David Rath. NÁZORY & VIZE Odvolej, Îe Kalousek pije!

David Rath

NÁZORY & VIZE Odvolej, Îe Kalousek

pije!

David Rath

David Rath

NÁZORY & VIZE

© David Rath, 2011 Additional materials © DMB Group s.r.o., 2011 Typo & Design © DMB Group s.r.o., 2011 Poznámka autora: Popisky k fotografiím jsou mínûny jako nadsázka a nelze je brát váÏnû.

Úvodem

5

David Rath

NÁZORY & VIZE

Co je podle vás úkolem sociální demokracie v moderní spoleãnosti? UdrÏet principy sociální soudrÏnosti spoleãnosti a moderní stát vefiejn˘ch sluÏeb, kter˘ se vyvinul v západní Evropû po druhé svûtové válce. Jeho základem byl nûmeck˘ model sociálnû trÏního hospodáfiství, kter˘ se snaÏí zachovat dynamiku rozvoje díky trÏním silám a pfiitom úãinnû otupuje propastné rozdíly, které vznikají mezi lidmi díky neregulovanému trhu. Proã vÛbec vznikl princip sociálnû-trÏního hospodáfiství? Co si o dÛvodech jeho vzniku myslíte? Byla to reakce pfiedev‰ím evropské spoleãnosti na dopady druhé svûtové války. Politici si uvûdomili, co bylo pfiíãinou vzniku této války a souãasnû západní politici se dostali pod tlak konkurenãního komunistického modelu, kter˘ se díky vítûzství sovûtského svazu roz‰ífiil do poloviny Evropy. Sice dnes víme, Ïe sovûtsk˘ komunistick˘ model byl Potûmkinovou vesnicí, ale tehdy jeho existence v˘raznû ovlivÀovala my‰lení v západní Evropû. A tak se i pravicové politické reprezentace snaÏily klást dÛraz na sociální rozmûr spoleãnosti. Které zemû by pro nás mûly b˘t politick˘m a ekonomick˘m vzorem? Je to jednoznaãnû Rakousko a Nûmecko, s kter˘mi nás pojí spoleãná historie. Sociálnû demokratick˘ model je zde v praxi velice úspû‰nû realizován. Urãitû by také pro nás mûla b˘t vzorem Skandinávie, kde opût sociálnûdemokratick˘ model dlouhodobû funguje a vidíme, Ïe v‰echny tyto zemû jsou bohaté a prosperující, vût‰inû lidí se tam Ïije velice dobfie. Navíc tyto zemû dokáÏí b˘t ‰etrné i k Ïivotnímu prostfiedí, coÏ se o zemích s dlouhodobû pravicov˘mi modely fiíci nedá. Co je principem státu vefiejn˘ch sluÏeb? Berete to jako synonym sociálního státu? Stát vefiejn˘ch sluÏeb je ‰ir‰í mnoÏina, neÏ oznaãení sociální stát. Do kvalitních vefiejn˘ch sluÏeb, které má zaji‰Èovat stát patfií dobfie fungující zdravotnictví,

6

Úvodem ‰kolství, vûda a kultura, infrastruktura zemû, ale i sloÏky policie a justice. Pokud chceme mít tyto oblasti na vysoké technické úrovni, pak jde o vûc, která je velice drahá. Právû o to jde, neoliberálové ãasto tvrdí, Ïe tyto oblasti by lépe zajistil soukrom˘ sektor a Ïe vysoké danû jsou zbyteãné, proã si myslíte, Ïe tomu tak není? Ve v‰ech v˘‰e jmenovan˘ch oblastech státu vefiejn˘ch sluÏeb mÛÏe soukrom˘ sektor hrát roli doplÀkovou, coÏ není ‰patná role, neboÈ ten vefiejn˘ sektor tím získává urãitou konkurenci a dostává se pod tlak. Základní kostra v‰ech v˘‰e jmenovan˘ch oblastí musí b˘t ale garantována státem, neboÈ jde o sluÏby, které jsou ãasto prodûleãné a nev˘dûleãné. Na tom, Ïe opravíte nûjakou kulturní památku, hned tak nevydûláte. Také tfieba vûdeck˘ objev se ekonomicky zhodnotí aÏ za nûkolik desítek let, tudíÏ základní v˘zkum je pro soukromé investory naprosto nezajímav˘, totéÏ platí o podstatné ãásti zdravotnictví a ‰kolství. Pokud by nûjak˘ soukrom˘ investor mohl zbohatnout tfieba na tom, Ïe odoperuje co nejvíce ÏaludkÛ, pak by to jednoznaãnû mohlo vést k tomu, Ïe bude operováno stále více zdrav˘ch lidí. Trh je totiÏ bezohledn˘ a zajímá ho jen dosaÏen˘ zisk, v‰e ostatní jsou pro nûho nepodstatné záleÏitosti. V posledních letech získává v zahraniãí navrch neoliberální pfiístup. âeská republika je nyní navíc ve fázi, kdy v posledních dvou desetiletích vítûzí spí‰e pravicové recepty. Neexistuje skoro Ïádn˘ levicov˘ ekonom. âím si to vysvûtlujete? Pfied dvaceti lety se zhroutil konkurenãní komunistick˘ v˘chodoevropsk˘ model. Najednou zaãal západ spatfiovat hlavního konkurenta v pomûrnû tvrd˘ch kapitalistick˘ch zemích Asie, jako je âína. Ta se naoko tváfií jako komunistická, pfiitom ve skuteãnosti jde o brutální kapitalismus, jakoby vypadl˘ ze stránek Marxovy knihy Kapitál. Pod konkrétním ãi údajn˘m tlakem tûchto spoleãenství se zaãal mûnit i pfiístup západních politikÛ. Neoliberálové zaãali tvrdit, Ïe sloÏky státu vefiejn˘ch sluÏeb jsou pfiíli‰ drahé. Údajnû zatûÏují státy a podnikatele vysok˘mi danûmi, a tím tyto ztrácejí konkurenceschopnost vÛãi spoleãnostem,

7

David Rath

NÁZORY & VIZE

Petr Neãas konstatoval: Jak typické, David Rath mezi sv˘mi…

8

Úvodem které se takov˘mi „bezpodstatnostmi“, jak˘mi jsou tfieba vefiejn˘ systém zdravotnictví, systém vefiejného ‰kolství, ãi dÛchodov˘ systém, vÛbec nezatûÏují. Je‰tû jste neodpovûdûl, proã je vût‰ina ekonomÛ pravicov˘ch. âím si to vysvûtlujete? Ekonomie se stala jak˘msi nov˘m náboÏenstvím. Dfiíve byly spoleãnosti dost ovládány a ovlivnûny nûkter˘m z náboÏensk˘ch smûrÛ, zatímco dnes v moderním svûtû toto místo potichounku zaujala ekonomie a stala se jakousi univerzální vírou. Tváfií se, Ïe je vûdou, ale ve skuteãnosti, kdyÏ se na to podíváte, tak v‰ichni ti veleknûzi ekonomie nedokázali pfiedpovûdût globální finanãní krizi, dodnes ji nedokáÏí pofiádnû vysvûtlit a uÏ vÛbec nejsou schopni pfiijít s nûjak˘m jasn˘m fie‰ením. Ceny za ekonomii se v prÛbûhu let dávají za zcela protichÛdné teorie, které se vzájemnû vyluãují. Veleknûzi ekonomie pak vût‰inovû pfiísahají na sílu volného trhu, kter˘ má najít sám fie‰ení, coÏ je jistû pravda, protoÏe Ïivot plyne jako fieka, ta taky nûkam doteãe a svoji cestu krajinou si vÏdycky najde. Otázkou je, jaké to má dopady a dÛsledky na Ïivoty milionÛ lidí. Myslíte si, Ïe tedy sociálnûdemokratické pojetí spoleãnosti má ‰anci uspût v globální neoliberální konkurenci? Bude to nikdy nekonãící soupefiení. V del‰ím ãasovém horizontu budou muset i zemû jako âína, buì pod klidn˘m tlakem své vefiejnosti, nebo pod násiln˘m tlakem revolucí nespokojen˘ch, svÛj model tvrdého kapitalismu modifikovat a doplÀovat o prvky státu vefiejn˘ch sluÏeb. Dlouhodobû totiÏ nelze v moderní spoleãnosti drÏet lidi bez dostupné zdravotní péãe, bez vzdûlání, ãi bez dÛchodového zabezpeãení. Vût‰ina lidí dfiív nebo pozdûji to bude chtít i tam a sv˘m tlakem si to vynutí. Otázkou je, jak dlouho tento proces bude trvat. My mu mÛÏeme napomoci exportem sociálnûdemokratick˘ch pfiístupÛ do tamních spoleãností a pfiedev‰ím jednotliv˘m lidem, ktefií o tom zaãnou pfiem˘‰let a zaãnou se zajímat o fie‰ení.

9

David Rath

NÁZORY & VIZE

Je nûjak˘ rychlej‰í zpÛsob, toto mÛÏe trvat desetiletí? Rychlej‰í zpÛsob existuje i ve formû ekonomického tlaku, to znamená zboÏí ze zemí, kde neexistují základy státu vefiejn˘ch sluÏeb a kde je tfieba bûÏná i dûtská práce, je moÏné zatíÏit rÛzn˘mi ekonomick˘mi bariérami, jako jsou speciální danû a cla, která v sobû zohlední sociální dumping a dumping Ïivotního prostfiedí. Sociálnímu dumpingu rozumím, to je tfieba dûtská práce ãi neexistence dÛchodového a nemocenského systému. Co povaÏujete za dumping Ïivotního prostfiedí? âína a fiada dal‰ích rychle rostoucích ekonomik ka‰le pfii prudkém nárÛstu v˘roby na ochranu Ïivotního prostfiedí, ohroÏuje tím samozfiejmû Ïivoty a zdraví sv˘ch vlastních lidí s cynickou úvahou, Ïe toto se neprojeví hned, ale s odstupem let ãi desítek let. Prostû rakovinu z vypou‰tûn˘ch karcinogenních látek nedostanete za t˘den nebo za mûsíc, ale tfieba za pût aÏ deset let. TudíÏ pfii nízké informovanosti a vzdûlanosti lidí s takov˘mto brutálním a nehumánním pfiístupem mÛÏete dobfie vydûlávat velmi dlouho. Je jisté, Ïe se proti tomuto v budoucnu místní lidé vzboufií, ale bude to trvat skuteãnû dlouho, neÏ pochopí, Ïe ten kdo na nich vydûlal, je odsoudil k pfiedãasné smrti. Západní svût se ãasto tváfií, Ïe o tûchto vûcech neví a prosazuje neregulovan˘ globální trh bez bariér a tvrdí, Ïe ten tyto rozdíly postupem ãasu taky odstraní. Myslíte si, Ïe je to moÏné? V minulosti mnoho západních firem, hlavnû velk˘ch gigantÛ pfiem˘‰lelo, jak zv˘‰it své zisky. V západních zemích je otravovaly odbory s takov˘mi vûcmi jako je zvy‰ování platu, zkracování pracovní doby, prodluÏovaní dovolen˘ch. ObtûÏovaly je navíc demokratické vlády, které pod tlakem voliãÛ poÏadovaly stále pfiísnûj‰í normy, jak bezpeãnosti práce, tak ãistoty provozu, aby tyto neniãily Ïivotní prostfiedí. Tyto korporace se tohoto obtûÏování zaãaly zbavovat právû tím, Ïe zaãaly pfiesouvat své v˘roby do zemí, kde po nich nikdo nic nechtûl. ZboÏí vyrobily v tûchto zemích za zlomek nákladÛ a v západním svûtû ho pro-

10

Úvodem daly za stejnou cenu, jako kdyÏ ho vyrábûly tam. Potfiebovaly ale zbourat jakékoli celní bariéry a proto nejrÛznûj‰ími triky a tlaky pfies WTO dokázaly skuteãnû trh globalizovat. Má ‰anci âeská republika v tomto procesu sehrát nûjakou roli? Zatím jsme sehrávali roli spí‰e negativní. Jsme sice zemí stfiední velikosti, ale na‰i pravicoví politici jsou ãasto i ve svûtû sly‰et a udivují tvrdostí sv˘ch neoliberálních postojÛ. Tfieba zavedení rovné danû se díky nám dostalo i do tûsného sousedství Nûmecka a Rakouska, kde si stále zuby nehty snaÏí ubránit tradiãní sociálnûdemokratick˘ systém progresivního zdanûní. Samozfiejmû, Ïe i tamní neoliberálové nás pouÏívají jako následováníhodn˘ pfiípad. KdyÏ to bylo v Rumunsku, tak se tomu asi vût‰ina Raku‰anÛ a NûmcÛ spí‰e smála, kdyÏ to má uÏ ale sousední âesko, tak jim to minimálnû pfiidûlává starosti, protoÏe je to jakási nekalá daÀová konkurence, kterou urãitû leckdo z tûchto zemí vyuÏije. Je souãasná sociální demokracie u nás názorovû homogenní v prosazování principÛ státu vefiejn˘ch sluÏeb? Navenek vcelku ano, kdyÏ ãasto propadáme velkému zjednodu‰ení, kdy stát vefiejn˘ch sluÏeb prezentujeme jako stát sociálních dávek, coÏ je hrubá chyba. RÛzné sociální dávky a podpory jsou pouze zlomkem, kter˘ zaji‰Èuje stát vefiejn˘ch sluÏeb. Jde jen o jednu z ãinností pomoci tûm, ktefií se ne vlastní vinou dostávají do potíÏí, jejichÏ fie‰ení je nad jejich síly. Dá se úãinnû zmûnit obraz sociální demokracie jako „strany dávek“, kter˘ budují nûkterá média a konkurenãní politici? Tak je to opût dlouhodobá práce a trvalá argumentace. Musíme trpûlivû vysvûtlovat, Ïe rozumnû a dÛstojnû nastavené sociální dávky pomáhají nejen tûm jednotlivcÛm v nouzi, ale má z nich prospûch celá spoleãnost. Ten, kdo nemá prostfiedky na vlastní obÏivu a obÏivu své rodiny, tak mnohem ãastûji hledá fie‰ení napfiíklad v kriminální ãinnosti. To je pak pro spoleãnost mnohem nákladnûj‰í, neÏ takovému ãlovûku podat pomocnou ruku.

11

David Rath

NÁZORY & VIZE

Vy si myslíte, Ïe sociální systém je i prevencí kriminality? O tom jsem ãetl fiadu zajímav˘ch empirick˘ch studií z USA, kde státy, které potlaãily svÛj sociální systém, následnû fie‰ily vy‰‰í majetkovou kriminalitu. Prostû lidé v bezv˘chodné situaci ãastûji kradou ãi loupeÏnû pfiepadají, aby pfieÏili. Tito lidé, nejen Ïe zpÛsobí pomûrnû velkou individuální ‰kodu pfiepadenému ãi okradenému, ale pokud jsou chyceni, tak stojí spoleãnost mnohem víc, neÏ jakákoli sociální dávka. Uvûdomme si, Ïe i u nás jeden den vûznû stojí tisíc korun. Îádná sociální dávka nás ale nestojí 30 tisíc mûsíãnû. Navíc v nákladech na vûznû nejsou zapoãteny náklady na policii a justiãní aparát, kter˘ samozfiejmû pfii vy‰‰í kriminalitû stojí stát mnohem více penûz. Myslíte si, Ïe na‰e sociální demokracie je v obhajobû principÛ státu vefiejn˘ch sluÏeb a sociálnû trÏního hospodáfiství dostateãnû dÛrazná a principiální? BohuÏel ne. Málo o tûchto programov˘ch pilífiích hovofiíme, málo je vysvûtlujeme, v devadesáti procentech se necháváme zatáhnout do debat o ménû podstatn˘ch vûcech ãi margináliích. Navíc fiada sociálních demokratÛ má tendenci se s politick˘mi protihráãi radûji domluvit, hledá tzv. kompromisy, a rezignuje na základy na‰eho programu. Co je na kompromisech ‰patného? VÏdyÈ do denního i politického Ïivota patfií? Jsou vûci, kde kompromisy dûlat nejde. NemÛÏete napfiíklad najít kompromis mezi privatizací nemocnic ãi jejich existencí formou vefiejného neziskového zafiízení. Nebo mezi privatizací dÛchodového systému ãi existencí vefiejného prÛbûÏného systému. Nelze zprivatizovat zdravotní poji‰Èovny a pfiitom se tváfiit, Ïe existuje vefiejné zdravotní poji‰tûní. To v‰echno jsou „buì“ a „nebo“, kde nemÛÏete najít nûco mezi.

12

Úvodem

VûdcÛm, lékafiÛm a uãitelÛm slu‰í chudoba. Peníze kazí, rozptylují a odvádûjí od poctivé práce!

13

David Rath

NÁZORY & VIZE

Máte pocit, Ïe je v sociální demokracii fiada politikÛ, ktefií preferují dohodu s pravicí a pfiejímají i nûkteré pravicové zpÛsoby fie‰ení? Je tomu skuteãnû tak a bylo tomu tak i v minulosti. To není nic nového. Osobnû povaÏuji za hrubou chybu, Ïe se v minulosti privatizovaly takové podniky jako je tfieba âEZ, ãi jiné energetické ãi síÈové podniky. Jde o firmy, které nesmírnû vydûlávají a budou vydûlávat. Jde o monopolní byznys se strategick˘m dopadem. Stát za prodej podílÛ ãi celku v minulosti získal v podstatû smû‰né peníze. Díky tomu jsme dnes v‰ichni rukojmí managementÛ tûchto firem, které si diktují cenu ve svém monopolním prostfiedí. Podívejte se, co dûlá cena vody, elektrické energie, tepla, plynu… Tyto managementy si s námi hrají jak s figurkami na ‰achovnici, vydûlávají neuvûfiitelné peníze, které jim navíc pravicové vlády pánÛ Topolánka, Neãase a za stálé asistence pana Kalouska zdaÀují smû‰nou rovnou daní. Jste tedy pfiesvûdãen, Ïe k tomu pfiispûla i sociální demokracie svojí nedÛsledností a nedodrÏováním vlastního programu? BohuÏel ano, ãas od ãasu prohráváme i tím, Ïe fiada z nás podlehne tlaku nebo lákadlÛm a nabídkám a klidnû zvolí typicky neoliberální fie‰ení, které je v naprostém rozporu s tím, co máme v programu a s tím, co slibujeme voliãÛm. Díky tomu nás hodnû lidí mÛÏe brát jako ne úplnû dÛvûryhodné. Jsem pfiesvûdãen, Ïe se musíme dÛslednû drÏet sociálnûdemokratického programu a nepfiipou‰tût neoliberální fie‰ení nebo dokonce se na jejich realizaci podílet. To je cesta ke ztrátû podstatné ãásti voliãÛ. Prosazujete tedy dÛslednost dodrÏování programov˘ch zásad a slibÛ voliãÛm. Myslíte si, Ïe voliãi nepochopí, Ïe nûkteré sliby nelze tfieba splnit? Na‰i voliãi jsou hodnû citliví na dodrÏování slibÛ a na odchylky od zásadního smûfiování programu sociální demokracie. Jsem pfiesvûdãen Ïe to, Ïe jsme ve vût‰inû krajÛ odpískali placení zdravotnick˘ch poplatkÛ, nám voliãi spoãítají. Stejnû tak by nám spoãítali i to, pokud bychom napfiíklad pronajímali vefiejné nemocnice, o ãemÏ bohuÏel i nûktefií sociálnû demokratiãtí politici váÏnû uvaÏují. Voliãi

14

Úvodem se pak budou logicky ptát, proã mají volit nás, kdyÏ ve skuteãnosti dûláme reálnou politiku pravice. Jste tedy zastánce tvrdého konkurenãního boje mezi pravicí a levicí? Konkurenãní boj mezi zásadními politick˘mi a filozofick˘mi proudy ve spoleãnosti je stra‰nû dÛleÏit˘. Lidem se musí srozumitelnû fiíkat, v ãem se tyto proudy li‰í a musí to vidût i v té praktické kaÏdodenní politice. Pokud podlehneme svodÛm se domluvit, objímat se okolo ramen a vládnout formou jednotné národní fronty, pak ohroÏujeme zdrav˘ v˘voj celé spoleãnosti. Myslíte si, Ïe je chyba uzavírat koalice s pravicov˘mi stranami? V reálné a praktické politice mÛÏe nûkdy díky pomûrnému systému dojít i k tomu, Ïe se nedá nic jiného dûlat. Ale mûlo by to b˘t aÏ poslední moÏné fie‰ení. Jsem relativnû smífiliv˘ k takov˘m koalicím na úrovni obcí, moc se mi ale nelíbí na úrovni krajÛ a na úrovni celé zemû to povaÏuji za nebezpeãné. V ãem vidíte to nebezpeãí? Jde o degeneraci politiky. Politika je soupefiení o moÏnosti vládnout a tedy realizovat vlastní vize a program. V okamÏiku, kdy se mají dva diametrálnû odli‰né programy spojit a realizovat praktické vládnutí, pak víceménû obû strany musí rezignovat na své vize fungování spoleãnosti a jediné, v ãem si mohou rozumût, je v jakémsi spoleãném obchodování. Tedy politika pfiestane b˘t politikou a správou vûcí vefiejn˘ch, ale stává se byznysem, kter˘ spoãívá v dohodû o rozdûlení sfér zájmÛ. Taková politika se redukuje na pouhou osobní obÏivu zúãastnûn˘ch funkcionáfiÛ. Co je na tom ‰patného, Ïe nûktefií politici berou svoji volenou funkci jako své zamûstnání, ãi formu obÏivy ãi zpÛsob podnikání? Na jednu stranu politika skuteãnû vyÏaduje profesionalitu. Hodnû lidí si naivnû myslí, Ïe do politiky mÛÏe jít kaÏd˘. Jistû mÛÏe, ale ne kaÏd˘ v ní má pak

15

David Rath

NÁZORY & VIZE

S pfiedsedou stfiedoãeské âSSD Richardem Dolej‰em po celodenním marném ãekání na vlak ze Zdic do Prahy. Právû zde otevfieli nov˘ nádraÏní podchod, o kterém místní TOP 09 tvrdí, Ïe ho vzhledem k naprosté neexistenci vlakÛ obãané vÛbec nepotfiebují.

16

Úvodem schopnost cokoli dokázat. Politik by mûl mít chuÈ vûci mûnit, ovlivÀovat, fiídit a ne si jen sednout na nûjaké teplé místeãko a tam v klídku pfieÏívat, dokud ho voliãi nevy‰oupnou. BohuÏel ve v‰ech stranách je hodnû tûch, jejichÏ ambice je získat na nûjakou dobu nûjaké pûkné místeãko bez toho, aby chtûli cokoliv realizovat. Zpût k sociální demokracii, strana se nachází v dobû, kdy ode‰el v˘razn˘ pfiedseda Jifií Paroubek. Nyní to vypadá, Ïe se zde odehrává stfiet dvou proudÛ. Jak byste tento stfiet charakterizoval? Jde skuteãnû o spor kfiídla, které bych nazval konsensualisty, s kfiídlem programové dÛslednosti. Je to nová situace? Myslím si, Ïe není. Nûco podobného se odehrálo v dobû, kdy o pfiedsednické kfieslo usiloval Milo‰ Zeman. Jak se od sebe kfiídla li‰í? Konsensualisté trochu pfiipomínají lidovce. Jejich politikou je „b˘t u toho“. Je jim celkem jedno v jaké koalici, hlavnû aby v ní byli. Vût‰inou zdÛrazÀují nutnost dohody, kompromisu, nehádat se s politick˘mi soupefii, pfiíli‰ politické soupefie nekritizovat a neútoãit na nû. Konsensualisté mají za sebou ãasto zku‰enost své existence v nûjaké velké koalici a to buì na úrovni mûst ãi krajÛ. Vût‰inou vychvalují své osobní zku‰enosti, Ïe velká koalice pfiiná‰í klid a pohodu. Druhou skupinou jsou lidé, ktefií zdÛrazÀují dÛsledné dodrÏování programu a slibÛ voliãÛm s tím, Ïe preferují jiná fie‰ení neÏ uzavírání velk˘ch koalic a vytváfiení programov˘ch koãkopsÛ mezi námi a pravicí. Ve velké koalici pak spatfiují zradu na‰ich voliãÛ a zdÛrazÀují, Ïe taková zrada povede k na‰emu oslabení, v krajním pfiípadû k osudu, kter˘ potkal lidovce. Také upozorÀují, Ïe politika konsensualistÛ mÛÏe otevfiít dvefie do vrcholové politiky nûjaké radikálnûj‰í stranû, nebo mÛÏe vést k rÛstu vlivu komunistÛ.

17

David Rath

NÁZORY & VIZE

Vy se patrnû fiadíte ke kfiídlu programové dÛslednosti. Je to tak? Ano, je. Nemám rád rozbfiedlost, bezbarvost a názorovou rozplizlost. Jsem pfiesvûdãen, Ïe ãlovûk má mít jasn˘ názor a má umût vysvûtlit, proã ho hájí. Nepotfiebuji b˘t u v‰eho a ve v‰ech koalicích s kaÏd˘m politikem. Na‰í zemi i sociální demokracii více prospûje, kdyÏ si zachováme svoji hrdost, své názory a vzpfiímenou pátefi. Budeme za to sice ãasto kritizováni pravicov˘mi médii, ne vÏdy budeme sedût na dÛleÏit˘ch pozicích, ale mÛÏeme si váÏit sami sebe a v okamÏiku, kdy se sv˘m programem vyhrajeme, pak máme ‰anci lidem ukázat, Ïe ho také umíme zrealizovat, a Ïe je to cesta, která skuteãnû vede k co nejkvalitnûj‰ímu Ïivotu vût‰iny spoleãnosti. Mimochodem o kvalitû Ïivota jsme je‰tû nehovofiili. Je to pro sociální demokracii klíãová hodnota? Urãitû ano. Jsem pfiesvûdãen, Ïe je to dokonce absolutní priorita. Sociální demokracie musí prosazovat takové zpÛsoby fie‰ení, které trvale zvy‰ují kvalitu Ïivota lidí ve spoleãnosti. Co si pfiedstavujete pod pojmem kvalita Ïivota, kaÏd˘ pod tím mÛÏe vidût nûco jiného? Je to urãitû subjektivní hodnota, neboÈ kaÏd˘ si pod kvalitou mÛÏe pfiedstavit nûco jiného, pro nûkoho je to tfieba adrenalinové dobrodruÏství, pro jiného naopak klid a pohoda. Spoleãnost by mûla fungovat tak, aby dala kaÏdému rovnou pfiíleÏitost proÏít si kvalitní Ïivot podle sv˘ch pfiedstav. Aby tomu tak mohlo b˘t, musíme mít napfiíklad kvalitní, tedy zdravé Ïivotní prostfiedí. Spoleãnost by nemûla vytváfiet zbyteãné existenãní stresy pro lidi. Lidé by mûli cítit existenci základních jistot, jak˘mi je tfieba dostupná zdravotní péãe, nebo moÏnost získat vzdûlání i pro ty, co jsou nemajetní. Kvalita Ïivota je také pro hodnû lidí spjata s mírou jejich svobody, ãili opût sociální demokracie by mûla budovat co nejsvobodnûj‰í spoleãnost. Kvalita Ïivota je také spjata s pocitem bezpeãí, to znamená úkolem pro nás je tento pocit bezpeãí a právní jistoty v ãeské spoleãnosti vytváfiet.

18

Úvodem Jak myslíte, Ïe dopadne soupefiení tábora konsensualistÛ a proudu programové dÛslednosti? Nejsem Sybyla abych to dokázal odhadnout. Nálady i postoje v sociální demokracii se v prÛbûhu ãasu mûní. Sám udûlám v‰e pro to, aby vyhrál proud programové dÛslednosti, protoÏe ten je nadûjí i pro drtivou vût‰inu na‰ich voliãÛ. Ti si prakticky stoprocentnû nepfiejí nûjaké na‰e kamarádíãkování s ODSkou nebo TOPkou. Tedy v zájmu na‰ich voliãÛ a budoucího volebního v˘sledku sociální demokracie doufám, Ïe konsensualisté pochopí, Ïe jejich model je cestou k politické nicotû.

19

David Rath

NÁZORY & VIZE

I kdyÏ tomu kritici nevûfií, tak David Rath umí skuteãnû i ãíst.

20

David Rath nejen o sobû, medicínû a politice (ukázka z knihy) 21

David Rath

NÁZORY & VIZE

Jak vnímáte v dne‰ní dobû politiku a demokracii? Je správné, Ïe hlas hlupáka i génia mají ve volbách stejnou cenu? Ale s tím pfii‰li uÏ osvícenci. Mí oblíbení osvícenci hlásali, Ïe musí b˘t rovnost. K demokracii prostû patfií, Ïe hlas fieknûme i ménû nadaného musí mít stejnou váhu jako hlas schopného a bohatého. Jakmile zaãneme selektovat, nejdfiíve tfieba podle inteligence, pak podle majetku, kde skonãíme a jaké to bude mít následky? Demokracie pochopitelnû má své slabiny, ale zatím nic lep‰ího nikdo nevymyslel. MÛj oblíben˘ Montesquie popsal tfii pilífie moderního demokratického státu. Nezávislá moc soudní, v˘konná a zákonodárná. V‰echny pilífie je potfieba neustále opra‰ovat, o‰etfiovat a hlídat, protoÏe ty pilífie, jednotlivé moci, mají silné tendence se kamarádit, podporovat, sbliÏovat, poskytovat si vzájemné v˘hody. Nebezpeãí pfiestává hrozit pouze ve spoleãnosti s vysokou morálkou, v ní to buì pfiíslu‰níky tûchto mocí ani nenapadne, nebo jim to vnitfiní zábrany nedovolí. Mûla by je hlídat i média, hlídací pes demokracie? Média u nás se o to nûkdy pokou‰ejí, spí‰e v‰ak obãany znepokojují a frustrují, neboÈ ãasto nejsou schopna objektivního pohledu, ãasto o nûj ani neusilují. Je to dáno nûkdy zámûrem, jindy nízkou profesionální úrovní novináfiÛ. V dne‰ní dobû bych ãekal, Ïe bude v novinách na postu redaktora ãi komentátora pracovat ãlovûk s minimálnû vysoko‰kolsk˘m vzdûláním, ‰iroce vzdûlan˘, s bohat˘mi Ïivotními zku‰enostmi, ãili Ïe to nebude Ïádné dûvãe kolem dvaceti let, to by tam mûlo maximálnû vypomáhat. Jak to ale vypadá ve skuteãnosti? Tfieba Lidové noviny. Jsem zdû‰en z té „kinder“ party. PÛsobí tam holãiãky a chlapci, nûktefií nemají ani dokonãenou vysokou ‰kolu a zaujímají dalekosáhlé hodnotící soudy. Nejsou schopni objektivního zpravodajství. Nejsou schopni napsat nic nestrannû, do v‰eho cpou své naivní názory a ideologické postoje, skuteãnû jsem ãasto konsternován jejich rozhledem, jejich ubohou úrovní. A prostû tûmto lidem nízkého vzdûlání a vzdûlanosti, kulturních zku‰eností a nulového Ïivotního moudra, protoÏe k moudrosti lze dospût v horizontu mnoha let, tûmto lidem je svûfiena ohromná moc. SlouÏí jako u‰i, oãi, hmat, ãich a chuÈ spoleãnosti. KaÏd˘ si umí pfiedstavit, jak

22

David Rath nejen o sobû, medicínû a politice (ukázka z knihy) na tom jsou ti, ktefií nemají smysly v pofiádku, ktefií je mají pochroumané, kdyÏ jsou barvoslepí, ‰eroslepí, nahluchlí, a podle té pfiedstavy si mÛÏeme udûlat pfiedstavu o objektivitû takov˘ch novin i obraz svûta, kter˘ vytváfiejí. A teì si pfiedstavme, Ïe tito lidé nám takov˘ obraz vytváfiejí a cpou ho do nás od rána do veãera. Tûch skuteãnû moudr˘ch a zku‰en˘ch novináfiÛ, jako je tfieba pan Hanák, ale i nûktefií dal‰í, tûch pfiíli‰ nenajdeme. Takov˘ch, ktefií se nad problémy opravdu zam˘‰lejí, hledají jejich kofieny a chtûjí slouÏit objektivitû a pravdû, nikoliv sv˘m názorÛm a zájmÛm, je skuteãnû málo. Novináfisk˘ stav zpÛsobuje podle mne daleko vût‰í devastaci spoleãnosti, neÏ mÛÏe zpÛsobit kter˘koliv politik. Oni totiÏ pomûrnû úspû‰nû ‰ífií pfiedstavu, Ïe v‰ichni politici jsou hloupí, ‰patní, zkorumpovaní. Tak vzniká neuvûfiitelná frustrace. Já jsem tuto frustraci jako nepolitik také zaÏíval. Jen málokdo si je schopen uvûdomit, Ïe politici jsou jen urãit˘m zpÛsobem selektovan˘ vzorek nás v‰ech. S na‰imi chybami, s na‰imi nedostatky, ale i s na‰imi plusy. Jako se dnes pohybuji v Poslanecké snûmovnû, tak jsem se pfied ãasem pohyboval jako lékafi na malém mûstû, kde jsem jezdil za pacienty domÛ. Myslím, Ïe mohu posoudit, jak asi vypadá prÛmûr ãeského obãana. A musím fiíci, Ïe politici se tomuto prÛmûru dost podobají. MoÏná se jedná o trochu lep‰í prÛmûr se v‰emi pfiednostmi, ale i chybami a nedostatky bûÏného obãana. Krásn˘m lidov˘m politick˘m fenoménem, kter˘ plní i psychoterapeutickou funkci, je ãeská hospoda. Lidé v‰e proberou, zanadávají si, psychicky se oãistí a jdou domÛ. ¤ada z nich má pocit, jak by stát v˘bornû fiídila. Pozorovatel získá pocit, v kaÏdé hospodû sedí nûkolik generálních fieditelÛ zemûkoule, ktefií by si se v‰ím vûdûli náramnû rady. V jedné z nich jsem kdysi fiekl svému známému: „Ty sis postavil barák z nakradeného cementu a tvárnic, a tady se rozãiluje‰, Ïe politik krade. VÏdyÈ ty krade‰ cel˘ Ïivot a vÛbec ti to nepfiijde divné. A teì si pfiedstav, Ïe bys mûl jiné moÏnosti, vût‰í pfiíleÏitosti. Pak uÏ neukradne‰ trochu cementu, ale bude‰ krást adekvátnû, ve zvût‰ené mífie. Nefiíkej mi, Ïe by ses najednou, pfiesunem do nûjaké vysoké funkce, zmûnil a stal ses ãestn˘m ãlovûkem.“ Zarazil se a fiekl, Ïe to tak není. Pochopitelnû to tak v‰ak je. Pokud vût‰inû lidí nepfiijde divné pfiivlastnit si nûco, co není jejich, není pfiibité, pfiinést si z práce papír, desky nebo cokoliv, co jim nepatfií, mohou jen obtíÏnû pfiedpokládat, Ïe politická reprezentace tohoto národa bude diametrálnû jiná, neÏ oni sami. My prostû musíme mít

23

David Rath

NÁZORY & VIZE

Po nákupu unikátní stfiedovûké Iluminace v lond˘nské Sothbey’s. Koupi Iluminace oznaãil Petr Bendl za zbyteãné pl˘tvání penûzi za fosílii. Komentátor MF Dnes Rozpáral sice konstatoval, Ïe Petr Bendl si trochu plete pojmy, ale v podstatû má pravdu. Kdyby David Rath nekoupil Iluminaci, mohla b˘t místo toho bûhem dvou mûsícÛ dálnice do Karlov˘ch VarÛ.

24

David Rath nejen o sobû, medicínû a politice (ukázka z knihy) samozfiejmû velké poÏadavky vÛãi politikÛm, ale zároveÀ bychom mûli b˘t kritiãtí i sami k sobû. Musíme zaãít urãitou sebereflexí. JestliÏe chceme, aby na‰i politici byli pracovití, tak nesmíme b˘t národ lenochÛ. Chceme-li, aby na‰i politici byli neúplatní, nesmíme my sami uplácet. âili jedná se o spojené nádoby, které je tûÏké rozetnout. A novináfii místo toho, aby k takovému pohledu a pfiístupu vefiejnost vedli, místo toho, aby ji vyz˘vali k úãasti na vûcech vefiejn˘ch, vyhledávají jen senzace a ‰patné zprávy. O tomto problému jsem hodnû pfiem˘‰lel. Nûkteré státy EU mají uzákonûno urãité procento dûl evropské provenience, která dávají v televizi a v kinech, coÏ mû pfiivedlo k nápadu, nad kter˘m si mnoho lidí asi zaÈuká na ãelo. Proã neuzákonit i nûjaké procento pozitivních zpráv v médiích? Staãilo by alespoÀ 40 - 50 procent. VÏdyÈ 50 procent ‰patn˘ch zpráv je dostateãn˘ prostor k prezentování pejska pfiejetého parním válcem, fiízeného opil˘m pfiednostou stanice. TakÏe pofiád by zbylo dost prostoru pro tragédie a jiné negativní zprávy, souãasnû by to v‰ak novináfie pfiinutilo podívat se kolem sebe a konstatovat, Ïe svût není zas tak ‰patn˘ a zavrÏeníhodn˘, pln˘ podvodÛ, zlodûjin, vraÏd a fale‰nosti, jak to vypadá podle jejich novin. Jedná se o trochu absurdní a trochu prÛkopnick˘ nápad, ale mnû se líbí a nechci se ho jednodu‰e vzdávat. Je to nápad urãitû krásn˘ a jeho realizace by prospûla novináfiÛm i celému lidstvu. Bude-li vedle sebe stát tisíc spokojen˘ch pacientÛ a jeden nespokojen˘, napí‰e pochopitelnû reportáÏ o nûm a ostatní pfiehlédne, jako kdyby vÛbec neexistovali. Pfiesnû, ale taková uÏ bohuÏel média jsou. Máme milion operací, které se zdafií, ale veãerní zprávy se vûnují té milionté první, která se nezdafiila. Ale co tûch milion úspû‰n˘ch operací? TakÏe já jsem pfiesvûdãen, Ïe selhávání a problémy na‰í demokracie nezpÛsobuje krize politick˘ch elit, ale krize novináfisk˘ch elit. A myslím si, Ïe bychom se v‰ichni mûli snaÏit, aby novinafiinu dûlali lidé vzdûlaní, kulturní a moudfií, kter˘m nebude jedno, zda nacpou noviny naprost˘mi nesmysly. To je jedna vûc. Druhá spoãívá ve znaãném posunu priorit. Na toto téma jsem hovofiil s mnoha vzdûlan˘mi lidmi od nás i ze západní Evropy, pfiedev‰ím s lékafii, ale i s jin˘mi intelektuály ze západního Nûmecka a Británie. Sdûlil jsem jim

25

David Rath

NÁZORY & VIZE

svÛj dojem, kter˘ vesmûs potvrdili. ¤íkal jsem: „Na mû to dûlá takov˘ dojem, Ïe zatímco celá 60., 70. a 80. léta byla v západní Evropû prioritou kvalita Ïivota, stavûly se ‰koly, nemocnice, Ïeleznice, dneska se to nûjak pfieklopilo a zaãíná kralovat abstraktní priorita hospodáfiského rÛstu a konkurenceschopnosti. Staré státy jsou k tomu vleãeny a vyvolává to tam boufie. Pfiíkladem mohou b˘t napfiíklad nepokoje ve Francii. U nás, ktefií jsme to zaÏili v podobû deformované socialistick˘m reÏimem, je to je‰tû ostfiej‰í. A na Slovensku je‰tû hor‰í neÏ u nás. Domnívám se v‰ak, Ïe z hlediska kvality Ïivota se zase tak moc nezmûnilo. Vezmûte si, kdy byla nastavena osmihodinová pracovní doba, kdy byl nastaven pûtidenní pracovní t˘den. Od té doby, od tûch 70. let, se produktivita ne zdvojnásobila nebo ztrojnásobila, ale zdesetinásobila. A Ïijeme desetkrát lépe neÏ tehdy? Îijeme alespoÀ trochu lépe? Naopak. Dnes se vedou diskuse o tom, Ïe by se pracovní doba mûla prodluÏovat a doba volna zkracovat. Îádn˘ ekonom si nedovede pfiedstavit, Ïe by se víkend prodlouÏil na tfii volné dny, protoÏe by nám produkce klesla. PfiestoÏe jsme stále bohat‰í, neroste kvalita Ïivota. Tak proã se tolik honit? Nejde v‰ak asi polevit, protoÏe cel˘ ten systém jede na model „my‰ v kole“. Kolo se stále otáãí a my‰ v nûm neustále rychle bûhá. Mám vtírav˘ dojem, Ïe i my v‰ichni bûháme v takovém kole. Sv˘m zpÛsobem k tomu pfiispíváme v‰ichni. Dnes bychom byli schopni vyrobit auto, které vydrÏí 30 let, ale v‰echny firmy pfiicházejí neustále nejen s technick˘mi inovacemi, ale i s jin˘m designem, aby lidé mûli potfiebu mûnit vÛz za ãtyfii za pût let. Myslím si, Ïe by nebyl problém vyrobit praãku, která bude prát je‰tû za 20 let, moÏná i za 30 let. Není problém vyrobit televizi, která vydrÏí desítky let. Urãitû není zásadní rozdíl v tom, jestli je plochá nebo taková nebo onaká. Nevím, jestli uÏívání lep‰í televize mÛÏe ãlovûku pfiinést vût‰í ‰tûstí. My bychom mohli udûlat vûci takové, aby se nerozbily. Ale to by pak padl cel˘ byznys, protoÏe by se omezil odbyt i v˘roba. Svût se dostal na scestí, kde se najednou vytratily politické diskuse o kvalitû Ïivota a kde najednou lidstvo figuruje jako ‰ílen˘ úãetní, kter˘ se tfiese strachy, Ïe by ãísílka pfií‰tí rok nemusela b˘t vy‰‰í. Absurdním pfiípadem jsou Spojené státy, které jsou astronomicky zadluÏené u âíny. Ta vyrábí a chrlí nové zboÏí, za které od AmeriãanÛ nedostává zaplaceno. Stále více a více zboÏí proudí do USA na dluh.V âínû v‰echno dûlají lidé za pár dolarÛ t˘dnû, dokonce v nûkter˘ch továrnách tam pr˘ dûlníky ztluãou, kdyÏ udûlají nûjakou chybu. A takovému systému chceme konkurovat? Lze to vÛbec?

26

David Rath nejen o sobû, medicínû a politice (ukázka z knihy) Mám pocit, Ïe buì tady s námi nûkdo hraje stra‰nû o‰klivou hru, nebo jsme v‰ichni ztratili soudnost. Îivot by pfiece nemûl b˘t o tom, Ïe si kaÏd˘ t˘den koupím nové triãko a boty. Radûji si koupím boty, které jsou pohodlné, pûkné, elegantní a vydrÏí nûkolik let. Nepotfiebuji bûhat kaÏd˘ mûsíc po obchodech a shánût nové boty, protoÏe staré se mi rychle rozpadnou. Dostali jsme se, myslím, nûkam jinam, neÏ jsme chtûli. Spotfiebováváme nûkteré z neobnoviteln˘ch zdrojÛ planety naprosto zbyteãnû, protoÏe vût‰inu vyrábûné produkce nepotfiebujeme. Existuje stále více lidí, ktefií nakupují zufiivû vûci, nepouÏijí je a pak je za pár mûsícÛ nepouÏité vyhazují. PfieváÏíme tuny zboÏí z jedné zemû do druhé. Nevím, proã musí jezdit kamiony s ãesk˘m máslem do Holandska a s holandsk˘m máslem do âech, ty kamiony se míjejí na silnicích a úspû‰nû je niãí, vytváfiejí z nich tankodromy, zpÛsobují mnoho nehod, zabíjejí lidi, produkují exhalace, spotfiebovávají pohonné hmoty, které se sloÏitû prostfiednictvím tankerÛ dováÏejí z druhé ãásti svûta jen proto, aby máslo ãeské bylo v Holandsku a holandské v âechách. Pokud nemáme diktátora, kter˘ by zavfiel hranice, zakázal kupovat holandské máslo a nafiídil, Ïe lidé musí mít tolik a tolik hodin volna, je moÏné v rámci demokracie úãinnû bojovat proti imperativu spotfieby, která se stala jedním z hnacích motorÛ celosvûtové ekonomiky i globalizace? Je proti tomu nûjaká obrana? Myslím si, Ïe je. V první fiadû by se mûlo zaãít uvaÏovat a diskutovat o kvalitû a smyslu Ïivota. Opustit hloup˘ parametr hrubého domácího produktu, kter˘ nemá dostateãnou vypovídací hodnotu. Hrub˘ domácí produkt roste, vyrobím-li triãka, ta triãka nûkam dovezu, pak je odtamtud odvezu, dovezu do spalovny a spálím. Roste hrub˘ domácí produkt, ale tento rÛst nezvy‰uje kvalitu Ïivota. Je tedy nutné hovofiit o kvalitû Ïivota a hledat parametry, které umoÏní srovnávat kvalitu Ïivota v rÛzn˘ch zemích. Nic nám v tom nebrání, kromû zlodu‰sk˘ch manaÏerÛ, ktefií si mnou ruce, Ïe jim stoupají zisky, Ïe stoupá spotfieba v‰eho, a v‰e hodnotí naprosto egoisticky, s ohledem na to, Ïe dostanou vût‰í bonusy a odmûny. Pfiípadnû jim poroste cena akcií. V druhé fiadû je nutné vrátit se k pÛvodní my‰lence sociálního státu. Prostû zapomeÀme na to, Ïe chceme soutûÏit s âínou, Indií a podobn˘mi státy. Tady uÏ

27

David Rath

NÁZORY & VIZE

se musí nûkdo vzbudit a fiíci: „Podívejte, oni neplatí zdravotní a sociální poji‰tûní a nemají pofiádné ‰kolství. Pojìme tyto rozdíly vyãíslit a zavést cla. Ne samoúãelná cla, prostû cla popisují tuto diferenci. Nechceme zabránit pfiístupu jejich zboÏí k nám. Chceme jen zabránit dumpingu. V‰echny západní koncerny, ty v‰echny úÏasné znaãky, jako je Nike ãi Adidas, pfiesunuly svou v˘robu do âíny, Indie, Pákistánu kde se chovají úplnû stejnû nelidsky, jak se chovají tamní místní podnikatelé. A samozfiejmû pod stejnou znaãkou to dováÏí zpût do matefisk˘ch zemí. Myslím, Ïe by lidé mûli zaãít pfiem˘‰let, Ïe by tyto znaãky nemûli kupovat. Já uÏ tak daleko jsem. KdyÏ si jdu koupit nûjak˘ podobn˘ v˘robek, dívám se, kde byl vyroben. Pokud vidím, Ïe v Pákistánu, Indii nebo v âínû, tak ho prostû nekoupím. Nûkdy se stane, Ïe ho koupit musím, protoÏe jin˘ není k dispozici, coÏ se t˘ká napfiíklad hraãek. PakliÏe v‰ak mám na v˘bûr, neváhám, i kdyÏ je tfieba na‰e ãi nûmecké zboÏí draωí. V‰ichni bychom si mûli sáhnout do svûdomí. Není lep‰í tûm dûtem dát jednu pofiádnou hraãku za rok, neÏ jim kupovat kaÏd˘ t˘den nûjakou ãínskou? Já takovou diskusi vedu doma, kde mají tendenci dûtem nûkdy takové hraãky kupovat, jen aby jim nûco pfiinesli. Tak kvÛli tomu máme obãas docela ostré hádky. Vím, Ïe to není jednoduch˘ problém a Ïe na nûj celá fiada lidí nahlíÏí jinak, ov‰em máme-li udrÏet hodnoty západní civilizace, tak se tím musíme váÏnû zaãít zab˘vat a ne bûhat v kole jako ta hloupá my‰, ãím dál tím rychleji. Tfietím krokem by mûlo b˘t budování a podporování co nevy‰‰í vzdûlanosti lidí. Nemám na mysli, jak uÏ jsem se vyjádfiil, vzdûlání potfiebné k vykonávání profese, ale v‰eobecnou vzdûlanost, aby lidé vidûli a pochopili princip a smysl Ïivota také v nûãem jiném neÏ v ‰atníku nacpaném tisíci triãky, neÏ v kaÏdoroãní exotické dovolené. Aby ho hledali a nacházeli tfieba v kultufie, literatufie, v dal‰ím vzdûlávání, ve sportu, ve sportování se sv˘mi blízk˘mi i v dal‰ích smyslupln˘ch koníãcích. Nejen v plochém a primitivním konzumu. To jsou podle mû cesty, kde politika mÛÏe sehrát v˘znamnou roli, jednak v boji o vzdûlanost, jednak v boji za diferenãní cla a pfii udrÏování sociálního systému. Budeme-li udrÏovat svÛj sociální systém, tak nás to donutí potfiebná cla zavést. Mrzí mû, Ïe politické elity o tûchto vûcech málo diskutují. Jsem pfiesvûdãen, Ïe to bude dlouhá cesta, ale Ïe ta diskuse by mûla b˘t vedena ihned a velmi intenzivnû.

28

David Rath nejen o sobû, medicínû a politice (ukázka z knihy)

29

David Rath

NÁZORY & VIZE

Platí stále tradiãní ãlenûní politick˘ch stran na levici a pravici? Nûktefií politologové zastávají názor, Ïe se do urãité míry zásadní rozdíly ponûkud stírají, neboÈ fiadu problémÛ fie‰í pravicové i levicové strany podobn˘m zpÛsobem. U nás pravice nedovedla deregulovat nájemné ani zprivatizovat banky, levice to uãinila. Mám také pocit, Ïe se propast mezi pravicí a levicí zmen‰uje. Nevím ov‰em, jestli je to dobfie, protoÏe model pravice a levice, model rÛzn˘ch fie‰ení problémÛ, Ïivota a dal‰ího smûfiování spoleãností urãitû stále plní svou základní funkci. Lidé by mûli mít ‰anci vybrat si. Ne podle kravaty ãi podle toho, jak kter˘ politik vypadá, ale podle konceptu, kter˘ hájí. VÛbec nevím, zda je dobfie, Ïe britská Labour party pod vedením Tonnyho Blaira se vlastnû posunula nûkam ke stfiedu a vytlaãila konzervativce. Jedná se zajisté o dobr˘ marketingov˘ trik, kter˘ pomohl na nûkolik volebních období opanovat britskou politickou scénu. Nejsem si v‰ak jist, zda je to dobfie z dlouhodobého hlediska, neboÈ si myslím, Ïe pilífie základních pfiístupÛ by mûly politické strany zachovávat. Strany od stfiedu do leva by mûly hájit ty slab‰í, ty, ktefií nemûli takové ‰tûstí, a podporovat solidaritu, která ve spoleãnosti hraje obrovskou roli. A logicky pravice zase akcentuje ty silné, ktefií nepotfiebují oporu státu, protoÏe mûli vût‰í ‰tûstí nebo jsou schopnûj‰í. TûÏko pfiedvídat, co do budoucna vztah mezi pravicí a levicí pfiinese, jestli se spor opût vyostfií, nebo se naopak celá politická scéna pfietransformuje do bezbarvé hmoty, kdy politik nebude ani lev˘, ani prav˘, ani zelen˘, ani modr˘, prostû vznikne nová sorta jakéhosi inertního politika, kter˘ bude hledat technologické fie‰ení a rozhodovat vût‰inou „ad hoc“. Lidé by si je pak museli vybírat v˘hradnû podle sympatií, nikoliv podle programu. Takov˘ stav bych povaÏoval za velkou krizi demokracie. Pokud nebudou mít klasické strany jasné ideové základy a vize, mÛÏe se objevit nûjaká nová, úspû‰ná, skuteãnû extrémistická strana. NemÛÏeme dneska pfiedvídat, Ïe to budou nûjací novodobí nacisti, mohou se objevit úplnû jiné vûci, které dneska neumíme posoudit a popsat a mÛÏe to b˘t skuteãnû nebezpeãné. Lidem se nabídne nûco nového, vyhranûného. A pokud se v ãele objeví v˘raznû charizmatická osobnost, mÛÏeme se je‰tû docela divit. Názory a nálady lidí se vyvíjejí. Za totality jsme Ïili v levicové ideologii, i kdyÏ je otázka, zda mûl rovnostáfisk˘ komunismus skuteãnû levicov˘ charakter, ale byl

30

David Rath nejen o sobû, medicínû a politice (ukázka z knihy) tak hodnocen. Po revoluci kyvadlo pfielétlo doprava a dokonce se pravicovost brala bezmy‰lenkovitû v nûkter˘ch spoleãensk˘ch vrstvách, jako urãit˘ bonton. Dnes je uÏ dlouho po revoluci, takÏe by si lidé mûli vybírat podle vize strany, jejích pfiedstavitelÛ a argumentÛ. Jednou jsem vidûl kolegu Jana Rumla v pofiadu Kotel, mimochodem byl to pfií‰ern˘ pofiad. Zaujalo mû, Ïe kdyÏ na nûj lidé útoãili a on se ocitl ve vypjaté situaci, argumentoval velmi podivn˘m zpÛsobem. Nûkolikrát prohlásil, Ïe je praviãák, protoÏe pravice je lep‰í. Podobn˘ zpÛsob argumentace bychom mûli rozhodnû opustit a vÏdy konkrétnû zdÛvodnit názor ãi tvrzení. Nelze fiíci, Ïe pravice je lep‰í, neboÈ záleÏí jak pro koho. Lze v‰ak fiíci: „Já jsem praviãák, protoÏe jsem podnikatel,“ nebo: „Já jsem leviãák, protoÏe jsem zamûstnancem“. Jsem-li podnikatel, mûl bych vûdût, co mi pravicov˘ princip nabízí, a naopak, co mi pfiiná‰í pfiístup levicov˘, jsem-li zamûstnancem a proã jsem tedy leviãák. Úplnû kuriózní mi pfiipadá, kdyÏ se setkám s nûk˘m, kdo se nachází v niωí sociální skupinû, je osobou sociálnû závislou na sociálních transferech a pfiesto prohlásí, Ïe je praviãák a Ïe volí pravici. Tak to mám pocit, Ïe jsem se setkal buì s masochistou, nebo se sebevrahem, kter˘ pracuje na svém sebezniãení. Je‰tû k otázce pÛsobení politikÛ na voliãe. V dne‰ní mediální a virtuální dobû máme nûkdy pocit, Ïe volební kampaÀ pfiipomíná jakoukoliv jinou marketingovou kampaÀ, kdy se strana prodává jako zboÏí prostfiednictvím sv˘ch pfiedstavitelÛ. Pak se mÛÏe stát, jako se ostatnû stalo v USA, Ïe volby mÛÏe vyhrát ãi prohrát jediné gesto kandidáta pfii diskusi na televizní obrazovce. Máte pravdu, ale nemáme asi moÏnost, jak tomu ãelit. ¤íká se, Ïe TomበGarigue Masaryk mûl nepfiíjemn˘, aÏ fistulov˘ hlas. Nûktefií odborníci fiíkají, Ïe kdyby Ïil v dne‰ní mediální dobû, v Ïádném pfiípadû by nemohl b˘t oblíben˘m politikem. Pravda je, Ïe napfiíklad Winston Churchil nikdy nepÛsobil nûjak˘m neagresivním a pfiehnanû sympatick˘m dojmem a v dne‰ní mediální spoleãnosti by mûl asi také v politice problém. âili fiada mimofiádn˘ch osobností by zfiejmû v dne‰ním mediálním svûtû neuspûla nebo nebyla tak úspû‰ná. My se ale musíme dan˘m podmínkám pfiizpÛsobit. Mûnit je lze pomalu a postupnû, ne naráz. Pokud budeme odmala dûti uãit kriticky myslet, aby bezmy‰lenkovitû nepfiejímaly jako hlupáci kaÏdou informaci, která je v novinách, budou zfiejmû v pfií‰tí generaci zdravû kritiãtûj‰í a odpovûdnûj‰í voliãi. Tady máme problém hlavnû se star‰í generací. Její znaãná ãást pfiedpokládá, Ïe kaÏdá oti‰tûná informace se zakládá na pravdû. âasto se setkávám

31

David Rath

NÁZORY & VIZE

Zde by kritici fiekli, Ïe jde o typické foto usvûdãující ze záliby v mlad˘ch Ïenách.

32

David Rath nejen o sobû, medicínû a politice (ukázka z knihy) s tím, Ïe ti novináfii nefietûzí zprávu podle logiky. Vytváfiejí krkolomné dedukce podle sv˘ch pfiedstav a zájmÛ. Koukám na to s otevfien˘mi ústy. BohuÏel jim jejich ‰patnou práci spousta lidí ba‰tí a Ïijí tak, Ïe si ráno pfieãtou ãi poslechnou, co si mají ten den myslet. Nechají sebou snadno manipulovat, coÏ bychom se mûli snaÏit napravit u dal‰ích generací. V dne‰ní dobû mediakracie, kdyÏ si vezmeme, jak se koncentrují majitelé velk˘ch médií, ktefií mají své zájmy a cíle, tak ãasto sledujeme nejrÛznûj‰í manipulace. Ty pochopitelnû vyhovují jen urãité ãásti spoleãnosti. Vy se prezentujete jako racionalista, nicménû nûkdy to vypadá tak, Ïe racionalita slouÏí jako sluÏka nûkter˘m emocionálním zájmÛm. Nejlépe to mohu demonstrovat na pfiíkladu fanou‰kÛ Sparty a Slávie. KaÏd˘ z nich vÏdy najde mnoho argumentÛ, proã je ten jeho klub lep‰í. Vy jste hezky popsal pfiíklad Sparty a Slávie. Musím konstatovat, Ïe jsem nikdy nerozumûl tomu, proã jedni fanaticky preferují Spartu a druzí Slávii. MoÏná jen proto, Ïe chtûjí patfiit k nûjakému táboru. Pro mû jdeo úsmûvnou libÛstku, nebo slabÛstku fiady lidí, ze které se moc nestfiílí. Ale mÛÏe to b˘t pfiíklad docela dobrého modelu, jak se bez racionálního my‰lení nûkam zafiadím. Je to asi zpÛsobeno tím, Ïe fiada lidí potfiebuje a chce nûkam patfiit. Zatímco národnost si vybrat nemohou, sportovní klub ano. Fanou‰ek zÛstává vûrn˘ svému t˘mu, i kdyÏ se mu nedafií. V tûch dÛleÏit˘ch Ïivotních oblastech v‰ak hraje racionalita základní roli. Abychom ji mohli efektivnû vyuÏívat, potfiebujeme kvalitní a pravdivé informace. A získat pravdivé informace není zase aÏ tak jednoduché. KdyÏ chcete b˘t úplnû objektivní, tak musíte ãerpat z nejménû dvou zdrojÛ, pokud moÏno rozmanit˘ch a protichÛdn˘ch. Teprve pak máme ‰anci, Ïe jsme se alespoÀ tro‰ku pfiiblíÏili k pravdû a od toho pak teprve mÛÏete odvíjet racionální rozhodnutí, pfiípadnû dal‰í racionální postupy. Nedostatek informací b˘vá v‰ak témûfi stejnû zhoubn˘ jako jejich pfiebytek. Dne‰ní informaãní spoleãnost nás zahltila. Internet je bájeãn˘, ale valí se z nûj na vás ãasto velice nesmyslné údaje, které by snad bylo mnohdy lep‰í nevnímat, nepfiijímat, nepracovat s nimi. Ve velkém mnoÏství informací se obtíÏnû orientujeme a vycházíme-li ze ‰patn˘ch informací, udûláme následné ‰patné kroky. Ostatnû jedna z nejstar‰ích váleãn˘ch taktik spoãívala v podsunování ‰patn˘ch informací nepfiíteli. Dnes se se ‰patn˘mi informacemi pracuje nesmírnû ãasto. Napfiíklad marketingov˘m nástrojem mnoha firem se stala snaha zmanipulovat v rámci reklamní kampanû upraven˘mi informacemi co nejvût‰í ãást vefiejnosti s cílem maximálního prodeje urãitého produktu. Nejlep‰í

33

David Rath

NÁZORY & VIZE

obranou proti takové manipulaci mÛÏe b˘t pfiedev‰ím dobré vzdûlání, v jehoÏ rámci se lze nauãit, jak informace podrobit potfiebné logické anal˘ze. Také tato skuteãnost posiluje v˘znam co nejlep‰í vzdûlávací soustavy a kvalitních, dobfie placen˘ch uãitelÛ. Politici mají obrovsk˘ v˘znam, mohou ovlivÀovat pfiíjmy jednotliv˘ch profesí.. Nûkteré profese, dÛleÏité pro stát i spoleãnost, jsou i po 16 letech ekonomicky silnû podhodnocené. Nejvíce mi to vadí u uãitelÛ, zdravotníkÛ a vûdcÛ. Hned zaãátkem 90. let v‰ichni akceptovali názor, Ïe má-li b˘t justice kvalitní, musí jít platy velmi v˘raznû nahoru. PfiestoÏe ani justice dneska není bezproblémová, v‰ichni pfiijali fakt, Ïe má-li stát získat kvalitní odborníky, musí jim zajistit adekvátní podmínky. Ve ‰kolství nám to kupodivu ani tolik nevadí, i kdyÏ já ‰kolství povaÏuji za nejdÛleÏitûj‰í sféru spoleãenského Ïivota, protoÏe vloÏené prostfiedky tvofií v˘znamnou investici. Investice do vzdûlání a vzdûlanosti lidí pak u‰etfií i na té justici, urãitû se ménû lidí dostane pfied soud i do vûzení, ale pfiekvapivû i na v˘dajích na zdravotnictví, protoÏe vzdûlanûj‰í lidé dovedou lépe peãovat o své zdraví, nejenom ménû kradou a pfiepadají. Urãitû nechci zpochybÀovat v˘znamnou roli Ïen, ale jsem pfiesvûdãen, Ïe ‰kolství pfiehnanou feminizací trpí. Urãitû by v˘chovnû vzdûlávacímu procesu prospûlo, kdyby pomûr muÏÛ a Ïen byl vyrovnan˘, protoÏe by tento pfiirozen˘ stav dobfie pÛsobil i na studenty a Ïáky. Mám pocit, Ïe tady jsme zaspali a vidûl bych to na nûjaké skokové nav˘‰ení platÛ v prÛmûru na dne‰ních 150 procent. Obdobné zv˘‰ení pochopitelnû prosazuji i u zdravotníkÛ. Takové v˘daje se v urãitém ãasovém horizontu rozhodnû vyplatí, pfiedev‰ím zv˘‰ením kvality Ïivota. Je ov‰em nutné nûjak zajistit finanãní prostfiedky, a to lze jedinû pfierozdûlováním prostfiedkÛ získan˘ch prostfiednictvím pfiím˘ch i nepfiím˘ch daní. Pfii té pfiíleÏitosti se zam˘‰lím nad tím, zdali jsou spoleãensky v˘hodné ty daÀové dostihy smûrem ke sniÏování daní. Mnoho státÛ se s ohledem na narÛstající globalizaci nyní snaÏí sniÏovat danû a daÀov˘m dumpingem pfiitáhnout nejrÛznûj‰í investory. VÛbec se nedivím vyspûl˘m západním zemím, které na postsocialistické zemû koukají skrze prsty a fiíkají si, Ïe se jim tímto zpÛsobem snaÏíme dûlat nekalou konkurenci. Ono by bylo pfiíjemné neplatit Ïádné danû. Ano, bylo by to v˘teãné, ale pak si musíme uvûdomit, Ïe nebude na kvalitní ‰kolství, na kvalitní zdravotnictví, na infrastrukturu, silnice, policii, konec koncÛ pak nebude ani na tu justici a slu‰n˘ úfiednick˘ aparát. Ten stát se rozpadne. Jestli si nûkdo myslí, Ïe to bude fungo-

34

David Rath nejen o sobû, medicínû a politice (ukázka z knihy) vat, pak se jedná o ãlovûka naivního a naprosto neorientovaného. Moje zku‰enost mi fiíká, Ïe státy s vysok˘mi danûmi jsou státy s vysokou úrovní Ïivota, s nízkou kriminalitou, vysokou vzdûlaností, péãí o kulturní statky, lidé jsou na vy‰‰í kulturní úrovni, protoÏe na v‰echny tyto oblasti jde vysoké procento ze státních pfiíjmÛ. Zkvalitnûní ‰kolství nepomÛÏe ani zavedení ‰kolného. Pro bohatého ‰kolné není problém, pro chudého to mÛÏe b˘t bariéra. Pfiedstavy, Ïe si nûkdo vezme pÛjãku a bude ji splácet za dvacet let, jsou nesmyslné. Jednak to ‰kolství ekonomicky pfiíli‰ nepomÛÏe, navíc vystudovaní lidé budou muset v okamÏiku zv˘‰en˘ch nákladÛ s pofiízením bytu a zaloÏením rodiny zaãít splácet svá b˘valá studia. Pak má kaÏd˘ úplnû jiné startovací podmínky. Mnoho spoleãensky v˘znamn˘ch profesí s nezbytn˘m vysoko‰kolsk˘m vzdûláním je stále nesmírnû finanãnû podhodnoceno, coÏ povaÏuji za základní chybu. Vedeme o tom i diskuse na vládû. Skuteãnû je tfieba urychlit rÛst platÛ uãitelÛ, zdravotníkÛ, vûdcÛ, ale myslím si, Ïe si to zaslouÏí i mnozí pracovníci v kultufie, protoÏe ty ãasto drÏí v zamûstnání pouze nad‰ení a fandovství. I tito lidé by mûli mít svou práci solidnû zaplacenou. BohuÏel, v‰echny tyto profese mohou b˘t placeny pouze z daní. TudíÏ skuteãnû nemohu souhlasit s názory, Ïe ãím více se danû sníÏí, o to se nám bude Ïíti lépe. Domnívám se, Ïe o to hÛfie chudí lidé dosáhnou na slu‰né ‰koly, o to hÛfie chudí a prÛmûrní lidé dosáhnou na kvalitní zdravotnictví. Za kaÏdou silnici budeme platit m˘tné nebo budeme chodit pû‰ky. Nevím, zdali budou zavedeny i poplatky u policie. Mûli bychom si tedy uvûdomit, co jsou priority moderního, západního svûta. Jsem pfiesvûdãen, Ïe prioritou je sociální stát, sociálnû trÏní hospodáfiství s nezbytn˘mi penûÏními transfery. Já také, kdyÏ vidím kaÏd˘ mûsíc na v˘platní pásce a jednou za rok v daÀovém pfiiznání kolik zaplatím na daních, tak si z folkloru zanadávám na stát, Ïe mi bere takové peníze. Ale zároveÀ bych se nezlobil, kdyby to bylo je‰tû víc. Tfieba nechápu, proã bylo zru‰eno to nejvy‰‰í daÀové pásmo. Lidé s opravdu vysok˘m pfiíjmem by mûli mít dle mého názoru je‰tû vy‰‰í danû, neÏ mají teì, koneãnû v jejich osobním zájmu je mít sociální smír a slu‰nou spoleãnost bez strachu z únosÛ a vydírání. V Nûmecku takové daÀové pásmo existuje. Nejvy‰‰í danû u nejvy‰‰ích pfiíjmÛ dosahují aÏ 50 procent. A ve skandinávsk˘ch zemích jsou danû je‰tû vy‰‰í. KdyÏ se v‰ak podíváme, jak tam vypadají ulice, mûsta, nemocnice, v jakém stavu se nachází policie, justice, státní správa, dojdeme k závûru, Ïe v zemích s vy‰‰ími danûmi najdeme vy‰‰í kvalitu Ïivota. Nenajdeme

35

David Rath

NÁZORY & VIZE

v‰ak zásadní bariéry mezi chud˘mi a bohat˘mi. Zatímco v zemích, kde mají ty danû podstatnû niωí, jsou rozdíly daleko vy‰‰í a bolestnûj‰í, tfieba v fiadû zemí Latinské Ameriky. Bohatí musí Ïít témûfi za drátûn˘mi ploty s kulomety, zatímco chudí doslova Ïivofií. Já si myslím, Ïe to není správná cesta. Znovu opakuji, Ïe ‰kolství tvofií nejdÛleÏitûj‰í sloÏku. Milo‰ Zeman fiíkával: „V kaÏdém mûstû má b˘t nejdÛleÏitûj‰í ‰kola.“ Já dodávám: „A nemocnice, nikoliv banka.“ I ty jsou pro spoleãnost dÛleÏité, ale mÛÏe se bez nich nûjak, lépe ãi hÛfie obejít. Ale bez kvalitních ‰kol a nemocnic ne. Velice mû mrzí, Ïe mnozí moji kolegové na mne koukají jako na b˘valého odboráfie, kter˘ vidí problém zdravotníkÛ a uãitelÛ v platech. Ale já jim vysvûtluji, Ïe chceme-li zaloÏit budoucí prosperitu tohoto státu, tak jedinû na ‰kolství a uãitelích. Ov‰em chceme-li je opravdu zaplatit, nesmíme podléhat tlakÛm rÛzn˘ch lobby, které by si pfiály danû vygumovat úplnû a sociální stát úplnû zlikvidovat, odvézt do starého Ïeleza.

36

Blogy 2008 - 2011

37

David Rath

NÁZORY & VIZE

SOUBOJ O STÁT A SOCIÁLNÍ DEMOKRACII 03. 08. 2010 (aktualne.centrum.blog) Text oti‰tûn v deníku Právo 3. srpna 2010 Sociální demokracii ãekají v blízké dobû dva dÛleÏité souboje. Stfiet o podobu a dal‰í v˘voj na‰í zemû a o dal‰í smûfiování vlastní âSSD. Obé spolu úzce souvisí, respektive to druhé, tedy podoba sociální demokracie, v˘raznû pfiedurãí i stfiet - nestfiet o dal‰í v˘voj zemû. STÁT BLAHOBYTU Reakcí na hrÛzy druhé svûtové války a pfiedchozí svûtovou hospodáfiskou krizi byl vznik nového modelu kapitalismu – sociálnû-trÏní hospodáfiství. Zjednodu‰enû fieãeno, ‰lo o systém, kdy vysoká míra pfierozdûlování – daÀové progrese, tudíÏ solidarity, v˘raznû zesílila roli státu a vedla ke sniÏování ekonomick˘ch rozdílÛ mezi lidmi, tedy majetkovû více homogenizovala spoleãnost. Stát se stal nejsilnûj‰ím ekonomick˘m hráãem a mohl zaãít poskytovat rozsáhlé vefiejné sluÏby. Novému útvaru se v posledním období zaãalo fiíkat stát blahobytu. Obãané i podnikatelé si zvykli platit vysoké danû a za to dostávali prakticky bezplatné vzdûlání na velice slu‰né úrovni. TotéÏ platilo o zdravotnictví, infrastruktufie, kultufie, ãi o zaji‰tûní bezpeãnosti lidí. Spoleãnost si navykla na dÛstojn˘ dÛchodov˘ systém a sociální síÈ. Od urãité chvíle v‰ak zaãal rÛst tlak na sniÏování daÀové zátûÏe s odÛvodnûním, Ïe v globalizovaném svûtû ztrácí stát blahobytu svoji konkurenceschopnost oproti zemím, kde jsou danû a náklady práce v˘raznû men‰í. Je‰tû pfiedtím se v‰ak státy blahobytu nechaly dotlaãit do mezinárodních dohod, které prakticky zru‰ily ochranáfiská cla. Jejich cílem bylo bránit domácí v˘robce a vyrovnávat cenové rozdíly vzniklé i mzdov˘m, environmentálním a daÀov˘m dumpingem. Od té doby nejsou státy schopné pokr˘t náklady „státu blahobytu“ z daÀov˘ch v˘nosÛ a tento model udrÏují z narÛstajících dluhÛ. NárÛst dluhu pak pouÏívají zvlá‰tû pravicové strany jako argument k tomu, jak sníÏit míru „blahobytu“, tedy demontovat stát vefiejn˘ch sluÏeb. V‰echny plány na zpoplatnûní zdravotnictví, ‰kolství, infrastruktury ãi na pokles vlivu státu formou privatizace jeho ãinností, jsou dlouhodob˘m trendem nejen ãeské pra-

38

Blogy 2008 - 2011 vice. Lidé ãasto tyto zmûny vnímají jen v okamÏiku, kdy se dotknou jich osobnû, ale to uÏ je pozdû a jako jednotlivci nemají prakticky Ïádn˘ prostor se tomu bránit. Pravice natolik vsugerovala vût‰inû spoleãnosti tezi o ‰kodlivosti daní, Ïe i levicové strany se skoro bojí hájit vysokou míru daÀové solidarity. Navíc to má levice i tûωí v tom, Ïe zv˘‰ení ochrany vnitfiních trhÛ proti zemím daÀového, sociálního a environmentálního dumpingu je ideovû tûÏko skousnutelné, neboÈ levice vût‰inou hájí nesobeck˘ pfiístup, kdy i lidé v tûchto zemích mají právo na dÛstojn˘ Ïivot a ochranná cla by urãitû vedla ke zv˘‰ení jejich nezamûstnanosti. Zde sice drtivá vût‰ina pracuje za mizern˘ plat a v nedÛstojn˘ch, ãasto Ïivotu i zdraví ‰kodliv˘ch podmínkách, ale stále v nás pfietrvává, Ïe je lep‰í mizerná práce neÏ Ïádná. Levice v‰ude v Evropû pÛsobí trochu bezradnû a neví, jak tento rozpor vyfie‰it. Chce zachovat v‰echny dÛleÏité funkce státu vefiejn˘ch sluÏeb, bojí se v‰ak zvy‰ovat daÀovou zátûÏ a zvy‰ování státního dluhu se stalo témûfi sprost˘m slovem a synonymem nezodpovûdnosti. Mezitím rostou generace, které vysok˘ Ïivotní standard státu vefiejn˘ch sluÏeb berou jako samozfiejmost a vÛbec si ji nespojují s daÀovou solidaritou ãi zadluÏováním a jsou schopny skákat na lep tûm stranám, které hovofií o rozpoãtové zodpovûdnosti a nutnosti sniÏovat danû. Îe bratfiíãkem tûchto hezk˘ch slov je i demontáÏ toho, co lidé berou jako samozfiejm˘ standard jejich Ïivotní úrovnû, a Ïe jim jejich Ïivotní úroveÀ pÛjde plíÏivû ãi rychle dolÛ, se uÏ tolik nehovofií. VYSVùTLOVAT SVÉ KO¤ENY I ãeská sociální demokracie podcenila trval˘ dialog se spoleãností, které musí stále vysvûtlovat spojitost daÀové solidarity s v˘‰í bohatství celého státu. Prostû státy s dlouhodobû vy‰‰í daÀovou zátûÏí, tedy solidaritou jsou v˘raznû celkovû bohat‰í (Skandinávie, Rakousko, Nûmecko). Najdete tam pûkné ‰koly pro v‰echny dûti, nemocnice na vynikající úrovni dostupné opût prakticky v‰em, opravené historické památky, silnice bez v˘molÛ a kvalitní dálniãní síÈ, rychlé a ãisté vlaky, profesionální policii a nízkou kriminalitu. V zemích s dlouhodobû nízkou daÀovou zátûÏí naopak najdete vût‰inou prav˘ opak. V˘jimkou jsou miniaturní daÀové ráje, ale to je jin˘ pfiíbûh. My jsme místo trpûlivého vysvûtlování tûchto skuteãností podlehli kli‰é, které ‰ífií pravice, Ïe danû jsou zlem, ze kterého Ïijí pfiíÏivníci a nemakaãenkové. Místo obhajoby principÛ a v˘sledkÛ státu vefiejn˘ch

39

David Rath

NÁZORY & VIZE

sluÏeb jsme se nechali zatáhnout do hádek o nejrÛznûj‰í sociální dávky. Pravici se tak vût‰inû spoleãnosti podafiilo namluvit, Ïe platí danû (zadluÏuje se), aby ti co nepracují, se mûli lépe. S takovou nálepkou se samozfiejmû nedá ve volbách drtivû vyhrát. SOUBOJ O CHARAKTER SOCIÁLNÍ DEMOKRACIE Vrátím se k souboji o charakter sociální demokracie a následnû celé na‰í spoleãnosti. Podle mého soudu musíme srozumitelnû vysvûtlovat principy sociálnûtrÏního hospodáfiství a v˘sledky státu vefiejn˘ch sluÏeb. Tato cesta je jediná vyzkou‰ená cesta, jak se stát mÛÏe dostat do klubu tûch s nejvy‰‰í Ïivotní úrovní, tedy cesta mezi nejbohat‰í zemû. Musíme odstranit pomluvu, Ïe sociální demokracie je stranou sociálních dávek a stranou hájící jen nízkopfiíjmové skupiny. UÏ princip státu vefiejn˘ch sluÏeb totiÏ v sobû má geneticky zakódovanou ochranu sociálnû slab‰ích, ale je to jen jedna z jeho mnoha úloh. âeská sociální demokracie musí b˘t naopak stranou, která pfies uplatnûní principÛ státu vefiejn˘ch sluÏeb dokáÏe na‰i zemi postupnû dostávat mezi ty nejbohat‰í státy. Na‰ím vzorem musí b˘t tfieba Rakousko nebo ·védsko ãi Dánsko. Sociální demokracie není strana chud˘ch pro chudé, ale strana, jejímÏ cílem je bohatá âeská republika s vysokou prÛmûrnou Ïivotní úrovní. Také musíme lidem zaãít fiíkat, Ïe to nebude zadarmo a samo od sebe. To znamená, Ïe nelze fiíkat, Ïe lidé nemusí nic a sociálnû demokratiãtí politici v‰e zafiídí za nû a oni budou moci jen sedût a ãekat na zbohatnutí zemû. Tak to prostû není. Musíme lidem vysvûtlovat, Ïe bez usilovné práce vût‰iny, spojené navíc s vysokou mírou daÀové solidarity, se bohat˘ stát vytvofiit nedá. Sousední Raku‰ané si po druhé svûtové válce uvûdomili, jak jsou chudou zemí, zatli zuby a zaãali tvrdû makat a platit vysoké danû. Za desítky let jsou v˘sledky patrné na první pohled, ale i ekonomické statistiky mluví jasnû. KdyÏ to dokázali Raku‰ané, není jedin˘ dÛvod, proã to nemÛÏeme dokázat i my. Je to ãistû jen na nás. Ov‰em nedosáhneme toho tím, Ïe budeme plo‰nû ‰etfiit – utahovat si opasky, ãi budeme sniÏovat míru zdanûní. Tûmito manévry totiÏ vût‰ina jen zchudne a zbohatne relativnû úzká skupina lidí. To není cesta k bohaté zemi. âSSD musí tedy místo ‰etfiení na zamûstnan˘ch lidech pfiijít s tezí usilovné a tvrdé práce lidí spojené s vysokou mírou daÀové solidarity a s plánem, jak co nejefektivnûji tyto danû vyuÏít. Ne tedy v první fiadû v nûja-

40

Blogy 2008 - 2011

41

David Rath

NÁZORY & VIZE

k˘ch sociálních dávkách, které samozfiejmû musí b˘t dÛstojné, ale pfiedev‰ím v posílení ekonomické role státu ve vefiejn˘ch sluÏbách. Stát musí v˘raznû víc neÏ dnes investovat do nemocnic, ‰kol, památek, dopravní infrastruktury, vefiejného prostoru ve mûstech a obcích, v˘zkumu, bezpeãnostních sloÏek a do Ïivotního prostfiedí. Smysluplné a promy‰lené investice do vefiejn˘ch sluÏeb – vefiejného prostoru by se mûly stát tahounem hospodáfiského oÏivení. Koneãnû o takov˘ model se snaÏím uÏ dnes alespoÀ v na‰em kraji. VLÁDA NÁRODNÍ CHUDOBY Se sektorem vefiejn˘ch sluÏeb jsou samozfiejmû úzce spojeni jeho zamûstnanci, tedy zdravotníci, uãitelé, vûdci, policisté, lidé pracující v kultufie, památkách... Na tûchto lidech je nesmyslem ‰etfiit, je to cesta do hlub‰í ekonomické recese. Jak zchudne tato stfiední vrstva, tak zchudne celá na‰e zemû. To je bohuÏel plán dne‰ní Neãasovy vlády. Není to vláda nûjaké zodpovûdnosti, jak si pan Neãas fiíká, ale vláda národní chudoby. A jsme u jádra problému. Nejprve si sociální demokracie musí vyfie‰it spor o svoji identitu. Nejsme strana sociálních dávek, ale ani strana mírného pokroku neokapitalismu v mezích zákona. Co je tím my‰leno? Vût‰ina v sociální demokracii uÏ pochopila, Ïe nበprogram není o v˘‰i a typu dávek, ale sílí skupina tûch, co by vlastnû chtûli dûlat totéÏ co souãasná vláda, ale jaksi mírnûji, pomaleji, opatrnûji. Nedostatek vlastní pfiedstavy o tom, co máme prosazovat, nahrazují voláním po klidném dialogu a hledání kompromisu. Jistû, kaÏdodenní reálná politika je i o kompromisech, ale pouze tehdy, jsteli souãástí nûjakého koaliãního uspofiádání. Dnes jsme ãistou opozicí a tudíÏ mÛÏeme a dokonce musíme b˘t ãasto nekompromisní. Tím nechci volat po nulové toleranci. Urãitû budou desítky zákonÛ, které budou bezproblémové, technické, ãi skuteãnû pfiijatelné. Pro ty je moÏné hlasovat. Nicménû pro vûci, které smûfiují k oslabení principÛ státu vefiejn˘ch sluÏeb, v‰ak hlasovat nesmíme, a to ani v nûjaké kompromisní podobû. To v‰ak splníme jen tehdy, kdyÏ bude vyfie‰en vnitfiní spor o smûfiování a identitu sociální demokracie. Po období s v˘razn˘m a ãasto správnû nekompromisním pfiedsedou se dostavila trochu nenálada z „vítûzství-nevítûzství“ ve volbách. Ke spokojenosti pravicového tisku a urãitû k v˘razné spokojenosti pfiedstavitelÛ vládní trojkolky díky tomu posílilo umírnûné, spí‰e pravicové kfiídlo v sociální demokracii. To nabádá k dialogu s vládou, do-

42

Blogy 2008 - 2011 konce snad i k hledání nûjaké spolupráce. Prosazuje umírnûné reakce, pfieloÏeno do srozumitelného jazyka – nejlépe je mlãet, moÏná obãas nûco opatrnû a ti‰e podotknout. Není pr˘ tfieba kritizovat chování ministrÛ, i kdyÏ je naprosto nepfiijatelné, neboÈ je to hulvátské, respektive za hulvátské to oznaãují pravicová média. Zatímco kdyÏ Kalousek fiekne „debil“ ãi Schwarzenberg „magofii“, tak je to vrchol slu‰nosti a noblesy. Pokud si chce sociální demokracie udrÏet vliv jedné z nejsilnûj‰ích politick˘ch stran a pokud chce, aby její vize spoleãnosti mûla ‰anci pfieÏít a dokonce se doãkat i svého naplÀování, pak musí v âSSD vyhrát kfiídlo a lídr, kter˘ nebude hledat kompromis tam, kde je namístû síla a vytrvalost. Pokud vyhraje kfiídlo konsensualistÛ a pfiikyvovaãÛ, kter˘m jde víc o místo v nûjaké dozorãí radû neÏ tfieba o poplatky ve zdravotnictví, tak postupnû budeme smûfiovat k osudu národních socialistÛ a lidovcÛ. Chvilku nûkter˘m z nás nûjakou tu Ïidliãku jako „drÏhubné“ dají aÏ do chvíle, kdy uÏ po nás ani pes ne‰tûkne. Vnûj‰ímu pozorovateli tato má slova pfiipadají moÏná pfiíli‰ varovná a moÏná i drsná, ale situace je skuteãnû docela váÏná. V sociální demokracii je i ãást tûch, co politiku berou jako „chození do svého zamûstnání“ a ne jako trval˘ spor o smûfiování a charakter celé spoleãnosti. Chodiãi do práce totiÏ chtûjí na to své sezení v práci hlavnû klid a tfieba takov˘ Rath se sv˘mi názory a postoji jim ho naru‰uje. Navíc se pak na nû zlobí kolegové ze zamûstnání z trojkolky a tfieba je nepodpofií na nûjakou zahraniãní cestu ãi do nûjaké komise kontrolující tfieba ãistotu chodníkÛ. A to jen a jen proto, Ïe Rath kritizuje nekonstruktivnû a navíc chce dodrÏet to, co jsme v programu slíbili. KaÏd˘ pochopí, Ïe s takov˘mi lidmi je tfieba se rozlouãit. JAK ZÍSKAT NOVÉ VOLIâE? Stfiední tfiídu nezískáme mlãením a obãasn˘m pfiitakáním ãi konstruktivní a dÛstojnou, rozumûj servilní a opatrnou, kritikou vlády. Nové voliãe mÛÏeme jen získat, kdyÏ jim dokáÏeme vysvûtlit, Ïe cesta k Ïivotu v bohat‰í zemi s lep‰ím prostfiedím k Ïivotu nevede pfies utahování opaskÛ vût‰iny a bohatnutí men‰iny. UÏ vÛbec nevede pfies nízké danû pro firmy ãi vysokopfiíjmové skupiny. Cesta ani v Ïádném pfiípadû nevede pfies o nûco niωí plat poslancÛ, sester, lékafiÛ, vûdcÛ, hasiãÛ ãi policistÛ, ale vede pfies vy‰‰í míru daÀové solidarity a pfies usilovnou a tvrdou práci vût‰iny lidí. Sociální demokracie musí nabídnout úplnû odli‰nou

43

David Rath

NÁZORY & VIZE

cestu neÏ nabízí Neãas s Kalouskem. Cestu silného státu vefiejn˘ch sluÏeb. Zásadní posílení investic do oblastí vefiejn˘ch sluÏeb, které potáhnou hospodáfisk˘ rÛst a hlavnû investice do lidí, ktefií v tûchto oblastech pracují. Jedinû tímto zpÛsobem se staneme bohatou zemí s bohatou vût‰inou obãanÛ. O tuto svoji vizi se musíme umût poprat a pokud to bude nutné, tfieba i bez rukaviãek a kudrlinek.

VLÁDA ·KRTÒ 02. 09. 2010 (aktualne.centrum.blog) V˘konn˘ premiér Miroslav Kalousek se sv˘m stínem Petrem Neãasem chtûjí zachránit ekonomiku zemû tím, Ïe v‰e se‰krtají. ·krtne se napfiíklad 10 % z platÛ zamûstnancÛ vefiejného sektoru. V této sféfie ale pracuje hodnû lidí, ãasto s nejvy‰‰ím vzdûláním, kvalifikací a letit˘mi zku‰enostmi. Jde o lékafie, ktefií nám uÏ dnes utíkají za lep‰ími podmínkami do zahraniãí. Dopadne to na zdravotní sestry a o‰etfiovatelky, tûch také nemáme nazbyt a po mnoh˘ch rádi sáhnou tfieba v Nûmecku ãi Velké Británii. Odnesou to zamûstnanci peãující o nemohoucí staré lidi v domovech dÛchodcÛ a o tûÏce postiÏené v sociálních ústavech. Za tûÏkou a obûtavou práci dnes dostávají málo a vláda jim dá je‰tû ménû. Ubere se i vûdcÛm. Opût je to nedostatková kategorie, po které v‰ude ve svûtû nad‰enû sáhnou a uloví ty nejlep‰í a nejnadûjnûj‰í. Jen vzdûlání a zdravotní péãe u tûchto vyjmenovan˘ch profesí stála statisíce korun z na‰ich daní. KaÏd˘ z nich je takfika nenahraditeln˘m originálem. Mnohé ale nyní díky Kalouskovi s Neãasem nadlouho ztratíme, ãást z nich ztratíme na vÏdy. Je to stejné, jako bychom u nás tûÏili zlato a zÛstaly nám jen náklady s tím spojené a ve‰keré zisky by mizely v cizinû. Platy nemají klesnout pr˘ jen uãitelÛm, neboÈ tûm Vûci vefiejné pfied volbami slibovaly, Ïe jim pfiidají. Nepfiidají, navíc uberou z celkového rozpoãtu na chod ‰kol. Pfiitom z rozpoãtu ‰koly jde nejvíce penûz právû na platy uãitelÛ, dále na plyn a elektfiinu. Ostatní jejich náklady jsou ãasto zanedbatelné. Pokud ‰kola tedy dostane ménû na provoz, tak logicky dostává ménû i na platy. UãitelÛm te-

44

Blogy 2008 - 2011 dy platy také klesnou, ne Ïe ne. Jen se v médiích mluví o tom, Ïe jako jediní dostanou pfiidáno. Je zajímavé, Ïe se bystfií novináfii uÏ neptají z ãeho. Nicménû spoleãensk˘ efekt to splnilo. Uãitelé dostanou ménû, ale v‰ichni ostatní zamûstnanci jim uÏ dnes závidí, Ïe mají dostat více. Vláda pûknû staví jedny zamûstnance proti druh˘m a sama se jim za rohem smûje, jak to zba‰tili i s navijákem. Neãas navíc pfii‰el s dal‰ím závistiv˘m granátem – zamûstnancÛm v soukromé sféfie uÏ platy klesly, tak proã by nemûly klesnout i tûm státním. Platy v soukromém i vefiejném sektoru se vzájemnû ãasto kopírují, tedy kdyÏ pfiidá vefiejná sféra, tak musí pfiidávat i ãást sféry soukromé, aby jí ta vefiejná nepfietahovala lidi. Je to zákon konkurence. KdyÏ soukromá sféra ztratí konkurenci v rÛstu platÛ vefiejné sféry, lze oãekávat dal‰í pokles i zde. Tedy koho ze soukromé sféry tû‰í, Ïe dojde i na platy ve vefiejné sféfie, tak se tû‰í na infekci, kterou za chvíli chytí i on sám a ‰erednû na ni doplatí. Navíc takto masivní a ‰irok˘ pokles platÛ vede k poklesu koupûschopnosti obyvatel. KdyÏ lidé neutrácejí v obchodech, restauracích, kvûtináfistvích, sklenáfistvích, holiãstvích, atd., tak majitelé tûchto sluÏeb vydûlají mnohem ménû a mnozí i zbankrotují. Na úfiadu práce pak budou mít dost ãasu pfiem˘‰let, zda ve volbách volili správû. Kalousek s Neãasem nás spolehlivû Ïenou do mnohem hlub‰í ekonomické krize, sníÏí Ïivotní úroveÀ stovkám tisíc lidí, zv˘‰í nezamûstnanost a v˘sledkem této vlády bude skuteãnost, Ïe na‰e zemû bude na konci jejího vládnutí podstatnû chud‰í, neÏ kdyÏ se vláda ujímala odpovûdnosti. Je s podivem, Ïe se stále najde dost tûch, ktefií tomuto fandí.

JE CHUDOBA TEN SPRÁVN¯ LÉK? 13. 09. 2010 (aktualne.centrum.blog) To co se dnes dûje v na‰í zemi, nemá obdoby. Vláda zastavuje v˘stavbu silnic, Ïeleznic a dal‰ích zásadních staveb. Pfiipravuje sníÏení platÛ statisícÛm zamûstnancÛ. K tomu ‰krty v sociální oblasti. Jejich dÛsledkem bude tfieba naprostá ekonomická neatraktivita mít dûti, tedy lze uÏ poãítat s v˘razn˘m poklesem porodnosti.

45

David Rath

NÁZORY & VIZE

MF Dnes: V domovû dÛchodcÛ David Rath ubliÏoval seniorkám pfiíli‰ temperamentním tancem.

46

Blogy 2008 - 2011 Pfiitom nejlevnûj‰ím a nejúãinnûj‰ím fie‰ením budoucí dÛchodové krize je zaji‰tûní odpovídající generaãní reprodukce. To znamená mít dostatek odrostl˘ch dûtí, které v budoucnu zaplatí dÛchody sv˘ch uÏ nepracujících prarodiãÛ, stejnû jako tito platili sv˘m dûtem ze sv˘ch platÛ jejich vzdûlání a zdravotní zabezpeãení. Stavební, ale i jiné firmy díky vládû vyhodí desetitisíce lidí na dlaÏbu, stoupne nezamûstnanost a milionÛm lidí klesne pfiíjem. SníÏí se koupûschopnost jednotlivcÛ i státu a spirála krize se roztoãí naplno. V dÛsledku celá zem zchudne. Neãas navíc pfiichází s Gottwaldovsk˘m heslem – „kdo nepracuje, aÈ nejí“ – na plakátu hlásá - dávky jen tûm, co chtûjí pracovat. Naroste poãet lidí, co nebudou mít na základní Ïivotní potfieby a prostfiedky si zajistí kriminální ãinností. Je jasnû prokázáno, Ïe tak jak stoupá poãet lidí v Ïivotní nouzi, stoupá kriminalita. âást lidí moÏná Neãas pfiinutí skuteãnû pracovat za nízkou mzdu, ale ãást zaãne krást, nebo bude krást více. Tomu bude ministr John ãelit tím, Ïe u policie zbudou jen „srdcafii“ jak dnes fiíká, tedy místo profesionální sluÏby se práce u policie stane ‰patnû placen˘m koníãkem pro pár stovek fandÛ. S rostoucí nezamûstnaností jako dÛsledkem vládní politiky ‰krtÛ se pan Neãas s Kalouskem chtûjí vypofiádat zavedením nucen˘ch prací, kdy tfieba uãitel po mûsíci marného hledání práce vyfasuje motyku a bude kopat ‰karpy. Logicky poroste ve spoleãnosti nespokojenost a frustrace. Pfiedpokládám, Ïe recept jak tomu ãelit, bude hledat poradce Neãase pan Joch, jinak zastánce teorie pfiechodu od demokracie k autoritativnímu pravicovému reÏimu. Jediná vûc skuteãnû dÛleÏitá pro pfií‰tí generace, tedy ochrana Ïivotního prostfiedí, se stává zbyteãnou pfiekáÏkou volného trhu a základního lidského práva pravice, kter˘m je vydûlávání penûz za kaÏdou cenu a na úkor ãehokoliv a kohokoli. Pfiíznivci vládních stran si teì moÏná Èukají na ãelo a fiíkají si, jak pfieháním. BohuÏel nepfieháním, ale jen zjednodu‰enû popisuji nûkteré plány souãasné vlády. Je to cesta do jakéhosi pravicového ráje, kde pfieÏívají jen ti nejsilnûj‰í a nejschopnûj‰í. Nemá‰-li na to schopnosti, Ïaludek ãi ‰tûstí, pak nemበprávo na trochu dÛstojn˘ Ïivot. Jsi odsouzen k podfiadnému postavení drtivé vût‰iny, která jen slouÏí vyvolené men‰inû k tomu, aby mûla je‰tû více penûz, více vlivu, více moci a více radosti ze Ïivota. Jde o trend v západní Evropû zcela nevídan˘ a extrémní, ale u nás pfiekvapivû siln˘, zvlá‰tû u nastupujících generací, které je‰tû neprohlédly, jak˘ osud vût‰inu z nich ãeká. Îijí ãasto ve sv˘ch snech, kde po studiích na ‰kole se ‰koln˘m získají stotisícov˘ plat ãi zaãnou podnikat a budou rázem milionáfii. Za pár let zjis-

47

David Rath

NÁZORY & VIZE

tí, Ïe tento osud ãeká tak 1 - 2 % z nich, zbytek bude mít smÛlu a podfiadn˘ plat, nebo místo na pracáku ãi následnû v Neãasovû pracovním tábofie. Stejnû procitnou ti sebevûdomí majitelé „ojet˘ch Fábií“, co si je ozdobili heslem „Volím TOP 09“ v domnûní, Ïe to je rázem mûní na nov˘ Mercedes. V co vyústí pak frustrace tûchto lidí, se mÛÏeme jen domnívat. Mám strach, Ïe to vyústí v podporu zase jiné podoby extremizmu. Sociální demokracie je dnes pfiitom jedinou politickou silou schopnou tomuto trendu ãelit, neboÈ nabízí jinou léãbu spoleãnosti, neÏ je léãba chudobou. Zkusím se v následujících ãláncích zamyslet nad konkrétními kroky, jak moÏná lze ãelit dal‰í extremizaci spoleãnosti.

KDE VZÍT PENÍZE A NEKRÁST? 16. 09. 2010 (aktualne.centrum.blog) Na‰e vláda sama sebe definuje jako vládu boje se státním dluhem a dluh oznaãuje za nejvût‰í problém a zlo, které nás uvrhne do ¤ecka dovedeného k bankrotu pravicovou vládou. Nechci dnes poukazovat ani na fakt, Ïe jsme ve srovnání s ostatními státy zadluÏeni pomûrnû málo. Nechci vést polemiku, Ïe vym˘vání mozkÛ typu - dluh je ‰patnû, nedluh je dobfie, je nepravdiv˘m zjednodu‰ením. Nechci zde dokazovat, Ïe nás nejvíce za poslední léta zadluÏily vlády v ãele s Kalouskem a Neãasem. Zkusím v tomto ãlánku pracovat s tezí, Ïe zvy‰ovat dluh státu je jednoznaãnû ‰patná vûc. I pfiesto tvrdím, Ïe vládou prosazovaná cesta léãby dluhu ‰krty, je ‰patná a velice nebezpeãná. Moderní stabilizovan˘ stát je stabilizovan˘ a prosperující proto, Ïe dlouhodobû dbá na prosperitu vefiejného sektoru. Je empiricky prokázáno, Ïe kvalitní vzdûlání vût‰iny populace je podmínkou ekonomického bohatství a politické stability. Existují vûdecké práce prokazující, Ïe kvalitní a dostupné zdravotnictví je nezbytnou podmínkou, jak dosáhnout a udrÏovat hospodáfiskou prosperitu. Prostû spoleãnost bohatne proto, Ïe má kvalitní a v˘konné ‰kolství, zdravotnictví, vûdu, dopravní infrastrukturu a ãisté Ïivotní prostfiedí, fungující vefiejnou správu vãetnû policie a justice. Nefunguje to tedy tak, Ïe nejdfiíve si spoleãnost musí vydûlat ãi u‰etfiit peníze a pak si za nû

48

Blogy 2008 - 2011 pofiídí tfieba kvalitní ‰kolství, ale je to právû naopak. Musí umût vybudovat kvalitní ‰kolství, zdravotnictví… jako jednu z podmínek svého budoucího zbohatnutí. Zjednodu‰enû fieãeno, musíte si umût schopné a pracovité lidi vychovat, nebo k sobû pfiitáhnout zvenãí, nejlépe, kdyÏ dokáÏete souãasnû obé, a pak mÛÏete teprve oãekávat úspûch. Pokud schopné lidi otrávíte, vypudíte, pak se pfiipravte na desetiletí chudoby. Rozumná vláda tedy dûlá taková opatfiení, aby rozvíjela v‰echny oblasti vefiejn˘ch sluÏeb a podporovala je. Samozfiejmû musí i kontrolovat efektivitu vynakládan˘ch penûz. Nestaãí jich jen více nalít do ‰kolství, zdravotnictví a vûdy, a nestarat se, za co a jak jsou utraceny. To je také hlavní náplní chytré vlády, vym˘‰let systém tak, aby minimalizoval mrhání s prostfiedky. Nask˘tá se tedy otázka, kde vzít peníze na dlouhodob˘ rozvoj vefiejného sektoru? Jednoznaãnû v segmentu daní. Nechápu, proã firmy platí jednotnou daÀ, která u nás strmû klesala z nûjak˘ch 36 % na 19 %. Je to rovná daÀ pro v‰echny. Jste gigantická nadnárodní banka a platíte 19 % stejnû jako majitel malé firmy - penzionu na ·umavû. Co tak udûlat daÀovou progresi v korporátních daních? MÛÏe b˘t tfieba v pásmech podle obratu. Máme v zemi desítky firemních gigantÛ, které uÏ dávno patfií zahraniãním investorÛm. Tyto firmy roãnû vyvezou po nízkém zdanûní stovky miliard a na‰e zemû z toho nemá nic, respektive zÛstávají jí ãasto jen nepfiímé náklady k uhrazení tfieba ve formû zniãeného Ïivotního prostfiedí. Neobstojí argument, Ïe tyto firmy opustí na‰i zem. U fiady ãinností to prostû nejde. Napfiíklad nadnárodní banky se zisky desítek miliard. Podmínkou bankovní licence musí b˘t adresa v âR. TotéÏ se mÛÏe t˘kat tfieba i síÈov˘ch odvûtví. Prodali jsme plynárenské a vodárenské sítû, ty se asi tûÏko odstûhují do âíny. Navíc by mohla b˘t aplikována skuteãná podpora pro malé a stfiední firmy. Ty by mohly platit dokonce ménû neÏ dne‰ních 19 %. Dal‰í moÏností je zmûnit pomûr daní a odpisÛ na vybrané investice. DaÀ firmy mÛÏe b˘t mnohem vy‰‰í neÏ 19 %, tfieba 30 %, ale dám jí moÏnost rychl˘ch odpisÛ na vybrané stavební a technologické investice, prostû na rozvoj firmy a rÛst v˘roby. Proã by si firma nemohla tfieba svoji investici za nûkolik miliard odepsat klidnû za dva roky? Jde o filosofii – kdyÏ chce‰ od nás odvézt svÛj zisk po zdanûní, tak ti ho zdaníme skuteãnû hodnû, ale pokud u nás své peníze investuje‰ (utratí‰), tak na daních v˘raznû u‰etfií‰. Proinvestiãní politika formou odpisÛ dokáÏe v˘raznû pomoci ekonomice i sekundárnû zv˘‰it daÀové v˘nosy a zamûstnanost. Na‰e vláda se prostû pohybuje jen v uzavfieném my‰lenkovém schématu omíla-

49

David Rath

NÁZORY & VIZE

n˘ch kli‰é – vysoké danû jsou ‰patnû a sníÏí konkurenceschopnost. V nûkter˘ch pfiípadech ano, jinde zase vÛbec ne. V‰e je jen momentálním balancováním, pro které neplatí Ïádné ustálené pravidlo. Tedy odpovûì na otázku, kde vzít peníze a nezadluÏovat nበstát? – Tfieba v nastavení progresivního systému firemních daní a proinvestiãní odpisové politice. Není to samozfiejmû jedin˘ zdroj, o dal‰ích zase nûkdy pfií‰tû.

VZDùLANOST ZAJISTÍ BOHATSTVÍ 20. 09. 2010 (aktualne.centrum.blog) Zemû, které dokázaly budovat kvalitní a v‰eobecnû dostupnou vzdûlávací soustavu, se postupnû stávaly tûmi nejbohat‰ími na svûtû. USA na‰ly trik, jak tento postup obejít a v˘znamnou ãást své prosperity zaloÏily na nákupu jiÏ hotov˘ch mozkÛ. Navíc zemû s vysokou mírou vzdûlanosti obyvatel jsou politicky stabilní, netíhnou tolik k extremismu, mají niωí míru kriminality a pro vysokou míru tolerance se tam vût‰inû Ïije dobfie. DVACET LET TÁPÁNÍ Mám nepfiíjemn˘ pocit, Ïe jsme se za posledních 20 let pfiíli‰ v úrovni prÛmûrné vzdûlanosti neposunuli vÛbec nikam. ·koly stíhá reforma za reformou. Uãitelé jsou po celou dobu mizernû placení, a tak se nikomu nepodafiilo alespoÀ pomaliãku zvy‰ovat úroveÀ celé kantorské obce. V obecn˘ch dotaznících si vût‰ina lidí uãitelÛ váÏí, ale doma nezvedené ratolesti titíÏ lidé fiíkají: „na tu pitomou úãu se...“ BohuÏel nûkdy mají i pravdu, i kdyÏ je takové sdûlení naprosto nev˘chovné. ÚroveÀ vysokého ‰kolství jsme si dokonce zlikvidovali, neboÈ je zaplevelen obskurními ‰kolami, rÛzn˘mi manaÏersk˘mi, bankovními, právními, ekonomick˘mi… instituty, které k titulÛm pfiistupují jako k obchodovatelné komoditû a ãile prodávají.

50

Blogy 2008 - 2011

A taky blbec, debil a nejvût‰í hulvát na svûtû!

Rath je hovado, idiot a kretén!

51

David Rath

NÁZORY & VIZE

KUP SI TITUL Tak máme bakaláfie a magistry, ktefií se nic nenauãili, neboÈ vzdûlání pro nû nemá Ïádnou hodnotu. Hodnotou je pro nû koupen˘ titul. âásteãnû si za to mÛÏe celé ‰kolství samo, neboÈ z 80 % uãí naprosto nepotfiebné vûci, na kter˘ch umanutû a formalisticky trvá. Hodnû lidí pak reaguje zcela logicky, kdyÏ se ptá, proã se uãí to ãi ono, kdyÏ to nikdy ani teoreticky nemÛÏe potfiebovat, navíc to za mûsíc spolehlivû zapomene. Navíc ‰kolství má pocit, Ïe se plnû vyãerpá v dopoledních hodinách a odpoledne vyvrhne dûti k rodiãÛm s návalem úkolÛ, se kter˘mi si neví ani ratolesti, a vût‰inou ani rodiãe, rady. Jaké pak mohou b˘t v˘sledky? CELODENNÍ ·KOLA Byl jsem v nûmecké spolkové zemi Por˘ní-Falc, kde mi tamní pfiedseda vlády Kurt Beck líãil, Ïe z v˘‰e popsan˘ch dÛvodÛ zavedli projekt celodenní ‰koly, kdy i v odpoledních hodinách probíhá v˘uka odlehãenou formou, kde si dûti s dopomocí uãitelÛ udûlají i v‰echny úkoly a vysvûtlí si to, co nepochopili pfii bûÏné v˘uce. V‰e prokládáno sportem a zábavou formou rÛzn˘ch umûleck˘ch aktivit. Nechápu, proã uÏ s nûãím podobn˘m nepfii‰el nûkdo u nás na Ministerstvu ‰kolství? Místo toho se u nás buduje sevfien˘ formalistick˘ systém, kdy se tfieba kontroluje, zda má Ïák zápis ve ãtenáfiském deníku, ale uÏ nikoho nezajímá, jak vznikl. Pfiitom ãetbu zásadních knih a pfiem˘‰lení nad jejich obsahem povaÏuji za jednu z nejdÛleÏitûj‰ích vûcí pfii budování vzdûlanostní spoleãnosti. V¯UKA JE DISKUSE Nedávno v Belgii jsem se seznámil s tím, jak tam probíhá v˘uka. Uãitel se studenty o knize diskutuje, ptá se na rÛzné aspekty, polemizuje s nimi. Rychle pak pozná, kdo to ãetl a kdo si jen stáhl obsah z internetu. Studenti pí‰í eseje na náhodné kniÏní téma, tfieba na vztahy hlavních hrdinÛ, ãi na nûkteré epizody. Opût nemoÏné bez pfieãtení. U nás se s tímto setkáte skuteãnû jen v˘jimeãnû. Od‰krtne se zápis a bûÏí se dle osnov, studijního plánu dál, aby se je‰tû stihli probrat Lumírovci… Na‰e ‰kolství vÛbec neumí vystihnout to, co je dÛleÏité pro rozvoj

52

Blogy 2008 - 2011 my‰lení a vzdûlanosti. Prostû v˘ãet minerálÛ, seznam hlavonoÏcÛ ãi komplikovan˘ zlomek jsou alfou a omegou snaÏení na‰í vzdûlávací soustavy. Samozfiejmû takov˘ zpÛsob v˘uky je hodnû nároãn˘ na samého uãitele. KDO JE DOBR¯ UâITEL? Na základní a stfiední ‰kole jsem vlastnû potkal jen asi ãtyfii dobré uãitelky, z toho jedna byla skuteãnû excelentní. Mûla nás na dûjepis a ãe‰tinu. Vlastnû díky ní umím trochu nûco vefiejnû fiíci, napsat a nauãil jsem se hodnû z reálné uãebnice politiky, tedy z historie. Lidé se totiÏ stále po staletí chovají podle podobn˘ch vzorcÛ. Kdo zná dûjiny, dokáÏe i odhadovat blízkou budoucnost. V hodinách jsme diskutovali, ãetla nám ukázky tûch nejlep‰ích knih a nejzajímavûj‰ích pasáÏí, promítala nám diapozitivy historick˘ch památek a zkou‰ela nás z jejich vztahÛ k reálné dobû vzniku. Z m˘ch dne‰ních zku‰eností opût vûc nevídaná. Dokázala vzbudit zájem a podnítit fantazii a my‰lení. Tak si dodnes pfiedstavuji ideálního uãitele a uÏiteãnou ‰kolu. ZASE NEJSOU PENÍZE Obávám se, Ïe souãasná vláda jde zase obrácenû. ·kolám se seberou peníze, zavedou se univerzální testy obhospodafiované za stamiliony soukromou firmou a lidem se namluví, Ïe tyto testíky encyklopedick˘ch informací zv˘‰í vzdûlanost generací pfií‰tích. Honosnû se tomuto tunelu fiíká státní maturita. Vzdûlanost spoleãnosti to nezv˘‰í ani o milimetr, studenty to je‰tû více utvrdí v pfiedstavû, Ïe ‰kola je úplnû k niãemu, neb je uãí nepotfiebn˘ balast, respektive je fajn si koupit následnû diplom, ten se v trÏní spoleãnosti urãitû jednou hodí a o miliardy se podojí daÀoví poplatníci. Touto cestou se k vy‰‰í vzdûlanosti a bohatnutí spoleãnosti skuteãnû nedostaneme.

53

David Rath

NÁZORY & VIZE

David Rath poté, co se ho koneãnû podafiilo vyhodit z politiky. Vít Bárta to okomentoval, Ïe koneãnû zaãne dûlat nûco uÏiteãného.

54

Blogy 2008 - 2011

NEâAS S KALOUSKEM: „TROUBOVÉ SPO¤TE!“ 23. 09. 2010 (aktualne.centrum.blog) Neãasova vláda vypráví o nezbytnosti dÛchodové reformy. Její hlavní princip má spoãívat v tom, Ïe si budeme ukládat své peníze na dÛchody u nûjaké soukromé spoleãnosti s vírou, Ïe ta nám je za dvacet a více let vrátí a navíc je rozmnoÏí alespoÀ tak, aby byla zachována jejich dne‰ní kupní síla. Aby to vypadalo je‰tû lákavûji, tak i vláda nûco z na‰ich daní pfiihodí, respektive dá tûm soukrom˘m investorÛm. Ti budou s na‰imi a vládními penûzi kouzlit tak, aby na jejich správû hodnû osobnû zbohatli. Zda zbohatneme my uÏ tak jisté není, spí‰ budeme rádi, kdyÏ o ãást, nebo v‰echny tyto peníze nepfiijdeme. VÍRA TI DÒCHOD ZAJISTÍ Celá konstrukce se opírá totiÏ o víru v to, Ïe se pfií‰tích dvacet ãi tfiicet let nic ‰patného nestane, a ti co se o na‰e peníze budou starat, jsou poctivci do morku kosti. KaÏdá krize, kaÏdá vût‰í Ïivelná nebo ekologická katastrofa totiÏ mÛÏe b˘t skuteãn˘m ãi zástupn˘m dÛvodem, proã fondy s na‰imi penûzi mohou zkrachovat. Îivû vidím pány v drah˘ch oblecích, jak ze zahrad sv˘ch zámeãkÛ bezradnû krãí rameny a vysvûtlují, proã jsou na‰e a vládní peníze nenávratnû pryã. Oni nic neriskují, svÛj zisk si z na‰ich penûz vezmou (a to královsk˘) a to i v pfiípadû, kdyÏ cel˘ podnik skonãí krachem. ZaÏíváme to opakovanû pfii krachu nejrÛznûj‰ích bank na celém svûtû. Stfiadatelé zírají na prázdná konta a ti co se o nû starali, uÏívají luxusu vydûlaného za správu tûchto penûz. Takov˘ je dne‰ní svût. Cel˘ humbuk kolem dÛchodové reformy je totiÏ v˘hradnû hra lidí, co se chtûjí lacino dostat k na‰im penûzÛm a dûlat si s nimi co se jim zlíbí. Pokud by pánové Neãas s Kalouskem chtûli skuteãnû fie‰it dÛchody, ‰li by jin˘m smûrem.

55

David Rath

NÁZORY & VIZE

HODNù DùTÍ DNES ZAJISTÍ DÒCHODY ZÍTRA Nejúãinnûj‰í dÛchodovou reformou je chytrá propopulaãní politika. Byl jsem ve Francii, kde takov˘ systém mají a funguje. Na první dítû zde nepfiispívá stát nic s odÛvodnûním, Ïe jedno dítû chce skoro kaÏd˘. Na druhé a tfietí pfiispívají velkoryse a od ãtvrtého opût nic s odÛvodnûním, Ïe takto poãetná rodina jen tûÏko zaji‰Èuje standardní péãi o potomky. SnaÏím se pro tento systém získat i kolegy ze sociální demokracie. CHYT¤Í A PRACOVITÍ Z CIZINY Dal‰í cestou je rozumná imigraãní politika. Zatím v ní máme spí‰e ‰tûstí. Nejpoãetnûj‰í skupinou imigrantÛ se u nás stávají Vietnamci, coÏ letité zku‰enosti ukazují jako velice v˘hodnou vûc. Jsou nesmírnû pracovití a nedominantní. Zvlá‰tû jejich pracovitost a houÏevnatost by pro fiadu z nás mûla b˘t pfiíkladem. To, Ïe jako trhovci neplatí ze v‰eho odpovídající danû, je pak spí‰e chybou na‰í vefiejné správy neÏ jejich. Pfiíslu‰né orgány se v˘hradnû soustfieìují na razie na ochranu v˘robních znaãek, neÏ na ochranu státní pokladny. Taky to o nûãem vypovídá. Znaãky Addidas, Nike… dostávají z na‰ich daní placenou ochranu sv˘ch v˘robkÛ, které beztak v˘hradnû vyrábûjí v Asii, Vietnam nevyjímaje, za minimální náklady a nám je prodávají s pohádkov˘m ziskem. Ale zpût k proimigraãní politice. Je velmi Ïádoucí k nám lákat chytré mozky a ‰ikovné ruce zvlá‰tû z tûch míst, kde Ïijí lidé slu‰ní a zvyklí se Ïivit vlastní prací. ZDRAVÍ SENIO¤I Tfietí pojistkou, Ïe dÛchodov˘ systém v budoucnu nezkolabuje, je odhodlání zmûnit jeho parametry a prevence smûfiující k dobré kondici seniorÛ. Základním parametrem je totiÏ vûk odchodu do dÛchodu. S tím lze h˘bat potud, pokud poroste délka Ïivota a dobrá kondice lidí ve vy‰‰ím vûku. Tu jednak pomáhá zajistit kvalitní zdravotní systém a kvalitní Ïivot. K nûmu patfií i zpÛsob práce a ochrana zamûstnancÛ. Pokud je dodrÏována pracovní doba, dbá se na relaxaci a prevenci negativních dopadÛ pracovní ãinnosti, tak lidé dokáÏou pracovat i do vysokého vûku.

56

Blogy 2008 - 2011 NEâASOVI OTROCI Zde Neãasova vláda jde opût opaãn˘m smûrem a chce sníÏit ochranu zamûstnancÛ. DÛsledkem bude vy‰‰í nemocnost a invalidita v budoucnu, stejnû tak jako vy‰‰í míra opotfiebení organismu vût‰iny lidí. Po takto zniãen˘ch lidech jen tûÏko mÛÏete chtít, aby pracovali je‰tû v sedmdesáti.

P¤ÍRODA ZA KAâKU… 29. 09. 2010 (aktualne.centrum.blog) Ochrana a péãe o kvalitu Ïivotního prostfiedí je vefiejná sluÏba, kterou má zaji‰Èovat moderní stát vefiejn˘ch sluÏeb. Samozfiejmû z ãeho jiného neÏ ze svého rozpoãtu, kter˘ je plnûn z daní. CHCEME P¤EÎÍT? Na‰e zdraví, zdraví na‰ich dûtí a vlastnû i délka na‰eho Ïivota je velice tûsnû provázána s kvalitou prostfiedí, ve kterém Ïijeme. TudíÏ zcela základní lidská potfieba a lidské právo je právo na ãisté Ïivotní prostfiedí. Zde se právo v‰ech dostává do konfliktu se zájmy tûch, ktefií prostfiedí potfiebují k podnikání, tedy vytváfiení svého zisku. Typick˘m pfiíkladem jsou nûktefií uhlobaroni, co své zisky získávají v jedné ãásti svûta, zatímco sami svÛj Ïivot tráví úplnû nûkde jinde, tfieba si postaví vilu v první zónû ‰umavského parku. Pro místo tûÏby a zpracování pak zÛstane neúmûrná ekologická zátûÏ a tisíce lidí s podlomen˘m zdravím. Podobné pfiíklady mÛÏeme najít v kamionové dopravû ãi chemické v˘robû, ale i leckde jinde. SILN¯ STÁT Stát tedy musí b˘t dost bohat˘ a siln˘, aby dokázal chránit základní zájem vût‰iny pfied individuálním zájmem. Souãasnû musí umût rozumnû vyvaÏovat, neboÈ moderní spoleãnost se samozfiejmû bez v˘roby a pfiepravy zboÏí neobejde. Jde jen o to, hledat neustále rovnováhu a hlídat, aby v˘roba a prodej neniãily Ïi-

57

David Rath

NÁZORY & VIZE

votní prostfiedí víc, neÏ je nezbytné z pohledu tûch nejmodernûj‰ích technologií. Zde se nabízí i úkol státu hájit zájmy ãisté pfiírody proti státÛm uplatÀujícím ekologick˘ dumping. Pfiíkladem budiÏ âína. Je pûkné, Ïe dûlá laciné v˘robky, ale za jakou cenu? Za cenu sílené kontaminace prostfiedí a likvidace statisícÛ lidsk˘ch ÏivotÛ pfies jejich podlomené zdraví. To je tfieba téma, na kterém by se mûly evropské levicové a stfiedové strany spoleãnû shodnout a snaÏit se ekologick˘ dumping zohlednit minimálnû ve v˘‰i cla takového zboÏí. TVRDÉ PODMÍNKY U nás doma v‰ak musíme dûlat totéÏ. Povolovat jen ty typy ãinností, které jsou ‰etrné k okolnímu prostfiedí. Díky evropské legislativû se to docela i dûje, ale máme málo kvalifikovan˘ch lidí pracujících pro stát (úfiedníkÛ), ktefií jsou schopni nad dodrÏováním tûchto vûcí bdít. Navíc proti státu stojí velice bohatí lidé se sv˘mi zájmy vyrábût a vydûlávat, a to za kaÏdou cenu. TudíÏ stát by mûl cel˘ systém kontroly a povolování – tedy ekologickou policii – dobfie platit a poskytovat jí v˘sady policie státní. To se nedûje a ani to nikdo nezam˘‰lí. Jde o zásadní chybu. Naopak souãasná vláda pohlíÏí na tyto procesy s despektem jako na ãinnosti zdrÏující a komplikující podnikání. P¤ÍRODU NESTVO¤IL âLOVùK Dal‰í oblastí, ve které nemáme jasno, je ochrana krajinn˘ch celkÛ, respektive ponechání ãástí území svému pfiirozenému osudu. I Evropané si zaslouÏí, aby v jejich Ïivotním teritoriu byla území, kde ãlovûk do pfiírody nezasahuje vÛbec, a to aÈ se tam dûje cokoli. Je to dÛleÏité i z vûdeckého hlediska, neboÈ jinde nejde studovat zcela samovoln˘ v˘voj a reakce na rÛzné pfiírodní stavy (záplavy, orkány, pfiemnoÏení kÛrovce…). Je nutné hledat konsensus nad rozsahem tûchto území tak, aby nezasahovaly do Ïivota pfiíli‰ velkého mnoÏství lidí. Zde stát selhává a má tendenci podléhat úzk˘m skupinov˘m zájmÛm a s v˘mluvou, Ïe bojuje s kÛrovcem, nechá celou oblast rozjezdit a zpenûÏit. Následnû se objeví tfieba nûjaká plíseÀ stromÛ, ãi jin˘ druh brouka a pfiíbûh se opakuje. Pfiipomíná mi to strategii s ptaãí a následnû praseãí chfiipkou. VÏdy se bohulib˘ argument k vydûlávání penûz najde.

58

Blogy 2008 - 2011

59

David Rath

NÁZORY & VIZE

ÎÍT V SOULADU S P¤ÍRODOU V neposlední fiadû jsou to investice do pfiíjemného Ïivotního prostfiedí v místech, kde se lidé koncentrují. Musíme hledat zpÛsob Ïití s pfiírodou a ne ji vytlaãovat a nahrazovat betonovou pou‰tí. Zde stojí vefiejn˘ sektor opût proti tlaku velk˘ch penûz. Soukromí investofii by zastavûli a zpenûÏili kaÏd˘ voln˘ metr. Parky jsou zbyteãné, skladovací haly nacpou jednu na druhou. V této disciplínû jednoznaãnû prohráváme, pokud srovnáme, kolik kilometrÛ ãtvereãních bylo zastavûno a na kolika jsme zaloÏili nové parky, pak je to zcela jasné. V na‰í architektufie pfievaÏuje snaha py‰nû dominovat a pfiírodu vytlaãovat, neÏ aby ukazovala, jak ji lze harmonicky s pfiírodou provázat a dokonce i kombinovat. Zde by mûl stát jít jednak pfiíkladem ve sv˘ch investicích a jednak pfiísnûji regulovat plány územního rozvoje.

KDO NEPRACUJE, AË NEJÍ 05. 10. 2010 (aktualne.centrum.blog) Tak znûlo jedno z hesel Gottwaldovy vlády. Dnes jej oprá‰il Petr Neãas sv˘m: „Odebereme dávky tûm, co nechtûjí pracovat.“ Obû hesla mají spoleãnou my‰lenku, Ïe ve spoleãnosti existuje skupina pfiíÏivníkÛ, které je potfieba donutit k práci. Jistû, v kaÏdé spoleãnosti je urãité procento tûch, co nechtûjí nic dûlat a snaÏí se protloukat ze dne na den s tím, Ïe ãást z nich vyuÏívá ãi spí‰e zneuÏívá sociální systém pfiíslu‰né spoleãnosti. Nicménû pfiesto nelze systém upravovat tak, aby na kaÏdého, kdo potfiebuje sociální síÈ, se okamÏitû pohlíÏelo jako na „vyãÛraného pfiíÏivníka“. Drtivá vût‰ina tûch, co sociální systém potfiebují, jsou poctiví lidé, ktefií se fiízením osudu dostali do stavu nouze. HUMANISMUS, ALE I PRAGMATIâNOST Moderní sociální systém má dva rozmûry. První z nich je etick˘ a humanistick˘. Jde o pomoc ãlovûku v nouzi. O podanou ruku tûm, co upadli a sami ne-

60

Blogy 2008 - 2011 mají sílu se znovu zvednout. Jde o elementární lidsk˘ soucit vtûlen˘ do systému, kter˘ fiídí stát. Jde i o ochranu lidské dÛstojnosti uprostfied spoleãnosti. Druh˘ rozmûr je ãistû pragmatick˘. Tûm, ktefií na to mají, se prostû vyplatí ãást sv˘ch pfiíjmÛ dávat tûm, ktefií jsou v hmotné nouzi, protoÏe tímto pfiedcházejí ‰ífiení urãit˘ch negativních jevÛ ve spoleãnosti. Jde o druhy kriminality, která má své kofieny – pfiíãiny v lidské bídû. Ten, kdo nemá legální zdroj pfiíjmÛ, aby se uÏivil, uÏivil své dûti, pfiípadnû uspokojil své závislosti (alkohol, drogy, koufiení), si zaãne opatfiovat finanãní zdroje kriminální ãinností. Je prokázáno, Ïe kdyÏ tûmto skupinám seberete i tu základní sociální pomoc, stoupne kriminalita. Ve finále zaplatí spoleãnost mnohem více. Prokázalo se to opakovanû na dlouhodob˘ch pozorováních pfiedev‰ím v USA. Stát sice u‰etfií nûco na sociálních dávkách, ale obratem v‰ichni zaplatí násobky, a to jak osobnû, tak i z daní. VùZENÍ JE NEJDRAÎ·Í SOCIÁLNÍ ZA¤ÍZENÍ Majetková kriminalita je spojena se znaãn˘mi individuálními ‰kodami, které zlodûji zpÛsobí jednotlivcÛm a navíc stát musí posilovat drahou policii, soudy, vûznice, o‰etfiovat zranûné. Tfieba jeden den jednoho vûznû v na‰í vûznici vyjde zhruba na tisíc korun, tedy tfiicet tisíc mûsíãnû z na‰ich daní. Pokud tedy pûtitisícová sociální dávka sníÏí v˘skyt majetkové kriminality, tak jsou to dobfie investované peníze. Samozfiejmû na pfiítomnosti extrémních sociálních rozdílÛ a v˘skytu bídy nejvíce mohou prodûlat stfiední a vy‰‰í stfiední tfiídy. Ty mají co ztratit, ale nemají takové pfiíjmy, aby si zajistily soukromou ochranku sebe, sv˘ch dûtí a svého majetku. CO SE DÁ DùLAT? Je tedy cesta, jak sniÏovat procento tûch, co nechtûjí pracovat a zneuÏívají sociální dávky? Urãitû neexistuje nûjaké zázraãné fie‰ení, kdy mávnutím proutku tuto vûc úplnû vym˘títe. Dlouhodobá cesta je samozfiejmû ve v˘chovû dûtí k tomu, aby práci braly jako nezbytnou souãást svého Ïivota. Nemám pocit, Ïe by v tom ‰koly dûlaly maximum, co mohou. Krátkodobû je to vazba urãit˘ch dávek na vybrané a lehce splnitelné povinnosti – napfi. zajistit pravidelnou ‰kolní docházku dûtí rodin pfiíjemcÛ dávek.

61

David Rath

NÁZORY & VIZE

S replikou císafiské koruny v kapli svatého KfiíÏe na Karl‰tejnû. Korunu na hlavû chtûl nosit Bendl. Nestihl ji vyrobit, dokud byl hejtmanem. Teì Lidové noviny z dobfie informovaného zdroje zjistily, Ïe se do kaple v noci potají vkrádá Rath a promenáduje se po cimbufií. Odtud zfiejmû pramení Bendlova nenávist.

62

Blogy 2008 - 2011 PRÁCE PRO STÁT Dal‰í moÏností je rozumná míra práce (napfi. dva dny v t˘dnu) pro obce a kraje ãi státní instituce. Obce, kraje a státní instituce by musely nabídnout místa, kde mají nedostateãnû pokryté potfieby a dlouhodobû nezamûstnaní (napfi. více neÏ 6 ãi 12 mûsícÛ) by dostali dávky tehdy, pokud by tuto minimální povinnost splnili. Dal‰ím zajímav˘m opatfiením by byl pfiechod vyplácení nûkter˘ch dlouhodob˘ch dávek pfies systém ãipov˘ch karet. POMOHOU âIPOVÉ KARTY? Dlouhodobû nezamûstnan˘ by dostal osobní platební kartu, kterou by mu úfiad práce kaÏd˘ mûsíc nabíjel na stanovenou hodnotu. Karta by umoÏnila nakupovat jen vybrané druhy zboÏí a sluÏeb potfiebn˘ch k Ïivotu. Potraviny, základní obleãení, nájem, elektfiinu… Karta by umoÏnila nejen limitovat druhy zboÏí, ale i denní objem plateb tak, aby zajistila jejich prÛbûÏné ãerpání po dobu celého mûsíce. Tímto by se minimálnû ztûÏovala situace, kdy po obdrÏení dávky ji pfiíjemce propije ãi prohraje v automatu a dûti vyÏene zajistit si jídlo drobnou pouliãní kriminalitou. Jistû i toto fie‰ení není stoprocentní, ale ãinilo by zneuÏívání tûωí a pfiitom zachovává proporce lidské dÛstojnosti a nevhání jednotlivce do existenãního kouta. O tom by mûl Petr Neãas a ministr Drábek pfiem˘‰let a ne opra‰ovat Gottwaldovská hesla.

ZDRAVOTNICTVÍ NENÍ T¤E·NIâKA 15. 10. 2010 (aktualne.centrum.blog) Stále hodnû lidí Ïije v bludu, Ïe nejprve musí spoleãnost zbohatnout a pak si mÛÏe dovolit dobré zdravotnictví. Empirické v˘zkumy pfiitom ukazují, Ïe zdravotnictví není tfie‰niãka na dortu, na kterou si musíme nejprve vydûlat, ale Ïe dobfie fungující zdravotnická soustava je jednou z podmínek bohatnutí a rozvoje spoleãnosti.

63

David Rath

NÁZORY & VIZE

UÎ STAR¯ BISMARCK Îelezn˘ kancléfi sjednotitel Bismarck nemûl jen zásluhy na vzestupu Nûmecka, ale byl pfiedev‰ím otcem my‰lenky povinného a v‰eobecného zdravotního poji‰tûní, které udûlalo systém z roztfií‰tûného poskytování individuálních sluÏeb pro ty, co na to mûli peníze. Nebyl lidumil, ale dûlal to pro rychlej‰í rozvoj a bohatnutí Nûmecka. NEJVùT·Í PROBLÉMY DNE·KA âeské zdravotnictví se pot˘ká se zásadním problémem. Nemá na svÛj chod a rozvoj dost penûz. Díky tomu schází lékafii a budou scházet je‰tû více. Obãas schází i zdravotní sestry. Není dost penûz, proto jsou pofiadníky na rÛzné operace a drahou léãbu. Mnoho nemocnic musí fungovat ve zchátral˘ch objektech. Souãasnû se zase v nûkter˘ch oblastech celkem bezosty‰nû pl˘tvá. Pl˘tvá se tam, kde pÛsobí mocné a vlivné lobby, tedy pfiedev‰ím ve spotfiebû lékÛ a nákupech pfiístrojÛ. S âÍM P¤ICHÁZÍ NEâASOVA VLÁDA Pokraãuje v tom, co zaãala ta Topolánkova. Tvrdí, Ïe penûz ve zdravotnictví je dost a za problémy mohou pfiedev‰ím pacienti tím, Ïe zneuÏívají zdravotní péãi. Hlavním viníkem je tedy nemocn˘ ãlovûk, kter˘ mÛÏe za to, Ïe se zbyteãnû utrácí peníze jeho nadmûrn˘mi náv‰tûvami u lékafiÛ a nadmûrn˘m povalováním v nemocnicích. Je tedy nezbytné tato nedisciplinovaná individua zregulovat poplatky, které se musí zv˘‰it a zregulovat i to, co mohou dostat. Tedy zapomeÀte tfieba na proplácení plomb ãi lep‰í kloubní náhradu. To bude od pfií‰tû nadstandardem, za kter˘ si kaÏd˘ musí zaplatit ze svého. JAK JE TO OKOLO NÁS? âe‰i utrácí ve zdravotnictví zhruba 7 % svého HDP. Raku‰ané 9 %, Nûmci 10 %, Francouzi 11 % a USA dokonce 15 % jejich HDP. Poãtem drah˘ch v˘konÛ, dial˘z, srdeãních katetrizací jsme v‰ak na srovnateln˘ch ãíslech, jaká vykazují tyto zemû. Tolik prostá statistika.

64

Blogy 2008 - 2011 CO SE S TÍM DÁ DùLAT? Na papífie se to dá popsat jednodu‰e, realita je v‰ak o hodnû tûωí. Jde o to, postupnû navy‰ovat finance plynoucí do zdravotnictví a tím zvy‰ovat jeho úroveÀ, a ruku v ruce s tím zmen‰ovat objem miliard mizejících bez uÏitku v kapsách nejrÛznûj‰ích firem. Ze zv˘‰en˘ch zdrojÛ je pak pfiedev‰ím nutné mnohem lépe finanãnû motivovat zdravotnick˘ personál, aby nám uÏ dál neutíkal a rychle zlep‰it stavební úroveÀ podstatné ãásti na‰ich nemocnic. Velkou pozornost si zaslouÏí i reforma organizace práce zdravotníkÛ, s ãímÏ souvisí jejich vzdûlávání a kompetence. JAK ZV¯·IT ZDROJE? Je pouze jediná zásadní cesta a tu jsou danû. Lhostejno zda prostfiednictvím státního rozpoãtu ãi zv˘‰ením zdravotní danû, tj. zdravotního poji‰tûní. Bûhem pfií‰tích nûkolika málo let se máme snaÏit zv˘‰it podíl financí plynoucích do zdravotnictví alespoÀ na 8 ãi 9 %. Pokud to neudûláme, budeme se v problémech zmítat ãím dál více. Mimochodem souãástí nûmecké „pravicové“ reformy zdravotnictví bylo zv˘‰ení povinného zdravotního poji‰tûní. JAK SNÍÎIT PL¯TVÁNÍ? V obecné rovinû o tom hovofií v‰ichni, jakmile pfiistoupíte ke konkrétním krokÛm, je zle a lobby zaãnou kolem sebe zufiivû kopat. Podle mého soudu se musí zaãít v poji‰Èovnách. Nejde o poji‰Èovny, ale o tunel na vefiejné peníze, kter˘ zabezpeãuje fiadû lidí pohádkov˘ Ïivot. Nejsou to ani pacienti, ale ani vût‰ina zdravotníkÛ. Zracionálnûním tohoto byrokratického cirkusu se dá obratem uspofiit nûkolik miliard a celému systému se uleví. Ideálem by byla jedna poji‰Èovna pfierozdûlující podle jednoduchého systému peníze zdravotníkÛm. Dnes nikdo neví, co za o‰etfiení pacientÛ dostane a ãasto ani kdy to dostane. Tfieba na‰e krajské nemocnice nemají od VZP vyúãtovan˘ je‰tû rok 2009. Jak pak chcete vést podnik a hospodafiit, kdyÏ ani rok poté nevíte, kolik jste vlastnû získal na sv˘ch trÏbách.

65

David Rath

NÁZORY & VIZE

KLI·É O âERN¯CH DÍRÁCH âerné díry skuteãnû existují, jsou to pfiedev‰ím v˘daje na léky, které za ·najdrovy vlády nad resortem raketovû rostly. Stále více miliard utrácíme za léky a nejsme vÛbec zdravûj‰í, a bohuÏel to pfiíli‰ není vidût ani na dobû pfieÏití. I zde existují v˘jimky a za nû ãest. Tfieba léãba leukémií je mnohem draωí, ale pacienti pfieÏívají neskonale déle. Zde peníze sehrály klíãovou roli a zachraÀují Ïivot. U fiady dal‰ích tfieba i onkologick˘ch diagnóz to uÏ tak pûknû, bohuÏel, nevypadá. Zde je tfieba obnovit racionální pfiístup. Tam, kde peníze prokazatelnû pomáhají, se nesmí ‰etfiit, tam kde nemají Ïádn˘ efekt je tfieba zaãít s utahováním. Vypadá to logicky, ale v praxi to vyvolá srdceryvné scény ‰tûdfie zaplacené v˘robci tûchto lékÛ. BohuÏel existují i odborníci, ktefií vám za peníze zapfiou nos mezi oãima. Ten, kdo se do takového souboje pustí, bude záhy médii oznaãen za Mengeleho.

ARBIT¤I AROGANCE 28. 01. 2009 (aktualne.centrum.blog) V debatû s redaktorkou Kalenskou jsem pouÏil velmi zjednodu‰en˘ a schématick˘ historick˘ exkurz do období hospodáfiské krize. Byla to reakce na její údiv nad nûkter˘mi body z návrhu âSSD, jak ãelit souãasné krizi. Nejprve jsem vzpomnûl legendu o Hladové zdi Karla IV., spí‰ trochu v nadsázce, pak jsem pokraãoval poukazem na zv˘‰ené vefiejné v˘daje vlády USA za F. D. Roosevelta, kter˘mi zvládal krizi. Následovala vûta, jak ãelilo hospodáfiské krizi nacistické Nûmecko a k ãemu jejich cesta vedla s dovûtkem, Ïe na to dne‰ní pravicoví ekonomové zapomínají. Oklikou jsem se paní redaktorce snaÏil totiÏ vysvûtlit, Ïe lékem na hospodáfiskou krizi jsou zv˘‰ené v˘daje státu a ne ‰etfiení a souãasnû, Ïe hospodáfiská krize, pokud se nezvládne dobfie, je Ïivnou pÛdou pro katastrofu – válku. VÛbec nic jiného jsem na mysli nemûl.

66

Blogy 2008 - 2011

67

David Rath

NÁZORY & VIZE

V dal‰ích dnech uÏ jen nevím, zda mám v nûmém úÏasu jen „zírat“ nebo se smát, co se z toho dá politicky „uvafiit“. Lidové noviny cel˘ rozhovor podaly tak, jako bych doporuãoval recept na krizi z dílny Adolfa Hitlera a hned v komentáfiích navíc dovozovaly, Ïe vlastnû tím schvaluji koncentráky, holocaust a já nevím co je‰tû. Ostatní média pfiidávala, Ïe Hitlera za sociální politiku pochválil i rakousk˘ hejtman Heider. V‰e pfiesto, Ïe jsem okamÏitû vydal stanovisko, Ïe svÛj zkratkovit˘ popis dûjin jsem v Ïádném pfiípadnû nemyslel jako pochvalu ãi návod. Ohradil jsem se proti jiné interpretaci m˘ch slov, neÏ jak jsem je zam˘‰lel a nad rámec jsem se i omluvil, neboÈ jako pfiíslu‰ník rodiny tûÏce postiÏené nacismem, jsem si vûdom, jak je stále pro fiadu lidí bolestná zmínka o A. Hitlerovi v jiné neÏ negativní souvislosti. Následovala reakce politikÛ z ODS, kterou povaÏuji za nûco naprosto nechutného a ‰okujícího. První místopfiedseda ODS pfii plném vûdomí fiekne do televize, Ïe soc. dem. pod vedením Dr. Ratha se velmi pfiibliÏuje národnû sociální stranû pod vedením tehdej‰ího Hitlera a také doktora Goebbelse. Ví vÛbec ten ãlovûk co vyfikl? Zatímco mÛj v˘rok byl moÏná neobratn˘, tak jeho je rána kladivem mezi oãi. Místo následné sebereflexe, o kterou se snaÏím, ODS jen dál pfiidává plyn. Chce svolat mimofiádnou schÛzi snûmovny k mému v˘roku. Je to naprosto zbyteãné pl˘tvání penûzi, ãasem a silami poslancÛ, ale jsem vlastnû rád. Pro lidi to bude jen dal‰í dÛkaz arogance a naprosté ztráty soudnosti ODS. Byl to místopfiedseda ODS Bendl, kter˘ první oznaãil na‰i policii za Grosstapo, tedy Grossovo Gestapo. Pravá ruka premiéra pan Dalík v rozhovoru popsal, Ïe pro Topolánka dûlá podobnou práci, jakou dûlal Martin Bormann pro Hitlera. Premiér Topolánek v‰emu nasadil korunu nacistick˘mi slogany: „osvûtimská leÏ“, „noc dlouh˘ch noÏÛ“ a „Es kommt der Tag“. Nikdo ze ‰piãek ODS se za tuto více ãi ménû pfiímou propagaci fa‰ismu dodnes neomluvil. Tito lidé v‰ak chtûjí na mimofiádné schÛzi snûmovny nûkoho ‰kolit. MoÏná tak z bezbfiehé arogance a sprostoty.

68

Blogy 2008 - 2011

·TVANICE 03. 03. 2009 (aktualne.centrum.blog) S velk˘m zaujetím, ale i pobavením sleduji urputnou snahu fiady novináfiÛ, pfiedev‰ím z Lidov˘ch novin a Mladé fronty, o u‰tvání vybrané osoby. Má to vÏdy zcela identick˘ scénáfi. Novináfii vytrhnou málo v˘znamnou vûtu (skutek) z kontextu, pfiípadnû kontext vhodnû upraví vypu‰tûním slov ãi cel˘ch vût, ãímÏ zcela zmûní cel˘ v˘znam vyfiãeného. Nad nov˘m v˘znamem se pak zaãnou vehementnû pohor‰ovat. Aby svému pohor‰ení dali zdání vefiejného zájmu, tak obvolávají pfiedem vytipované lidi o kter˘ch vûdí, Ïe v˘rok fiádnû zkritizují. Pokud je kritika vlaÏná, tak ji buì vÛbec neuvedou, nebo se snaÏí v rozhovoru dotázaného rozdráÏdit vûtami typu: „S tím vy snad nesouhlasíte… je to pfieci neomluvitelné a skandální, co fiíkáte?…“. Tázan˘ ãasto jen ze slu‰nosti pfiitaká, neboÈ není zvykl˘ na hyeny z novin a pak se sám diví, Ïe „ostfie odsoudil…“. Navíc o svém zmanipulovaném v˘roku novináfii nechtûjí psát jen jeden den, ale pfiipraví rovnou cel˘ seriál. První den se nad sv˘m v˘myslem, jehoÏ autorství pfiisoudí nûkomu jinému, sami spravedlivû rozhofiãují a dumají o tom, Ïe snad lidé to tak nenechají. Druh˘ den si pfiipraví vyjádfiení ãi rozhovor údajného autora, samozfiejmû s cílem národu ukázat buì jak se vykrucuje – prostû slizoun, nebo jak se snaÏí vûc vysvûtlit – hájí neobhajitelné – prostû morální zrÛda. Druh˘ den je také dobré místo k vyjádfiení rozhofiãen˘ch obãanÛ ãi dobfie vybran˘ch autorit. Tfietí den pokraãují rozhofiãení obãané, dobíhají mudrlantské komentáfie novináfisk˘ch propagandistÛ a téma se zaãne diskutovat z dal‰ích úhlÛ a pohledÛ, ale nikdy se neopomene konstatovat, jak˘ je autor v˘rokÛ syãák. Prostû nûkteré noviny neinformují o dûní, ale snaÏí se fiídit bûh událostí ve spoleãnosti. Cítí se b˘t vybranou elitou, která nemá za cíl pfiedávat co nejobjektivnûj‰í informace, ale cítí se b˘ti souãasnû soudci a vládci v jedné osobû. Pfies své ãasto mizerné vzdûlání a nulové zku‰enosti se snaÏí lidem nafiizovat co se smí a nesmí fiíkat, co se smí a nesmí dûlat. KdyÏ je neposlouchá‰, ãi jsi jim prostû nesympatick˘, tak ti a celému národu ukáÏou, co jsi vlastnû zaã.

69

David Rath

NÁZORY & VIZE

Rath uÏ neví, co by si koupil a se sv˘mi syny vybírá na v˘stavi‰ti v Lysé nad Labem pro nû jiÏ ãtyfiicátého poníka do rodinné stáje.

70

Blogy 2008 - 2011 I kdyÏ je takov˘ch novináfiÛ jen malá skupina, nikdo je nezvolil, nikomu se za své absolutní soudy nemusí zodpovídat, tak Ïijí pocitem, Ïe hovofií jménem v‰eho slu‰ného lidu na této planetû. Oni jsou vyvoleni rozhodovat, co si lid má myslet, oni jediní to myslí s lidmi dobfie. Typick˘m pfiíkladem dne‰ních dnÛ je ‰tvanice na MUDr. Kubka. Na rozdíl od novináfiÛ MF Dnes jsem na jednání v˘boru snûmovny byl pfiítomen. Dr. Kubek na precizních statistick˘ch datech prezentoval poslancÛm narÛstající nedostatek lékafiÛ v na‰í zemi. Pani Petrá‰ovou (MF Dnes) to nezajímalo, nebyla vÛbec pfiítomna, ale o to zasvûcenûji a rozhofiãenûji dnes pí‰e, co Kubek na v˘boru fiekl o Ïenách lékafikách. Nic, o ãem vãera a dnes pí‰í noviny na v˘boru, nezaznûlo. Dr. Kubek jen konstatoval, Ïe lékafiky chodí na matefiskou a více na nich leÏí povinnost starat se o nezletilé dûti a tak v práci chybí a tudíÏ jsou dal‰ím faktorem nedostatku lékafiÛ. Nedostatek lékafiÛ je pro novináfie MF Dnes a Lidov˘ch novin nezajímav˘ fakt, ale udûlat z Kubka sexistu je urãitû spoleãensky v˘znamnûj‰í téma, neÏ skuteãnost personální krize ve zdravotnictví. Ubohost a morální zchátralost ãásti novináfiské obce mû uÏ neudivuje, mám s ní své dlouholeté zku‰enosti. Novináfii ãasto kritizují politiky, Ïe diskreditují dobré jméno vefiejného Ïivota, ale zapomínají, Ïe za to mohou pfiedev‰ím sami. Oni totiÏ nenastavují realitû rovné zrcadlo, ale vyrábí si své vlastní propagandistické spoty, které prezentují vefiejnosti jako nefal‰ovanou realitu. Lidové noviny, MF Dnes, Reflex uÏ dávno nejsou seriózními médii. Jsou tou nejuboÏej‰í propagandistickou stokou, mnohem hor‰í neÏ bulvár, neboÈ ten si alespoÀ nehraje na to, ãím není a b˘t nechce.

JAK SE DùLÁ PROPAGANDA ANEB JAK NOVINÁ¤I UPRAVUJÍ REALITU 06. 03. 2009 | 09:47 (aktualne.centrum.blog) UÏ je to skoro dva mûsíce, co se na stránkách ãesk˘ch novin dennû objevovaly palcové titulky, ve kter˘ch jsem byl osoãován z vyjadfiování obdivu k Adolfu Hitlerovi. DÛvodem tohoto mediálního ‰ílenství byl jeden jedin˘ rozhovor, kter˘ jsem poskytl redaktorce Renatû Kalenské z Lidov˘ch novin.

71

David Rath

NÁZORY & VIZE

Paní redaktorka se, snad kvÛli sv˘m antipatiím k âSSD, pfii psaní rozhovoru dopustila hned nûkolika chyb, které jen dokládají její novináfiskou „nezávislost“ a, promiÀte, Ïe to musím takto napsat, „inteligenci“. Kdo si dal tu práci a porovnal ãást nahrávky rozhovoru, kter˘ byl zvefiejnûn na serveru Lidov˘ch novin, a rozhovor ve v˘sledné podobû, kter˘ vy‰el na stránkách tohoto deníku, mohl lehce zjistit, jak paní redaktorka Kalenská pfii psaní tohoto rozhovoru postupovala. Nûkolik m˘ch vût zcela zamlãela, nûkteré zámûrnû akcentovala a nûkterá má slova dokonce zcela pfiekroutila. Abych byl konkrétní. Mimo pasáÏe o fie‰ení krize v nacistickém Nûmecku, jsem paní redaktorce totiÏ dal nûkolik dal‰ích pfiirovnání, jak se v minul˘ch dobách tehdej‰í politici s podobn˘m fenoménem, jako je dne‰ní finanãní krize, vypofiádávali. Od Hladové zdi Karla IV. po tzv. New deal amerického prezidenta Roosevelta. Tyto pasáÏe, které by dokazovaly, Ïe jsem pfii rozhovoru pouÏil jen obyãejn˘ historick˘ exkurz, v‰ak paní redaktorka doslova odbyla. Jen proto, aby mohla i v titulku svého rozhovoru vypíchnout právû pasáÏ, která se na dal‰ích nûkolik dní stala doslova mediálním taÏením proti Davidu Rathovi. A co víc, paní redaktorka zfiejmû nemá ani páru o tom, co vlastnû pí‰e. Zatímco já se ve svém rozhovoru vyjadfioval o NEOliberálních ekonomech, paní redaktorka Kalenská mi v‰ak v rozhovoru vloÏila do úst „pouze“ liberální ekonomy. Asi nemá cenu, abych paní redaktorce vysvûtloval, kdo je neoliberální ekonom a kdo naopak liberální. Nicménû myslím, Ïe jakoÏto novináfika by mohla znát v˘znam pfiedloÏky „neo“… Ostatnû, srovnejte si celou vûc sami: Doslovn˘ pfiepis toho, co jsem paní redaktorce Kalenské doopravdy fiekl: LN: No tak mi zkuste tedy fiíci, protoÏe pan Jifií Havel, kter˘ vypracoval tûch sv˘ch 52 bodÛ, tak fiekl, Ïe nestihl spoãítat, na kolik by to pfii‰lo, coÏ teda mi pfii pfiedstavování takového plánu pfiijde…. DR: Urãitû na fiadu miliard, ale… (redaktorka skáãe do fieãi) …já vám hned vysvûtlím tu logiku…

72

Blogy 2008 - 2011 LN: Co je fiada miliard? Je‰tû to furt nevíte? DR: Já jsem to nepsal, takÏe… (redaktorka skáãe do fieãi) …David Rath to nepoãítal. Ale fieknu vám to takto. Do znaãné míry, do urãitého mnoÏství - ãím víc, tím lépe. Z jednoho dÛvodu. Co vy potfiebujete nastartovat? Spotfiebu. Já jsem to tady nastínil na rozpoãtu kraje. Co my potfiebujeme? Investovat, aby lidé mûli práci. Co dûlal Karel IV., kdyÏ byla krize? Stavûl hladovou zeì, aby lidem dal práci, peníze a oni se mohli najíst. Co dûlali ameriãtí prezidenti? Co byl New deal? Investice, které rozh˘baly ekonomiku. Ale pozor, tehdy se dávalo tfieba do dÛchodÛ. Prudce se zvedly dÛchody a v˘platy nezamûstnanosti, aby ti lidi mohli zaãít nakupovat, aby roztoãili tu ekonomiku. Tohle je v podstatû ze stejné kuchynû. Jak chcete roztoãit ekonomiku, kdyÏ lidem nedáte peníze? LN: A jak vy chcete roztoãit ekonomiku, kdyÏ si ani nespoãítáte, na kolik to pfiíjde tu ekonomiku? DR: Chcete ode mû, abych tady fiekl nûjaké ãíslo… (redaktorka skáãe do fieãi) …to není mÛj materiál, abych tady teì Ïongloval ãísly. Ale jednoznaãnû se k tomu vracím… LN: Ale hájíte ho… DR: ProtoÏe má jednoznaãnou logiku a je to jedin˘ recept – zv˘‰it lidem pfiíjmy, dotlaãit je, aby zaãali utrácet. To znamená…to je to, co potfiebujete. Aby lidé, jak jsem fiíkal, aby… (redaktorka skáãe do fieãi) …chtûli vymûnit starou 120 za novou ‰kodovku. Chtûli, já nevím, jak jsem fiíkal, pfiestûhovat se z garsonky do vût‰ího bytu, chtûli vût‰í byt vymûnit za dÛm. To je v podstatû to… LN: Prostû tahle spoleãnost v tuhle chvíli nemá na to, aby se lidé z vût‰ích bytÛ stûhovali do domÛ… DR: To je relativní. Proã myslíte, Ïe na to ta spoleãnost nemá?… (redaktorka skáãe do fieãi) …Víte, jak vyfie‰ila? Dobfie, vraÈme se zpátky. Nejvût‰í krize. Jak ji fie‰il Adolf Hitler v Nûmecku?… (redaktorka skáãe do fieãi „Nedûste mû.“) …To by-

73

David Rath

NÁZORY & VIZE

ly dva rÛzné pfiístupy. Vy se smûjete, ale vytáhnûte si to, nemá cenu se tûmto vûcem smát, tûmto vûcem je tfieba se vûnovat. On ji fie‰il zpÛsobem, Ïe zaãal zbrojit, tím dal lidem práci, a tím takzvanû nastartoval ekonomiku. Proã tak vyhrál volby? Tímhle mechanismem. Pak to vyústilo samozfiejmû ve válku, protoÏe to zbrojení nûjak˘m zpÛsobem nûkde musí ústit. Jak ‰ly v tu dobu Spojené státy bojovat s krizí? Tím, Ïe zaãaly zvy‰ovat ten New deal. Prudce pfiidaly dÛchodcÛm a zavedly dÛchody, aby ti lidi dostali peníze. Daly lidem podpory v nezamûstnanosti, které do té doby nemûly, nebo minimální… (redaktorka skáãe do fieãi) … Ano, daly jim peníze, aby ‰li utrácet, tím nastartovaly ekonomiku. Vy se usmíváte, ale zkuste si o tom nûco pfieãíst. Mnû to totiÏ pfiipadá, Ïe i ti neoliberální ekonomové nûkdy zapomnûli tuhle ãást historie, relativnû nedávnou, a pfiicházejí s nûjak˘mi sv˘mi fantasmagoriemi… A nyní v˘sledná podoba rozhovoru, kter˘ byl oti‰tûn v Lidov˘ch novinách: LN: Zato Jifií Havel pfii‰el se zmínûn˘m receptem âSSD, a ani nespoãítal, na kolik by to pfii‰lo. DR: Pfiijde to na fiadu miliard, ale… LN: Co je fiada miliard? DR: Já to nepoãítal. Ale my musíme nastartovat spotfiebu! Co dûlal Karel IV. za krize? Stavûl hladovou zeì, aby lidem dal práci a ti se mohli najíst! Co dûlali ameriãtí prezidenti? Prudce zvedli dÛchody a dávky v nezamûstnanosti, aby lidi ekonomiku roztoãili! A tohle je ze stejné kuchynû. Jak chcete roztoãit ekonomiku, kdyÏ lidem nedáte peníze? LN: A jak vy chcete roztoãit ekonomiku, kdy se ani nenamáháte spoãítat, na kolik vás to pfiijde? DR: Já jsem ten materiál nepsal, abych tady teì Ïongloval ãísly.

74

Blogy 2008 - 2011 LN: Ale ten materiál obhajujete. DR: ProtoÏe to má logiku – zv˘‰it lidem pfiíjmy, dotlaãit je, aby zaãali utrácet. Jak fie‰il krizi Adolf Hitler? LN: Pane hejtmane, nedûste mû. DR: No ne. Vy se smûjete, ale to jsou váÏné vûci. Hitler fie‰il krizi tak, Ïe zaãal zbrojit, ãímÏ dal lidem práci a nastartoval ekonomiku! On s tím vyhrál volby! Pak to tedy vyústilo ve válku… Liberální ekonomové na tohle zapomnûli. A místo toho pfiicházejí se sv˘mi fantasmagoriemi. Rozdíl v tûchto dvou „rozhovorech“ je tedy více neÏ patrn˘. Mediálních útokÛ, jsem za dobu svého pÛsobení v politice zaÏil hodnû. Tentokrát ale musím fiíci, Ïe toto byla pro mû velice zajímavá zku‰enost s novináfiskou propagandou…

MODRÁ PROPAGANDA 25. 05. 2009 (aktualne.centrum.blog) MF Dnes a fiada dal‰ích ãesk˘ch médií uÏ dávno nedûlají zpravodajství, ale víceménû jen ãistou propagandu ve prospûch ODS. DÛkazem jsou tfieba ãlánky s titulky: „Rath staví jídelnu neexistující ‰kole“ ãi „Na‰ijte si Ratha na uniformu, nafiídil hasiãÛm kraj“. MÛj pfiedchÛdce Petr Bendl nechal stavût obchvat obce Lány, kde bydlí, zhruba za 300 milionÛ Kã. Lány mají asi 1500 obyvatel a nevede pfies nû Ïádná dÛleÏitá mezinárodní, ale ani krajská dopravní tepna. Pfiesto zde staví velkolep˘ obchvat firma, jejíÏ polovinu vlastní pan Jágr star‰í - otec slavného hokejisty, kter˘ roky vefiejnû pomáhá a propaguje ODS. Mûsta Kolín, Slan˘ a dal‰í na obchvat marnû ãekají i kdyÏ se jejich ulicemi dennû valí stovky kamionÛ. Média o tom mlãí jako zafiezaná.

75

David Rath

NÁZORY & VIZE

Mûsto Hostivice je dnes nejvût‰ím sídlem na okrese Praha-západ. Tento okres spolu s okresem Praha-v˘chod zaÏívají obrovsk˘ nárÛst poãtÛ dûtí. Kapacita základních ‰kol nestaãí a rodiny se dostávají do zoufalé situace. Stavba základních ‰kol je nad moÏnosti radnic. B˘valé vedení kraje problém fie‰it nechtûlo s argumentem, Ïe je to vûc státu ãi pfiíslu‰n˘ch obcí. Topolánkova vláda nebyla schopna fie‰it problémy mnohem vût‰ího kalibru, natoÏ detail nedostatku základních ‰kol v nûjak˘ch pfiípraÏsk˘ch okresech. Nové vedení Stfiedoãeského kraje nechce nechat rodiãe a dûti na holiãkách a hledá v‰echny varianty rychlého fie‰ení. Kraj nezfiizuje bûÏné základní ‰koly, ale provozujeme základní umûlecké ‰koly. Tak se zrodil projekt, kdy by jedna budova souãasnû slouÏila jak pro potfieby v˘uky na základní ‰kole, tak pro potfieby studia na základní umûlecké ‰kole, neboÈ tam dûti chodí aÏ po skonãení vyuãování. Kdo by ãekal uznání, Ïe se snaÏíme tímto ekonomizovat chod ‰kolních budov, ten by nesmûl b˘t politikem z âSSD. V Hostivici mají postavenou jen polovinu základní ‰koly, druhá pÛlka, vãetnû jídelny, existuje jen v hotov˘ch v˘kresech a ve vydaném stavebním povolení. Kraj byl osloven o pomoc, a tak na‰el rychlé fie‰ení – ãást druhé poloviny jednoho ‰kolního areálu dostavíme a mûsto zase na oplátku dá k dispozici svoji ãást pro krajskou základní umûleckou ‰kolu. Pfiíklad dobré spolupráce mûsta s krajem? Nikoliv, dle Mladé fronty dnes jen dal‰í dÛkaz, jak˘ je Rath lump. Je‰tû absurdnûj‰í je to s ãlánkem „Na‰ijte si Ratha na uniformu, nafiídil hasiãÛm kraj.“ Redakci vÛbec nezajímá, Ïe kraj nic hasiãÛm nafiizovat nemÛÏe. Situace je ve skuteãnosti taková, Ïe Stfiedoãesk˘ kraj má fond hejtmana na podporu rÛzn˘ch aktivit a akcí. Fond pfied lety zfiídil mÛj pfiedchÛdce a loni rozdûlil 14 milionÛ Kã, ãasto starostÛm z ODS. My jsme fond pro leto‰ek pokrátili na 8 milionÛ Kã. Kdo by ãekal pochvalu, ten by se m˘lil – pfiece socani rozhazují, to ví kaÏd˘ novináfi z MF Dnes a Lidov˘ch novin, zatímco ODS ‰etfií, a to platí i kdyby to bylo opaãnû. Hasiãi ze Zvole chtûli pfiispût na oslavu, tedy ne na techniku ãi v˘cvik, ale tfieba na pivo a párky. Chtûli sto tisíc z fondu hejtmana, dostali nabídku na deset tisíc. KdyÏ dostane kdokoli pfiíspûvek z fondu hejtmana, dá zdrav˘ rozum, Ïe tuto informaci musí ve sv˘ch materiálech a na akci uvést. Samozfiejmû, Ïe na uniformy hasiãÛ se Ïádná taková informace nena‰ívá, dle redaktorÛ MF Dnes jsme sice blbci, ale skuteãnû ne aÏ zas takoví. Pokud je sponzorován sportovec, tak je logo kraje uvedeno na jeho dresu spolu s dal‰ími spon-

76

Blogy 2008 - 2011

77

David Rath

NÁZORY & VIZE

zory – logo kraje a nikoliv jméno hejtmana. Starosta Zvole zvolen˘ na kandidátce ODS to zfiejmû pochopit nechtûl. MoÏná chtûl od kraje získat peníze a pak se voliãÛm chlubit, Ïe to celé zafiídil sám. Komentátor pravicové Ïumpy zvané Lidové noviny, Ondfiej Neff Ïijící ve Zvoli, v tom nemohl svého starostu samozfiejmû nechat a tak usilovnû pomáhal celou nesmyslnou kauzu vytvofiit. Jste prostû propagandistiãtí pa‰áci. Je úplnû jedno jak to je. DÛleÏité je, aby to vypadalo jak vy, pravicoví novináfii, chcete. Nikdy jsem si nemyslel, Ïe oznaãení „pravice“ bude vnímáno jako nadávka, ale ãím dál tím víc chápu, Ïe pro velké mnoÏství lidí se to i díky pÛsobení pravicov˘ch propagandistÛ – novináfiÛ, nadávkou stává. BohuÏel zcela oprávnûnû.

OBCHOD SE STRACHEM 28. 10. 2009 (aktualne.centrum.blog) Média na celém svûtû milují davovou hysterii. Dílem proto, Ïe je Ïiví – zvy‰uje ãtenost, dílem proto, Ïe je to ãastá lidská vlastnost – stádnost. Proto média tak barvitû a emotivnû líãí rÛzná nebezpeãí. V posledních mnoha letech s tímto fenoménem velmi profesionálnû nakládají rÛzné farmaceutické firmy a hlavnû jimi najaté PR agentury. Jde o fenomén vybuzení zv˘‰ené poptávky vyvoláním strachu. Strach lidí z nemoci a smrti se stal masovû uÏívanou marketingovou metodou, jejímÏ jedin˘m cílem je snaha dále zvy‰ovat trÏby. Nemá cenu se tváfiit, Ïe jde o úplnû nov˘ fenomén, existuje tu od pradávna. Koneãnû co jiného tfieba bylo prodávání amuletÛ proti ufiknutí, ãi obchod s hromniãními svíãkami. Rozdíl je v tom, Ïe dne‰ní prostfiedky jsou ãasto skuteãnû úãinné a roz‰ifiování strachu je masov˘m jevem médií. Pfied pûti lety ‰la cel˘m svûtem vlna strachu pfied ptaãí chfiipkou. Státy i lidé nakupovali po tunách antivirotikum, o jehoÏ efektu v tomto pfiípadû existovaly mezi odborníky pochybnosti, ale nakonec pfieváÏil názor, Ïe je lépe nûco neÏli nic a pfiedbûÏná opatrnost je na místû. Po svûtov˘ch leti‰tích bûhali tisíce pfie-

78

Blogy 2008 - 2011 váÏnû asijsk˘ch turistÛ s rou‰kami. Tehdy jsem jako snad jedin˘ ministr zdravotnictví ãlensk˘ch státÛ EU tlumoãil své pochybnosti a pfiemlouval jsem na‰i vládu ke stfiízliv˘m nákupÛm zásob antivirotik s tím, Ïe za pár let expirují a budeme muset zase zaplatit jejich likvidaci. Prostû vyhozené miliardy, které navíc zatíÏí i Ïivotní prostfiedí nejprve v˘robou a následnû likvidací. âásteãnû jsem uspûl a u‰etfiili jsme stovky milionÛ. Nic jsem z nich nemûl, jen jsem riskoval krk. Tehdy mi nûktefií kolegové ministfii zdravotnictví zemí EU neoficiálnû fiíkali, Ïe mám asi pravdu, ale oni nemají odvahu na nûco podobného ani pomyslet, natoÏ to vyfiknout. Ptaãí chfiipka existuje dál, dál mÛÏe teoreticky mutovat, ale je to uÏ obehrané téma a pfiestalo tak mediálnû i marketingovû táhnout. Je nov˘ virus, tentokrát dostal jméno praseãí. Marketingoví specialisté i média si mohou mnout ruce, neboÈ „chfiipkové“ viry rády a ãasto mutují, mûní podobu, a tak aÏ vyãpí praseãí, pfiijde tfieba velbloudí… Samozfiejmû kaÏd˘ nov˘ virus znamená urãité zprvu neprobádané zdravotní riziko a s tím se dá opût pûknû marketingovû pracovat. MÛÏe jít o novou a velmi smrtící podobu. Praseãí chfiipka samozfiejmû riziko je. Z nûkolikamûsíãních zku‰eností v‰ak vypl˘vá, Ïe jde o onemocnûní vcelku se neli‰ící od ostatních obdobn˘ch „chfiipkov˘ch“ virov˘ch onemocnûní, jichÏ kaÏd˘ z nás za svÛj Ïivot prodûlá desítky. Tato onemocnûní jsou rizikem pro lidi oslabené, ktefií trpí nûjakou váÏnou nemocí, jeÏ sama o sobû ohroÏuje jejich Ïivot a viróza, nachlazení, angína… pro nû mÛÏe znamenat zlom mezi pro nû kfiehkou hranicí dûlící Ïivot od smrti. Logiku má i chránit ty profese, které jsou nejvíce ve styku s ostatními lidmi a tudíÏ by sami pfii onemocnûní velmi pfiispívali k jeho lavinovému ‰ífiení. Tedy oãkovat ano, ale bez hysterie a tam, kde to má nûjak˘ v˘znam. To je mé, nûkolik let nemûnné stanovisko. Na tom nic nemûní fakt, Ïe prezident Obama vyhlásil stav ohroÏení. Na jeho místû bych nejspí‰ udûlal totéÏ. Hysterie ‰ífiená médii je totiÏ jako tsunami, která smete politika, co se jí postaví do cesty. Prostû buì bûÏí‰ se stádem, nebo tû udupe. Já se alespoÀ snaÏím poukazovat na sofistikovan˘ marketingov˘ systém, kter˘ promy‰lenû dává „stádo“ do pohybu a fiídí jej tak, aby na tom co nejvíce vydûlal. Jde o velmi chladnokrevn˘ obchod se strachem.

79

David Rath

NÁZORY & VIZE

V roli královského lékafie Albíka z Uniãova se David Rath evidentnû snaÏí otrávit krále Václava IV.

80

Blogy 2008 - 2011

„·ET¤IT!“ – TAK ZNÍ POÎADAVEK DOBY 12. 07. 2010 (aktualne.centrum.blog) Pfiichází vláda ‰etfiení. Obãané si úsporn˘ Ïivot vybrali ve volbách. Vznikající kabinet se pfiedhání, na ãem v‰em uspofií. V prvé fiadû na zamûstnancích, tûch je nejvíce. Klesnou platy v celé státní sféfie asi o 10 %. Soukromá sféra vÏdy státní dost tûsnû kopírovala, tak klesnou nejspí‰e i tam. Ménû dostanou lékafii, zdravotní sestry, vûdci, umûlci, vãetnû hercÛ, hasiãi, policisté, vojáci a neoblíbení úfiedníci. V˘jimkou mají b˘t jen uãitelé, ale v˘hradnû jen ti noví. Ti, co uÏ uãiteli jsou, pfiidáno nedostanou. Mají b˘t ‰Èastní, Ïe jim jedin˘m platy neklesnou. Koneãnû je nemají nijak závratnû vysoké a bylo by hloupé, kdyby jim ‰ly je‰tû dolÛ. Mladí lékafii, zdravotní sestry a vûdci takové ‰tûstí nemají, mají stejnû mizerné platy jako vût‰ina uãitelÛ, ale na rozdíl od nich nemají tolik prázdnin. Zato mají moÏnost odejít do ciziny, kde se na nich zdaleka ne‰etfií. Neãasova vláda v‰ak pfiedpokládá, Ïe neodejdou, ale budou nad‰enû ‰etfiit a zvolí si skromn˘ Ïivot s vidinou ‰Èastn˘ch zítfikÛ. Kolik uÏ posledních generací ztratilo nejlep‰í léta sv˘ch ÏivotÛ uskromÀováním s politiky slíbenou vidinou prosperující budoucnosti, v nejlep‰ím se ‰Èastn˘m Ïivotem sv˘ch dûtí – rozumûj nezadluÏen˘m Ïivotem. Ten se v‰ak nûjak stále nedostavuje a v‰e se aÏ s vraÏednou pravidelností opakuje. Zvolíme si Ïivot ve skromnosti plni nad‰ení a nadûje, pomalu procitáme a chápeme, Ïe jsme opût napáleni. Spravedlivû se na‰tveme a fale‰né proroky skromnosti postupem ãasu zatratíme. Pfiesto jde o posun. Ve stfiedovûku drtivá vût‰ina lidí Ïivofiila v bídû a makala na vyvolené s pfiedstavou skvûlého posmrtného Ïivota v ráji. Bylo to bájeãnû vymy‰leno. O tom, Ïe byli napáleni, uÏ nemohli po smrti poinformovat své je‰tû

81

David Rath

NÁZORY & VIZE

Ïijící a vûfiící spoluobãany. Cel˘ tento princip geniálnû obhospodafiovala a do lidí ve stfiedovûku implantovala pfiedev‰ím katolická církev. Koneãnû ta byla jedním z tûch subjektÛ, které i z tohoto principu pohádkovû po staletí bohatly. Dnes na tyto tradice chce Neãasova vláda pûknû navázat. Lidé se mají uskromnit, ale pfiedev‰ím katolické církvi má stát, tedy my v‰ichni, zaplatit zhruba tfii stovky miliard. Neuvûfiitelná suma. Také nikdo nechce ‰etfiit na gigantické a naprosto nesmyslné zakázce na odstranûní ekologick˘ch ‰kod za 140 miliard. Tendr pûknû bûÏí dál. Armáda se také ãiní a nakupuje transportéry a letadla a kdoví co je‰tû. Desítky miliard jen létají vzduchem. Na pfiedraÏen˘ch dálnicích také nikdo nechce ‰etfiit, na nesmysln˘ch a drah˘ch aparátech zdravotních poji‰Èoven se také ‰etfiit nemá. Potichu pojedou dál nejrÛznûj‰í pochybné tendry za desítky miliard na rÛzné elektronizace státní správy, o jejichÏ smyslu v‰ichni soudní pochybují. Stát bude dál neviditelnû je‰tû více a dráÏ outsourcovat od soukrom˘ch firem nejrÛznûj‰í sluÏby, které by si mûl zajistit sám. A tak to bude jako vÏdycky. Vût‰inû se pásek o jeden dílek utáhne, aby si vyvolená men‰ina mohla své pásky o nûkolik dílkÛ pohodlnû povolit. Vût‰ina dostane v pfiíjmech ménû a souãasnû bude muset zaplatit více, neboÈ stoupne DPH, bude ‰kolné, stoupnou zdravotnické poplatky… ·etfiení vût‰iny se pfienese dál smûrem k mal˘m a stfiedním podnikatelÛm, ktefií Ïijí pfieváÏnû z ãeské klientely. I jim tedy klesne Ïivotní úroveÀ, nûktefií moÏná i zavfiou svoji Ïivnost. Nic z tûchto opatfiení se prakticky nedotkne velk˘ch monopolÛ vyrábûjících a pfiená‰ejících energie a vodu. V klidu mohou b˘t i banky, ty si svÛj díl zajistí. ·Èastní mohou b˘t obchodníci s hazardem, neboÈ je známo, Ïe se stoupajícím poãtem ekonomick˘ch zoufalcÛ stoupá poãet tûch, co v hazardu hledají poslední nadûji. Pro mû osobnû nepûkná vize let pfií‰tích. Vût‰ina lidí zchudne a tím vlastnû zchudne celá na‰e zemû. Místo sniÏování rozdílu v pfiíjmech mezi ãesk˘mi zamûstnanci a zamûstnanci ze zemí staré EU se Ïeneme do období, kdy se nÛÏky zaãnou zase rozevírat. ·etfiením se totiÏ nic nevybuduje a nezlep‰í.

82

Blogy 2008 - 2011 Nepostaví se tím Ïádná nemocnice, Ïádná ‰kola, ani nedosáhnete vûdeckého objevu. Snad jedinou v˘jimkou by mohlo b˘t umûní. V. Klaus onehdy fiekl, Ïe nejlep‰í díla vytvofiili umûlci Ïijící v bídû. Pokud je tato teorie pravdivá, pak smûfiujeme k období vzniku neb˘val˘ch skvostÛ mimofiádné hodnoty.

83

David Rath

NÁZORY & VIZE

Podle MF Dnes David Rath zcela bûÏnû chodí ujídat dûtem stravu ve ‰kolních jídelnách, které podle ODS s oblibou nechává stavût tam, kde Ïádná ‰kola není.

84

Síla argumentÛ (ukázka z knihy)

85

David Rath

NÁZORY & VIZE

MO¤SKÁ ·ÍLENSTVÍ Podle Aristotela je politika nejdÛleÏitûj‰í vûdou, neboÈ jde o ãinnost, kterou se lidé snaÏí zlep‰it svÛj Ïivot a vytvofiit dobrou spoleãnost. Myslím si, Ïe vût‰ina na‰ich spoluobãanÛ tuto tezi nesdílí, a tak si jistû rádi, bûhem letní okurkové sezóny, od politiky odpoãinou. Je ãas se zamyslet nad prázdninami! Patfií nám jeden z mezinárodních primátÛ, a to v poãtu lidí, ktefií se bûhem léta sbalí a vyrazí k mofii. Mofie má nepochybnû své kouzlo, i kdyÏ pro mne osobnû spí‰e z pohodlné Ïidle útulné pfiímofiské hospÛdky. UÏ jako dûcko jsem nesná‰el opékání na slunci, pfieplnûné pláÏe a v‰udypfiítomné úmorné vedro. Záhy jsem zjistil, Ïe prázdniny na krkono‰ské chalupû m˘ch prarodiãÛ jsou mnohem pfiíjemnûj‰í neÏ rituální v˘let rodiny k mofii. Zájezd k mofii zaãínal nervozitou a hádkami pfii balení, pokraãoval hádkami bûhem cesty, kdy jsme pravidelnû bloudili, a pokraãoval vedrem bez moÏnosti úniku a naprostou nudou. Díky hrozbû nudy jsem se nauãil windsurfing, potápût se a pfieãetl témûfi v‰echny Verneovky. V Krkono‰ích to bylo jiné. Za mého dûtství byly celé pokryté hlubok˘mi lesy s prastar˘mi chodníky a cestiãkami. Nesnesitelné vedro tam nebylo skoro nikdy. Rodinné v˘lety k mofii postupnû zeslábly, neboÈ moji rodiãe koupili ãást statku na Kokofiínsku a ten vyÏadoval znaãnou péãi, neboÈ ‰lo o velmi zanedbané stavení. Házet lopaty s pískem do míchaãky mi pfiipadalo mnohem smysluplnûj‰í, neÏ polehávání na bfiehu mofiském. Tak zatímco maminka plakala, Ïe nám cestu do Bulharska pfiekazilo tamní zavedení pfiídûlÛ na benzín, já jsem spokojenû vymûnil opalovací krém za montérky. Na konci medicíny jsem zaãal ãást prázdnit trávit na kole s partou kamarádÛ. Od tûch dob jsem skoro nezaÏil hezãí dovolenou. Vlakem jsme si nechali dovézt kola do Chebu a v hraniãních lesích jsme dojeli tfieba aÏ do Tfiebonû. V kaÏdé pûkné hospÛdce jsme se zastavili na pivo, nebo tfieba na tvarohové buchty, které bezkonkurenãnû nejlep‰í dûlali v penzionu ve Zvonkové u Lipna. Tû‰ím se, aÏ mi povyrostou dûti, abych s nimi mohl na tyto v˘lety navázat. Letos uÏ plánuji takovou malou zkou‰ku. V posledních zhruba ‰esti letech jsem na‰el dal‰í skvûlou moÏnost, jak trávit dovolenou. Romanticky jsem propadl golfu. Pochodujete si po krásném anglickém trávníku, rozhlíÏíte se po okolní malebné krajnû a kaÏdou chvíli si dokáÏete, jaké jste nemehlo, kdyÏ netrefíte ten malinkat˘ míãek. Po zhruba deseti kilometrech, které kfiíÏem kráÏem nachodíte hledajíce míãek, si dáte skvûle vychlazené pivo a jste

86

Síla argumentÛ (ukázka z knihy) témûfi v ráji. AlespoÀ já si takto ráj pfiedstavuji. Koneãnû u táboráku na na‰í chalupû mívám podobné pocity. Ale zpût k cestám k mofii. Mnoho âechÛ, MoravanÛ a SlezanÛ má pocit, Ïe kaÏdoroãnû se musí jet k mofii. Dovolená bez mofie jakoby nebyla, jakoby je vyfiazovala ze „slu‰né“ spoleãnosti. Pfiitom by pro svoji du‰i a tûlo udûlali mnohem víc, kdyby vzali kolo, nebo pohorky a vyrazili do pfiírody. O moÏnosti za cenu bûÏné lyÏafiské v˘bavy a vlekÛ se nauãit golf, ani nemluvû:). A to jsem je‰tû ani neotevfiel „politick˘“ aspekt celé vûci. KdyÏ své peníze utratíme v na‰í zemi, tak pomÛÏeme pfiedev‰ím sami sobû… (2. 7. 2007) SVOBODA A ·TùSTÍ 4. ãervence 1776 spatfiila svûtlo svûta Deklarace nezávislosti. Mimo jiné v úvodu stojí: „Pokládáme za samozfiejmé pravdy, Ïe v‰ichni lidé jsou stvofieni sobû rovni a jsou nadáni jist˘mi nezciziteln˘mi právy, mezi nûÏ patfií právo na Ïivot, svobodu a budování osobního ‰tûstí.“ Sestavil ji Thomas Jefferson a byla pfiijata Kongresem ve Filadelfii. Dnes má své v˘roãí a stojí za to si ji pfiipomenout. Jde totiÏ o základní kámen západních demokracií. Jde, po mém soudu, o jakési pokraãování ideálÛ antick˘ch demokracií, my‰lenek renesance a vyvrcholení osvícenectví. Po staletí byla kolébkou tûchto idejí Evropa, ale nikdy se je v Evropû nepodafiilo na del‰í dobu „instalovat a stabilizovat“ tak, aby na nich byla vybudována prosperující spoleãnost. Ideály osvícenectví mûly záhy své první vyvrcholení i v Evropû v podobû Francouzské revoluce – 1792, kde je jasná provázanost uÏ z hlavních hesel – Liberté – Egalité – Fraterité. Hesla a my‰lenky byly skvûlé, praktické provedení ve Francii dost kulhalo a o to cennûj‰í byl naopak dal‰í v˘voj novû vznikl˘ch Spojen˘ch státÛ americk˘ch. Ukázaly, Ïe jde vybudovat a úspû‰nû rozvíjet spoleãnost zaloÏenou na vysoké mífie svobody jednotlivce, ze které pramení síla parlamentní demokracie, a na rovnosti mezi lidmi. Pro úplnost k té rovnosti mezi lidmi se USA dopracovaly aÏ je‰tû za dost dlouho a cestou velmi trnitou. Koneãnû nic nejde v lidské spoleãnosti jednodu‰e a snadno. V Evropû byl v˘voj je‰tû del‰í a sloÏitûj‰í, ale nakonec obohatila ideály „dobré“ spoleãnosti o ideál nov˘ – o solidaritu mezi lidmi. O solidaritu tûch s vût‰ím ‰tûstím a schopnostmi s tûmi, kter˘m se tak v Ïivotû nedafií, nebo ztra-

87

David Rath

NÁZORY & VIZE

tili sílu, aby se jim dafiit mohlo. Ve svém dÛsledku solidarita sniÏuje sociální rozdíly mezi lidmi, zaji‰Èuje jistou míru rovnosti pfiístupu tfieba ke vzdûlání ãi zdravotní péãi, ale napfiíklad i k justici a vytváfií „dobré“ klima ve spoleãnosti k udrÏení vysoké míry svobody jednotlivce. Z pfiíli‰ velk˘ch sociálních rozdílÛ totiÏ roste a sílí nenávist mezi lidmi. Z nenávisti vzniká touha po pomstû a ovládnutí tûch, co nenávidíme, coÏ je zaãátek konce svobody a demokracie. Historie to ukázala v nûkolika rÛzn˘ch podobách, jak v té nacistické, tak v té komunistické. Spoleãnost si musí pfiipomínat ideály, na kter˘ch byla vybudována. Na‰e zemû na tûchto ideálech dnes také stojí. A navrch je‰tû jeden bezv˘znamn˘ postfieh z mého Ïivota. Ambasáda Spojen˘ch státÛ uspofiádala k tomuto v˘roãí pfied nûkolika dny tradiãní recepci. KdyÏ jsem tam s pozvánkou dojel, uvidûl jsem neuvûfiitelnû dlouhou frontu hostÛ, která hadovitû obtáãela plot snad celého velvyslanectví. Odhadem nejménû pÛl hodiny, ne-li více. Mohl jsem pfiedbûhnout, jako mnozí, které jsem vidûl, mohl jsem frontu na úmorném slunci pokornû vystát, jako vût‰ina. Svobodnû jsem se rozhodl jít radûji na dobr˘ obûd. Tam jsem si v klidu pfiipil na „Deklaraci svobody a práva na osobní ‰tûstí“. Obûd byl skvûl˘, místo pfiíjemné, spoleãnost milá a já byl ‰Èastn˘ ze svého svobodného rozhodnutí:)… (4. 7. 2007) TROCHU VÁS VYÎDÍMÁME Pfied takov˘mi ãtyfiiceti lety neznalo Holandsko problémy s nepfiizpÛsobiv˘mi pfiistûhovalci. Pak pfii‰el hospodáfisk˘ rÛst s potfiebou levné pracovní síly a z v˘sledku dnes bolí leckoho hlava. Firmy, které na tom vydûlávaly, jsou ãasto kdoví kde. Jejich majitelé si nûkde globálnû uÏívají a zemi zbyl váÏn˘ problém. âeská republika proÏívá období neb˘valého hospodáfiského rÛstu. Domácí pracovníci témûfi do‰li a pfiedev‰ím globální podnikatelé by si rádi dovezli levnou pracovní sílu. Ta ãeská, dle jejich analytikÛ, je navíc uÏ moc drahá, i kdyÏ stále asi tak 4x levnûj‰í, neÏ ve star˘ch zemích EU. Minulé vlády byly k pfiílivu zahraniãní pracovní síly pomûrnû chladné, pfiesto u nás pracuje nûkolik set tisíc lidí z ciziny. Pfiede‰lé vlády investovaly do pro-

88

Síla argumentÛ (ukázka z knihy)

89

David Rath

NÁZORY & VIZE

gramÛ k získání kvalifikovan˘ch a vzdûlan˘ch lidí. Program bohuÏel pfiíli‰ neuspûl. KdyÏ tito lidé hledají uplatnûní v zahraniãí, tak smûfiují rovnou do star˘ch zemí EU, nebo do USA, kde si vydûlají aÏ 10x tolik co u nás. K nám smûfiují v˘hradnû ti bez kvalifikace. Koneãnû smontovat nûjak˘ v˘robek z ãínsk˘ch dílÛ, po vzoru Lega, dovede i malé dûcko. Stavebnictví by se bez lidí z Ukrajiny asi poloÏilo. Je s podivem, co v‰echno zvládnou lidé, ktefií je‰tû donedávna nemûli se zedniãinou vÛbec nic spoleãného. Sice trpí kvalita, ale poptávka je veliká a nakonec paneláky, za minulého reÏimu, vzorem kvalitní práce taky urãitû nebyly. Zatím máme dost ‰tûstí. Poãetná vietnamská komunita je pracovitá, povût‰inou velmi slu‰ná, do znaãné míry na‰i spoleãnost spí‰e obohatila. Navíc její druhá generace hladce vyrÛstá v intenci západní kultury. Ukrajinská komunita je uÏ o poznání problematiãtûj‰í, ale ve svém dÛsledku s ní nejsou Ïádné konflikty plynoucí z odli‰nosti kultury, ãi nûjaké snahy dominovat, ãi vÛãi majoritû se násilnû vymezovat. Vût‰ina se navíc chce vrátit domÛ a ti, co zÛstávají, rychle spl˘vají se spoleãností. MÛÏe se v‰ak na‰e relativnû bezproblémová situace zmûnit? Ministr Neãas chce servilnû vyhovût globálním prÛmyslníkÛm a otevfiít na‰i zemi nekvalifikované pracovní síle. Pokud mu plán vyjde, pak budeme zaplaveni desítkami (stovkami) tisíc lidí prakticky z celého svûta a dosavadní témûfi idyla dostane trhliny. Pfied lety takto vznikla silná turecká men‰ina v Nûmecku. Je pouãné se proto podívat také na tamní zku‰enosti. Ochota cizincÛ pracovat za nízkou cenu práce vede v krátkém ãase k naprostému vytlaãení domácích obyvatel z nûkter˘ch profesí. Pokud navíc pÛjde o lidi z jiného kulturního okruhu, ze vzdálen˘ch zemí, pak se po ãase objeví problémy, o nichÏ dnes jen ãteme. Tyto problémy nebude fie‰it Topolánkova vláda, a uÏ vÛbec ne ti, co na v‰em nejvíc vydûlali.

90

Síla argumentÛ (ukázka z knihy) Mám váÏné obavy, aby tato vláda hloupû nezadûlala na problém, se kter˘m si neví rady mnohé vlády v EU. Jde o jednu z „chybiãek“ globálního kapitalismu. Jedni totiÏ mají právo podnikat a vydûlávat peníze, zatímco druzí mají „právo“, respektive nic jiného jim nezbude, neÏ za ty první zaplatit ‰kody, které vydûláváním sv˘ch penûz napáchali. (24. 10. 2007) HITLERÒV POHROBEK A STALINOVA KO¤IST Pfied ‰edesáti lety zabu‰il na dvefie mého dûdeãka lékárníka pán s flintou, sebral mu klíãe od osobního vozu s tím, Ïe je zabaven ve prospûch revoluce. Byla to jen pfiedzvûst, neboÈ lékárnu i s rozsáhl˘m domem na námûstí zabavili v zápûtí a otec mé matky s celou rodinou byl vyslán okopávat pole. Dûda si sundal bíl˘ plá‰È, zamkl rozlehlou laboratofi – v˘robnu lékÛ a vlezl si do postele s tím, Ïe radûji umfie. Na pole jej dostala aÏ jeho energická Ïena, která vymûnila tenisovou raketu za motyku a se slovy - „nic není tak horké, jak se navafií“- jej vrátila do Ïivota. Pole sice bylo vzornû okopáváno, ale pacienti zÛstali bez lékÛ, neboÈ tehdy jich drtivou vût‰inu musel vyrobit sám lékárník. Revolucionáfii pod tlakem reality uznali, Ïe boj s burÏoazií má své hranice a otec mé matky se stal národním správcem své znárodnûné lékárny. Na lékárníka tedy moc nemohli, tak se snaÏili vyfiádit na jeho dcefii a pomocí rÛzn˘ch ústrkÛ ji honili po stavbách Ïeleznic, bránili ve studiu, a tak podobnû. Nakonec se to nûjak usadilo. Otec mého otce zase pfii‰el o v˘robu koÏeného zboÏí, kterou mûl v blízkosti Staromûstského námûstí. Za burÏoazního Ïivla v‰ak oznaãen nebyl, neboÈ po válce nechvátal s pfievodem svého podílu ze spoleãníka na sebe. O majetek ho totiÏ za války formálnû pfiipravil uÏ Hitler, a aby o nûj nepfii‰el i skuteãnû, tak jej pfievedl na svého spoleãníka. Dûdeãek pomáhal s financováním odboje a navíc byl Ïidovského pÛvodu, coÏ mu náklonnost protektorátních orgánÛ urãitû nezajistilo. Nakonec ho sebralo gestapo a pfii domovní prohlídce nûmeãtí policisté „znárodnili“ kde co – ‰perky, fotoaparát, prostû v‰e, co mûlo nûjakou cenu. Pr˘ ve prospûch ¤í‰e. Zbytek rodiny mohl b˘t rád, Ïe ne‰el taky.

91

David Rath

NÁZORY & VIZE

David Rath si podle Reflexu zaplatil dva komparsisty, aby pfied fotografem pfiedstírali zájem o jeho knihu. Pfiitom t˘deník dobfie ví, Ïe o ni nemá zájem vÛbec nikdo.

92

Síla argumentÛ (ukázka z knihy) Dûda zázrakem pfieÏil taková místa, jako tfieba Osvûtim. Není divu, Ïe ho ztráta v˘robny po únoru 1948 nijak zvlá‰È nerozhodila. Zábavné to bylo v osmdesát˘ch letech, kdyÏ jedna pacientka poznala pfii vizitû na klinice mého otce v nûm syna pana továrníka. Hned zaãerstva vyprávûla, jak˘ byl pan ‰éf hodn˘ ãlovûk, kdyÏ ji vidûl, jak tfieba smutnû sedí u stroje, tak jí dal stovku, aÈ si nûãím udûlá radost. Mám pocit, Ïe mohla b˘t za mlada asi pûkná Ïenská… a taky mám pocit, Ïe jí otec taky nûco dal, aby uÏ své záÏitky radûji vefiejnû nevyprávûla. S burÏoazním pÛvodem se radûji nechlubil… KdyÏ jsem se jako dítû ptal prarodiãÛ, proã si to nechali v‰echno líbit, tak fiíkali, Ïe nemûli na vybranou. Byli zdecimováni nûmeckou okupací, byli rádi, Ïe pfieÏili, byli rádi, Ïe nás Rusové osvobodili a pfies pocit kfiivdy a nespravedlnosti snad i vûfiili, Ïe nemÛÏe b˘t tak zle. Málo se mluví o tom, Ïe únor 1948 byl dal‰ím nepûkn˘m dítkem - pohrobkem - dûdictvím Adolfa Hitlera. Neb˘t jeho, tak bychom se nikdy nestali „váleãnou kofiistí“ Stalina. Dnes ponûkud pfieceÀovan˘ Klema byl jen jeho loutkou. Kdyby neskákal tak, jak chtûl Koba, tak by ‰el jako Slánsk˘. Velké slunce totiÏ nesneslo ani náznak nesouhlasu, natoÏ neposlu‰nosti. Nበosud se rozhodl uÏ tím, Ïe jsme se nepostavili Mnichovu. Otázkou zÛstává, zda by byl o moc odli‰n˘. Poláci se Tfietí fií‰i postavili a dopadli jako my, moÏná spí‰ hÛfi neÏ my. Pfiesto si myslím, Ïe je vÏdy lep‰í se zlu postavit aktivnû, i kdyÏ v˘sledek mÛÏe b˘t ve finále stejn˘, ãi hor‰í neÏ pfiizpÛsobit se. Problémem zÛstává, jak zlo vãas rozpoznat – kdo mohl z politikÛ tu‰it, Ïe jejich podpis pod Mnichovskou dohodou ztratí své niãivé dÛsledky aÏ v devadesát˘ch letech dvacátého století. (25. 2. 2008) H¤E·Í·, TAK PLAË Sociální demokraté nás vedou do dluhové pasti. Dluhy za nበrozmafiil˘ Ïivot budou platit na‰e dûti a na‰i vnukové. To jsme sl˘chali od ODS témûfi dennû. Nechci dnes psát o tom, Ïe za podstatnou ãást na‰ich dluhÛ mÛÏe divoká pri-

93

David Rath

NÁZORY & VIZE

vatizace pod taktovkou V. Klause. Nechci také psát o faktu, Ïe v leto‰ním roce, tedy skoro po dvou letech vlády ODS, se zadluÏujeme více, neÏ v letech pfiedcházejících. Chci se pozastavit nad tím, jak Topolánkova vláda po nás chce, abychom se skokem zadluÏili o dal‰ích cca 300 miliard na 60 let, tedy na tfii generace. 300 miliard máme zaplatit my v‰ichni církvím. V televizi jsem uÏ vidûl církevní pfiedstavitele, jak se radostí tetelí nad pfiedstavou, Ïe budou hrát na burze, a tak podobnû. Jsem z vládního návrhu otráven, a to hned z nûkolika dÛvodÛ. Pfiednû není vÛbec jasné, jak se k ãástce vÛbec do‰lo. Vláda se neobtûÏovala dát Parlamentu nûjak˘ podklad a je‰tû se tváfiila dotãenû, Ïe Snûmovna chce vûdût, jak to vláda spoãítala, a za co to vlastnû máme platit. Prostû je to za kfiivdy, a poslanci mlãte, a zvedejte ruku. Co bylo ukradeno, se má vrátit, ne? Asi ano, ale rádi bychom vidûli seznam toho, co bylo vlastnû ukradeno a jakou to má hodnotu. Koneãnû tak se postupuje u v‰ech jin˘ch restitucí. Proã mají b˘t zase nûjací rovnûj‰í. BûÏn˘ obãan musí v‰e dokládat, dokazovat a jemu ukraden˘ majetek – pÛda se oceÀuje podle stanoven˘ch tabulek. Církve se s niãím takov˘m pfiece obtûÏovat nemusí. Mají ve vládû kámo‰e, tak lide zaplaÈ a mlã, skoro jako za dob Husov˘ch. Îádná spravedlnost, Ïádná rovnost, jen diktát moci, díky níÏ budeme dal‰ích 60 let platit, aby si vysok˘ klér mohl hrát na burze… Navíc církevní majetky uÏ rozsáhlou vlnou restitucí pro‰ly, a tudíÏ byly od‰kodnûny urãitû více, neÏ vût‰ina komunisty zniãen˘ch organizací ãi soukrom˘ch osob. Dal‰í neetick˘ rozmûr tohoto zákona je fakt, Ïe jde o obchod mezi ODS a lidovci – nakoupení hlasÛ pro V. Kaluse, coÏ dokonce písemnû pfiiznal ministr C. Svoboda. Pro ODS bylo znovuzvolení V. Kluse naprostou prioritou, a tak proã bychom se my v‰ichni ostatní nesloÏili a nedali 300 miliard ze svého na dlouhodob˘ lidoveck˘ cíl. Vadí mi to o to víc, o co víc tato vláda pfiesvûdãuje vefiejnost, Ïe nejsou peníze na ‰kolství, zdravotnictví, vûdu, opravy památek, ãi na dopravu. KvÛli tomu pfiece musí dûti v inkubátorech a lidé v bezvûdomí platit. Je tedy vidût, Ïe na nûco je penûz dost, na nûco nebudou prostû nikdy. V neposlední fiadû mû celá transakce vadí i proto, Ïe se pfiedstavitelé církve, zvlá‰tû té katolické, sami prezentují neuvûfiitelnû nevhodnû. Pan kardinál a biskupové nehovofií o pomoci bliÏním v nemoci a nouzi. Nehovofií o péãi o památky, které zpfiístupní pro potfieby lidí. Nehovofií o duchovním, etickém – morálním rozmûru lidské existence. Jde hlavnû o peníze, majetek, podnikání. Naivnû jsem si v minulosti myslel, Ïe se církve, zvlá‰tû ta katolická, pouãily ze své historie.

94

Síla argumentÛ (ukázka z knihy) VÏdy, kdyÏ se více zaãaly starat o majetek a peníze, tak na to doplatily - minimálnû ztrátou autority a kreditu mezi lidmi. Dnes jsem pfiesvûdãen, Ïe jsou nepouãitelní. Marné byly snahy Husovy, Lutherovy a dal‰ích reformátorÛ. Jak stvofiíte nûjakou organizaci, tfieba i k ‰ífiení u‰lechtil˘ch pfiedstav a my‰lenek, tak dfiív nebo pozdûji se zaãne chovat hamiÏnû a dfiív nebo pozdûji odsouvá své pÛvodní poslání na druhou kolej a bojuje o moc a majetek, kde prvé souvisí s druh˘m. Víra v Boha je vûcí intimní, tajemnou a pro fiadu lidí i Ïivotní nutností, ale církve si z této duchovní lidské potfieby udûlaly moc pûkn˘ byznys. Tomu ODS pfieci dobfie rozumí. V‰e fiídí neviditelná ruka trhu, proã by tudíÏ mûla zahálet v oblasti spirituality. Zhfie‰il jsi uÏ tím, Ïe zde Ïije‰? ZaplaÈ 300 miliard, církevní hodnostáfii tvé peníze potfiebují a ODS ráda rozdává z cizího… (6. 5. 2008) TAM, KDE NEVLÁDNE TRH VE ZDRAVOTNICTVÍ Pfied pár dny jsem nav‰tívil Kanadu s cílem blíÏe prostudovat tamní systém zdravotní péãe. Kanada je ekonomicky velmi vyspûlá zemû s kulturní vazbou na Evropu, koneãnû hlavou státu je britská královna. V Kanadû je také silná ãeská men‰ina, za v‰echny vzpomeÀme tfieba na rodinu BaÈÛ ãi na herce, dnes dûtského lékafie Pucholta. S panem doktorem Pucholtem jsem mûl dokonce ‰anci v Torontu i osobnû hovofiit. Systém kanadského zdravotnictví je v podstatû státní systém plnû financovan˘ z daní. Nemocnice jsou v˘hradnû jen státní, aÏ na v˘jimky specializovan˘ch soukrom˘ch klinik. Nemocnice jsou sice ve vlastnictví státu, ale jejich fiízení má rysy vefiejné samosprávy. Jsou neziskov˘mi organizacemi, jeÏ fiídí správní rady sloÏené z rÛzn˘ch vefiejn˘ch autorit. U fakultních nemocnic se na fiízení podílejí i dûkani ãi rektor. Za péãi o pacienty dostávají peníze pfiímo od vlády formou dohodnut˘ch rozpoãtÛ. Ambulantní lékafii jsou pfieváÏnû soukromí, i kdyÏ se stále více rozmáhají sdruÏené praxe, které taky patfií státu, a lékafii zde dûlají za mzdu. Soukromí lékafii posílají úãty za o‰etfiení pacientÛ také vlastnû vládû, respektive urãité vefiejné in-

95

David Rath

NÁZORY & VIZE

stituci, která spravuje rozpoãet urãen˘ pfiíslu‰nou provinãní vládou. Pacienti za o‰etfiení u lékafie, ãi za pobyt v nemocnici nic neplatí. Neplatí ani za nemocniãní léky. Hor‰í je to s léky na recept, které nejsou pacientÛm hrazeny a pokud je nechtûjí platit v hotovosti, tak si musí pofiídit komerãní pfiipoji‰tûní. Mûl jsem moÏnost nav‰tívit i nemocnice v Torontu a v Ottawû. Jejich organizaãní struktura je velmi podobná nemocnicím v USA. Mají vÏdy velmi ru‰n˘ centrální pfiíjem, kam jednak chodí pacienti sami, jednak je tam vozí záchranky. Uprostfied je vÏdy „velín“ pro sestry a lékafie a oválnû okolo jsou rozmístûny desítky boxÛ pro jednotlivé pacienty. Vládne zde vÏdy velmi ãil˘ ruch. Na oddûleních leÏí pacienti v pfieváÏnû dvojlÛÏkov˘ch pokojích s vlastním sociálním zafiízením. Nûkteré ãásti nemocnice spí‰e vypadají jako ãtyfihvûzdiãkov˘ hotel, neÏ jako nemocnice. Jsou zde na zemi koberce, obrazy a kfiesílka. Zajímavé je, Ïe zdravotní sestry velmi ãasto chodí v civilních ‰atech. Îádná uniforma, ale dÏínsy s triãkem ãi mikinou. Zku‰ení lékafii nejsou zamûstnanci nemocnice, ale mají s ní smlouvu jen na urãité ãinnosti. Zamûstnanci nemocnice jsou jen nekvalifikovaní lékafii ve v˘chovû. Kvalifikovan˘ lékafi si vydûlá 250 – 500 tisíc dolarÛ roãnû, coÏ není ‰patné. Pfiesto si v‰ichni stûÏují, Ïe je v Kanadû stra‰n˘ nedostatek lékafiÛ. Nejvût‰ím problémem kanadského zdravotního systému jsou dlouhé ãekací doby na jednotlivá vy‰etfiení a na ménû akutní o‰etfiení. Tfieba na operaci ‰edého zákalu se ãekalo aÏ rok, hor‰í je, Ïe se mûsíce ãeká i na operaci onkologick˘ch onemocnûní. Kanadská vláda situaci zaãala fie‰it a v˘raznû zv˘‰ila objemy penûz ve vazbû na provedené v˘kony a ãekací doby se rapidnû zkracují na nûkolik t˘dnÛ. Jak konstatoval jeden tamní senátor – lékafi, vedle krat‰í doby ãekání se stali z oãních lékafiÛ multimilionáfii. Mluvil jsem z fiadou na‰ich krajanÛ – lékafiÛ. PÛsobili na mû spokojen˘m dojmem a nesly‰el jsem od nich to, co sly‰ím od jejich ãesk˘ch kolegÛ. Urãitû také nejsou se v‰ím spokojeni, ale s na‰tvaností zdravotnického personálu u nás se to vÛbec nedá srovnat.

96

Síla argumentÛ (ukázka z knihy)

97

David Rath

NÁZORY & VIZE

Ptal jsem se krajanÛ nelékafiÛ na jejich zku‰enosti s kanadsk˘m zdravotnictvím. Hodnû si stûÏovali na dlouhé objednací doby, mnoho z nich dokonce jezdí na o‰etfiení do âeské republiky a velmi si pochvalují úroveÀ ãeské medicíny. Nûktefií váÏnû nemocní si chválili i velice dobrou úroveÀ kanadského zdravotnictví. Více ménû se v‰ichni shodli, Ïe úskalí Kanady je dostat se do soukolí zdravotní péãe, to v‰e, co následuje, je jiÏ velice kvalitní a dobré. Zajímavá byla i debata s kanadsk˘m profesorem kardiochirurgem – v souãasné dobû i senátorem za konzervativce. Vystudoval medicínu na Harvardu v Bostonu, kde i pÛsobí, a tak jsem se ho ptal na jeho dojem z obou systémÛ – kanadského a USA. ¤ekl, Ïe úroveÀ vidí jako srovnatelnou, ale systém USA je zcela trÏní, asociální a vyfiazuje obrovské mnoÏství lidí z moÏnosti dostat zdravotní péãi. Dal jsem mu otázku, zda si myslí, Ïe by kanadsk˘ státní zdravotní systém mûl b˘t nûjak reformován s cílem posílit trÏní principy, tak tento pravicov˘ senátor jednoznaãnû fiekl, Ïe v Ïádném pfiípadû. Kanadsk˘ zdravotní systém spotfiebuje 10 % tamního HDP, systém USA 15 % a nበãesk˘ 7 % na‰eho HDP! Jen pro osvûÏení pfiipomínám, Ïe v USA je 50 milionÛ lidí bez zdravotního poji‰tûní a hned nûkolik na‰ich krajanÛ v Kanadû se rádo jezdí léãit do na‰í republiky… Tak ve mnû jen Kanada posílila dojem, Ïe s tou revolucí v ãeském zdravotnictví by se mûlo postupovat hodnû opatrnû. (18. 6. 2008)

98

Poslanecká snûmovna 2008 - 2011 99

David Rath

NÁZORY & VIZE

100

Poslanecká snûmovna 2008 - 2011

101

David Rath

NÁZORY & VIZE

3. SCHÒZE (10. 8. 2010) Dámy a pánové, pfiedstupuje pfied nás skupina, vláda, která Ïádá tuto Snûmovnu o dÛvûru. Îádám-li nûkoho o dÛvûru, znamená to, Ïe bych mûl mít dÛvûru i ve své kolegy, to znamená, Ïe jednotliví ãlenové této vlády dÛvûfiují sami sobû navzájem. Já jsem se podíval do tisku a vytáhl jsem si nûkterá vyjádfiení jednotliv˘ch ãlenÛ této vládní koalice na jiné ãleny této vládní koalice a vlády. A s pfiekvapením jsem zjistil, Ïe to vypadá, jako by si tito lidé nedÛvûfiovali mezi sebou. No posuìte nûkteré v˘roky a sami si udûlejte názor na to, zda se takto vyjadfiují mezi sebou lidé, ktefií si sebe váÏí a ktefií sami v sebe mají dÛvûru. John zopakoval, Ïe Vûci vefiejné neutvofií vládní koalici s politick˘mi dinosaury. K nim novû pfiidal také prvního místopfiedsedu TOP 09 Kalouska. Ze dne 4. 5. 2010. TakÏe vidíme, Ïe dnes Vûci vefiejné sedí a objímají se s politick˘mi dinosaury. Dobfie. Pokraãujme dál. Pan premiér za m˘mi zády - já bych vám to sdûlil, co zde fiíká - to povaÏuje za roztomilé. Vûc názoru. Pojìme ale dál. Asi pana Johna nechtûjí nechat nic podepisovat po zku‰enostech z jeho pÛsobení ve firmû Ora Print. Zlatá slova. Nepronesl je David Rath nebo nûkdo jin˘, pronesl je pan Miroslav Kalousek na adresu Radka Johna dne 4. 5. 2010. TakÏe podpisy Radka Johna pod smlouvami s Ora Printem, zdá se, byly vadné a jeho podpisy jako ministra jsou zjevnû v pofiádku. A pan Kalousek je plnû podporuje. Zvlá‰tní zmûna názoru. BudiÏ, m˘lit se mÛÏe kaÏd˘. Pojìme ale dál. Nevím, kdo to vÛbec je. Dokonce u komunistÛ vím, kdo to je. Nevím, kdo je majitelem strany Vûci vefiejné. Je to pan Bárta, pan ·kárka, pan Hrdliãka? Nevím, co chtûjí. John fiíká velmi jasn˘ populistick˘ program, nic proti tomu, ale kdyÏ chci s nûk˘m jednat, tak chci vûdût, kdo má opravdovou moc. Îádná slova opozice. Prosím, slova Karla Schwarzenberga z 26. 6. 2010. (Potlesk z fiad sociální demokracie.) Rád bych se zeptal pana ministra zahraniãí, zda dneska uÏ ví, kdo je jeho koaliãní partner, s kter˘m bude ãtyfii roky vládnout v této zemi. Zda uÏ ví a sdûlili mu, komu patfií Vûci vefiejné, a zda o nich má alespoÀ tolik informací jako o komunistech. Ale pojìme dál. TOP 09 v nûkter˘ch úsporn˘ch opatfieních jde aÏ pfiíli‰ po krku lidem. To fiekl Radek John 26. 5. 2010. Zajímavé. TakÏe sedím v koalici s nûk˘m, kdo rdousí na‰e obãany, a já mu dokonce pomáhám, to jsou

102

Poslanecká snûmovna 2008 - 2011 vlastnû slova pana kolegy Johna. TakÏe on bude pomáhat teì rdousit obãany spolu s TOP 09. BudiÏ, proti gustu Ïádn˘ di‰putát. (Potlesk z levé ãásti sálu.) Pochopily-li Vûci vefiejné, Ïe obãané potfiebují trochu pfiirdousit, jejich názor, a myslím si, proã nepodpofiit TOP 09 v jejich programu. Ale máme tady dal‰í zajímavé v˘roky. Vûci vefiejné svá stanoviska ãasto mûní. Proto o jejich stanovisku budeme informovat nበv˘konn˘ v˘bor aÏ po jednání, abychom nemuseli svolávat v˘konn˘ v˘bor kaÏd˘ den. (Pobavení v sále.) Karel Schwarzenberg 2. 6. 2010. (Potlesk z levé ãásti sálu.) No, nezávidím ministru zahraniãí, protoÏe zdá se, Ïe bude svolávat v˘konn˘ v˘bor i nûkolikrát dennû. V té koalici to nebudete mít snadné. Dal‰í zajímav˘ v˘rok. Ale jiÏ z toho, co víme, tak si nemyslíme, Ïe by mûli nûjak˘ morální pouvoir zrovna ze sebe dûlat stráÏce a nejvût‰í garanty boje proti korupci a klientelismu. Slova Petra Neãase o Vûcech vefiejn˘ch 12. 6. 2010. Chápu z toho snad správnû, Ïe pan premiér si myslí, Ïe jeho ãlen v koalici je tedy korupãník a klientelista. Jinak si to vysvûtlit nemohu. Doufám, Ïe jste se s tím, pane premiére, buì smífiil, anebo dokonce to dnes jiÏ podporujete. A pak je tady dal‰í zajímav˘ v˘rok pana premiéra. Provázání mezi resortem vnitra a firmou podnikající ve stejném oboru je nepfiijatelné. Mohl by tak vzniknout potenciální konflikt zájmÛ a to je zjevné, jako kdyÏ po ãtvrtku následuje pátek. Petr Neãas o ABL. (Potlesk z levé ãásti sálu.) Chápu, kdyby tady hfiímala opozice a fiíkala: Jak je moÏné nechat zprivatizovat vnitro? Jak je moÏné celé ministerstvo vnitra svûfiit nûjaké soukromé bezpeãnostní agentufie? Chápal bych to, je to role opozice, je to na‰e povinnost. Ale Ïe i premiér? A vzápûtí toho ãlovûka jmenuje na Ministerstvo vnitra a svûfií Ministerstvo vnitra té firmû ABL, o které prohlásil, Ïe je to nepfiijatelné? Pane premiére, jeden den je to pro vás nepfiijatelné, druh˘ den je to pro vás zase pfiijatelné. Zvlá‰tní. Mohl byste moÏná této Snûmovnû vysvûtlit svoje názorové salto. Tfieba vy víte nûco, co my nevíme, a bylo by dobfie, aby ta Snûmovna to sly‰ela. Dále pan premiér fiekl, Ïe byl jednoznaãnû uji‰tûn, Ïe firma ABL se neúãastní Ïádn˘ch transakcí s vnitrem a zrovna tak Ïe nebude existovat pfiechod lidí z této firmy do resortu vnitra. Obávám se, Ïe to uÏ nastalo, pane premiére, takÏe oãekávám va‰i ráznou reakci. Va‰e reakce ale bohuÏel pak nebyla tak rázná, protoÏe kdyÏ ti lidé tam doputovali, tak uÏ jste stáhl kalhoty a uÏ jste jenom ti‰e podotkl: Je velmi neobvyklé, nebudu se tváfiit, Ïe nad tím lze pokrãit rame-

103

David Rath

NÁZORY & VIZE

David Rath se sv˘m námûstkem Chládkem vyhroÏují soukromému mlynáfii, Ïe ml˘n kraj znárodní a on nebude moci zÛstat jeho krajsk˘m správcem.

104

Poslanecká snûmovna 2008 - 2011 ny. Myslím tím nad tûmi lidmi, ktefií pfii‰li do resortu vnitra. TakÏe od nepfiijatelného aÏ po to, Ïe jste nepokrãil rameny. Skuteãnû, silné gesto hodné státníka a prvního muÏe této zemû! Prostû nepokrãil jste nad tím rameny, buìme ‰Èastni! Zajímavé je, to je tro‰ku z jiného soudku, ale také to stojí za úvahu, vyjádfiení pana ministra dopravy, kter˘ tedy se nevyjadfioval k dopravû, ale vyjadfioval se k politice obecnû sv˘m dopisem pro své zamûstnance firmy ABL z ledna 2010. (Smích ministra Bárty.) Ano, pana ministra to zjevnû pobavilo, snaÏí se mû rozesmát sv˘m muÏn˘m smíchem. (Pobavení v sále.) Pane ministfie, to se vám nezdafií, já se dovedu ovládat. Vy jste sv˘m zamûstnancÛm firmy sdûlil.... (Gradující smích ministra Bárty.) To pfiipomíná silvestrovsk˘ pofiad, pane ministfie. Prosím, co pan ministr sdûloval sv˘m zamûstnancÛm firmy ABL. S politikou pfiichází do styku kaÏd˘ z nás. Já tím více, Ïe se snaÏím získat i státní zakázky, abychom zajistili stabilitu na‰í spoleãnosti, a tím i jistotu pro vás, na‰e zamûstnance. Já vûfiím, pane ministfie, Ïe se vám to pfií‰tí ãtyfii roky bude velmi dafiit a Ïe va‰e firma bude velmi prosperovat. (Potlesk v levé ãásti sálu.) Myslím si, Ïe daÀoví poplatníci rádi pfiispûjí na prosperitu va‰í firmy a Ïe jistû nezÛstanete jen u jednoho masserati a u takov˘ch maliãkostí a Ïe po ãtyfiech letech budete odcházet jako nejbohat‰í muÏ âeské republiky. Upfiímnû vám to pfieji a jsem tomu rád. Myslím si, Ïe dobrá firma má dostávat dobré státní zakázky a její manaÏer co nejlep‰í. Proã se zab˘vat nûjak˘m lobbingem, obcházet nûjaké politiky, nûkde ãekat v nûjak˘ch kuloárech nebo pfiedpokojích. Pfiece daleko lep‰í je tu politiku pfiímo fiídit! Co se obtûÏovat nûjak˘m lobbováním, kdyÏ si to mÛÏu rozhodnout sám. Já myslím, Ïe va‰e logika je jasná, pfiímá a pfiiná‰í docela inovativní prvek do celosvûtové politiky. Já doufám, Ïe si toho politologové v‰imnou, Ïe to dají do uãebnic a Ïe spousta podnikatelÛ pfiestane ztrácet ãas nûjak˘mi prostfiedníky, kupováním lobbistÛ, sami vstoupí do politiky a pfiihrají si ty státní zakázky rovnou. Myslím, Ïe se ve finále i u‰etfií, protoÏe proã pl˘tvat ãasem a penûzi na nûjaké meziãlánky. âili dûkuji. Myslím si, Ïe je to velmi inovativní pfiístup, a já bych vám sám za sebe chtûl podûkovat, Ïe nic neskr˘váte a Ïe jste to obãanÛm fiekl rovnou. Prostû, jsem v politice proto, abych své firmû dohrál státní zakázky. Dûkuji. TakÏe dámy a pánové, tolik jednotlivé v˘roky jednotliv˘ch ãlenÛ vlády na svoji adresu. Jak po nás, dámy a pánové, mÛÏete chtít dÛvûru, kdyÏ vy si nevûfiíte

105

David Rath

NÁZORY & VIZE

jeden mezi druh˘m? Vy dokonce, zdá se, o sobû máte pfií‰erné mínûní. MoÏná teì to vládnutí a ta moc vás stmelila, ale ve skuteãnosti vy se vlastnû mezi sebou extrémnû nemáte rádi, vÛbec si nedÛvûfiujete. Pfiedstupujete pfied nás a fiíkáte: Vy nám vûfite, a my si sami nevûfiíme, my se sami nesná‰íme. To je zvlá‰tní protimluv. BudiÏ. Je to zase docela novinka, v âeské republice i ve svûtové politice pomûrnû nev‰ední. Ale âeská republika mÛÏe b˘t prÛkopníkem. Je‰tû, dámy a pánové, je mojí povinností upozornit - i tyto vûci mÛÏe nûkdo povaÏovat za úsmûvné, nûkdo za dûsivé - tak mám je‰tû povinnost fiíci urãitû pár slov k tomu, co chystáte ve zdravotnictví, protoÏe to je taky docela zajímavé. AspoÀ k tûm nûkter˘m zásadním bodÛm. Poplatek u ambulantního specialisty z 30 na 200 korun. Pfiem˘‰leli jste o tom, Ïe tím segregujete spoustu lidí, Ïe je odfiíznete od péãe ambulantních specialistÛ? Îe tito lidé, ktefií dnes mají voln˘ pohyb po systému, kdyÏ nejsou spokojeni se sv˘m lékafiem, tak mohou vyhledat jiného? Takto budete mít problém s uchem a budete muset ãekat v ordinaci praktického lékafie tfii hodiny, neÏ vás po‰le ten praktick˘ lékafi k tomu u‰nímu lékafii. Nebo tfieba s okem. Jistû si dovedete pfiedstavit, jak ten pacient se ‰roubovákem v oku bude sedût tfii hodiny v ordinaci praktického lékafie, neÏ ten ho prohlédne a fiekne: Áááá, to bude asi pro oãní. Samozfiejmû toto je nadsázka, ale vyjmenujeme desítky rÛzn˘ch pfiípadÛ, které mohou b˘t velmi podobné a ménû samozfiejmû spektakulární. âili není to rozumné a není dobfie lidem, pro které 200 korun jsou velké peníze - a není jich málo - tak tyto lidi odsoudit k tomu, Ïe musí ãekat u praktického lékafie, neÏ na nû dojde fiada, a pak teprve mají právo jít k ambulantnímu specialistovi. Dûláme tady medicínu pro ty, co peníze mají a pro ty, co peníze nemají. Dále zv˘‰ení poplatku za pobyt v nemocnici. Sto korun. Vynásobte si sto korun tfiiceti dny a dostanete pomûrnû znaãnou ãástku. Opût, rozdíl mezi rozumn˘m pfiíspûvkem na stravu v nemocnici a uÏ prostû pomûrnû velk˘m poplatkem, kter˘ si mnoho lidí nebude moci dovolit. ProtoÏe tfii tisíce pro nûkoho, kdo má dÛchod ‰est tisíc, není málo. Je to mimochodem, pokud byste nevûdûli, páni ministfii, kdyÏ vy máte tfieba 120 tisíc, jako vy kdybyste v té nemocnici zaplatili 60 tisíc za pobyt v nemocnici. To uÏ by se vám asi nelíbilo! Jistû, pro vás nûjaké tfii tisíce za pobyt v nemocnici - co to je? To pfiece není nic! Ale kdybyste mûli zaplatit 60 tisíc? Nebo zdej‰í poslanci se sv˘m pfiíjmem kdyby mûli zaplatit 30 tisíc

106

Poslanecká snûmovna 2008 - 2011 za mûsíãní pobyt v nemocnici, to by se vám asi nelíbilo! To uÏ byste fiíkali: no 30 tisíc nebo 60 tisíc je hodnû! Ale pro ty lidi, ktefií mají ‰est tisíc dÛchodu, je to stejn˘ pomûr. TakÏe na to prosím nezapomínejte. Dále debata - neplatit levné léky. Vypadá to sympaticky, pfiece kaÏd˘ to ví proã platit aspirin, proã platit paralen? Dámy a pánové, moÏná jsme si nev‰imli, Ïe fiada tûchto lékÛ uÏ dávno placená není. TakÏe to je první bod. Druh˘ bod ty, které jsou placené, tak to má nûjak˘ v˘znam. A víte jak˘? Jednoduch˘. ProtoÏe fiada tûchto levn˘ch lékÛ má draωí alternativy. A ty draωí alternativy, mnohonásobnû draωí, jsou na pfiedpis. âili vy chytfie vylouãíte ty laciné léky z pfiedpisu, ale ti pacienti budou chodit za sv˘m lékafiem a budou fiíkat: Pane doktore, nena‰el byste nûco podobného, ale na pfiedpis? A pan doktor nûco takového podobného najde a bude to stát ten zdravotní systém tfieba tfiikrát ãtyfiikrát tolik. TakÏe ve finále zdravotní poji‰tûní zaplatí daleko víc. A ti lidé, ktefií neumluví svého lékafie, ti budou muset zaplatit zase víc. TakÏe opût, není to moc chytré, není to moc rozumné. Poslední vûc. Vláda fiíká: ve zdravotnictví zavedeme standardy, nadstandardy. Novináfii pravicoví jásají, fiíkají, bájeãné, teì si budeme moci zaplatit novou endoprotézu, nové, lep‰í koleno, novou, lep‰í kyãel. Pryã s tou hnusnou nadvládou lékafiÛ, ktefií sami velkopansky rozhodují, zda dostanou endoprotézu za 10 tisíc, 20, 30 nebo 100 tisíc. KaÏd˘ si pfiece rozhodne sám podle své penûÏenky. Ono to vypadá hezky, ale skuteãnost je zase tro‰ku jiná. Víte, ono mezi tûmi endoprotézami je skuteãnû docela rozdíl. Samozfiejmû pro ãlovûka, kterému je nûjak˘ch 70, 80 a více let, v podstatû jsou v‰echny typy dostaãující, protoÏe není aktivní sportovec a nepoãítáme, byÈ takové v˘jimky jsou, Ïe tfieba bude Ïít 50 let. A je-li nûkomu 20 a zpÛsobí si tfieba úraz na lyÏích, v autû nebo nûkde jinde, tak dneska lékafi bez problému fiekne: Je to mlad˘ ãlovûk, sportuje, tak jemu dáme tu endoprotézu, která stojí tfieba 150 tisíc. Ale tato endoprotéza mu umoÏní prakticky normální plnohodnotn˘ Ïivot vãetnû tfieba i vrcholového sportu. Ano, stojí 150 tisíc. Ta takzvanû bûÏná standardní, která staãí 90, 80 procentÛm lidí, stojí tfieba 15 nebo 20 tisíc. Co vy s tím systémem zmûníte? Dneska mÛÏe rozhodnout lékafi a vzít v úvahu stav toho pacienta, vûk toho pacienta, jeho zapojení do spoleãnosti. Vy jenom zpÛsobíte to, Ïe v‰ichni budou mít nárok na tu 20tisícovou nebo na tu 15tisícovou. TakÏe ten dvacetilet˘, osmnáctilet˘, patnáctilet˘, kter˘ tfieba bude sraÏen autem, bude mít smÛlu! Prostû podle vás do-

107

David Rath

NÁZORY & VIZE

stane jen tu 20tisícovou, tím pádem ona mu bude staãit. Dojde do ‰koly, dojde ze ‰koly, dojde si na záchod, ale mÛÏe zapomenout tfieba na to si sednout na kolo nebo si zahrát tenis nebo si zabûhat nebo si jít zalyÏovat. To mu tfieba neumoÏní. Jistû, vy mu fieknete: Milánku, klidnû si zaplaÈ tûch dal‰ích 130 tisíc a bude‰ si moci zaplavat, bude‰ si moci zabûhat, bude‰ si moci zajezdit na kole. Asi vám to pfiipadá správné, protoÏe jistû, ãlovûk mÛÏe Ïít bez toho, Ïe lyÏuje, mÛÏe Ïít bez toho, Ïe bûhá, mÛÏe Ïít bez toho, Ïe tfieba si jde zahrát fotbal, to jistû. Ale pro toho patnáctiletého, dvacetiletého to není úplnû asi to nejlep‰í. To se snad shodneme. TakÏe víte, ono nûãemu, ãemu tleskají na‰i ãasto nedovzdûlaní novináfii, ktefií jsou nad‰eni, kdyÏ nûkdo fiekne umoÏníme si zaplatit nûco lep‰ího, tak moÏná v situaci, kdy oni budou v pozici toho hocha nebo té dívky, jak jsem tady fiíkal, tak najednou zjistí, Ïe tleskali nûãemu, co je velmi problematické. Dámy a pánové, své vystoupení zakonãím tím, Ïe tato vláda je podivn˘ slepenec lidí, ktefií nedÛvûfiují sami sobû. A dokonce i ty plány, s kter˘mi pfiicházíte, tak nic dobrého pro vût‰inu obãanÛ âeské republiky nesk˘tají. Dûkuji za pozornost. (Potlesk poslancÛ âSSD.) 7. NÁVRH POSLANCÒ BOHUSLAVA SOBOTKY, JAROSLAVA KRÁKORY, DAVIDA RATHA, LUBOMÍRA ZAORÁLKA, ZDE≈KA ·KROMACHA, MILANA URBANA A DAL·ÍCH NA VYDÁNÍ ZÁKONA, KTER¯M SE MùNÍ ZÁKON â. 48/1997 SB., O VE¤EJNÉM ZDRAVOTNÍM POJI·TùNÍ A O ZMùNù A DOPLNùNÍ NùKTER¯CH SOUVISEJÍCÍCH ZÁKONÒ, A NùKTERÉ DAL·Í ZÁKONY /SNùMOVNÍ TISK 9/ - PRVÉ âTENÍ PODLE § 90 ODST. 2 (21. 9. 2010) Dámy a pánové, poplatky uÏ fie‰íme ponûkolikáté. Stále tady fie‰íme totéÏ, to znamená zda regulují, neregulují a zda pfiiná‰ejí nûjak˘ pozitivní efekt. První otázka, která tady zaznûla i z úst pana poslance ·najdra, se t˘kala ekonomického dopadu zru‰ení poplatkÛ. Ale kdyÏ fieknu B, musím fiíci A. To znamená vláda Mirka Topolánka, ve které pan ·najdr také byl úãasten jako námûstek ministra, sníÏila platby státu právû zhruba asi o 8 miliard za státní poji‰tûn-

108

Poslanecká snûmovna 2008 - 2011

Vymyslel jsi tvrzení, Ïe Rath ‰kodí ãSSD, tak teì musí‰ vymyslet i proã , kdyÏ mûl ve volbách nejvíc preferenãních hlasÒ!

109

David Rath

NÁZORY & VIZE

ce. Kdybychom ponechali v platnosti ten zákon v podobû, v jaké byl pfied nástupem vlády Mirka Topolánka, tak dnes jsme mûli ve zdravotnictví zhruba o 10 miliard více. Vy jste udûlali to, Ïe jste státnímu rozpoãtu ulevili a toto bfiemeno jste pfievedli na jednotlivé nemocné lidi. To povaÏujete za správné. My to za správné nepovaÏujeme. Stejnû tak nepovaÏujeme za správné, kdyÏ dneska uvaÏujete o nav˘‰ení tûchto poplatkÛ. Prosím, vzpomeÀme si na úvodní diskuse zhruba pfied tfiemi lety, které tady byly vedeny. Vy jste fiíkali: ty poplatky neznamenají a nemají pfiinést do zdravotnictví více penûz. To jsou va‰e slova! Dnes uÏ fiíkáte, Ïe ty peníze jsou tam docela fajn, ale tehdy jste jasnû fiíkali, Ïe mají regulovat, zabránit tomu naduÏívání péãe, zabránit tûm simulantÛm, aby obtûÏovali lékafie, aby naplÀovali ãekárny. Dnes vidíte, Ïe ty ãekárny jsou naplnûné úplnû stejnû jako pfied zavedením poplatkÛ, tak uÏ tolik nemluvíte o regulaci, protoÏe ta ãísla samozfiejmû nemluví ve vበprospûch. Napfiíklad náklady na léky rostou enormnû, ãekárny jsou stále plné. Kde se splnilo to, co tady fiíkal Julínek, vበtehdej‰í ‰éf, pane ·najdfie, Ïe se zlep‰í pfiístup pacientÛ - prostfiednictvím pfiedsedajícího? (Pfiedsedající: Mnû to fiíkal, mnû to fiíkal.) Kde je to zlep‰ení sluÏeb pro ty pacienty? VÏdyÈ jsme to tady v‰ichni sly‰eli! Doufám, Ïe to sly‰el i pan kolega Vidím, kterého vidím, Ïe se smûje. Doufám, Ïe to sly‰el i tehdy, kdy tady jeho ministr Julínek fiíkal: pánové, to je potfieba zavést proto, aby se zlep‰il pfiístup lékafiÛ k pacientÛm. Pfiístup lékafiÛ k pacientÛm je stále stejn˘! Je prostû stále stejn˘. TakÏe dámy a pánové, nesplnila se podmínka regulace, nesplnila se podmínka zlep‰ení pfiístupu k pacientÛm, a ejhle - jsou to finanãní zdroje! Tehdy jsme my fiíkali: Prosím vás, vy za pár let, mûsícÛ pfiijdete a budete fiíkat tfiicet korun nestaãí. Teì fiíkáte: Tfiicet korun nikoho nezabije. To jste fiíkali tehdy pfiece. VÏdyÈ si vzpomeÀme na ty dojemné v˘stupy tady pana námûstka tehdej‰ího ·najdra a jeho ‰éfa Julínka, kter˘ fiíkal: Pfiece tfiicet korun má kaÏd˘, to má kaÏd˘. Jak tady pan Julínek vyprávûl o tom, jak dÛchodci pijí nezfiízenû alkohol a nezfiízenû koufií a nezfiízenû se pfiejídají, a kdyÏ prostû nebudou koufiit a nebudou nezfiízenû pít ãe‰tí dÛchodci, Ïe tûch tfiicet korun budou bez problémÛ mít. To jsou slova, která jsme tady opakovanû sly‰eli z úst politikÛ z Obãanské demokratické strany. Najednou dnes pfiicházíte s tím, Ïe fiíkáte: Tfiicet korun je váÏnû málo u specialistÛ, no mûlo by to b˘t aspoÀ ‰edesát. Nebo rovnou dejte stovku! VÏdyÈ pfiece co na tom je, uãinit pro fiadu lidí, ktefií na to

110

Poslanecká snûmovna 2008 - 2011 nemají, péãi ambulantních specialistÛ a lékafiÛ specialistÛ nedostupnou? AspoÀ tam ti chudáci nebudou obtûÏovat a na ty, ktefií na to mají, tam zbude více místa! To je pfiece va‰e filozofie. Co v nûjaké ãekárnû ãekat s nûk˘m, kdo na to nemá? Ten aÈ si ãeká nûkde jinde, tfieba na nádraÏí. TakÏe to je vበpfiístup k celé té vûci. Ale pojìme dál. TakÏe u ambulantních specialistÛ uÏ se má platit dvakrát tolik, ãili zdraÏení o 100 %. Souãasnû za pobyt v nemocnici - vÏdyÈ jsme to tady sly‰eli - pfiece kaÏd˘ 60 korun si rád pfiispûje na stravu. Tomu pfiece kaÏd˘ rozumí. Rozumím tomu i já. Pfiíspûvek na stravu v nemocnici patfií mezi ty fieknûme rozumnûj‰í a zargumentovatelné poplatky, nicménû dnes uÏ 60 korun nestaãí, takÏe za nemocnici se má platit 100 korun. No samozfiejmû, tûm lidem to pofiádnû osladíme, Ïe musí leÏet v nemocnici! Za mûsíc zaplatí 3 tisíce. Uvûdomujete si, co to je pro ãlovûka, kter˘ má tfieba dÛchod 6 tisíc nebo 7 tisíc korun? A prosím pfiipomínám pro ty, kdo by na to náhodou zapomnûli - poplatek za pobyt v nemocnici se nepoãítá do sociálního limitu. âili tady nemÛÏete fiíct, Ïe tûm lidem to nûkdo vrátí, Ïe tûm nemajetn˘m se to vrátí. Nevrátí. Nevrátíte jim nic! Budou muset zaplatit 3 tisíce korun, i kdyÏ mají tfieba dÛchod ‰est a pÛl tisíce. Kde jim zbude na nájem jejich bytu? Kde jim zbude na elektriku, plyn? No samozfiejmû Ïe jim nezbude. Tak co jim poradíte? Poradíte jim, aby pak asi ‰li pod most. Dva mûsíce v nemocnici, a pak rovnou návrat pod most. To je asi vበrecept, protoÏe jiné vysvûtlení nemám. Ale opût - vy dál pfiidáváte! To je ten geniální nápad s tûmi plombami. To pfiece do toho zapadá. Zubafiská péãe. Proã hradit zubafiskou péãi? Pfiece kdyÏ si v‰ichni budeme ãistit zuby, tak nebudeme mít Ïádné kazy. (Potlesk zleva.) Tak tomu vûfií moÏná dûti v matefiské ‰kole a moÏná nûktefií poslanci pravice. (Smích zleva.) ProtoÏe samozfiejmû je ten problém sloÏitûj‰í. Za prvé je tam genetická vazba. Spousta lidí si mÛÏe ãistit zuby od rána do veãera a stejnû se jim kazí. Máte tam spoustu chorob spojen˘ch s vût‰í kazivostí zubÛ, napfiíklad cukrovka. Máte tam i takov˘ v uvozovkách hloup˘ problém, Ïe kazy se zakládají v dûtství, a kdyÏ jsou rodiãe tro‰ku lajdáci, tak za deset dvacet let budete platit zubní kaz. A co to je, pfiece za zubní kaz nûjak˘ch 200, 300, 400 korun? Jak to bude? Tak teì to bude 200, za rok to bude 400, za dal‰í rok to bude tfieba 800 korun za jednu obyãejnou plombu. To je v˘voj, ke kterému dojde.

111

David Rath

NÁZORY & VIZE

MUDr. David Rath nejprve bez umrtvení vytrhal v‰echny zdravé zuby pfiíbramské tajemnici âSSD, aby se následnû s vrtaãkou vrhl i na starostu ¤iháka. Referoval o tom pfiíbramsk˘ pravicov˘ t˘deník Pûst kapitalisty.

112

Poslanecká snûmovna 2008 - 2011 âili dámy a pánové, vy ãiníte kroky, které skuteãnû povedou k naprosté nedostupnosti zdravotní péãe pro desetitisíce, moÏná statisíce obãanÛ. To není cesta do vyspûlé a kulturní Evropy. To je cesta nûkam úplnû jinam! Vemte rozum do hrsti, pfiehodnoÈte své postoje a pojìme se racionálnû bavit, co s tím udûlat. (Potlesk z levé ãásti sálu.) 7. SCHÒZE (26. 10. - 9. 11. 2010) 1. VLÁDNÍ NÁVRH ZÁKONA, KTER¯M SE MùNÍ ZÁKON â. 96/1993 SB., O STAVEBNÍM SPO¤ENÍ A STÁTNÍ PODPO¤E STAVEBNÍHO SPO¤ENÍ A O DOPLNùNÍ ZÁKONA âESKÉ NÁRODNÍ RADY â. 586/1992 SB., O DANÍCH Z P¤ÍJMÒ, VE ZNùNÍ ZÁKONA âESKÉ NÁRODNÍ RADY â. 35/1993 SB., VE ZNùNÍ POZDùJ·ÍCH P¤EDPISÒ, A ZÁKON â. 586/1992 SB., O DANÍCH Z P¤ÍJMÒ, VE ZNùNÍ POZDùJ·ÍCH P¤EDPISÒ /SNùMOVNÍ TISK 116/ - PRVÉ âTENÍ PODLE § 90 ODST. 2 Dámy a pánové, já jsem celkem pfied nedávnem vidûl v novinách takovou zvlá‰tní zprávu, ze které jsem se vlastnû zaradoval. Ta zpráva znûla, Ïe souãasná vláda chce zavést 50procentní zdanûní. Já jsem si fiíkal, no to je neuvûfiitelné, vÏdyÈ ti pánové je‰tû nedávno bojovali a horovali za rovnou daÀ, zavedli tady 19procentní daÀ, tak jsem si fiíkal, no koneãnû dostali zdrav˘ rozum a jdou tou fieknûme obvyklou evropskou cestou, Ïe ten, kdo vydûlává víc, platí i vy‰‰í daÀ. ¤íká se tomu daÀová progrese. ¤íkal jsem si dobfie, nastavili ji zase trochu vysoko, neÏ bych ãekal, protoÏe z 19 % na 50 % to je velk˘ skok, ale budiÏ, dostali rozum, stávají se moÏná i sociálními demokraty, zase to trochu pfiehnali tím druh˘m smûrem a vypálili vysokou daÀ. Ov‰em velmi jsem se m˘lil. ProtoÏe to 50procentní zdanûní není vládou navrhováno tfieba pro prosperující banky, kde bych to ãekal, protoÏe ãeské banky skuteãnû vydûlávají - ony to nejsou ãeské banky, spí‰ by se mûlo fiíct banky v âeské republice, protoÏe jsou to v‰echno zahraniãní banky - takÏe tyto zahraniãní banky v âeské republice na rozdíl od sv˘ch mnoh˘ch matek neustále vydûlávají obrovské peníze a na rozdíl od sv˘ch matek sídlících ve star˘ch zemích Evropské unie platí smû‰né danû - 19 %. O tom si mÛÏou jejich matky z Nûmecka, Francie, ·v˘carska nechat zdát. Prostû

113

David Rath

NÁZORY & VIZE

tak nízkou daÀ neplatí nikde. Nebyla to 50procentní daÀ uvalená na prosperující podniky, tfieba velká síÈová odvûtví, v˘robce energií atd., kde by to taky ãlovûk ãekal, jsou to dlouhodobû prosperující zafiízení, firmy, které ãasto také vlastní obrovské nadnárodní spoleãnosti. Opût jejich zisk zdaníme pouh˘mi 19 % a on zmizí z âeské republiky. Prostû desítky, stovky miliard mizí z âeské republiky málo zdanûné, aby se realizovaly kdekoli jinde na svûtû. Zjistil jsem, Ïe tûmto nikdo daÀ zvy‰ovat nechce. Ale najednou pfiichází vláda a chce zv˘‰it zdanûní v podstatû mal˘ch stfiadatelÛ, 4,5 milionu lidí. 4,5 milionu lidí jste, pane ministfie financí prostfiednictvím pfiedsedající, podvedli. Podvedli jste je tím, Ïe minimálnû cel˘ tento rok jim fiíkáte: „Spofite a mÛÏete dostat od státu aÏ bonus 3000 Kã.“ Teì, témûfi koncem roku, k nim zase pfiedstupujete a fiíkáte: „Spofiili jste, milánci? Spofiili? Jste pûkní hlupáci. ProtoÏe nedostanete ty 3000, dostanete polovinu, protoÏe sice jsme vám slíbili 3000, ale z toho vám obratem podstatnou ãást sebereme zpátky.“ Já se divím, pane ministfie financí, Ïe s touto logikou vûci jste nepfii‰li a nechcete daÀ zavést zpûtnû, proã tedy nechcete za loÀsk˘, pfiedloÀsk˘, pfiedpfiedloÀsk˘ rok - Ïe byste rovnou tûm lidem mohli fiíct: „My jsme vám to jen tak pÛjãili, to byla taková hra, jo. My jsme vám to pÛjãili. Buìte rádi, Ïe bezúroãnû.“ (Smích zleva.) ProtoÏe i to je bonus ve va‰í logice vûci - pfiece stát jim to nemusel dávat vÛbec nikdy. Tak jim to prosím seberte tfieba deset let zpátky a je‰tû jim fieknûte: „Buìte rádi, taky jsme vám mohli napoãítat úrok. Jsme hodná vláda, hodn˘ stát, Ïe vám bereme jen ty peníze zpátky celé a nechceme po vás vrátit úrok, pfiece kaÏd˘ ví, Ïe kdyÏ nûkomu dáte peníze, Ïe to nûco stojí. To víte snad i vy.“ S touto va‰í logikou se skuteãnû divím, Ïe to nechcete vracet. Îe to chcete jen letos, nebuìte Ïádní tro‰kafii, klidnû dva roky, pût let, deset let, v‰ak ti lidé to vydrÏí! To je va‰e logika. Vy prostû jdete proti 4,5 milionu lidí a chcete zavést nûco, co je naprosto neuvûfiitelné. Retrospektivu. Kdybyste pfii‰li s tím, Ïe to udûláte pro pfií‰tí rok, budiÏ. (Poznámka ministra Kalouska mimo mikrofon.) Tady pan ministr financí... já to nechci opakovat, ta va‰e vulgární slova. Já myslím, jak na vás koukám, tak pravdûpodobnû nejste úplnû ve stfiízlivém stavu, pane ministfie (smích a potlesk zleva), obvykle se to u vás pozná ze stupÀující se agrese a vulgarity. TakÏe já bych vás velmi Ïádal, abyste pfiestal pít, ‰kodí vám to, va‰emu zdraví a va‰emu mediálnímu obrazu. A prosím, abyste drÏel své nervy a svoji vysokou hladinu alkoholu na uzdû. (Smích zleva.)

114

Poslanecká snûmovna 2008 - 2011 Dámy a pánové, situace je skuteãnû taková, Ïe souãasná vláda chce po‰kodit 4,5 milionu lidí. Myslím, Ïe je to hrubá chyba. Pojìme se bavit o tom, jak spí‰ zavést skuteãnou daÀovou progresi na ty podniky a ty skupiny, které vydûlávají obrovské peníze a pro nûÏ ta progresivní daÀ nebude znamenat Ïádn˘ problém. A nesnaÏme se zdanit obyãejné, normální lidi, ktefií se nechali nachytat na to, Ïe prostû mají spofiit a je v˘hodné spofiit v tomto druhu spofiení. Koneãnû poslední poznámka. Opût jsem se v médiích dozvûdûl - i kdyÏ to, co pí‰ou v médiích, beru ãasto s velkou rezervou - Ïe Vûci vefiejné se rozhodly, Ïe se posunou doleva. (Smích zleva.) Tak uvidíme - jak se fiíká, po ovoci poznáte je - ne fieãi, ne proklamace, ale skuteãnû skutky! A to je pfiesnû chvíle, kdy Vûci vefiejné mohou ukázat, zda jsou to jenom slova, prázdná slova, anebo zda to myslí váÏnû. Pfiece nikdo, kdo chce zaujímat alespoÀ stfiedovou ãi stfiedolevicovou pozici v politice, nemÛÏe s tímto opatfiením souhlasit. Dûkuji za pozornost. (Potlesk poslancÛ âSSD.) 2.11.2010 2. VLÁDNÍ NÁVRH ZÁKONA, KTER¯M SE MùNÍ ZÁKON â. 424/1991 SB., O SDRUÎOVÁNÍ V POLITICK¯CH STRANÁCH A V POLITICK¯CH HNUTÍCH, VE ZNùNÍ POZDùJ·ÍCH P¤EDPISÒ /SNùMOVNÍ TISK 156/ ZKRÁCENÉ JEDNÁNÍ Poslanec David Rath: Dámy a pánové, na úvod této debaty avizuji i pak návrh na zamítnutí, protoÏe tento návrh zákona, kter˘ vypadá na první pohled pfiece sympaticky – politick˘m stranám se po‰le ménû penûz ze státního rozpoãtu, trochu se nûco u‰etfií, neu‰etfií se sice tolik, aby to státní rozpoãet s mnohamiliardov˘m dluhem zachránilo, ale pfiece tomu musí kaÏd˘ zatleskat, Ïe politické strany dostanou ze státního rozpoãtu od daÀov˘ch poplatníkÛ ménû penûz na tak neuÏiteãné vûci, jako je volební kampaÀ, jako je ãinnost politick˘ch stran, tomu pfiece kaÏd˘ musí fandit. Ano, dámy a pánové, na první pohled to skuteãnû mÛÏe vypadat sympaticky, ale kdyÏ se nad tím zamyslíte, tak zjistíte, Ïe je to velmi promy‰len˘ útok na prin-

115

David Rath

NÁZORY & VIZE

cipy parlamentní demokracie. Urãit˘m zpÛsobem, zjednodu‰enû fieãeno, je to takov˘ dal‰í krok k privatizaci politiky. Kdo má peníze, tak samozfiejmû má více penûz na ãinnost pfiíslu‰né politické strany, tím mÛÏe mít vût‰í kampaÀ, pÛsobivûj‰í kampaÀ, více ovlivÀovat média, nechci fiíci pfiímo korumpovat média, více pÛsobit na vefiejnost, zákefinûji pÛsobit na vefiejnost. Dámy a pánové, Ïijeme v trÏní ekonomice. Víme, Ïe vût‰ina médií je ãistû závisl˘ch na reklamû. Samozfiejmû kdo disponuje finanãními prostfiedky a investuje obrovské ãástky do reklam do Mladé fronty, Lidov˘ch novin, komerãních televizí, tak samozfiejmû více ãi ménû má právo, byÈ naprosto temné a neoficiální, o kterém se nemluví, ale nepochybnû má právo ovlivÀovat majitele a manipulovat s médii. âili dámy a pánové, tím, Ïe budeme sniÏovat jednotliv˘m politick˘m stranám, otevíráme jen vût‰í prostor pro korupci a takovéto ‰edé financování politick˘ch stran. To skuteãnû chceme je‰tû více podpofiit dal‰í Sinhy, dal‰í Bácse, ktefií prostû ze záhrobí posílali desítky milionÛ Obãanské demokratické stranû? To povaÏujeme za správn˘ princip? Nebo naopak správn˘ princip je ten, Ïe existence a ãinnost politick˘ch stran je základ fungování parlamentní demokracie, bez kterého parlamentní demokracie prostû fungovat nemÛÏe? Je to vefiejn˘ zájem zajistit základní zásadní financování ãinnosti chodu politick˘ch stran z vefiejn˘ch rozpoãtÛ. Samozfiejmû v rozumné mífie. Jinak tím více nahráváme v‰em mecená‰Ûm politick˘ch stran, jako je tfieba pan Bakala, kter˘ velmi podpofiil souãasné politické strany. Nebo dokonce podporujeme fieknûme nov˘ princip v politice, kter˘ pfiivedla ABL - promiÀte, Vûci vefiejné. Mnû to nûkdy spl˘vá, soukromá detektivní firma ABL a politická strana Vûci vefiejné. Jsou to oba jakési podnikatelské subjekty. Máme tady hodnû zamûstnancÛ ABL, ktefií si fiíkají poslanci a poslankynû. TakÏe dámy a pánové, skuteãnû si myslíme, Ïe je to správné, aby sniÏování financí jdoucích z vefiejn˘ch rozpoãtÛ politick˘m stranám postupnû nahrazovaly takovéto praktiky? Skuteãnû si myslíme, Ïe je správné, aby se urãitá soukromá firma, tfieba napfiíklad ta ABL, zmocnila politické moci a pfies tuto politickou moc si do své firmy posílala peníze? VzpomeÀme na zakázky v âEZu. Jistû to dostali jen náhodou. Já nepodezírám majitele Vûcí vefiejn˘ch a ABL, Ïe jsou tak rafinovaní a Ïe nedej boÏe tlaãili na management âEZu, aby jim dal zakázku, tu‰ím, Ïe v médiích se psalo 600 mil. korun. Oni jsou tak dobfií a âEZ potfiebuje pfiece hlí-

116

Poslanecká snûmovna 2008 - 2011

Osladili jsme si pfiedsednictví EU, ale hlavnû jsme si ho

hezky ozvuãili...

117

David Rath

NÁZORY & VIZE

dat! To kaÏd˘ ví. âEZ bez pomoci firmy ABL by zdaleka nebyl to, co je. Prostû byl by úplnû vyfiízen˘! Nikdo by nehlídat ty dráty a stoÏáry. Nikdo by nehlídal ty jejich budovy. Takhle je potfieba ke kaÏdému stoÏáru postavit jednoho ãlovûka z ABL, dobfie ho zaplatit, a on uÏ se postará, aby zlotfiilí obãané tfieba z tûch stoÏárÛ nekradli elektrickou energii, nebo dokonce neustfiíhávali dráty a nevozili je do sbûrn˘ch surovin. To pfiece kaÏd˘ pochopí a vÛbec to nemá co do ãinûní s politikou! Pfiece ABL je jenom dobrá firma a zakázku dostala prostû proto, Ïe je to dobrá a kvalitní firma. To pfiece v‰ichni víme a nikdo z nás to nezpochybÀuje. Nebo zjistíme, Ïe tfieba bude hlídat ABL nebo nûjaká její spfiíznûná firma nûco v âesk˘ch dráhách. MoÏná, Ïe i po destrukci policie pfievezme celou fiadu ãinností té policie. UÏ se vefiejnû hovofií na policii, Ïe napfiíklad ostrahu policejních budov by mohly pfievzít soukromé agentury. Proã pfiece pl˘tvat drahocenn˘m ãasem policistÛ, kdyÏ to mÛÏou hlídat nûjací soukromníci! A kdo je nejlep‰í na trhu? Pfiece ABL! Pfiece stát nebude dávat zakázky jen tak nûjakému outsiderovi! Je potfieba vybrat tu nejkvalitnûj‰í, nejlep‰í a nejdraωí firmu! Pfiece chceme, aby pro stát pracovala kvalita! Dámy a pánové, k ãemu to dál povede? Samozfiejmû logicky to bude posilovat i princip, Ïe se budou tfieba místa na kandidátkách prodávat. Pfiece to je také moÏn˘ zajímav˘ zdroj! Proã se obtûÏovat nûjak˘mi v˘roãními schÛzemi na místních organizacích, chodit tam nûco vysvûtlovat, diskutovat o sv˘ch názorech? Pfiece je daleko lep‰í fiíct: první místo stojí 5 milionÛ, druhé místo 4 miliony, tfietí místo 3 miliony, a hnedle politická strana má dost penûz na svou ãinnost a nepotfiebuje ze státního rozpoãtu pfiece ani korunu! To je logické, trÏní, tomu nelze pfiece nic vyãíst! I takové pfiípady máme. Opût novátorsk˘ pfiístup k politice. TakÏe proã ne‰krtneme státní pfiíspûvek cel˘, kdyÏ mÛÏeme v‰echna místa na kandidátkách zobchodovat, prodat? Mají svoji trÏní cenu. V ODS vy‰‰í, protoÏe dostane více procent, ve Vûcech vefiejn˘ch niωí. MoÏná pfied pfií‰tími volbami se to pfiiblíÏí aÏ k nule vzhledem k volebním preferencím. (Smích v fiadách âSSD.) Ale zase, jak fiíkám, tam je zaji‰tûn zdroj pfiímo ze státního rozpoãtu pfies spoleãné firmy. Anebo je také dobré jít cestou dobr˘ch pfiátel. Já myslím, Ïe pan ministr financí dobfie ví, proã to navrhuje. Jeho TOP 09 pfiece na tom nemÛÏe prodûlat. KaÏd˘ ví, jaké zázemí má. KaÏd˘ ví, Ïe má dobré pfiátele: pana Hávu, kterému svého ãasu je‰tû z Ministerstva obrany pomohl, a ten dovede b˘t vdûãn˘. Byznys se

118

Poslanecká snûmovna 2008 - 2011 zbranûmi je dobr˘ byznys, vydûlává se na nûm hodnû, proã by nepomohl svému pfiíteli, kter˘ si zaloÏil stranu? Nebo pana ·Èávu. Jistû kdyÏ dobfie dopadne arbitráÏ s Diag Humanem, tak to oba pánové oslaví na zámku pana ·Èávy v Bechyni, kde hned v sousedství má pan ministr financí pûkn˘ statek, nemá to daleko, takÏe dojde i pû‰ky. TakÏe dámy a pánové, jistû pan ·Èáva, pfiedpokládám, dokáÏe b˘t také vdûãn˘, kdyÏ to klapne. A moÏná, Ïe dokáÏe b˘t vdûãn˘, i kdyÏ to neklapne. Pfiece proã se zab˘vat nûjakou otázkou, Ïe ãinnost politick˘ch stran je v zájmu vefiejnosti, proã se zab˘vat takovou vete‰í politologie, Ïe souãástí parlamentní demokracie je existence siln˘ch a ekonomicky nezávisl˘ch politick˘ch stran, kdyÏ mÛÏeme politické strany zprivatizovat! Obohatili jsme skuteãnû uãebnice politologie v posledním volebním období tûmito dvûma bizarními pfiíklady - tedy jedné firmy, která je ãistû soukrom˘m projektem jedné soukromé firmy, a druhé politické strany, která není takto na první pohled brutálním podnikatelsk˘m projektem, ale zase je velmi ‰tûdfie podporována urãit˘mi podnikatelsk˘mi strukturami ,a víme, Ïe pan Kalousek k nim má blízko. Koneãnû, hodnû pro nû udûlal. Tfieba na daních jim u‰etfiil neuvûfiitelné peníze. âili zatímco zamûstnanci budou mít niωí platy, zdravotnû postiÏení dostanou ménû, v‰e se zdraÏí, tak samozfiejmû ti, kter˘m pan Kalousek ulevil na daních miliardy, tak jistû tu vdûãnost projeví! Divil bych se, kdyby ne. Dámy a pánové, ale my bychom pfiece nemûli chtít podporovat tento velmi nebezpeãn˘ trend. My bychom tady mûli odmítnout v‰echny ty Sinhy, Bácse, Bakaly a mnohé dal‰í, ktefií prostû mají pocit, Ïe za své peníze, aÈ nabyté legálnû ãi virtuálnû, jako ti mrtví dárci, mají pocit, Ïe si koupí politiky, koupí politické strany. To skuteãnû chceme Ïít v zemi, kde nûjak˘ ãlovûk zvedne telefon a fiekne: Tak milánku, pokud bude‰ chtít mít peníze na chod tvé politické strany, na to, abys mûl billboard, na to, abys mûl reklamu v novinách, na to, aby nûjak˘ novináfi napsal o tvém odpÛrci tfieba nûjakou ‰pínu nebo aby sis najal nûjakou detektivní kanceláfi, aby nûjakou ‰pínu na tvého politického protivníka vytáhla, tak musí‰ skákat, jak já pískám, protoÏe jinak mé miliony k tobû do strany prostû nepfiijdou! A ty nic z tohoto nepofiídí‰! Jistû, taková strana mÛÏe mít vynikající ideje, vynikající politiky, ale bohuÏel v dne‰ní mediální dobû se o nich nikdo nedozví, protoÏe - jak jsem fiíkal na zaãátku - Ïijeme v trÏní ekonomice a v‰e má svoji cenu.

119

David Rath

NÁZORY & VIZE

Na této fotografii M. Kalousek jasnû dokázal, Ïe Rath nutí dÛchodce, aby mu opékali bufity, ãímÏ parazituje na jejich dÛchodech. M. Kalousek se z tohoto otfiesného faktu vzpamatoval aÏ po pûti panácích slivovice.

120

Poslanecká snûmovna 2008 - 2011 Dámy a pánové, aÏ budeme rozhodovat o tomto zdánlivû velmi atraktivním zákonu, tak uvûdomme si, Ïe je to dal‰í krok ke zhor‰ení demokratického principu fungování na‰í parlamentní demokracie, Ïe je to opût posilování moci a vlády penûz, tûch soukrom˘ch penûz, Ïe je to krok k dal‰í privatizaci politick˘ch stran. V‰echny tyto vûci jsou pfiím˘m útokem na politické klima a na demokracii! ZvaÏujme, zda to za ty peníze stojí! Podle mého soudu nestojí! (Potlesk poslancÛ âSSD.) 17.12.2010 100. NÁVRH POSLANCÒ PETRA NEâASE, KARLA SCHWARZENBERGA, RADKA JOHNA, MIROSLAVY NùMCOVÉ, MIROSLAVA KALOUSKA, KRIST¯NY KOâÍ, PETRA TLUCHO¤E, PETRA GAZDÍKA A VÍTA BÁRTY NA VYDÁNÍ ÚSTAVNÍHO ZÁKONA, KTER¯M SE MùNÍ ÚSTAVNÍ ZÁKON â. 1/1993 SB., ÚSTAVA âESKÉ REPUBLIKY, VE ZNùNÍ POZDùJ·ÍCH ÚSTAVNÍCH ZÁKONÒ /SNùMOVNÍ TISK 11/ - T¤ETÍ âTENÍ Já vás, paní pfiedsedkynû, Ïádám, abyste mû nechala domluvit! TakÏe, dámy a pánové, já chápu, Ïe nûkdo to schválnû zjednodu‰uje, Ïe nûkdo to schválnû prezentuje pfied vefiejností zpÛsobem, Ïe jde o odstranûní nûjaké v˘sady. To není nûjaká v˘sada. V podstatû imunita je dÛleÏitou souãástí ústavních systémÛ v‰ech demokratick˘ch zemí. Vyvinula se skuteãnû historicky na základû konkrétních zku‰eností, kdy pfiedev‰ím poslanci opozice a poslanci, ktefií fiíkají nepfiíjemné vûci, jako tfieba nûkdy David Rath, jsou násilnû rÛzn˘mi zpÛsoby umlãováni! Nûkdy káráním pfiedsedajícího, to je samozfiejmû normální a není to nic mimofiádného, a nûkdy, i v historii to bylo bûÏné, Ïe takoví lidé byli rÛzn˘m zpÛsobem v˘konnou mocí ‰ikanováni. A rÛzn˘m zpÛsobem. To znamená jsou v historii popsány pfiípady, kdy poslanci, ktefií ‰li na urãitá zasedání, byli zadrÏováni policií, zastra‰ováni. Právû proto se historicky vyvinula imunita. Imunita chrání parlamentní demokracii. U nás je ve vefiejnosti ponûkud mylnû zakotven˘ názor, Ïe imunita chrání zákonodárce absolutnû. My ale víme, Ïe to není pravda, Ïe tady se stejnû ve

121

David Rath

NÁZORY & VIZE

Snûmovnû hlasuje o tom, zda pfiíslu‰n˘ poslanec je vydán, ãi není vydán. Takov˘ch hlasování jsme tady pfiece v minulosti zaÏili mnoho. V tu chvíli má samozfiejmû navrch poslanec vládní koalice, zvlá‰tû v situaci, kdy vládní koalice má tûsnou vût‰inu, protoÏe málokterá vládní koalice napfiíklad, která má vût‰inu jednoho dvou poslancÛ, si troufne jednodu‰e toho poslance vydat a pfiijít tfieba o tuto majoritu. TakÏe vÏdycky ta opozice, ta men‰ina v Poslanecké snûmovnû, v podstatû tu imunitu i dnes má mnohem slab‰í. VÏdyÈ to vidíme kaÏd˘ den. Já jsem terãem vy‰etfiování mandátového a imunitního v˘boru za to, Ïe jsem zde fiekl zjevnou, objektivní pravdu. Dnes se uÏ ale nedebatuje o tom, jestli pan ministr Kalousek zde vystupoval opil˘, nebo hodnû opil˘, ale debatuje se o tom, zda jsem to vÛbec mûl fiíct, Ïe i kdyby to byla pravda, tak pfiece i pravda nûkdy se nemá fiíkat. KdyÏ se pan ministr opije, tak se o tom pfiece nesmí mluvit. To bylo pfiece bûÏné za minulého reÏimu, Ïe se nesmûla fiíkat spousta vûcí. Nesmûlo se fiíkat, Ïe Milo‰ Jake‰ není pfiíli‰ chytr˘ atd. atd., protoÏe kdybyste to fiekli, a byla to sice pravda, tak byste byli stíháni. Dneska to v jemnûj‰í podobû zase nûkdo testuje a zkou‰í, jak je moÏné nasadit té opozici, tûm jin˘m názorÛm náhubek. Já tomu rozumím. Jiné názory se ‰patnû poslouchají, kritika se ‰patnû poslouchá. I mnû se ‰patnû poslouchá, samozfiejmû ani já nejsem dvakrát odvázan˘ z toho, kdyÏ mû nûkdo kritizuje, to je pfiece logické a bûÏné. Ale proto tady máme ty objektivní fieknûme mechanismy, které se snaÏí potlaãit tu pfiirozenou lidskou snahu eliminovat nepfiíjemn˘ názor, umlãet nepfiíjemn˘ názor, umlãet toho, kter˘ ten nepfiíjemn˘ názor fiíká. PouÏít té v˘konné moci, policie a dal‰ího aparátu, abychom nepohodlné poslance byÈ na chvilku, nebo na del‰í dobu nûkam odsunuli. âili prosím, abychom si v‰ichni uvûdomili, Ïe Ïádná absolutní imunita prostû neexistuje. To je leÏ, to je m˘tus. O kaÏdém vydání se hlasuje ve finále v této Snûmovnû a o kaÏdém vydání se rozhoduje kaÏd˘ poslanec, nebo mûl by se rozhodovat, sám podle toho, jestli jsou, ãi nejsou objektivní dÛkazy k vydání kolegynû ãi kolegy. TakÏe zase je‰tû pfiipomínám znova, Ïe vláda a vládní vût‰ina má v tomto silnûj‰í postavení. Dámy a pánové, kdybyste mysleli sami váÏnû - ale já myslím, Ïe to, o ãem tady hovofiím, v‰ichni víte a jsou to takové prostopravdy, jenom tady nûktefií politici a strany hrají takovou hru s vefiejností. Najednou chcete vyhovût tomu vût‰inovému názoru, najednou jste ti, ktefií sledují názor spoleãnosti, a chcete vyjít

122

Poslanecká snûmovna 2008 - 2011 vstfiíc jejím pfiáním. KdyÏ jste tak citliví vÛãi pfiáním vefiejnosti, proã jste tfieba nezru‰ili poplatky ve zdravotnictví? Ty odmítá 80 % lidí, ale tady tak citliví nejste. TakÏe je to ãir˘ populismus, skuteãnû takov˘ ten ryzí, ãir˘, vlastnû bezv˘znamn˘ populismus, kter˘ ale v podstatû sniÏuje míru parlamentní demokracie v âeské republice. Ten návrh totiÏ není o odstranûní nûjak˘ch ‰patn˘ch v˘sad nebo pfiehnan˘ch v˘sad, ten návrh je o omezení demokratick˘ch principÛ v âeské republice. Jistû, teì odfiízneme jedno koleãko, pfií‰tû mÛÏeme odfiíznout druhé koleãko. Já se ptám, kde se to zastaví. Proto je potfieba o zmûnách ústavních zákonÛ vést podrobnou debatu i s opozicí. Navíc potfiebujete na‰e hlasy. To není nበnávrh, to je vበnávrh. Dokonce my jsme pfiipraveni, jak tady zaznûlo, nûkteré jeho ãásti skuteãnû i podpofiit, protoÏe to nepovaÏujeme tfieba za problematické nebo nebezpeãné. Ale s námi nevedl nikdo debatu, nikdo, zdá se, nechce podpofiit nበpozmûÀovací návrh, kter˘ by odstranil tu nejvût‰í chybu pfiedkladatelÛ, tedy v oblasti tfieba té pfiestupkové imunity. VÏdyÈ si uvûdomte, to se mÛÏe obrátit kdykoli proti kaÏdému z nás. Teì jste ve vládû, ale pfií‰tû mÛÏete b˘t v opozici. Ta pfiestupková imunita není jen o tom - a to by asi nikdo z nás nechtûl pouÏívat - Ïe ‰patnû parkuje nebo jede rychleji, já myslím, Ïe jsme kaÏd˘ pfiipraveni zaplatit pokutu a fie‰it to tímto zpÛsobem. Ale tfieba je o tom, Ïe máte tfieba nûjak˘ pfiedvolební mítink nebo jakoukoli politickou akci nûkde na ulici, na námûstí a poslanec té ãi které strany nebo poslanci té ãi které strany tam mají hrát nûjakou v˘znamnou roli. A tfieba ten mítink je neohlá‰en, takÏe v danou chvíli, kdyÏ tam pfiijdeme, mÛÏeme b˘t zadrÏeni, protoÏe pfiijdeme o pfiestupkovou imunitu, a v podstatû je to zneuÏito tfieba místní policií, mûstskou policií. Tfieba ten mítink je proti pfiíslu‰nému primátorovi, starostovi a ten poslanec ho pfiijde podpofiit. VÏdyÈ se to mÛÏe t˘kat i vás v‰ech. Tady se to schválnû zjednodu‰uje na vûci, které jsou málo podstatné, jako tfieba pfiestupky v dopravních situacích. Ty jsou skuteãnû nepodstatné, ale v situaci tfieba politického v˘konu mandátu je to uÏ podstatné. Ale i u tûch dopravních pfiestupkÛ je to zneuÏitelné. Já si dovedu pfiedstavit - ne tfieba teì, tady je 118 hlasÛ - Ïe poslanec je zadrÏen policií, protoÏe ‰patnû zaparkoval, kdyÏ jede na hlasování Poslanecké snûmovny, a tfieba dÛleÏité hlasování kvÛli tomu prostû propadne nebo skonãí úplnû jinak. To v‰echno se mÛÏe stát a v minulosti se to hlavnû i stávalo. Ale já si myslím, Ïe vy v‰ichni jste si vûdomi toho, Ïe ten návrh, co jste sami

123

David Rath

NÁZORY & VIZE

vytvofiili, je chybn˘, ‰patn˘ a Ïe skuteãnû sniÏuje demokratickou míru v na‰í spoleãnosti, Ïe skuteãnû sniÏuje úroveÀ parlamentní demokracie a ochrany principÛ parlamentní demokracie. Myslím si, Ïe jasn˘m dÛkazem je to, Ïe tady nemáte hlavního pfiedkladatele Petra Neãase, protoÏe ten, pokud by to povaÏoval za tak zásadní a klíãové, tak by tady byl a obhajoval by to. Já jsem se rozhlíÏel a nevidím tady ani va‰eho kolegu Drobila. MoÏná, Ïe dnes pan premiér, kter˘ má moÏná na krku trestní stíhání za to, Ïe kryl korupãní jednání, a moÏná, Ïe ministr Drobil, kter˘ má evidentnû na krku trestní stíhání za to, Ïe pomáhal pfii korupci, tak dneska uÏ nebudou mít takovou chuÈ tady hlasovat pro tento svÛj návrh. MoÏná, Ïe je to stachanovské nad‰ení uÏ pfie‰lo v této vûci, protoÏe jinak by pfiece tady byli a vám ty hlasy k té stoosmnáctce dodali. MoÏná, Ïe uÏ dneska premiér Neãas pfiem˘‰lí o tom, Ïe nastane ãas, kdy pfiijde za va‰imi poslanci a bude fiíkat: probÛh, jen mû nevydávejte! A to by zrovna bylo ‰patné, protoÏe si myslím, Ïe pokud se ukáÏe, Ïe kryl korupci, a policie sem pfiinese jasné dÛkazy, Ïe kryl korupci, vûdûl o tom, Ïe ministr Drobil ji dokonce spoluorganizoval, tak poté co se tady v‰ichni seznámíme s fakty, tak si myslím, Ïe v‰ichni máme jednotlivû moÏnost hlasovat o tom, Ïe právû pro premiéra Neãase a právû pro poslance Drobila ta imunita nebude uplatnûna. Je to na svûdomí kaÏdého z nás a na tom, jak posoudíme objektivitu pfiedloÏen˘ch dokladÛ. âili dámy a pánové, ten návrh je pall mall. âást z nûho se dá asi s klidn˘m svûdomím podpofiit, protoÏe to neznamená nûjaké podrytí principÛ a ochrany parlamentní demokracie, ale ãást tohoto návrhu je skuteãnû velmi nebezpeãná a velmi ‰patná. My velmi Ïádáme, podpofite nበpozmûÀovací návrh, kter˘ odstraÀuje ty nejvût‰í chyby. Pak mÛÏeme uvaÏovat, Ïe spoleãnû budeme mûnit ústavu. Pokud vy zcela arogantnû setrváte na svém ‰patném návrhu, aniÏ byste mûli plné poãty lidí, ktefií tady mají b˘t, aniÏ by tady byl hlavní pfiedkladatel a autor Petr Neãas, tak pak nepoãítejte, Ïe my vás budeme tahat z ka‰e, kterou jste si sami navafiili.

124

Poslanecká snûmovna 2008 - 2011

125

David Rath

NÁZORY & VIZE

16.12.2010 135. ODPOVùDI âLENÒ VLÁDY NA PÍSEMNÉ INTERPELACE Dámy a pánové, paní pfiedsedkynû, dobr˘ den. Já jsem poslal písemnou interpelaci na premiéra, která se t˘ká plánu vlády na sniÏování platÛ ve vefiejné sféfie. Je to téma nav˘sost dnes aktuální, protoÏe vãera o tom vláda jednala a rozhodovala a souãasnû proti tomu byla stávka a demonstrace pofiádané odborov˘mi organizacemi. T˘ká se to totiÏ velmi citlivé oblasti, jakou jsou mzdy, a velmi dÛleÏit˘ch oblastí, jako je zdravotnictví, ‰kolství, v˘zkum, kultura, bezpeãnost, tedy oblastí, na kter˘ch moderní stát stojí a bez kter˘ch se prostû neobejde. T˘ká se to takov˘ch profesí, jako jsou zdravotní sestry, lékafii, pracovníci ve ‰kolství, vûdeãtí pracovníci, pracovníci v kultufie, ale i policisté, hasiãi, záchranáfii a vlastnû cel˘ aparát státu a mûst a krajÛ. Dámy a pánové, jen v na‰em kraji nám stát poskytne na zaji‰tûní v˘konu státní správy o 12 milionÛ ménû neÏ pfií‰tí rok. Samozfiejmû vût‰ina tûchto prostfiedkÛ je urãena právû na platy úfiedníkÛ, ktefií zaji‰Èují státní správu. TakÏe mnû nezb˘vá nic jiného, neÏ jich sedmdesát, coÏ je zhruba lehce nad deset procent, neÏ jich sedmdesát propustit. Samozfiejmû vybírám ty oblasti, nebo vybíráme ty oblasti, které pracují pfiedev‰ím pro stát, takÏe sdûlím panu premiérovi a panu ministru financí, Ïe napfií‰tû uÏ na na‰em kraji nebude Ïádné oddûlení, které napfiíklad kontroluje rozpoãty obcí. To si kontrolujte, pánové, sami! ProtoÏe pokud na to neposíláte finanãní prostfiedky, tak my to za na‰e peníze dûlat za vás prostû nebudeme. Rozpoãty obcí jsou rozpoãty plnûné ze státního rozpoãtu, ãili je ve va‰em zájmu, aby tam byla kontrola! Tak si ji prosím zajistûte z pohledu tfieba Ministerstva financí. A já vám tady sdûluji, Ïe toto nebude! Také vám musím sdûlit, Ïe spousta dal‰ích ãinností, které kraje ãi mûsta, protoÏe to se net˘ká jenom na‰eho kraje, ale t˘ká se to mnoh˘ch mûst, napfiíklad vበstarosta z ODS ve Slaném propou‰tí, jak jsem se doãetl, taky nûjak˘ch patnáct úfiedníkÛ na mûstû. Opût pfiedev‰ím tûch, ktefií dûlají v˘kon státní správy. âili není to ãistû vûc, Ïe by se nûkdo ze sociální demokracie snaÏil nûjak˘m zpÛsobem jít proti vládû. T˘ká se to i va‰ich starostÛ, protoÏe vy neposíláte peníze na v˘kon státní správy. âili tady je potfieba fiíct, abyste jasnû fiekl vefiejnosti, Ïe v˘kon státní správy na v‰ech úrovních bude omezen, do znaãné míry i ohroÏen.

126

Poslanecká snûmovna 2008 - 2011 Zpozdí se, zhor‰í se profesionalita. A totéÏ, moÏná i daleko hor‰í, se t˘ká tfieba policie a bezpeãnosti. Zásahy do policejního sboru jsou takové, Ïe skuteãnû já zde jasnû fiíkám, Ïe ohroÏujete bezpeãnost v âeské republice. TotéÏ se t˘ká samozfiejmû zdravotnictví. Je to z va‰í strany do znaãné míry arogantní v˘smûch lékafiÛm a zdravotním sestrám, kdy lékafiÛm, ktefií upozorÀují, Ïe jsou dlouhodobû nespokojeni se sv˘mi platy, fiada z nich postupnû odchází do zahraniãí, nyní pfii‰li s jakousi centrální v˘zvou, Ïe chtûjí tento odchod zesílit, tak místo toho, abyste s nimi serióznû jednali a hledali cesty k nápravû, tak jim sníÏíte o deset procent platy. Tvrdíte, Ïe va‰í prioritou je vûda a v˘zkum. MÛÏete mi, pane premiére, prozradit tajemství, jak chcete zajistit, aby ãeská vûda, ãesk˘ v˘zkum byl úspû‰nûj‰í v situaci, kdy vûdcÛm a vûdeck˘m ústavÛm po‰lete ménû penûz? MoÏná tomu vûfiíte, Ïe ménû penûz a chud˘ vûdec vytvofií geniální objevy, Ïe zbyteãnû peníze rozmazlují, pokud je dostává, a odvádûjí od soustfiedûné badatelské práce. Îe kdyÏ je chud˘ a hladov˘, tak o to víc se mÛÏe koncentrovat na vynalézání a nacházení nov˘ch objevÛ. Îe naopak posílání vysok˘ch platÛ vûdcÛm je hrubá chyba, protoÏe pak mají rozptylující my‰lenky, chtûjí chodit tfieba do restaurací na veãefie, chtûjí - nedej boÏe - jít do divadla nebo do kina nebo jet na dovolenou. To je pfiece zbyteãné. KdyÏ je chud˘, tak na to nemá, zÛstane sedût v té laboratofii, protoÏe mu nic jiného nezbude, Ïe tam je alespoÀ teplo, a bude vûdecky bádat. Mnozí z vás se tomu usmívají a fiíkají „ten Rath zase pfiehání“. Jistû trochu pfieháním, ale pfiehánûl i pan prezident Václav Klaus, kter˘ tak zhruba pfied rokem nûkde konstatoval, Ïe napfiíklad umûní svûdãí chudoba? To je vlastnû totéÏ. V podstatû on zcela s váÏnou tváfií, nikolivûk s nadsázkou, kterou já tady pouÏívám, konstatoval, Ïe pokud je umûlec ãi pracovník v kultufie a umûní chud˘, tak je to lep‰í, protoÏe pfiece v dobû, kdy byli hladoví, vznikala v historii nejlep‰í svûtová díla. Je to pravda. Dnes jsou asi podle pana prezidenta Klause a podle této vlády pfiíli‰ zh˘ãkaní, protoÏe co vût‰inou vytvofií, na to se nedá dívat, podle asi pfiedstav vlády. âili dámy a pánové, to pfiece není cesta. My pfiece nemÛÏeme v podstatû to nejlep‰í, co âeská republika má, tedy vûdce, uãitele, zdravotníky, kriminalisty, záchranáfie, tyto v‰echny lidi nûjak˘m zpÛsobem dusit. To pfiece nesmí b˘t cí-

127

David Rath

NÁZORY & VIZE

Podle Víta Bárty David Rath jednoznaãnû prokazuje, Ïe je gubernátorem i tím, Ïe nutí ubohé studenty v oboru kuchafi, aby mu dennû vyvafiovali luxusní laskominy. Vít Bárta podotkl, Ïe mu Klasnová nevafií vÛbec. Dokonce i sádlo na své vlasy si musí v Tescu kupovat sám.

128

Poslanecká snûmovna 2008 - 2011 lem nás jako politické reprezentace. Naopak, my bychom mûli hledat maximum cest, jak tûmto lidem pfiidávat, protoÏe v‰ude v zahraniãí, myslím tím na západ od nás, si jich váÏí daleko víc a jejich pfiíjmová hladina je podstatnû vy‰‰í. Nejhor‰í, co mÛÏe âeskou republiku potkat, je zesílení proudu ekonomické emigrace. K ekonomické emigraci dochází. KaÏdá vlna emigrace urãité elity ohroÏuje v˘voj a rozvoj celé zemû. To je prostû jasné. My bychom pfiece mûli spoleãnû hledat cesty, jak tyto lidi naopak zde udrÏet a jak jim dát Ïivotní perspektivu. Pfiece není Ïivotní perspektivou, Ïe jim sníÏíme uÏ beztak nízké platy. Jistû pan premiér mnû bude fiíkat: Co mám dûlat? Je ekonomická krize, máme velk˘ dluh, musíme bojovat se státním dluhem, takÏe kde brát, kdyÏ není? TakÏe musíme pfiece ‰krtat v‰em. A v tom je právû to jádro pudla. Ten pfiíbûh, jak ho vypráví pan premiér a pan ministr financí, není vyprávûn správnû a pravdivû. Pan premiér ho zaãíná vyprávût v tûchto dnech, ale on je kontinuální. Kontinuální v ãem. V‰ichni z vefiejné sféry jsou závislí na daÀovém v˘bûru. Byla to va‰e vláda, kde jste sedûl za premiéra Topolánka a opût za ministra financí Kalouska, která pfii‰la s tím, Ïe v˘raznû sníÏí danû. Tady jste fiíkali, Ïe tím, Ïe se sníÏí danû, Ïe budeme mít podstatnû víc penûz, protoÏe, to je taková ta teorie, kterou vy se rádi oháníte, Lafferovy kfiivky, která, dohnána zase ad absurdum, fiíká, Ïe kdyÏ danû budou nula, tak vybereme nejvíc. Samozfiejmû v‰ichni vûdí, Ïe takto to není a Ïe úãinnost té kfiivky v podstatû byla teoreticky potvrzena moÏná v zemích, které zdaÀovaly nûkde kolem sedmdesáti osmdesáti procent. K tomu máme hodnû daleko, protoÏe na‰e rovná daÀ je nûkde kolem 15 a korporátní, tedy firemní, 19 %. Máme skuteãnû jedny z nejniωích daní na svûtû. Ptám se vás, kde je ten hospodáfisk˘ zázrak? Kde jsou ty miliardy, aby mohli dostávat vûdci, uãitelé, lékafii, sestry, policisté, hasiãi? Kde je máte? VÏdyÈ vy jste to tady, já vám mohu vytáhnout stenozáznamy, kdy jsme o tom debatovali zhruba dva tfii roky zpátky, kde jsme vám fiíkali: vy si podfiezáváte pfiíjmy státu. âeské danû, tfieba pro firmy, ani tehdy nebyly nijak nadstandardní, nijak mimofiádné. Já jsem vás tady od tohoto pultíku pfiímo upozorÀoval, Ïe tím, Ïe nesmyslnû sniÏujete uÏ tak nízké firemní danû v tehdej‰í dobû, obíráte âeskou republiku o nûjak˘ch tfiicet ãtyfiicet miliard, které ale nezÛstanou tady u nás, protoÏe jde vût‰inou o obrovské nadnárodní firmy, tak dnes jsou nûkde jinde. Copak vy neãtete ty v˘roãní zprávy tfieba bank? To nejsou ãeské banky. To jsou

129

David Rath

NÁZORY & VIZE

banky v âechách! ProtoÏe ãeské banky uÏ dávno nemáme. Nemohu fiíct, Ïe by mi to zásadnû vadilo, ale co mi vadí, Ïe tyto zahraniãní banky v âechách dosahují neuvûfiitelné zisky, vy jim je nesmyslnû nízko zdaÀujete. Úplnû nesmyslnû. Tady stát pfiichází o kolik, o pût, o deset miliard. O tom mÛÏeme debatovat podle toho, jaké by mûlo b˘t optimální zdanûní tûchto ústavÛ, abyste obrali vefiejn˘ sektor o pût miliard. To je va‰e politika! Takhle ten pfiíbûh je ve skuteãnosti! Takhle ten pfiíbûh vy tady pí‰ete! Prostû pfiíbûh, kdy zahraniãní firmy zde dosahují velmi zajímav˘ch ziskÛ, proã ne, vy jim je smû‰nû nízko zdaÀujete a ony tyto zdanûné peníze, veliké peníze, okamÏitû vyvádûjí mimo âeskou republiku. Tfieba jenom tím manévrem, Ïe vy za Topolánkovy vlády a za ministra financí Kalouska jste takov˘mto firmám, jako jsou banky, jako jsou velká energetická odvûtví a dal‰í, tak v podstatû jste darovali nûjak˘ch 40 miliard. Tak teì nekÀuãte, Ïe ty peníze nemáte! Teì pfiedstupujete pfied lidi, ãlovûk by vám pomalu dal poslední korunu, se sv˘m ztrápen˘m v˘razem a kÀouráte, Ïe prostû byste rádi, ale ty peníze nemáte. BodejÈ byste je mûli! Vy jste je dávno nechali odvézt z âeské republiky pryã! Víte, vy totiÏ hrajete s vût‰inou lidí velkého betla. BohuÏel je zajímavé, Ïe vám to ãást vefiejnosti prostû ba‰tí. Je to stra‰nû zajímavé, protoÏe hrajete na to, Ïe vût‰ina lidí si nezjistí ve‰keré informace. Îe se spoléhají na to, co vût‰inou na‰e pomûrnû plytká média papou‰kují. Papou‰kují, ãím jsou danû niωí, tím je v˘bûr vût‰í, daÀové úniky niωí a budeme se mít lépe. Tak danû zru‰me úplnû, nebo já nevím, kam to chcete smûfiovat. Víte, toto je jasn˘ stfiet a to je potfieba takto definovat. Jasn˘ stfiet dvou filozofií, dvou svûtÛ. Jeden svût, ten vá‰, fiíká: Není potfieba mít Ïádné skoro danû, stát prakticky jen pfiekáÏí a v‰e je potfieba zprivatizovat. Zdravotnictví, ‰kolství, dokonce i policii. VÏdyÈ to mohou zvládnout bezpeãnostní soukromé agentury, vûzeÀství. VÏdyÈ pfiece víme, Ïe ve svûtû jsou i soukromé vûznice. Proã se stát nebo vefiejná sféra má vÛbec nûãím takov˘m zab˘vat? Chce‰ vzdûlání, bûÏ do soukromé ‰koly a zaplaÈ si ho. Jsi nemocen, bûÏ do soukromé nemocnice a zaplaÈ si to tam. MÛÏe‰ si pro pomoc pfiípadnû platit nûjaké poji‰tûní zase u soukromé firmy, u nûjaké soukromé poji‰Èovny. To je vበsvût. A vy prostû pomaliãku, polehouãku, nûkdy rychleji, nûkdy pomaleji to tam tlaãíte. A dûláte celou fiadu krokÛ, které jsou buì nevratné, nebo tûÏko vratné. TakÏe dûláte to, Ïe sníÏíte daÀov˘ v˘bûr, poãkáte rok dva a pak s kÀouráním pfiijdete a fieknete: Jejejeje, to

130

Poslanecká snûmovna 2008 - 2011 máme velk˘ státní dluh. Nedá se nic dûlat, musíme prostû nûco zprivatizovat, musíme vefiejnému sektoru zase utáhnout opasky. Prostû vefiejnému sektoru, zdravotnictví, kultufie, vûdû, ‰kolství opasek pûknû utáhnete, nûco z toho, co má ekonomické problémy, mezitím prodáte, a tím pádem se toho jakoby zbavíte, abyste pûknû potichounku nûkde jinde ten opasek o mnoho dílkÛ povolili. To je prostû ta politika. Druhé pojetí svûta, které je v Evropû bûÏnûj‰í a vyvinulo se hlavnû po druhé svûtové válce, je vidûní, kdy stát není nepfiítel, vefiejná sféra není nepfiítel, ale je to naopak tvÛrce hodnot a tvÛrce urãitého klimatu ve spoleãnosti. Je to jakási pevná kotva, fiád ve spoleãnosti. Je to, ãemu se fiíká sociálnû trÏní hospodáfiství, které je provázáno s relativnû vysokou daÀovou zátûÏí jak pro firmy, tak pro více vydûlávající osoby. Prostû s tím, Ïe ale za to dostáváte kvalitní sluÏby. Kvalitní ‰kolství, kvalitní zdravotnictví, kvalitní policii, kvalitní silnice, kvalitní vefiejnou dopravu a dal‰í. Prostû nelze oãekávat, Ïe budeme mít kvalitní nemocnice, kvalitní ‰koly, kvalitní vûdu, kdyÏ tam nedáme peníze. A peníze tam nedáme, pokud je nevybereme na daních. A vy sám dobfie víte, Ïe dne‰ní svût nemá problém vyrobit, jak vy rád fiíkáte, v‰echny peníze vznikají pfiece v té soukromé sféfie, ta vefiejná je parazit. Já nevím, jestli jste si toho v‰iml, ale to je klasická marxistická teorie. Pane premiére, vy nejste praviãák, vy jste kovan˘ marxista! Z tohoto pohledu já jsem v podstatû politicky nûkde jinde, protoÏe já jasnû fiíkám, Ïe tato tzv. nadstavba, kdyÏ mám pouÏít tu marxistickou teorii, tak kdyÏ je prostû tato nadstavba, tedy vûda, ‰kolství, zdravotnictví, kultura, tak ta je v moderní spoleãnosti ne stejnû dÛleÏitá jako ta základna, ta, co tvofií ty materiální hodnoty - teì, pane premiére, poslouchejte, moÏná se nûco pouãíte! To není tak, Ïe ta materiální základna tvofií ty hodnoty, tedy ty ingoty oceli, ta auta a ty traktory a já nevím co v‰echno a to obilí a ten chleba, a ta základna, tedy ti vûdci, umûlci, lékafii, sestry, uãitelé, ti to jenom jako proÏírají. Tak to si myslíte, pane premiére, to jsou va‰e slova, kdyÏ vy fiíkáte: ty hodnoty se tvofií vlastnû jen v té podnikatelské sféfie a zbytek Ïije vlastnû jen z té podnikatelské sféry. Není tomu tak. Zkuste si pfieãíst nûkteré moderní uãebnice jak ekonomie, tak tfieba sociologie, abyste vûdûl, jakou roli, jakou zásadní a klíãovou roli hrají tyto oblasti ve v˘voji a bohatnutí spoleãnosti. Prostû spoleãnost nemÛÏe b˘t bohatá, pokud nemá vysoce vyvinuté oblasti, jako je v˘zkum, vûda, zdravotnictví, ‰kolství, infrastruktura. Prostû nemÛÏe. Proã se dafií, a v‰imnûte si, které zemû

131

David Rath

NÁZORY & VIZE

zvládají lépe hospodáfiskou krizi. Zemû, které mûly vysoké danû, skandinávské zemû, koneãnû i to Rakousko, koneãnû i to Nûmecko, Dánsko. Podívejte se na zemû, které mûly vysoké danû, daleko lépe pfieÏívají problémy hospodáfiské krize, zatímco vámi tolik opûvované zlaté Irsko, které má korporátní danû je‰tû pod âeskou republikou nûkde na 12 % a danû pro bohaté je‰tû niωí, to je dneska na kolenou. Já vím, Ïe to nechcete vidût, protoÏe to nezapadá do va‰ich Lafferov˘ch kfiivek a teorií, kter˘mi oblbujete a ohlupujete lidi. Prostû, pane premiére, dne‰ní svût není uÏ svûtem, kdy je problém vyrobit, ale problém je prodat. To znamená, není to tak jednoduché, jak vy se snaÏíte vefiejnosti prezentovat, Ïe na jedné stranû je ten úÏasn˘ soukrom˘ sektor, kter˘ tvofií hodnoty, a na druhé stranû je ten parazitick˘ vefiejn˘ sektor. Z mnoha dÛvodÛ. ProtoÏe dnes, já nevím, jestli to víte, ale podstatnou ãást v podstatû obÏivy pro soukrom˘ sektor dûlá vefiejn˘ sektor. Anebo to nevíte? Nebo nevíte, Ïe ve stavebnictví v podstatû nejvût‰ím zadavatelem je vefiejn˘ sektor - mûsta, obce, kraje, stát - a prakticky v‰ude na svûtû? Îe kdyby tfieba stavebnictví mûlo Ïít ãistû ze soukrom˘ch investorÛ, tak je nûkde na tfietinov˘ch hodnotách, moÏná je‰tû ménû. Vy prostû nevíte, Ïe napfi. cel˘ slavn˘ soukrom˘ sektor farmaceutického prÛmyslu, jeden z nejlépe prosperujících, jeden z nejvíce rostoucích prÛmyslÛ na svûtû, nejvíce vydûlávajících, je ãistû závisl˘ - z 90 nebo 85 % - na vefiejném sektoru, na v˘bûru daní, na v˘bûru zdravotního poji‰tûní? Takhle mÛÏeme brát oblast po oblasti. V dne‰ních moderních státech, aÈ berete Spojené státy, Anglii, Francii, Nûmecko, nûkde více, nûkde ménû, tak drtivá vût‰ina toho tzv. podnikatelského soukromého sektoru je více ãi ménû závislá na vefiejném sektoru. A prostû není to ‰patnû, je to logické. TakÏe va‰e zasévání jist˘ch nesná‰enlivostí, kde se snaÏíte spoleãnosti implantovat nenávist a fiíkáte: tady je ten soukrom˘ sektor, kter˘ ty hodnoty vydûlává, a ten vefiejn˘ sektor, kter˘ jen trpíme, protoÏe je to takov˘ zbyteãn˘ bumbrlíãek, kter˘ jen polyká peníze a teì ho pûknû ofieÏeme, aby ti doktofii, sestry, pracovníci ve ‰kolství, v kultufie, vûdû, policisté, hasiãi se prostû uskromnili, vÏdyÈ jsou to pfiece darmoÏrouti, na které musí kapitalisté v potu tváfie tvrdû vydûlávat. A pfiece ty, v uvozovkách, pfiedfiené, pfietaÏené kapitalisty vy nebudete obtûÏovat vysok˘mi danûmi, protoÏe pfiece nebudete trestat jejich úspûch. KdyÏ se podíváte na strukturu tfieba zákazníkÛ tûchto firem, tak zjistíte, Ïe vût‰ina z nich je opût vefiejn˘ sektor.

132

Poslanecká snûmovna 2008 - 2011 Víte, svût není tak úplnû jednoduch˘, jak se ho snaÏíte prezentovat. Samozfiejmû, vy to dobfie víte, vy nejste vÛbec hloup˘ ãlovûk. Vy jste jenom mimofiádnû pokryteck˘. Mimofiádnû pokryteck˘. ProtoÏe vy víte, jak to je, ale vy prostû plníte své ideové zadání. To znamená podvázat vefiejnému sektoru, tedy v‰emu - infrastruktufie, v˘zkumu, vûdû, ‰kolství, zdravotnictví, bezpeãnosti podvázat mu finanãní zdroje, ukázat vefiejnosti, Ïe nemá peníze na svÛj chod, a pak realizovat to, co realizovat chcete: - prodávat nemocnice, privatizovat ‰koly, privatizovat nemocnice, privatizovat ãást bezpeãnostních sloÏek, privatizovat dopravu, protoÏe budete pfiece fiíkat: ten soukrom˘ sektor to umí daleko lépe. A souãasnû nebudete fiíkat B, Ïe v‰em tûmto privatizovan˘m subjektÛm budete potichu platit z vefiejn˘ch penûz, protoÏe jedin˘m zákazníkem soukrom˘ch nemocnic budou vefiejné poji‰Èovací fondy, vefiejné zdravotní poji‰Èovny. Tak vy moÏná po ãase pfiijdete, kdyÏ bude tato kritika, a fieknete, Ïe je potfieba zprivatizovat i ty vefiejné poji‰Èovny, protoÏe pfiece není moÏné, aby na jednu stranu byly jen soukromé nemocnice a na druhou stranu je platily vefiejné poji‰Èovací fondy. Zase vám to spousta lidí takto odk˘vá a bude fiíkat takové ty vûtiãky: vÏdyÈ je jedno, komu to patfií, hlavnû, Ïe to funguje. To jsou taková ta pûkná kli‰é, takové ty prostopravdy. Ale ono to jedno není, protoÏe samozfiejmû vefiejné fondy máme pod nûjakou kontrolou, aspoÀ, byÈ nedokonalou a byÈ je tam spousta chyb a spousta dûr a spousta tunelÛ, protoÏe tu vefiejnou kontrolu dûláme ‰patnû. Ne my - vy. Vy teì vládnete, ãili vy tu vefiejnou kontrolu nezvládáte. A v danou chvíli zase pfiijdete s tím a budete fiíkat: to se musí zprivatizovat. A dostanete se do situace, kdy dnes debatujeme o tom, jestli by poji‰tûní nemûlo fungovat za ménû penûz, neÏ jsou 3 %. Ale víte, pane premiére, a zkuste to tady sdûlit, za kolik fungují soukromé poji‰Èovny, kolik si berou z toho, Ïe my jim platíme, chytáme se na ty reklamy. Nám ãasto nic jiného nezb˘vá, neÏ se chytit na tu reklamu, pfiípadnû povinnû jako povinné ruãení - to je vlastnû obdoba. Prostû jim pûknû platíme, protoÏe musíme, protoÏe nám nic jiného nezb˘vá. Tak ony si ty soukromé poji‰Èovny pro sebe vezmou nûjak˘ch 20 %. To je pfiece bájeãné! My jim dáme peníze a ony si z nich obratem vezmou 20 %. ·koda nemít tfieba takovou soukromou zdravotní poji‰Èovnu. TakÏe z na‰ich souãasn˘ch kritizovan˘ch 3 %, která mají na svoji ãinnost, bychom se velmi brzy posunuli tfieba na 10, 15, a pak by fiekly, Ïe chtûjí stejnû jako ty jiné soukromé poji‰Èovny 20.

133

David Rath

NÁZORY & VIZE

Proã to tady takto fiíkám? Nûkdo mÛÏe fiíct, jak to souvisí. No to právû souvisí s tím, co jsem tady jasnû naznaãil. Pane premiére, pfiestaÀte lidem lhát, pfiestaÀte lidi balamutit a fieknûte jim na rovinu, férovû, co je va‰ím cílem. Îe va‰ím cílem je v podstatû zlikvidovat vefiejn˘ sektor a postupnû ten vefiejn˘ sektor pokud moÏno pfievést pod nûjaké soukromé podnikání. Ov‰em takové soukromé podnikání, které bude mít jistotu lehkého zisku, protoÏe bude pfiímo navázané na vefiejné fondy. To je va‰ím cílem. TakÏe dnes jsme svûdky takové drobné bitvy, drobné epizody, kdy se likviduje ãást stfiední tfiídy, kdy se ãást stfiední tfiídy vyhání do zahraniãí, a je to drobná epizoda v dlouhé bitvû o charakter státu, o charakter spoleãnosti. Nevede se jen v âeské republice, jenom bohuÏel máme hor‰í v˘chozí pozici neÏ tfieba to Nûmecko nebo Rakousko, protoÏe jsme nemûli tûch dvacet tfiicet let v˘voje v tom vyspûlém sociálnû trÏním hospodáfiství, protoÏe u nás v podstatû dvacet let ãelíme ãistû a jenom vût‰ím ãi men‰ím, brutálnûj‰ím ãi ménû brutálním nájezdÛm neoliberálních filozofií. To je stfiet, kter˘ se dnes odehrává. Ty platy jsou jen jednou z jeho bitev. (Potlesk vlevo.)

134

V˘znamní ãe‰tí pravicoví politici (ukázka z knihy) 135

David Rath

NÁZORY & VIZE

„To, Ïe umí i psát, nevûfií fakt nikdo“, prohlásil na Rathovu adresu Václav Klaus pfii odÛvodnûní, proã otálel s jeho jmenováním ministrem.

NEÎ ZKRITIZUJI DRUHÉ:

DOKTOR MEDICÍNY DAVID RATH Jak to, Ïe levicov˘ politik je v encyklopedii praviãákÛ? Levicov˘ ãi pravicov˘ pohled na svût nemusí b˘t celoÏivotní pfiedurãení. Je fiada pfiíkladÛ z historie, tfieba W. Churchil a jeho pfiestupy mezi stranami z rÛzn˘ch míst politického spektra. Milo‰ Zeman se také na zaãátku devadesát˘ch let fiadil k jiné ãásti politického spektra, neÏ ve které se tradiãnû nalézá sociální demokracie. Koneãnû Václav Klaus se sice vytrvale fiadil doprava, ale tfieba jeho reálná daÀová politika let devadesát˘ch – zavedení systému progresivních daní – byla témûfi ukázkovû sociálnûdemokratická. Lidé se prostû vyvíjejí a vyvíjí se i jejich názory na svût. Já se také vyvíjel, otázkou je, zda k lep‰ímu… Nejsem kámen, abych sto let zÛstal beze zmûny.

136

V˘znamní ãe‰tí pravicoví politici (ukázka z knihy) V západním svûtû ãasto platí, Ïe kdo není v mládí leviãák, je bez srdce, a kdo není na stáro praviãák, je bez rozumu. Mládí volá po spravedlnosti a rovnosti – solidaritû, zatímco na stáro „uondáni“ Ïivotními zku‰enostmi o zkaÏenosti svûta si leckdo chce egoisticky uchránit nabyté individuální v˘sady a bojí se zmûn. VyrÛstal jsem v na‰í zemi, která byla desetiletí fiízena komunistickou stranou, a která mûla pocit, Ïe do v‰ech lidí musí pfii kaÏdé pfiíleÏitosti cpát hesla o ‰kodlivosti soukromého vlastnictví, ‰kodlivosti podnikání a kapitalismu, prospû‰nosti maximální solidarity. Padalo to na nás neustále z rádia, televize, ‰kolních uãebnic, a to tak naivnû a pitomû, Ïe jsem na to získal alergii. Urãitû se na tom podílela i negace, která je obvyklá pro dospívající, kdy hledají svÛj pohled na svût, leckdy schválnû rozdíln˘ od generace rodiãÛ. Pfiál jsem si prostû zmûnu a tou byla negace tehdej‰ího reÏimu, kter˘ si fiíkal socialismus. Se západním typem socialismu mûl v‰ak spoleãné jen to jméno. Tehdy jsem o tom v‰ak nevûdûl skoro nic, a tak ztûlesnûním vysnûného Západu pro mû byl Reagan a Thatcherová, ktefií byli komunistick˘mi médii prezentováni jako nejvût‰í nepfiátelé socialismu. Ideálem pro mû byla první republika, kterou jsem znal z úsmûvn˘ch filmÛ pro pamûtníky a nostalgického vyprávûní mé „burÏoazní“ babiãky. Prostû, kdo tehdy z mlad‰í generace nebyl praviãák, byl bez srdce. Spoleãnost nám pfiipadala nespravedlivá, zatuchlá, zakonzervovaná ve sv˘ch stereotypních a smû‰n˘ch frázích. V‰e co se k nám dostalo ze Západu, bylo hezãí, barevnûj‰í, zábavnûj‰í a naivní komunistická propaganda nás jen utvrzovala v názoru na hloupost tehdej‰ího reÏimu tím, Ïe tyto produkty pravicového Západu prezentovala jako hor‰í neÏ to, co bûÏnû vyprodukovává v˘chodní blok. Tak ze mne komunisté cílenû a jednoznaãnû vychovávali praviãáka. Tedy toho, kdo obdivuje v‰e západní a pohrdá v‰ím, co je v˘chodní, rozumûj socialistické provenience vãetnû tehdej‰í politické scény. Západní bylo v oficiální propagandû vÏdy pravicové a v˘chodní socialistické a levicové. Na fakultû jsme komunistÛm nefiekli jinak neÏ „ti bol‰áni“ a povaÏovali jsme je za smû‰nou a ménûcennou partu. Byli jsme takoví salonní rebelové, dûcka z dobr˘ch rodin, tatínkové ãasto komunisti, ale vlaÏní v pfiesvûdãení, zatímco my jsme fiídili svût nad pivem v hospodû na rohu Lipové ulice, kde jsme se cpali karbanátkem s bramborov˘m salátem. O co víc média a oficiální místa velebila názory Marxe, Engelse a Lenina, o to víc jsme na povinn˘ch hodinách marxismu–leninismu hledali jeho rozpory, chyby a vûnovali nemalé argumentaãní úsilí k zahánûní uãi-

137

David Rath

NÁZORY & VIZE

telÛ do kouta a bavili se tím, jak se potí ãi rozãilují. Pak jsme se tomu smáli v holãiãích postelích s fla‰kou pravého vizoura svûtácky v jedné ruce a druhou tam, kde je hanba psát. V listopadu 1989 jsem byl tedy v˘vojem okouzlen a okamÏitû jsem se zapojil do v‰ech stávkov˘ch aktivit. Stál jsem na Národní tfiídû ve strachem zmítaném davu a necítil jsem Ïádné obavy, naopak ta vypjatá atmosféra mû fascinovala a pfiitahovala, jako bych se díval na napínav˘ film. Pomáhali jsme Obãanskému fóru ve volbách, objíÏdûli republiku, vû‰eli plakáty a chodili do kin vyprávût lidem, jaké to bylo na Národní tfiídû. Otec mi dal peníze a jeho polsk˘ FIAT, se kter˘m jsem najel stovky kilometrÛ tak trochu na zpÛsob revoluãního agitátora. Doba to byla zajímavá, hektická a radostná. Obãas se v‰ak stávalo nûco, co mÛj optimismus kazilo. Takovou vûcí byl pfiístup k nûkter˘m schopn˘m lidem na lékafiské fakultû. Studoval jsem na I. Interní klinice vedené prof. Kordaãem. Internu jsme se uãili z uãebnic nesoucích jeho jméno. Ke studentÛm se choval vÏdy velmi vybranû a pfiátelsky, rádi jsme chodili na jeho pfiedná‰ky. Vûdûli jsme, Ïe je komunistick˘m funkcionáfiem, ale nikdy se tak nechoval. Byl charismatick˘ a elegantní. VÛbec nesplÀoval na‰i pfiedstavu o „bol‰ánech“. Hned záhy po listopadu byl násilnû odstaven z vedení kliniky. Na jeho místo nastoupil prof. Klener, jeden z polistopadov˘ch ministrÛ zdravotnictví. Navíc Kordaãe vy‰oupli z nemocnice a ‰el se Ïivit jako praktick˘ lékafi. Následnû jsem se od jedné naprosto hloupé a nevzdûlané pravicové praktické lékafiky dozvûdûl, Ïe kdyÏ jej zkou‰ela na atestaci z praktického lékafiství, tak to moc dobfie neumûl. Mûl jsem chuÈ té huse dát facku. Zanedlouho vy‰la prakticky totoÏná uãebnice i se stejn˘mi obrázky, jen jméno prof. Kordaãe bylo nahrazeno jménem prof. Klenera. Otrávilo mû to. Tu knihu urãitû prof. Kordaã osobnû nepsal, tím se nám chlubili nûktefií asistenti z jeho kliniky, ale nové vydání jen se zmûnou jména nám pfiipadalo uÏ skuteãnû hodnû. V tûchto okamÏicích ãlovûk pfiem˘‰lí, kolik takov˘ch zbyteãn˘ch chyb se musí udûlat, aby se správná vûc zdiskreditovala a jak zabránit nûkter˘m nesoudn˘m jedincÛm, aby takové pfie‰lapy dûlali. V okamÏiku, kdy Václav Klaus udûlal z Obãanského fóra ODS, jsem ani na minutu nepfiem˘‰lel a vrhl se do zakládání ODS. Tehdy ‰lo koneãnû V. Klausovi málo co vyãíst. Hovofiil o vybudování standardní západoevropské spoleãnosti po vzoru Rakouska ãi Nûmecka a obdivoval ·v˘carsko. Miloval Thatcherovou, tu jsem obdivoval za její rozhodnost a ráznost i já. Ostatní politici proti nûmu pÛsobili váhavû a ufÀukanû. Pofiád pfie‰lapovali, sly‰eli trávu rÛst, nedokázali ãelit

138

V˘znamní ãe‰tí pravicoví politici (ukázka z knihy) nárÛstu slovenského nacionalismu. Klaus mûl vÏdy po ruce fie‰ení, které navíc vypadalo logicky a správnû. Prostû jsem ho obdivoval. To trvalo tak do roku 1994. To uÏ jsem pÛsobil jako lékafi v Motolské nemocnici. Pfiedtím jsem staãil projít praxí v IKEM a civilní sluÏbou ve fakultní nemocnici na Karlovû námûstí, kde jsem mimo jiné dûlal osobního asistenta fiediteli nemocnice a mûl jsem na starosti zavádûní systému zdravotního poji‰tûní v této nemocnici. Zhruba v té dobû proÏíval mÛj otec období tûÏkého rozhodování. Byl profesorem interního lékafiství, pfiednostou interní kliniky v Thomayerovû nemocnici a pfiednostou katedry interního lékafiství v Institutu pro do‰kolování lékafiÛ. Prakticky v‰ichni internisté za posledních deset let pro‰li jeho rukama. Byl velmi obávan˘m examinátorem. Atestace od profesora Ratha se velmi cenila a kdo uspûl napoprvé a dobfie, tak se tím chlubil. Dne‰ní fieditel Thomayerovy nemocnice Karel Filip od atestace napoprvé vylétl a shodou okolností mû dostal na starost, kdyÏ jsem nastoupil po fakultû do IKEM. Netváfiil se na mû dvakrát pfiátelsky, ale nakonec to pfiekousl a choval se docela mile a to v situaci, kdy mû jako ãerstvého absolventa mohl snadno zkoupat na kdeãem. Otec byl uznáván jako vynikající diagnostik, kvalitní pfiedná‰ející a velmi vzdûlan˘ a zku‰en˘ lékafi. Navíc byl nesmírnû pracovit˘ a trávil na své klinice 14 hodin dennû. BûÏnû chodíval domÛ v jedenáct veãer a ráno mizel po ‰esté. KdyÏ jsem dûlal v IKEM, chodíval jsem ho docela ãasto nav‰tûvovat i veãer. Sedûl ve své pracovnû a ãetl v‰echny dÛleÏité západní lékafiské ãasopisy. Mûl archiv tvofien˘ tisícovkami ãlánkÛ. Marnû mezi dne‰ními ‰éfy klinik hledám nûkoho takového, jenÏ medicínû obûtoval úplnû v‰e. Skoro v‰ichni pfiednostové klinik na lékafisk˘ch fakultách byli ãleny KSâ. Ne jinak tomu bylo i u mého otce. Obãas jsme mûli díky tomu i doma dost ostré spory. Na jednu stranu jsem mu to vyãítal jako slabost a kolaboraci, na druhou stranu mû imponovalo jeho postavení a chápal jsem, Ïe toho nelze dosáhnout jen pouhou pílí a schopnostmi. Kdo nebyl v komunistické stranû, mûl jasn˘ kariérní strop a pfiednostou kliniky se nikdy stát nemohl. Otec byl uznávan˘ odborník na v˘Ïivu, a proto k nûmu na kliniku pfievezli z vûznice Stanislava Devátého, kter˘ drÏel hladovku na protest proti politické perzekuci. Cel˘ pfiípad pana Devátého byl ‰iroce probírán v rádiu Svobodná Evropa a Hlas Ameriky, a tak jsem o tom s otcem mluvil. Byl dost na‰tvan˘, Ïe je nûkdo ve vûzení za své názory a pfiem˘‰lel, jak Devátému nûjak pomoci. Byl jsem dost radikální a na adresu reÏimu jsem ne‰etfiil ‰Èavnat˘mi v˘razy za to, Ïe

139

David Rath

NÁZORY & VIZE

nûkoho zavírají „za to“, Ïe hájí své názory. Po na‰ich nûkolika debatách nakonec otec dospûl k názoru, Ïe to tak nenechá a obrátí se pfiímo na tehdej‰ího pfiedsedu vlády s tím, Ïe odmítá brát za Devátého jakoukoli zodpovûdnost, Ïe je jeho Ïivot v ohroÏení a mûl by b˘t propu‰tûn domÛ. Pak mi fiekl, Ïe opravdu nûkolik rozhovorÛ v tomto duchu absolvoval. Devát˘ byl pak skuteãnû propu‰tûn a následnû zmizel. Posléze se ukázalo, Ïe se ukr˘val v Polsku a vrátil se aÏ po listopadu 89. OtcÛv velmi oblíben˘ kolega dr. Kotík mûl také prÛ‰vih, neboÈ podepsal prohlá‰ení kritizující reÏim „Nûkolik vût“. Otec byl vystaven nátlaku, aby jej vyhodil z kliniky. Byl z toho velmi rozãílen a fiekl mi, Ïe Kotíka by museli vyhodit jen tak, Ïe by nejprve vyhodili jeho osobnû. MUDr. Kotíkovi se nic nestalo. Otec s reÏimem vycházel, ale mûl jasné hranice, za které nebyl ochoten jít. Nebál se zariskovat, kdyÏ to povaÏoval za nezbytné. Hned v prvních dnech po 17. listopadu 89 vystoupil ze strany a bylo na nûm vidût, Ïe z nûj spadl balvan povinnosti, kterou nedûlal rád. Vedl kliniku je‰tû nûkolik let po listopadu 89, ale zhruba v roce 1992 byl na jeho místo vypsán konkurz a jemu bylo jasnû naznaãeno, Ïe jako b˘val˘ komunista nemá ‰anci. Místo pfiednosty této kliniky získal ãlovûk, kter˘ byl komunistou do roku 1968 a vût‰ina lékafiÛ z IKEM a Thomayerovy nemocnice nemûla o jeho znalostech valného mínûní. Pfiezdívalo se mu „kalcián“, protoÏe vedle podrobn˘ch znalostí o metabolismu vápníku jsme o nûm vûdûli, Ïe niãemu jinému nerozumí. Za nûkolik let mû zkou‰el u atestace. Choval se slu‰nû a byl hodn˘, ale z debaty bûhem zkou‰ky jsem s hrÛzou z jeho slov zjistil, Ïe nemá ani základní znalosti o metodice léãby hyperglykemického diabetického komatu. Po konkursu otce z kliniky vysídlili do jakéhosi sklepního vyhnanství. Ten, co tam byl pfied ním, se na rourách u stropu obûsil a otec mûl utkvûl˘ pocit, Ïe za to mohla ta depresivní cimra. Bral to jako politickou kfiivdu a ‰ikanu. Pfiihlásil se do konkursu v zahraniãí a uspûl. Stal se na nûkolik let konzultantem v nemocnici v Doze - Katar s královsk˘m platem, o kterém se u nás tehdy nesnilo prezidentu republiky a se sluÏební vilou. Pocit kfiivdy vystfiídal záÏitek, kter˘ by nikdy neproÏil, kdyby nebyl z kliniky násilnû vy‰oupnut. Já jsem za toto období vdûãn˘. Strávil jsem tam u nûho docela dlouhou dobu. Bylo to neskuteãnû inspirující. V tamní nemocnici pracovali odborníci z celého svûta a poznat její chod a zpÛsob práce, mû hodnû nauãilo. Spolu s otcem tam bylo i nûkolik dal‰ích ãesk˘ch odborníkÛ a nûktefií mûli i docela podobn˘ osud. Bylo zajímavé sledovat,

140

V˘znamní ãe‰tí pravicoví politici (ukázka z knihy) jak lidé, ktefií byli u nás odsunuti, byli zde uznávaní a vysoce cenûní. Pro mne dal‰í námût k pfiem˘‰lení. Jsme na schopné lidi tak bohatá zemû, abychom si dovolili s nimi pl˘tvat ãi je vyhánût do zahraniãí? Jedno jestli z politick˘ch pfiíãin ãi ekonomick˘ch dÛvodÛ. Vidûl jsem, jak mnohonásobnû bohat‰í zemû si schopné a zku‰ené mozky a ruce nakupuje po celém svûtû a váÏí si jich. O tom v‰em jsem pfiem˘‰lel, sedíce na ohromn˘ch píseãn˘ch dunách uprostfied pou‰tû a zíraje do nekoneãn˘ch prostor zalit˘ch sluncem. KdyÏ jsem se vrátil domÛ do ãeského zdravotnictví, tak jsem jen smutnû pozoroval, jak hloupû to dûláme. Radikálnost mû i proto pfiíli‰ neopou‰tûla, a jak ‰ly roky, rostlo ve mnû i napûtí. Vadil mi rozpor mezi tím, co ODS mediálnû hlásala, a co ve skuteãnosti v reálném Ïivotû dûlala. Vadily mi vekslácké typy, jak˘mi byl tfieba dnes jiÏ zapomenut˘ místopfiedseda ODS âermák, ãi Macek, nebo rÛzní KoÏení a podobná zbohatlická individua, která jen spoleãnost provokovala pochybnû nabyt˘mi penûzi. Provokovali i mû, doktora s osmi sluÏbami mûsíãnû a se ãtyfimi tisíci hrubého. Vadilo mi, Ïe k tûmto vûcem spoleãnost vût‰inovû mlãí a pfiipadalo mi, Ïe média buì pfiihlíÏí ãi jen servilnû pfiitakávají. Kolegové doktofii jen nadávali na lékafisk˘ch pokojích, a tak mnû pfii‰lo, Ïe se vracíme zase do dob komunismu jen s tím rozdílem, Ïe KSâ nahradila ODS, která byla prohnanûj‰í a propagandu dûlala mnohem profesionálnûji neÏ komunisté a navíc ovládla ve‰keré legální i nelegální finanãní a majetkové toky ve státû. Z na‰tvanosti jsem s partou kamarádÛ dospûl k názoru, Ïe se musíme o nûco pokusit. Zmûnit spoleãnost! Tak, jak jsme ji chtûli zmûnit v listopadu 1989. Tedy mít tady pravidla a pomûry odpovídající tfieba Rakousku a ne veksláckou republiku divokého kapitalismu, kde vítûzí ten silnûj‰í a neomalenûj‰í. Za tûch 5 let jsme se uÏ nauãili docela dobfie medicínu, ale byli jsme hodnû naivní. Nejjednodu‰‰í bylo zaloÏit lékafiské odbory. Pfies nû jsme chtûli do svûta poslat na‰e poselství, Ïe chceme spoleãnost, kde se kvalitní vzdûlání a nároãná práce skuteãnû vyplácí. Chtûli jsme spoleãnost vyburcovat a fiíci jí: ne veksláci – rádoby podnikatelé, ale lékafii, vûdci, uãitelé, umûlci… mají b˘t vítûzové a mají stát na ekonomickém v˘sluní. A tak jsem já, vÏdy ohrnující nos a pohrdající odboráfii z nûjakého ROH, dospûl k poznání, Ïe nejlep‰í cestou ke zmûnû je stát se odboráfiem. A protoÏe jsme byli mladí a radikální, tak jsme hned pfii‰li s mediální bombou – stávkou lékafiÛ! Nûco nevídaného! Prostû sráÏka s etick˘mi normami, které tady byly desetiletí budovány komunistickou spoleãností a které velice ‰ikovnû pfievzala ODS a umnû

141

David Rath

NÁZORY & VIZE

David Rath je‰tû jako lékafisk˘ odboráfi cení zuby na Klausovu vládu.

s nimi mediálnû pracovala. Lékafii prostû nepracují za peníze, ale je to jejich Ïivotní poslání. Jsou to sice na‰i bozi v bílém, ale nejí, nepijí, nebaví se. Jejich celoÏivotní náplní je obûtavû svÛj Ïivot vynaloÏit ku prospûchu druh˘ch. Skoro celá spoleãnost v ãele s vedoucí stranou ODS se proti na‰emu nehoráznému ultimátu vzepjala jako tsunami. Více HippokratÛ a ménû RathÛ, více JeÏí‰Û a ménû CaesarÛ, hlásal tehdej‰í prezident v‰ech lékafiÛ Svoboda a ‰títivû na mû ukazoval prstem oãekávaje, Ïe zalezu do nejhlub‰í díry jako spráskan˘ pes. Svoboda se scházel s Klausem a uji‰Èoval jej, Ïe drtivá vût‰ina lékafiÛ jsou slu‰ní lidé, co s Rathem nechtûjí mít nic spoleãného. A proã jsem se vlastnû neomluvil a pokornû nezalezl, jak chtûla ODS, v‰echna média a lékafisk˘ establishment? ProtoÏe jsem dennû cítil aktivní podporu tisícÛ lékafiek a lékafiÛ z celé zemû a tisícÛ zdravotních sester. Psali mi stovky dopisÛ, dennû jsem mûl desítky telefonátÛ. Chodily za mnou lékafiské kapacity s tím, Ïe jsem vyjádfiil vefiejnû názor i za nû s tím, aÈ vydrÏím, stojí za mnou a mohu se spolehnout na jejich podporu. O co víc média hysterãila, o to víc sílila podpora m˘ch kolegyÀ a kolegÛ.

142

V˘znamní ãe‰tí pravicoví politici (ukázka z knihy) ObjíÏdûl jsem sv˘m autem a za své celou republiku, nemocnici po nemocnici, kde se shromáÏdily stovky zdravotníkÛ, aby si se mnou mohly promluvit. Byli odhodláni jít i do tvrdé stávky, protoÏe se cítili spoleãností podvedeni a zrazeni. O co silnûji média volala po sebeobûtujících se Hippokratech s vírou ve své poslání, o to více zdravotníci podporovali nûjakého bláznivého Ratha, kter˘ se snaÏil vysvûtlit, Ïe i zdravotníci jsou jen lidé, mají své rodiny a Ïivoty a chtûjí jen stejné zacházení v rámci na‰ich pomûrÛ, jaké mají jejich kolegynû a kolegové v Rakousku ãi Nûmecku. Pro na‰e pacienty je pfiece lep‰í, kdyÏ jsou na‰i doktofii spokojení, neÏ kdyÏ je sÏírá únava a frustrace a pfiem˘‰lí, kde nechal tesafi díru, aby si na‰li obÏivu v zahraniãí. To jsem v‰ude roztruboval a zbohatlí lehkoÏivkové nalepení na ODS mohli ze‰ílet z mojí troufalosti. ODS nemohla strávit na‰i tvrdo‰íjnost, se kterou jsme do svûta hlásali, Ïe ne zbohatlick˘ pseudopodnikatel, ale zdravotník, vûdec a uãitel, mají b˘t „hrdiny doby“. ·íleli i „rádobyhippokraté“ s kapsami pln˘mi úplatkÛ od pacientÛ, ktefií vefiejnû stavûli na odiv svoji povznesenost nad otázkami penûz. Kolegové, co je dobfie znali, mi pak posílali popisy toho, o jaké pokrytce a kreatury ve skuteãnosti jde. Svût v‰ak chce b˘t klamán, a tak je média prezentovala jako ty správné lékafie a ne rathovské hamiÏníky. Dnes fiada tûchto zapomenut˘ch jmen volá o uÏiteãnosti regulaãních poplatkÛ. Tak jsem víc ãasu trávil po nocích v bufetech motorestÛ neÏ doma a snaÏil se vûci osobnû vysvûtlovat. Bylo to takové romantické, dobrodruÏné a krásné. Najednou jsem byl i pfiitaÏliv˘ hoch pro sleãny, které mají rády rebely a bláznivé snílky, co chtûjí mûnit svût. Prostû mi to obrátilo Ïivot naruby. Dopoledne o první lékafiské stávce jsem leÏel doma v posteli, kam mi volali novináfii, abych jim fiekl, co o stávce dûlám. Odpovídal jsem, Ïe o stávce se nedûlá nic, proto je to stávka. Stávka byl úspûch, neboÈ se k ní pfiipojilo ohromné mnoÏství zdravotníkÛ a následná demonstrace pfied Ministerstvem zdravotnictví byla nejvût‰í od listopadu 89. Pak pfii‰la druhá, tfietí a ohromná demonstrace na Václavském námûstí, kam pfii‰lo asi deset tisíc protestujících zdravotníkÛ. Spoleãnost pochopila, Ïe stávka zdravotníkÛ zase tak stra‰ná není a k demokratické spoleãnosti i toto patfií. Men‰í politické strany pochopily, Ïe by to mohla b˘t pro nû dobrá pfiíleÏitost, jak zaútoãit na monopol moci ODS. Tak zaãal stoupat zájem rÛzn˘ch politick˘ch subjektÛ o na‰e osoby. První byla pravicová DEU s vydavatelem Annonce panem Kudláãkem za zády. Annonce tehdy patfiila mezi nejúspû‰nûj‰í tiskoviny. Pan Kudláãek vydával i politické no-

143

David Rath

NÁZORY & VIZE

viny – âesk˘ deník, ten úspû‰n˘ nebyl. Na DEU byla sympatická snaha pomoci emancipaci stfiední tfiídy v na‰í zemi, ale pro nás byla pfiíli‰ pravicovû vyhranûna hlavnû aÏ Ïivoãi‰n˘m odporem ke komunistÛm, kter˘ nám uÏ v té dobû pfiipadal pfiehnan˘. Musím pfiiznat, Ïe mimo to byly s paní Hromádkovou a panem Kudláãkem velice zajímavé debaty a pana Kudláãka jsem si váÏil jako skuteãného podnikatele, kter˘ realizuje velmi úspû‰n˘ vydavatelsk˘ projekt. Dal‰í nabídku v pofiadí uãinila LSNS – Liberální strana národnû sociální, tedy pfiím˘ potomek Národních socialistÛ z první republiky a âeskoslovenské strany socialistické z dob komunismu. Prakticky ve stejnou dobu nám pomocnou ruku nabídli i Svobodní demokraté Jifiího Dienstbiera. Obû strany byly stfiedov˘mi politick˘mi formacemi, coÏ nám docela politicky vyhovovalo, neboÈ lékafii za námi stáli v odborov˘ch poÏadavcích, ale logicky byl kaÏd˘ jednotlivec politicky nûkde úplnû jinde. Tehdej‰í prezident lékafiské komory Svoboda s oblibou Klausovi a v médiích fiíkal, Ïe lékafii jsou pravicového sm˘‰lení s vysokou mírou sociálního cítûní. Nûjakou dobu jsem si to myslel i já, neÏ jsem poznal, Ïe hodnû lidí u nás netu‰í, co to vlastnû znamená b˘t pravicov˘m ãi levicov˘m. Vãetnû mé osoby. Tehdy patfiilo k bontonu „lep‰í“ spoleãnosti b˘t pravicov˘ a v‰ude se s tím chlubit. Koneãnû i já tomuto bontonu zaãátku devadesát˘ch let propadl a nechal se jím uná‰et. Pfii‰ly dvû nabídky k tiché pomoci od dvou stfiedov˘ch stran. Bûhem administrativní stávky lékafiÛ, kdy jsme na protest odesílali neschopenky a úmrtní listy pfiímo na Ministerstvo zdravotnictví, nám Jifií Dienstbier domluvil audienci u prezidenta Havla s cílem, Ïe na jeho Ïádost tuto stávku ukonãíme. Trvala uÏ asi druh˘ t˘den a v atmosféfie represí ze strany zamûstnavatelÛ pomalu klesal poãet odeslan˘ch tiskopisÛ, neboÈ lékafii po jednom kapitulovali pod rÛzn˘mi v˘hrÛÏkami. Václav Klaus tehdy podráÏdûnû v televizi fiekl, Ïe nám Václav Havel pomohl a zachránil nás od debaklu. Aã nerad, pfiiznávám, mûl pravdu. Koneãnû on byl tehdy hlavním vojevÛdcem v boji s nespokojen˘mi doktory. Pfiedseda LSNS pan Bodenlos nám zase poskytl zdarma kanceláfi na Námûstí republiky v nádherném domû. Tento dÛm byl od první republiky sídlem tehdy mocné, silné a bohaté strany. Fascinovaly mû pÛvodní prostory vybavené staroÏitn˘m nábytkem se spoustou nádhern˘ch obrazÛ. Oproti jin˘m stranám byla LSNS tehdy velmi bohatá, ale mûla minimální politick˘ vliv. Ten jí zajistili pouze poslanci – pfiebûhlíci, ze kter˘ch si vybudovala klub ve snûmovnû, neboÈ ve

144

V˘znamní ãe‰tí pravicoví politici (ukázka z knihy) volbách úplnû propadla. Neumûla b˘t vÛbec vidût, neumûla b˘t kontroverzní a pfiitáhnout pozornost vefiejnosti. Václav Klaus opanoval vût‰inu mediálního prostoru. SoutûÏit s ním zdatnû zaãal Milo‰ Zeman a Sládek, ktefií byli natolik provokativní, Ïe dokázali prolomit mediální blokádu, kterou ODS fiadu let bravurnû zvládala. Pro tiché politiky s mírn˘mi názory nebylo místo. To byl koneãnû i osud Svobodn˘ch demokratÛ Jifiího Dienstbiera. Populární disident, kamarád Václava Havla, oblíben˘ první ministr zahraniãí stfiíhající drátûn˘ plot na hranicích – tedy symbol pádu Ïelezné opony úplnû propadl v souboji s ostr˘m a rázn˘m Klausem. Jak SD tak LSNS si fiíkaly, Ïe jim téma velké doktorské nespokojenosti a z ní plynoucího konfliktu s Klausem mohou pfiinést kontroverzi a pfiitáhnout pozornost médií. Pro mû bylo nesmírnû pfiitaÏlivé, mít moÏnost se seznámit s tím, jak fungují politické strany. Politika mû uÏ nûkolik let fascinovala a lákala. Na druhou stranu jsem mûl obavy, Ïe pfiíli‰né spojení s jednou stranou mÛÏe po‰kodit „aÏ zniãit“ na‰i nezávislost v rámci lékafiského odborového hnutí – LOK (Lékafisk˘ odborov˘ klub). Proto mû fiada kolegyÀ a kolegÛ zrazovala od úmyslu nûkam vstupovat. Tak jsem se snaÏil korektní a pfiátelské vztahy udrÏovat se v‰emi, co se k nám chovali pfiátelsky a rÛznû nám pomáhali. Nakonec se SD a LSNS spojily do jedné strany SD-LSNS se spolupfiedsedy Dienstbierem a Bodenlosem. Záhy na to ne‰Èastníka Bodenlose ugrilovala média tím, Ïe ho obvinila z útoku sekerou na souseda. První místopfiedseda SD Bursík díky tomu sloÏil funkci a ode‰el ze SD k Luxov˘m lidovcÛm. Ve skuteãnosti Bodenlos asi nic tak hrozného neudûlal. Dlouhodobû mûl spory se sousedem a spravoval zahradní branku za pomoci sekerky, kdyÏ soused ‰el kolem a zaãala hádka. Bodenlos vypûnil a zahrozil sekerkou. Soused nelenil a rozhlásil to médiím. Smû‰né, zvlá‰tû v kontextu s tím, Ïe v té dobû se tunelovaly banky a nejvût‰í ãeské podniky a zmizely stovky miliard. O tom jsme se tehdy nedoãetli, ale sekera v ruce Bodenlosovû udûlala konec s jeho politickou kariérou. Stejnû by asi oslnivá nebyla, neboÈ ve volbách opût propadli. Tehdy jsem se snaÏil Bursíka uklidnit a Bodenlose jsem se spí‰e zastával. Nemám rád hysterické vlny, co se zvednou ve spravedlivém hnûvu vÏdy v okamÏiku, kdy má nûkdo nûco spáchat. Ono se vût‰inou po ãase ukáÏe, Ïe to bylo úplnû jinak, ale dotyãn˘ je uÏ semlet a odstranûn. V parlamentních volbách mû SD-LSNS nabídla, abych kandidoval jako jedniãka v Hradeckém kraji. Neodolal jsem a objíÏdûl pÛl roku Hradecko. Poznal jsem spoustu míst, fiadu skvûl˘ch lidí, hodnû rÛzn˘ch exotÛ, proÏil mnoÏ-

145

David Rath

NÁZORY & VIZE

ství debat ve vískách, kde v nevytopen˘ch, zaprá‰en˘ch sálech sedûlo pût náhodnû zbloudil˘ch obãanÛ. Vozila mû ãerná Tatra 613 s fiidiãem, která LSNS zbyla z dob, kdy jako souãást Národní fronty spolu s lidovci dûlali kfioví KSâ a za to dostali pár kfiesel v zákonodárn˘ch sborech tehdej‰í âSSR. Cítil jsem se náramnû dÛleÏitû v této prostorné, ply‰ované limuzínû. Pfies den jsem dûlal doktora a o veãerech a nocích ambicióznû objíÏdûl republiku a vûfiil, Ïe uspûjeme. Pfiece tu stra‰nou ODS nemohou lidi neustále volit! My to myslíme mnohem lépe! ·patn˘ odhad. Ale snad nakonec nበpolitick˘ souboj s ODS malinko pomohl razantnímu nástupu âSSD pod vedením Milo‰e Zemana. AlespoÀ tomu chci vûfiit, nechci si pfiiznat chybu v úsudku a zbyteãnû ztracen˘ ãas. Po volbách, ve kter˘ch SD-LSNS propadla, nastal v tomto „soustranní“ samozfiejmû velk˘ kvas. ObviÀování, kdo za co mÛÏe a proã se tolik za volby utratilo. Bylo pouãné to chvilku sledovat, ale posléze v‰em do‰la trpûlivost sná‰et hádky a roze‰li se. Tak ode‰el TomበSokol, Jifií Dienstbier a mnozí dal‰í. Já jsem se soustfiedil na to, v ãem jsem zatím dosahoval nev‰edních úspûchÛ, tedy na prostfiedí lékafiského stavu. Stáhl jsem se z jakékoli pfiímé spolupráce s politick˘mi stranami a vûnoval se LOK a pfiípravû na volby v lékafiské komofie. Pfies den doktorem, o veãerech kandidátem na prezidenta lékafiské komory. A zase jsem objíÏdûl republiku, tentokrát sám, bez fiidiãe a vlastním Fordem. Îádné naparování v ãerné Tatfie. Drtivá vût‰ina doktorÛ pochopila, Ïe pokud mají mít ‰anci v nûãem proti vládû uspût, tak jim nesmí lékafiská komora podráÏet nohy tím, Ïe pÛjde na ruku vládû místo toho, aby pravdivû tlumoãila názory stavu. Tak se stalo, Ïe „rádobycaesar“ porazil „rádobyhippokrata“. Získal jsem siln˘ mandát a pfievzal kormidlo komory v dobû, kdy koneãnû padl V. Klaus. Vládla To‰ovského úfiednická vláda a volby vyhrála Zemanova âSSD. Musím fiíci, Ïe mû Milo‰ Zeman imponoval. Byl vzdûlan˘, vtipn˘, nûkdy hodnû drsn˘ aÏ sprost˘. Hlavnû drtil Klause a jeho monopol moci. Média Zemana nenávidûla je‰tû mnohem více neÏ kdy mû. âím více ho prezentovali jako oÏralu, hulváta, umolousance, tím víc jsem mu drÏel palce a snaÏil se âSSD pomáhat. Bylo úplnû jedno, Ïe obãas pfiestfielil. Tfieba tehdy, kdyÏ fiekl, Ïe po volbách nechá vázat legitimace ãlenÛ âSSD do kÛÏe ãlenÛ ODS. ZtûlesÀoval pro mû nadûji, Ïe po mnoha letech bude poraÏen pov˘‰eneck˘, primitivní, zbohatlick˘ klientelismus ODS pohrdající v‰ím a v‰emi, ktefií aktivnû nespolupracují na tomto bizarním systému rozkrádání zemû. Ani s ministry zdra-

146

V˘znamní ãe‰tí pravicoví politici (ukázka z knihy) votnictví za âSSD jsme to nemûli lehké a bezproblémové. První ministr zdravotnictví z âSSD Ivan David je dost komplikovaná osobnost. Dostal resort v nedobrém stavu, nemûl manaÏerské zku‰enosti a ze dne na den se z fiadového lékafie stal ministrem v nepfiátelsky nastaveném ministerstvu. V˘bûr spolupracovníkÛ se mu také mnoho nepovedl a já v ãele lékafiské komory mu ãas na rozkoukání také nedal. Dílem proto, Ïe jsem s politiky moc soucitu nemûl a dílem i tím, Ïe i já byl pod tlakem kfiídla ODS v lékafiské komofie, které se nemohlo doãkat, aÏ budou âSSD vracet to, co zaÏívala ze strany lékafiÛ v posledních letech ODS. A tak jsem manévroval. Zásadní rozdíl mezi ODS a âSSD jsem spatfioval v tom, Ïe se k nám sociální demokraté chovali slu‰nû a jako k váÏen˘m partnerÛm. Byla to pfiíjemná zmûna. Z otevfiené letité války jsme pfie‰li do vûcn˘ch debat i ostr˘ch sporÛ, ale vût‰inou vÏdy celkem korektních. KdyÏ hrozil v˘buch nespokojenosti, pfiijal mû Milo‰ Zeman a pomohl najít kompromisní fie‰ení. Nakonec Ivana Davida odvolal a jmenoval ministrem prof. Fischera. To byly nejklidnûj‰í dva roky v resortu. Prof. Fischer sdílel i moji teorii, Ïe moderní zdravotnictví je dost drahé a potfiebuje peníze. Jako lékafi a univerzitní profesor vûdûl, Ïe lékafii, pfiedev‰ím ti nemocniãní, jsou ‰patnû placeni. TudíÏ dva roky jsme trávili ve velmi tûsné spolupráci, jejímÏ v˘sledkem byl v˘razn˘ nárÛst platÛ zdravotníkÛ v nemocnicích a nárÛst prostfiedkÛ jdoucích do zdravotnictví. V tomto procesu sehrál velmi pozitivní a nenahraditelnou roli i jeho první námûstek Michal Pohanka. Vût‰ina na‰ich ãast˘ch rozhovorÛ s prof. Fischerem konãila totiÏ jeho prohlá‰ením: „Michale zafiiì to tady s panem prezidentem, jak jsme se teì dohodli.“ ·lo o zcela bezkonfliktní období mezi lékafiskou komorou a ministerstvem zdravotnictví. Najednou jsme mûli ãas se vûnovat i takov˘m vûcem, jako zkusit domluvit úzkou spolupráci s americkou Pittsburskou universitou, coÏ se bohuÏel uÏ nestaãilo dokonãit. Po dvou letech byly volby, vyhrála âSSD, ale prof. Fischer uÏ dál nepokraãoval a nepokraãoval na ministerstvu i jeho první námûstek. Dostali jsme Marii Souãkovou. Mnohem hor‰í varianta Ivana Davida. Z fiadové lékafiky s ordinací v severoãeské vsi se ze dne na den stala ministrynû v BMW. Co prof. Fischer bral s non‰alancí univerzitního profesora, nad tím Marie Souãková ‰ílela. Funkce ji úplnû zbavila soudnosti a zdravého úsudku. Propadla pocitu vlastní neomylnosti a velikosti. Nedalo se s ní prakticky vÛbec normálnû mluvit. Bylo velkou úlevou, Ïe ji nakonec a bohuÏel aÏ pfiíli‰ pozdû odvolal Vladimír ·pidla. Opakovanû jsem za

147

David Rath

NÁZORY & VIZE

Tehdej‰í ministr zdravotnictví a dne‰ní fieditel Národního parku ·umava Jan Strásk˘ se právû chystá zvracet po debatû s lékafii. Není jasné, zda v pozadí stojící dne‰ní praÏsk˘ primátor Bohuslav Svoboda k ministrovû nevolnosti také pfiispûl.

ním byl se seznamy argumentÛ, proã je zmûna nutná a co by se mûlo udûlat. Nakonec to sama Marie Souãková dost odnesla. Aã k jejímu ministrování mám fiadu zásadních v˘hrad, tak její soud za Diag Human je opût v˘smûchem a ukázkou, jak dovede b˘t na‰e spravedlnost „slepou bábou“. Za to, Ïe jsme s Diagem prohráli stamiliony a hrozí nám i miliardy, totiÏ mÛÏeme podûkovat ministru Stráskému z ODS, kter˘ za své ‰patné rozhodnutí vy‰etfiován, natoÏ souzen nikdy nebyl. Odnesla to popletená Souãková za to, Ïe si mûla na tento spor najmout moc drahého právníka za nûkolik milionÛ. Po Souãkové na chvíli nastoupil MUDr. Kubinyi. Nesmírnû slu‰n˘ ãlovûk, ale naprosto neodhadl nestabilnost politické situace a místo toho, aby zÛstal chvilku v klidu, zaãal vefiejnost zásobovat sv˘mi pfiedstavami o koncepci zdravotnictví, pfiiãemÏ fiada z nich vyvolala i kritiku v âSSD a jiné zase i v lékafiské vefiejnosti, a tak s nov˘m pfiedsedou vlády Grossem skonãil. Nebylo to dobfie, ale Gross ani Kubinyi vÛbec nedali na má doporuãení. Samozfiejmû mû to v mé nezmûrné je‰itnosti dost ‰tvalo.

148

V˘znamní ãe‰tí pravicoví politici (ukázka z knihy) To se mi za profesora Fischera nestávalo. Premiér Gross si vybral doc. Miladu Emmerovou. PovaÏoval jsem to za dobrou volbu, i kdyÏ jsem si skuteãnû myslel, Ïe by Kubinyi mûl dostat del‰í ãasovou ‰anci ukázat, co dokáÏe. S Miladou Emmerovou se po prof. Fischerovi spolupracovalo nejlépe ze v‰ech ministrÛ zdravotnictví, co jsem od roku 1994 zaÏil. Nicménû nemûla dost síly, rozhodnosti a moÏná i odvahy jít do války s nejmocnûj‰ím ãlovûkem ãeského zdravotnictví – s fieditelkou VZP Musílkovou. Ta fiídila cel˘ resort do jasného ekonomického krachu. Byla do funkce vysazena ODS, pfieÏila v‰echny vlády âSSD. Zaji‰Èovala stamiliony smûrem k ODS, hlavnû k její praÏské ãásti, pfies pana Janou‰ka a jím vydávaného ãasopisu VZP. Dále pfies poslance ODS Ouzkého a Cabrnocha. Bojoval jsem s tím fiadu let a naprosto marnû upozorÀoval, Ïe tam plyne nûjak˘ch 70 mil. roãnû navíc jako dárek pro lidi blízké urãit˘m kruhÛm v ODS. Musílková smûfiovala VZP do mnohamiliardové ztráty, pfiiãemÏ maximum dopadu by bylo patrné pár mûsícÛ pfied parlamentními volbami. Co by to zpÛsobilo, bylo kaÏdému jasné. Rozvrat systému s mohutn˘mi demonstracemi a stávkami zdravotníkÛ. Pfiemlouval jsem ministryni Emmerovou i Stanislava Grosse, aby vyhlásili nucenou správu nad VZP a vymûnili fieditelku. Neodhodlali se k tomu. Po pádu Grosse pfii‰el velmi rázn˘ premiér Jifií Paroubek. Na toho jsem se obrátil s tímtéÏ, tedy s jasn˘m vzkazem, Ïe pokud vláda nedostane pod kontrolu VZP, pak hrozí obrovské potíÏe pfied volbami a âSSD nemá ‰anci uspût. Jifií Paroubek mi po nûkolika rozhovorech nabídl místo prvního námûstka na Ministerstvu zdravotnictví. Bylo to pro mû docela velké dilema. Opustit lékafiskou komoru, kterou jsem roky budoval. Jít do naprosté nejistoty. Za pár mûsícÛ byly volby a vyhlídky âSSD nebyly nikterak záfiivé. Situace ve zdravotnictví byla velmi zjitfiená. VZP platila s velk˘mi prodlevami, zdravotníci nemûli peníze a probíhaly i demonstrace praktick˘ch lékafiÛ proti ministerstvu. Vedení praktick˘ch lékafiÛ bylo vÏdy na stranû ODS a velmi zadobfie s Musílkovou. Za problémy, které zpÛsobila Musílková, byla tûmito sdruÏeními kritizována Emmerová, pod jejímiÏ okny demonstrovali. KdyÏ jsem se ‰el na tuto demonstraci osobnû podívat a svoji pfiítomností poÏadavky praktikÛ podpofiit, tak na mû ostfie útoãili jako na pfiítele âSSD. Zfanatizovan˘ dav mû obklopil a fival na mû uráÏky. Mohlo to zvenãí vypadat docela dramaticky. Pan ·matlák s Jelínkem – vedení sdruÏení praktikÛ, se na pódiu doslova zalykali nenávistí vÛãi vládû âSSD a mé osobû. Koneãnû se jim nedivím, kdyÏ nûkomu opakovanû naznaãíte, Ïe jeho mozkové pochody

149

David Rath

NÁZORY & VIZE

vám pfiipomínají úprk slimáka, tak ani já neãekám, Ïe reakcí budou celoÏivotní sympatie a obdiv. V této situaci jsem se mûl rozhodnout, zda skoãím do rozboufiené fieky, nebo radûji zÛstanu v relativním klidu lékafiské komory. Probíral jsem to i s Richardem Dolej‰em, se kter˘m jsme roky spolupracovali a bránili jsme Petru Bendlovi z ODS zprivatizovat stfiedoãeské nemocnice, coÏ se nám bohuÏel nakonec nezdafiilo. Ten mi fiekl, aÈ to zkusím. Tak jsem na nabídku k˘vl s mrazením v zádech a s podmínkou, Ïe si pozici ‰éfa komory na dobu v˘konu funkce námûstka jen pfieru‰ím. âáru pfies mÛj vychytral˘ plán mi udûlala Milada Emmerová a následnû Václav Klaus. Milada Emmerová fiekla, Ïe za takové situace radûji rezignuje, tudíÏ aÈ jsem ministrem já a Václav Klaus si dal podmínku, Ïe musím nejprve rezignovat na pozici prezidenta âLK, jinak mû nejmenuje ministrem. Byla to z jeho strany jasná pomsta za stovky m˘ch útokÛ proti jeho osobû a politice. Nedivil jsem se mu, asi bych postupoval stejnû vÛãi sv˘m kritikÛm, které miluji jako my‰ zapeãenou v bábovce, co jsem si ji právû ukousl. ·el sice aÏ za hranu zákona, ale ve stfietu „kontroverzního Ratha“ s panem prezidentem byla média na jeho stranû a musel jsem si vybrat. SloÏil jsem mandát prezidenta komory a ãekal, zda Klaus splní svoji povinnost a jmenuje mû ministrem. âeská ústava má díru. Prezidentovo jmenování je sice bráno jako formalita, ale kdyÏ si postaví hlavu, tak s tím nikdo nic neudûlá, nejsou tam Ïádné lhÛty, a proto jsem teoreticky mohl nûkolik mûsícÛ fiídit Ministerstvo zdravotnictví pouze z pozice námûstka. Jak jsem poznal mé pfiedchÛdce ministry, kaÏd˘ se nûjakou dobu z úfiadu radoval a Ïasl nad vlastní úspû‰ností. Ministra Luìka Rubá‰e jsem poznal, jak se naparuje a toãí na koÏeném kfiesílku za ohromn˘m stolem. Ministr Strásk˘ zase Ïil v pfiedstavû, Ïe i kdyÏ nemûl se zdravotnictvím nic spoleãného, tak mu nesmírnû rozumí a v‰e vyfie‰í. Ministrynû Roithová na mû trochu pÛsobila jako fieditelka zemûkoule, taková men‰í Marie Terezie. Ivanovi Davidovi fiíkala jeho poboãnice SoÀa PivoÀková – „Ivane, ty mÛÏe‰ v‰echno, jsi ministr.“ Souãková se nadouvala, kdyÏ se jí fieditelé fakultních nemocnic klanûli. Já zase Ïiji v bludu vlastní letité v˘jimeãnosti, ãímÏ fiadu lidí ‰tvu, ale alespoÀ nepodléhám chvilkov˘m v˘kyvÛm záchvatÛ je‰itnosti, neb jsem je‰itn˘ setrvale. Pfiesto pfii nástupu do kfiesla ministra jsem mûl pocit pilota, kter˘ sedí v letadle, co se stfiemhlav fiítí k zemi a i kdyÏ ví, co má dûlat s fiízením, aby se nerozplácl, tak si není jist, zda se stroj uÏ nedostal za hranici ovladatelnosti. KdyÏ jsem zaloÏil LOK, tak mi hodnû kolegÛ lékafiÛ fiíkalo, Ïe jsem blázen, Ïe si

150

V˘znamní ãe‰tí pravicoví politici (ukázka z knihy) dovoluji tolik, Ïe mû Klaus ãi lidé okolo nûho nechají nûjak neutralizovat, buì prostfiednictvím policie, ãi jinak. Nevûfiil jsem tûmto stra‰pytlÛm, ktefií dûsí sami sebe a místo stínu vidí hned monstrum. Nedal jsem na jejich rady, abych kaÏd˘ den spal nûkde jinde. Nyní jsem s nucenou správou VZP zaÏíval nûco obdobného. Nejprve pfiátelská schÛzka vlivn˘ch lidí ve francouzské restauraci Obecního domu s nabídkou, Ïe pokud Musílkovou nechám na pokoji, tak se o mû velkoryse postarají. Jsem v‰ak zvykl˘ se o sebe starat sám. Následovaly rozhovory s Musílkovou, která si je potajmu nejspí‰e nahrávala, neb si vÏdy pfied sebe na stÛl nenápadnû poloÏila kabelku. Po vyhlá‰ení nucené správy pfii‰ly v˘hrÛÏky fyzickou likvidací kontrolorÛ, které jsme do VZP poslali. Musím ocenit, Ïe jsem mûl námûstka Vladimíra Drymla. Nûkdy pÛsobí jako nefiízená stfiela, ale pro tuto vypjatou situaci byla jeho stateãnost k nezaplacení. Neuhnul tlakÛm, v˘hrÛÏkám ani intervencím. Stateãnû se choval i nucen˘ správce Peãenka. Musílková si dovedla zavázat spoustu vlivn˘ch lidí. Koneãnû pod smlouvou za Janou‰kÛv ãasopis za 120 milionÛ byl podepsán pan Radek John z TV Nova. Nemûl jsem jistou ani plnou podporu na‰ich poslancÛ, neboÈ i mnohé z nich si dokázala Musílková zavázat. Byl to boj o to, kdo bude ãeské zdravotnictví zásadnû ovlivÀovat, zda vláda, nebo fieditel VZP propojen˘ ekonomicko-politickou sítí mimo oficiální struktury státu. Vyrostla tady skuteãná chobotnice, kdy nemalé peníze z VZP mizely mimo zdravotnictví v nejrÛznûj‰ích podnikatelsk˘ch aktivitách provázan˘ch s politiky. ODS ‰ílela, neboÈ vût‰ina v‰ech v˘znamn˘ch finanãních tokÛ smûfiovala k ní, aÈ k IZIP pánÛ poslancÛ Cabrnocha a Ouzkého, ãasopisu pana Janou‰ka ãi zapojení paní Talmanové ve správní radû VZP. To byla jen ‰piãka ledovce. BohuÏel za nûkolik mûsícÛ do voleb jsme dokázali tyto vazby pouze zmrazit a ãásteãnû omezit. Jakmile vyhrála ODS, tak peníze zaãaly proudit vesele dál. Byly to tûÏké mûsíce. Volby za pár t˘dnÛ, kdy atmosféra ve spoleãnosti byla více na stranû v˘mûny âSSD za ODS. VZP tonoucí v dluzích, kdy jsme museli bûhem nûkolika t˘dnÛ najít miliardy na její záchranu. Státní rozpoãet sice pomohl, ale kolegové ministfii chtûli také nûjaká úsporná opatfiení i uvnitfi resortu. Na lehká úsporná opatfiení v oblasti spotfieby lékÛ a lékárenské marÏe okamÏitû vystartovala farmaceutická a lékárenská lobby se srdceryvn˘mi pfiíbûhy neléãen˘ch lidí. Demonstrace lékárníkÛ a praktick˘ch doktorÛ na námûstích, v‰e po konzultacích s Julínkem. Otevfiené nepfiátelství ze strany zdravotních poji‰Èoven, jejichÏ managementy se jiÏ nemohly doãkat nástupu ODS,

151

David Rath

NÁZORY & VIZE

která se netajila tím, Ïe je chce zprivatizovat a páni fieditelé se uÏ nemohli doãkat toho, jak jim miliardy padnou zdarma do klína. Mocná lobby, co pfiipravovala privatizaci nemocnic, tedy spí‰e rozkradení nemocnic a kter˘m k smrti vadil mÛj zákon o vefiejn˘ch neziskov˘ch nemocnicích. Tûch nûkolik mûsícÛ jsem mûl skoro aÏ romanticky nedospûl˘ pocit, Ïe resort fiídím zpÛsobem, jak˘m se vede válka. Skoro kaÏd˘ den nûjak˘ konflikt, kter˘ hrozil, Ïe nás smete. Vypadalo to mnohem dramatiãtûji, neÏ nakonec ukázal volební v˘sledek. Velmi tûsná prohra âSSD, pfiiãemÏ osobnû jsem dostal hodnû preferenãních hlasÛ a to v samé ba‰tû ODS v Praze. KdyÏ jsem mûsíce zápolil s tou hysterií médií a nûkter˘ch skupin, poãítal jsem s mnohem hor‰ím koncem. Navíc vedle útokÛ souvisejících se zdravotnictvím jsem byl terãem aféry s nádechem korupce. Nebylo to poprvé. KdyÏ jsem jako prezident lékafiské komory tuto dostal do správy, podûdil jsem lékafisk˘ ãasopis pro v‰echny ãleny. âtyfiicetitisícov˘ náklad stál komoru kaÏdoroãnû asi 3 miliony a pfiitom byl pln˘ reklam farmaceutick˘ch firem. Vypsali jsme v˘bûrové fiízení s cílem nûco u‰etfiit. Do v˘bûrového fiízení se pfiihlásily tfii firmy, pfiiãemÏ nejv˘hodnûj‰í nabídku dala firma lékafiky Klimoviãové. Ta jediná garantovala vydávat a rozeslat ãasopis v‰em lékafiÛm pro komoru bezplatnû. TudíÏ jsme u‰etfiili 3 miliony roãnû. Samozfiejmû za to, Ïe bude prodávat reklamní plochy v ãasopise, ale to se ãinilo i doposud a nabízeli to i ostatní uchazeãi. Z nûãeho se vydání zaplatit musí. Klimoviãová dokonce nabídla podíl komory na zisku a také kaÏd˘ rok nûjak˘ zisk dosáhla. Komofie v‰e dokladovala a prostfiedky poskytla. Tak komora na ãasopisu i vydûlávala. âekal jsem chválu i ovace a pak jsem koukal jako zaskoãené telátko. Politick˘ boj má totiÏ ãasto i zastfienou podobu. Nûkolik let po mém nástupu do ãela komory se zmocnila vedení revizní komise dr. Holanová, psychiatr z Brna, spolu s dr. Suchardou z Dûãína. Oba vÏdy inklinující k ODS. Oba dva tfieba za ministra Julínka zaloÏili servilní sdruÏení – Lékafii pro reformu; rozumûjte Julínkovu reformu. Toto sdruÏení Julínka hlasitû podporovalo a poÏadovalo vy‰‰í regulaãní poplatky. Tato dvojice rozjela proti mnû a následnû i dr. Klimoviãové sérii útokÛ. Podávali trestní oznámení na vydávání ãasopisu, na blíÏe nespecifikované machinace. KdyÏ policie v‰e odloÏila jako nesmysly, pfii‰li zase s tím, Ïe jsem si nechal udûlit neoprávnûnû licenci, neboÈ jsem si do praxe nechal zapoãítat praxi ve v‰eobecné nemocnici, kde jsem v rámci civilní sluÏby dûlal i na ARO. Musel jsem nechat v archivech vyhledat i operaãní knihy z té doby, kde jsem jmenovitû

152

V˘znamní ãe‰tí pravicoví politici (ukázka z knihy) uveden a podepsán jako lékafi poskytující anestezii. Pak zase tvrdili, Ïe jsem sice doktora dûlal, ale nemûl jsem si to zapoãítat. Prostû obludné v˘mysly s cílem oãernit a odstranit. Vadily jim mé dobré vztahy s âSSD. PfiítrÏ tomuto hysterickému bûsnûní furie nejspí‰ chorobnû milující ODS udûlal aÏ sjezd komory, kdy delegáti po probrání v‰ech dÛkazÛ a faktÛ tuto osobu odvolali a vyjádfiili jí nedÛvûru. Tím jsem vûc povaÏoval za vyfiízenou. Asi tak rok pfiedtím, neÏ jsem se stal ministrem, jsem nûkde zaslechl, Ïe koluje jakási nahrávka, kde si má nûkdo z mého okolí fiíkat o úplatek. Pustil jsem to z hlavy, neboÈ obdobné hlouposti a hry mû nechávají klidn˘m a kaÏdou chvíli sly‰ím nûco podobného. Den pfied praÏskou krajskou konferencí âSSD se veãer v hlavních zprávách objevil záznam ze schÛzky dr. Klimoviãové, ze kterého mûlo plynout, Ïe si fiíká o úplatek. Tak to interpretovala média. Vlastní záznam byl o tom, Ïe si ve firmû Pfizer domlouvá roãní kontrakt na inzerci v ãasopise, coÏ byla její práce. Souãástí nahrávky v‰ak byl dotaz pracovníka Pfizeru, na jaké inzerci mám mít já zájem a jak se mohou ke mnû dostat na jednání. Na první odpovûdûla Klimoviãová, Ïe je mi to jedno a na druh˘, aÈ se obrátí na mÛj sekretariát, Ïe zájemcÛ o schÛzky je hodnû a ne na kaÏdého se dostane. Tedy vlastnû vÛbec nic, ale prezentované jako jasn˘ dÛkaz korupce. Po anal˘ze nahrávky se navíc zjistilo, Ïe v tûch asi 10 sekundách je fiada stfiihÛ a tedy celá nahrávka je vlastnû úãelovû vytvofien˘ podvrh. Nic z toho nebránilo médiím, aby na mne spustily útoky o rozkrádání a nevím o ãem je‰tû. Dr. Klimoviãová byla okamÏitû policií stíhána, pfii domovní prohlídce jí bylo zabaveno celé úãetnictví, následnû zcela zlikvidována její firma. Byla podrobována psychickému nátlaku, aby fiekla, Ïe jsem v‰e fiídil já a ona byla jen vykonavatelem. Na otázky, co jsem mûl fiídit, v‰ak odpovûì nedostala. Na celé vûci byl nejzajímavûj‰í fakt, Ïe nahrávka vznikla v kanceláfii blízkého spolupracovníka Marka ·najdra, kter˘ tehdy ve Pfizeru pracoval. Tím spolupracovníkem byl dr. Prokopenko, kter˘ pak zázraãnû v Praze získal smlouvu na soukromou gynekologickou ordinaci. Samozfiejmû v dobû, kdy byl pan ·najdr prvním námûstkem a pfiedsedou správní rady VZP. V okamÏiku, kdy VZP v Praze nedává Ïádné nové smlouvy, neboÈ tvrdí, Ïe zde má lékafiÛ ohromn˘ nadbytek. Po letech mediálních obvinûní byla dr. Klimoviãová zcela oãi‰tûna, nahrávka prohlá‰ena soudem za neprÛkaznou a zmanipulovanou. Navíc tam nebyl Ïádn˘ motiv, neboÈ standardnû prodávala reklamní stránky v ãasopise tak, jak je prodávají stovky jin˘ch novin a ãasopisÛ na celém svûtû. Tento pfiíbûh

153

David Rath

NÁZORY & VIZE

David Rath bûÏnû trápí své syny tím, Ïe je nutí jezdit na kole. CoÏ oni nesná‰ejí, neboÈ by radûji sedûli doma u televize. ODS naznaãuje, Ïe na Davida Ratha po‰le sociálku, aby se na takového nelidské chování zamûfiili, dûti odebrali a svûfiili je do péãe dûtského domova.

154

V˘znamní ãe‰tí pravicoví politici (ukázka z knihy) uvádím jen proto, abych demonstroval na pfiíkladu, Ïe kdyÏ chcete b˘t politikem, kter˘ se siln˘ch soupefiÛ nebojí a znamená pro nû hrozbu, musíte poãítat s ãímkoli, tfieba i vykonstruovan˘m obvinûním z trestné ãinnosti. Léty zku‰eností pak dojdete k závûru, Ïe nad spoustou vûcí jen mávnete rukou a jdete dál. Obhajobû stejnû málokdo uvûfií. V‰ichni jsou spí‰ náchylní vûfiit, Ïe stejnû v‰ichni politici jsou mizerové. Tak v této atmosféfie Kubiceho zpráv a obdobn˘ch nafiãení jsme volby prohráli velmi tûsnû. Pro mû tûÏko uvûfiiteln˘ fakt, stejnû tak jako to, co nastalo poté. ODS místo vyjednávání zvolila nákup potfiebn˘ch hlasÛ prostfiednictvím pfiebûhlíkÛ. Atmosféra podezfiívání a fám o tom, jaké údery chystá zase police s cílem zniãit âSSD se na té dobû hodnû podepsala. SnaÏil jsem se kolegy uklidÀovat a vést k uváÏlivosti. V atmosféfie mediálních hysterií to nebylo snadné. Média produkovala údajné nájemní vraÏdy a já nevím kde co je‰tû. V‰e následnû vy‰umûlo do ztracena, v‰e vymy‰lené a vykonstruované. V takové atmosféfie se tûÏko hájí nadhled a chladná hlava. Nakonec jsme skonãili v opozici. ODS dokonce nechtûla v mém pfiípadû respektovat dohody mezi stranami o obsazení pfiedsedÛ parlamentních v˘borÛ. Tak mû nesná‰í, Ïe se snaÏili moji volbu zablokovat. Nepodafiilo se jim to. Stanul jsem v ãele zdravotního v˘boru poslanecké snûmovny. Zaãátek nov˘ch soubojÛ. Tentokrát s Topolánkem, Julínkem, ·najdrem, Kalouskem, Langerem a dal‰ími. Poznal jsem, Ïe mû role opoziãního politika moc baví. SnaÏit se rozkr˘t chyby a lumpárny politického soupefie. Pfiitáhnout zájem vefiejnosti k nebezpeãn˘m a pochybn˘m cílÛm vlády. Normální média by mûla mírnû stranit opozici. Na‰e média toho u âSSD schopna prostû nejsou. Topolánek na poslance vztyãí prostfiedník, vyplázne jazyk, fiekne mi, Ïe jsem hovado, a kdyÏ mu na to opáãím, Ïe je nekorunovan˘m králem hulvátÛ, tak to média pfiedûlají do podoby, Ïe jsme se zase ve snûmovnû vulgárnû hádali. Nebo kdyÏ zcela opil˘ Kalousek ve svém vystoupení vulgárnû urazí fiadu lidí a pak se odpotácí ze snûmovny. Já ho zkritizuji, Ïe léta dûlá totéÏ, fiekne rádoby moudré pouãky, vulgárnû zpouráÏí kde koho a pak odejde hledat inspiraci do nûjaké místní nálevny. Ale média pfiíbûh zaãnou od toho, jak toto fiíkám Kalouskovi a následnû z nûho dûlají skoro hrdinu, kdyÏ naprosto neoriginálnû pouÏije W. Churchila s tím, Ïe se chovám jako debil, ale na rozdíl od jeho opice se z toho nevyspím. Podle toho odkud pfiíbûh média podají, v jaké souvislosti se stal a kdo jak reagoval, se v lidech samozfiejmû vytvofií názor. KdyÏ nejprve pustím, jak nûkdo druhého pra‰tí, aniÏ bych pfied tím fiekl, Ïe tamten ho

155

David Rath

NÁZORY & VIZE

bezdÛvodnû nejprve napadl, tak jako agresor pfied národem vypadá ten, co se bránil. To je svinstvo, kterého se bûÏnû média dopou‰tûjí. Nevûfiím, Ïe nechtûnû. Média byla na stranû opozice jen v dobû, kdy jsme vládli a opozicí byla ODS. Média by mûla opozici bedlivû sledovat a kaÏd˘ její kritick˘ hlas zkoumat, zda na nûm není nûco pravdy. Na‰e média to prezentují spí‰ jako nûjak˘ cirkus, kde se poslanci jen vzájemnû napadají, lhostejno kdo zaãal a ãím. V lidech tím vzbuzují jen dojem, Ïe celá snûmovna je pro koãku a mimo osobních hádek a napadání se tam nic nedûje. Pfiitom i ty osobní hádky a napadání v sobû ãasto obsahují dÛleÏité informace, pokud je nûkdo neredukuje na holé vulgarismy, ale i to leccos napoví o autorovi. Minimálnû to, Ïe se neumí kontrolovat, nemá psychickou odolnost, není pohotov˘ a neumí b˘t nad vûcí. A jsme zase u otázky. Jaké politiky chceme v ãele? Ty chladnokrevné se sebekontrolou, nebo uzlíãky nervÛ zmítané momentální emocí? Kter˘ asi obstojí ve vypjaté situaci, do které se zemû mÛÏe dostat? Samozfiejmû ve snûmovnû není vÛbec snadné udrÏet ãasto nervy na uzdû. Je to emoãnû vypjaté jednání. Vût‰inû novináfiÛ tyto základní vûci snad ani nedochází. Nespatfiují Ïádné souvislosti mezi reakcemi ve snûmovnû a schopnostmi fiídit, organizovat a vést. Neustále spící Karel Schwarzenberg je jimi obdivován. Nûkdy pfiemítám o tom, zda jsou skuteãnû novináfii tak jednodu‰í, Ïe velebí politika, kter˘ místo práce a hledání optimálního fie‰ení dÛleÏité situace si bude spokojenû pochrupávat a je‰tû si z toho udûlá heslo na billboard. To uÏ nepovaÏuji za legraci, ale za v˘smûch. Díky tomu, Ïe se sv˘mi nûkdy ponûkud v˘stfiedními názory netajím, mû fiada lidí nemÛÏe vystát. Rád si dûlám legraci z druh˘ch, coÏ neb˘vá hodnoceno pozitivnû, i kdyÏ to s radostí dûlá skoro kaÏd˘ z nás. SnaÏím se, aby mi nevadilo, kdyÏ si dûlá nûkdo srandu ze mne. Pokud je zábavná, tak proã ne. Nemám zájem b˘t pfieborníkem v Ïebfiíãcích popularity, nejsem popová hvûzda. SnaÏím se, aby mûli lidé respekt k m˘m názorÛm, znalostem a v˘sledkÛm práce. Co jsem v Ïivotû dûlal, jsem se snaÏil dûlat vÏdy s maximálním nasazením a s pfiedstavou co nejrychleji dosáhnout vytãeného cíle. Pokud mají lidé pocit, Ïe jejich cíle jsou shodné s m˘mi, pak mají moÏnost mû podporovat a za to jim dávám záruku, Ïe cíle splním. Pokusil jsem se pfiedstavit na ãásti sv˘ch Ïivotních osudÛ a pohledÛ na svût a druhé lidi. Bylo to moÏná o nûco del‰í, neÏ jsem zprvu zam˘‰lel, a je to urãitû del‰í neÏ následující popisy dal‰ích exempláfiÛ mé humorné en-

156

V˘znamní ãe‰tí pravicoví politici (ukázka z knihy) cyklopedie. Je to proto, Ïe sám se sebou toho ãlovûk zaÏil urãitû víc, neÏ s k˘mkoli jin˘m a tyto záÏitky jsou tak determinující, Ïe se tûÏko pomíjejí. Jinak neÏ pohledem na svÛj Ïivot se asi popsat totiÏ neumím. EXEMPLÁ¤

PETR BENDL Nûkdo by ho mohl ukazovat jako americk˘ pfiíbûh zázraãného úspûchu v âechách. Syn bezdomovce vystoupal aÏ k místopfiedsedovi ODS – snad budoucímu pfiedsedovi ODS. Americké pfiíbûhy jsou v‰ak pfiíbûhy s ponauãením, a to u Bendla tûÏko hledat. Po vystudování textilky v Liberci zaãal u hasiãÛ v Kladnû, celkem záhy od práce pfiesedlal k úfiedniãinû na kladenské radnici a stal se bezpeãákem. Nechci Ïádnou práci zlehãovat. Jak se fiíká, nûkdo to dûlat musí, ale díky tomu, Ïe máme ‰tûstí a Ïijeme v bezpeãn˘ch konãinách svûta, není taková pozice na mûstském úfiadû místem tvrdé dfiiny. Úfiedník Petr Bendl mûl tak dost ãasu zaãít svoji politickou kariéru. ODS ho postavila ve volbách, a tak se z Bendla stal starosta Kladna. Pfiesto, Ïe jako hasiã, bezpeãák a starosta zázraãnû nevydûlává, postavil si v Kladnû moc hezkou vilu, o které si povídali v‰ichni kladen‰tí a také o tom, jak se k ní stavûla silnice. Nikoho jinde to moc nezajímalo a ani KladeÀáky to zjevnû z míry nevyvádûlo, neboÈ zde ODS kaÏdé komunální volby vyhrávala. Na svûtlo velké politiky ho vynesly aÏ krajské volby. Stal se hejtmanem kraje. První, ãím se mi zapsal do pamûti, byla aféra s ãernou Audi A8. Tehdy jsem byl primáfiem na záchrance v Kralupech nad Vltavou a zemi stihla povodeÀ. âást Stfiedoãeského kraje byla hodnû zasaÏená. Museli jsme záchranku evakuovat na kopec Hostibejk a pak jsme jen pozorovali, jak se mûsto mûní v neuvûfiitelnou vodní hladinu. V dobû, kdy jsme chodili v holinách a zachraÀovali lidi, hejtman Bendl si koupil luxusní sluÏební limuzínu A8. Média se na nûho sesypala a on bez uzardûní tvrdil, Ïe ji koupil pro potfieby hasiãského sboru kraje. Asi ji z ãerné pfiestfiíkali následnû na ãervenou. Ve víru dal‰ích událostí se na celou vûc zapomnûlo. Po nûjakém ãase média rozvífiilo trestní oznámení jeho tehdej‰í Ïeny, Ïe ji doma zbil. Dodnes si vybavuji nucen˘ úsmûv Petra

157

David Rath

NÁZORY & VIZE Petr Bendl s fiádem Za zásluhy od francouzského velvyslance. Snímek lze nalézt v archivu âTK v kategorii „Îivotní styl a voln˘ ãas“.

158

V˘znamní ãe‰tí pravicoví politici (ukázka z knihy) Bendla v televizním zpravodajství jak fiíká, Ïe mají tak trochu italské manÏelství. Jeho paní váÏnûji zranûna nebyla a nakonec sama stáhla trestní oznámení a bylo ticho. KdyÏ chlap bije Ïenu, je to hodnû nechutné, ale vzhledem k tomu, Ïe se vûc nikdy ne‰etfiila, tak tûÏko fiíci, kdo mûl pravdu a kdo byl lháfi. Oba dva to zahráli do autu. Koneãnû paní Bendlová pÛsobila jako fieditelka kladenského divadla, a aÈ to bylo, jak to bylo, odnesli by to nakonec oba dva a tak pochopili, Ïe je lep‰í se domluvit. Pan Bendl se následnû oÏenil s paní Tamarou. PÛvabná dáma s rusk˘m jménem a s mírnû slovanskou vizáÏí dala za pfiíãinu pomluvám, Ïe si vzal Rusku. Paní Tamara není Ruskou, ale v Rusku nûjakou dobu pfied manÏelstvím s Bendlem pÛsobila a, podle jejích slov tam i zbohatla. Bendl si tedy ekonomicky polep‰il a pfii fiadû pfiíleÏitostí se neváhal pochlubit, Ïe jeho nová paní je nejen krásná, ale navíc i hodnû bohatá, mnohem bohat‰í neÏ on sám. Koneãnû svoji pûknou vilu v Kladnû nechal své první Ïenû, tudíÏ on musel zÛstat chud˘ jako holé pozadí. Paní Tamara má krásné obchody na PafiíÏské tfiídû v Praze, kde mimo jiné prodává hodnû drahé hodinky svûtov˘ch znaãek a Bendl brzy na‰el zálibu ve sbûru miliónov˘ch chronometrÛ, kter˘mi je jeho zápûstí vÏdy vkusnû ozdobeno. Otázky na majetkové pomûry vÏdy odb˘val tím, Ïe bohatá je jeho Ïena a jeho hejtmansk˘ plat jim tak pokryje sotva veãefie v restauracích. Na stránkách Bendla jste mohli najít romantické fotky ze spoleãn˘ch exotick˘ch dovolen˘ch. Svatbu si uspofiádali na Mauritiu. Proã ne, kdyÏ se dafií, aÈ si uÏívají. Pak nûkde chytli Bendla v novém Porche a po ãase paní Tamara nûjakému instylingovému magazínu vyprávûla, Ïe si ‰la koupit Porsche Chejen, Petr ji doprovázel a jeho dûtsk˘m snem bylo mít sportovní Porsche. Tak si ho nechala pfiibalit k tomu Chejenu, neboÈ stálo hned vedle. Petr mûl urãitû velkou radost, kdyÏ mu splnila jeho sen, ale pr˘ ho docela rychle zase prodali. Není moÏné do nûho dát kufry, pfiedpokládám, Ïe od Louise Vuittona. Ty mám také rád a také by mû ‰tvalo, Ïe je nemohu hodit do ãerveného Porsche. Bendl v‰ude fiíkal, jak se obchodÛm s hodinkami v PafiíÏské dafií, kdyÏ ãlovûk ‰el okolo, tak tam bylo prázdno a pomlouvaãi tvrdili, Ïe je to praãka krajsk˘ch zakázek. Lidi v‰ak pfiehánûjí a poctivû musím pfiiznat, Ïe mi nikdo toto tvrzení, byÈ neoficiálnû, nepotvrdil. Vlastnû mû teì zarazilo, kolik ãasu vûnuji osobnímu Ïivotu pana Bendla, kdyÏ má b˘t fieã o politice. Bude to urãitû i tím, Ïe jsem trochu drbna, ale také tím, Ïe Bendl se stal v˘raznou osobností právû pfies svÛj, modernû fieãeno, zbohatlick˘ lifestyle. V médiích ukazovali svoji pfiepychovou vilu

159

David Rath

NÁZORY & VIZE

v Lánech, supervybavenou znaãkov˘m zboÏím. Fotili se na nadupané motorce a paní Tamara uspofiádala veãírek zlaté smetánky pfiímo v památníku na Vítkovû, kde je souãasnû pohfiebi‰tû, proto se psalo, Ïe tanãili na hrobech. Tehdy tam nechybûl Topolánek ani Miroslav Macek, znám˘ vymetaã v‰ech obdobn˘ch akcí. Ale nebudu uÏ dál drbat osobní Ïivot pana Bendla, koneãnû já ho také nemám vÛbec vzorn˘. Politicky pan Bendl zazáfiil aÏ v okamÏiku, kdy pfii‰el s nápadem, Ïe rozprodá vût‰inu stfiedoãesk˘ch nemocnic. I v rámci ODS to byla dost revoluãní my‰lenka. Nastalo nûkolik let hádek a pfietahování s krajskou opozicí âSSD, dále s vládou âSSD, kterou vÏdy Bendl dokázal dost umnû nakopnout do kotníku. Tfieba kraje dostaly zadluÏené nemocnice od státu, ale vláda rozhodla, Ïe je oddluÏí. Nicménû Bendl jak kolovrátek opakoval, Ïe dostal zadluÏené nemocnice. Ty mûly majetek za stovky miliard, vláda dluhy pfievzala, a pfiesto Bendl pÛsobil jako chudáãek, kterému socani ‰kodí. To mu ‰lo docela zruãnû a nemálo lidí mu to vûfiilo. Jeho politick˘ styl je docela jednoduch˘. Nejprve jsem myslel, Ïe je rafinovan˘ tím, Ïe vûc hodnû zjednodu‰í, naprosto pfiekroutí, a s v˘razem hodného hocha ji donekoneãna opakuje. Dnes mám pocit, Ïe on tomu co fiíká i vûfií. Není to velká prohnanost, ale je to jednoduchost intelektu. Jeho vÛbec nezajímá, jak je to ve skuteãnosti, jemu staãí, jak to chce mít. Je to typ, co vám dá facku a hned se rozpláãe, proã ho bijete. I takové jsme v dûtství potkali. Vût‰ina z toho vyrostla a povaÏuje to za nedÛstojné. Pro Petra Bendla je to naopak metoda mediální práce. Prodej nemocnic jsem mu úspû‰nû jako ministr zablokoval zákonem o neziskov˘ch nemocnicích. Ten poãítal s tím, Ïe prakticky v‰echny ‰pitály co chtûl privatizovat, se musí ze zákona transformovat na neziskové organizace, které nedovolují prodávat majetek. Volby jsme v‰ak prohráli a Bendl svÛj plán zaãal realizovat. Julínek s Kalouskem mu zajistili, Ïe prodané nemocnice nemusí vracet státní dotace, co v posledních letech dostaly. Takto stát odpustil zhruba pÛl miliardy. Bendl dál prohlásil, Ïe o cenu tu nejde, dal závazek jen pûtileté povinnosti provozovat zdravotnictví a spustil nejvût‰í prodej nemocnic v historii republiky. Bylo smutné pozorovat, jak tfieba nemocnice v Hofiovicích, kam jsme ze státního rozpoãtu poslali na modernizaci 300 milionÛ, prodává za padesát. Onkologii na Ple‰i, nádhern˘ zámek se zahradou, radûji prodal zájemci za padesát milionÛ, kdyÏ jin˘ nabízel pfies sto. Korunoval to Brand˘sem, kde v‰e prodal za 7,5 milionu aby nov˘ nabyvatel zaãal s rozprodejem majetku, za

160

V˘znamní ãe‰tí pravicoví politici (ukázka z knihy) kter˘ dodnes uÏ utrÏil skoro 40 mil korun. Prostû vûc srovnatelná s tím, jak Klaus zaãátkem devadesát˘ch let rozdával státní podniky manaÏerÛm. Bendl si to náramnû pochvaloval. Takto rakovnickou nemocnici prodal pfiíteli z ODS a hejtmanovi vedlej‰ího kraje panu Zimmermannovi. Chtûl prodat i LDN Vojkov, která byla novû celá zrekonstruovaná. Tu by majitel dostal prakticky zdarma. Na‰tûstí to uÏ nestihl. Byl vÛbec grand a na krajskou korunu nehledûl. Proslulé jsou jeho prÛvody na Karl‰tejn. Tûch se úãastnil i Pavel Bém. Oba vy‰Àofiení v historick˘ch kost˘mech se naparovali nad prost˘m lidem za dvanáct milionÛ. Tolik celá tato ma‰karáda stála vefiejné prostfiedky. Nedávno jsem pfiem˘‰lel, zda po Bendlovi zÛstala v kraji nûjaká hmatatelná stopa. Mimo pod cenou prodan˘ch nemocnic mû nic jiného nenapadlo. Ale musím uznat, Ïe zase docela obstojnû, na amatéra, hrál na kytaru. Za krajské peníze, vÏdy jeden milion za akci, si pfied volbami dûlal dny s hejtmanem. Kdo by ãekal debaty s obãany, ten by se m˘lil. Peter Bendl toho moc neví, ale zato jste si zde mohli poslechnout, jak hraje na kytaru. Tak jsem si to ‰el poslechnout. Hrál svoji vlastní skladbu s názvem hodiny. Má hodnû rozmanit˘ text v duchu: „mám doma na stûnû staré hodiny, dûlají tik tak, tik tak...“ – to trvá asi dal‰ích pût minut. Urãitû lépe hraje, neÏ jak˘ je originální skladatel a textafi. Nûjaká agilní paní z ODS mi na tomto hejtmanském koncertu fiekla, Ïe mû tam nechtûjí, oponoval jsem, Ïe je to z penûz kraje a tudíÏ mÛÏe si pfiijít poslechnout kdo chce. Bendl vÛbec proslul zpÛsobem, jak˘m kraj fiídil. Podstatnou ãást léta trávil na v˘letech na koni, kole ãi kánoi a fiíkal tomu hejtmanské putování. Zaji‰tûní takového dne pfii‰lo kraj na stovky tisíc a samozfiejmû servis zaji‰Èovaly soukromé firmy. Pan hejtman si tak v pûkném poãasí v pracovní dobû sjel fieku, ãi pro‰el les, zahoubafiil si a na obãerstvení se stavil za nûjak˘m starostou poblíÏ trasy. Na radnici se posilnil, slíbil starostovi co chtûl sly‰et a zamával mu z kanoe. Debatou s prost˘m lidem se nezatûÏoval. Takto proputoval fiadu t˘dnÛ ze své pracovní doby. Putování se mu natolik zalíbilo, Ïe volební kampaÀ ãásteãnû pojal jako cestu na kole po kraji. Auto ho s kolem pfiivezlo pfied ves, zde nasedl, dojel na náves, vzbudil trochu rozruchu, nasedl a odjel za ves, kde jej zase naloÏili. Typicky Bendlovské pozlátko Potûmkinovsk˘ch vesnic. ProÏil si hezk˘ch 8 let na krajském úfiadu, pfiiãemÏ prací se pfiíli‰ neobtûÏoval. To za nûho zvládli jiní. Prohru ve volbách neunesl. I kdyÏ prohráli volby, tak na na‰ich jednáních jako dûcko neustále opakoval, Ïe i dál chce b˘t hejtmanem. Asi kvÛ-

161

David Rath

NÁZORY & VIZE

Hejtman Petr Bendl vrací v létû roku 2005 obyvatelÛm Stfiedoãeského kraje Elvise.

li své domnûnce, Ïe je nejlep‰ím a nejmilovanûj‰ím hejtmanem na celém svûtû. KdyÏ jím nebyl, tak zaãal vefiejnû vyhroÏovat Topolánkovi, Ïe za jeho prohru mÛÏe hlavnû on, coÏ byla i ãásteãnû pravda. Spojil se proti Topolánkovi s Bémem a jako bozi pomsty se mûstnali do Bémova VW Brouka a uhánûli na Topolánka. Ten Bendlovi za zády Béma nabídl ministra dopravy a Bém s otevfienou pusou jen zíral, jak vãerej‰í kamarád a spojenec proti Topolánkovi, je najednou TopolánkÛv vûrn˘ pfiítel. Bendl, aã dvoumetrové chlapisko, se zachoval jako malá podlá krysa v pfiímém pfienosu kamer. Dnes si brousí zuby na pfiedsedu ODS. Vûfií tomu, Ïe na to nepochybnû má. Já bych mu to z celého srdce stra‰nû pfiál a hlavnû bych to pfiál ODS. Prosím, mûjte dámy a pánové z ODS rozum a zvolte si po Topolánkovi Petra Bendla. Je to politik nev‰edních schopností, zájmÛ, vlastností a koncentrace va‰ich Ïivotních hodnot. Lep‰ího nemáte ‰anci najít. Jen mu poraìte, aÈ pfiedtím po‰le nûjaké peníze svému vlastnímu tátovi, aby nemusel Ïít jako bezdomovec. ¤ada lidí to nechápe a mohlo by vám to ‰kodit.

162

V˘znamní ãe‰tí pravicoví politici (ukázka z knihy) EXEMPLÁ¤

MIROSLAV KALOUSEK „Já mu rozbiju hubu“, znûla trochu obhroublá vûta z úst nestfiízlivého ministra financí Kalouska jako reakce na nûjakou moji kritickou poznámku ve snûmovnû. Pro tohoto politického matadora jsou obû tyto vûci naprosto typické. Sklon k zemité vulgaritû, trochu pfiipomínající Milo‰e Zemana, a souãasnû velmi kladn˘ vztah ke koncentrovan˘m lihov˘m nápojÛm. Spolu s Milo‰em Zemanem má je‰tû spoleãnou nadprÛmûrnou inteligenci a velice slu‰nou pohotovost, tedy bystrost reakcí. Je to siln˘ a obávan˘ parlamentní soupefi. KdyÏ jsem mu v jedné na‰í slovní pfiestfielce fiekl, Ïe roky dûlá totéÏ, vÏdy nûkoho zpouráÏí a následnû opustí snûmovnu a jde ãerpat dal‰í inspiraci do nûjaké z místních náleven, tak hbitû pouÏil slova W. Churchila, Ïe se chovám jako debil, on se sice ãasto opije, ale na rozdíl ode mne, se z toho do rána vyspí. Sice neoriginální, ale novináfiÛm se to líbilo. Pozdûji zase v reakci na moji naráÏku, Ïe je obklopen dost podivn˘mi kamarády, reagoval, Ïe taková slova se vyfiizují ruãnû, ale Ïe mu to kníÏe Schwarzenberg zakázal. Na to jsem pochválil blahodárn˘ vliv kníÏete na Kalouska a poukázal na to, Ïe Schwarzenberg v rozhovoru vzpomínal, jak jeho pfiedci dûlali z nejhor‰ích a nejodpudivûj‰ích pytlákÛ své hajné, a proto udûlal z Kalouska v˘konného pfiedsedu své TOP 09. Prostû s mnohalet˘mi zku‰enostmi je Miroslav Kalousek protfiel˘ politick˘ matador v‰emi mastmi mazan˘. Netrpí sentimentem ani etick˘mi mantinely, prostû brutální pragmatik, kter˘ neuznává nic jiného, neÏ vlastní prospûch a poãítá v˘hradnû jen v˘sledek. Byl to on, kdo sehrál roli „fiezníka“ Standy Grosse. Zlí jazykové tvrdí, Ïe to bylo pomstou za to, Ïe mu Gross ne‰el na ruku s privatizací rÛzn˘ch v˘znamn˘ch podnikÛ. Kalousek za ním mûl zajít hned, kdyÏ se Gross stal premiérem a pfiedloÏil mu svÛj seznam státních podnikÛ, se kter˘mi mûl svÛj zámûr. Gross na to nek˘vl a Kalousek na‰tvanû ode‰el. Lidovci byli koaliãním partnerem, ale to Kalouskovi nebránilo vystoupit s plamenn˘m projevem, kdy ani to, kdyÏ dá na misku vah paní Barkovou s jejími nevûstinci, nevyváÏí ztrátu premiéra… Ironicky a pfiesnû mífiená rána pfiímo mezi oãi, kdy Grosse zesmû‰nil za jeho pfiátelské vztahy s paní Barkovou, která pronajímala dÛm, kde byl nevûstinec. Urãitû to nebylo nic chvályhodného,

163

David Rath

NÁZORY & VIZE

Miroslav Kalousek vyjadfiuje nespokojenost nad faktem, Ïe jeho stranick˘ ‰éf reaguje na váÏnost situace spánkem.

164

V˘znamní ãe‰tí pravicoví politici (ukázka z knihy) ale kdyÏ se zamyslíme nad tím, s k˘m se kamarádí pan Kalousek, tak mám pocit, Ïe paní Barková byla hodnû slab˘m kalibrem. Kalousek se v‰ak ukázal jako mistr, co vyuÏil okamÏik a surfoval na vlnû protigrossovsk˘ch nálad. Klobouk dolÛ a v‰echna ãest. I toto umûní dûlá z bûÏného politika politika nadprÛmûrného. Podobnû kopl do kotníku svého stranického pfiedsedu âunka. Ten byl pfii vysvûtlování sv˘ch afér mimofiádnû neobratn˘ a Kalousek vyuÏil chvíle a zesmû‰nil ho konstatováním, Ïe chlap, co má dvû zdravé ruce, nemá brát sociální dávky. Ty urãitû Kalousek nikdy brát nemusel, neb se vÏdy vyznal v tlaãenici. Na rozdíl od ãunkovského typu okresního sbûratele mal˘ch v˘hod na Kalouska vÏdy spí‰ platilo úsloví zku‰eného svûtáka – je to bohat˘ ãlovûk a je znám˘ tím, Ïe nebere drobné… Kalousek pfieÏil nesãetnû skandálÛ. KdyÏ pÛsobil pfied mnoha a mnoha lety na Ministerstvu obrany, tak v jeho gesci byly nakoupeny padáky, co se ãasto nestaãily otevfiít. Stálo to nûkolik ÏivotÛ. Pfies hrÛznost celé aféry nebyl vlastnû nikdo odpovûdn˘ za to, Ïe byly nakoupeny ‰patné a Ïivotu nebezpeãné padáky. Kalousek se z odpovûdnosti vysmekl a jeho podfiízení se také vysmekávali a dodnes, pokud vím, nebyl nikdo potrestán za zbyteãnou smrt mlad˘ch vojákÛ. Vûc nepochopitelná a neuvûfiitelná. Tím pÛsobení Miroslava Kalouska na obranû nekonãilo. Velké pochybnosti panovaly i okolo prodeje kasáren na námûstí Republiky v místech, kde dnes stojí obchodní pasáÏ Palladium. Opût hrozící aféra, ve které mûl figurovat Kalousek, vyprchala jak pára nad hrncem. Za pár let na to následovala dûsivá aféra Kalouskova ‰vagra, jinak obchodníka s kdeãím, i s odpady. PÛsobil na Pfiíbramsku a kolovaly o nûm roky velmi divoké povûsti. Byl spojen s podvodnou likvidací nebezpeãn˘ch odpadÛ z nemocnic. Nakonec ho zastfielil jeho obchodní spoleãník na parkovi‰ti. Spoleãník hned na to spáchal sebevraÏdu, a tak je celá vûc dodnes zahalena tajemstvím. Za ‰vagra ãlovûk samozfiejmû nemÛÏe, ale je s podivem, kdyÏ mu ‰vagr doslova vûnuje luxusní byt na Petfiinách za osm milionÛ. Mûl prostû na ‰vagra velké ‰tûstí. Nelze nic jiného, neÏ mu to pfiát. Zajímaví jsou i dal‰í blízcí pfiátelé a souputníci Kalouska. Je to pfiedev‰ím pan ·Èáva. Majitel bechyÀského zámku a golfového hfii‰tû tamtéÏ, jinak i KalouskÛv bechyÀsk˘ soused. Kalousek má kousek od zámku roztomilou venkovskou usedlost. ·Èáva se proslavil sv˘mi obchody s plazmou v˘chodonûmeck˘ch vûzÀÛ a spoluprací s v˘chodonûmeckou politickou policií STASI – obdoba ãeské StB. Nûjak˘ ãas nemohl dokonce do Nûmecka,

165

David Rath

NÁZORY & VIZE

neb tam byl trestnû stíhán. U nás se proslavil kauzou Diag Human, která nበstát pronásleduje uÏ takfika dvacet let a hrozí prohranou arbitráÏí za mnoho miliard. Pfiitom vlastní podstata problému se zdá b˘t aÏ neuvûfiitelná. Stát zru‰il na zaãátku devadesát˘ch let vypsan˘ tendr na zpracování krevních derivátÛ a ministr zdravotnictví Martin Bojar jen informoval zahraniãního zájemce, Ïe jeho obchodní partner v tomto tendru, pan ·Èáva, je b˘val˘ agent STASI. Sérií dal‰ích chyb a neobratností následujících ministrÛ, pfiedev‰ím ministra Stráského a jeho námûstka Ale‰e Dvouletého zdánlivá banalita narostla do obludn˘ch rozmûrÛ mnoha miliard za nic. Pan Kalousek se ke ·Èávovi hrdû vefiejnû hlásí, oznaãuje jej za svého kamaráda. Není tedy nemoÏná pfiedstava, Ïe nûkterá nestandardní rozhodnutí státních orgánÛ v této vûci nemusela b˘t vÏdy jen náhodnou chybou ãi opomenutím. Na náhody vûfiím, ale v pfiípadû pana Kalouska je jich skuteãnû pfiíli‰ na to, aby ‰lo jen o ãiré náhody. Dal‰í KalouskÛv kamarád je pan Háva, kter˘ kontroluje vût‰inu obchodÛ se zbranûmi. Novináfii ãas od ãasu spekulují, zda témûfi monopolní postavení Hávovy firmy bylo dosaÏeno náhodou, shodou okolností, mimofiádn˘mi schopnostmi, nebo mu zdatnû pomohl Kalousek z pozice na Ministerstvu obrany. PfievaÏující názor je, Ïe podíl Kalouska nebyl zanedbateln˘ a také proto je pouto mezi obûma pány velmi tûsné. Pfiekvapivé bylo, kdyÏ se Kalousek stal pfiedsedou Lidové strany. U nûho si lze pfiedstavit leccos, jen ne to, Ïe by se modlil v kostele. K lidovcÛm vstoupil je‰tû za b˘valého reÏimu. Tehdy tvofiili lidovci souãást Národní fronty a dûlali komunistÛm kfioví, aby to nevypadalo blbû, Ïe je u nás jen jediná politická strana. Kalousek tehdy pÛsobil v továrnû na pneumatiky a vstupem k lidovcÛm mûl zabránit nátlaku na to, aby jako ãlen managementu vstoupil do KSâ. Pravdivost této historky mûl opakovanû potvrdit sám Kalousek, ale já jsem ji od nûho nesly‰el a lidé si mohou také leccos pfiikreslit. Pravdou je, Ïe jiné vysvûtlení není. Kalousek je typ, co vûfií tak akorát sám v sebe a ne v nûjakého Boha. Osobnû mi to mÛÏe pfiipadat vlastnû celkem sympatické, ale nechápu, jak si jej mohli zrovna lidovci zvolit do ãela. Kalousek se také rád zaãal vyhraÀovat jako antikomunista, coÏ u pfiíslu‰níka b˘valoreÏimní Národní fronty pÛsobí trochu komicky, ale hodnû lidí to uÏ zapomnûlo, tak proã toho nevyuÏít, Ïe? Z tohoto titulu bylo velmi pfiekvapivé, Ïe po minul˘ch parlamentních volbách se chtûl Kalousek spojit s âSSD a vládnout s podporou komunistické strany. Dokonce na to spolu s Jifiím Paroubkem vykoufiili vítûzn˘ doutník v zahradách Kramáfiovy vi-

166

V˘znamní ãe‰tí pravicoví politici (ukázka z knihy) ly. Prudk˘ obrat na levobok okamÏitû obrátil v manévr napravo. Následnû se pfiesmykl k Topolánkovi a stal se ministrem financí. Zde mû pfiekvapil svojí obratností, kdy si obtoãil fiadu novináfiÛ okolo prstu. Namluvil jim, Ïe je nejlep‰ím ministrem financí, jakého jsme kdy mûli a oni mu to uvûfiili. Neustále zdÛrazÀoval, jak bojuje s deficitem vefiejn˘ch financí a jak zápasí s dluhovou pastí a s pl˘tvavou rozhazovaãností sociálních demokratÛ. V‰e v situaci, kdy pfiedloÏil do snûmovny návrh rozpoãtu na rok 2009, kter˘ podle nûho mûl konãit deficitem nûjak˘ch 35 miliard. Skuteãnost byla ‰okující a deficit skonãil pfies 200 miliard. To se skuteãnû je‰tû Ïádnému ministru financí nepovedlo. Takov˘ rozdíl mezi schválen˘m rozpoãtem a skuteãností nedosáhl zatím nikdo jin˘. Pokud by se takto sekl kdokoli, tak by byl novináfii vláãen, aÏ by ho utrápili a u‰tvali. Kalousek se podobného soudu bát nemusí. Témûfi bez zájmu médií a malého zájmu vefiejnosti prosazoval církevní restituce, které by âesk˘ stát zatíÏily 260 miliardami. Vût‰inu z této astronomické sumy by samozfiejmû dostala katolická církev. Peníze na to samozfiejmû nejsou a museli bychom si na to pÛjãit stejnû jako na odstraÀování údajn˘ch ekologick˘ch ‰kod. Kalousek vehementnû prosazoval soutûÏ na firmu, která by za 120 miliard odstranila staré ekologické zátûÏe. Odborníci v‰ak tvrdí, Ïe jde o ãíslo minimálnû dvakrát tak nadsazené a na odstranûní ‰kod by staãila ãástka ménû neÏ poloviãní. Opût na to nemáme peníze a tudíÏ by to muselo zv˘‰it zadluÏenost zemû. Svat˘ bojovník proti dluhÛm zemû by republiku obratem zadluÏil o dal‰ích témûfi 400 miliard a je‰tû by v‰echny pfiesvûdãoval, Ïe to jinak nejde a ‰etfiit musíme na dÛchodcích, vûdcích, zdravotních sestrách ãi uãitelích. Jeho kámo‰i by si v‰ak pohádkovû pomohli a s nimi by nezÛstal zkrátka ani nበ„padákov˘“ Mirek. KdyÏ ho vyhodili lidovci, neb uÏ nemohli sná‰et, jak drsnû pravicová opatfiení Kalousek prosazuje a zavádí, vymyslel si novou stranu. Musím fiíci, Ïe prokázal témûfi genialitu. Chlap, co sedí v politice dvacet let, vlastnû se na ní i trochu podílel uÏ za minulého reÏimu, ãlovûk spojen˘ s mnoha ‰okujícími aférami a korupãními skandály, pfiedseda strany, která propadla pod jeho vedením u voliãÛ, si zaloÏí stranu a vsugeruje ãásti vefiejnosti a novináfiÛ, Ïe je v politice nováãkem a pfiiná‰í tolik oãekávanou zmûnu. Naprosto bravurnû nastrãí zcela ne‰kodného starého kníÏepána, kter˘ kam sedne, tam tvrdû usne. Nikdo soudnû uvaÏující by nevûfiil, Ïe to mÛÏe mít jakoukoli ‰anci na úspûch. Pfiece nikdo nemÛÏe uvûfiit, Ïe Kalousek pfiinese nûco nového, na to mûl dost ãasu a pfiedvedl to, co voliãi odmítli. Média

167

David Rath

NÁZORY & VIZE

Námûstek ministra obrany Miroslav Kalousek na tiskové konferenci v roce 1994 názornû pfiedvádí, jak si pfiedstavuje prÛmûr padáku po otevfiení.

jsou v‰ak mocnou ãarodûjkou, a tak jako v pohádce, kdy staré báby kouzeln˘ ml˘n pfiedûlal na mladiãké panny, Kalousek v ãele strany lidové je úplnû nûco jiného, neÏ Kalousek v ãele TOP 09. Staãí, kdyÏ velká ãást médií chce KalouskÛv projekt prezentovat jako nûco, co pfiiná‰í nadûji na zmûnu. Tak moÏná po volbách v‰ichni vyfasujeme padák nakoupen˘ nûk˘m z okolí pana Kalouska a budeme vûfiit, Ïe se uÏ pouãili a tentokrát nakoupí ty, co se alespoÀ otevfiou.

168

V˘znamní ãe‰tí pravicoví politici (ukázka z knihy) EXEMPLÁ¤

PETR NEâAS Z nûjakého mnû neznámého dÛvodu pfiifikli novináfii Petru Neãasovi nálepku slu‰ného politika. Tak jistû, v porovnání s Topo-lánkovsk˘m vyplazováním jazyka a vztyãen˘m prostfiedníkem, jde nepochybnû o v˘raznû jin˘ kalibr. Ale pod maskou slu‰Àáka se skr˘vá politik, co umí pûknû hulvátsky ‰lehnout. Kdo je urãitû extrémnû slu‰n˘ ãlovûk, pÛsobící aÏ trochu zakfiiknut˘m dojmem, je Vladimír ·pidla. Tento hyperkorektní muÏ si od Neãase vyslouÏil ve snûmovnû uráÏku - Vladimír Iljiã ·pidla. Neãas ho tedy pfiirovnal k Vladimíru Iljiãi Leninovi, tvÛrci leninismu a vÛdci bol‰evické fiíjnové revoluce v Rusku. âlovûku, se kter˘m má Vladimír ·pidla shodné akorát kfiestní jméno. S jistou nadsázkou se dá fiíci, Ïe Lenin je prototypem pravého opaku ·pidly. Byl to vÛdce, revolucionáfi, organizátor, táborov˘ fieãník a urãitû netrpûl pfiehnan˘mi ohledy ke sv˘m názorov˘m odpÛrcÛm, proti kter˘m neváhal pouÏít násiln˘ch prostfiedkÛ. Nutno v‰ak fiíci, Ïe ani pfiedtím vládnoucí carové netrpûli pfiehnan˘mi ohledy a uchylovali se k masakrÛm demonstrujících lidí a carská ochranka jemnocitem nepfiekypovala. Pfies v‰echno Lenin zdaleka nedosáhl bestiálních rozmûrÛ Stalina, ale pfiipravil mu cestu k moci, i kdyÏ údajnû na sklonku svého Ïivota mûl o Stalinovû nástupnické vhodnosti dost pochybovat. Na rozdíl od tûchto historick˘ch postav je Vladimír ·pidla rozen˘ demokrat, za komunistického reÏimu byl perzekuován, na rozdíl od Neãase a vÏdy odmítal bliωí spolupráci âSSD s komunistickou stranou. Za to, Ïe má jiné názory neÏ pan Neãas, dostal od nûho nálepku „Lenina“. Nesedící, nevkusné, ale novináfiÛm to hulvátské nepfii‰lo. Není to jedin˘ ústfiel pana Neãase. Bûhem povolebních vyjednávání ODS s âSSD v roce 2006 pfiirovnal sociální demokracii k Hamásu nebo Hizballáhu. Jde o palestinské organizace, které své názory ãasto prosazovaly i za pouÏití zbraní a násilí a jejich jména slouÏí i za synonymum pro teroristická uskupení. Opût nesedící, pfiehnané, uráÏlivé a to jen proto, Ïe pfii jednání máte jiné názory a neskáãete, jak by si pan Neãas pfiedstavoval. I já osobnû mám s Neãasem podobnou zku‰enost. KdyÏ jsem sedûl u stolu zpravodajÛ ve snûmovnû, byl jako ministr tûsnû za m˘mi zády a ne‰etfiil na moji adresu vulgarismy nejhrub‰ího kalibru, které schválnû pro-

169

David Rath

NÁZORY & VIZE

Petr Neãas pozornû sleduje aktuální zpravodajství, pfiiãemÏ mu uniká, Ïe nejdÛleÏitûj‰í informace o jeho osobû je obsaÏena na opaãné stranû.

170

V˘znamní ãe‰tí pravicoví politici (ukázka z knihy) ná‰el polohlasem, abych je sly‰el a nechal se vyprovokovat k nûjaké reakci. KdyÏ jsem byl zvolen hejtmanem, tak mû schválnû ve snûmovnû vefiejnû naz˘val „hejncem“ tedy hejtman a poslanec. Samozfiejmû sv˘m kolegÛm z ODS v obdobn˘ch pozicích takto posmû‰nû nefiíkal. Pfiitom by ‰lo jeho kolegu Pospí‰ila naz˘vat tfieba „dûkancem“ – poslanec a dûkan právnické fakulty v Plzni, senátorovi Kuberovi by mohl fiíkat „primsen“ – primátor Teplic a senátor, mûl i spolustraníka, co byl námûstkem hejtmana v PlzeÀském kraji, a tak by jej mohl láskyplnû titulovat „nánec“ a navíc sobû mohl pfied ãasem fiíkat „minec“ – ministr a poslanec… TudíÏ z osobních zku‰eností na nûho nemohu hledût jako na „slu‰ného“ odeesáka, ale spí‰ mi pfiipomíná aktivního pravicového svazáckého funkcionáfie. Za minulého reÏimu jsem zaÏil obdobn˘ch komunistick˘ch mládeÏníkÛ fiadu. Nezfiídka byli pastózního vzhledu a pfiekypovali nad‰eneckou aktivitou. UÏ se dost pozapomnûlo, Ïe vstup pana Neãase na vefiejnost byl velik˘m fiaskem. Byl mlad˘m a nadûjn˘m politikem a dostal nabídku na ministerské kfieslo. Tu nad‰enû pfiijal a do kamer prohlásil, Ïe se na této funkci buì udûlá ãi oddûlá. Místo deklarování odhodlání pomoci resortu se hlavnû zajímal o to, jak˘ dopad to bude mít na jeho osobu. Je to obdobné asi jako pláã sesazeného politika nad tím, Ïe pfii‰el o pûkn˘ plat a nebude mít z ãeho vrátit hypotéku. Následovala kritika Neãase za tato slova a on se zhroutil a funkci odmítl a utíkal se schovat. Ministerstvo dostal aÏ posléze v Topolánkovû vládû. Vyznaãoval se hlavnû tím, Ïe neustále mluvil o nezbytnosti dÛchodové reformy. Ta podle nûho a ODS má spoãívat v triku, kdy lidé budou muset odvádût ãást sv˘ch vydûlan˘ch prostfiedkÛ povinnû na úãty soukrom˘ch firem. Tyto firmy mají pak údajnû peníze zhodnocovat a za desítky let vyplatit spokojen˘m dÛchodcÛm stfiadatelÛm. Systém budí velké nad‰ení u majitelÛ a manaÏerÛ tûchto soukrom˘ch spoleãností, neboÈ by jim stát zákonem nahnal miliardy vydûlané kaÏd˘m ãlovûkem. Je to vlastnû privatizace ãásti daní. Sen kaÏdého finanãníka. Podle Neãase to má vyfie‰it problém se stárnutím populace. Tento systém by skuteãnû fungoval skvûle, kdyby byla nûjaká záruka, Ïe soukromá firma mezi tím nezbankrotuje, peníze nerozkrade, ãi je neztratí v transakcích s následnû bezcenn˘mi akciemi, ãi nerozplyne v nenávratn˘ch investicích. Je s podivem, jak pravice kritizuje zadluÏování státu, ale na druhou stranu chce lidi zákonem nutit dávat peníze soukrom˘m investiãním spoleãnostem, které nedûlají skoro nic jiného, neÏ jin˘m pÛjãují peníze. Tedy nejprve nûkdo potfiebuje peníze – chce se

171

David Rath

NÁZORY & VIZE

Václav Klaus a jeho budoucí nástupci v ãele ODS v roce 2000. Nikdo dal‰í uÏ na snímku není, tudíÏ logicky dal‰ím pfiedsedou bude opût Klaus.

zadluÏit, ty si pÛjãí na nûjak˘ úrok a z tohoto úroku se mají zhodnotit vklady nedobrovoln˘ch dÛchodov˘ch stfiadatelÛ. KdyÏ na splátky dluhu nemá, pak mají smÛlu následnû i stfiadatelé. Petr Neãas vûnuje nezmûrnou energii na propagaci tohoto systému a dokonce i dnes, pfii zku‰enosti krachÛ penzijních fondÛ v USA vûfií, Ïe toto finanãní letadlo mÛÏe zachránit spoleãnost pfied zhoubn˘mi dÛsledky stárnoucí populace. Kladu si otázku, zda v této hfie hraje jen roli uÏiteãného idiota postrkovaného soukrom˘mi dÛchodov˘mi fondy, nebo s nimi v tom jede a uÏ se vidí jako jeden z tûch, co se o na‰e nedobrovolnû vybrané peníze starají a z nich si pûknou ãást ukrajují pro své potfieby. Tak pfiece dne‰ní svût funguje. ManaÏefii si vyplácejí zázraãné platy, bonusy a zlaté padáky, aby v okamÏiku, kdy v‰e pfiivedou ke krachu s úsmûvem prohlásili, Ïe dûlali co mohli. Ale dopadlo to, jak to dopadlo, a ti, co to celé platili, mají „smolíka“ a mohou zaãít zase peníze strkat nûkam jinam. Tfieba budou mít tentokrát vût‰í ‰tûstí. Na Slovensku tento gigantick˘ podvod zvan˘ dÛchodová reforma provedla Dzurindova pravicová vláda. Kuriózní je skuteãnost, Ïe toto opatfiení prezento-

172

V˘znamní ãe‰tí pravicoví politici (ukázka z knihy) vané jako boj se státním dluhem, tento dluh jenom zv˘‰í. Ti, co to prosazují, totiÏ musí fie‰it zásadní rozpor, kter˘ Neãas vefiejnosti tají. Rozpor spoãívá ve faktu, Ïe dne‰ní dÛchody jsou zaloÏeny na prÛbûÏném systému. Co se z daní na dÛchody od lidí vybere, tak zhruba totéÏ se také v pfiíslu‰ném roce celé rozdá dÛchodcÛm. Nûkdy rok skonãí drobn˘m pfiebytkem, jindy, napfiíklad v loÀském a nejspí‰e i leto‰ním roce systém skonãí schodkem, kter˘ se musí pokr˘t vydáním státních dluhopisÛ. Neãas tedy stojí pfied rozhodnutím, zda lidem nafiídí zv˘‰it danû na dÛchody a tuto nav˘‰enou ãást povinnû pfievede do správy soukrom˘m dÛchodov˘m fondÛm, coÏ je pro ODS asi tûÏko polknutelné, neboÈ jde o zv˘‰ení daní. Druhou moÏností je ãást souãasn˘ch daní rozdûlovan˘ch na penze dát soukrom˘m firmám k takzvanému spofiení. Tyto peníze v‰ak budou okamÏitû scházet na v˘platy dÛchodÛ souãasn˘m dÛchodcÛm, tudíÏ jim bude Neãas muset dÛchody sníÏit, nebo o to zv˘‰í státní dluh. S tûmito potíÏemi se nyní velmi tûÏko vyrovnává slovenská Ficova vláda. Tak Neãas tváfiící se jako milouãk˘, slu‰Àouãk˘ andílek pfiipravuje a prosazuje jeden z nejvût‰ích tunelÛ na ãesk˘ daÀov˘ systém a tudíÏ na nás v‰echny. ODS si jej nyní vybrala jako svého volebního lídra a vlastnû i za zastupujícího pfiedsedu. Vybrali ho jako protipól topolánkovského humpoláctví. Rychl˘ manévr dva mûsíce pfied volbami, mající za cíl zachránit ODS od naprostého volebního debaklu. Bude hodnû zajímavé sledovat, co to udûlá. Myslím si, Ïe pro skalní voliãské jádro ODS je Neãas pfiíli‰ mûkk˘, bezbarv˘, rozplizl˘. Koneãnû Mirek Kalousek jej oznaãil za sociálního demokrata uvnitfi ODS. CoÏ jistû pravda není, ale pro pravovûrné praviãáky asi pfiíli‰ moc mluví o sociálním systému, málo mobilizuje proti rudému nebezpeãí a jeho uráÏky soupefiÛ jsou sice vulgární, ale ne tak dÛrazné, jak by si pfiedstavovali. Neãas tak po vût‰inu ãasu více pfiipomíná prototyp euroúfiedníka, neÏ rozhodného vÛdce a stratéga. MoÏná je ãeská vefiejnost unavená z v˘razn˘ch osobností a bude si chtít zase na chvilku odpoãinout a sáhne po mdlé figufie, ale pfiíli‰ tomu nevûfiím. Lidé sice na kontroverzní osobnosti ãasto soãí, ale vlastnû je mají rádi a chtûjí je. Rádi je sledují, baví se o nich, kritizují je. Sledovat politiku je takové intelektuálnûj‰í sledování sportovního utkání. Mûla by tam b˘t akce, napûtí, emoce i nûjak˘ ten faul ãi pÛtka. Co se suchary, ktefií mluví ve ‰roubovan˘ch frázích. Po tûch vefiejnost sice také nûkdy volá, ale nabaÏí se jich za nûkolik málo dní a zase touÏí po vzruchu, napûtí a vtipu. Jsem zvûdav, jak se s tím Petr Neãas vypofiádá.

173

David Rath

NÁZORY & VIZE

EXEMPLÁ¤

KAREL SCHWARZENBERG Zle, matiãko, zle! ·varcenberci zde, jeden, ten je generál, a druh˘ je kardinál; zle, matiãko, zle! Zle, matiãko, zle! ·varcenberci zde: jeden drÏí karabáã, druh˘ fiíká »Otãenቫ ... …Slova Karla Havlíãka Borovského z písnû âechÛ (1850) o Schwarzenbercích, charakterizující vztah rodu SchwarzenbergÛ k emancipujícímu se âeskému národu. Dávn˘ pfiedek jménem Erkinger se okolo roku 1420 úãastnil taÏení proti HusitÛm a císafi Zikmund mu dal do zástavy Îatec, KadaÀ a Beroun. AÏ zhruba tfiicet let po bitvû na Bílé hofie získal Schwarzenbersk˘ rod pfiíslu‰nost k âechám. Za své pfiedky samozfiejmû nikdo nemÛÏeme, ale je dobfie tyto vûci znát, kdyÏ se naopak pouÏívají jako argument, Ïe nûkdo má nûkde hluboké kofieny a u‰lechtilou tradici. Karel Schwarzenberg a jeho okolí totiÏ rádo prezentuje celou tuto rodinu jako ãeskou ‰lechtu. Borovsk˘ byl zjevnû jiného názoru, koneãnû s ãeskou ‰lechtou je to dost sloÏité, neb byla vyvraÏdûna a vyhnána po bitvû na Bílé hofie a nahrazena ‰lechtou loajální rakouskému císafiskému domu. Rakouská elita âechy trvale opovrhovala a dûlala na‰im zemím málo co pfiíznivého. Zatímco s Maìary se dohodli na vyrovnání a dále to bylo Rakousko-Uhersko, tak my jsme mûli smÛlu. Novû vzniklé âeskoslovenské republice a pfiedev‰ím prezidentu Masarykovi leÏela rakouská ‰lechta, respektive kaÏdá ‰lechta, dost v Ïaludku, a proto zase logicky pfiíslu‰níci této ‰lechty nehofieli k âeskoslovenské republice zvlá‰tním pozitivním zápalem. Nakonec fiada pfiíslu‰níkÛ tûchto rodÛ se celkem rychle pfiidala na stranu nacistick˘ch okupantÛ a ãile kolaborovala. âest nûkter˘m v˘jimkám, mezi které mûl patfiit i otec Karla Schwarzenberga. Po válce tyto rodiny pfii‰ly o své jmûní a statky a konãily v emigraci. K velké cti Karla Schwarzenberga slouÏí fakt, Ïe velice aktivnû podporoval ãesk˘ disent. Pamatuji si, jak jsem obdivnû poslouchal ve zprávách Hlasu Ameriky a na Svobodné Evropû, jak byl v Praze, tu‰ím v Panské ulici, zadrÏen cizinec Schwarzenberg za to, Ïe pomáhal Václavu Havlovi. Následnû byl jako cizí státní pfiíslu‰ník propu‰tûn. Za zájem a stateãnost jsem si Karla Schwarzenberga váÏil uÏ v dobû, kdy jsem vlastnû nevûdûl ani jak vypadá. Po listopadu 1989 si jej vzal

174

V˘znamní ãe‰tí pravicoví politici (ukázka z knihy) Václav Havel na PraÏsk˘ hrad, kde pÛsobil jako kancléfi. V mé pamûti utkvûla scéna, kdy prezident Havel udûloval vyznamenání a Karel Schwarzenberg ãetl jména a názvy fiádÛ. Byla to taková legraãní „protektorátní“ ãe‰tina. Lidé to hodnû kritizovali, smáli se tomu a Havlovi Schwarzenberga dost vyãítali. Nebyl tehdy mezi lidmi pfiíli‰ oblíben, brali ho jako toho Nûmce, ãi Raku‰áka... Díky velmi citlivému pfiístupu Karla Schwarzenberga k restituovanému panství se nestal tento akt neoblíben˘m. Lidé velice pozornû sledovali, co udûlá tfieba s hradem Orlík a tím, Ïe ho nechal ve stejném reÏimu jako pfied restitucí, nevyvolal proces restitucí ‰lechtického majetku vût‰í odpor vefiejnosti. Poprvé jsem se s Karlem Schwarzenbergem setkal na chalupû u Jifiího Dienstbiera v Kozlech na âeskolipsku. Byl to takov˘ vlhk˘ letní den. Jifií pofiádal na své chalupû nûjakou se‰lost pfiátel a se Schwarzenbergem se znali dlouhá léta z disentu. Stál jsem právû na uzounké, strmé asfaltce pfied Dienstbierov˘m stavením, kdyÏ pfiijela ·koda Oktávie a z ní s trochou obtíÏí vylezl Karel Schwarzenberg. Pozdravili jsme se a on otevfiel kufr, ze kterého znenadání vyskoãil pes. Dost mû zarazilo, Ïe vozí psa v uzavfieném kufru, ne‰lo o kombík. Odvûtil nûco v tom smyslu, Ïe pes tam jezdí rád. V následujících hodinách rÛzn˘ch debat mû niãím nezaujal, pfieváÏnû mlãel, nebo hovofiil trochu nesrozumiteln˘m jazykem. Pfiíjemn˘ ãlovûk, ale urãitû nepatfiil mezi vÛdce debat. Následujících nûkolik let jsem jej nepotkal, aÏ u Michala Kocába v jeho trojské vile, kde se se‰la fiada lidí k debatû o aktuální politické situaci. Bylo to v dobû opoziãní smlouvy a na tyto debaty o budoucnosti politiky sem chodila fiada lidí. Tfieba Jifií Lobkowitz, nebo i Martin Bursík, prof. ·vejnar nebo doktor Hartl, kter˘ mûl velmi zajímavé sociologické pfiedná‰ky. Karel Schwarzenberg, ãlen ODA, na mû tehdy udûlal dojem tím, Ïe záhy po zaãátku diskuse hluboce usnul. V následujících letech pak uspûl v Praze ve volbách do senátu, coÏ jsem mu pfiál, neboÈ si to urãitû zaslouÏil víc neÏ v Praze favorizovan˘ kandidát ODS. Kandidoval za Unii svobody. V Senátu zmizel ze zfietele, ostatnû jako vût‰ina senátorÛ, po kter˘ch není ani vidu ani slechu. AÏ se mi zdá, Ïe pfiíslu‰nost k Senátu vás zbaví jakékoli individuality a zajímavosti. Stanete se souãástí beztvarého senátního eintopfu, kter˘ nedûlá nic jiného, neÏ se snaÏí pÛsobit dÛstojnû. O to více mû pfiekvapila skuteãnost, Ïe Karla Schwarzenberga nominovali Zelení do vlády na pozici ministra zahraniãí. âert vem, Ïe nemûl se Zelen˘mi nikdy nic spoleãného. âert vem, Ïe k programu Zelen˘ch mûl stejnû blízko jako vegetarián k vep-

175

David Rath

NÁZORY & VIZE

To, co v na‰í politice chybí nejvíce, je jakási základní slu‰nost. Vefiejnost od Karla Schwarzenberga oãekává zmûnu tohoto trendu.

176

V˘znamní ãe‰tí pravicoví politici (ukázka z knihy) fiové peãínce, ale jaké mûl zku‰enosti s diplomacií ãi zahraniãní politikou? Nikdy pfiedtím se neprofiloval jako expert na zahraniãí a najedou byl ministrem. âekal jsem, Ïe jej zaãnou média za to muãit a kritizovat. Navíc jeho málo srozumitelná mluva se mi zdála b˘t v takové pozici handicapem. Chyba lávky. Média byla nad‰ena. Kdyby tfieba sociální demokracie udûlala z nûjakého laika ‰éfa diplomacie, navíc ten se vyjadfioval ãasto velmi nesrozumitelnû a pfii kaÏdé pfiíleÏitosti navíc usnul, tak by nás ukfiiÏovali za Ïiva. Ne tak Topolánka a Bursíka se Schwarzenbergem. Ve Snûmovnû mûl Karel Schwarzenberg první vystoupení, kdy mûl pfieãíst cosi, co mu napsal úfiednick˘ aparát ministerstva. Sedûl jsem a snaÏil se pochopit, co to mumlá, a nerozumûl jsem mu ani slovo. ·el jsem se zeptat Jifiího Paroubka, zda se mi to jen zdá, nebo váÏnû mluví tak, Ïe mu vÛbec není rozumût, oã jde. Jifií Paroubek jen nevûfiícnû kroutil hlavou s tím, Ïe také tomu ãlovûku nerozumí ani slovíãko. NovináfiÛm to zjevnû nevadilo, nûktefií v tom dokonce spatfiovali velkou pfiednost. Obdobnû podivuhodn˘ byl v˘stup Karla Schwarzenberga na konferenci s tiskem na téma radaru. Dvojice Parkanová Schwarzenberg sv˘mi pfiíspûvky vzbudili – oprávnûnû – vlnu veselí a údivu. Je‰tû jen scházelo, aby Vlasta Parkanová zaãala zpívat oslavnou píseÀ na americk˘ radar, s kterou sklidila velkou ostudu u vefiejnosti. Vidûl jsem posléze také pfienos z nûjaké tiskové konference v Izraeli, jíÏ se úãastnil Karel Schwarzenberg a pfiipadalo mi to jako tristní vystoupení s tím, Ïe za to na‰e zemû nemÛÏe slíznout nic jiného, neÏli velkou ostudu. Pfiekvapivé bylo i konstatování na adresu Raku‰anÛ protestujících proti dostavbû Temelína, kdy ministr zahraniãí médiím sdûlil, Ïe ty magory dobfie zná… Kdokoli jin˘ by byl okamÏitû oznaãen za hulváta, nikoliv kníÏepán, kterému média pomalu tleskala, jak neotfiele se vyjadfiuje. Kdesi jsem ãetl rektální komentáfi, Ïe kníÏe si taková vyjádfiení mÛÏe dovolit, na rozdíl od jin˘ch „sprost˘ch“ a neurozen˘ch politikÛ. Masaryk by se obracel v hrobû i tím, Ïe mnozí servilnû Schwarzenbergovi fiíkají – kníÏe. Oslovení ‰lechtick˘m titulem bylo totiÏ první republikou zru‰eno. Nejasn˘ byl také pfiístup Karla Schwarzenberga k otázce sudetsk˘ch NûmcÛ, pfiedev‰ím k moÏnému ru‰ení Bene‰ov˘ch dekretÛ a nárokÛ NûmcÛ na restituce jejich majetku. Schwarzenberg se nikdy netajil sv˘mi sympatiemi k sudetsk˘m nárokÛm. Zajímav˘ je v této souvislosti fakt, Ïe média jej nikdy v této vûci podrobnû nevyzpovídala a nikdy se jeho názory na tyto vûci ‰iroce nepublikovaly. âetné rozhovory s Karlem Schwarzenbergem se toãí okolo toho, jaké knedlíky rád jí, proã koufií d˘m-

177

David Rath

NÁZORY & VIZE

ku, nebo jak˘ byl jeho otec ãesk˘ vlastenec, ale kupodivu v‰ichni jakoby zámûrnû obcházeli po ‰piãkách tato v˘bu‰ná témata. TéÏ ãlenství Schwarzenberga v organizaci nejbohat‰ích lidí svûta Bilderberg se pfiíli‰ nepfietfiásá, i kdyÏ je toto uskupení opfiedené celou fiadou teorií o „tûch co vládnou svûtu“. Osobnû jim nevûfiím, ale na druhou stranu by bylo naivní si myslet, Ïe lidé, co vládnou neb˘val˘m majetkem, nechtûjí vládnout i druh˘m pfies ochotné politiky. KdyÏ skonãila Topolánkova vláda, skonãil i Karel Schwarzenberg u Zelen˘ch a stal se korouhví v ruce Miroslava Kalouska. Mû celkem i poprávu leckdo kritizuje za to, Ïe jsem byl ãlenem nûkolika stran, ale u Schwarzenberga je politick˘ turismus brán témûfi jako aristokratická pfiednost. Kdo se ji odváÏí kritizovat, stává se okamÏitû terãem útokÛ. Stejnû tak fakt, Ïe Schwarzenberg okamÏitû usíná pár minut po tom, co dosedne. U v‰ech ostatních by to byl dÛvod k odchodu z vefiejného Ïivota. Bylo by to bráno buì jako dÛkaz nezájmu o to, co dûlá, nebo jako dÛkaz totální zdravotní nezpÛsobilosti. Ne tak u novináfii milovaného kníÏete. TOP O9 z toho dokonce udûlala souãást své volební kampanû a vytáhla s billboardy – KdyÏ se kecají blbosti, tak spím. Pravda je taková, Ïe spí neustále, aÈ se fiíká cokoli. Zde je nutné ocenit Kalouskovu strategickou genialitu, kdyÏ starého pána pfiesvûdãil a udûlal z nûho pfiedsedu své strany. V‰ichni ví, Ïe tam Karel Schwarzenberg hraje roli ply‰ového maskota hokejového t˘mu, zatímco zápas na ledû hraje kapitán Kalousek. Schwarzenbergovi to pfiekvapivû vÛbec nevadí a roli pestré korouhve tfiímané v Kalouskov˘ch pevn˘ch rukou snad hraje dokonce i rád. Do této mé encyklopedie jsem jej zafiadil tedy jen proto, Ïe spoleãensky reprezentuje stranu, která se prohla‰uje za pravicovou. Vlastní politické názory Karla Schwarzenberga aÏ tak známé nejsou, na rozdíl od jeho vztahu k ovocn˘m knedlíkÛm, potíÏím se zatékajícími stfiechami jeho hradÛ a zámkÛ a vfielému vztahu ke stranû lidové, kterou mile nazval ãernoprdelníky. To vysvûtlil tím, Ïe se jim tak kdysi fiíkalo. Nejsem zdaleka takov˘m pamûtníkem jako on, ale co jsem kde ãetl, tak to mají b˘t ãernokabátníci – ãasté oznaãení lidovcÛ za první republiky. KníÏepánu se v‰ak drobná nepfiesnost promine, protoÏe si novináfii myslí, Ïe do na‰ich konãin pfiinese tolik oãekávanou zmûnu politické kultury smûrem k jemnocitnému vyjadfiování a vybran˘m mravÛm. Zatím to v‰ak vypadá, Ïe novináfii budou sprosÈárny vybran˘ch omlouvat a tolerovat, ale kmánÛm za nû umyjí pofiádnû hlavu. ProtoÏe pfiece není nic víc v zájmu rozvinuté demokracie, neÏ nerovn˘ pfiístup k jednotliv˘m osobám.

178

V˘znamní ãe‰tí pravicoví politici (ukázka z knihy) EXEMPLÁ¤

MAREK ·NAJDR Marek ·najdr se ke mnû dostal v dobû, kdy jsem vykonával funkci prezidenta âeské lékafiské komory a on pracoval pro farmaceutickou firmu Pfizer. Pfiedstavitelé farmaceutického prÛmyslu ãile obíhají jednotlivé lékafie a reprezentanty lékafiského stavu, aÈ jde o vÛdãí osoby lékafisk˘ch odborn˘ch spoleãností, nebo i lékafiské komory. Potkal jsem se s desítkami reprezentantÛ snad v‰ech existujících firem, ale na ·najdrovi mi od poãátku nûco vadilo. Jednou to fiekl trefnû Václav Havel – jsou lidé, se kter˘mi kdyÏ mluvíte, tak máte pocit, Ïe po vás lezou slimáci. Takov˘ pocit jsem z nûj mûl hned od první chvíle. PÛsobil kombinací vlezlosti, podlézavosti a neupfiímnosti. Velmi brzy se vetfiel do pfiíznû jedné kolegynû – tajemnice vûdecké rady âLK MUDr. Evy Klimoviãové. Ta si s ním a jeho blízk˘m spolupracovníkem Prokopenkem tykala a neustále ho pfiede mnou vychvalovala, jak˘ je to skvûl˘ ãlovûk. Vût‰inou si neberu servítky a fiíkám bez obalu to, co si myslím. A tak uÏ tehdy jsem ji fiíkal, Ïe se mi ten chlapík nelíbí, Ïe mi pfiipadá trochu jako podvodník. Doktorka Klimoviãová mi na‰tvanû fiekla, Ïe nemám dobr˘ odhad na lidi a Marek je její kamarád. Pokrãil jsem rameny a uÏ jsem se se ·najdrem dál nest˘kal. Za nûkolik let poté se paní doktorka Klimoviãová nestaãila divit. V médiích se objevila kratiãká nahrávka z jejího jednání v kanceláfii firmy Pfizer s panem Prokopenkem, kde domlouvala celoroãní podmínky inzerce této firmy v ãasopise âLK. Nûkolikasekundová nahrávka byla sestfiíhána tak ‰ikovnû, Ïe spojovala jednání o nákupu inzertních ploch se mnou, tedy s prezidentem âLK. Klimoviãová je odkázala na mÛj sekretariát a tím to skonãilo. ProtoÏe jsem byl právû nastoupiv‰í ministr zdravotnictví, tak z toho média udûlala skandál. Podle nich moÏná Klimoviãová neprodávala inzertní plochu v ãasopise, coÏ ale roky prokazatelnû ãinila, ale snad dohadovala schÛzky se mnou. To byl zjevn˘ nesmysl, neb má jednání se zástupci firem byla docela ãastá a jednal jsem nûkolikrát se v‰emi, vãetnû pana Prokopenka a tehdej‰ího fieditele firmy pana Polsona, se kter˘m jsme se docela ãasto potkávali i o víkendech na golfu, a to dávno pfied inkriminovanou nahrávkou. Celá vûc nakonec skonãila u soudu, jenÏ prohlásil nahrávku za neprÛ-

179

David Rath

NÁZORY & VIZE

Vznik zdravotnické reformy obrazem. Kdyby si Marek ·najdr nezakr˘val ústa, sly‰el by moÏná TomበJulínek lépe.

180

V˘znamní ãe‰tí pravicoví politici (ukázka z knihy) kaznou, a to hned z nûkolika dÛvodÛ. Pfiednû slova vyfiãená Klimoviãovou nebyla nikterak závadná, za druhé byla krátká nahrávka sloÏena nûkolika stfiihy, tudíÏ byly dohromady dány sekvence spolu vÛbec nesouvisející a nebyla synchronizace zvuku a obrazu. ·lo tedy o umûle vyroben˘ podvodn˘ kompromitující materiál. Pan Prokopenko pfiekvapivû nevûdûl, kdo si v jeho kanceláfii na psací stÛl postavil kameru a nahrával právû tuto schÛzku. Jeho tûsné vazby s panem ·najdrem byly v‰eobecnû známé. Zpûtnû si myslím, Ïe materiál byl vyroben s cílem mû vydírat ãi zastra‰it, ale i pfies znaãnou technickou manipulaci o niãem nevypovídal. PoslouÏil alespoÀ jako kompromitující vûc. Pro média to byla ‰Èavnatá záleÏitost, soud se tomu vysmál. Tak jak jsem poznal pana Prokopenka a ·najdra, jsem osobnû pfiesvûdãen, Ïe to bylo jejich spoleãné dílo. Marek ·najdr se uÏ v tu dobu velmi intenzivnû toãil okolo Mirka Topolánka. Oba pocházejí ze severu Moravy a ·najdr zde pÛsobil jako podnikatel, pfiedev‰ím ve stavebnictví. Byl jednatelem a fieditelem stavební firmy HP Konstrukt. Ta se proslavila tím, Ïe mûla pro mûsto Rychvald postavit dÛm s peãovatelskou sluÏbou ze státní dotace. âile posílala faktury za stavební práce, paní starostka z ODS je hbitû proplácela, ale nic se nestavûlo. Pan jednatel a fieditel ·najdr si vyplácel velmi nadstandardní plat a firma se sunula k bankrotu, ve kterém nakonec také skonãila. Peníze byly utraceny, dÛm pro seniory postaven nebyl a firma, ve které peníze skonãily, upadla do konkursu. Samozfiejmû stát poÏadoval vrácení dotace. Paní starostka i Marek ·najdr skonãili pfied soudem. Ten rozhodl pfied nástupem ·najdra na místo prvního námûstka ministra zdravotnictví Julínka a vinu neprokázal. Zajímavé je, Ïe se s tím hned v prvním stání spokojil státní zástupce a neodvolal se. Takové chování státních zástupcÛ je dost neobvyklé. Vût‰inou se spí‰e odvolávají aÏ témûfi do bezvûdomí a to i v kauzách, které budí zjevnou pochybnost, zda tam skuteãnû k nûãemu do‰lo a jejichÏ spoleãenská nebezpeãnost je pfiinejmen‰ím diskutabilní. Cel˘ postup zde nese znaky jisté nestandardnosti a snahy vûc vyfie‰it pfied nástupem Marka ·najdra do vysoké státní funkce. Kauza skonãila za malého aÏ nulového zájmu médií a ·najdrovi nic nestálo v cestû zaãít fiídit Ministerstvo zdravotnictví a sednout si do ãela správní rady VZP, a tím fakticky ovládnout v‰e dÛleÏité, co se ve zdravotnictví dûje. Zatímco Julínek se sv˘m dal‰ím námûstkem Hrobonûm r˘sovali své blouznivé vize o totální pfiestavbû systému zdravotnictví, ·najdr v Cikrtovû stínu reálnû fiídil v‰e zásadní, o ãem ministerstvo rozhoduje. Zajímavá jsou i jeho vysoko‰kolská studia.

181

David Rath

NÁZORY & VIZE

Panuje pochybnost, zda vÛbec má titul bakaláfie, neboÈ v dobû, kdy fiídil HP Konstrukt a Pfizer, Ïádn˘ titul nemûl. Zeptala se ho na to jedna z televizí a místo jasné odpovûdi ·najdr témûfi utekl. Následnû sice doloÏil, Ïe titul bakaláfie má, ale docela rád bych nûkdy potkal nûjakého jeho spoluÏáka ãi vyuãujícího, kter˘ by si na nûj pamatoval. Zatím jsem takové ‰tûstí nemûl. Zato velké ‰tûstí mûl Marek ·najdr, kdyÏ od starosty Prahy 5 Janãíka získal za pÛl milionu pÛdní prostory na rekonstrukci bytu. Pan Janãík je také zajímav˘ pravicov˘ exempláfi, reprezentující ODS v její syrové podobû. Velkopansky pfiejede stráÏníkovi nohu, vyvádí kritiky z vefiejn˘ch zasedání zastupitelstva. Jeho aféry a aférky ãpící podezfiením z korupce se uÏ nedají ani zapamatovat, nechá si zvolit svoji Andreu do Evropského parlamentu a ODS si jej vybere za místopfiedsedu praÏské organizace. Jak pfiíznaãné. Z ministerstva postupnû odpadli Julínek, Cikrt i HroboÀ, ale ·najdr stále zÛstává jako ‰edá eminence resortu. Je pfiísloveãn˘m krkem, co kroutí ministrovou hlavou. ¤editel VZP Pavel Horák si mi opakovanû stûÏoval, jak˘ nátlak na nûj ·najdr permanentnû vykonává – kdyÏ to fieknu vefiejnû, tak strachem roztfiesen˘ fieditel VZP okamÏitû telefonuje a popírá v‰e, co mi kdy fiekl. Nejasná je i role ·najdra v procesu privatizace systému oãkování. Do Julínkova nástupu bylo oãkování zaji‰Èováno pfies státní systém zdravotních ústavÛ a hygienické sluÏby. V‰e fungovalo levnû a bez problémÛ. Stát do vybavení tûchto sv˘ch institucí investoval pro potfiebu tûchto sluÏeb desítky milionÛ. Potichu byl v‰ak systém pfieveden na soukromou firmu Avenier, kterou reprezentuje pan Leke‰. Firma má nejasnou vlastnickou strukturu a sídlí na Maltû. Leke‰ mûl firmu Medica Publishing, která spolupracovala s firmou Pfizer, pfiiãemÏ tuto oblast mûl na starosti právû Marek ·najdr. Napfiíklad spoleãnû dûlali semináfie v poslanecké snûmovnû. Jeden takov˘ semináfi trvající nûkolik hodin vy‰el na pÛl milionu, pfiiãemÏ prostory snûmovny si zajistili zcela zdarma. Privatizace systému oãkování je pro stát nev˘hodná a proti jakékoli logice. Nyní je v rukou firmy, která s obdobnou ãinností nemá Ïádnou zku‰enost, má nejasnou vlastnickou strukturu a sídlo v pochybné destinaci. Reprezentuje ji ãlovûk, kter˘ v minulosti spolupracoval se ·najdrem, za jehoÏ pÛsobení na ministerstvu se tato zvlá‰tní vûc zrealizovala. Jak jsem poznal talent pana ·najdra nezapomínat na svoji osobu (od jeho pÛsobení v HP Konstruktu pfies Pfizer aÏ na Ministerstvo zdravotnictví), tak si dovolím tvrdit, Ïe minimálnû on pfiesnû ví, komu firma patfií, a ktefií lidé na tom vydûlávají.

182

V˘znamní ãe‰tí pravicoví politici (ukázka z knihy) Marek ·najdr, severomoravák následnû pÛsobící v Praze, se náhle objevil na tfietím místû kandidátky ODS do snûmovních voleb za okres Mûlník. Zde vystfiídal ukÀouraného poslance za ODS Moravu, jenÏ si zahrál na Jamese Bonda a chtûl pofiizovat kompromitující materiály na dceru jedné rebelující poslankynû. Navíc se s touto dívkou kamarádil. KdyÏ byl u této ubohosti pfiichycen, rozplakal se nad sv˘m ne‰Èastn˘m osudem a ztracen˘m platem a rezignoval. Marek ·najdr se chce vynofiit na svûtlo parlamentní politiky z pozice ‰edé eminence Mirka Topolánka. Zatím s ním byl úzce svázán, a bude zajímavé sledovat, zda se mu podafií vyklouznout ze smrtelného obûtí v pfiípadû Topolánkova pádu.

183

OBSAH ÚVODEM / 5 DAVID RATH NEJEN O SOBù, MEDICÍNù A POLITICE (UKÁZKA Z KNIHY) / 21 BLOGY 2008 - 2011 / 37 SÍLA ARGUMENTÒ (UKÁZKA Z KNIHY) / 85 POSLANECKÁ SNùMOVNA 2008 - 2011 / 99 V¯ZNAMNÍ âE·TÍ PRAVICOVÍ POLITICI (UKÁZKA Z KNIHY) / 135

David Rath NÁZORY & VIZE Karikatury Milan Kounovsk˘ Grafická úprava a tisk DMB Group s.r.o., Kubelíkova 1224/42, 130 00 Praha 3 E-mail: [email protected] ISBN: 978-80-904600-3-4

Tak takovou

jedniãkou bych na rozdíl od Kalouska b˘t nechtûl...

ISBN 978-80-904600-3-4