chebské farnosti duben 2015

chebské farnosti

ročník 19

duben 2015

číslo 4

ZPRAVODAJ CHEBSKÉ FARNOSTI

Č. 4 – DUBEN 2015

EDITORIAL Vstoupili jsme do vrcholících příprav na slavnost Vzkříšení, které, jak věřím, jako farnost tu více tu méně, ale přesto alespoň nějak prožíváme v hlubším setkávání se s Bohem, ať už v postním odříkání či modlitbách. Nechtěla bych však v tomto úvodním slově zastupovat ty mnohem, mnohem povolanější, kdo o Velikonocích budou promlouvat i na stránkách Zpravodaje. Chtěla jsem trochu odbočit a o něco poprosit: Zpravodaj vychází už pěknou řádku let, a také toto redakční složení funguje už nějaký pátek. Stále však postrádám alespoň minimální, jak se říká, zpětnou vazbu. Jste spokojeni s tím, jak Zpravodaj vypadá po grafické stránce, jak vás oslovuje obsah, které rubriky si přečtete nejdříve? Ale hlavně: je ve Zpravodaji něco, co se vám třeba nelíbí? Chtěli byste, samozřejmě vedle duchovních reflexí a úvah, přidat další rubriky více a konkrétněji zaměřené na život farnosti? Uvítali byste třeba sloupeček věnovaný ověřeným receptům našich hospodyněk, užitečným praktickým radám? Nevadilo by občasné zveřejnění dobrého vtipu? Uvítáme jakýkoli i kritický názor (ústně sdělený či na papírek jen tak rukou napsaný a v kanceláři přenechaný). Myslím, že Zpravodaj je určen nejen k duchovnímu zamýšlení, ale je i o nás samých, o našich životech, o našich názorech. Nenechávejte si je pro sebe. Požehnané Velikonoce všem. rym

SLOVO JÁHNA Milí farníci a Chebané, nová tvář se před vámi objevila a vy asi chcete vědět, kdo to jenom je. Vyrůstal jsem od mého narození v kraji pod Čerchovem v Klenčí pod Čerchovem na Chodsku. Na světlo světa jsem přišel 1. července 1984 a mezi sourozenci jsem prostřední, starší sestra a mladší bratr. Nejsem žádný mistr světa, ale obyčejný člověk z vesnice. Vyučil jsem se v Domažlicích truhlářem a tím moje studia skončila. Začal jsem pracovat v kovovýrobě na výrobu kovových palet na automobilové součástky v úseku lakovna, tady lakýrník. Dostatečně odlišné od truhláře, nemyslíte? Ale v mém oboru nebylo nic k nalezení, tak proto. V roce 2006 jsem si musel dokončit středoškolské vzdělání, maturitu, což je nutný předpoklad ke studiu na vysoké škole. Oboru jsem zůstal

věrný, dřevařská a nábytkářská výroba. I svatý Josef byl tesařem a Kristus se od něj učil. Rok 2008 přinesl velikou životní změnu, nástup do Teologického konviktu v Olomouci a následující rok zahájení vysokoškolského teologického vzdělávání se na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Život v semináři, vysokoškolská kolej pro bohoslovce, kandidáty kněžství, byl velikým požehnáním a přínosem do života po semináři, zvláště do prvního působiště, což je právě vaše farnost Cheb. Musím říci, že jsem mezi vámi rád a doufám, že budeme vzájemným obdarováním. Váš jáhen Petr

2

Č. 4 – DUBEN 2015


CESTY VÍRY dém z nás přebývá Duch Boží, každý z nás je chrámem Božím. Sk 17,24-28: „Bůh, který učinil svět a všechno, co je v něm, ten je pánem nebe i země, a nebydlí v chrámech, které lidé vystavěli, ani si nedává od lidí sloužit, jako by byl na nich závislý; vždyť je to on sám, který všemu dává život, dech i všechno ostatní. On stvořil z jednoho člověka všechno lidstvo, aby přebývalo na povrchu země, určil pevná roční údobí i hranice lidských sídel. Bůh to učinil proto, aby jej lidé hledali, zda by se ho snad mohli dopátrat a tak jej nalézt, a přece není od nikoho z nás daleko. Neboť v něm žijeme, pohybujeme se, jsme…“ 1 Kor 3,16: „Nevíte, že jste Boží chrám a že Duch Boží ve vás přebývá?“ Přeji všem, ať vám slunce stále svítí na cestu a krásné, požehnané Velikonoce. Anička

FILTRY K ZAKOUŠENÍ BOŽÍ LÁSKY… 20. března jsme mohli pozorovat na obloze jeden zvláštní úkaz. A to zatmění slunce. Kdo si nepořídil pomůcku, přes kterou by mohl tento zajímavý úkaz vidět, tak měl prostě smůlu. Ale byli i tací, jako já, kteří i přes napomínání odborníků, abychom se pouhým zrakem nedívali do slunce, že to může být to poslední, co uvidíme, tak jsem se i přes to podívala. A ejhle, odborníci mají pravdu. Ne že bych oslepla úplně, ale dost to oslnilo! Tý brďo, a co když to vážně bylo to poslední, co jsem mohla v životě vidět? To by mi bylo líto, že už neuvidím lidi, které mám ráda, věci které mám ráda a vůbec život v temnotě by byl asi dost náročný. Naštěstí jsem se zas brzo rozkoukala. A díky jedné dobré duši, která přinesla i onu pomůcku, řekněme takový filtr, díky kterému jsme mohli zatmění slunce vidět, jsem ho také viděla. Po nějaké době jsem pozorovala ještě venkovní dění z okna. Paní tlačí do kopce kočárek s miminkem, mladík na kole si to pádí z kopce dolů a mohla bych pokračovat. Možná, že ani netuší, že právě probíhá nějaké zatmění. Možná neviděli, ale tuší, že se tam nahoře děje něco úžasného. Iz 60,20: „Tvé slunce niky nezapadne, tvůj měsíc nebude ubývat, neboť Hospodin ti bude světlem věčným.“ Napadlo mě, jako když my můžeme zatmění slunce pozorovat přes určitý filtr, tak můžeme i přes takový pomyslný filtr vnímat přítomnost Boží. Přes filtr modlitby, kontemplace, ale i právě přes filtr každodenních starostí a radostí. A také přes filtr jeden druhého, protože nejenže na lidské tváři se odráží odraz lásky Boží, ale v kaž3


Č. 4 – DUBEN 2015

„Pro všechny jsem se stal vším“ - Chiara Lubichová učinila z tohoto slova jeden ze základních pilířů svého „umění milovat“, shrnula ho do výrazu „sjednocovat se“. Viděla v něm výraz „diplomacie“ lásky. Napsala: „Když někdo pláče, máme plakat s ním. Pokud se směje, radovat se s ním. Tak je tíha kříže rozložena na mnoho ramen, která ho nesou, a radost se násobí, protože ji sdílí mnoho srdcí. (...) Sjednocovat se s bližním z lásky k Ježíšovi, sjednocovat se s Ježíšovou láskou, až bližní, sladce zraněn Boží láskou v nás, zatouží sjednotit se s námi, ve vzájemné výměně pomoci, plánů, ideálů, citů. (...) Toto je diplomacie lásky, která má s běžnou diplomacií společné mnohé prvky a výrazy, a proto neříká vše, co by mohla říct, protože by se to nelíbilo bratru a nebylo by to milé Bohu: umí čekat, umí mluvit, jde k cíli. Božská diplomacie Slova, které se stalo tělem, aby nás zbožštilo.“ S jemnou pedagogikou nás Chiara též upozorňuje na každodenní překážky, které se staví tomuto „sjednocování“ do cesty: „Někdy je to roztržitost, jindy touha říct překotně vlastní nápad, či v nevhodnou chvíli dát radu. Při jiných příležitostech nemáme dost ochoty sjednotit se s bližním, protože se domníváme, že by nepochopil naši lásku, nebo nás brzdí představa, kterou o něm máme. Někdy nás omezuje skrytý zájem získat ho pro naši věc.“ Proto „je opravdu nezbytné odříznout nebo odložit všechno to, co zaplňuje naši mysl a naše srdce, abychom se mohli sjednotit s druhými“. Je to tedy neustálá a neúnavná, vytrvalá a nezištná láska, která čerpá z největší a nejmocnější lásky Boží. Tato cenná doporučení nám mohou pomoci žít Slovo života tohoto měsíce, upřímně naslouchat druhému, do hloubky ho pochopit, ztotožnit se s tím, co prožívá a zakouší, a sdílet jeho starosti a radosti.

PRO VŠECHNY SE STÁT VŠÍM… SLOVO ŽIVOTA „Pro všechny jsem se stal vším“ (1 Kor 9,22). V prvním listě komunitě v Korintu, z něhož je vzato Slovo života na tento měsíc, se sv. Pavel musí hájit, protože někteří křesťané si ho příliš neváží. Zpochybňovali jeho apoštolské poslání. Když je sv. Pavel o tomto svém poslání ujistil tím, že „se mu dostalo vidění Ježíše Krista“ (srov. 9,1), vysvětluje, proč se chová tak pokorně a zdrženlivě a vzdává se jakékoli odměny za svoji práci. Přestože by mohl uplatnit apoštolskou autoritu a práva, raději se stává „služebníkem všech“. Toto je jeho evangelijní strategie. Je solidární se všemi typy lidí, až se stává jedním z nich, s cílem přinášet novost evangelia. Několikrát opakuje „stal jsem se“ jedno s druhým: s Židy – z lásky k nim se podřizuje Mojžíšovu zákonu, i když se považuje za osvobozeného od tohoto zákona: s těmi, kteří nedodržují Mojžíšův zákon, žije sv. Pavel tak, jako by byl bez toho zákona, zatímco má jeden náročný zákon, totiž samotného Ježíše: s těmi, kteří byli definováni jako „slabí“ – pravděpodobně úzkostliví křesťané, kteří si kladli otázku, zda je či není dovoleno jíst maso zvířat obětovaných bůžkům – i on se stává „slabý“, přestože je „silný“ a zakouší velikou svobodu. Jedním slovem, stává se „pro všechny vším“. Pokaždé opakuje, že tak jedná, aby „získal“ všechny pro Krista, aby stůj co stůj „zachránil“ aspoň některé. Nedělá si iluze, nedělá si triumfalistická očekávání, dobře ví, že pouze někteří odpovědí na jeho lásku, nicméně on miluje všechny a dává se do služby všem podle příkladu Pána, který přišel, „aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za všechny“ (Mt 20,28). Kdo víc než Ježíš Kristus se s námi sjednotil? On, který byl Bohem, „sám sebe se zřekl, vzal na sebe přirozenost služebníka a stal se jedním z lidí“ (Fil 2,7). 4

Č. 4 – DUBEN 2015


„Pro všechny jsem se stal vším.“ Nesmíme interpretovat tuto evangelijní výzvu jako požadavek rezignace na vlastní přesvědčení, jako bychom nekriticky schvalovali jakýkoli způsob jednání druhého nebo neměli vlastní způsob života a vlastní názory. Pokud jsme milovali tak, že jsme se stali druhým, a pokud to, co bylo sdíleno, bylo láskyplným darem, který vytvořil upřímný vztah, můžeme a máme vyjádřit vlastní názor, i když může třeba zranit, avšak vždy tak, abychom zůstávali v postoji nejhlubší lásky. Sjednocovat se není známkou slabosti, není to výraz snahy o klidné a pokojné soužití, nýbrž postoj svobodného člověka, který je odhodlán sloužit, takový postoj vyžaduje odvahu a přesvědčení. Důležité je také neztratit ze zřetele účel sjednocování se. Slovo sv. Pavla, které budeme žít tento měsíc, pokračuje, jak jsme již naznačili, následovně: „…abych stůj co stůj zachránil aspoň některé“. Pavel vysvětluje toto své stávání se vším touhou vést druhé ke spáse.

Je to cesta do nitra druhého s cílem nechat tam plně zazářit dobro a pravdu, která v druhém již je, spálit případně chyby a zasadit tam sémě evangelia. Tento úkol podle Pavla nezná limity ani výmluvy, je to úkol, který musí splnit, protože mu ho svěřil sám Bůh, a musí ho vykonat „stůj co stůj“, s kreativitou, které je schopna pouze láska. Tento záměr musí být naší základní motivací, když se „sjednocujeme“. I politici a obchodníci mají zájem být nablízku lidem, proniknout do jejich myšlení a zachytit jejich požadavky a potřeby, avšak jejich cílem je vždy zisk. Oproti tomu „božská diplomacie“, říká opět Chiara, „má jedinečnou a zásadní charakteristiku, která je vskutku jedinečná, je motivována dobrem druhého a není v ní tudíž ani stín egoismu.“ „Sjednocovat se“ tedy, abychom všem pomáhali růst v lásce a přispěli tak k uskutečnění všeobecného bratrství, které je Boží touhou pro lidstvo, důvodem, proč Ježíš obětoval svůj život. (Sepsal Fabio Ciardi) iš

ROK EUCHARISTIE TÉMATA NEK 2015:

EUCHARISTICKÝ KONGRES

     

Na rok 2015 vyhlásila Česká biskupská konference Národní eucharistický kongres a Rok eucharistie s tématem „Eucharistie – Smlouva nová a věčná“. Jeho první část proběhne ve farnostech od ledna do června 2015, kdy se každý měsíc zdůrazní jedno ze šesti témat. Tato část pak vyvrcholí slavností Těla a Krve Páně s následnou nedělí 7. června 2015, kdy farnosti budou prožívat „Den eucharistie“. Završením celého kongresu pak bude sympózium konané 15. – 17. října 2015 v Brně se závěrečnou mší na Zelném trhu. Více viz www.nek2015.cz.

Eucharistie a jednota – leden Eucharistie a společenství – únor Eucharistie a solidarita – březen Eucharistie a evangelizace – duben Eucharistie a Maria – květen Obnovení slavení eucharistie – červen

4. EUCHARISTIE A EVANGELIZACE „Hledáte mne ne proto, že jste viděli znamení, ale že jste se dosyta najedli“ (srov. Jan 6,22-29) Je tady problém míjení se; lidé se nasytili – fyzicky – a proto chtějí Ježíše, být s ním. Ježíš jde dál a hlouběji…. 5


Č. 4 – DUBEN 2015

Existuje totiž hlad fyzický, který musí být stále znova sycen a nikdy není nasycen definitivně. Je to přirozené, je to znamení zdraví (nemocný chuť k jídlu nemá), nicméně dostáváme skrze tento pokrm jen částečnou útěchu. Souvisí s tím hlad smyslů – vnímat své okolí a sytit se zvuky, tvary, barvami, vůní…, bez nich bychom zakrněli. Pak je hlad našeho rozumu, kdy nám nestačí vnímání, ale chceme všemu přijít na kloub, pochopit, jak vše funguje, co z čeho vychází a k čemu směřuje, jaká je součinnost dějů atd. Ani to nebude nikdy zcela dovršeno – stále chceme vědět víc a realita nás neustále přesahuje. A nakonec je to hlad srdce – ducha – po odpovědi na otázku po smyslu všeho… Žijeme v civilizaci, která je fyzicky tak zajištěna, až je nespokojená. Vzdělání rozumu může získat prakticky každý podle schopností… jen hlad duchovní si mnohý nepřipouští, hledá, ale na různých místech, tápe. A zde je úloha křesťanů, kteří našli lásku a pravdu – pokrm, který se naplňuje v eucharistii – on je chléb života (viz Jan 6). Je tu příležitost ke svědectví… Je třeba přivést lidi k tomu, aby si uvědomili, že jde o víc… vzbudit v nich touhu, hlad po životě, který dává víc než půllitr piva a pár titulů před jménem… a pak je přivést ke Kristu. Eucharistie nejlépe vystihuje Pravdu a Lásku, po které prahnou. Zároveň se eucharistie může stát kamenem úrazu: „To je hrozná řeč! Kdo to může poslouchat?“ (Jan 6,60) K přijetí eucharistie je totiž třeba Boží milosti a také lidské pokory a otevřenosti – pak se to propojí (apoštolové nechápali, ale měli pokoru, že mnohé pochopit nemohou… a milovali, zůstali a časem i pochopili…) Na co si dát pozor při pomoci lidem? Jak ne? T. Špidlík má kratičký příklad: Kněz stál sám na prahu kostela. Venku bylo mnoho

lidí, ale nemohli dovnitř do kostela, protože byla před kostelem velká jáma. Kněz jim to chtěl usnadnit, nosil z kostela sochy, obrazy, lavice, vše, co šlo dát ven… Jáma se zaplnila, lidé se nahrnuli do kostela, ale nebylo tam nic, ani svatostánek… nebylo jim co dát… Tedy pozor na líbivost přizpůsobování se světu – nesmí to být za každou cenu, nemůžeme se zříkat toho, co je podstatou, co je tajemstvím, co je náročné pro ty, kteří hledají opravdu něco důležitého. Navzdory jámě předsudků a našich hříchů lidé mohou vejít a nechat se oslovit. A jak ano? Nebát se jít i za těmi, kteří se tváří nasyceně; to neznamená, že jsou syti, oni si svůj duchovní hlad ani neuvědomují… Nebát se být chvíli s nimi a pochopit jejich mentalitu, mluvit současným jazykem, ale starou neměnnou pravdu, předat jim Boží slovo, které je i pro ně a nabídne jim Pravdu, a přivést je před eucharistii, ta je naučí něco o Lásce, která jde až za smrt, která dává vše, která nikdy nepřestane, která to s námi nikdy nevzdá…

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA Pane Ježíši Kriste, chválíme tě za tvoji pokoru a lásku, s níž přebýváš v Nejsvětější svátosti oltářní, a prosíme, žehnej nám k opravdovému životu z víry, v němž budeme modlitbou i příkladem pomáhat všem lidem, aby hledali a nacházeli tebe, neboť ty žiješ… Amen.

FARNÍ EVANGELIZAČNÍ BUŇKY V návaznosti na předchozí „Slovo života“ a v souvislosti se čtvrtým tématem „Roku eucharistie“ (Eucharistie a evangelizace) přinášíme dále několik podnětů, jak lze tato povzbuzení žít v praxi… Následující článek, který je převzat ze stránek Řk farnosti Dolany (www.farnostdolany.cz), se věnuje tzv. „farním evangelizačním buňkám“, které 6

Č. 4 – DUBEN 2015


jsou nástrojem, jak vykonávat běžnou pastoraci a činit z ní pastoraci evangelizační, a jednou z forem, jak všechny věřící učinit konkrétně spoluodpovědné za život farnosti, za její růst.

adorujeme jeho tělo za nás vydané, přichází dar jednoty a duch služby.

KAŽDÝ MÁ SVŮJ „OIKOS“ Řecké slovo oikos označuje – dům, rodinu, lidi, s kterými máme každodenní vztahy. V systému evangelizačních farních buněk je každý zván evangelizovat právě a především tento svůj vlastní životní prostor, oikos. Oikos je tvořen členy mé rodiny, mými přáteli, sousedy a kolegy z práce. Evangelizace je zaměřena právě na tyto lidi z mého oikos, za něž nesu odpovědnost. Jsem povolán začít tím, že je ponesu každodenně ve své modlitbě. Modlitba za ně doprovází i všechny další fáze cesty evangelizace. Je to tedy evangelizace, která staví na již existujících vztazích, které se stávají místem svědectví.

CO JSOU „EVANGELIZAČNÍ BUŇKY“? Tam, kde jsou bratři a sestry z farnosti vedeni ke svědectví o jejich víře, tam nejen pomáhají lidem kolem nich poznat Boží lásku a církev jako rodinu, kde mohou nacházet svůj domov, ale evangelizace je současně vede na hlubinu víry. Je tu kladen velký důraz na rozlišování darů jednotlivých bratří a sester a jejich efektivní zapojení do služby ve farnosti. Kněz z farnosti se setkává pravidelně třeba jednou za 14 dní s vedoucími jednotlivých buněk, tak má echo, co společenství potřebují a podle toho připravuje také katechezi do společenství. Díky tomuto úzkému propojení jsou bratři a sestry ze společenství vtaženi velmi úzce do života a misie farnosti a podílí se velmi konkrétně na jejím růstu.

CESTA EVANGELIZACE V BUŇKÁCH 1. Služba Ježíš nás naučil velké tajemství: „Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé.“ (Mk 10,45) A dodává: „Dal jsem vám příklad, abyste i vy jednali, jako jsem jednal já.“ (Jan 13,15) Jsme pozváni všímat si lidí kolem nás, být vnímaví k tomu co žijí a na jejich potřeby. Ten, jemuž sloužíme nezištně, v lásce, která nepočítá, se zeptá: „Co ho vede k tomu, že takhle jedná?“ Základem evangelizace je tedy konkrétní láska k lidem kolem nás. 2. Sdílení Člověk, který nám důvěřuje, se otevírá evangeliu tím, že prochází mostem přátelství, který jsme vystavěli svojí službou. Takto se pak přátelství mohou stát prostorem ke sdílení naší zkušenosti s Ježíšem. 3. Vysvětlování – objasňování Tato etapa vyžaduje velkou vnímavost, trpělivost a lásku, s jakou pomáháme druhému překonávat předsudky, pochybnosti a strachy.

MODLITBA A ADORACE JAKO ZÁKLAD EVANGELIZACE

U metody farních evangelizačních buněk je osobní vnitřní modlitba a eucharistická adorace základem. Je velmi důležité, aby farnost, která se touží stát misionářskou, postavila na první místo modlitbu a adoraci. Jsou některé velké farnosti v Evropě, kde mají stálou adoraci den i noc (24hodin denně) celý týden. Prvním ovocem této iniciativy je růst vzájemné lásky ve farnosti, růst ducha společenství a jednoty. Na tom není nic divného, když si uvědomíme, že apoštolové v jejich různosti nacházeli jednotu a postoj služby právě tehdy, když se zdržovali kolem Ježíše. Nebyli ušetřeni důvodů k rozdělení, k žárlivosti, k rivalitě, k urážkám… Bylo zapotřebí, aby zasahoval sám Ježíš a činil z nich jedno tělo - své tělo. Právě když

7


Č. 4 – DUBEN 2015

5. Informace – sdělení, aktivity ve farnosti, konkrétní potřeby pomoci… 6. Modlitba přímluvy za lidi z našich Oikos i za lidi vzdálené, kteří potřebují naši modlitbu a které neseme v srdci 7. Modlitba nad bratrem / sestrou v buňce, který o modlitbu žádá na konkrétní úmysl Setkání je zakončeno modlitbou Otčenáš, kterou se členové modlí obrácení tváří ven z kruhu jako symbol prosby za svět.

4. Důvěra a závazek Přijde chvíle, kdy můžeme našemu příteli říct: „Ten samý Ježíš, který uzdravil mě, uzdravuje i tebe.“ A můžeme ho pozvat, aby odevzdal svůj život Ježíši a vyvolil si ho za svého Pána. Když pak přijde do buňky, přesvědčí se, že je očekáván a vítán. Věnovat pozornost nově příchozímu, to je Ježíšův postoj. Během navštěvování buňky může bratr nebo sestra pocítit potřebu zapojit se trvale do společenství a stát se jeho členem. 5. Vstup do evangelizační buňky Buňka je tedy součástí těla farnosti, ve které každá nová osoba nachází své místo. Buňka je místem, kde nově příchozí nachází formaci a je pro něho díky modlitbě, sdílení a službě místem duchovního růstu. Když si nový člen buňky uvědomí dar, který mu Pán dal, bude chtít ze své strany tento dar použít ve službě. Je také pozván, aby si pojmenoval svůj Oikos a přešel z role evangelizovaného do role evangelizátora. V buňce zakoušíme, že jsme společenství, které má roli prostředníka. Buňka se nachází jako prostředník mezi malým společenstvím, kterým je rodina a velkým společenstvím farnosti, a to pro užitek jak jednoho, tak druhého.

CÍLE BUŇKY 1. Růst v důvěrném vztahu s Pánem 2. Růst ve vzájemné lásce 3. Sdílet Ježíše a svoji víru s druhými – komunikovat ducha evangelizace 4. Vedení k zájmu o farnost a službě ve farnosti a v církvi 5. Poskytovat a přijímat pomoc 6. Připravovat nové vedoucí a rozlišování obdarování a charismat u bratří a sester ve společenství pro službu ve farnosti a v církvi 7. Prohlubovat svoji víru

VÝHODY BUŇKY 1. Je pružná Poněvadž je buňka malá skupina, může snadno změnit své procedury a svoji funkci, aby se mohla přizpůsobit různým proměnlivým situacím nebo dosáhnout různé cíle. Díky své neformálnosti potřebuje málo pevných operačních schémat. Je svobodná být pružnou, co se týká místa, docházky a času svých setkání. 2. Je pohyblivá Buňka jako malá skupina se může sejít doma, v kanceláři, v obchodu nebo na jakémkoliv místě. Může být tam, kde jsou lidé (kde se něco děje) a nemusí přesvědčovat nově příchozí, aby vstoupili do prostředí jim neznámého. 3. Je vstřícná Buňka může projevit velkou ochotu v přijímání lidí všeho druhu. Když je člověk pozván do malého modlitebního společen-

PRŮBĚH SETKÁNÍ BUŇKY Setkání buňky probíhá každý týden a trvá cca hodinu a půl. Skládá se z těchto částí: 1. Zpěv a chvála (asi 15-20 min.) 2. Sdílení se nad otázkou (asi 15-20 min.): Co tento týden pro mě Ježíš učinil nebo co já jsem učinil pro něho? 3. Vyučování pastýře (10-15 min): Katecheze faráře je nahraná na nějakém nosiči (např. USB, CD apod.), kterou poslouchají všechny buňky ve farnosti. Pro každého je k dispozici také text této katecheze, do kterého si může dělat své poznámky. 4. Čas prohloubení a sdílení nad vyslechnutou katechezí (15-20 min.) 8

Č. 4 – DUBEN 2015


ství, které se jednoduchým a přirozeným způsobem sdílí o životě s Bohem, tato zkušenost dnes mnoho lidí oslovuje a vtahuje do rodiny církve… 4. Je osobní Vztahy křesťanů trpí často „neosobností“. Často jsou příliš rychlé, příliš profesionální, a proto velmi neosobní. Ale v malé skupině se každý sejde s každým, vztahy se uskuteční na úrovni osobní. Toto je důvod, jakkoliv se může zdát paradoxní, díky kterému malá skupina, lépe než jakýkoliv komunikační systém, může zapojit více lidí. Sdělovací prostředky se mohou dotknout milionů lidí povrchně, ale velmi málo do hloubky. Církev by měla používat všechny způsoby komunikace, které jsou k dispozici. Nicméně, k hlásání Krista, který oslovuje osobně člověka, není nic, co může nahradit osobní vztah. 5. Může růst Malá skupina zůstane efektivní, jenom když udrží malý rozměr, může se snadno rozmnožovat. Může se rozmnožovat jako buněčné organismy ve dvě, čtyři, osm nebo více částí podle vitality každé skupiny. 6. Může být účinným prostředkem evangelizace Evangelizace, která bude mít lepší výsledky, bude ta, která použije malé skupiny jako základní metodologii. Malá skupina

poskytuje nejlepší prostředí, kde může hříšník slyšet jistý a přesvědčivý hlas Ducha Svatého a může se znovuzrodit prostřednictvím víry. Víra je nakažlivá, když je duch solidárnosti upřímný. Robert Raines svědčí: „Viděl jsem v porovnání více životů opravdu obrácených v a skrze setkání malých modlitebních skupin, studia bible a životního sdílení, než v obvyklých organizacích a činnostech institucionální církve.“ 7. Její vedoucí nepotřebují profesionální přípravy Zkušenost ukazuje, že vedoucí společenství mohou být formováni v prostředí samotné farnosti, skrze darování se v evangelizaci. Sám život v buňce už je formační. Mnoho farníků, kteří nejsou náležitě vyškoleni, kteří by neměli nikdy možnost řídit pěvecký sbor, učit, ale mohou vést malé společenství. 8. Snadno se přizpůsobí celku farnosti Malé společenství nevyžaduje radikální změnu v organizaci farnosti. Buňka nevstupuje nějak viditelně do každodenního života farnosti, ale přitom vnáší ducha do jejího celku. Malé skupiny se mohou zrodit, aniž by narušily život společenství, i když zapojení malých skupin do celistvosti služeb vyžaduje někdy malé změny. Buňky pomáhají nasměřovat celou již existující realitu farnosti k duchu evangelizace.

POMOC POTŘEBNÝM čtvrtku. Kdo se k této sbírce, kterou můžete podpořit jakýkoli vámi zvolený účel, především pak službu Hospice Sv. Jiří (pokud žádný účel na kasičce či obálce neuvedete), bude chtít ještě připojit, bude mít ještě možnost o 2. neděli velikonoční 12. dubna při mši, nebo kdykoli do té doby v kontaktních hodinách ve farní kanceláři. Každotýdenní modlitby za charitativní a diakonické služby ve farnosti pokra-

Z FARNÍ CHARITY Poslední jáhenská sbírka na obědy pro potřebné vynesla 4.316 Kč a 50 centů. Děkujeme za Vaši štědrost, skrze kterou je podpořena osobní služba našeho jáhna Petra lidem, kteří alespoň takto jednou týdně mohou zakusit něco z tepla domova. První část účelové charitativní sbírky Postní almužna byla některými věřícími přinesena před oltář při obřadech Zeleného 9


Č. 4 – DUBEN 2015

čují na faře formou charitního růžence každý čtvrtek od 18:15. Trénování paměti pro seniory (a nejen pro ně ) zahájíme v pondělí 4. května 2015 od 15:00 hodin na faře. Těšíme se na všechny staré známé i na nové tváře.

DOBROVOLNICKÉ CENTRUM Supervize dobrovolníků zapojených do programu Bolest a moudrost se bude konat nyní podvakrát kvůli pracovním povinnostem supervizorky v úterý 21. 4. 2015 a příště pak 9. 6. 2015 od 17:00 hodin na faře. eko

RADY Z RADY Petrem Konopíkem. Poté, co pastorační rada na začátku věnovala delší čas společné modlitbě, se zaměřila na pastorační reflexi života a služby farnosti v období posledních dvou měsíců. Uvažovali jsme např. o konkrétních podmínkách přípravy dospělých na křest, o službě potřebným formou nedělních obědů, ale i skrze osobní doprovázení v různých krizových situacích, o potřebě pastoračních

PASTORAČNÍ RADA Ke svému dalšímu pracovnímu setkání se naše pastorační rada sešla ve čtvrtek 12. března 2015, a to v téměř plném počtu: Petr Hruška, Jana Karasová, Zdeňka Skubeničová, Blanka Jirásková, Eva Kolafová, Ivana Čamková a Martin Svatek. Chyběli Jana Klíchová a Richard Polák, který byl po svém odchodu do šumavské farnosti Nýrsko nahrazen novým chebským jáhnem 10

Č. 4 – DUBEN 2015


spolupracovníků v domovech pro seniory a při návštěvách nemocných farníků, o způsobech setkávání k modlitbě těch, kteří se ve farnosti věnují diakonických službám, o potřebě nového uchopení rozvoje služby farní knihovny a o způsobu komunikace různých služeb a projektů farnosti vůči širší veřejnosti. V další části setkání farář okomentoval sérii dokumentů souvisejících s pastorační vizí farnosti a z ní vyplývajících pastoračních prioritách, které byly zpracovány a postupně aktualizovány v předchozích služebních obdobích pastorační rady. Do příštího setkání se těmito dokumenty budou pastorační radní zabývat s otázkou, co z těchto podnětů je nyní po téměř 10 letech ve farnosti ještě živé, k čemu jsme za těch

10 let dozráli, kde se nám tehdejší podněty nepodařilo naplnit a k čemu nás vede dnešní situace a „znamení doby“. Byly také připomenuty některé z důležitých termínů: 20. 6. Poutní maraton, 2. – 8. 8. farní dovolená, 4. – 6. 9. pouť do Marienweiher, 13. 9. pouť ke „Zneuctěnému Spasiteli“ ve Waldsassenu, 27. 9. pouť ke sv. Michaeli v D. Žandově, 28. 9. pouť ke sv. Václavu v Chebu, 4. 10. česko-německá pouť na Loretě. Příští setkání bylo naplánováno na pondělí 20. dubna od 19 hod. na faře, následující setkání pak bude „výjezdní“, a to 29. – 30. května na zatím blíže neupřesněném místě. zapsala Z. Skubeničová

ZPRÁVY Z LORETY Naše mše svaté na Loretě budou letos od května do října vždy 2. a 4. čtvrtek v měsíci od 15:30, odjezd autobusu ve 14:50 z výstupní stanice na křižovatce. První mše sv. bude 28. května, poslední 24. září. V neděli 4. října bude poutní mše česko-německá. Pan vikář P. Piotr Libner vybral pro letošní vikariátní pouť Loretu. Je naplánován na sobotu 2. května. Bude to radostný a duchovně naplněný začátek letošní sezóny. ako

ZAČÍNÁ NOVÁ POUTNÍ SEZÓNA Letos se naše mariánské poutní místo otevře pro první návštěvníky o Velikonocích, a to v neděli 5. dubna a v pondělí 6. dubna. V dubnu bude Loreta otevřena pouze o víkendech. Návštěvní doba začíná v 10:30 a končí v 16:30, příchod k poslední prohlídce je v 16:00. Od května je pak poutní místo otevřeno denně kromě pondělí až do poloviny října. Provoz budou – s pomocí Boží opět zajišťovat členové dobrovolnické skupiny „Loreta“ ze Spolku Maria Loreto. Už přicházejí objednávky poutních skupin z Čech i z Německa a také dotazy, je-li sjízdná silnice od Svatého kříže na Loretu.

FÓRUM Naplánovaly jsme si to hezky. Že se při východu slunce pomodlíme, kdy hvězdy už ztrácejí svůj jas, noc už je na ústupu a Bůh nám naše oči rozlepuje, ale nejen ze spán-

PROBUZENÍ K ŽIVOTU… Účastnily jsme se Chebských 24 hodin pro Pána. Vzaly jsme si „hlídku“ v brzkých ranních hodinách, kdy se rodí nový den. 11


Č. 4 – DUBEN 2015

ku, ale i z našich temnot a za doprovodu ptáků přivítáme a poděkujeme za nové ráno, které má pro nás Bůh přichystáno. Také jsme se chtěly pomodlit žalm 63 – „Bože, tys Bůh můj! Hledám tě za úsvitu, má duše po tobě žízní. Mé tělo touhou po tobě hyne ve vyschlé, prahnoucí, bezvodé zemi. Proto tě vyhlížím ve svatyni, chci spatřit tvoji sílu a slávu… o tobě rozjímám za nočních hlídek…“ Nebo žalm 130/6 – „Má duše vyhlíží Panovníka víc než strážní jitro, když drží stráž k jitru.“ … Ale skutečnost byla trochu jiná. Vzaly jsme si s sebou spacáky, kdyby náhodou, dvě hodiny jsou přece jen dvě hodiny. Jenomže v sále byla jaksi trochu zima, topení se zaseklo. Ještě, že máme ty spacáky. Zavrtáme se do nich. Vrtáme se čím dál víc. Je opravdu chladno. Míša (má kmotřenka) je stejně dobrá, šla se mnou, i když spala jen pár hodin po plese. Za chvílí usíná. Já pozoruji odlesky svíček na vystavené svátosti oltářní. Myslela jsem, že jsem nespala, jako kdybych pořád všechno slyšela, ale byl to jen dojem, usnula jsem jak mimino. Spíme obě. Máme tak trochu výčitky svědomí, ale co je na tom takhle si schrupnout před Pánem?  A vůbec, co jsou pro Něj dvě hodiny? Když je u Něj den jako hodina. Dvě hodiny jsou u něj jak zrnko v nekonečném moři písku. Co je to pro Něj, pro toho, který působí v čase?! To nám to ale uteklo, když jsme se u toho „hlídkování“ takhle prospaly. Jdeme přes náměstí domů, takhle brzo ráno jsem zde asi ještě nebyla. Jeto zvláštní ráno, náměstí je zahaleno v neobvyklou šeď. Kocháme se tímto jevem. Když dorazím domů, usednu ještě na balkon. Ptáci už se také probouzí, je to vyloženě ptačí koncert. Jako kdyby všechno stvoření opěvovalo nový den. Žalm 19 – „Nebesa vypravují o Boží slávě, obloha hovoří o díle jeho rukou. Svoji řeč předává jeden den druhému, noc noci sděluje poznatky. Není to řeč lidská, nejsou to slova,

takový hlas od nich nelze slyšet. Jejich tón zvučí celičkou zemí, zní jejich hovor po širém světě. Bůh slunci na nebi postavil stan. Ono jak ženich z komnaty vyjde, vesele jako rek, když běží k cíli. Vychází na jednom okraji nebes, probíhá obloukem k druhému konci a nic se neskryje před jeho žárem.“ Do toho opěvování ranní krásy, slyším, jak projíždí nedaleko autobus, tak už se vše probouzí k novému životu. Anička

ZPYTOVÁNÍ SVĚDOMÍ PRO „OBĚTAVKY“ „Miluj Pána, svého Boha celým svým srdcem, celou svou myslí, celou svou duší a celou svou silou a bližního jako sebe samého.“ Napadá mě, že některé osoby, zvláště ženy, by o sebelásce měly přemýšlet při zpytování svědomí. Pár námětů: Kdy jsem naposledy udělala něco pro sebe jen tak pro radost? Kdy jsem si nějakou drobnost koupila? Nevymlouvám se, že kvůli péči o rodinu nestíhám dbát o svůj vzhled? Mám přítelkyně, se kterými trávím čas? Dokážu aspoň někdy dělat něco proto, že CHCI, a ne jen proto, že MUSÍM? Mám nějaké záliby, koníčky? Jsem pořád Marií, Annou, Lucií, nebo jsem se už „rozpustila“ ve svých rolích? Uvědomuji si, že až budu úplně vyčerpaná ležet v nemocnici na kapačkách, už opravdu nebudu nikomu užitečná? Mám radost z toho, že jsem žena? Umím přijímat své pohlaví? Přemýšlím o tom, co je mým jedinečným posláním? Umím přijímat od druhých pomoc? Umím přijímat dárky, pochvalu? Když odpočívám, nemám výčitky, že jsem měla dělat něco pro druhé? Jsem opravdu tolik obětavá z lásky ke svým nejbližším? Nepřehlušuji ve skutečnosti své strachy, zranění, problémy, které nemám sílu, odvahu řešit? lk 12

Č. 4 – DUBEN 2015


OuKhej! A babička mi poslala pohled. Ukážu vám ho.“ Paní K. V. vyňala z peněženky přeložený pohled a podala nám ho. A my jsme četli babiččina zřetelná písmena. Když se budeš starat moc o svoje štěstí, nenajdeš je…Štěstí najde ten, kdo hledá štěstí pro ty, které má rád. „Možná se vám věta mé babičky zdá jednoduchá, prostá…Ale kolik krásných věcí v životě je opravdu velmi prostých. Prostota bývá kouzelným klíčem k úspěchu. Babiččina věta byla prostá… A přitom andělská věta. Ověřuji si její sílu už víc než půl století…“ (Eduard Martin, Kniha štěstí) jak

ANDĚLSKÁ VĚTA „Podívejte, tady mám v peněžence přeložený pohled, nosím ho s sebou celá léta – Pohled od mé babičky. Jednou jsem byla strašně nešťastná šestnáctiletá holka. A napsala jsem o tom babičce. Když se ohlédnu za tou šestnáctkou, jakou jsem byla, vůbec nechápu, proč jsem byla nešťastná…, byla jsem mladá, zdravá, měla jsem kolem sebe šťastnou, milující rodinu…Jenže, člověk si někdy připadá nešťastný a po letech, když si na tu dobu vzpomene, by se do ní rád vrátil…do toho štěstí, které tehdy nechápal, nevážil si ho…dokonce je považoval kvůli nějakému malichernému nedorozumění za neštěstí… A tak jsem vyvzlykala do dopisu babičce, jak je můj život strašný.

CHVILKA SE SVATÝMI Přemohla i své mateřské city a svěřila svého jedenáctiletého syna na výchovu k sestře, takže mohla 25. ledna 1632 vstoupit do kláštera sester voršilek v Tours. O čtyřicet let později, v dopise svému synovi přiznala, že odloučení od něho bylo pro ni jako zemřít za živa, jako si nechat vyrvat duši z těla. Mariin duchovní vůdce souhlasil s jejím nezvyklým přáním stát se řeholnicí jen proto, že věděl o jejím velmi hlubokém vnitřním životě. Dva měsíce po vstupu do kláštera zakusila Marie vrchol mystického života. Roku 1635 se jí zdál podivuhodný sen. Viděla sebe a ještě jednu spolusestru vstupovat do jakési zubožené země, kde poté společně hleděly na Pannu Marii s Jezulátkem. Později ji Ježíšův Duch vyslal na misie do Kanady, aby tu pracovala na spáse duší a ve svém srdci začala s mystikou přesvaté

MARIE OD VTĚLENÍ Někdy bývá nazývána „Kanadskou Terezií od Ježíše“. Narodila se jako Marie Guyartová 28. října 1599 v rodině obchodníků s hedvábím v Tours. Zemřela v roce 1672. V sedmi letech se jí ve snu zjevil Kristus a zeptal se jí: “Budeš moje?“ Když odpověděla, že ano, pocítila, že je nezadržitelně přitahována k dobru. I když měla povolání k řeholnímu životu, uposlechla své rodiče a provdala se za Josefa Clauda Martina. Když jí bylo jedenadvacet let, zemřel její manžel. Zůstala sama se svým synem a s podnikem, který po manželově smrti směřoval k úpadku. Žila kajícím životem a vydělávala si tím, že pomáhala své švagrové v domácnosti a jejímu manželovi v podnikání.

13


Č. 4 – DUBEN 2015

Krve. Bůh Otec ji navedl, aby svého cíle dosáhla skrze Nesvětější Srdce Ježíšovo. To posílilo její mystický život. Tři roky poté se Marie setkala se ženou, kterou předtím spatřila ve svém snu. S Madeleine de la Pertlie. S ní a s několika dalšími voršilkami se roku 1639 nastoupily na loď plující do Kanady. Po náročné cestě dorazily sestry do Québecu a Marie se stala první misionářkou v Novém světě. Přes všechny nesnáze, nemoci, chudobu, únavu a zastrašování nepřátelsky naladěných domorodých kmenů, sestry založily školu pro domorodá děvčata. Marie se naučila jazyky domorodých kmenů a sepsala v těchto řečech katechismy a slovníky. Mariin syn Claude Martin se stal slavným benediktinem. Shromáždil a později vydal listy své matky. Její dopisy jsou pozoruhodné svou mystičností i jako pramen ke studiu kanadských dějin 17. století. Za její vrcholné dílo je považován duchovní životopis Zpráva z roku 1654, poodhalující její bohatý mystický život. Pro toto dílo je charakteristická spontánnost, smysl pro humor, upřímnost, horoucí láska k Bohu a bližnímu, touha konat dobro ve službě Bohu, široká škála mystických zkušeností, schopnost analýzy komplexních

duševních stavů a jemné psychologické rozlišování. Ze Zprávy vyplývá pět základních rysů Mariina vnitřního života: 1. Dílo mohl napsat jen ten, kdo prošel všemi mystickými stavy a dospěl k opravdové duchovní dospělosti. 2. Jejích třináct stavů modlitby se nedrží klasického modelu mystického vzestupu. Bolestně vnímala své vlastní nedokonalosti a omyly. Zakusila i posedlost nečistým duchem a jiným duchem, který toho prvního překonal. 3. Zpráva svědčí o mystickém přístupu k Písmu svatému. Marie tvrdila, že pokaždé když hovořila o víře a mravech, ihned jí vytanula na mysli příslušná místa z Písma svatého a dostalo se jí osvícení. Písmo svaté tak prostoupilo její život, že se lidé domnívali, že Marie mluví jen pomocí biblických citátů. 4. I ta nejposlednější myšlenka o Božích tajemstvích měla pro Marii nutně vztah k vtělenému Slovu, jež rozněcovalo její duši. 5. Mariina láska ke kříži vyvrcholila tím, že se dostala do stavu oběti: do stavu dokonalé duchovní chudoby, kdy má člověk na mysli a v srdci výhradně Boha. Když přicházela o poslední stopy vlastní vůle, její duch zpíval zpěv věčné lásky, zpěv bezvýhradného podřízení se Boží vůli, zpěv adorace a dokonalého sjednocení s Bohem. Jakkoli je Marie mimo Kanadu relativně málo známá, zdá se být jednou z nejhlubších a nejpřitažlivějších křesťanských mystiček všech dob. (Slovník křesťanských mystiků) jak

14

Č. 4 – DUBEN 2015


SPOLKY A SPOLEČENSTVÍ Podrobně nás pak Petr Beran seznámil s velkou křížovou cestou u Lorety v Hroznatově, budovanou v letech 1664 až 1689. Byla dlouhá 4,5 km, měla 29 zastavení ve 23 kaplích, ve kterých bylo umístěno 127 dřevěných soch. Probral všechna zastavení, obnoveno jich bylo pouze sedm. Přednáška byla doplněna mnoha obrazy, o promítání se postaral Petr Novotný s počáteční pomocí pana jáhna Petra Konopíka a Petr Beran na závěr řekl: Těším se, že budeme někdy velkou křížovou cestu společně procházet, Klub českých turistů ji vyznačil jako naučný okruh. ako

SPOLEK MARIA LORETO CO JSME SE DOZVĚDĚLI O LORETÁCH, POUTNÍCH A KŘÍŽOVÝCH CESTÁCH

V úterý 4. postního týdne uspořádal Petr Beran přednášku pro Spolek Maria Loreto. Dozvěděli jsme se, že jednu z prvních Loret u nás založil v r. 1623 šlechtic Žďárský s chotí (dcerou vlivného katolíka pana Martinice) po pouti do Loreta v Itálii, na poděkování za narození dědice. Loretu nechal postavit západně od Prahy v Hájku u Unhoště. Později byl u ní postaven františkánský klášter. Areál dnes spravuje farnost Unhošť. A jako k italském Loretu vede růžencová cesta, která má 15 kaplí, tak byla na začátku 18. století postavena poutní cesta od Strahovské brány do Hájku. Měla 20 vysokých kaplí s obrazy ze života Panny Marie a sv. Františka. Dodnes se jich zachovalo 11. Nejproslulejší křížová cesta byla založena u Lorety v Římově u Č. Budějovic. Tu založili jezuité z Českého Krumlova v r. 1648 a v r. 1705 byla dokončena křížová cesta dlouhá 5 km s 25 zastaveními v kaplích různé velikosti i tvaru. Petr Beran zdůraznil, že křížová cesta na naší Loretě je lépe situovaná a architektonicky jednotná. A pan J. Wolf dodal, že kaple v římovské křížově cestě jsou už všechny vykradené. V Chebu byla v r. 1694 vybudována křížová cesta se 7 zastaveními z Chebu podél řeky Ohře ke kostelu sv. Jošta. Z ní se zachovala jen dvě zastavení – Korunování trním a Nesení sv. kříže a pak reliéf Ukřižování, který darovala do kostela sv. Jošta r. 1687 Anna Kateřina Sibylla Ottová z Ottengrünu. Reliéfy můžeme vidět ve vchodu do GVU v Chebu.

KLUB KŘESŤANSKÝCH ŽEN  Pan Miroslav Schulz, dlouholetý sympatizant našeho klubu, začátkem března splnil slib a přišel se s námi rozdělit o své zážitky z daleké cesty. Vánoční dny a měsíc leden trávil v Indonezii se svými dospělými vnuky. Své dojmy doplňoval obrázky, které nám promítal ve farním sále. Indonezie stovky ostrovů mezi Indickým a Tichým oceánem - je mostem mezi Asii a Australií. Nejznámější z ostrovů jsou Sumatra, Borneo, Nová Guinea, Bali... Na snímcích jsme viděly hinduistické a buddhistické památky, mořský chrám Tanah Lot v moři, divadlo Baroug, tance Kecak, zelené terasy s rýžovými poli, deštné pralesy atd. Jako vždy pan Schulz své poznatky předával velice poutavě, takže by se naslouchalo dál a dál. Moc děkujeme!  Když člověk jednou je, tak má koukat, aby byl. Tohle známé heslo Jana Wericha by si mohly dát na vizitku naše členky paní Helga Malcová, Helena Kalanošová a Eva Vávrová, které oslavily kulaté a polokulaté narozeniny v únoru a březnu. Nenechaly jsme si ujít gratulace s modlitbou o Boží 15


Č. 4 – DUBEN 2015

požehnání a přípitek na zdraví do dalších let.  Paní Jana Karasová nám zpestřila schůzku čtením ze zajímavé knížky autorky MUDr. Svatošové "Náhody a náhodičky." Také jsme trochu připravovaly resp.

navrhovaly místo společného výletu v letním období.  Nyní se připravujeme na nejvýznamnější křesťanské svátky velikonoční a všem přejeme hluboké prožívání těchto dnů. vá

Z KANCELÁŘE EKONOMIKA FARNOSTI

v Charitě. Už jako důchodkyně se začala naplno věnovat činnosti Farní charity, ještě s Dr. Staňkovou a Brigitou Loosovou zakládaly první charitní „šatník“ pro potřebné v Karlově ulici. V roce 2009 byly její aktivity oceněny udělením Křesadla, ceny pro obyčejné lidi, kteří dělají neobyčejné věci… Jako dobrovolnice pracuje obětavě pro potřebné stále, bez jakékoli okázalosti nebo nároku na slávu. Za vše, co dobrého dělá, jí chceme ze srdce poděkovat a popřát ještě hodně, hodně sil a elánu do dalších let. Paní Magdalena Lukešová oslaví své životní výročí 14. dubna. Rovněž tak paní Lukešové přejeme za celou naši farnost pevné zdraví, aby měla stále, každý den, důvod alespoň k malé radosti a aby všechna další léta, která ji ještě čekají, prožila s námi ve farnosti v lásce a pohodě. K „tajnému“ kulatému životnímu jubileu, které oslavila koncem března, nakonec také přejeme dobré duši naší farní kanceláře, Daně Vrbové. Proč „tajnému“? Inu proto, že se s ním Dana ve své skromnosti nikde moc nechlubí a je na vás, abyste zjistili, co a jak, a případně jí to sami pomohli pořádně oslavit… 

 Sbírky liturgické: 3.3. - 3.324 Kč 8.3. - 3.658 Kč 15.3. - 2.690 Kč 22.3. - 3.651 Kč  Pravidelné příspěvky převodem: březen: 7.050 Kč

Z FARNÍ MATRIKY  Pohřby: 4.3. Lukáč Štefan, nar. 17. 2. 1951 5.3. Robová Hana, nar. 11. 10. 1939 20.3. Bednaříková Margita, nar. 14. 5. 1929 Malinovská Mária, nar. 1. 8. 1945

BLAHOPŘEJEME Dubnová jubilantka paní Anička Hirtová se narodila 19. 4. 1945 na Slovensku, v Dobšiné. Bylo jí osm let, když se její rodiče rozhodli odejít za prací do českého pohraničí. Prošli několika místy, až nakonec, už jako vdaná (manžel byl dlouhá léta tajemníkem Československé strany lidové), zakotvila s rodinou v roce 1968 v Chebu. Vychovala celkem čtyři děti. Řadu let pracovala ve zdravotnictví, před odchodem do důchodu pracovala v mateřské škole. Jak si však jistě Aničku Hirtovou všichni nejvíce pamatujeme je z její aktivní činnosti

POMOC POTŘEBUJI – NABÍZÍM Možnosti jak finančně přispět naší farnosti: 1) Složení hotovostního daru v kanceláři farnosti. 2) Složení hotovostního daru do kasiček (kostel sv. Mikuláše a Václava). 3) Bezhotovostní převod na účet farnosti. Bankovní spojení: Česká spořitelna, č. účtu 781 704 309/0800. 16

Č. 4 – DUBEN 2015


NENECHTE SI UJÍT  Velikonoční pondělí oslavíme rodinnou mší svatou od 11:00 s následným piknikem (či něčím podobným) pro rodiny či manžele. Nápady na program přijímá P. Petr.  Páteční mše svaté jsou od začátku letního času v kostele sv. Václava a začínají v 18:00. V 17:30 zde pak začíná modlitba růžence, v květnu pak májové.  Dubnová adorace s tématem Národního eucharistického kongresu se koná mimořádně o 2. pátku v měsíci, tj. 10. dubna 2015 od 17:00 v kostele sv. Václava (téma „Eucharistie a evangelizace“).  Supervize dobrovolníků zapojených do programu Bolest a moudrost se bude konat nyní podvakrát kvůli pracovním povinnostem supervizorky v úterý 21. 4. 2015 a příště pak 9. 6. 2015 od 17:00 hodin na faře.  Květnová adorace s tématem Národního eucharistického kongresu bude na první pátek v měsíci květnu, tj. 1. května 2015, od 17:00 v kostele sv. Václava a bude spojená s první májovou pobožností (téma „Eucharistie a Maria“). Další májové pak budou každý květnový pátek od 17:30 v kostele sv. Václava.  Vikariátní pouť se letos uskuteční v sobotu 2. května 2015 u nás na Loretě, kde také bude u té příležitosti zahájena letošní poutní sezona. Podrobný program najdete na přiloženém plakátku. Autobus bude odjíždět z Křižovatky v 8:30 hod. a po skončení programu po 15. hodině vás opět přiveze zpět.  Trénování paměti pro seniory (a nejen pro ně ) zahájíme v pondělí 4. května 2015 od 15:00 hodin na faře. Těšíme se na všechny staré známé i na nové tváře.  Jarní Francií s Abbé Richardem v duchu poutně výletním: 1. – 8. května 2015. Podrobnosti v minulém čísle Zpravodaje.

Stále je možné se přihlašovat. Přihlášky přijímá a podrobné informace podá Zdeňka Hulínská na tel. 775 977 193 nebo na emailu [email protected].  Letní dovádění pro děti z farnosti: Naší základnou pro tradiční letní pobyt dětí z farnosti a dalších jejich kamarádů bude letos evangelický Sborový dům v Jáchymově. Přípravný tým několika dospělých a asistentů z řad starších dětí bude na základnu odjíždět nejspíše již v úterý 30. 6. odpoledne (čas upřesníme osobně) a vracet se bude v pondělí 6. 7. během dne. Všechny ostatní děti budou odjíždět ve středu 1. července v 9:00 od kostela sv. Mikuláše v Chebu a vrátí se v neděli 5. července kolem 18:00 na totéž místo (čas upřesníme). Pojedeme mikrobusem (kterým se budeme přesouvat i na místě). V Jáchymově strávíme pět dní a čtyři noci plné her, výletů, dobrodružství a příběhů, které nás, podobně jako okolní uranové doly a tajuplné hory, povedou jak „na hlubinu“, tak „do výšin“ našich životů a vztahů. Prosíme, aby se rodiče všech zájemců ozvali svým katechetům (jáhen Petr, Martin Svatek), jejich asistentkám (Dana Kučerová, Anička Šalomová), nebo osobně Petru Hruškovi (tel. 608 646 557) či Evě Kolafové (tel. 731 619 729). Předběžné přihlášky je možné poslat i mailem na adresu [email protected]. Předběžně přihlášení pak obdrží podrobnější pokyny. Konečnou cenu (zahrnující dopravu tam a zpět, dopravu na místě, ubytování, stravování, pitný režim a další organizační náklady) se budeme snažit přizpůsobit Vašim možnostem.

17


Č. 4 – DUBEN 2015

.

18

Č. 4 – DUBEN 2015


FARNÍ KALENDÁŘ !!Pravidelné bohoslužby a setkání naleznete na poslední straně v „PRAVIDELNOSTECH“!! 4.4. sobota 9:00 Bílá sobota: Liturgie sestoupení do pekel farní sál Cheb 4.4. sobota 10:00 Duchovní cvičení s P. V. Kodetem (8) farní sál Cheb 4.4. sobota 10:00 po celý den možnost bdění u hrobu kostel sv. Václava 4.4. sobota 21:00 VIGILIE ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ kostel sv. Václava 5.4. neděle 10:00 SLAVNOST ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ kostel sv. Václava Cheb sv. Václav 10:00, rodinná není, Dolní Žandov 12:00, Cheb farní sál 18:00 6.4. pondělí 11:00 Velikonoční pondělí – rodinná mše a piknik farní sál 8.4. středa 8:00 slavení eucharistie (7:00 adorace) farní sál Cheb 10.4. pátek 18:00 slavení eucharistie (17:00 adorace NEK IV.) sv. Václav 12.4. neděle 2. NEDĚLE VELIKONOČNÍ DŽ sobota + Cheb neděle Dolní Žandov sobota 19:00, Cheb sv. Václav 8:50, Cheb farní sál 11:00 + 18:00 13.4. pondělí 15:00 slavení eucharistie (seniorská) DPS Spáleniště 13.4. pondělí 15:00 Klub křesťanských žen KD Kamenná 15.4. středa 8:00 slavení eucharistie (7:00 adorace) farní sál Cheb 17.4. pátek 18:00 slavení eucharistie (17:30 růženec) kostel sv. Václava 19.4. neděle 3. NEDĚLE VELIKONOČNÍ DŽ sobota + Cheb neděle Dolní Žandov sobota 19:00, Cheb sv. Václav 8:50, Cheb farní sál 11:00 + 18:00 20.4. pondělí 15:00 slavení eucharistie (seniorská) DPS Dragounská 22.4. středa 8:00 slavení eucharistie (7:00 adorace) farní sál Cheb 24.4. pátek 18:00 slavení eucharistie (17:30 růženec) kostel sv. Václava 26.4. neděle 4. NEDĚLE VELIKONOČNÍ DŽ sobota + Cheb neděle Dolní Žandov sobota 19:00, Cheb sv. Václav 8:50, Cheb farní sál 11:00 + 18:00 27.4. pondělí 15:00 slavení eucharistie (seniorská) LDN Amica 27.4. pondělí 15:00 Klub křesťanských žen KD Kamenná 29.4. středa 8:00 slavení eucharistie (7:00 adorace) farní sál Cheb 1.5. pátek 18:00 slavení eucharistie (17:00 adorace NEK V.) sv. Václav 2.5. sobota 9:30 Vikariátní pouť na Loretě Maria Loreto 3.5. neděle 5. NEDĚLE VELIKONOČNÍ DŽ sobota + Cheb neděle Dolní Žandov sobota 19:00, Cheb sv. Václav 8:50, Cheb farní sál 11:00 + 18:00 4.5. pondělí 15:00 slavení eucharistie (seniorská) DPS Skalka 6.5. středa 8:00 slavení eucharistie (7:00 adorace) farní sál Cheb 8.5. pátek 18:00 slavení eucharistie (17:30 májová) kostel sv. Václava 10.5. neděle 6. NEDĚLE VELIKONOČNÍ DŽ sobota + Cheb neděle Dolní Žandov sobota 19:00, Cheb sv. Václav 8:50, Cheb farní sál 11:00 + 18:00

FARNÍ TAXI V DUBNU A KVĚTNU 2015 Každou první neděli v měsíci (pí Rymešová, tel. 604 131 721) a každou třetí neděli v měsíci (p. Kopečný, tel. 731 053 937). Na uvedené kontakty lze také poslat SMS. Na uvedená čísla se mohou přihlásit i eventuální další zájemci o využití této služby. Termíny: 5. dubna (Zmrtvýchvstání Páně): Rymešová, 19. dubna: Kopečný 3. května: Rymešová, 17. května: Kopečný Na uvedená tel. čísla můžete volat kvůli domluvě. Lze poslat také SMS zprávu. 19

PRAVIDELNOSTI Řk farnost Cheb (Cheb, D. Žandov, Milíkov, Pomezí, Tuřany, Odrava, Okrouhlá, Lipová, Nebanice) FARNÍ DŮM: KOSTELNÍ NÁM. 15, 350 02 CHEB; tel.: 354422458; IČ: 477 22 347 [email protected]; http://www.farnostcheb.cz; č. účtu: 781 704 309 / 0800

Farář: Petr Hruška, správce a statutární zástupce farnosti, 608 656 557; [email protected] Jáhen: Petr Konopík, potřební, nemocní, křty, pohřby; 723 901 006, [email protected] Pastorační rada: společný e-mail na všechny členy rady je [email protected] Farní charita Cheb: Eva Kolafová, ředitelka, 731 619 729; [email protected] Farní kancelář: Dana Vrbová, farní asistentka, 731 619 762, [email protected] Farní knihovna: Karel Dvořák, vedoucí, 774 826 007; [email protected] Maria Loreto: Alena Kovaříková, koordinátorka, 725 879 446; [email protected] Farní ekonomika: Zdeňka Skubeničová, odborná asistentka, 608 656 558, [email protected] Kostelnice: Eliška Tumidalská, 606 884 426, Anička Kolková, 737 790 002 Farní taxi a Zpravodaj: Jaroslava Rymešová, 604 131 721, [email protected] Stavební technik a údržbář: Richard Preibisch, 731 619 769, [email protected] Farní penzion: Martina Vaňková, nájemce a správce, 723 292 088; [email protected]

BOHOSLUŽBY DNE PÁNĚ – SOBOTA / NEDĚLE slavení eucharistie (mimo výjimky) kostel sv. Michaela D. Žandov slavení eucharistie (farní) kostel sv. Václava Cheb slavení eucharistie (rodinná) farní sál Cheb slavení eucharistie (večerní) farní sál Cheb OSTATNÍ BOHOSLUŽBY A SETKÁNÍ 8:00 denní modlitba církve – ranní chvály farní salonek Cheb Po 15:00 slavení eucharistie (seniorská) DPS / LDN (viz Farní kalendář) Po 15:30 setkávání starších dětí fara Cheb Po 7:00 tichá eucharistická adorace farní sál Cheb St 8:00 slavení eucharistie (biblická) farní sál Cheb St 15:30 modlitby matek; 18:15 růženec za služby potřebným fara Cheb Čt 16:00 setkávání mladších dětí a 18:00 setkávání nejstarších dětí fara Cheb Čt 18:00 slavení eucharistie (17:30 růženec / májová) kostel sv. Václava Cheb Pá Svátost smíření (zpověď): v rozmezí 30 až 10 minut před mší svatou; při prvopáteční adoraci hodinu přede mší; příp. i jindy, vhodná tlf. domluva s farářem (tel. výše) Pastýřská služba rozhovorem a modlitbou (duchovní či životní poradenství): kdykoli kromě úterka podle osobní či telefonické domluvy s farářem (tel. viz výše) KFC – KONTAKTNÍ MÍSTO FARNOSTI a CHARITY: každé pondělí a středa ve farní kanceláři v přízemí 9:00 – 17:00; jinak dle domluvy (kontakty viz výše) V úterý má farář volno – s akutními záležitostmi opakovaně prozvánějte jeho mobil Farní charita Cheb: kancelář v 1. patře farního domu, dle domluvy (tel. viz výše) zpravidla každé pondělí 9:00 – 12:00 a středu 9:00 – 17:00 (Ing. Eva Kolafová) Farní knihovna (farní dům – půjčování a prodej literatury, internet): každé úterý 14:00-17:30, v jiných dnech a přes prázdniny na požádání (tel. viz výše) Bankovní spojení farnost: Česká spořitelna, č. účtu 781 704 309 / 0800 Bankovní spojení farní charita: Poštovní spořitelna, č. účtu 220 699 597 / 0300 So Ne Ne Ne

19:00 8:50 11:00 18:00

ZPRAVODAJ CHEBSKÉ FARNOSTI pro svoji vnitřní potřebu vydává Řk farnost Cheb. Redakční tým: J. Rymešová (vedoucí), J. Karasová, M. Belasová, D. Kučerová, J. Klíchová, V. Kučera. Za obsah zodpovídá: Petr Hruška. Redakce si vyhrazuje právo na redakční úpravu zaslaných příspěvků. Celkový náklad 300 výtisků. Vychází zpravidla 1. neděli v měsíci. Toto číslo vyšlo 5. 4. 2015, příští vyjde 3. 5. 2015. Příspěvky možno odevzdávat v kanceláři, redakčnímu týmu či zaslat na [email protected] do uzávěrky čísla 19. 4. 2015. Doporučený příspěvek na tisk 5 Kč, sponzorský 15 Kč

chebské farnosti duben 2015

Recommend Documents