Brno, 4. – 5. 3. 2014 Personální obsazení z pohledu požadavků zaměstnavatele a kvalifikačních předpokladů JUDr. Zuzana Pláničková, právní a sociální oddělení Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR
Témata příspěvku Prohlubování a zvyšování kvalifikace z pohledu zákoníku práce a pracovněprávní souvislosti Celoživotní vzdělávání, prohlubování a zvyšování kvalifikace z pohledu profesních zákonů a připomenutí pracovněprávních souvislostí Umožnění vzdělávání zaměstnavatelem Úhrada nákladů
Kazuistika a aktuální problematické otázky Všeobecné sestry – vzdělání a odměňování Zdravotnický asistent „konec“ další dohodnuté práce přesčas
Předpoklady versus požadavky Předpoklady stanové právním předpisem Zákon č. 95/2006 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta (dále jen „ZoL“) Zákon č. 96/2005 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních; dále jen „ZoNZP“)
Požadavky stanovené zaměstnavatelem (vnitřní předpis) Nesplňování = výpovědní důvod § 52 písm. f) zák. práce nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce;
Prohlubování kvalifikace (§ 230 ZP) = průběžné doplňování, kterým se nemění její podstata a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce; za prohlubování kvalifikace se považuje též její udržování a obnovování. zaměstnanec je povinen prohlubovat si kvalifikaci k výkonu sjednané práce X zaměstnavatel je oprávněn uložit zaměstnanci účast na školení a studiu, nebo jiných formách přípravy k prohloubení kvalifikace účast na školení nebo jiných formách přípravy anebo studiu za účelem prohloubení kvalifikace se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat!!! náklady vynaložené na prohlubování kvalifikace je povinen hradit zaměstnavatel Požaduje-li zaměstnanec prohlubování ve finančně náročnější formě, může se na nákladech prohlubování kvalifikace podílet.
Kvalifikační dohoda - předpokládané náklady dosahují min.75tis Kč; v takovém případě nelze prohloubení kvalifikace zaměstnanci uložit.
Zvýšení kvalifikace (§ 231 a násl. ZP) = změna hodnoty kvalifikace; zvýšením kvalifikace je též její získání nebo rozšíření studium, vzdělávání, školení, nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele Minimální hmotné zabezpečení podle § 232 ZP Kvalifikační dohoda = závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace a závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu, nejdéle však po dobu 5 let, nebo uhradit zaměstnavateli náklady spojené se zvýšením kvalifikace, které zaměstnavatel na zvýšení kvalifikace zaměstnance vynaložil
Celoživotní vzdělávání zdravotnických pracovníků Celoživotním vzděláváním se rozumí průběžné obnovování, zvyšování, prohlubování a doplňování vědomostí, dovedností a způsobilosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků v příslušném oboru v souladu s rozvojem oboru a nejnovějšími vědeckými poznatky. například nelékařská zdravotnická povolání - získání 40 kreditů z celoživotního vzdělávání z období posledních 10 let, celoživotní vzdělávání je povinné pro všechny zdravotnické pracovníky a jiné odborné pracovníky, vykonávající povolání bez odborného dohledu
Vzdělávání lékařů § 5 ZoL: Účast na specializačním vzdělávání podle tohoto zákona se považuje za prohlubování kvalifikace podle zvláštního právního předpisu = zák. práce § 22 ZoL: Účast na celoživotním vzdělávání se považuje za prohlubování kvalifikace podle jiného právního předpisu = zák. práce Formy celoživotního vzdělávání jsou zejména: samostatné studium odborné literatury, účast na kurzu, školicí akci, seminářích, odborných a vědeckých konferencích a kongresech v České republice a v zahraničí, absolvování klinické stáže v akreditovaném zařízení v České republice nebo v obdobných zařízeních v zahraničí, účast na odborně vědeckých aktivitách, publikační a pedagogická činnost a vědecko-výzkumná činnost.
Vzdělávání nelékařských zdravotnických povolání § 54 ZoNZP: Účast na celoživotním vzdělávání podle odstavce 1 písm. a) až e) se považuje za prohlubování kvalifikace podle zvláštního právního předpisu = zák. práce Formy celoživotního vzdělávání jsou a) specializační vzdělávání, b) certifikované kurzy, c) inovační kurzy v akredit. zařízeních, která jsou akreditována pro
vzdělávací program, kterým se získává odborná, specializovaná nebo zvláštní odborná způsobilost pro konkrétní činnosti, v nichž si má zdravotnický pracovník obnovit znalosti a dovednosti; d) odborné stáže v akredit. zařízeních e) účast na školicích akcích, konferencích, kongresech a sympoziích, pokud tak stanoví právní předpis upravující kreditní systém pro vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez přímého vedení nebo odborného dohledu zdravotnických pracovníků = výkon práce, za který přísluší mzda / plat, včetně ohodnocení práce přesčas !!
„Konec“ další dohodnuté práce přesčas - DDPP (§ 93a ZP) DDPP ve zdravotnictví může být vykonávaná pouze v období od 1. 10. 2008 do 31. 12. 2013 (= přechodné ust. novely ZP zák. č. 294/2008 Sb. ) Nařízená práce přesčas: 8 h/ týdně a 150h/kal. roce. Nad tento rozsah pouze na základě dohody se zaměstnancem Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen KS může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.
DPP ve zdravotnictví se rozumí práce v nepř. provozu spojená s příjmem, léčbou, péčí nebo se zajištěním přednemo. neodkl. péče v nemocnicích, ostatních lůžkových ZZ a ZZS, kterou vykonává ) lékař, zub. lékař nebo farmaceut, b) zdr. pracovník nelékař pracující v nepřetržitém pracovním režimu
esmí přesáhnout v prům. 8h/týdně (ZZS v průměru 12h/týdně)v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích; jen kolektivní smlouva může toto období vymezit na nejvýše 52 týdnů
Vzdělávání nelékařských zdravotnických povolání § 51 ZoNZP: Účast na vzdělávání v akreditovaných kvalifikačních kurzech se považuje za zvyšování kvalifikace podle zvláštního právního předpisu = zák.
práce Absolvováním akreditovaného kvalifikačního kurzu se získává odborná způsobilost k výkonu příslušného zdravotnického povolání, pokud je tak stanoveno v hlavě II nebo III.
Odborná způsobilost všeobecné sestry, aneb co s vysokou školou? – od 1. 4. 2004 a) b) c)
d) e)
Odborná způsobilost k výkonu všeobecné sestry se získává absolvováním nejméně 3letého akreditovaného zdravotnického Bc. studijního oboru pro přípravu všeobecných sester, nejméně 3letého studia v oboru diplom. všeobecná sestra na vyšších zdr. školách VŠ studia ve studijních programech a studijních oborech psychologie - péče o nemocné, pedagogika - ošetřovatelství, pedagogika - péče o nemocné, péče o nemocné nebo učitelství odborných předmětů pro střední zdravotnické školy, pokud bylo studium 1.ročníku zahájeno nejpozději v akademickém r. 2003/04, 3letého studia v oboru diplom. dětská sestra nebo diplom. sestra pro psychiatrii na vyšších zdr. školách, pokud bylo studium 1.ročníku zahájeno nejpozději ve šk.r. 2003/04, studijního oboru všeobecná sestra na střední zdr. škole, pokud bylo studium 1.ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/04,
f) studijního oboru zdravotní sestra, dětská sestra, sestra pro psychiatrii, sestra pro
intenzivní péči, ženská sestra nebo porodní asistentka na střední zdr.škole, pokud bylo studium 1.ročníku zahájeno nejpozději ve šk. r. 1996/97, nebo
g) 3letého studia v oboru diplomovaná porodní asistentka na vyšších zdr.školách, pokud bylo studium 1.ročníku zahájeno nejpozději ve šk. r. 2003/04.
Odborná způsobilost všeobecné sestry – vzdělání a odměňování Přechodné ustanovení § 96 ZoNLP: Pokud zdravotnický pracovník získal odbornou způsobilost nebo specializovanou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle dřívějších právních předpisů způsobem neodpovídajícím tomuto zákonu, přizná mu ministerstvo způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle tohoto zákona na základě jeho písemné žádosti.
Platové / mzdové zařazení všeobecných sester 9. platová třída: Poskytování ošetřovatelské péče prostřednictvím
ošetřovatelského procesu pod odborným dohledem; 14.720 – 22.140 Kč 10. platová třída: Plánování ošetřovatelské péče formou ošetřovatelského procesu bez odborného dohledu; 15.960 – 24.020 Kč
11. platová třída:
Poskytování ošetřovatelské péče bez odborného dohledu, k jejímuž výkonu je nezbytné získání specializované nebo zvláštní odborné způsobilosti; 17.340 – 26.080 Kč
Mzdová sféra = různé přístupy
„Fenomén“ zdravotnických asistentů Odborná způsobilost k výkonu zdravotnického asistenta se získává absolvováním a) střední zdr. školy v oboru zdravotnický asistent, nebo b) akreditovaného kvalifikačního kurzu zdravotnický asistent po získání úplného
středního vzdělání nebo úplného středního odborného vzdělání a způsobilosti k výkonu povolání ošetřovatele podle § 36.
Dále mají odbornou způsobilost k výkonu povolání zdravotnického asistenta zdr. pracovníci, kteří získali způsobilost k výkonu povolání a) zdravotnického záchranáře podle § 18, nebo b) porodní asistentky podle § 6.
Za výkon povolání zdravotnického asistenta se považuje poskytování ošetřovatelské péče pod odborným dohledem všeobecné sestry nebo porodní asistentky; ošetřovatelskou péči spojenou se sebeobsluhou a uspokojováním základních potřeb pacientů může zdravotnický asistent provádět bez odborného dohledu.
„Fenomén“ zdravotnických asistentů – souvislosti Pracovní smlouva – druh práce všeobecná sestra Dohoda o pracovní činnosti – práce zdr. asistent
Platové zařazení zdr. asistenta: 7. – 9. platová třída Obcházení limitů práce přesčas Zákaz dvojí stejné práce u téhož zaměstnavatele (§ 34b odst. 2 ZP): Zaměstnanec v dalším zákl. pracovněpr. vztahu u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny.
NS 21 Cdo 1573/2012 ze dne 11. 6. 2013 O práci jiného druhu, …. se jedná tehdy, jestliže povaha činností charakterizujících práci, kterou má zaměstnanec vykonávat v dalším pracovněprávním vztahu, je odlišná od povahy činností, jimiž se vyznačuje práce vykonávaná zaměstnancem v původním pracovním poměru, a pracovní činnosti v dalším pracovněprávním vztahu nepředstavují jen doplnění pracovní náplně zaměstnance vyplývající z druhu práce sjednaného v původním pracovním poměru o činnosti, které bezprostředně souvisejí s výkonem práce zaměstnance v původním pracovním poměru, které jsou výkonem této práce podmíněny a které mají být konány v době stanovené pro původní pracovní poměr, i když samy o sobě nespadají do druhu práce zaměstnance sjednaného v tomto pracovním poměru.
Děkuji za pozornost JUDr. Zuzana Pláničková právní a sociální oddělení tl. č. 267 204 315, email:
[email protected] Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR Koněnova 54/1107 130 00 Praha 3
