÏ v okamÏiku, kdy pfii‰el s nápadem, Ïe rozprodá vût‰inu stfiedoãesk˘ch nemocnic. I v rámci ODS to byla dost revoluãní my‰lenka. Nastalo nûkolik let hádek a pfietahování s krajskou opozicí âSSD, dále s vládou âSSD, kterou vÏdy Bendl dokázal dost umnû nakopnout do kotníku. Tfieba kraje dostaly zadluÏené nemocnice od státu, ale vláda rozhodla, Ïe je oddluÏí. Nicménû Bendl jak kolovrátek opakoval, Ïe dostal zadluÏené nemocnice. Ty mûly majetek za stovky miliard, vláda dluhy pfievzala, a pfiesto Bendl pÛsobil jako chudáãek, kterému socani ‰kodí. To mu ‰lo docela zruãnû a nemálo lidí mu to vûfiilo. Jeho politick˘ styl je docela jednoduch˘. Nejprve jsem myslel, Ïe je rafinovan˘ tím, Ïe vûc hodnû zjednodu‰í, naprosto pfiekroutí, a s v˘razem hodného hocha ji donekoneãna opakuje. Dnes mám pocit, Ïe on tomu co fiíká i vûfií. Není to velká prohnanost, ale je to jednoduchost intelektu. Jeho vÛbec nezajímá, jak je to ve skuteãnosti, jemu staãí, jak to chce mít. Je to typ co vám dá facku a hned se rozpláãe, proã ho bijete. I takové jsme v dûtství potkali. Vût‰ina z toho vyrostla a povaÏuje to za nedÛstojné. Pro Petra Bendla je to naopak metoda mediální práce. Prodej nemocnic jsem mu úspû‰nû jako ministr zablokoval zákonem o neziskov˘ch nemocnicích.Ten poãítal s tím, Ïe prakticky v‰echny ‰pitá-
ly, které chtûl privatizovat, se musí ze zákona transformovat na neziskové organizace, které nedovolují prodávat majetek. Volby jsme v‰ak prohráli a Bendl svÛj plán zaãal realizovat. Julínek s Kalouskem mu zajistili, Ïe prodané nemocnice nemusí vracet státní dotace, co v posledních letech dostaly.Takto stát odpustil zhruba pÛl miliardy. Bendl dál prohlásil, Ïe o cenu tu nejde, dal závazek jen pûtileté povinnosti provozovat zdravotnictví a spustil nejvût‰í prodej nemocnic v historii republiky. Bylo smutné pozorovat, jak se tfieba nemocnice v Hofiovicích, kam jsme ze státního rozpoãtu poslali na modernizaci 300 milionÛ, prodává za padesát. Onkologii na Ple‰i, nádhern˘ zámek se zahradou, radûji prodal zájemci za padesát milionÛ, kdyÏ jin˘ nabízel pfies sto. Korunoval to Brand˘sem, kde v‰e prodal za 7,5 milionu, aby nov˘ nabyvatel zaãal s rozprodejem majetku, za kter˘ dodnes uÏ utrÏil skoro 40 mil. korun. Prostû vûc srovnatelná s tím, jak Klaus zaãátkem devadesát˘ch let rozdával státní podniky manaÏerÛm. Bendl si to náramnû pochvaloval. Takto rakovnickou nemocnici prodal pfiíteli z ODS a hejtmanovi vedlej‰ího kraje panu Zimmermannovi. Chtûl prodat i LDN Vojkov, která byla novû celá zrekonstruovaná.Tu by majitel dostal prakticky zdarma. Na‰tûstí to uÏ nestihl. Byl vÛbec grand a na krajskou korunu nehledûl. Proslulé jsou jeho prÛvody na Karl‰tejn.Tûch se úãastnil i Pavel Bém. Oba vy‰Àofiení v historick˘ch kost˘mech se naparovali nad prost˘m lidem za dvanáct milionÛ.Tolik celá tato ma‰karáda stála vefiejné prostfiedky. Nedávno jsem pfiem˘‰lel, zda po Bendlovi zÛstala v kraji nûjaká hmatatelná stopa. Mimo pod cenou prodan˘ch nemocnic mû nic jiného nenapadlo.Ale musím uznat, Ïe zase docela obstojnû, na amatéra, hrál na kytaru. Za krajské peníze, vÏdy jeden milion za akci, si pfied volbami dûlal dny s hejtmanem. Kdo by ãekal debaty s obãany, ten by se m˘lil. Peter Bendl toho moc neví, ale zato jste si zde mohli poslechnout, jak hraje na kytaru.Tak jsem si to ‰el poslechnout. Hrál svoji vlastní skladbu s názvem Hodiny. Má hodnû rozmanit˘ text v duchu: mám doma na stûnû staré hodiny, dûlají tik tak, tik tak... – to trvá asi dal‰ích pût minut. Urãitû lépe hraje, neÏ jak˘ je originální skladatel a textafi.
● 48 ●
● 49 ●
P E T R B E N D L – P R O D AVA â
NEMOCNIC
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
Nûjaká agilní paní z ODS mi na tomto hejtmanském koncertu fiekla, Ïe mû tam nechtûjí, oponoval jsem, Ïe je to z penûz kraje a tudíÏ si mÛÏe pfiijít poslechnout kdo chce. Bendl vÛbec proslul zpÛsobem, jak˘m kraj fiídil. Podstatnou ãást léta trávil na v˘letech na koni, kole ãi kánoi a fiíkal tomu hejtmanské putování. Zaji‰tûní takového dne pfii‰lo kraj na stovky tisíc a samozfiejmû servis zaji‰Èovaly soukromé firmy. Pan hejtman si tak v pûkném poãasí v pracovní dobû sjel fieku, ãi pro‰el les, zahoubafiil si a na obãerstvení se stavil za nûjak˘m starostou poblíÏ trasy. Na radnici se posilnil, slíbil starostovi co chtûl sly‰et a zamával mu z kanoe. Debatou s prost˘m lidem se nezatûÏoval.Takto proputoval fiadu t˘dnÛ ze své pracovní doby. Putování se mu natolik zalíbilo, Ïe volební kampaÀ ãásteãnû pojal jako cestu na kole po kraji. Auto ho s kolem pfiivezlo pfied ves, zde nasedl, dojel na náves, vzbudil trochu rozruchu, nasedl a odjel za ves, kde jej zase naloÏili. Typicky Bendlovské pozlátko Potûmkinovsk˘ch vesnic. ProÏil si hezk˘ch 8 let na krajském úfiadu, pfiiãemÏ prací se pfiíli‰ neobtûÏoval. To za nûho zvládli jiní. Prohru ve volbách neunesl. I kdyÏ prohráli volby, tak na na‰ich jednáních jako dûcko neustále opakoval, Ïe i dál chce b˘t hejtmanem. Asi kvÛli své domnûnce, Ïe je nejlep‰ím a nejmilovanûj‰ím hejtmanem na celém svûtû. KdyÏ jím nebyl, tak zaãal vefiejnû vyhroÏovat Topolánkovi, Ïe za jeho prohru mÛÏe hlavnû on, coÏ byla i ãásteãnû pravda. Spojil se proti Topolánkovi s Bémem a jako bozi pomsty se vmûstnali do Bémova VW Brouka, naãeÏ uhánûli na Topolánka.Ten Bendlovi za Bémov˘mi zády nabídl ministra dopravy a Bém s otevfienou pusou jen zíral, jak jeho vãerej‰í kamarád a spojenec je najednou TopolánkÛv vûrn˘ pfiítel. Bendl, aã dvoumetrové chlapisko, se za-
choval jako malá podlá krysa, v pfiímém pfienosu kamer. Dnes si brousí zuby na pfiedsedu ODS. Vûfií tomu, Ïe na to nepochybnû má. Já bych mu to z celého srdce stra‰nû pfiál a hlavnû bych to pfiál ODS. Prosím, mûjte dámy a pánové z ODS rozum a zvolte si po Topolánkovi Petra Bendla. Je to politik nev‰edních schopností, zájmÛ, vlastností a koncentrace va‰ich Ïivotních hodnot. Lep‰ího nemáte ‰anci najít. Jen mu poraìte, aÈ pfiedtím po‰le nûjaké peníze svému vlastnímu tátovi, aby nemusel Ïít jako bezdomovec. ¤ada lidí to nechápe a mohlo by vám to ‰kodit.
● 50 ●
● 51 ●
P E T R G A N D A L OV I â – V E L RY B Á ¤
petr gandaloviã: velrybáfi Tuto pfiezdívku získal na konci roku 2008. Kdo pfii‰el 3. prosince do restaurace U Pramene a pronesl heslo „Velrybáfi“, dostal nûkolik tisíc korun a mohl zadarmo bez omezení jíst a pít. Na tomto místû se totiÏ konala dÛleÏitá okresní konference ODS a neznám˘ lobbista na ni v nûkolika autobusech dovezl mnoho dûlníkÛ a studentÛ, ktefií se narychlo stali ãleny strany a mûli za úkol nominovat PETRA GANDALOVIâE na post mí● 52 ●
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
stopfiedsedy strany, coÏ se jim podafiilo... Kromû velrybafiení oznaãili kolegové Gandaloviãe je‰tû jedním adjektivem, z nûhoÏ vyplynulo, Ïe pan ministr je tak fiíkajíc „gumov˘“. âímÏ se rozumûla pfiijatelnost pro v‰echny. Pan ministr na vysvûtlenou dodal, Ïe „v zásadních vûcech kompromisy nedûlám. Nemyslím, Ïe slu‰nost a snaha se dohodnout musí b˘t nutnû ‚gumovostí‘“. Na jiném místû ãteme, Ïe „za pÛl hodiny jsme byli hotoví a ani jsem nemusel moc gumovat“, rozumí se „mazat“. Petr Gandaloviã se narodil roku 1964 ve znamení lva, vystudoval matematicko-fyzikální fakultu, coÏ vûru málo odpovídá oborÛm, které pozdûji obsluhoval. Stal se totiÏ námûstkem ministra Ïivotního prostfiedí, pracoval v diplomatick˘ch sluÏbách, byl primátorem mûsta Ústí nad Labem, na ãas hrál roli stínového ministra pro místní rozvoj a stal se dokonce v daném oboru ministrem, v pofiadí jiÏ devát˘m. Zemûdûlsk˘m ministrem se pak stal v pofiadí jiÏ sedm˘m. Do popfiedí vefiejného zájmu s podnikem Lesy âR se dostal nejednou – mimo jiné pokusem o privatizaci lesÛ, jichÏ mûla b˘t za‰antroãena celá ‰estina. Byl obvinûn z napomáhání korupci pfii zadávání zakázky lesnick˘m firmám – ov‰emÏe bez v˘bûrového fiízení. O tom, jak lukrativním postem Lesy âR byly, svûdãí mimo jiné role Svatopluka S˘kory, kter˘ coby generální fieditel LesÛ pobíral slu‰né „v˘palné“. Jeho pfiedchÛdce pobíral základní plat ve v˘‰i 150 tisíc korun a bonusy ãinily dal‰ích 135 tisíc. Pfiesto si pan ministr obãas asi nevûdûl rady ve svém oboru – mûl totiÏ k ruce cel˘ch devatenáct slu‰nû odmûÀovan˘ch poradcÛ. S tolika lidmi by se uÏ moÏná dala ulovit i velryba...
● 53 ●
P E T R G A N D A L OV I â – V E L RY B Á ¤
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
perly petra gandaloviãe ●
„PfiestoÏe zahrádkafiím rád, potfiebnost zákona nevidím.“ (19. 4. 2009)
●
„Îe je zahrádkáfi osobou vykonávající zahrádkáfiskou ãinnost, no to si snad nemusíme psát do zákona.“ (19. 4. 2009)
●
„Zelení nám dávají hrabûcí rady o lidsk˘ch právech. Kde jsou v‰ak lidská práva tûch slu‰n˘ch, kdo musejí Ïít ve zdevastovaném prostfiedí?“ (11. 4. 2009)
●
„Já si myslím, Ïe jsme v rekonvalescenci“ (o stavu ODS, 11. 4. 2009)
●
„Cílem je nastavit pfiesnûj‰í pravidla pro loì ÏralokÛ a úplnû zakázat brutální praxi, kdy se ÏralokÛm na palubách lodí jen ufieÏou ploutve ve známou kulináfiskou pochoutku.“ (11. 4. 2009)
●
„Tvrdit, Ïe ho neznám, nemÛÏu, vystoupit z âSSD nemÛÏu, tak nevím, co bych mûl jako dûlat.“ (o Miroslavu ·loufovi, T˘den 46/2007)
● 54 ●
Ministr zemûdûlství dokazuje v praxi, Ïe je muÏem na svém místû. Jeho práce s r˘ãem je navíc do znaãné míry pfievratná... ● 55 ●
P E T R G A N D A L OV I â – V E L RY B Á ¤
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
david rath:
média o PETRU GANDALOVIâOVI MÍSTOP¤EDSEDA ODS GANDALOVIâ SE TAJNù OÎENIL Místopfiedseda ODS Petr Gandaloviã si po pûtileté známosti vzal ve stfiedu odpoledne svoji partnerku Pavlínu Kuãerovou. Utajen˘ obfiad se konal na zámku ve Velkém Bfieznû. Za svûdka mu byl fieditel Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Jifií Madar. iDnes.cz, 27. srpna 2009 ●
KLAUSE BYCH VOLIL I DNES, VZKAZUJE âTENÁ¤ÒM PETR GANDALOVIâ Sotva fiekl, Ïe by kongres ODS mûl b˘t volební, ãekalo místopfiedsedu ODS Petra Gandaloviãe r˘pnutí od ‰éfa Mirka Topolánka. Expremiér b˘valému ministru zemûdûlství pfiipomnûl jeho „velrybáfiskou kauzu“. Gandaloviã v‰ak v online rozhovoru na Topolánka tak zl˘ nebyl. Pfiiznal mu nûkolik vûcí k dobru. Pak ãtenáfiÛm prozradil, jak by stranu vedl on. iDnes, 26. fiíjna 2009 ●
● JSME RÁDI, ÎE JE KAUZA TOPOLÁNEK ZA NÁMI Místopfiedseda ODS Petr Gandaloviã soudí, Ïe aféra Mirka Topolánka zbrzdila pfiedvolební akce celé strany.Teprve odstoupením Topolánka z funkce do‰lo k uvolnûní. Gandaloviã to uvedl v rozhovoru pro Studio âesko iDnes, 6. dubna 2010
● 56 ●
exempláfi petr gandaloviã Má b˘t novou nadûjí pro ODS, nebo snad mûl b˘t tou nadûjí a personální zálohou na pfiedsedu ODS. Je v‰ak Ïivoucím dÛkazem, Ïe kdyÏ vrchnost chce, tak mÛÏete vést jako ministr resort, o kterém nevíte zhola nic a nikomu to pfiíli‰ nevadí. Zaãalo to uÏ za Václava Klause, kdy jmenoval ministrem dopravy Stráského, kter˘ se s odzbrojující naivitou pfiiznal, Ïe dopravu bude fiídit nejspí‰e proto, Ïe si v dûtství hrál s vláãky. KdyÏ z nûj posléze udûlal Klaus ministra zdravotnictví, fiíkali jsme si, Ïe si asi v mládí s kamarádkami hrál na doktora. Obdobnû to je u Gandaloviãe. Chtûl b˘t ministrem, tak na nûho zbylo zemûdûlství.Co naplat,Ïe o nûm ví asi tolik jako já, tedy skoro nic. Gandaloviã se tak zafiadil do rodiny univerzálních politikÛ, ktefií niãemu nerozumí, ale mají tolik sebevûdomí, Ïe mohou fiídit jakékoli ministerstvo. Koneãnû taková paní Parkanová s klidem fiídila obranu, i kdyÏ nerozezná ponorku od tanku, ale zato sloÏila pûknou, veselou písniãku oslavující americk˘ radar v Brdech. V minulosti Gandaloviã moc nezaujal. Mûl aféru s bytem v Ústí nad Labem, kde pÛsobil jako primátor. Dostal lacin˘ nájem za stometrov˘ byt od firmy, se kterou ústecká radnice spolupracovala. Logicky to bylo hodnoceno jako stfiet zájmÛ, mohlo by jít i o jist˘ druh úplatku. Pikantní na tom bylo, Ïe rodina ústeckého primátora v‰ak Ïila v Praze. Na bydlení má vÛbec smÛlu. Po ãase se ukázalo, Ïe si postavil drah˘ dÛm v uzavfiené ãtvrti. Na tom by nebylo nic zvlá‰tního, kdyÏ na to má a chce bydlet pod dozorem, aÈ si tak ãiní. Zajímav˘ byl v‰ak fakt, Ïe komunikace v této ãtvrti byly postaveny z vefiejného rozpoãtu a následnû se uzavfiely jen pro obyvatele této luxusní ãtvrti. Klasická ukázka pfiístupu politikÛ z ODS.Vy nám zaplaÈte silnici, ale zapomeÀte, otrapové, Ïe nám po ní budete chodit ãi dokonce jezdit, tady bydlíme my, honorace, a nebudeme si kazit vkus po● 57 ●
P E T R G A N D A L OV I â – V E L RY B Á ¤
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
hledem na va‰e sprosté ksichty. Pfies zjevnou nepfiijatelnost takového pfiístupu byla média ke Gandaloviãovi celkem milosrdná a pfiíli‰ kritiky za takové skandální chování nesklidil. Velk˘ rozruch ani nevyvolal jeho dal‰í kousek. V posledních dnech, kdy konãil na ministerstvu, staãil podepsat nûkolikasetmilionov˘ tendr na IT v rámci ministerstva, a to pfiestoÏe Úfiad ochrany hospodáfiské soutûÏe zakázal smlouvu podepsat. Gandaloviã se hájil, Ïe to pfii‰lo pozdû, nikdo si stanoviska nev‰iml a on, ministr v demisi, tedy s klidem tendr podepsal. Uvûfiit mÛÏeme ãemukoli, tfieba i pohádce o âervené Karkulce, která je zhruba stejnû vûrohodná. Petr Gandaloviã nám po sobû nechal i dal‰í pûkné vûci. Tfieba kampaÀ za desítky milionÛ Ryba dobrá, ãeská. Jde o naprostou kuriozitu, která nemá obdoby a mohla by slouÏit za pfiíklad úplné ztráty soudnosti a neuvûfiitelné bohorovnosti. Za desítky milionÛ se mají propagovat ãeské ryby, hlavnû kapr.Ten je v‰ak u nás ryba pfieváÏnû vánoãní a na Vánoce Ïádnou propagaci nepotfiebuje. V‰e pod naprosto neuvûfiitelnou v˘mluvou, Ïe se kampaní zv˘‰í spotfieba a tudíÏ porostou trÏby na‰im rybáfiÛm. Gandaloviã buì ze‰ílel, nebo je ukázkou nehorázného zlodûje, kter˘ nejen, Ïe okrade spoluobãany, ale je‰tû se jim k tomu vysmívá. Navíc kdyby desítky milionÛ dostali rybáfii, tak se jim pomÛÏe urãitû více, neÏ kdyÏ je schlamstne reklamní agentura na nahlouplou kampaÀ s nulov˘m efektem pro rybáfie a zákazníky, ale s nepochybnû pohádkov˘m efektem pro pana Gandaloviãe. Tato kauza potvrzuje, Ïe jsme zemí neuvûfiiteln˘ch moÏností. Co na tuto nehoráznost a v˘smûch fiíkají ãeská média? Zatím spí‰e mlãí. Zdá se, Ïe jim vÛbec nevadí, kdyÏ z nich Gandaloviã udûlal blbce. O neschopnosti Petra Gandaloviãe vyfie‰it problémy ãesk˘ch lesÛ se nemá cenu ani pfiíli‰
rozepisovat, neboÈ to se zatím nepodafiilo vyfie‰it Ïádnému ministru zemûdûlství a od laika Gandaloviãe se nedalo ãekat nic jiného. Naopak zajímavé bylo jeho velrybafiení. Tedy v normální fieãi schopnost získat velké mnoÏství nov˘ch ãlenÛ ODS, respektive mrtv˘ch du‰í, které Gandaloviãovi zajistily podporu. Utkal se na Ústecku s ministrem dopravy ¤ebíãkem.Ten proslul jako velk˘ obchodník – ‰íbr v politice. Dobromyslnû se domluvil s kaÏd˘m a soustfiedil se na vydûlávání penûz. O politiku ãi chod ministerstva zájem zjevnû nejevil a nenechal se jím obtûÏovat. âlovûk by ãekal, Ïe tento zdatn˘ obchodník si podporu v ústecké ODS jednodu‰e vyobchoduje a zdánlivû tichého slu‰Àáka Gandaloviãe snadno pfieválcuje. Chyba lávky! Gandaloviãovi pomocníci posbírali rÛzné pomocné dûlníky a studenty a za párek a pivo zvrátili pomûry v kraji. Slangovû to bylo v rámci ODS oznaãováno za velrybafiení. Gandaloviã se stal symbolem velrybáfiÛ v politice, ale opût se svojí zajíkavou mluvou a lehce vyjukan˘m kukuãem v‰e ustál. Jednu vûc bych mu chtûl pfiiãíst k dobru. V poslanecké snûmovnû mûl vÏdy svÛj t˘m z ministerstva, kter˘ tvofiily dvû velice pûkné mladé sleãny, zvlá‰tû jedna nás v‰echny okouzlila mírnû pfiidrzle-roztomil˘m v˘razem a dokonalou dívãí postavou. KdyÏ se k nim Gandaloviã v místnosti „státních aktÛ“ pfiátelsky vinul, tak mu muÏská ãást snûmovny ti‰e závidûla. Pfiiznám se, Ïe i já.
● 58 ●
● 59 ●
Petr Gandaloviã se snaÏí diskutovat s chovateli prasat. Jejich odpovûì na jeho snahy je ve snímku obsaÏena.
T O M Á · J U L Í N E K – R E G U L Aâ N Í T O M Á ·
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
s penûÏními poplatky napfiíklad u notáfie. Tento „regulaãní“ mistr, narozen˘ v Brnû, utkal síÈ obecné nenávisti vÛãi ministerstvu vÛbec a zejména vÛãi nejrÛznûj‰ím poplatkÛm. Narodil se roku 1956, vystudoval v‰eobecné lékafiství v Brnû a ordinoval na rÛzn˘ch místech Moravy. Roku 1998, protoÏe zfiejmû v praktické medicínû nenalezl oblibu, vstoupil do senátu. Po nûkolika letech, na období 2006 - 2009, se stal dokonce ministrem svého oboru. Krom toho spolupracuje s nadnárodní spoleãností Kaiser Permanente, neboÈ financování je stále slabou stránkou oboru. Bûhem krátké kariéry se dokázal utkat s kolegy z oboru, s fiediteli nemocnic, se ‰éfem záchranky ZdeÀkem Schwarzem, kter˘ Julínkovi mimo jiné vyt˘kal, Ïe by nejradûji vytvofiil z fakultních nemocnic akciové spoleãnosti. Dostal se do sporu i s Borisem ·Èastn˘m nebo Petrem Bendlem, ktefií jsou souãástí této encyklopedie. CoÏ uÏ stojí za zaznamenání. Jediná díla, která se mu doopravdy vydafiila, bylo nejspí‰e vytvofiení pozoruhodného páru s Tomá‰em Cikrtem, a sníÏení lékafiského povolání na mravní úroveÀ holiãství. Právû tak jako v oficínû dáváme do kapsiãky nebo do krabice od bot pánÛm doktorÛm tfiicet korun, které nic neregulují, bohat˘m jsou k smíchu, a star˘m pamûtníkÛm k lítosti.
tomበjulínek: regulaãní tomበExministr zdravotnictví je postavou, na niÏ hned tak nezapomeneme. Stojí ostatnû za zopakování internetov˘ záznam projevu TOMÁ·E JULÍNKA pfied Ústavním soudem. KdyÏ mûl zdÛvodnit smysl regulaãních poplatkÛ, tedy tfiicetikorunového pfiíspûvku u bûÏného lékafie, nebyl s to soudcÛm vyloÏit, proã pacient pfiispívá, máme-li ústavnû zakotvené bezplatné o‰etfiení. V zoufalství srovnával regulaãní poplatek nesmyslnû ● 60 ●
● 61 ●
T O M Á · J U L Í N E K – R E G U L Aâ N Í T O M Á ·
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
perly tomá‰e julínka ●
„Pokud jsem moÏná nûco nedokázal vysvûtlit, tak v tom pfiípadû mÛÏe jít také o poruchu na pfiíjmu, nikoliv o neochotu nûco vysvûtlovat“. (30. 12. 2009)
●
„Viry a bakterie nás urãitû pfieÏijí.Viry i ty chfiipkové s námi Ïijí a mají takovou schopnost pfiizpÛsobit se, jakou lidsk˘ druh nemá. Tento realistick˘ úvod je nutn˘, abychom si uvûdomili limity lidsk˘ch schopností zabránit nákaze.“ (18. 11. 2009)
●
„Prosím vás, kde vy byste na to vzal, stát se hejtmanem kraje?“ (k Davidu Rathovi na podzim 2008)
●
„V politice se s (odvoláním) musí poãítat a je to tak v pofiádku. Z ãeho jsem trochu znechucen, je to, jak k tomu nakonec do‰lo.“ (12. 1. 2009)
●
„Tfiicetikoruna mûla pfiipomenout marginálním zpÛsobem, Ïe zdravotní péãe nûco stojí.“ (4 .6. 2008)
●
„Myslím, Ïe chyba je v té anketû, a ne ve mnû.“ (T˘den 4/2008)
● 62 ●
Senátor TomበJulínek provozuje v rámci volební kampanû 2009 cosi, ãemu fiíká „streetballová exhibice“. AÈ uÏ je to cokoliv, pfiipomíná to silnû vût‰inu jeho snah na postu ministra zdravotnictví. ● 63 ●
T O M Á · J U L Í N E K – R E G U L Aâ N Í T O M Á ·
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
david rath:
média o tomá‰i julínkovi MINISTR NEBO SENÁTOR. JULÍNEK TO NA V¯PLATù NEPOZNÁ Exministr zdravotnictví TomበJulínek ani po odchodu z vládní funkce nemusí zaãít nijak zvlá‰È ‰etfiit. Jeho pfiíjmy totiÏ prakticky neklesnou. T˘den.cz, 2. kvûten 2009 ●
„VELK¯ TOMÁ·“ LÉâÍ PREFERENCE ODS, „MAL¯ TOMÁ·“ POMÁHÁ NEMOCNICÍM Stali se symboly zavedení poplatkÛ ve zdravotnictví, kter˘m mÛÏe uÏ zítra ve Snûmovnû odzvonit. "Velk˘ a mal˘ Tomá‰", neboli exministr Julínek a jeho mluvãí Cikrt, ode‰li z ãela resortu pfied nûkolika mûsíci. Oba se ale dál vûnují zdravotnictví a sní o prosazení jeho reformy. A stíhají i dal‰í vûci. iDnes, 14. kvûtna 2009 ●
JULÍNEK UÎ ZNÁ DEVùT DÒVODÒ, PROâ POHO¤EL S REFORMOU ZDRAVOTNICTVÍ T˘m Tomá‰e Julínka uÏ ví, proã b˘val˘ ministr neuspûl se sv˘m plánem na reformu ãeského zdravotnictví. DÛvodÛ je celkem devût a Julínkovi lidé je dûlí na vnitfiní a vnûj‰í. ZmiÀují napfiíklad dobrou ekonomickou situaci v zemi nebo ‰patnou obranu proti útokÛm opozice. "Reforma potfiebovala dvû volební období," dodal Julínek. iDnes.cz, 18. srpna 2009 ●
● 64 ●
exempláfi tomበjulínek TomበJulínek se choval stra‰nû suverénnû a vûfiil, Ïe bude jedin˘ ministr zdravotnictví, kter˘ pfieãká celé volební období. Nepfiipou‰tûl si ani náznak stínu pochybností, Ïe nûco dûlá ‰patnû a skonãí jako vût‰ina jeho pfiedchÛdcÛ, tedy potupnû odvolán pfiedsedou vlády za nezvládnutí funkce. Julínek zaãínal trochu podobnû jako já, tedy ve vedení lékafiské komory. Byl ãlenem pfiedstavenstva a psal do komorového ãasopisu dost radikální ãlánky, kde zdÛrazÀoval, Ïe bez dobfie placen˘ch lékafiÛ se Ïádná reforma zdravotnictví nemÛÏe podafiit. KdyÏ jsem se s ním se‰el je‰tû jako prezident komory a pochválil ho za tyto ãlánky, tak mû tehdy senátor Julínek su‰e utfiel, Ïe on se na rozdíl ode mne uÏ dávno názorovû posunul a to, co tehdy psal, byla jen nerozváÏnost mládí. Dost mû to zaskoãilo, ale na druhou stranu jsem pochopil, Ïe v nûm Ïádn˘ spojenec lékafiského stavu skuteãnû nedfiímá. Je‰tû jako stínov˘ ministr zdravotnictví za ODS Julínek zaãal spolupracovat s farmaceutick˘mi firmami.Ty mu sponzorovaly sdruÏení s nápadit˘m názvem: „Reforma zdravotnictví“. UÏ to je znaãn˘ problém, aby farmaceutické firmy platily politiky, co vym˘‰lí zmûny ve zdravotnické soustavû. Zdravotnictví je pole plné rozdíln˘ch zájmÛ. V‰ichni zúãastnûní mezi sebou soutûÏí, perou se, kolik pro sebe urvou ze spoleãného krajíce nazvaného zdravotní poji‰tûní. Farmaceutické firmy jsou tradiãnû vÏdy dost úspû‰né v tomto zápolení. Disponují nemal˘mi finanãními zdroji a tudíÏ si nakupují profesionální PR a dovedou kvalitnû lobbovat. Pokud k tomu je‰tû pfiidají, Ïe si „koupily“ i vlivného politika, pak by se v‰ichni mûli mít na pozoru. Na‰im médiím to pfiíli‰ nevadilo, a tak Julínek pfied minul˘mi parlamentními volbami pofiádal politické akce za peníze farmabyznysu. Málokdo se pak bude divit tomu, Ïe za jeho následného ministrování si nûkteré z tûchto firem skuteãnû dost nadstandardnû pomohly, a to ve svûtû neví● 65 ●
T O M Á · J U L Í N E K – R E G U L Aâ N Í T O M Á ·
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
dan˘m zpÛsobem. Julínek vych˘lil rovnováhu souboje o zdroje zdravotního poji‰tûní ve prospûch nûkter˘ch, pfieváÏnû zahraniãních farmaceutick˘ch firem. Jsem zvûdav, zda mu za to budou vdûãné a jak svoji vdûãnost projeví. Je‰tû jako prezident âeské lékafiské komory jsem Julínka pozval na sjezd komory v Brnû. Po vefiejné debatû jsme je‰tû spolu zabfiedli do rozhovoru na téma role a budoucnost komory. Julínek zaãal prezentovat své názory v tom smyslu, Ïe komora stejnû k niãemu není a mûlo by se zru‰it povinné ãlenství. Nበrozhovor se tudíÏ logicky dost pfiiostfiil, aÏ to mohlo vypadat, Ïe se do sebe vedle zostfiujících se slov pustíme i ruãnû, coÏ by pÛsobilo dost smû‰nû, neboÈ Julínek je dvoumetrov˘ kolohnát a já docela stfiízlík.Tak mû napadla slova písniãky Voskovce a Wericha: „…obr do pidimuÏíka mydlí, domnívaje se, Ïe vyhraje…“. Kdyby k tomu do‰lo, tak bych urãitû byl rád, Ïe jsem uhájil hol˘ Ïivot. Po parlamentních volbách v roce 2006 se Julínek stal po mnû ministrem zdravotnictví. Nechal jsem mu na psacím stole ministerské pracovny dopis, kde jsem ho upozorÀoval na fakt, Ïe se nám podafiilo zdravotnictví finanãnû stabilizovat a vytáhnout VZP z hroziv˘ch dluhÛ a Ïe bych ho prosil, aby toho pfiíli‰ nezkazil. Samozfiejmû jsem neãekal, Ïe se tím bude fiídit. Na to jsem jeho urputnou povahu znal pfiíli‰ dlouho.Volby v‰ak skonãily patem a v urãitou chvíli to vypadalo, Ïe se s ODS budeme domlouvat na nûjakém kompromisním fie‰ení.VÛbec se mi to nelíbilo, ale chápal jsem, Ïe pokud je pat, je potfieba hledat kompromisní fie‰ení. Následná jednání s Julínkem byla dost psychicky vyãerpávající. Neshodli jsme se prakticky na niãem. Hodiny jsme se jen dohadovali. On chtûl regulaãní po-
platky, my zásadnû ne.TomበJulínek chtûl privatizovat poji‰Èovny a udûlat z fakultních nemocnic obchodní spoleãnosti, coÏ my zásadnû odmítáme. Po mnoha hodinách jsme skonãili tím, Ïe nejsme schopni se na zásadních vûcech dohodnout.V tomto duchu znûl i zápis z jednání. O to více mû pfiekvapil fakt, Ïe pak Julínek médiím sdûlil, Ïe my jsme s celou fiadou jejich návrhÛ souhlasili. BohuÏel je to pro nûho dost typické. Není schopen hrát roli seriózního partnera. Následnû se Topolánkova vláda udrÏela, respektive vznikla za pomoci hlasu pfiebûhlíkÛ z poslaneckého klubu âSSD a Julínek se pustil do své reformy, o které pfied volbami tvrdil, Ïe ji má napsanou aÏ do konkrétních paragrafÛ reformních zákonÛ. Ukázalo se, Ïe nemá napsáno nic a v‰e teprve zaãal klopotnû dávat dohromady. Bylo to vlastnû dobfie, neboÈ tím promarnil fiadu mûsí-
● 66 ●
● 67 ●
Velk˘ Tomበ(Julínek) se kolegiálnû pfiibliÏuje v˘‰kou Malému Tomá‰ovi (Cikrtovi) bûhem rozhovoru s osobou bez velikostního oznaãení.
T O M Á · J U L Í N E K – R E G U L Aâ N Í T O M Á ·
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
cÛ, a tudíÏ toho staãil napáchat jen men‰í mnoÏství, neÏ které pÛvodnû zam˘‰lel. Podafiilo se mu dokonale rozvrátit lékovou politiku v na‰í zemi.V˘sledkem je nepfiehledn˘ a neuvûfiitelnû komplikovan˘ a tûÏkopádn˘ systém, kter˘ nenajdete nikde na svûtû. Je to JulínkÛv patent na komplikace, tûÏkosti, které vedou k vysok˘m doplatkÛm na léky. K situaci, kdy za stejn˘ lék platí na‰e poji‰Èovny rÛzn˘m v˘robcÛm rÛzné ceny a náklady na léky raketovû rok od roku stoupají tempem, které opût nemá ve svûtû témûfi obdoby. Pokud chtûl Julínek posbírat v‰echna negativa a ta dát dohromady, tak se mu to skuteãnû podafiilo. Jen nûkteré farmaceutické firmy na tomto neuvûfiitelném chaosu pohádkovû vydûlaly. Kladu si otázku, zda je Julínek takov˘ trumbera, nebo naopak dobfie splnil zadání.Tento obludnû chaotick˘ systém nepÛjde navíc jednodu‰e pfiedûlat do nûãeho pfiehlednûj‰ího a logiãtûj‰ího, tudíÏ tady Julínek nechal sv˘m nástupcÛm skuteãn˘ ofií‰ek. Druh˘m Julínkov˘m krokem bylo zavedení celoplo‰n˘ch regulaãních poplatkÛ za náv‰tûvu lékafie, v nemocnici a za poloÏku na receptu. Julínek tyto platby nazval pûknû eufemisticky regulaãními poplatky a vysvûtloval, Ïe mají za cíl zregulovat zbyteãnou zdravotní péãi. Protimluvem k tomuto konstatování je v‰ak fakt, Ïe poplatky mûly platit tfieba novorozené dûti, rodící matky, lidé v bezvûdomí, tedy úplnû v‰ichni.Tedy i ti, ktefií si nemohli vybrat, zda zdravotní péãi budou pouÏívat ãi nikoli. Nepfiedpokládám, Ïe by byl Julínek tak zmaten˘, Ïe by si myslel, Ïe si rodiãka rozmyslela porod kvÛli povinnosti zaplatit tfiicet korun.Tento nesmysl nevadil ani Julínkovi, ani Topolánkovi, ale pfiekvapivû ani ústavním soudcÛm. Julínek tedy na v‰echny nemocné uvalil svébytné pokuty za to, Ïe jsou nemocní.Tento ne-
smysl popudil vefiejnost tak, Ïe v následujících krajsk˘ch volbách vystavila Topolánkovi jasn˘ úãet.Topolánek Julínka odvolal z pozice ministra a zanedlouho poté se zhroutila celá Topolánkova vláda. Julínek tedy na‰tûstí nestaãil zrealizovat své dal‰í plány, které by mûly je‰tû mnohem zhoubnûj‰í úãinky, neÏ poplatky ãi chaos v lécích. Chtûl totiÏ privatizovat zdravotní poji‰Èovny a státní nemocnice. Jde o neb˘vale nebezpeãn˘ zámûr, a to pfiedev‰ím z pohledu nevratnosti tohoto kroku. Jak nûkdo jednou zprivatizuje správu povinné zdravotní danû, tak stát takfika navÏdy ztratí kontrolu nad tímto dvousetmiliardov˘m balíkem. Jde pfiitom o specifickou daÀ, kterou musí platit kaÏd˘.Tento plán je srovnateln˘ s ‰ílen˘m nápadem zprivatizovat správu ve‰ker˘ch daní – prodat finanãní úfiady s tím, Ïe v‰echny sluÏby hrazené z daní zajistí za stát nûjak˘ soukrom˘ vlastník. S takov˘m plánem si zatím netroufla pfiijít Ïádná evropská vláda, neboÈ je to vûc extrémnû nebezpeãná. Julínkovi to nepfiipadalo. Se sv˘m satelitem Cikrtem se v‰em obavám jen vysmívali. Nakonec dodnes netu‰ím, co bylo z hlavy Julínka a co pocházelo od Cikrta. Nûkdy bylo dost tûÏké odli‰it, kdo je v této dvojici ministrem a kdo jeho hlásnou troubou.
● 68 ●
● 69 ●
M I R O S L AV K A L O U S E K – P A D Á KOV ¯
·PIRITUS
MIRoslav kalousek
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
k˘ch pivovarÛ. Poãty ov‰em zdaleka neovládal – koneãnû víme, jak skonãila v pfiedveãer hospodáfiské krize ãeská ekonomika. A to byl, prosím, roku 2008 vyhlá‰en ministrem financí své doby, speciálnû v kategorii rozvíjejících se ekonomik (stalo se tak dílem spoleãnosti Emerging Markets). Coby námûstek na ministerstvu obrany se ov‰em vyznamenal pofiízením drah˘ch padákÛ (VTP 100), které sk˘taly jen jednu jistotu – Ïe jejich uÏivatelé opravdu padali, a to voln˘m pádem. Z ãehoÏ si uãinila legraci Balbínova poetická strana, která Kalouskovi vûnovala sérii billboardÛ. Na jednom byli zobrazeni tfii v˘sadkáfii, ktefií „padli“ za vlast, ale i usmívající se Kalousek. „Zemfieli na armádních padácích,“ bylo napsáno na vysvûtlenou. „Omlouváme se,“ bylo napsáno jinde. Kalouska pak doprovázel slogan „nejãestnûj‰í muÏ ve státû“. Se souhlasem Klausovy vlády se pak vyvedl Kalouskovi je‰tû jeden skvûl˘ kousek – odprodal totiÏ vojenská kasárna, v nichÏ kdysi J. K. Tyl napsal text písnû Kde domov mÛj, a to na praÏském Námûstí republiky. Obnos byl smû‰nû nízk˘ – budova pfii‰la na 900 milionÛ. ProtoÏe v‰ak ob˘vala kasárna nûjak˘ ãas ãeská vûda, vrátil se tento obnos kupujícímu developerovi, kter˘ dostal navrch je‰tû 500 milionÛ od‰kodného... Podobné kousky se KalouskÛm vyvedly i v rodinû. MiroslavÛv ‰vagr Ka‰ák dostal smûnku na ‰est a pÛl milionu korun, pronajal byt sv˘m mil˘m smûnárensk˘m blízk˘m, a nakonec byl zastfielen. Upfiímnou soustrast, ale s tímhle uspofiádáním dûje by si neumûla poradit ani Agatha Christie.
padákov˘ ‰piritus MIROSLAV KALOUSEK, dfiíve ãlen a dokonce naãas i pfiedseda KDU-âSL a posléze zakladatel TOP 09, se narodil roku 1960 v Tábofie a jeho kariéra byla zprvu pozvolná.Ve Strakovû akademii byl napfiíklad fieditelem odboru poradcÛ, na ãas se stal i námûstkem ministra obrany.Jako „hospodáfi“ zaãínal klasickou ãeskou pfiedehrou – v pivovarech. Zprvu jako ãlen dozorãí rady Jihoãesk˘ch pivovarÛ, pak správní rady Západo-ães● 70 ●
● 71 ●
M I R O S L AV K A L O U S E K – P A D Á KOV ¯
·PIRITUS
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
perly miroslava kalouska ●
„Nakonec bychom si v‰ichni mohli vyplatit debilné a jít se obûsit, aby to za nás dûlal nûkdo chytfiej‰í.“ (12. 4. 2010)
●
„Jestli nûkdo tady chce s váÏnou tváfií tvrdit, Ïe tím nejefektivnûj‰ím (protikrizov˘m) nástrojem je sníÏení spotfiební danû z pohonn˘ch hmot, tak aÈ seÏere diplom, pokud ho má.“ (21. 4. 2010)
●
„Nefiekl jsem lumpové, fiekl jsem grázlové a pak jsem se omluvil v‰em, ktefií by si to mohli vzít osobnû.“ (21. 4. 2010)
●
„Nûkdo fiíká, Ïe jsem to nabídl, jin˘, Ïe jsem to dokonce slíbil. K tomu chci fiíct jediné: nic takového jsem nenabízel a nic takového jsem ani neslíbil.“ (o ukonãení svého ãlenství v KDU-âSL, 4. 4. 2009)
●
„Já jsem rozpoutal svûtovou ekonomickou krizi, jejíhoÏ konce nikdo nebyl schopen dohlédnout…, já jsem pfiesvûdãil pana prezidenta Obamu, aby udûlal obrovsk˘ schodek… a jen tak jako mezi snídaní a svaãinou jsem pfiesvûdãil Melãáka, aby podal tu ústavní stíÏnost.“ (8. 9. 2009)
Miroslav Kalousek vyjadfiuje nespokojenost nad faktem, Ïe jeho stranick˘ ‰éf reaguje na váÏnost situace spánkem. ● 72 ●
● 73 ●
M I R O S L AV K A L O U S E K – P A D Á KOV ¯
·PIRITUS
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
david rath:
média o miroslavu kalouskovi SNùMOVNA VIDùLA DAL·Í VZTYâEN¯ PROST¤EDNÍK, TENTOKRÁT KALOUSKÒV Stfiedoãeskému hejtmanovi a poslanci âSSD Davidu Rathovi se podafiilo vyprovokovat ministra financí Miroslava Kalouska. Pfii projednávání zákona o ru‰ení regulaãních poplatkÛ ho nazval choromysln˘m. Kalousek mu pak z vládní lavice ukázal vztyãen˘ prostfiedníãek. iDnes, 17. prosince 2008 ●
NEJSEM TEMN¯, ZLOâINN¯ ANI ZAPRÁ·EN¯ Miroslav Kalousek o víkendu oslavoval, Ïe se stal prvním místopfiedsedou TOP 09 s témûfi stoprocentní podporou. „Karel Schwarzenberg by beze mû nebyl pfiedsedou tak pfiitaÏlivé strany a já bych bez nûj nebyl schopen tak pfiitaÏlivou stranu vybudovat,“ fiíká na otázku, zda za svÛj úspûch vdûãí právû exministrovi zahraniãí. iDnes, 30. listopadu 2009 ●
V BITVù O STÁTNÍ MILIARDY ·EL KALOUSEK NA RUKU P¤ÍTELI Praha - Místopfiedseda TOP 09 Miroslav Kalousek je‰tû coby ministr financí podnikl kroky ve prospûch svého dlouholetého známého Josefa ·Èávy.Ten pfiitom v arbitráÏi proti státu, jehoÏ zájmy mûl ve své roli Kalousek zastupovat, usiluje o bezmála patnáct miliard korun. aktuálnû.cz, 2. 3. 2010 ●
● 74 ●
exempláfi miroslav kalousek „Já mu rozbiju hubu,“ znûla trochu obhroublá vûta z úst nestfiízlivého ministra financí Kalouska jako reakce na nûjakou moji kritickou poznámku ve snûmovnû. Pro tohoto politického matadora jsou obû tyto vûci naprosto typické. Sklon k zemité vulgaritû, trochu pfiipomínající Milo‰e Zemana, a souãasnû velmi kladn˘ vztah ke koncentrovan˘m lihov˘m nápojÛm. Spolu s Milo‰em Zemanem má je‰tû spoleãnou nadprÛmûrnou inteligenci a velice slu‰nou pohotovost, tedy bystrost reakcí. Je to siln˘ a obávan˘ parlamentní soupefi. KdyÏ jsem mu v jedné na‰í slovní pfiestfielce fiekl, Ïe roky dûlá totéÏ, vÏdy nûkoho zpouráÏí a následnû opustí snûmovnu a jde ãerpat dal‰í inspiraci do nûjaké z místních náleven, tak hbitû pouÏil slova W. Churchila, Ïe se chovám jako debil, on se sice ãasto opije, ale na rozdíl ode mû se z toho do rána vyspí. Sice neoriginální, ale novináfiÛm se to líbilo. Pozdûji zase v reakci na moji naráÏku, Ïe je obklopen dost podivn˘mi kamarády, reagoval, Ïe taková slova se vyfiizují ruãnû, ale Ïe mu to kníÏe Schwarzenberg zakázal. Na to jsem pochválil blahodárn˘ vliv kníÏete na Kalouska a poukázal na to, Ïe Schwarzenberg v rozhovoru vzpomínal, jak jeho pfiedci dûlali z nejhor‰ích a nejodpudivûj‰ích pytlákÛ své hajné, a proto udûlal z Kalouska v˘konného pfiedsedu své TOP 09. Prostû s mnohalet˘mi zku‰enostmi je Miroslav Kalousek protfiel˘ politick˘ matador, v‰emi mastmi mazan˘. Netrpí sentimentem, ani etick˘mi mantinely, prostû brutální pragmatik, kter˘ neuznává nic jiného, neÏ vlastní prospûch a poãítá v˘hradnû jen v˘sledek. Byl to on, kdo sehrál roli „fiezníka“ Standy Grosse. Zlí jazykové tvrdí, Ïe to bylo pomstou za to, Ïe mu Gross ne‰el na ruku s privatizací rÛzn˘ch v˘znamn˘ch podnikÛ. Kalousek za ním mûl zajít hned, kdyÏ se Gross stal premiérem a pfiedloÏil mu svÛj seznam státních podnikÛ, se kte● 75 ●
M I R O S L AV K A L O U S E K – P A D Á KOV ¯
·PIRITUS
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
r˘mi mûl svÛj zámûr. Gross na to nek˘vl a Kalousek na‰tvanû ode‰el. Lidovci byli koaliãním partnerem, ale to Kalouskovi nebránilo vystoupit s plamenn˘m projevem, kde fiekl, Ïe ani to, kdyÏ dá na misku vah paní Barkovou s jejími nevûstinci, nevyváÏí ztrátu premiéra… Ironicky a pfiesnû mífiená rána pfiímo mezi oãi, kdyÏ Grosse zesmû‰nil za jeho pfiátelské vztahy s paní Barkovou, která pronajímala dÛm, kde byl nevûstinec. Urãitû to nebylo nic chvályhodného, ale kdyÏ se zamyslíme nad tím s k˘m se kamarádí pan Kalousek, tak mám pocit, Ïe paní Barková byla hodnû slab˘m kalibrem. Kalousek se v‰ak ukázal jako mistr, co vyuÏil okamÏik a surfoval na vlnû protigrossovsk˘ch nálad. Klobouk dolÛ a v‰echna ãest. I toto umûní dûlá z bûÏného politika politika nadprÛmûrného. Podobnû kopl do kotníku svého stranického pfiedsedu âunka. Ten byl pfii vysvûtlování sv˘ch afér mimofiádnû neobratn˘ a Kalousek vyuÏil chvíle a zesmû‰nil ho konstatováním, Ïe chlap kter˘ má dvû zdravé ruce, nemá brát sociální dávky. Ty urãitû Kalousek nikdy brát nemusel, neb se vÏdy vyznal v tlaãenici. Na rozdíl od ãunkovského typu okresního sbûratele mal˘ch v˘hod na Kalouska vÏdy spí‰ platilo úsloví zku‰eného svûtáka – je to bohat˘ ãlovûk a je znám˘ tím, Ïe nebere drobné… Kalousek pfieÏil nesãetnû skandálÛ. KdyÏ pÛsobil pfied mnoha a mnoha lety na Ministerstvu obrany, tak v jeho gesci byly nakoupeny padáky, které se ãasto nestaãily otevfiít. Stálo to nûkolik ÏivotÛ. Pfies hrÛznost celé aféry nebyl vlastnû nikdo odpovûdn˘ za to, Ïe byly nakoupeny ‰patné a Ïivotu nebezpeãné padáky. Kalousek se z odpovûdnosti vysmekl a jeho podfiízení se také vysmekávali a dodnes, pokud vím, nebyl nikdo potrestán za zbyteãnou smrt mlad˘ch vojákÛ.Vûc nepochopitelná a neuvûfiitelná.
Tím pÛsobení Miroslava Kalouska na obranû nekonãilo.Velké pochybnosti panovaly i okolo prodeje kasáren na námûstí Republiky v místech, kde dnes stojí obchodní pasáÏ Palladium. Opût hrozící aféra, ve které mûl figurovat Kalousek, vyprchala jako pára nad hrncem. Za pár let nato následovala dûsivá aféra Kalouskova ‰vagra, jinak obchodníka s kdeãím, i s odpady. PÛsobil na Pfiíbramsku a kolovaly o nûm roky velmi divoké povûsti. Byl spojen s podvodnou likvidací nebezpeãn˘ch odpadÛ z nemocnic. Nakonec ho zastfielil jeho obchodní spoleãník na parkovi‰ti. Spoleãník hned nato spáchal sebevraÏdu, a tak je celá vûc dodnes zahalena
● 76 ●
● 77 ●
Námûstek ministra obrany Miroslav Kalousek na tiskové konferenci v roce 1994 názornû pfiedvádí, jak si pfiedstavuje prÛmûr padáku po otevfiení.
M I R O S L AV K A L O U S E K – P A D Á KOV ¯
·PIRITUS
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
tajemstvím. Za ‰vagra ãlovûk samozfiejmû nemÛÏe, ale je s podivem, kdyÏ mu ‰vagr doslova vûnuje luxusní byt na Petfiinách za osm milionÛ. Mûl prostû na ‰vagra velké ‰tûstí. Nelze nic jiného, neÏ mu to pfiát. Zajímaví jsou i dal‰í blízcí pfiátelé a souputníci Kalouska. Je to pfiedev‰ím pan ·Èáva. Majitel bechyÀského zámku a golfového hfii‰tû tamtéÏ, jinak i KalouskÛv bechyÀsk˘ soused. Kalousek má kousek od zámku roztomilou venkovskou usedlost. ·Èáva se proslavil sv˘mi obchody s plazmou v˘chodonûmeck˘ch vûzÀÛ a spoluprací s v˘chodonûmeckou politickou policií STASI – obdoba ãeské StB. Nûjak˘ ãas nemohl dokonce do Nûmecka, neb tam byl trestnû stíhán. U nás se proslavil kauzou Diag Human, která nበstát pronásleduje uÏ takfika dvacet let a hrozí prohranou arbitráÏí za mnoho miliard. Pfiitom vlastní podstata problému se zdá b˘t aÏ neuvûfiitelná. Stát zru‰il na zaãátku devadesát˘ch let vypsan˘ tendr na zpracování krevních derivátÛ a ministr zdravotnictví Martin Bojar jen informoval zahraniãního zájemce, Ïe jeho obchodní partner v tomto tendru, pan ·Èáva, je b˘val˘ agent STASI. Sérií dal‰ích chyb a neobratností následujících ministrÛ, pfiedev‰ím ministra Stráského a jeho námûstka Ale‰e Dvouletého zdánlivá banalita narostla do obludn˘ch rozmûrÛ mnoha miliard za nic. Pan Kalousek se ke ·Èávovi hrdû vefiejnû hlásí, oznaãuje jej za svého kamaráda. Není tedy nemoÏná pfiedstava, Ïe nûkterá nestandardní rozhodnutí státních orgánÛ v této vûci nemusela b˘t vÏdy jen náhodnou chybou ãi opomenutím. Na náhody vûfiím, ale v pfiípadû pana Kalouska je jich skuteãnû pfiíli‰ na to, aby ‰lo jen o ãiré náhody. Dal‰í KalouskÛv kamarád je pan Háva, kter˘ kontroluje vût‰inu obchodÛ se zbranûmi. Novináfii ãas od ãasu spekulují, zda témûfi monopolní postavení
Hávovy firmy bylo dosaÏeno náhodou, shodou okolností, mimofiádn˘mi schopnostmi, nebo mu zdatnû pomohl Kalousek z pozice na Ministerstvu obrany. PfievaÏující názor je, Ïe podíl Kalouska nebyl zanedbateln˘ a také proto je pouto mezi obûma pány velmi tûsné. Pfiekvapivé bylo, kdyÏ se Kalousek stal pfiedsedou Lidové strany. U nûho si lze pfiedstavit leccos, jen ne to, Ïe by se modlil v kostele. K lidovcÛm vstoupil je‰tû za b˘valého reÏimu. Tehdy tvofiili lidovci souãást Národní fronty a dûlali komunistÛm kfioví, aby to nevypadalo blbû, Ïe je u nás jen jediná politická strana. Kalousek tehdy pÛsobil v továrnû na pneumatiky a vstupem k lidovcÛm mûl zabránit nátlaku na to, aby jako ãlen managementu vstoupil do KSâ. Pravdivost této historky mûl opakovanû potvrdit sám Kalousek, ale já jsem ji od nûho nesly‰el a lidé si mohou také leccos pfiikreslit. Pravdou je, Ïe jiné vysvûtlení není. Kalousek je typ, kter˘ vûfií tak akorát sám v sebe a ne v nûjakého Boha. Osobnû mi to mÛÏe pfiipadat vlastnû celkem sympatické, ale nechápu, jak si jej mohli zrovna lidovci zvolit do ãela. Kalousek se také rád zaãal vyhraÀovat jako antikomunista, coÏ u pfiíslu‰níka b˘valoreÏimní Národní fronty pÛsobí trochu komicky, ale hodnû lidí to uÏ zapomnûlo, tak proã toho nevyuÏít, Ïe? Z tohoto titulu bylo velmi pfiekvapivé, Ïe po minul˘ch parlamentních volbách se chtûl Kalousek spojit s âSSD a vládnout s podporou komunistické strany. Dokonce na to spolu s Jifiím Paroubkem vykoufiili vítûzn˘ doutník v zahradách Kramáfiovy vily. Prudk˘ obrat na levobok okamÏitû obrátil v manévr napravo. Následnû se pfiesmykl k Topolánkovi a stal se ministrem financí. Zde mû pfiekvapil svoji obratností, kdy si obtoãil fiadu novináfiÛ okolo prstu. Namluvil jim, Ïe je nejlep‰ím ministrem financí, jakého jsme kdy mûli a oni mu to uvûfiili. Neustále zdÛrazÀoval, jak bojuje s deficitem vefiejn˘ch financí a jak zápasí s dluhovou pastí a s pl˘tvavou rozhazovaãností sociálních demokratÛ. V‰e v situaci, kdy pfiedloÏil do snûmovny návrh rozpoãtu na rok 2009, kter˘ podle nûho mûl konãit deficitem nûjak˘ch 35 miliard. Skuteãnost byla ‰okující a deficit skonãil pfies 200 miliard. To se skuteãnû je‰tû
● 78 ●
● 79 ●
M I R O S L AV K A L O U S E K – P A D Á KOV ¯
·PIRITUS
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
Ïádnému ministru financí nepovedlo. Takov˘ rozdíl mezi schválen˘m rozpoãtem a skuteãností nedosáhl zatím nikdo jin˘. Pokud by se takto sekl kdokoli, tak by byl novináfii vláãen, aÏ by ho utrápili a u‰tvali. Kalousek se podobného soudu bát nemusí.Témûfi bez zájmu médií a malého zájmu vefiejnosti prosazoval církevní restituce, které by âesk˘ stát zatíÏily 260 miliardami.Vût‰inu z této astronomické sumy by samozfiejmû dostala katolická církev. Peníze na to samozfiejmû nejsou a museli bychom si na to pÛjãit, stejnû jako na odstraÀování údajn˘ch ekologick˘ch ‰kod. Kalousek vehementnû prosazoval soutûÏ na firmu, která by za 120 miliard odstranila staré ekologické zátûÏe. Odborníci v‰ak tvrdí, Ïe jde o ãíslo minimálnû dvakrát tak nadsazené a na odstranûní ‰kod by staãila ãástka ménû neÏ poloviãní. Opût na to nemáme peníze a tudíÏ by to muselo zv˘‰it zadluÏenost zemû. Svat˘ bojovník proti dluhÛm zemû by republiku obratem zadluÏil o dal‰ích témûfi 400 miliard a je‰tû by v‰echny pfiesvûdãoval, Ïe to jinak nejde a ‰etfiit musíme na dÛchodcích, vûdcích, zdravotních sestrách ãi uãitelích. Jeho kámo‰i by si v‰ak pohádkovû pomohli a s nimi by nezÛstal zkrátka ani nበ„padákov˘“ Mirek. KdyÏ ho vyhodili lidovci, neb uÏ nemohli sná‰et, jak drsnû pravicová opatfiení Kalousek prosazuje a zavádí, vymyslel si novou stranu. Musím fiíci, Ïe prokázal témûfi genialitu. Chlap, co sedí v politice dvacet let, vlastnû se na ní i trochu podílel uÏ za minulého reÏimu, ãlovûk spojen˘ s mnoha ‰okujícími aférami a korupãními skandály, pfiedseda strany, která propadla pod jeho vedením u voliãÛ, si zaloÏí stranu a vsugeruje ãásti vefiejnosti a novináfiÛ, Ïe je v politice nováãkem a pfiiná‰í tolik oãekávanou zmûnu. Naprosto bravurnû nastrãí zcela ne‰kodného starého kní-
Ïepána, kter˘ kam sedne, tam tvrdû usne. Nikdo soudnû uvaÏující by nevûfiil, Ïe to mÛÏe mít jakoukoli ‰anci na úspûch. Pfiece nikdo nemÛÏe uvûfiit, Ïe Kalousek pfiinese nûco nového, na to mûl dost ãasu a pfiedvedl to, co voliãi odmítli. Média jsou v‰ak mocnou ãarodûjkou, a tak jako v pohádce, kde kouzeln˘ ml˘n pfiedûlal staré báby na mladiãké panny, Kalousek v ãele strany lidové je úplnû nûco jiného, neÏ Kalousek v ãele TOP 09. Staãí, kdyÏ velká ãást médií chce KalouskÛv projekt prezentovat jako nûco, co pfiiná‰í nadûji na zmûnu.Tak moÏná po volbách v‰ichni vyfasujeme padák nakoupen˘ nûk˘m z okolí pana Kalouska a budeme vûfiit, Ïe se uÏ pouãili a tentokrát nakoupí ty, co se alespoÀ otevfiou.
● 80 ●
● 81 ●
VÁ C L AV K L AU S – V R T O · I V ¯
BÒH
václav klaus: vrto‰iv˘ bÛh Od velkého cinku ubûhlo dvacet let – a nበprezident nám cestou z Prognostického ústavu na Hrad notnû ze‰edivûl. Také se promûnil v tajemné území, takÏe se nedovídáme ani o tajn˘ch milenkách, ani o dÛvûrn˘ch jednáních na Hradû, ani se nevzpomíná na kuponovou privatizaci, a pfii schÛzce s lobbisty (napfiíklad Miroslavem ·loufem), kterou obstará hradní personál, dochází k malérÛm. Ov‰em hodnota prezidentské volby, ● 82 ●
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
jak je patrné, ztrácí na hodnotû úmûrnû s postavami zprostfiedkovatelÛ... Co se Ïivotopisn˘ch dat t˘ãe, narodil se roku 1941, pozdûji vystudoval Vysokou ‰kolu ekonomickou, obor zahraniãní obchod. CoÏ byla fakulta vyloÏenû prominentní. Václav se tak roku 1966 a 1969 dostal do velmi Ïádoucích státÛ, o nûÏ usilovali i chlapci z ãeské rozvûdky. Av‰ak pfii vydání seznamu tfii ãtvrti milionu osob uÏ nûjak˘ podpis ãi svûdectví není ani zloãinem, ani tajemstvím. Pfiesto byl Klaus „persekuován“, protoÏe pracoval na „podfiadn˘ch místech“ Státní banky. Jiní pracovali na „podfiadn˘ch místech“ ve v˘kopech, pfii svafiování pytlíkÛ a na jin˘ch pozoruhodn˘ch úkolech. Václav Klaus s manÏelkou Lívií zplodili dva syny, z toho jednoho fieditele privátní ‰koly a druhého ekonomického poradce. A protoÏe ve sbírání uznání soutûÏí s Václavem Havlem, pfiiváÏí ze svûta ãestné doktoráty, kfiíÏe, medaile a vyznamenání. Jejich inventura bude asi velmi nároãná, potû‰ení z doktorátÛ sporné, i kdyÏ zarámovaná uznání pfiece jen více potû‰í vzdûlance neÏ nedostudovaného samouka, Ïe? Velk˘m tajemstvím je ov‰em nûkdej‰í vynález kuponové privatizace, která pfiivedla k moci jeho dal‰í milované dítû, totiÏ Obãanskou demokratickou stranu. Pfii zdánlivém úspûchu se pralo o otcovství mnoho Klausov˘ch kolegÛ, pfii následném prÛ‰vihu se stal z privatizace sirotek. Jejím jedin˘m tatínkem je tak dodnes Václav Klaus, a z akcionáfiÛ se ãasem stalo nûkolik milionáfiÛ, ale také miliony oÏebraãen˘ch akcionáfiÛ.Tûm nakonec firmy, které posbíraly akcie a kníÏky vyplatily ãástky, které si stanovily samy. Tatík po funusu tedy mlãí, a jak je známo, v obû‰encovû domû se o provazu nemluví.
● 83 ●
VÁ C L AV K L AU S – V R T O · I V ¯
V¯ZNAMNÍ
BÒH
●
„V kaÏdém pfiípadû je nutné fiíci, Ïe bude-li rÛst takov˘, jak odhadují statistici, ãi o nûco men‰í, âeská republika zaÏije velmi v˘razn˘ ekonomick˘ rÛst. O nûjakém ochabování nemÛÏe b˘t ani fieã. Kdyby to nakonec dopadlo tak, jak odhaduje statistick˘ úfiad, bylo by to nejrychlej‰í tempo rÛstu, jakého âR za mnoha desetiletí dosáhla. Nechápu proto pfiesvûdãené posmûváãky, ktefií hovofií o ztrátû dechu a poklesu.“ (Telegraf 10. 1. 1997)
●
„âeská koruna nás do urãité míry imunizuje od toho, co se dûje ve svûtû.“ (27.12. 2009)
●
„Jde o novou ideologii nebo nové náboÏenství, náboÏenství klimatick˘ch zmûn nebo náboÏenství globálního oteplování, které nám fiíká, Ïe lidé jsou odpovûdni za souãasné velmi malé zv˘‰ení teploty. A Ïe by mûli b˘t potrestáni.“ (19. 12. 2009)
●
„Je zfiejmé, Ïe ekologisté nechtûjí zmûnit klima. Chtûjí zmûnit nás a na‰e chování. Pfiejí si nás kontrolovat a ovládat.“ (28. 8. 2009)
●
„To mne vede k úvahám, kdo ví, co bude v roce 2013, jestli nebude prostor pro nûjak˘ mÛj dal‰í vstup do politiky s jin˘m praporem v ruce.“ (27.6. 2008)
●
„Srovnat tragédii komunismu s takov˘m nesmyslem, jako je neexistence globálního oteplování, je skuteãnû tragické.“ (4. 11. 2009)
●
„Na úterním pádu vlády jsem se nijak nepodílel a myslím, Ïe i to pan Topolánek dobfie ví.“ (28. 3. 2009)
perly václava klause ●
●
●
●
„Av‰ak vládû se vhodnou rozpoãtovou politikou dafií drÏet ekonomiku ve vytyãeném smûru. Neustupujeme ani o krÛãek, pfiestoÏe tlaky jsou obrovské. Ti co Ïadoní mají smÛlu, jsem hroznû paliãat˘.“ (LN 4. 6. 1990) „Musíme mít maximální zájem na tom, abychom sociálnû ochránili pfiedev‰ím ty, ktefií se sami bránit neumûjí… dûlejme v‰echno pro to, abychom se postarali o dÛchodce, rodiny s mal˘mi dûtmi, pfiíslu‰níky profesí, ktefií nemohou tak snadno pohrozit pfieru‰ením dodávek nûãeho velmi dÛleÏitého.“ (OD 2. 11. 1990) „Zahraniãní novináfii se mû stále ptají, kolik set tisíc nezamûstnan˘ch budeme mít. Nechci, aby to znûlo asociálnû, aby to nûkdo zneuÏil proti mnû, ale pfii mûkkosti na‰eho reformního postupu vidím skoro vût‰í problém mít koneãnû prvního nezamûstnaného, neÏ Ïe jich bude stra‰nû moc.“ (MS 36/1990) „Ono se to velmi snadno filozofuje, ale mnohem hÛfie najdete praktick˘ zpÛsob odli‰ení penûz ãist˘ch a ‰pinav˘ch. Peníze budou asi vÏdycky stejné. Jen lidské konání má mravní kategorie.“ (Reflex 26. 2.1991)
● 84 ●
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
● 85 ●
VÁ C L AV K L AU S – V R T O · I V ¯
BÒH
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
média o václavu klausovi EVROPA SE SMùJE: KLAUS JE ASTERIX! Evropská média komentují ratifikaci lisabonské smlouvy, kterou brzdí uÏ jen Klaus. ·v˘carsk˘ list Tribune de Geneve oznaãil Václava Klause za komixového Asterixe. Deník Blesk, 12.10. 2009 ●
KLAUS: GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ JE "NOVÉ NÁBOÎENSTVÍ" New York – Globální oteplování je „nov˘m náboÏenstvím“, nikoli vûdou, prohlásil prezident Václav Klaus v rozhovoru pro zpravodajsk˘ server FoxNews.com. ●
VÁCLAV KLAUS NACHYTÁN S DAL·Í BLOND¯NOU Bulvární deník po pûti letech opût naãapal ãeského prezidenta Václava Klause v nezávidûníhodné situaci, a to s jeho o ãtyfiicet let mlad‰í blonìatou letu‰kou vládní letky Petrou Bednáfiovou (25). Zatímco politici mají pro zálety prezidenta porozumûní, ale musí to podle nich "umût", tak Klaus má opût nepochybnû co vysvûtlovat manÏelce Livii, sv˘m synÛm, ale i obãanÛm. Novinky.cz ●
● 86 ●
Malá exkurze do historie: hradní pán hluboké minulosti v debatû s hradním pánem daleké budoucnosti 10. prosince 1989 (kromû Gustáva Husáka a Václava Klause jsou na snímku uprostfied je‰tû ministr spojÛ Róbert Martinko a ministr vnitra Richard Sacher). ● 87 ●
VÁ C L AV K L AU S – V R T O · I V ¯
BÒH
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
Václavem Klausem jsem byl zaãátkem devadesát˘ch let s mírnou nadsázkou doslova okouzlen. Uhranut jsem byl i Václavem Havlem a tfieba i Jifiím Dienstbierem, ale Klaus mû pfiitahoval svoji rozhodností, dokonce i arogancí a sebestfiedností, coÏ jsou vlastnosti obecnû povaÏované za ‰patné. Hlavnû byl úplnû jin˘, neÏ byli pfiedchozí komunistiãtí politici. Byl dobfie obleãen, ozdoben luxusními kravatami, prostû vypadal velmi serióznû a hlavnû fiíkal vûci, které jsme nebyli vÛbec zvyklí sly‰et z oficiálních míst. Nev‰ední vûci fiíkal tfieba i Václav Havel, ale kdyÏ jste si dali teoretickou otázku – koho bych udûlal fieditelem továrny, pokud bych takovou mûl, pak jednoznaãnû zvítûzil Klaus. PÛsobil jako vÛdce, kter˘ pfiesnû ví, co chce a nemá náladu ztrácet ãas zbyteãn˘mi debatami o niãem. Jeho vystupování se v prvních letech po revoluci dalo shrnout do jednoduchého konstatování: „Ïádné experimentování, Ïádné tfietí cesty, ale co nejrychleji ke standardní západoevropské spoleãnosti, kterou známe z Nûmecka a Rakouska.“ Zatímco ostatní ãasto váhali a vedli nekoneãné polemiky co by se mûlo, tak on budil dojem, Ïe jde rozhodnû za svojí vizí. Proto vítûzil, a proto v‰echny ostatní z Obãanského fóra pfieskoãil a porazil je, i kdyÏ se zdaleka nemohl pochlubit disidentskou minulostí. KdyÏ se zãista jasna objevil v˘ron slovenského nacionalismu, jako jedin˘ se tomu dokázal jasnû postavit a stála za ním vût‰ina âechÛ. Zatímco jiní politici vyprávûli o pochopení a nutnosti ústupkÛ stupÀujícím se slovensk˘m poÏadavkÛm, on se chopil pfiíleÏitosti a zaujal postoj zjednodu‰enû fieãeno: „ kdyÏ chtûjí, aÈ si jdou, nebudeme to my, kdo toho bude litovat…“ Byl udûlán ostr˘ a rychl˘ fiez rozdûlení federace, díky kterému máme dnes se Slovenskem ty nejlep‰í vztahy. Bylo nesmírnû zajímavé sledovat, jak manévruje v Obãanském fóru, jak
kolem sebe vytvofiil obdobnû sm˘‰lející skupinu lidí, ktefií byli Klausem ovládáni a spoleãnû z politicky beztvarého tûlesa vytrhli pevnou a jednoznaãnou ODS, kterou definovali jako standardní konzervativní stranu západoevropského stfiihu. Vefiejnost Klausovi ve velké mífie fandila. Byl fascinující i trochu legraãní zároveÀ. Pfii vystoupeních názorov˘ch odpÛrcÛ Ïivû gestikuloval. Povûstné se stalo jeho kroucení hlavou a grimasování v situacích, kdy s nûãím nesouhlasil. Jeho pouÏívání zdrobnûlin bylo bizarní, ale urãitû zajímavé, a tak se ãasto parodoval slovy „to jsou ale fale‰né vûtiãky a zlá slÛvka…“ PÛsobil zároveÀ muÏsky i ponûkud zÏen‰tile. Neobvykle také pÛsobilo, jak dával cílenû na odiv svÛj zájem o sport.V televizi se objevoval na lyÏích ãi na tenise. Málokdo z politick˘ch oponentÛ jej dokázal pfieargumentovat ãi dokonce porazit. Prakticky nemûl soupefie. Zavedl progresivní daÀov˘ systém velmi obdobn˘ nûmeckému, kdy se nejvíce vydûlávající zdaÀovali ãástkou okolo 40 %. Dnes pro ODS naprosto nemoÏná pfiedstava, zatímco ji najdete v programu âSSD.To jsou ty paradoxy. Zafiídil, Ïe veksláck˘ kurz, za kter˘ se prodávaly na ãerném trhu marky ãi dolary, byl prohlá‰en za oficiální bankovní kurs a skuteãnû pfiekupníci z ulic zmizeli ze dne na den. Lidem moc nedo‰lo, Ïe jim tím znehodnotil asi tak dvakrát jejich úspory a platy. Rozjel privatizaci obchodÛ, hospod a sluÏeb formou aukcí. Rozjel i privatizaci velk˘ch firem do rukou managementÛ a v objetí s Viktorem KoÏen˘m rozjel i kupónovou privatizaci. Tfii nejvût‰í chyby Václava Klause pfiedznamenaly dal‰í v˘voj prakticky aÏ do dne‰ních dnÛ. ManaÏerská privatizace spoãívala v tom, Ïe se velké státní firmy doslova rozdaly do rukou jejich managementÛ. Dne‰ní miliardáfii tak ãasto zapoãali svÛj finanãní zázrak, kdy z komunistického námûstka v tesilovém obleãku se ze dne na den stal soukrom˘ prÛmyslník. Pfied tím v‰ak staãil vyrazit svého star‰ího soudruha z KSâ, kter˘ byl fieditelem pfied listopadem 89. Staãilo napsat jen pár stránek, jak skvûle bude vést firmu.Václav Klaus totiÏ ‰ífiil nekritickou víru v to, Ïe kdyÏ existuje soukrom˘ vlastník, tak to vÏdycky skvûle funguje a prosperuje. Spoleãnost byla prakticky bez jak˘chkoli zku‰eností se
● 88 ●
● 89 ●
david rath:
exempláfi václav klaus
VÁ C L AV K L AU S – V R T O · I V ¯
BÒH
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
soukrom˘mi vlastníky, proto tomu témûfi bezmeznû vûfiila. Pfiece vlastník se o svoji vûc bude starat dobfie. Posléze se ukázalo, Ïe tomu tak ãasto není. Zaãaly se pokládat prÛmyslové giganty, které spoleãnost desetiletí povaÏovala za nemûnnou vûc. V troskách skonãila Poldi Kladno, PlzeÀská ·koda, Praga, Tatra a stovky dal‰ích. Nûkteré padaly rychle a za asistence kamer, jiné zcela potichu. Lidé konãili na úfiadech práce, postiÏená mûsta se zmítala v problémech, které neznala, a vût‰ina manaÏerÛ z rozvrácen˘ch továren odjíÏdûla v nale‰tûn˘ch mercedesech, za které vymûnili své Ïigulíky, do sv˘ch vil, jeÏ vymûnili za umakartové byteãky na sídli‰tích. Koneãnû ãasto schÛze KSâ vymûnili za schÛze ODS a nepfii‰lo jim to ani na chvíli divné. VÏdyÈ to byla ODS a hlavnû Václav Klaus, kdo jim zajistil pohádkové zbohatnutí, o kterém se jim nikdy nesnilo. Proto byl na veãírcích, kfitinách knih Klause vÏdy takov˘ nával novodob˘ch podnikatelÛ. Druhou zásadní chybou Klause byla kupónová privatizace. Lidem se za pár korun rozdaly kupóny a ti se ucházeli o akcie jednotliv˘ch podnikÛ. Vypadalo to velmi sympaticky a poctivû. Dostane kaÏd˘. Zájem o kupóny a akcie podpofiila navíc reklama KoÏeného Harvardsk˘ch investiãních fondÛ. Harvard znûl svûtovû, investiãní fond zajímavû a slib jistoty desetinásobku lákavû. Navíc se KoÏen˘ ometal okolo Klause a hfiál se v jeho pfiízni. Z té doby je legendární KlausÛv v˘rok „Více takov˘ch KoÏen˘ch.“ Kdo mohl tu‰it, Ïe jde o velkého hoch‰taplera, kter˘ skonãí jako mezinárodnû stíhan˘ zloãinec. Tehdy to byl kazatel kapitalismu z USA. Lidé si vyzvedávali kupónové kníÏky a houfnû je dávali KoÏenému a fiada z nich skuteãnû obdrÏela desetinásobek. KoÏen˘ pak s akciemi kouzlil tak zruãnû, Ïe z fiady v˘znamn˘ch podnikÛ vyvedl ne-
malé jmûní a vyÏrané a neÏivotaschopné slupky upadaly do bankrotÛ. Nakonec radûji z republiky zmizel.Tfietí Klausovou chybou bylo lpûní na tom, aby banky v âechách zÛstaly státní, tedy pod jeho osobní kontrolou.Tímto trikem totiÏ dlouhou dobu kryl masivní tunelování a kamufloval skuteãné v˘sledky hospodafiení firem.Ty totiÏ dostávaly stamilionové ãi miliardové úvûry v situaci, kdy bylo kaÏdému jasné, Ïe je nemohou nikdy splatit. Jedním úvûrem spláceli ten pfiedchozí za situace, kdy podnik upadal do stále hlub‰í ztráty. ManaÏefii tak získali ãas, aby z podnikÛ vyvedli ty v˘dûleãné ãásti ãi prodali lukrativní majetky a zbytek umírajících dinosaurÛ nechali pomaliãku doÏívat za peníze státních bank, kter˘m extrémnû narÛstaly nesplatitelné dluhy. Nad tím v‰ím potûmkinovsk˘m hospodáfistvím kraloval samolibû Václav Klaus a pfied vefiejností prezentoval zázrak témûfi nulové nezamûstnanosti. Kritiku tunelování odb˘val tím, Ïe nezná ‰pinavé peníze. Peníze jsou peníze a netfieba se ptát, odkud se vzaly.Tím politicky legalizoval v‰echny vût‰í a men‰í zlodûjny, co se dûly. Jak byl Klaus v první polovinû devadesát˘ch let postavou pozitivní, tak se pomaliãku za pár let stal otcem obrovského hospodáfiské-
● 90 ●
● 91 ●
Snímek z televizní debaty, o které se doãtete o nûkolik fiádek
níÏe.Václav Klaus druh˘ zleva, David Rath zcela vpravo.
VÁ C L AV K L AU S – V R T O · I V ¯
BÒH
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
ho zmaru. Tehdy jsem se s ním setkal poprvé na del‰í dobu osobnû. ZaloÏil jsem LOK a zaãal hlasitû kritizovat témûfi nedotknutelného Klause. Za pár mûsícÛ a po nûkolika skandálních v˘rocích mû to dovedlo aÏ do televizního pofiadu v nedûlním poledni, tu‰ím, Ïe se jmenoval Debata a moderoval ho pan âern˘. Byli jsme tam ãtyfii a Klaus pfii‰el jako poslední. Debata byla o stávce lékafiÛ, uãitelÛ a ÏelezniãáfiÛ. Klaus ke mnû tûsnû pfied zaãátkem pfiistoupil a pov˘‰enû mi podával ruku se slovy „ Á …pan Rath“. Byl jsem na nûco takového pfiipraven a odvûtil jsem stejnû drze: „Á… pan Klaus“. Kdyby mohl pohled zabíjet, tak bych padl k zemi mrtv˘. Pofiad se pak cel˘ nesl ve stejném duchu. Zbytnûlé ego pfiedsedy vlády naráÏelo na zbytnûlé ego mladého doktora. Navíc jsem tehdy poznal, Ïe Klaus ctí jen sílu. O stávce uãitelÛ fiekl, Ïe ho nezajímá, neboÈ Ïáãci budou rádi, Ïe mají volno. Ze stávky doktorÛ mûl vût‰í obavy, ale vûdûl, Ïe akutní provoz zajistíme. Nejvût‰í obavy mûl ze stávky ÏelezniãáfiÛ. O nich byl právem pfiesvûdãen, Ïe to „zapíchnou“ a nebudou jezdit Ïádné vlaky. Nakonec tûm jedin˘m ustoupil a jejich poÏadavky splnil. Uãitelé a doktofii mu byli celkem jedno. Následnû mi fiekl, Ïe kdyÏ jsem nespokojen jako lékafi, aÈ jdu dûlat nûco jiného, tfieba taxikáfie. Pak mi je‰tû na WC u studia, stoje vedle mû u pisoáru, pfiátelsky radil, aÈ toho nechám a jdu dûlat nûco pofiádného. Následnû byl Václav Klaus m˘m nejvût‰ím spojencem. Nikdo nedokázal mé kolegy lékafie tak na‰tvat jako on sv˘mi jizliv˘mi ãi arogantními poznámkami na jejich hlavu. KaÏdé jeho mediální vystoupení proti nespokojen˘m lékafiÛm mi pfiineslo dal‰í body a stovky pfiíznivcÛ. Myslel, Ïe je zesmû‰nûním zastra‰í, ale naopak je dostával do ulic. âím víc se rozãiloval, vyhroÏoval, tím více
jsme se radikalizovali. Definitivní konec tomu udûlal aÏ Sarajevsk˘ atentát. Shodou okolností jsem se pár t˘dnÛ poté s Václavem Klausem se‰el opût osobnû a to na „taneãní polep‰ovnû“, kterou pofiádal pro zvané pan Nekola na Îofínû. Udûlal mnû i Klausovi takovou drobnou ‰kodolibost a posadil mû spolu s Livií Klausovou ke stolu. V prÛbûhu veãera se objevil i Klaus a pfies drobné ‰piãkování to byl celkem pfiíjemn˘ veãer. Paní Livie si tfieba stûÏovala, Ïe se musí stûhovat z premiérské vily a Klaus nemá ani vlastní postel. ¤íkala svému muÏi prostû Klaus. Dal‰í vyhrocení na‰ich vztahÛ nastalo v dobû, kdy byl pfiedsedou poslanecké snûmovny a poslanec ODS Benda pfii‰el s návrhem na zru‰ení povinného ãlenství v lékafiské komofie, v jejímÏ ãele jsem tehdy stál. Klaus byl velk˘m odpÛrcem v‰ech rÛzn˘ch spolkÛ a sdruÏení, pfiedev‰ím komor s povinn˘m ãlenstvím. Zastává názor, Ïe tyto organizace zasahují do vefiejného Ïivota, coÏ je vyhrazeno, dle nûho, pouze volen˘m politikÛm. ¤íkal, Ïe lidé mají ‰anci si ve volbách vybrat, ale pak aÏ do dal‰ích voleb by mûli pokud moÏno mlãet a neplést se politikÛm do fiemesla. Za takové obtûÏující organizace mûl pfiedev‰ím komory a odbory. Bendova iniciativa na zru‰ení komor vypadala dost hrozivû, tak jsme vytáhli tûÏk˘ kalibr a upozorÀovali, Ïe naposledy pfied Klausem takové zru‰ení komor provedl Klement Gottwald. A hrozili jsme i mediální kampaní na toto téma. Atmosféra byla dost vyhrocená. Klaus na to reagoval v tom smyslu, Ïe by mi nejradûji dal pár facek. Pokud by mû mûl po ruce, pak vûfiím, Ïe by se o to moÏná i pokusil, koneãnû jednomu novináfii vytrhl z ruky zvonící mobil, roztfií‰til jej o stûnu a odkráãel stfiedem. Vût‰ina médií tento incident skoro pfie‰la. Kdybych to udûlal já, tak mû nejspí‰e ukfiiÏují. Poslední stfiet jsem mûl s Klausem v okamÏiku, kdy mû Jifií Paroubek navrhl na ministra zdravotnictví. Bylo to tfii ãtvrtû roku pfied volbami, a tudíÏ jsem nechtûl odejít z pozice prezidenta lékafiské komory, ale chtûl jsem na tuto dobu pozastavit v˘kon této funkce. Nûco obdobného dûlají soudci, kdyÏ tfieba pfiijmou vysokou pozici na ministerstvu. Co se toleruje soudcÛm, nechtûl Václav Klaus tolerovat mû a odmítl podepsat mé jmenování. Právníci si-
● 92 ●
● 93 ●
VÁ C L AV K L AU S – V R T O · I V ¯
BÒH
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
ce tvrdili, Ïe to dfiív nebo pozdûji udûlat musí, Ïe mu Ústava nedává moÏnost nejmenovat ministra. Nestaãil mu ani mÛj slib, Ïe abdikuji v okamÏiku po jmenování ministrem.Tak jsem se v médiích vyjádfiil, Ïe se chová jako vrto‰iv˘ stafiík. Média to okamÏitû posunula do pozice, Ïe jsem jej oznaãil za vrto‰ivého stafiíka. Jak ho znám, tak ho to asi na‰tvalo a vlastní jmenování bylo historicky nejkrat‰ím jmenováním ministra na PraÏském hradû. Zvládl to za pár sekund a nepfiipil si se mnou. KdyÏ mi podával ruku, mezi zuby procedil: „snaÏte se tam toho moc nezkazit…“ Jak jsem poznal Václava Kaluse za tûch mnoho let, dnes musí stra‰nû trpût faktem, Ïe v ãele jeho ODS stojí „buran“ Topolánek. Uvûdomil si to v okamÏiku jeho zvolení, kdy napsal: „fale‰n˘ a prázdn˘ Topol“. Teì toto jednoduché, nevzdûlané stvofiení niãí to, co roky budoval a vybudoval a torzo navíc mûní k obrazu svému, tedy k obrazu „buranské“ strany. Václav Klaus v‰ak dovede b˘t trpûliv˘, vytrval˘ a nezapomíná. Proto Topolánkovi moc ‰ancí na úspûch nedávám. Václav Klaus se nejradûji stylizuje do role univerzitního profesora a s chutí lidi pouãuje a mentoruje. Peãlivû hodnotí soupefie a pokud je slab‰í, nemilosrdnû jej rozcupuje. Pokud cítí sílu, tak je obezfietnûj‰í a volí opatrnûj‰í postup. Nebojí se vyjadfiovat problematické názory. Velvyslanec USA pfiedãasnû ukonãil schÛzku, kdyÏ mu fiekl, Ïe nevûfií, Ïe by Irák mûl zbranû hromadného niãení. Následnû se ukázalo, Ïe mûl pravdu a Ameriãani kecali celému svûtu a vlastnû slavná Bushova invaze do Iráku byla jen málo opodstatnûná. Pfied lety se postavil i proti bombardování Srbska spojeneck˘mi vojsky. Václav Havel byl naopak nad‰enû pro. Posléze se zase ukázalo, Ïe to tak jednoznaãnû pozitivní vûc vlastnû nebyla a je otázkou, zda to vÛbec nûãemu prospûlo. Spí‰e se ukazuje, Ïe nikoli a pravdu mûl Klaus. Nevysvûtlitelné je Klausovo rusofilství, které se postupem ãasu stalo dost patrn˘m. Je to velk˘ rozpor s jeho ODS, která je prvoplánovû rusofobní, jakoby schválnû ignorovali, Ïe dne‰ní Rusko je aÏ pfiíli‰ kapitalistick˘ stát, témûfi bez sociálních jistot a s rovnou daní, tolik propagovanou ODS.To jsou ty paradoxy. Je jedno, jak
to je ve skuteãnosti, dÛleÏité je, jak to vypadá a Topolánek má pocit, Ïe Rusko je pro lidi totéÏ, co komunistick˘ SSSR a on je velk˘ bojovník nebojsa s komunismem ve svûtû. Václav Klaus nastoupil po ve svûtû velmi uznávaném Václavu Havlovi.Toho si cel˘ svût vybral jako symbol pfiemûny sovûtského bloku na západní systém. Havel mûl za sebou napínav˘ Ïivotní pfiíbûh. Dokázal se postavit totalitnímu reÏimu, byl za to trestán a vûznûn, navíc pÛsobil trochu jako Woody Allen. Rozpaãit˘, nejist˘ intelektuál, kter˘ vzbuzuje sympatie a ochranitelské pudy. Klaus je sebevûdom˘ a snaÏí se svût dob˘t sv˘mi prostfiedky. ¤íká vûci, které povaÏují mnozí mocní tohoto svûta za drzé. Dlouho se mu proto nedafiilo získat oficiální pozvání do Bílého domu, kde byl Havel nesãetnûkrát. Klaus se v‰ak nevzdával, a usiloval o to mnohokrát a nedával najevo, Ïe si je vûdom poniÏování, kterému byl Bíl˘m domem vystaven. Spoléhal na to, Ïe si domácí média netroufnou ho za to kritizovat a svûtová média to nezajímá. Podle nûho se poãítá v˘sledek a ne forma, prostfiedky. Má to v sobû ze sportu – jedno, jak hraje tenis, dÛleÏité je, Ïe zvítûzil. Je nesmírnû ambiciózní a soutûÏiv˘. Macek o nûm fiekl, Ïe se pere o kaÏd˘ fift˘nek. Staví se proti dal‰í integraci EU a uÏívá si roli „eurodisidenta“. Necítil potfiebu ãi nemûl odvahu b˘t disidentem za minulého totalitního reÏimu, kdy by za to riskoval kriminál. Dnes z luxusu prezidentsk˘ch komnat rád propadá pfiedstavû, Ïe je obtíÏn˘ disident. Riskuje maximálnû pár Ïluãovit˘ch reakcí od evropsk˘ch politikÛ, a to za popularitu stojí. Stejnû tak jeho odpor proti názorÛm na globální oteplování.Al Gore si z nûj udûlal politickou Ïivnost, Klaus si vybral zatím neobsazené opoziãní místo. B˘t oponentem Al Gora není ostudou. Nakonec se moÏná ukáÏe, Ïe mûl víc pravdy Klaus a pak bude slavn˘. Pokud ne, tak nic neriskuje. Prostû mûl jen jin˘ názor, a to je v kulturním svûtû bûÏné, normální a dokonce i velice Ïádoucí. V jedné vûci je tato role Václava Klause pozitivní uÏ dnes. Ukazuje, Ïe by ãlovûk nemûl b˘t ovcí jdoucí za vût‰inou stáda, ale mûl by si klást otázky. A pokud je pfiesvûdãen, Ïe má pravdu, tak se nemá bát ji hájit proti vût‰inû. Nezfiídka se za ãas ukáÏe, Ïe se m˘lila vût‰ina.
● 94 ●
● 95 ●
I VA N L A N G E R – Í â KO
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
nacházejí rození vÛdci, i kdyÏ nepotfiebují b˘t v centru dûní. DokáÏí v‰ak pfiekonat tûÏkosti, stres a uráÏky, mají vÛli vítûzit, jsou pfiísní, kritiãtí a vytrvalí... Kupodivu v‰ak Ivan Langer hrál skoro vÏdycky druhé housle. Poslancuje od roku 1996, od té doby b˘val místopfiedsedou ODS ãi Poslanecké snûmovny, ale od roku 2006 vystupoval tfii roky v roli ministra vnitra, kter˘, jak je známo, v âechách drÏí v ruce klíãe moci, která neputuje vÏdycky po rovn˘ch cestách. Jak se pfiiznává, zajímá jej právo, koníãkem je i bezpeãnost státu a mediální problematika.Ta b˘vá u nás dvojí – buì jde o mediální zákony, které jsou u nás nedostateãné, anebo o mediální ovlivÀování spoleãnosti, coÏ je koníãek a Ïivotní zájem vût‰iny politikÛ. Z historick˘ch postav obdivuje také W. Churchilla, R. Reagana a M.Thatcherovou, tedy osobnosti, které dokázaly pfiekonat nástrahy a nepfiízeÀ osudu. Samosebou vítûznû. Langerov˘m nejsilnûj‰ím záÏitkem je navzdory tomu svatba a zrození dvou dûtí, ale jinak si nejspí‰e fandí, kdyÏ si vybral za vzor antického filozofa. Je to Seneca, kter˘ právû po moci neprahl. Naopak patfiil k zakladatelÛm stoicismu, vyuãoval císafie Nerona, kter˘ jej nakonec donutil ke spáchání sebevraÏdy. O tom, jak vysoce se Langer cení, je heslo vyslovené právû tímto antick˘m filozofem: „UÏ se mi po‰tûstilo znelíbit se ‰patn˘m, a to je dÛkaz, Ïe je to se mnou v pofiádku.“
ivan langer: ÍâKO IVAN LANGER, Ïijící v Olomouci, jinak vystudovan˘ lékafi (MUDr.) a právník (Mgr.) na Palackého univerzitû, se narodil roku 1967 ve znamení kozoroha.Tomuto zvífieti na své webové stránce vûnoval patfiiãnou pozornost, a vytvofiil tak vlastnû pohled do zrcadla svého osobního snûní. Kozoroh, jak se dovídáme, je ve spojení s politick˘mi ambicemi a má smysl pro kultivování spoleãenského pofiádku. V tomto znamení se ● 96 ●
● 97 ●
V¯ZNAMNÍ
I VA N L A N G E R – Í â KO
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
LANGER KONâÍ, POLICISTY ZVE NA MUZIKU, PIVO A PÁREK Konãící ministr vnitra Ivan Langer se rozhodl z funkce odejít ve velkém stylu.Ve stfiedu veãer pofiádá pro své podfiízené – policisty, hasiãe a zamûstnance ministerstva koncert pod ‰ir˘m nebem. Pfiijde ho zhruba na 100 tisíc korun. iDnes, 5. kvûtna 2009 ●
média o IVANU LANGEROVI MOÎNÁ JSEM BYL NAIVNÍ, ¤ÍKÁ LANGER O LOBBINGU PRO MRÁZKOVA ZNÁMÉHO Ministr vnitra Ivan Langer pfiiznává, Ïe v roce 2000 lobboval za zájmy podnikatele Luìka Sekyry. Ten udrÏoval úzké kontakty s mafiánem Franti‰kem Mrázkem kvÛli chystané koupi nejvût‰í ãeské stavební firmy IPS. „Ano, pomáhal jsem Sekyrovi s prosazováním tohoto projektu,“ pfiiznal Langer. iDnes, 20. záfií 2008 ●
KAPITOLY Z LANGEROVA POLITICKÉHO ÎIVOTA: LOBBING I KONTROVERZNÍ PODNIKATELÉ Ivan Langer pfied osmi lety lobboval za podnikatele Luìka Sekyru. Podle sv˘ch slov na tom nevidûl nic ‰patného. Problém je, Ïe podnikatel byl napojen na ‰éfa podsvûtí Franti‰ka Mrázka. Langer fiíká, Ïe o tom nemûl ponûtí. Podezfielí podnikatelé v‰ak nejsou Langerovi zcela vzdáleni. iDnes.cz, 29. záfií 2008 ●
LANGER UKÁZAL NOVINÁ¤CE VZTYâEN¯ PROST¤EDNÍâEK Poslanecká snûmovna zaÏila dal‰í vztyãen˘ prostfiedníãek. Ministr vnitra Langer ho ukázal smûrem ke zpravodajce âT Alici Schinabekové. Za zkrat se posléze omluvil. Redaktorku a média ale nyní viní z toho, Ïe incident zkreslují. iDnes, 4. února 2009 ●
● 98 ●
JE TO HRABIV¯ MIMOZEM·ËAN, UTAHUJE SI DIMUN Z LANGERA Slavn˘ Star Trek vstoupil do ãeské politiky. Sociální demokrat Petr Dimun oznaãil místopfiedsedu ODS Ivana Langera za Ferenga (pfiíslu‰níka obchodnického národa z kultovního seriálu). iDnes, 5. srpna 2009 ●
TûÏko uvûfiitelná grimasa Ivana Langera, kterou zareagoval na v˘voj tenisového utkání Ferrer - ·tûpánek v prosinci 2009. Za pozornost stojí, Ïe vût‰ina dal‰ích divákÛ hledí opaãn˘m smûrem. Kolegiální k Langerovi je pouze podnikatel TomበChrenek (vlevo dole). ● 99 ●
I VA N L A N G E R – Í â KO
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
Doktor medicíny, kter˘ nikdy neléãil pacienty, neboÈ okamÏitû po studiu vplul do politiky.Také doktor práv, kter˘ nikdy nehájil Ïádného klienta pfied soudem, neboÈ studoval pfii své politické kariéfie.V právech by v‰ak mûl mít dost velkou zku‰enost, protoÏe jako místopfiedseda poslanecké snûmovny vykonával navíc práci koncipienta v soukromé advokátní kanceláfii a podle médií za to dostával devadesát tisíc mûsíãnû, tedy skoro stejnû, co dostával za funkci ve snûmovnû. Nejspí‰e byl nejlépe placen˘m koncipientem v republice, moÏná i na svûtû. Jiní koncipienti musí dûlat za zlomeãek této ãástky, a to dûlají na pln˘ úvazek. Leckdy i za mnohem více hodin, neÏ odpovídá bûÏné pracovní dobû. Prostû má to nûkdo ‰tûstí. Média celkem logicky uvaÏovala, proã má Ivan Langer pro soukromou advokátní kanceláfi tak vysokou cenu a dospûla k pravdûpodobnû vypadající verzi, Ïe Ivan jen zobchodoval svÛj vliv ve snûmovnû. ¤ada klientÛ hledá lobbisty, ktefií zafiídí to ãi ono v pfiíslu‰ném zákonu. Ivan Langer moÏná spojil funkci místopfiedsedy snûmovny s prací lobbisty a zákony mûnil pfiímo na pfiání sv˘ch klientÛ. Projevil zdatn˘ obchodnick˘ talent.V‰e vyfie‰í trh a v‰e má svoji cenu… Jinak má Ivan Langer docela smÛlu.V mládí hrál ochotnické divadlo, a to mu zÛstalo dodnes. Rád by pfiedstavoval milého a seriózního politika, ale kombinace jeho vzhledu a ochotnického hereckého v˘konu zpÛsobila, Ïe mu to témûfi nikdo nevûfií. Pfiem˘‰lel jsem, zda je opravdu tak odpudiv˘, jak vypadá a zda jeho neoblíbenost je projevem objektivního zhodnocení, nebo jen produkt virtuální reality médií. Za první republiky mûlo ãetnictvo pfiíruãku o zjevech kriminálních, kde byly vyobrazeny typy zloãineck˘ch obliãejÛ. Doba pokroãila a my víme, Ïe nelze podle vzhledu urãovat vûrohodnost jeho nositele, ale aÈ je to jak chce,
tak první dojem dûlá hodnû. Ivan Langer by mohl b˘t v té prvorepublikové uãebnici vyobrazen. Pfiipomíná mi spí‰e ukrajinského vymahaãe v˘palného neÏ exministra vnitra, kter˘ by mûl b˘t pro vefiejnost ztûlesnûním fiádu a pofiádku. K tomuto dojmu navíc je‰tû pfiispûly informace o vazbách Ivana Langera s velk˘mi rybami podsvûtí, tfieba se znám˘m bossem Mrázkem. V odposle‰ích fungoval pod krycím jménem Íãko. Langer mûl nûkolik hvûzdn˘ch okamÏikÛ.Tfieba pfii druhé volbû Václava Klause prezidentem byl náhodnû zachycen jeho emotivní rozhovor s Martinem Bursíkem. Sdûloval na PraÏském hradû ministrovi Bursíkovi, Ïe se bude divit, aÏ mu ukáÏe, jaká ‰pinavá hra se pfii volbû hraje a kdo za to pÛjde „bruãet“.To byla velmi zajímavá slova od ministra vnitra, kter˘ je vzru‰enû fiíkal vládnímu kolegovi, jenÏ prosazoval a podporoval ·vejnara, protikandidáta Klause. Zvlá‰È ve velmi napjaté a zjitfiené atmosféfie, která okolo volby panovala, mûla tato slova sílu zastra‰ování. To v‰ak nebyl jedin˘ v˘stup Langera pfii této volbû. Zcela neãekanû totiÏ pro volbu Klause zvedl ruku sociálnû demokratick˘ poslanec Snítil˘. Nikomu ze sv˘ch kolegÛ nic pfiedem nefiekl a také nic nevysvûtloval. Prostû blesk z ãistého nebe. Nikdo tudíÏ nevûfiil, Ïe se rozhoduje zcela nezávisle a svobodnû. Toto podezfiení zesílila i náhodná fotka, která zastihla Snítilého v separátním rozhovoru s Langerem v zákoutí chodeb PraÏského hradu. Role Ivana Langera v tomto pfiíbûhu nebyla také tedy nejspí‰e ãestná a ãistá. Zajímav˘ je jeho zvyk rozesílat SMS jako jistou formu nátlaku. Kolegové poslanci z âSSD mi ukazovali fiadu Langerov˘ch SMS, které dostávali vÏdy, kdyÏ jej tfieba ve snûmovnû za nûco zkritizovali. Langer reagoval vÏdy smûsí v˘ãitek a vysvûtlování. Tento zpÛsob komunikace byl pro nûho zcela bûÏn˘ v dobû, kdy vykonával funkci ministra vnitra. Pfiipadalo mi to jako jistá forma psychologického vydírání. Kritizoval jsi mû, tak ti to potajmu vyãtu s nevyfiãen˘m, Ïe se na tebe zlobí ministr vnitra. I u fiady novináfiÛ jsem vidûl podobné Langerovy SMS. Zajímavé je, Ïe nikdo to nezvefiejnil a to i za situace, kdy mi nûktefií fiíkali, Ïe to jako jistou v˘hrÛÏku vnímají.
● 100 ●
● 101 ●
david rath:
exempláfi ivan langer
I VA N L A N G E R – Í â KO
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
Prakticky Ïádn˘ jin˘ politik ve mnû osobnû nebudí takov˘ odpor jako Ivan Langer. Proto jsem se s ním nikdy pfiímo nebavil. Jedin˘m „neoficiálním setkáním“ byl okamÏik, kdy jsem sedûl ve snûmovnû u stolu zpravodajÛ a mûl ministra Langera za zády. ·eptem mû sprostû uráÏel v˘razy, které jsou ve slu‰né spoleãnosti nereprodukovatelné.Asi mû chtûl vyprovokovat. LangerÛv následovník, ministr vnitra Pecina mi ukázal hfiebík na zdi, kde mûl Ivan povû‰en˘ portrét DzerÏinského. Obraz masového vraha v místnosti urãené k relaxaci pana ministra mi pfiipadá skandální. Langer to omlouval tím, Ïe jej náhodou nalezl nûkde za skfiíní a z legrace si ho povûsil. DzerÏinskyj zaloÏil tajnou polici âEKU, která uná‰ela, muãila a vraÏdila nepohodlné odpÛrce sovûtského komunistického reÏi„Ukazuje se, Ïe nûktefií mu. PÛsobení DzerÏinského snese policejní funkcionáfii jsou srovnání s fiadou vysok˘ch nacisbuì absolutní pitomci, tick˘ch pohlavárÛ. Kupodivu ménebo lidé, ktefií se dosud dia tuto pfiíhodu pfiíli‰ neprobíraje‰tû nestaãili sÏít la, byÈ ‰lo o mimofiádn˘ skandál, s nov˘mi ekonomick˘mi kter˘ by kdekoli v cizinû vedl ke podmínkami, a potom ‰ífií svou idiocii.“ konci politické kariéry pfiíslu‰né(17. 5. 2009) ho ãlovûka. U nás se vedou polemiky, zda se nemá zakázat symbol srpu a kladiva ãi rudé hvûzdy, ale DzerÏinskij na ministrovû stûnû novináfie zaujal jen okrajovû. Langer se celou vûc snaÏil zlehãit jako pokus o svébytn˘ humor. Myslím si, Ïe to byl humor jen ãásteãnû a navíc dost poklesl˘. Portrét DzerÏinského visel na stûnû místnosti, která vznikla rozsáhlou pfiestavbou ministersk˘ch prostor, kterou zorganizoval Ivan Langer. Vy‰la nás na dvacet milionÛ. Pan ministr si vedle velké pracovny pofiídil místnost s lÛÏkem
na odpoãívání, dále rozlehlou koupelnu s masáÏní vanou a sprchou. Za tuto koupelnu by se nemusel stydût pûtihvûzdiãkov˘ hotel. Aby pan ministr nemusel jíst mezi lejstry, tak souãástí tohoto komplexu je kuchynû s jídelnou a kufiárnou. Proti tomuto velkorysému Ivanovu apartmánu je pracovna premiéra ve Strakovû akademii jen chudiãkou kanceláfií. Prostû Ivan Langer na sobû ‰etfiit rozhodnû nehodlal. Nikdy na sebe nezapomínal. UÏ na zaãátku politické kariéry si v historickém centru Olomouce koupil od mûsta rozlehl˘ dÛm za cenu, kterou obratem dostal zpût z dvouletého nájmu. Shodou okolností olomouckou radnici ovládali jeho pfiátelé z ODS. Zcela typick˘ pfiíklad toho, jak ODS pfiistupuje ke správû vefiejného majetku. KdyÏ se jim nûco líbí ãi hodí, tak si to za pakatel prodají sami sobû.Vrcholn˘ skutek této provenience je pronájem policejních lázeÀsk˘ch domÛ soukromé firmû. Ivan Langer v roli ministra nechal pronajmout na desítky let policejní láznû rozmístûné v tûch nejlep‰ích centrech. Samozfiejmû firmû, která nemá známé vlastníky a navíc za podmínek, které budí fiadu pochybností o v˘hodnosti pro stát. Je to stále stejn˘ pfiíbûh. Stát krvácí a soukromníci na nûm nehoráznû vydûlávají. Nedá se zjistit, ktefií soukromníci, a tak se jen mÛÏeme ptát, zda tam má taky podíl Ivan LangerÛ nebo nûkdo z jeho blízk˘ch. Ivan, zdá se, nemá Ïádné zábrany, a proto z nûj ODS udûlala pro volby v roce 2010 volebního manaÏera. Sáhli po tom nejhor‰ím, ãím ODS disponuje a pouÏijí nejspí‰e cokoli, aby svoji poráÏku zkusili odvrátit. Jsem zvûdav, jak zcela nevûrohodn˘ Ivan Langer pfiesvûdãí voliãe, Ïe je ODS dÛvûryhodnou stranou.
● 102 ●
● 103 ●
M I R O S L AV M A C E K – Z Á K E ¤ N ¯
SNOB
MIRoslav macek: zákefin˘ snob Jak je patrné, jedná se o stomatologa a podnikatele MIROSLAVA MACKA, kter˘ vstoupil do dûjin pohlavkem, kter˘ u‰tûdfiil kolegovi lékafii Rathovi. DÛvod byl bagatelní – prohlá‰ení, Ïe se Miroslav Macek oÏenil s Janou Blochovou pro peníze, naãeÏ se jmenovaná s nevûrn˘m manÏelem Mackem rozvedla. No a facka, jak víme, padá vût‰inou nikoli tehdy, kdyÏ jde o akci dvou duelantÛ, ale kdyÏ dojdou úãastníkÛm argumenty. Toto ● 104 ●
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
pouãení stálo ostatnû Miroslava Macka sto tisíc korun... Z Miroslava by mûl nejvût‰í radost Zdenûk Nejedl˘, protoÏe Macek se narodil roku 1944 tak jako on, v Litomy‰li.Vystudoval stomatologii (1967), pracoval jako zubafi na Hornické poliklinice v Ostravû a v Postfielmovû, pfievratem roku 1989 v‰ak pfie‰el od zubní vrtaãky do politiky, a to jako poslanec Federálního shromáÏdûní. Roku 1991 vstoupil do ODS, záhy se dostal do ústfiedního vedení, na ãas byl místopfiedsedou vlády, ale i ministrem práce a sociálních vûcí. Zafiadil se dokonce do ‰ÀÛry kormidelníkÛ, ktefií vût‰inou neúspû‰nû kormidlovali ãesk˘m zdravotnictvím. Stalo se tak roku 1996. Nበzubní mistr v‰ak obãas sluÏbu vefiejnosti opustil, zejména kdyÏ poãal podnikat. Tak napfiíklad realizoval dosti sledovanou privatizaci KniÏního velkoobchodu s budovami i se skladem literatury, a finance, které si na operaci vypÛjãil, mnohonásobnû splatil prodejem jediné z budov. Jin˘m kouskem bylo úãinkování v Erste Bank, která pohltila âeskou spofiitelnu. Souãasnou adresou pana doktora se stal Zábfieh na Moravû, kde Macek nejen bydlí, ale zaloÏil tu i (v roli spolumajitele) soukromou porodnici. Sepsal téÏ kuchafiku pro snoby, nejspí‰e proto, aby ostatní snobové zbledli závistí. Jak bylo vidût, servíroval svá kulináfiská kouzla na velkém placatém kameni... Ve svém oboru si chválí napfiíklad pokles nemocensk˘ch a náv‰tûv u lékafiÛ, k ãemuÏ do‰lo po zru‰ení pfiíspûvkÛ v prvních tfiech dnech nemoci. Jako jeden z hlavních dÛvodÛ uvádí Macek strach pacientÛ ze ztráty zamûstnání. Marodi tedy radûji pfiecházejí své choroby, ‰ífií nákazy mezi sv˘mi kolegy, a tento stav, zpÛsoben˘ ztrátou podpory ze strany poji‰Èovny, je pak dostateãnû v˘mluvn˘m dÛkazem asociálnosti, která se stala programem souãasné pravicové politiky. Lidem, jako je autor kuchafiky pro snoby, to v‰ak zjevnû nevadí...
● 105 ●
M I R O S L AV M A C E K – Z Á K E ¤ N ¯
SNOB
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
média o miroslavu mackovi BOHATÁ ·V¯CARKA ÎENA, KVÒLI KTERÉ SE MACEK BIL Je rentiérka, Ïije v luxusním domû v Zábfiehu na Moravû, vlastní Rolls-Royce a vzala si za muÏe známého politika proslaveného milostn˘mi zálety. âtyfiiapadesátiletá Jana Blochová pÛsobí jako zjevení z ãasopisÛ pro Ïeny. Ceskenoviny.cz, 22. kvûtna 2006 ●
NÁVRAT DO POLITIKY NEPLÁNUJI, ¤ÍKÁ MIROSLAV MACEK V roce 1997 se ãeská politická scéna otfiásla. "Sarajevsk˘ atentát" odstartoval pád Klausovy vlády, rozkol v ODS a vznik nové strany. „Byl to jeden z dal‰ích pokusÛ, jak odstranit Václava Klause z ãeské politiky,“ myslí si dosud Miroslav Macek, kter˘ patfiil mezi hlavní aktéry tehdej‰ího dûní. iDnes.cz, 28. listopadu 2007 ●
MACEK ZAPLATÍ ZA FACKU RATHOVI STO TISÍC, ROZHODL ODVOLACÍ SOUD Nûkdej‰í místopfiedseda ODS Miroslav Macek musí zaplatit 100 tisíc korun za proslaven˘ záhlavec exministrovi zdravotnictví Davidu Rathovi, kter˘ mu u‰tûdfiil v kvûtnu 2006 na stomatologickém sjezdu. Kromû pokuty se musí také omluvit, rozhodl v odvolacím fiízení Vrchní soud v Praze. iDnes.cz, 17. února 2009 ●
● 106 ●
Legendární duel Macek–Rath. Miroslav Macek zamûfiuje, David Rath nejasnû cítí, Ïe se cosi chystá. ● 107 ●
M I R O S L AV M A C E K – Z Á K E ¤ N ¯
SNOB
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
Mûl nohy na stole a lehce pohrdlivû si nás mûfiil. Stál jsem se sv˘m kolegou a kamarádem lékafiem v kanceláfii ODS sídlící pfiímo proti hlavní budovû poslanecké snûmovny.Vypravili jsme se tam v mladickém nad‰ení a plni toho, co v‰e se v mûsících po listopadu 1989 událo. Právû vrcholily pÛtky o rozdûlení âeskoslovenské republiky. V kanceláfii ODS nás pfiehráli na Miroslava Macka, kter˘ v té dobû hrál jednu z klíãov˘ch rolí v politice. KdyÏ sundal nohy ze stolu, byl celkem vstfiícn˘. Hned nás nevyhodil, ale strávil s námi asi pÛl hodiny, kdy se rozvyprávûl o tom, Ïe Slováci na rozdûlení nakonec vydûlají, neboÈ budou v Tatrách posluhovat turistÛm. Jeho prognóza se zatím, bohuÏel pro Slováky, nevyplnila. Macek úãinkoval v celé fiadû vysok˘ch vládních funkcí, úãastnil se neslavného konce kniÏního velkoobchodu, kdy ãelil podezfiení, Ïe na jeho vytunelování a bankrotu vydûlal a odkráãel stfiedem z krachujícího podniku. Nûjakou dobu se podílel na vedení novin ODS – Telegraf, které také dopadly nevalnû. Nikde v Ïádné pozici nevydrÏel pfiíli‰ dlouho a nikde za ním nic pofiádného nezÛstalo.To mu ov‰em nebránilo okolo sebe vytváfiet aureolu nesmírnû schopného, ‰ikovného, inteligentního a vzdûlaného ãlovûka. Pfied zubafiem z moravského Zábfiehu se zhruba v jeho padesáti letech vûku otevfiel úplnû jin˘ svût. Pokud by nepfii‰el listopad 89, tak by v poklidu vrtal na Moravû zuby aÏ do dÛchodu a nejspí‰e by niãím nezaujal. Revoluce mu umoÏnila povûsit vrtaãku na hfiebík a vplout do politiky jako Ïralok do volného mofie. Îraloka i pfiipomínal. Byl nekompromisní, útoãn˘, ãasto ve sv˘ch postfiezích pfiesn˘. ¤adu lidí okouzloval nev‰edními pfiístupy. Hodnû mu pomáhali novináfii. Byl v˘raznou postavou, a tak ho rádi citovali a vyhledávali. Psali o tom, jak pfiekládá Shakespearovy sonety, jak nákladnû rekonstruuje svÛj dÛm
v Zábfiehu. Jak nákladnû jí a pohrdá lidmi, co se cpou párkem z papírového tácku. Ze snobství udûlal svoji osobní znaãku.Tehdy jsem uÏ byl pfiedseda LOK (Lékafisk˘ odborov˘ klub) a jako jistou raritu – „mladého doktorského rebela“ mû ãasto zvali na rÛzné praÏské spoleãenské akce. Mnohdy jsem tam Macka potkával, vÏdy v doprovodu nûjaké exkluzivnû vypadající mladé dámy. Del‰í dobu jsme si tfieba povídali na akci provázející otevfiení divadla Ungelt, kam mû pozval fieditel divadla Milan Hein a poÏádal mû o darování Ïidle. Je to zvlá‰tnost divadla Ungelt. Velké mnoÏství znám˘ch lidí zde má „své“ Ïidle, které divadlu darovali. V osobním kontaktu byl Miroslav Macek celkem pfiíjemn˘ a vtipn˘ spoleãník, kter˘ zaujal ãasto radikálními a neotfiel˘mi názory. Postupem ãasu dával Macek na odiv svÛj nov˘ vztah s paní Blochovou. Tu média vykreslovala jako bohatou a úspû‰nou podnikatelku ze ·v˘carska, která se toãila okolo hlavní kanceláfie ODS. Bylo to v dobû afér se ‰v˘carsk˘m kontem ODS a s tajemn˘mi sponzory ODS. Zlí jazykové tvrdili, Ïe to byla právû ona, kdo drÏel klíãe od tohoto údajného konta ODS. Nikdy se to neobjasnilo a nevy‰etfiilo, tudíÏ tûÏko fiíci, kde je pravda. Pravdou bylo, Ïe Macek této dámû zcela propadl, v‰ude se chlubil, Ïe má s mlad˘mi sleãnami utrum, neb jeho nová partnerka, následnû Ïena udûlala okolo nûho dokonalou blochádu. Jestli do té doby dával Macek na odiv nákladn˘ Ïivot bonvivána, tak od této doby se posunul do zcela jiné kategorie. Do kategorie velmi zbohatlého ãlovûka. Pozval jsem ho tfieba k diskusi na lékafiskou komoru, v jejímÏ ãele jsem stál. Pfiijel v novém sportovním Jaguáru a chlubil se, Ïe je to dárek od jeho manÏelky.Vefiejnost omraãovali tím, Ïe vydali knihu – Kuchafika pro snoby. Ale zpût k pÛsobení Macka v politice. Krátce zaujal tím, Ïe vydûlal miliony pfii poradenství u prodeje âeské spofiitelny a tím, Ïe mûl u ministra zdravotnictví Stráského na starosti pfiípravu reformy zdravotnictví. Na ministerstvu zdravotnictví byl angaÏován v roli tajemníka pro reformu. Opakovanû jsme tam chodili na spoleãné schÛzky a dohadovali se, jak by se mûlo zdravotnictví zmûnit.Vznikl nakonec nûkolikasetstránkov˘ materiál, kter˘ jako v‰echny ostatní skonãil nûkde
● 108 ●
● 109 ●
david rath:
exempláfi miroslav macek
M I R O S L AV M A C E K – Z Á K E ¤ N ¯
SNOB
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
ve sklepû. Îádná ‰koda to pro zdravotnictví nebyla. Spí‰ neÏ recept jak dál, to byl slepenec rÛzn˘ch názorÛ a protichÛdn˘ch stanovisek. Jako tolikrát pfiedtím Mackova mise na ministerstvu nepfiinesla Ïádn˘ hmatateln˘ v˘sledek. Hodiny nikam nevedoucích debat, popsan˘ papír a skutek utekl. Miroslava Macka potkal je‰tû jeden velmi nepfiíjemn˘ záÏitek. Pfii sv˘ch ãast˘ch cestách mezi Prahou a Moravou havaroval a utrpûl váÏné poranûní mozku. Na‰tûstí to pfieãkal bez zjevn˘ch následkÛ, i kdyÏ nûktefií kolegové neurologové mi tvrdili, Ïe moÏn˘m dÛsledkem je zmûna vzorcÛ chování a sebekontroly, coÏ mohlo zapfiíãinit jeho facku, kterou mi zezadu a neãekanû u‰tûdfiil. Nyní ke slavnému incidentu. Je pfiíznaãné, Ïe ãlovûk do dûjin ãasto vejde ne u‰lechtil˘mi skutky ãi my‰lenkami, ale nev‰edními skandály. Zaãalo to celkem nevinnû, jako vût‰ina takov˘ch vûcí. Miroslav Macek se ãas„K solidnímu vládnutí to strefoval do mû a do Jifiího staãí tfii vûci: zdrav˘ selsk˘ rozum, dÛslednost Paroubka na sv˘ch internetoa vytrvalost a schopnost v˘ch stránkách. Nebral si servítstát si za sv˘m. ky a vulgarity se na na‰i adresu Nic víc ãlovûk nepotfiebuje.“ jen hrnuly. KdyÏ se mû pak re(Deník, 3. 11. 2009) daktorka Kalenská pfii rozhovoru pro Lidové noviny optala, co fiíkám nûjakému Mackovu útoku, tak jsem toho s chutí vyuÏil, abych se opfiel do Mackova citlivého místa. Do jeho vztahu s paní Blochovou.V té dobû se také uÏ ‰ífiily totiÏ drby, Ïe se vrátil ke svému pfiedsvatebnímu prostopá‰nému Ïivotu a pohromadû je drÏí uÏ jen jeho láska k majetku manÏelky.Tak jsem se trochu rozpovídal o tom, jak jsem Macka potkával v doprovodu mlad˘ch a krásn˘ch sleãen, ale Ïe nakonec dal pfiednost penûzÛm. V Ïád-
ném pfiípadû jsem nechtûl urazit paní Blochovou.Ta mi nic ‰patného neudûlala, navíc pÛsobila dojmem pfiíjemné dámy. Byla to cílená uráÏka Macka, respektive mÛj popis jeho charakteru. Macek se toho chytil, prohlásil to za uráÏku jeho Ïeny a vyhlásil, Ïe si to se mnou vyfiídí. Bylo mi hned jasné, Ïe to Macek myslí váÏnû a musím b˘t pfiipraven na incident v pfiípadû, Ïe se potkáme. Pravdûpodobnost setkání v‰ak byla v té dobû mizivá. Byl jsem sice ministrem zdravotnictví, ale na spoleãenské akce jsem ãas nemûl a Macka jsem osobnû pfiedtím minimálnû dva roky nevidûl. Náhodû v‰ak schválnû pomohl prezident stomatologické komory Pekárek.Ten mû roky ti‰e nenávidûl a v dobû, kdy jsem se stal ministrem, se jeho tichá neláska zmûnila v otevfienou nesná‰enlivost. Myslím si, Ïe jeho nechuÈ ke mnû pramenila ze závisti a mindráku, Ïe do doby, kdy jsem se stal prezidentem lékafiské ko-
● 110 ●
● 111 ●
Dal‰í snímek z proslulého setkání dvou lékafiÛ na sjezdu stomatologické komory. Jeden z mála nerozmazan˘ch...
M I R O S L AV M A C E K – Z Á K E ¤ N ¯
SNOB
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
mory, byl vÏdy on víc vidût a udával krok lékafiské politiky. S m˘m nástupem se v‰e radikálnû zmûnilo. On byl zastínûn a zapadl.To nemohl mlad‰ímu kolegovi odpustit. Mûl navíc politické ambice, ale nikdy neuspûl, zatímco já byl jmenován ministrem.To bylo na nûho pfiíli‰.TudíÏ ‰kodolibû vyuÏil situace a nabídl Mackovi moÏnost moderovat sjezd stomatologické komory, kam mû jako ministra pozval. Na pozvánce byl Macek uveden a mnû bylo hned jasné, Ïe tam k nûãemu dojde. Udûlal jsem v‰ak chybu v odhadu. Vycházel jsem z toho, Ïe Macek chce celou vûc sehrát jako jak˘si rytífisk˘ souboj. Pfied sjezdem, nebo po skonãení, se mi postaví tváfií v tváfi a bude chtít pfied vefiejností spektakulárnû obhájit ãest své Ïeny. Ani ve snu mû nenapadlo, Ïe by mû mohl napadnout zezadu.To postrádalo úroveÀ i smysl. âest se pfieci nedá hájit tak, Ïe nûkoho zezadu pra‰tím a uteãu. Vzal jsem si tedy obno‰enûj‰í oblek s vûdomím, Ïe mÛÏe dojít k bitce. Sedûl jsem na pódiu a Macek stál u fieãnického pultu za m˘mi zády. I kdybych chtûl, tak jsem se na nûho nemohl dívat, neboÈ bych se musel zcela otoãit dozadu a sedût bokem ãi dokonce zády k publiku, coÏ bylo nemoÏné. Sly‰el jsem, jak najedou fiíká, Ïe si na zaãátku musí vyfiídit ãistû soukromou vûc. Vûdûl jsem, Ïe okamÏik nastává a pfiedpokládal jsem, Ïe ke mnû pfiistoupí a vyzve k omluvû. Najednou se mi na chvilku zatmûlo pfied oãima a zaãala mû pálit ‰íje. Uvûdomil jsem si, Ïe mû zcela zákefinû pra‰til. Byla to neãekaná situace, na kterou jsem nebyl vÛbec pfiipraven. Ani ve snu jsem nepoãítal s takov˘m zpÛsobem. Zaãal jsem horeãnû pfiem˘‰let, co mám dûlat dál. Sedût a tváfiit se, Ïe se nic nestalo? NemoÏné! Byl bych za ‰a‰ka a zbabûlce. Odejít? Opût by to bylo interpretováno, Ïe jsem utekl jak spráskan˘ pes.Vstát a oplatit mu úder? NemoÏné, ne‰lo by o obranu, ale mstu, to je asi pochopitelná reakce, ale mnû nenaklonûná média by to okamÏitû zneuÏila proti mnû. Jediné, co mi pfii‰lo trochu schÛdné, bylo verbalizovat to, co provedl a chtít po nûm omluvu. Pfiistoupil jsem tedy k fieãnickému pultíku, kde stál Macek a fiekl jsem, Ïe mû napadl zbabûle zezadu a je tudíÏ zbabûlec. Macek to nevydrÏel a zaútoãil znovu. Pravou rukou mi chtûl dát dal‰í facku. Vykryl jsem rá-
nu a opûtoval úder prav˘m hákem. Macek uh˘bal a má pûst ho zasáhla do levého spánku. Nato Macek skoro upadl za fieãnick˘ pult. Následovalo nûkolik dal‰ích m˘ch ran, které ani nevím, kam dopadly. Macek se dal na ústup. V té chvíli pfiibûhl mÛj spolupracovník Michal Sojka a postavil se mezi nás. Z celé situace bylo úsmûvné, Ïe se nበzápas odehrával za zády sedících hostÛ a pfiedsednictva komory, ktefií strnule zírali pfied sebe do sálu a nikdo z nich nemûl odvahu se otoãit v situaci, kdy se ministr bije s konferenciérem. KdyÏ potyãka skonãila, tak delegáti v sále zareagovali v drtivé vût‰inû velice dobfie, i kdyÏ to nebylo vÛbec publikum naklonûné mé osobû a sociální demokracii. Potyãky mezi stomatology a vedením ministerstva byly na denním pofiádku. Pfiesto, aÏ na ojedinûlé reakce, si publikum vynutilo odchod Macka ze sjezdu a z pozice konferenciéra. Já pak ustál je‰tû zhruba dvouhodinovou diskusi. Musím fiíci, Ïe to byl pro mû nesmírnû cenn˘ záÏitek pfiedev‰ím proto, Ïe jsem si v extrémní situaci vyzkou‰el, co to je sebekontrola. Bylo krátce pfied volbami a Macek pÛsobil jako poradce prezidenta republiky Václava Klause. Po ãase mi jeden ãlovûk vyprávûl, Ïe Klaus se o incidentu dozvûdûl na golfu. Pr˘ nevûfiícnû kroutil hlavou a prohlásil, Ïe Macek je neuvûfiiteln˘ blbec, a Ïe hodnû pomohl sociální demokracii ve volbách. Samotného by mû i s odstupem ãasu zajímalo, jak tento incident ovlivnil volební v˘sledek. Navíc Ïivot nûkdy sehraje zajímavou scénu. Miroslav Macek se v‰ude hájil tím, Ïe bojoval za ãest své Ïeny.V intervalu nûkolika mûsícÛ vy‰el v bulváru snímek z té doby, kdy se úplnû nah˘ prohánûl se zcela vysvleãenou mladou pfiítelkyní po své zahradû v dobû, kdy byla jeho paní pryã. Asi kaÏd˘ uzná, co skuteãnû po‰kodilo ãest jeho manÏelky více.
● 112 ●
● 113 ●
P E T R N E â A S – S U C H A R – S PA S I T E L
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
se nakonec vûnoval technice plazmové fyziky v RoÏnovû pod Radho‰tûm (RNDr.).V ODS se objevil jiÏ roku 1991, o rok pozdûji byl poslancem, a roku 1999 místopfiedsedou ODS. Kariéra se neobe‰la bez boje, roku 2002 prohrál boj o pfiedsednicví modr˘ch s Mirkem Topolánkem (o dva hlasy), o nûco pozdûji prohrál duel proti Bémovi o post prvního místopfiedsedy.Od roku 2006 byl jiÏ „jen“ fiadov˘m místopfiedsedou strany, a aÏ vynucen˘ odchod Mirka Topolánka z pozice volebního lídra pfiihrál tento vÛdcovsk˘ post Petru Neãasovi. Uvidíme, jak si s ním poradí...V kaÏdém pfiípadû hrál Neãas o vysokou kariéru vÏdy, a v letech 2006 - 2009 obsadil souãasnû post místopfiedsedy vlády a ministra práce a sociálních vûcí. Kromû toho má Neãas velmi blízké a dÛvûrné vztahy k v˘boru pro obranu a bezpeãnost, a kdyÏ zrovna nebyl ve vládû, pÛsobil alespoÀ jako stínov˘ ministr obrany. Zrovna tak se prezentuje jako znalec sociální péãe, aãkoliv v ãase jeho pÛsobení v Topolánkovû vládû se pfiipravoval nástup hluboké krize a sociální bídy. Není divu, Ïe kdosi k jeho internetovému Ïivotopisu pfiipsal, Ïe jsme zru‰ili rovnostáfiství, uãili se jednou na v˘chodû a podruhé na západû, zavedli jsme antirovnostáfiství, prosadili nezamûstnanost a bídu dÛchodcÛ, ale objevili i ãleny správních a dozorãích rad, ale aÏ na Neãase na to doplácíme „furt jenom my“...
petr neãas: suchar – spasitel PETR NEâAS se narodil (1964) v Uherském Hradi‰ti a Ïije v RoÏnovû pod Radho‰tûm, takÏe patfií do Polívkova Vala‰ského království. Má ãtyfii dûti, jak pfiipsal kdosi do jeho Ïivotopisu, a o nû a rodinu dbá víc, neÏ o zbytek národa.Také vypadá skromnû, av‰ak na své posty dbá víc, neÏ o sociálnû slab‰í obãany (a Ïe jich je!). Zaãneme-li samotn˘m Neãasem, tedy tento muÏ vystudoval na brnûnské univerzitû fyzikální vûdy, takÏe ● 114 ●
● 115 ●
P E T R N E â A S – S U C H A R – S PA S I T E L
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
perly petra neãase ●
„To nebyl Ïádn˘ obãansk˘ demokrat, kter˘ fiekl onu proslulou vûtu: Jsou tam pouze dÛchodci, smrad a krokod˘li.“ (ceskenoviny.cz)
●
„V politice neplatí co by bylo, kdyby bylo. Já sázím na vítûzství zdravého rozumu, na zodpovûdnost vÛãi vefiejn˘m rozpoãtÛm…“ (4. 12. 2009)
●
„My budeme hlasovat pro, pfiedev‰ím za tûch okolností, Ïe zÛstane zachována vládní podoba návrhu, ke které máme jeden tisíc a sto padesát ‰est v˘hrad.“ (4. 12. 2009)
●
„To jeden psycholog, tu‰ím, Ïe to byl pan Plzák, fiíkal, Ïe hodn˘ ãlovûk je blbec.“ (24.5.2009)
●
„Moje pfiedstava politické kultury je tro‰ku jiná, nicménû my politici musíme nûco vydrÏet. To je prostû souãástí fiemesla politika.“ (o vajíãkov˘ch útocích na pfiedstavitele âSSD, 24. 5. 2009)
●
„Topolánek je urostl˘ chlap, pan Paroubek je spí‰e objemnûj‰í chlap, kdyÏ to fieknu zjednodu‰enû. Poãítaãovû se nemusí upravovat u pana Paroubka, ale Ïe si nedokáÏe zapnout ko‰ili u krku, to se prostû mÛÏe kaÏd˘ pfiesvûdãit v televizních pfienosech.“ (24. 5. 2009)
● 116 ●
Petr Neãas pozornû sleduje aktuální zpravodajství, pfiiãemÏ mu uniká, Ïe nejdÛleÏitûj‰í informace je obsaÏena na opaãné stranû. ● 117 ●
P E T R N E â A S – S U C H A R – S PA S I T E L
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
david rath:
média o petru neãasovi NEJSEM PAN âIST¯. JSEM CHOLERIK, ¤ÍKÁ NEâAS. CHCE K¤ESLA PO ZELEN¯CH Skoro osm let vydrÏel Petr Neãas stát loajálnû pfii ‰éfovi ODS Mirku Topolánkovi. Teì ho nahradil v roli volebního lídra. Co bude s pfiedsedou? „Mirek Topolánek si vzal nûkolik dní na rozmy‰lenou. Ale s jeho aktivní úãastí v kampani nepoãítáme,“ fiíká Neãas v rozhovoru pro MF DNES. iDnes.cz, 27. bfiezna 2010 ●
● MILAN URBAN: MÍSTO JARA P¤I·EL NEâAS Obãan‰tí demokraté ve snaze zabránit je‰tû vût‰í ostudû, neÏ jiÏ dokázali zpÛsobit, svrhli Mirka Topolánka z pozice volebního lídra a nahradili ho nev˘razn˘m místopfiedsedou Petrem Neãasem. Nev˘razn˘m z pohledu vystupování na vefiejnosti, ale o to nebezpeãnûj‰ím pro âeskou republiku a její obyvatele iDnes.cz, 29. bfiezna 2010
MILENKA? NESMYSL, ODVRACÍ LÍDR ODS NEâAS ÚTOK NA SVÒJ SOUKROM¯ ÎIVOT Volební lídr ODS Petr Neãas pocítil, jak vypadá opravdu ostrá negativní kampaÀ. Na Facebooku vznikla skupina „Proti pokrytectví nevûrného Neãase“, která mu vyãítá údajn˘ dlouholet˘ mimomanÏelsk˘ pomûr s blízkou spolupracovnicí. „Je to samozfiejmû nesmysl,“ fiekl MF DNES Neãas. iDnes, 8. dubna 2010 ●
● 118 ●
exempláfi petr neãas Z nûjakého mnû neznámého dÛvodu pfiifikli novináfii Petru Neãasovi nálepku slu‰ného politika.Tak jistû, v porovnání s Topolánkovsk˘m vyplazováním jazyka a vztyãen˘m prostfiedníkem jde nepochybnû o v˘raznû jin˘ kalibr. Ale pod maskou slu‰Àáka se skr˘vá politik, kter˘ umí pûknû hulvátsky ‰lehnout. Kdo je urãitû extrémnû slu‰n˘ ãlovûk, pÛsobící aÏ trochu zakfiiknut˘m dojmem, je Vladimír ·pidla.Tento hyperkorektní muÏ si od Neãase vyslouÏil ve snûmovnû uráÏku – Vladimír Iljiã ·pidla. Nûãas ho tedy pfiirovnal k Vladimíru Iljiãi Leninovi, tvÛrci leninismu a vÛdci bol‰evické fiíjnové revoluce v Rusku. âlovûku, se kter˘m má Vladimír ·pidla shodné akorát kfiestní jméno. S jistou nadsázkou se dá fiíci, Ïe Lenin je prototypem pravého opaku ·pidly. Byl to vÛdce, revolucionáfi, organizátor, táborov˘ fieãník a urãitû netrpûl pfiehnan˘mi ohledy ke sv˘m názorov˘m odpÛrcÛm, proti kter˘m neváhal pouÏít násiln˘ch prostfiedkÛ. Nutno v‰ak fiíci, Ïe ani pfiedtím vládnoucí carové netrpûli pfiehnan˘mi ohledy a uchylovali se k masakrÛm demonstrujících lidí a carská ochranka jemnocitem nepfiekypovala. Pfies v‰echno Lenin zdaleka nedosáhl bestiálních rozmûrÛ Stalina, ale pfiipravil mu cestu k moci, i kdyÏ údajnû na sklonku svého Ïivota mûl o Stalinovû nástupnické vhodnosti dost pochybovat. Na rozdíl od tûchto historick˘ch postav je Vladimír ·pidla rozen˘ demokrat, za komunistického reÏimu byl perzekuován, na rozdíl od Neãase a vÏdy odmítal bliωí spolupráci âSSD s komunistickou stranou. Za to, Ïe má jiné názory neÏ pan Neãas, dostal od nûho nálepku „Lenina“. Nesedící, nevkusné, ale novináfiÛm to hulvátské nepfii‰lo. Není to jedin˘ ústfiel pana Neãase. Bûhem povolebních vyjednávání ODS s âSSD v roce 2006 pfiirovnal sociální demokracii k Hamásu nebo Hizballáhu. Jde o palestinské organizace, které své názory ãasto prosazovaly i za pou● 119 ●
P E T R N E â A S – S U C H A R – S PA S I T E L
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
Ïití zbraní a násilí a jejich jména slouÏí i za synonymum pro teroristická uskupení. Opût nesedící, pfiehnané, uráÏlivé a to jen proto, Ïe pfii jednání máte jiné názory a neskáãete, jak by si pan Neãas pfiedstavoval. I já osobnû mám s Neãasem podobnou zku‰enost. KdyÏ jsem sedûl u stolu zpravodajÛ ve snûmovnû, byl jako ministr tûsnû za m˘mi zády a ne‰etfiil na moji adresu vulgarismy nejhrub‰ího kalibru, které schválnû proná‰el polohlasem, abych je sly‰el a nechal se vyprovokovat k nûjaké reakci. KdyÏ jsem byl zvolen hejtmanem, tak mû schválnû ve snûmovnû vefiejnû naz˘val „hejncem“ tedy hejtman a poslanec. Samozfiejmû sv˘m kolegÛm z ODS v obdobn˘ch pozicích takto posmû‰nû nefiíkal. Pfiitom by ‰lo jeho kolegu Pospí‰ila naz˘vat tfieba „dûkancem“ – poslanec a dûkan právnické fakulty v Plzni, senátorovi Kuberovi by mohl fiíkat „primsen“ – primátor Teplic a senátor, mûl i spolustraníka, co byl námûstkem hejtmana v PlzeÀském kraji, a tak by jej mohl láskyplnû titulovat „nánec“ a navíc sobû mohl pfied ãasem fiíkat „minec“ – ministr a poslanec… TudíÏ z osobních zku‰eností na nûho nemohu hledût jako na „slu‰ného“ odeesáka, ale spí‰ mi pfiipomíná aktivního pravicového svazáckého funkcionáfie. Za minulého reÏimu jsem zaÏil obdobn˘ch komunistick˘ch mládeÏníkÛ fiadu. Nezfiídka byli pastózního vzhledu a pfiekypovali nad‰eneckou aktivitou. UÏ se dost pozapomnûlo, Ïe vstup pana Neãase na vefiejnost byl velik˘m fiaskem. Byl mlad˘m a nadûjn˘m politikem a dostal nabídku na ministerské kfieslo.Tu nad‰enû pfiijal a do kamer prohlásil, Ïe se na této funkci buì udûlá ãi oddûlá. Místo deklarování odhodlání pomoci resortu se hlavnû zajímal o to, jak˘ dopad to bude mít na jeho osobu. Je to obdobné asi jako pláã sesazené-
ho politika nad tím, Ïe pfii‰el o pûkn˘ plat a nebude mít z ãeho vrátit hypotéku. Následovala kritika Neãase za tato slova a on se zhroutil a funkci odmítl a utíkal se schovat. Ministerstvo dostal aÏ posléze v Topolánkovû vládû. Vyznaãoval se hlavnû tím, Ïe neustále mluvil o nezbytnosti dÛchodové reformy. Ta podle nûho a ODS má spoãívat v triku, kdy lidé budou muset odvádût ãást sv˘ch vydûlan˘ch prostfiedkÛ povinnû na úãty soukrom˘ch firem.Tyto firmy mají pak údajnû peníze zhodnocovat a za desítky let vyplatit spokojen˘m dÛchodcÛm stfiadatelÛm. Systém budí velké nad‰ení u majitelÛ a manaÏerÛ tûchto soukrom˘ch spoleãností, neboÈ by jim stát zákonem nahnal miliardy vydûlané kaÏd˘m ãlovûkem. Je to vlastnû privatizace ãásti daní. Sen kaÏdého finanãníka. Podle Neãase to má vyfie‰it problém se stárnutím populace.Tento systém by skuteãnû fungoval skvûle, kdyby byla nûjaká záruka, Ïe soukromá firma mezi tím nezbankrotuje, peníze nerozkrade, ãi je neztratí v transakcích s následnû bezcenn˘mi akciemi ãi nerozplyne v nenávratn˘ch investicích. Je s podivem, jak pravice kritizuje zadluÏování státu, ale na druhou stranu chce
● 120 ●
● 121 ●
Václav Klaus a jeho budoucí nástupci v ãele ODS v roce 2000. Nikdo dal‰í uÏ na snímku není.
P E T R N E â A S – S U C H A R – S PA S I T E L
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
lidi zákonem nutit dávat peníze soukrom˘m investiãním spoleãnostem, které nedûlají skoro nic jiného, neÏ Ïe jin˘m pÛjãují peníze.Tedy nejprve nûkdo potfiebuje peníze – chce se zadluÏit, ty si pÛjãí na nûjak˘ úrok a z tohoto úroku se mají zhodnotit vklady nedobrovoln˘ch dÛchodov˘ch stfiadatelÛ. KdyÏ na splátky dluhu nemá, pak mají smÛlu následnû i stfiadatelé. Petr Neãas vûnuje nezmûrnou energii na propagaci tohoto systému a dokonce i dnes, pfii zku‰enosti krachÛ penzijních fondÛ v USA vûfií, Ïe toto finanãní letadlo mÛÏe zachránit spoleãnost pfied zhoubn˘mi dÛsledky stárnoucí populace. Kladu si otázku, zda v této hfie hraje jen roli uÏiteãného idiota postrkovaného soukrom˘mi dÛchodov˘mi fondy, nebo s nimi v tom jede a uÏ se vidí jako jeden z tûch, ktefií se o na‰e nedobrovolnû vybrané peníze starají a z nich si pûknou ãást ukrajují pro své potfieby. Tak pfiece dne‰ní svût funguje. ManaÏefii si vyplácejí zázraãné platy, bonusy a zlaté padáky, aby v okamÏiku, kdy v‰e pfiivedou ke krachu s úsmûvem prohlásili, Ïe dûlali co mohli. Ale dopadlo to, jak to dopadlo, a ti, co to celé platili, mají „smolíka“ a mohou zaãít zase peníze strkat nûkam jinam.Tfieba budou mít tentokrát vût‰í ‰tûstí. Na Slovensku tento gigantick˘ podvod, zvan˘ dÛchodová reforma, provedla Dzurindova pravicová vláda. Kuriózní je skuteãnost, Ïe toto opatfiení prezentované jako boj se státním dluhem, tento dluh jenom zv˘‰í.Ti, co to prosazují, totiÏ musí fie‰it zásadní rozpor, kter˘ Neãas vefiejnosti tají. Rozpor spoãívá ve faktu, Ïe dne‰ní dÛchody jsou zaloÏeny na prÛbûÏném systému. Co se z daní na dÛchody od lidí vybere, tak zhruba totéÏ se také v pfiíslu‰ném roce celé rozdá dÛchodcÛm. Nûkdy rok skonãí drobn˘m pfiebytkem, jindy, napfiíklad v loÀském a nejspí‰e i leto‰ním roce
systém skonãí schodkem, kter˘ se musí pokr˘t vydáním státních dluhopisÛ. Neãas tedy stojí pfied rozhodnutím, zda lidem nafiídí zv˘‰it danû na dÛchody a tuto nav˘‰enou ãást povinnû pfievede do správy soukrom˘m dÛchodov˘m fondÛm, coÏ je pro ODS asi tûÏko polknutelné, neboÈ jde o zv˘‰ení daní. Druhou moÏností je ãást souãasn˘ch daní rozdûlovan˘ch na penze dát soukrom˘m firmám k takzvanému spofiení.Tyto peníze v‰ak budou okamÏitû scházet na v˘platy dÛchodÛ souãasn˘m dÛchodcÛm, tudíÏ jim bude Neãas muset dÛchody sníÏit, nebo o to zv˘‰í státní dluh. S tûmito potíÏemi se nyní velmi tûÏko vyrovnává slovenská Ficova vláda. Tak Neãas tváfiící se jako milouãk˘, slu‰Àouãk˘ andílek pfiipravuje a prosazuje jeden z nejvût‰ích tunelÛ na ãesk˘ daÀov˘ systém a tudíÏ na nás v‰echny. ODS si jej nyní vybrala jako svého volebního lídra a vlastnû i za zastupujícího pfiedsedu. Vybrali ho jako protipól Topolánkovského humpoláctví. Rychl˘ manévr dva mûsíce pfied volbami, mající za cíl zachránit ODS od naprostého volebního debaklu. Bude hodnû zajímavé sledovat, co to udûlá. Myslím si, Ïe pro skalní voliãské jádro ODS je Neãas pfiíli‰ mûkk˘, bezbarv˘, rozplizl˘. Koneãnû Mirek Kalousek jej oznaãil za sociálního demokrata uvnitfi ODS. CoÏ jistû pravda není, ale pro pravovûrné praviãáky asi pfiíli‰ moc mluví o sociálním systému, málo mobilizuje proti rudému nebezpeãí a jeho uráÏky soupefiÛ jsou sice vulgární, ale ne tak dÛrazné, jak by si pfiedstavovali. Neãas tak po vût‰inu ãasu více pfiipomíná prototyp euroúfiedníka, neÏ rozhodného vÛdce a stratéga. MoÏná je ãeská vefiejnost unavená z v˘razn˘ch osobností a bude si chtít zase na chvilku odpoãinout a sáhne po mdlé figufie, ale pfiíli‰ tomu nevûfiím. Lidé sice na kontroverzní osobnosti ãasto soãí, ale vlastnû je mají rádi a chtûjí je. Rádi je sledují, baví se o nich, kritizují je. Sledovat politiku je takové intelektuálnûj‰í sledování sportovního utkání. Mûla by tam b˘t akce, napûtí, emoce i nûjak˘ ten faul ãi pÛtka. Co se suchary, ktefií mluví ve ‰roubovan˘ch frázích. Po tûch vefiejnost sice také nûkdy volá, ale nabaÏí se jich za nûkolik málo dní a zase touÏí po vzruchu, napûtí a vtipu. Jsem zvûdav, jak se s tím Petr Neãas vypofiádá.
● 122 ●
● 123 ●
K A R E L S C H WA R Z E N B E R G – S C H L A F E N B E R G ( â E S K Y S P Í C Í
KO P E C )
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
koslovensko nûkolikrát krátce nav‰tívil) se natrvalo vrátil aÏ po listopadu, aby se mohl stát kancléfiem prezidenta Václava Havla. Tomu zajisté imponovalo, Ïe má na Hradû kníÏete pána, ov‰em ‰lechtici samému poãínání roztodivn˘ch prezidentsk˘ch poradcÛ s prapodivn˘mi man˘ry nebylo nejspí‰e po chuti. Roku 2002 byl zvolen do senátu, na jehoÏ jednáních pfied okem kamer dosud klidnû pospává. NeboÈ, jak pravil, radûji si zdfiímne, aby nemusel naslouchat v‰em pitomostem. S Miroslavem Kalouskem pak zaloÏil stranu TOP 09, která je nejspí‰e postavena na obecnû oblíbeném pilífii suchého kníÏecího humoru. K obvykle citovanému postavení: hajn˘ a hostinsk˘, je tfieba uvést, Ïe ve skuteãnosti kníÏe ve Vídni a ve ·t˘rském Hradci vystudoval práva, a v Mnichovû se pak vûnoval studiu lesnictví. Bûhem emigrace byl na ãas pfiedsedou Mezinárodního helsinského v˘boru pro lidská práva. Dlouho mu náleÏel list Respekt, kter˘ od nûj nakonec odkoupil uhlobaron Zdenûk Bakala. ·lechtic se ‰lechticem se pravdûpodobnû na obchodních záleÏitostech dohodnou nejlépe...
karel schwarzenberg:
upozornûní pro ãtenáfie: zábûr na dal‰í dvoustranû je otfiesn˘.
schlafenberg (ãesky spící kopec) Hajn˘ a hostinsk˘ – to jsou profese, uvádûné (ov‰emÏe roz‰afnû) muÏem, kter˘ se narodil v Praze roku 1937. Jeho celé – kníÏecí – jméno zní: KARL JOHANNES NEPOMUK JOSEF NORBERT FRIEDRICH ANTONIUS WRATISLAW MENA VON SCHWARZENBERG. Rodina Ïila po únorov˘ch událostech roku 1948 v zahraniãí, a Karel Schwarzenberg (kter˘ pozdûji âes● 124 ●
● 125 ●
K A R E L S C H WA R Z E N B E R G – S C H L A F E N B E R G ( â E S K Y S P Í C Í
KO P E C )
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
perly karla schwarzen/ berga ●
„Nespokojenost se stavem ãeské politiky je znaãná. Zaznamenávám pfii kaÏdé diskusi, Ïe zpÛsob, jak se u nás politika dûlá, se vût‰inû lidí hnusí, nehledû na to, jestli ji dûlá modr˘ pták, socan ãi ãernoprdelník.“ (Právo, 21. 11. 2009)
●
„Pfiem˘‰lel jsem a zjistil, Ïe tam uÏ pfiínosem nebudu. Nechci tam pfiihlíÏet jako dinosaurus z b˘valé doby.“ (11. 6. 2009 o odchodu od Zelen˘ch)
●
„Je nutné vládu podpofiit, je to jediná, kterou máme.“ (5. 10. 2009)
●
„KdyÏ v situaci ohroÏení dÛchodového systému nûkdo navrhuje vyplacení tfiináctého dÛchodu, mûl by b˘t okamÏitû zbaven svéprávnosti.“ (leden 2010).
●
„âSSD je jako povûtrná holka.“(Právo, listopad 2009).
●
„U obou projevÛ jsem s úctou usnul.“ (o volbû prezidenta republiky, kdy podfiimoval pfii kandidátsk˘ch projevech Jana ·vejnara a Václava Klause, únor 2008).
● 126 ●
To, co v na‰í politice chybí nejvíce, je jakási základní slu‰nost. Vefiejnost od Karla Schwarzenberga oãekává zmûnu tohoto trendu. ● 127 ●
K A R E L S C H WA R Z E N B E R G – S C H L A F E N B E R G ( â E S K Y S P Í C Í
KO P E C )
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
david rath:
média o karlu schwarzen/ bergovi MILIONOVOU AFÉRU JSEM ZASPAL, P¤IZNÁVÁ LÍDR TOP 09 SCHWARZENBERG Kdo ‰éfuje stranû TOP 09? Není nejpopulárnûj‰í politik v zemi Karel Schwarzenberg jen lákadlem na voliãe a opratû ve skuteãnosti pevnû drÏí v ruce matador Miroslav Kalousek? Otázku si musí poloÏit kaÏd˘, kdo sleduje tiskové konference TOP 09. Schwarzenberg po pár vûtách pravidelnû pfiedává slovo Kalouskovi, kter˘ vefiejnost seznámí s podrobnostmi. iDnes.cz, 8. fiíjna 2009 ●
·PRTAT STOJÍ ZA TO! „MIZERNEJ STUDENT“ SCHWARZENBERG ROZDÁVAL VYSVùDâENÍ „Já jsem byl mizernej student," svûfiil se Karel Schwarzenberg, kdyÏ rozdával ‰esÈákÛm na praÏské jazykové ‰kole pololetní vysvûdãení. Dokonce i maturitu pr˘ dûlal teprve v záfií. Dûtem proto kladl na srdce, aby se uãily, hlavnû jazyky. „Ty mi vÏdycky chybûly,“ dodal b˘val˘ ministr zahraniãí, nyní pfiedseda TOP 09. iDnes.cz, 28. ledna 2010 ●
● 128 ●
exempláfi karel schwarzenberg Zle, matiãko, zle! ·varcenberci zde, jeden, ten je generál, a druh˘ je kardinál; zle, matiãko, zle! Zle, matiãko, zle! ·varcenberci zde: jeden drÏí karabáã, druh˘ fiíká »Otãenቫ …… …Slova Karla Havlíãka Borovského z písnû âechÛ (1850) o Schwarzenbercích, charakterizující vztah rodu SchwarzenbergÛ k emancipujícímu se âeskému národu. Dávn˘ pfiedek jménem Erkinger se okolo roku 1420 úãastnil taÏení proti HusitÛm a císafi Zikmund mu dal do zástavy Îatec, KadaÀ a Beroun. AÏ zhruba tfiicet let po bitvû na Bílé hofie získal Schwarzenbersk˘ rod pfiíslu‰nost k âechám. Za své pfiedky samozfiejmû nikdo nemÛÏeme, ale je dobfie tyto vûci znát, kdyÏ se naopak pouÏívají jako argument, Ïe nûkdo má nûkde hluboké kofieny a u‰lechtilou tradici. Karel Schwarzenberg a jeho okolí totiÏ rádo prezentuje celou tuto rodinu jako ãeskou ‰lechtu. Borovsk˘ byl zjevnû jiného názoru, koneãnû s ãeskou ‰lechtou je to dost sloÏité, neb byla vyvraÏdûna a vyhnána po bitvû na Bílé Hofie a nahrazena ‰lechtou loajální rakouskému císafiskému domu. Rakouská elita âechy trvale opovrhovala a dûlala na‰im zemím málo co pfiíznivého. Zatímco s Maìary se dohodli na vyrovnání a dále to bylo Rakousko-Uhersko, tak my jsme mûli smÛlu. Novû vzniklé âeskoslovenské republice a pfiedev‰ím prezidentu Masarykovi leÏela rakouská ‰lechta, respektive kaÏdá ‰lechta, dost v Ïaludku, a proto zase logicky pfiíslu‰níci této ‰lechty nehofieli k âeskoslovenské republice zvlá‰tním pozitivním zápalem. Nakonec fiada pfiíslu‰níkÛ tûchto rodÛ se celkem rychle pfiidala na stranu nacistick˘ch okupantÛ a ãile kolaborovala. âest nûkter˘m v˘jimkám, mezi které mûl patfiit i otec Karla Schwarzenberga. Po válce tyto rodiny pfii‰ly o své jmûní a statky a konãily v emigraci. K velké cti Karla Schwarzenberga slouÏí fakt, Ïe velice aktivnû podporoval ãesk˘ disent. ● 129 ●
K A R E L S C H WA R Z E N B E R G – S C H L A F E N B E R G ( â E S K Y S P Í C Í
KO P E C )
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
Pamatuji si, jak jsem obdivnû poslouchal ve zprávách Hlasu Ameriky a na Svobodné Evropû, jak byl v Praze, tu‰ím v Panské ulici, zadrÏen cizinec Schwarzenberg za to, Ïe pomáhal Václavu Havlovi. Následnû byl jako cizí státní pfiíslu‰ník propu‰tûn. Za zájem a stateãnost jsem si Karla Schwarzenberga váÏil uÏ v dobû, kdy jsem vlastnû nevûdûl ani jak vypadá. Po listopadu 1989 si jej vzal Václav Havel na PraÏsk˘ hrad, kde pÛsobil jako kancléfi.V mé pamûti utkvûla scéna, kdy prezident Havel udûloval vyznamenání a Karel Schwarzenberg ãetl jména a názvy fiádÛ. Byla to taková legraãní „protektorátní“ ãe‰tina. Lidé to hodnû kritizovali, smáli se tomu a Havlovi Schwarzenberga dost vyãítali. Nebyl tehdy mezi lidmi pfiíli‰ oblíben, brali ho jako toho Nûmce, ãi Raku‰áka... Díky velmi citlivému pfiístupu Karla Schwarzenberga k restituovanému panství se nestal tento akt neoblíben˘m. Lidé velice pozornû sledovali, co udûlá tfieba s hradem Orlík a tím, Ïe ho nechal ve stejném reÏimu jako pfied restitucí, nevyvolal proces restitucí ‰lechtického majetku vût‰í odpor vefiejnosti. Poprvé jsem se s Karlem Schwarzenbergem setkal na chalupû u Jifiího Dienstbiera v Kozlech na âeskolipsku. Byl to takov˘ vlhk˘ letní den. Jifií pofiádal na své chalupû nûjakou se‰lost pfiátel a se Schwarzenbergem se znali dlouhá léta z disentu. Stál jsem právû na uzounké, strmé asfaltce pfied Dienstbierov˘m stavením, kdyÏ pfiijela ·koda Oktávie a z ní s trochou obtíÏí vylezl Karel Schwarzenberg. Pozdravili jsme se a on otevfiel kufr, ze kterého znenadání vyskoãil pes. Dost mû zarazilo, Ïe vozí psa v uzavfieném kufru, ne‰lo o kombík. Odvûtil nûco v tom smyslu, Ïe pes tam jezdí rád.V následujících hodinách rÛzn˘ch debat mû niãím nezaujal, pfieváÏnû mlãel, nebo hovofiil trochu nesrozumiteln˘m
jazykem. Pfiíjemn˘ ãlovûk, ale urãitû nepatfiil mezi vÛdce debat. Následujících nûkolik let jsem jej nepotkal, aÏ u Michala Kocába v jeho trojské vile, kde se se‰la fiada lidí k debatû o aktuální politické situaci. Bylo to v dobû opoziãní smlouvy a na tyto debaty o budoucnosti politiky sem chodila fiada lidí. Tfieba Jifií Lobkowitz, nebo i Martin Bursík, prof. ·vejnar nebo doktor Hartl, kter˘ mûl velmi zajímavé sociologické pfiedná‰ky. Karel Schwarzenberg, ãlen ODA, na mû tehdy udûlal dojem tím, Ïe záhy po zaãátku diskuse hluboce usnul. V následujících letech pak uspûl v Praze ve volbách do senátu, coÏ jsem mu pfiál, neboÈ si to urãitû zaslouÏil víc neÏ v Praze favorizovan˘ kandidát ODS. Kandidoval za Unii svobody. V Senátu zmizel ze zfietele, ostatnû jako vût‰ina senátorÛ, po kter˘ch není ani vidu ani slechu.AÏ se mi zdá, Ïe pfiíslu‰nost k Senátu vás zbaví jakékoli individuality a zajímavosti. Stanete se souãástí beztvarého senátního eintopfu, kter˘ nedûlá nic jiného, neÏ se snaÏí pÛsobit dÛstojnû. O to více mû pfiekvapila skuteãnost, Ïe Karla Schwarzenberga nominovali Zelení do vlády na pozici ministra zahraniãí. âert vem, Ïe nemûl se Zelen˘mi nikdy nic spoleãného. âert vem, Ïe k programu Zelen˘ch mûl stejnû blízko jako vegetarián k vepfiové peãínce, ale jaké mûl zku‰enosti s diplomacií ãi zahraniãní politikou? Nikdy pfiedtím se neprofiloval jako expert na zahraniãí a najedou byl ministrem. âekal jsem, Ïe jej zaãnou média za to muãit a kritizovat. Navíc jeho málo srozumitelná mluva se mi zdála b˘t v takové pozici handicapem. Chyba lávky. Média byla nad‰ena. Kdyby tfieba sociální demokracie udûlala z nûjakého laika ‰éfa diplomacie, navíc ten se vyjadfioval ãasto velmi nesrozumitelnû a pfii kaÏdé pfiíleÏitosti navíc usnul, tak by nás ukfiiÏovali za Ïiva. Ne tak Topolánka a Bursíka se Schwarzenbergem. Ve Snûmovnû mûl Karel Schwarzenberg první vystoupení, kdy mûl pfieãíst cosi, co mu napsal úfiednick˘ aparát ministerstva. Sedûl jsem a snaÏil se pochopit, co to mumlá, a nerozumûl jsem mu ani slovo. ·el jsem se zeptat Jifiího Paroubka, zda se mi to jen zdá, nebo váÏnû mluví tak, Ïe mu vÛbec není rozumût oã jde a co se vlastnû snaÏí pfielouskat. Jifií Paroubek jen nevûfiícnû kroutil hlavou s tím, Ïe také
● 130 ●
● 131 ●
K A R E L S C H WA R Z E N B E R G – S C H L A F E N B E R G ( â E S K Y S P Í C Í
KO P E C )
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
tomu ãlovûku nerozumí ani slovíãko. NovináfiÛm to zjevnû nevadilo, nûktefií v tom dokonce spatfiovali velkou pfiednost. Obdobnû podivuhodn˘ byl v˘stup Karla Schwarzenberga na konferenci s tiskem na téma radaru. Dvojice Parkanová Schwarzenberg sv˘mi pfiíspûvky vzbudili oprávnûnû vlnu veselí a údivu. Je‰tû jen scházelo, aby Vlasta Parkanová zaãala zpívat oslavnou píseÀ na americk˘ radar, s kterou sklidila velkou ostudu u vefiejnosti.Vidûl jsem posléze také pfienos z nûjaké tiskové konference v Izraeli, jíÏ se úãastnil Karel Schwarzenberg a pfiipadalo mi to jako tristní vystoupení s tím, Ïe za to na‰e zemû nemÛÏe slíznout nic jiného, neÏli velkou ostudu. Pfiekvapivé bylo i konstatování na adresu Raku‰anÛ protestujících proti dostavbû Temelína, kdy ministr zahraniãí médiím sdûlil, Ïe ty magory dobfie zná… Kdokoli jin˘ by byl okamÏitû oznaãen za hulváta, nikoliv kníÏepán, kterému média pomalu tleskala, jak neotfiele se vyjadfiuje. Kdesi jsem ãetl rektální komentáfi, Ïe kníÏe si taková vyjádfiení mÛÏe dovolit na rozdíl od jin˘ch „sprost˘ch“ a neurozen˘ch politikÛ. Masaryk by se obracel v hrobû i tím, Ïe mnozí servilnû Schwarzenbergovi fiíkají – kníÏe. Oslovení ‰lechtick˘m titulem bylo totiÏ první republikou zru‰eno. Nejasn˘ byl také pfiístup Karla Schwarzenberga k otázce sudetsk˘ch NûmcÛ, pfiedev‰ím k moÏnému ru‰ení Bene‰ov˘ch dekretÛ a nárokÛ NûmcÛ na restituce jejich majetku. Schwarzenberg se nikdy netajil sv˘mi sympatiemi k sudetsk˘m nárokÛm. Zajímav˘ je v této souvislosti fakt, Ïe média jej nikdy v této vûci podrobnû nevyzpovídala a nikdy se jeho názory na tyto vûci ‰iroce nepublikovaly. âetné rozhovory s Karlem Schwarzenbergem se toãí okolo toho, jaké knedlíky rád jí, proã koufií d˘mku, nebo jak˘ byl jeho otec ãesk˘ vlastenec, ale kupodivu v‰ichni jakoby zámûrnû obcházeli po ‰piãkách tato v˘bu‰ná témata.TéÏ ãlenství Schwarzenberga v organizaci nejbohat‰ích lidí svûta Bilderberg se pfiíli‰ nepfietfiásá, i kdyÏ je toto uskupení opfiedené celou fiadou teorií o „tûch co vládnou svûtu“. Tûmto teoriím osobnû nevûfiím. Na druhou stranu by bylo naivní si myslet, Ïe lidé co vládnou neb˘val˘m majetkem, nechtûjí vládnout i druh˘m pfies ochotné politiky.
KdyÏ skonãila Topolánkova vláda, skonãil i Karel Schwarzenberg u Zelen˘ch a stal se korouhví v ruce Miroslava Kalouska. Mû celkem i poprávu leckdo kritizuje za to, Ïe jsem byl ãlenem nûkolika stran, ale u Schwarzenberga je politick˘ turismus brán témûfi jako aristokratická pfiednost. Kdo se ji odváÏí kritizovat stává se okamÏitû terãem útokÛ. Stejnû tak fakt, Ïe Karel Schwarzenberg okamÏitû usíná pár minut poté, co dosedne. U v‰ech ostatních by to byl dÛvod k okamÏitému odchodu z vefiejného Ïivota. Bylo by to bráno buì jako dÛkaz nezájmu o to, co dûlá, nebo jako dÛkaz totální zdravotní nezpÛsobilosti. Ne tak u novináfii milovaného kníÏete.TOP O9 z toho dokonce udûlala souãást své volební kampanû a vytáhla s billboardy – KdyÏ se kecají blbosti, tak spím. Pravda je taková, Ïe spí neustále, aÈ se fiíká cokoli. Zde je nutné ocenit Kalouskovu strategickou genialitu, kdyÏ starého pána pfiesvûdãil a udûlal z nûho pfiedsedu své strany. V‰ichni ví, Ïe tam Karel Schwarzenberg hraje roli ply‰ového maskota hokejového t˘mu, zatímco zápas na ledû hraje kapitán Kalousek. Schwarzenbergovi to pfiekvapivû vÛbec nevadí a roli pestré korouhve tfiímané v Kalouskov˘ch pevn˘ch rukou snad hraje dokonce i rád. Do této mé encyklopedie jsem jej zafiadil tedy jen proto, Ïe spoleãensky reprezentuje stranu, která se prohla‰uje pravicovou.Vlastní politické názory Karla Schwarzenberga aÏ tak známé nejsou, na rozdíl od jeho vztahu k ovocn˘m knedlíkÛm, potíÏím se zatékajícími stfiechami jeho hradÛ a zámkÛ a vfielému vztahu ke stranû lidové, kterou mile nazval ãernoprdelníky.To vysvûtlil tím, Ïe se jim tak kdysi fiíkalo. Nejsem zdaleka takov˘m pamûtníkem jako on, ale co jsem kde ãetl, tak to mají b˘t ãernokabátníci – ãasté oznaãení lidovcÛ za první republiky. KníÏepánu Schwarzenbergovi se v‰ak drobná nepfiesnost promine, protoÏe si novináfii myslí, Ïe do na‰ich konãin pfiinese tolik oãekávanou zmûnu politické kultury smûrem k jemnocitnému vyjadfiování a vybran˘m mravÛm. Zatím to v‰ak vypadá, Ïe novináfii budou sprosÈárny vybran˘ch omlouvat a tolerovat, ale kmánÛm za nû umyjí pofiádnû hlavu. ProtoÏe pfiece není nic víc v zájmu rozvinuté demokracie, neÏ nerovn˘ pfiístup k jednotliv˘m osobám.
● 132 ●
● 133 ●
M A R E K · N A J D R – Z D R AVO T N Í
BAKALÁ¤
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
O kom Ïe je fieã? Inu o bakaláfii MARKU ·NAJDROVI, uÏívajícímu titulu Bc. Pr˘ po absolvování studia na Vysoké ‰kole ekonomické, obor financování. Narodil se roku 1975, a uãinil tak zfiejmû v˘hradnû proto, aby se vûnoval zdravotnictví. Pouze fiádní absolventi vysok˘ch ‰kol vûdí, Ïe ukonãení ekonomické fakulty (v tomto pfiípadû financování) jsou ozdobeni inÏen˘rsk˘m titulem. Ne náhodou tedy vznikly pochyby, kde-
pak se mil˘ bakaláfi ·najdr bakaláfiem stal.Ve dvaceti letech, tedy roku 1995-96, nemohl mít dostudováno, av‰ak pÛsobil jiÏ jako odborn˘ konzultant pfiedsedy Hospodáfiského v˘boru parlamentu. Potom pracoval v rÛzn˘ch spoleãnostech, napfiíklad v kraji, odkud pochází, se stal ãlenem pfiedstavenstva Hutního projektu Fr˘dek-Místek. Tehdy mu bylo dvacet jedna let. O rok pozdûji ovládal strategick˘ marketing Metrostavu. Av‰ak specializaci na financování a ceny prokázal teprve v letech 2003 - 2006, kdyÏ se stal fieditelem pro vnûj‰í (samosebou hlavnû obchodní) vztahy farmaceutické firmy PFIZER.Tím získal (v ãase, kdy mûl konãit studie na V·E) ostruhy pro v˘kon finanãního manaÏera.A tak se stalo, Ïe byl Tomá‰em Julínkem roku 2006 coby znalec pov˘‰en na prvního námûstka ministra zdravotnictví. Na internetové stránce nalezneme tedy fotografii „nezbedného bakaláfie“ s v˘mluvn˘m heslem NASLOUCHÁM A ¤E·ÍM. Mnoho jsme se zatím o nûm nedozvûdûli, ani Ïivotopisné stránky na internetu nejsou dvakrát obsaÏné, av‰ak ze soudního popotahování víme, Ïe byt na Smíchovû o rozmûrech 101 metrÛ získal za 672.167 Kã, tedy fakticky za hubiãku, protoÏe slu‰né byty této velikosti jsou cenovû odhadovány na tfii aÏ ãtyfii miliony korun. Roku 2007 jako vysok˘ státní úfiedník vyfiizoval navíc popotahování s exekutorem pro dluh ve v˘‰i cca 68 tisíc, pfiedtím pfies 672 tisíc korun a vyplácení 620 tisíc unikl jen díky tomu, Ïe se o svém obohacení dozvûdûl aÏ ze soudní Ïaloby. Vesmûs ‰lo o dluhy vÛãi firmû HP Construct. KdyÏ byly zavedeny registraãní poplatky, neobohatil nás pan ·najdr sv˘mi hlubok˘mi znalostmi finanãního typu, ale vytáhl z rukávu Paralen.Ten vypadl z pfiíspûvkÛ na‰ich poji‰Èoven, kupujeme jej tedy v lékárnách bez receptu, a vida – do‰lo k poklesu prodeje na recepty o devadesát procent. Aby ne, kdyÏ kupní cena se tuze neli‰í od takzvaného poplatku ve v˘‰i 30 korun, nepoãítaje dal‰ích 30 korun, kdybychom si nechali recept vyplnit sv˘m lékafiem. Îe by se tedy nakonec ukázalo, Ïe nejsme poãetnû ménû zdatní, neÏ bakaláfi Marek ·najdr?
● 134 ●
● 135 ●
marek ·najdr: zdravotní bakaláfi
M A R E K · N A J D R – Z D R AVO T N Í
BAKALÁ¤
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
média o marku ‰najdrovi MAREK ·NAJDR BY NEMùL VYSKAKOVAT! Je‰tû v roce 2007, kdy uÏ byl ·najdr vysok˘m státním úfiedníkem, po nûm aÏ exekutor musel vymoci pravomocn˘ soudem pfiiznan˘ dluh ve prospûch konkurzní podstaty HP Construct ve v˘‰i 67.994 Kã. Pfiedtím po dlouh˘ch tahanicích aÏ po Ïalobû podané konkurzním správcem „dobrovolnû“ zaplatil ãástku 672.167 Kã. Dal‰ím sankcím ve v˘‰i cca 620.000 Kã u‰el tím, Ïe se formálnû „dozvûdûl“ o bezdÛvodném obohacení aÏ ze Ïaloby... To opravdu svûdãí o morálním profilu a právním vûdomí tohoto mr‰tného kapfiíka, kter˘ se koupe v na‰ich daních... Fakt, Ïe bezprostfiednû pfied vstupem na Ministerstvo zdravotnictví dûlal ·najdr fieditele obchodu pro farmaceutickou firmu PFIZER, je ve svûtle v˘‰e uveden˘ch skuteãností dûsiv˘. Du‰an Streit, blog na iDnes, 28. leden 2010 ●
NÁMùSTEK ·NAJDR BUDE KANDIDOVAT PROTI RATHOVI Praha - První námûstek ministrynû zdravotnictví a spoluautor nedokonãené zdravotnické reformy Marek ·najdr se utká v pfiedãasn˘ch volbách s jejím nejhalasnûj‰ím kritikem Davidem Rathem. Aktuálnû.cz, 19. 6. 2009 ●
● 136 ●
Vznik zdravotnické reformy obrazem. Kdyby si Marek ·najdr nezakr˘val ústa, sly‰el by moÏná TomበJulínek lépe. ● 137 ●
M A R E K · N A J D R – Z D R AVO T N Í
BAKALÁ¤
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
Marek ·najdr se ke mnû dostal v dobû, kdy jsem vykonával funkci prezidenta âeské lékafiské komory a on pracoval pro farmaceutickou firmu Pfizer. Pfiedstavitelé farmaceutického prÛmyslu ãile obíhají jednotlivé lékafie a reprezentanty lékafiského stavu, aÈ jde o vÛdãí osoby lékafisk˘ch odborn˘ch spoleãností, nebo i lékafiské komory. Potkal jsem se s desítkami reprezentantÛ snad v‰ech existujících firem, ale na ·najdrovi mi od poãátku nûco vadilo. Jednou to fiekl trefnû Václav Havel – jsou lidé, se kter˘mi kdyÏ mluvíte, tak máte pocit, Ïe po vás lezou slimáci.Takov˘ pocit jsem z nûj mûl hned od první chvíle. PÛsobil kombinací vlezlosti, podlézavosti a neupfiímnosti. Velmi brzy se vetfiel do pfiíznû jedné kolegynû – tajemnice vûdecké rady âLK MUDr. Evy Klimoviãové.Ta si s ním a jeho blízk˘m spolupracovníkem Prokopenkem tykala a neustále ho pfiede mnou vychvalovala, jak˘ je to skvûl˘ ãlovûk. Vût‰inou si neberu servítky a fiíkám bez obalu to, co si myslím. A tak uÏ tehdy jsem jí fiíkal, Ïe se mi ten chlapík nelíbí, Ïe mi pfiipadá trochu jako podvodník. Doktorka Klimoviãová mi na‰tvanû fiekla, Ïe nemám dobr˘ odhad na lidi a Marek je její kamarád. Pokrãil jsem rameny a uÏ jsem se se ·najdrem dál nest˘kal. Za nûkolik let poté se Dr. Klimoviãová nestaãila divit.V médiích se objevila kratiãká nahrávka z jejího jednání v kanceláfii firmy Pfizer s panem Prokopenkem, kde domlouvala celoroãní podmínky inzerce této firmy v ãasopise âLK. Nûkolikasekundová nahrávka byla sestfiíhána tak ‰ikovnû, Ïe spojovala jednání o nákupu inzertních ploch se mnou, tedy s prezidentem âLK. Klimoviãová je odkázala na mÛj sekretariát a tím to skonãilo. ProtoÏe jsem byl právû nastoupiv‰í ministr zdravotnictví, tak z toho média udûlala skandál. Podle nich moÏná Klimoviãová neprodávala inzertní plochu v ãasopise, coÏ ale roky prokazatelnû ãinila, ale
snad dohadovala schÛzky se mnou.To byl zjevn˘ nesmysl, neb má jednání se zástupci firem byla docela ãastá a jednal jsem nûkolikrát se v‰emi, vãetnû pana Prokopenka a tehdej‰ího fieditele firmy pana Polsona, se kter˘m jsme se docela ãasto potkávali i o víkendech na golfu, a to dávno pfied inkriminovanou nahrávkou. Celá vûc nakonec skonãila u soudu, jenÏ prohlásil nahrávku za neprÛkaznou, a to hned z nûkolika dÛvodÛ. Pfiednû slova vyfiãená Klimoviãovou nebyla nikterak závadná, za druhé byla krátká nahrávka sloÏena nûkolika stfiihy, tudíÏ byly dohromady dány sekvence spolu vÛbec nesouvisející a nebyla synchronizace zvuku a obrazu. ·lo tedy o umûle vyroben˘ podvodn˘ kompromitující materiál. Pan Prokopenko pfiekvapivû nevûdûl, kdo si v jeho kanceláfii na psací stÛl postavil kameru a nahrával právû tuto schÛzku. Jeho tûsné vazby s panem ·najdrem byly v‰eobecnû známé. Zpûtnû si myslím, Ïe materiál byl vyroben s cílem mû vydírat ãi zastra‰it, ale i pfies znaãnou technickou manipulaci o niãem nevypovídal. PoslouÏil alespoÀ jako kompromitující vûc. Pro média to byla ‰Èavnatá záleÏitost, soud se tomu vysmál.Tak jak jsem poznal pana Prokopenka a ·najdra, jsem osobnû pfiesvûdãen, Ïe to bylo jejich spoleãné dílo. Marek ·najdr se uÏ v tu dobu velmi intenzivnû toãil okolo Mirka Topolánka. Oba pocházejí ze severu Moravy a ·najdr zde pÛsobil jako podnikatel, pfiedev‰ím ve stavebnictví. Byl jednatelem a fieditelem stavební firmy HP Konstrukt.Ta se proslavila tím, Ïe mûla pro mûsto Rychvald postavit dÛm s peãovatelskou sluÏbou ze státní dotace. âile posílala faktury za stavební práce, paní starostka z ODS je hbitû proplácela, ale nic se nestavûlo. Pan jednatel a fieditel ·najdr si vyplácel velmi nadstandardní plat a firma se sunula k bankrotu, ve kterém nakonec také skonãila. Peníze byly utraceny, dÛm pro seniory postaven nebyl a firma, ve které peníze skonãily, upadla do konkursu. Samozfiejmû stát poÏadoval vrácení dotace. Paní starostka i Marek ·najdr skonãili pfied soudem.Ten rozhodl pfied nástupem ·najdra na místo prvního námûstka ministra zdravotnictví Julínka a vinu neprokázal. Zajímavé je, Ïe se s tím hned v prvním stání spokojil státní zástupce a neodvolal se. Takové chování státních
● 138 ●
● 139 ●
david rath:
exempláfi marek ·najdr
M A R E K · N A J D R – Z D R AVO T N Í
BAKALÁ¤
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
zástupcÛ je dost neobvyklé.Vût‰inou se spí‰e odvolávají aÏ témûfi do bezvûdomí a to i v kauzách, které budí zjevnou pochybnost, zda tam skuteãnû k nûãemu do‰lo a jejichÏ spoleãenská nebezpeãnost je pfiinejmen‰ím diskutabilní. Cel˘ postup zde nese znaky jisté nestandardnosti a snahy vûc vyfie‰it pfied nástupem Marka ·najdra do vysoké státní funkce. Kauza skonãila za malého aÏ nulového zájmu médií a ·najdrovi nic nestálo v cestû zaãít fiídit ministerstvo zdravotnictví a sednout si do ãela správní rady VZP, a tím fakticky ovládnout v‰e dÛleÏité, co se ve zdravotnictví dûje. Zatímco Julínek se sv˘m dal‰ím námûstkem Hrobonûm r˘sovali své blouznivé vize o totální pfiestavbû systému zdravotnictví, ·najdr v Cikrtovû stínu reálnû fiídil v‰e zásadní, o ãem ministerstvo rozhoduje. Zajímavá jsou i jeho vysoko‰kolská studia. Panuje pochybnost, zda vÛbec má titul bakaláfie, neboÈ v dobû, kdy fiídil HP Konstrukt a Pfizer, Ïádn˘ titul nemûl. Zeptala se ho na to jedna z televizí a místo jasné odpovûdi ·najdr témûfi utekl. Následnû sice doloÏil, Ïe titul bakaláfie má, ale docela rád bych nûkdy potkal nûjakého jeho spoluÏáka ãi vyuãujícího, kter˘ by si na nûj pamatoval. Zatím jsem takové ‰tûstí nemûl. Zato velké ‰tûstí mûl Marek ·najdr, kdyÏ od starosty Prahy 5 Janãíka získal za pÛl milionu pÛdní prostory na rekonstrukci bytu. Pan Janãík je také zajímav˘ pravicov˘ exempláfi, reprezentující ODS v její syrové podobû. Velkopansky pfiejede stráÏníkovi nohu, vyvádí kritiky z vefiejn˘ch zasedání zastupitelstva. Jeho aféry a aférky ãpící podezfiením z korupce se uÏ nedají ani zapamatovat, nechá si zvolit svoji Andreu do Evropského parlamentu a ODS si jej vybere za místopfiedsedu praÏské organizace. Jak pfiíznaãné. Z ministerstva postupnû odpadli Julínek, Cikrt i HroboÀ, ale Marek ·najdr stále zÛstává jako ‰edá eminence resortu. Je pfiísloveãn˘m krkem, co kroutí ministrovou hlavou. ¤editel VZP Pavel Horák si mi opakovanû stûÏoval, jak˘ nátlak na nûj ·najdr perma-
nentnû vykonává – kdyÏ to fieknu vefiejnû, tak strachem roztfiesen˘ fieditel VZP okamÏitû telefonuje a popírá v‰e, co mi kdy fiekl. Nejasná je i role ·najdra v procesu privatizace systému oãkování. Do Julínkova nástupu bylo oãkování zaji‰Èováno pfies státní systém zdravotních ústavÛ a hygienické sluÏby.V‰e fungovalo levnû a bez problémÛ. Stát do vybavení tûchto sv˘ch institucí investoval pro potfiebu tûchto sluÏeb desítky milionÛ. Potichu byl v‰ak systém pfieveden na soukromou firmu Avenier, kterou reprezentuje pan Leke‰. Firma má nejasnou vlastnickou strukturu a sídlí na Maltû. Leke‰ mûl firmu Medica Publishing, která spolupracovala s firmou Pfizer, pfiiãemÏ tuto oblast mûl na starosti právû Marek ·najdr. Napfiíklad spoleãnû dûlali semináfie v poslanecké snûmovnû. Jeden takov˘ semináfi trvající nûkolik hodin vy‰el na pÛl milionu, pfiiãemÏ prostory snûmovny si zajistili zcela zdarma. Privatizace systému oãkování je pro stát nev˘hodná a proti jakékoli logice. Nyní je v rukou firmy, která s obdobnou ãinností nemá Ïádnou zku‰enost, má nejasnou vlastnickou strukturu a sídlo v pochybné destinaci. Reprezentuje ji ãlovûk, kter˘ v minulosti spolupracoval s Markem ·najdrem, za jehoÏ pÛsobení na ministerstvu se tato zvlá‰tní vûc zrealizovala. Jak jsem poznal talent pana ·najdra nezapomínat na svoji osobu (od jeho pÛsobení v HP Konstruktu pfies Pfizer aÏ na Ministerstvo zdravotnictví), tak si dovolím tvrdit, Ïe minimálnû on pfiesnû ví, komu firma patfií, a ktefií lidé na tom vydûlávají. Marek ·najdr, severomoravák následnû pÛsobící v Praze, se náhle objevil na tfietím místû kandidátky ODS do snûmovních voleb za okres Mûlník. Zde vystfiídal ukÀouraného poslance za ODS Moravu, jenÏ si zahrál na Jamese Bonda a chtûl pofiizovat kompromitující materiály na dceru jedné rebelující poslankynû. Navíc se s touto dívkou kamarádil. KdyÏ byl u této ubohosti pfiichycen, rozplakal se nad sv˘m ne‰Èastn˘m osudem a ztracen˘m platem a rezignoval. Marek ·najdr se chce vynofiit na svûtlo parlamentní politiky z pozice ‰edé eminence Mirka Topolánka. Zatím s ním byl úzce svázán, a bude zajímavé sledovat, zda se mu podafií vyklouznout ze smrtelného obûtí v pfiípadû Topolánkova pádu.
● 140 ●
● 141 ●
B O R I S · ËA S T N ¯ – K U ¤ Á C K ¯
ZABIJÁK
boris ·Ëastn˘: kufiáck˘ zabiják „Je nás nûkolik lidí, ktefií si myslíme, Ïe víme jak na to, akorát máme rÛzné názory,“ pravil BORIS ·ËASTN¯ na TV Prima. Nûktefií profesofii Karlovy univerzity kdysi dávno na takováto tvrzení reagovali vyhozením od zkou‰ky. Jo, tak vy myslíte, tak pfiijìte, aÏ budete vûdût spolehlivû! Boris ·Èastn˘ (MUDr.), absolvent Fakulty v‰eobecného lékafiství, se narodil roku 1970, patfií tedy mezi mlad‰í roãníky, ale medicína (v níÏ se nako● 142●
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
nec specializoval na obor psychiatrie) mu k srdci tuze nepfiirostla. Je‰tû neÏ roku 1994 dostudoval, a neÏ absolvoval odborné stáÏe (1998), ujal se manaÏerské ãinnosti (1990 - 2006) v oblasti sportovního náãiní, dokonce zaloÏil vlastní firmu ASPEN SPORT, specializující se na dovoz, v˘robu a distribuci tohoto atraktivního artiklu.V letech 2003 - 2006 je‰tû stihl roli poradce prezidenta Klause, a od roku 2003 se stal ãlenem dozorãí rady Nadaãního fondu manÏelÛ Klausov˘ch. Od roku 2006 se ujal poslanecké ãinnosti, samosebou za ODS, jejímÏ ãlenem se stal je‰tû pfied skonãením studia roku 1998. Narozen˘ je, jak pí‰e v internetovém Ïivotopise, ve znamení berana, a nejspí‰e jako beran také bofií v‰echny bariéry. Tam, kde jiní hledají cestu, on jiÏ patfií mezi nemálo znalcÛ, ktefií si myslí, Ïe vûdí „jak na to“. Budeme-li chtít nahlédnout do jeho soukromí, ocitujme si z jeho Ïivotopisu, Ïe sní ledacos v jakémkoli mnoÏství, ov‰em nejradûji má na stole bifteky, zapíjené ãerven˘m vínem. Budeme-li se ov‰em chtít dozvûdût o jeho Ïivotní filozofii, shledáme urãité mezery.Ti, kdoÏ uvaÏují sloÏitûji, vûdí, Ïe bychom mûli Ïít ve spoleãnosti rovn˘ch pfiíleÏitostí a ‰ancí, jichÏ mnozí nerovnû vyuÏívají. Silnûj‰í pomáhají slab‰ím, coÏ je zásada, platící jiÏ v ãase rytífiské kultury. Ne tak nበBoris. Ten vydal na své internetové stránce následující proklamaci: „Jsme vedeni pfiesvûdãením, Ïe lidská odli‰nost je pfiirozenou a niãím a nik˘m nevym˘titelnou souãástí lidského bytí, souãástí, která doprovází lidstvo od samého poãátku existence a bude lidstvo provázet aÏ do jeho zániku. Jsme vedeni pfiesvûdãením, Ïe pfiirozené rozdíly mezi lidmi a vzájemné vztahy s nimi související nemÛÏe Ïádn˘ zákon umûle odstranit.“ Naopak zákon by mûl natrvalo stvrdit i to, ãeho jsme se nepoctivostí dobrali. Ne náhodou se na internetu ozval BorisÛv spoluÏák slovy, Ïe ·Èastn˘ je pfiíkladem doktora „lékafie“, co si udûlal titul jen kvÛli sv˘m k‰eftÛm. Nedal by si pr˘ od svého kolegy pfiedepsat ani nosní kapky... ● 143 ●
B O R I S · ËA S T N ¯ – K U ¤ Á C K ¯
V¯ZNAMNÍ
ZABIJÁK
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
perly
média
BORISE ·ËASTNÉHO
o borisi ‰Èastném
●
„V âeské republice existuje jediná Ïivnost pro provozování hostinské ãinnosti, jde o Ïivnost fiemeslnou. KaÏd˘ kdo se rozhodne otevfiít si restauraci (jde o koufiení), bar, kavárnu, diskotéku a podobnû, podléhá podmínkám provozování právû této Ïivnosti. O Ïádn˘ch soukrom˘ch klubech se v na‰em právním fiádu nehovofií.“ (7. 2. 2008)
●
„Tfiíbení názorÛ je urãitû v diskusi, kdyÏ si o tom povídám a hledám nûjaké fie‰ení. Ale kdyÏ jednou fieknu do novin a opakovanû, Ïe jsem pro regulaãní poplatky, tak já budu fiíkat navûky, Ïe jsem pro regulaãní poplatky, protoÏe jim vûfiím.Ale nemÛÏu fiíkat, Ïe jsem pro nû, a pak za pár let uÏ zase nejsem.“ (4. 12. 2009)
●
„Pan prezident Havel se vÏdy vyhrazoval vÛãi ODS… Pan prezident vÏdy podporoval úãelové strany, které byly pfiím˘mi konkurenty ODS, a proto to udûlal i nyní. Poté co vymizela nejen Unie svobody, ale i Zelení, bude Havel hledat nûjakého jiného protivníka ODS. MÛÏeme jen spekulovat, zda tím podporovan˘m prota hraivníkem budou lidovci nebo tfieba TOP 09.“ (26. 1. 2010)
● 144 ●
● ·ËASTN¯ A BOHAT¯ NEKU¤ÁK. Zákonem na úpln˘ zákaz koufiení se mají tento t˘den zab˘vat poslanci. Od jeho autora byste nic takového neãekali: Boris ·Èastn˘ je zapálen˘ stoupenec a pfiítel prezidenta Václava Klause. S návrhem naráÏí na odpor i ve své ODS. Kromû toho je poslanec ·Èastn˘ také úspû‰n˘m podnikatelem, spolumajitelem firmy na sportovní zboÏí. iDnes.cz, 2. ãervna 2008
NÁLEPKY JSEM NEVYMYSLEL, JE TO HLOUPOST, ¤ÍKÁ ODPÒRCE KOU¤ENÍ ·ËASTN¯ Protikufiáck˘ zákon pro‰el Snûmovnou, i kdyÏ ne v podobû, jakou si poslanec Boris ·Èastn˘ pÛvodnû pfiedstavoval.V restauracích je pro úpln˘ zákaz koufiení, zákonem ale pro‰lo nálepkování - majitel své zafiízení oznaãí kufiáck˘m, nebo nekufiáck˘m piktogramem. „V oblasti restaurací je to v˘smûch. nestane se nic,“ napsal ·Èastn˘ v chatu se ãtenáfii. iDNES.cz, 11. ãervna 2009 ●
AË SI KU¤ÁCI PLATÍ LÉâBU ZE ZVLÁ·TNÍ DANù, NAVRHUJE POSLANEC Kufiáci by mûli na svou závislost doplácet více penûz. A s kaÏdou krabiãkou cigaret, kterou si koupí, si pfiispûjí na vlastní léãbu. Poslanec Boris ·Èastn˘ z ODS chce do konce roku navrhnout úplnû novou daÀ na cigarety. iDnes.cz, 24. záfií 2009 ●
● 145 ●
B O R I S · ËA S T N ¯ – K U ¤ Á C K ¯
ZABIJÁK
david rath:
exempláfi boris ‰Èastn˘ Bojovník proti koufiení, kter˘ zvlá‰tû v prokufiácky zlobované ODS pÛsobí jako Don Quijote. Jeho snaha o omezení koufiení na vefiejn˘ch prostranstvích a pfiedev‰ím v restauracích je chvályhodná, ale k ãeské pravici nesedí, neboÈ regulace koufiení se bere spí‰ jako levicová doména.V drtivé vût‰inû zemí se jiÏ fiadu let koufiit v restauracích nesmí a kufiáci disciplinovanû chodí koufiit ven pfied restauraci. Potkával jsem jich desítky pfied lond˘nsk˘mi pubs a v Tel Avivu jsem zaÏil nájezd kontroly pokutující jak koufiící hosty, tak i personál. V âeské republice se v‰ak nechceme vzdát svého práva zapáchat po návratu z restaurace a chceme svobodnû inhalovat koufi bûhem konzumace. Tato základní lidská práva nám zaruãili poslanci napfiíã politick˘m spektrem, samozfiejmû vÛbec nepodlehli ãilému lobbování tabákov˘ch koncernÛ. Boris ·Èastn˘ si za svoji svatou válku proti cigaretám uÏil své, a to urãitû i od svého velkého vzoru, kter˘m je pro nûho Václav Klaus. Jeho blízké okolí vnímá svobodu koufiit kdekoli za základní pilífi demokracie. SvÛj zápal proti cigaretám moÏná zdûdil Boris ·Èastn˘ od svého otce, známého praÏského lékafie, kter˘ b˘val pfiednostou plicní kliniky na Veleslavínû. Boris ·Èastn˘ také vystudoval medicínu, ale dlouho u ní nevydrÏel. Záhy se chytil obchodu a ovládl trh se sportovními potfiebami firmy Head. To ● 146 ●
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
mu vyneslo slu‰n˘ majetek a blízk˘ vztah s Václavem Klausem, kter˘ je rád vnímán jako sportsmen a pfiítel v‰eho sportovního. ·Èastn˘ mûl b˘t dokonce tím mozkem, kter˘ pfiimûl po americkém vzoru Klause, aby jeho nahran˘ hlas oslovoval voliãe pfies telefon.V âechách to v‰ak logicky vyvolalo vlnu velmi negativních reakcí, kdyÏ lidé zvedli sluchátko a zaplavil je Klaus z nahrávky, aby je pfiemluvil k vûnování hlasu v parlamentních volbách.Tím jak se Boris pohyboval jen v˘hradnû mezi bohat˘mi podnikateli, tak ponûkud ztratil kontakt s ãeskou realitou. Je také brán jako pfiíslu‰ník „Bémovské vûtve praÏské ODS“, tudíÏ z tûchto dÛvodÛ nemûl v „Topolánkovské ODS“ na rÛÏích ustláno. Svoji reputaci si nezlep‰il ani tím, Ïe se ve snûmovnû vehementnû zastával Julínkov˘ch regulaãních poplatkÛ a ke sv˘m vystoupením si vytahal v‰echny mé citáty z doby, kdy jsem v polovinû devadesát˘ch let stál v ãele LOK a následnû Lékafiské komory a vyjadfioval se ke spoluúãasti pacienta. Pfies intenzivní snahu ·Èastného znevûrohodnit mû v mé snaze o zru‰ení Julínkovného, se mu naklonit si Topolánka nepodafiilo. Ten jej naopak nûkolikrát v rámci ODS poãastoval tím, Ïe kdyÏ mluví ·Èastn˘, jakoby sly‰el Ratha. Uvidíme, jak se nyní pozice Borise ·Èastného v ODS zmûní. Má ambici se probojovat na pozici ministra zdravotnictví, coÏ za vlády Topolánka bylo zhola nemoÏné, neboÈ Topolánek cílenû likvidoval Klausovy lidi.
● 147 ●
PETR TLUCHO¤ – TOPOLÁNKÒV
MOPSLÍK
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
zvládl na bakaláfiském stupni obor státní správy na Právnické fakultû Univerzity Karlovy.V roce 1989 zaãínal jako mnohem úspû‰nûj‰í kolega P. Keller jako obchodník. Keller prodával kopírky, Tluchofi se zab˘val prodejem a distribucí hudebních nosiãÛ. Navíc pofiádal kulturní akce, na nichÏ prezentoval okolo dvou set souborÛ a sólistÛ. KdyÏ se v prvních letech nového tisíciletí (2000 - 2003) stal místním dramaturgem brand˘ského kulturního centra, nebylo po politice ani vidu ani slechu.Ve sv˘ch poãátcích pofiádal i sbírkové akce pro nadaci rozvoje obãanské spoleãnosti, právû pod v˘‰e zmínûn˘m zvoláním Hopsa hejsa… Kromû toho s âeskou televizí pofiádal sbírku Pomozte dûtem a sedûl také v komisi, která rozdûlovala získané prostfiedky. Tak vstoupil do povûdomí obãanÛ Brand˘sa, a v letech 1999-2006 patfiil mezi zastupitele mûsta.V tomto mezidobí se roku 2004 stal poslancem, neboÈ jím bylo ucpáno uvolnûné poslanecké místo. Bûhem svého pÛsobení mûl ov‰em namále, kdyÏ se namíchal do aféry poslance Jana Moravy – jak víme, ‰lo o provokaãní akci s úãastí Vlastimila Tlustého. V té dobû byl Tluchofi vyz˘ván k odstoupení z poslaneckého postu. Av‰ak jak známe pomûry v ãeské politice, stali jsme se mistry zametání prÛ‰vihÛ pod koberec, nehledû na to, Ïe nov˘ skandál pokaÏdé pfiikr˘vá maléry pfiedchozí.
petr tluchofi: topolánkÛv mopslík PETR TLUCHO¤ se narodil roku 1968 ve mûstû Brand˘se nad Labem, kde také Ïije a které patrioticky pfiipomnûl v jedné ze sv˘ch akcí pod rafinovan˘m názvem „Hopsa hejsa do Brandejsa“. Jeho pfiíjmení napovídá mnohé o jeho povaze – patfiil totiÏ v pfiedvolebním období roku 2010 mezi hlavní „zatloukaãe“ v poslanecké snûmovnû. Co se vzdûlání t˘ãe, nedokonãil studia na matematicko-fyzikální fakultû, roku 2008 v‰ak ● 148 ●
● 149 ●
PETR TLUCHO¤ – TOPOLÁNKÒV
V¯ZNAMNÍ
MOPSLÍK
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
perly
média
petra tluchofie
o petru tluchofiovi
●
„Mám tro‰ku strach a protoÏe mám k té instituci prezidenta republiky velikou úctu, tak mám tro‰ku strach z té pfiedvolební kampanû.Víme, jak to v âeské republice funguje. Nerad bych se doãkal kandidátÛ na rÛzn˘ch sloupech.“ (14. 11. 2009)
●
„Tak já nevím, jak naz˘váte to pfietaÏení. Já toto pfietaÏením nenaz˘vám, já to naz˘vám jejich zodpovûdn˘m pfiístupem k téhle zemi. To kdyby oni nepodpofiili tuto vládu, … to by tahle vláda neexistovala.“ (k pfiechodu Pohanky a Melãáka k ODS, 29. 8. 2007)
●
„Já celé léto dûlám to, Ïe nekomentuji mnohdy velmi ne‰Èastné v˘roky sv˘ch kolegÛ. Chci v tom nadále setrvat, protoÏe nûkteré ty v˘roky mi pfiijdou uÏ za hranou.“ (29. 8. 2007)
TLUCHO¤ SHÁNÍ TOPOLÁNKOVI VÁHAJÍCÍ POSLANCE âSSD Ve vysoké politice to vfie. Premiér Topolánek si zfiejmû naklonil nûkolik poslancÛ z nepfiátelského tábora sociální demokracie. Tyto zákonodárce mu shánûl pfiedseda klubu ODS Tluchofi. „MÛÏu potvrdit, Ïe jsem nûkteré obvolával,“ fiekl iDNES.cz. iDnes.cz, 16. ledna 2007 ●
TLUCHO¤: ZÁJEM O FOTKY TLUSTÉHO BYL JEN ÎERT KdyÏ Jan Morava nabídl ‰éfovi poslancÛ ODS Petru Tluchofiovi kompromitující snímky Vlastimila Tlustého, zeptal se ho pr˘, zda se prodávají vcelku, nebo jednotlivû. Dnes se Tluchofi v rozhovoru MF DNES brání, Ïe jen vtipkoval. iDnes.cz, 9. záfií 2008 ●
„·NECI“ V PARLAMENTU SE HÁDALI KVÒLI LETI·TI, NIC NESCHVÁLILI A ·LI DOMÒ Záminkou ke zdrÏování schÛze se pro poslance ODS stal návrh na zákaz privatizace praÏského leti‰tû. Jejich taktika vyhrála, ‰éf poslancÛ ODS Petr Tluchofi dosáhl pfieru‰ení schÛze a poslanci v úter˘ nakonec neschválili vÛbec nic. iDnes.cz, 9. záfií 2008 ●
●
„Tohle to moÏná byla trochu nátlaková akce, ale já jsem se snaÏil vÏdy spí‰ pfiesvûdãovat a vysvûtlovat.“ (29. 8. 2007)
●
„Jediné co mi vadí… Ïe jsme si v fiadû pfiípadÛ názory sdûlovali pfies média. To povaÏuji za velmi ne‰Èastné a také tomu pfiiãítám pokles preferencí…“ (29. 8. 2007)
● 150 ●
● 151 ●
PETR TLUCHO¤ – TOPOLÁNKÒV
MOPSLÍK
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
david rath:
exempláfi petr tluchofi Tento pravicov˘ politik by byl vlastnû naprosto nezajímav˘, kdyby nebyl Topolánkem protlaãen do pozice pfiedsedy poslaneckého klubu ODS. Je záfin˘m pfiíkladem toho, Ïe ãasto staãí b˘t slepû loajální a nemusíte b˘t ani nadprÛmûrnû schopn˘, mimofiádnû pracovit˘ ãi charismatick˘.Topolánek si tohoto nev˘razného tlou‰tíka s neholen˘m strni‰tûm vybral do klíãové pozice jen proto, Ïe mu byl slepû oddán a dobfie vykonával roli pfievodní páky Topolánkovy vÛle na poslance ODS. Jeho civilnû profesní kariéra v sobû neskr˘vá Ïádné velké úspûchy, spí‰e naopak. Zaãal v Brand˘se nad Labem, kde privatizoval v devadesát˘ch letech kino. Dopadlo to neslavnû.Vût‰í úspûch slavil v místní ODS, coÏ jen svûdãí o naprosté personální vyprahlosti této buÀky. Dostal se do snûmovny, kde skonãil ve zdravotním v˘boru. Zde se v minulém volebním období profiloval jako agresivní kritik âSSD, coÏ je u opoziãního politika správná vûc. Mûlo to jen jeden háãek. To, Ïe o zdravotnictví vÛbec nic nevûdûl a jeho útoãné v˘pady mûly vût‰inou charakter pravicov˘ch frází podávan˘ch s neb˘val˘m zápalem a dÛrazem. Snad se cítil b˘t odborníkem na zdravotnictví proto, Ïe Ïil a následnû si i vzal dceru exministra zdravotnictví Rubá‰e. MÛj znám˘ je potkal spoleãnû pfii cestû letadlem z pohádkového ostrova Mauritia. Pr˘ se k sobû nesmírnû hodí, typologicky témûfi sourozenci. Upfiímnû jim to pfieji, neboÈ se traduje, Ïe vztahy mezi podobn˘mi lidmi vydrÏí nejdéle. Rubበbyl ministrem zdravotnictví za vlády Václava Klause, kter˘ jej odvolal kvÛli tomu, Ïe nezvládl komunikaci s rebelujícími lékafii, ktefií pfiipravovali stávku. Následnû se Rubበvûnoval podnikání ve zdravotnictví, k ãemuÏ si vytvofiil jako ministr dobrou startovací pozici. Nechal si pronajmout rozlehlou budovu v Praze, která patfiila V‰eobecné fakultní nemocnici na Karlovû námûstí. Samozfiej-
mû nájem byl hluboko pod trÏním nájemn˘m a smlouva nevypovûditelná. Obratem v˘znamnou ãást této budovy pronajal za trÏní nájem a úspû‰n˘ podnikatel Rubበbyl na svûtû.V‰e samozfiejmû formálnû psáno na jeho Ïenu – b˘valou zdravotní sestru kolínské nemocnice. Za nûkolik let zopakoval podobn˘ trik s nemocnicí v ¤íãanech, kterou mu za korunu roãnû pronajala místní radnice vedená, jak jinak, ODS.V dobû, kdy pÛsobil Tluchofi ve zdravotním v˘boru poslanecké snûmovny, tak byl jeho tchán i fie-
● 152 ●
● 153 ●
„Tak znovu, Ivane – ukazuje se tímhle prstem, a proto se mu fiíká ukazováãek...“
PETR TLUCHO¤ – TOPOLÁNKÒV
MOPSLÍK
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
ditelem Kolínské nemocnice.TudíÏ ve své poslanecké práci mohl ãerpat z jeho bohat˘ch zku‰eností s privatizací nemocnic a s pronájmy majetku nemocnic kraje soukromníkÛm. Samozfiejmû Rubበse ukázal jako grand a oplácel jim stejnou mincí, aby mohli vydûlat stejnû jako on.Tedy nájem krajského majetku lacino, aby se soukromníkovi podnikání dobfie dafiilo.Tluchofi se na privatizaci stfiedoãesk˘ch krajsk˘ch nemocnic dokonce osobnû podílel, neboÈ byl ãlenem v˘bûrové komise, která Bendlovi doporuãila rozprodat deset nemocnic pod úãetní a vût‰inou i trÏní cenou. V˘stup na v˘sluní v‰ak Tluchofi zaznamenal aÏ v okamÏiku, kdy se z Topolánka stal pfiedseda vlády. MoÏná i proto, Ïe si tak úplnû není jist˘ sv˘mi v˘kony, zaãal o sobû Tluchofi ‰ífiit, Ïe je ãlenem Mensy, tedy organizace lidí s vysok˘m IQ. Pokud to tak je, je Ïivoucím dÛkazem toho, Ïe mûfiení IQ je v praktickém Ïivotû naprosto k niãemu. Bûhem vedení klubu ODS si v tichosti dodûlává i vysokou ‰kolu, coÏ není mezi politiky tak nebûÏn˘ jev a jen dokladuje úroveÀ studia na nûkter˘ch vysok˘ch ‰kolách, neboÈ tûÏko si pfiedstavit, Ïe velice ãasovû exponovaná pozice pfiedsedy poslaneckého klubu umoÏní slu‰né studium jiného formátu, neÏ obãas si zajít popovídat na zkou‰ku. Koneãnû po PlzeÀské aféfie uÏ snad nikdo nevûfií tomu, Ïe v‰ichni v na‰í zemi musí skuteãnû studovat, pokud chtûjí získat vysoko‰kolsk˘ diplom.Ten se stal pfiedmûtem volného trhu a je svobodnû obchodovatelnou komoditou. ZáleÏí jen na cenû, jakou jste ochoten zaplatit a mÛÏete b˘t bakaláfiem, nebo dokonce magistrem ãi MBA, inÏen˘rem, pfiípadnû doktorem – na‰tûstí je‰tû ne medicíny.To ODS zafiídí asi aÏ v pfií‰tím volebním období. Je pfiece známkou nerovnosti, Ïe doktorát práv si v klidu mÛÏete
koupit, zatímco na doktora medicíny musíte skuteãnû ‰est let dennû studovat. Jak k tomu ti bohatí pak pfiijdou, musí se uãit spolu s tûmi chud˘mi, a to pfiece není spravedlivé – trestá se tím úspûch tûch, co jsou bohatí.Vrátím –li se zpût k Petru Tluchofiovi, pak bude zajímavé sledovat, co se s ním stane dál v dobû, kdy padl Mirek Topolánek a zda jeho mimofiádn˘ch schopností bude chtít vyuÏít i pfiedseda pfií‰tí.
● 154 ●
● 155 ●
VLASTIMIL TLUST¯ – VͤIVKA
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
Vlastimil Tlust˘ (narozen˘ roku 1955) je jedním z hlavních aktérÛ pádu Topolánkovy vlády v roce 2009. A protoÏe kaÏd˘ kaÏdého miluje (dokonce i uvnitfi jedné strany), hofiekuje dnes Mirek Topolánek, jakéÏe se dopustil katastrofální chyby, kdyÏ do svého prvního kabinetu jmenoval (byÈ nakrátko) ministrem financí zrovna Vlastimila Tlustého. Pfii druhém pokusu dal pfiednost Miroslavu Kalouskovi.A Topolánek zase na téma
Kalousek (kter˘ uprchl od ODS, aby se pfiidal ke stranû TOP 09) poznamenal, Ïe „pokud Kalousek nûco umí, tak je to distancovat se od toho, co dûlal pfiedevãírem.“ Kromû toho, Ïe Tlustému vyãítají modfií sestfiel Topolánkovy vlády, nezapomínají, Ïe opustil snûmovnu pfii hlasování o takzvaném Janotovû balíãku v dobû panování doãasné vlády. Na v˘ãitky Vlastimil odpovûdûl, Ïe hlasování znamenalo tolik, co „razantní vykroãení ke zhroucení ãesk˘ch vefiejn˘ch financí, a já jsem dopfiedu fiekl, Ïe u takové katastrofy nebudu asistovat, Ïe nebudu vytváfiet dojem, Ïe nûjak˘mi pfiesuny z kapsy do kapsy dojde k zásadní zmûnû.“ Poctivec to na pohled – ov‰em jen na ten první, jak b˘vá zvykem. PfiipomeÀme si jen jedinou drobnost, totiÏ Ïe mil˘ Vlastík b˘val pfiedsedou dozorãí rady takzvané konsolidaãní kadibudky, jin˘mi slovy âeské konsolidaãní agentury. Ta v ãase jeho pÛsobení shromaÏìovala nesplacené pohledávky bank, aby vzápûtí t˘mÏ ‰ikulÛm umoÏnila, aby si vlastní dluhy za pakatel odkoupili. Jeden z pfiíkladÛ – firma dealera, hospodafiícího s auty, tedy spoleãnost pana Charouze, mûla u zkrachovalé banky IPB (se lvem na na‰í stranû) dluh ve v˘‰i 6,15 miliard korun. Prostfiednictvím nastrãené holandské firmy si v konsolidaãní kadiboudû koupil dluÏník zadluÏenou pohledávku za pouh˘ch 30 milionÛ korun.To jen chudák, kter˘ nesplací televizi zakoupenou na dluh, je nav‰tíven exekutorem, kter˘ za o‰oupanou bednu pfiibere je‰tû obraz visící na zdi. .. Tlustého rodina se dostala do fieãí i v ãase, kdy Stanislav Gross shánûl doklady pro doloÏení vûfiitelÛ na koupi lep‰ího druÏstevního bytu na Barrandovû. KdyÏ do‰lo na str˘ce Vika a pÛl milionu korun, kdosi vytáhl z rukávu doklad o investování Vlastimila Tlustého do domku ve Slaném za bezmála dva a pÛl milionu korun. Byli to opût známí a pfiíbuzní, ale Vlastimil potfiebné doklady v TV studiu pfiedloÏil pouze k nahlédnutí do rukou moderátora Moravce. Mezitím si poskoãil Gross nad hranici sta milionÛ korun za akciové obchodování a Tlustého pÛjãky se propadly k trapnému zapomnûní.
● 156 ●
● 157 ●
vlastimil tlust˘: vífiivka
VLASTIMIL TLUST¯ – VͤIVKA
Z Tlustého Ïivotopisu pfiipomeÀme, Ïe je absolventem mechanizaãní fakulty Vysoké ‰koly zemûdûlské s následnou aspiranturou ve V˘zkumném ústavu zemûdûlské techniky (do roku 1983). Je pozoruhodné, jak se bez finanãního vzdûlání propracoval mezi ‰piãkové machry finanãních her.Velk˘m pfielomem se stal ov‰em rok sametového cinku, vstup k ODS (1991) a pfiechod na Ministerstvo zemûdûlství.To se jiÏ stal poslancem, pfiedsedou rozpoãtového v˘boru (1998 – 2002), a následnû stínov˘m ministrem financí. Jeho filozofie byla prostá: rovná daÀ, s pfiehlédnutím v‰ech moÏn˘ch malérÛ. Nicménû tato daÀ „je pilífiem na‰ich reforem. A je to symbol ODS“, i kdyÏ k realizaci velk˘ch a tlust˘ch projektÛ nakonec nedo‰lo. Jen jeho titul Ing. a CSc. je zaslouÏen˘, tfiebaÏe víme, Ïe kandidaturu schvalovala rodná strana, a ve finále kandidátÛ vûd se poÏadovalo ãlenství v KSâ. Pozoruhodné je, Ïe pr˘ tak dlouho odolával, aÏ pfied ukonãením kandidatury, jak pravil slu‰n˘ zvyk, roku 1985 rudou kníÏku pfievzal. Shledal v‰ak, Ïe komunistou nikdy nebyl, a snaÏil se o této báji pfiesvûdãit své okolí. Navíc pr˘ dostal nabídku na pÛsobení na americké univerzitû, a tedy se kníÏka barvy rudé stala podmínkou. Tomu snad mÛÏeme uvûfiit. Ale nechÈ Vlastík nedodává, Ïe „jsem si k Ïádné kariéfie nepomohl“. Krom toho je dÛleÏit˘m argumentem fakt, Ïe ãtvrt˘ den po 17. listopadu, tedy 21.11., se Tlust˘ své rudé kníÏky zbavil. Stalo se to pr˘ v dobû, kdy nikdo (aÏ na v˘jimeãné pitomce) nemohl pfiedvídat, co se po 17. listopadu stane. „Tím chci fiíct, Ïe já jsem nikdy komunista nebyl.“ Holt se stal (trochu po sezónû) ponûkud charakterním a rozhodnû znaãnû podûlan˘m inÏen˘rem, kter˘ se bál je‰tû ãtvrtého dne po velkém tfiesku a v dost pfieplnûn˘ch ulicích. Ale co mûl dûlat, kdyÏ mu svitla nadûje na modrou stuhu a ministersk˘ post?
● 158 ●
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
perly vlastimila tlustého ●
„Já jsem u komunistÛ byl, ale nikdy jsem komunisticky nekonal a nemyslel.“ (22. 1. 2006)
●
„Bez rovné danû a na‰ich reforem, já do vlády urãitû nepÛjdu.“ (13. 5. 2006)
●
„…podle programu, kter˘ je vypoãítán na‰imi ekonomy, by podmínky pro zavedení Eura byly splnûny do roku 2010.“ (13. 5. 2006)
●
„Pokraãuje rozdûlování návrhÛ na ty na‰e a na ty blbé, a toto kritérium bohuÏel uplatÀují obû dvû strany, jak vládní, tak opoziãní.“ (30. 12. 2007)
●
„Kradou v‰ichni. Premiér, poslanci i jejich poradci. Oni jsou v‰ichni hroznû nenaÏraní a zajímají je jen provize.“ (16. 1. 2009)
●
„Pan Tluchofi mi fiíká, abych si ‰el stûÏovat na lampárnu. Já nehodlám dûlat kroky, které nikam nevedou.“ (2. 12. 2009)
● 159 ●
VLASTIMIL TLUST¯ – VͤIVKA
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
david rath:
média o vlastimilu tlustém TLUST¯: BYL JSEM JEN VOLAVKA, REZIGNOVAT BY MùL SPÍ·E TLUCHO¤ Poslanec Vlastimil Tlust˘ nehodlá skládat mandát kvÛli aféfie s kompromitujícími fotkami. Tvrdí, Ïe byl jen volavkou, která mûla odhalit nekalé praktiky. K rezignaci naopak vyz˘vá ‰éfa poslancÛ ODS Petra Tluchofie a dal‰í straníky, ktefií o poãínání kolegy Jana Moravy vûdûli. ¤ekl to v âeské televizi. iDnes, 7. záfií 2008 ●
TLUSTÍ TAJÍ, KDE VZALI MILIONY NA KOUPI STATKU Kmotr podsvûtí Franti‰ek Mrázek plánoval v dubnu 2001, jak poslanci ODS Vlastimilu Tlustému poskytne dvoumilionovou odmûnu za jeho sluÏby na opravu jakési nemovitosti. Policisté, ktefií dnes uÏ zavraÏdûného mafiánského bosse odposlouchávali, zachytili jeho plány v telefonickém hovoru. iDnes, 19. záfií 2008 ●
● TLUST¯ POZASTAVIL SVÉ âLENSTVÍ V ODS Poslanec ODS a koaliãní rebel Vlastimil Tlust˘ dnes veãer pozastavil své ãlenství ve stranû. „Je to reakce na hrozby vedení ODS, ãlenové oblastní rady to vzali na vûdomí,“ fiekl Vlastimil Tlust˘. iDnes, 30. bfiezna 2009
● 160 ●
exempláfi vlastimil tlust˘ Bezesporu v˘znamn˘ pravicov˘ politik, kter˘ opakovanû a zásadnû ovlivnil v˘voj ãeské politiky.V˘razná osobnost pfiicházející s ‰ílen˘mi pravicov˘mi recepty, jako tfieba rovnou daní. KdyÏ byl se mnou v televizním pofiadu je‰tû jako opoziãní politik a já ministr, tak neustále zvedal podomácku vyrobenou ceduli s nápisem „leÏ“. Mûl jsem co dûlat, abych se u toho nerozesmál, vypadalo to dost smû‰nû, ale bylo to neotfielé.Vlastimila Tlustého prosazoval uÏ Václav Klaus, kter˘ si byl vûdom, Ïe jde o schopného ãlovûka. Pro „komunistofobickou“ ODS si v‰ak nesl Kainovo znamení spoãívající v jeho pfiedlistopadovém ãlenství v KSâ. Kdykoli zaãala ODS kritizovat komunisty, byl jí pfiedhozen dfiíve ãi pozdûji Tlust˘. Je dobr˘ fieãník a v dobû, kdy byla ODS v opozici, zastával místo pfiedsedy klubu poslancÛ ODS. Jeho útoãné a ostré projevy ve snûmovnû nebyly pro ãleny vlády nic pfiíjemného. Pfied parlamentními volbami v roce 2006 byl tak hlavním reprezentantem pravice ve snûmovnû, neboÈ pfiedseda Topolánek nebyl poslancem. Tlust˘ pfii‰el pfied tûmito volbami s fiadou bizarních, ale pro pravicové voliãe pfiitaÏliv˘ch receptÛ. Sliboval tzv. tlustou penûÏenku, tedy rovnou daÀ, na které vydûlá kaÏd˘. Realita následnû byla taková, Ïe na ní vydûlají lidé s pfiíjmem nad padesát tisíc a stát pfii‰el o znaãné prostfiedky z daÀov˘ch v˘nosÛ a o to více se musel zadluÏit. Tlust˘ vymyslel i daÀové koleãko, jakousi mechanickou kalkulaãku, na které si mûl kaÏd˘ spoãítat, kolik na jeho reformû vydûlá. Pravdou je, Ïe Tlust˘m vymy‰lená a propagovaná reforma daní a odvodÛ se stala hlavním hitem programu ODS pfied volbami v roce 2006. Tlust˘ se tedy i oprávnûnû cítil b˘t jedním z hlavních strÛjcÛ volebního vítûzství ODS. Sice musel ãelit aféfie s tím, jak pfii‰el k ohromné vile ve Slaném a kdo mu na ni pÛjãil, dodnes nevíme. Pochybnosti také ● 161 ●
VLASTIMIL TLUST¯ – VͤIVKA
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
budilo podnikání jeho blízk˘ch. Po volbách z nûj Topolánek udûlal ministra financí a tím zaãala destrukce systému daní a systému odvodÛ na sociálním a zdravotním poji‰tûní. Díky Tlustého opatfiením pfiichází tyto systémy vefiejn˘ch financí roãnû o desítky miliard. I o to samozfiejmû narÛstají dluhy státu, které ODS tolik kritizuje a proti kter˘m verbálnû bojuje. Stra‰í-li dnes státním bankrotem, tak by se mûla pfiedev‰ím podívat na to, jak podsekla pfiíjmy státu a desítky miliard nechala v penûÏenkách tûch nejbohat‰ích.Tlust˘ ve funkci ministra financí zaujal i rychlou a zcela neprÛhlednou dohodou s Nomurou.Ve snûmovnû to vyvolalo vá‰nivé polemiky, neboÈ dohoda nevypadá pfiíli‰ v˘hodnû pro stát, ale spí‰e pro Nomuru, coÏ Tlust˘ popíral. Podezfiení v‰ak nerozpt˘lil, neboÈ nebyly zvefiejnûny v‰echny podrobnosti této smlouvy, v níÏ se hraje o miliardy.Vzhledem k tomu, Ïe Nomura byla spokojena, lze usuzovat, Ïe stát zase prodûlal. Klíãovou roli v‰ak sehrál Tlust˘ následnû. Topolánek jej vymûnil za Kalouska. Jasn˘ dÛvod neuvedl, jen naznaãil, Ïe Tlust˘ je spojen s rÛzn˘mi podnikatelsk˘mi kruhy, kter˘m jde na ruku, coÏ od Topolánka pÛsobilo dost pozoruhodnû, neboÈ jeho Dalík a on sám byl zase spojen s jin˘mi podnikatelsk˘mi kruhy, jimÏ ‰el na ruku. Tlust˘ se cítil podveden a poníÏen a zcela logicky zaãal Topolánka nenávidût.V‰e vygradovalo aférou s vífiivkou.Tlust˘ se spojil s novináfii, vlezl si s mladou figurantkou do vífiivky, nechal se s ní nafotit a novináfii se v utajení pokusili tyto kompromitující fotografie prodat. Nachytal se snaÏiv˘ pravicov˘ mládeÏník a poslanec Morava, kter˘ si zjevnû chtûl tímto úlovkem ‰plhnout u Topolánka a Tluchofie. Mlad˘ snaÏivec byl novináfii pfiichycen pfii ãinu, rozplakal se nad sv˘m truchliv˘m osudem a rezignoval
na poslaneck˘ mandát. Místo ostruh za sluÏby protfielého agenta si vyslouÏil doÏivotní ostudu. Ostudu si vyslouÏil ale i Tlust˘.V reportáÏích o celé této humorné aféfie jej pfiíslu‰n˘ novináfi vÛbec neprezentoval v lichotivém svûtle. TudíÏ celá akce pfiipomínala politick˘ sebevraÏedn˘ atentát, kter˘ navíc nevy‰el, neboÈ Topolánek pfieÏil. Spojení k nûmu bylo jen nepfiímé a odskákal to naivní trouba. Nicménû ‰lo jen o pfiedehru a v dal‰ím dûjství triumfoval Tlust˘, kter˘ se aktivnû podílel na poloÏení Topolánkovy vlády. Její pád byl prvním krokem k pádu Topolánka z vrcholu politické pyramidy do jejího úplného suterénu, kde jej s úsmûvem oãekává Vlastimil Tlust˘. V del‰ím ãasovém horizontu tedy lze Tlustého vnímat jako vítûze spoleãného klání. Je jasné, Ïe i on hodnû ztratil, ale Topolánek ztratil je‰tû mnohem více. S Tlust˘m pfii‰la ODS o schopného pravicového ideologa a demagoga. Bude zajímavé sledovat, jak se bez obojího ODS dlouhodobû obejde a kdo pfiípadnû uprázdnûné místo zaplní.
● 162 ●
● 163 ●
Vladimír Îelezn˘ a dva Vlastimilové Tlustí pfiedstavují vefiejnosti novou stranu s nesmírnû lákav˘m programem. Reakce vefiejnosti dosud nejsou známé.
MIREK TOPOLÁNEK – CHLAP
S GULAMI
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
Jak víme, tûmi „gulami“ ozdobili modfií MIRKA TOPOLÁNKA pfii volbách pfiedsedy roku 2002. Zato Václav Klaus, kter˘ mezi voliãi sedûl, oznaãil pfii vyÈukávání SMS zprávy nového pfiedáka jako „fale‰ného a prázdného topola“... Narodil se na Moravû, absolvoval vojenské gymnázium Jana ÎiÏky z Trocnova, poté Vysoké uãení technické, strojní fakultu a nakonec dvoumûsíãní stipendium na Kypru, se speci-
alizací na fiízení mal˘ch a stfiedních podnikÛ. ¤ízení tûÏko fiiditeln˘ch poslaneck˘ch klubÛ a snûmoven tam nejspí‰e nebrali... Stranická cesta byla ov‰em po revoluci prostá – od Obãanského fóra k ODS, práce v senátu v letech 1996 aÏ za pfielom tisíciletí. âinnost ve v˘boru pro hospodáfiství, zemûdûlství a dopravu, coÏ svûdãí o tom, Ïe lze najednou zvládat v‰echny obory s naprosto rozdíln˘mi problémy.V letech 2006-2009 pÛsobil jako pfiedseda ãeské vlády za zcela dobrodruÏn˘ch podmínek – pfii druhé volbû získal rovnou polovinu snûmovny, sto hlasÛ, jimÏ se vzepfielo devadesát sedm poslancÛ. Jeden se zdrÏel hlasování, a dva „pfiebûhlíci“ opustili snûmovnu. To je vlastnû obraz ãeské politiky, kter˘ nejspí‰e bude mít v budoucnu pokraãování. Zdatn˘ Topol zvládl jedno manÏelství s paní Pavlou a ãtyfimi dûtmi a jeden partnersk˘ vztah s Lucií Talmanovou a jedním synem. Jinak stojí za zmínku, Ïe byl jednatelem nebo spoleãníkem mnoha firem, sám pak zfiizoval hned po Listopadu (1991) obchodní spoleãnost VAE. Mezi nejzajímavûj‰í skandály patfií ov‰em ztopofiení prostfiedníãku, tedy namífiení jednoho prstu proti opozici. CoÏ pr˘ mûlo znamenat tolik, co pochvalu: Jsi jedniãka, Kalousku. Svého prapodivného poradce Marka Dalíka oslovil pfied mikrofonem upfiímn˘m slovem „Ty si kretén, vole,“ pfiiãemÏ ho pfiirovnával k poradci Adolfa Hitlera, Martinu Bormanovi. Ov‰em nejv˘znaãnûj‰í byly aféry italského rázu. ·lo o toskánskou ostudu a o vystoupení v Berlusconiho vile.Tam se nechal fotografovat „jak jej PánbÛh stvofiil“, snad aby vefiejnosti stvrdil, Ïe se jedná opravdu o „chlapa s gulami“. V˘roky, kter˘mi Topolánek poãastoval ãleny vlády, Ïidy, katolíky a ãeskou spoleãnost jako celek bûhem „pofiizování fotografií pro gay magazín LUI“ v bfieznu 2010, byly uÏ jen tfie‰niãkou na dortu, sloÏeného z Topolánkov˘ch nevyzpytateln˘ch v˘stupÛ v‰eho druhu. Jeho pád z postu volebního lídra se stal nevyhnuteln˘m a tváfií ãíslo jedna ODS se stal Petr Neãas. Co vyÈukává do mobilu Václav Klaus o nûm, v‰ak není známo.
● 164 ●
● 165 ●
MIREK TOPOLÁNEK: CHLAP S GULAMI
MIREK TOPOLÁNEK – CHLAP
S GULAMI
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
perly mirka topolánka ●
„AÈ jdou do prdele v‰ichni.“ (Pfii hlasování ve snûmovnû)
„Ty si kretén, vole...“ (k Dalíkovi na tiskové konferenci) ● „ODS uÏ na‰tûstí není Václav Klaus. Je to spí‰e politick˘ soupefi neÏ partner.“ (4. 10. 2009) ●
●
„Drtivá vût‰ina lidí, ktefií se pohybují v politice, má nûco, tûch opravdu sympatick˘ch je stra‰nû málo.“ (21. 9. 2009)
●
„âeské politice schází v˘hled do budoucnosti.“ (12. 11. 2009)
„Silvio, pfiíteli, pusu na zámek!“ (29. 5. 2009) ● „Regionální pantátové ODS vysekávají do lodi díru.“ (17. 1. 2010, mínûno o Bémovi) ●
●
„Nevím kdo z nich mÛÏe b˘t lídr. Lídr se obzvlá‰tû tûÏko odhaduje, ten totiÏ buì je, anebo není, toho si nevymyslíte, nevyrobíte.“ (23. 11. 2009, o nástupci)
●
„ODS musí jít do pfií‰tích voleb velmi silnû a odváÏnû programovû vybavena, minimálnû stfiednûdobou vizí.“ (13.11.09)
●
„Obyãejn˘ âech je knedlo vepfio zelo, v‰echny zavfiít a nakopat do prdele.“ (bfiezen 2010)
●
„Gustav Slameãka, kdyÏ jde do tuhého, tak uhne. Fischer, to není gay, ten je Ïid, uhne je‰tû dfiív. To souvisí s jeho charakterem.“ (bfiezen 2010)
● 166 ●
Pfiedseda na tenisu aneb symbolick˘ obrázek éry Mirka Topolánka. Co dodat? Snad jen: Marek Dalík vpravo dole. ● 167 ●
MIREK TOPOLÁNEK – CHLAP
média o mirku topolánkovi SOTVA TOPOLÁNEK P¤ESTAL B¯T LÍDREM, ·EL S VùRN¯MI A DALÍKEM NA PIVO V obou podnicích (Kolkovna a Bugsy’s Bar, pozn. aut.) je Topolánek ãast˘m hostem. Kromû toho, Ïe jsou na úrovni, mají je‰tû jednu podstatnou v˘hodu - nacházejí se jen nûkolik desítek metrÛ od místa, kde Topolánek Ïije se svou pfiítelkyní Lucií Talmanovou. ..V Bugsy’s baru, vyhlá‰eném alkoholov˘mi koktejly, zapíjel napfiíklad vítûzství ve volbách do Poslanecké snûmovny v roce 2006... Kamaráda Marka Dalíka, kter˘ si zde rád pochutnává na rÛÏovém ‰ampaÀském, Tomá‰e Julínka ãi Petra Tluchofie sem pozval rovnûÏ na oslavu prosazení rovné danû. Novináfii proto zaãali Bugsy’s bar oznaãovat za zásadní místo, kde se dnes dûlá politika ODS. ●
MF Dnes, 27. bfiezna 2010 TOPOLÁNKOVI DO·LA TRPùLIVOST. NAPADL FOTOGRAFA A BRÁNIL MU V PRÁCI Mirek Topolánek se pfii odchodu ze ãtvrteãního grémia ODS dostal do konfliktu s jedním z fotografÛ. NezÛstalo ale jen u slovní pfiestfielky. Topolánek mu i fyzicky bránil ve fotografování. Topolánek se uÏ na samotné tiskové konferenci opfiel do médií. Obvinil je z toho, Ïe ho poslední ãtyfii roky „postupnû likvidují“... ●
Lidové noviny, 1. dubna 2010
● 168 ●
V¯ZNAMNÍ
S GULAMI
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
● KONEC UP¤ÍMNÉHO POLITIKA Topolánek sv˘mi kroky protkan˘mi dobr˘mi úmysly zanechal ve stranû spou‰È. Ztráta jednotících idejí a programu v nejvût‰í pravicové stranû se bude velmi ‰patnû napravovat. JestliÏe bojoval s hlavními tvÛrci nûkdej‰ího programu, ãelo si naopak pomáhal udrÏet rÛzn˘mi spojenectvími lidí, které chtûl dfiív nebo pozdûji vystrnadit (Bém) nebo o kter˘ch si nikdy nemyslel nic dobrého, ale jinou moÏnost nemûl (kmotfii a taky moÏná Ivan Langer?).
Reflex, 2. dubna 2010 TOPOLÁNEK O VELIKONOCÍCH ODPOâÍVAL NA ZÁMKU V RAKOUSKU Mirek Topolánek - b˘val˘ volební lídr a stále je‰tû ‰éf ODS vzal své nejbliωí, tedy pfiítelkyni Lucii Talmanovou, syna Nicolase s chÛvou a vûrného Marka Dalíka, na prodlouÏen˘ víkend do Rakouska... K dovolenkující skupinû se pfiidal i lobbista a ‰éf agentury Marka Dalíka New Deal Communications Petr Juklíãek, jehoÏ jméno se neodmyslitelnû pojí se stravenkami...
●
Topolánek odchází... inzultovat fotografa!
Lidové noviny, 6. dubna 2010
● 169 ●
MIREK TOPOLÁNEK – CHLAP
S GULAMI
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
david rath:
exempláfi mirek topolánek Osobnû jsem ho poprvé v Ïivotû nav‰tívil je‰tû jako prezident lékafiské komory. Byl právû docela ãerstvû zvolen do ãela ODS a pfiijal mû ve své pracovnû v Senátu. Z oken mûl nádhern˘ v˘hled do zahrad Vald‰tejnského paláce. Ten jsem mu pochválil. OkamÏitû vychrlil „mam peknu kancelár, robota mÀa baví“ a hfimotnû se rozesmál. VÛbec mu nevadilo, Ïe se smûje úplnû sám. AniÏ by mû pfiedtím znal, pfiidal následnû nûjak˘ vtípek na adresu svého pfiedchÛdce Václava Klause a krátce ho zparodoval pouÏitím jeho opakovan˘ch sousloví „je to opravdu, ale opravdu fale‰né…“, následoval opût hodnû hlasit˘ smích. Ohodnotil jsem ho jako celkem milého chlapíka, kter˘ se tak trochu shodou okolností dostal tam, pro co nemá ani schopnosti, ani vzdûlání, ani vychování. Takov˘ maliãko novodob˘ Tonda Zápotock˘. Odkázal mû na spolupráci s Julínkem, se kter˘m poãítá na ministra zdravotnictví, a tím to celé skonãilo. Jeho vlastní pfiedstavy o zdravotnictví byly tehdy na úrovni pravicov˘ch broÏurek, tedy nûco v tom smyslu, Ïe trh je mocn˘ a privátní nemocnice jsou dobré, neboÈ jsou soukromé. Odcházel jsem s pfiesvûdãením, Ïe tento ãlovûk nám, tedy zdravotníkÛm, nepomÛÏe, ale mohl by dost zásadnû u‰kodit. Jako jediná v˘hoda mi pfiipadal fakt, Ïe na rozdíl od Václava Klause nás nenenávidûl, byli jsme mu volní. I to se mi tehdy po letech ostr˘ch konfliktÛ s Klausem jevilo jako docela sympatická vûc. Pak jsem ho fiadu let mohl sledovat pouze pfies média, coÏ je vûc velmi o‰idná, neboÈ jimi zprostfiedkované informace jsou více ãi ménû deformované a manipulují vás tam, kam vás chtûjí dostat. Jen autentické rozhovory mohou poskytnout vûrnûj‰í obrázek, i kdyÏ ani ty nejsou vÛbec 100%. První manipulací je v˘bûr a zpÛsob kladení otázek redaktorem.To, jak se ptají, mÛÏe dost ovlivnit i odpovûì.To platí i o televizních pofia-
dech, kdy pitomé ãi manipulativní otázky a neustálé skákání do fieãi redaktorem udûlá zcela jin˘ obrázek, neÏ kter˘ odpovídá skuteãnosti. V ti‰tûn˘ch rozhovorech je pak zcela bûÏné, Ïe redaktor vypustí ãást odpovûdi, a to i mezi jednotliv˘mi vûtami, které pospojuje tak, aby dávaly znaãnû odli‰n˘ v˘znam. S touto zku‰eností se snaÏím nedûlat si vlastní úsudek o ãlovûku na podkladû toho, co se pí‰e nebo fiíká v médiích. Ta vÛbec nejsou nezávislá a sledují ãasto nûjak˘ svÛj vlastní cíl. Tedy z médií mû zaujaly v˘hradnû nûkteré krátké citace, napfiíklad Topolánkova ver‰ovánka: „z Ostravy pfiichází do Prahy ãerstv˘ vánek – Topolánek“.To jen potvrdilo mÛj prvotní úsudek, Ïe jeho smysl pro humor není pfiíli‰ komplikovan˘, neb nejde o sloÏitou osobnost. Zajímav˘ byl i jeho intimus Dalík. O generaci mlad‰í hoch, kter˘ se choval jako TopolánkÛv stín. Nejen jako pracovní stín, ale jako nejlep‰í kamarád. Lidé vût‰inou s nejlep‰ími kamarády stár-
● 170 ●
● 171 ●
Vztyãen˘m prostfiedníãkem uãinil ve své dobû Mirek Topolánek nevídanou sluÏbu zejména v‰em sv˘m protivníkÛm...
MIREK TOPOLÁNEK – CHLAP
S GULAMI
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
nou. Marnû pátrám v pamûti, kdy by si úplnû zral˘ chlap na‰el je‰tû ne úplnû dospûlého kluka a prohlásil ho za osobu, se kterou stojí a padá. Je to hodnû zvlá‰tní spojení. U Dalíka je pochopitelné,Topolánek poslouÏil jako jeho v˘tah k penûzÛm a moci. Dalík chvilku dûlal u Havla na hradû, pak se tak potuloval, snad se snaÏil podnikat, ale dle dostupn˘ch zdrojÛ, napfi. obchodního rejstfiíku, to Ïádná velká sláva nebyla aÏ do okamÏiku, kdy Topolánek skonãil v Kramáfiovû vile. Dnes se mÛÏeme jen dohadovat, zda je Dalík jen hodnû bohat˘ ãi pohádkovû bohat˘. Spojení v˘dûlku ohromného majetku s Topolánkov˘m politick˘m vzestupem je jasné a má jen jedno vysvûtlení. Nechutná mi naopak pfiipadala aféra, kdy policie Dalíka spektakulárnû zatkla a transportovala vrtulníkem na v˘slech, aby jej pak musela pustit. V‰e zaãalo tím, Ïe Dalík mûl panu poslanci Kofiistkovi z US DEU nabízet úplatek za to, Ïe podrazí vládu âSSD. Pana Kofiistku znám ze snûmovny osobnû a pÛsobil na mû vÏdy dojmem velice slu‰ného ãlovûka, kter˘ by si takovou vûc nevymyslel a i kdyby, tak nebyl typ, kter˘ by to medializoval. PÛsobil na mû zakfiiknut˘m dojmem. Jeho tvrzení potvrdil i detektor lÏi, na kter˘ Dalík odmítl jít. TudíÏ tak na 99 % jsem pfiesvûdãen, Ïe Dalík skuteãnû úplatek nabízel a podraz pfiipravoval. To v‰ak, dle mého soudu, nezakládá právo policie na nûho poslat zakuklené komando se samopaly a vrtulník.Tak má zasahovat proti ozbrojené bandû a ne proti ticho‰lápkovi Dalíkovi. Prostû sloni v porcelánu sklo roz‰lapali a Dalík bûhá svobodnû po svûtû. Dokonce to vypadalo, Ïe tam byl politick˘ zájem ministra Grosse na této spektakulární akci. Netu‰ím, zda to je pravda, ale povûsti âSSD to rozhodnû neprospûlo. Za nûkolik let poté se Dalík podfiekl v nevefiejném rozhovoru s redaktorem MF
Dnes, Ïe ODS bude s âSSD jen tak na oko vyjednávat a pak je kopne do prdele.To v situaci, kdy po patov˘ch volbách probíhalo vyjednávání mezi stranami, jaká koalice vznikne. Zanedlouho poté se Dalík vefiejnû pasoval do role Martina Bormanna, pravé ruky Adolfa Hitlera. Chtûl tím vysvûtlit, proã jej v ODS nemá fiada lidí ráda a má jeho vliv na pfiedsedu za enormní a ‰kodliv˘. Odpovûì na otázku, proã si Topolánek vybral právû Dalíka, není tak úplnû jednoduchá. Roli v tom mÛÏe hrát Topolánkova zastydlá puberta. Sám pfiiznal, Ïe se nûkdy chová postpubertálnû. Já si myslím, Ïe se spletl v ãasování. âasto se chová pubertálnû. Jeho let vládním speciálem na lyÏovaãku do Rakouska, jeho obliba v noãních barech a pûkn˘ch autech tento dojem jen zesiluje. PÛsobí dojmem utrÏeného ze fietûzu a z toho dÛvodu mu mlad‰í Dalík vyhovuje. Prostû jsou mladí kluci, co si chtûjí uÏít pofiádnou srandu a osud jim místo opu‰tûného bytu rodiãÛ pfiihrál hned celou republiku. U Topolánka není cítit Ïádn˘ pocit zodpovûdnosti za cokoli jiného, neÏ za jeho osobu a nejbliωí okolí. Jakoby nechápal, proã se lidé diví jeho v˘stfielkÛm. Stejnû jako puberÈáci nechápou v˘ãitky rodiãÛ na téma, proã tak flámují, proã nedûlají nûco pofiádného, nebo proã po sobû doma nechali takov˘ bordel, kter˘ rodiãe musí uklidit. Naopak jeho b˘valá manÏelka Pavla pÛsobila vÏdy dojmem zodpovûdné osoby, která nedospûlého Topolánka podstatnou ãást Ïivota usmûrÀovala a moÏná i fiídila. Sám vypráví, jak roky Ïil, dle jeho soudu zcela fádním a nezajímav˘m Ïivotem tuctového konstruktéra. Roky nudného Ïivota v ostravském paneláku pfiipisuje na vrub minulému reÏimu. Zcela opomíjí, Ïe je tento styl Ïivota dnes, jako pfied lety, jedin˘m Ïivotem, kter˘m mohou Ïít statisíce jeho spoluobãanÛ. Prostû Ïivot, kdy musíte brzy ráno vstát, obstarat dûti, cel˘ den makat na úkolech, které vás v lep‰ím pfiípadû nenudí. Odpoledne obstaráváte nákup na veãefii a dûláte s dûtmi úkoly do ‰koly.To v‰e v nevelkém panelákovém bytû, neboÈ na vût‰í si sv˘m povoláním nevydûláte. KaÏd˘ nemá to ‰tûstí, aby se ‰el v dobû revoluãního kvasu nûkam podívat, tam nûco plácnul a díky zoufalému nedostatku lidí byl hned vzat do struktur politické strany a stal se posléze se-
● 172 ●
● 173 ●
MIREK TOPOLÁNEK – CHLAP
S GULAMI
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
nátorem. Z jeho vyprávûní o svém pfiedchozím Ïivotû tak trochu vyãuhuje mindrák, kter˘ si dnes za pomoci penûz a moci pfiehnanû kompenzuje. To je jeho dovolená v Toskánsku, které prohlásil za ·pindlerÛv Ml˘n.To je byt na Hradãanech – kde jinde by mûl bydlet Topolánek, neÏ nedaleko PraÏského hradu, Ïe? To jsou jeho cesty s Dalíkem v Porsche za Milo‰em Zemanem na Vysoãinu. Zajímav˘ je i TopolánkÛv antikomunismus. Pasuje se do role velkého bojovníka proti komunismu a to v dobû, kdy je tento dvacet let zcela poraÏen a nehrozí od nûho Ïádné nebezpeãí. Je to jako chodit do muzea voskov˘ch figurín dávat Leninovi facku. Pfiitom TopolánkÛv otec byl komunistou a on sám chodil na vojenské gymnázium, coÏ byla snad nejkomunistiãtûj‰í stfiední ‰kola, která za minulého reÏimu existovala.Topolánek se ve snûmovnû dokonce snaÏil vypadat jako disident a jasnû prohla‰oval, Ïe byl z politick˘ch dÛvodÛ z této ‰koly vylouãen.Tato leÏ mu celkem pro‰la. Normálnû odmaturoval a dokonce se v Lidov˘ch novinách objevil dopis jeho nûkdej‰ího uãitele z gymnázia, kter˘ na Topolánka vzpomínal jako na vzorného studenta, vojína a svazáka. Okázal˘ antikomunismus v dobû, kdy uÏ to není vÛbec Ïádné hrdinství, zase pÛsobí jako mindrák z mládí. Topolánek za‰el v tom tak daleko, Ïe vyznamenal bratry Ma‰íny.Tedy lidi, ktefií zavraÏdili pokladníka a sebrali mu peníze, údajnû pro potfieby útûku z republiky a podfiízli krk fiadovému policajtovi, kter˘ pro nû neznamenal Ïádné nebezpeãí. S nadsázkou lze fiíci, Ïe kdyby Ïili ve stejné dobû, tak mohli svázat a zapíchnout Topolánka, kdyÏ dûlal na gymnáziu dozorãího v uniformû se ‰ÀÛrkami a pí‰Èalkou. Byl tehdy zhruba stejn˘m údem komunistického reÏimu jako fiadov˘ policista z vesnice.Topolánek má dokonce pocit, Ïe antikomunismus je zásadní téma do kaÏd˘ch voleb. Chce b˘t vnímán jako bojovník se stra‰ákem komunismu. Z jeho projevÛ se zvlá‰tû v poslední dobû vytrácí ve‰kerá jiná témata, neÏ téma jakéhosi neustálého imaginárního zápasu o smûfiování na‰í zemû. Bohudíky na‰e zemû si uÏ vybrala. Je v NATO a v EU a nikam jinam smûfiovat nechce. Neustál˘m omíláním nesmyslu v‰ak Topolánek mÛÏe zpÛsobit prav˘ opak toho, co asi zam˘‰lí. MÛÏou se najít li-
dé, které by jinak ani nenapadlo, Ïe mÛÏeme smûfiovat nûkam jinam, neÏ smûfiujeme. Ale kdyÏ o tom neustále mluví ten „mamlas“ Topolánek, tak co kdyÏ na tom vlastnû nûco je. Jak˘si Jake‰ovsk˘ syndrom. KdyÏ Jake‰ nûco tvrdil, tak lidi vlastnû pfiesvûdãoval o správnosti pravého opaku. I v tomto bylo nebezpeãí Mirka Topolánka. Jeho souãasn˘ konec v politice je vlastnû stejnû absurdní, jako jeho cesta na vrchol. Na místo premiéra se dostal ãlovûk, kter˘ tam nemûl co dûlat a nyní byl sv˘mi spolustraníky zlikvidován za nûco, co vlastnû vÛbec nefiekl.Topolánek ‰el dát rozhovor ãasopisu pro homosexuály.V uvolnûné atmosféfie vyprávûl své dojmy a postoje. Stojí za to se na rozhovor podívat a zjistíte, Ïe nemá nic proti homosexuálÛm, nic proti ÏidÛm, katolickou církev sice urazil, ale z pohledu její dlouhé, rozmanité a ne vÏdy pûkné historie, nefiekl zas takovou nepravdu. Jedinû skuteãnû urazil voliãe âSSD, které pau‰álnû oznaãil za „knedlo vepfio zelo, ktefií chtûjí v‰echny ostatní zavfiít a nakopat do prdele“. Je to uráÏlivé, ale u Topolánka nic mimofiádného, navíc tfieba Berlusconi fiekl o voliãích konkurence, Ïe jsou varlata. Berlusconi je pro Topolánka velk˘m vzorem. Stává se i u nás, Ïe politici nûkdy dost neurvale pau‰álnû urazí voliãe konkurentÛ. Topolánek se tedy dnes právem mÛÏe cítit ukfiivdûn˘. Pro‰lo mu uÏ tolik skandálÛ, afér a v˘rokÛ.V‰echny vût‰inou mnohem hor‰í, neÏ ty které leÏérnû fiíkal redaktorÛm a myslel si, Ïe je off record. Doplatil na jeden docela asi specifick˘ jev ãeské politiky. Jde o to, Ïe velké a závaÏné aféry, kde jde o miliardy ãi stovky milionÛ, procházejí celkem v poklidu, ale vaz sráÏí nûkolik set tisíc od str˘ce Vika, nûkolik set tisíc u âunka, ãi nyní posunuté a dezinterpretované v˘roky Topolánka. Hodily se jeho spolustraníkÛm. Ti místo toho, aby se za pfiedsedu standardnû postavili a pomáhali v boji proti dezinterpretaci toho, co pfiedseda fiekl, tak mu ukopli bedniãku pod nohama a on zÛstal viset bezmocnû sám povû‰en˘ za krk.Tak se naplÀuje pfiísloví o uchu u dÏbánu ãi o poslední kapce, kterou pohár pfieteãe. ODS ztratila zbytek trpûlivosti se sv˘m pfiedsedou.
● 174 ●
● 175 ●
D AV I D V O D R Á Î K A – B L B
Z
HORNÍ DOLNÍ
david vodráÏka: blb z horní dolní Toto pfiízvisko pfiipsal k VodráÏkovu jménu sám pfiedseda.
KdyÏ totiÏ padla podzimní vize pfiedãasn˘ch voleb 2009, zazdálo se VodráÏkovi, Ïe by mûla státní pokladna od‰kodnit volební ‰táby a vynaloÏené náklady za billboardy, mediální programy, inzerci a ãetné dal‰í poloÏky zbyteãné pfiedvolební kampanû. V té chvíli pravil modr˘ Topol, Ïe v tomto pfiípadû nejde o zájmy jeho strany. „To byste pfií‰tû mohli citovat blba ● 176 ●
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
z Horní Dolní a vydávat jeho slova za názor ODS.“ Nበmodr˘ politik v této souvislosti poznamenal, Ïe jde o milionové sumy, které zaplatí „v‰ichni obãané“, neboÈ „tak to je vÏdycky“. A co se ODS t˘ãe, „musíme se chovat, fieknûme, jako fiádní hospodáfii“. Proto „se snaÏíme získat ty peníze normálnû komerãnû.“ David VodráÏka se narodil roku 1971 a náleÏí tedy k „sametové omladinû“. K v˘roãí Listopadu se dal sly‰et, Ïe jej lze smûle pokládat za „pamûtníka“, coÏ, jak dodal, „mû zároveÀ naplÀuje i hrdostí nad tím, Ïe v politice zastupuji ty, kdo kdysi otevfieli cestu do budoucnosti.“ I kdyÏ, samozfiejmû, mladíci nestavûli barikády, zato nej‰ikovnûj‰í z nich dokonale vyuÏili privatizaãních ãachrÛ a promûnili se v milionáfie. Co se Davida t˘ãe, ten se vûnoval studiu speciální psychologie na Pedagogické fakultû v Hradci Králové, neboÈ psychologie nové generace, jak se ukázalo, byla vskutku speciální. Studoval na magisterské úrovni Vysokou ‰kolu finanãní a správní, a stal se bubeníkem skupiny Screwballs. „Obãas si zahraji na bicí, máme rockovou kapelu, dokonce jsme hráli ve filmu ·akalí léta. Ta kapela co tam hrála, to jsme my,“ poznamenal. Respektive to jsme celí my. Pokud jde o budoucnost, je vidût, Ïe si pan VodráÏka ví do budoucna rady – pfiiznal se, Ïe mu není cizí doprava, ale ani prÛmysl v nej‰ir‰ím pojetí, ba i Ïivotní prostfiedí, a jak uvidíme, má blízko i ke kultufie, a nejen díky bubnÛm.VodráÏkovi v‰ak není cizí ani podnikání v na‰ich pomûrech. KdyÏ se napfiíklad zmiÀoval o Stanislavu Grossovi, poznamenal, Ïe „ãlovûk, kter˘ vstupuje do vrcholné politiky, by zcela urãitû mûl zvefiejnit své majetkové pomûry… Nicménû mi pfiijde divné, aby fieditelé ‰kol, nebo fieditel BIS, museli na webu zvefiejÀovat, co si kde koupili… Kde to jsme?“, dodal pohor‰enû. Inu, jak vidno, v âechách.
● 177 ●
D AV I D V O D R Á Î K A – B L B
Z
HORNÍ DOLNÍ
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
média o davidu vodráÏkovi JSEM DAVID VODRÁÎKA ZE STODÒLEK Sám pfiiznává, Ïe pfied dvûma mûsíci ho ani v nejskrytûj‰ích my‰lenkách nenapadlo, Ïe by mohl figurovat ve vedení ODS, natoÏ se stát jejím druh˘m muÏem. Lidovky.cz, 8. prosince 2008 ●
AË NÁM ZBYTEâNOU KAMPA≈ ZAPLATÍ OBâANÉ, DOÎADUJE SE DRUH¯ MUÎ ODS Stát a Ústavní soud nám zru‰il volby, tak aÈ nám za nû obãané zaplatí. Zhruba to lidem vzkazuje druh˘ muÏ ODS David VodráÏka. SvÛj plán oznámil v rozhovoru, kter˘ odvysílá Frekvence 1 v sobotu naveãer. Rozhlasová stanice ho vãera pfiednostnû poskytla MF DNES. Vedení ODS se od VodráÏky distancovalo. iDnes, 2. fiíjna 2009 ●
VODRÁÎKA OÎIVIL BLBA Z HORNÍ DOLNÍ. ·ÉF K NÁM NEJEZDÍ CHALUPA¤IT, ZALITOVAL Udûlat si legraci sám ze sebe, to není schopnost politikÛm právû vlastní. Davidu VodráÏkovi z ODS se to dnes podafiilo. „Pfiedsedu, kter˘ jezdí chalupafiit k nám do Horní Dolní nemáme, ale máme Mirka Topolánka,“ fiekl VodráÏka v naráÏce na slova ‰éfa strany, kter˘ ho nedávno nepfiímo oznaãil za „blba z Horní Dolní“. iDnes.cz, 21. listopadu 2009 ●
● 178 ●
Vrchol politické kariéry starosty Prahy 13 Davida VodráÏky: asistence prezidentu republiky Václavu Klausovi pfii pfiipevÀování uliãního oznaãení. Pan prezident ‰roubuje, pan starosta pfiidrÏuje a od oka kontroluje, visí-li tabule rovnû. ● 179 ●
D AV I D V O D R Á Î K A – B L B
Z
HORNÍ DOLNÍ
david rath:
exempláfi david vodráÏka První místopfiedseda strany je osobou, která má v pfiípadû nepfiítomnosti zastupovat pfiedsedu strany. Logicky by mûl b˘t i nejpravdûpodobnûj‰ím kandidátem na pfií‰tího pfiedsedu. ODS si do této pozice zvolila ãlovûka, kter˘ nesplÀuje ani jedno toto kritérium, coÏ svûdãí o stavu rozkladu, ve kterém se tato strana v posledních letech nalézá. Mirek Topolánek vyklidil pozice a odchází. První místopfiedseda jakoby neexistoval. ODS sáhla po fiadovém pfiedsedovi Petru Neãasovi, kter˘ má osifielé místo pfiedsedy alespoÀ doãasnû zastoupit. Pokud uspûje, tak bude moÏná pfiedsedou pfií‰tím. Nabízí se otázka, proã vÛbec VodráÏka kandidoval na pozici, kterou zjevnû nechce zastávat.Také je zajímavé, proã ODS volí ãlovûka, o nûmÏ je na první, ale i druh˘ a tfietí pohled jasné, Ïe na tuto pozici nemá ani schopnosti, ani zku‰enosti. Co vlastnû o tomto mladém muÏi víme? Vlastnû skoro nic.Topolánek jej pfied ãasem oznaãil za blba z Horní Dolní. Vskutku nev‰ední hodnocení svého zástupce.Ten v podstatû zaujal jen tím, jak pfiipomíná modela urãeného k pfiedvádûní pánské módy. Má proto i pfiezdívku Ken, podle plastikového kámo‰e panenky Barbie.Tím zapadá do skupiny nûkolika obdobnû vyhlíÏejících politikÛ z ODS figurujících ve strukturách praÏské komunální politiky. Dal‰ím prototypem je radní Richter. O co ménû se zab˘vají politikou, o to pfiiãinlivûj‰í jsou v nejrÛznûj‰ích obchodech a obchÛdcích.Vyznaãují se zálibou v módním oblékání, ● 180 ●
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
drah˘ch autech a hodinkách. Niãím jin˘m v podstatû nejsou schopni vefiejnost zaujmout. Nejsou identifikováni s Ïádn˘m vyhranûn˘m názorem ãi postojem, nemají za sebou Ïádné zásadní rozhodnutí, u jehoÏ zrodu by stáli. Neznáme jejich vizi ãi plány, ãeho by chtûli v politice dosáhnout, co by chtûli zmûnit ãi vytvofiit. Zdá se, Ïe po sobû nechají narvan˘ ‰atník kdysi módními obleãky.Toto je nová krev ODS a nastupující generace konzervativních politikÛ. Bude zajímavé sledovat, s jak˘mi nápady pfiijdou tyto prázdné nádoby v okamÏiku, kdy získají vût‰inu moci v ODS. Tento typ politiky je tûÏké pfiijmout uÏ i na komunální úrovni, ale u prvního místopfiedsedy strany, která by chtûla vyhrávat volby, je to zoufale tragické. Proto se dá o tomto ãlovûku napsat jen zoufale málo.TûÏko ho v‰ak v této encyklopedii pominout, neboÈ je prvním místopfiedsedou ODS...
● 181 ●
V¯ZNAMNÍ
â E · T Í P R AV I C OV Í P O L I T I C I
obsah Místo úvodu / 4 NeÏ zkritizuji druhé: David Rath – Socansk˘ bitkafi / 7 Pavel Bém: Levná Opencard / 30 Petr Bendl: Prodavaã nemocnic / 40 Petr Gandaloviã:Velrybáfi / 52 TomበJulínek: Regulaãní Tomበ/ 60 Miroslav Kalousek: Padákov˘ ‰piritus / 70 Václav Klaus:Vrto‰iv˘ bÛh / 82 Ivan Langer: Íãko / 96 Miroslav Macek: Zákefin˘ snob / 104 Petr Neãas: Suchar – spasitel / 114 Karel Schwarzenberg: Schlafenberg (ãesky Spící kopec) / 124 Marek ·najdr: Zdravotní bakaláfi / 134 Boris ·Èastn˘: Kufiáck˘ zabiják / 142 Petr Tluchofi:TopolánkÛv mopslík / 148 Vlastimil Tlust˘:Vífiivka / 156 Miroslav Topolánek: Chlap s gulami / 164 David VodráÏka: Blb z Horní Dolní / 176
● 183 ●
DAVID RATH
V¯ZNAMNÍ ãe‰tí pravicoví POLITICI Pfiedmluvu, kapitolu „NeÏ zkritizuji druhé“ a kapitoly uvedené slovem „Exempláfi“ napsal MUDr. David Rath. Ostatní texty pfiipravila DMB Group s.r.o. Fotografie âTK,Wikipedie.cz a archiv autora. FotomontáÏe, ilustrace, grafická úprava a tisk DMB Group s.r.o. Kubelíkova 1224/42, 130 00 Praha 3 - ÎiÏkov e-mail:
[email protected] ISBN 978-80-904600-0-3