Brouci (Coleoptera)
Jan Bezděk MZLU v Brně Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství E-mail:
[email protected]
Charakteristika Hlava - prognátní, ortognátní i hypognátní - složené oči (výjimečně mohou chybět), výjimečně jsou přítomny 1-2 ocelli (jednoduchá temenní očka) – většina kožojedů, výjimečně u drabčíků - tykadla obvykle 11-článková, různého tvaru - ústní ústrojí kousací (event. lízavě kousací) – labrum, mandibuly, maxily, labium (+ palpi labiales – tříčlenná a palpi maxillares - čtyřčlenná)
Hruď - prothorax dobře vyvinutý, volný a pohyblivý - nápadné pronotum - meso- a metathorax srůstají (tzv. pterothorax), na mesonotu je vytvořen štítek (scutellum) - tři hrudní články nesou tři páry končetin, meso- a metathorax nesou dva páry křídel
Zadeček - 10-článkový, viditelných obvykle 6-8 - horní segmenty = tergity, spodní segmenty = sternity (ventrity)
Křídla - první pár křídel přeměněn ve sklerotizované krovky, za letu otevřené - druhý pár křídel blanitý, v kllidu složený pod krovkami - u některých druhů jsou krovky srostlé a křídla se vysunují bočními štěrbinami (zlatohlávci) - druhy brachypterní, apterní Nohy - trochanter, coxa, femur, tibia, tarsus - různě modifikované: kráčivé (běhavé), skákací, plovací, hrabavé - tarsy pětičlánkové (ale také čtyřnebo tříčlánkové)
Vývoj - proměna dokonalá (holometabolie) - vzácná modifikace: hypermetabolie – 2 různé morfologické typy larev v závislosti na obývaném prostředí nebo způsobu života v průběhu vývoje - majkovití: larvy 1. instaru (triungulini) jsou velmi pohyblivé, vylézají na květy a nechávají se odnést včelami do hnízda – tam se mění na ponravovité larvy živící se medem – předposlední instar nepřijímá potravu – poslední je opět pohyblivý a vyhledává místo ke kuklení - zcela výjimečně se vyskytuje thelytokní partenogeneze (lalokonosci) - většinou vejcorodí, vzácně živorodí - 3-4 larvální instary (výjimečně až 6), eventuelně počet instarů kolísá v závislosti na potravě a prostředí (kožojedovití) - dospělci většinou krátkověcí, žijí dny až týdny, výjimečně 3-4 roky (někteří střevlíci nebo nosatci) - celý vývoj jedné generace trvá od několika týdnů přes 3-5 let (např. chrousti) po 9-12 let (někteří tesaříci)
LARVA - oligopodni (zadečkové přívěsky chybějí, hrudní nohy velice dobře vyvinuté – většina brouků - apodní (chybí i hrudní končetiny) – nosatci, kůrovci, krasci – tyto larvy jsou eucephální, s dobře vyvinutou hlavovou kapsulí
Základní typy broučích larev: Kampodeoidní – shora zploštělé, prognátní hlava, dlouhé hrudní nohy, velice pohyblivé, predátoři Eruciformní – válcovité tělo, krátké nohy, pomalé, většinou býložravé Ponravovité – larvy ve formě písmene C, dobře vyvinuté nohy, půda a trouchnivé dřevo Apodní – redukované nohy, ústní ústrojí a tykadla, žijí v půdě nebo v pevných rostlinných tkáních
oligopodní
apodní eucephální
KUKLA Pupa adectica – kusadla nepohyblivá, pevně připojené k hlavě - pupa exarata (kukla volná) – všechny přívěsky volné, nejčastěji se vyskytuje jako tzv. pupa libera, uzevřená v kukelní komůrce nebo v kokonu – vyskytuje se u většiny brouků - pupa obtecta (kukla mumiová) – tělní přívěsky pevně přitmelené k tělu – slunéčka, drabčíci, některé mandelinky (štítonoši)
kukla volná
kukla mumiová
Kolik je známo druhů? - zhruba 360-400 tisíc recentních druhů - přes 7 tisíc ve střední Evropě - 166 čeledí, 19 nadčeledí, 4 podřády (Archostemata, Myxophaga, Adephaga a Polyphaga) - třetí druhově nejbohatší řád na našem území (cca 6100 druhů), po blanokřídlých (6400 druhů) a dvoukřídlých (7600 druhů)
brouci motýli dvoukřídlí blanokřídlí
ČR 6 100 3 390 7 600 6 400
Evropa 30 500 9 610 19 400 23 700
s vět ca 370 000 160 000 150 000 200 000
Nomenklatorické zajímavosti: Nejdelší jména: Notiocryptorrhynchus punctatocarinulatus (Curculionidae) Brachyta interrogationis var. nigrohumeralisscutellohumeroconjuncta Plavilshtshikov, 1936 (Cerambycidae) Gammaracanthuskytodermogammarus loricatobaicalensis Dybowski - korýš, pro svou délku následně zneplatněno zásahem komise Nejkratší jména: Ips pini (Scolytinae), Ia io (netopýr) Cartwrightia cartwrighti Cartwright, 1967 (Scarabaeidae) Janbechynea georgepauljohnringo (Chrysomelidae) Anophthalmus hitleri Schreibel, 1937 (Carabidae)
Titanus giganteus (Cerambycidae) max. 22 cm
Dynastes hercules (Dynastidae) max. 19 cm (údajně až 24 cm)
Nanosella fungi (Ptiliidae) Velikost 0,3 mm
Nejtěžší údajně goliáši
Literatura
Literatura
Fauna Germanica - 5-dílná série (1908-1916)
V sérii „Fauna ČSR“ vyšlo v letech 19501970 několik monografických knih o broucích: listorozí (2 díly), kovaříci, jeden díl drabčíků, tesaříci a kůrovci
Literatura
Klíče vydávané Československou společností entomologickou
Literatura
Edice „Zoologické klíče“ – v letech 1989-1992 vyšly pouze 4 díly: Carabidae I., Scolytidae, Buprestidae a Bruchidae
Literatura
Ilustrované klíče vydávané nakladatelstvím Kabourek, o broucích zatím vyšly 2 díly: Carabidae (1996) a Elateridae (2000)
Literatura Monografie nadčeledi Cleroidea střední Evropy (2005), obsahuje mimo jiné čeledě: - Cleridae - Dasytidae - Malachidae
Literatura
Folia Heyrovskyana, serie „Icones Insectorum Europae Centralis“ - vydává Kabourek, Zlín, doposud vyšlo 6 dílů
Literatura
Doplněná reedice původní Heyrovského knihy z roku 1955 (Fauna ČSR)
Sláma (1998) – faunistická studie našich tesaříků
Literatura
Jelínek (ed.): Seznam československých brouků
Hůrka K. – Brouci České a Slovenské republiky
Literatura
Polská monografická série „Fauna Polski“, z brouků vyšli Elateridae, Mordellidae a Chrysomelidae (7 dílů)
Literatura
Polská série určovacích klíčů „Klucze do oznaczania owadów Polski“, vyšla celá řada broučích čeledí
Harde, Freude, Lohse (eds.) – Die Käfer Mitteleuropas
Literatura Internetové atlasy Chrysomelidae http://culex.biol.uni.wroc.pl/cassidae/European%20Chrysomelidae/index.htm Cerambycidae http://www.uochb.cas.cz/~natur/cerambyx/index.htm Elateridae http://www.elateridae.com/ Tenebrionidae http://www.tenebrionidae.net/newdesign/mainpage.htm Dermestidae http://www.dermestidae.wz.cz/
podřád: Archostemata - 3-5 čeledí, asi 8 rodů, kolem 30 druhů - Ommatidae (Austrálie) - Cupedidae (+ Tetraphaleridae, + Crowsoniellidae) – tropy, Crowsoniella relicta žije v Itálii - Micromalthidae – samci haploidní, samice diploidní, jeden z druhů (Micromalthus debilis) zavlečen do Rakouska
Ommatidae
Cupedidae
Micromalthidae
podřád: Myxophaga - 4 čeledi, cca 100 druhů, vodní biotopy - Sphaeriusidae (= Microsporidae) - u nás 1 druh: Sphaerius acaroides – 0,7 mm, písčité břehy vod, rašelinná půda
podřád: masožraví (Adephaga) - cca 36 000 druhů
- 9 čeledí (6 vodních), 7 v ČR
Čeleď: vírníkovití (Gyrinidae) - vodní (v klidu plují po hladině), oči jsou podélně zcela rozdělené na dvě poloviny k vidění pod a nad vodou - silně zkrácená tykadla, střední a zadní nohy - u nás 11 druhů, vesměs dost vzácných
Čeleď: potápníkovití (Dytiscidae) - velikost 2-45 mm, vodní, tělo člunkovité, vynikající dravci - pod vodou dýchají kyslík ze zásoby pod krovkami
Potápník vroubený (Dytiscus marginalis)
Čeleď: střevlíkovití (Carabidae) - jedna z nejpočetnějších broučích čeledí (32 tisíc druhů), v ČR a SR přes 600 druhů - predátoři, někteří ztratili schopnost letu (Carabus spp.) - biomonitoring
Střevlík kožitý (Carabus coriaceus)
Čeleď: střevlíkovití (Carabidae) - krajníci
krajník pižmový (Calosoma sycophanta)
krajník hnědý (Calosoma inquisitor)
Čeleď: střevlíkovití (Carabidae) Hrbáč osenní (Zabrus tenebrioides) - býložravá výjimka, příležitostní škůdci na obilí
Čeleď: střevlíkovití (Carabidae) - střevlíčci z rodů Harpalus a Pterostichus mohou příležitostně škodit na jahodách
podčeleď: svižníci (Cicindelinae) - často řazeni jako samostatná čeleď - polní a lesní cesty, výborně létají
Svižník polní (Cicindela campestris)
podřád: všežraví (Polyphaga) - 325 000 druhů, více než 150 čeledí, 16-17 nadčeledí
Čeleď: vodomilovití (Hydrophilidae) - většinou vodní, méně často se vyskytují v exkrementech, kompostu, rostlinných zbytcích
Čeleď: mršníkovití (Histeridae) - vesměs malí brouci do 15 mm, silně sklerotizovaní, krovky bývají na konci uťaté a nepokrývají poslední dva články zadečku - při vyrušení se staví mrtvými - mršiny, exkrementy, staré houby, ale také pod kůrou, některé druhy myrmekofilní
Hololepta plana
Čeleď: pírníkovití (Ptiliidae) - jedni z nejmenších brouků, většinou kolem 1 mm, Nanosella fungi ze severní Ameriky měří pouze 0,25 mm - zadní křídla často tenká s dlouhými třásněmi - vlhké rostlinné zbytky, hnízda savců a ptáků
Čeleď: mrchožroutovití (Silphidae) podčeleď: mrchožrouti (Silphinae) - tykadla kyjovitá -většinou mršiny a staré houby, některé druhy jsou predátoři, výjimečně i býložraví
Mrchožrout housenkář (Dendroxena quadrimaculata) - predátoři larev a housenek
Mrchožrout znamenaný (Oiceptoma thoracica) - hojný na mršinách i starých houbách
podčeleď: mrchožrouti (Silphinae) Rod Aclypea - u nás tři býložravé druhy, mrchožrout vlnitý (Aclypea undata) a m. zploštělý (A. opaca) jsou příležitostnými škůdci řepy, ožírají nadzemní části rostlin
Čeleď: mrchožroutovití (Silphidae) podčeleď: hrobaříci (Nicrophorinae) - vyhraněná péče o potomstvo
Čeleď: drabčíkovití (Staphylinidae) - protáhlé tělo, krovky více či méně zkrácené, nekryjí větší část zadečku - všechny možné biotopy, predátoři i býložraví, některé druhy myrmekofilní - druhově nejbohatší čeleď na našem území – 1 400 druhů
Čeleď: roháčovití (Lucanidae) - ve střední Evropě 7 druhů, samci mají většinou hypertrofovaná kusadla (slouží k soubojům, nikoliv k záskávání potravy) - víceletý vývoj v trouchu stromů
Roháč obecný (Lucanus cervus) - náš největší brouk (samci až 8 cm)
Aesalus scarabaeoides - 5-7 mm
Čeleď: Trogidae - dříve řazeni do vrubounů, u nás 6 druhů - živí se vysušenými živočišnými zbytky (kosti, kůže, srst, peří), ve vývržcích ptáků, v ptačích hnízdech apod. - často vyhledávají sušší, písčité oblasti
Čeleď: chrobákovití (Geotrupidae) - tři podčeledi: Bolboceratinae (podzemní houby), Geotrupinae (koprofágní) a Lethrinae (býložraví)
Chrobák lesní (Geotrupes stercorosus)
Chrobák jarní (Trypocopris vernalis)
Čeleď: chrobákovití (Geotrupidae) Lethrinae – ve střední Evropě 1 druh (Lethrus apterus), dříve i na Moravě, ale už se zde nevyskytuje; živí se listy révy vinné
Čeleď: vrubounovití (Scarabaeidae) - celosvětově početná čeleď - zahrnuje druhy koprofágní (event. saprofágní) a fytofágní
podčeleď: hnojníci (Aphodiinae) - koprofágové, drobní, protáhlí
Aphodius luridus
Aphodius fimetarius
Čeleď: vrubounovití (Scarabaeidae) podčeleď: Scarabaeinae - koprofágové, často si „válejí kuličku“
Sisyphus schaefferi Vruboun posvátný (Scarabaeus sacer)
Čeleď: vrubounovití (Scarabaeidae) podčeleď: nosorožíci (Dynastinae) - v ČR pouze 1 druh, nosorožík kapucínek (Oryctes nasicornis), až 45 mm, víceletý vývoj v trouchu stromů, ale také v kompostech, haldách pilin apod.
Čeleď: vrubounovití (Scarabaeidae) podčeleď: chrousti (Melolonthinae) - v ČR a SR cca 20 druhů, všichni býložraví, ponravy - tzv. chroustí roky - dospělci od konce dubna do konce května - ponravy na kořenech obilnin, řepy, bobovitých, bramboru, révy a různých dřevin
Chroust obecný (Melolontha melolontha)
Čeleď: vrubounovití (Scarabaeidae) podčeleď: chrousti (Melolonthinae)
Chroustek páskovaný (Rhizotrogus aestivus)
Chroustek letní (Amphimallon solstitiale)
Čeleď: vrubounovití (Scarabaeidae) podčeleď: listokazi (Rutelinae) - v ČR a SR cca 15 druhů
Listokaz zahradní (Phyllopertha horticola) - škodí polyfágně na různých rostlinách
Čeleď: vrubounovití (Scarabaeidae) podčeleď: zlatohlávci (Cetoninae)
Zlatohlávek hladký (Potosia cuprea) Oxythyrea funesta
Pachnoda marginata
goliáš (Goliathus goliathus)
Čeleď: krascovití (Buprestidae) - početná čeleď, teplomilní, výborně létající brouci, dospělci heliofilní - vyvíjí se v kmenech a větvích dřevin nebo lodyhách a kořenech bylin
Anthaxia candens Agrilus biguttatus
Čeleď: vyklenulcovití (Byrrhidae) - shora silně vypouklí brouci, dokonale se staví mrtvými
Čeleď: kovaříkovití (Elateridae) - dlouze protažení brouci, v ČR a SR cca 170 druhů - dříve se nazývali „pružníci“, díky mechanismu na spodní straně předohrudi jsou schopní se z polohy na zádech vymrštit do vzduchu - larvy se nazývají drátovci
Čeleď: kovaříkovití (Elateridae) - larvy polyfágních druhů ožírají kořeny obilí, hlízy brambor, bulvy řepy, mrkev, košťály brukvovité zeleniny, salátu atd… (nikoliv luskoviny)
kovařík locikový (Agriotes sputator)
kovařík začoudlý (Agriotes ustulatus)
Čeleď: kovaříkovití (Elateridae)
kovařík huňatý (Hemicrepidius hirtus)
kovařík černý (Hemicrepidius niger)
Čeleď: světluškovití (Lampyridae) - u nás 3 druhy, samci většinou létají, samice mají křídla zakrnělá, hlava bývá zcela kryta štítem - bioluminiscence, světélkující orgány obvykle umístěny na spodu zadečku - slouží k vzájemnému vyhledávání pohlaví - aktivní za soumraku a v noci
Čeleď: páteříčkovití (Cantharidae) - tělo protáhlé, rovnoběžné, slabě sklerotizované - dospělci většinou na květech
Páteříček sněhový (Cantharis fusca)
Páteříček žlutý (Rhagonycha fulva)
Čeleď: kožojedovití (Dermestidae) - některé druhy synantropní, vázané na skladované produkty, také muzejní škůdci
Rušník krtičníkový (Anthrenus scrophulariae)
Kožojed obecný (Dermestes lardarius)
Čeleď: korovníkovití (Bostrichidae) - dospělci válcovití, hlava ukryta pod kápovitým štítem, v ČR a SR známo 13 druhů (včetně několika zavlečených). Nejznámější je korovník dubový (Bostrychus capucinus), vyvíjí se v tvrdém dřevě (dub, ořešák). Hrbohlavové (Lyctus spp.) se vyvíjí v parketách, nábytku atd…
korovník dubový (Bostrychus capucinus)
Hrbohlav parketový (Lyctus linearis)
Čeleď: červotočovití (Anobiidae) - brouci i larvy mnoha druhů žijí ve vyvrtaných chodbičkách ve dřevě (včetně nábytku, stavebního dřeva atd…)
Červotoč proužkovaný (Anobium punctatum) Červotoč umrlčí (Hadrobregmus pertinax)
Čeleď: červotočovití (Anobiidae)
Červotoč spížní (Stegobium paniceum) - kalamitní výskyty, moučné výrobky, kůže, papír atd…
Červotoč tabákový (Lasioderma serricorne) - larva v balících slisovaného tabáku, ale také na sušeném ovoci a koření
Čeleď: červotočovití (Anobiidae) Podčeleď: vrtavci (Ptininae) - často jako samostatná čeleď - některé druhy v domácnostech, živí se zahnívajícími organickými zbytky a plísněmi
Vrtavec plstnatý (Niptus hololeucus)
Vrtavec zhoubný (Ptinus fur)
Čeleď: lesanovití (Lymexylidae) - protáhlí válcovití brouci, u nás 2 druhy, žijí ve vyvrtaných chodbičkách ve dřevě
Čeleď: pestrokrovečníkovití (Cleridae) - živí se většinou larvami dřevokazného hmyzu, některé druhy ale konzumují larvy a kukly včel a další žerou odumřelé látky živočišného i rostlinného původu - v ČR a SR zjištěno 25 druhů
Pestrokrovečník mravenčí (Thanasimus formicarius)
Pestrokrovečník včelový (Trichodes apiarius)
Čeleď: bradavičníkovití (Malachiidae) - na předohrudi a zadečku jsou vychlípitelné měchýřky (funkce neznámá)
Čeleď: lesknáčkovití (Nitidulidae) - tvarově různorodí, často ploší, většinou se živí částmi květů
Blýskáček řepkový (Meligethes aeneus) - otvory v poupatech, živí se prašníky
Lesknáček čtyřskvrnný (Glischrochilus quadripunctatus)
Čeleď: lesákovití (Silvanidae) - některé druhy škodí na uskladněném obilí, mouce a moučných výrobcích
Lesák skladištní (Oryzaephilus surinamensis)
Čeleď: maločlencovití (Cryptophagidae) - drobní brouci, obvykle kolem 2mm, většina druhů se živí hnijícími a plesnivějícími rostlinnými látkami
Maločlenec plísňový (Cryptophagus scanius) - synantropní (sýpky, sklepy, stodoly, mlýny)
Maločlenec čárkovitý (Atomaria linearis) - může škodit žírem na mladých rostlinkách cukrovky (jamky na kořenu mladých rostlin, později poškozuje srdéčkové listy
Čeleď: malinovníkovití (Byturidae) - drobní (3-4 mm), hnědí brouci, u nás 2 druhy, malinovník plstnatý (Byturus tomentosus) je škůdce malin a ostružin
Čeleď: slunéčkovití (Coccinellidae) - ovální až kruhovití, silně klenutí brouci - většina je dravá (kromě Epilachninae)
Slunéčko vojtěškové (Subcoccinella vigintiquatuorpunctata) - larvy mohou výjimečně škodit na pícninách Slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata)
Čeleď: hlodníkovití (Corticariidae) (= Latridiidae) - drobní hnědaví brouci, 1-3 mm, mykofágní, živí se sporami a konidiemi hub - některé druhy masově ve skladech na plesnivějících produktech
Čeleď: hrotařovití (Mordellidae) - ze stran zploštělí, zadeček protažený do výrazného hrotu - imaga často posedávají na květech
Čeleď: vějířníkovití (Ripiphoridae) - larvy jsou parazitoidi larev švábů, blanokřídlých a brouků - první larvální instar je invazní, podobný triangulinům majkovitých
Metoecus paradoxus
Čeleď: potemníkovití (Tenebrionidae) - tvarově nesmírně variabilní čeleď, některé druhy nelétají a mají srostlé krovky - mnoho druhů vylučuje silně páchnoucí sekret - larvy potemníka moučného – „mouční červi“ – krmivo pro terarijní zvířata - několik skladištních škůdců
Potemník písečný (Opatrum sabulosum) - sušší biotopy, meze, okraje polí, písky
Potemník moučný (Tenebrio molitor) - škůdce obilí a moučných výrobků
Čeleď: potemníkovití (Tenebrionidae)
Potemník ničivý (Tribolium destructor) - škůdce potravin, kosmopolit
Smrtníci (Blaps spp.)
Čeleď: stehenáčovití (Oedemeridae) - štíhlí, protáhlí, slabě sklerotizovaní brouci - samci některých druhů mají ztlustlá zadní stehna - dospělci většinou na květech
Čeleď: majkovití (Meloidae) - velmi složitý vývoj, z vajíčka se líhnou tzv. triungulini, kteří se na těle samotářských včel dostávají do jejich hnízd, kde parazitují další instary. Samice kladou velké množství vajíček, ale mají obrovskou úmrtnost - některé druhy nelétají (Meloe spp.)
Puchýřník lékařský (Lytta vesicatoria) - cantharidin – „španělské mušky“
Majka (Meloe sp.)
Čeleď: tesaříkovití (Cerambycidae) - protáhlí brouci, velmi variabilní ve velikosti (3-60 mm) i ve zbarvení - larvy se vyvíjí v rostlinných pletivech, často ve dřevě
Tesařík zavalitý (Ergates faber) - náš největší tesařík, 30-60 mm
Tesařík piluna (Prionus coriarius)
Čeleď: tesaříkovití (Cerambycidae)
Tesařík smrkový (Tetropium castaneum) - škůdce smrku
Tesařík borový (Spondylis buprestoides) - hlavně borovice
Čeleď: tesaříkovití (Cerambycidae)
Tesařík skvrnitý (Rutpela maculata) - velmi hojný druh
Tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) - k vývoji potřebuje staré duby
Čeleď: tesaříkovití (Cerambycidae)
Tesařík alpský (Rosalia alpina) - bukové lesy
Tesařík pižmový (Aromia moschata) - charakteristická vůně
Čeleď: tesaříkovití (Cerambycidae)
Tesařík krovový (Hylotrupes bajulus) - škůdce stavebního dřeva
Tesařík fialový (Callidium violaceum) - technický škůdce dřevěných staveb
Čeleď: tesaříkovití (Cerambycidae)
Kozlíček hnědý (Dorcadion fulvum) - bezkřídlý, nelétavý
Kozlíček dazule (Acanthocinus aedilis) - samci s mimořádně dlouhými tykadly
Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) - velmi variabilní ve tvaru, velikosti i ve zbarvení - fytofágní druhy
podčeleď: zrnokazi (Bruchinae) - larvální vývoj probíhá v semenech bobovitých rostlin - mnoho skladištních škůdců
Zrnokaz hrachový (Bruchus pisorum) - škůdce hrachu
Zrnokaz fazolový (Acanthoscelides obtectus) - škůdce uskladněných fazolí - původem ze Střední a Jižní Ameriky
Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: kouhoutci (Criocerinae)
Chřestovníček obecný (Crioceris asparagi) - škůdce chřestu
Chřestovníček cibulový (Lilioceris merdigera) - výjimečně škodí v zahradách
Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: kouhoutci (Criocerinae)
Kohoutek modrý (Oulema gallaeciana)
Kohoutek černý (Oulema melanopus) x (Oulema duftschmidi)
Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: Clytrinae
Vrbař čtyřtečný (Clytra quadripunctata)
podčeleď: Cryptocephalinae
Krytohlav borový (Cryptocephalus pini) - občasný škůdce jehličnanů
Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: Eumolpinae
Písařík révový (Bromius obscurus ab. ? villosulus)
Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: mandelinky (Chrysomelinae)
Mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata)
Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: mandelinky (Chrysomelinae)
Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: mandelinky (Chrysomelinae)
Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: mandelinky (Chrysomelinae)
Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: mandelinky (Chrysomelinae)
Mandelinka topolová (Chrysomela populi)
Mandelinka dvacetitečná (Chrysomela vigintipunctata)
Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: mandelinky (Chrysomelinae)
Mandelinka drobná (Gonioctena viminalis)
Mandelinka hlaváčková (Entomoscelis adonidis) - občas škodí na brukvovitých
Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: Galerucinae
Bázlivec vrbový (Lochmaea caprea)
Bázlivec olšový (Agelastica alni)
Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: Galerucinae
Bázlivec kukuřičný (Diabrotica virgifera ssp. virgifera)
Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: dřepčíci (Alticinae) - ztlustlá stehna 3. páru noh – velmi dobře skáčou - dospělci skeletují (okénkují) listy - rod Phyllotreta – škodí na brukvovitých (event. obilninách) Dřepčík černý (Phyllotreta atra) Dřepčík černonohý (Phyllotreta nigripes) Dřepčík polní (Phyllotreta undulata) Dřepčík zelný (Phyllotreta nemorum) Dřepčík obilní (Phyllotreta vittula)
Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: dřepčíci (Alticinae)
Dřepčík rdesnový
(Chaetocnema concinna) - škůdce řepy
Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: dřepčíci (Alticinae)
Dřepčík pryšcový
(Aphthona euphorbiae) - škůdce lnu
Dřepčík lnový
(Longitarsus parvulus) - škůdce lnu
Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: dřepčíci (Alticinae)
Dřepčík bramborový
(Psylliodes affinis) - škůdce brambor
Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: dřepčíci (Alticinae)
Dřepčík olejkový
(Psylliodes chrysocephalus) - škůdce řepky
Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: dřepčíci (Alticinae)
Dřepčík chmelový
(Psylliodes attenuatus) - škůdce chmelu
Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: Hispinae
Hispa atra
podčeleď: štítonoši (Cassidinae)
Štítonoš skvrnitý (Cassida nebulosa) - příležitostný škůdce řepy
Čeleď: zobonoskovití (Attelabidae) - některé druhy vytváří smotky z listů, kam samice kladou vajíčka - škůdci ovocných stromů: zobonoska jabloňová (Caenorhinus pauxillus) a zobonoska ovocná (Rhynchites bacchus)
Zobonoska ovocná (Rhynchites bacchus) - larva v mladých plodech ovocných stromů - přenašeč moniliózy
Čeleď: zobonoskovití (Attelabidae) - smotky z listů
Čeleď: nosatčíkovití (Apionidae) - drobné druhy (1,5-4 mm), s výrazným noscem, nelomená tykadla s 3-článkovou paličkou
Nosatčík obecný (Protapion apricans) - škůdce jetele na semeno
Nosatčík zelenavý (Ischnopterapion virens) - škůdce jetele lučního
Čeleď: nosatčíkovití (Apionidae) - poškození rostlin
Čeleď: nosatcovití (Curculionidae) - druhově nejpočetnější čeleď (65 000 druhů) (u nás druhá, 770 druhů) - hlava protažená do více či méně výrazného nosce, který nese lomená tykadla
Lalokonosec libečkový (Otiorhynchus ligustici) - polyfág, škodí mimo jiné na kořenech okrasných listnatých i jehličnatých dřevin
Čeleď: nosatcovití (Curculionidae) - druhově nejpočetnější čeleď (65 000 druhů) (u nás druhá, 770 druhů) - hlava protažená do více či méně výrazného nosce, který nese lomená tykadla
Listopas čárkovaný (Sitona lineatus) - larvy v kořenech hrachu, bobu, vikve - dospělci zejkují listy
Čeleď: nosatcovití (Curculionidae)
Klikoroh vojtěškový (Hypera postica) - škůdce jetele a vojtěšky
Rýhonosec řepný (Asproparthenis punctiventris) - škůdce cukrovky
Čeleď: nosatcovití (Curculionidae)
Květopas jabloňový (Anthonomus pomorum) - škůdce ovocných stromů
Klikoroh borový (Hylobius abietis) - škůdce borovic
Čeleď: nosatcovití (Curculionidae)
Krytonosec makovicový (Neoglocianus maculaalba) - škůdce máku, larvy vyžírají vnitřní přepážky makovic a tvořící se semena
Čeleď: nosatcovití (Curculionidae) Krytonosci na řepce Krytonosec zelný (Ceutorhynchus assimilis) - larva vyvolává vznik hálek na kořenovém krčku
Čeleď: nosatcovití (Curculionidae) Krytonosec řepkový (Ceutorhynchus napi) - šedočerný s černýma nohama - samičky kladou vajíčka pod vegetační vrchol, larvy vyžírají lodyhy, které se ohýbají, deformují
Čeleď: nosatcovití (Curculionidae) Krytonosec čtyřzubý (Ceutorhynchus pallidactylus) - bílá skutelární skvrna, štít na boku se zuby, chodidla rezavá - larvy v listových řapících a lodyhách – deformace a předčasné zrání
Čeleď: nosatcovití (Curculionidae) Krytonosec šešulový (Ceutorhynchus obstrictus) - rýhované krovky s několika řadami světle zbarvených šupine¨k - samice klade vajíčka do mladých šešulí (larva vyžere 3-5 šešulí)
Čeleď: nosatcovití (Curculionidae)
Pilous rýžový (Sitophilus oryzae) - škůdce skladované rýže
Pilous černý (Sitophilus granarius) - škůdce skladovaného obilí
Čeleď: nosatcovití (Curculionidae) podčeleď: kůrovci (Scolytinae) - dříve často uváděni jako samostatná čeleď - velká většina druhů se vyvíjí pod kůrou nebo ve dřevě
Lýkožrout smrkový (Ips typographus)
Čeleď: nosatcovití (Curculionidae) podčeleď: kůrovci (Scolytinae)
Bělokaz švestkový (Scolytus mali) - chodby pod kůrou a v běli listnáčů
Drtník ovocný (Xyleborus dispar) -široký polyfág (ovocné i lesní listnaté dřeviny) - napadají hlavně oslabené dřevny