Brouci (Coleoptera) Jan Bezděk MZLU v Brně Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství

Brouci (Coleoptera)

Jan Bezděk MZLU v Brně Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství E-mail: [email protected]

Charakteristika Hlava - prognátní, ortognátní i hypognátní - složené oči (výjimečně mohou chybět), výjimečně jsou přítomny 1-2 ocelli (jednoduchá temenní očka) – většina kožojedů, výjimečně u drabčíků - tykadla obvykle 11-článková, různého tvaru - ústní ústrojí kousací (event. lízavě kousací) – labrum, mandibuly, maxily, labium (+ palpi labiales – tříčlenná a palpi maxillares - čtyřčlenná)

Hruď - prothorax dobře vyvinutý, volný a pohyblivý - nápadné pronotum - meso- a metathorax srůstají (tzv. pterothorax), na mesonotu je vytvořen štítek (scutellum) - tři hrudní články nesou tři páry končetin, meso- a metathorax nesou dva páry křídel

Zadeček - 10-článkový, viditelných obvykle 6-8 - horní segmenty = tergity, spodní segmenty = sternity (ventrity)

Křídla - první pár křídel přeměněn ve sklerotizované krovky, za letu otevřené - druhý pár křídel blanitý, v kllidu složený pod krovkami - u některých druhů jsou krovky srostlé a křídla se vysunují bočními štěrbinami (zlatohlávci) - druhy brachypterní, apterní Nohy - trochanter, coxa, femur, tibia, tarsus - různě modifikované: kráčivé (běhavé), skákací, plovací, hrabavé - tarsy pětičlánkové (ale také čtyřnebo tříčlánkové)

Vývoj - proměna dokonalá (holometabolie) - vzácná modifikace: hypermetabolie – 2 různé morfologické typy larev v závislosti na obývaném prostředí nebo způsobu života v průběhu vývoje - majkovití: larvy 1. instaru (triungulini) jsou velmi pohyblivé, vylézají na květy a nechávají se odnést včelami do hnízda – tam se mění na ponravovité larvy živící se medem – předposlední instar nepřijímá potravu – poslední je opět pohyblivý a vyhledává místo ke kuklení - zcela výjimečně se vyskytuje thelytokní partenogeneze (lalokonosci) - většinou vejcorodí, vzácně živorodí - 3-4 larvální instary (výjimečně až 6), eventuelně počet instarů kolísá v závislosti na potravě a prostředí (kožojedovití) - dospělci většinou krátkověcí, žijí dny až týdny, výjimečně 3-4 roky (někteří střevlíci nebo nosatci) - celý vývoj jedné generace trvá od několika týdnů přes 3-5 let (např. chrousti) po 9-12 let (někteří tesaříci)

LARVA - oligopodni (zadečkové přívěsky chybějí, hrudní nohy velice dobře vyvinuté – většina brouků - apodní (chybí i hrudní končetiny) – nosatci, kůrovci, krasci – tyto larvy jsou eucephální, s dobře vyvinutou hlavovou kapsulí

Základní typy broučích larev: Kampodeoidní – shora zploštělé, prognátní hlava, dlouhé hrudní nohy, velice pohyblivé, predátoři Eruciformní – válcovité tělo, krátké nohy, pomalé, většinou býložravé Ponravovité – larvy ve formě písmene C, dobře vyvinuté nohy, půda a trouchnivé dřevo Apodní – redukované nohy, ústní ústrojí a tykadla, žijí v půdě nebo v pevných rostlinných tkáních

oligopodní

apodní eucephální

KUKLA Pupa adectica – kusadla nepohyblivá, pevně připojené k hlavě - pupa exarata (kukla volná) – všechny přívěsky volné, nejčastěji se vyskytuje jako tzv. pupa libera, uzevřená v kukelní komůrce nebo v kokonu – vyskytuje se u většiny brouků - pupa obtecta (kukla mumiová) – tělní přívěsky pevně přitmelené k tělu – slunéčka, drabčíci, některé mandelinky (štítonoši)

kukla volná

kukla mumiová

Kolik je známo druhů? - zhruba 360-400 tisíc recentních druhů - přes 7 tisíc ve střední Evropě - 166 čeledí, 19 nadčeledí, 4 podřády (Archostemata, Myxophaga, Adephaga a Polyphaga) - třetí druhově nejbohatší řád na našem území (cca 6100 druhů), po blanokřídlých (6400 druhů) a dvoukřídlých (7600 druhů)

brouci motýli dvoukřídlí blanokřídlí

ČR 6 100 3 390 7 600 6 400

Evropa 30 500 9 610 19 400 23 700

s vět ca 370 000 160 000 150 000 200 000

Nomenklatorické zajímavosti: Nejdelší jména: Notiocryptorrhynchus punctatocarinulatus (Curculionidae) Brachyta interrogationis var. nigrohumeralisscutellohumeroconjuncta Plavilshtshikov, 1936 (Cerambycidae) Gammaracanthuskytodermogammarus loricatobaicalensis Dybowski - korýš, pro svou délku následně zneplatněno zásahem komise Nejkratší jména: Ips pini (Scolytinae), Ia io (netopýr) Cartwrightia cartwrighti Cartwright, 1967 (Scarabaeidae) Janbechynea georgepauljohnringo (Chrysomelidae) Anophthalmus hitleri Schreibel, 1937 (Carabidae)

Titanus giganteus (Cerambycidae) max. 22 cm

Dynastes hercules (Dynastidae) max. 19 cm (údajně až 24 cm)

Nanosella fungi (Ptiliidae) Velikost 0,3 mm

Nejtěžší údajně goliáši

Literatura

Literatura

Fauna Germanica - 5-dílná série (1908-1916)

V sérii „Fauna ČSR“ vyšlo v letech 19501970 několik monografických knih o broucích: listorozí (2 díly), kovaříci, jeden díl drabčíků, tesaříci a kůrovci

Literatura

Klíče vydávané Československou společností entomologickou

Literatura

Edice „Zoologické klíče“ – v letech 1989-1992 vyšly pouze 4 díly: Carabidae I., Scolytidae, Buprestidae a Bruchidae

Literatura

Ilustrované klíče vydávané nakladatelstvím Kabourek, o broucích zatím vyšly 2 díly: Carabidae (1996) a Elateridae (2000)

Literatura Monografie nadčeledi Cleroidea střední Evropy (2005), obsahuje mimo jiné čeledě: - Cleridae - Dasytidae - Malachidae

Literatura

Folia Heyrovskyana, serie „Icones Insectorum Europae Centralis“ - vydává Kabourek, Zlín, doposud vyšlo 6 dílů

Literatura

Doplněná reedice původní Heyrovského knihy z roku 1955 (Fauna ČSR)

Sláma (1998) – faunistická studie našich tesaříků

Literatura

Jelínek (ed.): Seznam československých brouků

Hůrka K. – Brouci České a Slovenské republiky

Literatura

Polská monografická série „Fauna Polski“, z brouků vyšli Elateridae, Mordellidae a Chrysomelidae (7 dílů)

Literatura

Polská série určovacích klíčů „Klucze do oznaczania owadów Polski“, vyšla celá řada broučích čeledí

Harde, Freude, Lohse (eds.) – Die Käfer Mitteleuropas

Literatura Internetové atlasy Chrysomelidae http://culex.biol.uni.wroc.pl/cassidae/European%20Chrysomelidae/index.htm Cerambycidae http://www.uochb.cas.cz/~natur/cerambyx/index.htm Elateridae http://www.elateridae.com/ Tenebrionidae http://www.tenebrionidae.net/newdesign/mainpage.htm Dermestidae http://www.dermestidae.wz.cz/

podřád: Archostemata - 3-5 čeledí, asi 8 rodů, kolem 30 druhů - Ommatidae (Austrálie) - Cupedidae (+ Tetraphaleridae, + Crowsoniellidae) – tropy, Crowsoniella relicta žije v Itálii - Micromalthidae – samci haploidní, samice diploidní, jeden z druhů (Micromalthus debilis) zavlečen do Rakouska

Ommatidae

Cupedidae

Micromalthidae

podřád: Myxophaga - 4 čeledi, cca 100 druhů, vodní biotopy - Sphaeriusidae (= Microsporidae) - u nás 1 druh: Sphaerius acaroides – 0,7 mm, písčité břehy vod, rašelinná půda

podřád: masožraví (Adephaga) - cca 36 000 druhů

- 9 čeledí (6 vodních), 7 v ČR

Čeleď: vírníkovití (Gyrinidae) - vodní (v klidu plují po hladině), oči jsou podélně zcela rozdělené na dvě poloviny k vidění pod a nad vodou - silně zkrácená tykadla, střední a zadní nohy - u nás 11 druhů, vesměs dost vzácných

Čeleď: potápníkovití (Dytiscidae) - velikost 2-45 mm, vodní, tělo člunkovité, vynikající dravci - pod vodou dýchají kyslík ze zásoby pod krovkami

Potápník vroubený (Dytiscus marginalis)

Čeleď: střevlíkovití (Carabidae) - jedna z nejpočetnějších broučích čeledí (32 tisíc druhů), v ČR a SR přes 600 druhů - predátoři, někteří ztratili schopnost letu (Carabus spp.) - biomonitoring

Střevlík kožitý (Carabus coriaceus)

Čeleď: střevlíkovití (Carabidae) - krajníci

krajník pižmový (Calosoma sycophanta)

krajník hnědý (Calosoma inquisitor)

Čeleď: střevlíkovití (Carabidae) Hrbáč osenní (Zabrus tenebrioides) - býložravá výjimka, příležitostní škůdci na obilí

Čeleď: střevlíkovití (Carabidae) - střevlíčci z rodů Harpalus a Pterostichus mohou příležitostně škodit na jahodách

podčeleď: svižníci (Cicindelinae) - často řazeni jako samostatná čeleď - polní a lesní cesty, výborně létají

Svižník polní (Cicindela campestris)

podřád: všežraví (Polyphaga) - 325 000 druhů, více než 150 čeledí, 16-17 nadčeledí

Čeleď: vodomilovití (Hydrophilidae) - většinou vodní, méně často se vyskytují v exkrementech, kompostu, rostlinných zbytcích

Čeleď: mršníkovití (Histeridae) - vesměs malí brouci do 15 mm, silně sklerotizovaní, krovky bývají na konci uťaté a nepokrývají poslední dva články zadečku - při vyrušení se staví mrtvými - mršiny, exkrementy, staré houby, ale také pod kůrou, některé druhy myrmekofilní

Hololepta plana

Čeleď: pírníkovití (Ptiliidae) - jedni z nejmenších brouků, většinou kolem 1 mm, Nanosella fungi ze severní Ameriky měří pouze 0,25 mm - zadní křídla často tenká s dlouhými třásněmi - vlhké rostlinné zbytky, hnízda savců a ptáků

Čeleď: mrchožroutovití (Silphidae) podčeleď: mrchožrouti (Silphinae) - tykadla kyjovitá -většinou mršiny a staré houby, některé druhy jsou predátoři, výjimečně i býložraví

Mrchožrout housenkář (Dendroxena quadrimaculata) - predátoři larev a housenek

Mrchožrout znamenaný (Oiceptoma thoracica) - hojný na mršinách i starých houbách

podčeleď: mrchožrouti (Silphinae) Rod Aclypea - u nás tři býložravé druhy, mrchožrout vlnitý (Aclypea undata) a m. zploštělý (A. opaca) jsou příležitostnými škůdci řepy, ožírají nadzemní části rostlin

Čeleď: mrchožroutovití (Silphidae) podčeleď: hrobaříci (Nicrophorinae) - vyhraněná péče o potomstvo

Čeleď: drabčíkovití (Staphylinidae) - protáhlé tělo, krovky více či méně zkrácené, nekryjí větší část zadečku - všechny možné biotopy, predátoři i býložraví, některé druhy myrmekofilní - druhově nejbohatší čeleď na našem území – 1 400 druhů

Čeleď: roháčovití (Lucanidae) - ve střední Evropě 7 druhů, samci mají většinou hypertrofovaná kusadla (slouží k soubojům, nikoliv k záskávání potravy) - víceletý vývoj v trouchu stromů

Roháč obecný (Lucanus cervus) - náš největší brouk (samci až 8 cm)

Aesalus scarabaeoides - 5-7 mm

Čeleď: Trogidae - dříve řazeni do vrubounů, u nás 6 druhů - živí se vysušenými živočišnými zbytky (kosti, kůže, srst, peří), ve vývržcích ptáků, v ptačích hnízdech apod. - často vyhledávají sušší, písčité oblasti

Čeleď: chrobákovití (Geotrupidae) - tři podčeledi: Bolboceratinae (podzemní houby), Geotrupinae (koprofágní) a Lethrinae (býložraví)

Chrobák lesní (Geotrupes stercorosus)

Chrobák jarní (Trypocopris vernalis)

Čeleď: chrobákovití (Geotrupidae) Lethrinae – ve střední Evropě 1 druh (Lethrus apterus), dříve i na Moravě, ale už se zde nevyskytuje; živí se listy révy vinné

Čeleď: vrubounovití (Scarabaeidae) - celosvětově početná čeleď - zahrnuje druhy koprofágní (event. saprofágní) a fytofágní

podčeleď: hnojníci (Aphodiinae) - koprofágové, drobní, protáhlí

Aphodius luridus

Aphodius fimetarius

Čeleď: vrubounovití (Scarabaeidae) podčeleď: Scarabaeinae - koprofágové, často si „válejí kuličku“

Sisyphus schaefferi Vruboun posvátný (Scarabaeus sacer)

Čeleď: vrubounovití (Scarabaeidae) podčeleď: nosorožíci (Dynastinae) - v ČR pouze 1 druh, nosorožík kapucínek (Oryctes nasicornis), až 45 mm, víceletý vývoj v trouchu stromů, ale také v kompostech, haldách pilin apod.

Čeleď: vrubounovití (Scarabaeidae) podčeleď: chrousti (Melolonthinae) - v ČR a SR cca 20 druhů, všichni býložraví, ponravy - tzv. chroustí roky - dospělci od konce dubna do konce května - ponravy na kořenech obilnin, řepy, bobovitých, bramboru, révy a různých dřevin

Chroust obecný (Melolontha melolontha)

Čeleď: vrubounovití (Scarabaeidae) podčeleď: chrousti (Melolonthinae)

Chroustek páskovaný (Rhizotrogus aestivus)

Chroustek letní (Amphimallon solstitiale)

Čeleď: vrubounovití (Scarabaeidae) podčeleď: listokazi (Rutelinae) - v ČR a SR cca 15 druhů

Listokaz zahradní (Phyllopertha horticola) - škodí polyfágně na různých rostlinách

Čeleď: vrubounovití (Scarabaeidae) podčeleď: zlatohlávci (Cetoninae)

Zlatohlávek hladký (Potosia cuprea) Oxythyrea funesta

Pachnoda marginata

goliáš (Goliathus goliathus)

Čeleď: krascovití (Buprestidae) - početná čeleď, teplomilní, výborně létající brouci, dospělci heliofilní - vyvíjí se v kmenech a větvích dřevin nebo lodyhách a kořenech bylin

Anthaxia candens Agrilus biguttatus

Čeleď: vyklenulcovití (Byrrhidae) - shora silně vypouklí brouci, dokonale se staví mrtvými

Čeleď: kovaříkovití (Elateridae) - dlouze protažení brouci, v ČR a SR cca 170 druhů - dříve se nazývali „pružníci“, díky mechanismu na spodní straně předohrudi jsou schopní se z polohy na zádech vymrštit do vzduchu - larvy se nazývají drátovci

Čeleď: kovaříkovití (Elateridae) - larvy polyfágních druhů ožírají kořeny obilí, hlízy brambor, bulvy řepy, mrkev, košťály brukvovité zeleniny, salátu atd… (nikoliv luskoviny)

kovařík locikový (Agriotes sputator)

kovařík začoudlý (Agriotes ustulatus)

Čeleď: kovaříkovití (Elateridae)

kovařík huňatý (Hemicrepidius hirtus)

kovařík černý (Hemicrepidius niger)

Čeleď: světluškovití (Lampyridae) - u nás 3 druhy, samci většinou létají, samice mají křídla zakrnělá, hlava bývá zcela kryta štítem - bioluminiscence, světélkující orgány obvykle umístěny na spodu zadečku - slouží k vzájemnému vyhledávání pohlaví - aktivní za soumraku a v noci

Čeleď: páteříčkovití (Cantharidae) - tělo protáhlé, rovnoběžné, slabě sklerotizované - dospělci většinou na květech

Páteříček sněhový (Cantharis fusca)

Páteříček žlutý (Rhagonycha fulva)

Čeleď: kožojedovití (Dermestidae) - některé druhy synantropní, vázané na skladované produkty, také muzejní škůdci

Rušník krtičníkový (Anthrenus scrophulariae)

Kožojed obecný (Dermestes lardarius)

Čeleď: korovníkovití (Bostrichidae) - dospělci válcovití, hlava ukryta pod kápovitým štítem, v ČR a SR známo 13 druhů (včetně několika zavlečených). Nejznámější je korovník dubový (Bostrychus capucinus), vyvíjí se v tvrdém dřevě (dub, ořešák). Hrbohlavové (Lyctus spp.) se vyvíjí v parketách, nábytku atd…

korovník dubový (Bostrychus capucinus)

Hrbohlav parketový (Lyctus linearis)

Čeleď: červotočovití (Anobiidae) - brouci i larvy mnoha druhů žijí ve vyvrtaných chodbičkách ve dřevě (včetně nábytku, stavebního dřeva atd…)

Červotoč proužkovaný (Anobium punctatum) Červotoč umrlčí (Hadrobregmus pertinax)

Čeleď: červotočovití (Anobiidae)

Červotoč spížní (Stegobium paniceum) - kalamitní výskyty, moučné výrobky, kůže, papír atd…

Červotoč tabákový (Lasioderma serricorne) - larva v balících slisovaného tabáku, ale také na sušeném ovoci a koření

Čeleď: červotočovití (Anobiidae) Podčeleď: vrtavci (Ptininae) - často jako samostatná čeleď - některé druhy v domácnostech, živí se zahnívajícími organickými zbytky a plísněmi

Vrtavec plstnatý (Niptus hololeucus)

Vrtavec zhoubný (Ptinus fur)

Čeleď: lesanovití (Lymexylidae) - protáhlí válcovití brouci, u nás 2 druhy, žijí ve vyvrtaných chodbičkách ve dřevě

Čeleď: pestrokrovečníkovití (Cleridae) - živí se většinou larvami dřevokazného hmyzu, některé druhy ale konzumují larvy a kukly včel a další žerou odumřelé látky živočišného i rostlinného původu - v ČR a SR zjištěno 25 druhů

Pestrokrovečník mravenčí (Thanasimus formicarius)

Pestrokrovečník včelový (Trichodes apiarius)

Čeleď: bradavičníkovití (Malachiidae) - na předohrudi a zadečku jsou vychlípitelné měchýřky (funkce neznámá)

Čeleď: lesknáčkovití (Nitidulidae) - tvarově různorodí, často ploší, většinou se živí částmi květů

Blýskáček řepkový (Meligethes aeneus) - otvory v poupatech, živí se prašníky

Lesknáček čtyřskvrnný (Glischrochilus quadripunctatus)

Čeleď: lesákovití (Silvanidae) - některé druhy škodí na uskladněném obilí, mouce a moučných výrobcích

Lesák skladištní (Oryzaephilus surinamensis)

Čeleď: maločlencovití (Cryptophagidae) - drobní brouci, obvykle kolem 2mm, většina druhů se živí hnijícími a plesnivějícími rostlinnými látkami

Maločlenec plísňový (Cryptophagus scanius) - synantropní (sýpky, sklepy, stodoly, mlýny)

Maločlenec čárkovitý (Atomaria linearis) - může škodit žírem na mladých rostlinkách cukrovky (jamky na kořenu mladých rostlin, později poškozuje srdéčkové listy

Čeleď: malinovníkovití (Byturidae) - drobní (3-4 mm), hnědí brouci, u nás 2 druhy, malinovník plstnatý (Byturus tomentosus) je škůdce malin a ostružin

Čeleď: slunéčkovití (Coccinellidae) - ovální až kruhovití, silně klenutí brouci - většina je dravá (kromě Epilachninae)

Slunéčko vojtěškové (Subcoccinella vigintiquatuorpunctata) - larvy mohou výjimečně škodit na pícninách Slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata)

Čeleď: hlodníkovití (Corticariidae) (= Latridiidae) - drobní hnědaví brouci, 1-3 mm, mykofágní, živí se sporami a konidiemi hub - některé druhy masově ve skladech na plesnivějících produktech

Čeleď: hrotařovití (Mordellidae) - ze stran zploštělí, zadeček protažený do výrazného hrotu - imaga často posedávají na květech

Čeleď: vějířníkovití (Ripiphoridae) - larvy jsou parazitoidi larev švábů, blanokřídlých a brouků - první larvální instar je invazní, podobný triangulinům majkovitých

Metoecus paradoxus

Čeleď: potemníkovití (Tenebrionidae) - tvarově nesmírně variabilní čeleď, některé druhy nelétají a mají srostlé krovky - mnoho druhů vylučuje silně páchnoucí sekret - larvy potemníka moučného – „mouční červi“ – krmivo pro terarijní zvířata - několik skladištních škůdců

Potemník písečný (Opatrum sabulosum) - sušší biotopy, meze, okraje polí, písky

Potemník moučný (Tenebrio molitor) - škůdce obilí a moučných výrobků

Čeleď: potemníkovití (Tenebrionidae)

Potemník ničivý (Tribolium destructor) - škůdce potravin, kosmopolit

Smrtníci (Blaps spp.)

Čeleď: stehenáčovití (Oedemeridae) - štíhlí, protáhlí, slabě sklerotizovaní brouci - samci některých druhů mají ztlustlá zadní stehna - dospělci většinou na květech

Čeleď: majkovití (Meloidae) - velmi složitý vývoj, z vajíčka se líhnou tzv. triungulini, kteří se na těle samotářských včel dostávají do jejich hnízd, kde parazitují další instary. Samice kladou velké množství vajíček, ale mají obrovskou úmrtnost - některé druhy nelétají (Meloe spp.)

Puchýřník lékařský (Lytta vesicatoria) - cantharidin – „španělské mušky“

Majka (Meloe sp.)

Čeleď: tesaříkovití (Cerambycidae) - protáhlí brouci, velmi variabilní ve velikosti (3-60 mm) i ve zbarvení - larvy se vyvíjí v rostlinných pletivech, často ve dřevě

Tesařík zavalitý (Ergates faber) - náš největší tesařík, 30-60 mm

Tesařík piluna (Prionus coriarius)

Čeleď: tesaříkovití (Cerambycidae)

Tesařík smrkový (Tetropium castaneum) - škůdce smrku

Tesařík borový (Spondylis buprestoides) - hlavně borovice


Tesařík skvrnitý (Rutpela maculata) - velmi hojný druh

Tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) - k vývoji potřebuje staré duby


Tesařík alpský (Rosalia alpina) - bukové lesy

Tesařík pižmový (Aromia moschata) - charakteristická vůně


Tesařík krovový (Hylotrupes bajulus) - škůdce stavebního dřeva

Tesařík fialový (Callidium violaceum) - technický škůdce dřevěných staveb


Kozlíček hnědý (Dorcadion fulvum) - bezkřídlý, nelétavý

Kozlíček dazule (Acanthocinus aedilis) - samci s mimořádně dlouhými tykadly

Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) - velmi variabilní ve tvaru, velikosti i ve zbarvení - fytofágní druhy

podčeleď: zrnokazi (Bruchinae) - larvální vývoj probíhá v semenech bobovitých rostlin - mnoho skladištních škůdců

Zrnokaz hrachový (Bruchus pisorum) - škůdce hrachu

Zrnokaz fazolový (Acanthoscelides obtectus) - škůdce uskladněných fazolí - původem ze Střední a Jižní Ameriky

Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: kouhoutci (Criocerinae)

Chřestovníček obecný (Crioceris asparagi) - škůdce chřestu

Chřestovníček cibulový (Lilioceris merdigera) - výjimečně škodí v zahradách

Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: kouhoutci (Criocerinae)

Kohoutek modrý (Oulema gallaeciana)

Kohoutek černý (Oulema melanopus) x (Oulema duftschmidi)

Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: Clytrinae

Vrbař čtyřtečný (Clytra quadripunctata)

podčeleď: Cryptocephalinae

Krytohlav borový (Cryptocephalus pini) - občasný škůdce jehličnanů

Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: Eumolpinae

Písařík révový (Bromius obscurus ab. ? villosulus)

Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: mandelinky (Chrysomelinae)

Mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata)





Mandelinka topolová (Chrysomela populi)

Mandelinka dvacetitečná (Chrysomela vigintipunctata)


Mandelinka drobná (Gonioctena viminalis)

Mandelinka hlaváčková (Entomoscelis adonidis) - občas škodí na brukvovitých

Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: Galerucinae

Bázlivec vrbový (Lochmaea caprea)

Bázlivec olšový (Agelastica alni)

Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: Galerucinae

Bázlivec kukuřičný (Diabrotica virgifera ssp. virgifera)

Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: dřepčíci (Alticinae) - ztlustlá stehna 3. páru noh – velmi dobře skáčou - dospělci skeletují (okénkují) listy - rod Phyllotreta – škodí na brukvovitých (event. obilninách) Dřepčík černý (Phyllotreta atra) Dřepčík černonohý (Phyllotreta nigripes) Dřepčík polní (Phyllotreta undulata) Dřepčík zelný (Phyllotreta nemorum) Dřepčík obilní (Phyllotreta vittula)

Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: dřepčíci (Alticinae)

Dřepčík rdesnový

(Chaetocnema concinna) - škůdce řepy


Dřepčík pryšcový

(Aphthona euphorbiae) - škůdce lnu

Dřepčík lnový

(Longitarsus parvulus) - škůdce lnu


Dřepčík bramborový

(Psylliodes affinis) - škůdce brambor


Dřepčík olejkový

(Psylliodes chrysocephalus) - škůdce řepky


Dřepčík chmelový

(Psylliodes attenuatus) - škůdce chmelu

Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: Hispinae

Hispa atra

podčeleď: štítonoši (Cassidinae)

Štítonoš skvrnitý (Cassida nebulosa) - příležitostný škůdce řepy

Čeleď: zobonoskovití (Attelabidae) - některé druhy vytváří smotky z listů, kam samice kladou vajíčka - škůdci ovocných stromů: zobonoska jabloňová (Caenorhinus pauxillus) a zobonoska ovocná (Rhynchites bacchus)

Zobonoska ovocná (Rhynchites bacchus) - larva v mladých plodech ovocných stromů - přenašeč moniliózy

Čeleď: zobonoskovití (Attelabidae) - smotky z listů

Čeleď: nosatčíkovití (Apionidae) - drobné druhy (1,5-4 mm), s výrazným noscem, nelomená tykadla s 3-článkovou paličkou

Nosatčík obecný (Protapion apricans) - škůdce jetele na semeno

Nosatčík zelenavý (Ischnopterapion virens) - škůdce jetele lučního

Čeleď: nosatčíkovití (Apionidae) - poškození rostlin

Čeleď: nosatcovití (Curculionidae) - druhově nejpočetnější čeleď (65 000 druhů) (u nás druhá, 770 druhů) - hlava protažená do více či méně výrazného nosce, který nese lomená tykadla

Lalokonosec libečkový (Otiorhynchus ligustici) - polyfág, škodí mimo jiné na kořenech okrasných listnatých i jehličnatých dřevin

Čeleď: nosatcovití (Curculionidae) - druhově nejpočetnější čeleď (65 000 druhů) (u nás druhá, 770 druhů) - hlava protažená do více či méně výrazného nosce, který nese lomená tykadla

Listopas čárkovaný (Sitona lineatus) - larvy v kořenech hrachu, bobu, vikve - dospělci zejkují listy

Čeleď: nosatcovití (Curculionidae)

Klikoroh vojtěškový (Hypera postica) - škůdce jetele a vojtěšky

Rýhonosec řepný (Asproparthenis punctiventris) - škůdce cukrovky


Květopas jabloňový (Anthonomus pomorum) - škůdce ovocných stromů

Klikoroh borový (Hylobius abietis) - škůdce borovic


Krytonosec makovicový (Neoglocianus maculaalba) - škůdce máku, larvy vyžírají vnitřní přepážky makovic a tvořící se semena

Čeleď: nosatcovití (Curculionidae) Krytonosci na řepce Krytonosec zelný (Ceutorhynchus assimilis) - larva vyvolává vznik hálek na kořenovém krčku

Čeleď: nosatcovití (Curculionidae) Krytonosec řepkový (Ceutorhynchus napi) - šedočerný s černýma nohama - samičky kladou vajíčka pod vegetační vrchol, larvy vyžírají lodyhy, které se ohýbají, deformují

Čeleď: nosatcovití (Curculionidae) Krytonosec čtyřzubý (Ceutorhynchus pallidactylus) - bílá skutelární skvrna, štít na boku se zuby, chodidla rezavá - larvy v listových řapících a lodyhách – deformace a předčasné zrání

Čeleď: nosatcovití (Curculionidae) Krytonosec šešulový (Ceutorhynchus obstrictus) - rýhované krovky s několika řadami světle zbarvených šupine¨k - samice klade vajíčka do mladých šešulí (larva vyžere 3-5 šešulí)


Pilous rýžový (Sitophilus oryzae) - škůdce skladované rýže

Pilous černý (Sitophilus granarius) - škůdce skladovaného obilí

Čeleď: nosatcovití (Curculionidae) podčeleď: kůrovci (Scolytinae) - dříve často uváděni jako samostatná čeleď - velká většina druhů se vyvíjí pod kůrou nebo ve dřevě

Lýkožrout smrkový (Ips typographus)

Čeleď: nosatcovití (Curculionidae) podčeleď: kůrovci (Scolytinae)

Bělokaz švestkový (Scolytus mali) - chodby pod kůrou a v běli listnáčů

Drtník ovocný (Xyleborus dispar) -široký polyfág (ovocné i lesní listnaté dřeviny) - napadají hlavně oslabené dřevny

Brouci (Coleoptera) Jan Bezděk MZLU v Brně Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství

Recommend Documents