CHOROBY VOLNĚ ŽIJÍCÍCH ZVÍŘAT VOLNĚ ŽIJÍCÍ PTÁCI
Pavel Široký Ústav biologie a chorob volně žijících zvířat FVHE, VFU Brno
Upozornění Tento soubor obsahuje obrázky z internetu a knih, u nichž nebyl vyžádán souhlas autora či vydavatele ke zveřejnění. Z tohoto důvodu je určen pouze pro interní potřebu studentů VFU Brno v rámci přípravy ke zkoušce z nemocí volně žijících zvířat. Další šíření tohoto souboru je zakázáno.
Specifika volně žijících Absence systému monitoringu morbidity a mortality volně žijících zvířat Databáze nevládních organizací (např. ČSO – Volná křídla) – neúplnost, zkreslení (např. zaměřením na nápadné druhy) Často asymptomatický průběh (rezervoárové druhy) Klinické projevy obvykle ucházejí pozornosti, nalezne se jen část mrtvých ptáků
Specifika volně žijících Průběh a příznaky často známy hlavně z experimentálních infekcí Pestřejší spektrum makroparazitů u daného hostitelského druhu indikuje méně narušený ekosystém (např. kormoráni z Pobaltí x ČR) Problémy s financováním diagnostiky, unikají viry aj. (podhodnocení) Nedostatek informací – rozptýlené, často jen ojedinělé kazuistiky, nejvíce ze Severní Ameriky, UK
Specifika volně žijících Neinformovanost veterinářů (např. při vyšetřování susp. otrávených dravců) Neznámý nebo malý vliv na stabilní populace, to ale neplatí u malých fragmentovaných populací – lze čekat nárůst problémů v budoucnu! Rizika při záchranných chovech v zajetí (vysoká koncentrace, různý původ ptáků) a reintrodukci (zavlečení patogenů) Potřeba studia vlivu na populace – terénní experimenty s odstraněním parazitů, vakcinací apod.
Úrazy elektrickým proudem Nevhodné typy elektrického vedení („sloupy smrti“) Dravci, čápi, sovy aj., tisíce případů v ČR ročně Apnoe, fibrilace, popáleniny, fraktury, dehydratace Úhyn nebo trvalé zmrzačení, amputace křídla, běháku, doživotní pobyt v záchranné stanici ČEZ v součinnosti s ČSO zabezpečuje nevhodné sloupy – z 600 tis. sloupů 10 % zabezpečeno (20 mil. Kč/rok) 20 let zpoždění za záp. Evropou
Větrné elektrárny Dravci, čápi, vrubozobí, jeřábi, dropi, sovy, tetřívek aj., Nebezpečí zejména v oblasti tahových cest a koridorů
Ropné havárie 1967 - Torrey Canyon – průliv La Manche, 120 tis. t ropy, tisíce mrtvých ptáků 1978 - Amoco Cadiz - průliv La Manche, 220 tis. t ropy, 20 tis. mrtvých ptáků 1989 –Exxon Valdez – Aljaška, 36 tis. t ropy, 100-300 tis. mrtvých ptáků, až 4 tis. vyder, 300 tuleňů 1991 - ropná pole v Kuvajtu (válka), 200 mil. t ropy 2010 – Mexický záliv, vrtná věž Deepwater Horizon (BP) - 580 tis. t ropy
Ropné havárie Nejvíce postiženi alkouni, pelikáni, potáplice Ropa snižuje povrchové napětí → nasáknutí do peří, ztráta izolace, promočení, hypotermie, vyčerpání energetických rezerv, utopení, smrt hladem, dehydratace, elektrolytová dysbalance
Ropné havárie Iritace kůže, sliznic (oko, GIT, respir.), perkutánní absorpce + pozření při čištění peří , aspirační pneumonie iritace GIT, průjem, nefropatie, hepatopatie, hemolytická anémie, stres, zhoršení reprodukce (endokrinopatie)
Ropné havárie Embryonální odúmrť – kontaminace při inkubaci vajec Terapie - odhad stavu + stabilizace (zahřívání, teplé infuze, krmení sondou, atb proti sekundární infekci) + monitoring, za ≥48 h jednorázová koupel v detergentu (silný stres, ne antibakteriální mýdla, i 15 cyklů), dokonalý oplach, sušení (ne vysoušeč vlasů), ≥5 dnů na rekonvalescenci, úpravu peří, test v bazénu před vypuštěním – krátkodobé přežití 2085%, průměr 60 %, dlouhodobě??
Intoxikace olovem Převážně vodní ptáci, dravci Střelivo - broky (USA - vrubozobí), rybářská olůvka (UK labutě, potáplice) Vystřelené broky – kumulace na dně vod, příjem s potravou, gritem (už 1-6 broků toxická dávka) Známo již od konce 19. století Úbytek 2-3 % podzimních stavů vodních ptáků v Sev. Americe, tj. 2 miliony ex.
Intoxikace olovem Dravci (orli bělohlaví, kondoři kalifornští) – z kořisti, i z GIT, i kulky, hlavně zima (po honech) Příznaky - slabost, anorexie, letargie, zelený průjem, hubnutí (crista sterni), změny hlasu, impakce GIT (x botulismus!). Dravci – i nervové příznaky, anémie, dyspnoe
Intoxikace olovem • • •
•
Dg: Pb, ALAD v krvi, Pb v játrech PA: cholestáza aj. Terapie - laváž žaludku, EDTA, endoskopická extrakce aj. Opatření - zákaz olověných broků (USA 1991), zákaz olůvek v UK v 80. letech, dnes zákaz i v ČR
Intoxikace pesticidy Karbofuran (Furadan)
Karbamát - inhibice cholinesterázy, insekticid Otrávené návnady na „škodnou“ (50 let zákaz) Orli mořští a další dravci, desítky případů v ČR i jinde Nikdy nevypátráni pachatelé
Intoxikace pesticidy DDT
Drastický pokles holarktických populací sokola stěhovavého, dnes obnova Ztenčení skořápek vajec, rozsednutí snůšek
Intoxikace pesticidy Další chlorované uhlovodíky (dieldrin) – krahujci v Evropě Organofosfáty (inhibice cholinesterázy) – káně bělohrdlá (Buteo swainsonii)– 4 tis. mrtvých ex. na zimovištích v Argentině (hubení sarančat postřikem pastvin), úhyny dravců po hubení snovačů v Keni a vlhovců v USA parathionem Rodenticidy (brodifacoum, bromadiolon) – káně, luňáci, sovy v Evropě PCB, DDT, dieldrin – experimentálně snižují rezistenci k viru hepatitidy kachen
Intoxikace supů diclofenacem Úbytek supů v Indii, dlouho nejasná příčina, i dnes někdy diclofenac zpochybňován Uvolnění diclofenacu (NSAID) k volnému použití u skotu Masová aplikace chovateli i v neindikovaných případech V případě úhynů konzumace kadáverů supy, pro ně extrémně toxický
Intoxikace supů diclofenacem Katastrofální pokles stavů o ≥ 90%, nedávno běžné druhy na pokraji vyhubení Prakticky likvidace populací jihoasijských druhů supů Podobné tendence v přístupu i v Africe • • • •
Sup bengálský (Gyps bengalensis) Sup indický (G. indicus) Sup himálajský (G. himalayensis) Sup holohlavý (Sarcogyps calvus)
Intoxikace biotoxiny Mykotoxiny Aflatoxiny, fusariotoxiny V USA úhyny desítek tis. ex. - zrnožraví ptáci (hejna) – kachny, husy, jeřábi sklizená pole (kukuřice, obilí, rýže, podzemnice, bavlna) v zimě
Intoxikace biotoxiny Fykotoxiny, cyanotoxiny toxiny „řas“ a sinic („vodní květ“)
Sinice (Cyanobacteria) – eutrofizované sladké vody, příjem i pitím, hynutí vodních ptáků Cyanotoxiny: anatoxiny (neurotoxiny), mikrocystiny (hepatotoxiny), lyngbyatoxiny (dermatotoxiny) Dinoflagellata: Alexandrium – saxitoxiny (neurotoxiny), Karenia brevis - brevetoxiny Mořské rozsivky - neurotoxin kumulace v měkkýších, rybách, příjem potravou úhyny tučňáků, albatrosů aj. mořských ptáků; pokles populací zdecimovaných rybolovem
Intoxikace biotoxiny - botulismus Clostridium botulinum, typ C, E (typ D v
Africe) Pomnožení - eutrofizované vody, teplé počasí; ustává po ochlazení 70 druhů ptáků z 21 čeledí, hlavně vrubozobí, rackové; dravci se nakazí z kořisti, kadáverů (rezistence kondorů krocanovitých) Nejvýznamnější příčina úhynů vodních ptáků! Hromadná hynutí (Velké Solné jezero v USA – až 3 mil ex), i Novomlýnské nádrže aj. v ČR Příznaky - chabá paralýza, respirační selhání, utopení
Virová onemocnění - Cirkoviry Onemocnění peří a zobáku papoušků PBFDV – psittacine beak and feather disease virus Nejčastější infekční nemoc divokých papoušků v Austrálii - kakaduové, andulky („francouzské pelichání“), Nový Zéland, Afrika (papoušek zelenobřichý Poicephalus robustus, agapornis hnědohlavý Agapornis nigrigenis), v zajetí celosvětově
Virová onemocnění - Cirkoviry Až 20% morbidita, 94% séroprevalence, horizontální přenos, vnímavost do 3 let, dlouhá inkubační doba, fatální průběh, odolnost viru Vážná hrozba pro přežití ohrožených druhů!! Příznaky - progresivní, ztráta opeření, deformity peří, imunosuprese, sekundární infekce, někdy abnormality zobáku, nekróza patra, úhyn; perakutní úhyny mláďat
Další cirkoviry u racků (USA, NZ, Holandsko), introdukovaných hrdliček v Austrálii, holubů
Aviární influenza Influenza A virus (AIV) – původce ptačí chřipky U ptáků jen typ A, zdrojem pro ostatní druhy jsou vodní ptáci LPAIV – mírně patogenní, HPAIV – vysoce patogenní 1961 epizootie u rybáků v JAR, jinak jen ptáci v zajetí Šíření hlavně přesuny drůbeže a exotů HP H5N1 AIV – poprvé v r. 1997 v Asii 2002 Hongkong – úhyny volavek, racků 2003/4 sporadické fatální případy – dravci, mrchožrouti 2005 v Číně úhyn tisíců vodních ptáků (10 % světové populace hus tibetských), šíření na západ do Evropy
Aviární influenza Přes 100 druhů z 13 řádů, u ≥60 zjištěn úhyn, většinou vodní, nejvíce vrubozobí, dlouhokřídlí, (nejčastěji kachna divoká) Vrcholí na přelomu léto/podzim – předtahová shromáždění, vnímavá tohoroční generace Replikace ve střevě, vylučování ve féces, kontaminace vod, infekce p.o. (pozor při manipulaci – rukavice!) Asymptomatický až letální průběh, respirační, nervové příznaky Neznámý dopad na populace divokých ptáků Riziko přenosu na domácí drůbež 3 největší pandemie (zejména 1918) – zdrojem ptáci
Newcastleská choroba Paramyxoviridae: APMV-1; existují i APMV 2-9 Přes 241 druhů ptáků z 27 řádů Většinou asymptomatický průběh, dlouhé vylučování, značná tenacita Enzootie až epizootie u kormoránů ušatých v Americe a holubů s vysokou virulencí a patogenitou pro drůbež Mortalita až 90 % u tohoročních kormoránů, CNS příznaky (paralýza), průjem, prostrace
Newcastleská choroba 20 % evropských kormoránů je séropozitivních Vrubozobí – nízká patogenita Epizootie v r. 1971 v USA u drůbeže (utraceno 9 mil ex) od importovaných papoušků, ti zřejmě nakaženi od drůbeže v místě původu Na zvážení - vakcinace ohrožených druhů v záchranných programech
Herpesvirové infekce Latence, perzistence, aktivace stresory; bez vektorů a vertikálního přenosu; dopad na populace u moru kachen Markova choroba Kurové Nervové příznaky, dyspnoe, kožní noduly
Infekční laryngotracheitida Hrabaví (bažanti, pávi, křepelky, křepelové, perličky)
Herpesvirové infekce Virová enteritida kachen (mor kachen) Herpesvirus 1 Vrubozobí, zejména stálé (zimující) druhy - kachna divoká Rezervoár - asymptomaticky, dlouhodobé vylučování (4 roky) – hlavně při vypouštění kachen – riziko pro chovy vodní drůbeže Hromadná hynutí v S. Americe – jaro (↑koncentrace) – až 40 tis. úhynů, tj. 40% mortalita Zřejmě zavlečení drůbeží, 3. nejdůležitější příčina hynutí vodních ptáků Výtoky, eroze a difteroidní membrány v dutině ústní, jícnu, průjem, krváceniny
Herpesvirové infekce Pachecova nemoc Papoušci - 1930 u divokých amazoňanů v Brazílii, dnes celosvětově kromě Austrálie Příznaky: apatie, inapetence, průjem, úhyn, papilomy faryngu, kloaky, hepatosplenomegalie, enteritis, inkluze Hepatosplenitis sov, i u jeřábů, pěvců, čápů, tukanů, holubů domácích přenos na dravce při krmení holuby, nakažení ohrožených mauricijských holubů růžových (C. mayeri) v záchranném chovu od pěstounů – domácích holubů
Adenovirové infekce Sporadicky, lokálně, subklinický průběh Rod Aviadenovirus - virus bronchitidy křepelek (správně křepelů) – QBV (dříve CELO) Rod Atadenovirus - EDS (egg drop syndrome) – kachny domácí, sérologicky i kachny divoké (? vliv na populace prostřednictvím snížení reprodukce?) Rod Siadenovirus - mramorovaná slezina bažantů chovy Další neklasifikované adenoviry u vrubozobých, dlouhokřídlých
Arbovirové infekce Rezervoár - ptáci, vektor – členovci Většinou minimální morbidita i mortalita ptáků (koevoluce) Malý dopad na populace (kromě West Nile, louping ill a EEE) Togaviridae
r. Alphavirus – americké koňské encefalitidy: východní (EEE) – úhyny ohrožených jeřábů amerických, západní (WEE), venezuelská (VEE)
Bunyaviridae, Rhabdoviridae, Reoviridae
Arbovirové infekce Flaviviridae r. Flavivirus Louping ill – UK, ovce, Ixodes ricinus, bělokur – úhyny, úbytek, rezervoár? Virus západonilské horečky (WN) Ptáci – primární hostitel, vektor – ornitofilní komáři Velmi široké spektrum hostitelů i vektorů, Náhodný hostitel – např. kůň, člověk – až letální průběh I v ČR, 1999 zavlečení do USA – kmen NY99 – úmrtí 199 lidí, 40-70% mortalita krkavcovitých, ohrožení ubývajícího tetřívka pelyňkového (téměř 100% mortalita), hynutí pelikánů severoamerických
Arbovirové infekce Šíření do Kanady, Karibiku, Mexika Opatření – hubení komárů, tlumení synantropních ptáků (bernešky, holubi, racci, špačci, vrány, vlhovci, vrabci), vakcinace tetřívků Další encefalitidy – encefalitida St Louis (SLE), japonská encefalitida (zavlečení do Austrálie), encefalitida údolí ř. Murray (MVE) aj. – ptáci + komáři
Další virové infekce bývalé papovaviry = papilomaviry + polyomaviry
Papilomaviry r. Papillomavirus FPV – pěnkaví (Fringilla coelebs), PePV – papouščí (Psittacus erithacus)
Polyomaviry Ptačí polyomavirus (APV) Přirozeným hostitelem kakadu (Austrálie), jinde vrabci aj. pěvci, káně a poštolky V chovech úhyny mláďat papoušků Móda vypouštění papoušků např. v Evropě, vznik stálých populací, šíření virů
Další virové infekce Reoviry r. Orthoreovirus Široké spektrum hostitelů (včetně např. tučňáků) Problém hlavně v zajetí, karanténa, domácí ptáci, ale i úhyny kajek v Pobaltí, sluk v Americe
Ptačí cholera Pasteurella multocida
Největší ztráty u vodních ptáků v S. Americe (po botulismu), zřejmě zavlečena drůbeží, úbytek mokřadů → nárůst koncentrací ptáků, průnik osídlení s chovy drůbeže do jejich blízkosti ≥ 180 druhů ptáků, 47 čeledí, ale především vrubozobí V Evropě i hrdličky, vrány, vrabci Jinde i bahňáci, alkouni, lysky, kormoráni, pelikáni, ibisové, jeřábek kanadský
Ptačí cholera Antarktida a okolní ostrovy – úhyn až 10 tis. tučňáků, i chaluhy, rackové (zavlečení?) Sporadické případy x epizootie v USA (+ 1 případ v Koreji v r. 2000) s úhyny až 50 tis. ex. (eutrofizace vod, velké koncentrace ptáků v zimě, zjara) Rezervoár, nosičství – asi někteří vrubozobí Krátká inkubační doba, septikémie Úhyn během hodin – dnů, výtoky, respirační/nervové příznaky, krváceniny I sporadické případy po pokousání kočkou
Salmonelóza Běžná příčina sporadického úhynu zejména mláďat ve velkých koloniích (volavky v USA), pěvců u zimních krmítek, ale i tučňáci, terejové aj. mořští ptáci Obvykle malá hostitelská specifita, ale např. S. Typhimurium var. Copenhagen – holub S. Typhimurium DT 40 – pěnkavovití S. Typhimurium DT 160 - vrabci
Rackové – ústí odpadních vod do moře, skládky, v okolí stájí i vrabci, špačci
Salmonelóza Tito ptáci se nakazí z odpadních vod - indikátor fekální kontaminace prostředí odpadními vodami, hospodářskými zvířaty, signál, že je překročena únosná mez Nosičství je krátkodobé, nevýznamné, ale možnost dálkové disperze patogenů Septikémie – úhyn do 24 h Enteritis Lokalizovaná forma (oči, klouby)
Salmonelóza Pěvci – epizootie, v Americe až desetitisíce mrtvých pěvců v zimě, zjara Krmítka – koncentrace, stres, počasí, kontaminace trusem, přenos i na kočky V Evropě hýli, zvonci, pěnkavy, čížci, čečetky – zejména druhy, které zobou na zemi, mnohem méně např. sýkory Postižení volete a jícnu, ne střev, hynutí i daleko od krmítek Opatření – vhodné typy krmítek, čistění, dezinfekce, přemístění krmítek, přerušení krmení
Aviární tuberkulóza Mycobacterium avium, nejčastěji sérovar 1,2 méně M. genavense (přibývá u ptáků v zajetí) aj.
druhy Sporadický výskyt až vysoká prevalence (zejména vodní ptáci), např. 10 % severských labutí v UK, 40 % jeřábů amerických Nakažení např. kontaktem s drůbeží → hřivnáč, bažant, kos, vrabci Mechanický přenos klíšťáky (Argas spp.) Skot se může od ptáků nakazit na pastvě – interference při tuberkulinaci
Aviární tuberkulóza Špačci - údajný zdroj infekce prasat – nepotvrzeno, různé kmeny Chronicita, inapetence, apatie, hubnutí, dyspnoe, průjem, kulhání, slepota…úhyn během měsíců Epizootie u plameňáků v Keni (tisíce jedinců) Perzistence v populacích a prostředí mnoho let (voda, půda, bahno), tenacita Riziko zanesení do divokých populací ze záchranných chovů (obtížný průkaz, tendence k perzistenci v chovných zařízeních) Častá fatální komplikace při AIDS!!!
Borelióza u ptáků Borrelia garinii, B. valaisiana Vektor – v Evropě Ixodes ricinus
V přírodních ohniscích v Evropě rezervoárem borelií hlavně myšice lesní, křovinná, norník rudý Ptáci – dálková disperze infikovaných klíšťat nebo přímo borelií (rezervoár) Vznik nových ohnisek na migračních trasách Drozdovití (kos černý, drozd zpěvný), sýkora koňadra, bažant (v UK)
Borelióza u ptáků Přímořský enzootický cyklus v boreální i jižní cirkumpolární oblasti B. garinii, B. burgdorferi s. l. (?) Alkovití (sever), tučňáci (jih) – kolonie, vysoké koncentrace Vektor Ixodes uriae – vliv na populační dynamiku ptáků Přenos borelií v krvi ptáků?
Chlamydiózy Chlamydophila psittaci 460 druhů ptáků prakticky všech řádů Neznámý vliv na populace – málo doložených úhynů Šíření aerosolem, obvykle mírný průběh, uzdravení perzistence, aktivace stresem Ve 30. letech pandemie po dovozu papoušků z Jižní Ameriky Přenos na potomstvo např. regurgitací potravy Přenos z ptáků na savce – ondatry, zajíci, skot
Chlamydiózy Hostitelsky značně specifické, ale u neobvyklých hostitelů až letální průběh (např. člověk – nakažení při čištění klecí, pitvě aerosolem – používat respirátor, rukavice) Klinické příznaky nespecifické, akutní až chronické – respirační nebo nervové příznaky, výtoky, průjem Úhyny – v Evropě např. hrdličky zahradní, koroptve, v USA racci, kachny, vrány, sýkory
Mykoplazmózy 17 druhů u divokých ptáků, z toho 5 jen u nich
Mycoplasma gallisepticum
Vzácně divocí krocani Nový kmen u hýlů mexických (Carpodacus mexicanus) – sinusitis, conjunctivitis, šíření, pokles populací, pak rozvoj rezistence (opatření – neumísťovat do záchranných stanic, nevypouštět) M. sturni – špačci aj. U dravců popisy nových druhů Dále kachny, hrabaví, holubi, lysky – pokud příznaky, pak respirační
Další bakteriální infekce Erysipelothrix rhusiopathiae
Sekundární patogen, sporadický výskyt Přes 60 druhů ptáků Obvykle nemá žádný dopad na populace, byly však zaznamenány i úhyny až 10 tis. potápek v USA, racků, rorýsů, stovek pelikánů Zdrojem infekce snad ryby nebo půda Zoonóza
Trichomonóza pěvců Trichomonas gallinae Původně postiženi hlavně holubi popř. dravci, kteří se jimi živili Od r. 2005 v Británii, západní Evropě, pak i ČR Postiženi především zvonci, pěnkavy na krmítkách Během jediného roku pokles populace zvonků v Británii o 1/3
Trichomonóza pěvců Přenos kontaktem, kontaminovanými krmítky, nízká tenacita Postižena dutina ústní, orofarynx, vole, jícen Příznaky – apatie, čepýření, dysfagie, ptyalismus, anorexie, hubnutí, až exitus Opatření – přerušení krmení na 2 týdny, vyčištění, popř. dezinfekce (Savo), vysušení krmítka
Ptačí malárie u havajských šatovníků Čeleď šatovníkovití (Drepanididae) z řádu pěvců – endemité Havajských ostrovů Ze 32 druhů 11 vyhubeno Zavlečení komárů Culex quinquefasciatus na Havajské ostrovy (1826) Zavlečení plazmodií (P. relictum) introdukovanými pěvci koncem 19. stol.
Ptačí malárie u havajských šatovníků Závažný průběh v „naivních“ populacích (x jiné oblasti, nepůvodní druhy), + infekce avipoxviry Extinkce nebo drastický pokles početnosti, kritické ohrožení Naděje – refugia v horách, vznik rezistentních linií
Příklad další parazitózy Amada (amadina) Gouldové (Chloebia gouldiae) běžně v zajetí (100 tis. ex) x trvalý pokles v přírodě (o 70 % za 30 let, pod 2500 ad. ex) Dnes ohrožený druh!!! Příčiny poklesu Změny biotopu - požáry savany Zavlečení prasat, koní, pastva skotu → úbytek potravy, hlad Masové odchyty v 70. letech (zákaz 1982) Roztoč Sternostoma tracheacolum
Příklad další parazitózy Působí zánět vzdušných vaků, bronchopneumonie Zřejmě nedávno zavlečen do Austrálie Přinejmenším brání obnovení stavů, selhávají reintrodukce Populace příbuzných druhů astrildovitých vzrůstají, mají výrazně nižší prevalenci roztočů (≤1-13 % x 62 %)
Seznam podle ptačích řádů Potápky Při manipulaci pozor na zobák! Pesticidy DDE, PCB Botulismus C, E Motolice: Petasiger spp. aj., tasemnice Hlístice: Contracaecum spp. Veslonozí Při manipulaci pozor na zobák! Háčky, vlasce, steatitis, myopatie Brevetoxiny obrněnek Botulismus C, E Poxviry, ND (Newcastle), WN Bakteriální enteritidy Aspergilóza Motolice: Petasiger, Paryphostomum, Hysteromorpha, Metorchis (žlučník) Tasemnice: řemenatka ptačí (Ligula intestinalis ) Hlístice: Contracaecum, pijavky „Všenka“ Piagetiella – vak, erozivní stomatitis
Seznam podle ptačích řádů Vrubozobí Pozor na zobák, křídla, nohy u labutí! Vlasce, háčky Intoxikace Pb (broky, rybářská olůvka) Mezenchymové neoplazie, nádory jater Mor kachen, cholera (P. multocida), ND, influenza, chlamydie, yersinie, mykoplazmata, mykobakterie, aspergilóza, botulismus C Kokcidie (Eimeria) renální, střevní, sarkocysty Motolice (475 spp., jen u 32 patol. změny). Trichobilharzia, Bilharziella, Austrobilharzia působí u plavců cerkáriovou dermatitidu, T. regenti migruje u kachen do nosu mozkem a míchou. Tasemnice (264 spp., bez závažnější morbidity/mortality) Hlístice - Amidostomum, Tetrameres (proventriculus), Cyathostoma (trachea), Echinuria (jícen), Sarconema (srdce) Vrtejši: Polymorphus boschadis – vliv na populace kajek ve Finsku Pozn.: Vodní ptáci obecně mívají více makroparazitů (extenzita i intenzita)
Seznam podle ptačích řádů Brodiví Pozor na zobák (oči!), nezpůsobit frakturu nohou! „Sloupy smrti“, větrné elektrárny Otravy Pb, Hg, organofosfáty ND, WN, hepadnaviry, herpesviry Chlamydie, mykobakterie, salmonely, aspergilóza Giardie, motolice (Clinostomum- d.ú.), vrtejši hlístice (Thelazia – konjunktiva, Contracaecum), ektoparazité
Seznam podle ptačích řádů Hrabaví Avipoxviry, Markova choroba, adenoviry (mramorovaná slezina bažantů), flaviviry, retroviry (retikuloendotelióza) Salmonely, P. multocida, mykoplazmata, Y. pseudotuberculosis, chlamydie, klostridie, E. rhusiopathiae
Histomonas, Eimeria, Isospora, Leucocytozoon, Haemoproteus, Plasmodium Motolice - Cotylurus, Renicola (ledviny), Philophthalmus (oko) Tasemnice - Hymenolepis, Raillietina, Drepanidotaenia, Rhabdometra… Hlístice - Heterakis, Ascaridia, Capillaria, Amidostomum, Syngamus, Physaloptera, Tetrameres, Oxyspirura (oko), jiné i v srdci, podkoží, tělní dutině, CNS Roztoči Dermanyssus, Cytodites, „všenky“ Krátkokřídlí Pozor na zobák (oči!), fraktury nohou! Adenokarcinomy, cizí tělesa, zátěžová myopatie (obecně dlouhonozí ptáci) Organofosfáty, mykotoxikózy Herpesviry, klostridie Eimeria, krevní parazité, motolice, tasemnice, Syngamus (průběh průdušnice!), Capillaria, vrtejši Roztoči, „všenky“
Seznam podle ptačích řádů Dlouhokřídlí Pozor na zobák, nezpůsobit fraktury nohou! ND, influenza Salmonely, Yersinia pseudotuberculosis, kampylobaktery, mykobakterie, chlamydie, botulismus, aspergilóza Tasemnice, hlístice – kapilárie Racek chechtavý – jazyčnatka Raillietiella sternae Měkkozobí Intoxikace aflatoxiny, Pb, organofosfáty Arboviry, cirkoviry, adenoviry, herpesviry, avipoxviry, ND Chlamydie, salmonely, Yersinia pseudotuberculosis, mykobakterie, E. rhusiopathiae, aspergilóza
Trichomonas gallinae, Hexamita columbae, Sarcocystis, Haemoproteus, Plasmodium, Leucocytozoon Ascaridia columbae, Capillaria obsignata, Ornithostrongylus, Syngamus, Tetrameres, Dispharynx Argas, Knemidikoptes, Pseudolynchia
Seznam podle ptačích řádů Dravci
Pozor na pařáty, méně zobák (supi, sokoli, někteří orli); netlačit na hruď, tma - zklidnění „Sloupy smrti“, větrné elektrárny intoxikace karbofuranem, Pb, organofosfáty, rodenticidy, DDT (sokol stěhovavý) Herpesvirus (sokoli), ND, avipoxviry, adenoviry Bakterie, aspergilóza, kandidóza volete „Prvoci“: Trichomonas gallinae (holubi →jestřábi), Trypanosoma avium (vektor muchničky, komáři, pakomárci), Isospora (syn. Atoxoplasma), Toxoplasma, Sarcocystis, Frenkelia (mezihostitel hlodavci), Caryospora (sokoli), Haemoproteus, Plasmodium,
Leucocytozoon, Babesia shortii Motolice: Strigea (jeden z nejsložitějších cyklů, 3 mezihostitelé), Neodiplostomum, Nematostrigea serpens (u orlovce říčního) Tasemnice: Cladotaenia (mezihostitel „myši“), Mesocestoides, Anomotaenia, Matabelea, Lingula, Idiogenes, Choanotaenia, Hymenolepis, Oligorchis, Paracladotaenia, Raillietina, Paruterina Hlístice: nejčastěji Capillariinae, např. Eucoleus dispar (syn. Capillaria contorta - vole), Baruscapillaria, Capillaria tenuissima, Contracaecum, Porrocaecum (hojně, až letální, mezihostitel hmyzožravci), Serratospiculum (vzdušné vaky, mezihostitel hmyz), dých. cesty - Syngamus, Cyathostoma, Hovorkonema; Trichinella pseudospiralis, Habronema, horní GIT - Microtetrameres, Cyrnea, Physaloptera, Synhimantus; mikrofilárie - Cardiofilaria (tělní dutina), Splendofilaria, Singhfilaria, Chandlerella Vrtejši Diptera – myiázy, problém u mláďat v hnízdě, zejm. v teplém klimatu Ptakotrudky (Ornithomya) (Hippoboscidae), Carnus hemapterus - např. poštolky
Seznam podle ptačích řádů Sovy Pozor na pařáty i zobák! Herpesvirus – hepatosplenitis, pharyngitis Nejčastější viróza u sov z čeledě puštíkovití (Strigidae) vysoká mortalita – např. ztráty při reintrodukcích výrů v Evropě; začaly se dařit až při vypouštění pouze séronegativních jedinců Jiný herpesvirus – čeleď sovovití (Tytonidae) avipoxviry Trichomonas gallinae, kokcidie, Sarcocystis, Caryospora (USA), Haemoproteus,
Plasmodium, Leucocytozoon
Motolice, tasemnice (viz dravci) Hlístice: Cardiofilaria, Aproctella (spirury) Vrtejši: Centrorhynchus aluconis (1. mezihostitel hmyz, 2. hmyzožravci a obojživelníci) Diptera: myiázy Carnus hemapterus (Carnidae – peřivkovití) – krevsající, většinou bezkřídlá imaga (1,5 mm), u mláďat v nadzemních hnízdech, ↑ rezistence u tečkovaných sov pálených Roztoči: Pneumophagus, Boydia (dýchací cesty, vajíčka v trusu)
Seznam podle ptačích řádů Pěvci Nemačkat hrudník při manipulaci! Hlavní příčina smrti – toulavé kočky (v USA miliony ex/rok) ND, avipoxviry, WN, WEE Chlamydie, salmonelóza, kampylobaktery, mykobakterie, Bordetella avium, pasteurelóza, pseudotuberkulóza, listerióza, mykoplazmata (konjunktivitidy), aspergilóza, dermatofytózy Cochlosoma, sarkocysty, Isospora rothschildi (atoxoplazmóza – játra), piroplazmóza (Aegyptianella), Haemoproteus, Plasmodium, Leucocytozoon, Motolice: Prosthogonimus, Gigantobilharzia Tasemnice: Choanotaenia Hlístice: Porrocecum, Acuaria, Dispharynx, Spiroptera, Syngamus, Diplotriaena (tělní dutina) Roztoči: Speloghathus, Cytodites, Sternostoma (dýchací cesty), Knemidokoptes aj. Ploštice: štěnice Oeciacus hirundinis - jiřičky „Všenky“ Diptera: ptakotrudky (Ornithomya)
Doporučená literatura
